v
V
'V
'V
/
1
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK ČASOPIS
•••••••••
XIX.
Nomogram
1931
SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ
ROČNíK
-
V BRNE
1. LEDNA
1931
pro výraz O'A2+O'AO'B+O'B2• Dr. Jaroslav
Mr k os.
I. Jakost trojúhelníkového řetězce (t. j. vliv chyb v měřených úhlech na konečnou stranu řetězce) se posuzuje podle výrazu K . ~(OA2 OA. orr-r On2). Při tom značí A a B úhly v trojúhelníku, na př. B úhel proti dané, A proti hledané straně, oA a On diference funkce log sin x pro I" v místě A, resp. B a to v jednotkách šestého desetinného místa. Součet vztahuje se na všechny trojúhelníky uvažovaného řetězce. Pro výraz OA2 OAOn +- On" existují tabulky*) s dvojím argumentem A a B, z nichž lze hodnotu výrazu -vyčísliti dvojí interpolací, což je nepříjemná vlastnost tabulek s dvojím argumentem. Při výpočtu stačí se omeziti, jak činí i tabulky, na celky. Cílem této práce bylo sestrojiti nomogram, jímž by se daly tabulky nahraditi. II. Princip nomogramu. Veďme bodem O v rovině dvě přímky svírající úhel a a vynesme na ně od bodu O jako počátku stupnice lJl (al) a lJ2 (IMJ) funkcí fl (al) a /2 (a2)' kde II a l2 jsou vhodné moduly. Na průsvitném papíře narýsujeme přímou stupnici l313(a3) funkce 13 (a3), l3 je příslušný modul. Přiložme nyní počátek průsvitné stupnice k bodu první stupnice, který má kotu al tak, aby současně procházela bodem koty a2 druhé stupnice. Pfi tom nám padne na bod koty a2 bod o,kotě a3 průsvitné stupnice. Jaký je vztah mezi hodnotami al, a!, a3? Podle věty kosinové je lB l32/s"(a3) = l121t2(a 1) l2122 (a2) - 2l1lJl (al)f2(a2) cos a. Abychom dostali vztah nezávislý na volbě modulů, volíme II = l2 = l3 = l, čímž docházíme k tomuto vztahu mezi proměnnými: 132 = 112 /22 - 21d2 cos a (1) Můžeme ještě voliti úhel a. Tak bychom dospěli k různým zvláštním případům, z nichž se zde budeme zabývati pouze případy a = 120o a a = 60 o. Pro a = 1200 je 132= 112 Itf2 122, (2) pro a = 600 pak . 132=/12 - hl2 Il· (3) Na levé straně v rovnici (2) i (3) je veličina kladná, po pf. rovná nule. Také na pravé straně těchto rovnic jsou výrazy kladné, po pf. rovné nule. Lze totiž psáti f12 hl2 122 = ~13_1;3, takže je vidět, že je to veliéina kladná, je-li 11 =1= fs.
+
+
+
+
+
+
+
+
Je-li
+
/1
je 112
1 -
=h
2
=1= O, je patrně /12
+ Id2 +
+ hl2 + 122= 3/12 > O, a
konečně pro 11 =12 = O, 3 N = O. Podobně pro druhý výraz platí 112 - Id2 122 = ~ ~3
+
1
1 --j-
2
a také o tomto výrazu lze snadno nahlédnouti, že je buď kladný, nebo roven nule. *) C. V. Hodll'son, Manual of first-order triangulation special pubI. No 120), Washington 1926, str. 6.
1931/1
(D. S. Coast and geodetic survey,
III. Užijme ,nyní vyloženého principuj na výraz 042+OAOB+OB2. Musíme klástif! = OA, f2= OB, fa = ýaa. Meze proměnných volíme pro A: 20°-90°, pro B: 20°-160°. Citovauá tabulka sice jde od 10° do 170°, ale ve skutečnosti není radno jiti pod 30°, jenom ve výjimečných připadech a ani tam se nemá rozhodně jiti pod 20 ° *). Takové trojúhelníky pak příliš znehodnocuji síť, dávajice veliký přispěvek k součtu 2'(OA9 OA dB OB9). Společný modul všech stupnic byl volen tak, aby délka stupnice pro A byla asi 200 mm: l (090" 90°)= 200. Odtud plyne l = 34'60... mm, pro jednoduchost zvolen modul l = 35 mm, tak.že délka stupnice bude 202'45 mm. Při reprodukci byla délka stupnice A zmenšena. Diference OA, OB byly pro výpočet vyňaty z desetimistných Vegových tabulek Thesaurus logarithmorum completus. Sedmimistné tabulky totiž k tomu účelu nestači, neboť nám dávaji veličiny pouze na setiny, takže po násobení modulem nám nezaručnjí ani správnost desetin milimetru. Naproti tomu nám dává Thesaurus správně ještě tisíciny milimetru, tedy přesnost více než postačujicL Pokud je B v mezích 20°-90°, jsou obě diference OA i OB kladné a tedy stupnice pro A a B svírají spolu úhel 120°. Jak patrno, jsou obě stupnice také zcela identické, takže stačí vypočísti pouze jednu. Je-li B v mezích 900-1600, je sice OA> O, ale OB < O, takže pak a = 60 0. To znamená, že pokračování stupnice B přes 90° je v přímém prodloužení stupnice B pro B v mezích 200-90°. Protože pak jsou pro B v mezích 90°-160° diference záporné, ale číselně shodné s diferencemi pro B v mezích 90 °--20 0, bude toto pokračováni stupnice B souměrné podle bodu O s částí pro B v mezich 90°-20°. Pokud jde o intervaly, řidila se jejich volba požadavkem, aby neklesly dílky jim odpovidajicí hluboko pod 2 mm vzhledem ke zmenšeni při reprodukci. Tak byl zvolen pro 20°-25° interval 10', pro 25 °-35 ° interval 20', pro 350-450 interval 30', pro 450-70 ° interval 10, pro 700-900 interval 2°. Přistupme konečně ke stupnici na průsvitném papíře. Protože je aa=OA2+dAdB+OB2, musime na průsvitný papír vynésti stupnici l ya3, kde l = 35 mm. Nejmenši hodnoty a to nulové nabude aa pro A=B=900, největši pro A=B=200, totiž hodnoty 3 20°2= 100'38. Stupnice byla proto počítána pro aa v mezích od O do 101. Intervaly byly voleny takto: pro 0'0 -2,0 po 0'1, pro 2'0-5'0 po 0'2, pro 5'0-40'0 po 0'5, pro 40'0-101'0 po 1,0. Stupnice byla vynesena jednak na stejný papír jako stupnice A a B, jednak na průsvitný papír. Tím je dána možnost srovnávání, neboť průsvitný papir se jinak srazí než obyčejný. V tomto časopise bylo upuštěno od připojeni stupnice na průsvitném papíře z důvodů úsporných. Čtenář, který by se o věc více zajímal, může si okopirovat stupnici na průsvitný papír, nebo použiti kružitka, jehož hroty přiloži k bodům o kotách A a B, na to jeden hrot přiloži k počátku třetí stupnice, takže u druhého hrotu na stupnici se čte výsledek. IV. R oz bor pře s n o sti. Zbývá provésti rozbor přesnosti, kterou nám nomogram poskytuje. Probereme postupně vliv jednotlivÝ.ch zdrojů chyb na přesnost výsledku, při čemž abstrahujeme od vlivu srážek papírů, neboť tyto je těžko vziti v počet. 1. Uděláme-li při nastavováni na prvé a druhé stupnici chybu LlA resp. LIB při tom můžeme předpokládati, že LIA resp. LIB jsou rovny nejvýše jedné desetině příslušného stupnicového intervalu -, bude to miti ve výsledku za následek chybu LI' aa. Abychom ji vypočetli, musíme si nejprve analyticky vyjádřiti hodnotu diferenci o. Diferenci funkce logsin x pro 1" dostaneme, dělíme-li přirůstek této funkce přírůstkem proměnné, vyjádřené ve vteřinách. Je to tedy velmi přibližně derivace funkce logsin x podle proměnné x, vyjádřené ve vteřinách. Protože je mezi pro-
°
+
+
°
°
*) Viz na př.: Résumé du Compte rendu annuel de l'lnstitut Juillet 1918-Décembre 1919. str. 10.
1931/2
géodésique de Finlande,
měnnou, vyjádřenou ve vteřinách a mezi proměnnou v míře obloukové vztah x" x ="' bude patrně ~ . ' .. dlogsÍllX dlogsinx dx M dlf1" logsmx = dx" dx . dx" = ~" cotg x , kde M = 0'43429. .. je modul pro převod logaritmů dekadických na logaritmy přirozené. Chceme-li míti hledanou diferenci vyjádřenu v jedničkách šestého desetinného místa, musíme ještě násobiti 106 takže konečně --,-_Mcotg A . 106, ~ Můžeme tedy psáti .Jl
UA-- -"
M2
as -.:.-(~") 101:1 (cotgil A
-,-M cotg B . 106 . ~
.Jl
UR-"
+ cotg A cotg B + cotg B) 2
.a odtud diferencovánim 10 LI'a = _ cotg ~) cotg B LlA cotg A.-+:? cotg B LIB). s ~"~u Slili/A sm" B Při tom vyjadřujeme chyby LlA a LIB ve stupních, proto obsahuje výraz činitele
+
(M)2 D(2
,;0' kde
(10
je radián ve stupních, t. j.
(10 = 57°.29577 ...
Zaveďme pro stručnost označení: M) i/ 1012 = O 2 cotg A cotg B I cotg A 2 cotg B _ II ((I" (10 , sin2 A ' sin2 B ' takže Li'as= (I LlA II LIB). ,Pak bude I LI'asl< a (I I II LlA I I II II LIB 1). Pro odhad I LI'as I rozdělme si obor proměnné A i B na menší obory, v nichž je vždy stejný stupnicový interval, t. j. u proměnné A na pět oborů, jak shora při popisu nomogramu uvedeno, u proměnné B pak na deset oborů, prvých pět stejně jako u proměnné A, pak těchto dalších pět: 900-110°, 110°-1350, 1350-1450, 145°---155°, 1550_] 600. Je-li A v jednom takovém oboru (A17 Aj), B v druhém {Bl• B2), můžeme položiti místo ILlA i a I LiB I hodnoty větší, t. j. desetiny pří;slušných stupnicových intervalů. Musíme ieště odhadnouti I I I a I II /, když je A a B v oborech (AI' Aj) a (B1, B2), t. j. najíti příslušné největší hodnoty III a lIli. .Je-li nejprve Ai i A2<900, Bi i Bj~900, budou výrazy I i II kladné a největší hodnoty nabudou pro A = A1, B = Bi. Pokud tedy kombinujeme pět oborů proměnné A s prvými pěti obory proměnné B, je snadno najíti největší hodnoty I I I a I II I a tím také horní hranici pro I Jas I. O něco složitějšije věc, když AI i A2 <900, ale B1 i B2>900. V tomto případě položme B= 90° B,B1 =90° Bu 0 B2 90 +B2,takže-
+
+
a
+ +
+
+
I=2cotg:~-tg B Il= cotgA-.-:tgB, 00<13< 700. sm2 A' cos2 B = = Uvažujme nejprve I. Pišme cotg A = x, tg B Y, tedy I=(2x-y) (1 +x2). Mohou nastati tyto případy: 1. 2 x - y má pro všechny hodnoty x, y hodnotu zápornou resp. rovnou nule. To nastane, je-li 2 X2 - Y1 ~ O. Pak
\1\ = (y- 2 x) (1 (}~~I
=-2(1+x )+ 2
+ xii),
2x(y-2X)=-6[(X-
~r+
12;Y],
~!J= 1+x >0. 'ay 2
Protože je Ymax=tg70o=2·74748
... , Ymax2=7·5485 ... , bude v celém uvažo-
1931/3
aal~'< O, t.
vaném oboru
j.
III
roste s klesajícimrx as rostoucím y,největši hod-
noty nabude v bodě (Xl' Y2)' 2. 2 X - Y má pro všechny body oboru hodnotu kladnou nebo rovnu nule. To nastane, když 2 Xl - Y2 < O. Pak bude II 1= (2 x.:..- y) (1 + x2),
~r+ 1, 12 36Y
a~~12(1+X2)+~X(2X-Y)=6[(X-
aal~1 =-(1+
x~)
< O.
1 O, tedy I I i roste Ze stejného důvodu jako" v případě 1. je v celém oboru 00~I> s rostoucím X a s klesajícím y, takže největší hodnoty nabude v bodě (X2, Y1)' 3. 2 x - Y má v některých bodech oboru hodnotu kladnou, v jiných zápornou. K tomu musí býti současně splněny podmínky 2 X2 - Y1 > O, 2 Xl - Y2 < O. Pak může nastati podle výsledků v případech 1. a 2. maximum I I I buď v bodě (Xl' Y2) nebo (X2, Y1), mezi oběma body nutno rozhodnouti výpočtem. Stejným postupem se vyšetří maximum I IIi. Dospěje se k těmto výsledkům: 1. Je-Ii X2 - 2 Yl
O nastane maximum v bodě (X2, Y1)' 3. Je-li současně X2 - 2 Yt>,0, Xl - 2 Y2 < O, nutno zase rozhodnouti mezi body (Xl' Y2), (X2, Yl)' Takovým způsobem byla vypočtena tabulka udávající horní mez pro I A'asl v jednotlivých intervalech:
~III
'200-
20°-
25°
25°-
35°
350-
45°
45°-
70°
700-
900
90°-110° 110°-135° 135°-145° 145°-155° 155°-160°
I
I
250
0'182 0'1 0'186 0'1 0'142 0'1 0'146 0'1 0'125 0'05 0'103 0'05 0'074 0'05 0'058 0'05 0'076 0'05 0'074 0'J5
I
25°-35°
35°_45°
0'186 0'1 "0'186 ",1
0'142 0'1 0'141 0'1 0'101 0'05 0'098
0'141 0'1 0'141 0'05 O'lIS 0'05 0'095 0'05 0'069
0·05
0'083 O'O,}
0'076 0'05 0'056 0'05 0'045 0'05 0'044 005 0'064 O"j5
0'076 0'05
0'058 0'05
0·05
0'064 0'05
I
I
45°-70°
I
70°-90°
0'146 0"1 0'141 0'05 0'098 0'05 0·093 0'06 0'067 0'05 0'046 0'02
0'125 0'05 0'118 , 0'05 0'076 0'05 0'067 0'05 0038 0'01 0'026 0'01
0'051 Q:02
0'069 0'05 0'074
0'046 0'02 0'056 0'05 0'095 0'05 0'103
0·05
0·05
0'045 O'Oli
:
Óísla, udávající horní mez IA'asl, jsou v této tabulce tištěna velkými typy. 2. Dalším zdrojem chyb je chyba A" as při čteni na stupnici pro aa. Můžeme jistě předpokládati, že je rovna nejvýše desetině příslušného stupnicového intervalu. Snadno zjistíme maximální p.odnoty této chyby v jednotlivých intervalech. V tabulce 1. jsou tyto maximálni hodnoty vytištěny drobnými typy. Jak patrno, nepřesahuje vliv obou chyb dohromady ,nikde hodnotu 0'29. 3. Konečně můžeme udělati chybu A"'as tím, že nepřiložíme počátek stupnice na průsvitném papíře přesně ke stupnici A, nýbrž jej posuneme poněkud ve
1931/4
směru délky stupnice na některou stranu. Ptedpokládáme, že posun je neJvyse 0'2 mm. Chyba, které se tím dopustíme, bude tím větší, čím bude délka intervalu stupnice a3, v němž leží čtení, menší a čím bude interval sám větší. Vliv chyby ukazuje tabulka 2.:
Interval
stupnice pro aa .
0'1
0'2
0'5
1'0
1"13
0'99
1'25
0·04
0'11
0'16
·11 Jeho nejmenší délka v mm
~0'2 mm znamená
0'90
I
0'02
. il
Je zřejmo, že uvažovaná chyba. nepřesáhne hodnoty 0·16. Shrneme-li nyní vliv všech uvažovaných chyb, vidíme, že celková chyba v as bnde nejvýše 0·29 0'16 = 0'45, tedy menší než půl jednotky. Je tudíž nomogramem dána .hodnota výrazu OA~ 0..4.08 08~ na jednotky, jak se požadnje. Ke konci děkuji p. prof. Dr. B. Kladi vovi za podnět k práci a za různé rady, kolegovi Ing. C. J. Potočkovi za pečlivé vynesení nomogramu.
+
+
+
Z II. geodetického ústavu české techniky v Brnl. Résumé. On estime lil. qualité de Ia ehaine de triangles (c'est-a-dire l'infl.uenee des erreurs dans les angles mesurés sur le eóté final de la ehaine), d'apres lavaleur de l'expression K~(8A2+8A8H+OB2) Oll 0..4. et 8B sont différences de log sin x pour 1" dans les eas x = A et x::- B exprimées dans le3 unités de III. sixieme décimale. On fait la Bomme pour tous les triangles de la ehaine. Les tables usuelles pour l'expression 8A2 8A 08 082 80nt remplacéeB iei par un abaque qui supprime l'interpolation dans la tablea. double entrée. L'abaque est basé su~ le théoreme de cosinus de la trigonométrie plane. II eomporte deux éehelles droites pOUI'les angles A et B et la troisierne échelle sur le papier ·calque ou on lit le résultat. Si l'on eherche lil. valeur de notre expres si on on met l'origine de la troisieme échelle sur le ehiffre A de lil.premiere échelle et fait la passer par le ehiffre B de la seconde. Le résultat se lit sur III. troisieme échelle eontre le ehiffre B. Autrement dit III. valeur de notre expression est la distance des points A et B sur les échelles eorrespondentes mesurée par lil. troisieme échelle mobile. Lil. précision ďapres lil. discuBsion, faite par l'auteur est du meme ordre que donnent les tables e'est-a-dire a unité pres.
+
i(riterium
lineární srážky papíru a shodnosti v katastrálních mapách.
+
pevných bodů
Ing. Eduard K[a d e č k a, vrch. měř. komisař v Trutnově .
.~Lineární srážka papírn katastrálních map jest pro všechny měřické vkreslovací práce dosud problémem obtížným a málo vyjasněným.Naše původní katastrální mapa, mapa stabilního katastru, jest výsledkem prací geodetických. Jednotlivé její listy vyšly změření stolového,a to z původního správného vyznačení základních, triangulací získaných bodů v mapovém listu, z přesné jejich orientace na shodné body v přírodě a z dalšího grafického určování nových"bodů průsečíky rayonů, vede7 ných ze základních bodů. Byly tudíž vzdálenosti a. plochy, v původních mapách ()bsažené v měřítku zmenšeném i se směry úhlovými věrným obrazem skutečného, ()rthogonálně na vodorovnou plochu promítnutého územního povrchu, pokud jeho zobrazení. bylo účelné prO PQtřeby stabilního ka~astru. Aby hotové původní mapy jako cenné. unikáty zůstaly pro bu'doucnost zachovány, vyhotoveny byly litograficky a v novější době postupem prosvětlovacím jejich otisky. Máme "tedy katastrální mapy původní, otisky starší a otisky novější li pracnj.em'l·pravidelně v otiscích, ()bčas také v listech původních. Porovnáme-li však dnes na příklad vzdálenost dvon bodů, odsnnutou na mapě, s jejich skutečnou vzdáleností,shledáme, že skutečná ,vzdálenost odlišnje se v jistých mezích od vzdálenosti. mapové.
1931/5
Tento zjev přičítáme zpravidla srážce papíru, vyjadřované v procentech. Jest naSI snahou eliminovati srážku papíru a není-Ii vyhnutí, vyjádřiti ji jistou pravidelností, zejména vyplývá-li z vlastností hmoty papírové, neboť jest nutno, abychom měřené délky, v plánu udaná délková čísla, kontrolovali čísly, s mapy samotné vyňatými a získali takto spolehlivé kriterium lineárních srážkových poměrů. Víme, že základní body byly v mapovém listu vyznačeny svými pravoúhlými souřadnicemi, redukovanými na sekční okraje. Všechny ostatní body mapového lineamentu, určené průsečíky rayonů, tvoří s body základními určitou soustavu přímek v daný obdélník vkreslenou, jež odpovídá zcela určité soustavě přímek v přírodě měřené. V mapové soustavě můžeme každý bod lineamentu matematicky vyjádřiti jeho pravoúhlými souřadnicemi odsunutými od okrajů listu. Ale protože každá mapová délka je skoro zpravidla menší než délka skutečná, musíme s mapy odsunuté souřadnice doplniti na pravou jejich velikost .. Jelikož základní grafické body byly sestrojeny ze souřadnic vztažených k okrajum sekčního listu, jehož pravé rozměry jsou veličinami stálými, nelze nám i dnes jinak, než se opříti se svými úvahami a výpočty o tyto konstanty. Předpokládejme (viz obr. 1. a 2.), že původní sekční obdélník OMNR, jehož rozměry jsou d (délka) v výška, se deformuje obecně ve čtyřúhelník O'M' N' Rr eI ' ff ---J liL
" 1
A
.7".
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
I
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/ /
/ /
/
//
/
/
/
/
/
/
/
/
\
\
\ \ !
/
/
i
\,
/
/
/
/ /
/
/
/
/
/
/
/
/ /
/11
/
Z'
/ / /
I
/
C'V/
C TD=MN=d,
UZ=MO=v
Obr. 1.
a že každá sekční Čárl;Lmá po celé délce stejnou deformaci. Nechť jsou délkové deformace ve stranách sekčního obdélníka: k1
=
UF OM '
k2
=
WN
NE
MN '
ks = NR'
k,
=
EU R O .
Libovolný bod A se v původním sekčním obdélníku sestrojí jako průsek přímek T D, U Z; v obrazci deformov~ém mu odpovídá bod A.' jako průsečík přímek T D', U' Z'. J~st pak: M'T'=k
j•
MT, M'U'=ka•
MU, N'D'=ks'
ND,
O' Z'=k4•
OZ.
Uvažujme úhh>piíčnu ON, které v deformovan~:m obra,ze Qdpovťd4 O'N'. Libovolná rovnoběžka. P Q II 0:tY se zobra~\Úe číselně v deformovaném o~.zci jako
P' Q' II O'N. Neboť je-li
M P= -.!., M Q = -.! (kde m je libovolné celé číslo) jest . m m M'P'-k -l'
m'
~
M'Q'-k· ->l'm ~
1931/6
M' P :M' Q' = k1 • Y- : k2
a platí úměry:
•
!!.
m m M' O' : M' N' = k1 • v : k2 • d, M' O': M' N' = M' P' :M' Q',
a zrovna tak tudíž
čímž je rovnoběžnost přímek dokázána. Uvažujme nyní T D, jež určuje bod A. Úseky její na sekčních čarách jsou v původní sekci!-
r
(r je nějaké číslo celé). Obrazem jejím je přímka T' D' a úseky
Y-,
k3 • .!... Vedeme-li bodem A' r r rovnoběžku A' B' s úhlopříčnou O'N', odpovídá tato přímce AB; zrovna tak D' O' II O'N' odpovídá přímce D O IlON. Úseky, které vytínají rovnoběžky AB, DO
její na příslušných deformovaných stranách jsou k1
•
na sekční čáře ]JI O, měřené od bodu T jsou T B
=.!.., TO = v (vyplývá z po-
položíme-li MU = TA = ~). Na deformované straně jsou n analogické úseky T' B' = k1 • !-, T' O' = k1 n Platí tedy, označíme-li TA = YA, T' A' Ym, T' D' = dm: dobných trojúhelníků,
v:
=
YA: d = T B : T O čili
YA: d = .!.. : v, n
Ym : dm = T' B' : T' O' čili Ym: dm = k1 • .!.. : k1 v a z toho
Ym ; dm = YA: d a konečně
I.
YA = Ydm. d.
n
Za stejných předpokladů platí též XA = Xm . v,
m
~
při čemž XA = U A značí pořadnici v původním nesraženém sekčním obdélníku, Xm = U' A' t. j. délka odsunutá z deformovaného obrazce (otisku mapy) na příčce U' Z' = vm• Uvedené vzorce (I.) umožňují tudíž rekonstrukci bodu A do původní nesražené sekce, resp. zjištění pravých souřadnic bodu A vzhledem na sekční rohy známé svými souřadnicemi. Hodnoty Ym, x ••, ležící na příčkách U' Z', T' D' odměřujeme na deformované mapě od sekčních čar, bez ohledu na to, jsou-li prohnuté či přímé. (Přirozeně, že menší odchylky ve změně sekční čáry lokální povahy třeba pomíjeti.) Co bylo odvozeno o bodu A, lze podobně doložiti o jiném bodu B, tudíž je dána možnost rekonstrukce přímky do nesražené sekce z deformovaného listu a tím možnost zjištění délky její. Naznačuji níže p r a k t i c k Ý p o s tup při výpočtu pravých mapových souřadnie (pro rekonstrukci dle vzorce I.): směr y: směr x: 1. m. č. 4, 1. Xm = odsunuta,. 1. Ym = odsunuto, bod A, stp. čk. 38, 2. dm = odsunuto, 2. Vm = odsunuto,. otisk z r. 1900, jih. vých. roh, 3. v = pravá výška,. 3. d = pravá délka, směr y: směr x: 4. d - dm = Lid, 4. V - Vm = Llv, 5. procento nPdm" vzhledem k dm, 5; procento nPvm" vzhledem k Vm, 6. YA = + Ym + Lly (v procentech). 6. XA = + Xm + Llx (v procentech). Lly a Llx se vždy přičtou. Výkony ad 1. a 2. provedeme nanášecím přístrojem, výkon ad 5. a 6. logarit· mickým pravítkem. Pro tyto účely lze adaptovati tiskopis vzor XIV nPolyg. instrukce". Podobným způsobem jest si počínati, chceme-li daný bod pomocí jeho trigonometrických souřadnic (pravých mapových souřadnic) v mapě vyznačiti.
1931/7
Zde hledáme souřadnice y,,, a
+
Ym=~YAd;
Xm:
dm
P r a k t i c k Ý p o s tup pro konstrukci bodú. do deformované mapy dle vzorce II. : Jsou dány: + YA a + XA: 1. dm = odsunuto, 1. Vm = odsunuto, 2. d = pravá délka, 2. v = pravá výška, 3. d~dm=dd. 3. v~vm=dv. 4. procento "Pa" vzhledem k d, 4. procento ",Pv" vzhledem k v, 5. ±Ym= + YA+ dy (v procentech). 5. + Xm = + XA + dx (v procentech). f;;, _. • dY ,a dx se vždy odečtou.
,,",rJ,
*,,"
Každé měření, jež slouží k udržování souhlasu mapy s přírodou a pozemkovou knihou, má býti dle předpisu navázáno na pevné body; tyto jsou buď na mapě vyznačeny, buď jsou již v původním lineamentu, nebo dají se z něho odvoditi. Ve smyslu mapovém jsou ale pevnými body tehdy, jestliže jejich pravé mapové místo na otisku (deformovaném) odpovídá shora prokázanými úměrami jejich původnímu správnému místu na listu původním, nesraženém. Pevný lineamentní bod má tudíž tyto vlastnosti: 1. Jeho poloha v přírodě nebyla vůbec změněna; 2. jeho poloha na nynější katastrální mapě byla utvořena přirozenými deformaěními účinky srážky papíru, odpovídajícími hořejším úměrám nebo byla 3. stanovena novým zákresem, přesně odpovídajícím zákonitosti srážky papíru. První vlastnost zkoumáme v přírodě dotazováním se stran a pamětníků, druhou a třetí jest nám zkoumati naším měřením a získanými mapovými souřadnicemi. (Pokračová.ní.
-
A
suívre.)
Geodetické práce ministerstva zemědělství v Bulharsku. Ing. B. P o li r.
ZeměměřiČiské práce v Bulharsku nejsou sjednoceny v jednom ústředním úřadě. Každé ministers,tvo provádí si potřebné polohopisné a výškopisné plány samo, svým z,eměměřičským oddělením. Největší geodetické práce provádí VojeIllský zeměpisný ústav v 8ofii, který mimo prací čistě topografických vojenského rázu soustřeďuje nyní všechno' úsilí na vybudování trigonometrické sítě I. řádu pro území celého státu, které dosud Bulha.rsko nemá. Zatím provedl základní prác'e, měření základ nová a všěchna powrování úhlová a počítá nyní zeměpisnésouřadnice. Zeměměřičskéoddělení min. obchodu, průmyslu a práce provádí postupně ve všech obcích bulharských polohopi'Sné a výškopisné měření, které slouží jako podklad pro regulační a zastavovací plány. Zhotovení takového plánu pro každou mistní obec je zákonem předepsáno. Vytyčení reg-ulačních a stavebních čar a všechny práce spojené Si evidencí stavu venku a v mapě provádějí technická oddělení okresních úřadů. Min. obchodu stará se rovněž o zhotovení map důlnich oblastí. --- Ministerstvo železnic provádí geodetické práce nutné pro výstavbu a udržování železných drah. Konečně veškeré plány, sloužící jako podklad pro zintensivnění zemědělského podnikání, sdělává ministerstvo zemiěděls,tví ve svém oddělel1í vodním a komrussačním. Bulharsko nemá. svůj systém po'/;emkorvéhokatastru zbudován jako u nás na přesném soupiSiu a zobrazeni všeho pozemkového majetku. Nemá katastrálních map a nemá ani jiných map pozemkových tratí, které by našim katastrál~ ním mapám odpovídaly. Nemá dosud ani, jak již dříve řečeno, jednotné trigonometrické 'sítě, takže každý z jmenovaných úřadů pří provádění sV$Tchprací
1931/8
musí tyto provésti od počátku, poemaje rozvržením sítě, zaměřením základen, orientováním sítě a konče zaměřením detailu. Vodní oddělení ministerstva zeměděh;tví provedlo v posledních letech několik velkých geodetických prací. Jsou to hlavně, polohopi,sné základy pro projekty údolních přehrad na řekách Iskaru, Strumě, Osmě, pro odvodněni baž,in zv. Golemo blato ve středním Bulharsku, pro regulaci, vodní přehradu a využití v'Odní energie řeky Tundžy. V neposllední řadě bylo to zhotovení polohopisného plánu rozptýlené držby pozOOlkovév obci Žiten na Sofijsku, kde ministeflStvo zemědělství provedlo prmí pokusné scelení pozemků v Bulharsku - a provedení jefitě dalších několika polohopisných plánů, sloužících jako podklad k projektu scelení. Na těchto několika komassovan}Tch obcích chce ministe,ristvo dokázati význam scelování pozemků pro zvýšení zemMělského výnosu a přiměti tak vládu k vydání scelovacího zákona. Poněvadž inženýrský doros.t bulharský je vychováván na různých zahraničních technických učilištích, bylo třeba, aby ministerstvo vydalo nějaké instrukce měřioské, abjT do všech prací byl zaveden systém a jednotnost. P,rozatím tiskem vyšla část první instrukce bulharské, vypracovaná inspektoremministerstva zemědělství Ing. M. Nazorem *). Druhá její část Práce kanceláiíské je pfipravena a vyjde na jaře 1931. Zmíněná ins,trukce předpisuje pos,tup prací pfi místních triangulacích, udává metody a stanoví výši přesnosti tochto prací. Trigonometrické sítě, provedené Oddě,lením vodním, budou pro první čals představovati místní samostatné triangulace, které po stanovení jednotné státní triangulace budou do této transformovány. Přesnost prací je p,ředepsána taková. aby výsledku mohlo se použíti nejen pro účely ministers.va zemědělství, ale i pro jiné technické účely, hlavně p~o pozdější zřízení pozemkového katas.tru. Proto také do místních triangulací zabírají se všechny trigonometrické body státni triangulace (venku již stabilisované - dosud ale nevypočtené), které leží v území těchto triangulaeí nebo, jim nablízko. Min. zemědělství stanoví souřadnice takových společných bodů v místním SlYstémua pozdější převedení do 'SYistémustátní triangulMe bude již snadnou věcí. Místní triangulace oriento'Vány jsou vždy k severu, počátek a osa X voleny tak, aby pravoúhlé souřadnice všech bodů území, ve kterém se triangulace provádí, ležely v prvním kvadrantu. Rozvrh místní sítě provMí se ve vojenské topografické mapě 1: 40.000. lnstrukoe předpis.uje 2 druhy trigonometrických bodů p,ro místní s.íte. Body hlavní, určené proHnáním kombinovaným mezi sebou a body určené protínállím vpřed. Body, určené protínáním zpět, připouští instrukce jen v zcela výjimečných případech. Hlavní hooy volí se t.ak, aby mÍSlt:ní'síťIskládala se pokud mož" no ze stejnootranných troj{lhelníku. Jell1tam, kde tak nelze, dovolují se i čtyřúhelníky a pětiúhelníky s diagonálami. Vzdálenost mezi dvěma body hlavními budiž 3-5 km, mezi body stanovenými poo;tínáním vpřed 1-2·5 km. Počet těchto podrobných bodl"l má b}Tti roven asi polovině všech bodů v síti. Dle těchto zálSad triangulátor navrhne tužkou do topografické mapy síť a potom venku v terénu se přesvědčí, je-li možno navržené vis.ury uskutečnitLZjištěné 1imiěnyopraví a na místě roq;hodne o volbě podružných bodů triaug-ulačních, které se stanoví protínáním vpřed. Při tom dbá, aby byly rovnoměrně Y SlÍtirozděleny a určeny 4 (ve výjimečných případech 3) visurami od bodů hlavních. Vyhledá místo pro přímé měření základny a určí jejich připojení. Celý projekt místní sítě pošle pMom Oddělení do Sofie k s.chválení. Po jeho schválení při kročí se kstabilisování a signalisování bodů. Stabmsování provádí se betonovými kvádry 70 cm do země zapuštěnými, které na s,vé hoře'jší straně nesou označení bodu, čis.lo jeho, rok postavení a zapuštěnou nivélační značku. Stabili&>vané hodysignalisují se jednoduchými dř-e.věn}Tffiisignály asi 4'0 m v:v,sok:<-mi.
1931/9
Pro měření základen má Oddělení vodní ministerstva zemědělství mencskou soupravu, sestávající ze 4 dřevěných latí dělených na dm a jednoho invarového metru, porovnaného 8 kopií normálního metru, která .senalézá v Ůřadu pro míry a váhy pří ministel'lStvu obchodu, průmyslu a p'ráce v Sofii. Měření základny provádí Sle v urovnaném terénu podél provazu napjatého mezi kolíky zařízené do přímky theodolitem. Před měřením jsou latě dvakráte komparovány s invarovým metrem. Latě kladou se ve stejném s,ledu za sebou, malá vzdáJenost mezi posledním. decimetrem na lati a koncem základny doměří ISeobyčejným dřevěným pravítkem. Základna měří se čtyřikráte a z průměrné chyby těchto čtyř pozorování stanovená chyba relativní nesmí překročiti hodnotu 1: 100.000. Po skončeném měření porovnají se latě opět 8 invarovým metrem a průměr z porovnání před a po měření vezme se jako konečná délka. latě. Základna obecně ve sklonu se zaniveluje prostou technickou nivelací a redukuje se do roviny horizontálné. Pro sklon menší 3 % dostačí redukce přibližná
Lls = - ;:'
kde
s
je měřená délka úseku základny a h pre,výšení konců
úseku nad sebou. Při sklonu nad 3 % počítá ins,trukce skutečnou délku z rovnice s'----:-vs~-h=i(s+h2) (s-h). Redukce základy na nulový horizont provádí se pro mí,stní poloměr zakřivení střední zeměpisné šířky Bulharska cp 420,
=
h
pro kterou je také připojena v ins,trukci malá tabulka redukčního členu r+h pro úseky po 100 m až do 1000 m. Konečně nutno provésti poslední redukci základny, vyplývající z toho, že invarový metr Oddělení je o 0'000062 m kratšf než kopie normálního metru bulharského. Instrukce předpi:Sluje,že v každé mÍBtní triangulaci je nutno měřiti alespoň 2 základny a p'l'ovésti kontrolu přesnosti základnového měření navzájem mezi přímo měřenými základnami. Mezi dvěma přímo měřenými základnami vybere se nejkratší t~ojúhelníkov}T řetěz. V jednotlivých trojúhelnících vyrovnají se· úhly a z nich sinovou větou vypočítá se délka jedné základny z druhé, Rozdíl mezi hodnotou přímo naměřenou a redukovanou a mezi hodnotou vypoČitenolt nesmí přestoupiti mez danou rovnicí 8 + 0'000.024 . m . S . -Vn, kde m je průmě,má chyba úhlového vyrovnání řetě'zce, spojujícího obě základ-· ny (dle Ferrera), n počet trojúhelníků v řetězci a S mě,řená délka základny. V hoření rovnici může se chyba dle Ferrera nahradi:.i prfun(Srnou chyhou úhlového pozorování v síti. Poněvadž tatio chyba je p'1'ůměrnou chybou v pozorování .směrníků a ne úhlů, mění se v rovnici koeficinet, a ta zní: LI s = + 0·000 035 m'.
=
srn.
Přímo měřená základna přípojí fJ.C samostatnou sítí k nejbližším bodllm sítě trigonomeuické. Ty voleny j.sou tak, aby nejbližší strana triangulační byla buď přibližně rovnoběžná nebo kolmá k základně a nejméně 3- až 31/2 kráte delší než přímo měřená základna. Základllové s.ftě třeba vyrovnávati .samostatně. Pro mě'ření horizontálních úhlů v místních triangulacích předpisuje instrukce theodolit s bubínkovýmí mikroskopy, kterými možno odečítati nejméně na celé sekundy. Zvětšení dalekohledu je předepsáno nejméně 24náJsobné. Před počátkem měření zkouší se přesnost theodolitu. Mimo to provede se zaměření vzorné skupiny úhlů as,i o 10-12 visurách a stanoví se prdměrná chyba směrníková M. Z podmínky, že průměrná chyba směrníková ve vyrovnání celé sítě nepřekročí hodnotu 4" a z nahoře vypO'ctené prdměrné chyby SiIllIěrníkové,stanoví se počet skupin n, v kterých nutno pozorovati úhly: 16
±
n=MJ'
1931/10
Instrukce předpisuje, že toto n nesmí překročiti hodnotu 3, poněvadž ji· nak by bylo nutno měřiti směrníky v počtu skupin stanoveném rovnicí. To však znamená ztrátu času a zvetšení práoe, a proto, vyjde-li n větší než 3, nařizuje illiSltrukcenahraditi theodolit jiným, přesnějším. Z jednoho stanoviska do" voluje se zaměřiti nejvíce 15 visur. Při větším počtu zaměří se jedna i druhá jejich polovina samostatně tak, aby každá obsahovala nojméně 3 visury z poloviny druhé - a obě části pro vyrovnání se spojí v celek. Excentrické visury nejsou dovoleny; musí-li jich býti přece někdy užito, je llutno věnovati zvláštní péči stanovení eentračních prvkl1. Po zam~ěření11hll1v síti trLmgulátor ověří s,i již na místě přesnOls,tsvých pozorování výpočtem průměrné chyby směmíkové celé sítě. Určí si u všech n trojúhelníků doplňky OJ uzávěru měřených úhlů na 180 o a z nich vypočtená prl1měrná chyba M= ,/rOJOJJ t 6n nesmí překročiti hodnotu -+ 4". Mimo to ověří si správnos,t výpočtu i druhým zpŮisobem. Stanoví součet kladných a součet záporných znamének při doplňcích uzávěrl1 na 180 o ve všech trojúhelnících sítě. Je-li rozdíl součtů menší než (kde n je počet trojúhelníků), značí to, že v pozorování jsou jen chyby nahodilé. Je-li tento rozdíl větší, pak js.ou v pozorováních i chyby !systematické, způsobené ponejvíce nepřesnou rektifikací st,roje. Oddělení použije pozorování jen tehdy, když rozdíl součtů znamének kladných a záporných nepřekračuje hodnotu 1·5 (n. Překračuje-li, úhlová pozorování jsou chybná a je nutno provésti Mlldadnou rektifikaci theodolitu a pečlivé nové zamě,ření horizontálních úhlů v síti. . Konečně triangulátor určí theodolitem, kterým trianguloval, azimut jedné trigonometrické strany. Provede několik dvojic pozorování slunce a odečítá pro každou dvojici při stejném úhlu vertikálním úhel horizontální. Rozdíly horizontálních úhlů jednotlivých dvojic opravené o deklinaci, dají jednotlivi pozorování azimutu, z kterých arithmetickým pTŮmě,remvyčíslí se hodnota nejpravděpodobnější. V posledním odstavci instrukce naznačena je organisace práce při místních triangulacíeh a stanoven normální výkon, který lze od jednoho triangulátora očekávati. Předpokládá se, že za pracovní den může provésti pozorování úhlů na dvou ,stanoviskách a že veškeré práce 's,po~jenése zamě,řením triangulační sítě o 16-18 vrcholech vyžadují asi 2 týdny času jednoho triangulátora a příslušného počtu dělníků a pomocníků.
mm
vn
Résumé: Les travaux ~éodésiques duMinistere de l'Agriculture en B u I II: a r i e. Le ministere de l'Agrieulture du royame de Bulgarie a pnhlié cAtte année la premiere partie de son Instruction civile. Elle contient les réglements pour leR travanx de triangulation sur le terrain. La Bulgarie n'a pas le cadastre et des plans exacts dp-s propriétés. Par ce qu'elle n'a pas de, plans cadastranx. ni des plans a une autre grande échelle chaque 1'administration, qui a hesoin des plans (parcellaire) pour ses travaux est obligé de les cOJlJstruirelui-méme. D'apres cette Instruction tous les travaux geodésiques des maintenant sont organisés de la maniěre, qu'on pourrait les utiliser a l'établissement des documents cadastraux. Une partie de cette Instruction, contenant les tra'l"aux de hureau, paraitra sous peu de temps.
Literární zprávy. Recense • • G e o r g e St e f a nes c u - G u ň a: Tratat de topometrie si topografie. Vyšlo u fy: Ti~rul "OlJtenia",Strada imperiala No 1. Bucuresti. Generální ředitel rumunského katastru Stefa.nescu Guna vydal už po třetí svoji knihu o nižší geodesii, jedinou to pomůcku toho druhu vydanou rumunským jazykem,
1931/11
l1í1o je dosti stručné (289 stran), ale zpracovává skoro všechnu základní látku nutně potřebnou pro posluch!1če zeměměřičské školy, kde autor přednáší. Po kráitkém úvodu () chybách přichází k popisu úhloměrných~trojů a pomůcek geodetických, k metodám měřickým, ku triangulaci, základnám a výpočtům trigonometrickým a vyrovnání, dále k detailnímu měření a vynášení plántl., výpo čtu a dělení ploch. O nivelaci a vSilkovém měřeni jedná se v posledních kapitolách. Stefanescu-Guna, který klade důraz na provádění výpočtu bez logarithmů (vyjma triwngulace) počítacími stroji, je;st jedním z organisátorů a připravovatelů rumunského katastru, který je prodchnut moderním duchem. Jestli vedle své namáhavé funkce věnuje se i literatuře odborné, pak to svědčí o velkých autorových schopnostech a snaze, aby nové Rumunsko vypracovalo se v oboru zeměměřičském k vysoké metě.
.
~~R
•
O. v. G r uber: Ferienkurs in Photogrammetrie. Eine Sammlung von Vortragen und Aufsatzen. Nakladatel: Konrad Witwer, Stuttgart 1930. Stran 500, cena 30 Mk. (váz.). Spis nooí dílem jednotlivce, nýbrž šesti autorů, kteří po většině účastni se vě(lecky na pracech fy Zeissovy a spolupracují na fotogrametrických kursech, které založil v r. 1909 Dr. Pulfrich. Nepodává tudíž soustavného a úplného materiálu z oboru fotogrametrie, nýbrž jen výběr, kterým je podstatně výkon snímkoměřičský karakterisován a to s omezením pro úkony topografické. Základní problémy jsou probrány s vědeckou .Iůkladností a jsou tedy čtenáři, který obírá se teoretickými úvahami, vítaným předmětem pro bližší poučení. Ti, kdož hledají aktuality a sledují praktické výsledky snímkoměřického snažení, najdou ve spise je zodpovězeny dostatečně široce. Celkem má dílo 13 samostatných pojednání, jež vnitřně souvisejí pospolu a napomáhají dáti spisu, pokud je to vůbec možno, karakteru dosti jednotného. Iniciátor díla, bývalý profesor geodesie ve Štutgartě PhDr. O. v. G r u ber - vedle úvodního slova a vzpomínky na činnos,t Pulfrichovu ve fotogrametrii -, pojednává () geometrických základech snímkoměření, o stereoskopickém vidění a měření, o pozemní fotogrametrii a o přístrojích k automatickému sestrojení plánů dle fotogramů. Y této poslední stati probírá základní poznatky pro stavou přístrojů, dále optické a mechanické součástky, přednosti i nevýhody určitých typů a připojuje jejich popis. Y předposledním pojednání spisu líčí metody fotogrametrické (po7:emní i letecké snímání a vypracování plánů), aerotriangulaci a hospodá.rnou stránku t.ěchto metod. Pozoruhodnou jest stať K ti P pen b e n der o va, . která detailně zabývá se objek. tivy měřických fotokomor a S a n der ov a, pojednávající o rozvoji fotogrametrie na podkladě zdokonalování přístrojů, určených jak ke snímání, tak k vypracování plánů a map z fotogramů. Toto pojednání povolaného Zeissova konstruktéra, jehož genialitě vděčí Německo za vynález stereoplanigrafu. tvoří více než pětinu spisu a podává velmi dokonalý obraz o vývoji ve stavbě přístrojů, a to od prostých prvotních měřických fotokomor až k nejmodemějším autografům. Místy ovšem prostupuje lataf Gruberovu () přístrojích a ji doplňuje v mnohém směru. Cennými částmi díla jsou další práce: G r u 11 dia c h o v a o zobrazení. jednotlivostí ve. fotografii, Me r t é h o o několika Zeissových objektivech pro fotogrametrické účely, K ti pp e n b e n der o v a o leteckých fotokomoráchZeissových, R. Fin st e r w a 1d éra Ó lehkém polním fototeodolitu Zeissově a Je110 upotřebení při expedici na Pamir. Dílo je uzavřeno pojednáním prof. Dr. Fr i t z e o výkonllilsti fotogrametrie vzhle
1931/12
C. Roh 1e der: Kommunale Bodenpotitik. sv. 1.: K o m mu n ale s Ve
t
w e sen a1s Fundament aufhauender Bodenpolitik. - Nákladem vlastním. M. 1930. - 141 str., 29 tab., formo 18 X 26, cena řm. 7·50.
m e s s u n g sFrankfurt a.
Městský měřický rada C. Rohleder, známý svou bohatou činností publikační, vydal právě první svazek své pří r u lik Y o P o zem k o v é p o 1i t i c e v ob c í c h. 'fornuto prvnímu dílu mají následovati knihy: "Stadterweit.erung und Bebauungsplan als Programm vorau~schauender Bodenpolitik" a "Mittdbare und unmittelbare l\ia.J3nahmen zur Durchfiihrunlš kommunaler Bodenpolitik". Předmluva a úvod prvního ~vazku tohoto - mllže se ihned konstatovati - vS'borného díla, obrací se jak na technika, tak i na všechny pracovníky v obecní správě. Kniha ta není učebnicí zeměměřičství, n~'brž ptíruči):ou ol;lsa.huvíce organisačního. Odborník zlmšený a osvědčený ujal se slova pro nutno·st dllkladné, moderní a cílevědomó organisace· zeměměřičství ve správě měst. Sepsané myŠlenky nejson snad zcela nove, kazuopádně však jsou podané výstižně. Kapitoly tC'hoto svazku jedna,ií o pořízení, udržování a evidenci map a plámi, o novém měřeni, o mechanieké reprodukei, o výškovém měření (věru 1'ltručně),o užívání zPllllobu fotogrametrického ao reliefov:ini terénu. - Tabulce na str. 10!11 lze rozumi:t beze slov. V tomto originelním podání uka.zuje mnohostrannost a nutnost dohře organisovanéa odborně vedené měřickt'· služby městské. Pokrokem doby specialisujicI se městská správa vyžaduje si jednoduRe právě tuto technickou službu, která musí. uspokojiti riiznorodé požadavky a která proto musí praco,ati hospodárně. - V kapitolách 2. a '1. podává. autor interesovaným kruhům cenné pokyny a zasazuje se pro upotřebení moderních metod při pořizováni plánft a jich mechanické rozmnožování (příp. zviítšovaní neb zmenšování zpllsobem fot0grafick)TIl"). Námitky, že pořizovaci náklad pro takové "reprodukční oddělení" znemožňuje jeho zařízeni, vyvrací autor výzvou, aby menší obce přístroje používaly se společn:?m nákladem. - Výhody moderních zpllsobů fotogrametrických (letecká fotogrametrie) byly 0ceni'iny jíž 02, mnohých místech a výb0rné výsledky v cizině mohou býti i nám vybídkou k hojnějšímll užívání technických pokrokl1. Fotoohraz *") a relief přece velmi výstižně podporují projekční činnost inženýra -- zprostředkují jedinečně i netechnikllm'představu jeho úmyslu.. - Na konec knihy dává autor va1fabetickém pořadu oznámení teelLnických firem a doplnil tak velmi účelni'i svoji prá.ci. Přes to, že některé ~tatě této knihy platí více pro poměry říšsko-německé, kniha přínáší i nám mnoho námi'ih'. které lze uskutečnit. Pře.iemeproto již dnes celé příručce široký kruh čtenářů: především techniků - kteří mají právě toto dílo doporučiti všem činitel11m v městské správě, zvoleným člmům samosprávy a obecním pracovníklim. V brzké době vyjdou tM dalM svazky t0hoto díla o pozemkové politice obecní, kter,í tak v hojné miře zaměstnává zemčměřiče. -o-Nové knihy. Zpráva o Mezinárodním zeměměřičském konl(resu, konaném v zarI 1930 v Cnrychu, vyjde během tohoto roku tiskem. Zpráva bude účastníkllm kongresu dodána zdarma. Ti. kdož se kongresu nezúčastnili, mohou si zprávu objednati prostřednictvím S p o 1k u čs. zem ě měř i č II (Oeská technika, Praha, Karlovo náměstí), a to nejpozději do 25. 1e dna 1931. Subskripční cena publikace je 15 šv. fr. (asi 98 Kč) plus porto. Bulletin géodésique. Organe de la Section de Géodésie de l'Union géodésique et g-éophysique internatiotionale. Année 1930. No 26. William B o w i e: Some internationaJ Problems in Géodesy. G. Oa s s i n i s: Snr l'adoption ďune formule internationale pour la. pésantenr normale. P. E n g í: Snr la plécision des différences de longitude de pre· mier ordre. Wa1ter D. L a ID ber t: Au approximate Rule for the Distance between the Geoide and the Spheroid on the Assuption of complete isostatic Compensation of the Tapography. Walter D. L a m ber t: The form of the Geoid on the Hypothesis of com plete isostatic Oompensation. Wa1ter D. L a m ber t: The reduction of observed values af gravity to Sea level. U. S. Oo a s t a n d G e ode t i c s u rve y: Azimuths on the Mississippi river arc of First-order triangulation. R. B o s s h a r d t: Mesure Optique des Distances et Méthode des coordonnées polaires. Přeložil M. Delessert. Vydala Librairie Georg et Oie, Geneve, 10 Oorraterie, r. 1930. Stran 146 kromě tabulek a příloh. Ing. B. P i a sec k i: Wspólczesne metody i przyrzady fotogrametryczne. Stran 70.. -Vyšlo jako zvláštní otisk z "Przegladu mierniczy", Wa:t;šava 1930. A. B uch hol t z: La omisión de las condiciones de perspectivad como causa de· error de la transformación óptica. Zvláštní otisk z "Annales de la Sociedad Espaňola de Estudios Fotogramétrioos". Madrid 1929. Sandor K u r t z: Fotogrammétria, díl II. L é g i f o to g r a m m é t r i a (letecká fotogrametrie). Vydal lL Kir. Allami Térképeszét, Budapešt 1929. Stran 276. *) Viz stručné pojednání v AlIgem. Verm. Nachr. 1930/14, 22. *.) Velkolepá výstava pi"i IV. mf'zinArodním sjezdě zeměmi'iři0ském a sjezdu mezinárodní společnosti fotogrametrieké v Ourychu 1930 postavila tento fotoobraz 00 popředí.
1931/13
Práce v poli triangulační kanceláře ministerstva financí 1930. V letní sezoně 1930 účastnilo se triangulačních prací v poli celkem 7 pracovních skupin s 15 měřičskými úředníky takto-: A V zemi Oeské: p,olní skupina č. 1 (1 měř. úředník). a) V čase od 1. května do 10. srpna vybudovala čs. jednotnou síť trigonometrických bodů 2.-4. řádu pro nové zaměření části k. Ú. Žat c e. Byly tu určeny nové body 2. ř. 3, 3. ř. 4 a 4. ř. 7, v celku tedy 14 bodů. Vyrovnání této části sítě je již hotovo; b) od 11. srpna do 25. října byly vytyčen (signalisován a stabilisován) 1. řád v severních Oechách v polygonu daném body: Bernštein - Milešovka - Říp - Ladví Sadská - Vejpustek - Veliš - Kozákov - Ještěd -- Hohenvald Lohnberg. Nově }volené body!. řádu jsou tu: Kahleberg v Sasku, Vysoký Sněžnák, Beule Flur, Bezdez, Horka, MU1<ská IIůra, Luž, Tancplán a Kottmar v Sasku. Observaci bude tu nutno provésti v roku 1931. B. V zem i M O I' a v s k o s I e z s k é: p o I n i s k u p i nač. 2 (1, později 2 měřičtí úředníci). a) V čase od 1. května do 15. září vybudova.la čs. jednotnou síť 2.-4. řádu pro nové zaměření k. Ú. Hod o n í n a, sestávající z nových 8 bodů 2. ř., 5 bodil 3. ř. a ~ bodů 4. ř.; b) od 16. září do 26. října vykonána byla rekognoskace rozsáhlého území od Hodonina k Novému Jičínu a Val. Meziřičí pro nové zaměření a agrární operace, které se mají provésti ve více obcích v roku 1931. P o I n í s k u P i nač. 3 (1, později 2 měřičtí úřednici). V čase od 1. května do 31. října vybudovala čs. jednotnou siť 2.-4. řádu na ploše asi 2000 km2 pro nové zaměření katastr. území Nový Jičín a Krásno n. B., sestávající z 5 nových bodů 2. ř., 14 bodů 3. ř. a 10 bodů 4. ř. Nově stabilisováno bylo 28 bodů, dvě dosavadní stabilisace byly ůpraveny. C. V zem i S loven s k é: P o I n í s k u p i nač. 4 (3, později 4 měřičtí úředníci). V čase od 1. května do 30. října provedla a dokončila vybudování čs. jednotné sítě 2.-4. řádu v 9. k. Ú. okresu Prievidza, v 7. k. Ú. okresu Topolčany a mimo to v k. Ú. Petrovice u V. Bytče. Při tom bylo nově určených hodů 2. ř. 9, 3. ř. 28 a 4. ř. 42. Celkem bylo triangulováno na ploše asi 4000 km2• P o I n í s k u P i nač. 5 (1, později 2 měřičtí úředníci) provedla v čase od 1. května do 2. listopadu zčásti vybudování 3. a 4. řádu v k. Ú. Ružomberok, VaL Duhová, V. Bysterec a Chlebnica. Mimo to vykomla přehlídku dosavadní trig. sítě 4. ř. v k. ú. Vel. Vlachy a Behárovce. Nově určených bodů 3. a 4. ř. jest 32. V práci bude třeba pokračovati v roku 1931. P o ln í s k u P i I). a č. 6 (2, později 3 měřičtí úředníci) vykonala v době od 3. května do 29. října na vých. Slovensku spojení triangulací provedených v minulých letech; operační území se prostíralo od maďarské hranice na sever až k okresu Medzilaborce 2 na ploše asi 3600 km • Při tom určila nově 12 bodů 2. ř., 11 bodů 3. ř. a 13 bodů 4. ř., připojivší je na daných 10 bodů 1. ř.a 8 bodů 2. ř. - V dokončení úlohy bude nutno pokračovati v roku 1931. D. V zem i Pod k a r pat o r li s k é: p o ln í s k u P i nač. 7 (1 měř. úředník) doplnila v čase od 1. května do 31. října do 4. řádu triO'onometrickou síť v jižní části Qkresu Sevljuš pro nové zaměření k. Ú. Oel'llý Ardov, nula, Forgoláň, Hetina, Homlovce, Sasovo a Trstník a pokraěovala v budovád1í jednotné sítě v témž okrese především pro obce Chýžu a Sevljuš. Nově určených bodů 2.-4. ř. bylo celkem 28. Kromě toho dozírala na pl'ovedení místní triangulace pro k. Ú. Trstník. štv. První katastrální konjtres v Rumunsku, odbývaný 17.-19. února 1929 v Bukurešti, měl za úlohu probrati veškeré otázky, týkající se řádného vybudování pozemkového katastru a předložiti vládA příslušné návrhy. Předneseny byly četné referáty: o provádění prací triangulačních, o zavtldení všeobecných předpisů měřických, o textu katastrá1ního zákona, kritisována nedukonalost vládního návrhu zákona katastrálního, referováno () komasaci pozemků v souvislosti s měřením katastrálním, probrány metody měřícké. diskutován způsob vzdělávání personálu katasrtrálního, jeho služné a jiné. Resoluce vyzněla v těchto požadavcích: 1. Budiž vydán zákon katastrální jednotný pro celý stát na podkladě návrhu vypracovaného ředitelstvím katastru; 2. provedena základní triangulace po celém státě hlavně v územích petrolejových; 3. zavedena hojně metoda fotogrametrická a zatím eílem studovány výsledky při použití této metody v cizině; 4. provedeno ohraničení za dozoru státních orgánů správními úřady; 5. buďtež soustředěny práce měřické a pod dozor ředitelství katastru postavena měření prováděná úřady vojenskými, aviatickými ll. báňskýmí úřady; 6. systemisován potřébný personál; 7. revidovány jeho platy; 8. podrobeny revisí dosavadní měřické předpisy a 9. povoleny potřebné úvěry. J. A. R.
1931/14
Zprávy stavovské. Další výsledky relystemilace.
Dle úpravy
Počet míst Platová i stupnice i
před
resystemisaci
i
2
O O
4
8
9 (19'15"10)
1
5
15
2
19
17 (36'17"10)II 20 (42'55 "10)
42
47
5
I I
Celkem
Platová stupnice
11 (2~3%)
I
I
I
O
O
1
2 (14'28"10)
5
6
7 (50'00"10)
6
7
5 (35'72"10)
II
14
Celkem
Počet míst po resystemisaci v platební stupnici
~I
,•...
:~
11
I
I
3 3
I
3
8
1
3
7
1
3
3
7
1
1
2
2
3
7
12
13
31
Praha Brno
O O
1
1
O
Bratislava Užhorod
O
Dohromady
míst
V procentech
4
O
O O
O
O
O 2
O
1
5
O
I
3'22
Suma 6
3
N
I
14
5
2
Ústředí
po
resystemisaci
4
1
II
před
3
O 1
3
6
Počet míst
Přibylo mist
po
I
z minulého roku jeví se tento výsledek: IV. U ministerstva zemědělství (agrární operace na Moravě).
I
16'13
38'71
Zprávy spolkové.
I
41'94
Zápis o výborové schůzi Zájmové skupiny zeměměřiěské při SIA konané dne 29. listopadu 1930 v ústavu prof . .J. Petříka. Schflzi předsedal za omluvivšího se inž. Mand)'lse prof. Petřík. Po přečtení a sehválení zápisu o minulé schůzi oznamuje předseda, že dosud nikdo neodpověděl na výzvu, aby členové připravili a ohlásili přednáSky, které by byly prosloveny v SIA. Bylo usneseno výzvu opakovati. Sjezdový výbor odboru Pardubiee žádá, aby Zájm. skup, zeměměř. přijala den 5. června 1931, t. j. pátek dopoledne, za den pro konání schůze. Zájm. skup. se současně vyzývá, aby nejpozději do konce prosince oznámila sjezdovému v:fboru, jaký program jednání navrhuje. Členové skupiny vyzývají se tudíž, aby se přihlásili ke konání přednášek a současně se upozorňuji, že v lednu končí lhůta pro dodání rukopisu článkll do slavnostní sjezdové publikace. Dále bylo jednáno o cirkulári národního komitétu pro vědeckou organisaci, k němuž je připojeno pozvání k účasti na V. mezinárodním kongresu pro vědeckou organisaci, který bude konán v Amsterodamě. Cirkulář obsahuje otázky navrhované k projednání, Zajímavý je zvláště bod 6.: .Jak ,stanoviti program vyučování principu racionalibace na školách a jak mají být osoby vyučující připraveny. Obsah cirkuláře byl vzat na vedomí. Klub za Starou Prahu oznamuje cyklus přednášek a volných debat se žádostí o účast. Vzato na vědomí. Odbor Praha oznamuje že německá universita a. technika v Praze konají slavnost na památku 300letého výročí úmrtního dne .Jana Keplera a 600letého výročí narození Petra Parléře. Protože volných návrhů není, končí předsedající schůzi.
Ze spolkn
Inženýrů
sfáfnf
měřHké
Rádná valná schůze koná se v ne děl i dne 8. ú nor a 1931 o 9. hod. v zasedací Inženýrského domu (Praha 1., Dvořakovo nábřeží) s obvyklým níků, revisorů účtů a volných návrhů.
1931/15
slnžby. síni Č. III v 1. poschodr programem zpráv činov-
Před zahájen~m vlastní schůze bude podán referát o pozemkové reformě se zřetelem k provádění v katastrál. operá,tu. V Isobotu dne 7. února 1931 koná se tamtéž o 15. hod. z á věr e č n á v Ý bor o v á se h ů z e a o 20. hod. přátelská. schůzka s kole~y již do Prahy' přibylými, na což se zvláště pp. kolegové pražští zdvořile upozorňují. Volné návrhy pro valnou schilzi nutno zaslati nejpozději 8 dní předem, a to p ísem n ě s náležitým odůvodněním na adresu I. jednatele: Ing.Jul. Mikula, Praha XI., Šlikova 5. Z Jednoty čs. úř. aut. civ. geometrů. Pracovní výbor Jednoty konal svou řádnou schůzi v sobotu dne 13. prosince 1930 za přítomnosti 10 členů. Usneseno odebírati pro Jednotu nadále Věstník ministerstva financí se zřetelem na důležitost výnosů min. financí ve věcech pozemkového katastru. Vzato na vědomí, že změna stanov Jednoty, usnesená na letošni řádné valné schůzi, byla Zemským úřadem v Praze schválena. Nové stanovy budou všem členům počátkem příštího roku zaslány. Dále vzat na vědomí přípis Zemského úřadu v Praze ve věci naší žádosti o mezníkování a zaměřování silnic a vodních toků. Z Moravy došly stížnosti, že jeden kolega, civ. geometr, nechal se zastupovati ve sporu s jiným civ. geometrem sílou nekvalifikovanou. Upozorňujeme, . že jednání takové jest naprosto nepřípustné a že se příčí stavovské cti a varujeme kolegy před podobným jednáním, aby proti nim nemusela zakročiti Inženýrská komora. Po projednání několika různých dotazů a po vyřízení přihlášek několika členů schůze skončena. Ret. Ing. Prokťtpek.
Různé zprávy. Zeměměřičů v Holandsku k 1. lednu 1930 bylo 183, z toho u katastru 169. Dle zprávy z Tijdschrift vor Kadaster en Landeetkunde byla zrušena k témuž dni komise pro měření stupňová a přesnou nivelaci a těmito pracemi pověřen katastr (říšské triangulační odděleni). Rozpor? Nařízení ke kat. zákonu v § 42 poža.duje k oprávnění vyhotovovat geometrické (polohové) plány 5letou praxi pod vedením odborníka. Toto ustanovení, zdá se mí, že odporuje předpísu k dosažení práv úřed. aut. cívil. zeměměřiče (l". 1913), kde se žádá praxe 4letá. Kde je absolutní pravda? Z redakce. Kolegové, sdělujte včas zprávy o Dohřbu stavovských přislušníldi přeusednictvu odborných organísací a· okolním zeměměřičům, aby mohli se zúčastnit posledního rozloučení s kamarádem. T(>ž redakci Z. V. dodávejte o tom urychlené zprávy s připojením k I' á t k é h o vylíčení životopisu. Páni přispěvatelé Z. V" žá.dáte·li zvláštní otisky, oznamte to redakci véas - nejlépe červenou poznámkou na nrkopise příspěvku. Několik žádostí o zapiijčcní knih v Z. V.posuzovaných, vede redakci k této poznámce: Z knih recensovaných v Z. V. doehází redakci velmi malý počet, a to zpravidla jen tehdy, projeví-li nakladatelství ha dotaz redakce dObrou vůli. Abychom napříště upozornili kolegy, které dílo došlo jako recensní výtisk, otiskneme před titulem knihy (při posunku) tuto značku •.
Zprávy osobní. t
Ing. Frant. Jošt. Dne 9. srpna. 1\)30 o půl 9. hodině ranní skonal náhle přeunosta kat. měř. úřadu v Třeboni, \'rch. méř. komisař Ing. František Jof\t, v mužném věku 45 let, raněn byv srdečni mrtvicí. Pohřeb konal ~e 1a veliké úča8ti dne 11. Isrpna z domu smutku v Třeboni pi'evozem do kremačni síně v Čes. Budějovicich. Na hranicích města rozloučil se tkliv~'mi slovy· '5e zesnulým za městkou radu a čsl. nár. demokracii starosta města Ti'eboně Bičan, za Svaz čsl. dŮ1stojníků kpt. Mayrich a jménem úřednictva vrch. ofic. Macháček. Proalovy sv€dčily o tom, jaké lícty a vážnosti zecinlllý v úřadě a veřejnosti požíval. Zesnulý byl mužem ryzího charakteru a upřímného srdce, jemuž nade VRe byla úřední povinnost; v letních měsících, ne7.l1aje únavy, odjížděl na kole za učelem úřerlního řízení do vzdálen~'ch kat. území v časných hodinách ranních a při západu slunce, mnohdy i potmě, utrmácen a hladov vmcel se ku své rodině. V měsících :dmních setrvával 9-10 hod. při namahavých pracích technických, nedopřáv si nikdy ani krátké dovolené na zotavenou, která jest každému úředníku tak nutnou. Za tBchto okolností musilo dojíti k na.stalékatastrofě, neboť musil se tak obětav)' a pracovitý muž, třeba post:nou silný, dříve či později duševně i tělesně 1hroutiti. Čest jeho památce! Osobní změny ve stavu důsto.iníků-voj. geometrů vojenského zeměpisného ůstavu v Praze. Povýšeni byli na štábní kapitány zeměpisného ústavu kapitáni ZÚ.: Ing. Karel Klega, Ing. RNDr. Karel Bezděka, Ing. Karel Juračka, Ing. František Bogllsmk, Ing. Václav Lukášek, Ing. Taras Kryžanovský. . . Za l'eňakci •.odpOvídá rn~,·Jo •. Ril.žička. ~ Tiskem Polygrafie v Bl'ně. Nakladatel: Spolek československých zrměměřičft v Pra7:p.
1931/16
v
v
v
v
"
ZEMEME~ICSISY VESTNIK •••••••••
2 1931
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XIX. ROČNíK - V BRNĚ 1. ÚNORA 1931
Plukovník Mojmír Černoch
t.
Pocházel z Horky u Olomouce, kde narodil se 1876 jako syn zprvu vojenského, později obvodního léka.ře. Studova.] na reál. gymnasiu v Přerově a, kadetní škole ve Vídni . .Jako důstojník sloužil u pěšího pluku čís. 12 a střeleckého pluku čís. 14 v Brně, odkudž přešel do voj. zeměp. úgta,vu ve Vídni. Od r. 1899-1905 působil jako výkonný topognf ve většině zemí rak.-uherských. Po zranění na ruské frontě za světové války byl velitelem mapova.cího oddílu v Alessiu (Leš) a Skutari. Odtud řídil no·vé topografické zaměření Sev. Albanie a zčásti Černé Hory v měř. 1 : 50.000, prováděné obvyklými metodami s použitím dálkoměru, místy pa,k v divokých horách na podkladě autogrametrických plánů. Po převratu hned nastoupil službu dustojnickou v Brně, odkud odešel jako velit€l pluku a později úseku do fronty tĚšínské a zúčastnil se boj u na. Ipole, za kteroužto činnost dostalo se mu vyznamenání. V roku 1920 působil jako učitel na voj. akademii v Hranicích na Mor., kde s neobyčejnou energií urychleně vyda.] naléhavou pomůcku pro své posluchače: "Nauka o t€rénu a jeho zobrazování" (tiskl E. Dobrovolný v Přerově, 1920), která patří k prvním pracem toho oboru, psaným českým jazykem. V r. 1923 přešel jako plukovník do Prahy k voj. zeměp. ústavu, kde převzal vedení nově utvořeného mapovacího oddělení a řídil jeho práce, týkající se revise v měř. 1: 50.000 a reambulace v měř. 1 : 25.000. zprvu na Moravě, později v Čechách. V roce 1927 vydal spolu s podpluk. Jos. Hejdou a za spolupracovnictví několika civilních autoru obsáhlý spis "Nauka o terénu a jeho zobrazování", kteréžto dílo zůstává v mnohém směru základním naším dílem o mapovacích pracech. Ma.je v r. 1928 vyslouženo. odešel do pense, ale čile pracoval ve svém oboru a vydal Plán Velké Prahy (Průmyslová tiskárna, 1929), mapu země Moravskoslezské (Šolc a Šimáček, 1929), Karlovy Vary s okolím (Průmysl. tiskárna, 1930). Po pj'epracování plánu Velké Prahy začal připravovati vydání mapy země České, ale nedokončil tuto práci. Zemřel 24. listopadu 1930 v mužném věku, prodělav mnoho trampot, zejména v době válečné. kdy jeho choť, rodilá Ruska, s dětmi dlela v Rusku a on sám byl vojenskými úřady považován za politicky podezřelého. Škoda, že odešel tak náhle, neboť svými znalostmi a rozhledem v kartografickém zpracování map a plánÍ! mohl pro veřejnost vykonati ještě mnoho prospěšného. Svým povoláním nebyl sic pluk. Černoch ryzím technikem, ale to, co v topografii vykonal, zvlášť za trvání Čs. republiky, jest hodno uznání jak se strany vyměřovacích orgánů vojenských, tak i se strany čs. zeměměřičÍ!. Čest jeho památce! RltŽička.
Poznámky k metodě numerického řešení lineárních rovnic o několika neznámých podle Ing. Malka. Dr. techn. Jaroslav Hruban,
prof. vyšší hosp. školy v Přerově.
Ing. O. lVlalek vydal knihu 1), v jejímž úvodě zdurazúuje význam výhodného zpŮ!sobu}'ef,ení lineárních rovnic a tvrdí, že v geodesii obvyklá Gans,sova oliminační metoda vyžaduje při větším počtu rovnic a neznámých mnoho početní práce, což oboje jlsou známé věci; pak podává svůj způsob řešení, o němž
1931/17
se domnívá, že je výhodnější než metody při n u ID e r i c k é m řešení lineár'1Úlh rovnic dosud známé a nejčastěji užívané, včetně Gaussovy eliminace. Chci zde jednak Malkovu metodu pO'SlOuditia jakési připomínky k ní podati, .jednak ukáza.ti, jak Malek Gaussově metodě křivdí a svou metodu při nejmenším přeceňuje, takŽtl zvláště v geodesii - pro symetrický tvar normál· ních rovnic a vždy značně· velké hodnoty kvadratických summačních součinitelu protinekvadratickým - metoda GaUSlsova jeho metodu daleko předčí 2). úl~ol ten jest značně usna.(}něn reccll$,í knihy Malkovy, provedenou vládnímwměm'ěfičem Dobritzschem v Allgemeine Vermessungs-N"achrichten, č. 19 1930, str. 302-304. Jeho obšírná, skoro dvoustránková recense, vlastně kritika, je ostře odmítavá, ale. spravedlivá a proto omezím se na stručný její výtah a na vlastní Malkúv příklad, abych na něm čtená.ři dokázal jednak oprávněnost Dobritzs.chovy kritiky, jednak umožnil porovnání ,s.1'I'fallmvoupočetní metodou. Malek vlastně nepodává žádnou novou metodu, nýbrž pouze při numerickém řešení lineárních rovnic doporučuje užití determinantu, které považuje za ,,-ýhodnějši. l'ři tom předpokládá, že dosud byly determinanty vyčislovány přímo a že jen to (avšak viz na př. 5. pozn.) bránilo jejích rozšíř('ní v uvedeném oboru, kdežto on chce ukázati, jak vyčíslení to lze provésti ,snáze nepřímo a postupně. To je celý smysl a účel jeho knihy. Je pravda, že přímé vyčíslení determimantu vyššího stupně je témp,ř nemožné a proto, jak ostatně je známo a bylo mlčky jako samozřejmé vždy počtáři prováděno (Malek tudíž ani tu nepřišel s ničím novým), je nutno vyčísliti je postupným snižováním jejich stupně. To je možno učiniti ruZDě; ale zpdsob Malkuv není nejlepší. Na př. determinant 5. (obecněn-tého) stupně
kde
a5k
all
a12
a13
a14
a15
alll
a~2
a23
al!4
al!5
aSl
aSl!
aSS
a34
~5
au
a4l!
a4S
a4,4
a45
a51
a52
a5S
a54
a55
=1= O S) pro k = 1 až 5, upravuje Malek na tvar all
a12
a13
a14
a15
a51
a5l!
a5S
a54
a55
al!l
al!l!
aSS
al!4
al!5
a51
a5l!
a5S
a54
a55
aSl
a Sl!
aSS
a34
aS5
a51
a5l!
a5S
a54
a55
au
a'l!
a4"1
a44
a'5
a51
a52
a5S
a5'
a55
• a51 • a52 • a51 • a5'
• a55
1 1 1 1 1 a dospívá odečtením na př. prvnHto sloupce od každého dalšího k determinantu čtvrtého (r.be(juě [n --1] ho) stupně; t.ato úprava vyř..aduje 20 (obecně [n-1] . n) 1) Ein· Beitra.g zur Auflo8ung·linearer Gleichungen mit mehreren UnhekanntCn. Von Ing. Otto Malek.-I. TeH. J. G. Calve'sehe pniversitats.-BuchhaJi.dlung,Prag. Rtran 113. Cena neuvedena. ') Mám na zřeteli hlavně knihu Mlllkovu, nikoliv cely komplex účelného a úsporného řešení rovnic linc~mich, a také se omezím hlavně na příklad. . . 8) Je·li a~k = 0, tu odpadá výpočet podflu pk = -.!.,děleni neb DáeObení tohoto k-tého
sloupce a odčítáni
..
JlD~
h
ě·
o sloupce od n ,ho.
a$k
1931/18
Vtu~ odíloU-=PI,-=P2,--·-Ps,--=P4,,-'-=Psapa 1 1 .1 1 ,l 'k dVI eem • ne bo -pn V"vypoc aSI aS2 aSI a54,,·, aSS ,,' teprve násobení sloupců vždy příslušným podílem, aby nepohodlného děleni bylo co nejméně, b!yť i za ('.;6I1lU většího pj)čtu, ale pohod;Iu.ějŠíhonásobení -:. 5 (obecně n) dělení a 20 (obecně [n -1} .n) násobení a při kontrole oněch. ppdílů p rovnicemi a5I,pt=1, aS2'P2=1, ass.ps .,1, a5(,p4.=l, ass.ps-1 ještě 5 (obecně n) násobení, k čemuž přistupuje ještě 5 (obecně n) násQ~nÍ . činiteli. za determinantem vypsanými, resp. vytknutými. Zato· však úprava ha; tvar ~
~.~
~.~
~.~
~.~
~
~.~
~.~
~.h
~ ~
~.~
~.~
~.~
a5I
aSI
~.~
aSI
~.~
I
v
~.~
v
~.~
aSI •
kde predem byly vypočteny podíly
1 Ps • P9'
~.~
. P6' P7'
~.~ aSI
aSI aSI P6--. -, P7=-'
aSI
a5I
a kde zase au aR ~N a. odečtením na př. 1. sloupce od každého dalšího dospějeme tímtéž po'étem odčítání k determinantu 4. (obecně [11. - ,1}ho) stupně, n~sobenemu zlomk,em __ ~a51_~, P6 •P7 • Ps . P9
a 16
Ps=-,
P9=-
vvžaduje v samotném determinantu pouze 4' (obecně n-1)děl~riÍ .
"
'
~obecně [n -Ir)
náoobení a při kontrole těchto podíld p rovpicemi a52·pS=aSl' a5S,P7-aSH aS4,·PS=aSl, aSS,P9=a51 ještě4~obecně n~1) násobení, k čemuž po odečtení 1. sloupce od každého dalšího a tím 'Ullllo,žnpnénlU ~nížení stupně determinantu přistupuje ještě!) (obecně n) násobeni a d~leJ,lt zlomkem aSI za fJS'P7'PS'P9
determinant vypsahým, resp. vytknutým,neb
jeho částmi-Qiniteli. .
Tudíž počet dělení a lláslobení při prvém (Malkově) způsobll je
I
. n +n = n2 nebo n2 -1 n, s kontrolou ještě n'
(n -1) a při druhém, výše uvedeném zpdsobu je (n-1).n+n=n2
nebo>(n-l).n+;~:::;:::n2, s kontrolou 'je~
n-l;
~ toho je patrno,že u druhého zpdsobu je úkonů těch"o't)-ineoo ;n~ s kontrolou ještě o 1 méně než u prvého. foČítánW,..1izmíhěnýcu,llkQlIltt bez kontfoly,Ct1:'.-l).,nd-n =?n2;"up~véhoa už 8 kontrolou (n--l):n.,bn (n-l)n~+n-l u druhého zpdsobu, je sice počet úkond on··.....:.! věti'lí, ale pravděpodobnost, že nepřihodila se při počtech chyba, je' zde také větší. . . ,"i Tohoto druhého způsobu v podshtě'ůžiji v. pOdobě iGaus8&vy elimina'Ční metodynebtYť:tou se počítá v zás!tděstejně ,..:-..V'příkladěniž'e uvedeném, při ěemž podotýkám, že násobení determinantu o' l' stUpeň r5ní~enéh()i činitelem
+
alll'
'"
"
'..
,',,:
""
; .
u Gaus:sovy metody (v uvedeném, čís.eln&Wipříkladě) odpadne a P6 'P7 ·!ťS.P9 . ,. ., . ," ještěéetné jiné" u MalkovJ níetody so opakuj'ící ne~ uďdeterminantft nutné početní úkony se llšetn, jak ještě v dalším bude blíže vylÓženo: . " Dobritzsch tvrdí správně, že Gaussova eliminační metoda i l\blkoya spo· čÍvá na tém:že pTÍncipu "snižování" 3, praví, že práce početní je proto v obou případech táž; já však tvrdím, že při vhodně zařízené Gáussově eliminaci 'je práCe vždy méně, neboť už dle hořejší ukázky~dyby Malek 'determinanty jen účelněji vyčísloval, je práce někdy (při náhradě nepohodlného děleni poh.odlnějším ná.sobením a při provádění kontrol) i mé n ě. Dobritzsch autorovi vytýká. že si počíná neúčelně a ukazuje, to zejmélta na tom, že při Gawssově eliminaci poskytuje součtová' rovnice nep součl1:ový sloupec vydatnou, ne-li llplně dostatečnou a snadnou početní kontrolu, kdežto ----
1931/19
kontrola Malkova v kapitole ·VI. je zbytečně pracná, 4). Avšak i celá metoda Malkova je zbytečně složitá a vůbe0 užití determinantů pro numericke řešení lineárních rovnic je zpravidla nevýhodným. Vždyť i na str. 12. autor doznává~ že při výpočtu neznámé Xl četní činitelé se zkrátí (na př. u hořejsího detenuinantu upraveného dle )Ialka, když první Isloupec od každého dalšího odečten:t, zkráltí se při výpočtu neznámé Xl činitelé a5lh a5S' a54, a55l takže ve skutečnosti lze si ušetřiti čtvero nálsobení těmito činiteli a byl by počet dělení a Lásobení jen (n -1) .n + 1 -- ale ffiQ~nost mýlky při kráceni a zbytečn}r číselný' bala~t až dú provedení krácení zůstává vždy nevýhodou ~Ialkovy metody a vůbec použití determinantů 5); dále při výpočtu čitatelů-determinantů Zll Z2 atd. četné početní prác-e při výpoč-tu jmenovatele-determinantu N už provedené se opakují 3:, byť se i dala pi'isluBná číBla opsati, je ]i to - nehledě k možn)'m mýlkám - mrhání časem. Konečně vzorce pro výpočet ostatních neznámých, zvláště při výpočtu dalších a dalších neznámých, stávají se !složitostí nepoužitelnými. To aut,o'1'ovii Diibritzsch vytýká,; avšak musím Dobritz1slchedoplniti, resp. opraviti, ž,e i při vyčíslování, t. j. .3fJ.ižovánístupně a podobných úpravách determinantu - ne jen při Gaus,&ověeliminaci -- ba dokonce i tehdy, když Malek všechny prvky jednoho řádku prom15,ňujev jedničky, lze použítí SIOučtovókontroly, když prostě k determinantu připojíme součtový řádek neb sloupec, jako kontmlní:
I
all
all
a12
a13
a14
a15
~l
a21
~2
all4 all4
a25' all. aS5 I as.
a44 a54
a45 a55
aSl
a31
a32
a23 a33
a41
a41
a51
a51
a"'2 a52
a43 a53
kde značí kde značí + a3k
+
a.k
= alk + allk+
+ ak4+
I
I
al.
a4• a5.
+ ak2 t- ak3+ + ...+akn'
ak. = akl
ak5
a4k+ a5k+ ••• +ank.
Tu p'ři všech úpraváťh, o vš e m pro vád ě n Ý c h z a š e t ře n í u r či· c h p r a v i d e 1, vždy musí součtový řádek neb Bloupec býti součtem všech ,~ich, a to je kO:í1trolou. (Pfíitě dále. _ 1.nivre.) tÝ
~riterium
lineární srážky papíru a shodnosti pevných bodů v katastrálních mapách. Ing. Eduard K a d e č k a, vrch. měř. komisař v Trutnově.
(Dokonleni. - Fin.(
Jest tedy zřejmo, že jsou lineamentní body buď na pravém svém mapovém místě nebo nepravém. Nepravé jejich mapové místo mohlo býti způsobeno buď přirozeným účinkem deformačních sil a sice tím, že se na některých místech mapového listu rušily nebo jedna z nich na úkor druhé nepoměrně převládala, nebo bylo utvořeno nesprávným zákresem původním, starším a novějším. Ze zkušenosti víme, že jsou na nynější sražené katastrální mapě místa, která nemají skoro žádnou lineární srážku a nř,kde jest dokonce jisté plus proti skutečně 4) Rovněž dosazení vypočtených neznámých do původních rovnic, o němž mluví Malek v kapitole IV. a jehož tam užívá k d1Jlcazu, že jím nalezené ne;{'lláJmé,TeISP.VZOTre pro ně, skutečně jsou správné a daným rovnicim hoví, toto dosazení je kontrolou pozdní a proto skoro neúčinnou a zbytečnou, neboť t€prve na konci řešeni zjistí, zdali jsou vypočtené neznámé správné, ale nezjistí, kde se stala chyba, jak ostatně si to i sám Malek na str. 42. v kapitole VI., odst. 3. přiznává. 5) Tím nevýhodnějším by bylo flkutečně prováděti v čitateli a jmenovateli násobení těmito činiteli "w a&~. "54' "~5' 1. j. skutečnou hodnotu determinantů vypočítávati nebo determinanty přímo vyč~slovati (srv. str. 18); tím bychom dostali zpravidla velká čísla. bylo by to pracné a vzhledem k následujícímu vydělení čitatele jmenovatelem i zbytečné. To 'jMU další nevýhody pro užití determinantů při nu m e r i c k é m řešení lineárních rovnic.
1931/20
měřené délce. Taková místa starého původního zákresu vymykají se uvedeným úměrám a nejsou v důsledku toho způsobilá pro "širší číselnou aplikaci. Tato číselná aplikace, která se shoduje s požadavkem používání methody číselné při nynějším katastrálním měření, umožňuje správný postup při pracích vkreslovacích y mapě katastrální: Rozlišovati mezi pravými mapovými místy a nepravými, třídit tyto podle jejich povahy v nepravá místa původní, povstalá nepravidelným působením deformačních sil a nesprávné původní, starší a novější zákresy a tyto opravovati. Tímto postupem poznáme poznenáhlu pravý stav každého listu katastrální mapy, jej charakterisující individuelní lineární srážku, práce naše bude postupně snadnější, budeme-li souřadnice pravých mapových míst zaznamenávati a při každé příležitosti již přezkoušené body používati. Jak jsem při více případech vlastního a cizího lineárního (geometricky souvislého) a polygonálního měření na různých mapách zjistil, pohybují se diference mezi získanými mapovými veličinami a veličinami skutečně přímo měřenými nebo z měření odvozenými v užších mezích přesnosti, nežli dovolují instrukce polygonální z roku 1904 § 21 a instrukce stolová z r. 1907 § 137. Z řady výpočtů, mnou při běžném zakreslování změn učiněných, uvádím zde několik příkladů: , V plánu civilního geometra jest mimo jiné záměrná přímka, která protíná sekční čáru. Začáteční bod A jest v listu č. 4, koncový bod B v listu 5. Odsunuté s mapy souřadnice bodů A, B a udaným způsobem na pravou jejich velikost doplněné jsou: fy= -137'42 m; A (y= 224:98m; B lx = - 548'82 m. lx=- 1941m. Ze souřadnicových rozdílů LlYBA= - 362'40m a LlXHA=-529'41 m vypočteme jižník p a délku D': p = 34° 23' 35"; D' = 641·57 m. Civilní geometr má ve svém plánu vyznačenou délku 641'55 m. Z tohoto souhlasu vyplývá, že takto s mapy sejmuté souřadnice jsou správné a body A a B totožné s body v přírodě, přihlížíme-li jenom k jejich vzdálenosti,: o níž předpokládáme, že byla správně měřena. Jelikož naše katastrální mapa má vyjadřovati ve zmenšeném měřítku nejenom správné vzdálenosti, redukované na plochu vodorovnou, nýbrž i také plochy, není hořejší kontrola ještě dostatečna. Měřená délka může býti správná, správné mohou býti i souřadnice mapové a souhlas potvrzen výše uvedeným srovnáním, avšak celá přímka AB může býti ze své správné polohy vzhledem k jiným bodům vyšinuta. Pro správné posouzení její polohy schází nám ještě nejméně jeden bod. Reaguje-li mapa tak citlivě na dva body, libovolně z komplexu měření vyňaté, jest nám přesvědčiti se ještě o tom, jak se zachovají 3., 4. a 5. bod a jiné k bodum již přezkoumaným. Příležitost k mnohostrannému přezkoumání různých bodů mapového lineamentu vidím v delších tazích polygonálních, vedených přes celé sekční listy. Z polygonál-' ního tahu, mnou v roce 1926 měřeného, uvádím zde k hořejším vývodům toto: Vycházím opět z dvou na jiné mapě zvolených bodů A. a B, o kterých a priori předpokládám, že se shodují s body v přírodě. Předpoklad ten chci však ciferně dokázati. Pravé mapové souřadnice zvolených bodů a souřadnice polygonální, vypočtené ze zvolené soustavy, jsou tyto: A. { y= 908·00 m ; B { Y = - 1719·50 m ; Mapové souřadnice: x= 1098'55 m. x = - 1507'70 m.
+
+ +
Rozdíly
souřadnicové:
LlYAB= -
2627'50m;
1931/21
dXBA='-2606'25m;
'"
i
Po lygonálnÍisouř,adnice: ~o i'd il y s o ,u říi'cln ico v é:
A
J
Y
---J
lx-
; + 326'07m !'28·:Hm.'
-
359'66 m; 3672'24 m.
B { y =X --<-, -
= - 33'59 m; LI x = - 370()o65m. V' = 3700'84 m, z polygonálního tahu vypočtená
JJ YJI A
JI A
Z mapy vypočtená vzdálenost m dá diferenci V' - D 0·04 m. , 'Jelikož tento vý~lédek nepostačuje pro posouzení správné polohy přímky AB' l'lámapě, potřebujeme ještě 3; bod, přiměřellě vzdálený. Zvolil jsem. si bod O jako další předpoklád~ný shodný bod a porovnám jej s' bodem A a B. Cf Y = 642'91 m; A'Y = 908'00 m; l x = 367'32 m. Ix = 1098'55 m. LlYOA=265'09m; LlXOA=731'23m; LlYBO=+ 2362'41 m; Llxno = -1875·02m. O f Y = 0'0 m; A f Y = - 326·07 m; \ x = - 677'74 m. \x = 28'41 m. LI YCA= 326'07 m; LIXOA= - 706'15 m; LIYJJO = -- 359'66 m; LIXBO= - 2994'50 m • D
= 3700'80
=+
+ +
+
+ +
+
+
Diference ve vzdálenosti AC;= - 0·003 m diference ve vzdálenosti BO = 0·05m. Takto získané trojúhelníky, ,mapový troj~helník o stranách: a' = 3016'07 m, b' = 777'797 m, c' = 3700'84 m a trojúhelník z polygonální soustavy se stranami:' a-3016'02m, b=777'80m, c=3700'80m jsou až na nepatrné diference shodné, pro účely katastrálních prací vkreslovacích prakticky upotřebitelné. Teprve třetí nově zvolený bod dokazuje nám totožnost prvních dvou bodů, správnou mapovou polohu přímky AB' a tudíž í přímek AO a BO, zkrátka, shodnost obou trojúhelníků. Postupuje důsledně podle této metody, přicházím ovšem také na hody, jejichž vypóčtené,mapovévzdálenosti neodpovídají délkám z polygonálního tahu nebo z měřené geometrické soustavyvypočteným, a celý lineament v jejich blízkosti jeví skoro stejnou neshodnost. 'Takových bodů se ,vyskytne Vi průběhu prací zakreslovacích více; tyto body jmiilDuji neshodnými. Z uvedeného je tedy zřejmo, že lze takto získanými pravými mapovými souřadnicemi soustavu mapovou matematicky analysovati na body shodné a neshodné. Z,bod,ů shodnýchobddíme pravou délku daných přímek a směry úhlové, odpovídající skutečnosti. , Pro praktickou potřebu stačí nám, že máme ve vylíčeném postupu skutečné k~iterium, kterým lze IIpolehlivě ,rozlišovati mezi body s~odnými. a neshodnými. $lIpdné body poskytují nám svými pravými mapovýmisGllř&dnicemi, móžnost spolehlivých ~eometrických, trigonometrických a analytických operací v danýeh katal'\trálních mapách, necl1ť se již tyto operace vztahují na zakreslování jednoduchých ob'razců, anebo jejich rekonstrukci v přírodě, nebo na obn~vení celých jednotlivých s~r;eslených územníeh a,místních tratí pomocí polygo~álních tahů a,místní triangulace. Shora VYJíče~ý postup ,poskytuje nám také možnos~ dobrého a spolehlivého přehledu shodných bodů mapového lineamentu, budeme·li je míti pro budoucnost v p'atrnosti *). ' 'I,
I
, I: "
*) Dodávám z pozdějšiho svého 7Jkoumáni ještil jednu uklÍzku. Uvažoval vyp*anéhop08tupU!J. Sněžka (Kaple), ;jehož souřadnice trigonom. jsou: D' I!, YA= 927'435, (!:A = 995'572. "l"d' o {ze záři 1928}' ~'. YA=927'47, x,A=995'94 Dle!Y~f ku z 2O./q:~1930 Ob~r:l;elJsem:!fA = 927'30', XA " 995'97 .. Diference ve směru osy ·X (37-46 cm) značná a ukazuje na nel:lhodnost.
Je
1931/22
jsem dle shora
Pro tyto! účely na.vl'huji zavedení seznamu shodných bodů, jehož vzor jsem již vyzkoušel a předám kolegům, kteří by se o věc blíže interesovali. Shodnými trojúhelníky můžeme správně orientovati každý polygonální tah podle potřeby bud' na okraje sekčního ,listu, bud' na kteroukoliv uvnitř tahu libovolně zvolenou osu, jak to právě mapový lineament vyžaduje. Neboť nemůžeme ign,orovati při všech uvedených operacíqh bpdy neshodné. Neshodnost některých bodů spočívá bud' v chybném zákresu novějším, který lze opraviti, anebo již v původním lineamen tu, neznámou příčinou z prokázané úměrnosti vyšinutém. Jsou vyšinuty někdy celé partie původního lineamentu z dosavadní pravidelnosti lineární srážky. Tyto partie mají svou vlastní srážku, smíme-li zde tento zjev přičísti srážce papíru. Důležité pro naše operace v takových partiích je !však, že jest i zde pravidelnost původního zákresu a že můžeme takové oblasti v mapovém listu bezpečně poznati a je co možná nejtěsněji ohraničiti. , Hqřejší, vývody' s uvedenými příklady shrnuji tedy: , Analytickou aplikací měřených geometrických anebo trigonometrických soustav na mapu katastrální pomocí pravých mapových souřadnic získáme prakticky upotřebitelné kriterium lineární srážky pro všechny měřické práce v mapách katastrálních prpváděné. Résumé: Lee r i t er e d e 1a c o n t r a et i o n Ii n é a i r e d u pap i e r des car t e s cad a s tI- ale set d e 1a c o 'i n ci den c e des p o i n t s fi x e s. II est connu que les configurations représentées sur les cartes ont pour base on systeme engourdi des droites, dérivé des points de triangulation et que ce réseau montre envers de la réalité certaines déviations linéaires et de superficie, lesquelles nous attribuons a l'inHuence de la contraction du papier. En tAcheant de trouver un critere stir, utilisable aussi bien pour l'enregistrement des changements que pour la reconstruction des configurations des cartes sur terrain, l'auteur est arrivé aux suivantes formules des coordonnées rectangulaires: . ,d v. I. pour la reconstructlOn: YA = Ym dm j XA = xm. 17m' (dm de regle d, vm également
±
<
±
,
II. pour l'enregistrement
des changements:
dm
Ym
= ± YA dj
Vm
Xm
= ± XA • V .
YA et XA, sont soit les coordonnées trigonométriques données, soit les coordonnées d'un certain point de la carte, dérivées d'aprils l,a formule I. Les coordonnées et les traverses il faut toujours compter en sortant de la ligne de section, soit droite, soit pliée. En gagnant au moyen de la formule I la distance de deux points par exemple, on la compare a la distance, soit directement mésurée soit dérivée des mésurages linéaires ou trigonométriques, on y obtient aussi un critere de la coi'ncidence des points fixes. ť
o
výstavě uspořádané při mezinárodním fotogrametrickém a zeměměřičském sjezdu v Curychu. In~. A. F i ker. I. V Ý s t a v a fo t o g r a m e t r i c k á.
,Mezinárodní fotogrametrická ,společnost má chvályhodný zvyk, že s pořádáním kongresu spojuje i fotogramett:ické výstavy, které jsou nejen bohatým ,poučením pro zájemce, nýbrž i cenným měřítkem pokroku foto~rametrie. O tom se mohli znovu přesvědčiti účastníci letošního kongresu, kdy,ž procházeli prostornými sály a koridory curyšské techniky, která výstavu i kongres hostila. Jes.tliže na jedné straně nové konstrukce přístrojů ukazovaly neustálý pokrok fotogrametrie, byly to na druhé straně vystavené práce, které předváděly mnohostranné použití této metody, jejíž velkou předností je nejen úspora času, ale i peněz. Podati na tomto místě podrobný výpočet vYlstavených předmětů není dobře možno a proto spokojíme' se jen upozorněním na nejzajímavější části výstavy. K nim patří mezi přístroji beze sporu autografy, stroje, které umožňují automatické sestrojování plMiů z dvojic snímků téhož území. , Viděli jsme jich tu celkem: šest a z nich v popředí zájmu stál st e r e o p 1a n ig r a f fy Z e i Il s, jenž v posledním provedení představuje přístroj, kterým lze zpracovati Ilejobecnější případy snímků. Přednost,i posledního modelu proti předcházejícím jsou tyto:
1931/23
Opt~cký ~ystém ~e zje?nodušen a ,omezen ,!a. 8 čoček .a 7 ~d,:azných ploch, přístroj lze r.ym ovladat cely s mlsta pracovmkova, coz Je pro onentovam' leteck$'chsnímků zvláH důležito, řícení obrazů je odstra.ňováno samočinně. .Jinou výhodou je že komory jsou nyní ve svislé poloze, která zaručuje stabilitu orientovaných komor.' Přístroj pfipouští zpraco.vání s!Iímků, po~.íz~ný~h spojenÝ;IIli .dvoj- .a čt.yřkomorami s použitím oriéntace, provedene pro Jednu dvoJIcI smmku. OptIcky system Je u posledního modelu upraven tak, že obrazy z levé i pravé komory lze převésti do každého z okulárů, čímž je usnadněno zpracování řadových snímkiL Pro horizontování stereoskopického modelu lze obě komory společně sklápěti kolem horizou·· táhlí čelné osy. Pokud jde vý-. konnost tohoto stroje, lze si těžko více přáti, jinak je tomu ale s konstrukcí, která je značně komplikovaná a neobyčejně masivní. Firma A e rot o p o g r a ph (Hugershoff-Heyde) z Drážďan .vystavovala dva přístroje pro kontlnuelní zpracování stereoskopických snímků: Aerokartogra.f známé kOllstrukce, k němuž byl vyhotoven ještě vynášecí stůl, takže jím lze nyní současně vyhotoviti tři plány různých měřítek. Druhý přístroj, A e r o s i m p Ie x (viz obr. 1.), .je určen pro zpracování leteckých snímků svislých na plány v menŠích měřítkách (počínaje asi 1 : 25.000). Je založen na dvojítém promítání, obrazy nejsou však, na rozdíl od metody Gasserovy,pro-. mít,áIlY II a s e b e, nýbrž ve dle se b e, a koincidence odpovídajících si bodů se určuje stereoskopicky. Sestává ze dvou projektorů. upevněných na společném nosiči tak, aby jim bylo možno dát orientaci vzájemnou i k rovině horizontální takovou, jakou měly fotografické komory. Tyto projektory mohou společně měnit svou vzdá~ lenost od dvou vodorovných matObr. 1. Aerosimplex fy Aerotopograph, G. m. b. H. ných desek, na které vrhají z es pod u obrazy snímků. Projekce na matných deskách pozorují se shora stereoskopem. Proměřováni plastíckého modelu vytvořeného obrazy děje se dvojicí značek, vyrytých na skleněných deskách a upevněných na společném ve dvou k sobě kolmých směrech pohyblivém rameni. Obě značky dávají jeden subjektivní prostorový obraz, jímž se objíždí terén nebo objekty, jichž sitl.ace má být získána. Na konci ·ramene jest upevněna tužka, která kreslí objížděné formy. Vzdálenost komor od matných desek mění se otáčenim nožního kotouče a objíždění terénu děje Ise ručně. Přístroj je stavěn pro deskový formát 6 X 6 (snímky větší musí být na uvedený formát zmenšeny); svou jednoduchou a úpravnou stavbou vzbuzoval na výstavě mnoho pozornosti. Další autograf. jehož autorem je P o i v i 11 i e r s, stál v exposici francouzské. Uspoř:ídáním komor a pak tím, že k rekonstrukd směrů jest užíto pravítek, připomíná autokartograf Huger,shoffův. Myšlenka, na níž je zbudován, je velmi jednoduchá. Je založena na principu orthogonálního promítání na dvě průmětny. Výsledky, jichž bylo dosaženo při pokusných pracích s tímto přístrojem, nejsou bohužel dosud známy. Ve stánku známé švýcarské továrny Wildovy byl vystaven a u t o g r a f W i Id ů v. Jeho velikou předností je konstruktivní vyřešení, zaručující stabilitu důležítých součástí a jednoduché a snadné justování, další přednosltí jednoduchá optika a konečně zvláštní předností, že připouští při horizontování stereoskopického modelu, získaného vzájemnou orientací leteckých snímků, nejen otáčení kolem čelné osy horizoIlltální (Xl, nýbrž i kolem osy vertikální (Z). čímž je absolutní orientování snímků neobyčejně usnadněno. Poslední model doznal ještě některých změn, směřujících k jeho zlepšení: ZvětšeI), byl rozsah složek základny, možné stočení komor bylo zvětšeno na 360 o a kreslicí "tůl byl proveden tak, že desku stolu lze otáčeti kolem pólu stolového. Tímto zařízením bylo usnadněno orientování listů s vynesenými vlicQvacími body. Vynášecí zařízení kreslicího stolu je opatřeno počitadly, aby bylo stolu možno použít též jako koordinátografu k. vy· nášení bodů.
o
1931/24
Uvedené autog-rafy s výjimkou stereotopog-rafu Poivilliers a Aerosimplexu, lJývaji Qznačovány jako autog-rafy prostorové, protožE' se na nich rekQnlltruuje prostorová poloha paprsku. Z autog-rafů projekčnich, u nichž se rekonstruují ortholl;onální průměry smeru, byl kromě zmíněného stereot.opoll;rafu vystaven jako novum fo t o k a r t o II;r a fOr d ov á s - Ker n, výrobek švýca,rské fy Kern, určený jen pro snimky terrestrické; je založen na stejných principech jako Orlův Istereoautograf, je však v konstrukci jednodušší a bude-li skutečně, jak vyrábějící firlilll slibuje, 3krát levnější, kyne mu budoucnost na vysokých školách, kde ho bude lze užít jako přístroje demonstračního. (viz obr. 2\. dl
Obr. 2. Fotokartograf
Ordovás-Kernův.
