Zápis z jednání Občanského sdružení za privatizaci a zlepšení podmínek bydlení v MČ Praha 2 s místostarostou MČ Praha 2 ing. Jiřím Paluskou a zastupiteli ze dne 18. srpna 2009 Za výbor OS se zúčastnili: ing. Daniel Kůta, Luboš Hronek, ing. Martin Jírovec, ing. Zdeněk Králíček, Michaela Mazancová, Jana Pospíšilová, ing. Dan Richter, ing. Viktor Tichý, ing. Jakub Tomíšek, hosté OS: Václav Kucharský, ing. Jaroslav Škvor zastupitelé MČ Praha 2 za ODS: ing. Jiří Paluska, MUDr. PhDr. Jan Payne, Ph.D., Jiří Priesl, ing. Jan Vaněk, ing. arch. Václav Vondrášek za ČSSD: Mgr. Jiří Dienstbier, Jan Pech za SZ : ing. arch. Petr Štepánek, Ph.D., Michal Uhl za ÚMC: tajemník ing. Michal Kopecký, odbor kanceláře tajemníka: JUDr. Andrea Horáková Přečtena byla ing. Paluskou jména těch zastupitelů, kteří se nemohli zúčastnit a omluvili se: p. starostka Jana Černochová (ODS), p. Alexandra Udženija (ODS), JUDr. Stanislav Křeček (ČSSD), p. MUDr. Elena Guttlerová (ČSSD)
Jednání začalo v 18 hod a úvodního slova se ujal J. Paluska (ODS). Zmínil několik setkání, která se zástupci sdružení absolvoval v červenci t.r. v návaznosti na jednání zastupitelstva dne 23. 6., při kterém se odsouhlasilo pokračování v privatizaci bytového fondu, ve snaze o konsensus. Obě strany k němu dospěly jen částečně. Z důvodu neshod žádalo OS o setkání s více zastupiteli, aby nebyl jejich názor tlumočen pouze přes J. Palusku. Aby OS mohlo posoudit názory ostatních zastupitelů, požádalo o tuto schůzku. D. Kůta (OS) zmínil, že 23. 6. odhlasovalo zastupitelstvo usnesení, na základě kterého J. Paluska má do 8. 9. 2009 na jednání zastupitelstva připravit a předložit podmínky pokračování privatizace bytového fondu. Při předchozích jednáních s J. Paluskou nám byla nastíněna jako prodejní cena cena obvyklá s tím, že cena administrativní je neprůchodná s ohledem na názory ostatních zastupitelů MČ. Jsme proto zde, abychom si jejich postoje vyslechli přímo a mohli s nimi diskutovat, řekl D. Kůta. Cena musí být spravedlivá, byty nebo domy nelze jen zakoupit, je potřeba je také opravit, domovní fond je zanedbaný. Fond oprav je nutné vytvořit, proto je potřeba zvolit cenu pro nájemníky dostupnou. Cílová částka deregulovaného nájemného je nezaplatitelná. Je snad nezaplatitelnost nájmů cílem současných zastupitelů ? Vše k tomu směřuje a privatizace za dostupných podmínek je jediným řešením.