Z uvedeného je patrno, že stereofotogr ametríe byla na vý,stavě dobře zastoupena, ale i ti, kdož se zajímají o restituční foto II;rametrii, našli dosti látky ke studiu, neboť tu bylo několik l' e s t i t uč n í c h str o j ft konstrukcí dost odlišných. Z autolillltických byl zastoupen stroj Zeissův,u jehož posled ního modelu lze měnit pět veličin, určujících vzájemnou polohu desky, objektivu a projekční roviny. Při tom obstarává pi'ístroj automaticky zaostřeni promítaného snímku, takže zamisťování lze provádět empiricky, a to ne()byčejně rychle. Protějškem k masivní a složité stavbě přístroje Zeissova byl lehký a snadno přemistitelný str oj fy A e l' o,t o P o g l' a ph. u kterého se splřmje automa.t.icky jen čočková rovnice, kdežto ;splnění t. zv. Scheimpflugovy podmínky nutno provést ručně natočením objektivu. Tatáž firma vystavovala jako novou věc malý restituční stroj pro formát 6 X 6, který lze přenášet na zádech. Třetím vystaveným typem byl r es t i tu t o r R o u s s i I h e ů v, lišící se od předcházejících tím, že jeho optická osa je vodorovná a že stroj nepracuje automaticky. Z dvoukomorových projektorů byl na curyšské výstavě fo, to r e s t it u t 01' G a lI u IS - F erb e r, pracující na stejném podkladě jako přístroj Gasserův; jeho konstrukce je však podstatně menší a přístupnější. Fran couzské ministerstvo zemědělství provedlo s ním již zkoušky při situačním měření v měř. 1: 2500 pro účely komasační a, uznalo dosažené výlsledky za uspokojivé (porovnávané délky nepřekračovaly dopustné odchylky dané vzorcem ~ d v metrech
= 0'40
+ 500n m
kde
D je porovnávaná
délka,
Nejpočetněji na výstavě zastoupeným oborem přístrojů byly fo t o k o mor y. Vedle leteckých komor s obsluhou ruční buď jen pro desky (jež vystavoval na př. WHd, nebo Groupement ďindustriels pour la photoaérienne, Paris), nebo pro desky i filmy (na př. Zeís.s, Aerotopograph), viděli jsme tu komory automatické, ob~taráva.iící výměnu filmu, jeho přitisknutí do roviny ohniskové aexponúvání zcela samočinně. Pohon mechanismu komory zprostředkuje buď elektromotor neb o přímo pohonná vrtule namont.ovaná na le-
1931/25
tadle. Všechny automatické komory jsou vybaveny zařizením, umožňujícím sledovati rychlost letadla a podle toho upraviti rychlost mechanismu komory tak, aby bylo dosaženo žádaného překrytu snimků. Zvláštní zmínky zasluhují konstrukce fotokomor, jichž cílem je rozšířiti snímkový roz,sah komory: Tento problém není, jak známo, nový, již dlouho hledají se cesty, jak by bylo lze obejíti překážky, způsobené neodstranitelnými optickými vadami objektivů jež brání v libovolném zvětšení zorného úhlu komor. Firma Z e i s s řeší tento úkol peVným spojením dvou komor, jichž osy svírají úhel divergence 36°, a u nichž exposice snímků se děje současně. Je-li dvojkomora postavena napříč k směru letu, lze jí fotografovat pruh území, který odpovidá obrazovému úhlu 82°. Je-li postavena ve směru letu, lze ji provádět konvergentní snímky s úhlem konvergence 36°. Podobnou dvojkomoru, ale s menší divergencí os a ruční obsluhou, vystavovala firma Wild. Kromě dvojkomory postavila firma Zeiss též čtyřkomoru, která je kombinaci obou posic dvojkoml}ry (obr. 3.). . Jiným způsobem řeší tento problém firma A e I' o top o g I' a p h, její automatické komory mají zaříiZlmí, jímž se komora za letu samočinně naklání napříč ze svislé polohy ke směru letu o určitý úhel (okrouhle 18°), střídavě vpravo a vlevo, takže komora fotografuje tři souvislé pásy území, z nichž jeden sestává ze snímků svislých a druhé dva ze snímků šikmých. Nedostatkem tohoto řešení je okolnost, že snímky nemají pevnou vzájemnou orientaci, protože nejsou brány současně. pr·mě dále. - A 8uivro.
Téma toto stalo se časovým a nechceme-li, aby se nám vytklo, že si hrajeme na Sthovávanou, nutno říci pravdu: dorost zeměměřičskýv nynější době neprojevuje chuti ku vstupu do služeb státních, zejména kata·stru. Příčina je staršim zeměměřičům pochopttelná, neboť oni zkusili, jak macešsky se o ně staralo čs. min. financí. Hodnostáři tohoto ministerstva to byli, co znemožnili provedeni zákona, navrhovaného poslancem Marchou a soudruhy, a vysoký funkcionář tohoto ministerstva spolupracoval na návrhu plat. zákona, jehož první stylisace chtěla vřadit měř. úředniky v normálním postupu do úrovně II. služební třídy. Za způsob systemisace, který byl vrcholem křivd páichaných na zeměměřičíoh, nese zodpovědnost v prvé řadě min. financí. Vždyť 92% měř. personálu mohlo hýtí jednou povýšeno; dozorčí oigánové a přednostové úřadů kat. poklesli v hodnosti a významu funkce proti předválečným poměrům, uvažuje-li se dnešní stav cel é h o úřednictva zem. fin. ředitelství; pro celý katastr povoleno jediné místo ministerského rady, ač malé Rakousko řadu let má 4 až 5 dvor. radů ve svém měř. personálu a nepožaduj€ od něj nadlidských výkonů. Do kompetence min. financí spadala povinnost opatřovat včas nezbytný personál a vime, že dl} poslední chvíle nahrazují kolegové 60% chybících odborných pracovníků. Vezme-li se ohled na Slovensko A Podkarpatskou Rus, jeví se toto počínání min. financí ve světle nejnepříznivějším. Nespokojenost s poměry služebními, která se jevi po řadu let spontánně v celém stavll kat. měř. úředníků, nemohla býtí uoo.jena a vešla ve známost dorostu, který za. tědhto časů více se zajímá o svou existenci zejména v úřadech a největší měrou v resonu min. financí, které spotřebuje aspoň polovinu všech odborníků zeměměřičských. D9rostu přirozeně neušlo, že min. financí honoruje pomocné síly s měšťanskou školou VYŠŠlIll platem než zeměmmčské inženýry a více než dříve srovnával námahu studia a obtíŽe služby - a pak reagoval způsobem nečekaným. V létě 1930 vypsalo zem. fin. ředitelstvl v Čechách 14 míst pro čekatele. Tu dobu vyšlo 28 zeměměřičů (z pražské techniky) a pouze dva z nich přijali nabízená místa. V. prosinci téhož roku vykonalo odborné státní zkoušky dalších 21 kolegů a z nich přihlásili se do služeb katastru další dva kolegové. Snad je nyní počet ten již větší, ale uvažme, když. ani. čechy 1lelákaji kolegy ke katastru, jak opwtří si min. financí odborný personál pro Slovensko? Bude veřejnost spokojena s malým tempem pracovního postupu, který vázne z 90% jen proto, že min. f i na n cín e d o v e d I o si opatřit včas dorost pro odborné úkony katastrální. Na ministerstvu spravedlnosti má min. financí dostatečný příklad, jak získat síly pro svůj resort. (Zeměměřiči ostatně takové neúměrné nadhodnocování, jaké je údělem· soudcům, nežádali.) :,případ z obvodu čech je tím závažněj ší, že udál se v době, kdy min. financí, nevyčkavši zákonného dotvrzení o tom, v jakém rozsahu bude resystemisaoo povolena, dalo na vysokých školách technických vyvěsiti a v českých dennících uveřejniti tuto výzvu: N o v ě v s tup ují c í m p o s I uch a č ů m n a v y s o k é š k O< 1 y tec hn i.c ki é, resp. dosavadním posluchačům zeměměřičského inženýrství: Po provedeni nové systemisace bude v katastrální měřické službě v resortu ministerstva financí .' lasi ;200 volných system. míst měřičských úředníků vedle dalších normálních vakancí. Nová"systemisace služebních místměřičských úředníků v resortu ministerI stva financí (země česká, moravskoslezská, slovenská a podkarpatoruská) přinese I
1931/26
značné zlepšení v jednotlivých platových stupnicích a tím i značné možnosti v povyšování měřičských úředníků. Na tyto vyhlídky: upozorňuje ministerstvo financí nejen dosavadní posluchače zeměměřičského inženýrství, nýbrž zejména nově vstupující posluchače vysokých škol technických, kteří po tříleMm studiu zeměměřičského inženýrství mohou dojíti výhodného umístění ve státní službě. Z výsledku známé již resystemisace viděti, že min. financí dovedlo prosadit, co chtělo a že nenašlo odporu proti svým návrhum u vlády, která je si vědoma, že brala bY' l).a sebe zodpovědnost z vývoje události. V přítomné době min. financí nemělo by přehlížet vypsaný zjev, ale uvědomit si mentalitu dorostu, který se ínformuje chtivě: On jes't si vědom, že proskakují snahy vnutit "řízně" katastrálnim měř. úředníkům povinnost pracovat "od slunce východu do slunce západu", jak před 50 lety žádala instr~kce od t e h dej š í c h geometrů; ví, že projeven úmysl redukovat pragmatikální dovolené, že právníci chtějí zvládat vedení katastru, ,že mnoho zeměměřičů přepětím sil je nervově nemocno, a také to, že přetížený měř. personál dostává špatnější kvalifikaci a jiné a jiné újmy, jimž by dorost byl vystaven vstupem do služby, nehledě k nedostatečnému platu. Pr~to můžeme si vysvětlit, že z řad dorostu (dle přání valné hromady akademického sdružení) byla ntištěna v denním tisku tato zpráva: Spolek posluchačů zeměměřičského inženýrství upozorňuje abiturienty, chtějíci se věnovati studiu zeměměřičství, na nepříznivé poměry v tomto oboru. Hlavním působištěm zeměměřiče nyní, kdy byla skončena pozemková reforma, která skýtala zaměstnání civilním zeměměřičům, jest státní služba, která je neobyčejně namáhavá a vyžaduje nejen duševní pohotovosti, nýbrž i fysické zdatnosti. Odměna, kterou stát poskytuje zeměměřičům, není však nikterak úměrna jejich obtížné práci, neboť většina zeměměřičů jest zařazena do nejnižších platových stupnic, takže naděje na postup jsou pramalé. Kromě toho studium, které bylo ministerstvem školství vtěsnáno do třiletého programu, trvá ve skutečnosti osm semestrů, za kteroužto dobu lze si na jiném oboru zajistiti budoucnost daleko lepší. Nezůstalo však při tomto upozornění abiturientt'lm, a posluchači reagovali - mezi jiným - na citovanou vyhlášku min. financí projevem, vyvěšeným na tabuli akademického spolku. Zde jest jeho text: K o leg o v é, kteří vstupujete nově na České vysoké učení technické a hodlá-te se věnovati studiu zeměměřičského inženýrství, vezměte na uváženou: 1. Tříleté studium zeměměř. inženýrství je tak přetíženo, že není absolutně možno je v předepsané době ukončiti a ani ti nejnadanější a nejpilnější posluchači nemohou složiti druhou ~tátní zkoušku dříve než za dva až tři semestry po ukončení třetího ročníku. 2. Zpráva publikovaná v denních listech ministerstvem financí o skvělých vyhlídkách měřičských úředníků ve státní službě je tendenčně skreslena a nevystihuje pravý stav věci. Zeměměřiči nově vstupující do služeb státních nejsou o mnoho lépe placeni než absolventi škol středních, protože tříleté studium zeměměřičského inženýrství není platově postaveno na roveň čtyřletým studiím inženýrství ostatních, ačkQliv vskutku právě tak dlouho trvá. , 3. První státní zkoušku nepodaří se většině posluchačů složiti včas, protože rta zeměměř. inženýrstvi není dvou řádných zkušebních termínů jako na fakultách jiných, nýbrž pouze jeden a jeho promeškání má pro posluchače následek ztráty dvou seme~rů. Informujte se tedy ještě před zápisem o skutečných poměrech na zeměměřičském inženýrství ve Spolku posluchačů zeměměřičského inženýrství v P r a z e II., Lazarská 10, 4. posch., U Helmů. Z toho jest dostatečně zřejmé, že d o r o s tne vidí z a ruč e n y nad ě j e, k t e r é k I a d I d o k a r i éry zem ě měř i č s k é. Setrvárli delší dobu na svém počínání, jak obsadí min. financí 200 "nově ·systemisov:aných a přirozenými vakancemi volných míst", jež při zachování úrovně oparátů katastrálních a zákonných podminek svěřena býti mohou inženýrt'lm zeměměřickým? Ačnemt'lž~me býti činěni zodpovědnými z vývojeudálosti u katastru - jest nám daná situace přimo bolestnou, neboť máme obecný zájem o fungování Sltát. aparátů a jako stavovští příslušníci tím větší starost o vývoj katastru. Nemůžeme však zazlívat dorostu, neb jej kárat jen proto, že neukazuje tolik obětavosti, kterou mají starší úředníci, přes to, že v systemisaci z r. 1927 vidí drakonické opatření, jehož důsledky třeba odstranit s urychlením. Věc vyřešiti musí v zájmu svého resortu min. financí samo. Učiní-li tak
ťr
1931/27
3. zvýšení platu čekatelského, 4. záruky, že polní výkon se omezí na sedmihodinnou pracovní dobu denně, 5. odstranění čtyřletého postupu v pusledním stupni a náslužných přídavcích pla. tových stupnic 5 a 6 a 6. zrušení tříletého postupu v platu 7. platové stupnice. Snad tolik stačí k informaci o počínání dorostu a dané tím situaci, jejíž význam nepřepínáme. Pan ministr financí prof. dr. K. Eng-liš, který býval akademickým učitelem zeměměřičů, dobře by učinil, by i v katastrálním odvětví svého oboru zařídil nutné kroky k nápravě vypsaných poměrů. Bylo by dobře svolati poradu a na ní za přítomnosti vyšších úředníků min. financí, nižšíeh měř. úředníků (zejména ze Slovenska), profesorů z vys. školy speciálních nauk, pc sluchačů a event. zástupců min. spravedlnos,ti danou otázku probrati*). J. A. R.
Literární zprávy. Recense. Ludwig- Her c z e g: Rationelle, konforme Koordinatensysteme, insbesondere fiir ausJ(edehnte aerophotoJ(rammetrische Aufnahmen. 0Sonderheft 2 zu den "Mitteilungen des konigl. ungar. Kartog-raphischen Institutes.) Budapest 1930. Jedním z nejdůležitějších problémů praktické geodesie je nalézti vhodnou metodu, jíž by se co nejhospodárněji opatřily rovinné souřadnice trig-onometrických a jiných bodů velkého území. Touto otázkou zabývá se a hledí ji rozřešiti prof. dr. A. Fasching- a jmenovaný spis uvádi užité metody při řešeni trigonometrických sití rozsáhlých území, přihlížeje při tom zvláště k sítím budovaným pro leteckou fotogrametrii. Ve spisku poukazuje autor na dosavadní postup při triangulacích a určováni bodu souřadnicemi, podává krátký historický přehled o vojenském vyměřování a navazuje na to práce trLangulační, prováděné za světové války v územích· Německem zabraných, jakož 81: i zmiňuje o dvou rozsáhlejších triangulacích, vyměřovaných vojenskými úřady rakousko-uherskými, a to o síti triangulační, jdoucí z Mitrovic do Uvace a druhé , provedené v .prostoru Černovice~Zastavna~Rachotín. Síť. první byla počítána nejprve důstojníky bez ohledu na zakřivení povrchu zemského, při čemž se přišlo k nemožným diferencím a teprve dr. A. Fasching- přepočítal síť do roviny dle přesných zásad zobrazení. Autor podotýká při tom, že s o u řad nic e zem ě p i s n é n e m a jí pro v ojen s k é ú: čel y p I' a k t i c k yž á d n é h o smyslu. Pak vykládá o metodě prof. Dra Faschinga, již nazývá novou racionelní metodou a jež záleží v tom, najíti rovinné souřadnice bodů v měřeném území dle zákonů stereografické projekce, případně válcového konformního zobrazení. Metoda tato. která ovšem neni novou (novou je jen pro maďarský kartogr. ústav), snaží se vzorce platné pro jmenovaná zobrazení přizpůsobiti účelně řešeným úlohám v mezích žádané aproximace, aby příslušné výpočty byly co nejekonomičtější. Jako typické případy ukazuje upo,třebení metod zobrazovacích pro výpočet rozlehlých sítí, skládajících se z velkýic1h trojúhelníků (I. řádu), pak rozlehlých síti nižších řádů a konečně pro výpočet velkých sítí pořízených tak zv. polyg-onováním (v polygonálních tazich) v Americe hojně užívaných. Pro území tvaru kruhového a příbližně 400' km v průměru doporučuje užití stereografické projekce s jedním počátkem souřadnicovým, kdežto pro území tva.ru protáhlého o šířce asi 220 km a libovolné délce pak obecného zobrazení válcového s osou vedenou asi střední linií pruhu (tedy libovolně odkloněnou od směru rovnoběžek) jakožto nejhospodárnějšich metod vhodných pro účely g-eodetické i vojenské. Pvo sitě větších rozloh rozkládá je na několik částí hovících zmíněnym rozměrům a používá několik počátků pro pravoúhlé souřadnice. V poslední části svého pojednání uvádí vzorce pro .korekce smětové a změny trigonometrických stran v obou jmenovaných zobrazeních a podává ukázky číselného řešení redukce směrů a délek do roviny. PřipojeM je jedna tabulka sítě trig-onometrické Mitro' vica~Uvac. Fiala. Kalender fiir Landmessungswesen und Kulturtechnik 1931. Vydal prof. C. MUller, nakladatelství K. Wittwe,r, Stuttgart. ~ Formát 11 X 17 ; stran 35 112 135 40 ; vazba plát., cena řmk. 5·~. 54krát již vyšla tato ročenka ~ zase ve dvou dílech. Č á s t I. ~ kalendář s astronomickým přehledem a různými statistickY-mi údaji, s psacim kalendářem (astronomická data), s různými tabulkami, s přehledem německé organisace měřičství, s honorářovým sazebníkem a s obchodními prameny. ~ Pro praktickou potřebu lze vítat kvadráty od 1 do 1000, čtyřmístné logaritmy do 1000. log. trigonometr. ltabulky, tabulky pro vytyčení oblouků, tlwhymetrické tabulky; ~ pro dělení kruhu na 360° a zvláště na modrém papíře pro dělení 400stupňové. Matematické vzorce a fys.-technické údaje přehled mír, vá,h a měn jakož i sestavení dovolených chyb ~ i našich ~ ucelují bohatý obsah tohoto kalendáře. ~ Mimo Ito poukazuje se zvláště na přílohu: N o vos t i z ob 0-
+
rozumí
*) Autor zprávy této dodatečně uvádí. všude výraz min i s tel' s t v o.
že v textu
1931/28
objevující
+
se zkratkou
+
"min."
r u zem ě měř i č s k é ho. Tato příloha byla letos vydáoo profesorem C. Mti 11 e r e m z Bonnu po 25. a jest to výborné vodítko pro mteresovaného zeměměřiče. Práci tuto nelze dosti vysoko ooeniti. Na 31 stránkách píše vydav3Jtel o nových přístrojích, metodách, o větších měřičských akcích, služebnich instrukcích. o organisačních změnách a novotách a konečně o nových publikacích - skoro z celého světa. - Pl"V'IlIÍčást kalendáře jest pestrého obsahu, vhodného formátu a chvalně známě vybavena,. Č á s t II. Jak z prospektu patrno, příručka před rokem rozšířená a důkladně opravená, letos se nikterak nezměnila. Značná oena (řmk. 12'-) je odůvodněna bohatým obsahem z péra předních odborníků, kteří na 500 stránkách malého 8° formo v XXXI kapitolách podali stručnýpřeliled geodetický, kulturně-technický a všeobecně inženýrský. -rDeutscher Landmesser-Kalender lur 1931. - Nakladatelství R. Reiss, Liebenwerda. Formát 11 X 17, asi 250 stran, cena řmk. 2'50' Referujeme o 30. l'očníku tohoto odborného kalendáře z redakce známého pracovníka, měř. inž. B 1u m e n ber g a. Kalendář skládá se ze tří dílů: I. Kapesní kalendář, II. Odborná příručka, III. Seznam zeměměřIčů říšskoněmeckých. Zmíněný kalendářn.a rok 1'931 obsahuje kalendárium, astronomická data a různé údaje všeobecného rázu ~ poštovní a železniční poznámky, poplatkový řád pro měřické úřady a soukromé techniky, směrnice pro motorová vozidla (1) a přehled měn, váh li mír. Na 8 stránkách sestaveny jsou dovolené chyby pro měření v Prusku. Redaktor neopomenul pojmouti i data o normalisovaných formátech papíru a zajisté tím účinně propaguje normalisační myšlenku mezi zeměměřiči. Matematické tabulky skládají se z kvadrátů do 1000 a jedno desetinné místo, z násobilky až 100 X 100 a z čtyřmístních log. tabulek. Těch 90 stran tekstu je dobře využito a spojeoo s psacím kalendářem (s daty východu a západu slunce a měsíce pro každý den) dává vzornou knížku pro denní potřebu zeměměřičského pracovníka. Jak z oznámení nakladatele patrno, nebyla kapesnIÍ pří-ručka z oboru zeměměřičského - co díl II. - pozměněna. Nepatrná cena řmk. 1'50 umožní koupi každému. Zároveň s kalendářem možno zakoupiti i III. díl, seznam zeměměřičů a přehled stavovský, školský a organisační, hlavně pro Německo, ale též z ostatních států. -rNové knihy. Dr. B. K 1a d i v o: Relativní urěení intensity tiže v Bmě vzhledem k Postupimi. Zv1á5tní
n.
Odborná pojednáni
v časopisech.
Journal des Géometres et Experts Fran\řais. Čís. 12"2. R. Dan &' e r: Conférence sur le géometre. Boe r: Le DeveloPfement futur de l'aérophotogrammétne. Čís. 121. D a ng e r: Bornes·Reperes. R o u s s i h e: Quelques probléme s de calcul et division des surfaces. Boe r: Le développement futur de f'aérophotogrammétrie. Tijdschrift voor Kadaster en Landmeetkunde, říjen 1930. Van der R i e 1: O připojení německých bodů triangulačních na holandskou síť. Ti e n str a: O 4. sjezdu M. F. Z. v Curychu. čís. 6 (prosinec) 1930. Di 8' per i n k: Zkušenosti s dvojobrazovým měřením délek. - Zpráva říšské komise pro stupňová měření a nivelace za r. 1930. L'Eco degli ingegneri e periti agrimensori, 1929. Čís. 13. G i u n t i ni: Stará. otázka (zabývá. se reformou studia technického). Ois. 14. G i u n t i ni: Zemědělští technici a zemědělšti inženýri (reforma studía). Čís. 15. Státní zkoušky zeměměřič. ve Francii (redakční). Čís. 16. Revise výnosu budov (redakční). Čís. 17. Použiti předpisů o zeměměřičském povolání (redakční). Čís. 18-24. G i u nt i ni: Historický přehled periodických časopisů, zastupujících zájmy zeměměřičské. Mimo to články téhož autom: Z mého zápisníku, s cennými daty a pomůckami pro denni praxi zeměměřiče. Roč n i k 1930 obsahuje příspěvky kol. Giuntinli, Z1abývajíd se otá~kami 8taYovskými a polemikami se zájmOl\'ými organisacemi jiilných technicJk$,ch 8kJupin a několik prak. tických rn.d a pokynů "Z mého notesu" pro denm pl'lllkai zeměměřičslwu. V několika článcách vy1SlV'ětlujetechniku veeňovací. Ing. Frant. Falta. II geometra italiano. 1929. Čís. 6. Pozemkové knihy v územich nabytých. R 0ma no: Rešení zvláštních případů problému Pothenot·Snelius. Čís. 7. Jak se vykládá zákon (smí-li zeměměřič prováděti a podepisovati stavební projekty). Silniční stavby (referát o přiručce Ing. Miozzi).Čís. 8. Reforma technického studia. čís. 9. Fa n ti: Zrušení zeměměřičských škol. Náš živnostenský řád (polemika s organisacemi inženýrů). Těžká krise nového katastru (kritika poměrů u katastrálni služby italské). Čís. 10. živ-
1931/29
nostenský řád a opJ;ávnění podepisovati dílčí plány. Způsob řešení úlohy HWlsenovy. Čís. 11. R o s s i: Kritika topografické služby, Některé úlohy topografické (Hansen). (Dokončení v. čís. 12.). J' Ročník 1930.. .. . .. Čís. 1. Fa, nt i: Problémy technického vzdělání (reforma škol zeměděl.). R OSJ s i referuje o příručce fug. ChiariIla,;,Vytyěování.silnic". R o m a.no; Dvě úlohy z tO'pQg1'afie (předmět státních 'Zkoušek zeměměřičSikých). .. I čís. 2. ZálVIistnéstížnosti inženýrfi .(polemJilkas inženýrskými živnostenskými <}l'ga.niSiacemi).Zvýšení tarifů. VedelÚ katastru. Z'předOOšky geometra Todisca Donata. pro"lovenJéna národním kongresu katastmlistfi v Arezz.o, opraksi v státní službě katastrální v ItJa1ii.OSIVětlujepotJřebu reformy sluiby a zjednodušení i změny v organisaci vedení ka. ta·stru. Čís. 3. Pokračo,ám přednášky 'rodiscovy s návrhy na zrušení a na změny předpisů o úschově ope·rátů u berních úradů a úřadů katastrálních. Článek ob~ahuje náměty na :SPIi)jem katJastru pozemkového s katastrem domovním, dále lm zrušení záznamu o hypou znázorňwjíClípřehled předhě1A1éhovzděhíní zeměměřiěASlkého v. 14 Etátech,' ani Turooko nevyjímaje. ČSR 31Jugoslavie: Ílejsou uvedeny,'eož se dá,'sillOO,vysvětlititím.že autor:čel'lpal z mono~rafie p. ])a,ngera; znáIhé čtenářům Z,[V., k~á ne1mdert'centrrú. P igó z zi: Tachymetlrie (pokračování z čís. 6). To d i s co: Kamstr na podkladě ptáva. knihovního (na motto: je ~tuální způsob knihoVlÚho,zápisu v lta1JiJi?). ' !
ď
a
l~;
'Frant. Falta.
Thesouth african Survey Journal~ říjen 1930. Van der St etr: Pokroky a, ,výsledky v trigonometrických měřeních v Jižní Africe. B alu m a.n n: Regulační plán v Kenya. S na pe: Sjednocení měření.:, .. ,,) Maamnittans, 15. 3.. A hla: :O pozemkovém katastru (ve Finsku). Se p p li 1li: O výZDamuhypotéky při 'dělení a slu,ěovárií pozethků.' ,',Drobl\é zpráv;y:. Ge[odetický ~. geo;r~~~~~íJggltr:.sv Stokhohnu, fotog,i;ametriq~ý(k~ngr\'es'.v' Cvrychu, nive'Iaé~.QeZnuJP,~, Merniecibas un Kulturtechnlkas Ves*nesls, č. 6--8. Ho I vi ~ s: O '.org3.
Zprávy"o~borné. . Rozkládací sloup pro triab~laěDi měřeni. N. Sirmanov dopottti:\ri,je pro docílehí větší hospodálrno,sti při měřeních! 'tnangulačních '(pro' vojenské aerofototopogbJ:fieké 'oddělení) užívání v nezalesněném a róiVmném terénu (Ukrajina) r k 1á d a C í c h znaků; přihlíží k tomu, že' na stavbu: 'pyramid 'jest 'pothiba ,Ča.'lU a dostatek pr?středků .. Sloup, Vlsazenýdo i 'zém'{l;;v.hlollbce1'0''01, Je IV rovme. terenu rozříznut (viz obraz vedlejšij!, tak: 'žll"dovohije pomoci skobneb šJ:ottbťI pevné spojování i oddělování součásfuk. Při měření: úhlfu na. stanoviskn sloupu, odstraní se horní část a nadsp'odní částí se dostředí úliloměrný stroj. Přednost takovéh()r0zldádacih~ sloupu záleží v tom, že umožňuje dostředění . stroje, jest.· d~bře viditelný,. nežádá. ~ obsluze velkého' počtu dělníkd. 'snadno a rychle se postaviá]e8't lacmy. (Geodezist,čís. 11, '1930.) Karpuškin.
oz
v
,
!.
1931/30
Elektrické svítilny a kovové signály užité při triangulaci v Norsku. Geografická společnost v Norsku používá v poslední době při'. nočních m11řeních v triangulacJ.' I. řádu elektrické svítilny nové konstrukce a v triangulacL II. řádu - přenosné kovové signály. Svítilna jest přizpůsobena měření v terénu velkých výškových rozdílů a jest zařízena, tak, že během 14 dnll. může bez obsluhy vydávati světlq \- žádaném směry, a jest lehce přenosná. Jest opatřena kontrolními hodinkami, které jsou uspořádány tak,že samočinně v určenou dobu v noci zapnou elektrické vedení svítilny a ve dne zase vypnou. Hodiny se natahují jednou za 4 týdny. Kovový signál skládá se ze tří částí: 1. vlastního signálu ve tvaru krychle. 2. plotny spojující nohy s krychlí, a 3. noh. Tvar krychle jest vOlen z praktických důvodll. pro usnadnění přípravných prad a snadné určení prvků pi'O redukci. Má rozměry úměrné stranám trojúhelníka na př. 'pro 50 km 2 X 2 m. Signál se volí 3-5 m vysoký, jest lehký, dobře přenosný a viditelný ,na velkou vzdálenost. (Dle "Goodesistu číslo S-9/30".) .' . Karpuškin. Drobeni rolnických usedlosti - Zákonné předpisy pozemnokidžní na Slovensku., Na programu UL sjezdu čsl. právníků v Bratislavě ve dnech říjnových t., r. hyla projednávána též otázka: Jak čeliti škodlivému drobení rolnických usedlostí? Po delším jednání usnesena resoluce tohoto znění: ' "Sjezd československých právníku, konaný v Bratislavě v .říjnu 1930, uváživ, tě, sama otázka škodlivosti dělení zemědělského majetku malého a středního je dosud daleka konečného rozluštění, uváživ dále, že zejména otázka. OInezení dělitelno,sti posledním poří'zením a jednáním mezi 'živými a dále otázka omezení zadluŽitelnosti zasahují. příliš hIuboko do života hospodářského, aby mohly býti řešeny bez rozsáhlého materiálu statístického a bez důkladného studia poměrů popu.lačních, 'sociálních a hospodářských, .llváživ dále, že otázka parcelování pro výdělek sotva muže býti řešena jinak Ilež' opatřimími správy národohospodiřské a řízením povolovacím, a že konečně otázka výměnku může býti v širokých rysech řešena při revisi zál~ona občanského, aniž připou~tí kaS/listické řešení zákonem speciálním: . \,", i omezil svoje jednání na otázky úpravy intestátní posloupnosti na chráněné rolnické . usedlosti J!1etodou,jakou vyjadřuje český zemský zákon č. 68 z r. 1908. NeŽ i tudospělkvysledku,Ž,e země morav:skoslezslcl zákona podobného jako přítomné nezbytnosti nežádá, na: Slovenflku a' na Podkarpatské 'Husi naproti tomu nejsou poměry dosud ;lra;lé/ pro ,poOóbné ,zasa,žení, zlil\onodál'né, ježto 'chráněnou jednotku nutno nejprve vytvořiti a v zemědělském lidu připraviti kulturní pracÍ půdll - pročež n3,vrhuje vládě RóS: ' ,', "I i
,
'
_
i
1. aby s největším tir~hle~ím byla prOVedena úprav:t . katastrálních a knihovních poměrů na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, proto'že -pořádek knihovní je základem každé hlubší akce další; .' '.' , , 12. aby bylo s největším urychlením přikrooell(}, k ',dFlu1toinasačnímu ft melioračníu!.u I v oblastech, kde dosud není provedeno; I 3. aby s pokračující konsolidací poměrů bylo pečováno o vybudování zemědělského úvěru a pojištění." Při této příležitosti nemůžeme neupozorniti na pokračování spisu o soukromoprávných zákonech uherských platných na Slovel).sku a na Podkarpatské Rusi vydávaných radou nejv. soudu Turnerem a tab. soudcem Dr. Alexandrem Asztélym od r. 1926 za redakce Dr. Emila Stodoly. Ve svazku I., části 3. vydány totiž zákony a nařízení vkniháeh pozemkových (pozemkoknižních) z pěra ,rovněž Tu r ne r o va a dál,esoud. k~celisty kontrolora u vrchního soudu v Bratislavě Jo~efa K r a j č í k a (tiskem Účast. ljlačiarne "Universum" v Bratislavě) 1900, str. 867 až 1150. Svazek tento obsahuje různ6 zakony a nařízení o pozemkové knize, z nichž civ. g e o m e t ry mohou specielně za.iimati nařIzcní (1892) o postupu. při přenášení parcel z pozemkové knihy jedné obee dopoz'emkové knihy obce druhé, dále nařízení (1892) o úpravě postupu při' zapisování nemovitostí d,o pozemkové knihy, které při zakládání pozemkoknižních' vložek nebyly' do vložek Vliesenj", dále nemovitostí, které po zakládáni vznikly anebo staly Ise předmětem' soukromého obchodu, nařízení (1896) o postupu při nahrazování nejestvujících, ztracen)"ch nebo ne· úplných pozemkoknižních map, zákon (čI. VIII. z r. 1916). o výjimečných opatřeních vzta.hujících se na právní poměry spojené s nemovitostmi v, obcích zničených neho poškozených válečnými operaeemi, nařízeni o knihování společných pastvin, lesů a močálll. zejména (1890 a 1911) o postupu při individuálních rozdělení držebných příslu~enstvi' 'b~'válým urbarialistům společně vydaných. a při vkládání rozdělených části do pozemkové knihy, o Idprávném vkládání do pozemkové knihy lesního vlastnictví hývalým urbarialistum při urbariálním uspořád:tní, zachování anebo oddělování za Pastevní příslušnost vy-
,~I "
',
1931/31
daných, nařízení (1895, 1904) o knihování pašienkovS'ch, lesních a trsteniskových (,sc. pastvin, lesů a močálů) patřiř,ností vydan)'ch společně bývalým urbariálníkům při scelování anebo urbariálním uspořádání. Poněvadž nová úprava železničních knih na Slovensku a na Podkarpatské Rusi p)~ud provedena nebyla (viz Zeměměř. vě,stník, 1929, str. 147; mezitím vydán byl příslušný zákon z 22. srpna 1930, Č. 132 Sb. z. a n. vyhlášen 3. října 1930, ale dosud neproveden), ale část ústředních železničních knih naší republiky se týkajících byla již do Bratislavy přenesena, jsouc v uschování u presidia vrchního soudu v Bratislavě, citován ke konci výnos ministerstva spravedlnosti z 1. února 1926, č. 59.369/25 o tom, jak sluší postupovati při doplnění knihy železniční. Na konec citovány jsou výnosy ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti z let 1925-1929 o unifikaci katastrálních operátů, zasílání polohopisných plánů katastrálním měřickým úřadům, o zakreslování do map pozemkových knih, dělení kat. území a pod. a konečně vládní nařízení z 23. května 1930, č. 65 Sb. z, a n. o oprávněných zeměměřičích v zemi slovenské a podkarpatoruské. Na konec sluší upozornití na zákon z 27. srpna 1930, č. 131 Sb. z. a n., posud rovněž neprovedený o úpravě veřejných knih, o nemovitostech v zemi slovenské a podkarpatoruské, převzatých od cizích soudů (úřadů). L. Jarní kurs ve fotogrametrii hude uspořádán v Jeně ve dnech 16.-28. března 1931. Přihlášiky do 1. března přijímá. A. Kramer, Schutzengasse 72, Jena, který podá informaci o ubytJovámí. Počet úř,ast,níků je omezen. Poplatek za, kurs činící 100 marek (pasluchaěi polovici), jest zaslati na adresu organiElá.tora Ikursu: Dr. O. v. Gruber, Jena, Zeisswerke. Také 'Spolek pro vědu a život v Essenu koná ve dnech 2. až 7. března t. r. přednášky o fotogrametrii, jichž se zúčastní proslovem profesoři: Gast, Samel, Schewicz, dále Dr. Gasser a Dr. v. Gruber. Dotazy vyřídí: Dr. Sarnetzky, Essen, Pelmannstr. 45. Regulace města Žiliny. Dodatečně poznamenáváme, že štočky užité ve článku Ing. Jos. Peňáz,e "Regulace města Žiliny" v Z. V. čís. 9 a 10 z 1931, byly opatřeny ústavem pro stavbu měst M. A. P. '3, uveřejněny v čis. 1-3 časopisu "Stavba měst a obci venkovských" 'z minulého roku. Laskavosti města Zitiny, které si je zakoupilo, bylo umožněno re{lI1'oorulwvatije v Z. V., začež redakce Z. V. mě8ltu děkuje.
XVIII. řádná valná s~bůze Spolku ls. zeměměřilů koná se dne 8. března 1931 o půl 9. hod. dopol.
v sále č. XVI. čes. techn. v Praze (~arlovo nam.) Nesejde-li se dostatečný Pořad:
počet členfi, koná se valná schfize o půl hodiny později.
1. Zahájení. 2. Zprávy činovníkfi. 3. Volby.
4. Jmenování zástupcfi do Svazu spolku čs. inž. zeměměř. 5. Volné llllvrhy.
Volné návrhy buďtež podány výboru 8 dní před valnou schfizl.
Zprávy osobní. Valentln jlmelek t vrchní měřický rada v. v. Zemřel tiše dne 12. ledna 1931 ve věku 66 let v Prostějově. Čest jeho památce! Osobní změny ve stavu měř. Úř. pozem. katastru na Slovensku: I. Při jat i: Za měř. konc.: Ing. Karel Havelka, Trnava, a za smluv. měř. úř.: Nikolaj Chyrjakov, Bratislava, Jakub Usačev, Turč. Sv. Martin, Alea Selezeň, Levice. II. V y s t o,u p i I i: smluv. měř. úř. Ing. Grigorij Sidorenko, a Ing. Petr Uvarov, dále měř. konc. Čeněk Březina, Turč. Sv. Martin (i. k. v.) a Otto Halla, Tornal'a (k. m. ú.). III. Pře I o žen i: a) pragm. úředníci Ing. Josef Šimerka z Krupiny do Lučence, Ing. Josef Zumr z Lučence do B. Bystrice, f'erd. Leubner z Lipt. Sv. Mikuláše do Krupiny, Ing. Josef Bašta z Vel'. Kapušan do Lipt. Sv. Mikuláš, Ing. Ivan Majorský z Vel'. Kapušan do Galanty, Jindřich Knob z Galanty do Ba,rdejova, Otmar Stifter z Trenčína do Vel' Kapušan, a smJ. měř. úředníci Ing. Grig. Kosenko z Prievidze do Lipt. Sv. Mikuláše, Nik. Rosenkranz z Lipt. Sv. Mikuláše do Prievidze, Ing. Efim Macov z T. Sv. Martina do Trenčina a Ing. Grig. Palevič z Trenčína do Sv. Martina. Za redakci zoďpovidá Ing. Jos. Rílžička. - Tiskem Polygrafie v Brně, Nakladatel: Spolek československých zeměmóřičft Y Praze.
1931/32
y
y
y
y
/
ZEMEMERICSKV VĚSTNÍK •••••••••
3 1931
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ X I X. ROČ N 1K - V BRN Ě 1. B ŘEZ N A I 931
Rozmnožování
katastrálních
map.
Ing'. J. K a valí r.
Z četných prací, provaděných po více než sto let institucí katastrální, IHojevován byl až dosud nejmenší zájem o rozmnožování katastrálních map. Snad bylo umístění litografického Úistavu katastrálního ve Vídní a nepoměrně male zastoupení českého živlu v jeho personálu příčinou nedostatku zájmu se strany českých zeměměřičů, jisto jest však, že ani správa víd€ňskf.ho ústavu se nesnažila poučiti širší zemaměřičskou veřejnost o reprodukčních pracích a omezila se toliko na vypracov~,ní předpisú pro přípravu a z3!sílání map k reprodukci. Teprve z kritik, kterým jest v poslední době jednotlivci porlrobována činnost našeho reprodukčního ústavu, lze souditi na to, že zoměměřičské kruhy začínají věnovati pozornost i této důležité části kat3Jsitl"álníhoorganismu. Kritika, pokud je věcnou a spravedlivou, jest vždy vítána, neboť jest l~lčinným pomocníkem ve snaze po zdokonalení a proto má následující pojednání o reprodukci map '8,eznámiti i ty kolegy, kterým nebylo dosud možno osobně nahlédnouti v proVloz reprodukčního ústavu, 8 podstatou prací reprodukčních, vzbuditi u nich zájem pro tyto práce a porozumění pro požadavky, "Které SP s reprodukčního stanoviska kladou v práce jejich. Zbudování litografického ústavu katalstrálního bylo nařízeno (~ísařským patentem ze dne 23. pmsrince 11317 a ús,tav sám byl uveden v činnost již r. ltl18; náleží tedy k nejstarším institucím katastrálním. Reprodukce katastrálních map nemohla býti zahájena v pnzmveJsl době, neboť geniální vynález Senefelderův, k a m e not i s k, způsobiv~í dokonalý obrat v dosavadním umění grafickém, umožnil litografickému ústavu použíti t~to pro reprodukci map zvláště výhodné metody již v počátcích své činnosti. Kresba mapy pantografována byla na přesně vyrovnaný a hlazený solenhofenský vápenec a poté vyryta; ve~keró nAzcvy,umístěné uvniti; i vně sekčního obdélníka, byly rovněž co nejli.hlednějším písmem na kámen kresleny a pak mělce vyryty. Kožen}wi válci, na než byla nane!Sena vrstva tiskařiské černě, byla způsobem, který bude dále podrobntji popsán, vtírána do rytiny barva tak, aby ji vyplnila až do úro vně des k y. K přenosu z tiskové desky na papír bylo používáno prútahového tiskacího lisu, v zásadě stejně konstruovaného jako lisy, jichž používá je~tě dnes reprodukční ústav ministerstva financí a o nichž bude níže rovněž blíže pojednáno. 'Tato stručně popsaná reprodukční metoda byla zajisté na zi),čátku 19. století nejmodernější a s grafického stanorviska nejdokonalejší, nemohla vbak uspokojitizerl1ěměřiče, žádajícího v prvé řadě přesnost. Největší závadou bylo přenášení kresby na litografický kámen pantografem, odvis,lé nejen od citlivosti pantografů. a jeho přes,né rektifikace, nýbrž i od siVědomitosti a schopností grafika, přenášejícího kresbu. Ale ani přenos barvy na papír v průtahových lisech ještě nevyhovoval, nebOL bylo nutno papír vlhčiti, aby bylo docíleno co nejdokonalejšího přenosu tiskové barvy, "vyplňující rytinu toliko do roviny litografického kamene, na papír. Až do r. 1863 byly zhotovovány tímto způsobem
1931/33
otisky map původních, používané po dobuSltabilního katrustru a nyní o:lnačované jako ,,0 t i s k y z h o t o ven é n a III o k l' é c es t ě". Teprve ve zmíněném roce umožnil pokrok v grafickfm průmyslu nanašení barvy až nad p o v l' C h litografického kamene, čímž stalo se zbytečným vlhčení papíru, způsobující jeho defonuaci. Tím odstraněna byla jedna z nejvážnějších příčin nedokonalosti reprodukce po stránce geometrické. Po provedení reamDulace katastru uloženo bylo litografickému ústavu katastrálnímu soustavné rozmnožení doplněných původních map, 1Jkol, o jehož velikos,ti můžeme přibližně učinit si představu, uvážíme-li, že jen v Čeehách, na Moravě a ve Slezsku bylo třeba zhotoviti rytiny asi 56.000 celých a polovičních listů map. Tato ohromná úloha mohla býti v poměrně krátké době zdolána jen zavedením práce úkolove, což nemohlo býti na prospěch geometrické jakoM,i otisků. Plies tento nával práce nepustil litografický ústav sc zřetele zlepšení reprodukcních pracÍ a· snažil se zdokonaliti zvláště přenášení kresby na tiskovou desku zlepšením pantografu a zařazováním zručných rytcd. na trvalá místa úřednická. Úplný převrat v reprodukci katastrá,lních lllap byl však způsoben vynálezem fotomechanického přenášení kresby na tiskovou desku, jíž nebyl již litografický kámen, nýbrž od roku 1910 deska hliníková. Metodou fotomechanickou, zavedenou v litografickém ústavu katastru po předchozích zkouškách definitivně v r. 1912, odstraněn byl úplné pantograf. Není možno nezmíniti se podrobněji o práci pantografem v okamžiku, kdy přestává býti po tak dlouhé době reprodukční pomůckou, neboť jedině pozná~--ním této práce možno správne oceniti / pokrok, kterého se docílilo v reprodukci katalstrálních map zavedením fotomeehanického procesu. Xa přesně horizontálně pos,tavený stúi (obr.l) připevněna byla katastrální mapa zp11sobemvylučujícím posunutí během práce. Na pevných kovových sloupech, vztyčen~-ch v rozích stolu, umís,těn byl ve výši asi 70 ('m rám, do něhož byl zasazen litografický kámen hlazeným a slabě načerněným povrc,hem proti des,ce stolu. Na svislém hřídeli, vztyčeném na levé straně toho to pHstroje, připevněna byla otáčivě dvě rámová, klouby vzájemně spojená ramena, z llichž vnější bylo na dolením konci Ohr. 1. Rytecký pantograf. opatřeno tupým hrotem, na hořením ryteck'ou jehlou. Rytec objíi:děl kresbu tupým hrotem, při čemž rytecká jehla, puzená do výše pružným perem, ryla zrcadelný obraz situace do načern{':né plochy litogTafického kamene. Tlak ryt,ecke jehly nesměl býti značný, aby nenastala defŮ'rmaee v dfIsledku přílišn('ho tř8'ní a proto byla rytina. takto docílená tak slabá, že bylo třeba po skončeném pantografování přerýti celou kresbu do patřičné hloubky. Nehledě k situaci r,ytce, která nebyla záviděníhodnou, uváží-li se, že při rozmerech katastrálních map byl nucen hlavou a rameny vtěsnati se mezi originál a nad ním upevni"ný kámen, vážící až 90 kg, bylo pákové zařízení přÍ:stro~e tak eitlivé, že každý náraz rytecké jehly na žíly tvrdého křemene, vyskytující se v solenhofensl.::ém vápenci, způSIObovalderektifikaci celého přístroje. BlYlatudíž pře.snost reprodukce závi,s'lou jednak od choulostivého pantografu, jednak od rytcovy disposice při dvojím výkonu, ;totiž při ohjíždění kresby a při dorývání jen slabě naznačených čar. /O
1931/34
F o :Ii o m ech a nic k o u m e t o d o u se dociluje dokonale přťSJ1éhoobrazu kresby originálu na tiskové desce úplně mechanicky a odpadají proto dva prvně. jmenované zdroje m:přesnosti, t. j. snadná dereldifikace přistroje a disposice pracovníka při pantografování. Zavedení fotomechnuického přenosu kresby bylo posledním zdokonalením reprodukčního způsobu před státním převratem. Náš stát byl prvním ze stáhl náJstupních, j·emuž se lJodařilo vyhudovati vlastní reprodukční ústava krýti tak potřebu otisků map katastrálních jak pro úřední, tak i soukromou potřebu domácí výrobou. :Mnohé obtíže bylo při zakládání a vybudovúní reprodukčního ústavu ministerstva financí překonati, neboť - jak již vpředu uvedeno -- nebylo následkem nepatrného zas.toupení českých wměměřičů a grafiků ve vídeňském ústavu dosti odborně zapracovaných sil a rovněž ze strojového zařízeni nemohlo být ničeho převzruto. Náš reproaukční ústav navázal na reprodukční zpl"lsob dosavadní, t. j. fotomechanické přenášení kresby na hliník, rytí kresby a tisk v průtahových lisech. Poněvadž tohoto ~půs.obu bude pravděpodobně užíváno ještě po mnoho let k obnově katastrálních map tiskem, budiž v následujícím celý postup práce podrobněji popsán. Základem reprodukce jest přesné přenesení kresby na reprodukční hliníkovou desku, které se provádí, jak již bylo řečeno, fotomechanicky. Tento proces jest vlastně přizpůsobeným kopírováním, užívaným ve fotografii, pn čemž katastrální mapa za8tupnje fotografický negativ preparovaná reprodukční hliníková deska p05itivní papír. Jako reprodukční desky používá ~e 0·74 mm silného hIiníkového plechu rozměrů 65/81 cm, obsahujícího nejméně 99 % čistého hliníku a válcovallého
a
v obou směrech, t. j. po délce i ~ířce. Povrch desek je po viilcování dokonale hladký a musí býti ve vibrač.ním kuličkovém stxoji zdrsněn, aby byl s to přijÍ!lIlati a udržeti tekutou emulsi, kterouž musí být takto zdrsněný povrch dokonale pokryt. V nádrží (obr. 2) vibračního brusu, kterou možno motorickou sílu pomocí excentru přivésti do kruhového pohybu ve vod.orovné rovině, upevní Se 2 až 4 reprodukční desky, načež se pokryjí skleněnými kuličkami o prtiměru 20 až 28 mm a posypou se pemzovým práškem. Uvedením stroje v chod poskakují kuličky na desce a zpl1s
1931/35
nebo dms.elného. Jako mnohé jiné chemické látky mají i soli chromové tu vlastnost, ~e účinkem světla mění některé své fysikální vlastnosti. Dvojchroman amonný nebo draselný, rozptýlený v tenké vrstvě arabské gumy na hliníkové desce, stává se nerozpustným, jakmile byl po urNtou dobu osvětlen. Pří polévání desek citlivou emulsí dl u7:no zabrániti okysličování hliníkového plechu, ježto na oxydovaných míst('ch zachycovala by se při pozdějším černění tisková barva. UspíŠí se tedy sušení desky polité emulsí na odstředivce vytápěné plynem. Rychlým otáčmúm desky docílí se současně stejnJměrného rozprostř8ni emulse a odstraní se její přebytečné mno~ství. (Pokračování. _ A 8nÍvre.)
Poznámky k metodě numerického resení lineárních o několika neznámých podle Ing. Malka. Dr. techn. Jaroslav Hruban,
rovnic
prof. vyšší hosp. školy v Přerově.
(Pokračování.
-
Suite.)
Nálsledující příklad, obsahující řešení rovnic I. až V., je Malkllv se str. 83. a je zde řešen GaUlS8ovou eliminační metodou. Při ní obvykle se napřed vyřeší jedna neznámá, ta p·ak dosladí do rovnice obsahující jen 1 další neznámou, jež se vypočte jako druhá neznámá, obě opět dosadí do rovnice obsahující za~e jen 1 další neznámou, jež se vypočte jako třetí neznámá atd.; tím se neznámé vyřeší postupně a od sebe nikoli zcela neodvisle, z púvodní eliminační metody přechází se na jinou, dosazovací metodu, funkce t. j. jiné hledané veličiny než neznámé nelze vypočísti přímo a bez neznámých, nýbrž jen dosazením za neznámé, konečně chyby v zaokrouhlení (neb i jiné chyby) jedněch, dříve vypočtených neznámých se často hromadí a zvětšují v ostatních, později vypočtených neznámých a funkcích (v jiných hledaných veličinách). Na rozdíl od tohoto postupu použiji jiného, který se mi zdá jednoduchým a přehlednějším, zpravidla i přesnějším, byt snad nebyl vždy úspornějším, a má ještě jiné výhodíY C) : Dané lineární rovnice anuluji a připojím k nim stejniny pro výpočet neznáIllJých, něb i jiné lineární vztahy, vyjadřující funkce těchto neznámých a to za účelem výpočtu těchto "hledaných veličin" (v násl. Malkově~ příkladě je1st takovou funkci soručto",á rovnice); ke kontrole připojím je1ště součtovou rovnici (podobně a k témuž účelu provád'ění kontroly výpoČitů lze i součtový sloupeC! připojiti neb i oběho užíti). Tyto připojené rovnice mají tu výhodu, že jakékoliv dosazování odpadá,' že stále se jen provádí eliminace (na př. Gaussova) a zel1a lwnec - přímo a najednou - vyjdou už hotové hodnoty neznámých, z nichž každá jeví se býti vypočtena samostatně, od ostatních neodvisle; ba dokonee lze takto vypočí1sti i hledané veličiny - funkce (pokud nejsou s neznámými totozny), neb i jen jednu z nich, aniž by bylo potřebí vypočísti a znáti hodnotu neznámých a ostatnich hledaných veličin (na př. viz v Malkově příkladu součtovou rovnici). Popíši napřed celý po,stup na obecném příkladě, ale jen zcela stručně. Na př. obecný tvar těchto mvnic budiž: 1. A1 x B1 Y 01 z L1 = O Dané rovnÍce: ) II A2x B2y 02Z L2=O lIII A3x +B3y 03z L3=O kde A",=By= 0.=1, 'O 'L Bx=O",=L",=Ay=Oy r. A"'.x+ B ",.y+ ",.z-j- ",=X - ~ -A -B --LStejniny: II Arx By. Y O, . z Ly = Y á; obe~né ~znaČení III A•. x B•. y o.. z L. = z vole~o p..
I
I
+
+
+ + + +
+
+
+
+
,
+
+
+
, 6) Postup ten bude zpravidla též úspornějším nebo v ostatním viz pozn. 2. Užívám ho už přes 19 let.
1931/36
I
==
+
jen
zdánlivě
ménr
ú~pornS'm;
... Aj.x+Bf·y+Cf.z+Lf=F Fun kcm rovmce: \r F G ... A g.Xi. B g.y --1- O·g.Z L'g-- G . sOučtová rovnice: S .. , A •. x B •. y O•. z L. =--= S, v níž A.=A1 A2 A3 A., Ay A. Af+ Ag, podobně B., O., L. a S = - x+y+z+F+ G. Nyní najdeIYJesi vhodného součinitele d a n Ý c h rovnic, jímž bychom mohli . vše c h n y o s rta t ní rovnice redukovati; ne&míbýti nulou a zpravidla se brává (a nejlépe doporučuje, ač jsou i jiná hlediska) na př. a b s o 1 ut ně ne jvět š í součinitel řečen~Tchrovnic. Hodí-li se tudíž na př. součinitel A1 (součinitel neznámé x z I. rovnice) k redukci ostatních rovnic, t. j. k vyloučení neznámé x z ostatních rovnic a tím v.
•
I
I
+
+ + + + + + + + +
ke zmenšení počtu rovnic i neznámých v nich, tak vypočteme podíl -
~:' tím
násobíme I. rovnici a přičteme výsledek k II. rovnici; tím dostaneme rovniei jednou redukovanou II'. Podobně vyloučením x rovnicí I. z rovnice III. obdržim'e jednou redukovanou rovnici III' atd. Práce k tomu potřebná, přihlížíme-li pouze k rovnicím dan)'m a k stejniná m jakož i ke zvláštním hodnotám součinitelů stejnin a jako dříve pouze k násobeny a dělení, bude obnášeti n dělení a n2 násobení (nehledě k tomu, že u I. stejninu místo 1 dělení a (n - 1) násobení lze provésti jen (n - 1) dělení) a s kontrolo, podílů ještě n násobení. U Malka však je na str. 19. Z. V. uvedený počet úkonů potřebný v každém determinantu, jichž je buď n 1 (n čitatelů a 1 jmenovatel pro n neznámých), nebo jež jsou 2 (1 čitatel a 1 jmenovatel pro 1 neznámou), takže počet úkonů - neuvažujeme-li různé jiné okolnosti - je u Malka. patrně vždy větší. To uvádím jen k hrubé orientaci, neboť podotknouti dlužno, že při dalších redukcích, protože 1. a postupně další stejniny mají pak nenulové součinitele, počet úkonů neklesá tak rychle jako n. Budou tudíž jednou redllkované ťGvnice: II' B'2 Y 0'2 z +L'2=O { III' B'3Y +0'3Z +L'3=O I' B'., . y O'.,. z -+- L' x = x II' B'y.y+ O'y.z+ L'y=y III' B'•. y 0'•. z L'. = z FI B'j·Y+ O'.f.z+L~f=F { G' B'g.Y+ O'g.z+L'g = G Součtpvá rovnice: S' B' •. y O'•. z L'. = S, 2 B 2 ' B A 0 O B 2= 2- AI' l' ' 2= 2- A AI' O1 atd.,
+
+
I
B'a=B3-~:.B1'
+
+
+
+
+
CI3=03-~:.01
atd. atd.;
v těchto rovnicích podobně provedeme druhou, pak třeti ... redukci a jakmile jsme vyloučili všechny neznámé všemi danými rovniccmli, takř..e všechny dané rovnice zmizely, obdržíme přímo a najednou hodnoty všech hledaných veličin: L"'.,=x, L"'y=y, L"'.=z, L"'j=F. Lmg = G, L"'.=S. Součtová rovnice je stále kontrolou; i redukce Isoučtové rovnice musí býti vždy sO'1lčtempříslufiných redukcí o&rtatních rovnic včetně rflvnice k redukci užité, ale vzaté s opačným znaménkem. Prvou redukci a podobně další není nutno siloučiti hned s př~slušnou rovnicí; sloučení lze provésti vždy jen v té rovnici, kterou chceme k dalším redukcím užívati, a u součinitelů těch neznámých, které chceme onou rovnicí vylučovati (součtu tomu můžeme dáti hned opačné znaménko), v ostatních pak rovnicích až po všech redukcích. V dalších podrobnostech a co do modifikací tohoto postupu poukazuji na příklad. Porovnávám jen ještě tuto metodu s druhým způ'Sobem úpravy deteil'-
1931/37
min3.Jrutuna str. 19 Z. V.: Tam násobím sloupce, zde řádek - rovnici; tam ná,8obím vhodnýlni podily 2. až n-tý sloupec a o dni c h odečtu 1. sloupec, zde podobnými podíly násobím 1. řádek a pličítám (vla.stně odčítám, nehoť součinitelé 1. neznámé musií se anulovati) t a k t o n á. s o b e n é řád k Y k 2. až n-tému řádku; tam se snížil stupeň determmantu a 1, zde počet rovnic a neznámých o. 1; až. potud je to v pod s ta t ě stejné. Rovněž na str. 20 Z. V. uvedená součtová kontrola v determinantu je téže povahy a stejně míněna jako zdejší součtová kontrola. Tam však pro čitatele Zl' Zz ... bylo nutno výpočty z. valné části opakovati, zde prostě spolu redukuji absolutní hodnoty L; tam biylo dlužno determinant o 1 stupeň 'snížený n:1slobiti ještě zlomkem
a51
..
P6 ·P7·PS 'P9
nebo na str. 18 Z. V.
Malkův deterIIŮnant součinem a51' a52' a53' a54' a55 a vyžadovalo to příslušný poč,et dělení a násobení, zde to odpadá; tarndle str. 20 Z. V. 0srv. pozn. 5) četní činitelé se na konec zkrátili a neznámé se počítaly jako podíl determinantů, zde místo toho máme připojeny rovnice "hledaných veličin" (neznámých, funkcí, jež dokonoe možno vypočísti jednotlivě a bez určení velikosti neznámých); tam hledané veličiny bylo nutno počítati četnými determinanty neb dosazováním za neznámé dříve vypočtené, zde se vypočtou prostými připojenými rovnicemi a t() každá přímo, i bez výpočtu neznámých a od jejich chyb neodvisle a v tom případě výpočet pouze některé hledané veličíny neb menšího jich počtu dá zde i méně práce; jinak tam dle pozn.5. staly se determinanty čísly velkými, zde sou činitelé z.ůstávají čísly vhodné velikosti; tam neznámé se vyře~í jedna p() druhé a ne zcela neodvisle od sebe, t. j. od hodnot neznámých před tím vypočtených, zde současně a každá samostatně, což tam bývá příčinou menší přesností některých výsledků, zde však celkem stejně přesných a při účelném výběru redukujících součinitelů příčinou všeobecně (zvláště u funkcí) přesnějších výsledků. V celku tam je mnoho početních úkonů a menší přehled, zde jednoduché eliminační pravidlo (eliminační metoda je většině počtářů běžna a zpravidla. oblíbenější než substituční a komparační), nerušené jinou metodou (bez připojení stejnin museli bychom z vypočtené hodnoty jedné neznámé dosazením do vhodné rovnice určiti druhou atd., tedy ne neodvisle a ne současně), takže ani případná větší práce početní - zpravidla bude menší (srv. pozn. 6) i proti jiným metodám, ale úvahy ty pomíjím (s,rv. pazn. 2) - nebude tu rozhodovati v neprospěch této metoéLy Gaussovy eliminace s při poj e n ST m i s t c j ni n am i či rovnicemi hledaných veličin vůbec. (Pokračování. -iA:.uivre.)
o výstavě uspořádané a zeměměřičskémsjezdu
při mezinárodním' fotogrametrickém v Curychu. In~. A. F i ker. Třetí řešení představuje komora mni'clhovské Ph o t o g r a m m e t r i e (Ing. Aschenbrenner). Tato není určena pro obvyklé účely, nýbrž pro snímky ve velmi malém měřítku (na příklaď 1 : 100.000), které by byly zpracovány na mapy stejně malého měřítka. anebo použity pro aerotriangulace. Komora má celkem 9 dolů obrácených ob· jektivů s krátkou ohniskovou vzdáleností, z nichž jeden je umístěn uprostřed a kolem něho ve st,ejné rovině ostatních 8. Před každým z těchto 8 objektivů je hmnol, který
1931/38
lomí dráhu paprsků o 54 o od svislice, takže obrazový úhel celé komory obnáší asi 140 o. Všemi 9 objektivy provede se současně 9 snímků, jež se ve zvláštním převáděcím stroji převedou do roviny středního snímku. Tímto zařízením lze zoibraziti až 700 km2 území na jeden snímek. Komora bude hrát velkou roli hlavně při měření v koloniálních územích. Terrestrická fotog-rametrie byla zastollDen:l. nv, výstavě slaběji než letecká. Z nových strojů dlužno se zmíniti o novém fototheodolitu firmy Zeiss (obr. 4.), který má sklopné a vyměnitelné komory, a to jednu s ohniskovou vzdálen. 16'5 cm, druhou s ohniskovou vzdálen. 25 cm. V podstatě tento přístroj připomíná fotothedolit Wildův, jako přídatek má však autokolimační o'rientační zařízení známé z mod. e/3 h. Druhý nový fot,otheodolit je "U n i v e r s á I n í f o t o t h e o d 01 i t" fy A e r 0top o g r a p h, je sklopný a hodí se zvlášť pro účely balistické, architektonické a meteorologické. Obr. 4. Nový Zeissů v fototheodolit, nalevo Zeissů v repetiční theoObíraj?i'le~~co:ý~~ dolit III, který se dá nasadit do třínožky místo fototheodolitu. triangulacemi, mohli vyzkoušetí Zeissův rad i á I n í t r i a n g u 1 á t o r, určený pro merení směrů pn snímkovýictb. triangulacích a zájemci o astro nomické aplikace fotogrametrie zábleskový komparátor Pulfrichův. Vedle uvedených hlavních strojů fotogrametrického ins,trumentaria byla vystavena řada pří str o j ů p o moc n Ý c h nebo sloužících účelům speciálním. K nim dlužno počítat veliké fotokomory pro zvětšování a zmenšování plánu, přístroje pro stereoskopickou roentgenofotografii, automaty na vyvolávání snímku a j. Vystavené přístroje, jich početnost, rozmanitost a četná zdokonalení byly výmluvným dokladem toho, že nejvytrvalejším propagátorem a pěstitelem fotogrametrie je praktieká potřeba, která sama přináší stále nové popudy pro zdokonalení a širší užití této mladé vědy. 1'ento názor potvrdila i druhá část výstavy, sestávající z u k á z e k fo t o g r am e t r i c k y pro' v e den Ý c h p r a, c(í. Zde stála na prvním místě početností a všestranností ex p o s i cen ě m e c k á. .soukromé firmy, říšské, zemské a městské úřady předvedly ukázky nejrozmanitějších aplikaci fotogrametrie. Užití metody restituční demonstrovaly četné fotoplány (většinou v měř. 1: 5000, ojediněle též 1: 2000 a 1: 1000) zhotovené firmami Junkers-Luftbild a Hansa-Luftbild a některými městskými úřady k účelum regulačním nebo pro komunikační studie nebo konečně pro úpravy říční a meliorační. Konsortium pro stavby v Persii vystavovalo aero-stereofotogrametricky provedené plány v měř. 1: 2000 pro železniční projekty v Persii. Pro srovnání hospodárnosti fotogrametrie s jinými metodami byly zajímavy výsledky zkoušek, které vystavoval Říšský měřický úřad. Ze srovnání metody topog-rafické s metodou aerofotog'rametrickou, které bylo provedeno na dynách u Puan Klentu a Syltu, dospívá úřad k závěru, že fotogrametrické rflěřeni je přibližné o polOvinu levy,ější a v přesnosti ne () mnoho hor:;í než měření topografické. Neméně zajímayé bylo š v Ý car s k é od dě 1 e n í VýstHVY· Zv1i
1931/39
F r a. n c i e vystavovala letecké fotoplány měst, plány pro komasace v měřítku 1 : 2500, provedené metodou Gallus-Ferber, ukázky fotoleteckého zaměřování archeologických památek, katastrálni plány 1: 2500 z údolí Skoplje v Jugoslavii a. j. Ze sousednich států zasluhuje zminky P o I s k o s vkusně upravenou exposicí a velkou řadou ukázek plánů, provedených restitučně, pozemně a letecko - stereofotogrametricky. R a k o u s k o upoutalo ukázkami katastrálních plánů 1: 4000 s vrstevnicemi získanými fotogrametricky. Rum u ns k o vystavovalo letecké snímky užité pro restituci v měř. 1: 1000 až 1: 10.000 a plány provedené letecky přístroji Hug-ershoffovými. Maď a r s k o ukázalo systematické práce topografické. k nimž užívá jednak metody restituční kombinované s měřením tachymetrickým, jednak metody stereoletecké. Ke konci zbývá jeŠ'tě zmíniti se o ex p o s i c i čes k o s loven s k é. Byla umístěna mezi výstavkou rumunskou a maďarskou nedaleko rakouské, takže bylo možno snadno provésti srovná,ní se sousedy. Výstavu obeslal Voj. zeměpisný ústav, který vy· stavoval vrstevnícové stereofotogrametricky provedené plány z údolí VIta vy, z měření Milešovky a fotoplány provedené na Slovensku. Podobné vrstevnicové plány vystavovala též firma inž. Duchoslav. Min. veř. prací obeslalo výstavu plány z měření Vltavy a přehledem prací provedených na Vltavě. Vysoká škola technická v Brně byla zastoupena ukázkami zkušební práce provedené u Kníniček; zde třeba litovat, že nebyly též vystaveny přehledy docilených výsledků. Z německé vys. školy technické v Brně vystavoval prof. Dr. Loschner ukázky zkoušek provedených metodou fotopolární, při níž se úhly určují ze snímků, kdežto délky průvodičů se měří přímo. Ukázkou pokroku, který byl u nás učiněn v konstrukci strojů, byla výstavka modřanské firmv K o I á ř, která obsahovaljj; obrazv automatické letecké komory, panoramatické komo'ry a restitučního stroje majora ~r'a hra.. Ze srovnání se sousedy, t. j. zvláště s I~umunskem, Polskem a Maďarskem, které bylo možno podle vystavených předmětů u~init, neplynou pro nás závěry lichotivé. V aplikaci fotogrametrie neučinili jsme za poslední léta velkého pokroku. neboť naše ústavy, které maji hlavní zájem na fotogrametrickém měření, strani se dosud užití letecké stereofotogrametrie, která v mírně tvárlivém území. jaké máme většinou v naší vlasti, byla by zvlášť na místě, kdežto pozemní fotog-rametrie se může dobře uplatniti jen tam, kde běží o hornaté území s protilehlými svahy. Hlavním důvodem pro to. že letecká stereofoto/!'rametrie nebvla u nás dosud zavedena, byla snad okolnost, že potřebné stroje bylý a jsou stále zdokonalovány; vyčkávalo se tudíž, až vyjdou konstrukce úplně dokonalé. Toto stanovisko není však dnes dost odůvodněno, a to jednak s ohledem na velký pokrok, který byl učiněn v konstrukci strojů, jednak s ohledem na ztráty, které vznikají při používání metod nehospodárných a konečně s ohledem na to, že zůstáváme pozadu se zkušenostmi, které nelze získa.t jinak než dlouhou praxí. Naší snahou musí tudíž být, abychom při příštím fotog-rametrickém kongrese, který se koná v r. 1934 v Paříži, stáli když ne v řadě první, tož alespoň v řadách přednějších než tomu bylo dosud. Slibný náběh k tomu byl již vlastními konstrukcemi strojů učiněn. I 1. V Ý s t a v a g e ode
t i c k á.
S fotogra.metrickou výstavou byla dále spojena vÝst a v a g e ode t i c k Ý c h str o j ů,. určená hlavně pro účastníky zeměměřičského kongresu. Z velké řady vystavených strojů zasluhují v první řadě zmínky nové konstrukce a u t o r e d u k ční c h ta c h y m e t r Ů, a. to: dvojobrazový pro horizontální lať od fy Kern a trojobrazový pro svislou lať od fy Heyde. Základem nové konstrukce Ker n o v y je kontaktní tachymetr Kernův, do jehož dalekohledu je namontována dvojice skleněných klínů, vytvářející paralaktický úhel, měnící se automaticky se sklonem dalekohledu. Přístroje lze užít dvojím zpusobem: pro měření polygonálních stran s použitím dálkoměrného zařízení optického a vodorovné latě a pro měření detailu (polární metodou) s použítím svislé latě a dálkoměrného zařízení mechanického .. Druhý autoredukční tachymetr byl postaven dle návodu prof. H u g e r s h o f f a. a. lze jím určit přímo nejen horizontální vzdálenost, nýbrž i převýšení zaměřovaného bodu nad stanoviskem (podobně jako na př. u tachymetru Hammer-Fennel). Přístroj má tři vedle sebe umístěné a pevně snoiené dalekohledy s jedním. snolečným okulárem. Středním ,dalekohledem ,pozorujeme pl'í1l10 obraz svislé dělené latě, kdežto oba postranní dalekohledy dá,vají obra7.Y vzhledem k st,řednímu ve vertikálnim směru poširl1lté. Posun obrazů obstilrávají 11vojice skleněných klínů. umiJ.těné před objektivy p03tranních dalekol1ledii. Jedlla
1931/40
dVl)jice má. v normální pe,loze láma.vé hraill,y vodorovné, druhá svislé. Při zvedání dalekohledu ?táčí I'oeu obou. postranních ~aJekohlooti IprVlllÍz klínti kolem osy da.lekohledu o dvojná!ubek uhlu sklonu a vysledek toho Je, že paralaktický úhel, t. j. ve r t i k á 1. úhel, o který se odchýli paprsky z pd vodniho směru, se mění s úhlem sklonu dle vztahu: 0'=0 . cos2 ~ resp. a' = o . 1/2 sin 2~, kde o je paral úhel při ~ = O, o' paral. úhel při sklonu~. Klíny jsou voleny tak, že a je rovno 1/1110, takže pošinutí postranních obrazů, jež se dá v okuláru tachymetru odečíst, je 1/.00 horizontální vzdálenosti, resp. převýšení. Ma té adiční veličiny, kterými se stanovená vzdálenost a převýšení převedou na osu tachymetru, odečtou se na obvodu vertikálních kruhů po straně dalekohled ti. Optického měření vzdáleností užívalo se dosud jen při zaměřování metodou polární. Firma Z e i s s vysw.vovala přístroj, který umožňuje optické měření délek také při zaměřování metodou pravoúhlých souřadnic. Byl zkonstruován podle pokynů mě",tského zeměměřiče G r o n e h o a brl nazván "L o d i s". Sestává z kovové tyče, na Jejímž hořejším konci je upevněn dalekohled vyzbrojený dvojobrazovým dálkoměrným zařízenÍlll (obr. 5.). Na dalekohledu v prodloužené ose tyče je připevněn dvojitý pentag-onální hranol, kterým se dají vytyčit úhly 90 o a 180 o. Tyč s dalekohledem je držena v kardanovém závěsu třínohého stativu a dá se podle připojené krabicové líbely snadno postavít do svislé polohy. Obr. 5. Přístroj "Lodis" s dělenou latí. 'Pracovní postup s přfs,trojem je následující: Na počátečním bodě měřické přímky postaví se dělená lať, konečný bod označí se výtyčkou. Druhá dělená lať postaví se na zaměřovaný detailní bod. Měříč vyhledá dvojitým hranolem patu kolmice spuštěné s bodu na měřickou přimku a postaví na tomto místě přístroj. Nato, zaměřiv na lať stojící na detailním bodě, odečte v dalekohledu délku pořadnice, otočí dalekohledem směrem k lati na počátku měřické přímky a stanoví délku úsečky. Výkon se opakuje na bodech následuj~clích a když úsečka dosáhla délky 80 m (mez dosahu dálkoměru), prestaví se lať 80 m vpřed a úsečky se určuji směrem vpřed. Přístroj prokazuje znamell1té služby v nepříliš svažitém území s hustou dopravni frekvenci. Optické měření délek prostřednictvím dvojobrazových dálkoměrti získalo si již tolik llfivfŽencfi, že moderní theodolíty men!lích tvnti jsou vesměs tímto zařízením vyzbrojeny. Dokladem toho jsou poslední rlva modely fy ZeiSIEl:r e p e ti ční theodolit pro triangula.ce III. a nižšího řádu (obr. 4. nalevo) a k o mp e n s a ční IprO triangulaťe lI. a III. řádu, jichž obou možno též použít pro měření polygonální a metodou polární. První z nich je zvláště zajímavý tim, že - ač je repetiční - má pouze jednu ustanovku pro horizontální zaměfování. Stisknutím malé páky dá se totiž horizontální kruh pevně spojit s alhidadou, takže se s ní při zaměřování otáčí. Výhoda uvedeného uspořádání leží v tom, že je vyloučena záměna ustaDovek. Svršek theodolitu dá. se vyjmout z třínožky se stavěcími šrouby a na jeho mí",to se mtiže osadit záměrný terč, čímž l7.e vyloučit chyby z ne}řesného oentrování. T he o dol i t k o m pen s a ční je v celku podobný universálnímu theodolitu Wildovu. U obou Zeissových strojů lze při optickém měření délek použít jak vodorovné, tak svislé latě. Mezi vystavenými n i vel a ční m i str oÚ'i budily pozornost zvláště dva nové typy: jeden od fy Ker n, druhý od fv W i1 d. ba ;80U určeny pro přesné nivelať.e a proto mají pred objektivem plallJparalelní de,sku k jemnému ooečit:'mí na ll'jti. Na. rozdíl od dosavadních kon",trukcí tohoto druhu lze vsak u obou objímku s planparalelní deskou sejmout. Stroje liší se od sebe tím. že u Kernova převádí se obraz koincidujících koncfi bubliny do zorného pole dalekohledu (ač možno jej p07,orovat i přímo), takže se dá ještě při odečítáni 13ltě kontrolovat urovnání stroje. U Wildova přístroje pozorují se konce bubliny v hranolu nad libelou, při čemž obraz je zvětšován lupou umístěnou přimo před hranolem.
x
Obě výstavy, jak fotog-rametrická, tak geodetických strojti, těšily se veliké pozornosti. Zvlášť sympaticky ptisobilo, že všechny vystavující firmy měly ve svých stáncích odborníky, kteří ochotně podávali podrobná vysvětlení na dotazy návštěvníkti, aniž přespřmš stavěli v popředí obchodní zájmy.
1931/41
V zájmu zeměměřioského pokroku bylo by dobře, kdyby i u nás byly podobné výstavy pořádány. Dobrou příležitost k tomu dává rozhodnutí čs. fotogrametrické společnosti, která chce pořádati výstavu v r. 1932. Tato výstava dala by se velmi vhodně rozšířit o výstavu zeměměřičskou. Ale o tom nechť rozhoduje naše zeměměřičská ve· řejnost.
Nový katastrální zákon a jeho důsledky u čs. státních drah. Velké nedostat1,y a ustrnuti bývalé státní administrativy je nutno odčiňova.ti takovými pcočiny, jak}"ch vyhdují skoro od základů změTlěné a domc1 n€lIstálené p·lIlJěry. ale nikoli jen Jednostranně. Zákony a nařízeni CÍlíci k povzneseJ.Í odborné úrrwnb. v~'konnosti a sjednocc'fiosti úřaaod.ní, byly a jsou vydávány nutně ry"hlým temperr., ale tí.živá přítěž dřívějšiho režimu neh~ la }:llHf vúbec vyhazovánia aneh jen s)Joi'e, takže ph prováděni nových zákonů poV'stá.vají určit,,) nesnáze, oddalováním příslu~ných ú'Pl'a,v snad i zhytečnó kompli}.:ace. Takovou potí7. vYHllá z nedogtatku jednotících směrnic li drah katustrftlni zákon ze 16. prosince 1927 (~bÍlka zákonů a nařízeni i':is. 177, v dalším textu k. 7..) a vládni nařízení z 23. května 1930 k němu (:::b. z. a na,ř. čís. 64, v dalším textu nař.), nehoť obé zasabu.1e svými ustanoveními do ·dnešnich služebních :pom ěfŮ a pi'íslušných předpi"ů u ž,~'leznic. Chtě neehtě musí se konečně ž('1ezniční správa obírati .příslušnou interní úpra,vou, nemá li nastati porucha v jnhnýf'h ?::Íkre~!i (dráhy jWIl flkoro všeobeeně v mapách c1lybně zakr{"sleny) a dodávllJJ.ím T· "n"~n'~f'll nl:ími o vytýčení neb o!Jncwellí drže1nostní hl'aniee (n(~vé osa:bení chybících ' ..•. PT'\ ;ak \l~t('nQ/Vuje § r2 k. Z" přiPQjováním místopi~n stabilisovaných bodft rrěřiťJké '" """'0'" ~;lni~níl'f1 mpřených úhlů [ilředepsána přesn()~t a větŘina n3JŠich strojů je za'rtG· J'alých typů (čel'ov,~!) 1 a dělek, seznamů Vy-pOOtenýeh souI'ac1nic H jiných náležít,o<;tÍ podle y
y
1931/42
§ 43 C nař. k ,pMnům, utrpí rři gte.1néagendě a stejném počtu měřick)'ch inženýrů celkový výiloon skupin, neboť zákonem předepsané úkony si vyžádají mnoho čaSu ~I, zvětšJuého nákL'ldu. Imtrukcí LX II o služLě stavební a udržovací předep~anou revísi dIŽuy nelze pro nedostatek «a~u (personálu) sousta,vně provMětí a mohou se proto i li drah vyskytMuti v §§ 12 a 68 k. z. uvedť;ué sankce. Pro tyto účely katagtrálními měřickými úřady nařízená šetření bude nutno vydati pokYllY sta,nícím, strážníkům a T'OO. o přislušnýeh vyhláškách a delegovati dwžní Tněřické úředníky opatřené IpHslu~nou plnou mocí, neboť není myslitelno, aby byly ohlašovací listy či protokoly podepisovány s výhradou bChvilení (§§ 9 a 29 k. Z" R~ ~l .. 16 a 59 nař.). Nařízené exhilJování goometrickýclť (polohopisnýc.h) plánů a archívov:iJní 'pvlr,ích na, črtků, manuitHl., výpořtft a pod. (§ H E) úzce souvisí s otázkou jednotné 'lÍpraNYOIbsáhlých archivů technické služby vubec. Lis,tiny a plány se přemísťuji (,(1oddělem (skupiny) k odděleni (skupině). (,d ieditelstvi k ředitelství, [pOkud jIl1) bude geometrický (polohopisný) plán, který tvoří podstatnou S01IČIÍStsmlouvy, popsán ve shodné jazykové úpravě (§ 43 na,ř.) nejen pokud jde o hlasičku, ale i o výkaz výměr pozemkd. Na přílohy plánu (m.a.nuál, opisy zápi,:;níků a pod.), datum zaměření a ověřeni se tato dvojjazyčnost vztJahovatí nemúže, ne hoť tyto nálelitosti tvnři nutná YY'světlení či podklad k ú ř e dní ID li proje d n á v á. ní, do, nichž stran~jm nii}t}ho neIllÍ.Ped0lbně i poznámka o opravě mapy (§ 39 k. z.) jI' pro stlum, beZipřpdmětrnou,rpl)něv~Hl7. musí pro ten účel pO(1cpsa,tizvláštní prohli· šenÍ, které bude sepslíno i v jazyku mensillOvém. Při jiné praxi musila by bý,ti ,přeoepsaná razítka cl\'ojjazyl-n:l a llf~vyšlo by se jnko dOposud v mnoha případech s jedním fornultem papíru, ale mu8ilo by býti použito dvojformátu. pro nějž je již Ipředeps:í.no 1Jl~\U~JVací plátno, které je dražší a kľesličskou práci podstatně ztěžuje. Při číslováni georr.etrických plánů (§ 43 A nař.) nelze se přidržO'Vati jednadeh čísel SpiJl;i),ať již od{lělení lIl. či 11. z ddvodu předepsaného separátního archiv()v:\ní (::; 4~1E ~.). I>ancelářský před[:i~, přeh]~d. a mnoh::1y vlf:klé (několi5a!eté~ inte~'~lí pl'ojf'd~ávání vyzadu]e proto ~:unostatnp elslovam ve skUPme 111/3. ])oporucu~e se tUdlZ hslovatl geo· metrické plány jako služební do,písy skupíná.ře. Na rozdíl od techt.Ů' však s přiJ:.ojením značky P a ročníku. Teny na. př. 33119Pai 31. Ověřovací ldnumli podepíše podle zmocnění min. spravedlnosti (~ 42 a 43 nař.) oprávněný 1Jp.racovatel plánu ~~za úřad skupinář, jenž při tom Vlán posoudí co do předeps,ruf,ých lláležito,s-tí. Pro teoretickou nekvalifikovanOilt skupinám ,podle ~ 42 nař. (žel. že taJkcví po 30letém trvání vy~oko~k()lského studi:t ještě JSOU) mohou přiděleni TÍřf:dníciutrp3ti lijmtl v prfT_ kazu o zeměmN·ieké IPJ:.\xi rod \' e den í mo d 1:o r n í k a I.§ 51 k. z.), neboť je právě skupinář povčt'en c,dl'om~m vedenlm (Předpis o kompetenci, služební řád, ~ 19 a 20). V předpisech (l č('katelich nutno dáti výl'az § 42, odst. 4. nař .. npboť lIy ztratili pro praxi dobu ztrávenou v dopra,ní služihě. Při specielním ,odborném jich použiti ve s},užh} buď uplatněn § 14, odst. !l. služeb. řádu lt zí3lk.anýčas věnován jich oobornému vÝClVikua studiu měřiekých instrukcí. jež budou vyd<íny (§§ 3 a 10 k. Z., § 13 nař.) a doplňov11ny zá· kony a nařizenimi, a dhrčtl10u zaveden:1 odborná zkon?'ka z měřické :pJ"~e PO! 511')t.1odborné činnosti (§ 42, odst. 4 na,ř.). Konečnr, hll(le též llutno rozhounouti o zipůsobu diseipliml1'llího řízení podle § 63 naJř. a výnom min. fiuanci v dohodě s min. spravedlnosti z 20./VII. 1930, ě. 'j. 68.655f30-lIIí6, intimovallého věstníkem min. železni(~ z 22.rxI. 1930. č. 47. (Kde. posoudí chyby přiděle. ného lířf'duíka'(' S a m s k li P i n á ř mld odborně TletkvalifikovallÝ~ Kdlo skupiná.fe n ení-li vyi!idho od horné ho fu nI. cionáře?) . , Uvedeně zde ~~, nf·vyčel'pivají celou Tl':aterii. ale dostačí k tOTTlu.aby uká7.'1ly na nutnost úprav .1:11,os()b~í('h. tak viÍ<'nýeh podle ustanovení kata"tl·:'tlníhozákooa a k němu vydáv3ných Y)'lTo'\l rr.in. finaneí. Ing. L. Doležal. y
Literární zprávy. Recense. Dr. F. F í a 1a: Geodetic1,é počtářstvf II. běhu. Litogtrafované předná;:ky vydané ná... kIadem Úf'třední ~omjse při čeR. vys. uč. tech. v Praze a SiiJioIlku posluchačů zt'měměř. inženýrství v Pm~e, 1930. Cena GO'50Kč (krámská) a 44 Kč (student,slcl.). Podle nové osnovy pro zcměměřičské inžený:rl;tvf byly vedle njz~f geodesie za.vedeny přednášky z geodetického poětářstvi. allY hylo možno tuto! Mst tak dľlJežitoll pro inženýra zeměměřiěsíkého. náležitě propracovati. HPboť V'edle znal08lti metod měřičRkých a d\"l.kladného ovládání strojů k nim potřebn}'ch jest p,očtářské z:pracování výsledků mMičských jedoou z nejvýznamnějších a n\:lj,p.otřelm~jšlchSložek činr.osti dne~ního zemčměřič. irnžoo'Í'ra ať jde již o civilního technika nebo Mednika kteréhokoliv oboru služby ~t:ítní a veřejné: Na. vysoké škole speeiálnich nauk v Praze jest rozděleno ge,odettcké pootářství na tři .běhy. První dva se přimykají k niz~í geode!lÍ-i, třetí váže se na vyšší. Geodetické po-
1931/43
ctářství II. běhu. z něboipředná-íiky byly právě vydáJny a jež vzniklo rozšíi"ť'ním výkladů prof. J. Pctříka "Nauka o kata,Btru 1I.lJěhu", zabývá se hla.vně číselným řeš"uím rlh;uých úloh nižší geocie~ie v pravf)ú~jlé sous'tavě souřadnicové. Po krátkém' úvodě, v němž vyšetřována je 'přesnost počítání provádthlPho buil !I použitím taJbulak logarithmichých neho tabulek proflká část problémil. geode8ie urcuje nezn{lT.é veličiny z nadbytečného počtu pozorování, k jejichž výpočtu a vy}'(wnaní nhtno použíti metody nejmenších čtvefCl1. j~ou v přednáškách vyloženy - a to jen, co jef't ne>jlliutnějitřeba k walšímu llomzumění - jl'dnotlivé ZipŮisobyvyrovnání 'POZ(V1'ova.ných veličin. Základem velké většiny úloh souřadnicových v geode·sii jsou měřeOuřadnic bOldil. stanl'v~ných z IliHtného počtu pOcZ'Orováni,jako je.st jednoduť.hé prctín:íní vpřed. zpět a pod., ostatní řást přeun1.šek v kapitole VII. je věnována llplně výJpoětu s01.l'řadJnicz iPřebyte(~n)'ch pozorQ/v§.ní. V ní vyznačena Jt· teorie rovnic odthylkových plat· ných tP110 body U1fčenéprotínáním a postup řešení pro Jednotlivé druhy pro Líná.ní,a to jak způ1sobem pootářským, t.aktakié ml'tooou grafickou. V přednáškách 'P"ubrány jsou dále některé tran~formační metody užívanp k výpočtu hodil. doplňujících stávající sít~ a uMzány př~bližné 1;půSQ·byvyroVlJlání llhlového vhooné zvIT.ištěpro sítě nD.ších řádu. Poslední oddíl přednášek jedná o VÝpočtech v siti polygonální; je zahájen výpoč,tem a vyrovnáním tahu joonoduchl>ho, dále pak následuje vyroVIJ!áníjewnoho i Více bcdíi uzlových. W:i. n€kolika boilech uzlov)'ch, řešených souča'sn~ jsou vyznačeny metody vy rovnání sítě polygonální podle pozorování zwostředkujících i zAvisl)ch. Při vše·ch probíraných otázkách Je přihlíženo pokud možno k řea'oní na počitacíra stroji, případně k pomůekám nOillllOgTaflCkým. Ponlh"adž vedle búhatéhco oibsahn také vnějši Ífprav'a předIllášek je velmi pěkná, uví1llljí ji jistě '8 pOlVděkemvedle pOBluchačfitaké praktičtí inžooýři, neboť v ní najdou sou8f3vnó lPOučení rnzných velmi hospodárných ZDIl· sobech poětá,iiských. m. Dvacáté století. co dalo lidstvu. Díl T. Daleké vesmíry a lIfuŠezel1lě. PI'aha. N31klada,telství V. Orel. Objemný svazek velkého lexikonového formátu o 680 stranách, sub. skripčnf cena svazku 198 Kč, krámsk~ 2/18 Kč. Titul svazku označuje, 7e Ml obírá především lIIstronomií, gecdesÍí a obory vědními, které '8e zemí jsou ve ElpOjit!osti.P~o zeměmě, řiče jsou zaj1ma.vé stati. které naips:tIí: H. 810 u k a; VZllik a ml:idf země·. Dr. V. G u t h: .fo.. ~tronomické metody určOV:lní zpmflni'<JIvc.hsouřadnic. J. Pe tří k: Rozvoj zíkladních pojmli v zeměměřičství. Dr. J. P a n_ t () f 1 i Č I' k : Pokroky ge{)(lesie ve XX. století. DT. F. Běh o u n e k: Zemský magnetismus. Pr. M. K on č e k: Meteorologické zpravofllaistvi ve slu1:bách letectví. -- Nejen tyto. n)-brž i ostatní statě jsou velice z'a;ímavé a. poučné s hlediska v~eobe'cné>honázoru na vpsmír. -p• J o r d a n - E g g c r t: Handbuch der Vermessungskunde. n. díl, 1. svaz6k (Feld- u. L3JIldmessung), 9. "Vydaní. Nakl. .T. B. Metzlér, Stuttgart, 1931. Cem brož. ?6 RM, váz.
°
29'50 RM.
Stutt.galtstké nakladatcbtví Metzl€,lOVopřikročilo letos k novému vydání II. flílu 7.n:ímé ,Toodanovy trojdílné příručky a učeb'1iee geodesie, jejíž jednotlivá vydánlí po smrti .Tordanově byla přepracová,na a pro thlk upravenI}, nejprve 'Prof. R e i n her t zem a po n1\m pak prof. E g g e rte lil. Zatím ('o I. díl (, Vyrovn. lPočet") a III. díl ("Vyšší goodesi6") vyMy pouze v 7 vydáD{ch., je II. díl .- ohsah 'l.iicí vše. co 'shrnujeme pod název "nižší geodesie" - vydáván již no deváté v poměrně krátké době 1iedesáti let (.TordanoVll. příruěka vyšla po 'Prvé v r. 1872). Je to jistě jedinečný zjev v odborné literatuře geodetické, ruhy ně;ia;k,édílo dočkalo se tolika vydánL a jjZ tat{) olwll1OBItsvědčí n~len () 1Jllamenité oblibě knihy, ale dokazuje, že jde napoehybně o dílo neobyoojně hodnotné. Skutečně také mmno knihu .Toroanovu označiti za. VIchollné dílo g-eodetické literc'.tury peda.gogické, jímž Němci 5e právem "hll'bí .Je to dílo klalstické, jež však ěRl'tým p~epracováním ason5tavným doplňováním se neustále osvěžuje, zdoJwnaluje li- udržuje na výši doby. Kniha je .něnulI'ky dllklooná" a zpracovANá celou látku spadla..iícído oboru gf'odesie tak pocirů'bně, že s tíží by se našel geode'Lický problém, úloha ěipřístroj měřirký, o němž by Se 3lespo1\ strucné nezminila a neooukázala na odbomou lit.eraturu vhodnou le nonrobněi1'ímu studiu věci. Přes Ln. ze knih<'1.zpI'aco!vává l:\tku ohl·omného rozsahu a :p nabita nfe/letnými po(lrolmostmi, nlJlpiozbýv:í nikterak přehlednosti dík velmiůěelné a ~kné úpravě typografické. Ovšem nelze nev~imn()l\1tisi toho, že zmíněná Mr:khuloos.tptaU
1931/44
hliwně tam, kde jde o stroje německého půV10du a metody v Německu u~ívané .. Jakmile však určitá věc vybočí z okruhu nčmeoké Yooy a ku1Jtury, jakmile jue o stroj a poml1cky jiného ViŮJVodunež Illěmeckcho, o metody jinde zav'edenél, tato dftkladnost sHně polevi, acti vůboo UZrul.a,utor za vhodné 'O věci se zmíniti. Dr. O. E g g e r t, prllfe'sor vys. školy technické v Berlínč, přepracoval deváté vy. dání II. dílu velmi důkladně, takže vykazuje mnohé změny pmti předrho7.Ímu vydání z r. 1914. Především rozdělil tento díl ve dva sva\ky. z ndchž vyšel vroza.tím prvý. jednajím Q všem, co vztahuje s,e k mlíření situačnímu. Mě'řooí výšková, stroje a met'ody měření terénního (topog'I'afie, tacheomeme, fotogralItetrie) a práce vytyčov:ací budou obsaženy Vd svazku druhém, který má vyjíti je~tě letos. Povšecbmě možno říci, že autor "Ii novém Zlpracová.ni látky věnoval zvýšenou pozomo~t n"vým metodám a st,rojům, novým opmCikym a mechanickým součá.sHdm tč<:hto strojů, j'tkož i různým novým pomi1ckám měřickým, dále že p'oskytl místo i popisu některých pomůcek, jež IV dřívějších "V}'dAnicll byly úmyslně ~pooníjeny a že konečně zdilra,znil obšírn)'ID výkladem rostouCÍ význam a důložitost poěítacích stJ:ojů v počtářství geodetickem. Zato některé mlélDělVýznamné od~tavce vypustil. Celou látku rozvrhnul do 9 kapitol. . Krupítola L obsahuje y rozsahu témař nezměněném· výt a h z y y r o v n á va c ího poč t u. - Kapitola jedná o ne j je dno d u š š íc h měř i c k Ý c h v Ý k on ech [l, 1> o m ů c k á c h a dále o !li en š í c h 7. a nt ě ř o v a cic h p r a c í c h. Je zde přihlédnuto k některým novým mHickým pomůck:im zalQIŽ,enýmna odrazu světla (hl'anúlk.y tlchellensovy, dVOljitý hranoi Do€'rg'ensŮIV,hramlllek Wo11astomlv, Heuoolf!:tovy kříže hranolové) a doplněna optická teorie těchto pomůcek se týkajíci. V oddílu jednajicím o vy 11á š e e í c h s t.r o j i c h joou zařaděny ,nové odstavce o) ordina.togroJu Čem liS {' v ě, o polárních koordiIiá>togra,fech (velkém Goradiho, malém OttOlVě) a o pantografech. V l10lVém orlstavci () přesném měřeni délko'Vém jest učiněna tež zmínka o Lo\schnerově .přiřaďova.cím přístroj a dále je tu IplO[lBánkomparátor vys. školy technické v Berlíně pro pá
n.