P. Štepánek (SZ) reagoval s tím, že nevěří vlastním uším. "Privatizaci si chcete vykřičet. Visí snad na zdi dosud obraz Gustava Husáka ? Žijeme v době kapitalismu a socialismus je nenávratně pryč. Jediná možná cena je cena tržní. I zanedbaný bytový fond má svoji nemalou cenu. A argument, že to budou nájemníci muset zaplatit ? Platí přece všichni. Vy jste lidé, kteří za 15 let regulovaného nájemného vydělali milion a chcete levně byty v ceně o několik milionů vyšší ? Privatizaci za nízké ceny si chcete vykřičet ze zištných důvodů. Stát budete stát tolik, co chánovská rodina, jste asociální ! Proč za cenu administrativní ? Jiná cena než tržní neexistuje a není spravedlivá,"uvedl. L. Hronek (OS) argumentoval tím, že za cenu administrativní se prodávalo v předešlých vlnách privatizace, není důvod, aby tomu najednou bylo jinak. Sami jsme do svých domovů investovali, privatizace nebyla nikdy oficiálně ukončena, OS žádá proto její pokračování za stejných podmínek, jako měli předchozí nájemníci. Zamezme spekulacím s byty jejích prodejem, ušetřeme neskutečně vysoké náklady na práci správních firem, které pracují nekvalitně a jsou drahé. Tento systém nefunguje. P. Štepánek se dotázal: co je cena za m2 ? OS požaduje 10-12.000 za m2, on si představuje cenu 60.-70.000 za m2. J. Payne (ODS) požádal, aby OS nepoužívalo argumentu "spravedlnost". Museli byste jej zdůvodnit. Tzv. stejné podmínky, které požadujete, nejsou nikdy v různou dobu stejné. Nyní jsou podmínky odlišné, než byly před 10ti lety a rovněž už není doba "po revoluci". Navíc jsme ještě do kapitalismu nevstoupili. L. Hronek požadoval k tomuto vysvětlení, v čem jsou podmínky jiné. J. Payne uvedl, že po vstupu do EU jsou zákony i podmínky odlišné. L. Hronek zopakoval, že toto tvrzení můžeme vyvrátit, po bytech a oprávněným nájemníkům lze privatizovat za jinou cenu než tržní a nechápe tedy, proč je tímto opět argumentováno, svá tvrzení OS několikrát doložilo, žádný rozpor s EU takto nevzniká. V. Tichý (OS) se dotázal, jak zastupitelé ví, že tržní cena je zrovna 70.000/m2. Vycházejí snad z cen uvedených v realitních plátcích ? Tam může každý požadovat za m2 třeba milion, reálně to ale o skutečné hodnotě bytu vůbec nevypovídá. Tržní cenu podle toho nelze určit. P. Štěpánek souhlasil s tím, že cena každého bytu je jiná. Nepohybuje se ovšem jak tvrdí OS ve výši 10, 20, ale ani 30.000 Kč za m2. Hodnota zanedbaného bytu v Praze 2 je reálně ve výši 40.000 Kč za m2. V. Tichý podotknul, že statistika tržní ceny neexistuje. Michal Uhl (SZ) hájil názor Zelených tím, že zastupitelstvo bylo zvoleno v r. 2006 na pouhé 4 roky. On sám pro privatizaci není a nikdy nebyl. Jiné zastupitelstvo může mít jiná pravidla. Spravedlnost je pojem relativní. Obec, čímž s OS souhlasí, není tržním partnerem. Má povinnost ponechat si byty pro potřeby sociálně slabších obyvatel. Praha 2 má nejméně bytů z okolních obcí s ohledem na svoji velikost.