1931/45
Prof. E g gel' t zař::ulil pietně hned za úvod vylíčení života a životníh~, díla zakladatele a prvého autora knihy prof. W . .To I' d a n a (* 1842\ t 1899), v němž pIRatel -- syn Jlorda.nů'v - líčí těžký živomi ,jděl a dojímavý osud tohoto vYlŮkajicího učence nčmecJ,ého a uvádí. že na přání svého Qtce Ul'čil s pruf. R e i n her t zem souřadnice jeho hrobu u HaI1IllOveru l'protináním zpětl. Pře,s to, že cena celé knihy nebude ni1,terak nízká (prvý &vazek 11. dilu, obBahující téměř 600 stran. stojí asi 200 Kč), nenoehybuji níkterak, že mnohý z našieh zeměměřičsk)"eb inženýrů uvítá se zájmem -nové vydání 1Johoto znamooiJtého díla němec',é litera,tury geouetieké a oboha,tá jím svoji knihovnu. R,š. Térképészeti koz Iony (K a I' ,t o g I' a f i e k Ý V ě st n í k). Svazek 1., sešit 112. Budapešť. srpen 1930. Redig-uje a vydává, Magyar kir. Állami Tétképészet (Maďarský královský zeměpisný ústav). Cena 4 P. T. K. jest periodicky vydávaným orgánem Stát. zeměpisného ústavu. Obsahově jest rozdělen na část úřední a všeobecnou (odbornou) s bibliografiekým přehledem. V lÍvodním slově prvního dvojčísla vzpomíná ředitel ústavu Aurelius K I' U t t s c hni t t de,setiletého trvání ústavu a promlouvá o cílech a úkolech ústavu i Kartografického Věstníku. V č á s t i v R e o b e c n ~ ob;:ažem jsou odboTlliá pojednání. Z nil'h se zmiňujeme o následujících: Dr. A. F a s c h ing: Historický vývin g&odesie. - Pojednáni, jež bude míti pokračoVálllí, Učí výlvioj ge'odesie od prvopočá.tkill Eradosthenem počínaje až po činnost Clairantovu. K. L e 11 d va, y: Revise ópeciálrní mapy 1: 75.000. - Autor, opíraje se na vlastní mapérské zkušenosti a na řadu děl odborné literabury, podává podrobný potpis pOlStUpll reviEe spec. mapy. Zejména důkladně jest probrána část 0' polní 'pTáci a pak zvláštní péči věnuje způsobu Ipopisování zrevidovaného územÍ. Vel-kotU důležitost přir.isuje též panor::miatickým n.áčtrtům a panolr~matickým fotosnímkllm, zvlášt.ě v oblasti hra'lllčnÍ. Svilj výklad dOT,lilUje velmi náz.orně vhodně voll;n)'rni iluElt.racellli R přílohami. Ke konci uvádi též PO&tup opravy originálních měděných desek. Zmiňuje se t.éž o výkonnOf,M topografa a uvádí jako průměr 40---iíO 1:m2 týJně, ('ož; je v zřejmém rozporu s úředním výkazem *), kde musíme předpokládat, že samostatní topog-rafové jsou jistě zda.tní pracovnící a přece zůstávají daleko za tímto normálem. G. Han k ó: Spolehlivost restituovnnúho fotopláillll. Pojednání hylo proslowno ve formě přednášky v německé sekci Mezinárodní fotogrametJ'ické Epoleěnosti při sjezdu v Berlíně dne 25. října 1929, není tudíž nutno o obS3ihu blíže se zmiňovati. Dr. L. I rm é di - NI o 1n á r: Mapova.cí metoda Samuela Mikovinyho. Hist.orická studie 00 Ikart,ografické činnosti Samuela Mikovinyho (!počátek XVlI1. stol.) s clJškn:f'm uvedením pramenŮ! a sez·namem map Mikovinym zhobovenýeh. Mikoviny pracoval velice přesně s vědecikou pohotovostí, což nebylo vlastnosti jeho 'vrstevníktl. Pro nás npní b('1Zz'ljímavoBti, že téměř celá. jeho činno'st !lyla věnována území záJp. Slovenska a také za jeho ne'jlepší dito jest ,p'ovazována mara hratislavské znpy (měř. 1: 160.(00) a mapa pl'l~llmyků Púchov, Červ. Kamrll a Vlara (měli'. 1: 36.000). L. S z ti t s: Zku~enosti z a,etrofot,ogrametriclké výstavy v Berlíně v r. 1!.l28. K. I 11é s: Italské přepracování rakouských totp. sekcí půvudního vyměřová.ní. -Psáno podle Istudie C. Ca:vicrhi: La earta topografica in tipO! italiano {Jel' la Vanezia GÍlI1ia a Tridentina. L. S z ti t s: Činnost jUg1os1ávsk&ho voj. 'zeměpisného ústavu. Psáno na základě rpferátů prones,cn)"ch rve1it.elem ústavu gen. S. I'. BošikQviéem na zasedáních j\Ieztinárodní geodeti~ké a geofysikálrtÍ unie. A. K r u t t s c h 11 i t t: Význam j~dnotné kilometrorvé sítě 'P1i j'ízení palby podle mapy. - Referát o článku plk. Dr. techn. L. Beneše (Voj. Rozhledy r. 1929, Č. 9). Autor konstatuje, ž,e maďarský z,emepisný ústav má podobné zikušenOlSti a nedo'Statků'm hledí čeliti týmiž pro&tředíky. UpOtzorňuje l1'l chybu vzniklou při s~azu čtyř vyměřovacich listů v ~ekci. Aby t,ato chyba. byla vylo'učena, zamý~lf mad'arský zemětp,isný ustav tisknouti (jiné ú'liiavy to již prorvádějí) ~amo~,tatné vymčřovacf čtvrtky. O pe,vných bodech a wuřadnieích k nim je.st t.oho názloru, že by bylo účelnější tato data mark.wtněvyznaěiti pHmo y plánpch, kteriéi by byly )ll'Olvedeny v ~edoti~\ku. 1. Alb á n: Je offsetový ti&k způHobilý pf.(} tisk map? Podle člá.nku Magnus Lundquist: 1st deJ' Offl'JCtdruc-k fUr ďie Rerstellung !VIOIll Landka,rten geeignet? - Offset-Buch uud Werbektmst 1930111. N.: Letecká mapa pro noční potřebu. Recense článku .J. Svobody z Voj. Rozhledů r. 1929 čís. 9. Jt,.st vyslovQv:ln sOtUh13Jsnýnázor s obBah€Jm článku. *) Viz .,Térkép&szeti skupiny.
kozlOny", čís. 1--2
z r. 1930, zpráva
1931/46
o činnosti
topog-rafické
Dr. G. Val' g ha: Středoškolské závody v zeměpisu. Do širšího rámce závodu bylo poja,to také čtení topografických map (značkorvý klíč.). J. N é m e t h: Malý měřický stolek vzor Papp. Stolek má jednoduché zařízení k orientování a urovnání a tyčkový stojan s kloubovým otáčecím zařízením. Rozměr stolku 25 X 30 cm. Hodí se k řešení jednoduchých mapérských úkonú (tel'. náčrty a pod.). Je zaveden ve skautských. turistických a "Levente" organisacích a na školách. Dále jest uvedena biblioigrafie maďarských a .cizích odhorných ča~ovisú a publikací. Jest brán zřetel hlavně k lítera.tuře německé. Jas. Jedlička. prvně
Nové knihy. E. Rot h é : Les méthodes de prospection du sous-sol. Pa;ri.s, 1H30. Vydal OautierVil1ars. Ch. F a lb r y: La IUllliere monochromatique, s a pro d u cti on e t s on e m p 1o i e 11 op ti q u e p r a ti q u e. Druhé vydnní. 1930. Vydala Edition de Ia. Revue ďoptique. Vorschriften fiir Zeichnung uI'd Vervielflíltigung der Katasterpliine in Bayern. Vydal Bayer. Landesvermessungsamt, Mnichov, 1!J~0. Cena 94 Kč. Ph. Dr. J. St am In e r, IDPř. rada: Die Entwickelung der Feldbereinigl!ng in Haden. VeroffentHchung des Deutschen Vereine8 fiir VermessuJlgswesen. Vydal: J. Langs, Karlsruhe. Stmn 104. Congres international du Genie rural, Liége 1.-15. Aout 1930. TpY)J,hIEOHepepeHl::J;lIII: 3eMJIeMepOl:lII:3eMJIeycTpOHTeJIeít JIaTBlIlI, aCTOHlIlIli JIII:TBhI B 1930 r. B PlIre. (Zpráva o konferenci zeměměřičů lotyšsk3"ch, est,onských a litvanskýclJ, konamé v r. 1930 v Rize.) Vydala lotyšská zeměměřioská společnost, tiskl F. Vhums, Riga, 1930. Stran 200 (s fra.nc. ré>sumé).
Odborná pojednáni v časopisech. Technický obzor. Oís. 22. P.: Kongres M. F. Z. v Curychu 1930. Oís. 23. Rš.: výrOClll zpráva za r. 1929 Voj. zem. ústavu. čís. 24. -k.: Hugershoff, Photogrammetrie und Luftbildwesen. -zZprávy veřejné služby technické. Oís. 23. Ing. Br e ber a: Vybudování letišť. Nález N. !S. S~ ze dne 1. října 1930, Č. 32.007/28: Stavební právo (Praha. - zmpna plánu polohy). čís. 24. Vládní nař. ze dne 23. května 1930, čís. 65 Sb. z. a. n.: O oprávnellých zeměměřičích v zemích Slovenské a Podkarpatoruské. Hlídka zeměměřická a footogrametrická. -zStavba měst a venkovských obcí. Čís. 4/8. Ing. Š e j n a. a Ing. Dr. Z i k a: Otázka. regulace města Strakonic. -zVojenskotechnické zprávy. čís. 11. Ing .• J. Lan g e r: Určení souřadnic základních bodu při dělostřelbě. časop'is pro pěstťlvání matematiky a fysil.y, 1930. Čís. 1. K. Pe t r: O větě NewtonSylvestrově pro sepa.l'aci kořeml rovnic algebraiclkých. E. B u nic k ý: O podmínkách dostačujících v Morii kraJních hÚ'dnot funkcí. Oís. 2. H. S 10 11 k a: Jan Keppler. Dr. A. P 1e s k QI t; O jistém teol'ému vztahujícím se Ik problému ,nOlmálních křivek algebmic1kS'ch. V. Lib i c Jr ý: O abSiOl'bci gTavitaCle. Rozhledy matematicko.přírodověllecké, 1930. Oís. 1. Dr. J, Š tě, pán e k: O rovnici Fermatově. Dr. A. Pl e s k o t: PO'Známk,a k s88trojení 'kuželoseček daných oS:lmi a dvěma brody. Dr. J. Se h li S t e r: PozIlámky kf' strojným úlohám o elírplse a hyprrbole. Čí~. 2. K. Kaufman: Přispěvek ke konstrukci elipsy. Dr. J. Schuster: O křivkúch kisso,idálnich. Dr. A. Dit t r i c h: Mechanika nebes řeckých astroncmu. Sborník ČS. společnosti zeměpisné, čís. 5-6 z 1930. Dr. K. K uch a ř: Keznámá mapa Oech z 2. 'polovice XVI. stoleltí. Věstník pro vodní hospodářství, čís. 12 z 1930. Dr. J. Z a vad i 1 : Nově metody k určení 'P.udní prostupnosti. Ing. A. S m r č e k: Vranovská přehrada na, Dyji a vybudování da.lších pře'hrad na Mo~·a,vě. Pozemková reforma, 1930. čís. 10-11. Dl'. J. Horák: Uroo,řské a. příbuzné poměrl na Sloyeneku (pokraě. v čís. 12). III a z 1O' v: Rozhledy [101 'Pozemkové reformě v ciziné (Řecko). Stavební rádce (a zpravodaj stavby a práce), Č. 137. Nález N. S. S. ze dne 28. května 1930, ř. 8775/30: O lhUtách při řízení o reg'ulačních a zastavovadch plánech. (~. 138. Sr b: Vyvlastnění nemovitostí k účelum leteckým. Č. 141. Sr b: Právo stavební. O. 142. Nález N. S. S. ze dne 8. září 1930, Č. 21.829/28: Včasnost odvolání ve věcech stavebních. Č. 143. Nález N. S. S. ze dne 8. října 1930, Č. 15.507/30: O povinnosti zřizování chodníku při stavbě domu. -zPrze~lI~d mierniczy, 1930. čís. 10. W are halo w s k i: O upotřehení fotogrametrie. P i a sec k i: Práce aerofo,togrametrické sekctl při polské letecké dopravní společnosti "Lot". J ach i m o w s k i: Nomografie a její užití v geodesii. Protokol z jednání
1931/47
meziministerské komise o letecké fotogrametrii. - Urbanistický ústav v Paříži. Čís. 11. W a I' c ha I o w s k i: Pátý sjezd baltické geodetické konference. K I u z n i a k: Geodetické práce, vykonané triangulačním úřadem min. veř. prací v r. 1929. S z y m a ň s k i : Cnhy o formulářích min. reform agrárních, vypra.covaných pro účely scelování. Čís. 12. K I' z Y S z k o w s k í: Projekt zákona o prováděni úkonů inženýrských a o inženýrské komoře se zřetelem n.a povolání zeměměřič ské. J ach i m o w s ki i: N omografie a její upotřebení v geodesii (pokrač.). Z a g I' Z e j e w s k i: O odborech geodetického institutu v Moskvě. Geometarski glasnili, 1930. Čis. 1. Š. H o I' vat: Přepočítávání souřadnic v GauRsKrugerově projekci (dokonč. v čís. 2 a 4). D i e c k: ZklOuš,ení zpúsobílo;:tí pro !povoláni ze· měIIJiěřič~ké. (Překlad.) P. D I' a ž i é: Ka1.
<)
i +~
1931/48
Allgemeine Vermessungsnachrichten. č. 47. B I u m e n ber g: Der Int. Geom.-Bund (Féd. de Géom.) und der IV. Int. Kongrela in Ztirich (a č. 48.) Fin s t e r w a I der: pokrač. z Č. 45 a Č. 49, 50, Č. 48. G o b e I: pokrač. z Č. 44 a Č. 51, 52. O. 52. U n g e w i t· t e r: Luftbildvermessung in 6000 m GelandehOhe. Lip s: Nochmals Einwagen ohne Rechnung (viz článek v čís. 41/1930). -zVermessungstechnische Rundschau, Č. 22. Lip s: pokrač. z Č. 21, konec v čís. 23., Č. 23. Die Behordenorganisation in Preulaen und ihre geschichtliche Entwicklung. O. 24. Katastertechnikerprtifung. -zStadt undSiedlung, čís. 12-13. S.e i f f e r t: Sport u. Spielplatze. O. 18. R ap p ap o r t: Die Bedeutung der Freiflikhen in der heutigen StadtgestaJ.tung. -zMaanmittaus. čís. 1930. li h I a: švýcarská kniha pozemková. (j I a n der: Převod ge10grafických souřadnic z jednoho systému do druhého. Ber c h t o Id: WildUiv autograf.
Zprávy spolkové. Zpráva o valné SCllllzi Moravske odbočky Spolku čs. inženýrů stát. měř. služby, konané dne 17. ledna 1931 v Brně. Valné schůzi předcházela prohlídka litografického ústavu města Bma.. Prohlídku doprovázel výkladem přednosta měst. mě:řického oddělení kol. Ing. Peňáz. jehož ochotou mohla býti ta,to velmi zajímavá exkurse uskutečilIiěna. Ná-leZí 1I1Uza to n:íš :mleČin,) dik. Valná schůze !byla zahájena o J4. hodině odpolední dne 17. ledna 1931 za účasti 44 kolegU. a hostí. Předseda Ing. Kratký uVltal přítomné, mrzi nimi~ z'Jjména zá,stupce Slovenské odbočky v. In. radu Ing. PotůokJa. Vzpomněl pak v prvé řadě, zemřelého pokladníka odbOČlky Ing. Jana T r á v 11 í č k a a :r.důraznil jeho zásluhy o spolek i úřad.. Pro nás spolek znamená odchod kol. Trůvníčka těŽikJou ztr,ltu. neboť on to byl, který b€ zajímal o oBudy spolku již od jeho z::>.ložení. Jako p~kludník dlouholetý počínal si vždy ,"zorně, svědomit~ a s veškerou ven'ou hájil zkal v hžďém stněru. I jinak jeho snaženi směřovalo jen k dobru a. zejmena starost o nwe menl'.iny vtiskla nesporně Jeho společenske činno~ti ráz velmi i;lechetný. Přítomní vaJné schiize uctili památku kol. Trávníčka. jakož i dále vzrpomenutých z€.mřEllých kol. šimeěka a. ~Jc;rávka ]JovE43.ním. Podav pak stručný nástin děje spolkoveho w. n,jnnl~;' rok, zdůraznil předseda neSIJo'kojenlOs't s provedenou resY'E'>temisací, zejména v řadách koleg'ů agtr'árních, zemského úřadu v Hmě a železničních a ukončil výzvou ik prád všech členů spoilku, neboť budeme hledět zlepšit vše, co doposud se nepodařilo. Po plo.~lo'VII měl býti čten zápis minulé valné schůze. av;Ioo'a Ing. Haubtmann. Revis. účtů op.: Ing'. Vilímec a Ing'. Lysý. Do smír. soudu pp.: Ing. N ovotJ1ý a Ing. Pechr. Z volných návrhů byl ,projednMán jen jediný. aby vzhledem k dosti neutěšené iin. situaci bylo požádáno ústředí o snížení přispěvku 5 Kč, jejž odbočky odvádějí za každého členla do ústJ1'edí na 'společná vydáillí. Vyilliní v posledrních letech velmi odhočku zatí· žila, kdežto její početillí stav j,e&t ze všech tří zemí nejmenší.
1931/49
Schůze byla zakončena pi'ednáiíkou v. m. rady 1ng. Kr e j car a. který podal riizné <:enné vysvět1ivlky ke katastralaúnu záJwnu a jeho prováděcím nařízením. Po delší debatě poděkoval rpředseda přednášejícímu a ulw\1i\il schůzi přáním, aby příští valná schůze konala soealespořl za tak pěkné účasti jaKo letošnÍ, Zapisovali: Pitzinger a Daležal. Zá.pis o valné hromadě Odbočky Spolku čsl. zeměměřiči'! a Měřické skupiny S. I. A. v Brně, konané dne 17. ledna 1931. Za Ipi'ítomnosti 40 členů a hostů zahajuje ipředseda mg. ČtVltík schůzÍ, "Vítaje zvlášť kol. z Bratislavy: Potůčka, Šitěpántka. Klusácka, z momoruce. kol. SpOIllera, prof. Ing. Dr. Tichého, v. m. rady Krejcara a Vláčila, jakož i zálstupce fmy Zeiss z .Teny. Omluven prof. Dr. Hruban z Přerova. Předseda vzpomíná činnosti zemi'eleho Ing. Jana T r á vn í č k a, jehož jJ~mátka byla uctěna pov.st:iním. V ikirátkémproi-Iovu rozvíjí pak nhraz činnosti spolkové za mim.Iý rok., jak po stránce ideové, tak vzdělávací i praktické, jak hla vně četnými přednáškami je zdůrazněno. Pak udilí slovo kol. Ing. Františku S p o n e r o v i, k~erý přednáší na thema: O u žit í P o I á rli í m e t o d y veŠ v Ý c ar s k u. Přednášející vylíi\il praktické provádění polární metody ve šVý(larsku, kde voškETé měření svěř'uje se civilním zeměměřičíim a jim tudíž ponech~.vá se možno18t vyzkoušet IlIOVémetody. Názorně popisuje svoje zkušenosti z měření v Bernn v území rovinném, vykládá o zhoto·vovámí p::Jlních náčrtlků a vedení zápisníků, o signa!isaci bodů s i\i&lovanými šLitky, o měření bodu & překážkami, docHené přemosti této ma tody a hoslpodárnosti. Končil výzvou k p1'opagac,i metody nejen vzhledem na technický pokrok, nýlbrrž i se st.anoviHka hOqJ}odá.rnosti. Předseda poděko\čaJ. Ing. Sponcrovi za pečlivě pnprav6Dou a hojnými názornyml diagramy a tabulkami provázenou phdnášku; která byla velmi živě sledoviina. Po před· nášce nálsledorvala obšírná deba1Ja., které se u5astnili kol. Potůček, Vrba, Vilímec a přednášející. Pak předvedl zástupce firmy Zeiss z Jeny Ing. Ulrich dálkoměrný stroj typu Zeiss-Bosshardt - jehož slova vhodně doplnil Ing. Potůček. Zápis o minulé valné hromadě na ná.vrh kol. Růžičky se nečte, ježto byl uveřejněn v Z. V. Z rpr á v u j e dna tel s k o u přednáší Zlajednatele Ing. Procházku Ing. VičaT. Bude Qtištěna zvlái'ť. Z p r á v n k n í h o v nic k o u podá\Vá Ing. FilkUika ml.: konstatuje vzorné vedení naší knihovny na vysoké škJole technické, přičiněním Iknihovnika Ing. NlayerhOfra. Usneseno, aby mu za. to výbor písemně poděkoval. Z Ipr á v u p o k I a,dní podává Ing. Vrba. V celkových ohno~ecb jeví se: Příjem Kč 3.202'-, vydání Kč 3.379'30. Nedopl
z..
1931/50
Zápis o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů, konané dne 24. ledna 1931 v ústavu prof. J. t'etříka,. Schůzi, k níž se omluvili pánové: Brandl a Souček, předsedal prof. Petřík. Po schválení zápisu o minulé výborové schůzi bylo přečteno a vzato na vědomí poděkování Technického musea v Praze za věno,vané svazky Zeměměř. Věstníku. P~semný návrh inž. Riížičky, aby zřízencům technické knihovny v Brně byla za pořádáni knihovny Zeměměř. Vřstníku udělena odměna 90 Kč, byl schválen. Na vědomí bylo vzato memorandum rektorátu o zachování celistvosti českého vys. učeni technického v Praze. Bylo usneseno poděkovati rektorátu za zaslání memora.nda a přislíbiti českému vys. učení technickému v Praze plnou morální podporu v ;jeho snaženi. Nato přednesl nadp. Payer zprávu pokladní, dle niž je stav jmění spolkového Kč 7541·65 a stav dlužných příspěvkťt9559 Kč. 'Bylo rozhodnuto, že členům dluhujícím více než 200 Kč a dále dluhujícím členům v cizině bude zasílání Z. V. zastaveno; dlužné obnosy budou dále vymáhány. Ing. Svec doporučuje, aby za upominky byly účtovány 2 Kč, což bylo schváleno. Dále bylo jednáno o datu val n é s c h ů z e a bylo stanoveno, že valná schůze se bude konati dne 8. b řez na 1 93 1. Předseda požilal funkcionáře, aby připmvili svoje zprávy, které by byly v příští výborové schůzi přečteny a schváleny. Prof. Dr. Ryšavý sděluje, že při děkanství vys. školy spec. nauk bude sestavena užší poradní komise pro věci školské a doporučil, aby Spolek čs. zeměměřičů označil svoje zástupce. Byli navrženi a zvoleni pánové Ing'. Kleg'a, Ing. Švec a Ing'. Beneš. Ing'. Pudr žádá, aby Spolek čs. zeměměřičů reklamoval také pozvání Klubu měř. inženýru hl. města Prahy (Ing. Ant. Beneše), který má připmveny návrhy opírajicí se o praxi u měř. úřadu hl. města Prahy. . Jiných volných návrhu není. proto konči předseda doslovem schůzi. Zápis o výborové schůzi Zájmové skupiny zeměměřičské při SIA., konané dne 24. ledna 1931 v ústavu prof. J. Petříka. Schůzi zahájil prof. Petřik, který předsedal ,schůzi za omluvivšiho se Ing'. Mandyse. Po schválení zápisu o minulé výborové schůzi bylo jednáno o účasti skupiny na přednáškové činnosti SIA. Prof. Ryšavý sděluje, že bude dne 27. února přednášet v SIA. na thema "Moderní stroje měřické". Dále bylo jednáno o účasti na sjezdu 8IA. v Pardubicích. Ing'. Potužák uvoluje se prosloviti zde přednášku z oboru fotogrametríe. Prof. Petřík podává pak zprávu o výborové schůzi pražského odboru SIA. Oznamuje, že bylo usneseno, aby skupiny podávaly měsíčně ústředí zprávu o své činnosti a aby jmenovaly zástupce do komise pro a n k e tu o r e for m ě s t u d i a n a vy s. uč e ní tec h n. Sděluje, že bylo jednáno též o připomínkách, které chystá SIA. k patentnimu zákonu. Zástupci pro a n k e t u o r e for mě s tu d i a byli zvoleni prof. J. Petřík, Ing'. Jul. Mikula a Ing. Ant. Chra.mosta,. Nato bylo jednáno o termínu pro valnoú schůzi Zájmové skupiny SIA. a usneseno svolati .ji na sobotu dne 14. ú nor a 1931 o 17. hod. odpol. Ke konci byl čten a vzat na vědomí návrh Slovanské cestovní kanceláře O. & J. Doležala na výpravu do Paříže, která by ,se konala v záři tohoto roku u příležitosti zasedání Fedemce slovanských inženýrů a u příležitosti koloniální výstavy. Z Jednoty ČS. úř. aut. civ. geometrii v Praze. t'racovní výbor Jednoty konal svojt řádnou schůzi v sobotu dne 7. února t. r. v Praze. Projednán byl připis jednoho koleg'y, civ. g'eometra, ve kterém si stěžoval, že po něm vytyčoval jistý civ. g'eometr pro ,stranu hranice a vytyčil je odlišně, a nyni z toho je velký spor. V zájmu koleg'iality a, vážnosti na,šeho stavu dovolujeme si upozomiti všechny koleg'y, aby v podobných případech jednali velice opatrně. Jest třeba. a,by se kolega při přeměJ-ováni hranic, jednou již civ. geometrem měJ-ených, informoval u dotyčného, od kterých pevných bodů vycházel a jakým zpiísobem k výsledku došel. Dále nu,tno uvážiti dovolené meze odchylek, platné pro katastrální vyměřování a pro vyhotovování g'eometrických plánů, které také platí pro vytyčování hranic. V zájmu existence a vážnosti našeho stavu jest, nepatrné diference s ohledem na dovolené meze odchylek nevykazovati a ne,vyvolávati zbytečných sporů, kterými se stranám způsobuje úplně zbytečné vydání a tim se vyvolává u stran jen nenávist proti naŠPIDU stavu. Několik koleg'ů si stěžovalo, že u knihovních soudů neni dodržováno vládni nařízení ~e kat. zákonu Č. 64/30, § 37, odst. 21, který stanoví, že nové domy a jejich popisná čísla. lze ~apsati do veřejných knih jen na žádost strany,. d o I o žen o u g' e o m e t r i ckým p lánem. Usneseno, požáda,tÍ Inženýrskou komoru, aby na tuto okolnos,t upQ~ory;ila. vrchní zemské soudy a ty opět jim podiízené příslušné knihovní soudy. V dalším jednání vyřizeno několik dotazů koleg'ů ve věcech stavovských, ve věcech kat. zákona a ve věcech návrhu nového stavebního řádu. Dále usneseno připravovati návrh na novelisaci min. nařízení o cív. technicích Zl! dne 7. května 1913, pokud se týče civ. geometrů, zejména průkazu studijniho, ježto podle
1931/51
dcsavadního stadia dá se stěží očekávati, že návrh zákona o civ. inženýrech bude v dohledné době uskutečněn. Usneseno konati letošní řádnou valnou schůzi .Jednoty v Praze dne 7. března t. r. o 4. hodině odpol. v zasedací síni Inženýrské komory. Stanoven pořad valné schůze a přiděleny referáty za jednotlivé oblasti. Řádná valná schůze bude svolána pozvánkami. Výborová schůze bude se konati v sobotu dne 7. března ve 3 hodiny odpoledne, rovněž v místnostech Inženýrské komory. Ref. Prokupek.
Zákony a nařízení. Zrušení některých exp06itllr kat. měř. úřadů v zmni české a moravskoslezské. VyhláŠ
Různé zprávy. Stipendium pro absolVenty a po&luchačečes. techniky v Bmě v ílhrnné vý'~i 3000 Kč vypsal Spolek absolventů a bývalých posluchačů čes. vys. školy techn. v Brně. l5tipenddum se uděluje k odborným stndijnim cestám. ZádoBtid10 28. února do rukou dra O. Ga1rt. nera, Bnlo, technika. . . Soutěž na obsazení zeměměřičských míst ("d ů s t oj n í k ů - voj. /.!: e o m et r ů") při Voj. zem ěp i sn é m úst a vu v Pr a z e byla vypsána ve Věcném Věstníku :Min.nár. OIbranyčis. 6, roč. XIV. Ježto lhůta prošla dne 14. úno'l'a t. r. uvádíme toto ve známost doda,teěně s krá,tkolUinfo
----
Přednášky vydané ústřední vydavatelskou komiSí při čes. vy8. učení technickém v Praze. K: dostání v rekt. [lOkladně. (Za kař.rlo,u knihé>u}e v závorce napřen krámsrká cena a ;pa.k. &tudentskálcena.) Dr. (~e n s k ý: Ta,bulky: Vazby cihelného zdiva (39 Kč, 2~ Kč), Otvory ve zi\f'cb (27 Kč, 20 Kč, Tesařské a tnlhlftř'lkél vazby dřev (40 Kč, 29 Kl~), Čí ž ek: Encyklopedie' pozem. stavitelství (40 Kč, 35 Kč), Dr. F e I ber: Základy kinematiky (37 Kč, 27 Kč), Dr. F i a I a: Nomografie (17 Kč, 1R'50 Kč), Geodetické počt:'třství, II běh (60'50 Kč, 44 Kč), K:arttJografickézobrazování (45 Kč, 33 Kč), Her z á n: Encyklo[1edie inžen~'1'. stavitelMNi :74'60 Kč, M Kč), Dr. K u 11e c: Právo veřejné, 1. oU (33 Kč, 24'20 Kč). Právo v,eřejné, II. díl (18 Kč, 14'50 Kč), Zemědělské právo správní, III. di! a doplňky (48 Kč, 26 Kč), Zelněděls}{Jéprávo a pol.. IV. díl (25 Klč, 16 Kč), Právo "odní a meHoračni (11'40 Kč, 8'30 Kč), Československé prá,vo bonební (11'80 Kč, 8'50 Kč), Ukony komasaČ'ní (f, Kč, 6 Kč), Lesní zákony (13'80 Kč, 8'50 Kč), Dr. Mi I b a u e r: Prakt. fotografie (11'50 Kč, 9 Kč), 'Nech I eba: Encyklopedie lesnictví (22 Kč, 1"3 Kč). J. Pe tří k: Agrární operace (18 Kč, 13 Kč), NiNelace (14 Kč, 11 Kč), Úvod do katastru daně pozemkové (9'60 Kč, 6'80 Kč), Zákony elvidenční z r. 1883, 18!)4, 1896 (12 Kč, 8'30 Kč), Dr. Pro k e ~ : Ná,stin nauky o zf'měděl1ltvi (13 Kč, 8 Kč), Dr. Q u a d r á t: Chem. metallurgie, 1. díl (49 Kč, 30 Kr J, Dr. R y š a v Ý ; Měření 'podzemnieh 'Pro~tor (48 Kč, 37'50 Kč), Dr. J. S v oh o d a: Sférická a~trOlllomie(50 Kč, 35 Kč).
Oprava. V obraze na str. 6 Z. V. z 1!l31 má b~-ti míst o P, 811i' á vn ě uvedeno P'. Za reda.kt"i 7.0ďpovírlá InV'•• 10s. ltužička.. Nakladatel: Spolek československých
Tiskem Polygratle v Brně. zeměmě~ičl\ .., Praze.
1931/52
V,,"
v
I'
ZEMEMERICSKY VĚSTNíK ČASOPIS
•••••••••
Geometrické
vytyčování
SPOLI(U
ROČNíK
XIX.
-
4 1931
ČS. ZEMtMĚ~IČŮ
V BRNĚ
1. DUBNA
1931
oblouků (bez úhloměrného stroje).
Prof. Ing. Dr. AI. 'f i c h ý, Brno.
Celkem krátké a ploché oblouky kruhové (do 200-300 m délky) se vytyčuji v měřických pracich zpravidla od tetiv kolmicemi. V případech, jež máme na mysli (na př. obloukové ulice v upravovacich plánech) možno postupovati takto (obr. 1.): Vytyči se podle plánu počátek P a konec K oblouku. Změři se tetiva t = P K. Poloměr r bývá znám z projektu. Každý bod, jako na př. M, urči se úsečkou x na tetivě, prozatim od středu C, a pořadnici y. Vytyčované body oblouku se volí však zpravidla ve stejných vzdálenostech od sebe. Úhel středový w se tím také rozdělí na n stejných části, každá o velikosti~. n Plati známé vzorce (viz obr. 1.): 1J=2rsin2
w_
4'
. 2w x=r.sm-, n
, Y =r-rcos
2w
11,- =
2
.
rsm
n'
2W
Úsečky x vypočtené ke středu C. se přepočtou konečně na některý koncový bod tetivy, buďP nebo K. Tento způsobje dosti pohodlný, neboť nepotřebuje nějaké veliké aparatury, ani zdlouhavého počitáni a Obr. 1. dává pro zminěný případ výsledky s vyhovují<'í přesnosti. A pokud pořadnice y příliš nepřesahuji 20 vání rychlé a pohodlné. Než chceme tu poukázati ještě na jiný, také výhodný způsob, který rovněž nevyžaduje úhloměrného stroje a Zll jistých okolnosti redukuje i práce početni na nejmenší míru. Je to též známý způsob od středů tetiv. V literatllře, sem zasahující 1), jsou udávány podobné metody, opirajíci se však nejen o středy tetiv, nýbrž i o tečny, takže polni práce vyžaduji příliš mnoho délkových měření a pečlivého vřazování bodů do přímek, což vše zdržuje. Podávám proto zdokonalení oněch způsobů tak, že redukuji polni měření v nejnutnějšim případě jen na tetivy. Vzorce jsou také velmi jednoduché a dají se rychle vy-
o'
I) Ing. V. Rosenkranc, Vytyčování oblouku kruhového a parabolického pomocí nomogramu, Věstník pro vodní hospodářství, Pardubice 1930. Nomogramy však slouží pouze na stanovení tečen. V o g I e r, Zur Kreisabstechung ohne Theodolit, Zeitschrift fUr Vermessungswesen, Stuttgart 1894. H e g e m a n n, Kreisabstechung durch Streckenmesllung, Z. f. Verm. 1895.
1931/53
číslovati běžnými pomůckami (logaritmy, kvadratickými tabulkami, počítacím strojem a na kontrolu log. pravítkem). . Výpočet i vytyčování se vždy opírá o projekt, podle kterého se vytyčí buď jen prflséčky tečen Sl' S2'" (obr. 2.), nebo body Pl Xl' P2, X2 .• ·, tudíž i tetivy tI' t2••• Poloměry rl, r2'" jsou vždy známy z projektu. Pi"ipad 1.: Územi je pf>ístupné a pf'ehledné. -- Předpokládejme, že jsme vytyčili podle projektu průseky Sl' St ... tečen (obr. 2.), abychom mohli ukázati postup, který vyhovuje i všeobecněji, na př. také v některých inženýrských pracích (regulace mal$'ch toků vodních, vytyčování odvodňovacích náhonů ap.). Protože poloměr oblouku je O dán, nutno stanoviti nejprve délku T ~~ tečen( obr. 3.). Odměřiti délkytečen " '" pouze z projektu, mohlo by býti r.,' \ v jistých případech málo spolehlivé Y " (na pf., byl-li projekt proveden jen / " na katastrálném pláně, tedy bez předchozího, nového zaměření). Délka tečny následuje z podobnosti trojúhelníků OPS a OPO I
2v
T=r'T'
(1)
Ale poměr 2 v: t není v tomto případě ptedem znám. Vypomůžeme si proto takto: Naměříme od průseku S stejné vzdálenosti P'S=XIS=na př. 20m. Změříme délku P' X' = ť a vytyčíme její střed M. Změříme dále MS = v'. Poněvadž nutno, aby střed ]}!. byl správně zařazen do úsečky P' XI, je radno počítati kontrolní hodnotu -----~! t'" 1 v' = 20 ~-- 4" =2 V 1600 - t' 2 • ~ -
V
.
Z podobnosti 6X'
2d
P' S a X PS
plyne, že -t' . 2v' T = r'7 .
takže i
2v
~-t (1 a)
Vypočtenou hodnotu tečen naměříme od bodu S na obě strany a vytyčíme tak počátek P a konec X oblouku. Změříme tetivu t = P X a vytyčíme její střed O. Změříme konečně i výšku v rovnoramenného 6 P X S. Na kontrolu ji zase počítáme ze vzorce v
=V Tt (~r V (T + ~)(T - -~) . 0--
=
+~
(SouČet vypočtených činitelů T a T- ~ musí dáti 2T.) Nyní následuje: a) Vytyčení obloukového vrcholu V. Vrchol V je llrčen pořadnicí y (obr. 3.) uprostřed tetivy XP=t. Je známo, že bod V na kružnicovém oblouku je stejně vzdálen od tečen i tetivy spojující body dotyčné .. Proto i kolmice O' V a O" V jsou stejny a rovny y. Této okolnosti lze užíti s výhodou na stanovení pořadnice y. 60PSC'.:> O'SV t SV:OIV= T: 2 t u:y=T: 2'
1931/54
u+y=v,
Ale: tudlž
y
v
= 2 T + ft.
Z úměry (~) lze ještě psáti další: u:(u+y)=2T:(2T+ v
takže:
u=2T+
t),
(2T.
Kontrola podle rovnice (4) je také splněna 1). b) Další body oblouku. Jednoduché vzorce (5) a (G) platí ovšem i pro každý další bod oblouku. Jen dosazujeme po každé další tečny TI, T2••• i další tetivy ti = P V = K V, t2••• Počítáme tedy další pořadnice Yl' Y2'" a doplňkové úsečky Ul' U~ ••• , které určují s pořadnicemi další výšky tečnových trojúhelníků podle rovnic: Vl=Yl V2
+
= Y2 --j-
ttl U2
atd. Oblouk se tedy vytyčuje stále ze středů tetiv, vepisovaných do oblouku ve stejných úsecích. . Na vyčíslení všech uvedených prvků nutno znáti stále nové výšky VI, tečny Ti a tetivy ti' . , Tetivy ti se měří vždy přímo, neboť je po každé třeba vytyčovati jejich středy pro vztyčování pOřadnic Yi. Ale výšky Vi a tečny Ti je možno stále počítati podle prajednoduchých vzorců a vždy dvojmo, takže je kontrol stále s dostatek. Přímé měření není nutné. Postup ukážeme pouze jen pro bodN(obr. 3.).Pře~n.ě'·"':ď 6. 01' PV "-'KP V, #L takže:
= y.
VI
~1...-.
""'(7)
Kontrolní vzorec: V pravoúhlém 6.O'IPO je ti (2 =nl,vl'
)ll
Z pravoúhlého 6. 01 PO: .
V
I r2 -
nl=
=
(tf )~=
lf(r+ ~)(~_ ~) (8)
(Kontrolou je, že součet činitelů
t
t
r+ ~ a r- ~ dává2r.)
Tudíž:
=
t]2
4--' (7a) ni Tečny TI počítáme obdobně: 6. 01 O'IP '" O'lPO,
takže:
VI
+
T1-- ti' (ni2r VI) .
Kontrolní vzorec plyne z podobnosti trojúhelníků 010'1 P a T -~!:1-
2nl .
1931/55
Obdobně vzorci (3) a (4) dostlíváme nyní:
Yl
= 2 TIVI+ ti . ti
Ul
=
2T;+ ~.2 TI' +
1
I
Kontrolou je opět Yl Ul = VI' Pro dal~i body je postup úplně stejnS". Měřime další tetivy NP=NV= ... =t2 a vytyčujeme z jejich středů pořadnice Y2 atd. Metoda od 8ttedů tetiv je tím prakticky výhodná, že ve vhodném okamžiku je možno přejíti na známou me t o duč t vrt i n ovou, podle které plati 1
Yn =,f .Yn Tím pak
1•
další výpočty skoro celkem odpadají.
Iull'. J. K a v a1 i r.
(Dokončeni.
-
Fin.)
Při kopírování jest dbáti stejně jako u positivního procesu ve fotografii toho, aby reprodukovaná mapa tyla položena kresoou na tu stranu hliníkové desky, která jest opatřena citlivou vrstvou a aby byla na ní co nejdokonaleji přitisknuta. PotřebnÉ-ao tlaku se docHuje v pneumatických kopírovaeích rámech (obr. 3) v zásadě stejně sestrojených jako kopírovací rámy fotografické a vša1{s tím rozdílem, že gumová deska, která u pneumatického rámu nahrazujE r1řevěu011
dpsku fotografického rámu, není na sklo přitlačována pružn~;llli pery, n)'brž tlakem vnějšího vzduchu, zpusobeným vJ1ssátím vzduchu z prostoru mezi sklem rámu a gumovou pokrývkou. Paprsky denního nebo umělého světla, pronikají při exposici skleněnou deskou kopírovacího rámu a prostoupivše i katastrální mapu zasahují enmlsi v tčeh místech, ktera nejsou přikryta kresbou a mění původně rozpustnou chromovou sůl, obsaženou v emulsi, v nerozpustnou, kdežto na místech zastín€ných neproniknutelnou kresbou zustává tato sůl i nadále rozpustnou. Exponovaná reprodukční deska ponoří se do vy,"olací mísy naplněné vodou, , níž se dvojchroman am0l1l1ý,pokud zůstal rozpustným, odplaví. Po tomto :,vyvolání" jest reprodukční deska pokryta pO~'lakem nerozpustné arabsk€ gumy
1931/56
a jen v čárách odpovídajících krtl1;bě, objeví se nahý kov, který se však svou barvou jen nepatrně lí~í od žlutoiiedého povlaku. Aby kresba byla učintna zře telnější, ponořuje S€ r~produkční deska do anilinového barviva (methylvioletu), v němž se povlak arabské gumy zbarví temně fialově a číst)", barvu nepřijímající kov v čarach vynikne na tomto tnl'tvém pozadí. Při popsaném kopírování jest nejdůležitějším správný odhad exposdční doby, která jest závislá od intensity světla a od průsvitnosti papíru a která má býti co nejkrat8í. Nestálost intensity svčila nepřichází v úvahu při světle umplém a proto jsou v reprodukčním Ú~U1YU mapy pmsvětlovány s()upravami čtyř elektt:i~kých Oblo~kkov(Ýbch 4lamy)poskvědtlostilY ~ . .~.'. lSlC normo SVIce o r· a n. o li. ge v 1-' " vu papíru na exposiční dobu týče. třeba počítati s průhledností a barvou papíru. Černá
barva nezadržuje sama svčtelných paprsků; v daleko větší míře jCiStbarva čprvená a žlutá překážkou pro prúnik těch částísvětelnél10 spektra, kteTt~ způsobují v látkách chemické změny a jest proto třeba tím déle nrosvetlovati, čím více jest papír originálu žlutě z.bary@ a zašpiněn. .Také· následky má vša!\: příliš dlouhá exposice. která se u sešlých map katastrálních pohybuje mezi 30 a 60 minutami? 1':važme pi'ípad kl'ajnp nepříznivý. Papír jest zn,.či~těn a žlutě zbanren do té míry. že klade vět.~í odpor průniku paprskú než kresha proYe-
-.,
Obr.4. Souprava pl'o8větlov. lamp obloukových.
Ohl'. 5. Prosvětlovací siň reprodukčního ústavu ministerstva finallcí.
dená sice původně sytou černou barvou, avšak nyní již vybllOdiá a silně po ruŘená. Při nadměrně dlouhém osvětlení, jemuž jest v tomto případě mapu vystaviti, stane se ú1Jl'oofJlOvá sůl nerozpustnou nejen mimo kresbu, nýbrž i na
1931/57
mistech, která mají býti kresbou chráněna, čili obraz se po vyvolání na desce buď vůbec neobjeví, nebo }sou pat-rny jen jeho nepatrné stopy. Z této úvat.y jest zřejmo, že k docílení žá,doucí jasnosti obrazu nezbytné pro následující práce ryteeké musÍ býti veškeré platné čáry, ať znamenají púvodní. stav v barvě čeflJé nebo změni~ný v barvě čen'ellé, kresleny dokonale krycí barvou, odolávající déle průniku s,větelných paprskťl než žluté zabarvení papíru a nečistota pokrývající jeho povrch. Z tohoto důvodu jest v předpisech o přípravě triap k reprodukci kladen zvláštní dttraz na to, aby byly veškeré čierné čáry, pokud znáizoriíU!jiÍdlosud platný původní st:!v, znovu ostře vytaženy sytou tuší třenou ve slabém roztoku dvojchromanu draselného a aby stejně byly krycí rumělkou oživeny vybleillé červené čáry, znázorňující pozdější zrněny v kresbě. . Jedná-li se o reprodukci nULpy vze,šlé z nového katastrálního řízení a je-li tato mapa vzorně, t. j. sytou tuší a stejnoměrně kreslena a parcelními čísly \" předepsaném typu opatřena, možno reprodukční desku, získanou pop.saným způsobem, leptáním jejího povrchu učíniti schopnou tisku. Tento způsobzhotovování tiskové desky, litografickým Úistavem ye Vídni lleilžívan~-, znamená velký pokrok v reprodukci katastrálních map, neboť jest jím {1plně vyloučena rytina a tím nejen značně sníženy výrobní náklady (asi na l/S)' nýbrž dosaženo jest jím téměř absolutní přesnosti geometrické. Nutno ovšem zdůrazniti, že po Sltránce grafické úhlednosti nemůže Bťi tento zpusob tisku nikdy vyrovnati tisku z desek rytýcb, poněvadž jest úplně odvislým od rýsovací zručnosti a est.ert',ického pojímání tobo, jenž mapu lueslil a jak již výše dokázáno, nikoliv v poslední řad'ě též od čistoty papíru a. &1 užité tuše. Katastrální mapy, obsahující neplatné čáry, nelze tínltt). způsobem reprodukovati, neboť v nových výtiscích SE' tyto čáry nemají více jeviti. Jedině vyrytím platných čar a parcelních čfsE'1do reprodukční desky za současného pomíjení čar a čísel neplatných jest možno mapu zba,-iti nemilé přítěže, ktel"Ouž jes,t množství čar a čísel pozbyvších významu. Hytí obrazu přeneseného fotomech!tnicky na hliníkovou desku jest nejobtížnějším výkonem v celé rE'produkci,neboť vyžaduje nejen značnou zJ'Ucnost, nýbrž i svědomltoF.t a schopnost vzdorovati únaV'ě, způsobené námahou a nepřetrž,itým držením těla v l'Iebnuté poloze. Čá,ry se ryjí zvlášť přibrou~onon ocelovou jehlou podél oCť'lových pravítek,přiklManých t,ěs.ně k ryté čáře, při čemž poloha pravítek mění 8e jen v místech, kde čára mění směr, aniž by byla jehla z ryté čáry zdvižena. Parceluí čísla· a smluvené znaky jsou po vyrytí čar ryty od ruky v zrcadelné poloze, v níž byl též lineament na desku přenesen. Rozlišování stavu platnp.ho od nf-platného jest na reprodukční desce du·leko nesnadnější TJeŽna originálu, nelloť nehledě k tomu, že Y osLrosti obrazu stojí kopie vždy za originálem, jeví se na desce celý obraz výhradně ve světlých čarách na temném pozadí a odpadá proto výhoda dvoubarevného znázornění starého a nového stavu v originálu. Aby proto rytec usnadnil si Ú'rientaci ve Sipleti různých car, nahlíží současně v příslušný list kataJstrální mapy. I z tohoto jednoduchého popisu rytecké práce jest zlejmo jenř více než tomu bylo u popisu fotomechanického procesu, v jaké míře jest rychlost práce a je,ti přemolS;!;odtvis1ou od citJellinostima.py a ~vlálšť 0Id' OIStrélhoa herzrvadtnérho výtahu krmby a psaniparcdIDch člísel, při čem~ třeba ješM UlVálžiti,že rytec nemá. zeměměřiJčsfkJéIhlOi předlVizdiělámia jeSlt pl"OOO pro něho daleko netsooilnějlším oriento:vati SIe v mrupě, pří jejiíim~Výkladu se i zkUiš:en~'zeměměřič zhusta shledá s tě11Iwi1e8itel'n.ýni[ 'záhadlam[. PráJc,e ryteckli jlest podll'oibóvám, pHsné revisi srovnáJvá.'nim()ll'igiináJius k3Jrtáčový1n otisikJem t. zv. "lliátiskem", odsunovál11ím dé1ek a kl(}ntro~lIlimvýpočtem ploch, zvMJŠtě parc,el táJhliérhotvaru. Tuto rervisi prorvádějí v repl"odukČilÚmús,taVu miÍ1i:sterstV'a Nuancí výhradně miěiič,tí Úředníci. kt,eQ'í'rytcům uděluji též ve.škeirávY$větlení o platnosti či llIeplahlOsti čar y mapě.
1931/58
Po vyryti celé sitw,ce přichází reprodukční d8lsk8, do tisk:a,lisikéhooddělení, v němž mUisí být dwepfr\ÍlpraNena, t. j. rytina sahajicí pod povrch d~y musí být změněna v relief, vynikající n a dpovrch a schopný při<jimati tiskací barvu. Při zhotovování reliefu se s' výhodou využívá úkalzli, ž,e se, mas,tnotJa a voda vzájemně odpuzují. Celý proces, záiležed~icíve vymaštěm:í dJes:ky a z postupného nanáŠiení tiskové barvy, jest zdWnliv'ěmechanický, vé skutečnosti však vyžaduje zmčnost a cit, obě dlOls'3!žitelnéjen dlolUhým cviklem. Povrch de'sky jiest stáJle ještě cihráněn fialově zha,rvenou vrsWouarahskě gumy a možno vtíráním tekutiny, obsahujkí velké mnlo!Ž'ství mruSltných látek, vyplňolVati rytéčáry mast,notoru. Při tomito vy:maštěnÍ zachytí se ma,stnota té71 na povlaiku amhs!ké gumy, mů'že však býti snadno odstraněna tím, že,slel s8ltiie me.chanickým způsobem (kartáiči) ce,lý povlak. Tímto :stírá,nj:rri:pOvl,aklu noodstraní se mastnota z rytin,y a, máme proto nyní" čistou de,sku 's vymaštěnou rytinou. Aby pOlVrch desky při další práci snadno přijímal v'Odu, natiíe lse, znOVU čistým floztokem aflabské gum~ vel vodě, při čemž tato ~ma ulpí jmi na čistém změném pO'V'fchu, nikioliv vlšak na ryt,ině, kdfei jest; odp1.llzována mastnotou. Po této, p~ed;chozi přírpravě pov'rchu desky není obtíž no V!etřiti mMltnou čerň do rytiny, neboť mwlh:číme-li nejprv~ povrch d,e,sky, nelrnUŽlei8,81 mastná ba,rva na něm uchytiti, poněvadž jest tout,o vlhkOls.1iíodpuzová,na, spojí se vlŠak snadno s mastnotou us~,z,eniOUv ryti,ně. Tato první vr:st.vat1skalisikéiČiemě jiest slahá a vyplňuje jen zčásti ryté drážky, aV1šwk možno ji plřled' ruanáJšenÍlffi dal'ší barvy zh.ustiti. Za tím úČJeilieurr, nanese se na clelou de,sku prášková srrněs jemně mletého asfaltu a dm'č,ílkrve, která se zachytí na mastoooorvě, kdle~lto z ostatního povrchu delsky dá s,e snadno setřit,i.. Zahřátímdiesky nad, plY'JliOvými kamny mastná baNa s ře!čenou práJšlko~ou směsí dok.onaJe se spotjí v pervnou, avšak pružln:ou hmotu, která z,us.tává i nadáJel mastnou. Opakov'ánÍlffi, tohoto procesu, t. j.. vlhičienjm dieSlky, naN'alováním barvy, na,prašiOiVáníma zaihřívánhn do,cHuje so postupn.ě na, místě p!l"álzdlnýchrýh fle:lie:fu,čnícího n a di po,v;rh dlesky, který, jsa nasyC'en m'astnotou, přijiÍlmá rovněž ma,stnou barvu tJska.řslkiou. Tato barva se ředí na ro~,t.íT'acímkam8lni až na vhodný srtU!IJleňhus,toty, naoeiŽ se pomo'CÍ koženého válce ~ená1ší J'I1.IJČllÚm navaIolváním nal'eHe.f r,ep'l'odluikJčrnf desky. I při tomto na,valování ,se povrch desky na.přled na.vlhčí, aby se zab!l"ánHo zachycování barvy na . místech, která mají zustati čistá; před vlastním tiskem musí však deska býti dokonale osušena. Přenos barvy z reprodukční desky na papír děje se - jak již na začátku tohoto pojednání uvedeno v prutahových lisech, které byly s počátku téměř úplně ze dřeva, nyní však zhotovovány jsou (vyjma vozík) ze železa a do pohybu uváděny elektrickými motory ( obraz 6 ). Princip stroje jest Obr. 6. Pl'útahový tiskaci lis. jednoduchý. Dřevěný vozík, na němž spočívá tiJSik{wádieska, je1st tažen vodol'O'vným směi.em popru-
1931/59
hem, navinova.ným na hřídd, otáčenoo ručně neibo motorickou sHou. Za tohoto pohyhu přitlaoovám j.es.t papír mdesku dřevěným~ kůži potaž;eným tříČiem tlakem, který IIlIOOnů'regmlorvati páiklovým za,řízením. Aby Siepapír prr;itomto tlaJku, kte'l"ý na něho běhJem průtahu postUlpIlě působí, llIeposunul, pďikiI"ý;váse hladkou, lojem natřenoo. l~~ou, usook1ňující průchod pod tříČ9rn. Po tisku lineMnlentu zhýrvá ještě k úplnému dohotovení mapy vtisiknouti oo,looou barvou písmo z dlesky píSlffilo,vé,kJter-áljest ~hotovov:ána pt"os,větlením oleáty a násJedujicÍIDll lJelptání:m, tudíž< bez rytí. , Tím popsán byl re'Produk,ční způsob užívaný hlavně při 'l1e.produlkcik:litastrálních ma,p a tVlOňcí ne'jrvětší čáJst prací reprodukčního úst:liVU; jiJ8l1Jo je V1Šak, že vzrůstem 'z.áklad!nich měřiJckých prací na SLovensku a PodkarpatJské Rusi a zdoko!IlalenÍm tamního teclmicik!ého pelfwnálu v kreslenií map (rýIs,()IV'á'ni) nabude časem převahy hotovení tiskové desky leptáním fo,tO!Illlechanicky přeneseného obrazu, o němž byla zmínkl3, při popisu ~otomechanic,kého procesu. Vedle rozmnožování k!atJaatráJ.nich map přísluší reprodukčnímu ústavu též studium vhodnosti papÍ'1ll, užívaných k tisku. Všem, kdož: ,použ.ívaj'Í ka..ta,stráJních map k prov4dění gl€lOmietrick'ýICh prací, jso'u znárn,y obtíže, způs1obovan:é srážko'lli prupíru. Defo'1'1lnaoopllApílfU ~sobené ani ne tak změnou teploty, j:ako spíše změnou stupně vlhkosti vzduchu, by nebyly t,echnilw'Vi přiefktážlkou při jeho prací'Ch, kdlyhy změny rozmeru byly ve všech 8iIll.ěOO0h 'Sit,ejné. T'akovátD stejooměm06t jest boihužel říd!kÝJmzjevem a možno ji pozo'l'ovati ne1jVýšeu pův,odnách map, j.ejichž pa.pír se, běhl€lInmnoha des.ítiletí ustá1il, čilí, jak se odborně říká, "vypracoval". . Katastrální oddělení v mJilliÍJS,~s,tvufinancí TO'zhodlose po důidadném studiu otázky sráJžky p3Jpiírn dbma i v cizině zavésti v naŠlem kata,stm MiniikovB desky poleip8lIlé oibous.tranně nedJieplŠimkreslicím papiI1€m, u nichž b~10' č'e,tnými zkoUiŠkami prokázálno, že nemění vůbec rozměry ani při ahnolflllláJnícih změnách telploty a vlh'lmsti vzdu'Chu. Tyto t. 'zv. hliníko'Vé ~oUe, jl8j~ch~ zhotovení j:est spoj.en.o se značným ná-. kladem, dojdou sice zprvu použití jem.u těch katastrálních map, na n1:chiž,jlsou znázorněny pozemky IlJe,jc.enn.ěj6Í,přes to znamená jejich zav,ooení v kat.;:us,tru velký pokrok. Poněvadž mapy krelslené na, hliníkový'ch foliích není možno pros,větliti, byl reprodukční ÚJStav nucen vyhledati m1e'zi č'etnými metod:ami, kterými disponuje dnešní grafický průmysl, tu, kte:á hy nevyžadovala průsvitnosti hmoty zobrazovac,í a která by při zamčené geometricképřie'Sono'sti by,la nejhospodárnější. Ja:ko nejlépe použitelný byl shledán reprodukční z.působ- l'eflexní. zavl€'" dený i v kaltast'1l šv'ýcarSlkém, při němž světelné paprsky, procb:lzející dokonale pn1hledným filmem, se odrá,žejí od mapy a po odtazu působí na c.itlivQluvrstvu, kterou j.est film opatřen. Reprodukční ústa,v milIl~ste[l1stVla finaIDicí jlE1stprvním a dosud jedJilIlýmgrafickým ú:staverrn v republice, použí,vajícÍim tohoto nejmodlernějšího zpdsohu a jeho za,vedeni, vyž!ádavší si značného finanČiI1!ÍhonáJkladlu, jest no'Vým důkazem ll:epom~jejiící péče ministerstva financi o do,sa,ŽJeníc.o Ili2jvětšího stupně dOlkIO'IliaJosti V' reprodukci ka,tastrálnkh map. Vývoj reprodukčního ústavu neni dokončen, vždyť t,iíeba ještě řešiti nejnaléhavější otázku získámJ d~finitivni budovy, vhodné pTo průmysLový podlIlJik, jímž ve skutečnosti reprod'Ulkční ústav j.elst. Přehlédneme-li práci, která b~la vykonána v prvIlJÍch dJeisíti letech jeho trvání, práci, která do.šla již i v cizině pochvalného uznáni, nelI1Ípochyby, že ná,š ústav v hrzké době dosáhne, dle, který si byl vytld, zW:áště dojd:ou-li jeho snahy plného porozumění a, podpory těch, pTO ně'ž v první řadě pracuje, t. j. katastrálních měřických úřadů. Résumé: R e pro d u cti o n d es car t e s cad a str a I e sen T c h é c o s I o v aq u i e. Dans son articIe, 1'auteur mentionne ďabord Ie déveIoppement de Ia reproduction des cartes cadastraIes a partir de Ia fondation de 1'établissement mhog-raphique cadasfial a. Vienne, en 1818, jusqu'a la fin de Ia guerre mondiaIe.
1931/60
La république tchécoslovaque fut la premiere des états i1uccesseures de l'ancienne empíre d'Autriehe, qui fonda son propre l'établissement spéeiale ft la réproduction des cartes cadastrales. . Ensuite, Pauteur ,polUsuit le procédé de reproduction en detail qui fut l'mployé a la reproduction de la plupart des cartes. La surface des planches ďaluminium, due a la l"eprodllction, est rendue plus grossiere au moyen des vibrations des petites· boule s . en verre. Puis, cette surfaoe est enooit d'une émulsion chromique. Apres la mise SOils un cadre pneumatique, qui facilite la pression parfaite de la carte contre 131 planche, la carte est éclairé au moyen des lampes électriques arquées a 7,000 de bougies normales ďéclairag-e. En développant et en plongeant ensuite la planobe dans unecouleur d\1Ililine, on obtient une imag-e précise sur la planche de réproduction. Si le dessin original est éxécuté sans reproche et ne comporte aucune lig-ne sans valeur, on peut directement procéder a la préparation mécanique de la T,lanche pour l'empression. La nouveIle rcproduction des anciennes cartes, Qui comportent beaucoup des lig-nes non plus utiles, se f~it .par ,la gravure des lig-nes valables: La g'rav~re est éxécu~e au moyen des ai*,uille.s d amer blen tranch:mt. pt,. elle el'lt pnl'l11JtAQ11cceSSlvement remTJ1Je de III. coulellr d Imnr'me,rie et de l'asphalte bien hroyé jusqu'a 1:l srurfuce de la plandle. L'impression se fait damElla pre<'se lithogra.phitlue, oil on fait pas er la planche par 131 presse et eIle est miso en mouvement au moyen d'un moteur électrique. A l'heure actueIle, on a inventé une nouvelle reproduction des cartes dessinées sur les matieres opaques. La reproduction est faite par la réflexion des rayons qui sont renvoyés de 131 surfarce blanche de 131 carte contre l'émulsion sensible. Le perfectionnement universel de la technique de reproduction. admis dans l'établissement de reproduction au ministere deg finances, prouve 131 tendance de perfectionner la reproduction des cartes cadastrales a tel point de précision, qui peut Hre réalisé dans l'état aetuel de 131 sciell'ce graphique de reproduction.
Literární zprávy. Recense. Pozemkový katastr a pozemkové knihy. Nupsal Ing. Dr. teohn. Alois T i Co h ý, ,profesor vy:s,oké šikoly 'Zemooělské a civilni geometr v Brně. Vytištěno ve ViHmlkověkalendá-ři čsl. stavitelů na rok 1931. Autor uveřejni!l po prvé v rooo 1912 ve své výte0né kni'Ze "Prakti,c!ká geometrie hospodářská" (Pra:hlli, Vrue,) statě o htal!tru a pooemkových kniháoch.V druhém vydání této učebnice (Vrue, 1924) vypustil však v důsledku nově upravených učebných osnov prl? hospodáJ'ské školy obě statě. V rOZlŠíd'enémpOOámi uveřejnil je vš.ak letos v KalendářI staNitelů. Na 58 stránkách malé SO drobným tiskelm je zhuštěně p'odáno všecko, čeho je třeba. k po.znání IIJi()zemkového kJatastru a pozemkoV'ý1ch knih. . Oddíl 1., jednajfuí o !katastru, zaěíná stručnými dějinami jeho v historicikých zemíoh i na Sloovensku a PodkJal"patské Rusi. Pak probírá technic.ké práce, vceňování a vtříďování pozemků; katastrální vyměřování jel podáno velmi obsažně a doplněno řadou obrázkd, hlavně týikajíciohse ~naěování Wlěn na kata.strálních mapáoch!. Zmiňuje se o pisemném operátěk.ata,strálnim, o organisooi katastrální služby měNčslké. o vedení kata-stru ve smyslu nového katastrálního ,zákona, jaikOlŽi o praktické ceně k.atastru pro veřennost. Kon6IČně "'MiZena. je Zllltnka o obono'vě /pozemkového, kata-stru, o připojování novýob měřeni na novou síť trigonometrickou. vybudorvanou trianJ;u1aJčni kanceláří 'm:Lšehominist. financí. V druhém oddH€1 jedná o pozemkových knihách a jich wÍlZeni. vedeni, o vyznačováni ·zmoo v niob, olustrování v kníháclJ. a o knihovnÍJC'h výpisech. Vše IPod:áno Jasně a obS3JŽně; přÍipQjeny VlZocy zápisů, rejstříku nemovitostí i reistiiku osolhního a jiným. Svým svéráJzným způ'SiObem podaní je zmíněné 'Pojednání ~tanou orientační pomŮi}kou nejen stavitelům, nýbrž izeměměřiJČllm. Přejeme jí co n~většÍJho rO'ZlŠířenív hdáclJ technických. Hanák . • Dr. H. L (\ s c 11 n e r: EinfUhrung in dle Erdbildmesstlng. (TerrestJ'ische Photogram. metrie.) Vydal Fr. Deuticke, Lipsko a Vídeň, 1930. Stran 218. Cllna brož. 10 :Mk.. váz. 12"40 Mk. Skoro v tiiŽe d,oihě co říš~tí fotogramf.tři HU!!eTslJoff. v. Gmber a Ga.!'
1931/61
AutorF>naží 'S<; pOF>tlJpo'V'ative svém z,pl'acování pedagogicky. Od z á k I a dní c li pojmů a stanoveni vzorců pro mčpní líhli\ z htO'gramu přechází k vYlPsání potl;:taty j e d n () sní m k o v é h o měřellí, kde též obírá se - poměrně obsažně snimkoměřením pro účely ~oua:ní. dále fot,o;prooly. zl1Cialllovon fotogTametrií a svou m~todou fotopolární. Ve statí o p r u'S e k o v é fotlOInetodě podrobněji VSlili;' si rekonRtrukce fotog-ramů architektonických, !princípu Tenero-Hauckova a vyměření fotodes:ky dle Koppeho. Ve stati o stereofotogrametrii, pro kterou v němčině raúl autor název .,Raumbildmessung", podává vedle matema.tic·'ých vztahů mezi jakkoli vzatým fotogramem a předměwm, proprac'Ovanou partii (} stanov3ni délky steroozákladJny a jimi podrobnosti. V Ý z b roj p o I n í a to 'starší i nové typy (f.Jtokomory, fototeorlolity a fotoun!Íversály) popísuje :pll.třičně i s jich rektifikací. V oddílu o p r a k t i c k é m p (' s tup u p, ř i p o I n i III měř e n i je hojně IplOkyml' pro úoelné a prog1ramové prováděni prací geodetických i fotlografických. Následujíci lmpitola obsahujp, přistroje pro práce kancelářské a to jak pro rekomtrukd '811ímku v plálll hod za bodem, tak i 01'0 f!lltop;ramf:'tric,ký výikon. Zde autor vedle stereoautografu OrlO1Va řadí i llJutoki1l"tograf, stcreopl:migraf a autograf Wildův, takže věnuje se úle pc,pisu přístrojů, které teprve vynálezy v ohl,ru letecké fOitogrametrie přiV'edly k platnosti. Oiuí tak oVlšemzcela odůvódněně. ' Ve spisu jsou uvedeny obory, kde pozemní swreofotometoda se uplatňuje. d,í]e druhy lÍzemí výhodné pro jeií použití. Ke konci díla podán je I' oz ba r pí' e sn o sti dat získaných ze I'nímku. po~emnihn, vyzvednuty pře dno s ti Eltereofotog-rametrie a uřičiněny poznámky o historickém v)'Voji pr~bírané nauky. Značná c.itace s:P!Ísů a článkfi, dobré obrazy a reprodukc.e str'Oji\ zvyšuji eenu díla. V celku lze o spise řici: Těžko lze souhlasi,t B tím, že letec,k.i foto;;rametrie neni současně zpmeovAvMla a že autor se pi"idržel dříve obecně platného členřní látky . .Iinak všakpoje«]'na.] o vylbrané čásltí dobře" místy však hodně podrobně o iednotlivostech, kteró d,oošni technik~ fotoilramlltrickfl troohll zatlačila v původnim významu .. J:lko ú y o d do fotogrametrie však Jest kniha, Loschneroya cenným přírůstkem literárním a dobře v ni budou studovati oni, jimž se jedná o první soustavné zavedeni do oboru snímkoměřického. Bulletin Jtéodésique, 1929. Rilžička. No. 21. Obsahuje JllOkYlny r[lim pubJikování a předpisy VlztaJmjící se kt organisaci mezinárodni geodetidké lbibi1iogra,fie. Dále pod:lvA zpra.vu Lf'J Spojených státůsevCll"Onmerických o měrr.ních intensity tíže zemské. vykonaných při Y~'chodním pobřeží sflveJ'oamerickém od Wa,shingtonu až k zálivu mexickému profesorem utl'echt6kó university W e n i g - Mil in e 8 zem. PooorŮ'vání pravá. děna. byla na pwnlořském č.Jmm, v jehož středni kabině byl instaJ101Ván stroj, Meioo·szem konstruovaný. Mimo měření íntensity tíže studovány otázky, zdali existuje rovnováha isostatická v zálivu Mexíckém a moři Karibském, vzdaluje-li se ústí Missis,sippi, jaké jsou hodnoty intensíty tíže zemské nad mořskými tůněmi v fŮznýeh místech východního pobřeží a mnohé jiné.
No 22. William E o VI" i e, 1'he uhio are af Hrst-order triangUJ1at.ion. Popisuje tríangulaci prv· ního řádu, konanou během r. 1928 v Ohiu od Sandusky až k Portsmouthu v délce 322 km, obsahu.iíeí 96 troiúhelníku. K sig-nalisování použito signálů Bilbvho. Úhlv měřeny bvly strojem Hildebl1:1ndovým a Kernovým o pn'měru limbu 21 cm. Průměrná chyba v uzávěru Ťl'ojúhelníku byla, 0"74. 65 u1.ávěrO bylo mezi O" alž 1", dva.eet sedm mezi 1" a 2" a toliko 4 uzávěry nad 2". . Hans S. Jel str u p ve článku "EnregistJ'enwnt direct, en un observatoire cent.raI, des :pa.Sfla.gel.!obE'ervés gltr le tcrrain au mikrometre impersonnel" m:wrhuj.e, rp'ro :piOlzoTOvání zeměpisných souřadnic trígolJ1ometrických bodil. 'v terénu malé zařízení při chronometru. jimž by bylo mú2no při každém poz,orovaném prCIchodru hvězdy zpraviti ústřední astronomickou d!>servatoř, aby mohl býti určen spr:ívný choi upotl"el1eného mikrometru. WaJter D. L a. lil ber t a,nd Osc1.r A dam 's, A form for thc .'omputa.tion of geoneUc pIositions., V pojednání ukazují autoři. vzoree užíVllJllé při U. S. C. and (J:. S. pro zeměp. :3ířku a déJJku jakožto flmkee rolámich souřadnic b)du trig-onometóclklílho, palk J'ovnioci pro a,zimut a u~řád:íní výpočtu i s čígelným příkladpm. ll. část Bulletinru ob~ahuje t.ab1'lky pro. intensítu normální tíže, zemElké počít:mé dle formule Helm.C!Itovy z r. 1\;01 a Bowieho z r. 1917, a to pro šířky od Oo (10 90 o v intervalu 10'. K mm plipojooa jI' tabulka pro rnzdíly z obon vzorců plynoucí. Na konci sešitu jSlou administrativní zprá,yy Unie. F. Nové knihy. Gen. K. Rautlc.h: O síťování mao pro úěely vojenské. Zvlá.štn:í otisk 'L VQjen8il{ých rO'zhledu. roč. XI.. čís. 11 a 12. Praha 1931. Nákladem vlastním. Stran 20. L'Annuaire du bureau de Longitudes pour 1931. Vyda,1 Gautier-Vmars, Pa,ří'Ž. Oena 12 franků. Biblio~apble des livres fran~ais d'Jndllstrie et de Technolol!Íe (od r. 1919 alŽ 19i1O). J. O. G. Nottrot: Leerboek der Nomografie. VydaJ Nool1hoff. Groning-en.. ~J. S. A. Delpiartement of Commelrce. Ooast and Geod'etk Survey:
1931/62
Annual
Report
of the
Director,
for
t.he fi,sc3J yea,r ended. jUlle 30. 1930. W3Jshing--
ton 1930. Spec. ;puhlie. No. t68. Pro~ess of work in terrestrial mal{11etismus >by !MnieI L. 1" d. Washington 1930. Spec. puhlic. No. 169. First-order Leveling in AI3JSka. by Bomard S. R ap p' 1 e Y'e. WasbinR'ton 1930. Serial No. 48e. Results of magnetic ob;;ervations by Daniel L. H a'zard. Wa,shing'ton 1930.
H al'z a
Odborni polednfml v časopisech. Pozemková reformla. čís 1. Dr .• J. I~ i·c h 1. Rozhledy 'po pozemkové re,formě a pozemikClv'ých Doměrech! v ciJz'ně (PoJsill:o). Úřední vy,hlálška,: O poz,nalčenlí přiděle.ný<,,}ť pareeI v g'eometriekýc,hpI:\nech. Ra:zby 'Za práce zRměměřj,čs'ké. prováděné iP,ři 'zkráceném přidělovém řízení. Kv~lmka,ční komi,se pl"O ústředí a obvodové íd'ad{)lvny (Pl"O 'z'e,J}1ěm~ř:čc fungují v ních k,oleg-ové: mín. rada; Ing. F'anro. měř. radově Ing. VoHcer a Ing'. Hauk, a v. m. kom. Ing. Bauer). ,.,,,-,,.-' Przef!'l~d mil'rniczy. čís. 1. W ar c halo w s k i: Vyrovnáni tríallgulacní sítě (6áHt j)rvái. Bil s k i: Org'an;sa,ce a :postaveni 'leměJl'lěři,č", VP ~v'rC:l,r(',,,'h ('i",. 2. Ri,p.zd' fotf\grametrický. Nový pří'stroj 1 minutový hez nonia. .1 ach i m o v s k i: Nomografie :t jEjí užití v g-eodesii (po,kraiČ.). Fotog-rametrie ve švýcarsku. Návrhz.'Í.kona ,o komorách z'eměměřičskýc,h. Journal des Géometres et EXllerts fran~ais. 1931. Leden (Ič. 123). R. D ain CI; C r : Commentc'olIlJT)oser un pIan ďaménarrement do vilIe. Dr..T. R v š a, V": Adi,1pt,~tion dl1 !1011Vf1",1l 1'1\",,'1U trilTonr>mMrioTlf" ;, l'anc;en. Do 1,e žal: Ln, vie et l'oeUVTf1' rl'Edoua,rd Gaston DevilJe. F l) i ret: BauJ[ rnnu{ et in,t.8Jhi1ifl\ monétail'e. Únor (ČíR. 124). Th. D a Dgel" o v á: Le géomětre rlan~ 1'1lrLani~mc. S i tz: Le remenbrement. Tllr1!'chl"lft VOOT Kad1aster en Lanlfmeet1{unde. 19R1. 1. číslo: vn, n R i R 1: MeziIl.Lrodni kongres pro fotogrammctrii v Curychu 1930. H e in es: Výpočet pIoClh:ne 8'011řadnic počítacim strojem. Zeitscbr1ft fur Vermessun~swesen. Č. 1. G r o n w a 1 d' ': Die Feineinw1ig'Ung'Hn in Arg-entinien 1899-1926. Fen n e 1: Kleinp, TIlCodo1'tr mit AbJesoog durch Strkhmiboslkone. Friedel: Die neuen thuringi'Elc,hen VermeR"llngsges,etze. Č. 2. Branďenbul'g: AhRtecikung von Brec,hpunkten glckhla.ufenf1e,r WRlle- oiler Graheng'J'p,n'Z~IIl. Č 3·. R:I, 11Cr : Vereinfachte Grund'stiiekteilung-. TI o 11 a c k: Die Bedeutung der FeIdbereinigung f;jr die badisehe La,ndwirtschaft. Č. 4. R ic h t e r: Das neue s1ilcJhsische La,ndesniveHement. Len €i rt: BaulandumJegung. -,7!Scbweizer'sche Zeitschrift f. Vermessune;swesen u. Kult. Č. 1. Z o e II y: Le'R' BMe's' Q'éodéslQues des menRura.tions dla.ns le- Canton de N euc.Mte!. (Pok,raJČ. 7; Č. 12/1930). S 'e h w a r·z: Lei l'enďement d.es travaux ďaméliorations· fonciěre'8 de vig'Ues. -zOsterr. Zeitschr. f. Vermessune;swesen, 1930. Č. 6. Ko,p:pmair: Der he-uťge Stand de~ Gf"of1asie-. Sje1zdové Teferáty. -zAllP'P.meine Vennessun~s-Nachricbten. Č. 1. Lip s : DiA Berec,hnung de,r Ro.Jdners'ehen Koorilinaten mit ,der Re'ehelnmas,c,hine. Č. 2. ThQo t: Zur Bere,c:hnung- GauJ3-Krugerscher Koordinaten mit der Roohenmaschine'. Č. 3. Dan k I e ff: Neuere NiveUierl<1tten 'zUm direlkten Ablesen.... Č. 4. Se h oD 1 ze: Die gute Flucht. Č. 5. Lip s: Die Bereclmung der geogT. Koord;na,ten mit der Rechenmasc hine. Č. 6. I dle r: Die Feinve.rmessung der Schwa:rzeniba.chta1speorre in Baden (a Č. 7, 8), G o b e I (pOkNČ.Z č. 2, a ě. 7). -zVermessungstecbnische Rundscbau. Č. 1. Organisation und Aufga.ben der LandeskuItuflh€lhOrden 'm PreuJ3en (a č. 2, 4, 5). Č. 3. Lip s: E:nwagungen III. Č. 5. Lip oS : Vorwartsatbschneiden (ohne AusgIeidlUng). -z-
Zprávy odborné. Spojení sítí trigonometrických českoslo venska a Polska. Jak v denníc,h liste,ch bylo oznámeno, konaly se v únoru v PLzni poTady po,hranÍiční komise československé a, polslké za předsednictví ministra Ing-. RoubíJka. Skoro Honěa,sně 'z3lsed~H jiní delegáti čef,koRlovenští a ,polští ve dne'clhOld' 16. února 00 24. ímora v Pra'z,e,. a,by s.iednali spoj:ení trigonometrických .sítí mezi oběma, st:Lty, Polskopřed~ožHo *) pří melzinárodním zas'edá ní ,.Unie geodet. \1 geofysiill:áJní" ve Stookholmu 1930 zpráVu o své základní triang'UI aci. Z publikace této vylp~ývá. že jsou podél hranic čeSlk:osIovem,kých projektováJny dvě z 3lkla.ony. jedna jižně od' KmkovaJ a druhá jižně od Lvova, v řet.ě't'Jci pohranÍiČním me.zi Česko~,lovenslkem a PoLskem. PŮ'lská reputhHka, 'zdědila totiž trianguI aci po t.řeah státech:: Bo NěmeoCku s.fť t.riangula·č,ni dolbře provedenou, kterou bylo mož no zužitikovati a Ipřejmouti; po Rusku řetězee *) RaippOrt éxooutés jusqu'en
Rur la triangulation fondallnentale, 1929. Cra.covie 1930.
1931/63
sur
les
nivellements
de
précision
Struveho, jehož 'bOOiy byly za; vá1kyzničeny; po RakouSku konečně triangulad v Haliči, která bylaroV'ně:ž za váJky zničena. Také niveladzdooiJJa pol!S,ká. republika po třech státech: Po Německu niv€laci, která je vztažena na ,hlad'nu Seve,rniho mo,ře" dále ruskou nhnelaci, Vlztlit~enau na nulové body BaltiClkélho a Černého mO'ře. a rakouskou n'vehwi, Vlzta,ženou na; nulový ,bod moře Adriatiok.ého. Roz(!,ily mezi nivelací německou a rus,kau dosa,huji 2 dm, mzd.íly mezi rakouskou a němookou litsi 4 dm. Návrh polský dle uvedené ,pulbli'kace předpokládá podél oe81koslovenských hranic souvislý řetězec a jeho body Ib~ly voleny výhradně po úz€mí ,polském. be'z ohledu na výhodnější body, které leží ovšem na, územi česKoslovenském. Kd\YIby se bodiy přesunuly, Iwlo bv možno V'ésti řetěz,c€ po obou str.mác,h hranic se sp'o,le'čnými bodly buď v ČfJ,skoslovensku neb v Polsku. Jednání toto jeví !'I e důsledkem me,zinárooniJho jednání pro Vyměřování poledllliikové. které jde ip,řes Polsku, Podikarpatskou Rus n Rumunsko. Současně B pracemi trianVllla,čními projednáváno při~.1ení síti nivela,čnicih obou stá,tů na různých úsecích buu po železničních traf;ich neho po f.ilnicích. Při poradách naskytly se ještě jiné otá:Z1ky ge'odetické a g-eofysiká.lni. které bylo by účelno 'řešiti v dohodě ohou států a; kt'eré byly hy Vihodným ~~ředmětem d!a,lšíc,h:jednání. Bylo by si jen přá,ti. aby zaMjené parady sikončily příznivě a ahy min. veřejných prací V'e V::trš'arvě a min. financ·í s min. veře;nýc,h ;pra,cí v Prruw mnhla hl'izy přiik['ooiti ku pracím zahajovaťim po ohous',nl,JmÉ'm sch -rálení sepsanýc,h prot.okolů. Petřík.
Pohyby kůry zemské. Dr. Ing. Bastl, prof. něm. vys. ~k. techn. v Bmě. ']J'rom1t,vil a. poj€,dnal právě před rokem o tomto tf'matu a mujal k němu, pokud. se vztahuje na práce geodetické. kritické s1lallO'vioko 1). Vybíráme z jeho, !práce ,podstatrJě toto;
50
Zerm;ký roy,rch j'68t z m Č. nit e I n ý; je v stálém neklidu. I když tyto pohyby ll€ViiIíme a necítíme - I'áš živ(·t je příliš krátký a pohyby jen nepatrné .- JI' pí'ece dne,; úplnou jistútou, že výhHdIDOIVépoIl"l1ěry po z(>Jlll't.řeseni se podstatně změnilY. t..'1.klla př. v K~nici. ,kde bj'10 až po r. 1UB vítlěti zámek MP1'sehu'~, Dokonee i bez prudších pohyhn pozměněny pohleilv v severní Moravě kolem Prailědu,
Difenmce r>Í"Í pracích nivelačních byly jE.ulloduS6 připsány na ('čet chybného zRmě<Ťováni a obyčejně pouka.zorr<ÍJlO na nedokO'llalé dílo ,.,starŠích' - kteří se nemohli ana brániti ani osprave·liniti. 'reprve Schmidt a Kavser V'd svých prac.ích v r. 1922 objl'.~ni1i otázky poh)'bu zemského 'polVTc,hu s docela nového hle. di,ska. PorovllMLim v<'sledků jemné nivelac,e Franoie' z roků 1857/64 a 1884/93 odvodili čáry stejného klesání (isokatabasy) a vypracovali mlllf'u, v niž za.klresliH katab8li>y po 10 "0,00'.'00 centimetrech (viz OM. '"). Tour • '. 'e •• 'm to prací upozornili na. 8eku: lární pohyb zemské kUlY a geologové byli s tímto dilmyslným p!:íJl',em 7.('ela spokojem. Dr. B:18rtl uvádi podorný' případ z 'bnvorských krajů předaJpský('h. Cituje též práce plof. Dr. IIi li, t o u š k a z Práhy 2). Vyškorvá m~ení v r. 1920 vykazují 0PI'Oti dřívějším výsled1) l,ebemzeichen an l\Jutter Erde. - Z I!láštní otisik z Mítt. H. D. J. HmO/8-10. -Brno, Údolní 45. *) Las,kavos,ti redakoo II. D. J. Mitt.eil mgen dosmlo se. nám slv'Olení k reprodukci to·· hoto obrazu. 2) Dr. O. MatOll~ek Věstník stálního g'l}ollog1ického úi'lt8.vu ČSR, 1926/1I, st.r. 351 a~ 358.
1931/64
kům diference 5 až 4'j mm Z). Dr Matoušek při P ou š t í mOi[lost pohybupftdy. Prof. Ba~tl zabývá se dale vlastní prácí. kterou provedl ve svem dřívějlSim pusobisti v l~kousku lJ a pouJ{~uje i na puh~by ve elllěru hOrIzontálním t,,~,kna pi'. v Dolních RakouslCh, kde b)'ln zjištěna. smrětrová odchylka 5 {'bloukových vteřin u jedné stJra.ny při I.orvé trian~ulad I. řádu. Jako daJši příklad "nevysvětlených" nesouhlasů při Iůvel:tčnich praclCh o(lkazuje na, výsledky voj. zem. ústavu rak. v letech 1"S7{88, kde po lIv;iženi v~e('h možnosti zÍlstala chyha 156 mm čili střední chyba na 1 km ± f,'25 mm. Autor obrací BC proti ,(')Ii;a'ra~ITJim praktikám při vyrovnání velmi jJri'Jin'ch rr,éřír: kých dat na. výškové kóty starších bodfi bez ohledu na mOiŽnézměny Jejich polohy ve svis. lem směru. Vědee/d. ob1ka o poh) bu zemskehio povrchu má přivrženrr i odpÍlrce. Prof. Bastl projednává hlavní d \ě namltky preti možnosti tohoto pf'hybu a pouK.azuje na za uja.· tost georlet.iokj cÍl kruhů k 1,éto otázce v době, kdy geologové svúJ názor Jill kerigovali. Obrací se nstl •• proti lH·vědecken'.u způiohu zamlčení možnosti pohybu ve V)"znamné učebnici geedesie (Jordan III), kdE' ve dľívějsích vydáníeh bylo na 'přliE'žil0HlIě se vYi'j{ytujicí odchylky ve v~'~k(l'YIm mčleni poukal.áno a otázka ifuhyhu zť'll1!'k(>h(,povrchu I:>yla ()Značena 'za nerozluštěnou. V novém vydání z r. 1923. redig'ovaném prnf.fg-.il'ertem, není I) těchto věcech ani zmínka! Pr{lvem kritisujealltor tento pOllt.Upv tak dúleZlté z;ile7.itostí t)'kca.jíci 819 goodetú jelikož při ~(upllOIV1nltJpřesnosti měření t{tkové diťerence Fe budou čím dále tím vice vyskyt,(}vati. Pvdle prof. Bastl:1 musí g:eooesie osvojiti si metody a Zpl180hy pozorovací příl'Odovědy a heslpll: hudií. vý,w:t: Neto1ikio vyrovnálVatJi, ale VloCehádati.
Zprávy spolkové. Zápis o valné schůzi Zájmové skupiny zeměměř. při SIA., konané dne 14. únol',l jfl31 v ústavu prof. Ing. J. Petříka. Za omluvivbiho se přeilsedu Ing. Mandyse zahájil schůzi prof. ['etřik uvítáním přítomných a sdělením, že ke sehúzi se omlouvají pánové: Krejza, l'ozděna, prof. Ryšav3', Souček a Sůra. Na to pfečfRn a schválen byl zápis o minulé valné schůzi a vzata na vědomí zpráva o valné schůú Záj~ové skupiny v Brně .• Jednatel Ing. Potužák podal pak r.právu jednatelskou, ve ktrré vyznačil nejt1 ůležitoČjší události v 7,ivot.ě skupiny v minulém roce. Pak přistoupeno k volbám, které provedeny byly aklamací. Zvoleni byli: předsedou Iug. Mandys, místopř. Tn['·. 7.uklin, jednatelem Ing. Potužák, ;;apisovatelem Ing. ]"iker,z:ístupcem v pražském odboru a ú~tředí prof .. J. Petřík; dltlšími členy vyboru zvoleni: hlg. Brandl prof. Ryšavý, Ing. Soui'íek a Ing. Stlra. Prof. Petřik obraCÍ pak pozornust k phštímu sjezdu čs. inžen~Tů v Pardubicích. Sděluje, že přednáška Ing, Potužáka byla. již oznámena sjezdovému výhoru. Jako další uvoluje se přednášeti Ing'. Vacek a to o nových pi'edpisech pro nové měřfJní, a bylo usneseno, že hude skupinou požádán vrch. rada Ing. Kavalír, aby pi'ednesl informativní přednášku o pracích v reprodukčním ústavě, zejména o pokusech" papírem na aluminiových deskách. Během debaty bylo vysloveno " mnoha stran přání, aby naše úřady uveřejňovaI~' častěji zprávy o vykonaných pracích, použitých metodách a dosažených výsledcích. Vysloveno bylo tÉ'ž přání, aby naše úřady pečovaly o zastoupelll na mezinárodních jednáních. Poukázáno bylo na tI} že na př. při loňském lJ1C1Zin:ímdnímzemělněř. sjezdu v Curychu nebyla naše krutastrální slu1.ba zastoupena ani jedním úřednikem. Spolek inženýrfr. státní měřičské služby nemohl totiž z dfivodů finančních nikoho vyslati a ministerstvo financí neuznalo za vhodno tak učiniti. Ing. Heneš, vrch. měř. rada hlav. !Il. Prahy, slibuje, že se postaní, aby byly vydávány zprávy o měřeních provedených a prováděných u hl. m. Prahy. Dále byly předneseny stesky, že naše úřady nedb:tjí, aby byly úřední instrukce, které se v dohledn~ dolič asi nezmění, přeloženy z němčiny do Češti'IY. Ing. Ohramosta byl pověřen. aby vyšetřil. jalkým zpusobem by bylo lze urychlit pi'eložení instrukce pro mezníkování ielezlličmch pozemkil.. ProL Petřík sděluje, že při vys. šk. spell. nauk je zřizována užší poradni komise pro otázky studijní a doporučuje, aby bylí předem vyznačeni zástupci do teto komise. Navrženi a zvoleni bylí Ing, Krejza a Ing. Mikula. PTi volnýeh návrzich Jopomčuje Ing. Chramosta, aby se skupina postar'tla o to, llJbyi v radiu byla prosIoven3, IpTcdná1ška o Kaiastru a pH této phležitosti aby byla vyzdvižena dtlle~itá služba státního zeměměřiče. Ing. Beneš navrhuje, aby skupina propagovala mezi svým členstvem záJožnu čs. inženýrů.. Ing. Háva podává návrh, aby pra,žský odbor byl požádán, aby poskytl ~kupině 100 Kč na běžná vydáni. Návrh byl jednomyslně přiJa.t. Prof. Petřík doporučuje návštěvu přednášky prof. Dr. Ry~avého, která se koná 27. února v 19 a ptll hod. v STA a končí valnou schuzi o 18% hodině. Záp's o výborové schůzi Spolku čsl. zeměměřičů. konané 27. února 1931 v ústavu ,prof. J.Petřfka. 3) CeSlká technika 17 mm, nádraii v Chuchlí 46'9 mm, Malsarykovo mldr. 18 mm atd. t'est.stellung \'01', Erdkrustenhewegungen "', Zeit~chrift r. Gtologie unu ]}auwescn. Vídeň. 1929{2. . 4)
1931/65
SchUze byla zahájena o 17 hod. za př edsednictví prof. PetHka schválením protokolu o minulé sehůzi. Vzato bylo na vědomí, ie se omlouvají IPQnové: prof. lLr. lty'savý a Ing. Zuklín. Na Ť.{) prosí ptedseda zástupce jednatele Ing. Švece a pokladníka Ing. Payera, aby přečetli svoje zprávy pro valnou hromadu. Obě ~lprávy byly schváleny. Rovněž návrh pokladníkův, aby členům 8polku stát. měř. inženýrů byl poule rozpočtu účtován ročník Zeměměř. Véstníku Hl30 za 28 Kč, byl schválen: Stav dlužn)'ch příspěvků klesl dle zprávy pokladní na 8.144 Kč. V dalším byla čtena a vzata na vědomí zpráva o valné schůzí brněnské odbočky a přistoupeno bylo k sestavení kandidátky pro volby funkcionářů. Po delší debatě bylo rozhodnuto, že výbor doporučí za kandilláty dosavadní funkcionáře. Za delegáty do Evazu spolků čs. inženýrů zeměměř. v ČSR. budou za Spolek čs. zeměměři:čů na,vrzeI11: pmf. P,e třI k,PWf. M. R y š a v ý, Ing. R ů ž i č k '1, Ing. Kr č m:í. I' a Ing. Lukášek. Prof. Petřik čt~ pak návrh na intervenci Spolku čs. zeměměř. u min. vel'. prací, kde resystemisace nepřinesla očekávaných výsledků. Bylo rozhodnuto, že Spolek vypra(;lije sirší f(}rmulaci nD,vrhu, kterou pak předloží valné schůzi, 1\. přípisu vys. školy speciálníeh nauk obsahujícímu vyzvání, aby tyl Spolkem vyslán z:istupce do užší poradní komise studijní, bylo definitivně stanoveno, že Spolek bude zastupovati Ing. Kle g a. Za nového člena byl přijat p. Hynek V. ElIner. Schůze byla skončena o 1874 hodině. Zápis (} valné schůzi Spolku ČS. zeměměřiěti, kODJanédne 8. března 1931 v budově České techniky v Pralze na Karlově Mm. Prof. Petřik zllJhajuje 'o 9. hod. se.hft.zi k(}nstatováním~že před půl hodinou nebyl přitomen staillovami předepsaný počet členů, vitá ipiřitoIIlilléa sděluje, že k valné schůzi se omlouvá koL Beňáz,Na návrh Ing. ProkŮ!pka bylo od čtení prot~olu o minulé valné schilJzi upUiŠtěno. Před-seda v.zpomíná. pWk během roku zelsnulý,ch kolegů: Ing. Jana T r á vn í č k a, Ing. Ant. Č íž k a, Ing. Frant. J<~r i t se h e, Ing. VlJIle!llJtinaŠ i ID e č k a a Ing. Frant. J o š t 31, jichž památJk:a. byla uctěna povstáním . .N a to podává kol. Š v e c ~ p r á v u j e dJn a tel s Iko u, 'V nÍJŽukazuje, jaJk Spolek háji1zájm~zeměměřičů ve stáltnich úřadec.h, při umisťov:iní v cizině, při ůpra.vách studia a na jednáních mezinárodních, dále jak se učastnil lli1 hudovaní 8va.zu 'SpOlKŮzemě',něrických inžen~"l'1, Zpráva byla jednomyslně soováIena. Ing. Pa ye r IPooáIVá z p r á v,u IPo k 1a dní, dle mž činí ~,poli{ové Jmění Kč 12.079'50 a stJa.v dJwžný!OOpi\íspěvků Kč 7854'-. Bokud jde o Zeměměřičský VěstnH{j bylo v y dl á ní: Kč 24.40',)'80 1. Tisk "Polygu-afiti" v Hrně, za štoěky, dopisní papíry, obálky atd. 2. Autorské hoooráře " 3.052'95 3. HonoráJř redialktora . " 2.000'-4. Honorá.ř administráto,ra " 1.000'K,č 30.462'75. Pří j e m činil: 1. Inserce, v r. 1930 KJč 4.096'2. Separáty autorů " 892'Úhrnem. Kč 4.988'50. RozdíJ. příjmŮ! a vydáIlJi za Z. V.. . . . , , . . . . Ké 2'5.474'25. Vytisknuto hy~o celkem 1000 exemplářů, taJl!:'Žocena exempJáJře,je oikrouhle KJč 25'k tomu smluvený přípl:a,tek 'Za ročník KJč 3'celkem cena jedn(}ooexempláře celMlo ročníku Kč 28'-. RevÍSoor účtů, Ing. R u li 1, sděluje ve z,právě revisO'rské, že pokladna .byla SthJledána v ipO'řádku, zápisy jsou řádně doloženy a navI1huje proto, aby ,zpráva pokladní byla sehválena. Stav polcladny 'Zdá se mu VlŠak pro piřfpad.'V ětŠiich výdajů nedostaiČu,Hcí a d{)poručuje z toho důvodu, alby byly diŮrazněji vymáhány nedoplatky. Pokladník kol. Payer oznalIDuje, že se tak ji~ v dohodě s' administrátorem kol. Vroou děje. Ing. Faltus žádá, aby 'byilo vždy v upomínce rykázáno, kterých let se dluh týká. ffedíSeda předáVá kol. }'altusovi vzor upomínky, z něhož je vidět, že se tak děje. K,ol. Kred'za a Prokůpek v-ysl(}vuji přáni, aby výlŠ6 [příspěvku byla, uvád,ěna jak n:a složence, tak na Zeměměř. Věst. Předseda slibuje, že jejich přání hude vY'hověno. Ing. Sům žádá, albr~ nebY'ly složenky vkládány! do Z. V.. který odebírají členové Spolku stát. měř. inž., ježto se tím vyvolává zmatek. Kolega administ,rátor vysvětluje, že se ta,k stalo snad. Jen výjimečně vínou ma,nipulace v tiSlkarně. Naoo byly zipdva, revis;:,rská i pokladní jednomyslně schváleny. Ing. R ů ž i č k a navl'lhuj.e, aby kol. Payerovi byl vyslO'Vell dík za neúIUlvnou píli a svědomitost, se kterouzastruv'a1 ,funiklCipoklad[lic.kou. Pak ibY'lo přikrooeno k vol b á m nových fun.kdon:Hů ~ třetinu členů výboru, kteří dle stanov vystupují, jsou to': 'PT(}f. Pe tři k, Ing. S ft r a, Kr (' j z a., Hl 8. V á. č e.k, Pro k o p a prof. dr. F i a I a. Předseda prof. .Petrik saěluje, lŽe SIV'OU funklCi dává. k dl;;, posici,a;by poskytl lilladšWJ. silám !p,říležitost ku prá.ci. Po proslovech kol. ThJtuse, Beneš~ a. Rumla bylo usneseno. ruby dosavadní předseda jak~ i vystupující členové výboru byli znovu voleni. Volba byla provedena aiklamaci a z,voleni funkce přijali.
1931/66
Další volby týkají se zástupců dio "Sva;zu spolků čs. zeměměř. inženýrU v čSR." Na d'opoT'l.llěení výJboru Ibyli jednomyllJnězvoleni tito pánové: IProf. Pe tří k, Ing. L uk á šek, Ing. K I' Č m lÍiř, prot d,I' R Y š a v Ý a Ing. R ů ž i·č ka. Ing. R ů i i č k a pod.ává pak I' e d a k ční 'zpráNu. OznMlluje, že Z. V.oo .do vnitřní hodnoty se utěš·ené r07.víjí. PříEq)ěvků má redak,ce tolik, že autoři musejí často delší dobu čekat rua. uveřejněni svých příspěvků. Pokud jde o š,krty redaamní. jeIŽ budí O'bičas nelibost, doporutuje, aby v těchto v.ěcech se domněli postižení ohraceli na výbor Spolku. Vy!zývá klolegy, ahYJ !pomOtbli redakci wziíířiti kruh odbě·ra.telů, alby náklad VěstnÍJku stal se hospodárný. Redakce, reda.k'ČiIlírada. a administrátor byli sclhváleni v dosavadním Eložení c11ezájmových sdružení. Revisory ÚiČtůzvoleni opět: měř. rada R u ml a mjr. S och o r. Na to přJlkročeno bylo k volným návrhům. Redakce Zeměměř. Věst. poda.vá návrh, aby ruhrika "Nové knihy!" a "Odhorná. pojednání" byla lpři:Má.diána jako přílohra. v rozsahu čtvrt tisk'ového archu a no :buď oh čislo př~padně 4krát do roka. Red. Ing. Rúžička podává k návrhu vysvětlení a sděluje, že 1.ento návl1hznamená v1ra.stně ro~iření Věstniku, při kterém 8'e náklad 'zvýší asi o' 10%. PI:k. H 1í dek oceňuje výwam obou rubrik a zdůrazňuje nutnost rY'c.Mé informace, která je s uvedeným návrhem .v odJporu. Totéž st3JnovilSJko'zastálV'á prof. Pe tří k a navrhuje, alby dobrá snaha redtaJkoo byla podlPOrována tím, že bude výbor zmocněn, aby případ od případu povoloval redra.kci I'OIZšiření čísla o čtvrt, PŤÍlp. O' [p'Ůiltir;;kovéb!o archu. Návrh před!sedŮJV bYlI jednomyslně schválen. Další volné návrhy v)'IŠlé z odbočky brněnsiké podává Ing:. Fa 1t us. Brněnská odbočka žádáJ, aby ná.zev "SvalZ spoJků čsl. inžený,rU zeměměř~čský
u-
Zpráva o řádné valné schůzi Jednoty čs.
úř. aut. civilních geometrů v Praze
konané
dne 7. břmna 1931 v Praze, v domé Inženýrské komory. Schůzi z,a:hájil kol. předseda Ing. Fiirst, uvítáním přítomnýic.h členů 'z Čech, z Moravy a Slovenska. V7JpiOllI1Íná. 'zemřelýich členů v minulém roce, a to kol. Ing. Fr.itsche \1 Malece a v ·letošním roce kol. Ing. Popka>. Povstáním v,šeeh piřítomnýCJh V'Zid:ánaposlední pocta jejich památce. . Výroční jedna,telskou 7Jprávu a současně zprávu za Oechy přednesl !kol. Prokůpek, za Moravu koL Janč a Fa1tus a ~a Slo.vensklo za nepřítomného kol. Talwše ,podal krátkou zprávu kol. ROIČák. Ziprávu pokladní přednesl !kol. Černý. 'zprávu revisorů účtů kol. ŠíT. Přednesené VÝ1'O'0uí'Ziprávy hyly jednomyslné schváJleny. Ve výročních zpráv:oohbylo pojednáno o celkové činnosti Jednoty v r. 1930. Zejmérua. ,bylazdůmzněna ,činnost Jedno,ty při Ip.rojednávání návrhu na prová.ďěc.í nařízení ke kat. 'záikonu, pojedná.no bylo '0 výnosu min. financí o Olp.ravě dl1žehnostnkh hranic a o výnosu na projednává.ní geometóctkých plánů k~t. měřickými úřrudy. dále po<jednlÍino bylo O' novém vymělřoválI1í kat. území na Slo.vensik'u, o 'zápisu no·vých. domů a jejich .popisných čísel do ved'ejný·ch knih, o nedostatku vhoooý1ch místností u knřhovnkh soudů a u kaJt. měřictkých. úřadů, 'o š[latném stavu kat. map, o vydání le'gitim3Jcí zemskými úřady civ. geometrům, opravňujícic.b civ. geometry Vlstupovati pří pfOlváJdění InělřiCJkýOOpra,eí na cmí nemovitosti, o návrhu zákona () civiJních inženýrech, o potřehné IlJovelisaci min. nařízení ~ r. 1913 o ciV'. toolmicích, pokud se týče ·civ. geometrů, ,zejména průkazu způsohilosti s ohledem na ZlJjvedení druhé zko1llŠky na novězř~zeném odd.ěleDlÍ zeměmělřičského inženýrství na VYlSokýcl1škiolá.c:h teehnie.kýc.h, okomis1ch p1'O'reformu sturnia techniclkého a o užší komisi ,při vys'oké škole speciálnichnauk !pil'Ore,f·OfU1ustudia zeměměřič-
1931/67
ského inženýrství, dále pojednání o oSllově nového stavebního řádu, o SiJmbách na provádění zeměměřiČ8lkýc;h pra.cí, spojených s prováděnímpoz€mkové reformy, o sazbách za práce koma.s3JČní, o vyměřováni Jugoslavie, o svwzu spolků čs: iruž6ll1ýrů měřickýoh atd. 01enský příspěvek sta.noven na dosavadní výši, to je,st 80 Kč ročně. Za revisory účtů zvolen na rok 1931 kol. Šír a ;JmI. KUIul. Přednewné volné návrhy (stížnOlSt na nedostatek 'vhodný.ch místností u knihovních soudů a u kat. mělřických úřadů. Iliávl1h na pensijní pojištění OISob samostatně výdělečně č:nnýc.h a zadávací podmínky :plři veřejnýclJ. soutěží,ch na regul~ní plány), přikázány po debatě k vY'ŤÍJzenípffic
Zprávy stavovské. Poměr starší generace k dorostu třeba nyní vážněji uva;ž,ovat jak v krou~cích, tak v organisacLchzeměměříčskýclJ.. Kolegové měř. ínženýři mají mnoho na srdd, je nutno po:přáti j.ID sJuchu, poro.dit a dát podJporu pro akce, které pl'O dorost jsou v úřadech velmi duležité. Do redakee Z. V. mladí kolegové zasílají zprávy, z nichž vYlpIývá nespolwjenost. Z ureitýcJ1 GUvodu jsme, proti jic.h ot,isknutí doslovnému, neboť jsou dost OISOlhni,ba útočné. Tenor věcných 74j}ráv jest asi tento: Spolky mají více se ujmout měř. inženýru 'zvlášť tam, kde poměry křÍIČí. - Je trapno všem, ale mladému měř. iI1lŽenýru tím více, když odlborný výikon měř. inženýra odměnou !pIatovou dá se sroVinat s platem mladíJk:a 'z měšťanky. Protesty a akce většÍJho Bty;1u teprve tuto trapnou ,situaci mohou ~z.měnit. Kolegové mlad'š'Í na to čekají, podobně jako na dosaJŽení polního měřického přÍIPlatlku, he:z něhož jest jim, z3JČátečnikU.m ZvlálŠť, nemožno se ošacovat pro poIní práoe.. Ministe,rstvu financí třeba 'z,d'Ůraznit, že, bude-li o dOl'ost Mdně y úřadech postaráno, hude se kataBtrální sJi&M důslednč vyhýbat. Že státní Sipráva špatně jimk: pochodí, to už dnes musí být jasno vedoucim činitelum. Ji'c,h osobní odpor proti splňování požadavku zeměměřÍIČSkýlc,h,plynoucí z nepochopení těžké služby měřičské a z jakÁsi těž'ce tajené ne,chutí k ooMmu stavu našemu, 'Z doh, My j€j representovali netechnikové, třeha zlomiti. Měřičtí inženýři musi v úřadec.h dioBí~i životní míry, jalká jest udělem ostatníc,h ~okoškoláku. Na nás starších v prvé řadě jest. bY('jhom mlad,ší ,podpořili Y organis.acic,h a nepřezírali jich ()pravd'Ovou vU1i sta,yoYElky mys.lit, pracovat a hojovat, byť i form'ou výra'zu snad! přestřelili a přeceňovali sílu našieh organisací. .Jsou dobře vYlZhroj.eni !pro život a poll1Čry k vyhojování slušné e~istence jsou jim příznivé. Podporujme je! Agrimensor. Podivný insert otiskla letos v březnu jedna "ini. technkká" kancelář 'z Olomouce (asi): hlerl:ajic "assisten. 'šéV "inž. technické" kanceláře., že měřičský inženýr studuje na vysoké škole, aby mu ja!ko asistent prospěl hodnotným odborným výkonem? Oi myslí snad, že výkoozeměměřičský je lkamkterisovánzručn~m kresliřstvím? Pak oVlšem byl by dvojnáSlOlb k politovwí, neooť za8lpa! aspoň 33 let. Je-li dot,yéný p. šéf členem Inžený,rské komory, měl by býti stíhán pro stavovsiký delikt. Odnětí autorisace takovému "odbomÍJkovi" nebyIo by ta.kó ne,spravedHvým, kd~ svým odiosním požadavkem v.eřejně anáJzorně ukaJzuje svou n e O' d ob o r n o s t. Jeden z úř. aut. civ. geometrz~.
Zprávy osobní. u
státniho pozemkového úřadu. Jmenování: A. Ústředí: Do IV. pl. stup.: E. Mal1Šálek a Ing. V. Zít~k; do V. pl. stup.: Ing. J. Petr1úk, a Ing. B. Zahrádko. B. Olbvod o v é ú řad o v n y: Do IV. pl. 8'twp.: Ing. H. Jirkovský, Ing. F. Bauer; do V. pl. stup.: Ing. J. Živna, Ing. E. Litschmann Iug .. J. Hičište, Ing. B. TrZický, K. Za.jíi':ek II. Ing. Fr. Cbmclai:·. Zemřel: Ing. A. Pop e,I" úř. aut. civ. geometr v Ja.roměři. Právo k užívání stavovského označení "Ing." získali koleglOVé:K. Ha.raschin (Bys,třice 1(>. H.), E. Hra,ba~ (Rýmařov), R. KarásclK (Stodo), K. KreďlČí (Šternbel1k), J. Pompl (O. Krumlov), VI. Prokop (Lirovel), J. Vláčil (Bmo) , A. Wohlrmo (ŽlutÍiCe') a A. železný (Horažďovic,e). Úmrtí. V Drálžďanechzemřel Dr. h. c. G. H e y d e, zakJudatE1 znám~eh g-eodetic,kÝ'ch dílen. Toto jeho životní dHo těší se dnes 3větovému jménu. Stroje na d,ěle.ni kruhu podle Heydeho jsou stejně Wedány jwkio jiné opticko-mechamické výrobky tét,p firmy. Gustav Heyde byl 'za soVlézásluhy r. 1922 jmenován ďrážďanskou vysokou školou 'ttechniloko'll čestným Dr. Ing. . Vyznamenání. Ing. Dr. tech. U I br i c h, jeden z nejmladšiC1h pnlCoovnÍJků rak. spolkového úřadu pro vyměřováni, byl vYlznamclJlán profesarským sborem vys. školy technic.ké ve Vídni propůjčením medaile K r a ff t ov y za výjimečné výlkony; v dOibě studijní 31 v následujících letech. . Za redakci zodpovídá Inlf. Jos. Rilžlčka. Nakladatel: Spolek československých
Tiskem l:'olygrafte v Brně. zeměmtltlčft Y Praze.
1931/68
5
ZEMĚMĚŘICSKÝ VĚSTNÍK
1931
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XIX. ROČNíK - V BRNĚ 1. KVĚTNA 1931
•••••••••
Poznámky k metodě numerického řešení lineárních o .několika neznámých podle Ing. Malka.
rovnic
Dr: techn. Jaroslav H; u ba n, prof. vyšší hosp. školy v Přerově. (Dokončení.
-
Fin.)
Přikročím k vlastnímu číselnému řešení příkladu Malkova dle tohoto jen stručně popsaného zpusobu. Podle požadavku Malkova, vysloveného na str. 83, bude počítáno na 5 cifer tak, aby nezn':Ímé aspoň na 4 číslice byly správny (jen pro výpočet neznamé X3, aby vyšh na 5 cifer správně, bylo číslo 1014'02 vypočteno na 6 cifer); kde by bylo zbytečno 5 cifer psáti, bude jich uvedeno i méně. Jako první rovnice hudiž napsána ona, jež u první neznámé má (absolutně) největšího součinitele, jako druhá z ostatních· ona, jež u druhé· ne~ známé má (absolutně) největšího součinitele átd. To ovšem by mělo platiti zvláště u redukovaných, k dalši redukci právě používaných rovnic, ale k re4ukci 4. přes to použito bude rovnice lY"! m~s,to Y"', poněvadž v oné je absolutní člen -74'831 absolutně menší než součinitel 198'13, kdežto v této by tomu bylo bývalo naopak. Tím pořádek rovnic Ise změní (5. Malkova je zde 4. a naopak) : (Viz tabulku na str. 70 a 71.) Yýpočet proveden tu byl podle těchto pravidel: Prvním součinitelem (součinitelem první neznámé) první rovnice provedla se první redukce, t. j. redukce ostatních rovnic včetně stejnin i rovnic funkčních a součtové. Nejdříve by se VI v'· d'l -0'000076941 ( t l' v. , k me VYPOClStipo 1 13579 v CIta e 1 s. o p a cny m ? n a 111 e n - e m.
+
+
+
V'
v z a t Ý součinitel neznámé Xl v II. rovnici - u redukovaných rovnic příslušný součinitel této redukované rovmce, t. j. součet součinit(>Hi piivbdní rovnice a jí příslušných redukcí -- a ve jmenovateli součinitel ~nezná.mé Xl z 1. rov~ nice), tím by se měla ná,sobiti 1. rovnice a. .takto násobená rovnice přičísti k II. rovnici jakožto "R.edukce I-X,"; pak by se 'měr vypočísti podíl - -+f3-5790·00074524 (č']' . 1 ., X 1 v ltate 1 s opacnymznamen k em vzaty 'č'sou lUlte nezname v
,
,
v III. rovnici - u redukovaných rovnio podobně, jak bylo řeěeno· výše - ~t v'e jmenovateli opět součinitel neznámé Xl z' 1. rovnic.e),tím by, s\'l měla násobiti I. rovnic.en. takto násobená rovnice přiěísti k m. rovnici jakožto "Re~ dukc.e I-X 1" atd. . Mí€ototoho však poskytuje stejné r~dvkčníčleny,. ale - už i ve, zdejším příilili1d'ě,. zrvláJště pak při větším' po'čtu připoj&ných. rovnic' a proto vždy při: pozdějších redukcích '- býv~ menší potřel!ou početní práce výhodnějším tento: ~stup:
Yy.~te~e,
podíl
·t.~;~~:
~v čiu:t~li s~uěiritelne~itméX2
a ve jme-
IOOIV1atelinle~é.41' OV~:z ~.. rovlfli~;e.),:tím~.ri~b~Ihe ~ó.pa2Ilým .;z~aménkem vtL8!tésoučiniteTenezná;níéXi' --~'Il Ted1lkOiVanj~hI'ovnič, součinitele těchto re'd'Ú.koV;l\:riých:roVlli~'-:o- 'ye' '~8eeh ostatníc1;l t~v;nicích'př~dem:vyi~čtén~ a na'" psané a zapíšeme .tyto'$\lěiny·pOO·souěinitele nez,ná,mé-X2v jedné ka-Mi -zrní...
1931/69
-1:
XI
II':
-
III" :
-
Roy,nice
-
+
6!572
+
,
\
198'13
198'43 0'00 0-00 030
943'18
943'18 0'00 0'00
3'8368
-
842'7J O'OQ OoOQ -6620'6 - H
Vf·IedeJ,,:
-
-
+
-
-
-
-
-
-
-
- O'OOOOQ0047405 + 0'OOO0Q049591 -3'4429 -0'0023 +3'4452
I
I
- 0'0000026373 O'OOO04g315 -0'11854 +0'11850
+
-
-
-00002744Q + 0'0025305 - 0'0022561
-
-0'34479 034479
I: 1'-S&ejniJfa I-XI: -1'Redukce II'-X2: Redllkce Red\lkce III" -X3: Redukce IV'" -X.,: Redullce V"" -Xr;:
V"":
-5782·3
Rovp.ice
-
-
+
-
4'7681 O-COOO 0-0000 8-6049
27394
27394 O O
+ +
-
+
-
-
+
+ 0-092874
+ 0'092874 -0'00ססOO
+ 0'00064371
X~
-
+
O'OOQ41793 O'OOQOOO24 - o-08~293 -227'95 228-04
+
-
+
-
+
-
+
+
-
+
+
I I
-
9'6184 0'0000 5'2800 4'3384
-
+ 7'9248
7'9248 0'0000
+
-
0'076549
.x~
-
-
+ -
0-01 -719'42
-
+ 719'43
-
-
0'ססoo687 f 1 O-OOO6787~ 0'0062487 0'0056387
+ +
-
I
17'951
17-986 0-000 0'035
I
I
+
-
-
+
+
473'91
473'91 0'00
+
-
+
~1
3'7261
-
-
I
I
I
+0'001457.3 -0'85287 + 0'85141
-
-
O
4-7315 0'0000 4'7312
64572
+
-
+
4681'9
X2
-
I
I
I
-
V: + 0'042675 Rovnice I -XI: - 0'042675 Redukce II' -X2: Redukce Redukce III" -X3: Redukce IV"'-X4:
.IY"':
2'4786 IV,: ltovnioe I -XI: - 2'4736 Redukce Redukce JI'-42: ReQpkce III" -X3:
Rovnice
ln: 0'00074524 Rovnice Redukce I -XI: - 0'00074524 Redukce II' -X2: -
Rovnice
0'()00076941
+ 13.579 + 0'ססOO76941
Rovnice II: Redukce I -Xl: -
Rovnice
1931/70
=0 =0 =0 =0
-+-
2-2434
=XI
=x, + O'OOOOQOOOO34807 = O - 0'000020014627 =0 + O'OO03~734 =0 -0-04477. =0 + 2'2878 =0
=0
=0 =0 =0 =0 =0
74-851=0
74'852 0'000 0-000 0'001
- 3839'8
+ +
=0
=0 =0
2'6841 =0
2'6841=0 00000=0 0'0000=0
- 37542 0'0 0'0 0'6 + -. 86'2
-
+
+ -
-
-
+
+
-
-O'C027394
+
-0'0027394 0-0000000
- 0'0000047265 = O
+
Výsledek:
-
Soulltová nebo zde spíše funkční rovnice: 13583 Redukce I - Xl: - 13588 Redukce n'-x~: Redukce Hl" - Xa: Redukce IV'''- x.: V''''-X,: Redukce -
Výsledek:
-
-
Stejnina Redukce
V.: V"" - X,:
-
V""- X,:
IV.: IV"'-X.:
-
Výsledek:
StejniDa Redukce Redukce
Výsledek:
-
'-
-
-
111"- X3: IV'''- X.: V'''' - X,:
III, :
-
-
Výsledek:
Stejnina . Redukce Redukce Redukce
-
-
-
--
-
-
--
-
-
-
-
+ 1150'6 0'1 8'0 - ]223'7 81'2 +
-
+506'24 3'78 -479'22 - 23'29
-
-
-
1'-1'-
-
-
-
-
-
-52'542 + 52'542
+~979 - 4683 -65296
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1'-1'-
-
-
-
--
- O'OOO12ť73 + 0'38562 -0'38550
-0'0073392 + 0'0073392
-
-
-
-
-
1,---1'-
-
Stejnina JI.: II'-X2: R.d.kclt Redukce IlI"- X3: Redu.kce IV"'- X.l Redukce V""-X.:
1931/71
I
-
+
-
2
O
-
7301
-35542
-'"
+ 28243 O
-
-
1'-1'--
-
+ 01>19365 - 0'019365
-
-
-1526'0 1'0 + 1527'0
-
=X3
=X2
=0 =0 =0
=X
+
=x.
=Xa
=X, - 0'66406 = X,
-0'66406=0
-
+ 0'36493 = X~
+037779=0 -0'01286=0
-
994'32
0'14~52= O 19'85Q =0 + 1014'02 =0
+
-7'2976
-O'OO1O~74 + 0'1456! -7'4421
-
2 + O'OOOOQOO42424 =O
+ 989·4=XáXáX3+X.+X5
- 3831'7 =Xl+X2+X3+X~+X, 0'0=0 + 0'0=0 + 35=0 + 30'7=0 + 4848'3=0
- O'OOOQ014383 + 11'200 + 0·007 -11'207
v, rovmcI; .. pa k vypocVt eme po d'lI + + 3'7261 v' t el'I souemI v"t e1 nezname " X·3 a nene 13579 (v CIta ve jmenovateli opět nezll;ímé Xl' oba z 1. rovnice), tím násobíme s opačným zlllamémrnemVlza1Jésoučillitele, neznámé Xl atd. ve všech OISltatníehrovnicích už dříve vypočtené a napsané a zapíšeme tyto Isoučinypod součinitele neznámé Xs v jedné každé zmíněné rovnici. Tak provedeme všechny redukce. Kdybychom ke každé rovniei, stejnině atd. právě provedenou "Hedukci I-Xl" aJgelblrai!cky pr-í.polčetli, dositali bychom soustavu jednou redukovaných rovnic II' až V', .s.tejnin atd., s nimiž bychom dále stejně naložili, hleqajíce opět rovnici s (absolutně) největším součinitelem u neznámé X2, jímž jel součirnMe,}+64572 ne,známé X v rovnici II'; místo toho je nahloďiesloi\1Jč'erní I1edukcí s danými rovnicemi, pak stejnina.mi atd. provedeno pouze, u této rovnice Ir. Součtovou rovnici použíti ke kontrole nebylo v příkladě možno (proto byla tam označena spíše jako funkční), protože nebylo všude na týž počet míst desetinných počítáno. V tom ohledu nebyl hoře.jŠí příklad snadným a po vy. počtení hodnot neznámých shledáváme, že neznámé na 5 cifer počítati a pŤi tom souěrt:ovou lwntrolu úspěšně (t. j. se shodou vždy na 1 až 2 jednotky posledního desetinného místa) prováděti byli bychom mohli, kdyhychorr. byli zavedli pomocné neznámé Y tak, aby bylo Xl = 10Y X2= 10Y2, Xa = 1000 Ys, a počítali pak ves m ě s na 5 des e ti n n Ý c h mís, t 7). Srovnejme hodnoty nyní vypočtené ,s prvými (a druhými) Malkovými a oč tyto jsou větší: 2
j,
Hodnoty nynější:
Malkovy prvé (druhé):
Větší o:
Xl = -;- 2'2434, + 2'2438 (7), + 0'0004 (3) X2 =: 7'2976, 7'2986 (8), - 0·0010 (12) Xs = +9\)4'32, +994'42 (2), + 0'10 (10) X4 = + 0'36493, 0'36492(3), - 0'00001 (O) X5 = - 0'66406, 0·66409 (8), - 0'000::>3(2) Součet = 988'96667, +989'06603 (006575), 0'09936 ('09908). A dále dosaďme tyto hodnoty naŘe a prv é MalkoV!ydo na š i c h rovnic I až V a vypočtěme levou· stranu jejich, tedy oč se od· nuly mí 8), resp. oč druhý výsledek se liší od pryého; dostaneme:
+
+
+
7) V geodesii se tato nesnáz nemů7e o'ojeviti, poněvadž tam skoro .ždy neznámé rozkládáme nebo už máme rozloženy na přibližnou hodnotu a opravu jeji, která je vždy malá a zpravídla na týž počet míst desetinných se počítá a týž počet cifer ohsahuje: X=(X)
+ x).
8) To je vlastně "obecná zkouška"
- a velmi dobrá, jak.skutečně nutno přiznati .z Malkovy kapitoly IV., kterou však on sám úplně a řádně nekonaL Neboť pOližil proměru z hodnot dvojí cestou počtaných, nekontroloval 1. a 3. rovnici a na př. v 5. má chyby, máť tam na str. 95., ř. 12., místo .. ,. 0'068358 + 72'410 - 3'1670 = + 74'851 státi správně ..... 0'008357 + 72'411 - 3'1664 = -+- 74'853. - Malkem navržená a mí'lty i provedená kontrola neznámých p.ovým jich výpočtem je praená (srv. text před pOZIl. 4.) a není ani dosti účinná, jak dále bude patrno, neboť ani nově vypočtené hodnoty Malkovy nejsou tak dobré jako naF,e. Tento nový výpočet byl u Malka dokonce - aspoň pro ne· známou X5 (a při novém výpočtu opět pro neznámou X4) - nUltný, neboť nastala dle Malka. ,/ztráta místa"; zlle tMmrvá "ztráta" nenastala a nový výpočet nebyl nutný ovšem při vhodném poHdku rovnic a pořádku prováděné eliminace, jak to v geodesií, u normálních rovnic a zvláště při obvyklém tam rozkladu neznámých na hodnotu přibližnou a opravu její, téměř vždy se vyskytuje (srv. pozn. 7. a text před pozn: 2.) - a' ke kontrole spr á v n o s ti Výpočtll stačí kontrola součtovou rorvnící neb sloupcem a má tato součtová kontrola mimo to tu .přednost, že chybu h n e_d zpozorujeme a opravíme. Malek nadto při lPI'VIém v$1p(lIČAtu v3'půčítá-vá neznámou X5 z třetí a pří druhóm výpočtu neznámou Xi z první původní rO'vnícf:'-do3azením OIStatních hodnot do těchto rovnic: to není vlastně správné - to má zůstati vyhra~eno kontrole, o níž Malek v kapitole IV. mluví a je to vlastně, jak sám Malek na str. 8./.,'1'.10.-8. zdola a na str. 94., ř. 8.-10. přiznává-:- v podstatě iterace, přibližování dle Ga:usse neb Ja~obih(), nehledě k tomúj že d/l.1ŘÍ neznámé už tak nejsou počítány. nebo pří nejmenším Jě to pouhédosaz.ení do rovníce nejvhodni'ljš( pro výpočet neznámé Xo a Xi a nikoli výpočet Malkovou metodou a determinanty. ..
1931/72
Z hodnot našich:
Z Malkovýchprvých:
+ 1'45841 + 0'39176
I. , , II III IV, V. ,
Více o:
+
+ 2'58073 -16·78933 + 0'52615 + 000061 + 0'15815 ~12'79615
-0'43647 0'00175 " .. -0'05899 Fuvnkčn~bez} .• , 2'08381 hor. souctu:
+ +
1'12231 -17'18108 + 0'96262 - 0'00113 + 0'21715 -14'87996
('I'oto je pří m o počítáno z hořejších rozdílů + 0'0004,- 0'0010,+ 0'10, - 0'00001, -0'00003 a tím hned provedena kontrola na hodnoty + 2'58073- (+ 1'45841)= = +1'12332, -16'78933 - (+0'39176)= -17'18109, +0'52615-(--0'43647)= = + 0'96262 atd., s nimiž shledán dostatečný sou:hlas,) Až na nepatrnou odchylku ve IV. rovnici jsou rovnice hodnotami Malkovými hůře splněny a' možno proto souditi, že hodnoty jeho nejsou tak dobré. K přezkoušení toho řešmť' úpět tytéž rovnice, upravené, jak vý~é je uvedeno, (i dané součinitele a ahsolutní členy zaokrouhleme na 5 desetinných míst) a opět na prvé, druhé, třetí ... místo umístěme rovnici, jež má největšího sou· činitele u ne,známé Y1, Y2, Ys, . ,; eliminaci provádějme po řadě rovnicí 1- Y1, pak II'-Y2, pak III"- Ys ••• a skutečně provádějme nyní součtovou kontrolu. Rovnice ty budou:
I
Yl
I
1. Rovnice Rovnice n, Rovnice III. Rovnice IV. Rovnice V,
135790 0'00077 0'00745 2t'736 0'42675
Stejnina I. Stejnina II. StejninaIII. Stejnina IV, SteJnina V. Fnnkéní } rovnice
1'00000
-
Y2 + 46819 + 645720 + 47'315 + 0'01457 +.7194'3
1'00000
-
10'-
+10'-
Souč~ová } 135826'17097 rovnIce
)
,
I
I
x4
Y3
I + 3726'1 + 473910 + 17986 +0'06874 + 9618'4
+0'00064 + 0'09287 + 27394 + 4'7681 + 842'71
-
-
+
-
-
1'00000
-
Xs
+0'07655 7'92480 + 943'18 + 198'43 + 0'00042
-
I
.1·00OCO
-
+ 1000'-
+1'-
.
I -0'00000=0 -0'00274= O - 2'6841=0 - 74'852=0 - 3754'2=0
-=Y1 -=Y2 -=Y3 -=X~ 1'ססOO0 -=Xs {-=X.+X2 + +1'+X,+X4+Xs
-
{ -
11831'73l:l84 = Y2 1001 Y3 + 2X4 2Xs
+ 699791'62957+ 5062U'56874 + 1151'61177+ 2824oS'57I6111Y1+11
+ +
Řešení těchto rovnic, jež možno různě a od dřívějšího odlišně uspořádati, '\7Wnechárnpro úsporu míf:>ta;zvl:íště se dloipo·ručujiepodro~icí I. psáti ještě Redukci I-Xl' pod rovnicí II' ještě Redukci II'-X2 a tak pod všemi danými, byť i k rediukci prá.vě ThŽliV~[lýlffiii I'Iolvnicemi,ahy tím prorvád'ění souč.novékontroly bylo uSillooiněno. . Zde součtová rovnice umožňuje přesné provádění kont.roly při k až d é redukci, Poněv~dž všechna čísla jsou až na 5 desetinných míst vypočtena, a m\lSlÍ součtová rovnice a její redukce souhlas,iti zpravidla na 1 až 2 jednotky tohoto desetinného lnísta 9); výsledky pm Y1, Y2, Ys,X4, X5 jsou z, níže uvedeného přehledu patrny, z funkční rovnice vyšlo Xl + X2 Xs -+- X4 5 -= + 988'97961 a ze součtové 11Yl 11 Y2 1001Ys+ 2X4 2X5 989'16934.Výsledky ty se
+
+
+
+ =
+X
9) Ve vynechallémřešení součinitel(~ součtové rovnice neb její redukcí nesouhlasily nejvýše o 6, absolutní členy redllkct nejvýše o 4. součtové rovnice F:uné jen o 3 jedlllotky posledního desetinného mí!lta; ale tyto větší odchylky byly zaviněny mimořádnými okolnostmi, za níchž řešení bylo prováděno, zvláště malým, pro velká a mnoho-, až 11 ticifemá čísla nedostačujícím počítacím strojem.
1931/73
skoro neliší od předešlých a jsou skutečně lepšími než Malkovy, jak z toihoto OOllklOV1ého pliehlediu, z,V1láš,těz dlruhé následrujíiei. tabullqT: Malkovy výsledky
Moje výsledky
I
první 2'2438 Xl= 10YI=+ 7'2986 10Y2=XJ= X3 = 1000Y3= + 994'42 0'36492 X4= + X5= - 0'66409
patrno
druhé
první
2'2437 7'2988 + 994,42 0'36493 + - 0'66408
2'2434 7,2976 + 994'32 0'36493 + - 0'66406
Součet = + 989'06603 \ + 989'06575
+
2'2433 7'2977 + 994'33 0'36492 + - 0'66405 +
+
+
-
-
I
+ 998'96661
druhé
I -
I
I
Týž součet + 0·1 Xl 0'1 X2 + 0'001 X3 + X4 + X5 = = 1'1 Xl + 1'1 X2 -+- 1'001 X3+2 X4 + 2 X5
+988'97647') = 989'166231).
Levá strana prvních (zde str. 70) rovnic. daných, \druhých (zde po dosazení těchto hodnot, je: str. 73) I, II. III. IV.
V.
+ 2'58073 -16'78933 + 0'52615 + 0'00061 + 0'15815
Fu.nkční bez hoř. součtu: - 12'79615~)
+ 1'45841 +0'39176 -0'43647 + 0'00175 --0'05899
o
::I
...,
'oj
;c:;
o
I:l<
OJ
::I
I
Součtová rovnice bez druhého
I
+ 2'08381~)
hoř. součtu:
-0'33041 -1'32642 + 0'00743 -0'00044 -0'02633
I
0'00(002) - 1'67616:1).
Hodnoty 1. dohře souhlasí s hodnotami pnmo dosaženými eliminací: 988'97961 a 989'16934 - l~ší se j<eno 0'00314 a o 0'00311 a, pfiJčmy této odJí,š· nos,ti leŽÍ v cihybci:chzaokroulhil'eruí.íwláště neznámé X vypoč,tl8néi jleIUna 2 desetinná místa, a jen nepatrnou měrou snad i v chybně vypoětené redukci při eliminaci (jak l1:lznačují poněkud větší odchylky některých čísel součtové rovnice, zvlá):;toějejí absolutních členú, o několik jednotek posledního desetinného mista, neboť podepsaný mřI, jak v pOzn. 9. je uvedeno, k disposici počítací stroj jen 8 X 9 = 13 timístný); z toho" totiž! hlavně z prvé hodnoty, j'e tež patrno, že lze žádané funkce přímo počítati, bez výpočtu a znalo&ti ll'ezná1lllých. Hodnota 2. llmsí vyjíti nulovou, neboť pnslUlšná; funkční rovnice je přÍiIno dána, neobsahuje jako součtové rovnice součtu i d a n Ý c h rovnic, jež -- jak na!ho'řé pat'l'llo - pro chYlb~ v zaokrou'hlellti úifllliněStptl:něn,ynej,sou.; proto odi hodno:t 3. měly b~ se odiečíst.i hJodnoty, o,č jednotliv;é př.edlcho,z.Í I1ovni0el s.p1něny n~jSiolll,naloo~telprve j'e pa,írno, jaký je prarv.ý nooouhlaiS: 12·79615- (+ 2·58073 -16'78933 --r 0'52615 0'00061+0'15815)=-12'79615 + 13'523690'72754, +2·08381-( .... ) = +2'08381-1'35646 = + 0'72735, - 1'67616 - ( .... ) = 1'67616 + 1'67617 = - 0'00001 a je z toho patrno, jakou výhodu i co do přes,nosti (nejen že' kontrola součtová se tím umožňuje) má počítání na. týž počet míst desetinných. Konečně ještě dlužuo uvésti, že -- už i s ohledem na vp-likost součinitelů funkční rovnice -.- mohla se ještě J. rOVlliÍJc181 na,před vy'děliti č,ís.lem lUOOOO, II. 100000, III. 10000, IV. 100, V. 1000 a, ještě bychOlIllIb~li hledané V1eličinydostali stejně přesně, t. j. na týž počet desetinných míst (ovšem souČlÍová rovnice by se byla musela přiměřeně změniti), ale nebiyli bychom počítali s tak zbytečně velkými součiniteli v daných rovnicích a jejich redukcích, i součtová rovnice 2,
+
+
1931/74
by byla patrně lépe souhlasila; O' tom už může se čtenář sám v posledním pn~ klade na str. 73. Z. V. plřisJ.'WšiIlJý!mI ]JiOIsunutim desetirrmé teičkya vyíIlJoohámim 6. a dalšího dies,etinnéhú m~s,ta, snadno přeslvěd~irti. U II. wmiiC·e by byla doImThce úpl:l1ě odlp~dla rediuikicle1-Y1. I to má výzmam při ÚiS,polř1e práJc,e,kde,žto Male:Wv dleterm~rnantech ml\U3,ipo,čí,tati sdaJlJými velkými so'l.lč,inilitie
d e 1'1 é s 0.1 u t i o n nu m é 1" i q u:.e p 1u s i eur s i n c o n n u e spr o-
p o s é e par M. Ma 1e k"). L'auteur fait la critique snr la méthode pour la résolution des équations linéaires, qui est proposée par M. Malek; cette méthode repose sur la résolution par les déterminants. M. Malek la préfere a la méthode de G~LUSS, usuel1e dans les calculs g-éodésiques. Mais l'auteur montre leurs désav::mtages et explique sa méthode propre, ou l'on ajoute des équations identiques pour les incounue, ou pour les autres quantités a résoudre au systeme d'équations linéaires. Cette méthode cst capable de calculer une inconnue qui que ce soit par les procédés indépendants des autres inconnues. Toutes les inconnues, calculées par cette méthode ont la meme précision; c'est le grad avantage contre les mé'thodes usuel1es jusqu'a présent.
Geometrické vytyčování oblouků (bez úhloměrného stroje); Prof. Ing. Dr. AI. Ti c h ý, Brno. (Dokončení.
-
Fin.)
c) Podmínky pro metodu čtvrtinovou. - Abychom mohli posoudit, kdy nastává možnost užíti metody čtvrtinové na výpočet pořadnic y, vyjádřeme na pf. Yi na základě předešlé pořadnice y. Předně ze vzorce (10) plyne: Y1: Vi = ti: (2 Ti
a z podobnosti 6KPY
+ t1),
a O'lPY
Y = Tj : ti . Ze součinu obou posledních úměr vychází: V1 :
Ti
+ 1;. .y.
Yi = 2 Tj
(12)
Je patrno, kdyby bylo t1=2Ti (což ovšem není přesně možné), t.j. součet tečen rovný příslušné tetivě, byl by· koeficient Ti 2Ti
1
+t
tedy také
4'
i
1
Yi=4 y.
Pro praxi stačí, aby se tj bližilo hodnotě 2 Ti. Kdy obecně 2 Ti = ti, se pozná ") Ing. Otto Ma 1e k: Ein Beitrag zut Auflosung linearer Gleichungen mit mehrec ren Unbekannteu. I. TeH. Prague 1930.
1931/75
Z poměru Yi: Ul' Tento poměr plyne však ap.alogicky z rovnic (10), totiž: Yi:Ui=ti:2Ti• t;...:..-2Ti• Je proto velmi výhodné, že se počitá v předeslaném postupu nejen Yi, nýbrž zároveň vžay také u;. Možno tudiž obě hodnoty stále srovnávati! Jakmile se obě velmi k sobě přibližuji, možno užiti pro \'šecky další body hned metody čtvrtinové. Pro ploché oblouky s velkými poloměry bývá to možno již zpravidla hned pro body, následující po vrcholu V (viz přiklad na konci). Případ 2.: Prfisek teěen nepřístupný. a) Možno spolehlivě vytyčiti počátek a konec oblouku. Je-li možno správně vytyčiti podle projektu body P a K, možno hned změřiti tetivu t= P K a vytyčiti střed její O (obr. 4.). Vše dalši potřebné možno již počítati. Předně se vypočte O 0= n podle vzorce: 1/r -(~).~= - n= ··V~---. 2 (13a) 2
\
-V(r+ ~)(r-. ~).
,
Nyni je možno počitati hned první hodnotu pro pořadnici y. y=r-n. (13) Výška v tečnového trojúhelníku K P S se počítá z pravoúhlého 6, OPSpodle vzorce:
Vm\ \ \
-
--\ , \
\
(~f=n.v,
~
tj
v=4n'
(14)
Dělka tečny T plyne předně z podobnosti 60PSa OPS -
2v
T=r't
(15)
a kontrolni hodnota z podob-
VV +( 2
~r.·,
T= Souhlasem všech 3 hodnot pro T je také i výpočet prvků van dostatečně zkontrolován. Pořadnici y a úsek U počítáme docela tak jako v 1. případě. Rovněž i další postup je zcela obdobný. . b) N e m ožn o spol e h Ii v ě ,vYty čit i body PaK. P~dn(ju~Ii b&dy P;X v projektu na mista, v nichž není nablizku spolehlivýchbodů, od nichž by bylo možno rekonstruovati také spolehlivě body P i K, pak má i tetiva, a s ní i všechny ostatní základní prvky nejistou polohu.
1931/76
Nutno předpokládati, že možno spolehlivě vytyčit aspOilSnl'ěiy. tečen (obr. 5.) a zvoliti na nich body M, N, určující vzdálenost M N =e. Přimi,ření vzdálenosti e zaměříme kolmicemi pomocné body L, Q, pečlivě zařazené do směru' tečen před překážkou. Úsečky a, c, odpovídající pomocným bodum L,' Q, voIime zaokrouhleně aspoň na celé desítky m. Změříme potom ještě úseky q,p a ~olmice b, d. Z této disposice je již nejen možno stanoviti výšku h v trojúhelníku MNS, nýbd i úseky m, ta na základně e. Z obr. 5. je patrno, že a:b=m:h, c:d = n:h, b li h=-- . 'Ilt=c.- -.• n (16) a c m:n=ad:bc
(Hia) (17)
m---t-n.c..-ce,
Dále je: nebo případně: Z rovnice (16a) následuje:
m=-,d a
ad I
-r-
-b C .e.
bc ta=----. ad---tbc
e.
Kontrolou vypočtených hodnot m a ta je rovnice (17). Nyní lze počítati (podle potřeby) i h z rovnic (16) a konečně MS = m. ~ ( = h ~) NS
= n.
I
~ ( = h ~ ).
Prakticky se doporučuje voliti úsek a = c, takže již z velikosti kolmic b a d poznáváme, bude-li nutno počitati úseky MS, NS, nebo nikoliv. Když totiž je dostatečně správně b -= d, leží i body M, N správně, takže lze považovati M za P a N za K, tedy i e za t. Ale když se kolmice b, d značněji rozcházejí co do velikosti, nutno provésti výpočet úseku m, n, jakož i MS a NS, aby bylo možno situovati počátek P a konec K oblouku správně. . . Po takto provedené kontrole postupujeme již podle udaných vzorcu. Netřeba podotýkati, že vřazování bodu do tečen je záhodno prováděti co nejpřesněji a doporučuje se proto používati polního kukátka.
1931/77
Pfloiklad. (obr. 6.): V jednom upravovacím plánu venkovské obee bylo vytyčiti osu obloukové ulice o poloměru r = 500 m. Byly vytyčeny oba hlavní body P a K a změřena tetiva PK=t=207'8 m na projektu v měřítku 1: 500. . __
PI
(~= 103'9 ml.
\ \ \
Správné situování bodů P a K bylo kontrolováno podle obr. 5. Zvoleno a=c=40 m. Naměřené kolmice měly délky: b 8'43 m, d = 8'45 m. Pro tak nepatrné rozdíly byla považována tetiva t za správnou. Podle rovnice (13a) . . n=489'08 m. První hodnota pořadnice Y podle rovnice (13). . Y 0.= 500 ~ 48908 10,92 m. Podle vzorce (l~) . . . v= 2207 m. Tečna: podle vzorce (lf» T=106'21 m, podle vzorce (15a) T=106'22 m. Potadnice y: Podle vzorce (5) Y= 10'91 m. (Dobrý souhlas s předešlou hodnotou.) Podle vzorce (6) : u =11'16 m
=
=
+
Kontrola: y u =v = 22'07 nt. Rozdil y - u = 11'16 -':"'10'91= 0'25 m. Rozdil tedy malý, takže bude možno počítati Yl asi již metodou čtvrtinovou. O tom se přesvědčíme normálním výpočtem, změřivše další tetivu: tl=104'5 m. t1h 52'25 ru.
=
Podle vzorce (7) Podle vzorce (8) Tečny: Podle vzor~e (0) , Podle vzorce (9a) Nyní podle vzorců (10) .
VI nI
= 5'4915 m. = 497 '2624, m.
Tl= 52'54 m. Tl= 52'54 m. Yl=::: 2'74 m. Ul= 2'75 m.
Kont~ola : Ul
---------
+ Yl =
Vidíme, že Yl = Ul až na 1 cm! Proto musí býti také 1 10'92 Yt=4"Y=:-4-=2'73
VI
=
m.
Je možno tedy počítati již všecky ostatní body oblouku. vesměs jen čtvrtinovou metodou. Résumé: M li t 11 ú d e g é orné t r i q u e p o u r t r a cer u n e c o u rb e e n ar c d e cer cI e. - Dans l'a.rticle précédent l'auteur donne une pel'fectLonnement du plocé<1ě pnr cordce Succcl!sives et leurs flěches en indiquarut deíl forlIllUlcl>, d'apl'6s lesquellc;; il o'cst pas neeessaire que {le meSurel' Succ~s&ivemcot1f8 cordes et de calculeil"des fleches !J et leurs cornplernents u (v. fig'. 3 et ,1) pOUr obtenir laj hauteurs des triang-les, forrnés des tang-ents et les tangenÚ! elles-memes. L'auteur mentionne a.us8i une I'ěg'le,pel'rnpttant de caleuler la flěcha suivante cornme Ullel{Ull.triěmc de la. fleche plI'écédente. Ellfin il aj<Jute un cxemple éxoouté dans nn lotisse.ment.
1931/78
V Momv:ské rI'řebo;vé, kdysi k,vetoua štědře pordpmO(Wl,ll1JémJ městě pánů z Borskovic, pánfl z Pernš,týna" j,e,jíž prolčátky sahajrí do rarného st,ředověku, bohatém svými a,rc'hiJtekto'llickými pam Mkiami, v městě, kde be&tia trriumpha,ns lliení bohudíky je1šM dOmlorvem,zachovaly se nám na orstění nlldlničrrího') vchodlU divě starožitné mky. Na, přirpodre'l~émobrálzmu jlEJIStviděti radlničmí porr:tál, na pravém olstění j:est ~oket (s letopro'č,t,errnl 1701), na leV!é ,straně pak hoředlší půlka měřidla, (motorvidla,) na vlnu, pří:zi ·a, p. Míry b~ly zalsazerny pevně dlo kamene jak:o, praJŽ:ský loket na llIOVOmJěst,ské včži. (Loket na, Hrad~:anské radnici j:es,t z,asa',z,elndo dubových vrat. - Vilz Mlž Sedláičiek: Paměti a d!Oik[laK1y (} starl'Očeských llirá:ch a válháiCih.) Hořreljlšíkornoe O'QOfllr méřildel jlSoouve st,edné výši. Podrohnosti měřidel podávají výkresy níže reprodukované. :Mimo tato divě měřidla, "zachorvalo" Obr. 1. s,e nám taiké v radinici ještě zb!yteik méřidla třetího, al,e jlIŽne ve formlě pŮv'odnÍ. Bylo to něj,aké žele:znél měřidilio k mě,ř,en,ívětš;Ílch délek' - (siáihu?)a asi z nep0'ťOzumění neh z neváižnost.i byl z něho vytk!ován v diárvných letech hák na zapření vrat!!! Je to t,yč 'č,tvercoiVého prŮ!řezu 22/22 mm, cleltk'em 85 cm dlouhá!, dělená pouze na jrednéi Istraně. DělernÍ jel pa,tmé a:si na délku 52 cm, zalcho,vané dílce j!'lou: 1'66 cm, 1'75 cm, 1"80 cm - (ta.tonej~dlnotnlost Vlznikla, partrrně zpiťaiClOvánim měřidlla na hák), ka~dlý d!íIercjle op,ět rmd'ělel'1,na pět dií1kŮ. OznaČiern,Ídílců jdle přes c1elou stranu tyče, {)
1) Radnice vznikla v letech 1503--1539. Věž její ukazuje již poslední RP RiJným náběhem k renaissanci. 2) Právě den předtím, než jsem měřidla měřil (16. srpna 1928).
1931/79
zbytky
gotiky
Délka zMoované půLkiy (mě'ř'eno od vnější strany v,ýls.tu:pku dlo, středu hiieiblu)jest 28'3 cm., tediy pa1:ll"něce,lá délka bíybly1lJa,asi 56~6cm - mloQ.ln.áJ, že F,s3 mm, eoobíy byly % víkřeňsik!élholokte. Přesnější měřen:í a loointro,ia pravé délky byly nemQlŽln(y, pOlllěvaidJžse uioupenáJ část ll!OO:alŠla a otvor po vý&tupku je při1'iJš veJ.&Ý', n~ a.by se z něhJo něco, dalo usuzovati.
'{
283mm--+
I
I
'~-----'§> ..,
83
;I
Pos1ooní mě!řidlo, na pravé straně V'chodiu, je dlosti dtibře ,z.aOOovaJét,
je
z p1'oooooožlet!,ez,aší:řky45 mm, tloušťky 5 mm, na koocicll je opaltřellllOna \"nější skaně hraJlK}lOlVitJými výl3ttrupk.y,k,teré předlsta,VlUjámIiIiL, jilllrukje za-puštěno dlrohými v'ý'stupky (vilZ
-#
~80
[II] ..• ... ",
<JI
~ ~
~ o
l~ '" ., ClO
~ ClO
li
'.H" ••••• "'0
...,
di()
zdi
*T =rJl
'"••3 3
Obr. 3.
Na d:ol~j~ím V[}ějším výs:tupku Je, vyra-žen leto1pol-e,t 1701. Vzdálffi~OISitvýstupků VIlJějš'iclJ. (V'ýIstupky neóSiOiUZielŠiíkmené',nýiblrž pravoúhlé: a velmi přesně na d'élJkIu 1oo,lJmlO VIyIkJov'ány) n:aměřlen.a mezi vnitJřníimi &1Jraml3lmlÍ', 78 cm. DěleDlí je pak v následlUjiÍlC.ích intervalech (měiielllo ooy:oojilllým kapesním metrem sikláldJálcím)v cm: 25'8, 38'0, 38'8 (ryska silněji vyz.naČ<ena),51'8, 58'2, 68'0, 72'7; 75'5; 78'0. Jde tedy o viíldleňský 1Jo!kJe1t, j,ehož poměr bylzáIkJooem Zil3i dm' 23. čie
=
1931/80
Dílec 38'0 cm j,e asi ne,p1MnýJ,jeklnak je rýha méně zna,t'8l:ně vyznačena a ve skutečnosti ničemu neůdlporvírl'ái. Znáizoměné delkiy jsou u'V'edleny v ná,slediujlfcítahulce, zál"oveň s piOfIaVlláním SIP,ráv!Il.é vídeňské mÍiry: Význam dílce
Naměřeno
Přesná délka
1 lokte vid.
Význam dllce
Naměřeno
Přesná délka
0·258
0,250186
2' 2" vid.
0'68
0,684842
?
0'38
-
2' 3", vid.
0'727
0.711182
J/~ loket vid. 2/3 loket vid. 314 loket vid.
0'388
0388779
2' 4" vid.
0'755
0,737522
0'518
0,51873
1 vid. loket
0'78
0,777558
0'582
0,583168
J 3
což s:~ shOidluje dobře s lOlktJemmě1n1ckým. K jakJému Ú!čolubyly vyznalčeny pl'avděpoulo:bin:é d!é'lky 2' 2", 2' 3", 2' 4" - není ni~ známlo 4). Z jak:éhn dů,voďu' b~ly tyto míry umÍJsťová11Yna, výz!lačrný'ch mlÍstelChměsta -- to vímle. Piií,~l'a,d,ytoho mámel i v jhlých městeCJh - C. BUJdlěj!o·vice', Li'f:,ooněřice, LitOllIliyJšl,Mělník, Praha II, Praha IV, Ha;mlb:urkJ,Bréllll.ly, Liibeclk, PařÍ'ž a j.; v Mělnílce ,6eský a víde,ňslklý loket VledtLes'elbe, v Brémládl j,sou dlok!O!Ilce uvooeny tl"od'e mlÍry (i oosíký loke~). Bylo to hla.vně v městech s čilýJm obchodnim ruJ0hem,h'yl to SllllJys,lpro poctivou mím a záJroveň to bly1a měřid!l:a;kont,rolní - l1OIl'IIllIální. J,sou alel tak;é j,irn:émky - které slouž\ily co IWlltl"oln:i- tak: na příklad v Gruyere18 (Švýca,ry) m~j!Í na. ná:měs,tí, kam'etllI1á měHdia lm. obilí. V Krásné Hoře u Sed[OOna v Třebooi jel něco podoibm.é'ho. V MQ!l"a.vsikéT'ř,eibo-vé,kd'.e: brl vyvinutý průmysl souken~ck:y, byly takové kontrolní roky sallIliQlz:řejmounutností. Podioblných vefe:jil1ých měřidle'l máme j~s,tě u nás, vi!c~,- je jenlOm !škoo~, že nerní pro jejich uchovwi věnována potře:bná péče .. Bylo by ,snad dobiie" kdyby pobilíž ta,lmvé památky, byla t3!biulka s vys,větllenim, aby si kolem:jdiooc,í uvědomili, jlak naši p[ied!kJo,v'édbali na P01ctivlOUmiTu a alby tyto dost VlZáJcOO pa;mátky; nebiyly zbůihda.r!Ill'aničeny. Prosím pány kolegy, kt:eň b~ snad do, MOIravské Třebllwé zavítaH (neibud/ou toho litovat, ok:olá jel krásné, město mIá vletlmiboha.té museUllllI,samo, i s.vým~ budovami jle v:elmi zaj~vé) a zhudle-li ji:IIličas, aby úd'aje mo~e přeikornitroloval:i. Zárorve·ň pak p[osím, kdo- bry o podobných měřidlech věděl, ne;chť t·o !(~ZIllIáJmí laskavě blUďmně" nebo Technickému MUSoeu,Pmha IV. Výstledlkiy budo'U pa.k v Ze!Ill'ěměři~sktém Věstníku uv:8Iře.jn.ěny. Résumé: Les anciennes mesures communales: Nos ancótres avaient l'habitude d'instaJler sur les places publiques les mesures officiellement en vigneur. Le but de cette illJStitution consistait a avoir a disposition sur les places du marché une mesure authentique qui servait de mesure normale ou de contróle. Quelques mesures ncrmales analogues existent presque dans tous les pays européens. Le présent article décrit les mesures de Moravská. Třebová (Moravie, ROH.). Cette ville, dont l'origine remonte au début du moyen age, la ville des Seigneurs de Boskovic et des Seigneurs de Perštýn, est riche en monuments architectoniques et était en son temps célébre par son industrie de draperie. 4) Železný loket, upevněný na zdi věže v Litomyšli, byl změřen též p. Smolíkem, vrch. cejchov. inspektorem v Cechách. Naměřil 596mm.
1931/81
Une mesure ljui s'cst tres bien conseI'vée jusqu'a nos jours est ľauno viennoise sur l'image á l'embrasure droite de ľentrée de l'hótel de vilIe (voir la figure); la seconde mesure, ft gauche, ost endommagée; elle avait probablement représenté 3{4 de l'aune viennoise ct avait du évidemment servir au mesurage du fil ou do la laine. On voit en out're ft ľhótel de ville un crochot pour on fixer la tlOfte et qui fut forgé ďune ancienne mesurc. La divisio!ll: do CLíte me'6ure est malheur€'li8emellt tellemlOnt effacée par le f()fgeage qu'O!Ilne peut plus comtater ln me>su;reoriginaJe . .Outre ces mesures de longueur, il existe aussi dans certai.nes villes des mesures ft ble, en pierre. A Litomyšl (Bohéme) l'aune municipale a été contrólée par un employé vérífieateur ft 596 mm, ce qui wrrespond ft peu de différence pres ft l'ancienne aune bohéme. (0'78 m) -
Literární zprávy. Recense . • Prof. Ing. Josef K o pec k ý: Bodové stanoveni bonity půd orných v C8R. (Separátni otisk ze "Zemědělského archivu", roč. XXII, Praha 1931). Při dosavadním zpusobu bonitace k účelum katastrálním nebyla věnová.na postačující p'0zornost bedlivějšímu a podrobnějšímu prozkoumání poměru pUdních. Autor uvedené publIkace, zakládatel a bůdovatel .praktického a vědeckého pudoznalstvi u nás, zdurazňuje proto duležitost pedologického podkladu při postupu bonitačním a' uvádí svoji vlastni, vědecky i prakticky opodsta.tněnou bodovou bonitační stupnici, v níž se uplatňují všechny faktory vnitřní (efadícké, půdní) í vnější (klimatické), které jsou podkladem dosud užívaného vtřiďování v katastru daně pozemkové. výčtu a stručnému popisu těchto je věnována prvá část, druhá pak přináši přimo vyjádření bodových hodnot bonítačníelI v peněžitých hodnotách čistého katastrálního výnosu. Základem jsou autorovi nejvýše hodnocené půdy 1. třídy na Hané a stanoví pro ně nejvyšší počet bodů, jakožto součet nejpříznivějších poměru jednotlivých faktoru. Pro ostatní bonitní třídy stanoveny json bodové součty příměřeně nižší, takže na konec dospívá autor k velmi jednoduchému návrhu nového bonitačního roztřídění půd v čSR. Tento návrh měl by dvě velké předností: opírá se o spolehlivý a podrobný průzkum pudy a vychází ze společného základu srovnávacího, který umožňuje přehledné a systematické vřazování půd do 18 třid, pro území celého státu. Pro jednotlivé třídy jsou uvedeny bodové hodnoty í čisté katastrální výnosy. , V zivěru poukazuje autor na nevýhodu dosavadní oceňovací soustavy, která rozděluje plochu čSR. na 417 distriktu bonitačních a tím také na stejný počet nestejnocenných kl:j.sifikačních tříd, jakož i na obtíže, vznikající přepočítáváním sazeb, udávaných nyní pro 1ha až na 9 desetínných míst Kč, t. j. na desetimiliontinu haléře. Návrh znameillal by zjednodušení nynějšího bonitačního systému, a bylo-li by příhliženo i k ostatním faktorům směrodatným pro stanovení katastrálního výnosu, zasluhoval by plné pozornosti a ocenění při katastrální bonitaci. C.
• Bulletin géodésique. Cís. 23, rok 1929. Plukovník dr. L. B e n e š referuje o změně délky invarových drátu pn merení základny II Muka&>va nlt Podk,a~tske Ru;;i. Konstatuje, že etalování drátů v Bureau international des Poids et Mesures před měřením a po měření základny nemusí vždy býti zárukou absolutně správné délky. Dráty mění svoji délku ča;;to během měření způsobem neočekávaným. William B o w í e popisuje metodu nivelační užitou pro nivelaci 1. a II. řádu na území větším než 3 miliony čtverečných mil inženýry the U. S. Coast and Geodetic Survey. Upotřebené latě mají dělení na invarové vložce provedené strojem konstruovaným dle Parkursta. Užito pří nivelování dvou latí tak, že na jednu lať zaměřen'a vždy visura vzad a na druhou 'vpřed. Výsledky jsou v mezích d:mýl na.v:íJz.ánna řetězce voj. zem. ústavu srbského. K měření úhlů užito velkého teodolitu fy Hildebrand o průměru 275 mm, dávající přesnost 2 centesimální vteřiny. Chyba v uzávěru trojúhelnikovém je vždy menší než 2 vteřiny sexagesimálni. Relatívní chyba v měřené základně dráty inva.rovými je 1 : 2,000.000. H. K i m u r a podává provisorní výsledk~ pozorování zeměp. šířky v severní rovnoběžce, 39° 8' v roce 1928. Ve otanicí 'Mizu!'awa pozorováno na novém tele skopu a srovnány vý:;ledky s JP'OZorová.ními na dORavadním stroji. Dále jaou podány biografíe zemřelých goodetů B. K. Wana,rha, Carcy V. Hodgsona, coJ.OiI1emE. Lester Jones:a a astronoma H. Audover. Na konec uveřejněIW jednání mezinár. kongresu pro oceánografii, hydrografii a pozemní hydrologii v Seville v květnu 1929. F. Taschenbuch der Landme88Ung und Kulturtechnik. VyooJl prof. C. Mli 11e r. nra.kladatelstvi K. Wittwer, Stuttgart. - Formát 14 X 19'5, stran 500, va~bra. plát., cena 12 řm.
1931/82
Nutno pouk:Í!La.ti na, druhý díl kalendá.ře prof. C. Miil1era, jako vý'bol'nou ka1pe;;ni !Jřímčku zeměměřírčskou a kulturně-toohnickou. Byla v r. 1929 novéz.redigována a co obl>ahu rozšírřena. H\.avně kapitoly kulturně-iuwný,r8lké (XX 3lŽ XXI) !byly nově 7.pracoványa obohaceny o strUJČný :přehled "Zařízení a vedení .zemědělskýc,h hospodá.řství" (22 stram). S t a f, 7.e m ě měř i Č s k á.. Lví podíl na ní má iprOtf.Mii1lJelriZ ,Bonnu, který 'Z 19 kap. obstaral sám 13 kapitol. Vyrovnávací počet, naukJa o nástrojíclJi (s dobrým informativním sestavením o rozměrooh a ceruíJeh hlavníc'h geodet)cký1cb přístrojů (na 4 stránkách), polygonisaJČe a ousolni pořady, výpočet ra dělení plooh, práoo vytyěov.wcí, nivelační, trigonometrické a ba;rometridké Uil'lČenívýšek, situa.oni plány s vrstevnicemi, prřehled souřadnicových soustav v 'lJetlllích němecJkých (věru nutn.é - dosud UlžÍiVáse 44 základních bodů, 'V 'j.:. 1923 sClhvMena 'byla Vlš3lkjeoootná souSlt..wa 1'1'0 telou říši) - a krátkou stuf o počátečnícJt výškách v .zemích evrOlP'ských, vztlllžené na NN. Pruskra (.Norrnal-Nullfl1tclle). Čistě pro říšsikoněmockou potřebu jsou vývody o ustanovení pro úřední měření. - Prof. Galie .přiSlpěl n~)Vou kapitolou o konformním wbrllJZení zemského elipsoidu' a doplnil pojedlllání o základl11ích pojmech zemského vyměřování. Prof. Sa.mel obstaral kapitolu "Jed!lloooohé ul'Čeni času, zeměJpisný,ch délek a ·Šířelk pomocí sl1j.nce a hvězd" III dbšírnou k.apitolu o triangulaci. Základní pojmy fotogra.metrie podJává prof. S. Finsterwalder. Stejně ěasové jsou vývody stav. rady Wagnera o zeměm.ěřiČství ves1užhě měst. Lze řÍJei, ~e prříručka splňuje s.mj účel. K:apitoly nevyčerpávají JPIOjedn:.tnoulátJku, informují vŠiaJk dokonale. S ohledem na omezený llozsa.h k,nihy. j'€lst počet vyobrazení ''o nejmenší. I tato kniha svědčí o vysokém stavu geodetické literatury v Německu. Vydrava.tel a nakladatelství jí věnovali mnoho píle a pi·áce. -Fr-
uo
Nové knihy. Dr. Frant. Kol á č ek: Půdorysy moravských měst. Vydal odbor Čs. společnosti zf:'měpisné v Brně, 1930. Stran 38. Cena 24 Kč. Ing. Dr. Fr. Č'u ř í k : Základy vyšší matematiky, díl II. Vydala (;eská Matice technika, Praha 1930. Cena 48 Kč, pro členy 32 Kč. Horní zákony 'československé. Sestavili Ing. JUDr. J. Pe t e r s a JUDr. K. K ose h i n. Nákladem "československého Kompasu", Praha 1930. Obecný horní zákon. Upravili Ing. JUDr. J. Z Ion i c k Ý a Ing. JUDr. J. Pří k op. Nákladem vlastním, Mor. Ostrava 1930. Prof. Ing. Jos. Ko pec k ý: Bodové stanovení bonity půd orných v ČSR. Zvláštní otisk "Zemědělského archivu", ročník XXII, sešit 1-2. Praha 1931. V komisi fy Hejda a Tuček, Praha II. Stran 41. Cena 5 Kč. Dr. M. G rolI: Kartenkunde. 2. vydAní zpracoval Dr. O. Graf. Dit 1.: Pro j e k· t i o n e n. Vyšlo v Goschen-Sammlung 1931. Stran 116. R.P r a u s e r: Dle 9rundstiickschlitzung. 2. rozšířené vydání. Cena 4 M. Vydal Carl Heymanns Verlag, Berlin 1931. Stran 92. A. C leme n s: Graphische Tafeln ZUl' Ermittlung des Profilinhalts, der Boschungsllingen und Profilbreiten bei Grllben, Teichen und Wegen. Cena 9 M. OdboTlJiIpo}edlJillJl v ~asopisecb. Naše věda. Č. 10 z 1931. Recense profes(,ra Dr. A. Ti c h é h o ke článku Ing. J. Van ě č k a "Technika v samosprávě", vyšlén;. v 9. svazku Československé Vlastivědy, Plaha 1929; Rozebrány v ní kriticky omyly a nedostatky, jež obsahuje článek p. Vaněčkův v části, pojednávající o měření měst. Zprávy veřejné služby technické. Č. 2. Dr. S c h u s t e r : Určení bodu zpětným protínáním v prostoru. Ing. Sr ba: Odborná výstavka při sjezdu v Curychu 1930. C. 3. Dr. A Sem e rád: Stav zeměměřičství v saverských státech Evropy (a č. 4). Ing. Ho šek: Vnitřní velkoměsto (a č. 4). Č. 6. Vládní nařízení o důlních mapách ze dne 13. února 1931, č. 29 Sb. z. a n. Prof. Dr. Sem e rád: Hlídka fotogrametrická.. Č. 7. výoos min .. financí č. 2677/31:.III/6, kterým se vydávají pokyny k provedení § 97 kat. zákona. -zrLes~ická práce. Č. 3. Ing. Fr. S po n e 1': Nový pantograf z le.hkého kovu. J. J il' a 1: Třetí pastelová metoda pro kolorován~ porostních map. Sborník společnosti zeměpisné. Č. 7/8 z 1930. Dr. J .• S t ě h u I e : •Sjezd čs. geografů v Brně 1930. Pozemková Reforma. Č. 2/3. Dr. J. H o l' á k: Urbářské a příbuzné poměry na Slovensku (pokraě). Dr. J; Mí c hl: Rozhledy po pozemkové reformě a pozemkových poměrech v cízíně. - Polsko. Journal des Géomětres et Experts FranQais. Č. 125 (březen). Therese Dan g e r: Le géometre dans l'urbanlsme (dokonč). S i t z: Le remembrement en AIsace-Lorraine (dokončení). R u b í n s k y: Analogies mécaniques jans la résolution des problemes de géodésie. Mergiecibas un Kulturtechnikas Ve.tnesis. Č. 1/2. S u l' i t s: Určení meridiánu pomooí polárky. Ve g n e 1': Meliorační práce ve východních Prusích. - Postup prací upravovacích pří jezeře Lubahn.
es.
1931/83
B
Bildmessung und Luftbildwesen. Č. 1 z 1931. o s S h a I' d t: Erfahrungen hei An· wellllung der Luftphotogrammetrie Iiir KataRtcrvermessungen in der Sehweiz. LaemaÍln: Entzenungsgerat fUr nieht ebenes Gelande. W o I ff: Ober die maximalen Konvergenzen der Kamera-Axen in der 8tereophotogrammétrie. 13a s se: Luftbildmessung bei den 8tudien der transpersischen 13ahn. - Bericl1t,e der Berliner Herbsttagung 1930 de,r Deutschen Gesellschaft fUr Photogrammetrie uber den Zuricher Kongrel3. Osterreichische Z. f. Verm. Č. 1. D o lež a I: 10 Jahre osten. Bundesvermessungsamt. K ap pes: Schwingungsschiefe und Skalenschiefe bei der Schachtlotung. -zrZeitschrift fUr Vermessungswesen. č:5. G u I' I i t t: Die Hamburgische Landestriangulation. Se h w e n k e I: Der Landmesser im Dienste des Heimatschutzes. Č. 6. Lip s : ~ur Berechnung der rechtwinklig-ellipsoidischen, der ebenen Konformen und der goographischen Koordinaťen mit der Rechenmaschine (a č. 7). Co n l' a d t: Drei neue Kartierungsgerate. Č. 7. P i n k w a I' t: Der Einflul3 der Temperatur auf die Angabe von Rohrenlibellen. 13I' a n d : N eue Wege fUr die Ve1rbreitung der Luftbildmessup.g. K I e ema n n: Einfache Entzerrung von Luftbildern ZUl' Berichtigung und Ergitnzung grol3mal3stablichen Plane. . -':"'zrStadt und Siedlung. Č. 1. H e i I i gen t h a I: Die Bedeutung der Berliner Wasser· straBen fUr die Stadtentwicklung. Č.2. G ut: Sanierung ungesunder Stadtviertel in Amsterdam. Č. 3. W o I f : Das oberschlesische Industriegebiet. " (s 22 vyobr.). Č. 5. R e ie h e 1: Land-Werk-Siedlung. -z:{Stlidtebau. Č. 1. N u s s b a u m: Weltstadtgri1n. Č. 2. A g ach e: Neugestlt!tung von Rio de Janeiro. D e I i u s: Landesplanung in Danemark u. Schweden. (). 4. Pf a n nBC li m i d t: K ubische DarsteUu.ng von BevOlkerungsund W ohndichte. K u c kuc k: Bebauungsplan - Fluchlinienplan. -Z1'H. D. I.-Mitteilungen. Č. 3. Ing. F. S p o n e r: Genane optische Distanzmessnng (referát). Č. 6. Recense. AlIgemeine Vermessungsnachrichten. Č. 9. I dle 1': Konec z č. 8. Č. 10. L li d em a n n: Ober die Genauigkeit de·r Langenmessung m. c. ve,rtlkal wirksamen Tangentenschraube. Č. 11. Z i m mel' m a n n: Aufgaben uber prakt. Grundstucksfiihrungen mit vollstandiger Losung (a č. 12, 13). Č.13. E n gel: ZUl' Frage der Beweiskraft van Vermessungszahlen. --zr-
Zprávy odborné. z
llDDOSU
kat. měř. lÍi'adů Y Praze.
(Odděleni
pro nové
měřeni.)
PH obnovováni poz. katastru na kat. území Rakovníka bylo částeřně použito pn detailním měřen ( v terénu k tomu příznivém metody po 1 á l' n i. Při tom hy)~ získány tyto zikušenosti: Hledíme měřiti,zrvIáiltě je-li parno, pokud možno v hoqinách ranníeh a večerních, kdy vzduch se tolik nechvěje. DI'ležitým ěinitelem je osvětlení latí. Visury po slunci můžeme přečísti až do 130 m, :tniž bychom se obávali nepřesností. V)'hodnó jest tudíž mfřiti za zvláště sluneřllího dne v dopoledních hodinách od východu k západu. k vcčeru pak se :'ltanovisek od západu k východu. Nepoužívejme však dlouh)'eh vi:mr pra· videlně toHkJO ve 'zvlálŠtnÍCJh ;případMh. když zaměření nemůžeme jinak provésti. Pra"idlem buďtež nejdelší visury na body 60--80 m dlouhé, které zaměřujeme zá,sadně s jednoho stanoviska. Při vzuálenostech od 80-120 m zaměřujeme se dvou a od 120 až 150 m 'se tří sÍlJJlovjs ek,. Body určené třemi pil'Ůseky a obvodovým.i mírami, mě,řen)'mi pásmem, dávají nám již záruku přesnosti. Lat{! ovšem musí být. stavčny dle krabicové libely a kolmo na visuru stroje. K tomu slouží dioptr, pomocí něhož lať se uvede do pi;edepsané polohy. Neni-li této r·odnlÍnce vyhověno, pak měřeni délkové je špatné. A.y nemusely býti počítány rozdíly z výšek stroje a výšky latě, dáváme horizontálni dělenou lať do té vý'še, jakou má stroj. Při zaměřování bodů postupujeme od 00-3600 a vedoud musi dbáti, aby nosiči lati Sli při sobě tak, lJ.by nemuselo se stále zaostřovati a nebyly čteny velké fOiz,díly úhlové. 'COIŽ prá.ci :bdI'žuje a měřeni činí nepřesným. Často se muže státi u staršího typu Wildova stroje, kde je špatně chráněný šroub Ilstanovky Hmbové - že nedopatřením pohnulo by se tím'ošrourem. Chy,ba, tím7JpI\lsobená jest O'lw-' čejně tak malá, že na polním nálrtu není možno ji hned zjistiti a tak v měřeni ziistala by utajena a objevila by se až při konečne kontrolní visui'e. Je proto veli,~e- důležito mezi mči'enim, zvláště nejs[l,e Jí ji.;;ti, že nepohnuli jsme šroubem ustanovk~' limbové, občas zaměřiti na: nulový směl' a čtení kontrolovati. Není-li možno s jednoho ani s následujícího stanoviska zamčřiti určité body, volíme stanovisko pomocné. Mů.ž,e jim býti každý hod. .iflhož vzdáJenost, je"li větší, se doporučuje změřiti přímo pásmem. T,a.ké byla provedE-na zkouška přesnosti metody polárné metodou polygonovon. Bylo docíleno krásných, výsledků. I'élky přímo měřené a vypočítané ~ouhlasily hluboko pod dovolenou mezí. Polární metodu 1ll0Žr.o co nejvřeleji (]opornčiti při obnovování l'()zemkov~ho Imtastru. In!J, lJá'L'lI.
1931/84
V době od 1. srpna do 15. listopadu v r. 1930 byla provedena jedním úředníkem m ísi t n í t r i a n g Ul ~ 1lI C e části katastfl. ú zem:Í Žatce v mZ1loze 1220 ha. Mletní trig'onometrieká síť byla m1v:íz!Ína na 10 danýldh trigonometrIckých bodů vyššího řádu: 2711 LangellgTaben, 23 Chlum, 63 Přes silnid. 34 Alter Berg. 44 SC1hlossel, 54 Reoorvoir, 74 Katzenhiibel, 84 Lairuge Leiten, 94 Puberlík a 104 Liběšice, určených předitím triangulaení kanceláří ministerstva financí v Praze. Při rozvržení místní l'1ítě byl brán r.řctel na husté zastavění v městských částech území a na úzké ulice města. Nesměla také býti přehlédnuta ta okolnost, že část města leží v rovíně a část na svahu rychle klesajícím k Ohří. Rozložení bodtl. sítě muselo býti v těchto místech obzvláště pečlivé. Bylo pamatováno také na to, aby !'lI) snad neukázala při pllzdějl\ím měření potřeba voliti dodatečně ještě nějaké trig. body, které pak v takovj'cch případech bývají obyčejně určovány málokdy lLspokoJiv~'m zptl.sobem. Mimo to místní síť byla rozřešena tak, aby při rozvrhování polygonové sítě nf'bylo nutno pracovati s uzlovými body. Tyto nejsou totíZ tak přesně určeny jako body stanovené trigonometricky a mimo to počtářské řešení pol. sítě s uzlovými body jeE't mnolie-m pracnějiíí nežli řešeni pořadfi .ioonodUCJhý~u tohoto signálu jsou jen o nceo málo nížší nežli TIa stavbu malé trojboké pyramid~·. l'oužití ty· čových znakfi k signalisováni trig. bodů mí:;tní sítě Ibylo pak ElJ)ooielněJna !kat. ú.zemí Zat~e úplně vyloučeno, poněvadž hy tyto mezi tyčemi zde neobyčejně četn}'ch chmelnic iíplně zanikly. Stahilisace provedena žulovými hTanoly rozměru 20 X 20 X 75 cm s tesaným kříž· kem a nápisy K. V. 1{130. Pod hranoly byly centricky osazeny žulové desky r07.1W\l'ft 50 X 50 cm s vytesaným křížkem v trojúhelníku a pod tyto opět centricky hrdla lahvi. Úhly měřeny celkem na 48 stanoviskách, z nichž 9 bylo vyššího řádu. Z nově urče· ných bodů observo"\"ána věž radnice (2 excentry na ochozu), 3 komíny a 2 hromosvody excentricky na plochých střeeh:ích. Měření provedeno ve 4 skupinách a řa
n
Ing. Lacina.
Roku 1930 byl dohotoven operát nově zaměřeného kat. ůzemí města Pacova. Pro zaměřooí tohoto úz.emí byla Izvolena jednak me tOM polygonová a jednla,k meioda s t n '10 v á. Měřický stůl při polních pracích užitý byl zdokonalen. Dřevěná rýsovka E'tolová byla nahraozena dieskou z broušeného glda. Zavedeni skleněné rýsovky se ukázalo jako velice "\"ýhodné při výpočtu výměr jednotlivých pllrcel a dále při reprodukci map, jf'zto nod originální mapa nejevila vůbec žádnou deformaci papíru. Otisky nové mapy pořizovány v reprodukčním íistavu min. financí tak, že originální mapa napnutá na skleněné desce byla dávána. přímo do prosvětlovacího lisn. aniž by se byla dříve se skla sejmula. Následkem toho neměl aluminiový štoček ani pa.k hotové mapové otisky ž:ídn':': srážky. Třeha sd~liti. lže IOO8tup práce 'zŮJStával v 'Podstatě týž jako při používání rýsovky dřevěné. Mokrý kreslicí papír byl rovněž napiat použitím šlehaného bílku ua skleněnou desku tak, že byl ,k' této celou svou spodní plolchou dokonale přilepen. Po t$'denním zaschnuti byl vyrýsován na desce sekění rám a vyznaěenypodle sOllř'adnic v~echny tdgonomf'tricke a jiné měřické body potřebné pro 'stanovidka i usměrněni. Zároveň vyrýsovány na okraji sekčního listu všechny možné orientace z předpokládaných stanovisek (prfisep.íkyse sekč· ním rámcein b~'ly předem vypoč-ítany). Způsob rayonování zůstal nezměněn, pouze jednotlivé body nemohly b}~i 'vyznačovány pikíl'ovací jehlou, jak se činilo dříve na rýsovkáiCh dřevěných. ježt
1931/85
praví: "Vysoká škola technická v Brn.ě byla zastoupena ukázkami zkušební práce provedené u Kníničekj zde třeba litovati, že nebyly též vystaveny přehledy docílených výsledků" žádá pan prof. Dr. A. Semerád o uveřejnění tohoto doplňku: Pan refe'rentpoloŽiil až na konec svoji zprávy o výstavě též účast Ceskoslovenska. Zde neúplně citoval techniku v Brně, jež vystavovala pod jménem: I. stolice geodesie české techniky v Brně exponát stereolotogrametriekého plánu území pro přehradu u Kniniček a druhý exponát fotoplán téhož území. Z ÚSp0J)fi.ýchdůvodů omezili jsme se jen na dva obrazy. Ve článku ,fotogrametrické zaměření úZ':lmi u Kníniček', uveřejněném ve ,Zprávách veřejné služby technické' r. 1930, jsou uvedeny veškeré podrobnosti í rozbor přesnosti, jež pan referent s lítostí ve svojí zprávě postrádá. Konečně jfst poznamenati, že péčí ministerstva veřejných praci se podařilo, že Cs. společnost fotogrametrická pronesla společný referát a upravila společnou exposici Ceskoslovenska na tomto mezinárodním sjezdu. Semerád. Foto~rametrický kurs v Jeně. Podniceny úspěchem fotogrametrického běhu v roce 1929, uspořádaly Zeissovy závody letos v době od 16. do 28. března nový kurs, který se t(:W ne1byčejné pozornosti mezinárodní, což svědčí o stoupajíciím významu fotogrametrie. :Mezi 52 účastníky byli Dánové, Cechoslováci, Finové, Jugoslávci, Němci, Norové, Rumuni, Španělé, Švédové, Švýcaři a Turci. . Probraná látka sestávala z výkladů teoretických, z výkladů o přístrojích a praktických návodů a úvah. O teoretických základech fotogrametrie vykIMa! prof. O. v. G I' uber. Vyložil nejprve, za jakých podmínek lze považovati fotografický snímek za centrální průmět, vysvětlil vzájemné vztahy mezi dvěma odpovídajíc,ími centrálními průměty. Pak odvodil z podmínek pro vidění skutečných předmětů podmínky pro ste.reoskopicke vidění při pozorování obrazů. V· dalších přednáškách vysvětlil vztahy mezi leteck~rmi sliÍmky a nejzajímavější část jeho přednášek týkala se opticko-mechanického řešení jednoduchého a dvojitého prostorového protínání zpět, jak se provádí při zpracování leteckých snímků. Druhým přednášejícím teoretIkem byl Dr. Mel' té, kostruktér Zeissových objektivů, který podal výklad o podmínkách, jimž musí vyhovovat správně zobrazujíci objektiv a o cestách, jimiž se odstraňují optické vady objektivů. O přístrojích přednášel jednak prof. v. G I' li ber, a to o stereoplanigrafu, restitučním stroji a radiálním triangulátom, jednak jejich konstruktéři a to Ing. 'S c hne i der o fototheodolitech a Ing. Pf e i f f e I' o leteckých fotokomorách. Výklady o stereoplanigrafu a restitučním stroji děly se současně s mont.áží obou strojů. Mezi návody rázu praktického spadaly předně přednášky z oboru fotografie .• lednu z nich, ve které byla věnována pozornost deskám, jejich gradaci, citlivosti vůči barvám a jemnosti zobrazení, proslovil Dr. G u n dIa c h, kdežto o f i I m u pro leteckou fotogrametrii 8, jeho zpracování přednášel Dr. Ta pp e n. Další praktické úvahy týkaly se rckcgnoskování území pro terestrické zaměřeni, l-.řednášel O. v. G l' U ber a přesnosti a hospodárnosti fotogrametrie, přednášel prof. Dr. F I' i t z. Přednášky byly doprovázeny demonstracemi a cvičenimi, které se konaly většinou v hodinách odpoledních. Cvičena byla stereoskopie, orientování sním~ů a měření směrů na radiálním triaalgulátoru a vlico·vání snímkt'í. na restitučníin stroji. Jedno polodenní cvičeni bylo věnováno rekognoskováni území pro terei'trické zaměření a následu!ící den byly proved&ny snímky na rekognoskovaných základnách. V závěrečných hodinách kursu dostali se též ke slovu frekventanti. Tak přednášel kapit.L o f str o m z Finska o letecké fotokomoře konstruované dle návodu gen. Ne n on €i a, která kromě vlastního fotografického objektivu má dva objektivy postranní, jimiž je souča.sně s územím fotografován na desku horizont. Z polohy obrazu hO'rizontu lze pak určiti sklon :1 směr snímku. Druhým přednášejícím frekventi:tntem byl Ing. B a. s s e, ~terý referoval o úspěšném použití aerofotogramehie při pro.tektování perské dráhy spOJujíci Kaspické moře s Perským zálivem. Tře,tí z mluvčích Dr. E val d informoval o cílech oddělení pruského ministerstva obchodu zvaného "B i I d s t e II e", které má na starosti pc>dporovat účelné využití letecké fotografie pJ'O účely mapovací, hospodářské, propagačni, učební aj. Dvě půldne čtrnáctidenního programu byla věnována návštěvě planetaria, skláren Schottových a závodů fy Zeiss. Fiker.
Zprávy spolkové. Jednatelská
zpráva ,.zájmo'vé skupiny zeměměřičské při SIA:'. odbor Praha. Od JXl~lední valné schuz.e. která se konala 15. února 1930, dů&la jednatele řada do· pisů, IpOnejvíce z prsŽ6kého odooru SIA. Tyto dopi8y byly vyřiwvány ve shodě s před. "edou Ing. 1\1.'lndysem. OlJsah dopilSl' w týkal vět;;infJu nejdůležitějM události tohot{) l'oku,. jíž byl sjezd SIA, ktereho se 'z.ájmová skupina zúča~tnil:1 činně jedlla.k velmi r·oučnou a hojn€ navštívenou přednáškou pl1Of. fu. llyšav':-!to .,0 nových {~pravách měřičských strojů". Vedle toho zprostředkovala zájmová skupina účastníkům Sjoezdu ná,vštěvu reprodukč~ího ú~tavu min~EteI"S,tvafinancí. Prad ve ;,je'T.dov(·m výboru zúi:ía.stnila se &kuJlina ctyřml členy.
1931/86
Jinou událostí tohoto roku b)'l mezinárodní 2:eměměřič,ský kongrei:l v Curychu, jehož se zúčastnilo několik členli skupiny. Zájmová skuvoina společně ~ Soolkem čsl. zemčměřičli v Praze navázala prootřednictvím ministerst,va zalmmičníeh věci jednání s vládou jugoslávskou, která nll.bízeln. m~sta čs. zeměměřiČl''tm ve státní službě. po pl:'ípadě 2:adání práce civilním firmám při katastrálním vymřřování. Bylo opatřl"no mění pracovních podmínek pro civilní zeměměřice a překlad byl V'Ostoupen Jednotě úř. ant. civ. geomAtrft. Ve v>"bOÍl'ových schftzích byla :Hle věnována stálá pozornost (,t:ízkám stllilijnim a v himto ohledu zalJJý~Ií sk1lpina To'zvínoutl i'llltensívní činno'lt v 1lžší 'poradní komisi při vysoké ~kole speciálních MUk. V komisi pro vypracovár.í ankety () reformě čes. vy~. učení technického je skupina mstoupena třemi delegáty pOIVěřl'IrVmi úkolem. dbáti zájmli vý_ chovy zeměměřičského dOl'Ostu, jsou to prof. Petřík, Ing. Chramosta a Ing. Mikula. Skupina se zúčastni WŽ přednMkové čínnosti poř:idane v SIA. Prof. DI'. Hysa.vý pro· sloví tu p,řednášku o mQ'del11ú;h strojích měřičských. Také o účast na sjezdu, který ~e hude konati letos v Parduhicích, jest postaráno. V rámci jednání skupiny dne 5. června 1921 dopo~edne přednese tu Ing. P. Potužák přednášku "FotJogrametrie, její lLooavadní vývoj a dnešní &taov". Zájmová skupina jednala vě.téinou ve shodě se Spolkem os. 'zemělllěřiéů a. Spolkem inžooýrfi státní měřičskě služby. . Celkem jevila se i.\innost naší skupiny za právě minulý s'Porávní lGk v práci, z:Hežející hl:.wně v udržovaní úzkých styk!l mezi zeměměřičskými Slpolky a. ~irokou obr:í inženýlrskou. V Praze, dne 14. února 1931. Mandys, před1seda. Ing. P. Po,'tuž:ik, t. č. jednatel. A.áůná valná schůze Spolku ČS. inženýrů stát. měřiěské služby konala se' dne 8. ůno'ra 1931 Y Domě inženýrů Ul. účasti 73 ělcnfi. SchUizi zahájil předseda Ing. 3t'!m v 9·30 hod. VÍitá přítomného p. pr,of. Ing. Petřika a zástUlpce spolku posluchačil z3měměř. inženýrství a uděluje slov0 kol. Ing. Hajtrovi, J..-terý přednesJ. přednášiku o pm:;t;!nkove reformě se zřet.elem k provádění v kata.storálním operátu. (Přednášlro. bude uveřejněl1a v Z. V.) Za vý .. stižoou a pečlivě IprO!PracOIVanOll přednášku poděkovali předseda a vrch. r. Ing. Novák. Při 2:ahájení vlastní schůze věnuje pře100da posmrtinou vzpomínku zernřelS'm kol. Ing .• Jo~toyL Ing. Simť:čkovi a Ing, Trávníčkovi, již v~slechli přítomní stojíce. Jelikož z'práva.o poslední valné schůzi byla otíštěna v Z, V., bylo po návrhu od čtení zápisu upušt,ěno. Po té přednesl zprávu jednatelskou Ing. Mikul:a. (Zpráva bude oti;těna v Z. V.) ZpráIVa jednomyslně schválena. Pokladník spolku Ing. ŠkQpek konstatwj>e ve své zprávě, že finanční stav se v posledním roce zlepšil. Příjem y r. HI1}O činil 19.408'60 Kč, vydání: 12.100':;10 Kč; jmění koncem r. 1930 ohnáEí 73(J7'SO Kč. V důs,ledku toho předkládánánh, aby ťlelllský příspěvek pro rok 1931 byl snížen na 50 Kč. Návrh byl ,přijat. Za reviSQlry Í1čtl! podal zprávu Ing. Há,m; zdt"lrazňuje pečlivé. a ~řehledné vedení účetních položek a podává n:1vrh na. udělení a.bsolutOlria pokladníkovI. Schváleno jednomyslně. Poté ujímá se slova předseda mg. Sftra. V:upomíná spolku od jeho l1sta.vení a těžkých hojili, které musel s'polek prodělati zvláště s počátku. Mezi jiným pra.ví: "Naše spol. ková činnost byla 'Ztížena tím, že jsme měli ,proti Babě plno předsudků a nepochopení a že jsme :tedy nehojo,va1i jooom z:l svoje hmotné z1E~pf;ení,n~'brž také za !'\Yoje pOl'3tavení morální, a. ti z váe, kteří jsou jen poněkud zasvěceni, mi dosvědčí, že tent,o boj byl trpčL" V dalším pak vypočítává, čeho spolek svým Mlažením dooáhl a zmiňuje 00 (} tom, že velikou zásluhu nutno přiNsti oněm kolegům, kteří za'li1:.ivají vedoucí míst:l a. tam snaží se yzbuditi pro nM stav a pro naši práci pocho·pení neobáiV'ajíce se, že tím svému p.)stav~ní nějak zadají. nýbrž j80uce Hi naopak vědomi tobo, že se stanoviska. služby jest 1;00 jejIch povinností. Přiznává dále, že lse nám stále jestě nedoótá.vá toho, mč bychom. u porovnání s jinými. měli spravedlivý nárok a pro-to zdfimzňuje, že je nutno houževll'a.!,ě praeovat i v budoucnu! Děkovný projev Ing. Nováka předsedovi za. jeho namáhavou a vyčerpávaj.íci práci pro spolek byl kvitován v~emi ,p.řítomnými bouřlivým potleskem. Při volbě funkcionářů zvoleni aklamací: Přoo.s.eĎJuu: Ing. ~ůra, místopředsedou Ing. Štl"ttek, I. jedniatelem Ing'. Mikula, II. jed. natelem Ing. Hlaváěek. rpokladníkeTt~ Ing. Škopek, ZlJ,pi80vate.]enl Ing. Aule, členy výboru: Ing. Guldan, Ing. KučNa.. náhradníky: Ing. Dr. Pokorný a Ing .. Janele, revisory úétft: Ing. Háva a Ing. Vacek; do sIDÍrčí rady: Ing. Novák, Ing. Klimeš, Ing'. Mrázek, Ing. Kráitký a Ing. Laudát. Ve volných návl'Zích hylo !piI'Ojednánosta.llovi~ko vůči člť-Dům dluhujíeím Člen5ké příspěvky za několik rokli. Jiných návrhfl nebylo. Po 8chfizi rozpředla. se Q('bata. o některých bodech přednášky In~ H.l:vjtra. . 1
Zapsal: Ing. Hej!.
1931/87
Zpráva jednatelská Spolku čsl. zeměměřičů za rok 1930. Dle usneoonÍ brněmk6 ntlnó ,scMze učinil ,výoor podání na IplesiUium min. veř, prací ohledně úpravy zemčměřii;ské služby tohoto ministerstva. Zájmům zeměměřičů sloužil ::;púlek též při jednání s jugoslávskO'U vlaclou, které bylo vedeno ,pIl"ost.řednictvím minist,erst.va. zahraničních věci. Výsledek tohoto jednání byl, že .bylo opatřeno znění podmínek a toO ja.k pro rpd'ípadné smluvní úřed.n~ky státni, tak Pf() firmy civilní. ktMé by event. cht~ly pr(}vádětí zeměměřiiíské práce pro stát jugolsIávský. Zněni podmínek bylo· též přť'dánc, ,Jedno·tě úř, aut. civ. geometru. Spolek působí jako 'P'ro:;třooník při umísťování našich zeměměřičů doma; ve,dle, tétl\ činna.sti je ve spojení s Čsl. zahraničním ústavem a mohl infnrmm'ati uchl;lleče i o poměrech v cizích službách, na př. o poměrech ve franoouzské službě '\" R:vrii. Spolek věnoval t.éž stálou pozornoo,t otázkám. studijním. Na popud Kluhu měř. inž. hlav. města Pr11.hybyla {J(Idá.naministers,tvll školství a l1ár. O'SVl úřadu města Brna. Spolek posluchačů zeměmťřičského iníenýrství na čes. vys. učení technickém v Praze kional řádnou valnou sclrtlzí v červnu 1930, na níž zvolen za předsedu Boh. Pernica. Spolek tento rozvíji chvályhodnou činnost hlavnJě ;ve vydávD.ní. přednáf<ek a organisovánf posluchačľl. Za osvědčeného řízení pp. měř. rady Ing. Růžičky a prof. Dr. Fialy a 7..:1spolupůSK> bení red:akčnfho výbol1Uhylo vydáno 10 čísel Zeměměř·itčského Věstníku z.většeného fOtrmMu s.bohatým obsa,hern. Pám'l.m redaktorům i administrátorovi Ing. Vrbovi ruíJeží náš upřimllý dík. Zpráva jednatelská Měi'lčské l>kupinySIA a odbočky Spolku čs. zeměměřičů v Hrně za rok 1930.
Jako předseda fungoval IIJg. F. Ů ty r t.l í k,. Na !podzim před koncem správníhó} roku byl přelo~en ď(}Slavao.nipilný jednatel kol. Ing. Pro c h á. z k a do Olomouce a agendon jednatelskou byl pověřen pro zbyt.ek roku zapisovatel Ing. V i čar. VýbOj' konal 8 yýl..Ql'ový~h schůzi a p.()i'o1daI4 členské sohŮ!zespoj'6Ilt'lvždy s odoornými !pře d náš kam í. První předn:lšel prof. Dr. K lad i v o na thema: ,,0 U()VOU základní síť trigonometrick,oll republiky čsl." V druhé, konané na Stadionu, koleg.()vé R ft ž i č Iha, F a I t li S a .J a ně IPIOdalíreferáty o cUrySSlkýeh sjezdech. Třetí přednC61 pl"of. Ing. Dr. Ti c h ý ,./) katll.Silirálnímměd'elÚ v cizině, zv~áště ve švýcaQ'sku"; poslední pfednášal kol. Ing. F i I k u k a ml. , O novém měi'ení ve Velkém Brně". PO'SIední dvč přednášky bYlly pořádány sp()looně se Spolkem měřickýeh inžený1rů sM.tnich a státních IP'Odnikl1v Brně a síce za úča,st.i. která připůmínala úč::tst na· pře<1Iuišlcich v nejlepšíeh dob:wh spolkového života v prvních letech po převratu. Kromě ·této činnosti 'pa'ednáškové 'byl obe"lJIl sjezd SIA v Král. Hradci dvěma delegáty naší skupiny.
1931/88
.Jest třeba zde pHpomenouti, že letOlšíh() roku konaly se dva sjezdy, které byly mimohí.dné d'ůležitosti pro náš stav a sice meL~ná;rodnísjezd foto~ametriclkJy a zeměmělfičsky 'v Curychu. Bylo naší starostí a snahou rzpwsobiti,aby přes smutné poměry hospodářské pokud možno hodně našich kolegú sezúčallítnilo sjezdfi jakožto ooM E'otavoyskéorgamllliace mezinárO<1rá.Z Brn3. zú~tnili se sjeuiů pp. Faltus, Janč, ltúžičlka, Tichý a Sponer. Pro curyšský kongres bylo vy'pracováno kioJ..Čtvrtlikem, Faltusem.Fi1kukou st. a J'ančem memomndum o činnosti l;eměměřičů v zemi morav8kOlslezskó, které však pro QPOZděnédodání ne];l(Jb~obýlti zařazeno d;o jednání sjezdo·vých. Tento sjezd pŮ1sohi1Ivzpruhou na celý náš sl;ruvovs,[,ýživ()t a ,poznatky na němzís!mné smly se podnětf-ID ph>driých diskul:lí na člelThskýchschůzích a lze prcdpoklád'ati, že bude míti i obrooný vliv na vý;voj zrměměřiěské věci u nás. Kole~ové, M,fJn oe sjezdu zúčas,tDilí, měli příležitost poznati na mí~tě švýcarskou organisaci zeměml:nčské práce, odborné uušenosti a 6po.[ečenský význam k()l1egftšvýC3.fs:kých.švýcarský zeměměřič stáVá se st,ále více naším vzorem. . V záležitosti nes.pr:J,vedlivrlioocenění práce zeměměřičů v ministerstvu veřejný~h prací byla ministerstvu odeslána pi'isiušná reíioluce. Jmenování člen,"lregulač1llho sborll' v Brn~, které bylo prov.::dťno s hlediska čístě politického a do JcteréhoZ nelbyl tentokll"át žádný záJstupce spolku c() t:lJk<)IVlého jmenován. třebaže dosud jsme tam svého zástupce měli, bylo vzat,o s politováním na vědumí. .Jmenování zá~tupce našeho stalo 58 totiž za okoll1losltítakových, že nabízenou funkci kolega (Fa1tns) nepřijal. , Bylo nám zadostíučiněním,' že pézmooovací návrhy ku chy~ta,nému stavebnimu řátěšitelnouuda,lll()stibylo, že jsme se letošího roku doék:ali poslední státní z!koušky ještě na. dVloulctémběhu. Celkem končíme rok v hospcdařské a soc>i:Awní kris;. K,olegové úředníci očekávají resystemis.aci; ale máUl~ pevnou důvěru, ža přii\,tí &prá"ní rok IJi'ínese žádoucí obrat k lerpšímu.
Zákony a nařízení. Vyhotovování důlních map. Ku zákonu ze 23./11. 1927, čís. 169 Sb. z. a n., kte:rý cHvá interesenttl nárok na nahlížení do důlních map, vyšlo vi á dní (prováděcí) na ř í z e n í ze 13./2. 1931, v čís. 29 Sb. z. a n., kterým se us taTIovuje OIbs
~ ů z n é. Diplomy Výstavy soudobě kultury v Brně obdrželo Ipřed něJl.Olikatýdny někoiik vystavovatelů zobol'U zeměměřiěskéqo za vystavOVWlé předIlJěty vědecké ceny v e:>;Ilosicí odboru ,.vědy\' duchové a toclmi.eké kultury a vy!!. školst,i". Prozawn zjistili jsme, ie uznání obdrželo min. financi .(pozemkový katastlr), a jeho triang. kauce:híř. T rri a n g. k a n cel á ř min. r i n a n c í vY'8tavovala: Schematick'B znázr;rnění soustavy 559 norD;lálních rovnic, .jež byly vyřešeny při směrro'vém vyrovnáni! základní sítě jed.notné trigónOlIietricki\ sítě ka~strální v'OSR,v roce 1926-1927. Kaidý z 741.6 koef~. cientfi (7 nebo 8místných) v' t.om1Qznázllll11ěníhyl vyz.nač6111.mm "Hnou a 4 mm dlouhou čárkou. V nakresleném rámeí v~'zIlaČel1ačísla. končící ,,1", ~,6") . znamenala pojmenování
1931/89
bodů (trojúhelníků) a zároveň označení příslušných l1ovnic, korelút a absolutnieh člem"r. Schematické znáwrnění zabralo pbchu J'2 m2• ~oust.avu 87 norm{tlnkh rovnic, vyřešených pd směrovém vyrovn:mí základní sítě jednotné trígo'll()metrkké sítě kata.strálIlí v jihozáipadní č{lsti 810vemka. Tato SOUlStava byla uspořádána pro řešení normalnÍeh rovnic spojováJlím podle min. r. Ing. J. Křováka *). Dále vystavovala sestavení číndelů získaný ch řešením hořejšfch 87 normálnícl1 rovnic a potřCibtnýchpro výpočet korelát. Náčrt základní sítě jednotné trigollomet,rickó sítě katJas.trá.lni v jihozápadní čústi Slovem,ka, zná~z,()ll'ňující postUlP spoj.ování no rmálních rovnic při jLjich řešenÍ. Náčrt kaUtstrá.lních pravoú.hlých souřadnicových l>oustav ČSR. (nolVá.a 6 dopavadních). Výškový plán podelmiho řezu. vedeného krajovými stranami severní č1l6ti základní sítě jp,dnotné trigonometrické sít~ ht.astrální.H.ůrzne sítě trigonom. Ukázky zá,lli,dního triangukJ.cniho listu a triangulačniho lis,tu. Pět dfevětných modell"rrůzných typů měřických st.a· veb (1: 25). čtyři fotografie měřických staveb a 3 fotografie velkých teiod,oilitú. (Podrobný seznam vystavovaných předmětů b)nl otiště-n na stránce -6\1 "Katalogu Výstavy wudobé kultury osn.") Vypraw,ání výst.avních předm6tů tIÍang. lm.nc. min. fin. řídil měř. r. Ing. J: ?tf e zn i k podle pokynů min. tady Ing. J. K ř o v ák a,. R e ,prod ti k Č JI í úst 2. V min. f i TI a n c í, kJterý vy8ltaV'Ovalpostup l eprodukce lmtastrálnlích map za !použití rytiny a připr:l.Vurelprooukčnich desek pro tisk přímý (Tyto ulcizky byly dány ok dispo~ici česlws[o"enskému technickému museu v Pra.ze.) M~teriál pro výstavu uspořádal m. vrchní rada Ing. J. K a val i r. K a t a str á I ním ě ř. ú řad (odděleni prIo no,;ě maření) v ľraze, který ,vystavoval postup podrobného zalllěřcvá,ní katas,trálních území metodou ipIOJygOn
*) Lng. J6Iilef Křovik: Wení MlllláhlÍch rovnic připo?várum nebo sll~váním. Zvlá@tAiotísk Z ča,;opi~1I.,Z'PJ!ávy veřejBé služby techniw' z (Í8. 1~, r()\~. IX. V Praze lP27. Nákladem vlast.oim.
1931/90
II. státni '~koušku !podle. přechodný,eh usta,novení ze dne 14. července 1928 vylkonali o dle dna 1 9 3 1pánové: Jaroslav Rwwk z Dubence v O., Va,lentin Javorskij ze ZadSiJJluv R., Jaromír Pmcházk3. z Myělína v O., Mendel Fisc,her ze za,lueze ve Východní Halič1, Antonín Adler z Olomouce na ,M., Grigorij Popesko z Feodosie v R., Otto Kodll z Plzně v O., Jaroslav PaiJ'er z Prwhy v O., Karel Ullrieh z Malé Chuchle v O., Alo1s Paulus 'ze Sulkova v O.
Kongresy. XIII. mezinárodní kongres federace pro bydlení' a Etavbu měst bude konán ve dnech 1.-5. če'rvna t. r. v Berlíně, z~ pOllporyříšé. pl"'Uskýeh'zenú a města Be,rlina.. 80učwsně tu budeotevřer.a NěmeckU.staveblli výsttllNa.Jedna ze seilooítéto nejúplnější výstavy z !poE'lledníchlet !bude vi~no";-ánamezinárodní eXlplosicipm by.Uení a sta.v1)umě"t. Vynikajícíodbornící mezináro·lního jmena. budou podávatí odborné refeníty. Z OSR., které je zastoupeno v předsedníctvu, jsou přihlášeny čtyři Il"eferáty~MUDr. L ProcháZlková. Ing. Vaněček a. Ing. Zelenka.. veF-měs'Z Pr'lhy a Ing. Ivo Beneš, M. aut.! civ. geometr z Bma. Čs. oddělení na '\'ý1stavč {),rganisuje UstJlV pro stavbu měst a. obcí venJwvských při M. A. P. Blížili informace dodá: Fédératiolll lnternati-onale de l'Habitation et de fAménagement des ViTIes,25 Bedford How. London, W. C. 1.