V. Kucharský (host OS) vznesl dotaz, jak je definována konkrétně tržní cena. P. Štěpánek ji definoval tak, že tržní cena je cena, kterou je jednoduše někdo ochoten zaplatit. V. Kucharský ale požadoval přímý výklad pojmu tržní cena podloženou §, ne frázi. Zmínil dále, že zastupitelé spekulují o domovech občanů. Uvedl, že zastupitelstvo je v tomto složení na radnici od r. 2006, je placeno z daní občanů a od toho, aby vykonávalo to, co občané chtějí. D. Richter (OS) citoval vyjádření p. starostky Černochové z ledna 2009 z její odpovědi ÚOHS, ve kterém obhajovala prodej za ceny administrativní a to, že se nejednalo ze strany obce o nepovolenou podporu, viz. citace "Cena administrativní byla jako cena prodejní stanovena právě s ohledem na cíl prodeje spočívající v zajištění bytových potřeb nájemníků ve vybraných domech" (pozn.: odpověď na žalobu podanou anonymem k Evropské komisi, že obec P2 překročila v r. 2004-7 při privatizaci zákon prodejem za nižší cenu, než je tržní). Z toho vyplývá, že obec sama hájila použitou cenu administrativní. D. Richter citoval z dopisu starostky Jany Černochové: "Především je třeba odmítnout ve stížnosti uvedené srovnání s "milionovými hodnotami jednotlivých bytů". Městská část si je vědoma, že ceny prodávaných bytů na jejím území jsou značné. Předmětem obchodu jsou však standardně toliko byty prázdné, tj. takové, které může jejich kupec využít k vlastnímu bydlení nebo dalšímu prodeji. Dle názoru městské části tedy není možné srovnávat ceny "prázdných" a "obsazených" bytů, protože obsazený byt nemůže pro jeho kupce plnit svoji základní funkci (sloužit mu k bydlení)." J. Pech (ČSSD) se zmínil, že situaci dlouhodobě sleduje. Podle něj si nemyslí nikdo ze zastupitelů, ani Rada MČ nebo samotný J. Paluska, že prodej skutečně nyní proběhne za tržní cenu. Obhajoba tržní ceny jako jediné správné je invencí p. arch. Štěpánka, který navíc nechodí na schůze, neví tedy, jaký je postoj zastupitelů a jak se věci mají. J. Škvor poznamenal, že se jednání dostalo na platformu "kapitalistický prodej". MČ je ale pouze pověřena správou bytového fondu, který jí nepatří. Chceme dospět k oboustranné spokojenosti. "Jednejme věcně tak, že budeme řešit, jak postoupit ve věci dále", uvedl. J. Dienstbier (ČSSD) přednesl svoje stanovisko na základě toho, že viděl poslední dokumenty, týkající se privatizace, z 10. června t.r. a netuší, existují-li nějaké další. Za sebe potvrdil, že je ochoten jednat o slevách z ceny tržní, vázané na cca 20ti letou lhůtu nemožnosti byt prodat, aby se vyloučily spekulativní prodeje. Chápe, že některým nájemníkům se dříve privatizací pomohlo, některým ne. Stabilizace obyvatelstva v Praze 2 je podle něj důležitá. Způsob prodeje obhajuje po bytech, dosud se prodávaly celé domy družstvům nájemníků. Pokud se prodávají celé domy po bytech, jsou nuceni zakoupit byt všichni nájemníci, aby nevzniklo zbytkové vlastnictví. Pokud někdo nehodlá byt koupit, vyloučí se z prodeje i ostatní nájemníci. Navíc, pokud se prodává celý dům, nelze stanovit podmínku omezující prodej bytu,