Zprávy osobní. t ProfesOl' Raoul Gautier. Dne 19. duhna
1931 ~emřel ve věku 76 le,t v Ženevě Raoul Gaut'e,r, profesDir AAtronomie na tm1ve,rsitě a ředitel hvězdárny v' Ženevě, známý našim účastníkům rLe shromáždiění Me'ZtinárodníUnie geodet1ťJk:éa 'geOlfy,sikáhújakožto či,lý misto[liřed!sed:a.geodetie;kJéseilooe. Jmeol)váni: U ministerstva veřejných prací. Cen t r á 1a. Do V. ptI. stup.: Ing. J. Cibulka. ft ea i tel s t v i !pr o· s t a v lbu v o dJní c h c e s t. Do IV. pL stup.: fug. K. Malina a 'Ing. J. Švec. Do V. pl. stwp.: St. Doulbek a Ing. R. Nebola. Zem. ú řad v Br a t i s 1a v i. Do IV. pl. stup. Ing. F. ~nek, do V. pl. stup. J. Kret~ a Ing. J. lUusáček. Zem. úřad v U~horodJě. Do V. lPi. stup. O. Bene,š. Zem. úřad! v P'l"a:~e. Do IV. pl. stUIP.Ing. V. SŮI"aa Ing. A. Jelínelk, do V. pl. stup. Ing. R. Fuxa, Ing. J. Dvořák a F. V:íla. U ministerStva zemědě1ství. A g r á r. Ú lř
1931/91
Do VI. pl. stup.: Ing .. B. Pitzinger, M. MOOíŠek., K. Perna. a F. Srb. Měř. koncipistou: . D~_Ge n e r á I n í f i n. ř e d i tel s tví v Br a t i s 1:JiV ě: Do II. pl. stup.: Ing. J. Baš€l, vlá'dinámradou; do III. 1Pl.stup.: Ing. J. Hrstka, Ing. J. N·osek, Ing. K. Rykr, Ing. J. Sojo a Ing. F. PotůJOek . . Do IV. pl. stup.: Ing. G. Dobrovolný, Ing. K. KmtoclJJvil-JeliJnek, Ing. K. lfanzal, Ing. J. Humbal, Ing. R. Klime.š" Ing. K. Kolesa. Ing. K. Žáiček, J. Kr~štJofik,Ing. J. Markalous, Ing. K.Špetla, Ing. J. MynáJř,R. Reichard, Ing. J. ChŮira"E. ženíšek:, Ing. S. Konečný, Ing. E. Demel, Ing. P. Podl1beckýr,Ing. A. HrubOlVský,Ing. J. Ohyha a Ing. V. Wankát. Do V. pL stup.: J. Ku,bík, E. JeHnek, Ing. A. Kovaříček, J. Cam, Ing. A;. Pejcbota, Ing. E. Sl[wíč8Ik, Ing. E. S.]ezák, G. Patzel,· F.. Modes, Ing. E. Lupač, A. Svoboda, A. Ohytil, J. Č{)ICthnář, M. Moihr,F. Ur!boan,J. Podstrutný a J. Svoboda. Do VI. rpL stUlp.: B. Zdiara., Ing. J. Hrubý a Ing. J. Veselý. Při jat i: 1. Za měř. ko.ncip.: Ing. J. Šťastný (Rim. S~bota), Ing. J. Líibal (Galanta). Š. Lukáš (KOIŠice),E. K,otJzian (Bratislava) a Ing. V. LaJblllLa('Thenčín). 2. Za sm1uvnlÍ měř. úředníky: Ing. T. Tomorug, Ing. A. OlšiÍ'Vský a J. Mal1čenko. Ze slu'žby vys t o u p i I i: S. Ledwbyl, N. Ohyrjakov. Z es.] u 'žbyv ys t iOU P i I i: S. Ledahyl, N. Chyrja.kov. E. Hlavní fin. ředitelství v Užhorodě: Do III. pL stup'.: Ing. V. Primich; do IV. pl. stup.: Ing. J. Vobr, Ing. S. Ždímal. a Ing. M. We,isel. Do V. pl. stup.: B. Kwdlec, T. Thám, A Q;ervenyák. Přijat jako měř. konlCipista J. Kern.. U Stát. pozemkového úřadu: Do nI. plat. stupnice: Ing. K. VoHcer a Ing. V. Papež. Změny ve stavu úřed. opráv. civilních geometriI (od 1. ledn3. jfl31). a) Op r á vněn i nabyli: Ing. Jiří Petel'schik v Praze, lr.g. Ml'el Galus v Pro.ze, Ing. Ludvík FríedHinder v Praze. 17)OIPr á vn;; n Je e v z d a.] i: Ing. Jiří Soukup v Praze, Ing. Karel ZidlickSr v P['2.ze, Ing. František étvrt.lík v Urně. Ing. Josef Toušek v Emě, Ing. Oldřich Wičar v Bmě, Ir,g. Rudolf Znožinek v židlochovicích. Ing. HE:Jm~nnFi~~her v Úo8tín. L., Ing. JOl3ef Schn€ider v Lokti a Ing. JAn Ff'ketl'llá,zy v Šale n. Váhcm. c) Oprávnění zanikla úmrtím: Ing. AntOlninPopek v JarornH'i, Ing. Karel KQtien v PMd1l'hicích a Ing. Bohumil Dole~al v Praze. Právo k užívání stavovsliého o~načení "Ing." získali k!olegovó: K. Hylll1ar ve Zvoleni, O. Pýreil.~IV KojetíJJ.ěa .J. Thanh1iuser v Rym:ařově.
.J. Čtvl'tnÍiČek.
1\ O U t e k. Rozmarná vzpomínka bývalého posluchače prof. Líčky. Na dvace,t pět let je tomu, co jsme byli zasvěcováni do umění vyměřovacího čili, jak říkávali a psali Němci, "Me.6kunst". Na ty doby, kdy zemřelý prof. Ing. J. Líčka, nás tehdy mladé a neklidné prvními pohledy do žívota, cvičil v přednáškách, ústavě a pří polohopisném plánu města Přerova, často si nyní vzpomínáme, jsouce mnoho let již v praxí. Rozešli jsme se po krajích republiky a také· ti, kdo tvořili úzký pracovní kroužek kol prof. Líčky, nezůstali pohromadě. Byla to tehdy čilá pětka, která sestávala z asistentů Sommera, Mátla a Dr. Tíchého a kolegO. Doležala a Zemánka. Pilní byli v plnění povinností, veselí a družní ve chvílích, kdy milý profesor přál jim osvěžení. Na mnohém pak bystřili svůj vtip, leccos veselého vymalo~ vali a - básnili. Korunovahý básník v jejich středu složil také jeden podařený kryptogram. Dnes si připomínáme jej a otiskujeme na paměť onoho prvního našeho spolčování při pracech, ~terými jsme byli uváděni do života praktického: Bylo parné léto; zemánek obilíčku dole žal, až mu červenala líčka; když pak· zazněl tichý dívčí zpěv, v ,sečení se mátl. Hle, jak pěkně spojena jsou zde jména členů pětky a p. šéfa: "Léto", toť Ing.J. Sommer (zemřel již; jako M. aut. civ. geometr ve Znojmě), ,,zemánek", Ing. J. Zemánek (vrch. měř. rada v Bratislavě), ,,dole žal", sám skladatel kryptogramu Ing. J. Doležal (měř. rada v Plzni). ,lička" zřetelně naznačují jméno oblíbeného prof. 'Ing, J. Líčky, "tichý" toť Ing. -Dr. A. Tichý (profesor vys. školy zemědělské v Brně), a "mátl", Ing. Jul. Mátl (zemský měř. rada v Brně). Od těch dob mnoho vody uplynulo, a vážné starosti života na nás dolehly. Ale trochu veselí smíme přec ukazovat občas všude .. Nemohl by Z. V. někdy ·drobnůstkou podobnou nás oživit? Co namítnou vážní proti tomuto :nápadu? Ta.ké sa.tirikové by' se mohli v této rubrice uplatnit a když jinak nelze, .namířit na různé ..chyby a' výStřelky. - '. - . .. . . .' . . ,. lnger.
1931/92
v
v
v
V
.I~
/
ZEMEMERICSKY VESTNIKčs. v
/
6 1931
ČASOPIS SPOLKU ZEMĚMĚŘIČŮ _ X I X. ROČ N t K - V BRN Ě 1. ČERV N A I 931
••••••••
Dány tři body trigonometrické sítě A, B, O. Pozorovatel, chtějící určit polohu tří bodů A', B', O', má možnost zaměřovat z bodů A', B', O' vždy na jediný z bodů A, B, O. takže měří úhly
+
cp= 180 1'2- !J3' a těmito splněna podmínka cp
'l/J
+ + 'l/J
= (JJ
1800
+ a3 -
;'1,
= 3.180° -180°
(JJ
= 180°
= 360°.
+ !J1-
a2,
(1) (2)
Nyní jest úkolem z těchto zorných úhlů a aspoll jedné strany trojúhelníka A'B'O' určit polohu těchto vrcholů. Obvyklé řešení se omezuje na určení vzdáleností AA', BB', 00', a výpočet úhlů při vrcholech A, B, O, kdežto metoda níže vyložená převádí úkol na jednoduchý Snelliův, a na následující pak otočení a posun dle daného dělicího poměru. Když z daných veličin sestrojíme trojúhelník A' B' Of, a vedeme-li záměrné paprsky AA', .... , jež se protnou v Ao, Bo, 00, vidíme, že těchto šest bodů tvoří tuhý útvar, který nutno tak umístit, aby paprsky BoOo, OoAo, AoBo šly body sítě A, B, O. Vidíme tedy hned, že se musí body Ao, Bo, 00 pohybovat po kruhových obloucích, které dle (2) musí mít společný průsek Q. Ale tento bod není než Snelliův bod, známý z jednoduchého úkolu zpětného protínáni. Spojíme-li bod Q se základními A, B, O paprsky AQ, BQ, OQ, vidíme, že každému z úhlů, utvořených záměrnými směry (třeba AA') a příslušnou spojnicí (na př. AQ) patří oblouky dvou z kruhů opsaných (BoQ, CoQ), takže oblouky AoQ, BoQ, OoQ, patří každý dvěma z uvedených úhlů, které tedy jsou všecky stejné:
1931/93
Určime-litedy k nalezenémubódu Q příslušnÝ úhel o, js~u body Ao' Boo 00 známy, a hledaná stanoviska A', B', O' se pak obdrží rázem dělicimi poměry, jak hned ukážeme. O~čime-li i <}:.QAO=fJ, <}:.QBO=}., bude
CQ = b s~n,u =íJ,s~n}, , . sm'l/J sm cp BO = a, OA = b, AB = c, a podobně <}:.AoBO=Á+ o, <}:.BoA.O=,u-o,
když tedy
+ o) ,
OB = b sin Cf
= a sin(.Á
CA
sm cp
o
-
sm 'l/J
o
(a)
((Xl)
o).
= a' sin (3~O -
(l3) , O'B = b' 8~na3 , ((l) sm cp o sm 'l/J kde jsou a', b', c' strany trojúhelnika A'B'O'. , Levé strany obou párů poslednich rovnic mají stejný rozdíl A B = b sin -o) _ a sin \Á o) = b' s~na3 -r a' s~n(13. o o sm 'l/J sm cp sm 'l/J' sm cp Když rozvineme členy obsahující úhel o, zmizí dle (a) koeficient při cos o, a rovnice určující o zní:
Ale stejně jest
O'A
o
e
0
+
b ~os,u + a ~osÁ) = b' s~na3 ' a' si~ {Js. (4) sm 'l/J ' sm cp sm 'l/J T sm cp Tato rovnice ukazuje, že pro přechod k bodu Q nutno směrové paprsky k základním bodům vedené, stočit o <}:. o proti smyslu azimutů. Ale nad to ukazuje též jeho konstrukci. Uvážíme-li totiž, že poloměry kruhů nad stranami a, b, c, určených obvodovými úhly, jsou a b c ra = 2 sin cp , rb = 2 sin 'l/J ' rc = 2 sin (5) máme - 2 sin o (rb cos ,u ra cos Á) = AoBo, kde koeficient levé strany obsahuje vzdálenosti středů Sa a Sb od téže strany, tedy úsečku SaS:, To platí cyklicky pro všecky strany trojúhelniků AoBoOo a SaSbSc, které se tedy sobě podobají a poměr .podobnosti jest - ;>. sin tJ. , Naopak je sinus stočení o určen poměrem obvodu trojúhelníka AoBoOo ke dvojnásobnému obvodu trojúhelníka SaSbSc' K číselnému vyjádteni úhlu o budeme potřebovat formulí odvozených v práci ve svazku LVII., str. 25 a násl. časopisu pro pěstováni matematiky a fysiky, jež pro úplnost znovu odvodíme. " I'1 2' ml nI soura d'mce b o.dU S a a ost atn i cykl'lCk y 2' m2 2' n2 2' ma 2' na Z naClme2 ~ sin
o(
(JJ
+
v
bude
SbSc~ ~ [(mj ScSa2 -
SaSc2
= ~ [(m2 1
ma)2 -
+ (n2
ml)2
="4 [(ml - m2)!
+ (na
-
na)2J.
(3*)
- nI?],
+ (nI -
.
n2)2].
Ježto bod Q patři obvodovému úhlu cp nad tětivou BO, platí pro jeho souřadnice x,' '!I, ~rovnice určujíci vzájemný sklon přímek QB a QO, tudiž. (Y- Y3 _ Y -Y2) x -,- xa x - X2
cotg cp = 1
+ (y -
1931/94
Ya) (y - Y2) , (x - xa) (x - X)i
x2,
neboli
+y
2 -
mlx
ntY
-
(~l,n~), při
což je rovnice kružnice o středu Sa
=L
l1
čemž
+
ml = x2 (Y2 - Ys) cotg cp, nl = Y2 (Xs - X2) cotg cp a ostatni mk, nk plynou cyklicky v indexech 1, 2, 3, a úhlech 1/J a w. Potom jest: (m2 - ms)2 + (n2 - ns)2 = [xs - X2 (Ys - Yl) cotg 1/J- (Yl- Y2) cotg w]~ [Ys - Y2 (Xl - xs) cotg 1/J- (x2 - Xl) cotg wp. Když ve čtvercich souhlasné členy hned stahujeme dle významu ( Xs X2 )2 Ys - Ya )2 = a2, (Xl - xs? (Yl -- YS)2 = b2, (X2 - Xl)2 -t- (Y2 - Yl)2 = e2, kde a, b, e jsou strany základniho trojúhelniku ABO, obdržime, ježto (xs - X2) (Ys - Yl) -i- (Ys - Y2) (Xl - Xs) = - 2 P, (xs -- xa) (Yl - Y2) (Ys - Y2) (x2 - Xl) = 2 P, kde P je plocha trojúhelníku A.BO, 2 [CYs - Yl) (Yl - Y2) I (Xl - xs) (X2 - Xl)] = - 2 be cos (be) = = _ (b2 e2 - a2), , a! b2 cotg2 1/J+ e2 cotg W2 - 2 P (cotg 1/J cotg w) (b2 e2 - a2) cotg 1/Jcotg w Ale rovnice cp w = 360 o má důsledek cotg 1/Jcotg w cotg w cotg cp cotg cp cotg 1/J= l. Když ji užijeme na přetvořeni koeficientu při a2, vidime, že lze ve všech členech získaného vztahu vytknout cotg 1/JI cotg w, takže vznikne [a2 cotg cp b2 cotg 1/J e2 cotg 4 PJ (cotg 1/J cotg w). Označime-li výraz v závorce - D, bude
+
+
+ +
+( +
+
+
+
+
+ + + ~+
+
-
SbSe2
=-
+ +
+
(I)
+
-
I
4 D (cotg 1/J+ cotg w),
a ostatni cyklicky.
Je tudíŽ obvod trojúhelnika Sa8b Se I [ -'-----o' = 2" f - D(cot1/J + cotw) + Y Z
čehož
D(cotw
o,a = ~[--2 D ~cot cp + 2 ~ý
+ cotcp) + Ý -D(cot
D2 (cot w
+ cot cp)
cp
1 + cot1/J~,
+ cot1/J)].
(cot cp
Ježto odmocněnec druhého součtu dle výše uvedené identity je tvaru D2 (cot2 cp I) = D~ cosec2 cp,l I D cp plyne 0'2= 2[-D~(cotcp+coseccp)]=-2~cot 2
+
Y=
D. 2 ~cot
a dvojnásobný obvod roven
~ ,
kde se ~ vztahuje na permutace prvků cp, 1/J, w. Druhá strana rovnice (6) Be rovná: a' BinfJs.+ sin r2 b' sin rl .+sin as + ff sin aa.+ sinfJl , takže ,Blll,Cp Slll1/J' BlllW
+
_
• .t Blllu
V
+
~ . !L -' Bin{Js sin /'li - D . 2 ",CGt 2 -a. .Blllcp Bin {Js = a'
.
+ r2
, _2 'cp1/J cos "2
sin
+ lJ'
rl
+ b' sin 'r .+ Binas
+ /Xs
2 cos2
1931/95
1
'Blll
1/J
Bin a2
+ e'
+
+ (; ..! sin «2 ---.---Bin {J 1 BlllftJ
+fJl
2 w COs2'
(6*)
~ý.počet polohy bodů Ao• Bo• 00 je nyní snadný, neboť se obdrží z bodu (I, kd~ž J~J otočime kole.m st!edu Sa, resp. Sb a Sc o úhel 2 O, takže jsou-li (x, y) souradmce bodu Q, a Jsou-lI Xl' YJ, resp. X2• Y2 a Xa, Ya souřadnice bodů Áo• resp. Bo a 00, bude
Xl = ~l + (x _ ~l) cos 20 - (Y _ 1;1)sin 2 o Yl = ~l + (Y - ~l) cos 2 o + (x _ ';1)sin 2 o
Potom máme pro souřadnice Xl'
gh
atd
bodu A'
Xl • BoCo = BoA' . Xa gh· BoOo = BoA'. Ys nebo vypíšeme.li podrobně:
+ A'Oo . X
2
+ A'Oo
Xl' BoOu = BoA' {~a+ (x - ~a) cos 20 _ VI . BoOo = BOA' {n2s+ (Y - ~;s)
cos
}
. Y2 (!I -
;2) sin 2 o}
20-
(Y _
n2 sin
2o+
lx -~)
+ A'Oo {~2+ (x - n~2) cos + A'Oo
I
2)
2~}
sin 2
ó} /.
{~2 + (Y _ 1~2)cos 2 o + (x _ 1;2) sin 2 o}
Při tom jest: bc sin (a - rp) . (nk+l--nHlJ), sm rp
-(x-xk)D= -
(y -
!lk)D ----:bc sin.(a - rp)(mk+2 - mk+ 1), SlUrp
kde se klade postupně k = 1, 2, 3, ale pokud převýší 3, sníži se index o 3, a současně se cyklicky permutuji rp,1fJ, CJJ, a a značí úhel při A v trojúhelníku ABO. . Tyto rovnice, určující polohu hledaných bodů analyticky, mohou sloužit za základ výpočtu přesnosti. Konstruktivní určeni bodů A', B O' vyžaduje určení bodu Q, sestrojeni úhlu o dle rovnice (6*) a provedeni úkonu (8a), když trojúhelník A'B'O' sestrojen některou z metod protínáni vpřed. Výpočet vzdálenosti AA'; BB', 00' plyne z rovnic tvaru ((3), (al), kde se po případě úhel o nemusi explicite zavádět, jak to ve zuámých řešeních obyčejně prováděno. Pro úplnost podáme ještě postup metrického určení délek. Jednoduchý úkol Snelliův dá OQ= b sin.QAO = a sin ~BO. SUl 1fJ sm rp b sin rp __ sin QBO = t a a sin 1fJ sin QAO g, kde a je pomocný úhel, jejž lze určit z prvni a třeti části této složené rovnice. K určení argumentů ve druhé časti víme, že ze součtu úhlů ve čtyřúhelníku B04.Q plyne: <7:: QBO +<7:: QAO = (J) -
,
+
+
1931/96
z čehož se určí rozdíl ob<jU hl~daných úhlů, jenž, spojen s předchw.Gejícím součtem, dává <}: QBO a <}: QAO. Když stanovíme ještě OQ rovnice (9), můžeme skončit řešení trojúhelníka OAQ větou sinovou. Úhel ď plyne ze (6*), při čemž D značí osminásobný obsah trojúhelníku Sa8bSc, a dán formulí . - D =a2 cotgp --!- b2 cotg 1/J c2cotg úJ - 4 P, je-li P plocha trojúhelníka ABO. Přechod ke trojúhelníku ABoO se prov~de otočením o ď, kdy se úhel OAQ zmenší, úhel AOQ zase zvětší. Pak zase pouhé užití sinové v~ty dá BoA a BoO. 'l'rojúhelník O'A'Bo, jehož strana O'A' = b' a dva úhly známy, dá zase A'Bo a O'Bo rovněž sinovou větou, takže se CO' a AA' obdrží jelJ. jako rozdíly vypočítaných délek. Stejný postup by bylo třeba opakúvat i pro stranu BB'.
+
Resulllé: L e pro b le me d e 1a cart e p o u r tro is po in ts. Ilobservateur se place successivement en trois positions A', B', C' dont le3 distances mutuelles et le3 orientations (les azimuts des directions A' B', R' C', C' A') sont connues et il me3ure dans 10. p03ition A' (B', C') l'azimut de 10. direction A' A (R' B, C' C), les points A, B, a formant trois point3 donn"és de 10.base . . L'auteur explique une méthode analytique de 10. solution du probleme fondée sur 10. proprlété de 10.circonférence ďetre le Heu des points ďou I'on observe deux points fixes sous un angle constant. II reduit par une rotation ďun angle a dont 10.valeur est explicitement exprimée par les quantités données, le probliJme envisagé dans le probleme simple de 10.ca:rte. Le3 résultats obtenus sont propresa servire com.me point de depart pour le cal cul des erreurs moyennes, qui serait trop compliqué a cause d'un nombre tres grand des quantités intervenantes. C'est pourquoi i1 a été supprimé ici. La conclusion de I'article s'occupe par nn procédé de 10.solution métriqlle du probleme provenant des résultats intérieurs.
IV. obecné shromáždění mezinárodní geodetické a geofysikální unie ve Stockholmu. B. Kla divo. Meziná.rodni sdružení geodetioké je jedno z nejst.a.rších vědeckých sdruženi. Na po. pud geneni-la Baeyera ustavilo se v r(we 1862 t. zv. s.tředoevropské stupp_ově měření. R. 1867 se přeměnilo toto sdružení v evropské stupňové měřeni a r. 1886 v mezinárodní měření země. Stručně řeoeno, cílem těchto sdružení byilo: určiti tvar a velikost země. Největiíí počet &polupraeUJjicich st:ttŮi dosažený před světovou válkou byl 27. Předváleěný vývoj vedl k velmi těsné spolupráci orgánu mezinárodniho sdružení geodet:ického ~ pruským geodetickým úEtavem. Od [oku 1895 bylo ve statutu me?inárodníh6 měření země, že ředitelem ústřednioo úřadu meziná.rodního měření země je ledi:tel prUSlkého goodet. ústavu. Naopak 'Lase vědecká zařízení geodetietkého ústavu byla dá>váM k di:i)p()lsic~ potřeoo'Valo-li toho mezinárodní měřeni země. Vědeck.ét vedení bylo v rukou vědeokých s.íl z pruského goodetického ú&tavu. Na. poslední předvalečné ober.né konferenci mezinárodního měřeni země, kOIlJané v r. 1912 y Hambul'ku, bylo z osmi i!tá.lých zpr:wodajů, kteří referOlVali o pracích určitého oboru, šest z prus:kého geodetic.~ého Ú,st:wu, dVla byli FrúllOOuzi. Světová Vtálka. přerušila práce mezinárodního měření země. R. 1917 ná místě m.e,zi. náll'odniho měření země, které - neobnovenopřestalo existOJVla.t,udr7íoWtlo. nejnutIliějilí práce geodeticik.é sdružení několika neutrálních států. V 1'008 1917 ~ 1918 !Vyslovil», pařížElci a,kJademie věd přesvoočení,že osobní vztahy mezi učenci dohooovými a uéenci ce,ntr:ilnídl států i'SIOuna dlouho nemožné. V říjnu 1918 seš1a se l1Janáiwh královské SIpOlečnOl8tiLondýlll.,<%ěI mezi<1."lhodovákonferell('e Akademií věd, která rozhodla, že novi vooeoká srI.ruženi budou vytvořena národy dohOldovými za přispění národu neutrálních. 'lioto rozhodnutí bylo IP'Ojato do sta-tutu mezillálrOidní rady lladatelské i do &tatutů mezinárodních unií pro různé rvooy. na pi'. také do s.Uatutu mezi.n:í.rodD.í unie geodetioko_geofy::;ikáJní. Bylo v platnos.ti do června r. 1926, kdy se mezínál'oiduí badatelS1ká ra-da usnesla jednomyslně, aby Němedro, RakouoSko, Ma.d'a.rsko a Buaharsko byly pozvány do mezin:Í4"odní badatelské rady i do unii. Stalo se tak IU. popud Velké Bríoo,tie, Holandska a Švédska. Mezí tím konaly s.e už dvě ()Ibecnó konferenc·e mezinárodní unie geodeticke a geo-
1931/97
fy8ikální, r. 1922 v rUmě a r. 1924 v "Madridu.Jak už název unie geodetiooo-geofysikálni ukazuje, je cíl, ktelrý Uillie geodeticko-geofy~ikáIDí f;;leduje,širšÍ. Jde nejen o tvar .a velikost země, nýb~ž OO)kJé o s:úly,které m zemi i uvnitř a vně země IPůsobí. Podle .látky ElJ dělí unie na sekci ge,odetickou, scismickO'\I.meteioo"olo:gickou,pro zemský magnetismus a eleikrfJřinu,pro Iysikální oceanogmfi.i, pro vtrllmrrlo1logii a pro vědeCJkJO'u hydrologii. Z nich má v Unli největší váhu sekce geodetick.'Í. - V roce 1927 byla konána třetí konference Unie v Praze. - Do letoška. bylo přihlMeno do Unde 37 států, mezi nimi i Bulharskol :t Mad1al!1S1ko.Z ervrop'ských st;í.tŮ,kromě mal)'ch státu baltických, jež od vstupu zdržovaly jistě jen ohledy finančni - nevlStoupily do,md do UJúe Německo, Riakousko a Svaz smrělL ských re:publik. Presidentem Unie byl dosud Fl";m.~ou1.,generálním sekretářem Anglíča,n. Stálých zpravodajů v geodetické Rekci bylo lIyní deset. Z nich byli tři Fmmcouzi, dva Angličané, dva Američané, 1Ja,ponec, 1 Ital, 1 Holanďan. . U nás se geodetieJk.o-geofysilcilní komitét ust,wil p'řed kongresem y Praze. Z jeho dvaceti členů jsou čtyři ~ěmci. Letos v srpnu byla. čtvrtá konfeJrence Unie ve g,tockholmu. Jako hosté byli přihl:íšellli á dostavili se i delegáti z Rakouska. a HUlska. O llčasti delegac,e z Německa se jednalo delší dobu. N"ěmeeJkádelegace byla ještě ze Stockhoilmu pre.sidentem Unie LaIlemaudem telel-,'Tafickypozvána na kongres ("k j,edná.ní .Q vědeckých otá,~kiách")a pozvállllÍpřijala. R!olV!IJ.ěž bylo jednáno o ev. vstupu Němců 00 Unie. StailwV1Í~ IPlresidenta ge1ode'tické sekce Bowieho, ruterý jedua,] s ředitelem pruského g-oodetického ústavu Kohlschiitterem jako zástupcem NěmcUi,bylo: chtějí-li se Němci přihlásiti do Unie, musí t.o učiniti bezpodmÍOOiČně, ~ko dosud všechny stá,ty. Snad hude o: věci jednáno znovu. Protože konveooe o UnLi geOldetic:kiél a geofysikihii má platnost do 31. prosinc€ 19:11\ byl .v plenárních zaJSedáJníchkongresu ve Stockholmě pHpnJNOvánnový statut. Poostatná změna proti dosavadnímu stavu jest, ze bude UVOlln€IlO pouto mezi jed.nothvými sekcemi. Kdež,to dosud - pod}e stan:O;Y-- r,e sekce mohly schá,zeti jen při obecnem shromáždění celé Unie mají mít[ .D1ymi volnost, aby se scházely buď samy, neho po dohodě i" jinSrmi sekcemi. Na místě sekci geodetic-ké, meteorologieJkéatd., budou nyní sdružem (a~"sociation) geodetické, meteorologické 'Etd. Hlavmm důvodem pro uvolnění pout ,ne,z,i "f:\kcemi byly obtíže s umístěním obecných shWJlJáždční.- Nové statuty budou pfedloženy národním komitétům a vládám. Jbem přesvědčen, že naše vláda; jako dobud, uzná nlltno;;t mezinárodní spolupráce na tomto poli a zařadí do rozpočtu potřeJ:mý olbnos na příspt\vek pro práce a. puhIikace Unie. .*
;Je
$:
Budu se v dalším zabýv:tti jednáníJll .v g"Codetické sekci. Abych D.1značil, o jakó otázky dnes v geode1mcJk,ě sekei ju'e, uverlu problémy, které ve Stockholmu připomnčl sekci president B0wie. Jsou 1:10 problémy, které si vynucují mezináJrodní ~p'olup'rád. 1. Kolísání pólu -- změny ze'mělpisných sířek. Dosavadní stanice Mizusawa Uaponská) Ca,rlofol"te(it.alská), UJdah Cam (D. S. A.) a Ki1Jab (jižně Sarnarkandu, S. S. R) jsou přibližně na 39 u s. š. Je ,potřeba :;-,říd!ÍJti podobné sLamce na jižní pOllokOluli:jednTl v jižní Americe. druhou v Africe, třetí v AUI&traliia ctVlltou na ostrovesíc mě ř e n í tíž e na m o i' i. HolanJ'an prof. VCIlling.Meine.szvypraeorvaJ zPÚlSOIo, jak lze určiti tíži urč'Ů'Vánímdoby kyvu kyvadel v ponorkách*). .Sám proverll velké mllJožst-:í měření. Dnes je jen potrehí, aby zde byl mezinárodní ,přÍistroja pozorovatel placený meZJnámdní Dnií a aby ruímorní úřady jednotlivých států je1jvzaly,na některý svúj podmořský člun, na kte~'ém by se proved!Ia měření tíže a měření hloubky mloře Vlelvodách blízko' .lejieh držav. 4. Další problém se týká tiž e n a o str o v ech. J e&Ť jíž dlouho známo,. ~e na ostrovech korálových a na ostrove{'h vullcaniokÝ'ch je tíže větší než normální, a bylo to uspokOljivě vyloženo: jde o nadbytek hmoty, která nepocházÍ ze zemské kůry ve smyslu *) Viz zprá,vu o III. obecném shrom:lždiěnímezinárodni geod. a goofys. Unie v Praze, Z. V.1928, str. 48.
1931/98
isos,tasie. -- Z jiných ostrovÚ je dosud málo určemí tiže. Zdá se, že na o~t,rovech, .íe.ž nc. jsou vulkanické nebo korálové, je tíže buď přibližně normální. neibo menší llež normální. Je potřeba zí~kati liplnější l11ěfický materiál, aby se mohlo phkročit.i k pokusu o vysvětlení. 5. Je potřeba při poj i t i vše c h n a měř e 11 í tíž e n a st e j 11 o U Z {, k I a dní s ta nic i. To vyžaduje. aby tíže na hla,vnich i'ltanicich jednotlivých států hJ la odvozena z tižestanice základní, kterou bude asi 7,a~e PostulP'Ím, kde byla tíže změřena absolutně, velmi pečliv~-m měřením. lIi1imo to mají bý,ti určeny rozdíly tíže mezi hla:vními stanicemi sousedních států. 6. Představy o i s o s ta ti c k éro, v 11 o v á z e zemské kůry, mohou býti rŮ'Zné. Podle Pratta si na, př. předst.a.vujeme, že na ploše P, která probíhá asi v hloubce, 100 km pod hladinou moře, je všude stejný tlak (na plošnou jednotku). Ploše P se říká plocha vywvnaného tlaku. Podmínka stejného tlaku se nahra,zuje (přibližně) podmínkou, ~e nad ploš. nou jednotkou plochy P je vŠl1de 8itejně hmoty. To vede k názoru, že v oborech pevninových, kde je nad hlllilinou moře pi"ebytelk hmoty, l(lUsi býti hustota kůry menší než v oborech illJOřských, kde je pod hladinou moIře nedo,statek hmoty. Podle Airyho SIi. JIliředs[<arvujeme zemskou kůru s1iOlŽeJ;l01l z ker hus.t,oty asi 2'67 (hlavni sOlUMstky Si, AI, odtud názCIV sal), kterlÍ plovou v pffi,&tické hmotě, jejíž hustota je větší než je hustota ker. (Hlavní 'součá8tky S.i, Mg. odtud název sima.) Aby j~dnotlilvé kilJ' byly v rorvnorvá:oo, musí se jejich váha rovna.t.i váze vytlačeoo hmoty siJ:m1. Jde-li o ohor mořský, musí se váha. Ř1ry zvětšena váhu mořské vlody nad krou 1"0ívn~ti váze vytlačené hmoty si~. PLocha vyrovllRneho tl3.J1m P probíhá v hloubce největš!JlO p·onoru ker. Dnes se většinou má za to, žepředp.oklad o ~sos1:atlcké TaVllJová,ze zemské kůry je v ce,lku SlPrá:vný.. Ale je potřeba zjistit, kde ee vyskytuje ne sou}tl3,s S předpokl'adem ísoEtaJsie, a j&l1i neSiůlUhlrus,Isnažit &e jej vyložit. Je k tomu tNl,ba nOvých měřc'ní směru i ve. likJosti tiže práNě na mís.tooh, kde s,e zdá, že předp,okla,d iSlOstasie S1Pměn není. A dále jed_ notného (a oV6em správného) zpracování měření na celé zemi. 7. Střední hladiny moře na různých místech. V různých mí'stech pobi'eIŽnich 00 určuje střední výška hladiny moře během roku, l:iěhem dese1Jiletí 1lJtd. Tak mánre na ruzných místech pohřeU j1fčellY body na střední hladině moře toho místa. Ale tyto body nejsou na stejné hladinolvé ploGe. Pokud ne,isou vzdá[enosti těchtio bodŮ! ve,lké, nečiní z,v[áMnich potíží zj~s,t~ti, oč jeden bod je nad hladinovou plochou, proocházejíc.í druhým bodem. Obtížnější se stáva tato otázka při velkých vzdálenOlS,tech. K jejímu řešení je za,se třeba mezinárodní spolupráce. Má_li řešení všech t,ě'chto, prohlémů póstupomti tQ,k, rychle, jak je třéba, jf1 nutn.á úzká mezinárodní sipolupu'áee a je. nutno, aby Drne měla ik dJispos[ci více periěz než rnlÍi dosud. Proto se usnelslol obecné shromáždění ve Stoekholmě 'Požádati vlády :\ršech St.-"ttll v Dni i Z3l':ltoupených o zvýšení {lo;lla,vladních příspěvků. (Pokrač. '- 'ft suivre.)
°
l
Wildova souprava pro_pozemní
fotogrametrii.
A. Fíker.
Cílem nOlvě klOnstmovalIlých soupa.:av PIfIQú~ily PlOIzeuniIJJÍ fO~Oiglramet~1.e je uryclhliti pokud! m()'žno Silo~itý výkon, prováldJěný při f\otogramleltiri!ckémmK'íření. NesMlé počms,í a ryclhle se měníicí Ois,větlellldi v hroráJeh,kd'e p'Olzemní~oltogrametrie diocMtzí největšího užití, žáld~, abty potřebné úkony, t. j. mč€ní polohy stanůvilseik V'Zhl,eidemk da:ným bodům, stanov,elIllÍ1 d!é~y základny a pI'o,vedJeIliÍslIlJÍmků dalo ,s,e p[lovést fYích1e a pří tom:dostate'čně ,přeS/ně. Kromě tolOO,zna,čnéi ro2:díly výšlmvé, vyskytují'CÍ se' v horálch, klaidlou jak10 dIaill~íplO~laidlaNIeik, a:biy komom měla. ve~ký rozsah ve· SIIll~IS.lu verrtikJáln:Í1TíJJ. . Těmto podmínkám Sil1aží se j,ednlOtiLivé kon~tmkoo' růZlIlě vyh:oiVě-ti. O úpravě Zei:sso,vě byLo jiiž na tomto mís,tě sivého ča;s:uIpo,jlediIlJáIIlo*). Jiné ře~eni předSltaV1uje lf'Jouprava WHtdlolV'a.Sestává z fOluotheodolitu, dlylou ~o:to,graficikých komo[' růJznýchohmslwvý,ch Vlzd'áJen>ostí,k,o,vové latě klonstantni délky, 3 statiw, 3 O!.8alzo,va:c,l:ch prs,ténců s,el stavěcími šrouby, 3 zátrnlěmý'0hrhrotů! a 3záměrných te['čů; kromě toho náleže1jí k soupravě 2 skňnky, které podmou každá po 12 kas.etruch. Foootheodolit je v podlstatě kJombinalcí Wildorva theodolitu s fotografickou komoll'ou, je.j:iž sklon k rovin,ě horizontální lize v konsrtantních int,ell'V:a1elCih měnit. 1
*) Ing. K. J u
l'
a č k a:
Stel'eofotogrametlrická
polní výzbroj
1931/99
fy ZeisE, Z. V. 1';;27,
Č. ~.
Tiheodiolit i komora spočívají na ocelovém no,sÍJč,i,který se otá,ei na, kuličkovém 1o~isku (olhr. 1.). Tento 11!OISŮČ, Jehož hrubý a, jemný pohyh se regUiI!uIji8 ustano,vk~mi, za,siadí se do osa,zovací:ho prsténce ""esta,vě'Cimi šroub'Y a z,vlá.štnÍmz~.říz,ením se s ním 'p~vně spojí. Na nosiči spočívá ve dvou IOlžli'sk!á,ch híotfiwntální os'a kJOmory. Za,jišťovadm 'zaříz,ením je přidrž,o,vána osa v 1o'žiskálch, ahy komora při naihodilém nahnutí pHstroj:e nevy;padla. Urovnání lloisič.ea s' ním i komory a theodolitu d!ěje se podiledvou truJbkových libE[. Jedna, z nilch je' připevněna na čelní straně nosiče nahoře a druhá na p['avé straně diole. Na, svrchrní straně nosiče otá,čí s,e opět na kuli,čkovém l'OtžiJskutiheodolit, 'co d10rozměrů a koostll'ukce shodný s lmivie!rsálním theodolitem \Vild'o,v}'m*). Při č,cteníog leží --
Hrubá
ust. vert. kruhu.
Vertikálni
kruh.
Osvětlení Pravě
vertikálního
kruhu.
ložisko.
Hranol
index.
Index.
libely.
lihela.
Prsténec
zaosti'ovací.
Jemná ust. vert. kruhu. Okulár
odečit.
mikroskopu.
Ustanovka
index.
Kuličkově
ložisko
Jemná
libely. theodolitu.
ust. horiz.
Hrubá
ust. horiz.
Lihela
(čelná).
Os"ětleni
horiz
kruhu. kruhu.
kruhu.
Komora. Ocelový nosič. Zajišťovací
zásuya.
Horizon tální
Tyčinka
osa komory.
s \"ruby.
Jemná
ust. komory.
Hrubá
ust. komory.
Kulíčko"ě
ložisko
SpoJovaci
šroub.
Stavěci
komory.
šroub.
l)říllllka, záměrná a osa Imll11myv jedné rovme. Odečíta!CÍ zařílzení dovoluje přímé odečtení průměru z,e diVou c1iametrfálnýcihmíst horizontálního nebo vertikálního k!rwh u na 1". Fotografická komma je sklopná a vyměnit,elná. Pro mm Sl vzdálenosti (a,ž asi dlo 8 km) užívá se komory s ohniskovou vzdáleností 161 mm, pro vzdá-
1931/100
1,elllJOstivel\a{é komory s oonits~Q1vou vzdá,lem.iOIs,tí237 mm. Tím j!e dáa1a možumst pra.ooiV'3Jti i na velké VZ:dJáJllelll!Oisti: s kratším~ ,základnami. Sklon kmn10ry k rorvině horiJ:wntáiIri dá Sle,mlěn~t v klOm>tantních íntm",aJec:h a muž,e obnálšeti: og, 6g, g g g 12fl, - 6 , - 12 , - 18 • K tomlUcHi j1ena přední straně komory připltwněna t,yčinka SiVrub~, kte["é odJplolvidJají j:edilmtlivým úhlům sklonu. KomoTa se upevní vez,voleinJém :sklonlu tím,Ž<eSle' prří!3,lUlšn~vrub tyčinky na!sad!í na výsturpEk nOl3Íč,e atyčhtka Sle zaj'istí v této pO~01~e':tlaičn~m š[-oubem třmínku, připlOdienélho k V}-stupkJu n'Osiěe. (U pOMeldní'ho IIllold.lehljle t~čilIlkJa :s vrub~ oohra.zenažebříčkem, jeiholŽ příčk~, odporvfdiaJji!l)í různým úhlům sklonu, se zasazují do ziobá!čku na nlQli'iči.)
+
+
Kcomora jie konsh.mo
n
2" metrů.
La,ť UlIl~stí se vodiooorvně na sta:tiY a mall'ým k ní připoj,e:ným
dioptrem
pos,taví se kolmo k 'záikladlně·. Nato se OIpětoYan~iIllJ měŤlelllím (re1telJ"ad) určí 'Zorný úhel a (ohl'. 2.). Délka základny jednodulChého vztahu
v:y:počite se, pak
z
100 a netbro,ť pro délky větší Ili8lŽ,20 m mi'J.,žeme úselk latě véiho oblouku se středlOlvým úhiliem a, tak!~e platí:
Z==--, gr
n
2
100
Z=----=--· n ag --~ gr
agr
200
Tíimito~půsohem. LWI mě'říane"oli úhl€~ a aspoň 6 krá,t určovat délky a~ dlo 150 m, aniž hry I'IellatÍJvlnÍchyba přelstoupila 1: 3000. Při základnách dle[ších far
~"-.---~-E:t--------J::--->'~? I---------.-
- -- --
5
c~_l'.~J.u
~:,
~á.u -----
-~---------~~-- -:(:> , -'- V --.
Ob-r. 3 a.
/",1-'"
Obr. 3b.
pomáháme si tím. že určujeme 150 m (ohl'. 3. a, b),
délku
základny
ze dvou
1931/101
částí,
které
nepřesahuji
>
anebo při ZlVllJáJště dJo'Ulhýcihzákladnách sta[}Jorvímej~eljlichdélk]u tlI"igrommekicky, a to, z, pOffioooé zálkilwcooy z, určené způ'soibiem výiš'e ooanýml a z úhlU (J a O' Obr. 4. (oibiT.4.). K slouprra,vě náleží dláJe tři prsténce se, staNěc:írrniJšrouby, klbwé 8ie připeíVnUJ'! na, sta.tiv a hodzontují podle kJrahicovýchi Uhel. Do tě,chto třÍltlJo~kových prstooců s.e osaizuji dlel potřeby: ~OItortheodolit,zámlě'mé ihlI"oty81elzálměrnýmJitocči nebo dálkoměrná lať. ~otoižle prsiťéince nemění na M~Ně staitívlu blěhem měření svoji pollohu, odpadá zdlouihavé cierntrovárn ~o,torthieodoJitua zajiJšťo'Vání stwnovilsek v terénu. V celiku silHllThtOjsou přeldlniosti Wndlovy kOiIl.iStruklc,e následující: Přesné a rychlé měiíe'llí úhlů, rydllé nasoo.V1OOÍ komory v něik:telrémze z'Volených sklon.ů a konelčně mO@:llOstpřizp,ůoobiti výměnou kIormolryměř€lllí rů:zným v1zdáJenoslteln snímaného, úz,emí. . z9k/.
Ze kOlllstrukce ~e os,vědičila, jle osta,tně vid!nlo z toho, že fimla Ze,iJsls,post~liVila v posledlní době fototheodoti.t V€llrmď. pod'obný, jejž vystaViÚlvala pfi leÍ(Jlšnim kongresu v Curry:cihu.
Novější úpravy geodetick$'ch strojů ve Spojených státech severoamericI.ých. Dle zprá~ D. L. Parkhursta "Recent deIVelopments Ip geodleil;,icinstrumel1ts", uveřejněné v "NationaJ Resoorch COlU\cil"*), pmved[ United S1lates Coast and Geodetic 3urvey ve svých dílnách v posledních dvou letech několik zdokom'lJení geodetických strojů a konlstmkce nOlVých.strojil, zejména theodoHtů Ipll'OtriJamgulaci 1. a II. řádu, jakož i ÚpI1WVY latě pro pi-esnou nive1ad a jejího děleni .. Theodolit pro trian.guJaci I. ř:iJdu je pevný a iehký, má ovšem ynější průměr mooši než 10", ale váží jen 33 liber a byl kOlls·truován se snahou usnadniti rektifikaci v poli. Proti změnám teploty jsou ložiska alhidadového čepu sestrojena ve tvaru dvou kuželů o společném :vrcholu a o rnwých úhlech vrch010IVý,ch.Při teto úpra.vě je dJo&aženo do,sedání za rťtzných te"plot, Lez ohledu rua různé tepeiné soumni1Jele čepu a válce limbového. Pro zmímění třeni při otftčení alhidady je alhidadová u5taIIJOvka opatřena specifJlnim podpěrným kuličkOiVým ložiskem. Brzdná vložka usta.IlJovky je tlačena sV'ěrným šroubem a ustaví pevně alhidadu lli'll)'m pohybem ~roubu. Povoli-li se šroub, je vložk\a odtalžena prostřednictvím kroužku od brzdné plochy. ZdokOlllalooé I.t1ikrometruvé skřínky U7.itOpři theodolitech pmo trialLgulaci II. řádu; je provedena taik, že sáňky mikrometru, zhotovené z tVI1<Woceli., mají po ohou straniwll dva žlábky tvaru V, jež t.vloří vedeni pro čtyři kalené oceiolvJéJkuličky, které běhají v podobných drážkách UII1Íistčllýchve stěne s:kiíúky. Jedna z drážek se dá upravovati. Sáňky se pohybují téměř be·z tření. Dle, laborato:rnich zmoušek nastává pohyb současně se změnou o.t.ačeni šroubu, takže nehude treba· užívati při čteni jedmého směru pohybu sáněk. Upravovatelnost drážky usnadňuje sestrojeni mikrometrOiVéskriúky a pi'ipouští opotřebení. Pro malé třerú mOižno užiti jediného slalJeho taženého péra. K vůli nočnímu pozmuvání je bubínek mikrometrického šroubu zhotoven ve tvaru' IPJr·sténcez mléčného skla. Dclení je vyryto na obvodě a začerněno. Chráněná žárovka osvěltluje yIlli,třek prsMnce a l'
CouncH. 25 and hy the C.. June
Transact10illS of the Amell"ican Geoph;v'sacal Uníon, 26, 192geleventh annuaJl. meeting, may 1 aud 2, 1930 NatiQnal Re,seall'ch Oo'llncil of The Na,tional ACJademy 1930.
1931/102
bOI\-án dlouhým š~'owhem a postaví se tak, aby ,vlá,kna, mikroskopu obkroéovala jednu z čárek sroivruivaci t,yée. T~élhož ~tliOje se užíváp'ři kali1J;'ování latě 've yzdá,lenostech metrových. lndexova c"pra:va hti twktú' upraveny-ch je pro,ktictky nula a přesnost kalibrov:illí byla zVJ'i;ena z jedn.) desetiny na jednu setinu. -šlo Zřízení zkušebního ústavu pro geodetické stroje v Rakousku. V Rakousku funguje od loňska zkušební ústav pro geodetické stroje a časoměrné pomůcky, zřízený při Spolkovém úřadě pro cejchování a zeměměřičství. Podle vyda.ného statutu zabývá se tento ústav zkoušením přís,trojů, jichž se používá v zeměměřičství, při přesných měřeních a při měření důlním, dále zkoušením kyvadlových hodin, chronometrů, kapesních hodinek a stopek, chronografů, koincidenčních pří,strojů, kyvadel a kyvadlových přístrojů, jakož i posudky o geodetických měřických metodách. O výsledcích svých šetření vystavuje osvědčenÍ. Organisačně a administrativně ie přičleněn oddělení mo vědeckou zeměměřickou ~lužbu (toho času je to oddělelÚ V/2). Zkou~ky konají o~'gány tohoto oddělení nebo odbOll'1l[ zaměstnanci některého z ostatních oddělem zeměměřické skupiny SIl'. ú. pro C. a z. Aby spolupůlsobení ústavu se zájmovými skupinami bylo těsné, je při ústavu zřízen poradní sbor, jehož čestné členy jmenuje president SIl'. Ú. pro C. a z. z kruhů výroby, vědy a techniky na tři roky. Zkoušení přístrojů se koná za popla,tky, jichž výši stanoví pro každý rok Spolkový úřad pro obchod a dopravu na ná.vrh presidenta SIl'. Ú. pro C. a z. po slyšení poradního sboru a ve ,shodě s technickým výzkumným ústavem. Za výkony, které sazebník nestanovil, za,praJVllje se poplatek, který určil president Sp. ú. c. a Z. Ze zapmveného poplatku náleží lPřednostol\'~ zkušebního ústavu 10%. Stran dalsiho rozdělení poplllltku, v nej. vyšší míře 30%, rozhoduje na ná,vrh presidenta Sp. ú. pro C. a Z. Spolkový úJřad pI'O OIbchod a dopravu. Zkuoobní ústav ručí jen za šk,O/dy Zl·ůsobené zanedbáním řádné péče, nikoliv ale za škody zpfl'sohenél náhodou. Z vydaného 88zebníku vyjímáme '.lk:izkon: 1. UrčelÚ celkové délky ocelového p~Sm8J 20 m při 6 a 12 kg jednostra'l1néhOl zatíženi, př6sně na 0'5 mm. za 1 kus 10 Kč: ZiL jinou déaku pásma nebo Zoapře'lJkoušeni intel'vahl pop;atek pr,dle- dol\f:uy. 2. Teodolit se ~l'Oubo"ými drolmohJedy: Urče-ni ohniskové délky, zvětšeni a světl08ti dalekohledu. přezkouf"ení 0'8 a libel, Ul'rjpní Jwlimační chyby a runu, 250 Kč. PH zvláštnlch konstrukcich a za další zkoušky poplatek podle dohody. atd. Re-ferujeme o tomto ústJavu, abychom ulpozornili směrodatné kruhy. že u ná" potl'ebu řádně organilsova,DJé zkubebny strojil není nl!tTJO vázati na pr'ÚlvedelÚ sjednoceni t.emČlIl.lěřických prací, jehož se pravděpodobně ani neuočkáme. . Str.
:cm
Literární zprávy. Recense . • Bulletin jtéodésique. Čís. 24, rok 1929. Obsahuje text doporučení přijatých sekci geodetickou o základnách a sítich 1. řádu v textu francouzském a anglickém, jakož i přE;dpisy pro přesnou nivelaci. Doporučují se základny delší, neboť možno měřiti dráty neb pá,smy irtvarovými velmi přesně, bez většího nákladu. V triangulacích 1. řádu uzávěr trojúhelníkový obyčejně nemá přestoupiti 1" a jen v málo případech výjimečných do.voleno až 3". Y řetězcích mají býti vyrovnané směry určeny s váhou 20 až 24 proti směrům neIVyrovnaným, v sitích výplň_ kových s váhou 10 až 12. Trojúhelníky řetězce neb sítě mají býti pravidelné bez ostrých úhlů. Kriteria pro přesnost po vyrovnání dána známými vzorci. Dle Ferresova vzorce vychází v. dobrých triimgulacích modemích průměrná chyba v úhlech asi 1"~,čili ve směru
+
asi + 0"8.
.
Pro přesnou nivelaci přijata resoluce-, jež upravuje jednak vzorce užité pro přesnost, jednak mluví o užitých strojích a metodách měřičských, jakož i výpočtech. Kladen důraz na přesné děl.ení latí, odporučuje se nejmenší dílek na lati 0-5 mm pro záměry 50 až 70 m, pro krátké záměry 20 až 25 m nejvýše 2 mm. DEilení I,a invarové vložce. Záměra má jíti dosti vy;so:IDo nad tert-nem, takJle nemá býti čtení na lati menší než 50 cm. Užívá se současně dvou latI. Na strojich niv,elačních má býti zvětšení dalekohledu 25 až 40, libela má míti ,poloměr kř:iJvosti nejméně 110 až 1001'/1,. Délka bubliny nemá kle,snout( i ph nejvyšší teplotě pod 25 mm. . William B o w i e- činí připomínky k předcházejícím předpisům nivelačním, zvláště pokud se týče dělení na lati (nejmenší dílek 1 cm) a metodě nivelační (užití dvou latí, z nichž na jednu vždy se provádí záměra vzad, na druhou vpřed). Jean V i g n a I, ředitel služby Nivellement général de la France podává poznámky k připomínkám Bowieho a odporučuje metodu nivel:ační, k'de na první lati ze dvou současně upotřebených se provádí záměra vzad při jednom stanovisku stroje a při druhém záměra vpřed (na druhé lati záměra vpřed a pak vzad), čímž se uva,rujeme systematické chyby z různé vzdálenostI nuly stupnice od paty lati na-obou latích.
1931/103
V dalším podává Wílliam B o w i e přibližnou metolu při určení isostatické redukce pro gravitační hodnotu. Na konec je uvedena bibliog-rafie a mezmárodní kronika, týkající se mezinárodní rady badatelské, ústavu panamerického pro !;'eografii a historii jakož i některé změny v nárcdních komítétech geodet. a geofys. Unie některých států. F. Výkazy úhrnných katastrálnícb hodnot jednotlivých zemí ČSR. MinisterAtvo fi,nancí vyda,10 výkazy úhrnných kMas.trálních hodno't země Slorvenské a POukiup'atoruské podle kata-strálních územi a souuních, berních a mi:'řických okresů, obsahující počet va-rceL pozemJllOBwíeh archů, výměru a katastrální výtěžek všech druldl pozemků pro každé kllta Hrální úz.emí, oooc, okres a ZffiIl s grafickým roz,členěním výměry aVÝŤi>žku pro ka,ždS' okres a zem. :Mimo to vydala obdobné výkazy úhrnných ka,tabtrálních hodnot země České a ~Ioravsko'slezské, ale jen podle soudních, berních a měřických okresů. Cena výtisku tclJo kit,erého okresu země SloverrskJé a Pod1kJarpdoruské činí od 5 Kč do 20 Kě, cena výtiSlktl. země Če"ké 30 Kč, a země MomVlSkoslczské ;:,'J Kč. Objedná,vky možno učiniti u přlsiušného archivu map katalstrá1ních v Praze. v Brně, Bratislavě ~. Užhorodě, podle toho. jde-li o v)'kaz země Oeftké, Moravskoslez,ské, Slovenské a Podkar. patoruské. Odborná
pojednáni
v časopisech.
Zprávy veřejné služby technické. Č. 9. Ing. F. M á diI e: Pa,r3JooUcké si1niČillí oblouky amkroužení lomu nive,lety pa,riibolLckým nebo kruhovým oWoukem. Č. 10. Dr. A. Sem e I' ád: Let,ec1ký plán hilav;ního zemského města Brna. (s pokralČováním). NáJezy N. S. S.ze dne 1. října 1903, č. 15.018/1930 a ze dne 8. říjn:a, 1930, Č. 15.507/30, 8Itaiv'ební právo (Čeéhy-venkov), 'ze dine 8. října 1930, č. 15.506/1930 st;avební právo (Praha,). -zr. Teclutický obZOr. Č. 6. J. Stihral: Josef Hlávka. Č.8. Ing. AI. BiOTtkěvič: Upotřebení fotografie při nlvel1aci. Č. 9. Josef Pe tří k: Christian Josef WiHenbe,rg.
-zrPozemková reforma, čís. 4. M. K u n I' á t: První mk ;plfovádění řnteg-ráJní meJuorace v !ta1ii. Dr. J. Mi c h e I: Piozemková refo,rm:t v Polsku. Dr. J. H o I' á k: Ur>báiiSlkéa příbuzné pcmě'ry na SloV'elllsku. (Dokončení.) Vojensko-technidké zprávy, čís. 4. Ing. K. Ma h r : Nomogramy opr:w ča,sovýcih rozdílů ve zvukoměiie,tví. Przegh'd mierniczy, č. 3. W a I' c h ft I o ws k i: Vywvnání tria:ngulačni sítě (popokračov.). B i I s k i: Orrg'anisace a postavení zeměměřučů ve Švýoa:redh (p·okr.). No w i ck i: O stabi1:sad hranioc J}olzemků. - Fotogrametric;IDé mapy v)~hotovené v Uhrách od 1926 ail 1930. . Journa,l des GéOmetres et Experts fralll;ais, čís. 126. R. Dan g e 'I': Insuffus.alnee du régime foncie·r en France. Ne z: lnsulffisance d'un d'érégla,ge de la pJ:aque,tte cI'acier sur la mésure od'es!listanees ft l'aide du tachéometre Sanguet.. M 'o I' e,I,] e - L a I' o q ue': Drainage en France. M a I' t in: Le nivea u ft lunette Zeiss Nr. 2. S t e f a nese u : Méthodes de lever les plans en Roumanue. H. D. I. MitteiluDJ(en. Č. 7. Dr. O. On d I' a : Zwei i'llteressante Iilli'hl'isc:!le Stadt· grund,risse (\Ior. TI·chová-Jevíčko). -zrZeitschrift fiir VermessuD~sweseD. Ú. 8. P i n k w a r t: Kone,c z čís. 7. Č. 9. li a ,I't in: GeC1physukaIi8'CheBeeinf1u6ung vonPriidsions-HohenaufnJa,hmen. M i t tet s t a e d t: Noclhmals die FliichenlbereCihnung des ViieTeclkJs(viz Z. f. V.. 1927, str. 134). R o 11led e r: D:e Umlegung- VlOU.Grn.ndslttieken ZUl' Erschlie6ung von Baul\1nd. Sc h I' o od'e:r: SteUUlngnalhme 'zu den obig-,en AUsfiihrun!;'n. Č. 10. v:an R i e I: Streng;e Bestimmung des ·miWeren Fehle,rs beim EiIlJs,chneiden. L ude m a n n : Ober diie Ge:nauig-keit !iefnier Uingoomessung miteinem aufUeg-enden Band vou 20 m Liim.g-e.R i:i sier: Reklhsspail1kommissa,r und VeTmelssungswesen. -zrAIIJ(t\meine Vermessunl[Snacbrichten. Č. 16. S €I II ma n n: Uber Gr~Il!ze. Grenzste'ine trnd Gcr'enlZ1irevel.Č. 18. Dr. F. J. M u ,II e 1': Der ge,fa:hrIIche Ort beim Ruckwartsei:nllclhnei· den im R.aume (a čís. 19). A n g ell I' o t h: Das toohnische LuftbildqJ1el"som.aL Č. 19. B oc h e: Plantechnisc!he VO'l'
1931/104
1\ r o n i k a *). Chrlstfan Josef WUlenberg. Minulo dvěstěleté výrolíl smrtí Christíana Josefa Willenoorga, císařského mzerrýra a prVlélho pI'ofesora na (Se·ském sta,vovS1kém ústaiVu inženýrském. Pochizel z velice rozčlleněné rodiny v Lelmici ve SleZ'sku, ~de otec jeho Baltazar :byl 'Pll"ovazníkem. D1e knihy kitů mě,} 3 syny., Jmhol, Adama a Kristiana. a tefllJto nejmladšl byl křtěn 4. dubna 1655. Jakého vzdělání a kde nahyl, neni známo, j·en z jeho vlastních údajů plyne, 7,e sloužil ve frnlD.couzlské alfmádě a účastnil se vojenských akci. Asi před nokem 1690 dostal se do Prahy j~,ko učitel inženJ~skýeh n\'tuk ve slechtických r10dináeh a v r. 16~H se oženil v Praze na Ma,lé Straně. :Měl 3 dcery a syna Kri'&tiana Josef~" který se nawdil 9. dUll:ma 1700. Podáním v českém jazyku ze 30. IWlla 1705 k císaři J.osefu I. narvrhl konání přednáJšek ·0 inženýrství. v ~emž tehdy zahrnováJny výklady o O[levň·ováni. mec!Ianice a pozem_ ním stavitelství. Slibuje, že tyto přednášky hude konati sám, bude-li mu přiměřený plat sta'vy čes.'kými dán. Meútím obrátil se vVillenberg též na vodenskoo dvorní radu, aby mu uděliila titul císaiíského inženýra. Po zkoušce, kterou ~o'žil v Praze před královskou komisí pl'lO inženýIDs;klélpervnostni záležitosti, doslLal titul žádaný od vojenské dvorní rady 15. prosince 1706. Rozřešem.íotázky navržené zdržoVJalo se pro neznámé 'Příčiny. Proto Willenberg op.ětoval SiVOUžádost Ku;rlu V I. dne 15. řijna 1716 a slibovaL že dovede své chovance· taJ\: vycvičiti, 'že se bude moci "Corp,s des Ingeníeurs" prio zemsroéls~užby doplúoV1ati vlia:stnímí poddanýmí. Ka,rel VI. poslal reskrÍJPt sL<1vůmze dne 14. května 1717, a stavoVlSiký zemský vý1bor vyzval Willenberga. aby sestavil své p.ožadavky ohledně knih, modelů a pad. V odpovědi své ze dne 20. září 1717 uvádí, že Ka,rel VI. naJhtdl mu ba návrh na orpevněni měst:» Plzně rPI'ofesnru na 11IJ.ivel1sHií " platem 1500 z.L,ale on spo,kojí sc se 1200 zl., ahy dokázal svou příchylnost ke stavŮiIIl. V progrr-amu uvádí, že Vf' 2 ročnicich bude vy· uČOVlaJtJi opevňJováni. geometrii a nivelací, zakládAní ka.náJlů, rplříkopů, rybníků a mlýnů:, dále mechia,nice a dělostřcledvi. 8tJavo'"é konečně jmenov.ali Willen he.rga dekretem ze 17. lits,topadu 1í.17 profesorem s rplovinnOlstí vyučovati zda.rma ka·ř.doročně 6 jmochů ze 'stavu šlechtického, 4 jinochy ze staiVU rytířsl\:é:ho a 2 ze s,t.aiVUměšťanslkého a vyevičiti je mk, aby mohli zastavati mí"ta podinženýrů při ohléhání. Vyučovaní ma začíti 1. ledna 1718 a plat 1200 zlatých bude mu poukaZJOlVáffiz domestikálního fondu; jmenován bu<1e vždy na 2 lét3. Pl"ednáŠlky konal s poč:ltku ve svém hy,tě na Malé Straně, ale r. 1720 o:l.1Iámil, Ze se přestěhuje na Staré Měst,o.poněvadž studenti s.těžují Ei na vedro a mráz na most~ a na. to, že z)j"mecikéa sta,roměst;:klé' hodiny se předbíhají, takže přicház,ejí po akademické čtvrti. KdyJž konečně Wi1lenberg žádal o opětné potvrzeni na léta 1726-27, r,ozhodl sněm zemský 1. března 1726. že· Wil1enberg bude pro svést.áří pensiorJován s platem 600 zl. a jeho nástUjpCem jmenúván Feldinand SchoI' 's ,p.latem 400 zl. Krátce na to zemřel a. byl 21. listopadu 1730 pohř'ben v kryptě kostela sv. Jiljí na Sta.rém Městě. Manželka jeho dlouho, ho nep.řeWa, pohl'bena byla 20. 1ibtopadu 1737 a pochová,na t.aJuže. Bohužel, nezachovalo se zpráv, kde na ?tIalě Straně v r. in8 zaČiaJIsvé. výlkJady, amd kde v nich na. 1:'ta.r€m Městě pok.račo,yal, ani kde v Praze skonal. -k.
s jez
d y.
Spolek ČS. inženýrU pořádJi V.alný sjezd v Pardub'ckh a to ve dn:e!oo 4.-7. če·rvna, t. r. Tělžištěm Jednání jsou ipiředináSlky, t. j. dne 5. a 6. 'če
Zprávy spojkové. Zápis o ustavující schůzi Svazu spolků čs. inženýrů zeměměřičských, koilJallé 18. dubna 1931 v ústavu prof. .J. Petřika. Přítomní byllii za Spolek čs. zeměměř. prof. Petřik, prof. dr. Ryšavý, inž. Krčmu, za Jednotu úř. aut. civ. geom. Ing. Krejza., za Spolek inž. stáit. mM'. slulby lng. Mikulit, za Klub měř. inž. hl. m. PTa,hy Ing. Pudr a Ing. Souček. *) Zavádíme novou rubriku, co je ve sp<J(jefllJÍ se zeměměřičstvíni. zvláMě z venk'ova.
abychom y ni sou;s1Ji'eďovali historické zprlÍivy o všem. Doufáme, že budou Sie rv ní ho1ně úč:Jstniti loolegové,
1931/105
Hrof. Pet>ř1kzahajuje schůzi a sděluje, že stanovy Svazu byly mini8terstvem vnitr:t schváleny tl)Jp~vekdyž prohlásil, že je oprávněn provésti v nálvrhu sta,nov změny, jež ministerst,vo žádalo. Zrněny byly provedeny v názvu Svaz1l, který byl změněn na Svaz spolků ČAS. inž. zeměměř. v ČSR. Dále v u:;tanovení, že Svaz sdružuje toliko Ispolky a že ,orgánem Svazu je kl'omě předsednictva. též valná schúze. Vedle toho byly nově stanoveny praJva a povin_ nosti élenů a předsednictva., předepsán jednací řád a stanoveny formality při zrušení Svazu. Mluvčí sděluje dále, jaké I'ormality byly Svazu předepsány než zahiji činnost. Sdě, lení byla. vmta na vědomí. Na 'to sestavena byla kandidátka členú předsednIc.tva" a to ta~kto: pf·edJs€da: prof. Petřik, 1. m~srtJopředsed~:Ing. Zuklín, 2. místlllP,ředseda: Ing. Súra. jednatei: Ing. Krejza, záJstupce jednatele: Ing. J~nč, pokladník: Ing. Hlaváček, revisoři účtú: Ing. Souček a Ing. LUlkášek, čleIlJové smírčího soudu: Ing. KrčmáJř a Ing. Pudr. Volby byly provedeny aklamaci. Nnvrž,e,ná kandidátka byla jednomyislně přijaita. Předseda informuje potom o otázkách finančních. Za projednání stanov byl předepsán popl3Jtelk200 Kč, kolky st:J.1y 8 Kč. Vydání Svazu budou sest;,ívati z výLoh admiuistmtivních a z 1pi'íspěVIků, .N!ezinárrodnifederac:i zeměmě'řiČJské.Roční přispěiVek sestává z kvoty '8Itáltni,která. je 50 ěv. fr., a z příspěvku za lmždeho člena, který je 0'15 šv. fr. Pl'of. dr. Ryš:wý doporučuje" aby P['O 'styk s cizinlou byl ut\'ohm pi'eklad názvu Svazu a doporučuje, why bylo užito dOf>3;'iradního označení "Union des geometre s tchécoslovaquell". Návrh byl prozatím s!ClrdJ.en . •Jiných návrhů nehyJo, 'Předseda proto scMzi koněi. Záp'is o výborové schůzi Spoll{Učs. zeměměřičů, konané dne 18. dubna 1931 v ústavu prof. J. PetHka. Schúze zahájena za předsednictví prof. Pet,říka čtením zápisu o [Josledm vÝlborové scMú a zápisu o valné scMzi (otištěno ve 4. č. Z. V.), z nichž prvlú byl schvá,len a druhý vzat na vědomí. Red·a,kce ž:i.dá.výhor, aby jí bylo povoleno rozšíření kvMnoveho a srpnmtěho člsh Z. V. o púl tj,skOlVéhoarchu. Prof. Hala sděluje k tomu, že reda.kce je z:i,sobenapříspěvky do k,once roku. Roz~íření se schvaluje. Dále bylp~ojednálván návrh dm Ant. Pokorneho na uveřejnooí výzvy, aby zeměměi'iči po,vý.:ienípři tesy:stemi~aci. "ěnovali mimořádný dar na stavovský tisk. Ing. Pudr sděluje. že Klubměř. inž. hl. m. Prahy se k akci připojí jako oelek. Pokladník Ing. Pa.yer 'P'odá,vi pí:iemnou zprá,vu pOlldMní, dle níž se stav dlužných přístPěvků snížil na 7419 Kč. Kol. pokladník oznamuje, že v nejbližší době rozešle opět upomínky. ?'l"ato byl čten l1iá,wh memmanda týkajícího se zeměměřičů v mi Il. ve ř. p r a c í. jehož text s doložkou navržellou bvl s<:hválcn.Bylo usneseno. že opis mem0'randa hude postoupen Spolku inž. stá.t. měř. Služby se žádOsti, ahy Spolek iI1JŽ.stát. sl. uvědomil S}JIOlekčs. zeměměř. oaJkci, kterou podnikne v zájmu zeměměř. u zemských úřadů. Dále bylo jednáno o resolučním návrhu inž. Faltllse vztahujícímu se na zeměrni}řičeu a g r á rní c li ú řad ú a na zalS,to1lpeníu min. zemědělsltvi. Bylo usneseno, ž'e návrh hude propracován po vyžádání d\l,lšich informací z Brn::t.K žá,dosti zeměměřičů u !li i n. žel e z nic, týkajíci se úpravy s,ystemisace. sdělujI' předsed:n.,že se informoval u min. železnic a do. věděl se. že prráce rresystemisacní komise začnou až na, podzim. Z toho dúvodu odkládá se podání žádostí na dobu Ipozděj1íi. Pl'of. Ryšavý oznamuje, že příští schůze užší poradlú korinise při děk. vys. šk. spec. nauk hude .se konati v púli května, a žádá, aiby pánové., kteří se nebudou moci. schfIze 'Zúčastnit, podali svode n~rvrhy písemně. Jednatelská zpráva Spolku čs ia~e11ýrů státní měřické služby 7d správní rok 1930. Dříve než podám stručný přehled o činno,sti spolkov'é za uplynulé ElPI'á.vníobdohí. pokládám za I:rvojipovinn08t konstatov3Jti, že jsem převzal funiklcijedn:'ttelskou po p. Ing. Guildanovi. který tuto funi\:ci vy.k.onáw.l se vzornou svědomitosti ~ příi1cladnioulpečliyosti, a jemuž s tohoto místa vyslovUji zaslot:žené diky jmenem celého spo,lku. Vlastní činnost spolková v předešlém roce byla téměř výlučně razu administrativního. Z význačnějšich a!k('i uváoím nar>ledujici: 30. března m. r. :lUOastniliSe zástupci spolku slavnostipoložClJÍ základního kamene k budlově konviktu a sirotčinee v Dejvicích. Výbor U1S11eslse přispíV1ati dle možnosti k uskutečnění toh(:to podniku, jenž mŮ'že v příští době prospěti mnohým z našich venkovslkých koleg'lt . . Vysok1ookolskj' svaz r()Q;esl:u1 všem sdruženým organisadm ku vyplnění ootaZillíko léčebném fondu. Výbor spolku vyslovil se v zásadě pro zac1IJOvá.níobliga.t,orního nemOcen_ ského Iliojištění veřejných zaměstnanci'! a pro noveIisaci záJkolllao léčehném fondu. nstředí spolku snažilo se udržeti pokud mo(Žnoúzké styky IS vrcholnými organisa· cemi, a to s Vysokoškolským "Va'lem, Stayov'skou Radou. Jednotou stlitního úřeifnictva a EX(1kutivQ>u veř. zaměstnancú. Úsilí o zřízení ústředny všech ISpolkl1rstátně zaměstnaneckých vyznělo i leto~ nu. prázdno; k dohodě při Ischvál8l1ísban{)IVú.,tředny dosud nedošlo. V rámci Vysokoškolského svazll bylo spoIUlpra.c"o
1931/106
žadavků, n:t př. parita ostatnich vYSOkobkolákůse soudci, t. 7JV. třinácté SIlužlllé,zvýšení diet a j. Schůze Eavštěvoval pře'i'SedJaa. ob:t jednatelé. Bylo dbáno bedlivě toh(}, aby při zřizorváni komisí, v nichž bylo by potřebi hájiti naše speciální zájmy, byli vyslá,ni zál&tupcispolku. Tak ,do komise pro roorganisad veřejné správy vrchní rada Ing. Novák, do novelisařní kom1se vrchní kom. Ing. Fejlek (který podá o významu této komíse podrobný referát). Pokládám tuto činnost v různých komisích za jednu z nejdůležitějších funkcí 'spolku a poněvadž zde mohuu přicházeti v úvahu výhradně kolegové pmž&tl (vzhledem ik častým schůz.ím),apeluji na ně, aby neodmíWi součinnost v případě, že by je úst.ředí do některé z komisí delegovalo. V poslední době realísuje se snaha konoentrO'Vati roztříštěné zeruiíměřiřské O'fganisace vewcholný spolek ~ názvem ,.8vaz spolků čs. inženýrů zelliěměi"ičských v ČeSJkoslo. venské republice". Do ustavujlcí schthe Svazu jmenoval Výt-UTcelkem še~t delegátu. Jsou to: z čech: kol. předseda a 1. i II. jednatel; z :Moravy:lrol. Ing. Moe; 7e Slovooska: kotl. pí'edseda a jednatel. Program, úcel a ostatní o Svazu bylo uveřejněno v !pi'ílozek čb. 8 Z.emělmětř.větstníku z 1930. Neméně dú1ežité bylo zřízení zájmove skupiny inženýrů státni správy a státních podniků rpH Spolku ČiS. inzen)'rů " Pra7R. Bylo by si jenom přáti, aby požadavky inže: nýrů ve 's·tátni službě !podporovala.vlivná organQwce, j'a.kou SL'\. bezesporu jest. Máme-lt OV1Šem v této skupině zaujímati a obhájiti p0tltavenítakové" jaké nám co do ,početnosti vzhledem k ostatním inženýrským kategoriím rpřináleží, jest potřeb~, aby pO'kudmožno nej. vice naoŠichčlenů bj'lo zm'o,veftčleny této zájmové skupiny. Minulá valná schůze zmocnila výbor, aby zakročil v z.iležitosti měřických kursů pro ruské emígranJty. Děkanství yys. ákoly speciálních nauk při čes. vys. učení techn. y Praze byl z:vslán dopiJ;;.,jímž IIIP'C'z,orněno, že kursy těmito a oibz,vláštěformou vysvědčení uděloVlaných absolvelltŮlIIl,jest p08kozována pověst ČS. zeměměřičů techniků a žádáno. aby v mitn. šlmlství a uár. Oí.lV'ěty bylo prosazeno zrušení ikursu. Děikanství připojilo dopis na· šeho spolku sipolu s prohlášeními ostJatJlíchzeměměřičských korporací k svému podání na min. školství a n. O'., "iLe prtu'vázUt. V měsíci zMí m. r. konal se v Curychu zemělměfíčskýkongres. Jelikož spolek nemohl - z firnančních důvodů -- vyslati zrvláštníhodelegáta, pověřil p. zem. meř. radu Ing. Růžičku zastupováním S'IJiOlku. což jmenovaný s ochotou přijal Výbor spolku uváživ po~ad:.wky přednesené z krajinských schůzí a kolegy z triangulační kanceláře min. fin., p,řiprníJkůza vedení dohl,~. da(}Ích úředníků. 3. Zavedení př'8dnostenských přídaNtků. Spolek zamýMel zllkročiti u min. financí za účelem, aby při Ipřesazování z důvodu resystemisace míst bylo postupováno případ od: !připadu a s veškerou možnou benevolencí vůči úředníkům. Audience byla všaJk min. financí odmítnuta. Pohyb členstva za rok 1930. V čechách přibyli 2 členové. na Moravě ubyli 3 členové a na Slovensku Ipřibylo 5 člem"!.Celkem měl f'lpolekkoncem roku 1930 členů 397.• z toho v Čechách 177, l1ia1\1:oravělt1a M Slovensku 109. Pro přehlednější vedení matriky i pohybu č1enstva byly sesta;veny roéní seznamy ČJenů. Vnitřní agenda spolk,ová byla n.) menší než v letech předchozír,h; exhibitních čísel bylo 221. OkolnOlStí,že jednatel heyl télměř 7 měsíců služebně mimo Prahu. byIo ZJ:tviněnoněkdy zdlouhavé vyřízení některých písemn.ých'podáni. Výbol'ové schůze konány 2" předsednické svolámmy podle potřeby. Ing. Jul. Jt1ikula, t. č. jednatel.
Zákony a nařízení. Pok;yny k provedení § 97 kat. zákona. Min. financí stanovilo výnosem č. j. 2677-III!6 z 12./3. 1931 (dodatkem k výnosu ze 20. XII. 1930, č. 136.131/30·11JjU), jehož text zkráceně podáváme, toto: Nejpozději počátkem letního období 1931 zahájí kat. měř. úřady práce, aby převzaté ht. operáty (§ 2, odst. 2., kat. zák.) byly podle ustanovení § 97, odst. 1., kat. zák. přivedenypostupně do stavu způsobilého k vedení pozemkového katastru podle téhož zákona, pokud se tak snad dosud nestalo. Za tím účelem buďtež rozvrženy práce. vyplývajíci z ustanovení § 78, odst. 2. a odst. 3., bodů d) až l), m) a o), 'Vlád. nař. Č. 64/1930 Sb. z. a n., vyjímajíc za10žení seznamů parifikační půdy, které bylo již .ustanoveno výnosem min. fin. ze 4.19: 1929, čís. 84.523!29-ll/6, a založení seznamů silnic, vodstev a elektriekých vedení vysokého napětí tak, aby byly skončeny nejpozději do konce roku 1939. Potřebná opatření ku zjištění změn, nepřesností a chyb pro opravení zápisu v kat. operátech, pokud k nim nebyl dán podnět ohlášeními' držitelů, soudů, veřejných úřadů a orgánů, činí k::tt. měL úřad resp. jeho měř. Medník. z vlastního podnětu (§ 34, odst. 1., cit. 'VI.nař.).
1931/107
K provedení § 78 odst. 3 a-c dále m. pokud elektrického vedení vysokého ll1lpétí a bodu n cit. později. R e j st Mk par cel budiž vyhotovován vzorce a příkladu v ,něm uvedeného. Číslo
1
I
2
O Z
3
3/2
21
114
3/3
123
7
3/4
9 21
3/5
2
5 ---
---
8 19
6/3
4
atd.
3
1 6 _1_1_ _ 2 19
I
j
---
ffi 115
7
22
8/4
23
22
17
23
21
---
25 26/1
W 85
26/2
92 85
-----
------
15
26/4
17
2615\
115
í paree
!:!8138 ___
9
8
10
7
11
6
atd.
---
---
---
-_~
27/2
164
23
27/3 29
32
30
21
31/1
113
33
42
34/1
27
tH/2 35
2!t
------
133 1
-
- IE 1
~~
atd.
--
=-~I
-=
==1-f---
ly: 32
~
6
I
13
1-
813
---
atd.
II~ .-'-~~I,_-- ~
I,
e ly:
124
1-- ---
'/' 8/5
iP",m.
I
5
125
---
4/3
4
e mk ov é p are
Stavebn
_3_~ ~
připojeného
1
1/1
0/2
podle
,"",m·_1
1/2
5
na tiskopisech
Číslo Číslo Číslo II Číslo pozempozempozemnostnostnost- parcely nost- I nostparcely parcely ního parcely ního ního ního ního archu archu archu i I archu archu I
P
---
a veden
Číslo
p021emparcely uostníhl) parcely archu
--3,'3
jde o seznamy silnic. vodstev 3. vlád. nař. budou vydány pokyny
28
28
II ~1-----1-31/2 27/4
113
---
---'---
!
-----------
----, --II
--I---jj--
i'---
---
1------
1--11---i
--
-[-,
v
y s vět I i v k y: Při založení rejstříku se zařadí parcely v arithmetickém pořadí (napřed pozemkové a za nimi stavební parcely) a 'zapíší na každé .straně tískopisu jen ve sloupcich 1 a 4, takže sloupce 2, 3, 5 a 6 zůstanou prázdné. Za nejvyššim parc. číslem (pozemkovým, stavebním) se reservuje přiměřené místo p,ro pozdější připisování dalších p0stupných (průběžných) parcelních čisel (pozemkových, sta vebnich). Při 'pozdějším prováděni kat. změn se zapisují: a) dalM postupná (průběžná) nově utvořená parc. čísla za poslední (nejvyšší) parc. číslo, b) nově utvořená p:uc. čísla ve tvaru zlomků do sloupce 2 a 3, vznikla-li z parc. čísel zapsaných ve sloupci 1, do sloupců 5 a 6, vznikla-li z par. čísel zapsaných ve sloupcí 4. Při tom se zapisují parc. čísla postupně shora dolů v pořadí, jak byla utvořena (není tedy zde zachováno arithmetické pořadí). Vyplní-li se celý sloupec 2 (5), pokračuje se ve sloupci 3 (6).. Nestačí_li sloupce 2 a 3, resp. 5 a 6, vlepí se do rejsti'íku k dot.yčné straně vložka. Spojitost sloupce vložky s příslušným sloupcem rejstříku se vyznačí poznámkou na př. ,.Pokračování ve sloupci 1 vložky". UpO'Lornění ke konkursu, vypsanému městem Z1ínem (viz ;poslední Btranu o'bálll(y). ZáJ.osti o 3 VYP>Ballámísta. zeměmělřičská lze poda,ti ještě krátký čas po udaném termínu.
V červenci Z. V. nevyjde.
1931/108
7
ZEMĚMĚŘICSKÝ v
/
VESTNIK •••••••••
1931
ČASOPIS SPO'LKU ČS. ZEMEMĚŘIČŮ XIX. ROČNíK - V BRNĚ 1. SRPNA 1931
IV. obecné shromáždění mezinárodní geodetické a geofysikální .unie ve Stockholmu. B. K 1a d i v
(Dokonceni.)
O.
. Jedn<Jni y geodet,ickě sekci možno shrnout asi takto: Y plenu referuji stáli zpravotkem z. š. 510, z. d. 28 o v. od Greenwiche, poloměr oboru 400 k1li, maximální defOll'rri,:we délek menší než 1/2000) a v Polsku (nruvrh p. Gratbowského a Biemackého, jedna wU8tava s počátkem 'Z. š. 52 o 7'.5, z. d. 22 o 55' v. od Greenwiche, poloměr oboru 510 km, maximální de~ormace délek n~řevyšuje 1/1000). V Holandsku bylo stereogJrafieké zobrazení zavedeno již dříve (jedna soustava s počátkem Am8ll1S~oolrt, z. š. 52 09' 22.178". poloměr oboru 150 km zobra'Zuje se eHpBOlidBesselúv). -- ZpráIVa uvádí dále sousta-vy zavedené ,ve Šp.a,n~l"kuk' účelum kartografie. H1avní čá.s.t zprávy se týká. nových publika,ci z t,olloto obo:ru, Z nich je nesporně nejdůležit.ější práce J. Lalbordoo: La nOUlveUeprojection du Se'Th-icegéogTaphique de Madagasoo,r, Tananarive 1928. Re~i v ní obee-ně tuto úlohu: 'Grciti zobrazení přesně konformní; pro něž by největší deformace délek a ploch pro wbrazované území byla redukOlVám na minimum a pro něž by výpočty triangulací (i I. řádu) se Galy prováděti v pravoúhlých souřadnicích bez volkých potíží. Sousta,va wbmzení má býti jediná i pro-velmi rozsáhlá zobrazovaná území. J!sem pře,s,vědčen, že některé úvahy Laoordeovy zŮlstanou trvalvm 'Obohacením teorie konfm-mnich ~ohrazení. . •
•
*
*
Uvedu dále stručně obSi3Jlze7JprWvY našeho geodetického a geofysikálního kOlmitértu: Na státníhvězdárn.ě v Praze byl studovánneoSiobní mitklXlmetr,kte,rý má. být.i důležitÝJIl doplňkem Nuši-FriěolVla circumzenit.álu, a navý přístroj foto-diazeniMl k současnému určOtvání Z€měpisné šířky II, délky. . Y,ojenský zemělp!ÍJsnýústav dokončil astronomicko-geode1tické práce na Podl,a.rpatské RusL J'edná se Oi část poledníkoveho oblouku, jdouc,ího mezi 200-25 o stupni východní délky od Severního moře ledového až pOI moře Středozemní. Zpráva našeho komitétu naznačuje stručně, že 23. května 1930 rozhodla naše vláda, že vedením trian~ulace základ ni se pověřuje ministerstvo financí (tríangulační kanCBlář) za spolupráce ministerstev: zemědělství. veřejných prací a národní obrany, a že vě
± 0'9.10-3
dyn.
Pokud se týče zemského mag-netismu,. referuje zpráva komitétu, že na pražské stálémagneticfué stanici bylo za,stJaV6nona. ten ča& měření variací; hledá se v okolí Prahy, vhodné místo pro novou stanici. Ve Staré Dale se určují variace mag-netické deklinace. - V letech 1925 až 1929 bylo provedeno předběžné měření mag-netické deklinace. Mě-
~~~
(~~
1931/109
ření bylo redulrováno na. epochu 1925.5 a byly sest~rojeny tři zatímní mapy m~netických iso~on (pro Čechy, pro zemi Mora,vsko-Slezskou a pro Slovensko s Podkarpatskoll Rusí). Speciální práce byly provedeny v okolí lUpu a u Příbramě. Konečně zmiňuje se zDráva komitétu o zařízení seismických stanic v ČSR. - Následuje referát o pracích meteorologických. Účastnil jsem se jednání komise pro tíži. Nejdůležitější č:íst jednání se týkala t. zv. redukce hOOJlIOt tíže na. hladinu moře *). Chtěl bych stručně vyložit, oč jde. V nauce o potenciálu se dokazuje: Z hodnot tiže na geoidu lze určiti jeho tvar za předpokladu, že vně geoidu není žádné hmoty. Abychom mohli z hodnot tíže, naměřených na povrchu země, určiti ~tV'argeoidu, musíme tedy: 1. PřemístitI hmotu, která je vně geoidu. dovnitř geoidu. 2. Uvážit, jak se tímto přesunem hmot změní geoid. 3. Z hodnot tíže, naměřených na povrchu země, vypočísti hodnoty tíže na změně· ném geoidu. 4. Z těchto hodnot určiti tvar změněného geoidu. 5. Přejíti od změněného k skutečnému geoidu. Podle toho, jak si myslíme proveden zmíněný přesun hmoty, dojdeme k různým způsobům redukce, jež by - správně provedeny. - vedly ovšem na konec k témuž geoidu. Komise pro tíži se rozhodla doporuciti, aby se užívalo redukce isostatické. Při Prattově modelu zemské kůry vyrovnáme nadbytkem hmoty nad geoidem v pevninových oborech nedostatek hmoty od geoidu po plochu vyrovnaného tlaku P. Tím by již byla splněna podmínka, že vně geoidu není žádné hmoty. Abychom však při témže modelu docílili po přesunu hmoty toho, aby byla stejná hustota v š ude v stejné hloubce pod povrchem geoidu, musíme ještě v mořských oborech vyrovnati nedostatek hmoty od dna po hladinu moře nadbytkem hmoty, který je mezi dnem moře a plochou P. lsostatická redukce chce z hodnoty tíže, naměřené v bodě B na povrchu země, vypočísti pro bod Bi, v němž svislice bodu B protne geoid, hodnotu tíže, kterou bychom tam naměřili, kdyby hmota kůry bvla nřemístěna. tak. jak bylo orávě vyloženo. Přemístění hmot má za. následek uuoou gooidu. Nutno tedy ještě dále z hodnot tíže, vypočtených pro lxld na skutečném geoidu, odvoditi mži gr (redukova1lJOu)v příslušných bodech na geoidll změněném. . Při tomto způsobu redukce se očekává, že redukované hodnoty tíže gr budou míti hladký průběh a že se tedy z nich tvar změněného geoidu dá určiti bezpečněji. Mimo to se soudí, že odchylky skutečného rozložení hmo,ty od rozložení, předpolUádaného na př. v Pra,ttově modelu, jsou dosti malé a že se spíše projeví v rozdílech gr - r (kde r je t. zv. tíže normálnn. Od tvaru změněného gooidu, který se dá určiti z hodnot gr, bude ovšem nutn/) přejíti zpět ike geoidu skuteě:16mu. Na návrh presiilenta Bowieho budou redukce počitány pro každou stanici po oborech zvolených po
a že ID (úhlová rychlost denní rotace) = 0'00007292115. Faktor 978.049 je tíže na rovníku. Pro turo hodnotu mluvilo více důvod'ft. Snad nejvíc rozhodovalo, že tatáž hodnota tíže na rovníku ie ve dvou vzorcích pro normální tíži, které odvodil v r. 1928 z měření tíže redukovaných Í.S<>statickyHeiska.nen a ž~ souhlaisi S hoonorou, která pro tJÍži na rOiVI1íku plyne z měření Vening-Meine82O'Vých. V poslední době se pracuje intensivně na různých změná'ch způsobů pro měřeni tíže. Na jedné stra.ně jde o zpřesněni - na př. vhodnou volbou tvaru kyvadla, nebo tím, že časová stUDnice, pomocí níž určuieme dobu ky,vu kyvadel, a která byla dOiPO'!luď d:ána hodinami., jež bylo nutno bráti na. každou s1JaI1lÍci II sebou a jejichž denní chod bylo nutno určovstd na llta.nici, ile nyní nahrazuje časovou stupniťí. vysíl.?.JlOJu radiOttelegl'aficky hodinami, jež Zů.staaJ.ouv centrální stanici a jejichž mIIIOhemstálejší chod se v klidu určuje na centrální stanici. *) Diskuse byla připravena pojedná.ním p. Waltera D. Lamberta: The reduction of observed values o·f ~ravity to sea level. Bulletin ~éodésique 1930, str. 49 až 121. - Oklepek rukopisu dostali členové komise asi dva měsíce před kongresem.
1931/110
Na druhé straně jde o to, aby se určení tíže zjednodušilo třebas by se nedosáhlo takové přesnosti, jak se dosahuje při měřeni tíže pomocí neproměnných kyvadel. V komisi pro tíži podával na kong-resu ve Stockholmě stručný referá.t p. Lejay o svých pokusech s pružnými kyvadly. Stručná teo·rie byla uveřejněna v Bulletin g-éodésique 1930, Č. 25, s názvem Recherches sur les pendules élastiques a v Comptes rendus des séances de l'Académie des Scíences, 16. VI. 1930, je poznámka pp. Holwecka a P. Lejay "Dn instrument transportable pour 111. mesure· rapide de 111. gravité". Nechť jest 1 délka pružného vlákna. na jehož konci je upevněna hmota m, r poloměr vlákna., E Young-ův nwdul, (.) výchylka, která se může měniti od O do ~:k Rovnovážná poloha je svislá. Na hmotu m působí při výchylce e ve směru kolmém k vychý. lenému vláknu složka tíže mg sin 8 a v opačném směru pružnost vlákna mk 8, kde 3lt 1'4
mk=4"jTE.
d2e Bude tedy rovnice pohybu ml dt 2 sobíme-li
d8 2 lit
a integrujeme,
plyne
= mg sin 8
d2El - mk 8 nebo Z dt 2
+k8 -
9 sin 8 = O.
N á·
(d 8}2 Z di" + k e 2+ 2 U cos e + c = O.
Protože pro . d8 . 8=8, Je (it=0, Jest Odtud
T~'!Vf
Rozvineme·li
(O,'-O~ +d~(,",o, -""O)' o cosinusy pod odmocninou v řady, mližeme výraz pod odmocninou psáti g k-Z-(82
_k-g I
1
1:l2) -O
(8
9 (84 + 12Z
2_e2){1+ _g_et2+~2 __ k-U
1
g_8t4+8,QP+84 k-U 360
12
a
Předpokládáme, že lze zanedbati v závorce člen k ~ . t egracmm v, "g mlsto nou p ř esnos t'1 ps át'1 za ln znamelllm tl8 ,d8 k 29 vyraz 'k _ 9 T (8,2-82) T(cos8,cos 8)
V
84+8282+84 {
=2ltVI
I
k-g
lk'
{1- .
9
16(k-g)
}
.... a že lze s dostateč-
9 8t2+ 82 1- k - 9 • 24
2
t
-82)
;re~;~",d .V~O,~~ .l O' - ••
360
t
V-,-(8
+
Za .v.doný"h
+...=
84) -3601 9 (8 ,'-o (' "'6)
1 -
~~~'~+o~') +
}
+ ... .
+
8 + ...}. t2
V případě nekonečně malého výkyvu je doba kyvu To = 2 lt
V
I . Tedy redukce na ne, 'k . To T'To U "'2 k-g. 1 ma y vy yv Je 0= o16 (k _ g)U] . Je otázka, jaký vliv na dobu kyvu T mají změny dk v pružnosti a dg v tíži. Protože
k one čěn
a T =_lt11
l_{l_
{l-
I 3g 82 ... } tJT =ltl/ tJk V(k-g)a 16(k-g) 1 'tJg r(k-g)3 bude, spokojíme-li se jen s hlavními členy dT dk dg T = - 2 (k 2 (k -
9) +
VI.
2k+g 16(k-g)
62 ... \ I
J'
gr
Perioda obyčejného kyvadla je přibližně T= 21t Změně dg v tíži přísluší změna periody T 9 d T = - 2 9 . dg. Srovnáním tohoto výrazu s předcházejícím je patrno: Zvolíme-li k tak, aby bylo blízké 9 (na. př. k - 9 = g/20), budou. malým změnám k i 9 příslušeti
1931/111
značné změny T.
Rovněž redukce na nekonečně malý výkyv je velká. Ale naopak, abychom změřili 9 s určitou přesností, stačí určiti T s přesností značně menší (v uvedeném případě 20 X menší) než dosavad. To značí, že stačí ptJ'orovati 20 X méně oscilací. Holweck a ~ay realisovali tuto myšlenku tak, že tyčinku křemennou 5 mm prů. měru a 10 Cm délky upevnili v objímce z elinvaru (kov, jehoo modul elasticity se í) teplotou téIQ.ěř nemění), nesené pružinou z téhož kusu elinvaru. Kyvadlo je uzavřeno ve skleněné nádobce, z níž byl vyčerpán vzduch. Tak se docHuje, že za dvacet minut by amplituda klesla teprve na polovinu. - Aby odpadla nutnost určo,va,t a připojovat re· dukci na nekonečně malý výkyv, nasf~wuje se kyvadlo pomocí mikrometru velmI přeSlIlěna tutéž {loMteční ~LJnplitudu.Teplotu stačí urcovati na ;:;tupně, pot,)že změny elin_ ,aru s teplotou JSou malé. Korekce na tlak odiparlá,protože kyvadio osciluje vždy v tomtéž prostředí. Oscilace kyvadla se registrují pomocí fotoelektrIckté buňky. Péro registrujícího chroíl1ografuzapisuje také vteřiny chronometru. - Celé zatízooi váží a~i 41} "ff a autoři uvádějí, že 10 minut pozmo·vání stačí, a!by bylo g určeno na několik milidyn.
•
*
*
Chtěl [bych jen ještě s diky uvésti, žešvé
Dr. Jaroslav Nussberger.
V ÚJStředJnď:m cejlchovníttn inspektorátu V Prruze bJ71lydokOiIlJčoo.yins,ta1a,ční práic:e ~ďetické base a přistoupeno k j e,j.ípřesné definici. Bruse je umlÍ:Stěna ve dll"uhém SlUt'e:rénupodJé[ hlavní stěny budovy na Istrruně do dJvora, v mfstnosti 32 me,trůdl1ouhé. SutJerénm umfměni j:e proto, ruby prostor, V nělm~ měřime, byl vystaveu nej;mecuJŠfun změnám tiepl'Oty vůči vnějbŠk:u a aJbybyl vylouoon vliv otřesů pŮisoboo.ých pouličním ruchem. Poděl hlavní zdi byl usazen v celé délce místnosti železobieltolll0VÝkvádr rozměrů 0'4 X 0'36 m, na němfŽ ve vzdiáleuostec:h 1'3 m jsou upevněny žele,zné s~oiUpky nesouci ko,lejnice. Po těchto posUlluj'eme vozík, 00 němž je 4 metl"ové základní měřítlm obvyklého typu H, výIŠky 50 mm, j'e~ je podepiřeno ve divou přim!kmc:h t.aik, aby průmět jeho neut,ráJní OBY dlo horizontální roviny byl co lleIjméně odlišný od! její vlastní délky. Toto nOl'lIIláln!fmě,řitko bylo v minulém rOcte verifikováno v; Bureau Interna,tional d:elsPoid~ et Mesures v Parři'ži a jeho dé'lka byla UJd.Mlapři t,erplotě + 13'5°C, L=4m-40'3 "", a koeficient tepelné roz,tažnosti ve vodíkové škále je a = (1'087 0·00360 T) . 10-6• Vedle toho by~y udOOy hodnoty poddlělení met,roiVélh~)i při teplotě + 13'5°C: 0-lm=lm7'7 "", 2-3m=lm2'0 "", i-2m 1 m-11'1 /1, 3-4m 1m-19'5 "". TěClhto verifiklaičnilich prací zúča:stnil se též pi:saool tohoto článku. Normální měřítko bal8lej1eve vzduchovém term06tatu a čtyř!mJi teploměry, pololŽenými přímo na kov, určUJjletmejeho t.e'J}1otu.Na toto m'mtko almmodltl'jleme při d!efiniei base vždy SiouČoaSJliě dva mikroskOiPY upEllVněnéna hlaNIlí 'zdli ve vzdtrulenostecih čtyřmet:rových:. Vlastní geodetickou ba:sii před!slta,vuje přes,ně zjaštěná odlehlost optickJých os d'v'ou krajnícih JllIikroskop1Ůve V'zd!álenlOsti24met,roiVé, jíž obd:rž1l1ne SIOtuKítemšesti čtyřmet,rových inteI"V'alů. Při definici base je nutno, 3lby optické osy 7 mikroskopů ležely ve .8lpote,ČJně vertik1áihJ.irovině a a;hy roviny zřete'lné1hto vid ění tvořily jedinou rovinu horizontáilni. K splnlěni. uV'8rllených předlpOk1aďů je nutno prové!!';ti s mikrook,opy řadlu jÍUSit3JčmchmlmenL VertikTh1ní ustavení do srpoleěné 'roviny SIe provádí zaJOlstřovánim mtikroskJOlpů ve střooJu zornéiho pole na napnutý slaib$' dirát. Dmlhý předipoklarll splňuje sle vertiktáilním mikJrorrnetricik!ýmpOSiUvemmikrosíkJo:pudiozřeoolnélho vidJěn:ímečištěného povrchu kapaliny, je~ je v náJdlobkácll soojnélho p!I'iiměrn (vyloučení kapitál"-
+
=
=
1
1931/112
ní koreklce) spojlených mlelzi sehou tak, že tvo,ří systém spojit)'ch nádlQb. Užité mikroSlkopy base js.ou přímolrledJné, SI tralllSlpalrentllliÍstupnid informačniÍ, jež prekr}"\>"*neulŽHeiČnouspodní: část zornéiho pole. V ro,vin'ě této stupnice se zobrazuje povrch 4 mletJlové'ho nonnruln.í:ho měfítka a pohybuje se soulstava dIVOUnitek, jejrichž lineál'ní posuv měříme mikrometrickýrn šroubem. Skut,elčný POSíU:V nitek o 0'5 mm 'OIdtpovidlá,prervedle!Illoobj'ektivem na povrclh měřítka, od~ehlos
=
Résumé: L a b a s e g é Ú' d.é s i q u e duB u l' e a ude v e ri f i k a ti o n des p o i d s e t des m e s u re, 1'1 a P l' a g u e. La 0000 en cause oot Ipkwée daru; le l!Iouteriain du paJais propre. Elle a la longueur de 24 m, e8JlJimée a ľaide du métre d'origine dle 4 m dont la, valeur em0te L aélté fixée par le Bureau International dels Po~ds et Mesures á Parispendrunt 131 temperature de 13'5 o C 00mme suit: L = 4 m - 40-3 ~. Comme contl'6le de la laugueur de la baseont servit encore dleux fHs vérifiés également ft Pam. La oase tehéoo· sloV1aquee.Sitl11reoopie eXlIlictede 131 base géod8SÍque du B. 1. d. P. et M. a Paris et !leSáléments ont été livrés par la SO<'iótéGénévoise d'LnstrUIDOOtsde Phvsique,. La balse repres.e1Illte le moyen pour 131 controle des fils d'invar utilisés en Tchécoslovaquie.