protože jak by družstva nájemníků za své nájemníky ručila? Jak by družstva někomu zabránila v prodeji bytu ? Jak by obec kontrolovala, zda k nějakému prodeji nedošlo? Proto je výhradně pro prodej po bytech, nemusí si jej pak koupit všichni. J. Dienstbier by ale nebyl nakloněn prodeji menších bytů, které lze použít pro sociální účely. Velké byty jsou naopak pro obec nepoužitelné, pokud mají naplňovat účel sociální. J. Paluska k tomuto návrhu doplnil, že právě proto prosazuje prodej po domech i po bytech, kupující si způsob demokraticky zvolí. (pozn. domníváme se ovšem, že i při prodeji po bytech požaduje obec, aby je zakoupili všichni, ev. je ochotna jednat s těmi, kteří o koupi nemají zájem a nabídnout mu např. jiný byt, nebo. např. služební byt se smlouvou na 1 rok poskytnout v jiném, neprivatizovaném domě. Ovšem v případě odmítavého postupu takového nájemníka zřejmě k prodeji domu nedojde, takže tím pádem nebyl odsouhlasen námi požadovaný prodej po bytech každému, kdo projeví zájem, i menšině nájemníků v domě). L. Hronek očekával od ODS jako její volič větší vstřícnost. P. Štepánkovi vysvětlil, že zde výbor OS zastupuje 1400-2500 občanů, kteří na nové bydlení nemají finance a chtějí proto garanci svého bydlení. Při tvorbě ceny vycházelo OS z posudků na 2 domy, zadaných radnicí znalcům k vypracování. Předchozí zastupitelstvo akceptovalo cenu administrativní právě proto, že vycházela z posudků a není proto vymyšlená sdružením, není to cena spekulativní. Proč nás zastupitelé nezastupují ? J. Vaněk (ODS) administrativní cenu odmítnul. Navrhuje prodej bytů za ceny obvyklé, ale je nutno byty posuzovat jako obsazené, takže je v ceně rozdíl oproti ceně obvyklé za prázdné byty. M. Uhl poznamenal, že jemu osobně vadí jakékoliv rozprodávání majetku. Existuje jiný nástroj k řešení problémů, než prodej bytového fondu. Pokud je argumentem pro privatizaci to, že nemají nájemníci na nájemné, je možné to řešit. Rozhodnutí o jednostranném zvyšování nájemného je totiž pouhým rozhodnutím Rady MČ. Řešením není prodej, ale funkční správa bytového fondu a dostupné bydlení. V. Kucharský k vyjádření M. Uhla uvedl, že on již nerozhodne nic, protože po volbách v zastupitelstvu nebude. P. Štěpánek řekl, že argumentace OS se mu nelíbí. Proč by měli sociálně slabí občané kupovat byty ? Uznává, že hodnotou pro obec je demografické osídlení obce, nájem bytů je ale volný a bytů dostatek. Je možné si libovolný byt najmout. D. Kůta se zeptal, proč by si sociálně slabší občané nemohli koupit své byty za přijatelných podmínek, když takovou možnost měli všichni dříve privatizující nájemníci a mají je i nadále v ostatních MČ. „Proč již nedat nájemníkům možnost koupit si své domovy a vyřešit tím své jistoty v bydlení ?“ P. Štěpánek na to reagoval, že to nejsou žádné jejich domovy! Na dotaz co je to tedy, prohlásil, že to jsou nájemní byty! J. Payne uvedl na pravou míru vlastnictví bytového fondu. Domy nejsou "jejich", tento majetek patří všem 55.000 občanů Prahy 2, obec se musí starat o majetek ve prospěch všech. Odpovědnost k občanům = žádný prodej. Doporučil proto v tomto