Přesné dálkoměr~
v praksi.
Ing. A. Pej chota.
V čísle'c:h 2, 3 a 4 Zem:ěměříčlského VělStnál{iU z r. 1930 otištěn Jest článek v. měř. rady Ing. F. PotMk!a o měření met,odou polární 'S použitím přesných dálkoměil"Ů, Merý byl piíedlnesen na s;jezdlu S. 1. A. v Bratislavě r. 19'29. Předi-
1931/113
nášlm vZlbudila tehdy za'Jem v našich řadách a dne's po uplynutí dvou let mo~no jidioplniti, výkony rů'zných stro,jů srOiVnati a tím doJmizati, co polární metodia pron:ás znrume'nái,Zvlášt.ě na Slov,ensku při velké práci, která nás č'eká a při velkém nedlosta,tku m&. in~enýl'11, kte1rý jle viditelný a citelný, bude použiváíll~ OOlkoměrných sltmjů jistě čiiI1i.telem,kte,rý odborné instance jen tak nepřejdou. V letním IpracoviThÍmobdobí r. 1930 byly při půV'odním měře'nÍ n~ mtastr-áJním ú'z,emlÍKálnke, OU8iS Nové Město n. Váhlom, použity tytodlruhy dáJ.koměrů: K:ern., oba typy Wildovy a Bosshar-dlt-Zeiss. Podmínky pro poláirn'Í m€>todu byly diob~é. TorraiÍn z 90 % kopcovitý, parcely huSIté, křivé a nepra,vid:elně. Bři m\ěř,en:ídetailu, které se provádělo poiliygonálně apolámě, byly přidělovány partiím se stroji úseky, jak tvarem terainu, tak i strukturou parcel, nejtěžší. Nej'1erpši výkon v metodiě polygonáJlní (1 inížen,ýr a 1 techn. síla) byl 21'6 pointů. Při IDIěře[);ídIe;tailu me1)odou polámíbyl0 s ka:ždlým stmjem (praooiVal 1 in~e!(1jýra 1 tecibJll.síla,) dIocíleno pěkných výsLedků, které staví samoredukční s'trod Bosshar-d!t,a-Ze,isoodo popředi. Bylo docíleno: ďálkoměrem systému Bosstha,rdt-Z'eiss, 41'6, systému Kem 38'431 ,systému Wild 32 pointů. Při polygonJisadbyl0 stll'o}em Bossha,rdta-ZeislSe zaměřeno denně 30-32 stanovisek a také toHk polygonáJ.ních strall, při průměrné 61/2 hod. prrucovrni dIolbě (lceSlty n:epočítarjel). Sro~áme •..li tento v:ýslediek s dIosav:adnim zpŮisobem měření, t. j, zv'LáJštědě[iky a zvlášt.ě úhly, j,e to jistě poměr výkonu 1 : 3,
Difer, v cm
Měřeno Čís, bodů opticky 125- 201 201- 202 202- 203 203- 204 204- 205 206- 207 207-208 208- 209 209- 210 210- 211 211- 212 212- 213 213-- 214 214- 215 215- 216 216- 217 1528-1529 1529-1530 1532-1533 1533-1534 1535-1536 217- 218 218- 219 219- 225 Z19- 220 220- 221 221- 222 222- 223 223, 25
I
61'63 83'05 79'68 70'97 82'21 64'44 4Hl2 72'96 75'21 48'93 60'81 58'14 70'76 66'77 86'78 58'93 l:S(}45 85'59 125'72 136'60 98'21 53'25 51'64 98'35 57'93 41-77 43'86 71'80 122'74
I
přímo 61-65 83'07 79'70 70'98 82'23 64'43 47'83 72'99 75'2ň 48'93 60'80 58'16 70'76 66'81 86'80 58'95 80'45 85'59 125'70 136'57 98'20 53'29 51'67 98'32 57'97 41'77 43'90 71'77 122'76
Délky jsou voleny v terainu
Dovol mez v cm
Čís. bodů
6 7 7 7 7 6 6 7 7 6 6 6 7 7 7 6 7 7 9 9 8 6 6 8 6 5 5 7 9
223-224 224-225 225-226 226-227 227-228 228, 95 95-229 229-230 230-231 231-232 232-233 233-234 234-235 235-236 236-237 237-238 238-240 238-239 239, 35 240-241 241-242 242-243 243-244 244-245 245-246 246-247 247-248 248-249 249-250
~".no~
+- +2 2 2 1 2 1 1 3 2 O 1 2 O 4 2 2 O O 2 3 1 4 3 3 4 O 4 3 2
svahovitém,
opticky
I
celkem __
I
+- +-
~římo
70'86 89-12 105'58 83'03 77'07 85'16 62'73 97'43 101'24 102'08 74'17 78'47 91'76 92'37 82'86 62'24 82'09 58'73 70'76 65'64 69'07 52'83 72'50 66'88 62'09 86'04 44'85 57'45 96'90
70'90 89'12 105'61 83'06 77'08 85'16 62'76 97'44 101'23 102'06 7H3 78'46 91'73 92'36 82-83 6~'27 82'11 58'70 70'79 65'64 69'07 52'84 72'48 66'87 62'10 86'04 44-86 57'42 96·90
4399'00
4399'30
aby samoredukce
1931/114
I
Difer. Dovol. v cm mez v cm
4 O 3 3 1 O
3 1 1 2 4 1 3 1 3 3 2 3 3 O O 1 2 1 1 O 1 3 O iI
,I
tím více vynikla,
7 8 8 7 7 7 6 8 8 8 7 7 8 8 7 6 7 6 7 7 7 6 7 7 6 7 5 6 8
Po 1'0 V n .ám í str O j ů. O sarrnorOO.lUk(;ním d!áiLkoměru Bosshardta·ZeiSl&e zmlllI:IDI&e obšírněji, naproti tomu o oolkoměrech Kelffi a Wildt jen pověl'chně, jelikož podrobněji po· jednal o ncr.chve svém čl'ánku vrch. měř. radJa Ing. PortMek. Dálkoměr Bosshardta-Zeisse: Výho<1y strojie oproti druhým: 1. Odipad~ čtení úhl'ů na v€rliká1nÍm kruhu a v kancelá:ři redukoo d~lek. 2. Přesnost VIe M,ení &'Jilky, viz tab. 1. Na lati je dvojí dělení. Černé diělení pro dlélky až dia 160 m a oofVlené dělení pro d~'lky do 110 m. Dělení je m€trové, non.ius na lati je deciIlill,tro'vý. Centimetry 100 čtou na hUlbínku, a možno je odečí~ti dlv'ojím 1oo1ncidl()váním.Na bubínku je ozna,čeno 22 dTlkifi a každý diílek odporvídá 1 cm. Délku do 110 m miO~nočísti v jedné poloze a v jednom smJěru 4 k.ráte, dvakráte červené čtení a dvak;rá,te černé čtení. Příklad: 74'00m na lati . 5 dm při koincidování 5. dílku nonia nonius na . lati 6 cm (nonius červený) bubínek. . . . 74'56 m 74·00 m 4 dm při koincidováni 4. dílku nonia 16 cm (nonius červený) 74'56m Podobně přečteme d!éil!kuna noniu Čierném. Dokonce dlélkY', končící v centimet,rech na 1 cm, 2 cm, možno čísti 3 králte na jednom Dloniu. . nonius 6 dm 2 cm na bubínku = 62 cm " 5 dm 12 cm" " = 62 cm " 4 dm 22 cm" " = 62 cm Strojem lze měřiti dl@w 00 2'5 m, oo~ má velký význa.m v tera,inu svahOiVitém a členěném. 3. La.ť možno pOlSta.v'itiaž do výšky 2'5 m a tÍlIlllvyhnouti s'e piiekáižkám, jako obilí a křovinám. Jelikož la,ť se' 1Jehee otáičí horizontáJlně a kolimator na lati hl oto'čný v rovině V'ertik:ální (u Kerna ne), možno SlpráJvné pOlstavení latě, i když figl\llfant do kolimatorru névidi, kontrolovati. 4. Uved~ní dá[koměru v činnost je velmi jed'noduché. stlliČ~pouhé pootočení p~sténeempfi okuláru a,odpaďá naslíl~iová>IliÍ a Slundáivání dIáJlkomě'ru(Kern, Wild), který se tím vy:stavuje lloškození. 5. DV'Ojité čt€ní centimetrů na bu bínku má tu výhodu, že mlOiŽnopolygoná/lní delky č,ústi s j i s to ta 1\11 i při slaMí vibracri a tím spílše dléiky d1etailu. povš1€chně: Obmz latě je, ostrý a jasný. Zomé pole dlíllekohI:oou je veliké, i při délce 160 m obj'eví se obraz černého nonia na okll'::lJjizornéiho pole a lze jej dobro zaolStřiti. Lep'ěí lIJle je, PO'SUI1ov.atila,ť horiZiOO1tá1lně, a,ž obrruz č'et'-. ného nonia j,e blížestiiedu zorného pole. Nevýhoda,: stroj je poměrně tě,žký. Dálkoměr Kernův. P.racUljepiíesně.. Nevýhody: Hed~kce délek, krátké stoJany na la,tě a koHmator na la,ti není otočný v rovině Vle:rtik:ální. Čtení vzdár 1JeIllOS,tí pod 20 m je zd[oU:havé. Na vzd'álenlOst 3 a~ 4 m neru čtení na lati vid~ti. Dálkoměry Wildovy j8lOuu obou typů strojů stejné. No~j1Ší typ má vlastně zdokonalenou s,tavbiw tihoodlOlitu (otáJčivé oSlV'ětroiVa,č€"d!ěleníobou kruhů, optická c,ent:ra,ce a ochraoo. repetiční u8ltanovky). Stroj s nas.az.eným dlállroměrem ne~ze proh)~iti. Novější typ má lať zdl()kornalenou, lwť je posuvná ve směru horizontálním, snadno n:asadiitelná a má jednodJušší a jasněj'ší dJělení. Také poinJtovací značka je jedlnodušší. Na lati se čtou m a na buhinku. cm. Bubínek je dělen na lati . . . nonius na lati bubínek
+ + +
1931/115
na 100 cm. Stroj pracuje přesně, přece 3J1e'lIllUBíbýti při měřeni st:wj'em veJ.ká pozornost; p~iza,ostiiování musí oroo pooolfOvatele hleděti přeSiIliě centricky do okulá:ru a zvyknouti si na Wildem přeďepiSaný zpŮisobzaostření latě, jina,k vznJÍ.bj>í dHerelIlcie. Při dlelLŠĎJch délkách objeví se obralz llIonía na oba,ji zornéiho pole dalekohledu a špatně ,se koinci~uje. V takovém případě j'e l~pší latí posunovati, a,ž ohrruz noma přijde bliž,e -S'tiíediuzorrného pole. Sltroj ,Í'e lehký a snadno se přenáší. Použití Kernova stroje s kontaktem. Kerrn()vým strojem lze měiřiti délky buď pomocíd'á[koměrn a latě, která je v poloze vodorovné a k záměrné OSK3 dJrulleikJohlOOlu. kolmál, IlieOOpormlocďJ kontaktu a sV'islé latě nivela,oní. S tímto di'uhým způsobem měření délek hylo při měření! v Káini,ci provedeno po,lm'sné měření. Výslled'ky délek DJeodpovidají přesnosti poiŽadované pro mmení polygonáJ:nich stran, ale pro moceni detailu nebo měřelllÍ ploch a pře1dmětů, kd~ na přesll()sti tolik nezále,ží - jako pa:stvin, skalisek, S1trží neb horskych bystři~ s:e dají dJobře pou@ti. Pr() inroll'lIIll3Jci přikládálm výtah z měření tímto způsobem prroved:eného, viz tab. II. a postup měření popíši podrohněji. Samo měřerní je velmi jedmoduché. Pozororvatel z.amJělří na 00řej'Ší čáJst svislé latě aJ čtem d~ktuj;e zapiJsoV'ateli. Otočí buibínkiem dio leva a~ ulSlyší cvaknutí a přečte znovu. Rozdlil obou čteni X 100 dláN:áhledlall1iOU déllku. Otoč,Í je1ště j.edalOububínkem a zase přeč,te azutV'Oiených rO'zd'íiů po vynásobení 100 dlOstaJliedtrul100 déllku. Pro kontrolu oto.čiizpěltbu:brmloom (dŮl p!rav:a;)do pťlvodní polohy a dostane čtení III. Bubín€k cvakne dvakráte; délka rovná se 50tiná8ohné'llllUJrozdílu ()Ibou čtení.
Délka měř. II Oprava opticky I! vm
značení bod 11
Difer. Jest
Má býti
II
6. Chrast - O 1270 6. Chrast - C:) 1326 1270-0 1269 1269-8 1268 1268-8 1267 1266 8 1267-8 O 1266 - 6. Chrast O 1379-81380 O 1381- . 1382 O 1382-8 ]383 8 1383-01384 1328 01 :l27-0 1328-8 1329 329 - C:) 133U 1331 O 1330-0 8]331-8 1391 01391- O 1375 O]375-0 1376 1377 81376-0 81377 -O 1378 01378-81320 01320-01340 ]339 81 340-0 81339-01335 01335-01336 6.K á.lnica- O 1336 6.Kálnica-O 30 6.1{ álnica-O 29 6.K álnica - C:) 23 028~0 27
O O O
81
I
82'45 . 124-65 70'47 89'95 80'42 49'50 85'38 67'40 86'50 76']5 42'54 105'98 93,82 64'50 75'30 67,95 60'28 80'94 63'4~J 47'22 60'06 74'39 84'10 90-60 74-14 91'j-48 68'49 130'00 100'55 107'65
I
I
II
0'22 0'35 0'17 0'25 0'21 0'13 023 0·17 0'23 0'19 0'11 0'30 0'26 0'17 0'19 0'17 0'17 0'22 0'17 ,0'13 0'17 0'19 0'23 0'25 0'19 0'25 0.17 0,36 0,28 0'30
82'67 120'00 70'64 9020 8(}t;3 49'63 85'61 61'57 86'73 76'34 42'65 10628 94'08 64'67 75'49 68'12 60'45 81-16 63'66 47'35 60'23 74-58 84-33 90'85 74'33 90'73 68'66 130'36 100'83 107'95
1931/116
82'69 125'00 70'68 90'23 80'74 49'71 85'70 67'66 86'79 76'35 42'67 106'30 94'10 64,68 75'55 68'1:& 60'48 81"18 63'64 47'35 60'25 74"62 84'28 90'80 74'30 90'70 68'66 130'44 1Q()'82 107'9i
I' v cm +! I
+-
O 3 2 2
7 9 7 8 7 6 7 7 7 7 5 8 8 6 7 7 6 7 6
O
li
2 4 5 5 3 3 O 8 1 1
6 7
2 O 4 3 11 8 9 9 6 1 2 2 2 1 I)
I
Dovol. mezvcm
7
8 7 8 7 9 8 8
r
I
Měření s~miOjde velice rychlie, nebo,ť t,roj,Í odeě.teni na l~l..tii pohyb bubínku spojeného Si exc,entrickou de<štičkou kont&ktu trvá! 20 vteřin. Obirruz latě i nitkov:ého kříže dlaJlekloMedunutno dobře W/ostřiti, j~oo,k VlznilciA ptM'a1&xa, Označení bodů
Čtení 1.
2"7300 1'8740
831-032
08560 .. . _._------_
832-031
.. _-,
.
... - ..........
Č,•• , II. II Č"'1 III. Výsledek
1'8740 1'0200
2'6600 1-8050
1'8050 0'9JOO
0'8550
0'8550
Délka
Skutečná vzdál.
1'7100
85'50 . __ ......
I ............... I
- ....
0'23 ..__ .-------_ .
85'73 .........
85'81 ___
0
______
26610 09500
I I
Pozn.
I
2'7300 1'0200
0'8540 ........ ------
Oprava
••
.
........ - ... __
.
8555 0'23
1'7110
85'78
85'81
která vede pOZlOrov:a,te,le k omylu. Ten m)"slí, buď ž'e se chv'ěj,e lať, nebo že je v~blrace!.Při čtení doporučuji owčiti bubínkeml am cvakne (d1olJerva)a zpět a~ zase zaskočí. ZvIláště nesmí se opomenouti tak 1lJ0initi, kJdIy1ž, se otem jemným vjškhvýmšrouhem nastavuje. V tab. H. měřených d!él'ek tímto způsobem jsou zIl:3Ičnéopra,V'y. Komtwnta dbt)"ě:ného stroje ne'IIÍ pře,s:ně 100, reSlPeiktivlezářezy na excentriclOOl dešt~čc'e, db nÍJž mecha:nismuslwI1Itaktu při otálČiení bubínku za,padlá, I1IeodlpolVídají: pdíeslně 100 nebo 50. Bylo proto nutno vyšetřiti veHkost oprav. Stroj byl pos.taiVen d:o stl'ed!u přímky, VySltaničenél řadlou bodů, v!Zdálených od! sebe po 10 rnteb·ech. a vš,echny body nadbytečným mlělřením opticky zaměře1ny. Oprwvy pohyborvaly se při 10m O, při 50 m 14 cm, pN 100 m 28 cm, piíi 150 m 45 cm. Sestavímle-lisi pak! int,erlpolad tmhulkiu pro jedlnotli:vémetry a z&vedleme~li tyto opravy k opticky měřeným dé'lkam dostáválmle výsJJedk)", jejichž přesnost je piTOmnohé účely odlpovídIaJiÍ'Ci. Poznámk~. Uveřejnění těchto dat povolilo min. financí výn. č. 127.891/30 ze dne 16 .ledna 1.931 a pocházejí z měření provedeného v Kálnici r. 1930. V Tre~čí:ně, dlne 16. únooa 193~ l
Résumé: Les tachéometres de ,préci&jon en pratiJque. L'auteur l:\'OCcupe avoo les tachéoonetres, utiliJsiéspar le ministere de finanoos aucours des mesurages en SIOV'aquie.En fa.isant la compa,raison entre eux iil estime leur quaIité ďapres les expér1elIlC<els gagnées 'peoolant l'année 1930 et fait la concJusLonsuivante,: A la premiere plaoo il faut mettre le tachéometre J.e Bosshardt-ZeiS<:l, a la second:e le type de Kem, et a ],a,troisieme le type de Wild. A 113. nn H déerit le prooédé a suivre pour le mesurage des Iongueurs a l'aide de kwhéometre li contacte de Kem (31V1ec la latte vertdoo.l).
Poznámky k výpočtu ploch v nových katastrálních operátech Ing. Jan Vrba.
Výpočet ploch v no,vě zřizewaných katastráJnJí:ch opeil"áJtech dJěje s,e' d1e i.IIstruk!c1ez r. 1904 a 1907. Na př.: u map v měřítku 1 : 1000 l"()Iz,dlělí SI8I ploo·ha celého listu (32 ha) po~ygonál1nímli stranami IItť1b101 mJěřiclklýmripříJmikami asi na 6-8olblra2
1931/117
hranic, IlJebo hranic paroe[ ležícilch v bHzkios,ti stram těCihto obrwzcŮ. Tím jsou vyl1lv'ořeny početní sID'uJpi:ny, j:etj~c:hž plocoo nutno v;zhl€dem k V)'íp00tJfIDIým jiižl ploclháJmi jiedlrrotlJilvých oibirazc,ů Otpraviti o pňlf'ůJstkya Útblytikly,jak ,paltmoz obr. č. 1. Ploclhy těCJhto přírnlSltJků a úbytků počítají se zwse analytí'ck:y, z měl" přÍlIDo velllk!u 'zdi:štěnýc;h. Po vypočlteiní Vlšercllltěchto ploch S18SltaVí se teprve k:oneČlJlá pooclha jiedlnotliv:ých pO:Oe1tmJÍchsikuJPÍll, piíi čJemi slouží za koutrolu, ŽIe SIOI\lIČiet ploch muJSí čipJti 32 ha. N y1D'Ípoěíltají se ,ploohy jednotlivých pail"C,ed.nítlmvým planilInetrem dJvak:rárt (e'VJ€IÍ'.ltue,lněz přímo měřtelllých měr), oprruvi selo ervootUle,lni SlráAžku papiru a r:ozdělí SIe po~ertní dJiferencle, a:Dy sO'Uoo.t ploch v!re0h parrc,el (res.p. dílů prurc,e:l) dáJval plocllu Cieh~ skupiny; tím je výpoiČet wk!OiIlIČen.
;:1" i:
-
.,j'
VII
I' j:
VI
VIII
:'''1 OH po~yg. bod.
_._.
-polyg.
strana.
~
hranice polat. skupiny.
Obl". 1
Podiítvejme se na některé z uve'denýuh úkonů sle s.trunolviSik:ah o Sip o d' á rn o Siti prálce. Nejd'elSi dJolb'u zabielfei vedllie planiÍmetrováIDí ustaveni a uSlpořár dIáinIíIVýpočtUJ plo(;h přírůstků a úlbytků, zl8ljména V mistni trati. Je nutno vyhleďa.ti Vlšoohny polní náJČ'rtky z daného .lis,tu a vypsatí všechny koty, t. j. pořailln.i:ce a úsečky 1oonJorvýcihbodů hranic jeidJnottHvých sku'pÍn, ahychom rnphli a.nalyticikJy SltamOiViti plo'ClhJu. Jl8kfuá; se nyní. o to, je-Ji toto nutné? Mys>Hm, žé niwoliv, a roz nás;Ilediu)j~clílch, dťtv:odft: Jak jez ptředieslanéiho pa,trnl()l, slo\lží v:yIpiOičt,eníploclhy jiednotliJvých skupin pouze k tomu, ruby se 1llIOthlyplanimle,tI1em vYJPOětené plochy jednotlivých parce,l vyrovnati IlJa plochu, přelSlIl.ěj~Í!mleitiodklu stanove!nrou. Vcel'ém d3ílší.m kla,ta.strá,llliÍml ope,rátě se jiiž s poiČieoo S1kupinou nesthiledJáme. N e m ()i h I ru bys e to 'ťJ d Y plocha planimetrem: vypoětených parcel vyrovnáJvati již na plochu o,braz,ců, vytvořelných jednotlivými polygoná.ln í ml i Si t ran a m i a pi\írustky a úlbytJky poěítaM jlen na hrruni:cí'ch, krut:mtráil:ní'ho územi? MánlI za' to, ž!e kooefuý erfelkt zůstam sloog:I1iÝ. Plochy jedJnot~ivýcih piaJl"C:~1 buuOIUs.tJeůně přesně vypoiČitelI1y a ušetří se při' tom hrollDladlu času. NarnJí:tne snad! někili><, že polygoná.ll1Íffilu s,tramami budou. rOZlří'Znuty někteJl"é parcely ulice, cesty a pod. y několik pro v,ýpoče,t nepřímnívýclh ohra,z,ců. Soud~1IIIi V'Šiak, že UIŠ-etře!níúmornépráJce s přted!piSiOvám.ímvýpočtu příru:stků a. úbYtikl1 tuto ne-výhodlu daleko vyváJži!. Další bolestí je, výpooet ploeh nitkoiVým planillm>etrelIll. V tomto ohí\edJu js:me stáilie jielŠtě tam kldlet jsanle bydi v. začá,tcich k:altastru (př€~ 100 lety). Ze bYIChom mQhM počítati plochy: jinak, než tím věčným "píclláJlím", ukiáiŽi v d!al-
1931/118
ší.m: V přilo,ooných trubulkáJch na s,traně 120 u,dá,váan v~počet ploch, POOítW1ých I:1iI.tkovýmplanime1treIDI a Corradiho. polámÍiml planimettrem, j:ehož dva dlruhy j;ouz.dJe vylObrazeiI1Y,(OIbr.2.). (Tak: Z,V. vaJivý a s peJV1lýmpó~elllll.)Oba pracují do6ta.telČiI1ěpřes.ně a bezvadně, j~ mOiŽoo z lwedené tabuilky PO'SlO1urlIiti. výpiOČJetjmi je slIladlný a rycl1ltý. Nemůže se stát, fuza,pomenlťtme nějaklé I1Ů1Zipětí
Obr. 2.
knW)ítka. Netrpí tím tolik oči a poČiitá se rychledi. POloítat s nimi se naučí lcl.ždý velmi rychle. Je llIutno jlOO.si na ně z,vyknOi\lt. Že je věru akutní, ohlíiŽe,tse po ryIChltjšÍm 'zipůoobu výpočtu ploch, dovoluji s,i diokálzat na následiujk"ím. 1. U od!děIení pro nová měl"eiIlÍtrvá při neljlepší vůli vždJy aspoň 2-3 roky, něikd~ i d!étle, ne~ IPO dokonJČienípo,lnfch pra,cí můž~ 8lel vydati, příslušný opelrát, a prá.vě výpočet ploch zaoore z kancelámkých prací, vedle zobralzení, nejiVÍJočasu. Nevadily by ty dva roky (nebo vÍce) u obd a měst venkovských s maJým pohybem majetku, ale předstaV1IlJe si, co to dělá u oblee. v těsném oo~ví vielkoměsta v oolZJozeasi 800 ha s 25.000 oby1Vaiteli,·kkte za rotk jest ohlf'Ollll.nýob~at ve změnách vlastnictví (noV1osta,vby, dělení, pa~eelace na staV!ťJblnill místa atd.) a, kde j,e ve,lký příliv olbiyvatelSItNa,. Kolik změn nutno pak provésti za ty divě, tN neho víoo let, po která Ise nová mapa nel0'P'ra,vovala, a jak úmIDrná práJc,e je 3!llitlelntiďi:kaco v ta kK)~ém ÚJZeflll.Í. 2. Nové nebezpečí alJe,vězí jinde. NY1ní přizaměřo'Válllí obcí mu,s,í tyto zad:a.ti práce měř~cké ciV'ilnJm l1ÍiJ.'IIl1á1IIJ: neoo provésti svými úředu!Íky. POOdlpiSoUljle se jim, že polní prálce mlUs,íproivádět as,plOň čtyři techn~čtf úředlní,ci. Ti mají provésti za doz.oru je, dno ho, úřed1níika zaměřooí a zob!ra;z,eníoiblC'eI. Všimněme! si dobře poměru pra.cujÍlc,íicih4: 1. Rek:něm~', že takové ooce se dělají v oiblvodu jeid:nolhood!dětení pro nové' měření tři. To znamená), že vyhotovení kat. Ope~á,tU, výpočet plioclh atd!. bude toto odldělerníz a m o'ř o'vat, a ln t,Ím spíSe,žle počet úředníků těchtO' odideI,ení jle 'n1edlostačujiici a bi\lde v poměru proti pollliÍm prac1em zaoo 4: 1. NI€!budou-li plochy poČí,t.áaly zMdlnodUlOOnou mletodlOu s'e za~:ením V'šeho~byb3Ičlllého a z,atěžujícího a nebUld!e •.. li pOi\l~líváiIliŮ přístrojů mlodiernějších a ryJCihle>jJ. pracujíoích než nitroový plrunillrll'etr,neid:oČJk~ie se po ukončeni po,llIlJílch prací nového katastrálníh.o ope~átu ani za 10 let. N a vrh uj i, aby ploclly hyly počítány násJiedlov'llě: 1. Ze ,SOi\l,řadhicobfviodlových polygoíI1ální clh bodů budi~ vypočtena plocha cl(;[ého,ka,tastráJního ÚlZeInJi.PřilrůJstky a úbyt,ky buďtež vypočten.y analyticky. 2. V jednotlivých lisltiek:lh- pok!ud neLeží na nich hranic,el území - budiž VYlŤJVořenodle po,třeby 5-8 sik!u:pdn,které budlou tvořeny polygO'llál'llíimii:s,trana.mÍ!.Plochy přirustků a úbYtků se neb:udlou poičíiŤiati- vyjlm.a u st,rani, ležídch na ohViodě katastrálniiho území. 3. Plochy jednotlivých parcell buďte~ počítány přesnými po~árními plmimetry nobo z originálnooh měl". 1
1931/119
Tabulka Kat. území Ž.. . . . Skupina Číslo parcely
1095/2 1096/1 1096/14 1096/15 1096/16 1097/1 1107 1109 1112 1113 1114 111[> 1116 1117 1118 1119 1121 1122 1123 1124 1125 1126 1127 1128 1129 1130/1 1130/2 1131/1 1131/2 1132/2 1133 1134 1135 1136 1137 --------
1.
Tabulka
List mapy č. 10.
Kat. území Ž.... .
č. IV.
Výpočet v m' nitkovým planimetrem
Corradiho planimetrem
600 513 25 291 26 366 1156 3211 1859 1977 1812 89 247 1841 1941 1815 1112 1884 1~3 1899 837 1941 ]970 2018 2129 5569 3222 4149 4246 4155 7482 5065 188 2699 61
600 514 25 292 26 367 1157 3212 1857 1978 1813 90 248 1842 1942 1816 1113 1885 1882 1900 838 19!2 1971 2019 2129 5570 3225 4151 4247 4154 7484 5065 188 2700 61
Skupina
Výpočet v m\l
výpočet
Střed v rn2
600 514 25 292 26 367 1157 3212 1858 1978 1813 90 248 1842 1942 1816 1113 1885 1883 1900 838 1942 1971 2019 2129 5570 3224 4150 4247 4155 7483 5065 188 2700 61
Číslo parcely
v m2
Corradiho planimetrem
1642/1 559 1643/2 1157 1G44/3 9028 lG!7/1 2763 1648/1 1358 1649/2 732 1650/1 2078 1651 1419 1652/1 1299 1334 1653/2 1654/2 1588 1656/1 3207 1575 1657/1 4864 1G60/1 1707 1661/3 1662/1 1816 1663 1831 2121 1664/1 1665 2117 1666 1955 1667 1779 1668 1825 1669 1926 1670 2335 1671 1936 1672 1986 1673 1667 1674/1 902 1674/2 856 1675 1873 1676 520 2048 602 -----62.775
2. List mapy č. 10. č. V. Výpočet V
m'
Corradiho planimetrem
560 1159 9032 2765 1361 734 2080 1421 1298 1332 1591 3208 1577 4866 1710 1818 1833 2122 2116 1954 1779 1824 1922 2333 1992 1989 1669 900 854 1871 518 601 -----
62.789 Má býti
----
70.278
70.303 Má býti Differ.
Differ.
70.303 70.323 +20
Výpočet Corradiho planirnetrern sám o sobě je příznivějším. Blíží se více ploše analyticky stanovené než Ilýpočet nitkovýrn planimetrem. Možno zde určit osobní chybu při planimetrování. Bylo planimetrováno ns1abě".
Střed v m2
560 1158 9030 2764 1360 733 2079 1420 1299 1333 1590 3208 1576 4865 1709 1817 1832 2122 2117 1955 1779 1825 1924 2334 1994 1988 1668 901 855 1872 519 602 ----
62.788 62.795 +7
Obojí výpočet proveden Corradiho polárním planimetrern. Difference proti analyticky vypočtené skupině je nepatrná.
4. Kontrolou bud~ž, že plo>cha V:Š<ech listú musí se shodovat s,pllochou vypočtenou sub 1. (Tato ~ontlrola rad, 4.] S'H d,08Ud lliepmvádiěla.) ZaV1eldie nímtohoto postupu při výpočtu ploiclh Izktrátí SH doibapotřeb~ui k této práci o 50 % a vylouč,f sel po'četníchyby - jak.o jle roq;,pěti kružítka ve dvou SiOl1lliiednioh parrcelách s rnzillýml znamélnkean -, ~ež,s.e' přťis Vlš'echDlupe!člivost cUolSltanoumnohdy až do prurice!lníhoprro>tokolu a na ně'ž se přijde teiplrVe náhiodlOlUu lmtast.rá1nfch měřic'kych úřadú. 1
1931/120
o Pozmmllky k vlád.
llaJř.
í tvá
ř.
ze dne 23. května
1930,
voj
Č.
64 sb. z. a n. *)
Když vyšel nový záklon katas.tirální v r. 1927 ěekali vškhni na vládní nařízení, aby zaháljeny byly práJce dlel nového zákona,. Všeobooně 00 ViOOěli(), že z.dlflŽOv:ání j,igtě blukle a že "ústřední úřad, vel(:1xHlc.í v patrnosti t,rianguJaiČUii a nivela,čnrí prákle''', zakročí. NilwlIllu nepřipadlo však na m~, ve by také< § 51 lú\L zálk. mohl pD,skytovati jisté obtíve a že min. Šlkio,L'ltvía ná.rodní osvět,y v tomto směru zak'flOiČí,pokud se týk:í 7Jeměměřiooltého vzdlěrláJnía z,eměmě'řiěské prak15ie.Jaki l"tl'ZilH~ jsou náfwry ri'llZných orgálnlfi téhož mlillliste~tva ukálŽí n.á.fřledující poznámky: Poznámky
miIlI~d,erst'Va ši,kolství a nár. osvěty k o!\nově vládního na ř í z e n í k z á k o n u k a ta'!\ t r á 1n i!JH '1. Bezpros,tředll1lÍ zajem na této. O'Snově má minilS,terstvo školství a ná,ro.dní osvěty vzhledem ,k nav,rhoV1aným 1) u&hmovením ~ 35 a 'to zejmfina 'P'roto, že osnOVla vládního nan1.ení SI13JŽí~ se zřetelem k u8ltJa,noveni § 51, zAk. č. 17~127 Sb. z. a n. ClO neJv1ce zúžiti pojem "vzděláll1i zeměffičřičské"a pojem "praxe zeměměři&:ká,". což nutně vzbu7,uje dojf'm. ž,e pro toto zúžení uplatnily se spíše z á j IIlJI Y st:Jj v o vs k é než 'zájmy odborné a zájmy příslušných úřadů:. Vl'astní studium zeměměřičské2) bylo a jest i pro budoucnost u nás upraveno t~ že obsahuje 'pouze podrobnější proiP'racování rúznýc,h s t, a.t í g e ode,; ie t e r r e str i c k é a a str o I1i o mli c k C, kde, ž t o v j i n Ý C Ji s011JvisejiÍdch od bor ech, důkžitých pro zhotovování a vedení k.aw,mrálních map, jako je na př. pozemni stavitelství, inženýrsk.é stJavit'),lstvi rnzných odvětví, těžba bářlSká, výroba IC'Rnioká a poct, jest dáváno pooslllcha.čům; Ij)říliš omezené, ú'z·ké vzdiíláni e 11 c y k 1o p e d i c k é 3) a p.říslušné úřady neobejdou se a,nlÍ v blldouclJ'OISti bc,z intensivní součinnosti při zeměměřičských pra,oích v užším s[ova smyslu tf~ inženýry sta,vebními, kulturními, inž,enýrského ElÍolLvit.e1ství obou l'1]Jeciálních Rmčrů., tJ inženýry hornlÍc,kými a lesnimi (poukazuje se jen na př. na st~wbl1 tóang1l1ačních VělŽí,8'j}rávné vyz,nlll,čová.ní různých inženýrských staveb do katastrálních map, ID po,třeby regulační a UllStavIOv1acíchplánů měst, kJteré mohou vzejíti jedině ze spoolupráce architektů a inženýrů stavebllií,~h a, kulturních. na potřelbiy scelování lpozemků, při nichž neni vlaEltní zeměměřičsk.á 6innost ne.idůležit~.i~í a na mnohé jiné 'mvažI1ié důlv'ody). Kdyby se měla upl'atllJiti navržená styli. s a (l e o s n o v y, 'P~lk by 00 mohlo struti, že by' z rŮJzných úřadů, IJia Ipř. pro agrární operaoo. měst&kých st,avebních úřadů., voj. zem. ústavu, báňskýcJh. úřadů 3. pod. ID u s i 1y h Ý t i z dlI, vod ů vy p 1Ý v a.i i cic h z té to OE n o v yv Y It1a č o v á TI i jiní o dh'orn:ci než vlastni zeměměřié.i. což bylo by na úkOlr vl~niho posláni těchto úřad,,,! a není proto m'ož,no, aby v osnově zůstala navržeM styl1sace. a to i se zřetelem k tomu, že vla.stníc.h 'zeměměřičů je nedostatek (poukawje se v tom směru i na interpe!Jad posl. Ing. Neoase a dmhů v poslanecké sněJ.novně. č. 2025fXVlI.) a osnova. Ly mohla takto sama ohroziti úěe~, klterý sleduj;. Zl' by dClSllh této osnovy byl dalekoEláhlý v tomto slllěl'U, svědčí nit př. jcn to, ;Ze v ú ř a o. ech TJr o s celo v' á n í p o zem k ů v zemÍ" Mora'V'skoslezSlké :t zemi slovcne,ké p Ůi s o bit é dob y (pi'i nyně,Hím omezenflll w1Jl'lahu IptrováděJlii t.čchto [)rací) na 35-411 in žen Ý r ů s t a v co lY nii c h. 1 e iSnic k Ý c h a k u I t u r nic h, neobyčejně zapracovanÝch ve všech příslubnýClh pracícľi zeměměřič5kýeh a tito by byli projektovanou osnovou velmi postiženi ve svém úřed'ním postavení a s nimi zároveň i zájem jejich úřadů. Z týchž dŮlVodů ohradila se též Vysoká šlk,ola báňská v Příbrami pr o Iti d e f i nic i zem Č měř i č ,s k é h o v z dělá n í v této oRnově v původně její foI'lllllě.
Se zl'etelem ku předJe,slanýltl výlvodům a vzhledem ku Ipř€l8rlému měni § 51 zákona č. 177/27 lIlutruOpoukázati na to, že v § 35 OSllQVYmají odi\tavce ad L aa) a odFt. biJ'! tJ'Ochu odlišné znění proti z[lkonu, jež by mohlo véslti TJ.fík1adně k různÝm výkladům, ro.znicím se od textu zák()lna, a proto doporučuje min. šfuolství a nár. osvffi,y, aby přítomné vládní nařÍJzení použilo stylisace doslovně Sltejné jako má § 51 lGutaiStr. ,zákona. Vodis,t. ad 2. tf'hož §, ve kterém tkví tělžiště Wiejšího nazídllí, doporučuje ee tat') stylisace: *) 1) 2) O úpravě 3)
Poznámk,'1 rediallroe: Otiskujeme opožděně pro nával látky. Ve vlád. na,ř. ze dne 23. května 1930, č. 64 Sb. z. a nař., je to ~ 42. Srovnej: 7..eměmě,ř. Věstník, 1927. str. 97. Vládní ruílvrh a dliVlOdová zeměměř. I>tudia. (zvláště str. 99). Zeměměř. VČ!5tnik, 1927, str. 105. Zeměměř. Věstní:k, 1927, str. 143.
1931/121
zpráV1a
2. Zomčmě!ičské vzdělání prokáže fe a) vysvědčením o ú~'pěšně vyk,mané d,ruhé statní zkoušce zt\měměřičského inženýrství nebo o ľlllpěšně vykonané odb,orn,é státní zkou~ce na býlV'alýct k n r sec h pro vzdělání zeměměličů (geoootíckých kursech) některé tuzemské vysoké školy nebo některé cízozem&kě vY'80ké školy stejné úrovně, jestli'že by bylo v t(J(ffit-opřjj}adě ono vysvědčení minísterstvem Š'lwlSlt,vía náJrodní osvěty pro CSR nostrifikováno. b) Vysvědčením o drnhé stá'tní zik"Oiušce odboru s.tJavehního illížen Ý r s t ví z odboru k u 1 t u r n í h o i IlJ žen Ý r s tví nobo z od bor u in žen Ý r s k é h o stavitelství vodohoflopodářf"kého a kulturního, nebo dále z odboru hornickéh,o čí le1fmiclkého inženýrství některé tuzemské vysoké školy; pokud by šlo o obdolbné vzděL'Íní na některó cizozemské vys~é škole stejné úrovně. přikládá se příslušným vysvědčením o zá,v6rečných zru,}uškách stejná !platnost tehdy, byla-li dotčená dzozemSlká vys,ědčení ministestvem škoLství nár. osvěty d,říve pro čSR nm;.trifikována. K tomu nut.no podotknouti, že na odhorech uvedených ad b) poskytuje se z,eměměříčské vzdělání, vycházející z e-eodesie4) v takovém rozsahu. že při ,p o ,ž a d a v k u 5 let é p r a x e nutno absolventy těchto odbolI'Ů pokládati z a p 1 Di ě r o v noc e n n é s absolventy d vou 1 e t Ý c h g' e o d 'e ti c k Ý c h k u r s ů, reSlpCkbve 3letých oddělení inženýrstvízeměměřičského pro potřeiby katastrální. Také definováni ,pojmu "z e m ě měř i č s k á p r a x e pod ve den 1 m od b o 1'ní k a" v odst. adi 3. téhož § jde Had rozsah Thst.aoovení § 51 zakona neboťpouživá zde omezeni ~lovell1 "výhradně", které jde zřejmě IIJad. meze zákona a mělo by býti z osnovy vypuštěno. . "'~I že pojem "z e m ě Dl ě ř i č s k é h o v ~ děl á n í" v OdBt. ad g. jest n e při 1I1ěř e n ě z ú žen, prokazuje přímo sama. osnova, neboť v odst. ad 1. aa) mluví výslovně i o olllěch odborech vzdělání, o které sr; dopomčuje roz~ířiti § 35, odst. ad 2., i žádá tudíž ministerstvo skolství a nár. osvěty, aby stylisa.ce ustanovení § 35, 1. aa) byla co do výlpOčtu od:h:)rů vzdělání doplněna dle výše uvédeného zdejšího návrhu pro styliStaci § 35, ad 2. b). Za ministra: l'aleček.
Tyto po'Znwmky posllailo min1sterstV'o školJSltví a Mr. osvěty všem mini8t'm~stvum. IDeďmfl, j!ak rŮlzná je stylis.a.ce o zieměměřič;skem vzdlělán.í v diůvodl(),v.é z,práJvě ze dlnBl17. ledlnia 1927. (Zeměměř. V., 1927, st,r. 99, od!st. 4.), kde, se pra.ví: "Podst~.ta OJSiIlorv:y spočívá v rozšíření 3Jprohl,ol1'oonístudia" jak po stránce thooretické, tak i praktické ve všoohodivětví'Cll n[~ší i Vyšší geodooie (inklusive asrtronolffi~e)v tom roz's3Jhu, jak bylo se Vlšiemiii\1lteil"€~orv~ýmiklruhy již do všelch ,podmbniostí pro~jed'náno")." Doufejme, že ,tento obrálZek upO'z,orni zem!ěměři,oo česik!osrlov~nské, jak je t,řeba V1šelckySlHby, da\r:ané minii&te~8tvem školství i nár. OSiVěty,opatrně zkoumati a s.táJe sledlorv~lti. Ministerstvo zav'edlo dvě státní zk!oušky zeměmlěřič'skélh.oinžiellllýr'8tví,pfedeps.alú pitO I. s.táJtní zkoušku 16 předmětů, pro II. státní zkoušku 29 pře!dttrretu speeiali:oova.ných, a,Ie to mu nevaiCllía proh1áS1ÍJ,že jsou to jen pIOd!rohnější propraeování n"llzných s,tatí ge1od'ffiie a v jiných odJbore,ch 'že je jendáváalú příliš omelZOOJéI, úzké v~diělální enoykloped:ic}{:é. ZeměmělřičUlm Vlšak niktliy neš:1o o jiné odibo,ry, v!ždly&tMali se () svůj odbor a budou mlusiti se stail'ati jelŠtě dlouho o svůj odbor, jeito mrinis.teT'&tV'o, j.ak zře'.imo, staráJ se velm,i málo o zoda,r a pokrok j,ehlo. i
Literární zprávy. Recense. • TpYAbI KOH.pepeHn;1I1I aeMJIeMepOB II aeMJIeYCTpOlITeJIeíl: JIaTBHH, 8CTOHlIH II J1UTBbI, COCToHBlIleíl:cH 0'1' 26 ro ~o 28 ro .peBpaJIH 1930 r. B PlIre. (Zpráva o konfeR"enci zeměměřičů z LotyšSI!rn., Estonska a Litvy, konané v Rize od ·26.-28. února 1930.) Vydáno za redakce Ing. E d. Dan g u Ii s e lotyšským spolkem .zeměměřičským, Riga, 1930. ných
4) Dle 2. odst. těchto poznámek mají zeměměřiči sta,tá geodesie terrestrické a astronomické. 5) Zeměměř. Věstník 192,7, čis. 9: ,.Zákon o studiu
1931/122
pouze ,podrobnější zeměměřič.
propracování
na. vys. škouch
růz-
teclhn.".
Kniha čítající 200 stmn obsahuje dvě fotografie účastníků t~to první mezistJ,tní konference, diagramy, !>trui"istiClké tahulky a referáty přednesené zá,stupci uvedených tří států. Je tištěna v jJazyce ruském a z referátů pořizeny francouzské výta,hy. Obsahuje celk,em 2:3 referátu týkajícich se zeměměřiéských prací v uvedených třech státech (o pozemko, vé ro formi\ pracích koma.sa.ěních, o jednotnOlSti triJangulace pro k.onferujíci :>táty a o "mvu zeměměřičs.k.ém !P'Ostrádlce prálvnía materiální). Přítomno bylo: 3 oficielní vlá(iní zástupci, 52 delegátů (hmsujíoich) a na 300 odborníkfl a hOlStů.,lednádlí zahájil ministersJq;- předseda lotyšský p. CelJmín. 1. Za L oty šs k o referáty přednesli: Ing. Jan s o n: "ZeměměřiČifJIffi,i-'tI"álCe v 1.0· tyš:>ku" a "Základní geodetické Ipráee a jednotllJost zeměměřičských prací v různý(l:h re'Ortech L60tyšska". Ing. K u z e: ,,PozemkQvý katastr v Lotyšsku". R i e k 3t yn: "Rozdělení půdy pro menší osady v Lotyšsku", Ing. A d s o n: "Spojitost triangulace I. ř. Estonlilka, LiJtJvy a LotyŠlSJta", geoorál Auzan: "Krurt.ografiClká práce v Lotyšsku". prof. Buch· h o I z: "Užíti fotogrametrie při zeměměřičských pracích", Z v e j n i e k: "OrglllniSllloo zeměměiíič!&ých úřadů v Lotyšsku a ffil),l;eriální a prá.vní postaveni zeměměřiČŮi v nřClh'" In g. E r tel: ,,0 instituci úř. O/právněrn)'ch zeměměřičů v Lotyšsku a jejich činnosti". 2. Za Es to n s k o: l' e t s: KOII1aSl3.Ce státni a soukromé půdy v Estonsku", Ing. T í j t s o: "Pozemkový k:atastr v Fjs,tons,ku", B o k: "Zaknihovál1lí půdy Pcčelfského a Zana.rovs.kého kraje". Delegát spolku est. zeměměřiě,ů: "Místní triangulace m<ěst v Estonsku", Kabanov: "Zaměření mě'sta Narvy", Lukac: "Situace zeměměličů a zeměměřičské 'Práce v Anglii a jejích koloniích" a "Organisace úř'adů pl'O geodetické a ~měměřičské práoo, právnli a materiální postavení geodetů a zeměmČIřÍJČův Estonsku"'. 3. Za Litvu: Bačalis: "Státní území jako objekt pro zeměměriČA,ké práee", "Komasaění zákony nezávi8lé Litvy" a "Přehled komasačníeh prací ry Litvě !během 11 1et". Delegált Pjpolku l1te:vských zeměměřičů a kultur. techniků: "Zeměrněřič!'lké a geodeiticke pd"áce v LiifJvě", J n g. C h Ti1 i e I i a u s k a s: "Právní a ma.teriální posta,vení zeměměřičů a kultur. technIků v Litvě", Ing. D a u g u 1: "LitevskÝElplOllek z..eměměřiěů a kulturních technikl1 a jeho činnost". Z referátů jest patrno, ja,ko'll intoosivni práci mmdi mz,viIlJouti zeměměřii;i jmenova· uých st:Uů, aby při nedostatku kvalifikovaných sil bylo umožlllěno Ipra,],.tiC:kě provedeni alespoň části zál,Qnů komasačníeh a o por.emkové reformě. Bylo třeba překonávati mnoho přelcia€;k (všechny nejsou ještě překonány) p,ro oopooho,pení a podcR,ňOiVállívýznamu zCffiěměřičskýeh praeí jak se strany vládIlJÍeh kruhů, tnk i se st,ra,ny ~hěanstva a přinášeti takřka oběti na oltá.ř zeměměři&lkého rozlvoje. . Na ,sjezdu byla přijIJ.ta resoluce asi tohoto obsahu: .Test třeba poříditi noVlé mapy J..atastrá1ní na ,podkladě důkladné Bp.olečné sítě trigollomettioké a polygonální. Podobně práce k'llIrtografické buďte iízeny jednotně pro všecllllY 3 stá,ty a navázány na s,íf t.rigonom. a nivelační. P,VOměsta, buďtež poří.zeny plány na řádném teclmíokém wk1;«lu, aby usnadněno .bylo vytyčování s[:J.\·ebních č:ar, prováděni projektťl ta staveb (.kanalisaěních, v'Jo1ovoďJnÍch aj.). Měi'eni fotogrametrické miJ, velkou důlež1to"t; jest třt'ba d08avadníeh poznatků ciziny "\')'užíti ku provát1ěltí zkušebnich prací. Majetek po~mJ,;(jvý budiž řádně zaknihován na podkladě ,plánů 'Z nYllěj3iho měření vzešlých. Zeměměřiči buďtež jaJw teohnikO\Vé SiP€cialistéřádIIJě honorováni a vzhledem na to, že jejich poslání má nepmznivý vliv na zdiravotni st.LV. zaslOUží zvláf:tních odměn. Dále U5nesena pcMeba stálé jednotnosti v ~ní ;t'~v~~lěřÍJČ~ýcvh.prací v~.ec~ tři stá~ů 013. ll1~tnost_f,pol.~čnýeh a~{cí .k dosaže.IIJÍpráN, J3Jke ,zememetncŮll1 nált'zeJI vedle Jlnych teehDlku, k O€lm!IZmaJI napoJl1ahat.1 OOOOrI1le spolkv a. komise uvedených 81t~tů. . Spis informuje mnohostr:lillně odbornou veřejnost o činnosti kolegů v těchtll 3 stútech, jež se ofl3Jll1os.wtnily po svě1:.ové válce. Je p3Jtmo, že vedouei činitelé j~u velmi cilými odbornými pmoovnÍiky a že jes,1; tu i kádr osob, kte,ré v malých a nepNznivých dost poměrech usilují 01 lqpší wpIa.tnění principů zamJěměřičských v cdélm státním aparátu. ľřejeme jim úspěchu na tl'llité oe8ltě, větší přízně u vládruíchčinitelů a hlubsiho porozumění v šÍirOlké tamní veřejnosti, a.by splniti mohli program, který si vytkli. f'Í..rJ.tpuškir;,. 4. Int.ernationaler Kongl'eB der Geometer in Zurich 1930. KongresBericht. Vyš'el právě SVlaIZt':kkongreSlOiVéz;právy, vydaný ve 3 řečich - německy, francouzsk~' aa.n.g'lioky. OhSlahuje přednáŠllm pro!. dr. Baeschlina. slečny Th. Dang-clfovy, dále referáty a zprávy jakož i IreflOilucevšech 6 komisí, konečně i zpráJvu o výstavě souoo8lně s kongresem pořádJ3JIIJfJ, v niž d,le zemí uvedeni jsou vystavova.telé. Celkem 270 strnn na pěkném pa.píře s mnohými obraz,ci do textu ,,·loženými. • J n g, ~. l' i a sec k i: Wspókzesne metody i przyrz,dy fotogrametryczne. Vydal Przegl~d m:€il'I11czy,WaI"SlZlava,Zlota 29, r. 1930. Pěkným příspěvkem rpolské l.it.eratury fotogrametrické je citovaná hl"OŽura, čítající IlJa 70 stl'lan. Obírá se výkladem teorie, na :kter,é jsou budovál1lY Ip,řístroje !ku poJo- a celoa,utomatiokému konstruování plám'l.. na podkladě měiřickýeh snímků l€lteckých a stručným jich !POpísem, při čemž dle sp()lloonýoh 7..á.kladníehi konstruktj,vní-ch ,prvků jsou stroje 'zařa.děny do Ul'Č1tý,ohskupin.
1931/123
Po ikrátkém úvodu o stereoskopii podává autor podstatu "teodoJitu-gon:ometru" (~'nílnkoměruého teodolitu) a po;pisuj.ep,řístl·oj.e, které j>flOUsestrojeny na pooa.,ladě užití snímkoměrného toodolitu. Do této skupiny řadí: autokartograf, ste'reoplan~graf, aerokartogmf (typy německé), autograf Wi1dův (typ švýcaMký) a stereotQpograf (typ franoouzský). Do dališí menší skupiny q..ahrnuje re:stitutor !tJ.!a. Santoniho, na jehož karaikteristiku str1lJČně IpoukaJzuje, a autowaf Němoo Boykowa. Do třetí skupiny počítá autor alparáty, pO'ří'Lené dle prioo:pu dvojitého ~promít4ní, a zmiňuje se o Ipřístroji~h: původu německého GaflSerově a aerosimplexu Hugershúffově a původu italského i1owkartografu Nií>trilio. Na tyto statě je naváizáno pojednání o aerotriangulaci a U1VooellYpriooipy postu,pu, U!žívanélho k vypra.cován~ plánu z jednotlh'ých mětř. snímků letooký1ch a ptři tom 'bliže viZlPomenuty tři novější typy "přetVlOrníků" (fotorestituční0h aparátů), 1. j. Rou.ssi1hefiJV, ZeiflSův a Hug-gershoffův. Spisek je doplněn 'lprávou o přesnooti, docílené při použití jednotlivýoh autografů a přetvorníků. Dílo je fOIzsa·hem nevelké, ale přehloeidne podáNané state dob!ře poučí každého, íkdo chce pOZill1t ,billie, v jakém v~ta,hu k sobě jsou uvedené přístroje a jak poBuzovaH jich užití a výkonn;)~t. RrFlička. Nové knihy. Ing. Pavel Pot už á k: Letecká fotojtrametrie. Lithograforvaillé přednášky. Vyd'a1:l. Ústřední vyoovatel&ká IIwmise a Spolekpo,gluchačů 'zeměIllěř. inžený['ství na če.ském vys. učení technickém. Praha 1931. Cena 30'50 Kč. StraJll 165 formá,tu24/31. TechniCká kultura Pardubicka. Sbornik vydaný k XI. sj€iZdu osI. inženýru v Pa.rdubicích, 1931. . M. V a ,Io u c ha M. A. Val o uch: Tabulky logarithmické. Osmé vyd4ni, nákladem Jednoty čs. IllilJtematiků a fysiků, Praha 1931. Cema 17 Kč. D. Sel i van o v: Základy počtu diferenčníhO, Pr.aha, 1930. Vydala II. třída České aJkademil€l BedeutunJr und UmfanJ( der Meliorationen in Deutschland. Sklad PauI Pa,rey, Berlín SW 11. Vy~Io 1931. Cema b~OIž.M 8'5. Ing. Dl'. Flrioorich B a s .t I: Reformierungsvorschliil(e zur TrianJ(ulation.Vydal C. Winiki€lr, Brno, 1931. St~'an 50. Cena 24 Kč. InJg. A. M a IIIni: ~ geometria. Geometria pl'ofessionale SIp:e'gata in modo facile. Torino, 1931. Oena 14 liJr. P. G ran e t: PhOíoJ(faphie a.erienne et son adaptation li Ia tacltéometrie. Vydala Libmirie Savacte., 15 rue Malebl'a,nche, Paris, 1931. Cena 14 Dranků. Dr. v. G r u ber: Traité de Photogrammetrie aérienne et terrestre. PřC'kiLarlJdila , F~erienkUl11S in PhotograIIillle,trie" pořiwného Ing. A. Ansermootem. Nakladatel Editi·on la ConcordJe. Lausanne 'Vle Švýiooříoh, 1931. Cena váz. 20 marek. Bulletin de la Soclété fran~a:se de Photographie, Supplément trlmestriel de PhotoJ(rammétrie je náJz.ev novélho ooJborného &ts.opisu. věttlOivaného snímko'lI'.ěření. Vydává jej f,rancoulZská sellree Meziná,r. fotogram. společnJosti. Předplatné 26 fr.anků ročně (pro ci'vinu 30 franků). Přihláška za č len a sekce činí pro CÍ!zÍillIOO 6 Kč. ŮaS'Opis vyClháJzí pod vedenim gen. PeITiera. za spoIUlPráJoočlenů red1kce (Oousin. Danger, Lahu8>;J!ere.,RoussHhe a W emz). Adrieosa adm~nístrruce a reda!k{~e: Société frMll;aise dle PIhotngraphie, Pl1['is 8o' 51 rue de OHchy. Ríl. F ran k & M e y e [' h o f: Ein Astrolab aus dem indischen Reiche. Vydal Winter. Heidelberg. Le systeme métrique déchnal. sa e.réation en Frruoce, son évolution sel'! prog1re~. (Ministere du commeree et de l'indust·rie_ directÍJOllldes aff.a,ire,s commereial1es et industneUes). P.aris, 1930. Vyda,I GautJhier & ViIlars, 1930. R. J. Ha'rv.ey-Giihson: Two Tbousend Yars óf Science. (AC. B1ack, Ltd. Lon(Ion, 1929. O I a ,i r e V. M'a n n: Objective Type Testes in Engineering Education. New YOl1k, 1930. W. M. S ma r t: Text-book 00 spheria astronomy. M. S. De.pmrteJrrlentof Commerce, Coast and Geodetic Survey: H. A. Ma r m er: Chart Datum. Spe'~. public. 170. Wa,sh:,ngton, 1930. W. N. Me·. Farlan d: Results of observations made at 'Dhe United Strutes Ooa,st and GeodetiiC Survey magnetic obSIC\fV~tory3.t Sitlffilla Ahska in 1923 and 1924. Serial No. 481. Wiashinigron. 1930. W. N. Mac F a.[' I a n d,: Results or observations made at The United States Co.:v,t and Geode,tic Survey magnetic obsel'vatory at S,it1ea Alai'lka in 1923 and 1324. Serial No. 498. Washillligton, 1930. The Fi~ure of The Earth. BuHetin No. 78. (Oena 3 dlolall'Y.) Nationa.I Research Cound1. Wa.S1uingtolli.D. O. Age of Tbe Earth. BUi1letin No 80. (Cena dolarů 4'50). NaJt,iona1 Hesea'l'Ch Council. Wa,,'lhington. D. C.
1931/124
Odborllll pojedlllJai v časopisech. Zprávy vereJne služby technické. Č. 11. V'yhJ:álška min. spraJV.edilnostize dme 19. dubna 1931 ooprá,v. zem. úř. V HrllJtislavě vyb!otovovati geom. plány. Výnos min. veř. pracÍ ze dne 30. duhna o ipOl3tupu při sdlělá'Váni pOll~hových [ltlá:nů .... pI'O v,šewžitJeJčné elektr. podniJky:. Dr. A. Sem e rád: Letecký p,Ján hLavniho zemE'&éh:o měst31 Hrna. (Konee z čís. 10.) Rozhledy matematicko-přírOOovědecké. Čis. 3. B. Š a lom OIllJ: PrylŤJzův planimetr. Lesnická práce. Č. 5-6. PlM. Dr. A. T i 'c h ý: Qpcické zamělřOlVOOÍhiminic (~sán veilmi vys1Jjžně přist'I'oj "Lod!is" a jeho použití v praksi). Journal des Géometres et Experts fral1~ais. Čís. 128. L a 'e h ,a v aJn ne: 1I1l'lUffisamce du Régime fonder. M ar t ~ n: L'équelNe ZeiSlS ft IUIlJette stadimf\trlque. ,Przegl~d mierniczy. Č181.4. Prof. W a r c h a 1o w ,sik i: VylroiVJlání tJrig. sM (pokrM.). Civ. geom. Trofimowi,ez: KTise v zemiíměřic1JvL T. N.: úloha zeměm:ělřiěe v urbllinismu. No w i c Id: Zemčaněřič jako ekonom. čiis. 5. Prof. WfJ r c halo w s k i: VyrovruiillJí trig. sM (pokraJČ.). W. K. Za,měřován.í měst. By c ha WIS ~d: AniaJytický výpočet plochy starého stavu při S1celování. K-i. StalV ,zeměměřičství v Lotyšsku. Zeitschrift fUr VermessunJ{swesen. Č. 11. Dr. Ne u ma n n: Me,ssung,oorgelbinisse an lnvardirahten. S ,clh i v €I: Berechnurug die1s mittleren Fehilere dier ausgeg'lichenen Werte. Ein neues Ved.ahretn. Č. 12. W e r k m €I i ,s t €I r: RechoorÍl3C1he Bestimmune; der mit1Jlemn K!oordinatenfeMer. • . .. M ti 1ile r: Kooroinatenvennittlung fUr BauID8ignale. Č. j 3. S t a a b : Ki:lJrtenlúligang. F ai'l c h ing: Erd~llipsoid: und 1'< olTIDa,1~,were. L ti dle m a n. n: Genauigkei,t der AbilJotung mit d!em Seh[lurlot he,i der ZugmelssU!llg. Roh 1 €I di ~ r: N euordmmg des Kartenwesens in den L:mdlClsplanUlllgsverb1ilnd en. -zrňsterreiciIische Zeitschrift Hir Vermessu nl!:Swesen. Č. 2. Ma:1 y: Bericht iiber die 10-Jahr-Fl'!Í9r des Bundesamtes fUr Eich- und Ve1l'IIll€lssul1Ig'Swesen.. - referálty - č. 3. W €I lI i s '0 h: Úber dlie Genauigkeit ",on Beobar,htun~sreihen. Dr. U lob r i c h : Studie iiber amtliche Fehlergrenzen. Roh re r: Ein IIeliotrop in VeI1bIDdung mit einem Scheinwerfer.
-zr-
Al1j!emeine Verme8Sungsnachrichten. Č. 20. Dr. F. J. Miii 11 €I I' : Der gefahrliche Ort beim RiiJckwa~tse,inschJn,e,idoo im Ra.ume' (a čil>. 21-23). Č.22. Mori.t'Z: Oberr- die ge· planten ErgaruzungsV'OTSchrioften zur preul3. Kat. A'I1JW. IX. Čis. 23. Dr. Do b,rli t z sc h: Zur Aibs,tookungo vo
-·zrGeodezist. Č. 1. r. 1931. J a z e v a P a v I ov: R,adiotelegra,fické určení rozdílu země,pi,sných d'éleP'.i Nikolalje,v-Pulilwvo v r. 1929. V y:s o c k i.i: RŮlZné IZpŮisoby vyroV1llání úhlů a délek v poJyg-oTháaních po:řad'ech metodou nejm€lIlŠ~(')h čt:voerců. And r os o v: Studium dJeďormaic,e geo'du na pobřelŽí Černého moře. Alf a: KOffilhinování systémů pra,voíthlých souřadnic při kulturníKlh te,chnictkých praJcích v UraiJ,ské oibl'listi. A n to n () v - Z €Ir a v š a n s k i.i: Stanovení s,férick~c'h opralV pro SoJdnelrovy souIř.'lid!nke (g'l1aficlky). S m i rn o v: Opt"cká m()lntáiž. Pro top o P o v: Nový dálkk>měr Ze'ssův Ul. , Lod~s". L i 'z u n o v: O jeéLnotnoE'lti oznalČelllJí,fumkcí a ipOimů o geodezii. Geodezist. Č. 2-3. F €I o ď o r o v: Jedoo z prawenů sY'sternatickÝClh chyb nři měření 'zá,ikJ1adny zlj'.lůsclbem JltdJerlnovým. L i 'Z U n o v: Nový ZeÍ&sův. te'CJdoJ1it.S mi ,r n o v: No-vý t1fo'jolb!mlJzlOvý taohiymeJtr fy Heyde v Drážďanec,h. Ha n j ,š in: Uloha PotJhoootlOva. Mja ElI e,n i k o v: Měliíení dlé~ek p3lsmem s poulŽitím napíilllJCího 'LávaJží. Ti c hon l' ~ V o v: Ještě o mčení orie~tačníchcentrálniClh směrů při futotriangu1llJCi. Mii 1 'C' n k i aJ V €I S €I lov s k i .i : A.erofotomělření d;le metody Brookovy. K r a t: Různé chyby při techn/oké nivehci. Geodezist. Č. 4. Han j li in: J elŠt,ě o úloze PoilJhenot.ově. Mj a li ni jk:o v: M,etodaztotoMování Ilmlygonállllliich bodů s hody trip-ollKlmetrickými IV. řádu. S mi r n o v: Metoda p,řesného měření krá,1Jkých intervalů času. Her a s i m o v: Použití a,erofotoMlímků pi\i Rt,oilovém měření.
Zprávy odborné. o
činnosti maďarského státního zeměpisného ústavu
pojednává úřední část "Térkénészeti kozlOny", Č. 1-2 z r. 1930. Je tu vylíčeno založení a vývin ústavu a jeho činnost v 1. 1919-1929 a dosti podrobně okolnosti, v nichž se utvořila zprvu "Skupina maď. voj. mapérů" a jak skupin;!, v důsledku mírové smlouvy trianonské se stala civilní institucí při min. financí Jako oddělení č. XIII/C. Pracovní progoram a postup je v celku týž, jako při tvoření našeho Voj. zeměpisného ústavu: bylo třeba budovati od základů s nedostatečným počtem odborných sil a bez vlastní tradice. Jak i u nás, přikročeno napřed k opravě mapového materiálu, získaného z vídeňského Voj. zeměpis-
1931/125
ného ústavu, při čemž s výhodou a šťastně bylo použito kvalitniho katastrálního elaborátu (žívotního to díla českého zeměměříče Marka). Plány 1 : 25.000 byly přepracovány ze systému polyedrického do vhodnější projekce starého katastru, t. j. stereog-rafícké (nová katastrální tríang-ulace a nová katastrální mapa jsou v projekci válcové). Tím bylo umožněno konstruovat do plánů jednotnou souřadnícovou síť a byla získána také celá řada v přírodě stabílísovaných *) katastrálních pevných bodů (1-2 na každý km') bez přepočítávání projekční soustavy. Že tímto způsobem rekonstruované a pak reambulované či nově doměřené plány top. sekcí hodnotně mnoho vy získaly, jest zřejmé. Po stránce vnější se jeví rovněž pokr,ok, neboť čistokresba plánů 1: 25.000 jest provedena kartog-rafem (u nás topografem), reprodukce pak čtyřbarvotiskem (situace černě; terén, jenž místo šraf jest vyjádřen' 10 metrovými vrstevni(Jemi jako hlavními, hnědě; vodstvo modře; lesy a zahrady zeleně) nebo aspoň trojbarevně (v tomto případě je vodstvo černé). Podobně nová speciální mapa 1: 75.00) doznala také určitého zlepšení. Projekce je rovněž stereog-rafická. Plošná výměra listů zůstává však celkem nezměněna (1 list speciálky znázorňuje asi 1000 km'), podobně i dělení listu na topog-rafické sekce a vyměřovací čtvrtky se shoduje s bývalou spec.álkou. Šrafováni nahrazeno hnědými dvacetimetrovými vrstevnicemi a šedým stínováním. Vodstvo je tištěno modře, lesy pak zeleně. Tato pěti barevná speciálka je nesporně čitelnější i vzhlednější, než monotonní šrafované černotisky. Nové topog-rafické mapování se provádí od r. 1927 v měřítku 1 : 25.000 (v měřítkách 1: 5000 a 1: 10.000 bylo zmapováno do konce r. 1929 nepatrné území v rozloze 27 km'). V podstatě jde tu o pokračování podle zásad rakouského "přesného vyměřování'~ z r. 1896, avšak s určitou racionalisaci a zlepšení sledujicí modifikací. V Maďarsku je zeměměřičská služba org-anisována centralisticky (u min. financí) a každý státní resort pracuje v duchu jednotného plánu a v rámci přesně vyměřené kompetence. Tak na př. triang-ulaci I.-IV. řádu a přesnou nivelaci I. řádu smí prováděti jediný org-án: Triang-ulační úřad (Háromszogelo HívataJ). Vlastní geodetická skupína ústavu zabývá se pouze místním doplňováním trig-onometrické sítě (g-eodetická příprava pro nové měření) a hlavně nivelací II.-IV. řádu. Zasloužená pozornost a péče jest věnována fotog-rametrii, které se využívá jak pro nové mapování, tak i pro různá opravná měření (reambulace, revise atd.). Upotřebí se zejména letecké stereofotog-rametríe a fotog-rametrie restituční, kteréžto způsoby vyplývají z okolností, že Maďarsko je zemí převážně rovinnou. Celkový výkon ústavu do konce roku 1929: Nově zaměřeno v měřítku 1: 5000 a 1: 10.000 27 km' a v měř. 1: 25.000 1702 km'. -,- Fo,totopograficky zpraoováno v rúzn~-ch mťřítkách 58:i km'. - Reambulov
1931/126
nalezena
u 1768 bodů a ne-
I. Letů provedeno: 151, zhotoveno snímků: 4631, pořízeno kopií: 13.458, plocha ofotografovaného území: 2660 km'. II. Stereofotogrametricky zpracováno bylo: v měř. 1 : 5000 23 km', v měř. 1: 10.000 :292 km' za celkovou pracovní dobu 770 dnů. III. Fotorestituční metodou bylo zpracováno: v měř. 1: 10.000 242 km', v měřHku 1 : 12.500 560 km' za celkovou pracovní dobu 320 dnů. ' O hospodárnosti fotogrametrických metod je tu vysloven názor, že náklad je asi týž, jako při tachymetrii, úspora jeví se pouze časová, kterážto okolnost je často důle'Žítým momentem. Pro pořizování leteckých snímků má oddělení k disposici vlastní letoun, šestisedadlový Fokker, jenž jest k tomuto účelu specielně přizpůsoben. Užívá se ruční fotokomory Heydeho. Čin n o s t k o n s ,t I' u k ční h o odd ě 1e n í. Oddělení člení se organicky do skupiny topografícké. Zaměstnává 2 úředníky a 6 kresliM. Jeho úkolem je zpracování všeho početního, plánového a mapového materiálu, jehož se dá použíti co podkladu k opravnému nebo novému měření topografickému. - Provádí převod soustavy polyedrické do projekce stereografické a konstruuje rámy listů v nové projekci. Připravuje vyměřovací listy pro polní práce. Dodává bodový podklad pro fotorestH.uci a zhotovuje modré kopíe z hotových již fotoplánů. Čin n o s t top o g l' a f i c k é s k u p i n y. Topografická skupina byla první, jež v roce 1919 zahájila činnost. Pro' doplnění počtu topografů byl v roce 1920 zřizen první topografický kurs. Všichni topografové absolvovali v letech 1925/26 dvouroční geodetický kurs. O další vzdělání bylo postaráno řadou odborných přednášek. Dnešní organisace skupíny: a) Přednosta s pomocným personálem. b) Dvě mapovací oddělení s vedoucími, po 7 topografech a po 1 kartografu. c) Samostatní topografové (3). d) Topografický kurs, vedoucí a 5 frekventantů (1929). e) Konstrukční oddělení (viz vÝŘe). V líčení činnosti je vlastně podrobně rozvedeno to, co bylo jliž vt;eo~cně řečeno při popisu činnosti celého ú~ta,vu a je tJaké znázorněno v sta,tístJokých přehll'dných tabulkách, které jsou věstníku ipři1o,ženy. TOIPografieké práce roku 1929 jsou pGdrobně rozvedeny a z této tabulky pl'O zaj>ím'H1ost. v)'Ijimáme několik dat: Obě m:tp. odděleni pra('ovala na novém lIl1,ěřeni 1: 25.000. Průměrný denní výkon topOgu'afaěiní: a) ()·42, b) 0'49 km', měsíčníchpak a) 8'8, b) 9'2 km'. Samosta,tní topografové prováděli revisi P
Semerád. K této poznámce dlOdárrJ.abyJ1a reld'akd tato o d!p ov ěď: Nap;udená no,tieka není rec ens í a je pr oto ottŠitěna vod bor n ých z p I' á v á c h na ,s,tr. 63-64 jakožto rprostýobsah. předOOšk y prof. Dra Balsrtla, aniž by byly ná:zory jeho podirohenv kritke. Oh. La:J.,1f,mallld a pluk. GouIi~1r již v r. 1886 a 1888.. 8,rovná:vajíee vVsledky sta.ré nívelace a nové, nedovedli od'Ůvoonitl velilké rorzday až 1 m chybami povahy g-eodetkké a připou.št'ěli možnost pohytbru kůry zemské v inter~
1931/127
nepatrnou část na.značeného rozdílu (maximálně a.si 10 cm), jak také sám .Oh. LaJ:lemanď dOILnává ve sloV'eeh (Bu~~eltin géodésique 1925, str. 103): "L'import,anoe die oes éearts Id épasse tres notahlement celle descorre.ctions orthométriques (max im u m 0'10 cm). důll1c 0111n':wa.it pas tenu compbel dans le ca1cul des a1titudes anciennes; eIle dépaSlSe enoore de beaucoup les résuHatels de hylbstaré nivelace BOI\l,I1dialouěo,vy.Zdali takoVý výk1aď veHkýtBh rozdílů jelst U!spokoj iV1ý, posoudí čtenář sám. Státní hranice v programu ministerstva veřejných prací. V r. 1930 byla provedena úprava, ohraničení a zaměření části čij.-něm. hl"anke saské v dělce 240 km a vyhotoven příslušný e13borát maJPovací a plhemný v části 'pruské. Projednána výměna části uzemí při čs.-pruské části a v příro.lě vyznn,čena osazením zna.kŮ hraničních. Ujednána hraniční do .. hoda 'v úseku čs.-rumuJl8kém při Tise (62 km) a provedení jeji v přírodě vykonáno bude v r. 1931. Min. veř.pmci počítá, Žf1 r. 1931 ukončí úpravu hranice čs.·saské v délee 320 km a zhustí trigon~íť v sev. polLlIVil1ěbavort3ké l'ábti. Vedle toho drr',~siti tie má řada různ)'ch otázek hospodái'skf.hn a právního lázu a výměll1Ja území při bavorsko-es. hranici. Kritický rozbor § 13, odst. (10.) a (11.) vládního nařízeni ze dne 23. l•.věína 1930 čís. M sb. z. a nař. ' I. Odst,a'vec (10.) § 13 uvedeného naříLení zni: .,Aby obce, okresy. zemí' nebo sltát lr'Ůhly včas (v rozpočto,věm roce) vyhověti ustanovením katastrálního zákona o 'P'OvinIlJém omezní,kování pozemků, jsourich v jejich dr~bě nebo v jejieh správě. sdělí jim krutllJstrální měřický úřad JI e j p o z děj i d () 15. ř í j n a p fe d r o k e m r o z l' o č t o v Ý m pro~am zamýšlených větších prací, t\-kajicích se takOlV\-rch nemoví-tostí." . Účel je 'logicky: 1. možnost zajištění obnosu na ohra11ičení v rozpočtu na příští rok, 2. umožniti úřadil.m rozvrh prací v budoucim roku. K jasnějšímu lozhoru tchoto odstavce užijme letopočty na př.: nejpozději do 15. říjn.~ 1931 oznámí s'e 'zamýšlený pro(!ram větších měřiekých prn.ei v r. 1932. 'fu je první nedostat'Clk: po 15. říjnu H131 je už pozdě doplňovati anebc· něeo mč,niti na stát. neb zemském rozpočtu pro rclk 1932, pOIJěvad.~ v M době je už rozpočet ve st.a.diu poslední redakce, l'lnebo ve sborech, kde se o rOll:počtu jedn;í, a hlalsuje. P,roč se volil až 15. října. 1931, neohá ,se s velkou pravd('lpodobností t:tkto vYlsvětliti: !polní práce u bt. měř. úřadú započno1u 1. květ,na 1931 a končí koncem října 1931. Progrr'la.m na rok 1932 sestavuje se tedy na zál,ladě ••kutečně už provedených praci z progromu na rok 1931. Okl'esy, země, a stát musí tedy vyčkati na každý pád 15. října l!'11)1, IJoněvadž do té do'by mohou dlojit,i F(lělení kat. měř. úřadů. I kdyby se tm~nín 'pcsUIml na př. na 1. srpna 1931. bylo by už asi t.;žpazdě, prot.ože by tu nepQE,tačil ČJaEovýrozrlíl prvnímu pracovníku na rozpoětu na rok 1932 až ku konečné úpravě rozpočtu před vlastním projednáním a hlal>ováním. II. násl€duj[c,i odstavec (11.) znti-,Po schvá.leni dotčeného pmcolVního rOLvrhu. ne j p o zd ě j i však alespoň ~O dnů: :př e d za poč e tím p r a c í, oznámí katast,ralnJi měřický úřadúřa.Ju l1pbo orgánu 'lf1.~ttlpujícímu obec, okres, zemi nebo stát, které ze zamýšlerJých a iiž dříve sdělených pracř nebo které nové p r á c e ~e v rozpoč'~ovém roce skuteř-ně pl'Qvedou a kcty. a vybídne jej, aby zaHdil včas potřebn!'>." Ná.sledloom .schválení zam~·sleI;.ého programu nadříz·ooou ins,tanci kat. měř. úřadŮ' mohou nastati. následujícÍ přip
1931/128
se musí fOIzpočty podrobiti, a hla.vně z.ap()J]]Ilělna vlastní logickou zásadu, kterou si v předešlém odstavoi post
Úsporné grafické zakresleni (kontrolování) pa)cových značek na rámu sekčniho listu. Při reambula,eoi katastrálních nillIp'na Slovensku je třeba přesvědčiti ,:;e o sprá'VlllOstizakres. lení palc.ovýiCh značek na rámu sekéního listu, kterým za býv. Uherska se nevěnovala 'V m noh ýe h pří Ipa d ech nále,žitá pozornost. Poněvadž palcové sítě teprve nyní se vice poUlŽáJvák vynášení hodil. polygonových, je třeba věno'V'ati jejímu zolbl"3iZernlí patřičnou poumlost. Ve většině přÍ/I)adll:kontrolaza.kresltmi palcových zooček provádlÍ se při reamibula.oi btastrálních map určením srážky papíru v ka.ždé straně sekčního liJstu a. potom poč-t á ř s k Y z vypočtenvch srážek pro jednotlivé paJiCe- vynášeClim pr3JVÍJtlkem a trojúhelníkem. J,sou tedy kontřolov:ímy a. za.kreslovány jednotlivé palco~ézrullČky prac.ně a nákladně. Doporučuji uživati IJlIl"O tento úéel metodu gu-afickou, níže lpopr>anou: Strany (viz abr.) se:kčniho listu I nejSiou ideální přímky vlivem deiol" 2~ r mace papfru a je tedy nutno kUl E stra.ně AB v bodě A a B sestrojiti t kolmice AF, RE. Potom nulový bod I palcového pravítka 8e iPřilo~í v bodě I' I{ A a pravítm otáčí kol bodu A, až '} 2ó. dílek (přlpadně 20. dílek při E_' . _ výšce sekčllIho listu) protne kolmici I BE v bodu E. VpOllme AE lJaloového měřítJka vyrýsuje s.etuŽlkiOuostrá čára a. jedlllotlivé ,pralcese na ní označí {jehlou). Nyní llIIJIIÍBtÍlIne pravfltko do polohy PE a tr.ojúhelnikem přenášíme bod l' dv !bodu 1 atd. Us;pořime tim prO'ti jinému ?;pds()bu mnoho času a 8 d!OSitatečnoupřesnO'Sti zakreslíme palcové zllJll,čkydo sražené sekční čáry, užívajice j e di n ého pirnVÍJtJlGL. Doporučuji, by paJco:vé dělenlÍ bylo provedeno i na s.pojnicích středů rovnoběžných sitra.n se1OOníholistu, aby bylo odstr!lJ1ěno maximálni skreBl~ní kraj nich paku Gpi\i sekčnim rámu) následkem neroVlThostísekčnÍch linií. Le'vlce 8.fII. 1931. .K r O n i k a. I
rE'
Matouš Ornys je prvým zaznamenaným zemským měřičem králov,~tví Českého, o něm~ ne mnoho zpráv se zachovaLo. Kdy a kdle se na·rodil, nem 'Zoomo. Leč lze předpokládati. že IpOcháJzelz rodiM sta,vn městského a že spatřil Sově/Uo sVlěttaasi okolo r. 1530 .• Jmenoval se asi Pták nebo Ptáček, ale jméno 1) své dle tehdejšího ZlVyku;pořečtil. Vzdělal se I}lrrýza hranicemi. v matematice, měřiČ.s,1Ní,malířst.vÍ a do8itatlse před rokem 1550 do Prahy, neboť již 1549 ,.Z přímluvy 2) jeho miloSlti panla l'ychtáliíe královského i jiných dlobr~Cil1lidi a přá.teI při.iat jest Matouš 01'llYlS,maJ.íř, 11amistra a spolubratra I1I3JŠeho a Ipři tam ma.jstrf.tuku po. ložil kopu a 2 libry V'osku a ještě zůstává, kopu míš." Pro dokoI1JaJo&tIWých obrazu sta~ se oblibeným IDl.'z.í šlechtou a dostal se až ke dv01l'u FerdiIlJ3J1lda1., k
Svýeh zna!(lIsti z matema.tiky a měřičSltVIÍvyužÍJVal i k tomu, že prováděl měřičské prruoo pro osoby urozené a pro města, &loužil v il.'ozepřích mezních a . vyměřování hranic, na ~dě čehož iSvěřen mu r. 1570 dŮJe.žit)"úřad ,měřiče zelIIlského" v fkTáJovství Českém, který" a.ž do své llI1IlIrt;i zastáJvral. Podepirovail se "Math. Ornys a Lindrperk pict. Regni Bohemiae Geometra". Kdy ZelIIlřelnení zjištěfro, ale zdá S6, kolem 1599. poněvadž 11. prosince 1599 Sikládá přiSlahu jrulm král. geometr Šimom.Podolský z Podolí. J. PetřiTc. 1) Archeologické paan.á,t,ky,1857. Str. 90. 2j 3)
PiI.'~ský cech malířs·ký, zápisy z r. 1490-1582. Aug. von Doerr: Der Adel der bOl1mischen Kroollinder. Prag, 1900.
1931/129
Zprávy stavovské. Zeměměřičská služba " ministerstvu veřejných prací. Plato,vým zákonem ze dn~ 24. čenvn:a 1926. č. 103 Sb. z. a n., bylo rozdělell1Oúřednictvo dle předběžného vzdělání dl) 4 služebI1lÍtCh tříd; úřednici mlěř~č.tíbyli zařazeni do služební třídy I. co vY50koškoláei (I c). Tímtéž zákonem: § 7, odst. 5., § 8, odlSt. 3., § 11, odSt. 3., 4., § 12, odst. 4., § 14, odst. 1., a § 17. odst. 6., bylo provedeno mezi služebními třídami 1a, 1.0 a Ic vyr 10 v n á n í r o 'zdíl ů P 1Yn o u (liÍc h z n e st €I j n éls tu d i j ní dob y wpravením čekatelských a postupových lhůt, jakož i plli!tovýchpožitAků.§ 5, od"t. 1. téhož zákona ~tanoiVf služebnf mÍJsta pro I. služební třídu (tedy i I c) v 1. až 6. plaJtové s,tupnici. Tato zákonná ustanovení byla provedena pro měřičské úřednictvo' min. veř. prací (ústředí) takto: (pro srovnání uvedena tťž systemisace míst ka,teg. I a, která má stejný poěet úřednictva). Platová stupnice 1 2 3 4 5 6 Celkem.
I
Měřičtí Ic
Báúsko-právní lB
Poznámka
1 3 3 2
Čísla v závorkách znamenají stav v před resyst9mací.
-
I
-
2 (2) 3 (2) 4 (1) 9 (n)
I
--
-
-9-
I
I To tedy jest po provedenď prvé res)'stemisace výsledek všech snah ministerstva, veřej. prací o vybudování zeměměřooské služby a zlepšení post.aveni měřioských úředni~ů v jeho službách. Ani vyhrazeni m.ÍJstapřednosty zeměměřič·ského odděleni, ja.k toho vyžaduje od:borný ráz agendy. ani dosaženlí vyšších platových stupnic (Ipodileplatového zákona vy,šš.ích než čtVI'lté)- nýbrž přidání 1 míti·ta v páté a 3 míst v šesté plat. stupnici a tím z.mčné zhoršení 'per~fflltuá1n!ÍhovJ?Uměru v.- ~o.sm:admá ~spokoj!tioprá;vněné rozhořčení liodůvod!llěmQU nedilJvl:lruzeměmenčů VŮClmmlií'lterSJ1Jvu ver. rpracľ? Věru. krutá ironie v dOlbě,kdy ve všech jiných resorteoo přece jakž tiaJkžse zlepšila neutMená situace měřičlSlk:ýl(',h úředníků, - ironie. která znovu dokwz.uj.e,jak bláhovým bylo spoléh,á;nína to', že v jediiném ministerstvu, řízeIlJémtechniky, dostane se zemr,me-řioSlké:prác,i f':ec jalkéhosi UZIrá.ní a zhodnoeení. Co máme iííci o tom, ,že minister:;tvo veř. prací dosud neodpovědělo mL podánj, usne3ené vailnQu hromadou Sllolku mstupují(liho na 1000 přÍislušniÍkůzmněm6řičského sta·vu! J&lIle si dobře vědomi E!véhovýznamu, početnosti, sVýcJhkv'alit věde(lkých a odborných, i výsledků d.os.a'Vadnlípiíoobnosti zeměměřiče jak u nás, tak i v cizině, kde 7illlizely malichemé předsudlky ipll.'otizeměměličům. Po uze u nás brání tyto předlsudky až dosud, ruby zeměměřlěfun bylo přiznáno slušné míM v řadě {)SItatníchkategorií tech,njků, ba dokoooo· se zhoršují důsledky plat. zákona, pokud jsou na prospěch zeměměi'1éů. Pišíoo o trapných těch 'poměrech, zdůrazňujemM,'že činílIlB Zllň odpovědny vlivné jedtJOO1ivce, kteří brá!ní se všemi pro!'Jtředky splnit S'pIl"av'edliV'é jpOIŽMilwky naše. Oni jsou zodpovědní za. bědnou situaci, do kte~é uvrhli se starší generaci i zeměměřič'Skéinženýry. Je na ČIlIlSI8, :by tito jednotJ.ivci nahlédli, že konečně musejí př:i.SlPět k nápravě. Doba je vhodmí - h06pOOářBlk4 krise nemá 00 činiti tl odstraněním újmy. iťž trpá hmtka zeměměřičů mini8terstva veř. prad - a k nápravě desolátních poměrů vybí7-í obsah a duch 1jlbt. zákona. Voláme rpo zrušeni systému nepříznivého zeměměřičům a po spravedlivém hodnocení všooh slotek vy@okoQLolskýchtecllllikll ministe~stva v~. prací.
Zprávy spolkové. Zápis o scluizi předsednictva Svazu spolků čs. inlenýrů zeměměřičských, konané dne' 3. července 1981 v ústavu pl'lof.J. Petřika. Sch~e konala lSez.a předsednic.tví prof. Pe.tnka, svou ůčalilt omluvili pánové Souček, Pudr a Prok.ůpek. Přečtena a vmta, na. vědomí zpráva o lUlta.vujci sch"6.aiS"\'lLZU, dMe vzato na vědollllÍ, že došlo potvrzem o právním trvání Svazu, za něž byl v~-měřen pOlpllltek 30 Kč. Prof. Petřík čte pak pozvání ke schůzi stálého komitétu :Mezinárodní federace zeměměřooské, jež se kJonáv 2ene·vě od 17. do 19. červemoo t. r. Sek:reta.~ federace žádá o oznámeni jmen vicepresidenta a sekret:iře zastupujíclch zemi. Dosudz.astupovali čSR jako místopředseda prof. P €I ti' k, jako tajemnjk Ing. Z u k li n a jako zfravodaj prof. dr. R y š a v ý. Bylo usnes~mo. aby zllstali nadále' v těchto funkcích Na nkrh Ing. Krejzy bu
1931/130
metn'l: a příspěvek za člena bude rozvržen dle počtu členů. Ostatní výdaje se Svazťm spoJené budou děleny aiikvotně na výše uVťClcné spolky. Bylo stanoveno, ie phsti schůze před5ednictva Sva.zu se bude l\.onati v říjnu.
R
ů Z n é.
Volby akademických funkcionářů. Min. školství a nár. osvěty [l'útvrdHovolbu Ing. Dr. J. L 6 5 C hne I' a rektorem německé VY8. školy tec,hniťJké v Brně, Ing. Arch. VI. F i· s iC her a děkanem inženýr. st:witelstvi a zem ěměřiJč. mženýrstvi IlJa čooké vys škole techn. v Bmě a Ing. Dra AI. Ti c h é h o děkanem le,suického odboru IlJa VY5. škole zemědělské v Bmě. Zeměměřiči doktory technických věd. Dne 19. června t. r. byl Ing. Fra.nt. ~I a šek. měřičský komi&ař a zatímní přoonosta katastrál. měř. úřadu v Klatovech, prohlál'en doktorem techillck)'ch věd. Zasedaei sín éeflkého v""sokého učení technického byla toho dnesvědikem obvy;klé jÍJIlla~ s1amJJosti. ale pro nás významné zvwť Um, že PO prvé promován byl doktor :technických věd zeměměřič dle zákona ze 14. červenoe 192í, č.115 Sb. zák. a Th'1ř. Dr. Mašek působil }ako asistent ú&tavu praktické geometrie prof. J. PetřFka a na vysoké škole b:iňské v PIIbrami u prof. dr Čuiíka. VedLe ost&tních kolegů s kw.lifikacf zeměměřičslkou a d()ktorátem~ jako prof. dr. techn. Fmnt. Fialy, Ing. R!\'Dr. Ant. Pokorného. Ing'. dr. techn. B. Korrrnundy a Ing'. RNDr. Frant. Rezděkv. přispívá k posile sta,voVllkéhově(liOlffiía 11ipevnění naší posice v ř'adě techniků vysokošk'olSikých. Přejeme Dr. :Mllliloovi úspěchy na dráZe. kterou volil; .i,e Mžká ja.ko u všech země· měřiiČft a 'Vystavena, útokům se strany těch, kdo žijí v předsud<'Jích. Jest málo osob, které nállI1 přejí, ale činy 'Pl(),({,obnéjako Maškův nemohou býti trvale přehHženy. Nechť příklad Dra :Maška najde hojně následováni ku poIVzn6semlí &1Javu zeměměřičského, ku cti vysoké školy praž'ské a liaších akademický'ch učitelů. Dne 22. če,rvna 1931 prohlášen byl doktorem technických věd Ja,l'Oslav V o Š v I' U a, zeměměřič a aprohovaný 1q),nrlidá,t profesury iPl'0 s,třední školy, asistent lÍstavu astronomiesférické a základů vyšší m~tematiiky JlI'1Č6S. vys.. učení techn. v Praae, dř!íveasistO'nt ústavu praktické geometrie a 118uky o katastru na tornže učení a asistent úst.a.vu matema.tiky a dJeskr. geometrie na vysck: škole báf'ské v. Přibrami. Stipendia pro zeměměřiče a posluchače, kteří vstoupí do služby pozemliOvého ka· tastru na Slovensku a Podkarp. Rusi. Aooolvovaným zeměměřiMm. majicím čsl. státní pří. slušno&t, s dvěma. státnímI zkouškami ze zeměmětřičSlkého inženýrst,V'Í nebo se státní zkouš· kou z učebnóho běhu 7,eměrněřiěského, ne Etarším 30 let. kteří se gener:Unímu finančnímu ředitélstVi v Pratithvě neb Užhorodť zvlástnim reve,r&em zavá.ži včnovati se a.spoň 6 rokft státní měřické tilužbě u r.(IZ katastrn na Slovensiku a. tuto službu I:a vyzvání 8kutečn~ mstoUfPlÍ, vyplati tol& ředitl.llství 8100 Kč náhrady za studijnlÍ výlohy. Posluchačům zeměmMiéi\tvi kteréhokoliv ročnIku. ne starším 25 let, bude 1111. obdobný revers Yy»láceno f'
oom
°
1931/131
b) do sbírky map. atlasů a plánil: různých (\ kusll., Atlas antiquus D'AnvI!lianus z r. 1784 (oar vI. r. Ing. J. S"obody) .1 19 repl'odukrí starých mal' a plánů z archivu minist. vnitra. Stav sbírky: S~77 kuaů; c) dog e ode t i c k é k JI i h QI V n y ~ přírůstek 7 !knih - z toho: 1 kompl. výtisk všech roč. Země:!uěř.vestníku" dar Spolku čsl. zeměměJ-ičů;osolmi zápisník prof. Č. Strouhala. 001' pí. "Miekové;Purt!: Letecká fot.ogrametrie. 1. díl. dar a1ltora; od vI. rady Ing.• 1RV1Obody: 3 sepa.ráty; Dr. Nechvíle: Sur ht theorie Elli})Boídalede Schwarzschild.. dar pra.zsiké stát. hvězdárny. Celkelll má knihovlllt 694 klllih. Členů skupiny hylO konoem roku 1930 c,elkem 93. (Není to málo při tak četlllémpočtu čsl. geodetfi a při ročním příspěvku Kč 21'-?) Sbírky musejní byly obsMjně navštěvovány, přes velkou zimu 11 oopohodu; sbírek geodetických. knihovny a ma.poveho materiálu bylo ;pOiUžito· v uplynulém čt-vrtleti od šesti vědeckých pracovníků. - 8bírky jsou přístl.lpny denně (mimo pondlHijod 10-17, v neděli od 11-13 je přítomen též předseda geodetické skUIPiny.V pří.padě, že by některé korporaci Mbo i jednotJivcúm tat() doba se nehodila, nechť ozu:iJní la..skavěaléspoii den předem ředitelství mllisea své přáni, a to již potřebn,~ zařídí a předsedu geod. oddělení o zamýšlené ná>vštěvě uvědomí. G. TJ. , Soutěž na zastavovací plán nového Bítova, který má. vznáknout,ipřeložením městyse Bítova, ležíciho v úzOOllÍzaJtopenémpřehradou u Vranova, měla temto výsledek: Nebyla udělen:a cena iprvlÚ a třetí. Druhou cenu (15.000 Kč) .přiznala [lol1otaproj~ktu aroh. J. K. Říhy (Praha). Zbývajícá došlé 4 projek,ty ll'a,vrzenyb')4y k za.koupe.IIií, a to hesla: "BudoucnoSit" (8000 Kč), "Agrolet" (7000 Kč), ,,112" a ,,4732" (ft 5000 Kč). NáIVi1'h ,,112" pochází od Arch. Ing. B. Čerllllá.lm.(Brno), Ing. A n t. P l' o k e š e, úř. a u t. c i v il. g e o m e t l' a v Brn ě, a. Arch. N1Orb.Kaf1ky (Brno).
Zprávy osobní. Jmenování na vysokých školách technických. President republiky jmenm1a1 řádným profesorem deskrjjptivni geometrie mimořádného pro~e'sora.Dr. techn. J o s. K 1í m u (Bl1llO),řádným profesorem národnlího hOlSpodá.řSitJví mimo.řa.dného profesora Dr. F l' a nt. Zemana (Brno). _. Změny ve stavu měř. úředniků poz. kat. na Slovensku (!březen-duben,: . Jme n o v á n; měl'. kom.: Ing. L. Hor:l.ček,Ing. V. Labuza, Ing. V. Elznic :l. Ing. FramJt.Hapl. Přijati: mili-. kOlllcipiiité:Teodor GonČial1Ov(Spiš. Nová Ves), Ing. Ivan Lukyn (Trenčín i. k. v.j, Ing. Martin Klobuczki (Turč. Bv. Mialrtini. k. v.), Intj- llOll'isBeljl'.ev (Dolný Kubín), Ing. wan Akimov (Bratislava, odd. pro vederu ~oz. b.t.) , Nilwlaj Rozoo. krane (Prievidza) a J06m Lafant (BratJi6lavn.,odd. po nové měření); smluvr..iměř. úředníci: Vlad. Dady1ldn (Tl'enčín i. k. v.J,'Ing. Vasilij Shlon ('I'renčín i. k. v.). Vlad. Běljakov (Trenčín i. k. v.J. :Mykola :Malinovský (l'renčín i. k. v.) a Ipatij Rjabinin (MichaJovce). V y s t o u P i li: Ing. 1. Parchomenko, Ing. T. Lepněv. Pře I ož e ni: Ing. V. Sa.uch 00 Tmč. Sv. Mllll't.ína.Ing. p. Altuche.IIIIg'.O. V3JCado Dom.a;ž1Íc, Ing. E. ženíšelk dia T. Srv.MOO'tina,B. Zdiara k odděl. P,l'Onové měřeni. Ing. R. Koller do Turj\ Sv. Mart.inJa,Ing. J. Vakar do BnutÍsI'avy,Ing. G. AIII3JIliSkij do PreIŠova.a Ing. N. G&li~jevič do Ko.máJr:oo. 4. Přednosty jmelllováni: Ing. J. Sojka (i. k. v. 'I1reDJČín), Ing. J. Nosek (kat. měř. úiíad Brat~slava). Ing. R. Reichard (Odděl.[l,ro poz. kat.). lmg. J. Oi8aŤ(odd. pl'O nové měř.). Ing. Jan KriMofík (odděl. vceňování), Ing., V. F1arka.(odděl. autemtifi:k;ační)a Ing. J. HumJhJaJ(arehiv, Bratislava). , 5. Vy II t Ql u pí li smluv. měř. úřednici: Ing.J. čekiooll.,V. Běljakorva Ing. V. Skalon. Změny ve stavu kat. měl. úřed. na Podkarpatské Ilusi (dubem-ěerven). Přija.tiza smIUJV'Df mlěř. úřednfky: Ing. J. BelIa, A. PrO'Lrec.ký,Ing. VI. Golubcov a Ing. J. BMa.tov. Jme n o v á ni: Ing. K. Rllžičlm ;přednostou' vceňOVlacihoodd. v Užhoradě; K. SokolOMlkij (ChlU!t)a F. St.olzl (Užhorod) měř. komiSlaři. Pře 10 žen i: lI~ěř. koncipisté M.MasQlP11sta I~. M. Korobčenko do Chustu. U Stát. pozem. úřadu Jmenováni do V. pl. stup.: K. Prusenov
1931/132
y
y
y
y
/
8
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK
1931
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚ~IČŮ XIX. ROČNíK V BRNĚ J. ŘíJNA 1931
•••••••••
O společných pohraničních
pozemcích.
Ing. Václav Hh, vs a.
Za společné pohraniční pozemky se považují ony pohraniční (na hranicích katastrálního území ležící) pozemky, u nichž hranice katastrálního území se nekryje s hranicí (neběží po hranici) pozemku, nýbrž jeho hranici zpravidla na dvou místech protíná a uvnitř běží jako ideální (myšlená) čára přes pozemek. Tím je společný pohraniční pozemek reálně (fysicky) rozdělen zpravidla ve dvě části, z nichž jedna - i když patří témuž držiteli jako druhá je zahrnuta do jednoho katastrálního území a druhá do druhého katastrálního území. Průběh takovéto ideální hranice katastrálního území není zpravidla a to i když každá z obou částí patří jinému držiteli - v přírodě patrný. Společnými pohraničními pozemky jsou zpravidla vodní toky (řeky, potoky), cesty nebo silnice, tvořící přirozené rozhraničení katastrálních území, obcí, okresů, zemí nebo států. Průběh hraniční čáry v nich je jednoznačně a určitě stanoven platnými popisy hranic katastrálních území, vyhotovenými při původním katastrálním měření, a pokud jde o státní hranice t. zv. hraničními statuty *). Hranice ty jsou buď stá I é (pevné, neproměnlivé) nebo p o h YbI i v é (proměnlivé). Třebaže oba tyto druhy hranic byly známy již dříve, přece po prvé je jasně definuje vládní nařízeníč. 64/1930 Sb. z. a n. **), stanovíc v § 12, odst. 1., že: ""-"" f":"i""'" c. I "Hranice katastrálního území je buď I
a) stáJá., j€,-li hra-niiční čára pevně stJa.nov'ena bez zření ke ~ěnám, které v piříxodě nastaly, nebo b) Ipohyblivá, tvoiřHí jí ll'eustáA1enýpředmět a hrranični Mra je odvisLlJ odi jeho po100hya tvaru v přírodiě (na pi'. hranice u~čená. středem vodniho toku, íkJtJeirý sledUáe i v je1ho přirozených pOlsune,ch)."
Dosavadní katastrální předpisy o vyznačování společných pohraničních pozemků a průběhu jimi probíhajících hranic katastrálních území v katastrálních mapách, a zejména o provádění nastalých katastrálních změn takových pozemků a hranic v pozemkovém katastru jsou velmi sporé a způsobují jednak mnoho potíží praktickým zeměměřičům při projednávání nastalých nebo zamýšlených změn nebo při vyhotovování geometrických (polohopisných) plánů a jednak naprostou nejednotnost, ba dokonce chaos při tom. Některé náměty k řešení těchto spletitých otázek jsou obsaženy již také v tomto časopise *). K porozumění dalších výkladů přispěje stručná zmínka o příslušných ustanoveních býv. rak. měřických instrukcí: a) Měřická instrukce z r. 1824 nemá žádného ustanovení o společných pohraničních pozemcích. Uvádí se toliko v příloze P k § 181 v příkladu předběžného popisu hranic katastrálních území: *) Hcr-anični Sltatut českos,lovenElko"l'akouský bYlI vyhllášen v č. 139/1930. hlraniční BtatU't č.esko'slovensiko'-neml€lcK;ý v č. 145/1930 a hIT"anLčnistaJtut čelskoslovensko-maď.lil"Stký v č. 8/1931 Sh. z. a lIl. **) Viz olánek Ant. Neid'omy. ..Obe,cní hmníce při původniclh i nyněj.ši,ch k8itastrálnich vy:měiřovániťJh", roč. 1920, stcr-.35, a oL'Ínek C. Mo "Poh'rlanilční !Imta.stráJni prurcely", mč. 1927, str. 81.
1931/133
· ,Von hier his untel1halb de,r .soglanannten . Bergmiihle bildEltCiJer Altbach des ged:achten Kailtenleutg]Elher Wa,slseTs dle Grenze zWlschen B€:rtlho18idJodund Rada.un vOn dort ruber der :M~~lbach bL~ .z!1 ~ioom. ZThSlllm~ooflusse ~it. AltJbaclne"a v ,přiJloze, Q k § 196 v prtkladu ded'lll1tlVlllho Ipl()lpUSU hl\1ll1c kataSiffi'aJinwh ú,zletmí: , VOIll hie,r untJer einem Winke,l 120 o ostlicih wbwlkts bis unterhalh der Be,rgmiihlliei b;Jd~t dře Mitte von AiltJbdiul'cbiden A1tbacll gebHdete IlliElel,<\Ulfwelche,r limks der mit 1772 und H. R bezekhinete Stelin sffiht; sOlhnn maclht der MiihlbaClh bis 'zum ZUf.:amme.nrf1ussedi8ll" beiJden Gewasoor die Scheidung 'zwischlelIl der ibe:dJen Gemeinden."
b) Měřická instrukce z r. 1856 stanoví v § 170: , 'Die Besc:h:reibung der Gletmeindegroo zen .ha,t in dleli' Ad zu geschehelll" da,ss die Auffindung de,r GII'enze naiCih d,eI1f'le[lben'keinem Anstande unterliegt und auch bei kiilllftigieln Gre'!JJzanst.li.nlden und GreJlJzstreitigikeiten als ein Bewe,'s fiir die Pa,rteien geUen ka.rlli. Es wird d(j;bei Folg1emdles gen<1lUzu beachten sein: ..... d) ls:t zu Ihezelchnell, ob skh die Grenze il1ach elinem Z:lun, Weg, BaM, :F1Lus.s,RJa.in Wa,f,s'Err-ris&u. s. W., und olb im der Mitte odell' an wel1Jc.her Seite hinz.ieht. . .. Als Must€tr einer Grem1JbesomeiJbung dieillt da,s Formular V'." l1 V § 172: , In der GrI8111'zlS>ki~ze, welche im Masls:e 1 ZoLl g'leiclh 400 KIlarfter .in ,duplo auslzufertigen ist, ha,t delr GeomHte:r aUe Grenzma,rkell1. die Grenz,pa:rzelHen, dtie VOlil dl8,r Grenze durchschnittelIlen We1ge. Ba,che nnd Fliis,se und a[(J.eubrigenin ,der TriangulierungsSkizze vorkommendlen GegenBtande ausiZu1zeichn:en, sie dallllll nmh dem FOTiIllUlla,reW' zu beBClh:re~ben und . . . . "
V příkladu popisu hranic ve formuláři V' je pak uvedeno: " " . Die GrelllzbelschI1elihung beginnt ,in der Mitte dels Doni;l;ustJromHs, wo sjeh ...• HM)! tritt die Grenze >ilndie MitJte delr genannten Balcnes, wendet sic,h ost1ich, verfolgt wa&seraufwarts aUe.... In d,elI' RichtUlllg von einemzUlll anderen GI'enz,steine llÍ'egt in de,r Mitte der Donaru dier d:reH1,whe Punkt, ... Von dem be'i!!CJihrie,benendlreirfac,hen PUlllkte ,zieht s>ich die GreIlze in si1diwest.Licihen RiMtrmg n ach der Mitte dl8S Donaustromes wUisse1I1abwarts mít 1066 Schritte bis ZUT Eínmoodung des Carlberger-Bachels. Noeh immelr die :Mitte des Sttt:omes UIIld die vorige Richtung verfolgend, erreicht die Grenze .... "
c) Měřická instrukce z r. 1865 stanoví v § 120: ,,1Xe Besc:hl\1eibUlIl'g delr Gemedndegrenzen wird in der Regell nalch der ťrigonometriochen Verme,ssung vielrter OrdnuIlg und ein Jahr ,vor der Det,aH-V8Ifmelslsung vorgenommen. Zu (I.:esem EndJe sind GrenzmaJ'k'en anaJllen 'PUlllkten 'ZUlerr-richten, wo der GreI1zzug von d,eJ' gemden Rich:tung <1lbweidht. EineJ AUlsnaihme findet nu:r oonn statt, we'llIll die Grenze duroh ein d,en Lau! lI\iicht anderndes Gewaslser oder dlurch eillen scha;rf lkenrľb<1lreIl B€rgriicken gebildet wird und de,r Gren!zlzug unvell'ruokbar von der Nell'e sind Gtt'eniZWi8.gein Wald'elrJl genau zu mMkieren, um sie ni,cht mít Qndlelfen nahJen gelegenen 'parr-:illleNalUlfelIl>dlen Wegen 'zu verwechséln." V § 127: ,,,In d$' GreIl2lSlkiJz1ze,welche IlflJClhFormu[ar LVI ,im Masse 1 ZolI gleiclh 400 KJafte[f iJIl dupplo .anged'ertigt wkd. hat der Geome~,e[f I.1Ue Goollzm>aiI'kJen mit ihren Nummel1ľ1 und sonstigen Bez.eiJchnungen, dJiel Grenez.pa1lm8l11en,die ,'on ,dIer Grr-enze durch8chnittenen Bache, Fliisloo und CommuniJkationen, dann .... einzUJ:w;'(lhIleln, undJ .... " .. v § 128: ,.Die BescJhrr-eibUlllg, welcne hei kiinft,igen G~enzan,sllindelll UIlld St,rmtlgkeitenaílls Zeitugnis fiir die P<'1lrteien dient h aJt zu enthiMtJeIn: .... e) ob gich ~e Ge'!JJZena.ch ,e':nem Wege, Bache, F1usoo, Raime\ WMSowrisse u. s. W., und oib in der Mitte ,oder an we[cher Se,ite hin1Lie>ht;. • . . v § 312: ,.Die zu einm' Gemeinde vermes.sen~n, aber nUlf zur Hiillfte diahin goehorígen GrellZpa[fzeil!lelll werdem mit illl'en gaulzen FBi c:henma,sse zum reeiI'en Raume .iberec'1J:ne,t. Sooonn ';iSltaJber die Halfte dles FIlllc:Iwnmumes einer je>dlen Gren!'Lp>M"ZeUesoo!iOlIlSWeIHe von de,r SUlllme .miS leooeln Raumes in Albr;:,Ulgzu brin'gen ThOO ,!Zl\[' Summe dIetr betreffenden Berechmungs-Pairtie 'l,UIluoohílaj!eIl." V § 313: ,.Bieli die~' Kontrr-Dl1:L'bereeh[J.ungsind in jede!' Gemeinrlle. noch dle Gr8llIlzpMzeI[en Ullid alle Weg- nnd Wass€tfiP'arzellen pwrtienweise ,ahzut;ragen, und sein8rr Zeit der Parze1lenibe;rechllung in der betreffend:Eln PM'tie beiiZuSJetzen."
V příloze LV je uveden příklad popisu hranic katastrálního dobný příkladu v instrukci z r. 1856. d) l\1ěřická instrukce z r. 1907 stanoví v § 44: GreIlze
,..,W ell!Jll im. Ul.ufe >elines Stra8lSeuzuges oder eirues Weges mit der anstossend~m GemeiIlde b;;met 80 '1.waJr"dasszu
1931/134
území, ob-
ein Teil de>r;selben die jede'r der amgrenz8Inden
Gemeinden die Hiilrfte de,s hel1:.reffende!ll Strassenoder W,egteiles gelhort, 80 bi1dJet jeder sokhe Strassen- oder Wegtetl €line besondere P8irzell1e. In s01chen Fiillen wirdi dM GrenzobJekt in seme'r ga[)Joon Breite aufzUIIlehmen undi d:ie Mit,te de!sseHJen diul'cn dije vorg'e1sclJriebene konvenz.ionelle GTe[)JZhe:zei000ung nrach diem Augenmasse a,Ulzudeuten se,iJn." v § 54: .,W'en!llJjeKl!ooo ein Teil eines Flusi>e1s odelf Bacihes die Grenze mit der anstos&Elnden Geme'ind!e bildet, so zwar, d8isS zu j,edJer ,der beLden Gemeindien me HiHfte de8 Gre[)Jzf1usses oder B.:vches ~ehOrt, ,&0 bildiet 801che FIUJs8- oder llichteHe eigooe Pa~zellen. Hiiehei 1St zu boochten, da8S biei:de Ufer auf,zUJnehmen sm und dlais,s die Mitte dUlrGh die konv;eIIJ1Ji()lnel!IeGrenzhezelÍJcJhnung nru' nach dem AUJgenmas,S!e anzudieuten ist." v § 160, odst. 2.: "Kommen in 'ciner Grwppe Grenzpa!1Zellen vor 8Q 8,i/ndi 'dielselben, ObZWlalrlIm die Hii1ftle ihrer Flli0hen'nhalte in Re01lll1ung zu ziethen ist, gJeikhwohJl n3J0h ihrer volHeIIl FIachi€l in dile Gmppe eiIIJzubeziehen. Von dem IbffioollJChberoob;neten F1ache.ninhalte dC!r Gruppe wird sohůn die Hiilfte des F1laooeG1!in.haJtes der einbe~ogenen Groozpa:I1zCil!Ienin Abzug'zu Ibringen sein. v § 162, odls·t. 4., bodlu 1): GemeiIIJsd18ftlkhe GrenZip3JrzeJJlen wel'dJen mit welf voUen FliLche hel'elehnet. wOlfaUJfd,ie HaJrfte ihrer Fliiche der ve'rmes,senen GemeiJnde 'zugelfechnet wird."
Podle těchto předpisů byly hranice katastrálnich území, probíhající společnými pohraničními pozemky, vyznačovány v katastrálních mapách bez ohledu, šlo-li o hranice stálé nebo pohyblivé konvencionální značkou: tečkovanou čárou vedenou přibližně středem společných (spůlných) pohraničních parcel, které byly v celém svém rozsahu zobrazeny vždy v obou spolu sousedících katastrálních územích. Výměra společné pohraniční parcely byla rozdělena ve dva stejné díly (polovice) a spůlná parcela v každém z obou spolu sousedících katastrálních území vykázána v písemném operátu bez ohledu na skutečnost touto poloviční výměrou. Pro provádění změn společných pohraničních pozemků není v dřívějš.ích instrukcích vůbec předpisu. Poněvadž hranice katastrálních území mohly býti měněny administrativním rozhodnutím zpravidla jen na žádost interesentů a příslušné řízení bylo obtížné a zdlouhavé, pomáhali si zeměměřiči rllznými způsoby, aby se nemusili hranic katastrálních území vůbec dotýkati. Teprve ustanoveními §§ 31 a 67 katastrálního zákona bylo umožněno řešiti takové změny účelné, aby zachován byl soulad pozemkového katastru se skutečností i pokud se týče hranic katastrálních území. Aby byla nadále zachována naprostá jednota při vyznačování hranic katastrálních území, probíhajících společnými pohraničními pozemky, a aby i projednávání změn nastalých na takovýchto hranicích bylo jednoduché a jednotné, pokusil se autor o řešení tak spletité otázky a navrhuje s ohledem na ustanovení §§ 12 a 55 vI. nař. ke katastr. zákonu stanovení následujících jednoduchých předpisů: ,,(1) Společný pohraniční pozemek oe vyznačí svými hranicemi v katastrálních mapách. , obou spolusousedících katastrál-""'..f.t{hk"a ~ ních území shodně v celém rozsahu jako jiný pozemek plnou (plynulou) čarou a hranice katastrálních území se v něm vyznačí buď přesně podle své polohy v přírodě plnou (plynulou) čarou (viz obr. 1.), jde-li o hranici stálou, nebo jen přibližně smluvehou značkou (tečkovanou čarou), jde-li ohranici pohyblivou (viz obr. 2.). (2) Poněvadž stálá hranice katastrálního území musí býti omezníkována (§ 12, odst. 3.-7. vI. nař.), což se ~ěje přiy sp~lečnýchy pohraničních .po~emcích zpravidla dvojznaky (viz obr. 1.), Je rozdelem spolecného pohramcmho pozemku hranicemi katastrálních území určité a jednoznačné a rovněž tak vy-
1931/135
značení těchto hranic v katastrální mapě. Rozpadne se tedy společná pohraniční parcela vyznačením stálé hranice katastrálních území plnou (plynulou) čarou na dvě části, jejichž výměry lze přesně a na sobě nezávisle zjistiti a vyznačiti v písemném operátu. Tyto výměry nebudou mezi sebou navzájem
I"!
I
, I ': I " ~<~~,
~
/
~"
I
'"
JI :'~\"\
I
:/ I
•
~~~.
'':'\ !
• I
~
-'
•.
•
\
I<
• \
'.:--, "
,~IJ:r~~s~
v žádném předem stanoveném poměru. Změna té neb oné části společné pohraniční parcely pokud se nemění hranice katastrálního území, nemá žádného vlivu na druhou (v sousedícím katastrálním území ležící) část. (POll':~f;:"ll;'-
Nový způsob
vynášení
do sražených
katastrálních
map.
Ing. Dr. Jos. Vymel'.
Při používání map a zvláště katastrálních má odborník co činiti se srážkou papíru, na němž jsou mapy rýsovány a reprodukovány. Srážka papíru není pravidelná a dosahuje až 3 i více procent. Liší se také v různých směrech na témže papíře. Nelze proto do mapy zanésti venku měřené délky a nutno je dříve reprodukovati v poměru srážky papíru. Tato redukce provádí se dosud početně logaritmickým pravítkem a je nejen zdlouhavá, nýbrž bývá i zdrojem nepravidelných chyb. Přesnost pravítka nedostačuje totiž k výpočtu celé sražené délky přímo a nutno počítati toliko rozdíly, o něž se jednotlivá staničení venku měřené strany při vynášení do mapy zkracují. Musíme proto prováděti dva početní úkony, t. j. logaritmický výpočet rozdílů a jich odečítání od skutečně měřených délek. Jak úmorná a unavující jest práce, zvláště trvá-li někdy i celé týdny, nemusím zajisté zejména kolegům u výkonné služby a civilním geometrům vysvětlovati. Snažil jsem se proto, sestrojiti takový vynášecí přístroj, který by mechanicky, bez jakéhokoli přepočítávání vynášel venku měřené délky do sražené mapy. Popsaný přístroj provádí zkrácení jednotlivých staničení dané základny graficky na základě známé poučky o podobnosti trojúhelníku. Princip osvětlí nejlépe příklad (viz obr. 1.): Na katastrální mapě jsou dány dva koncové body měřené délky O, A. Venku změřená vzdálenost těchto bodů činí 117'00 m. Na mapě byla odpíchnuta hodnotou 114'30 m. Vychází tudíž srážka papíru 2'31 %, která po srovnání se srážkou stran sekčního listu je v dovolených mezích. Nový stav je změřen k spojnici OA kolmicemi. Pro grafické zkracování těchto staničení postupují následovně: V koncovém bodě A vztyčím kolmici AB na spojnici OA, kterou přetnu kružnicí o poloměru D a středu O (D = nezkrácené vzdálenosti bodů O, A, v našem případě 117'00 m a dostanu pravoúhlý trojúhelník OAB. Vedu-li nyní v bodě B' rovnoběžku s odvěsnou AB, plyne z podobnosti trojúhelníků OAB a OA'B', že ď:d=D':D, čili vzdálenost ď je vynesena v poměru srážky papíru.
1931/136
D. ff7'oo
•••
0'.11'1'30"
~:x.a• 2"'s1OJ.
'1
...
I
I' I I
,
I
, I
I I
I,
I
I
I I
A
1931/137
,t
Při použití nového přístroje odpadá rýsování kružnice a úsečky OB a postup je zcela obdobný jako při dosavadních vynášecích přístrojích. Těmito nelze však popsaný úkon prováděti, neboť pro něj je nutno, aby odvěsna vynášecího trojúhelníka, podle níž rýsujeme jednotlivé kolmice, zůstala pro každý daný poměr srážky papíru kolmou ku spojnici OA. Musí býti proto jedna z jeho odvěsen (vhodnější je ta, podle níž rysujeme kolmice) otočná, aby pravý úhel, který obě odvěsny v normální poloze svírají, se dal zvětšiti o úhel a, totožný s úhlem, který svírá na obrázku zkrácená základna OA s nezkrácenou OB. Liší se tedy můj vynášecí trojúhelník od dosavadního tím (viz obr. 2), že delší odvěsna R je otočná kolem bodu S. S otáčivým ramenem je pevně spojen segment V, na němž je vyryta stupnice pro srážky od O do 4 %, kdež přímo čteme desetiny a odhadujeme setiny procenta indexem i, spojeným s trojúhelníkem. Segment ustálíme pro dané procento ustanovkou U. Na kratší odvěsně trojúhelníka jsou připevněny nonie pro libovolné dva poměry zmenšení, na př. 1: 2000 a 1 : 2880. Hlavní vynášecí měřítko M je stejné jako u starých vynášecích aparátů. Užití přístJ;oje je toto: V počátku O dané základny OAvztyčíme kolmici. K té přiložíme vynášeCÍ trojúhelník s ramenem R přitisknutým (odvěsny svírají úhel pravý). Hlavní měřítko M přisadíme k trojúhelníku tak, aby nonius udával staničení 0'00 m. Poté jedeme trojúhelníkem podél spojnice OA, až skosená hrana odvěsny R prochází bodem A. Místo venku měřených 117·00 m čteme toliko 114'30 m. Určíme srážku, která činí 2·31 %'. Až dosud, jak patrno, je postup zcela shodný s dosavadním. Máme-li srážku vypočtenu, rozevřeme odvěsny vynášejícího trojúhelníka tak, až index i udává na segmentu V její hodnotu a zajistíme je ustanovkou. Nyní přiložíme znovu trojúhelník ke kolmici, vedené počátkem O spojnice OA, k němu přisadíme hlavní měřítko M tak, aby nonius udával 0·00 m a trojúhelníkem jedeme podél spojnice, vynášejíce již přímo zkrácená staničení jednotlivých bodů a rýsujíce potřebné kolmice. Pro kontrolu, zdali jsme dobře vypočetli a na segmentu správně vysadili srážku, můžeme nejprve zajeti trojúhelníkem na konec spojnice. V tom případě musí nonius udati na hlavním měřítku hodnotu 117'00 m, t. j. nezkrácenou délku OA. Jak patrno je tímto přístrojem vyloučeno jakékoli přepočítání a redukování venku měřených délek, práce v kanceláři se velmi usnadní a není ani zdaleka tak unavující, jako dosud. Rozměry trojúhelníku volil jsem tak, aby i při největším odklonu hlavního měřítka (pro srážku 4 %) bylo možno rýsovati dle odvěsny kolmice v délce 100 m. Délky odvěsen jsou 155 mm a 100 mm. Přesnost při vynášení je stejná jako u dosavadních vynášecÍch aparátů. Nonické diference byly voleny 20 cm, takže možno odhadovati 10 cm. Pro menší poměry zménšení (1 : 1000 a pod.) bude i nonická diference přiměřeně zmenšena. Pro katastrální měřítko volil jsem nejmenší dílek hlavního měřítka 5 m. Nonius je sice delší, ale odečítání je daleko pohodlnější, COž zvláště pro starší kolegy je výhoda, kterou nelze přehlížeti. Konečně podotýkám, že trojúhelníku bude možno použíti i pro staré vynášecí přístroje. Při objednávce nutno pouze udati sílu plechu, ze kterého je zhotoveno hlavní měřítko a hodnotu nejmenšího. dílku měřítka, aby bylo možno přizpůsobiti nonie na trojúhelníku. . Přístroj, jehož patenty jsou ohlášeny, jsem předvedl ministerstvu financí, které se o něm vyslovilo velmi příznivě. Podobně se vyjádřily i katastrální měřické úřady při zemském finančním ředitelství v Praze.
1931/138
Cena přístroje dle kalkulací odborné firmy nepřesáhne 500 Kč pro trojúhelník, a 750 Kč pro celou soupravu i s hlavním měřítkem. Při větším počtu bude možno zmenšiti cenu a prosím, aby případné ob· jednávky byly řízeny přímo na moji adresu: Praha XIII, Slovinská 5. Resumé. Le nouveau instrument (systéme dr. Vymel') a l'application des llorrections dans les plans cadastraux coutractés. L'appul'eil reduit toute longueur proportionellement au retrait du papier. Il comporte (fig. 12) une regle M et un triangle rapporteur 7' dont l'ull de, cótés R peut pivoter autour du point S. Dn segment V, fixé sur llóté, comporte une échelle de retrait nu papier de 0-40;.. Eu tournant le cóté R on place l'index i sur le numéro voulu de l'etrait du papier. Dn vel'llier N sert a la lecture des Iongueurs sur la l'egle M .. - L'usage de l'appareil: Soit une Iigne OA sur la carte = 114'3 m et sa longueul' mesurée 117·0 m; alol's le retrait du papiel' = :l'3! On éleve une perpendiculaire au point O de la ligne OA et on fait Iire 2'31 sur le segment en pivolant le cóté R. Puis on place le triangle T a hl, perpendiculaire au point O et a la regle M jusqu'on fait la lecture zel'o. En deplac;ant le triangle on trace les longueur (lues au retrait du papier. - Demandes de hrevets sont declaré. %,
Schůze stálého komitétu
mezinárodní
federace
zeměměřičské.
čtvrtý mezinárodní kon,,-es zeměměř:čský (Fétdération in1Jemruti:<mrule des Géometres F. I. G.) kterýzaiSleda~ v 'láří 1930.,'hvolirl st.álé komité (Comíité pelrmwnent C. P.), jemuž svě,ř]} řelšení a d'alltší přípravu nakt.e,rých otwz,ak. C. P. kO[lJalo 17. a 18. červenc.e t. r. v Zenevě schůzi za předsednictví S. Bertslchmana. ZalstoUlpl8ny bylly: Bel~ie (RoUlpcinsky), An~1ie (00181), Francie (J~rrel. DMg8ll'. Guillermal~S, Montemont, MOlrin), !taHe (FaJlltt, Girlilli), Polsko (KIlJ!wialk). Švýcary (Bert8·chmam]" Al:Ienspach, Kubl€lJ.",Heg'g. Dele'ssť!rr-t).Omluveni: českosfovensko (Petřík). HolandSko (Heine~l. Ju!!,oslavie (Boimwvič). Dle pořadu schválen pl1otokol z r. 1930 a je,diI1áno o získávání daJšieh států pro F. I. G. Předseidla sděluje výsJedek vyjedná,vání s nC"IIHlclkýmD8'utsclle r Verein fťir VeirmelSisullgoswesen. Poněvad!ž D. V. f. V,erm. koná ve dnech 7.-11. 8Tpna svou wlnou .SoChůzi.opa.kuje C. P. svoje poz,vání a praví,ž,e pro F.1. G. bude D. V. f. Veam. po~ádián 'za zemSlký ·sva;z. K n.ě1kterým podmínkám něm. spolkem kladeným. odpovídlá C. P. tak, že k F.1. G. mohou ná,ICIŽ,et,izems&é spolky. jichž členové l1!'.lJbyli ve své 'zemi fileliiVyšš,ihov7Jdělální zeměmčř1čského (cThttUJI'eprofelS,s,ioneIle.).'I1ento standard určujte zákonodárství příslušné země. To je vysvG'Ío1enímk námitkám německým" vzhledem k mooluci komiSle III b), sohv'áJlooé kong'resem 1930. Na kong'feS'l1.hyl uiž j.azyk německý lfoQlVllOlTlIťávným s j.alzyky francouzským a anglickým. MohJo se u~í~ti i j3Jzytků jinÝ'ch, které však :rueměly Iprálva"aby hyly překládány. Zpráva koogrelsová je rO'Vllěž vytiJštěna ve 3 uvedenÝ'ch jazYCÍoh a tento -způsob je piLatný i Pl'O C. P. St;anovy UlJ1čují.iž.e kaMá země může vysla.ti d~leg1aci jednoho a~ pěti členů, ale má pouze jediný hJas. Zádost němooká. aby do stali své velikostí ptřimělřooý počet hl3JSů. jla proti mez'n,á~'odnímu s,mtutu. Dá,le jedJnáno o mís t ě pří š tíh o k Q'!l II: ,r esu. DOIŠh pnz,vání Ang-1Íe. Polska a Itallie. Roupc.ínsky navlI'hujle" aby &CJhůizeC. P. konala !lB ve Vaillš>3IVě 1932, da-1ší 1933 v Římě a kongres 1934 v LondlÝJlě. Co!ž schváleno. J 'a r II'e poid:Lvá zprávu o resolull.ÍClh I. komise. Uvádí, že již kongrels 1926 vyslovil plřání po s j e d! n oc e n í k o n ven t i O'ne, 1 n íc h z n:a. č e k, což k0I1g'I'81s1930 opakoval. Země zúč!a,stněné na !kongresu mají ses.taviti konventione'1ní !ln3JČlk:yv jazyku SlVé z,emě, def1novati je přesně nětmooky, francoUJz.SIkynebo angliCJky. Dále kOI1g1I'l88pokJ:ádá za důležlité z.aVJeldieníj e dno t n Ý c h oz n aJ Č e n í g 81 o'd eti c k Ý c h poj m ů a vol i čin IIlia mezinárodlním po~i. Zádo1lJcí byt10 by sesttavení s,lov· níku. Piíi tmu dopOll"UlČuje80 spolUlprá.ce s m e 'Z i n ár o d Jl í s P o 1 e·o 11 os t í f o t 0;grammetríc,kou a :Mez.inárodní Unií geodetickou a geofysiká.lnl. () přip'raváoh IbtUJdiirž podá~ zprárvl:\. CP pro VaJl1šavu 1932: . Zavádět eSlporanto jako iíeč pro usnadnění p!ruJ.'Ciko:rugrel>ovýicilinepolklárlá OP za nynějlŠích poměrů za. nutlIlo. II. !komise žádlaJla 11p ria v u d o 'p U I>t n Ý c ho d :eh y 1 e k. OP d!opOlrU!cuJo, aby země sesta~dIy sv:é dlopuSlÚIlJéme,u~ odc:hyllek a OP veljd:e v jedlnáJnJí.s meQ:inárodní Dnií geodetickou ra geofysikální. Konečně iiádáno, alby sel>1Ja~8IlliY by>ly nCllmy ,pro SipOIrOOVllímělření, k1:Jelr'éby. SIe též meúlllálI'odně prO'}edJnáv'aly. .. . O III. :komisi referuje ?-~ zřídJill mezinárodní informační a vědeckou poradnu p·ro katastr, Jez hy pečovJla: 1
v
1931/139
•
a) o shrráillí práv:ní.ch dokLadů o kiniháJclh pozemkových. h) o 7Jjedlllúdušenď o zdokooolení mlffičských method a přístrojů. aby IZl1epšeny byly pracovní podmínky pro geometra I'L Slnížení nákladů lIlJa ~ování knihy pooemkové. c) opadávání Zoptráv o vS1ech ch, vztahujkíchs'e ke kata.stru a k zákOlllO'illlJrství jeho. Po obsáhlé de!baJtě přijl'Lt náv:rh Fantiho na volhu studijní komise přípnwn~ do níž zvOlleny: ~emě: F1raIDJcie,ltalie, Polsko, Belgie, OeskosloV'ensko, š'VýtCillJrY'. Jejím úkolem bude: á) seibtrati a spOřádati maWriáJl, b) sjetd!naiti styky s metZoiná.rodním úst,avem pro duševní spolupráci v Paříži c) vypracovati prolglmm p'l'O dlMší postup. ' Po prolbwání ·otáJzky této 1932 ve Varšavš rpřilkrooí ,se k utvoření mezinálrodní studijní komiJse, do nílž bUlc10tUpolLváni oficiální zá,s,tupcí jednotlivýich vlád. Zástupce jednotlivých zemí jmenují si Zl€\mskié svaa.y pro přípravy. D e 1 e s S' e [' t dop0!rU.ěuj e resoluee loomise IIlb S'c1ěliti zemskými sv:az.y vláillím. Dále resOl1wce komise Uk" 3ihy ř ed i te 1 é (redla.ktoři) odbomý;ch Člllsopisůl, kteří bUldou zemskými zVaJzy Qznatč6lIlJí, pokládáni byli z a stá 1 é (oficiální) korespondenty. (OorreS[loodant perpétuel dle lJa. presSte professionelle.) Dosud za lkoirespondenty ,zvoleni: Framcie: René D I'Ln g e r, di,r:ectewr du J'ournal des Géometres Experts fraillQais. PaTis. Belgne: E. R o u p {)i n s k y. JournllJ des Géomet.res EXtPffi'ts de BeJgique. Rue Ravenste,in 3. Brux'eiLles. lta,He: Alf. T ri o 1o, direttore deJie riviste. , II Geometro itlaJiano", Oa,oolla post. 165. Pia,zza deli1a BOlI'sa. Trie-ste. Polsk(): W. K r z y s k o w s k i, r:é1d,a,cteur du journal Pl'oolgll!di mi€lmÍCJZY. Via,rso'VÍezroltit 29. švýiC:l.irY: Dr. F. Ba.HS chlin, Zollikoln-ZUriCJh. P.rof. šrvýc. vyIS. školy technické, redaktor Schweiz. Zeitschrift f. VermessuIligs we-sen. . Osta1.1IÚzemské SfV1a:zybudou pOlZ,VWY,aJby jmenovaly své ,stáM Jwrespondent.y. . Resol>\lcle komise IV. a V. nepotřeibtují zv,lruštních usnesení. resoluce k,om.iw VI., zvláště bodi 1.. bude p'rodednáVlállll'Lv souvislosti s reSO'lucemi k,omis,e lILa [lo s€lhrán.í studijních progmmů. Konečně poklaldník K li b I e,r ,podává vysvě,tilení ke zprávě poklailní, která byla rozdá,na účastníkům. Po ohs3Jžné debmě roIzhodováno: a) V jakém rozsahu a kým !bude činno st, ·ce,sty a výdaje- členů. speciá1ních komisí h'l'aloony? ZáJsl
1931/140
mčena k,ontin'l1itla. prací FW, stáJlého komitétu (OP) jakož i studijlllfch komisí. Fimmco,vání tohoto ~,tálého sekremriáJtu bylo by úkoJem FW. Doslo\"eIIIl presidrenta a poděkováním všem úča.s,tn~kům sJwIlIiíeny porady. .-K
Literární zprávy. Recense . • Návrhy na řešení jednotlivých otázek reformy vysokoškolského studia technického. Spolek čsl. i!ruženlÝJl"Ů v Bro.ze. 8 o, stil". 74. V PlUiW 1931. S p o [e k č s II. i n že, n Ý r ů uspořád:al píseIIIlnou aniketu o reformě technického studia "ys.okošklolsffiého v r. 1930 na základě dot.wzníku, kt.efý Ibyil rozei8iIáJnspo1Jkfun a 00bOQ'llým ikJOIl'pOiI%cím, z n:dllž VlI'áceno 97 dobrOlzdání. Thto dolhro~dMí byla pak reďerentem Ing. Leop. Š m i I a u e ,r e mzpru,cována a ve s,cM:zích ,komise v únOlrU .:liŽ dubnu 1931 l~robírámla. Výs,ledky této oonosM p'fedkládá SIA tiSlkem. Je tu ,shirn.uto ,"še CoOprobkáno o il'olzšÍiření reá[né škO[y na 8 let dále uplratňován:r snahy po úpm"'ě studi.aJ tím směrem, a.by posluchač slkutelčně mOIM V rpředepS'!l.né lhůtě situdia. skonč:t,i a II. státní zkouš'ce se IPod!!'oibiti. Pokud s,e týJ!m. zeměměřičflkého studií:aJuvád,í se na sf!!'. 31,. 'že poslucha,či mají ,složiti ve III. roce 18 plI'ospěc1b1ových zkouš'ek z přírpravnýich p1iedmětů a 11~koušekz p:ředmětů II. státn,í zkoUi&ky, ,což pl'lObla.šuje se za zhom nemo<žné. Z če,hož vyp:lý,,:á pož,ooavek uV!ed:q 00. str. 36 za zřízení 4. ro:čníku. Zajímavý tentlo spísek dOljloruJčujeme !mlžidlémuzeměměř;'oi k če1J'hě.a.by poz.nal, jakým smě1rem hiIedlají se nové cesty pro inž 8nýra budoucnosti. -k. Zeitgema8e Fra~n der Giiterzusamrnenlegung. Refe!!'ate des Vortlragskurses dels Schw. GeomM,eI'vereine,s. im J. 1929. Skan 216. 8 o s talbuiIlmmi a olba1alz.c.i v textu. (Oena 5.40 fr. i s pošto'V'ným .. Zi'Ulilá E. St,einelrgoe:r, Gl1lndbuchgeomet,err. S,chiaJffhausen, Sciliweiz.) Kniha obií.rá, SEl ,časovými otázkami při scelování se VYSkytllj~cími az"llhia.iw}el ji J. Ba 1t e n·s per ge r úvah:ou: Měření pro knihu po:zemkovou a sCf';loválllí ve ŠVýcalJ1lku. Na zálkladě ,ú1iedníbo materiálu pflomlouvá, O' použH;í výs~·edků dJosmž,enýlch Ipn knIhovním měření pm přeMedJ:llé illaJj)Y v měř. 1: 5000 a 1 : 10.000 pro vyt.ližití prooficie,lní lWljj)y.ji0hž se upo1Jřebí pro Iplráce me~linračn~, lesn'cké" geologické 31 jiné. Připareelnímzaměřování ~otovují se pro š v Ý ca r s k é dr á h y sOUlČiasněmap,y v měiřítku 1: 1000 pi1'o těleso d1ráhiy a pro: Iplru!! do šířky 140 m sousedídch poz.emků. Konečně použije se lrnihnvníhío měiíení pro spOlřádané zd:aňováillí pozemků. Dále uyMí pruměrnéc.eny a to' IprO lepší půdy, je náklad' na mezníkování 25-40 fr. na ha či:Ii 0'6% ceny půdJ1ií, PflO měření 35-50 fr. na ha ,č'[I 0'8% ceny půdní. Pro méně cenné IPůdy. - na ~ převládá fotogmmmeJtrlcké zla,měřování po~ čítá !Ilákbd na meznikování 1-2 fr. na ha čili 0'2% ceny Ipůdní, pro mě1iení 5-10 fr. na ha čili prrůmě:rně 0'7% ceny půdní. Nezměiienyzůstanou neplodné obvody, ledovce, skály. a,si 6426 km2 čili 15'6% rozlohy Š'V'ýcail".Na ďO'končení ceMtho,vyměřování počítá se doba asi do, 1976 a pod!ro:hně uvádi plochy ne~ěřené v jednotlivýich kant<mech v r. 1929. Po!čítá se s úhrnným nákladem 85 milionů ~rankŮi, pifŮmělmý TO<1<počet rooně je 2'5 mil. fir.wrukŮi iJJŽ do 1946. odtud ikJe,SIIlIEJ na 1'9 milionú ročně. K těmto nákladům piíiEltupuje evidence, 'krte!rá ,žádá, 1;eď asi milion fmnkil: il'oč:ně, budie sto'Ulpati dále 3JŽ dosáhne pŤi skončeném měření 1976 asi dvou miIiooů ročně. Pokud se týká, souklromé d:flžiby!pozemlmvé. je hodně rnz.dJrobená, neboť ,počitá se prum6l'ně 5 'až 15 pa.rcel "le vesnick.lh; 50 i víoo pall'ccl ve městelcJh. v homaJtýcll krajinách připadá průměrně 26 p13.lrcelna ha. Systém dvorcový na 8k1mntálch prřeako další uvádí kanton 'fesSiÍ:Di,který má ceLkem 30.000 ha soukromé lP'J;odnépůdy, - ,polí, luk, vinic a lesů -. fOIroJě1eIn~~h 00. 717.000 p:a.rcel - Mli na ha IP!I'Ůměrně24 parce[ -, které náležejí 29.000 ,diržitelům. PráJce knihovní b:yly by tud:írž obtížné. zdtlOuhilWéa drahé, proto usnesla 'se ro.d.~ v r. 1918,že knihoV'llí měd\elní bude pmvedJeno současně se 8'0elelllÍlIlpowmků, je-li nutné v [JIří,s,IUlšném obvodu. V letecih 1918 až 1929 byllo v 16 kantone-CJh pmV€lruemo 264 scelení ve výměře 37.000 ha ve spoá,eni s kn~hOV1IlÍIIl vyměřováním. VšecikJa tato práce, oběti a penÍz.e ma.jí zalbezpečiti d:mibu poz.emkovou,zvýišiti hYJPObekární úvěr a podlPorovati intensiV!llí hospodářství. Následuje úvaha kUJ1t. Ílliž. Strťibyhio "O 81(lelování s h1ediskia meHora.oe půdy." Ve své úva,ze s.ledu:j.BIzákonoidáJrstvi š,výMll'ské a jeho VlZory, Posuz.uje růzlllé !pojmy.zavá· děné pTO seználllí intensit.y seelené. DáJe uvažuje o subveuoolVání nových osad. ,"zmkITý1ch při sce,lování. Nár. rada O tJ hni llig e r pojednává ,,0 bonitováni v ikl'1ntnnu Cury.šlflkém". Probírá nejprv otáiW\.u, má, :býti uvažována oihecná cena nebo výtožk,ová cena? Odmítá obě
1931/141
a žM.á vtříďování a promlouvá o metodách pmco" nich. Dá,le upozorňuj1tli na význ<1l1lovo,cnýcill st'romů, n3J jej,ich ocenění s ohled~m n:1 \půdu pod! nimi. Známý hospodáiský učitel )1 ar ']Ja·c h plrO/hká , Bodování pří hon;tování půdy a ,dosa,v
Mo
1931/142
Dr. Ing. B. B a s tI: Reformierungsvorschliige zur Triangulation. Vyšlo 1931 v Brně nákladem Karla Winikera, cena 24 Kč, str. 50. . V odbomé veřejnosti se objevil německy napsaný spisek profesora brněnské techmky dr. Bastla plný nespokojenosti a kritiky dnešního těžkopádného triangulování. Chce strhnouti aureolu této prvo,třídní zeměměřické práci, jejímuž zdokonalení se věnovalo tolik vynikajících geodetů, a dokázati, jak je v základu pochybená, nehospodárná a pomalá. " ... Budoucí generace budou pravděpodobně s potřálsáním hlav a úsměvem vzpomína,ti dob, kdy zeměměřiči úsilovně vyhled:i.vali potíže, kde jich nebylo, dob, kdy triangulátoři, na místo, aby měřili, podnikali exkurse do málo prošlých území, kde dělali ,dřevorubce a stavěli věže a čekali celé dny na výhled, a to všechno proto, aby mohli pozorovati záměry jak jen možno nejnepříznivější ... " Tato dojista vtipná věta, svědčící o tom, že jejímu autoru nejsou neznámy značné praktické potíže v sítích vyšších řádů, nutí, aby spis, který chce přivoditi odklon od dnešního způsobu vyvozovati sítě nižších řádú z řádú vyšších, čili způsobu "z velkého -do malého", byl čten pozorně a k prospěchu věci kritisován. Princip z velkého do malého potíral již před 20 lety také 'vrch. insp. A. Tichý ve spis~ "Trig-onometrische Langenbestimmung geod. Grundlinien" a později v přednášce, konane ve schůzi pracovní skupiny zeměměřické v rakouském spolku inženýru a a,rehitektú. Tichý snažil se dokázati, že velká triangulace musí mít.i základ v přesné polyg-onometrii. Jeho vývody nenalezly však následovníkťí, a pokud víme, ani odezvy. Až nyní přišel se svou publikací prof. BasU, kt.erý také vychází z malého. Stmčný obsah SpillU je t,e[))to: Přesnost výsledků tří základních geodetických úkonů, na nichž spočívá podrobné měření, t. j. m6řeruí záJkladiny, triangu!ace a nivelace, není stejná; triangulace je na tom nejhůře, ač se jí věnuje nejvíce času a peněz. Z triangulace dnes prováděné lze odvoditi délku 1 km s přesností asi ± 4 cm, tutéž délku bylo by však možno určiti přesně na == 3 mm. Dnešní přesnost postačovala prý ještě v patriarchálních dobách, kdy se měřilo řetězci, ale modernímu optickému měření detailu koincidenčními dá.lkoměry, které samy docilují na tutéž vzdálenost prúměrné chyby ± 4'7 cm, již nevyhovuje. Že je ta přesnost tak malá, nelze se, jak praví autor, diviti; pramení v určení bodu 1. řádu. Slovo bod by přitom bylo třeba dáti do uvozovek, pončvadž má na signálu rozměry 50 X 50 ,cm. Dovozuje, že zaměřovací přesnost lze vyjádřiti v ideálním ovzduší lineární chvbou v záměře délky D . • 30" 30" mq = ~-" . D, kdež značí z. p z (ldhadnutou průměrnou chybu ve směru pro dalekohled se zvětšením z. V reálném případě je lineární chyba v záměře větší; autor ji u rčuje výrazem' 30' l+k m,=--.,.D , z .p kde k mu značí malý positivní zlomek, odpovídající okamžitým poměrúm v ovzduší. V dalším dokazuje, že váha směru klesá se čtvercem stoupající vzdálenosti, a že tedy počet opakování pozorování, jak se běžně užívá, zcela nedosta,čuje. Poněvadž prakticky nelze opakovati pozorování tolikrát, kolikrát by jim teoreticky příslušelo, je nutno považovati dlouhé visury za méněcenné. I jinak dokazují méněcennost dlouhých z~měr Rkutečnosti, že takové záměry mají: aj malé č,íselné hodnoty směI10vých součimt,elú, b) nepatrný vliv na konečné souřadnice a c) nepa,trné směrové opravy po vyrovnání. Odvozování sítě nižšího řádu ze sítě vyšší pova,žuje dr. B. za neoprávniéné, ba v příkrém rozporu s ostatní g-eodesií. Vytýká dne~ní praksi, že se mazlí se směry 1. a snad ještě 2. řádu, že však mlWešsky o-dbývá záměry krátké tím, že pro ně toleruje velké směrové chyby a chyby v závěrech skupin a signalisuje krátké záměry hrubými te"ařskými signály. Poté snaží se autor čtenáře přesvědčiti, že všechno počítání v trigonometJ::~cké síti 1. řádu je těžkopádné a že svědčí jen buď o sebeklamu nebo humbuku, n~boť Jll1ak by nebylo možno vyjadřovati směry V setinách a. tisícinách vteřiny a, souřadmce v cm, ba -docela v mm, kdyžtě jejich skutečná přesnost jde jen do dm. Návrh prof. B. na racionelní přesné triang'ulování žádá, aby se volily záměry ve~k$'ch souřadnicových vah, tedy záměry co nejkratší, přiměřené požad.avkům p.řesnostl, které ještě dovolují rychlý pracovní pokrok. Doporučuje voliti délku stran aSI 1 k"!, nebo málo odlišnou, kde by se v cestu postavily pO'tíže. Záměry mají tvoři~ řetězce ~řIřazovaných čtyřúhelníků s úhlopříčkami. Pozorovací chyba se šíří s odmoclllnou z ~?Jtl;l přiřazení. Zvolí-li se tedy namísto dosavadních stran 50 km strany 1 km, bude prIc~a ehyba m, v zámělře 50 krát menší. Při přiřa~ení 50 tl1OjúhelníkŮ: bude ta.to chyba zvet~ena jen na 50 náooook, ta.kže bude ještě stále 7 krát příznivější. Přesnou triang'ulací, nebo, jak říká, triang'ulací primární, nemíní dr. ~. pokrýti ~lé území státu: primární síť má býti jen páteři všeho sotátniho měření a stlačí, Iprovede-li se jen v kultiÝovaných částech státu přímočaře, po případě hadovitě, podobně, jako přesná
1931/143
nivelace. Vyhne se lesům, horám a bažinám a vede se tedy údolími a podél komunikací. V obtížném, málo osídleném terénu se podle okamžité po,třeby založí přiřazením síť sekundární, podružná, o stranách delších, piMná k síti primámí. V síti přesné vyjde se v každém úseku ze základny, která je 2- až 5 krát přímo měřena invarovou garniturou, má délku asi 1 km a její chyba nepřekročuje H\ mm. Rekognoskace terénu vykonají skupiny vybavené každá 6 výtyčkami, 5 tl'lielky a 1 Zeissovým telemetrem. Body volí se jen v pevném terénu; vysoká stanoviska na umělých znacích a vysoko položené znaky (kostely, komíny) autor vylučuje. Stabilisaci bodů navrhuje dr. B. provésti jemnými značkami na kovových zápustkách s řadovými čísly, zabetonovaných v zemi a pokrytých litinovými poklopy. Signal1sování bodů je třeba věnovati největší péči; radí ji prováděti ocelovými Mannesmannovými trubkami délky 2 m a světlosti 3'5 cm, které mají uvnitř při horním konci krabicové libely k urovnání do svislé polohy, v níž jsou drženy železnými stojánky. U každé tracírky 81tojí při měření 1 ngurant. Tracírka má nahoře závit k našroubování záměrné špičky. Vliv pozadí vylučuje se bílými plechovými čtverci. Pro měj'ení azimutů v noci promítá se špička tracírky do osvětleného transparentu. Měření směrů (na každém stanovisku je jich v řetězci 5) navrhuje autor vykonati ve 2 skUlPinác.h.bez zá,věrů; při ~áměrách. které by musily býti z nějakého důvodu delší než normál 1 km, vykoná se pozorování úměrně více. Doporučuje zároveň měřiti výšky trigonometricky. Pracovní disposice při měření jsou v díle podrobně popsány. Pro teodolit požaduje typ staré triangulace 1 až 3 ř. se zvětšením dalekohledu 30 3.IŽ 40 náJsobném; stroj musí býti ale zařízen na optické promítání točné osy a má míti odečítání pomocí koincidence s chybou v odečtení menší. než je chyba v záměře .. Denní výkon při měření odhaduje autor na 6 stanovisek a počítá, že se tedy 1 pracovní skupina pohne v měsíci o 66 km; při tomto výkonu by 7 pracovních skupin opatřilo primárni sítí celou Čs. republ~ku ·za j!edinou letní sezonu. Přesnost v souřadnicích na 50 km řetězce odhaduje dr. B. na ± 15 mm, na 1000 km pak na ± 65 mm. Pokud jde o výpočet, jest podle autora zachovati přiřazovací postup početní od základny způsobem pro pozorování podmínková nebo zprostředkující. Přesnost výpočtu nechť se pohybuje na reálné půdě. Výpočet provede se v rovině, pozorova.né směry opraví se o malé· směrové redukce. Vezme-li se za základ Gaussovo konf. pásové zobrazení o šířce ± 1'5°, dosáhnou směry rovnoběžné s poledníkem největších korekcí při krajích. Tato korekce činí při straně 50 km asi 14", při úhlopříčně primární sítě délky {2 km činí jen 0'4" a dá se snadno vyjmouti z upravených t.abulek bez počítání. Tedy to jsou asi stěžejní body Bastlovy publikace. Jako milovníci odborné .četby vítáme každý literární příspěvek. který přináší nové myšlenky a směry; nejsme z těch konservativců. kte·ří o každé novince se vyjadřují skepticky jen proto, aby nemusili měniti názorů. Přesto však nemůžeme triangulaci právě popsanou považovati za uskutečnitelnou a za tak přesnou, za jakou ji považuje sám její autor. Je rozhodně velmi optimistické, tvrdí-li se, že tato triangulace řadí se k práci nynější jako trigonometrické měření výšek k precisní nivelaci. V řetězcích nestačí sledovati jen t. zv. příčné chyby, zde nutno uvážiti. že jsou tu značné relativní chyby v stranách, plynoucí z chyb úhlů, k, výpočtu stran pot.řebných. Jord~n teoreticky přesně ~ s čímž se nedá !,olemisovat - dovozuje (viz Handb. d. V. III./1916, §§ 20 a 21), že ve straně n-tého přiřa71ooého trojúhelmku ve volném řetězci je relllltivní chyba, jsou-li trojúhelníky rovnostranné,
m(Sn)
-----s;;- = ± O 000004
P. .
Vn,-
kdež p. je průměrná chyba pro jednotku váhy v úhlu. Celková pak relativní chyba ve volném řetězci o n trojúhelnících je dosti značná a, činí: m(ns) p. 1/4n2 - 3n 5 --=+-. cotg 60f) • I . . • ns - p . 3n Nemůže tedy býti přesnost v souřadnieích na 50 a 1000 km taková. jakou uvádí autOll', který užil DJesprávné teorie hromadění chyb. Na př. pro
+
Sn = 1 km, p. = 0'5", (ns) = 50 km a n = 50 jest m(S.) = ± 14 mm, m(ns) = ± 56 cm a ne
± 15mm.
O otázce, jak velké strany voliti v síti, dovozuje Jordan (III./1916, § 22), že je teoreticky výhodnější voliti strany delší. V té věci lze dr. B. připustiti proti Jordanovi časovou úsporu jen tam, kde na určitém území je naléhavá potřeba míti síť hustou, na př. pro podrobné měření. Pro nedostatek místa v této rubrice nelze polemisovati s jinými zajímavými názory autora. Tolik však chceme alespoň říci s praktického hlediska: 1. Je otázka, zdali je nutno nynější přesnost trigonometrické sítě, zejmén:;t nižšího řádu, stupňovati ještě dále, uvážíme-li potřebu, jíž má sloužiti. V čs. jednotné Biti kata-
1931/144
strální, vybudované v poslední době, odhaduje recensent pnlměrnou přesnost v určení bodu 5. řádu na ± 1'5 cm. Délka stran je tu 1-4 km. Tato přesnos,t naprosto postačuje pro měření pořadů, i když se koná nejlepšími koincidenčními dá.lkoměry, které máme. (Pokud jde o tyto 'dálkoměry, nemůžeme souWasiti s průměrnou chybou + 4'7 cm, kterou p. dr. B. uvádí pro kílometrový pořad. To je snad hodnota laboratorní, prakticky bude však velikost této chyby dvojnásobná.) 2. Porovnávati přesnost výsledků z triang-ulace a precisní nivelace není vhodné; z triang-ulace nelze dosáhnouti téže přesnosti, poněvadž její zákony o šíření se chyb jsou jiné. 3. Vedeni primární sítě by se musilo vyhýbati také městům, pro které bychom byli ještě nej,spíše nakloněni požadovati od souřadnic přesnost nové triang-ulace. Město není venkov, kde je pro stanoviska značný v$'běr. Způsob vyvinutí retězců podružných narazil by mnohde na zlé překážky, uváží-li se, že primárni pořad může být veden také hlubokým údolím se zarostlými~tráněmi. Jsem jist, že by se v tom případě nevystačilo jen s tracírkami a sáhlo k zatra.co'vaným věžím. 4. Pracovní výkon v primární síti musil by p. Dr. B. snížiti nejméně o 70%, jestliže by nechtěl míti ze své přesné triangulace ještě něco horšího, nežli "Flickwerk" nebo vyřizování spisů podle schemat, za jaké pova.žuje triangulaci dnešní. V podrobné triangula.ci nelze počítati týdně při dobré práci s více než 10 body s topog-rafiemi při hotov$'ch stabilisacích. Autor tu zře,jmě nedostatečně ocenil vliv vlnění vzduchu, který je značný při zvětšení dalekohledu 40 násob., zejména při jeho záměrách vesměs jdoucích těsně nad terénem. Ani v tomto zredukovaném výkonu nepomohou přesnosti práce záměrné špičky tracírek, poněvadž se prostě neuplatní, tím spíše ne, měří-li se v mlhavé"1l počasí, jež autor pro určité záměry zcela správně dopomčuje. 5. Závěry skupin nepovažuji za něco, čeho bychom se musili obávati. Jest sioe správné, že závěrem skupiny na pocátek se porušuje váha jednotlivých směrů, ale jak opatřiti [)OISudekIpři různos,ti výsledků! ~e dvou skupin, jež au:toru postačují, pro zjištění, která skupina není správná? Pro~ se volívá za počátek měření bod mimo síť, který se po vykonaném staničním vyrovnání dále neuvažuje. štván. Nové knihy. V o .i e n s k Ý zem. ě p i S!ll Ý ús t a v : Výroční zpráva za r. 1930. Praha 1931. V komisi Fr. ŘiVtrliáče" IlI3JcladateJiSrtvi Praha II Stran 130. Dr. Ing. Vlad. Chytrý: vývoj leteckých fotografických přístrojů. Vyšlo ve Zprávách vojelliSkéholeteckého ústavu studijnJihiov Praze, čís. 14, 1'0IČ. V. Praha 1931. Stran 45. Stá t n í Ipo zem k ov Ý ú řad: Instrukce pro řízení Spojené se zaknihováním přídělů. úřední sbírka organisačnich a adaninistrativníichpředpÍlsů.Vydal Stát. poz. úřad. Praha 1930.
Dr. H. L ti s c her: Stereophotographie. Vydala Unioo., D€utsehe Verrl:agsgesellsclu.tft, Berlin. Cena brož. 7 ř. m., váJz. 9'5 ř. m. Strnn 129. Berliin 1931. Dr. K Ber ger: Die Optik in Frage und Antwort. NakladJa.telR. Borkmla!lJJn. Weimar. 2. vydáilllÍJ,stran 209.
Zprávy odborné. Ze~měřičské práce konané v roce 1931 v oboru ministerstva financí. Ministerstvo financl schválilo, aby kromě pll"a.cípíI'Ovedení poz,emkovéhoikJatastru byly vykonány v letním období roku 1931 ještě tyto zelllllěmoočSlké práce: A. P r á c e t r i a n g u I ač n í kanceláře ministerstva financí v jednotné trigonometrické siti k3Jt&stlráJní: 1. Země česká: Vybudování řečené sítě v okolí města Písku. 2. Země Moravskoslezs.ká:V~budo'vání řečené Siíitě (až <10déllek 4 km); a) v oblasti Zlín-Tlumačorv pro nové kataSItTáJrui řÍJzeI1Íkata;stráJního územá me<;ta Zlim (v měřičském okre'su N3Ipajedla); b) proautentifikační a katastrální řízení 00 ka,t,;astrálníehúzemich: Holešov (v měřičsk~m okíresu Holešov), Malé PfOIseniee,Velké Prosenice, SoMchleby a Lýsky (v moočském okresu Hranice) a Rad.slaviee a GíI'JIllIlXV (v měřičsikém okresu Přerov). 3. Země Slovenská: a) Dobudování řečem.é sítě (až do délek 4 km); aa) [J'I'opůvodní kiatastlrWl.ní řízeni v· katastrálních územ,ích: Dolnie Sr:nie (v mencském okresu Nové Mesto nad Váhom), BošáCla (v meřiěslOOimokresu Trenčí.n), Broďany, Kola,čn.o,šimollllova.ny,Veliké Uheree a Velké Kršteňany (v měři.čakémokresu Nitra), Bystričany, Dolní KJamenec,HOIrllÍKamJenec,Zemi:anské Kosctolany, Horní Naštice a Vysočany (v lllIěřič,skémoik.resuPrievidz'a) a bb) pro koonasahllÍří:Deniv 1mJtastrálníchúzemích Ohlební,ca,Liesek Va,laš:skáDuhová a V€Iiký Bysterec (rv měřičskJémokresu Dolní Kubín), GioInJbiáA (v měliíiclkémokJresuLiptovskt Svatý Mikuláš) a Moravské LiJelsk()lvé (v měřičskBm álm-esu Norvé Mesto.nad Váhom). b) Vybu<1orvání řečené sítě ('3IŽ do délek 4 km):
1931/145
aa) pro původní ka1JaBtrá1ní rízení v katlllEtrálních Ú!zemk'h: JaklolVce' Margecany 01šoviany, Sl3illČik a TepliČiany (v měřičském okresu KJoiíice) a ' , bb) pil."O komaSllliČní iiízení v ikata!:ltráJních územích: Bačkovik (v měJřičském okresu Košice) a Drienovo (v měřičském ok,resu Krupina); . c). [li'e~~ídka .(rekJ~'g1n?Skaoe) ~gonometrických Jbo~Ů! z~ýš:Len.ého spojení trig:onoffie>trmkyoh Sltí podel stá,tm hranIce ceskoslovensk~)~polske v (Lelce aSI 1000 km súabilIsace a signaJÍisace ně/kolika trigonometrických bodů L řádu. ' B. P r á c e lmtastrálnfch měřicikých úřadů a inspektorá.tů! 1rnJtJastrálního vyměřování pro z a I o žen í, o b n o ven i n e bor e a m b u I a ci pozem!kového lmt.a.stru ",četně podirobnýchtriangulad. (Bozn. redakce: Tyto práce konají se v Čechách v,e 4, na Momvě a v,e Slezsku v 21. na Slovensku v,e 178 a na Podkarpatské Rusi ve 35 kat. úzel!lllÍch. Pro nedosta,tek místa nelze jména kat. územÍ!, alIli druh práce podrobně uvMět v Z. V.)
Zprávy spolkové. z
Jednoty čs. úř. aut. civilních geometrů v Praze. Pl'Ia!0OiVnívybor Jednoty konal svoji řádnou schůzi v Praze dne 1. srpna t.r. za Ip.řítoJm1OSti 6. členů Kol. illiŽ. KJrej~ refelTOV'al o VYIJll'3lCování zad~v3iCích podmínek pro offe,rová:ní na re.gulalčlllí plány města oIbcí. Podmínky ty budou 'VYlPfrllioov4ny vM. A. P. za součinnosti llI:lší Jednoty. KOIl. Pl'Oikůpek referovM o vý;s,ledku in tervence podniknuté Jednotou v min. fin3JIUlÍ a v mim. spraved~nost.i ve věci udělování oprávnění autonomním úřadům podle § 51 kat. zákona k vyhoto,vování g'2IOmetrický,ch plánů pro účely vlastního slUIŽebního Qboru a dáde vysdedek intJelrvffilice V:e věci provádění ~ 14 kat. záikontl. Nazá,kiladě tétointerV1e
Zákony a nařízení. Dodatek k sazbám poplatků za opisy nebo výpiSy ze zá.pisníků pro měření délek. Mimsterstvo financí dLe výnosu Č. j. 92.529/30-I1I/6 z 15. ěe
1931/146
1. za. opilSY nebo VYlP'lISY ze zápisníků měřených délek: . 6'- Kč; b) Zla Ikaždou další lpoloiž-ku . 0-40 Kč. 2. Za ll'potřeherue tiskopisy: z,a arch . . . . . . . , 0'80 Kč. Zememěřičské oprávnění zemských vojenských stavebních ředitelstev v Praze, Brně a Bratislavě k vyhotovování geometrických (polohopisných) plánů pro účely vlastního služebního oboru. (Vyhláška miruistra SjpII"avedlnosti ze dne 17. srpna. 1931, Č. 27.509/31.) Zemská vojenská struvehI1í ředitel:s,tví v Praze, Brněa Bratislavě a. to pO'Sléz uvedené ředitelství s 'PŮJSobnosti i pno obV10d zemského vojenského velitelství v Košících, tedy pro celou zemí SloV!ffilskou a Podklllrplatoruskoru, jsou státnímí úřady, kt,eré Iill1jí olpdvnění vyhoto~ti geometrické (pol'Ohopisné) p~ány pro účely vlastního &lužerhního oboru. Plány tyto mohou býti podkladem pI10 zálpisy ve veřejIlJých knihách a v pOlZem'kovém kata&tru. Důstojníky, kteří mohou pravoplatně pode'Pli80V1a,ti geometrické (polooopitSI1'é). plány, jsou: a) u zemského vojenského stavebního ředitelstvtí v Praze mjr. lIlig. Rudolf Sajner, b) u zemského vojenElkéhostavebního ředitelstVÍ v Bruě pplk. Ing. Alois Arnošt, c) u zemskJélho vojenJSlkého staVelbního ředitelství v Brat,Lslav'ě mjr. Ing. František Hořava.. a) až viSetně do 10 položek.
Různé zprávy. Abiturientum středních š!iOl a posluchačům zeměměřičského inženýrství. Od Spolku posluchačů Z€IffiIěměřič;::kého inženýrství došel redakci Z. V. tento projev: Zeměmffl'ičské iJ1žen.~-J·sltví bylo v roce 1927 prodlouženo ze čtyř na šest semestrů, a,čkolÍJV pro roz~h předmětu., jichž za:řa.zení, I1eSjpelkJtivedoplněni bylo nUltností, bylo refOI1ffiním návrhem žádáno studiumosmiseme,stlovoé. Tímto vtěsnáním čtyi'letého programu do tlii let studijnlÍch se stalo, že je~tě žádný plYs]uchač (aprobant) studium v předepsa,né době ne'UkoočiL Nejpilnější i nejnadanější končí svá. stucLía :v osmém, osra-tní v deIVá,tém i pozdějším selIl1estru. Další značnou nevýhodJou pro posluClhače p,yvního loku je u&neRení profesorského sbom, že chce-li P'OshlChač po&toupiti z prvIlliho do vyššího rOlČJuíku, musí dokončiti všechny grancké práce pro tento ročník studijním :programem s,tanovené a zkonškam[ 'z řádných předmětů. zí.sk'ati do konce června. plwtého roku 25 jednic. Poslední řádný termín IP["O I. státnLí zkoušku je stJanoIVen do konoe říjDa, t,. j. Dia začátek pátého sem€ls,tru, kdež·to na jiných oborech je ji mlolŽno skládati do konce patfho semestru, t. j. až do února. Kdo ve stanovené lhůtě zkoušky neJVy!koná (16 zkoušek) a následkem toho termín I. státni zkoušky í'mei';ká., 'zt,rálCJíaUJt,oma,ticky dva Remestry z dalšího studLa. S druhou stá,tní zkoušJmu není to Q mnoho Iepší., poněvadž jest nutno podle Iprogramu ve třetím roce dMi si Ul1PSia,ti19 předmŠltů s pi'fslušnými giraf~ckými Ipracemi a ovičenrími a při tom vykonati 28 zkoušClk, což jest v jednom roce naprostou nemožno&m. ApI1obolvaný zeměměřiiíský inženýr jeSJt,voe státní službě \p13.ltově zařazen do platovté stupnáce I. C. Tato se skoro neliší od II. '!l)llatlové stupnice pro středoškoláJky, klteři maiJí ještě tu vý1lrodu, že jsou jiJž nejméně' čtyři roky ve slUlžbě, než zeměměřičlský inženýr může po dokončení studií do !UJívstoupiti. Ovšem v př~padě, bude-li ho illIOiŽnodio státIllÍ služby přijmouti. O civilní službě se nedá, skoro uvažovati, iPloněvadž po skončené pozemkové reformě nebudou civtilní geome,tří tiOlik ~eměmi:iřLČiSlkých inž.enýrů potřelboV1ati. Ostatně je nutno počÍit.a,ti s faktem, že civilní geometři z úsporných dŮlVodů a z. omereného wzsahu prac,ovní pŮSI(jbnosti vysokoškolský zeměm~lŤičský dorost téměř neza.mes,tnáVll1jiÍ. Před koncem minulého škol. roku vy,Elkytlo se v d!enn'Ím tisku :prohlášení min. finadllJ()si vybíl'lliti, s ČJÍimžse· OfItatně zá,etupcc miniJsw,rstva finarucrí při jisté příležit10sti ani netajiL Spolek poslucha,čt'l. zeměměřič8lkého inžen3'rst;Yí upiOizorňuje studeinty. kteří by chtěli oboru tomu se věn1oV1ati, alby předeslanéJ dobro uvážili a přijímaJi s náležÍJtou rese\l"VOll z.práJvy i oficielIJJí" které líčí poměry v mlěřičské kataEtrální sdužlbě jako velmi při\z.nívé. Tím ~e 'Včas vyvarujiÍ nep.ředložených kroků, kterých by později trpce litoVlali. Podrobn.é infwmaoo o studiu a vyhlíd:k:ich wměměřióskéoo inženýI1ství je možno si vyžádati ve spolkové místnosti S. P. Z. I.. Praha II., La.zarElká 10, IV. fPOschodi. Tiskový fond. Posledně bylo vykázáno (víz čís. 7. Z. V.) 395 Kč. Dále m.slali příspě-
1931/147
vek tito kolegove: Toman František, Přerov, 20 Kč. SkotAk Frnntišek Tábor, 30 Kč. Kretz Jaroslav, Bmtisl>ava, 10 Kič. Horný (?) Ludsvík,HlučJn, 10 Kč. Vosáhlo K.<-.Poděbrady,5 Kč. Hlavsa Václav, Prnhll., 10 Kč. Papež Vá.clruv,Praha, 40 Kič. Prim~ch václav, U~horod, 100 Kč. žd:ímJalSJtla:'oupísi za 5 haL u poštov,niho úřadu složenku in h i, a ne o, VYíPíšína nlÍ obnlos, adresu příjemce "Spolek čs. zeměm.lěřičův Praze (Tiskov}' fond") a připojí číslo účtu pošto'Vní spořitelny v Pra~e 14.674. Z vysoké školy technické v Hrně; Druhou stá,tní zkou~ku složili: A. Dne 1. června 19:31 pánové: Karel Jeřáhek z Krunvíře a Stanislav Konečný z Hoskovic; podla 'Přechodných ustanovanlÍ: Ing. Antonín Fa]kl z B081kovio,Marcel Heučl z HabrůlVky,Vojtěch Vařeka z Luhenill'l,Fr:::ntišek Sil'OOz Husovio a Viktolf Syrovátka ze ŽaloovřeEk.B. Dne 25. čoovna 1931 pánové: Jan Ha.vránekz Val. Meziříčí, K'arel Šrámek z Bmn, Hugo Turza z Bojkovic, J'an Vá,vra z HýscI, Vo,i.tec.hZbořil z Nět;;,ioa .Jarosll'<1v žal10 z Oejče; podle !přeohodných ustanovenJÍ:J:osef Horák z Olomouc.e,JaroslalV Kretz z manska. Josef Mutl z 1'ře:bíěe a .Jarosla,v 'D011Šel;; z Bma. Výzbroj katastrálního měřického úřadu pro polní práce. V poslednilll delSÍit,iletídoznala technicl<:á vý'bawa, státního měř. ůřednika mnoho změn ve svťlj prospěch. A'l do rollm 1919 měl každ}T,nebo aspoň skoro ktždý měř. úřad v inventárním účtu zapsúnR pOllJze1 až 2 ocelová p~sma pro letní polní 'Práce a p~a.nimetrse sčítacím kružidlem a mě· ilitkem pro zimní práce. Z:í1ežeh}tedy všechno jen na horlivv'lti, lá,sce k povolání a finančníchobět.ech., aby si každý úředník v létě svou akt()lVlkua v zimě SVl'l.jrýsOfVlaCí atM doplnil sám, QSt.atnímipotřebnými pomťlckami. Právě před 10 roky dostlaly v~echny katastrální úřady sV1aZekúčelných výtyček, pak zrcátko na kolmice a tak každý rok nějaký ten dáll"ečekdb výba:vy, až dnes jsou če,tné úřady vylOOvenyúhloměrnými stTOjipro letní 'Práooa pro kiamoeJářSlké práoe maji již psací i počítací stroje. Ka stol& každého měř. inženýra u kait. měř. úřadu "idtre dnes všude broušenou skleněnou desku na vynášení do ,])I1ánů, lognrithmické pravítko, lli1nášecí kovové trojúhelníky a různé pú"illOOné tabulky početní. Všechíla čest a. mnoho i1íkú budíž vzdáno těm, .kteří jistě s nemalou námahou o to se po8ltamli! Teď na pOOá,tkuletního období, když každý z illá.Sse piřipra;vujena úředni cel8ty.po své!m olk;resua s1'OIvnává!;lik tomu potřebné pom.ůokYJ, pozoruje, že se mu to všechno do obyoo~ a.k,tovky ani nevejde. Novým kat.'zá.,k!onem rozšířená ůřední čínnost vyžladuje. a.by měř. úřednílk nosil s sebou na kom1se moohem 'VIioeIpomůcek, z nichž některé velmi ne8lIllll.dno od jedoo1JJoobeeního úřadu ke druhému dají se spolehlivě posílati, aniž by byla vyloučeoo jich ztráta, poškození, ne,ho zneuž.ití (úřední razítka, m'ěřilt,kllJ,malá pásma, zrcátko, olovnice, hře1bíiky,tiskúpisy, podložka pro kreslení polních náčrtťl, vceřloVlaoítabuliky,' barevné tužky, inkc'USty atd.); ěastokráre je třeba míti s sebou i příruční mapu sou8edního území. Do aktovky obyčejné nejen že se to vše dobře nevejde, ale jedlna věc může SIlJadno'druhou poškoditi, ,pomazatí nebo odříti. A proč to všechno zde připomínáme? Potřebovali byohom pro sv;é měři0k~ Ipom'ŮJcky na léto každý účelnť vyhotovenou, u"nÍJtř prakticky rozdělenou koženou, vkusnou 1mbelu, která. by se dala. zámkem uZfl.vírati. Možná., že tato moj.e skromná rpoznáimkaje už také opožděná aže se už ně('o podobného, mnohem praktJÍiČtěJMho pno ná.s chystá. Tippl.
1931/148
ZEMĚMĚ~ICSISÝ VESTNIK •••••••••
9 1931
ČASOPIS SPOLI\U ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XIX. ROČNfK - V BRNĚ 1. LISTOPADU 1931
Dne 2. října t. Ir. zemřel neočekávaně v Karlových VaJrech po kra,tičké nemoci v 47. roce svého věku Ing. Ant. K I' á t k ý, měř. Tada Stát. pozemkového úřadu v Ernč. NarOZ{1ll 15. :března 1885 ve Vhovicích v okresu holešovském, vystudoval s vyznamenáním reálné šk,oly v Kroměříži, nače'ž se věno:vla,l studiu zeměměři,čskému na něm. vys. škJOle technřciklé v Emě. Dne 1. ledna. 1907 vstoupil do státní služby a :působil nejprve jako elév v Emě a Rllis,topečíeh a lJ}iozději jako sp,rávce evidence katastru da,ně pozemkové v Rodonině a Emě III. S bohatou pmksí přestoupil pak v poce 1921 do služeb Stá,t. pozemkového úi'adu. Nejprve byllpřirlěloVým ,komils3Jřem v Blansku; v roee 1924
1931/149
Mezníkování. J. Pe tří k.
Melzníikov'álli pozemků jeví &0 nutným o[l~tl'enim pil"OvídJitelné ozna,()eni drž:blYa-majetku. PTOt() shledJáváJme již v: nejstarníclh dbháJch popisy omezníkKJvanýJch hranic měst, obcí i soukromél půdly. Dalši d'ů:lletžirtostinabývá 1lllellníkování půdry pro měfické ZilláJzomění poz,emlk.ů. Je zfejmo, že trvaJié a účelné ud~lování výsledikfi měrení aznáJzorněni na ma[Jě je nemežné be,z mezníkování či stabilisováni hr:anic. V diŮJsI,edkutoho zápisy v pO'zemlko,vém katastru a v:e k!llihách veřejných, kt,ell'é tvoří podk[.ad úvěrn!úch 0pl8,rrucí a TŮzných jednání v obolflelchsprárvy státní, ztrácejí na významu, není-li mezníkoválli provedeno. Právně a hlospodářsky je dr~ba poz,emková zaibezp'eČiena bez,vadným, trvalým a pochybcrmsti vyluču:j~cím omeznlÍkováním. BohUlž·el nelze často p'l1OrvélsH mezn~kování dobrovo,lné, nýbrž bývá, potřebí za,váděti "melZník:orvání nuc,ené", poněvadž bez zákonem předepsané povinÍllOBtimezníkorva,u nebylo by často možno m0zní>kÚivá!nívůb!e1c provésti. Pře:", to, že toto stanoviS\lm bylo prakti'Clky hájeno, přes to, že sprá,vCl1osttakového p<Jf!,tu.pu byla v úřednírch lrruz.íclh uz.návána, nebyrla v Rakousku dúsledně prováděna, vyjm~ při scelování pozemků a při želez,mcích 1), kde byly předpisy lllIe1Znikova,CÍ vydá.ny. :DáJbe, me'zníkování, které předc-ház.í měření, za.ručuje neměnitelně poměT(Y d~tní', olbdrifunie z.áiMllčooě& přírodou souhlasné zohraz.ení v plácrlech a v operátech, na nich wJo~en'ÝClh.Poněvaaž melZilllíko;v:ánístojí peníze i práci, hlWíka.ždý méně pe;člivý držite,l mezníkorvání odsunouti. . Často vycl1á~vá se ze zdánlivě správného předpokladu, že mezníikování pozemkllnet:v'Oří pods,tatnJOu SIOuMst vyměřování a že úplně pO'3tačí, jsou-li pozemlky vyměrované oznaoony kolíky. N3.lpi'oti tomlUi mložno tvrdliti, že pro ·držbu pOllemkovou má podstatný význ.am nejen spolehlivé a přesné vyměření, nýbrž i řádné, účelné vycrne,zníkování, j~zl lze dlos.iiCitrvalého odis.trrunění spoTŮ po'zemkový'clh a při ztrátě meznJkťtl i je,j~cihpl\elSné znovuzřízooÍ. Tím ovšem zaSle,z,vyšuÚe se význam celé evidecr1ceop'erá,tu měřičského, odSltraiíují se mnohé citelné závadlY katastráLních ma,p a vlŠie'cihopelrátů, na nich založených. Prohlížime~li, jak piíedpisy katastrální zařizorvaJy ohraničování poz.emkú, vidJime, že instrukce 2) z, r. 1824 v § 206 a § 207 předpisuje: § 206. Aspoň 14 dní před početÍ!ID.podrobného měření vyzve krajská k'omise obce, aby hra.nice držby byly meznikovány. § 207. OmezníkOlVánJÍ budiž :provedeno držiteli podle povahy krajiny, ko
Instruk'oo 3) z r. 1865 stanoví v § 133: Komíse má vyzvatietarostu, abv oznámil osadníkůlm,iže mají ohranLčiti své pOlzemky. Dále v § 139 praví: • "Totooooočenď má jen ten účel, individuelnÍ držbu pro s.ebe označiti." Klromě toho v § 140 se praví: "Oznaěení hrank má se státi kameny. koly. hrůbky (mohylk3JIIJi)nebo 1 stopu hlubokými a 2 stopy dlouhými pi'imopy, jámami (i'e:t.vinami}. Konečně v § 205 se praví: "Obec opatří bezpla,tné mdiká,torry, které volí z .poctlvých místních poměrů znaJ.ých mužů." 1) VOO'schriftfiir ille Bestimmung dm' EinlĎSUllglSgrenzen,der Verma,rkung, Darstellung und Berechnung des Bahngrundbesitz,es. W1en, 1910. Gese.hMtliche uud technische Instruktion fiir die Durohfiihrung aigraricher Operationen. Wien 1!lO~. ~ Instruction zur Ausfiihrung der zum Behufe desallgronleinoo CM.asters a.ngoordneten Land·es-Vemmssung. Wien 1824. 3) Instruotion ZlU Ausfiihrung der a.ngeordnetJen Katastro.,l-VermeBswng. Wien 1865.
1931/150
Instrukc,e 4)
Z
r. 1907 uvádí v § 68:
"úředník měřioský má držite1e pozemků Ulpozorniti,lŽe výsledky vyměřování budou míti trvalou cenu jen tehdy, jelstli hudou pozemky řádně vymezníkOiVámy,a že je v j<ejich zájmu, aby lIlle,zníkiovalipřed počátkem vyměřováJú:. Ohraniěení maji provésti soulsedé společně kameny trvanlivými, oobo v mokrých lukách koly, které OIpatřeny jsou k,otvou:'
Instrukce 1) pro agrární operace z r. 1908 stanoví v § 40: MezIlÉk.y- zvláště otesanéka.meny, buďtež oMzeny 'tak, aby jimi byl dán směr hranice. Hrubé kameny obílí se vápnem, aby byly zřetelnější. NelZdá-lise ozna,čení kamenem dosti piíesná, je dovoleno vysekati do něj křížek.
Co je pozemek? Pozemek - podle zásad katastrálního zákona 5) - je část přirozeného povrchu zemského, která je oddělena od sousedních částí trvale viditelným rozhraničením, hranicí správní nebo držebnostní, nebo od nich se liší vzděláváním neb užíváním. Pozemek geometricky zobrazený v pozemkovém kat astru nazývá se parcelou - stavební neb pozemkovou - a označuje se číslem parcelním. Předpokládejme daný pozemek (obr. 1.), označený mezemi. (Mez je úzký pruh, travou porostlý, jedno pole od druhého dělící, něm. Rain.) Pro zaměření musíme si tuto prostorovou úlohu zjednodušiti. Za přítOIllJlosti sousedů odhadneme střed meze A a označíme jej kolíkem. Podobně provedeme pro body B, C, D, E. Není-li námitek, nahradíme kolíky mezníky 6), a tím jsou lomové body A, B, C, D, E stabilisovány a pozemek ohraničen. Tímto způsobem je pozemek nahrazen prostorovým mnohoúhelníkem, jehož strany tvoří hranice. Pomyslný prllmět a, b, c, d, e tohoto mnohoúhelníka v horizontální rovině zobrazujeme Obr .1. v určitém měřítku zmenšení na plánu (na situaci). Máme tudíž: a) pozemek - ohecná: plocha, b) náhradlllý mnohoúh>8ílnikA, B, C, D, E, prostorový obrazec vytvořený hmnic:emi, c) pomyslný průmět v horizontální rovině a, b, c, d, e tohoto mnohoúhelníka" d) lmne,čně, obra,z - plán, sHuaiCi, tohoto horizontálního průmětu, (parcelu) sestrojený v měřítku 1: M. Tyto rozdíly pojmové se v obecném životě zanedbávají, ale jsou nutné pro pochopení dalších úvah. Z t,o<11o plyne, že mezníky stabilisujeme hranice, čtili strany náihradného mtnohioúhelníik~A, B, C, D, E, dále neměříme pole, nýbrž. určujeme délky a úhly prům~tu a, b, c, d, e, v horrizontálné flovině, ro,vn.ěžnevyšetřuj.eme plochu pole, nýbrž výmČ'ru horiwntálného průměitu a, b, c, d, e. Z těcihto úvah plyn,e: poně,v,adž me'z,ese mění dobou, měnise i náhradiný mm,ohoúh.ehúk, dostá,válIlle jiný průmět a jinou výtmlěru. Jakmile j,e pTOivedeno ll1IelZnilwvání,je 81tabilisován nMuadný mlllohoúheJník, ale zůstá.vají nevyhnuteh1!é chyb~ při měrelIlÍ diélek a úhlú pro průmět ru1hradnéhro mnohoúhe'lníka, roteré se ob~le~ nevyhnutelno'll odchylkou vre.výimJě'řeplošné. 4) Instruktioo 'Lur Ausfiihrung der Ve.rmessung6DIIIlliÍt Anwendung des Meťlt~SCih",s fiir die Zwecke des Grund.steuerkatasters. Wi 00 1907. 5) Zákon ze dne 16. prosince 1927 o IPOzemkovém ka1lllJstrua jeho Vledmf (katastrálllá zákon). č:ía. 177 Sb. zák a na,ř. 8) Mezník je 'ZIIla.menIÍ, které od jednoho IIliadruhé- uikaauje a. po mezách jest Uisazeno. Mezník mil.ž,ebýIDikámen (něm. Markstein. Grenzstein, FeldSteiIn),lIleb jiné znamení.
1931/151
M,e'zníkování bude dále záviseti též na 1ll'ě,řítku plánu čili na obra,zu horizontálné pfOijleiklc,e v měří
0'1 mm, vyjadřuje 1: 1440 1 : 2000 1 : 2500 1 : 2880
délku v: 14'4 cm
0'4 cm 6'2 cm 7'2 cm 10'0 cm 12'0 cm
20'0 cm 25'0 cm 28'8 cm
J estlí mezníko,vání 7) znamená trvalé označov:áJllJí čili stabilisaci bodů vrcholo,vých náihradného mnohoúhelníka, pak se mrů~e díti rOZimlruuitýmzpů~obem, J.elčpředpokláJd~, že po'zemek je, venlm v přírodJě nesporně označen. Označení bývá pro:vte:deIllOmezí (něm. Grenzra,in), roz vorem n~b bráizdlou (něm. Gremfurclhie), plotem, zdí, živým plotem neibo příkopem (něm. Grenzgmben). Stahilisow:Íiní děde: lse krum~ll1emi(něm. Grenzmal, Gre>lllZstein, Feldste1in, Mark&t:elin) v nelj8iršími význrumu, kůlem (něm. Grenzpfahl), stil'Omy (liz 8), li'zník) (něm. GI1enzba.um), hraničními Iwpe1čky čm hrubky IlJeb mohylkami (něm. Gmnzhiigel), nebo jamami (jezvinami, rovy). Katastrální zákon 5) zná a uvá,dí výs,lovně mezníky, ků'lya hraniční kopeoky. Leč, máme rozmanitá pojmenování v různých končiná,ch re:pQllbliky uží· vaná, na které mohlo by býti přihlíženo snad! pří podro'lmých předpíse:ch meznílwva:eich. Na Mělnicku, na CeskobudějOivicku a, v západní Mora,vě je užhráno
I~~
~'Iil? /~\ '~,; ~,(,~~~~~d~'~:~ '11It,
r:: \~ ~~~tL ,~'1t ~l
~
.i{§,;l
/d
J~;J./ ~\\~1'"
,
\il
'~1,-2?:
'
~·I
'~~
Obr. 2.
*'1_
r .---
--(
.
Obr. 3.
~~"~. ) ~ ~,.,.
Obr. 4.
pojmE'IIlJo:vánísádpro kameny neotesané, obí1:ené: (otbr. 2., 3., 4.). Pro otesané kameny (obr. 5., 6., 7.) je pojm'enovánÍ' hraničník, na, Moravě hranečník. Piři kůlech (ohlr. 8.) užívá, se nejen o:p~lováln[ spod!ního konce, nýbrž i podzemní kot.vy (obr. 9.), což jlSou dvě dřeva v pravém úhlu se křižujicí, spojená s kůlem, aby bylo ztíženo vytažení kůlu zle,země. Hraniční kopeČ1ky čili hl'ůbky (obr. 8.), nebo větší, nlOhylky, zabezpečují se té~ kůlem, nebo kůlem s kotvou (obr. 9.). Konečně někde: užíva,F hraniřních jam (jezvin, rovů). Pro podzemní O'zna,čení, kdyby se ká<mernztraitíl, užílvá se podsáclku, který s,e ukládá pod kámen, to j,sou rozmanité věci, ktelré nejsou v nejbliž,ším oikolí, j2.ko střepiny skleněné nebo hrnčířské, rum z budov, Istruska, rozmanité ná~ 7) Mezníkova.ti
neb mewíky kláelti. 8) Líza je vrub neb záře'z stromě hr aničn'm. lizník (Jungmannův slovník). Javor lizovaný.
na
kt!"rý se jmenuje
1931/152
podle toho liz neb
doby, láhve, něikdiy hrnce u:hlían naplněné, různé pfedměty jiné, jako mince, drenálž!ní trubky na stoja,to' nebo deskorvité kameny (obr. 3.), které někdy bývají opatřeny též vytesaným křížkem, někdy přikládají s!e pod zemí dva kameny, (svědkové), umístěné podle sádu neb hranečníku (obr. 4.).
~/~1~· d,\ -, ~'~ ~ft,
/k. ~::2' ~[~
;~~.1~fi ;/:-1
'~:
~'-~
~..•..~
-::;~7~"7. ..
.. _15
-"-:,;,,~'''.--:< .( ."
./
".
/
••
...... ' •...1/.:/ .. •• /'
.•..;.~
• /,'J
.".-'".
'------·1-""-'
, / ..•/
"./,'
:/"'-
I
"--:".• /0~ . . >,. .r".-~ ') /' .("~"" .... ':. /'" r._/. "'"..
,.. / .,..:,..-';-< .... /
'\'l-
,
.• r..
....
0,
/'
••
.,/' .. "
/.
/
/'
'/
/,-/'r,
~
/'
.~
'"
'. "''''''",
~
~,.~~''(~/ . "'1 ')",.~/ '/' '~",~ ./. /'/4//. ' {'\\'.«\«9;.(\~W(\~~~: -;./'.-: r/l~...;I'~'YV·, .,
1f4\~'"... ; .~;:: .
j;
.
%V1'~"k
I
.
__ ._._._
.•_~.-_
k··
so
"
1'60
~
t,,·J·
~/~ ~//,~'71" -:
I~......••...
;
~
u ..••••• : ••••••••.•.•.•.••••.••. ;)j
Obr. 8.
KataiSltrární zákon 5) uwádí
povinné meznákorvánía předpisuje v § 12:
"DržiteMI pozemků jlsou povinni nesporné dTŽebn()lltní h1'l3mice svých pOlZem:ků.!před jejich 20ištaválnim omezníkovati. Nesporné hranice dl1žebnostní, ktJeiré nebyly dostaoočně OII1JelZlruíkovány,omezm1kuje měřičlský úředník na náklad sm-an. O sporné hranici sepíše se podroibný protokol a zašle knihovnímu soudu, aby za,vedl plřísllušné řízelllí." <.....•.•••.••
90 ..........•
Hl
..... ,
_.......
,~/<;':;-~,I
\':>.8. "~.}- /',~ ~'li
~
h::':-:>"::":":'"
~\~~"~~'<0'~j "
~ _
_
..
- _.j Obr.
9) Vládní
24 C .......••
9.
oolřízení ze dne 23. května
~
Nařízení~) v § 13 obsahuje velice podrobné předpisy k těmto zákonným ustanovením. Nařizuje: Nesporné hranice omezníkovati kameny o rozměrech 12X 12X50 cm, na horní straně otesanými, tvrdými (žulovými a pod.). Hranice méně cenných po.. zemků může býti omezníkována kameny neotesanými, lomovými přiměřených tvarů a rozměrů.
1930, čís. 64 Sbírky
1931/153
zák. a nař.
V území, kde je nedostatek kamene, lze použíti mezníků umělých (železobetonových), nebo železničních kolejnic 50 cm dlouhých nebo železných trubek aspoň 6 cm silných a 50 cm dlouhých. V bažinatém území lze použíti kolů z tvrdého dřeva 10 cm silných a 1 m dloruh)"cih. Hranice na skáJe lze {)Zill3JčiitiklřížikOOl, vytesaným na opracOVlané skále v rozmffi'ech 12 X 12 cm. Přímá hranic,ei budiž omezníkiová;na taikl, aby bylo vidlěti na oha sorusedlli m1elzníky, při čemž vzdálenost mezníků nemiáJpřekr3JČiova,ti200 m. Důležité hraniční body biuďtež zajištěny p o diZle m n í z nač k o u (p o s á d ke m). Pozemky, ikt,erré,se d:otýkají státní hranice, musí· býti mezní:koválliy 2 m o:d! stá,tní hranice. Pod11obinějl&piie~pisy o mezníkováníhrbc vydIáJ min:istelrst,vo filllancí v dohod!ěs ministerstVleIDspravedlnosti. Dále v nařízení 9) v § 43, od~t. D., b): vány
"Na plánu civilního a jakým způsobem."
geometra
budiž potVl'IzeDlO,že hranice
byly v !přírodě omeznríko-
Zák!oo 5) v § 35 přeidiepisuje: Obiecni[ úřady j'sou povinny dodávati kataS1trálrnmu úřadu měřičSlkélInu každoročně seznamy nově osaz.em.ýlch, z,rušených nebo přemístěm.ých mezm.íkŮJna ihranicich veřejných cest, jakož i veře'jného sl:I:1tJkua obecního majetku.
Zá:kon 5) dále v § 68, odst. 1., přediepis:uje prr-ovedení katastru: "Nová hranice kataSltrállll.ÍlIl1u. "
držebnosrtní
musí býti omoonríkována,
má-li
býti
podrOihena
říz.eni
V pře'cihodných ustan,oVlenich z,wkona5) je ještě v § 105 ustatnJOivení: "Obec je povima vyzvati obc1e podle § 12 zákona."
veškelré držitele,
aby omelZ[lJJkovalisvé hramice v obvodu
Konečně v na.řÍ'zení 9) v § 86 jsou uved:eny úlevy pro Slorvernsko a Podkarpatsk'Ou Rus při mezmkiorvání hmnic v odist. 4 a), b), znějíc,í: V kraji, kde hy me(lníkovární podle § 13 naHzenÍ 9) bylo, náJkla.d:né, užije se umělých me,zníků, plynoV!odlních llteh podlobnÝ'c!htrubek as1poň 50 cm d[ouhých a 5 cm sUnÝ'ch, neibkl,kloNku z, tVrdého dřeva 50 cm dloruihycih a 8 cm silných, a kdle je to ohvyklé, hra.ničních klopeč1k:ůi. Jak z textu vyplývá, jsou předpisy v z,álkoně i v naří'zená veHcle pod[ooibné proti starším předlpisům a zavádí jimi diosu~ neobvyklé "nucené m'ť'zníkování". Možlno oiČ1eíkárvati,že tímto způiS.obem dOSipějlemezvolna ku v,šeobe'Cnému omezníkovální Ipoz,emků 3Jspoň Vihistorických zemí'CJh. Ke kionci vyslovujie přální, .aHy pálliové, půlslohí1civ TŮ'zných končinách republiky, shírali náz,vy, ohvyklé prro m1ezníkovací znaičiky, a mrně j,e, nebo reda;Wci Z. V. zasílali. Resumé: P Ia n ta t i o n des bor nes. L'auteur mentionne les principes fondamentaux pour la plantation des bornes, pour la délimitatioll des terrains privats, contenus dans les instructions, pom' les travaux cadastraux en considerant la nouvelle loi de 16. décembre 1927.
vy
náš
e cíp
ř í str Ing.
O
j
S
Y sté
m
HP a P pC'.
F. S p on e r.
VýlSJeidlklY podrobnétho měření, provedeného prravoiÚhlými souřadnic,emi, vynáJš,íme TŮ~nými pomůcikami, k tomuto úoolu zvliáJště s,estrojenJýlJ1lri.PoUlk:azuji m. ji. na sloustavu Trefného a výbO'rllJéposuvné wojúlhieiln:í!kyKorse,l tovy, po!psarné v Zeměmlěřičsk,ém Věstníku r. 1922 a 1923, jakož i na konstrukci Zvolského, uveřejněnou v Zeměměřičském Věstníku r. 1927. Vi tomlto referátu Mlbude pojed'náno () typu novém, púvodnÍm. S~tém "PafPIP" má; hlavně výhDdu v IlliOŽnOs,tÍnaJIJ.lá4šeti j.edním ustavením. základIDho pravítka úsečky a pofa,dnice a to velmi rychle a přesně. Poloha bodlu se nei
1931/154
propíiCillluje, nýbrž stanoví 8e prů
-'. -- •.. ci. ---- - --- - - #-f)..'-. '---_.d.
••
-+-3 ;'/ -x-+-
.....-.-.i:
-----._--':!.
Postup práce'; N,a,stavovatCi značku 01 na hraně II a nulov:ý bod O měřítka. na hraně I pnložíme na měřicklOU přímku a pOSlunováIÚm p'řistroje podél pravítka př€lsvědlčíme se o spil~álVnostitohoto postav,ení. DOIporučuje se další kontrola tím zpiŮ;sobem, že bliže počátku, pruk asi VJestř1edua ku ktond přímky vyrýsujem'e podlél hrany I nebo II u nastavovacích zn:ac.~k k,rátké čáry, které pak při krytu s nwovými body šikmého dělení d nebo d protínáme krá,tkými čarami. J'e-li ;přís1troj8lplrávně nastaV1en, le'žti tyto. tři kOntrolní zna,čky (jejichž y O) skutečně přesně na přímcte, oče:m1ž se lupou přesvědrnllue. Pak pl'ÍloM sé hrana I na počátek měřické přímlky a pravítko M Ste posunuje, až jeho nulorvý bod se kTyj,e s nulo:vým biOdJelInnonia" na,cházejícího se na doLní hraně rámu P. ÚSlEllčkyode'čtou Se lprá:vě jmenovaným noru,em na, pra· vítku M a kTáltkou čatfOU a podél hrany I v~nač:í Sletpomocí tam lill1iÍistěného měřítka přibližně -+- y hled.aného bodu. Posunováním přístroje P vlevo podél pra.vítka M dlocílíme řelzu přís,lušného· čt8'llÍ (neb intervalu) na šikm}'ch měřitkádl d nebio d s č,a,rou a. kteTOlu k1rátkJou čamu b podlél šikmé hrany protneme. Tím způsobem se pokračuje a vy:ruiJší se všechen d1etail,zaměřenýna měři'ckou přímlku s krajlnými hodnOltanů y -+- 30 m (pro soustaNu v měř. 1 ; 1000), aniž I by byl výkres přeplněn c1elými.čaTalmlÍpro kolmé míry; tím se docílí i větší č:ílstoty plánu. Pa,ppův přist,mj lze též upo,třebiti jak10 obyě-ejný naná'šecí příst,roj v kombinaci s trojúhelníkem podle l\f a j z i k a (obr. 2). K tomu účelu je na přeponě
=
-
'
=
1931/155
trojúhelníka nonius pro měřítko, umístěné na spodní hraně přístroje P. Pappem prováděti lze i odečtení měr z plánů jedním nastavením (max. 60 m v měř. 1: 1000) velmi přesně takto: Pravé konce šikmého dělení (rovnoběžně s II) přiložíme na přímku a nastruvítrnlena j,eijí počátek na pŤ. čt,ení 30 na měřítku d. Pak přístroj posuneme podél př.íložriJku neb trojúhelníku až Obr. 2. konec přímky se kryje s některým dílklem šikmého ž,ebírka d, na př. 17'80 až 17'90 (odhadem 17'87); celková délka přímky jest tedy -17'S7 m. Přesno-st příst roje. Us:ečky vymálši Sie s pře,sností 5 cm (1: 1000), pořadnic,e vyznačí se dle zběMosti v odbadlnuU j'edlnolho10 cm intmvalu s p1řesností 2 cm. Tato nest,ejnoměrnos,t s,počLV'áIv rozdílu zlvěMlolv:áníměřítka pro úselČJ~ya pořalť:lh~Cie:Pro úsečky z.ůstávál měŤÍitklol113J přístroji v poměru 1 : 1 k plálIllU;kde1žto pro pořadnice zvětšuje se tento poměr na 1: 7'06. Tím jest docíleno dosud ne:jrvětJšího z,většelllí meřítka při nálstmjích běžné po,třeiby. U jil11ých soustav, na. př. u Z v o l's k é ho, zť1:stává pro x a Y zlvětšiení v poměru 1 :1, u trojúhelníků dociluje se zvětšení měřítek až d'VIOljnálsOlbinéllw neW jes.t měřítko plánu. PO'Ulk.'l,zujijelŠ:tě na, zastaralý způsoh us;p:olřádiánínonia základnÍJho pravítka lla Paplpově přístroji. Nonic:klá,dife,renc'3 5 cm jest velmi malá, dělení husté a měřítko l1epřeMedné. Již v roce 1907 pojednal o podobné nevýhodé Ze!itsc:hrift HlI' Vermessungs:wesen velmi obšírně,2) a dlo:ká'zána neúč:elnolst př'eplněného dólení měíitek vůhec. U nás na př. K o r sel t o v y trojúhelníky z dílny geod\etického ústavu č,eské te:chniky v Brn(; vyznamenárvaj,í s!e jedllliodiuchým a, pi~hledlným uSipúď'ád~,nímpro obě souřadnic,e. Lze pro,to dúrpomčiti, aby firma, vyráhějící Pa,ppovy přistmjle, (opt. mech. dílny Stiss N., akc. spol., v Budapešti 1.) v tomto ohledu zdokonalení provedla. IIis to r ick é p o zná m k y. MyšleDlk~ Papporva přístroj'e j;elStva:ria.cí již dávno užívaného měřického klínu a úpravy trans:ve~sáJního mě,řítka,. V po~ sledtní době vyu'Žil u nás Ing. V o's,á hlo při svých l1IanWšecíchčtyřúhelnících (Zeměrměřiciklý Věstníik 1929 a Zprávy verejlllé služiby te~hniciké 1930) tento způsob zvětšování dělicích jednotek. - PappůiV pnstroj lze odvoditi též z· klonstrukc:e Fried'e,richo1vy, o- níž stručně uv'ádíilIli:.Chtěj.e zl.elpšiti polární měHtkiO okr. z,ermeměličel Rot hera (Zeits,chr. mr Ve'r'mlelsslung18rweslen, 1884, str. 58), sestrojil mech~ik Carl FriedelC. Frieldlerich sálm,; zemřel mlád. Někte'ré zMhovalé e~em'Pláiře jsou v Něm:ecku ještě v užívání a dle z:p.rárvtamnějších odbornílků se dlolbd'eu;pla,tňují. Pappův pfistl10j spoj:UJjev sobě výhody nanáJšecichsoustav dosud u nás užívaných. Jedním nastavením dociluje se vyznla:čení húdnort x a, y v obvyklých rozměl<ech (viz Zvolský) a to bez pikýfOivání vynes.elllých bodů (viz typy různýc.h vynášecích tflojúh elníků). 1
~ K umm,e r: MiHeUung von Beobachtung'oorgebIIJ1Bsen uber die Schatzungsmel Ka:rtierungsgenau:i.gkleit an MaBstaben um} Kartiemngsgeratoo. 1907 - seiŠit 22 -24. 3) Grundprlnz1pien, Anwendung und VOl'teile der v:on Cad Friedel'Íeh in Simooch am Jnn ikoIIJstrui:rtten mathem. Jnstrumente zum Messen, T1heHen, Vergrt\Bem nnd Copiren ·3,tC. \''On Linien, PHtne
1931/156
Knihovní
měření ve švýcarsku
+).