období nic nedokončovat. Vyzval, aby OS šlo do komunálních voleb, předstoupilo před všechny občany P2 a řeklo: my si chceme byty za 10.000 za m2, volte nás". P. Payne je přesvědčen, že privatizace bytů není vůli všech obyvatel, ale jen jejich malé části. M. Jírovec (OS) hájil OS tím, že nepožadujeme stejné ceny jako v minulých privatizacích, protože mezi tím několikanásobně stouply. OS prosazuje pouze stejný princip prodeje a tvorby ceny. Ceny se vyvíjejí a jejich výše je zcela jinde, než před 15ti lety. V poslední privatizační vlně kritéria vyloučila x domů, což byla jasná diskriminace. Proč si někdo mohl byt koupit a někdo ne ? Proto prosazuje OS prodej po bytech, aby byli osloveni všichni oprávnění nájemníci. To je prioritou OS - všichni musí dostat stejnou šanci. D. Richter zmínil programové cíle ODS Praha 2 pro období 2006-2010 "V obecním vlastnictví musí zůstat ten majetek, který bude potřebný k plnění konkrétních úkolů a funkcí". Jakou funkci plní 4,5 tis. obsazených bytů ? Pro jaké úkoly jsou určeny ? ODS celorepublikově prosazuje privatizaci a v P2 byla ukončena. Diskuse by měla směřovat k tomu, v jakém rozsahu se bude privatizovat. Zjištěním OS se předpokládá, že cca 20 % nájemníků nebude mít o koupi zájem, obci tak zbude minimálně 900 bytů. V loňském roce řešila obec celkem 127 sociálních případů. 900 bytů v majetku obce by pro tyto účely postačovalo. Dále D. Richter citoval z článku "Lidí, kteří nemají na zaplacení nájmu, přibývá" (Haló noviny 3.7.09 str. 2) Tomislava Šimečka, předseda Občanského sdružení majitelů soukromých domů (OSMD), kde se uvádí, že náklady majitele na m2 bytové plochy jsou aktuálně ve výši 57,- Kč na m2. Za byt II. kategorie se už nyní platí 76,-Kč za m2, což je zisk 34 %, u bytu I. kategorie se platí 82,- Kč za m2, což přestavuje zisk 44%. Obec neplní funkci řádného hospodáře, když už nyní používá vybrané nájemné na jiné účely, než je obnova bytového fondu. Zde zisk do domů nejde. L. Hronek zmínil fakt, že už nyní se nájemníci stěhují, zejména od soukromých majitelů, kvůli výši nájemného. Navrhl řešení, aby obec byty prodala a ze zisku dotovala lidem nájemné u majitelů soukromých domů. Podle posudků p. starostky z r. 2008 je výnos cca 1,5 mil. ročně z jednoho oceňovaného domu, návratnost je 32 let, pokud domy obec neprodá. Prodejte byty a investujte tam, kde je to potřeba, uvedl. J. Vondrášek (ODS) na to odpověděl, že nelze peníze z privatizace tzv. "prožrat". Je potřeba je účelně investovat dále, kupovat majetek. A není možné, aby se rozplynuly v dotaci na bydlení pro nájemníky, takže jde o nesmyslný nápad. Z. Králíček (OS) oslovil zastupitele, zejména J. Payna s dotazem, že pokud se zmiňuje o zastupování více než 50.000,- občanů Prahy 2 a z nich podle něj většina pro privatizaci bytů není, oslovil-li je s dotazem, zda souhlasí s tak rozsáhlým držením a údržbou bytového fondu. "Ptáte se lidí na názor?" Z. Králíček také uvedl, že dříve vždy měla města a obce bytový fond v omezeném množství pro migrační účely a sociální případy. "Nikdy nebylo reálné, aby spravovala 250 bytových domů. Vy nekomunikujete s lidmi, neptáte se jich na názory. Před rokem jste zmiňovali sociální program, dosud ho nikdo neviděl. Co je to obecní zájem ? Ví to od Vás občané ? Co budou mít občané z prodeje za 50.000 Kč za m2 ? Vy nemáte se správou domů co do činění, správní firmy se starají. J. Paluska říká - finance nepotřebujeme, máme jich
nadbytek, ale nájemné se zvyšuje", zmínil. Na dřívější dotaz P. Štěpánka, proč chtějí sociálně slabí kupovat byty, odpověděl Z. Králíček, že ti sociálně nejslabší samozřejmě byty kupovat nechtějí. Střední vrstva ve věku 45-48 let ale např. už téměř nezaplatí vysoké nájemné. S pomocí rodiny mají jedinou možnost, jak si zajistit bydlení. Mají z budoucnosti totiž obavy. Raději si byt na hypotéku koupí a nebudou platit nehorázně vysoký nájem. Dále se Z. Králíček dotázal, jak vysvětlí zastupitelé lidem, že na vyšperkovaných Vinohradech je nájemné nižší ,než v zanedbaném Novém Městě (např. Podskalí). J. Paluska odpověděl, že na tvorbu cen nemá městská část žádný vliv, cenové mapy určuje Ministerstvo pro místní rozvoj a na radnici jsou si vědomi toho, že je to někdy absurdní. Z. Králíček připomenul, že v současné době vláda hledá všechny možnosti ke snížení hrozícího schodku ekonomiky. Mimo jiné např. ministr financí by si dovedl představit, že i města a obce by mohly získat nové zdroje odprodejem části majetku, který vyloženě nepotřebují. Řekl: „to je přesně případ MČ Praha 2, která by tímto způsobem mohla řešit napjatost podílu ze státního rozpočtu. Je zarážející, že páni zastupitelé si neuvědomují, jaké zdroje by mohla MČ získat např. pro rekonstrukce starých domů či na výstavbu malých bytů. Možná k tomu chybí určitá koordinace Magistrátu. Je však neuvěřitelné, že si v Praze může každá MČ dělat co chce.V tomto směru se sdružení angažuje nejen na Magistrátu, ale i v Senátu, předkládá návrhy vládním resortům, Svazu měst a obcí. Občané se velmi diví, že je MČ neinformuje, co s deklarovaným dostatkem finančních prostředků a majetku hodlá pro občany udělat. Jaký je tedy ten obecní zájem, koncepce sociálního programu, kterou sdružení více než rok požaduje? Je si snad zastupitelstvo tak jisté, že opět automaticky na Vinohradech volby vyhraje ta pověstná raketa pana Václav Klause ? V tomto směru Vás již dnes mohu ujistit, že sdružení dostává k programu privatizace bytů nabídky volební spolupráce od několika stran a seskupení. Samozřejmě, že budou lidé hodnotit způsob jednání s nimi v duchu ústavního poslání samosprávných celků. Již dnes se ptají, proč MČ využívá možnosti dalšího zvyšování nájemného, když má peněz dostatek, jak říká pan místostarosta. Zda je v souladu s posláním volených samosprávných orgánů dělat drahoty s odprodejem bytů oprávněným nájemcům, resp. požadovat od nich astronomické ceny, jak je vidí např. pan zastupitel Štěpánek. Zda je v pořádku urážet občany tunelařením apod.? Je nejvyšší čas vrátit se k rozumnému řešení požadavku více jak tisíce občanů o odkoupení svých bytů.“ D. Kůta opět potvrdil, že ceny, ani privatizaci si nevymyslelo OS. Vše zde již bylo a realizovalo se. Direktivně se ale určilo - vám ano, vám ne. Šokovalo jej navíc, že např. z jedné politické strany slyší od dvou zastupitelů tak diametrálně odlišné názory. "Regulované" nájemné jde na 130 Kč za m2, i více. Co udělá pro nápravu M. Uhl, aby bylo nájemné např. 65,-Kč za m2 ? (pozn. cena obsahuje již přiměřený zisk, pokud náklady na 1 m2 jsou určeny na cca 57,-Kč za m2). Jestliže bude nájemník kvůli výši nájemného ze svého bytu nucen odejít a obec si byt ponechá pro "sociální účely", bude v něm potom bydlet nový nájemník = sociální případ a bude platit nájemné nižší, než nájemník původní ? To by odpovídalo prosazování držení bytů striktně pro sociální účely. P. Štěpánek tvrdil, že regulace nájemného a pomoc sociálně slabým je zcela jiný případ, nesmí se směšovat. OS si prodej bytů vynucuje !