Na pokladě č 1. 950 š v ýc a r s k é h o ob ča n s k é h o z á k o n í k u z r. 1~)1 2 provádí se sySltematicky v ctlém SV~'clJ,rsku jednotné vyměiiOlVání, majlcí v prvé řadě za účel doplniti pozemkové kruhy jednotnými, přesnými ma.pami, vyhotovený'IIli na základě úředního zaměření. (KnihOlVní měření.) DaJ.ším účelem j-est získání bezvadného podkladu pro vešk0rá podniká-nlí rálzu teclmického\ zClJI1ědělsko lesnického, finančního, přírodověde1ckélho a dopmvně-turistického ruku v ruce se zlepšováním stavu pozemkOfVé držlhy, obz,vláště scelováním pozemiku. Měření, jehož se zúčastní srtát, kantony, obce i majitelé poz€lmlku s piřimi3řeně rozdělenými úlohami í povinnostmi, zadává se téměř Ibe'z výjímky eivilnímzeměměřičům, k,teří nabyli k tomu opravňujwího pat e n t u (Grundbuchgeomete,r) odborným studíem na vysokých šJkolách v Ziirichu (Iooclmllm) a Laus,anne (unive~s.ita), příp. složellJím přísné zkoušky před zvláštní komis,í jmenovanou EiplolkOlVou radou. NYII1í má švýcarsko 660 knihovních geometru, z nichž 170 je ve službě veiíejné, 270 oivilnich, 30 u soukromýlc.h ipodniků, 60 v oizině a 130 j1inrukč,inných.· V civilních kancelářích jsou služebni poměry upraveny spolkOVlOUnor má 1n í s m 10 u vou. Civilním geome,trůilll' může hýti svěřena i €ividenlce měřických děl. VýlDhodiskem ,~eškerého měření je jednotná &tátní tríangulační síť. RuznotváJrnost zaměiiovaného územívymllMla sli použlití různých měři~kých metod podle terénu, kter:<- mz· vržen ve 3 ka,tegorie a pro každou z nich byla vydám zvlá,štní měř i c k á i n str u k c e : I. s !požadavky zvýšené 'plřesnosti pl'O pozemky velké ceny, 7.JlthrnujiCJí3% zaměřovaného území; n. s požladalv'ky normálni přeS1Ilúlstipro ,"zděláva'llIou pudu, místní tratě a horSlká údolí, zahrnujkí asi 7:í zaměřovalllého území; III. s po,žadaviky zme,nšené přesnoE4i ,pro Ie.sy. p:1stviny a hory, zahrnující a,si % zaměřované:ho úlzemÍ. Neměří Ee: jezem s plochou přes 10 ha. ledovce, s.káJy, náspy a pevnostní ;pásllli'" Užívaná mě,řít,ka jsou od 1: 250 až 1 : 10.000 pod[e hodnotyzaměřovaných ohjektú. Od il'. 1920 provádí se měření IJ{ldle pevného plánu, takže bude skonč,eno r. 197ft Průměrné nákla,dy měření jsou: Trig. bod IV. řádu 105-140 fr., ohranÍ-Č€ní a zaměření 60--90 fr. pro ha v cennýoh. 10 fr. PTO ha v mélněcenných územích, evidence 0"65 fr. pro ha. Tyto ook:latdy se stanoví přÍJpad od připadu pod1e tarifu,sP,staveného na 'zákJadě zkuše· ností z prakse zálSitupoi státu, kantonů a spolku geometrů. Náklady nese z největší části stát. t. j. 60-80%, zbytJelk pak kantony, obce a Imljiltelé. takže stá,t bude vydávati až do r. 1946 3,800.000 fr.. v letech 1946----1976 3,000.000 fr. ročně na mělření a na evidenci nyni 1 000.000 fr., IJ{l r. 1976 2,000.000 fr. ročně. K úhradě nákladů měření by;! ustaven vy měř ov a e í f o TI d.. dotovaný každoročně z budžetu sumou odpovídajíoí .prreliminovaným měřiekým prac,ím v p'nslušném roce. Zároveň se zdolánÍJm vyměřov:acích pmc,í snaží se švýcarský stát od po IlI1o 'c i š pat· n Ý m p 10 m ě rum v :p'o zem k o v é drž rbě' rozkouskOV1anosti a r0i7\ptýlenosti pozemku, nepříznivému tVllJt1L.D€lpřístupnosti, nevhodným 1lIraniCJima 'ZIatÍJ~emí služebnostmi. Tyto vady nejen že znehodnocují pozelffi!ky ztěžOlVámímhospodařeni" nýbrž způsobuji i nemožl1OEt nového zaměřenffi. iponě",ad'ž při úžasné rozkouskovanoE4i (až 90 kusil: na ha a 324 kusu na ma,. jitele) by měňický clJl'€,rátpřiše'l taIk: draho, že jeho zhotovení plřeEtalo by býti rentaJbdlním. Sprá.v:ně proto rozhodla spolková rada, že knihovní měřelllÍ v trukolvých případelCh by bylo !ikodhvé a nllJřídila usnesením ze dne 23. března 1918, že v úze mí c h vy ža duj í c í c h scelení p{)zemků může knihovní měření provedeno býti teprve po d o klOn a n é m s 'c e I €In í p o zem 'k li' a uložila kantonům. aby tUt,O okolnost V1ZIa,lydo pro~ramu měřeni. CeUffim pa,k je potřebí v 16 z 25 kallJrtonů' scelení pozemku o výměře 360.000 ha. Od r. 1918 bylo v["ovedeno 289 scelen,í IlJlL44.000 ha za ,průměrnou cenu 864 fr. pro ha. Stát sám podporuje scelovánJi tím, že poskytuje naň a:ž 60% &ub\llencí. TalI1, kde &ceoování pozemků není možné, proov:ede se souč3sně s knihovním měřením alespoň vyTovnání a v}'!Přímení ma.je1tkových hranic, zl:wkrouMení pa,rcel výměnou, znovurozdělení menších t,ratí a pod. Pokud' jde o tec hni iC k o u str á.n k u, jest 'záklooem kniihovního měření zem s k :i t r i a TI g u I a c e l.-III. řádu. Rovinné,. ip,ra,voúhlé souřadnice jsou poč.ítány v šikmoosé vál. cové projekci s počártJkem Bern-hvě'zdMna. Absolutní výšky bodů vzt.a,že,ny jsou na střední Wadinu moře v MaIl1seille.Síť IV. řádu voli se tak, aby v územích měřelných !podle insrtrukce 1. byly 4. v územích podle instrukce II. 2-3 a v úZe'mich podle instruklce III. 0'5-2 bOdy na 1 km2• Vo1emé body signallsujlí se kulatými tyčemi 2-2'5 m vyeokýal1li s příčnými pTkI1Y, stabnisuji se p€!Vnými kJameny, které zajistí se topogmfiemi a chirání zákonitým opatřením. V síti měří se .úhly hoúontá.lillí i vertikální rep€tičnjmi theodolity. vY1šetřené ,přihli'žné souřadníc.e se vyrovná,vají metodou nejmenších čtv:erců. O\P'€il'átuf'Je připojí náčrt triang'ulač,ní sítě v měTít.ku nejmélně 1: 25.000. • e
1931/157
Měření samo p1'lOvádí se podle obcí metodou. polygonometl'ickou; tam, kde je potřehí "ce!ení pozemků, p'l'ovede se toto s použitím těchž,e technických prací. Jinak se nejdřÍiV omezníkují hranice majetko'V"é a admini.>trativní kameny, kůly ucb ž·eleznými rourami (v močá· lech); umělý kámen se nepřipouští. Umístění mezníků f:Ievyznačí v pi'ehledné mapě. P o ly g on á I n í síť ~e volí s pokud možno přímými tahy v délce maxim. 1200 m. Polygo'llální Ihody se zajistízvlá.štJ1ími kameny neb značJkami a topografiemi. Chly horizontální i v,ertikální se měří repetičními stroji cente,simálního děilení ~ Ipřesnootí 1', stJ'any pak v~'luČlIlě OIPticky dálkoměry. Výpoče,t souřadnic se děje IHJIl'máll1Ímzpůsohem s rQIzdělenim i'ouřadnicové diference pOlIllěrně podle délky st.ran. Měř e ní pod r 00 b n é se provádí vzhledem k růmOlsti terénního útvaru růwými lllbtodami a prostředky: pravoúhle s ,použitnn hranolu a zrcátka v ú:liOO1!ich zamě:řovaných podle instnlik.ce 1. a n. na náčrtech 50/70 cm, tachymetrlcky na skizách 35'3 X 50 cm nebo měřic,kým stolem v územích podle ins,trukce II. a III. a fotogrametricky v územÍJch pod~e instrukce III. a to fotogramertríí pozemní i leteckou. Měření fotogrametri
1931/158
která spolu s technie,k)ou zpráIVou prrovádějíciho zeměměři,če a protokolem o právním uználllí měření SIe př-edloží spolkioVlélmu dtJiPa.rtementu (ministerstvu) pIlO spro.ved1nost a policii ke schváJlení. Měřické dílo se ooZlPeč,ně uloží a pojistí pwti ,poškozelllí; knihovní plány jsou ve,řejně přístupným dOlkUJllleIlltem. E v i den ,c e měřiClkých děl se děje za účelem udrž,ení souh1alSu mezi nimi a přírodou. Majitelé poz,emků jsou povinni hlásiti změny držby i kultury. rovně'l obce o oibecním a veřejném statku. Dodatky a opro.vy se mohou díti ípouze Dia základě zaměřovacích IPl'otokolů. Vůbec zaměřování změn a 1pr000ádění se děje t)'miž metodami jako měře,ní samo. Zároveň se v patmoBti udržuje i přehledná mapa, změny na územi státních drah dodá,VIajídráhy sumárně každého roku. Čím Lepší ev;idence, tím déle vydrží knihovní ma'P'Y, ne však věčně. MIl!oho 'změn, časté použ~vání plálllů, zastavění a nedostatečnoBt mě.ř:Útka způBobípo čase (80-140 let) nutnos,t nového knihovního měření ,přesnějšími metodiami. Celkem nutno říci, že kniJhovní měřeni ve spojitosti hlavně se sceloválllim pozemků a ostatním zlepšováním ,stavu pozemkové držby jest práce veliká, nákladná a namáhavá, ale záslužná. Již nyní je zřejmo, že je ,to dílo hlahodárné a vysoce rentabilní, zasll1hujLc1iplného ocenění, jehož se mu dostává ze strany majitelů půdy ve Švýca,rsku, jaikož i hodné násle· dováni ve státech jiných. Ing. O. Krčmář.
Literární zprávy. Recense. Ing. Dr. Vlad. C h y t l' ý: vývoj leteckých fotografických přístrojů. VyšLo v č1is. 14. Zpráv vojenského leteckého ústavu studijního v Pralze, 1931. Stran 46. Předeslav krátkou Z1I>rávuo počátečním upo1Jiiebeni fot~)gtrtafických komOr od let 1855 (obléhání SebastOlplolu) piiechá!zí autor k vypsání typu fotok01llliOiIJ'moderni. BLol1žícík provedeni dokonalého snímku. Deta,ilně rOIzvádi hla v n í součá,stky (vyjma fotode.sky) a to jak komory t. zv. ruční i a.utoma:tic!ké. J'sou to: 1. it< j e Ikt i v poměrně ve,lké ohniskové délky. V:e~késvětlosti, pmstý opUckýc h vad:. což vše je zvlášť důlelžito při mě'řiekých fotokomOlrách. 2. U z á v ě l' k a, která má zaručit.i pmeXIPonováni obrazu skoro současně, stejnoměrně a mít možnost řírzení zvenčí, neci,tlivá na 'změny teploty, spolehliivá v mechanismu a pod. Autor uvádí vady štěrbirlJOvé uzá,věrky, spočívající hlavně ve volném a nesteJjnoměmém Ipohybu je.jím, dMe jeji přesnost v prokreslení Clbmzu i na okrajích, eož centrálru uzávělrka nevykioná. Velmi ínRtrllJktivně I10zlišuje t}~py jednotlivých komt,!'ukcí (franwuzských, německých a anglický!C'h), podává jich v~1hody a vady a naznačuje způ'soby ku zkoušení kvality dodané, uzávěrky. 3. K a set á m pro diCiSikyi film je věnováJna řádná zmínka a popsány mezi jinými i če,skoRlovellfké vzory (Lešner Koula. Enka" Kolálř). 4. Oz a ř í 'z e ni pro hr u b o u r e g i s t l' ar i s k Ion u a -ot. oč e n:í fotodesky. velmi významného kdy,s u \snímků mě'řilckých, je podáno krátJkié poučeni a reprodukován sklouomělr Ze1&flŮV a Lia:beufŮJV. V druhé polovině pojednání proihra.l au tor vŠ€chny typícké letecké pří'st1ro.ie fotografické. třídě .ie do skupin: 1. tiotokomory užívané ve E!věMvé váJlce oběma bojujíc,ímí stranami, 2. fotokomory .zbudolvané v letech 1918-1930. V druhé skUipině podrobně js,ou uvedEmy čs. ručniÍ i automllJti0!ké typy (Koula., Kolář) se stěrbinovými Ulzávěrkami, o ohniskové dÉlce 30-70 cm, světelnosti objektivu 1 : 4'5 až 1: 5. Jedna z IP,oslednkh ČS. fotokomor má zásobu filmu 50 m pro 200 sniÍmiků fmmátu 18 X 24. Z ,pojednání plyne, že nemáme dosud ČS. letecké fotokomo,ry pro specie1niÍ úč,ele měřioké. Z óz,oZJel1ll/Skýchdruhů popsáJny uživané a nejnovější výrobky zhotovené v J talii, Anglii, ve Francii, v S. U. S., v Německu a zvláštní komlÍ.rukce ,pro vojenl'>ké letecké kulometové pHtl'oje fotografické. To RJsi by byl v krátkosti obsa:h statě, kterou s neollJ
°
:a
1931/159
Tímto měfen1Ím po vypočt,ení hude uZ2Jvřenasíť 18 Lapla{;e,ovýoh bodů. T I' i:li li g u I a cO' podrobná Ibyla fP1rorv,edenav ú:l.emí na jíh Turč. Sv. Ma'rtina na ploše 500 km2 a spojena ~ pra1cetni ,zápaJdně ,činné 4. Ipolní sR;upiny tlfÍamgulační kancelá,ře min. fín. N i v 'o 1 a ční ukony polní hy,ly loni ,omezeny na tmť Spišská BeLa-.Tavorina o déJ,c,e 36 km. Z pra-cí top o g I' a f i ,cIk Ý c lb konáno norvé měIT'ení v Brdech kde p'rog~am tím s~lnen. V. měř .. 1 : 10.000 zaměřeno 70 km2, v mě'ř. 1: 20.000c,elkem 3210km2, ,p'ři průmě'rnem d'Elnmm vykonu topo~rafa, 20'4 ha, resp. 5,2'1 ha. Vý,škově !bylo uJ1čeno 232" resp. 88 ~,odů pro ~ km2• R,e:ambula,ce (měř. 1 : 25.0(0) diála se u Komárna, a, vý'ch. Ko:šic., při čemž s vyhodo;u UŽitO.-----:pf'O nedosta,te,čné katast,rální mapy plánů mi,nisterstva veř. .p:rad, peVlllo&1mJich,delmutJačniÍoh a též lerteCJk)'ch snímků. Ploc1haz,a"tLjatá má r01zlohu 3813 km2; průměrný denní výi'wn topog'ra,fa čin 2'0 km2• O revisi (mě'ř. 1: 75.00()vý,wčnízpráva se nezmiňuje. Fotog:romet,l1ické odděl],ení, jehož odlborný personá,l rozmno'žen o 2 d,ůstojníky. dokončilo práoo mu zadané min. veř. prací na VItavě, Uižívajic z poloviny pozemniho snímkomffi'ení a z poiloviny ta,chymet,rie (zlailesněná údolí);za:hájHo & novčzallwupeným lehk~'Ill fototeodolitem Zeiss-Finste,rwalteQ' fotog:rametJrické snímání v hlOlfá,clhu HOifní štuooě, a provádělo leteclkofotogI1ametrická měření. 00 se týče činnosti k \1, 'I' t o g I' a,f ic k é h o odhon!, výmč1nízpráva nalznalčuje;, Ž'ei do r. 1930 hy,ly j'>ž vlšechny slpeciáilní mapy! Čech. Moravy se Slezskem <1 rzálP1adního Slo,Vlenska, připJ'l3Jveny k tisku s čs. názv1oslovím. Y Čechách a na Mo,ravě je většina, spedMek vydán'!, sez,elen}'Il1 náJtiskem le,s,i'i. Připl'a,vujr se vydáni spelCiá,lky Lib€lre{" se hnedlěšrafo,vr.wým tl81rénem Qle,sy zelj,ooé, situalce č8má) a 18 listů dvoubarevný,ch, nehledě na plnění programu o zhot,ov'ení jiných map (generálni, letecké atd.) pro účely vojska a úřady i soukromníky. Z!plráNa vc,elku dokiládá Vlzestup výkon ů V. Z. (T., byť i v určitým směru byl ústa,v omezován v prová>dění &vých projektů. . -ka. v
Nové knihy. M. Ho t i ue: Surveyinl! from air photol!raphs, Londýn 1931. K. K ,I' i '8 g' e r: Die Grundbuchsbereinigun~, Berlin 193,1. Cena 8 M. P. M ?,'Z U r: TraHé de Télémétr'e. Bředmluvu napsal Oh. Fahry čJen institutu, Vvdala r. 1931 EditiouSi de la Revue, d'Optique théor:que et instrumentale P?j'"is XVe, Rue de Sevres 155. Stran 329 krom příloh. Oena válzaného výt,isku 54 fr. Relazione dinoostrativa delle stato e dell' ;r,ndamento de,i lavori cadastali dal 1. 1llgHo 1928 a.] 30 giugno 1929. Roma. 1930. Vydailo Direzione generale delcatasto 'o dei srfvizi technki. 1
Odborná pojednáni
v časopisech,
Technik je název no'véhlo časo!pisu. vYChá,zI2'jícího (za účasti) 'čeSlkého vys. učení teclhn. v Praze. slboru jeho p,olsluchačů 3. SIA.) 'za l1edrak,ce Ing. Dr. Jos. V I' b y. Naklada. telem je Technioké naklarla,telství SIA. Praha 1.. Dům č's. inlžený!rů. Ročník stojí 20 Kč, takže každý technik-V'yI50koškolák snadno je,j může ~ředplácet ~ taik pod'T)ořit účel časopisu: sblížit te
1931/160
forma. M. K lln r á t: Návrh oBnovy zákona o scelování pozemků v HaliL Dr. J. Mi c hl. Rozhledy po pozemkové reformě a rpozemkových poměrech vClhině': P,olsiko'. Sborník čs. společnosti zeměpisné. Čís. 1.-2. Dr. A. S ~ e rád: OMlzky kartOglrafické v ČSR. Geometarski G1asnik, čis. 1.-2. B o š k o v ié: Geodetické a kartograficiké práce voj. zeměp. ústavu v Bělehradě 1878-1930. Rals la Ip Č e v i é : Fotogrametrické zaměřování. Rud I : Přesná nivelace (Proč třeba plrováděti nivelaci ze Btliíedu). Zeitschrift fUr Vermessungswesen. Č. 14. L u ca s: SeitliJclher AibslÍ.and elines Punktes vou eíner Geraden. S c hro de r: Die Aufgabc der I .Andel:'[l'lanung. Č. 15. CI é m e nt: Wechselseit.ig1e Ableitung van H6hen und Spannung;en. Lip s: Hijhel1:meBla.tten fUr Einwagungcn ohne Rechnung: Č. 16. G a II e: Die YerteUung der Dreiecksschlutlfehler in den TriaiÍ1gulatiolllen von Welsrt- und Ostpreutlen und ihrer Verbindungskette mit BerHn. G 'r o II : rber die Bewertung von Grundstucken lJiei Baulandumle'gungen. Č. 17. Me rte n: Kleinere Bemerkungen 'ZUJ' Methode der kleinste'l1 QuadTate. Z e li n de. r: Rechenschielber u. Bechenmaschine. (Poznámky k článkům v Z. f. V" 1930.) Me y s: Dber da,s a\telste K61ner Grundbuch und sleine Stellung im LiegenschaftJsrec hte. Č. 18. Berricht iiber die 33. Ta.gung und Mit,glieLlerversammJung des D. V. f. V. in Hannover 1931. -zrAllgemeine Vermessungsnachrichten. Č. 28. T h i e: Beitrag- zUJ' Wege- und Gralhen2.bsteckung (a čis. 29). Č. 30. B I u m e li ber g: Das neuhergerichtete Geodatische linstitut de'r Techni,sc.hen Hochschule iIJI Hanno,ver. -- Sc h u I t e : Ub21r e!in Lehrbuch aus dem J. 1573. Č. 31. Hes se: Zur Nivellemenrtauslgleichung. Dr. Jut t n er: E,rgebni,slse mit dem Bossh~rdt-Zei,ss. Č. 32. L u d emall n: Zur Geschichte d,es Nivellierinstrume,IlJtes mit Wendelibelle. 1"a h r e n t h tO I z: UIlJmoglichke~tsbeweis fUr dLe WiIlikeldreiteiluug. Č. 33. K o p pm a i r: Genel'elle Losung der Girundaufgahe der PhotograíIIlJllIJertrie (a 0'.S. 35, 37, 38). Č. 34. Blumenberg: Die 33. Tagung des D.V.W. Č. 36. Ludemann: ZUJ' Normung- von 8tahlmetloondem (<11 čís. 37), Č. 38. L ude m a n n: Sozia,lsta-tistisches aus dem deutschen Landmo,serund M~lorkscheliderooruf. --zrSchweizerische Zeitschrift fUr Vermessungswesen u. Kult. Č. 5. Ber t s c h ID a n n : Zur Frage der Neuordnung deT Ausbildung der Grundbuchge(~meter. Č. 6. Die Anwendlťng de,s photog'ra,mmetrischen Aufnahmeverfahrens bei der schwekerischen Grundbuc.hve'rmessung. S oří8lpěvky od Baltelllspergera,. Harryho a Sturzeneggell'a (a čís. 7, 8). C ha. r I es: Le niveau de préc1ision Wild. Č. 7. A n se r m e t : La mélsul'El par vole' OlPlt~quede's clo1ordolnnées l'ectang'ulaires (Lodis-Zeiss). -zrVc'rmessungstechuische Rundschau. Č. 5. Lip s: Vorwartsabs,chneiden ohne Ausgleichung (a č~s. 7). -zrBulletin géodésique. 1931. No. 29. Bel I oty: N ote sur coincidence's des secondes a'lIne pendule avec les signJaux rythmés érnis par un rposte de T. S. F. F a JI c h ing: Les diagrammes de la formule de Clairaut :p.our 180~riat,ion de la !plElsanteur normale; n r a a, f f H u n t e r o f B o mf o r d: Tihe Indian Geoid and Gravi,ty AnomaJli,es. G r a a f f H u n t e r o f B om for d: Constructio'll of the Gooid. S o I e iJ': Snr certains problemels de Gra,vimétríe. Me in e s z: Une nouveHe methode ,pour la réductLon iSlolstaltique régionale de I'intensité de Ia. pésanteur. U S C o a s t a n d G e ode ti c S u rve y: The determinlatioln of theastlronlomic,a,1 longitudes a,tsome triangul a,t.ion stat,Í!oIlJS. Geodezist, Č. 5. B I o c h in: Z praxe a,erol:'tereofotoi!'ramctrického merení. K e II : (I způM!bu neloga,r1itmického výDioctu Gauss-Krugerových ordLná,t. K e II: Přelclhod lod míslíní soustmvy pravoúhlých rovinných souřadnic k soustavě Ga,uss-Krug·ell'ově. L iO n Ir i n o v a Kr e mp: Fotot,eodoHt ve službá,ch dělostřelectvJa. S m i r no v: Křivkový tachymetr. B '111i r n o v: Pa,rkcherstův ameriJc,ký teodolit. Nivela,ční lať •.LinpelaMe". Pot a p o v: TJ SIPOř:ídání a :kontrola kvadratických tabulek. Aj e k sej ev: Měřítko vodorovných vzdálenos.tí. 8 a v in: Analyn:ogmf. Ti e h 'o n r a v o ov: Z fotot,rianglllační praxe. Bildmessung und LuftbiIdwesen, čÍos. 2. R a e t h j. e n: Stell'w&kopische u. stereophoto~ gTam. 'Volkenaufn;ahme ,"om Flugzeug aus. B a Ilk : Die stereophoto'g'rammetri,~ch8'n Auswertealrbeitoen bei den Studi€llder trans,persisch8n Ba,hn. S c h w i n d e f s k y: Ober die Anwendung' der Stereqphotogrammetrie auf ArchitekturveI1me:slsulngen. E dle r: AIs FlugzeugfUhrer im Luftbilddienst. - Kmse und Vortriige ulber PhoÍiogrammetri,e in Deutschland. Przeghd mierniczy, čís. 6. O krilsri vy:volané agrá,rní reformou a. o stagnraci rtim vlzeš1é v m(;'ři,č,sk)'ch pl'a(l'oh. Sawic"ki: L1at,e,rální l'efrakce. J.tchimowski: Zevšeobe,cnlělpí vwrcÍl a užiti ta,h'lll1ek k traQování oblou~ů podle rŮlzných metod. Čís" 7--8. S i e n k i e w i ci: Cvahv k činnost.i zeměměřičské. J. Z. M..: TeclmiClká inlStlrukce Ipro IplI'ovádění agrár. refO'!'m~-. S í e n k i e w í c z: Jak čeliti v nynější lc.r:i.srinedostatku peněz ke scelo'vání po,zemků. Mu r z e w s k i: O kata,,,trálním měření. -- V čís. 7-8. po prvé je zavedena z,v1áštní pa,rtie "Kronika fotogl'ametriczna", kLle vedle menších zrp,ráv je poiednání: P i a sec k i: O fotogrnmetrických prac.ích plTIO urbanistické účely. G!r i g o rez u k: Letecká fotograme1trie a agrární reforma,.. Journal des Géometres et Experts Fran..,,ais, čís. 129 (čerwtillec) .. Fe ~.b e r: ta mét\wde et l'appareH de Phot0ll'8stituH,on GalluscFerber. S o po c Ik o; La nouveUe lo,i du ca-
1931/161
c1astre en Yougloslavie. T h. Dan g e r o v á: CO!I1férences de photograanmetrie. Čís. 130 (srpen). Lem a y: ApP'M'eil oprtJÍque a agranc1ir ou dimlÍnu€!r lels d,esooins. R. Dan g e r : Dommage au 801 rmr eXIp'loVta.tionminiěre. B e nt on: Tmcé des raccordements. paraholiques. The south african Survey Joumal, Čí13.26 (č,ea-:venec). S c h r e i b e il': Theory of the co-ordinate sy:sitems of South Africa (Part III). ~ The TaviSl1:ock theodolite. -- Town-planning in Durban. Maanmittaus, sešit 6. L e h ti n e n: Polygonální měření pro mapu obce ominen. G u s t a f:s s on: Coradiho kooil'dinatograt T a i n i o: PřlÍlIl1lořstkáměře'11JÍ(finského) námořního úřadu. Merniecibas un Kulturtechnicas Vestnesis, čís. 5-6. Van a g s: Ka1J3Jstr:iJlnďměřeni. Hol v i g s: Kiatws,tr V1e švýcaI1ském kantonu Vaud. Čís. 7-8. Va na g s: Zálp!Ísy katastrální a zaměřování. E. D.: Data o úředrncích vyměřoV'a<:lí skupiny v Lotyšsíku.
.r
Z~kony a nařízení.
o vyznačování děl a: prostorů pod zemským povrchem v pozemkovém l{atastru a v pozemkových knihách. Výnos min. spra,vedlno,stí ze dne 25. čel1Vna 1931, č. 27.694. vydaný v ;s,ouhlase s min. financJ. (Bude otištěn v Zeměměřičském VěSl1:,uíkuv brzké době.) O vyřizování ohlašovacích listů a seznamu nesrovnalostí knihovními soudy. V~'1l0S min. slp'rav. z 20. sTJlIl1a1931. Č. 27.172 (v s,ouhla,s,e s min. finaIIlJci);byl otištěn v č,is. 9. Věstníku min. sprav. z 1931. Sazba poplatků za otisky polních náčrtů původního nebo nového katastrálního měření,. výnos ministerstva financL Č. j. 117.284/31-1III6. V důsledku z::wedení reflexního způsooo reproduk,čního pozměňuje minsiterstvo financí polo,žku 3. sa:zby ,poplatků z·a opisy. výpisy. otisky, snímky a jiná vyhotovení ze slbírky !'stin. úhrunýoh výkaiZŮ a vedJej,ších částí pozemkového ka,tastru a z triangul.a,čníhO' operátu. stanovené ,wej,šÍm výnosem ze dne 8. ~července 1929 č. 62.346/28-1III6 ta,kto: Za, otisky polnkh náčrtů původního neho novéhe> kata,stráIn~ho měřelllÍ, 'za, prvý otisk listu 45 K,č.za iklllždý další otisk téhož listu 15 Kč.
Schůze předsednictva Svazu spolků čs. inž. zeměměřičských ze dl1e' 10. října 1931. Slchů1ze,k níž se omluvilI inž. Růžička, konala 'se za přoosednicbví prof. Petříka. P,.,· schválení zápisu o piiedešlé sehůzi oznamuje Ipředseda. ž,e účmst ČSR na schůzi stálého výboru Mezinár. Fede'l"3ce Zeměměřičské v Ženevě byl nucen v po,,],ooní c,hvili o<1mlata čs. de,legám omluvit. K qJ'OIz,vánína va-],nou schůzi Něm. zeměmě,řiČisk,é'ho spolku se piieds,ooll; emluvil a požádal o z36lání zprávy o jednání. Svazu ĎJošlo pot.vrzeni pokladníka Meziná,r. Federace o zapL'JJcleníIpříspěVlku. Mezitím usnesl ,se však Stálý výlbm na 'z.výšení ,Přispěvků o 50%, takže bude nutno dife'rellltlÍ doplaJtit. Předseda podává roak zprá,V'Uo zasedání Stálého výbo1ru, Izejmérna pokud se obíral resolucemi růz.ných komisí na CU1'yš'Slkémkongre,su v 1'. 1930. SestaV1ení konvencÍOIne],niÍch značek :li jejich definice ve ,smyslu resoluce 1. kongref'oVlé komise Ibude svěřemo Spc.lku státních měřič,ských inženýrů. Inž. Krčmář připravf exem[)lář ikolllVemoÍ;onelníchzIlialček pl'O hra,nlÍČni IIllIapy. P'řÍiplravné práce pro sest,avení jednotIiv}',ch geodetilclkých pojmů a velÍičin vykoná prof. Petřik. Týž Dlavrhuje, 'aby bylo I\'leziná,l'. Federaci dOlporučenO' vydání ,slovníku s formeu slovníků Sc,hl'O'mannových v jaz. franco U'z,ském,nětnl'eckém a anglickém, ale v úpravě. která by p'řÍ/pOUštěla připoj.ení přťkladů v tom kterém jMyoe. Referentem ve věcelch s1ol>1"níkových byl uSl1Jari,oveninž. Krčmář. Další kongresová resoluce týkala se do,Pustných odohylek. Pro jejich sestavení na, váže inž. Ki1'amJáiřspolupráci s inž. Klepáčkem. Referentem pro normy pro sportoivní měření byl zvolen prof. dr. Ryšavý. ~teriál 'p'ro mezinárodní informační a vědeckou poradnu 'Pro ka,Dast,r bude sbírat prof. Petř~k v dohodě s inž. MandYBem. Ve shodě s návrhem stálého výboru bude doporuOeno spolkům sdruženým ve Svazu, aby podaly min. šk. a náJ:. oSiVěty resoluce upozo,rňující na. usnesení curyšskeho kongresu, že zeměměřliJčeké studium má trvati nejméně 3 Léta. Za stálého kore,spondcl1Ita ve smyslu re soluce kongresové komise III. c byl zvolen dr. Fiala. Zpmcov:ímJí otázky studijl1I pro Mezínáll'. Fede,rn,ci ujme se prof. Petřík. 'I1ím hyly podněty St,;iJého výboru vyřízeny. Volných nálvrhů nebylo. Zápis o výbOrové schůzi Spolku čsL zeměměřičů, konané dne 10. října 1931. Vzat.'t byla na :vědomi 'ZIPTIÍ
1931/162
zeměměř. inželuýrů z téhož dne.) Nato jednáno o msolUlCích měf. inženýrů u min. žeJeznie a bylo rozhodnoto, že inž. Pašta a Paleníček budou požádáni o Ei]:Jolup[álCipH zpmcolvání memoranda, jež bude ještě na podlzim podálno ministe,rstvu železnic.
Různé zprávy. Katastrální úi'ady na Moravě mají dosti zeměměřičů, jak lze &ouditi z V.VIIOSU min. financrí č. j. 104.731-VIl-22 z 23. záii 1931. dl (. něhož toto ministerstvo nevyhovdo žá(losti jedmoho uchaZJeče o místo na Mora.vě, upoz,HĎujic jej, aby p,oda,l žádo,~t Il gen. řin. řed. v BratisJa,vě neb v UžhoI1odě·. Odmítnrutí žádosti jel však v fOizpom s faktem. že v obIVod 1 zem. fin. fed. na Momvě ne j s o u o b s a z e n a všechna sys,temILsova1llá!Illísta zeměmčřičská.. Není to Ipa.radoxní, mít nedos,tatek odbor. Isíl a pfi tom UChM'tlČezamitat, reSlp. odkazovat do jiné; země'? Tiskový fond. Další příSlp'ěvky za,slali koleg'ové: Ing. Valohair Frant. v Roudníci 10 Kč, Ing. Hájek Bohuslav v Mostě 20 Kč, Ing. Prudík V. ve Val. Me'ziříčí 20 Kč. Inf!'. Pe,Í'chota A. v Tl'eIliČíně 20 KJč, Ing. K. VoIicer v Praze 40 Kč. Stav jmění Tiskového fondu k 15. říjnu 1931 obnáší 1711 !\,Jč. Z veřejnéčinno&ti našich kolegt't. Při minrulÝ'ch volbách do ústfedního a místního zal'ltupiteLstva v Praz~ zvole!Il byl funkcionář Spolku čs. zeměiffilěNčůp. Illlig-.Jos. S o li Č e k. vmh. mag. měř. rada, členem mí.stního zasltu pitelstva Praha I -VII. Přejeme mu mnoho zdaru v této nové jeho činnolsti. Největší mapa Čsl. republiky byla vystavována na letoší výstavě tělesné kultury v Pardubicich. Je zhotovena Voj. zeměpiRuým ústavem v Praze ze 189 speciálek a za ujímá r071IDiěr100 m2• Ma[Ja ibyIa zhotovena p,ro Škodovku a má význam pro automobilismus. Zkušební komise pro udílení zeměměřičského oprávnění u vrch. soudu v Bratislavě jest dle jmenování min. spravedlnosti no.vě takto sestavena: Předsedou president vrch. soudu. rrú'stopředsedou jeho náměstek; členy: vrch. soud. radové J. Souček, K. Kadlec. J. Ondrušek, profesoři Dr. A. Remerád, Dr. B. KLadivo, Dr. B. Bastl, vládm rada. Ing. .J. Baš,e, vrch. 7>eměděl. r:tdl~ S. P. Ú. Ing. M. Chahiča., p1řednosta agrár. operací zeměděI. rada Ing .• \. Hrach a ůř. 0p[·áv. civil. geometři Ing'. Fr. Talaš. Ing'. Jar. Pa,velec a Ing. J oscf Zemánek. Malý státní znak a úř. aut. civilní technikové. Upozorňujeme. že civil. technikové směji uŽ'ÍV'ati ma,lěho státního znaku jen v peč e t i a na t i s k iQiP i 'S ech ú ř e d n 1 c h. Jinó užívání je ncpřipustné. Ing. H. RoussiIhe, IpfOislulý fotognmctr a geodet francouzský, byl jme'llolván g,t'fem fotogra,fického a kaTtogorafic~,ého oddělení ministerstva letectví. Stav členstva Inženýrské komory pro ČSR. Dnem 1. ledna 1931 měla, 1. K. 1436 členů, z toho 385zeměměiřiiČŮ, 592 st:a,vebnich. 1.11 a,rclťtektů. 100 kultumich, 80 strojních. 58 hornfeh, 54 chemick~"ch. 32 elektrotechnickYch. 23 lesních a 1 lodního inženýra. Dle námdno-stí bylo 68'2 čelSkosJovenské, 25'8 něme.ckó. 3'5 maďarSlké. 0'1 rusínské. a, 2'4 židovské. Proc,e,nto ~eměměřiiČŮdne 1. ledna, 1931 činilo 26'8, taikže přes přirt1stek 8 člcnú v roce 1930, jeví se stále menšim. Celkový přirůstek členů J. K. v min. roce čin:l 40 osoh. PleehoV'ky na přepravu katastrál písemného operátu dovomčuje zavésti Ing:. E. S 1a v í č e k z Levke. pod'obně j,a;ko jsou užívány pro 'zá!silky pMnů katastrál pošto;\. Ježto jeho referát ,p.ro Z. V. jest dosti rozsáhlý a nutno šetřiti místem. donoruču}eme kJleg'Ům. kteří se o vi'lc z:a.jímají. by se u k'Olcg-y při.hlá:sili. Dobrý ten námět měl hy b~-tí llvá~cn a POf,ouzcn rozhodujícimi kruhy. 1
ústřední
vydavatelská
komise
v Praze.
Ústředni vydavatelská komise v Pra,ze vznikla. součinnosti sborů prOfe8-0rflkých a ••tudentských spo~ků odborných na. Čes. vy-s. učení technickém v Pra,ze. kte,réžto oboji korporace jsou v ni za8ItJ0wpeny a záležitosti finančni a vydaiV8JtelSlkéřeší. .Jejím útkolem .te vydávati {""Il'oonáškypro jednotlivé školy. :.lby se uSn;a(]JJJilostudium domá.cích i cizích posluchlJ.,čů. TLm. že student má vydány přednášky. usnadňuje se mu studiU1ll podstatně. Neho1' může si lliku předem pro-čísti. prostudova,ti. tl1kže je s lá,t,koa OIbeZUtú,men již. když zde ilo přeidná.šky. Sleduje pa,k s docela jiným zájmem a s většim užitkffln ústní výklad, věei nejaslllé neb nesprálvně pocho:pené se mu osvětlí a poznámky, které v 'll'řOOl1ášoesi pise, jsou vl8Jstně již repetitoriem. Námitky, že posluchači do v,řednášek pak n.echodí, jE!OUnesprávné .. neboť výchova studentů má býti taková. aby své ,povinnosti studentské svědomitě konaU a v tom je obsaž,elIlia.pilná nálvštěvapřednášek a cvičeni. Ústřední vydava;telskou komisi a Spol. posluchačů zeměměř. illlženýrstvi na čes. vY'fl. uČ€nítoohn. v Pmze vydány jsou: D r. F i a 1a: Geodetické poětáh,tvi. II. běh Kč 44'-Kartografické zobrazováni " 33'Nomografie " 13'50'
1931/163
In Ž. H a u e r: Encyklopedie imž. skwite,lství konstr. i dopr. D r. K u b e c : Zákony kOIDwsa,ční . D r. Mti I b a u e r : Prakticlká fotografie ,I. P e tří k: Nivela.oe Agrární opelJace Úvod do kata&tru ln ž. P o Itu žák: Letecká fotogrametrie D ,I'. P l' o ik e š: Nástin nauky o zemědělství Dr. R y š1av)': Měř,ení podzemIllÍch pro&tor TJ r. S v oih o d a: Optika ge,om. -- Sférická astronomie V~-tisky z8lsHá jakož i 'složni li&tky pošt. spoř. dodává mise", ueská technika, Praha-II.
Kč " " " " " "
30'6'9'-11'13'6'80 30'50 8'-" 37'50 " 15'" 30'vydavatel&ká ko-
"Ústřední
Zprávy osobní. Změny ve stavu kat. mer. úředníků na Podkarpatské Rusi (červenec až zálří): Petnl G I uch o v o v i, smluv. měř. úředníku, ipr0'Půj>čeno služební místo v 6. plat. stulP. Ing. Viktor P I' o c h á z k a přiJat jako měřůčský k oncipista .. Zm~ny ve stavu měř, úředníků poz. katastru na Slovensku: I. Přijati: a) 'za měř. koneipílsty: ]jng. Firant. Dolež"l (Seěovce), Ing. BlahoslalV DV10'řák (Prešov), Jan Hamšta (Skalíca), Ing. František Klimeš (insp. k. v. v Košicích). Ing. Josef KuJplka (ínsp. k. v. v Tmě. SY.· Martině), Evald Liška (,Bán. By&trka), a Ing. Vlwlimír Lou. žil (Humenné) .. b) Za. smluvní mě,ř. úřednÍlky: Ing. Viktor .ČeltveríkoiV .(mm. Sobota), Ing. Nikolaj Štěpánov (Spiš. }
VEŠKERÉ
PŘ(STROJE
TOPOGRAFICKÉ
spojuje
AUTOREDUKČNf
v jediný
TACHEOMETR Nahrazuje
všude
nivelal!ní
stroje,
ETABLlSSEMENTS SANGUET Ředitel Dodavatel
veřejných
Ing. Ph. JAR
R
E,
diplomovaný
institucí, techn. škol a koloniálních
kafdém pflstroji, ~bysle se vyhnuli padělkům.
úřadů.
SANGUET theodolity
31, rue Monge zeměměřil!,
Žádejte
Ellim informaci abonent.
1931/164
a tacheometry
absolvent
PAŘíž
(V.)
polytechniky.
jméno SANGUET na Z. V. dodáme
vyplaceně.
ZEMEMEŘICSKÝ VĚSTNÍK
10 1931
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XIX. ROČNíK - V BRNĚ: 1. PROSINCE 1931
•••••••••
O společných
pohraničních
pozemcích.
Ing. Váiclav Hla v s a.
(Dokončení. -
Fin.)
(3) Poněvadž průběh pohyblivé hranice katastrálního území pro stálou proměnlivost se při zaměřování hranic katastrálních území zpravidla přesně nezjišťuje (na př. střed vodního toku nebo střed hlavního proudu v něm) a neomezníkuje 12, odst. 8. vI. nař.), a tudíž také nezaměřuje, nevyznačuje se ani v katastrální mapě přesně a shodně se skutečností, nýbrž toliko smluvenou značkou (tečkovanou čarou v přibližném středu společné pohraniční parcely). Společný pohraniční pozemek se omezpíkuje zpravidla jen, jsou-li jeho hranice zároveň hranicemi držebnostními. Takovýmto vyznačením pohyblivé hranice katastrálních území ve společné pohraniční parcele rozpadne se tato parcela ve dvě části, jejichž výměry se sice vždy samočinně navzájem doplňují na výměru celé společné pohraniční parcely, ale nelze je jednotlivě stanoviti shodně se skutečným stavem v přírodě. Výměra každé z obou částí (každé spulné parcely) se stanoví pro účely katastrální polovicí v)'měry celé společné pohraniční parcely. (4) Na katastrální mapě se vykreslí vždy obě části společné pohraniční parcely, avšak parcelním číslem jako samostatná parcela se označí toliko reálná část, patřící do dotčoného kata strálního území, kdežto reálná čás patřící do sousedního katastrálního· území, která tvoří tamtéž samostatnou parcelu, se v prve zmíněném katastrálním území neoznačí parcelním číslem a, jde-li o stálou hranici katastrálního území, vyznačí se spojitost se sousedícím katastrálním územím slučkou (viz obr. 1.). Při pohyblivé hranici nelli tohoto opatření (slučky) ani třeba (viz obr. 2.).
m
I'fEfJOVÝ tí./EZD ...... :.. ~ • •..
'
PddrtSlr!i potolr
. •.••..••••.••
•.
STRAS/CE (5) Hraničí-li katastrální území v průběhu společného pohraničního pozemku s více katastrálními územími, rozdělí se tento společný pohraniční pozemek na tolik samostatných společných pohraničních pozemků, aby kaž~ dým z nich probíhala hranice vždy jen dvou spolusousedíeích katastrálních území (viz obr. 3.).
1931/165
(6) Při vyšetřování a zaměřování katastrálních změn nastalých v společných pohraničních pozemcích je třeba rozeznávati, probíhají-li jimi stálé hranice katastrálních území nebo pohyblivé hranice katastrálních území. (7) Změny v rozsahu (velikosti a tvaru) společných pohraničních pozemků, jimiž probíhají stá 1é hranice katastrálních území, se vyšetřují, zaměřují a v pozemkovém katastru provádějí stejně jako změny jiných pozemků (viz obr. 4.). Při tom ovšem hranice katastrálních území musí zůstati nedotčena,
HAORY8Y
.,
Oltst/. Obr. 4.
ledaže by byl podle ustanovení §§ 31, resp. 67 katastrálního zákona činěn návrh na jejich změnu. Rovněž nesmí býti porušeno omezníkování hranic katastrálních území tak, aby snad póloha hraničních bodů zůstala nadále vůbec nezajištěna anebo zajištěna jen nedostatečně. (8) Při změnách společných pohraničních pozemků, jimiž probíhá p oh Yb 1i v á hranice katastrálních území dlužno rozeznávati, jde-li o změny menšího rozsahu, při nichž nepřecházejí pozemky s jedné strany společného pohraničního pozemku na stranu druhou, nebo jde-li o změny většího rozsahu. (9) Změny menšího rozsahu se vyznačí v mapách připojením přibylých částí sousedních parcel ke společné pohraniční parcele (na př. při stržení pozemkových ploch - viz obr. 5.) nebo připojením odpadlých částí společné
,
RAKOVA
'';5 R.kovskÝ P.~t~~_• .•.....•..•...•...•...• -- •....•. .." ..
J/ESELA
,
Obr. 5.
pohraniční parcely k parcelám sousedním (na př. při náplavu k sousedním pozemkům - viz obr. 5.) nebo vyloučením nových parcel, které nejsou již společnými pohraničními parcelami, z dosavadní společné pohraniční parcely (na. př. při vzniku ostrovů - viz obr. 6.) nebo sloučením dosavadních parcel, které nebyly dříve společnými pohraničními parcelami, se společnou pohraniční parcelou (na př. při zaniknv.tí ostrovů - viz obr. 7.). Při tom se vyznačení pohyblivé hranice katastrálního území smluvenou značkou (tečkovanou
1931/166
čarou) znova upravl Jen v oněch případech, kdy dosavadní smluvená značka (tečkovaná čára) se značně odchyluje od nynějšího skutečného průběhu hraniční čáry, zejména na př. probíhá-li hraniční čára nově vzniklým ramenem řeky (viz obr. 6.). Výměra každé z obou částí společné pohraniční parcely (obou spůlných parcel) se pak stanoví polovicí celkové výměry pohraniční
., .,
HRAD/51!
------- ,~~~~~j~:~=,,:,-, J j;;,~.~~:~_··'-·:~ •.·~·_··
~\l
_..•..•..•...•.. _.4 ...•
•••
110DROVltE společné parcely bez ohledu, byla-li tato parcela měněna po obou svých stranách, či snad toliko jen po jedné straně. Má tedy každá změna v rozsahu společného pohraničního pozemku vliv na celkovou výměru obou spolu sousedících katastrálních území.
L/TOHLAVY
(10) Při změnách většího rozsahu (při nichž přecházejí pozemkové plochy s jedné strany společného pohraničního pozemku na stranu druhou) je
rozhodným pro způsob provedení změny okolnost, nastala-li tato změna v dů61edku živelních sil (na př. při povodních) nebo v důsledku lidské síly (na př. při úpravách vodních toků). V prvém případě se vyznačí nový průběh
1931/167
pohyblivé hranice katastrálních území v přetvořené společné pohraniční parcele, při čemž pozemkové plochy ležící mezi původní a nově vyšetřenou hranici katastrálních území se připojí podle jejich příslušnosti k tomu nebo onomu katastrálnímu území (viz obr. 8.). V druhém případě je třeba napřed zjistiti, resp. rozhodnouti probíhá-li hranice katastrálních území nyní přetvořenou společnou pohraniční parcelou (na př. nově upraveným a jinudy vedeným řečištěm) a je-li také v novém průběhu hranicí pohyblivou, nebo probíhá-li dosud jako pohyblivá hranice zcela nebo zčásti dosavadní společnou pohraniční parcelou, třebaže tato pozbyla již svého původního určení (na př. opuštěným řečištěm) nebo konečně stala-li se v celém svém průběhu nebo třeba jen v některých částech' svého průběhu hranicí stálou. Probíhá-li hranice katastrálních území jako pohyblivá přetvořenou společnou pohraniční parcelou, projedná se změna, jak je výše uvedeno (v prvém případě - obr. 8.); probíhá-li však hranice katastrálních území jako pohyblivá dosud dosavadní společnou pohraniční parcelou, která z části pozbyla svého dosavadního určení (na př. převedením vodního toku zobrazuje jedna část dosavadní společné pohraniční parcely i nadále vodní tok, kdežto druhá část zobrazuje opuštěné koryto vodního toku), rozdělí se dosavadní společná pohraniční parcela na části, které
jsou sice i nadále společnými pohraničními parcelami, avšak zobrazují společné pohraniční pozemky riizného určení, na př. řeku a opuštěné řečiště (obr. 9.). Stala-li se konečně hranice pohyblivá zcela nebo zčásti hranicí stálou (na př. při rozdělení opuštěného koryta vodního toku mezi držitele sousedících pozemkii), je směrodatným pro provedení změn v pozemkovém katastru jednak urllběh nové hranice katastrálních území, jak je stanoven v povolení změny katastralních území, a jednak platný d ržebnostní stav. (11) Pokud na Slovensku a Podkarpatské Rusi .běží pohybliva hranice katastrálních území pohraničním vodním tokem, patřícím do vlastnictví držiteh'i pobřežních pozemkii, vyznačí se priiběh hranic katastrálních území v katastrální mapě smluvenou značkou (tečkovanou čarou) obdobně, jak je výše uvedeno (viz obr. 2.). Pokud není v popisu hranic katastrálních území výslovně jinak uvedeno, běžLtakováto hranice katast:rálníchúzemí po neznatelných držebnostních hranicích, stanovených středem koryta-vodního toku. (12) Při zkoumání podle ustanovení § 78, odst. 3., bodu a) a b), vI. nař. budiž přezkoumáno zejména také, souhlasí-li dosavadní vyznačení společných pohraničních pozemkii na katastrální. mapě jednak s popisem hranic katastrálních území a jednak se skutečností. Zpravidla při tom piijde o společné pohraniční suché komunikace (pěšiny, stezky, cesty a silnice) a vodní toky (potoky a řekY), které dosud jsou v katastrálních mapách vyznačeny jako spiilné parcely bez ohledu, probíhaly-li jimi stálé nebo pohyblivé hranice katastrálních území. Tato vlastnost hranic katastrálních území (stálost, pohyblivost) není zhusta zřejma ani z dosavadních popisii hranic katastrálních území,
1931/168
kde bývá bez bližších podrobností jen uvedeno, že hranice katastrálních území běží po společném pohraničním pozemkú, na př. po potoce, po řece, po cestě nebo pod., anebo jejich středem. (13) Společnými pohraničními suchými komunikacemi mohou býti zpravidla jen neupravené a neudržované pěšiny, stezky a cesty. Jen výjimečně může býti za společnou pohraniční suchou komunikaci považována na př. udržovaná cesta, jestliže se sousedící obce resp. osady dohodly na jejím společném udržování, třeba časovém (na př. udržují-li cestu na společný účet nebo střídají-li se v udržování v předem stanoveném časovém období, na př . . ročně). Za společné pohraniční suché komunikace nelze tedy považovati komunikace, které nejsou v takové spolusprávě, nýbrž které jsou podle své správy fysicky rozděleny, zpravidla příčně. ; (14) Neupravené společné pohraniční vodní tdky, které jsou v katastrálních mapách vyznačeny jalt:.o SPŮlllé pohraniční parcely, buďte bez dalšího zkoumání jako takové pOh€cháriy i nadále. Hranice katastrálnich území jimi probíhající buďte považov4ny zap()hyblivé. Upravenými" spůlečnými pohraničními vodními toky probíhají zpravidla stále hranice kata,!3trálních území, ledaže by popis hraniy,_"vyslóvně jinak stanovil." I (15j Zjistilo-li by se při výše řečeném zkoumání, že hraA.~ce katastrálních území probíhající společným pohraničním pozemkem a vylzl1ačené na katastrální mapě jako probíhající spole{inou pohraniční parcelou, nejsou pohyblivé, nýbrž jsou stálé (na př. tvořil-li by hr~nici katastrálních území střed kanalisované řeky), zařídí katastrální měřický uřad resp. jeho měřický úředník, čeho třeba, aby zákres na katastrální mapě byl opraven. Za tím účelem zařídí podle notřebv omezníkování stálé hranice katastrálních území a její zaměření a sepsání ohlašovacího listu o vyšetřené chybě v zákresu. Opis ohlašova~ího listu se snímkem katastrální mapy o dosavadním a novém zákresu se připojí k příslušným popisům hranic katastrálních území.
BISKOIJPKY
/ "
..
SE8EC/CE (16) Při zkoumání podle ustano ve ní § 78, odst. 3., bodu c), vI. nař. nebo i jindy při vedení pozemkového katastru zavede katastrální měřický úřad řízení pro změnu hranic katastrál ních území v takových případech, kde v důsledku nastalých změn společných pohraničních pozemků s změnila pohyblivá hranice katastrálních území v hranici stálou, na př. v důsledku stavby silnice (viz obr. 10.), regulace potoka (viz obr. 11.) nebo pod. Při tom je třeba zpravidla dbáti toho, aby nastalou změnou katastrálních území se podstatně nezměnila výměra spoluhraničících katastrálních území a aby nově stanovená hranice katastrálních území běžela po přirozených rozhraničovacích čarách nebo aspoň po omezníkovaných držebnostních hranicích.
1931/169
(17) Vyšetřování změn společných pohraničních pozemků na hranicích měřických okresů dejž Se po dohodě příslušných katastrálních měřických úřadů. (18) Výše uvedená ustanovení se vůbec netýkají společných pohraničních pozemků na státních hranicích, ani státních hranic, ať stálých nebo pohyblivých. Potřebné pokyny stran jejich vyšetřování, zaměřování a provádění v pozemkovém katastru, a to nejen při založení nebo obnovení nebo reambulaci pozemkového kat astru, ale i při jeho vedení, vydá s ohledem na jejich zvláštní (mezinárodní) povahu ministerstvo financí zvláště." .
.
J9~
~
!
~
It
.....•.. - •...-
t
~r
A<,.?~
~l' ~
....•
~.
~
I
ti
•
,
•• I?elrg t/s/ava
SEIJ
'C Obr. 11.
Autor je názoru, že těmito několika předpisy by se nejen katastrální služba, ale i prakse oprávněných (§ 51 katastrálního zákona) osob nebo úřadů, pokud jde o předmětnou věc, podstatně zjednodušila a jednotně upravila. Nebylo by na škodu, kdyby o zmíněných myšlenkách se rozpředla v tomto časopise širší písemná debata *). Pohraniční společné parcely poskytují hojně látky i pro jiné úvahy praktických zeměměřičů, na př. jak nejvýhodněji na katastrální mapě graficky stanoviti střed parcely (střední čáru) vodního toku, vyznačující průběh pohyblivé hranice katastráln;ích .území a někdy i průběh hranic 4ržebnostních (je-li každá, z o17ou spůlných parcel. v jiné 'ťlržbě) nebo. praktických právník~ na př. jak zjistiti místní příslušnost při činech· žběhn-uvšÍch se na společných pohraničních pozemcích, u nichž průběh hraniční čáry není v přírodě patrný a často ani v době činu zjistitelný a jenž je na katastrálních mapách vyznačen jen přibližně smluvenou značkou (tečkovanou čarou). Résumé. S url e s par c e 11e s 1i m i t rop h e s m i t o y e n nes. Conformément aux instructions de mésurag-e. jusqu'ici valables en Tchécoslovaquie, on représentait les limites fixes et mobiles (idéales) de deux territoires cadastraux et parcourant les parcelles communes. de la měme maniere en ligne pointillée approximativement dans le sens de la ligne centrale de ladite parcelle commune. Tout changement de la configuration de 1a parcelle commune on représentait sur la carte non uniformément a défaut des instructions plus détaillées et c'est pourquoi qu'on en rencontrait souvent des malentendus. Dans son rapport l'auteur recommande un nouveau mode de représentation des limites fixes de deux territoires cadastraux voisins et parcourant les parcelles communes qui differe du mode de représentation des limites mobiles qui ne changerait pas. Aussi il recommande la publication des instructions dues a la représentation des changements de la configuration des parcelles communes sur les cartes cadastrales.
*) P o z n. r e d a k c e. Připojujeme se k výzvě pana autma a žádáme kolegy, by k této diHežité otázce otiskU svoje názory. Bylo by věru škodou, kdyby věc tato nebyla obšírněji probrána a prodiskutována v odborném Jistě.
1931/170
Obnovení pozemkového kata str u na katastrálním území Hradce Králové a Věkoš v roce 1930. Ing. T. K,l e p áč ek. Místní triangu1ace. Po1ní měřická $kup~Il8okatastrálního
měliWkJélho úi\a.diuv Praze (OdJd6lenípro nové měliíelní)pověřeI1lÍlvýkonem lmtastrMního wlli na kJaJta,str.území Fkarl'ce KrMové a VěkOlŠ,tVO'řÍiCÍch jedlnu po lilliokou obec HrarliooKrálové, w.polěaJia.po !!Vémpříchodu do oboo dne 22. května 1930 s iplrovMěnímmístní triang'lll1ooe0bod'fi5. řádil) na. dotčených územích, zaujímajících rozlohu 688 ha (Hradec Králové 343 ha, Věkoše
[~~ome1rická sít I Hradce Králové' r--
j:
,
i.~ •.
-r'1'. -I ' -~
I
(I
iI
u4~~~ I
---
I
l
I
I
If
L~E~CL
'I I,
I
'
*
\. I
._.- ._.-.-+._.
,....ř
\. ,/'
\
,
SI'ÁlENíK
,
:---'1--'
1\ i
\
~---. ------j! '
I
~~~--i
.
~""
!
_.
"·1 !
---------r--~-----
II~-I-'·~
I
1
Místní síť byla připojena na čS. jednotnou síť trigonometrických hodil provedenou na území Hradce a okolí až včetně do 4. řádu v roce 1929 triarigulační kanceláří min. fin. v Praze. Signa.1isační stavby této sít~ zachovány jsou (povětšině) až dosud. Aibyi místní triangulllJCemohLa býti pro vedJenaco nejhospodárněji bez Velkých výloh za stavby novýoh vyJookýchměřiekýcll věž(, bylo nutruo voil.itiz.a triJgooometrické body v trlangulovaném ú~emí se' naiLézajícívysoké kostelní věže a vytlŽíti vodorovnýoh střech. domů, které se daly poUIŽítijaJoo stRnovisko pro měřický stroj. Wooení trigonomet'1'ické sítě bylo dosti obtížné, ježto operační území jest úplně rovinné, až na starou část města Hradce Králové, ležící na malé vyvýšenině kdysi obehnané hradbami. Území Hradel) Krá-
845 ha).
1931/171
I
lové jest zastaveno až čtyřposchoďovými domy a územi Věkosí přízemními a jedlloposchoďovými. Kromě toho jest město na východě a západě souvisle zastavěno s okolními obcemi Slezským Předměstím, Pouchovem, Pmžským Předměstím a nepřímo i Kuklenami, čímž celé triangulované územi rozděleno jest na dvě samostatné části, které musely býti spojeny společnými trigonometrickými body (včžemi a komíny), hlavně pak nad celým krajem dominujicí 67 m vysokou "Bílou věží". Rozhled v celém území byl omezován vysokými vzrostlými stromy (lípami, topoly a pod.), rozsázenými zejména podél řeky Labe a Orlice při jejich starém řečIšti před regulací i novém řečišti po regulaci a podél četných komunikací kolem města, obzvláště pak při státních a okresních silnicích. Nově zvolené trig-onometrické body místní triang-u1ace v počtu 32. nebyly -li to body pevné (věže, komíny, bleskosvody a pod.), byly stabilisovány vesměs takto: Do vykopané jámy asi 1 m hluboké osazena na dno menší skleněná láhev, jež byla přikryta vápnem a uhlím nebo kolksem, načež byh na,sypána vrstVa hlíny asi 10 cm. Na-d to byla položena. centricky žulová de,Sika rozmč'fŮ 50 X 50 X 20 cm s vytesaným tmjúhelníkem a křižkem uprostřed. Tato byla z:1sypána vTstvouzemě asi 10 cm silnou. na kte,rou byl poSltatVen svi,sle a opět centriclkyžulový hrano[ o rozmě'rech 25 X 23 X 70 cm s vytesanými písmenami K. V. (katastrální vyměřování) a letopočtem 1930 na homím konci bočně strrany a křÍJžkem na vlrC'lmi vodorovné ploše lmmene. Na,to jáma byla zasypána vykop,anou 'zemi, kteJrá byla pozorně udusána,. Signalisace 14 bodů 5. řádu kromě zvolených pevných bodů byla provedena. až na jednu 10 m vysokou mě'řickou věž a 10 m vysoký ty;čkový znak ve,směs malými 6 m ''Ysokými trojbokým:i pyramidlami (bez truhlíku). PY'ramid bylo POUŽ'ltoproto, že jest při tomtozpůsohu signalim,ce možno měřit.i smě'ry piřimo na bodě. aniž by se musel znruk odstraňovati j3ko u tyč,kových měř. znaků se S1třeoi1'nímsloupkem. s,ahiajícím až na kámen.
Trojboká
pyramida tyčových
používaná znaků.
místo
TyiČkov'é znaky nutno po ukončeném měření smČlrů olpět po,sta,v;,ti, av,š'aik nedocílí se skoro niikdy nelbo s velkými ohtí:žemi j'ejich dřívější polohy a t,řeba proto. vyJŠeotřovati znova změněné centraiČní prvky, což nejen žezabl rá čas, ale i SIill1dJnO může vésti při výpočtu oontmčních změn k omyilŮID. Měření vodorovných i výškových směrů provedeno !bylo malým universálním teodolitem Wildovým, při čemž údalje na stupnácích 'byly čteny na celé vtelřiny. Měřeno bylo: A. na čtyřech měi-ických vě'Žíc.h, pOilta vených triangu[a.iČní kanceláři v roce 1929 na připojovacích bodech 3. a 4.řád~, o těchto v ýškácl1 středrnc1h sloupů a signálů: (jméno bodu) Rpálenik (3. řád) b) Borovinka } c) Na pastvišti (4. řád) d) Okrouhlík a)
(středni sloup) 3477 'Ill 21'70 ni 15'16111 10'64 ni
1931/172
(vrchol truhlíku) 3941 ni 28'44
II!
2011 ni 14"56 n~
B. Na š'esti kostelních věžíc.h vesměs eXciflntri.c1ky, ,1, sOce na bodě: a) Bílá vě~ (Hrodec KrMové) na 4 excentlrických staJnoviskádlstroje na kamenném l',ábradlí kolem ochoq;u. b) Nový H~adec Králové na 1 exoelfiťrickém Btanorvisku v 1. okně věiie. c) Kuldeny IJi:L 2 excentriCikýdl stunoviskách v 1. okně věže. ci) Poruooov na 6 excentrických stmllovLskách v nejhořejší Mni věže t. 'LV. lucerně, kde umístěn je,st hici zvon věžních hodin. e) Lodlenice na 2 ex,centrickýchstanoviská,ch a to na j-ednom v okně věže a ma drwhém v otvoru ffiJerziruči,člmmi věžních hodin. f) Ploti.~tě na 2 excootrickýeh stanoviskách ve 2 oknech věže. C. Na 18 ohyčejných stanoviskách. kde byl měřický st'roj postuven na stojanu přímo nad kamenem. Na měřických vělŽích. jakož. na bodeoo, kde tcodolit stál na stoj3Jl;lU, bl~~ohserV'a.ce proved€IIJI:L ,ce,lkem pohold'lně. Mnohem nesnadnějlŠípdc'fl byla na kostelmch vezLch. Truk illl3.př. pro veJmi ome1zený postor v báni věže kosteb v Pouchově ~prfiměr báně asi 100 cm) bylo měření, které nadto ohsaho'V':ll,o 48 směrů (i s,e směry na koncové body pomocnJ"c,h základen - 6 excentrických stanovisek) velmi svílzelné a ~adovalo na oibse~átmoiVi, aJbyse pn práci pohybo'vem" s městem sta1rým a jeho náměst,imi. Měření přelká1žeI llBjCIll nepřet1ržitý proud osob pěších. povozil s potahem koňským, nálkladnich automobilů a ,autobusů, ale OIbrzvMBtě !pak mffi'elllí znesnadňovala značně rychle tt ti,še projíždějící auta osobní a jízdní kola, kterých jest v tomto kraji neobyčejně mnoho používáno, Polygonisaci plOváděli tří měř. úředníci 43 pracovních dní a vyžadovaLa náklad asi 50.000 Kč. Zjišťování hranic kat, území. Záil"ove,ň s provádělním polygonisa,ce zahájooo bylo katastrální řízení pro q;jistění hranic ~bou dotOO1llých Imt13.strá1lníoh území. JeJikoii velmi čilým stavebním ruchem v dohě popiíeiVratové byIa. asi po[ov;na výmfuy celého kiatustrálního území &adce Králové zastwěna a jak jiii vpředu 'zmíněno, město s okOlními obcemi ,sta,vebně spojeno, Ib>yilyhil"anice v katastráJním území většinou zastavěny nebo uěiněny ÚipIině q]j€'zllI3.telnými. Bylo proto t,řeha před komisione,lním rzjiÍBťováním hiranic tyto proJítí poofte stla,rých fúuaěnich plánů a polních ná·ěrtů vytý1čít.i, na zidích d'omů a. plotech
1931/173
I
'-
!
L__~~~_ j
__
1931/174
ia.hrad vY1znaJČ.iti,aby'palk mohlo býti jednáno ozměnooh takovýcl1 hmnte kat. wzemi, které se ~iirorz.eným rozlJirnm,íiČoV'acím ČMám nepřimykaji. Podolbně postupováno bylo při shledanýclJ: 'l.měná.ch kat. Úizemí povsW~h regulaci řek LaJbe ~ OrI1oe. Po tOOhto přípl113JV1Il~praoíc.h rp!řikJrO'Četno(bylo pak Ik,e, komisionellnímu zj,ištění hranic kait. území provállěnému přesně podLe ustJanovení § 9 kat. ,zákona. Katastrá1ní komise usnesm se na diosti 'ZllilIČnýc.hizměná()h hranic kat. území kolem ,oolého zamělřova néh{) wzemí. NaNlI'hov8Ioo změny budou po s :iliválení p'řisluŠJný,ch obern.ich zastupite1stev předloženy k úřednímu schváleni. Práci prováděli dva měř. úředníci 14 pracovních dni a vyžadovala nákladu asi 10.000 Kč. Katastrální řízení bylo v Hradci Králové skončeno dne 31. října 1930 a bylo v něm Pak pokračováno (podfOilmé měření) v letním ohdlOlbiroku 1991.
Literární zprávy. Recense.
Relazione dimostrativa delld stato e dell' andamento
dei
lavori
catastali
dal
1. luglio 1928 a,1 30 giÍUgnlo 11)29. Roma 1930. 200 sůran velkého oktávu a 3 mapy. VelM publikace itaIgká, kterou V'ydá-vá "Dir,ezione g-€Inerale del 'catasto e dei setrVizi toohnici", podává přehled prací katastrálnďch v období od 1. července 1928 do konce ěe!I'vna 1929 za 1"edení ředitele Galata. Na základě zákona z 1. bře1zna 1886 provádí se lIJový jednotný katastr pro lrtJalii a práoe tyto pokrOlčily již taJk. že dnem 30. červ'OO 1928 hyl nový kamastr udržován pro 3637 obci, v TOIzloze 10,779.679 ha, obsahU!jící 19,358.268 parcel, náležejíoíClh 3,416.816 drži. telfun. Během roku Ipřibylo 566 obci v rozloZie 3,619.719 ha, obsahující 3,657.148 '{lamel, nálwejicích 1,243.152 drižiJtelům. Ve spise se uvádějí postupně jednotliv:é provincie a v mch okJresy a. vykazuji se jedIIJotlivé /Pl'áce a její ch pokrok. CelkJem vykazuje se 28 provinoÍÍ italBlkých a 7 proviOOí z bývalého RalmllJS:ka.v rozloze 10,847.481 ha, v nichž je kata.str udržován. Kromě toho v dalších 31 provinciích je nový karoastr uďtržováID Ipro 669 obct v rozloze 4,283.467 ha. Nový k3Jtastr je již udržován pro 48'91 % Ipovrchu kralovstvi. Stav persornlu dnem 1. července 1928 byl následujíci: Inženýři 415 oeob. goometrů 1045 osob, kresIi.čů:, počtářů a osta,tní subaltemÍ 1250 osob, proZ3Jtímni toohnikové 824 osob, ,pomocný s:ubalterní p~sonál 460 osob; -k tomu se prnpočiM,vá iperSlOlIJálrpře1"zatý oz býv. rakoue kiá správy 129 osob. V době jmenované 1928-29 bylo vyna[ož1eno na trilangulaoo . . . .. 558.870 lil', na měřeni 28,349.980 lilI', na udržování st.aršich map 549.732 lir, na vtřiďo'VD . . . .. '4,191.759 lítr, na publikování a reklamace 3311.453 lil', na Ziavádění ka1twstru 3,790.109 lil', na udržování ..... 15,159.764 lir, úhrnem 55,941.667 lil'. (}elkOVý náklM 00 vybudová,ní TIlového kalVa,s.t.rua jeho udržovállJí dosturpuje tímto rokem 613,520.209 lil'. Jako průmětrný nak1lad vychá.zí: nit měřičské práce (i s triang. \ 42'31 lil' na ha či 32'50 lil' na parcelu. na vtřídovánÍ. . . . . .. 6'99""" 4'77" na publikaci a reklamace 9'48 " ,. " " 6'57" na zaváděuí katastru . . .. 4-47"""" 3'50" " celkem. . . 63'55 lir na ."" či 47'44 lir na parcelu. Přev,edeno a vyjádřeno v proCJent,ech dává 00 měřeIIJÍ . 67% na vttřiďování. 11 % na IPublikaoi a l'€Ildwmace . 15% na zavedení ka.tast.ru 7% Dle územ:n.í výměry Ipřed valkou 28,661.000 ha bylo by hotovo ke konci června 1929 wsi 68% výměry a zbýlvalo by ještě 32%, kde-žto vezme-li se v úvta.hu poválečná výměra 30,972.000 ha, zbýlv'ajkl by 30'1 % ještě. Řadou tabelárních přehlédů jsou zase ilustrovány i tyto' práJoo podrobně dle provincií. K1romě toho je tabulka další věnována rozvrhu strojů na j.ednotlivé provincie při pra.cich tam konrunýlClha vykazuje se oelkem 175 theodoHtdi, 1034 t.acheoollJetrů, 39 'klepsd, 99 sextantů. 127 stolů;, 895 p!animetrů, 388 Illtkových, 47 pomtacich strojfi, 56 ps.acích strojil a. řad u dalšÚJ0hpOO1fiook. Je zřejmo, že italské ředitelství lmtJa;s.tru neěetří praci a ISIIlIažise veřejnost podrobně poučomti o významu své Ipráee, o postupu u peněžnilch nálkladeeh.
1931/175
Bylo by i pro náš ka,w,Sltr důležitým proj>evem, kdyib'Ychom měli podobnou publikaci 8oubornou za prvých 10 let kata,stm česlkos,lovemlkého a pak ,postupně o dalších p'racich v jistých ča80vých ,oddílech. Ukálzalo by se, aSPoň veřejno8'ti, jaká technická i OTganisa.čni práce je tu vykonána a jaký význam zeměměi"iči plipadá při kOI1wlidaci právních pooměril. v republice. P-k . • Deutscher Landmesser-Kalender 1932. Vydává měř. inŽ. H. B lu m e n ber g. Nakladatelství R. Reiss, Liebenwerda. Formát l1X17 cm, asi 270 stran, cena ř. m. 2'50. Oilé zeměměřičské nakladatelství liebenwerdské podává nám k uzávěru roku další ročník (XXXI.) svého chvalně známého kalendáře. V obsahu není žádných velkých změn. Opět kalendarium, matematické tabulky. míry a váhy, dovolené odchylky, sazebník prací úředních, soukromých a soudních, poplatky poštovní a drážÍtÍ, předpisy pro motorová vozidla s přílohou (výstražní tabulky) a konečně porovnání cizích peněz s ř. m. StručI1ý návod k normalisování formátů psacího a kreslicího papíru, i průsvitného, jsou účinnou propagaci normalisačních snah v kruzích zeměměřičských. Kapitola o mírách a váhách jest rozšířena o 13 stránek převodních tabulek pro převádění starých německých (hlavně pruských) mír délkových a plošných' na míry desetinné soustavy. Druhá polovice kalendáře jest i v novém vydání na rok 1932 vyhrazena poznámkovému kalendáři s údaji o východu a západu slunce a měsíce pro každý den. Vkusně upravená knížka - nyní již v kožené vazbě získá si jistě zase mnoho' nových odběratelů. -18-
Zprávy odborné. Měření úhlů v polygonálních pořadech "metodou tří stativů" bez použití centračního dalekohledu. Místo. centra ční ho dalekohledu A. Jurkevič (Rusko) použil kovové centrační tyče a stiaJti'VU.Nastativ se umístí t,rojramenná kovová podložka, mající ve střední své části seříznutý dutý ikuž,el, který se ,prostrči otvoremstativu a Ipomocí kolečka a matice p€'Vllě se spojí se sta>tívem. (Obr. 1.) Kovová podloika má na ramenou rýhy, do n1ichž zapadnou stavěc.{ šrouby úhloměrného 9troje. I
~
V
Obr. 1.
Obr. 2.
Centrování nad bodem se děje pomocí ooelové tyče, jiež má na své spodní části asi 1·6 kg těžké závaží (z). Při tom doporučuje se užíti krabicové Hbely pro dncíleni vodorovné polohy desky stativll. (Obr. ~) Při měření úhlů, zaměřuje se na část tyče nad regulující kuličkou umístěnou nad deskou stativu (n). Při záměně signálu úhloměrným strojem odstraní se tyč se závažím a n3d otvor se postaví uhloměrný stroj. V zádíí--říjnu 1929 touto "ll1I8Itodo'utřístativů" s ,použitím centra.ění tyče bylo zaměřeno ti Ipolygomi při střední délce polyg. strany 250 .m, pří čemž byla výpočtem zjištěna SilJi\edníchyba v uzávěru polyg'Onu 4".6 při střed11ú chybě měřeného úhlu ± 2".7 (Úhly se měřily 20" teodolitem fy NeuhOfell'.) . Vyloučíme-li dle metody nejm. čtvercu chylbu mě,řenél1o úhlu, dostaváme střední ('ohybu d,ostředění ± 3". 7 lil užitím ~zorce Helmelrt{)"'a při stiiední délce polyg. strany 250 m dostá-v,s'me sti'edni chybu v c10fltředěni = ± 2". 6 mm. Výhoda této me,tody ještě "'počívá v tom" že se umožňuje měříti ,přes malé přI" kážky, jelikož vilSuru máme polmenu dost3ltečně· vy'soko noo t.e-rénem. Při výtpoč,toch ovšem chyba v dostředěni a urovná.ní stroj,e nesmí se Il'ozdělití na všechny úhly, pOIllěvadž má vlív pouZé v prvním lil rptOSlec1rumbodě polyg. pořadu. Dle "Goodesistu" čís. 8-9/80. (Poznámka..) Dr. Fr. Kohlel' ve svém [.ojednámá "Nová metodia měření záIkJaden pro trigooonwtrické sítě katastrálné, městské a horniťJké, jakož i měřemí polygonových stl:iaIl" (vydáni·Oeské matice technické r. 1914), popisuje stejné asi zařízeni t. "LV. oontra.ča:lí tyče, B!Joužíoíku přesnému oontrováa:ú hlavice šroubové nad me?-Hehlými body zákJadny neb polygonové strany při běžném neh rychlém měřetní. Místo zálV'a.žítyJČ jest uvnitř ~atřffila péll'em, ooteré posuvnou spodni část tyče stále tlačí dolů. Ing. V. Karpušlrin.
=
1931/176
o obtížnosti vojenské služby zeměměřičské pojednává v časopisu "Geodezist" č. 2/3, 1931 lékař Račkovs oMedem na poměry v SSSR. . Račkov pozoroval 'zeměměřiče systematicky a to jak při práci, tak i po ní v době odpočinku, takže vyšelt.řil vii", práce nejen na fy;sický stav zeměměřiče, ale i na Í'eho du· ševni schopnosti v době odpočinku. Vzhledem k terénu (tváirliv,ost, množství překážek, pevná anebo blátivá půda a,td.). ve kterém zeměměřič pracuje, vyšetřil, že pomělrně čaJsná vycháJzka do pole při neustálené ještě teplotě vzduchu, vydává organismus extrémnímu koHs,:ín,í, Práce na kOlpcich zapruli. kého větru vyvolává zchlazení tělla a zvláště rukou, oož začátkem léta a na podzim vede k rŮJzným nemo<>em (na,stuz,ení, revmatismu. ischia5u, 'zápalu pLic atd.). Kromě toho zpozo· roval v le,tní době u 'z,eměměřiče napjat08it nervů a Isvalové s:ous1ta'vy org-anismu; při pracích kancelářských přemiíru duševní námahy a naopak při ,pracích polních jasně vyjádřené fysick.é přepínání. zvláště pří chůzí k místli !pracovnímu. při přechodu z bodu na bod a při postoji na Ipowrovadm bodě; velkou potřebu rychlých a pevných pohybů; nutnost značného souf'třed'ění my81enek, analytickou asynthetickou č
r.
1931/177
c) Studie o d08lavadních strojích pro leteckou d) Proces negativní, positivní a fotografický e) Podmínky atmosférické.
fotogrametrii materiál.
a sestrojováni
nových.
13. Teoretické práce k řešení otázky nejvhodnější projekce kartografické pro mapy různých účelfi. 14. Studie kartografického materiálu, zpracování klasifikace. Kromě toho následuje ještě celá řada otázek, které jsou též řošeny í v jíných státech, nehlodě k tomu, že jsou sem zařaděny též otázky, týkající se vědeckých vztahů mezi ústavem geodetickým a kartografickým U. R. S. S. a ·cizinou. (Překlad z rozesílaného tiskopisu.)
Zprávy spolkové. Zápis o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů konané dne 21. listopadu 1931. ,schůzi předsedal prof. Petřík. Omluveni byli Ing. Klega, Payer a Švec. Po schválení zápisu o předešlé schůzi čtena byla zpráva pokladní, dle níž je stav jmění Kč 10.723'70, stav dlužných příspěvků se zvýšil na Kč 9264'-. Pokladníkovi došly přihlášky nových členů: Ing. Jana Votruby, Nikolaje Němčenka, Jana. Harašky. Jejich přijetí bylo schváleno. Na vědomí bylo vzato vystoupení Ing. Exnera z Lanškrouna. Nato bylo jednáno o memorandu měř. inženýrů u min. železnic. Prof. Petřík informoval se znovu u ministerstva a zjistil, že nálada neni pro podání memoranda příznivá. Zato bylo zakročeno znovu v min. veř. praci. Předseda čte dále návrhy redaktora Růžičky na zvěŤJŠení čísla 10./1931 a 1.11932 Z. V. o půl archu, na zvýšení členského příspěvku, resp. předplatného na Z. V. na 60 Kč a posléze na poloviční slevu předplatného na Z. V. pro členy Spolku čs. zeměměřičů a Spolku inž. stát. měř. služby po dobu výkonu presenční vojenské služby. První návrh byl schválen, druhý byl odložen pro valnou hromadu a třetí byl schválen se zpětnou platností pro rok 1931. Výbor vyzývá přednosty úřadů a kanceláří, aby působili na přidělené úředníky, aby se stali členy spolků stavovských a tím odběrateli Z. V. Prof. Petřík sděluje, že dostal opis resoluce studijní komise curyšského kongresu. Oklepy budou rozeslány zeměměř. spolkům. aby mohly podat min. školstvi a nar. osvěty resoluce, zdůrazňující, že tříleté studium zeměměřičské je minimální. Předseda oznamuje dále, že· se jedná se stavovskýmí spolky o příspěvek na zakoupení řetězu pro děkana vys. školy spec. nauk. Jednota úř. aut. civ. geometrů povolila již k tomuto účelu 800 Kč. Bylo rozhodnuto, že Spolek čs. zeměměřičů povoli 400 Kč a že Klub měř. inž. hl. města Prahy a Spolek inž. stát. měř. služby bude písemně požádán o účast na uvedené akci. Při volných návrzích daporučil Ing. Pudr k úvaze myšlenku Slovanského svazu zeměměřičského. Návrh bude připraven -k příštímu mezinárodnímu kongresu, aby mohl býti se zástupci slovanských spolků projednán. Schůze zahájená o 17. hod. skončena byla o 18Y:í hod. . Zpráva o mimořádné valné hromadě Spolku. posluchačů zeměměřičského inženýrství, konané dne 23. října 1931. Po z3Jhájená, přečteni 'Lápisu a uvútánÍ hostí ujaJ. se slova prof. Ing. J. Petřílk:, který pozdravil ,posluchače ~rvního ročníku a podal návod k nejúspornějšímu uspořádání studia k piIVni státní 7Jkoušoo. Dále ufl(,~()I!'I1ilna stipendíJa VYp!laná. ministerl'itvem financí p.ro absolvelllty i posluchače zleměměřiťJSkého inženýrSltVÚa dOlPolflllČOVlll,I pooluchaČ1'tlm,aby o ně Žádlali. ZmiIlliI se též Q llIUItnostivybudování řádného slovie,nského ka.ta;;;tru a v~zval po8luchače, aJbyse tedy hltsili na. Slovensko již z vlastene0kých důvodil.. Booěvadž byl'zaměst001[1 ještě j,inou k'OIDisí, po ,svém proslovu odešel. Po odcilioou !pana profesora l1:)zvinula se dalbat:1 o různých námětech a SltipendiieJh. Kol. Pernica ne\ÍpTVe referoval o rozhovoru s [JIanem rIlIinistersikým radou Ing. Mandysem, kterého nlavštíviJ s jednatelem, aby ho pOižádaIi o informace. Dověděli 00 náJsledujicí: O s~endlia. mtl.ižežádati každý posluchač zemJěměiřičského inženýrství. Piiednost budou míti hoto-Vli inženýlři, pak absolventi, třetí a snad dojde na druhý a prvý nočník. Pan min. rada tvrdí, k zeměměřičství musí býti mnoho lá&ky, poněvadž je třeba p:racorvati daIeko vlC'!e neiž v oborecili jiných, nehoť nelze dodržovati 'záikonnou J}racovni dobu.. zvIáště když počasí dovoluje 'PIrMovati od slunce východu do slunce západu. Jako odměnu za siVoii práci nedostává snad zeměměřičsiký inž~ýtt' velký honorář" nýlbrž dobrý spánek a hlavně chuť k jídlu. V létě v nejlepších mělsíeJích je zeměměřič velllku na. če:r&t· vám vzduchu a v zimě, v době
za
mm.
1931/178
rady MRndyse, že postup ministerstva fina,llcÍ proti zememeucum je má,lo laskavý" ba docela ne~askavý. MintsterstiVQ financí platí PomocnÝl!ll silám s ni~ší střední neb měšťooskou školou služné vyš,šÍ, než je počáteční plat vysolwškolským absolventům 00 drvěma stáJtru5mizkouškami, čímž morální jejich prestiž nepopiratelně před veřejností trpí. Kdyby se )dnalo o práNníky, jistě by si min~3terstvo financí něco takmého nedovolilo. Bylo mluveno též o tom, že pragmatiMLrui zeměměřičí nedO!StáJva.jidiéty pH měře,ní v místě, ale smluvI1JÍmzeměměřIčUm je minist,erstvo filllallcí povoluj,e ve formě' odměny. Konečně n:úz,ké,platy ne~ákaji mladé ?Jeměměřiče rua Slovensko, poněYadž tam je ne· úměrná. drahota životních potřeb a absolutní nedostaJtek bytů. Není divu, že- posluchač, který během studií získá tak,ovéto infOlrmaoo o mini's1Jerstvu fiooncí, nespěchá na Slovensko do katastrální služby. DalšÍiIn bodempTogTamu byly doplňovací volby. Byli zvoleDii: místopředsedou koL CZlllpak, j,ednatelem kol. Port. Z pr"n.iho ročníku do výlhoTu zvoleni kolegové: Nádvorník_ Nik,od:em, Křížek. Rakouská fotogrametrická společnost oslaví během měsíců března až května 1932 v době, která bude ještě blíže s,tanoV'ena, - 251eté výročí svého zalo~ení. Slavnosti jS'Ou To~žC'ny na 3 dny. Zahájeny budou prvního ooe dopoledne slavnostním shromážděIlÍ'lIll a otevřeDlím výstavy, odpo!ledne následuje prohlidka Vídně v autokarech a vooer banket. Druhého dne koná se '\o"'alnáschůze ra,kouSlké fotogram. společnosH, po níž budou ná,sledovati vědecké přednášky. Odpoledne návštěva .Kobenzlu a GrinJ:~ingu. Třetí den bude věnován návštěvěkartografiC!kéhOl ústavu a spolkového měřického úřoo.u. Odlpoledne výlet autokary Vídeňským ~esem do Badenu, kde bude )lJspořádán společeIJlský večer. Rakou~ká fotogrametrická společnost ZVie os,tatní SpOlečnosti k úěaJsti. Výdaje na podniky spoJené s osla,vou budou okrouhle 30 S (t. j. př~b1ižně 150 Kč). Bližší zprávy uveřejnJíme. Přihlášky přijímá jednatel č,sl. fotogrlllIll1.SlpoIeonO!StiIng. K. SrOO, odborový rada, Praha-Smíchoy, Min. vel'. pra,cí.
Různé zprá vy . 125 Jeté výročí přetvoření stavovského inženýrského ústavu na stavovský technický ústav bylo oslaveno na Čes. vys. uč. techn. v Praze dne 10. listopadu 1931, Slavnostní seMzi, jíž se zúčastnili ministři Dr. Dérer a Ing. Dostálek, zástupci něm. techniky a četní zástupci vel'. úřadů a korporací, zahájil rektor J. M. Dr. Anderle úvodním proslovem a navrhl pozdrav presidentu republiky T. G. Masarykovi, jehož vzpomněl nejen jako hlavy státu, nýbrž i jako čestného profesora Čes. vys. uč. techn. v Praze. Profesor J. Pe tří k promluvil pak o historickém vývoji pražského vys. učení teehnického od r. 1717 do dnešní doby. Slavnost byla skončena doslovem rektora a státními hymnami. Přednášky~ vydané ústřední vydavatelskou komisí při čes. vys. učení technickém v Praze II., Karlovo nám. 14. (Za každou knihou je v závorce n a pře d krá m s k á cena a pak studentská cena její.) Č e n s k ý: Tabulky: Vazby cihel. zdiva (Kč 39'-, 28'-), Otvory ve zdech (Kč 27'-, 20'-), Tesařské a truhlářské va.zby dřav (Kč 40'-, 29'-). Čí ž e k: Encyklopedie pozemního stav., text a tab. (Kč 40'-, 35'-). F e I ber: Zákl. kinematiky (Kč 37'-, 27'-), Hydraulika (Kč 52'-, 37'50), Technická mechanika, I. díl (Kč 40'-, 29'-). F. F i a I a: Geodetické počtářství, II. běh (Kč 60'50, 44'-), Kmtografické zobrazování (Kč 45'-, 33'-). Herzán: Encyklopedie stavebního inženýrství, text a tab. (Kč 54'-). Haner: Encyklopedie inž. stav. konstrukt. a doprav. (Kč 41'-, 30'-). Hor á k: Hospodářství luční a pastvinné (Kč 40'-, 30'-). K u b e c: Právo veřejné, I. díl (Kč 33'-, 24'20). Právo veřejné, II. díl (Kč 18'-, 14'50), Zeměděl. právo správní, III. díl a doplňky (Kč 48'-, 26'-), Zeměděl. právo a politika (Kč 25'-, 16'-), Čs. právo honební (Kč 11'80, 8'60). Zákony komasační (Kč 8'-, 6'-), Lesní zákony (Kč 13'80, 8'50). M i I b a u e r : Prakt. fotografie (Kč 11'50, 9'-). Ne c hl e ba: Encyklopedie lesnictví (Kč 22'-, 18'-). Pe tří k: Agrární operace (Kč 18'-, 13'-), Nivelace (Kč 14'-. 11'-), Úvod do katastru daně pozemkové (Kč 9'60, 6'80), Zákony evidenční z r. 1883, 1894 a 1896 (Kč 12'-, 8'30). Pro k e ,š: Nástin nanky o zemědělství (Kč 13'-, 8'-). Q u a d r á t: Chemická metallurgie, 1. (Kč 49'-, 30'-). R Y Š a v ý: Měření podzemních prostor (Kč 48'-, 37'50). J. S v ob o d a: Sférická astronomie (Kč 50'-, 35'-), Optika geometrická (Kč 21'-, 15'-). S p á I a: Pružnost a pevnost (Kč 31'-, 23'-). Pot u žák: Letecká fotogrametrie (Kč 42'-, 30'50). K u b e c: Právo vodní a meliorační (Kč 8'30). Stav "Tiskového fondu": Posledně vykázáno 1711 Kč. Dále přispěli: Ing. Nosek Boh., Kalek, 30 Kč, Ing. Novotný Jan, Uher. Hradiště, 30 Kč, Ing. Kuncl Frant., DomažHce, 20 Kč, Ing. Malina Karel, Domažlice, 50 Kč, Ing. Cvrk Bedřich, Milevsko, 20 Kč. Stav k 15. listopadu 1931 úhrnem Kč 1861'-. Počet posluchaču zeměměř. inženýrství v (SSR. Od 1. stolice niž. vyš. geodesie v Bmě (prof. Dr. A. Semerád) došla tato zpráva: Ukončený zápis pro zeměn1ěřičské studium ve stud. roce 1931/32 vykazuje násle dující počet posluchačů: I. roč. II. roč. III. roč. Celkem na české technice v Praze 201 104 200 505 na české technice v Brně 119 59 67 245 na německé technice v Bmě 102 57 43 202
1931/179
Zprávy osobní. K sedmdesátým narozeninám Dra Jos. Jana Friče. NárodoooSipiOdářský ús,tav při Oeské akademii věd a umění vzpomněl sedmd~sáitky svého váženého a otěného, ale nad pomyšlení skromného presidenta, který se každé veřejné oslavě vyhýbá, způsobem pokud !I!-o~no nenipadným, vysloviv mu čtyřčlennou deputaciÍ jménem všech čl€Jflů ústavu srdečné a upřímné hlahopřání. Veřejnosti nesmí však býti 'za,mlt:eno, že bylo při tom oslavenci na základě sbOf()vého usnm.ení Núrooohospodářského úst,lVU odevzdáno vyznarrnenání čestnou cenou Wiehlov ou ve z,pů8obu zlaté medaUe s přísluKným diplomem za zásluhy, kte1rých si sVO'jí životní prací získal techníoký pokrok. Dr. J. J. FTič, vzácný příznivec našeho hvězdářství, který svým nákladem lpost:wil hvě7.dárnu v Ondřejově a věnoval ji Karlově unível'3itě, je vynikajícím průmyslníkem, který taklika z ničeho a holýma rukama vytvořil nám výrobu matematicky přesných měři·· mch přístrojů a 'astronomicko-geodetiokých aparátů, jedinečnou svého druhu a typu, kfJe,rá i v nejpohooi1ejších a nejprůmyslovějšícJl etá,tech cizích nalélzá odbytu a fl.právného oceněni. Jelínek. Osobní změny ve stavu měř. úředníků pozem. katastru na Slovensku (září a říjen). I. Při jat i : Za měř. kuncip.: Ing. Marche V. (Trenčin), Pave~ Becr (N. Mesto n.IV.) a AUr. Wagner (Komárno). Z a s m 1 u vn í měř. ú ř e d.: Ing. Sergej KQlVlalenko (Košice), VasiHj Sěryj (Lučenec), MichaH Ivan(\uk IKošice), Ing. GeolI'gij Fil~pov (Dol. Kubín), Ing. Nikolaj Romanělnko a V{ffiil VQskresenskij (Košioe), Vlad. Vladislav lev a Ing. Alex. orbuŠkěvič (Trenčín) a Ing. Alex. Zagorodnikov (X. Zámky). II. Jmenováni měř. komisaři: Ing. Vojtěch Král a Jan M1kuša (1'. Sv. Martin;, Ing. Pe.tr Vjazovec (Rim. Sobota), Ing. Michal Kiričenkov (Trnavv,), Ing. Valentin Schiebl (Bratislava) a Ing. Julius .Jenifl.ch (Levice). III. Nad o č a s n Ý od poč in e k pře 1 o žen: měř. kom. Ing. Ervín Keller. IV. Ze mř e I: vTch. měř. kom. Antonín Svoboda. V. Z e s I u ž by 'pil' op U š t ě ni: Smluv. měř. úřed.: Ivan Levieký (Lipt. Sv. Mikuláš) a Rudolf Lange (ZvoJ,en). Změny ve stavu úředně oprávněných civilních /(eometrů. 1. Oprávnění (aUltorisace) na byl i: a) u zlem-,kého úřadu v Pra.z,e: Ing. Konečný František, Strakonice, a Ing. BlOchl Waltt'rr, Kunžvart; b) u zemského úřadu v Emě: Ing. Jan Pospíšil, Prootějov; c) u vrchního soudu v Bratislavě: Ing-. Gaga-v Alex3Jndr, Bmtísl-ava. II. OIprrávnění z a n i k I a: Ing .. Jan Hemmr, Tábo'f (úmrtí). Ing. František .Tonet, Krnov (úmrtí), Ing'. Antonín Konrád, Oe8. Ktumlov (úmrtí). Ing. J08ef Vyroubail, Brno (rozsudek), mg. Robe,rt Oeřo'vský, Smiřice (úmrtí)" Ing. Rich8.rď Haas, Opa.va l1ÍllIlIrtí)
°
Výzva. Žádáme. aby každý přitel našeho listu se přesvědčil, zda jeho kolegové. s nimiž je v úzkém styku. jsou členy Spolku čs. zeměměřičů neb odběrateli Zeměměřičského Věstníku. Zjístíte-li. že Váš mladší neb starší kole/!'R jediný čs. odborný a stavovský list neodbírá, sdělte jeho adresu administraci časopisu Zeměměřičský Věstník. Brno XII., Tyršova 25. a to nejdéle do 20. prosince t. r .. aby mohla mu zaslati ukázkové číslo z 1. ledna 1932. Redakce Zeměměřičského Věstníku. Oprava. Ve Článku býti správně .podsádkl'm"
VESKERÉ
;Mezníkování" místo posádkem.
čís. 9.
PŘISTROJE spojuje
z.
V. na str. 154, v 8. řádku
TOPOGRAFICKÉ v jediný
AUTOREDUKČNr
TACHEOMETR Nahrazuje
shora, má
v!ud~_nivelal!ní
stroje,
SANGUET theodolity
ETABLlSSEMENTS SANGUET 31,
J
a tacheom-etry
rue Mong8 -
PAŘil (V.)
~editel Ing. Ph. JAR RE, diplomovaný zem~m~1il!, absolvent polytech';;Tky. Dodavatel ve1ejných institucí, techn. !kola koloniálních ú1adů. ládejte kaldém
pffstroji.abyste
jméno
SANGUET na
se vyhnuli padllkům. BliHí informaci abonent. Z. V. dodáme vyplaceni.
1931/180
1. časť obrázku
2. časť obrázku
Komunikaěni síť dle projektu "Žilina roku 2000".
Přehled nezasta vitelných ploch dle projektu "Žilina roku 2000".