J. Dienstbier požadoval, aby jednání směřovalo už k nějakému konkrétnímu závěru. "Shoda na postupu asi nebude, vydefinujme tedy okruh věcí," sdělil. V. Kucharský se dotázal: Chce tedy MČ privatizovat nebo ne ? J. Paluska zmínil, že v zásadě má každý z 35 zastupitelů jiný názor a hájí své přesvědčení. Vůle prodávat bytový fond je cca 50:50, hlasování o privatizaci v červnu prošlo o jediný hlas. 50 % zastupitelů se domnívá, že na prodej není vhodná doba. V. Kucharský je přesvědčen, že OS má podávat dotazy a ne, aby bylo OS ze strany MČ úkolováno a cokoliv zjišťovalo. P. Štepánek se vrátil k podmínce neprodejnosti bytu po dobu cca 20ti let. Sdělil, že kupující získá daleko větší hodnotu, než zaplatí, konkrétně "miliony zdarma" mimo kupní cenu, proto podmínka je namístě. L. Hronek opakoval, že cena administrativní je různá podle stavu domu a investic do něj vložených, vychází z posudků konkrétních domů, takže se samozřejmě ve své výši liší. J. Paluska upozornil na skutečnost, že zůstávají stále nezodpovězené otázky. Cena není stěžejním problémem, rozpor je v tom CO a KOLIK. V otázce ceny věří v dohodu. Zástupci OS reagují, že CO není dohoda. OS požaduje, aby si kterýkoliv nájemník mohl svůj byt koupit. J. Paluska sdělil svoje stanovisko, že obec se snažila x let zbavit zlomkových domů. Prodej některých bytů a podílové spoluvlastnictví by proto bylo krokem zpět. Má pocit, že konstrukce je vytvořena tak, že MČ určí co prodat a co si ponechat. Dohoda o cenách vznikla již při červencových jednáních (pozn. prozatímní dohoda - cena obvyklá, snížená o 40 % z důvodu podmínky neprodejnosti bytu po dobu cca 20 let a ev. další slevy za včasnou platbu nebo sníženou hodnotu bytu, celkově max. do výše 50ti % z obvyklé ceny.) D. Richter k problematice podílového vlastnictví domů uvedl, že zástupci OS navštívili několik MČ, sám konkrétně se dotazoval na praxi při správě podílových domů na radnici v Praze 7. Funguje bez problémů, navíc cílový počet ponechání si domů ve vlastnictví obce je 25. D. Kůta se k argumentaci přidal s tím, že problémy při správě podílových domů jsou nesmyslné a opět se vrátil k případu, kdy kvůli jednomu služebnímu bytu bude vyřazen z privatizace celý dům. J. Paluska řekl, že již dříve s OS hovořil v duchu, že některá pravidla při prodeji domů jsou relativní a některá absolutní. Případy služebních bytů patří do relativních kritérií a lze je dodatečně řešit. Zmínil dále případ, kdy v Koperníkově ul. 13 byla nájemnice dlouhodobě v cizině a mezitím se dům privatizoval. Nedostala tak šanci si byt zakoupit a ostatní nájemníci ji tzv. "vyšachovali". Soudila se, jejím právním zástupcem byl JUDr. Křeček a práva na byt se stejně nedomohla. L. Hronek řekl, že právě z těchto důvodů prosazuje OS prodej po bytech, kdy taková situace nevznikne a nájemník, který nemá zájem nebo
na nabídku nereflektuje, je nadále nájemníkem obecním. K otázce podílového spoluvlastnictví domů J. Paluska dále uvedl, ze z právního hlediska je záležitost velice složitá, protože nemůže zástupce radnice rozhodovat např. o finančních prostředcích obce na opravy domu a obec tím zavázat. Pokud tato praxe v jiných MČ funguje, je to v rozporu se zákonem. D. Kůta odporoval, že to problém není. M. Uhl zopakoval, že privatizace není způsob řešení problémů (vysoké nájemné apod.). J. Priesl (ODS) vyslovil svůj názor, že v r. 2006 deklaroval, jak chce P2 manipulovat s majetkem. Zastává názor, že obec má mít majetku minimum a prosazoval jeho prodej. Chtěl zrušení předchozích privatizací, nesouhlasil s nimi. Neshoda s OS nastává v otázce ceny. Jako největší problém, kvůli kterému tlak na prodej bytů roste, je zákon o deregulaci nájemného. "Kdyby neexistoval, nesedíme zde", uvedl. Domnívá se, že stát manipuluje s občany, nabádá je ke kupování bytů. V Evropě je trend opačný. Nesouhlasí s tím, že obec s majetkem manipuluje, existují neřešené otázky, ČÍ tento majetek vlastně je ! Pokládá to za obrovský problém. Za sebe prohlásil, že prodej ano, ale za tržní cenu. Trh s obsazenými byty funguje, cena je stanovena na 50 % ceny tržní za volný byt. S takovou cenou J. Priesl souhlasí. Po tomto příspěvku odešli zastupitelé J. Vaněk, J. Payne a P. Štepánek. J. Dienstbier směroval na J. Priesla poznámku, že v Evropě se nájemné nedereguluje, ale naopak reguluje (Německo). Je to pravým opakem toho, co se děje u nás. Jinde jsou nájemníci chráněni, na lidi zde se vyvíjí deregulací tlak a je nutné to řešit. Dále uvedl, že padla zmínka o tom, že se hlasovalo o prodeji bytového fondu, ale ne o jeho podmínkách. Obec si musí ponechat menší byty, způsob prodeje podporuje jednoznačně po bytech. Cenu prosazuje J. Dienstbier nižší než tržní s podmínkou neprodejnosti bytu. 5ti letá lhůta se mu zdá krátká, uvažuje o lhůtě 15-20 let s tím, že smluvně je nutné dotáhnout a vydefinovat skutečnosti, které po tuto dobu mohou nastat ( pozn. převod mezi rodinnými příslušníky, dědická řízení apod). V. Kucharský reagoval na příspěvek J. Priesla s tím, že on nevidí v ceně problém. Cena požadovaná OS je vyvážená s ohledem na to, že se jedná o nájemníky. Dotázal se: "Vy jste zástupci občanů, proč určujete, komu prodáte a komu ne ? Nelze dělat na obydlené byty aukci". L. Hronek zopakoval, že bylo slíbeno pokračování privatizace. Následně citoval růst ceny administrativní od r. 1994, kdy se prodávaly první domy, až do r. 2007. Ceny mnohonásobně vzrostly. P. Priesl souhlasil, že ceny rostly, ale cena za m2 vyšší nyní např. o 4.000,- Kč pro něj není akceptovatelná. To není nárůst zohledňující růst cen nemovitostí. J. Škvor dodal, že byly při předchozích privatizacích stanoveny podmínky, které některé nájemníky poškodily. Nechtějí proto nyní cosi extra, ale chtějí dostat stejnou šanci.
D. Kůta směrem k p. Prieslovi zdůraznil alarmující skutečnost, že zatímco v jiných evropských zemích tvoří nájemné cca 20-25 % příjmů, zde je to 50 i více % a hrozí ztráta domovů pro početnou skupinu občanů Jsme proto dotlačeni k tomu prodej bytů požadovat. M. Uhl dodal, že ve Francii je to rovněž běžně 50 %. J. Priesl tento důvod chápal, ze vzniku těchto problémů jednoznačně viní zákon o jednostranném zvyšování nájemného, který přijala ČSSD. Věří však, že po deregulaci nájemné klese, protože bytů je dostatek. Zástupci sdružení uvedli, že do r. 2012 se ale nájemné dostane již na neúnosnou hranici kolem 130,- Kč za m2, což nemůžeme nijak odvrátit. J. Paluska uvedl, že od r. 2010 se zvyšovat po dva roky nájemné nebude a pokud ano, v řádech korun na m2, obavy proto nejsou namístě. Vinil naopak majitele domů, že zvyšují, na rozdíl od obce vždy a na maximální možnou částku. Dodal, že tempo růstu nájemného je smrtící a obec to ví. Rovněž nesouhlasí se skutečností, že nájemné je stejné, nebo dokonce vyšší tam, kde je dopravní provoz a hluk, než v domech např. u parků a v klidných lokalitách. Obec se proto snaží alespoň lokalitu při stanovení nájemného zohledňovat a mírní tempo růstu. Při schůzkách se zástupci ostatních MČ v Praze zjistil, že prodloužení deregulace do r. 2012 nebylo šťastným řešením. Pokud by se deregulace ukončila v již v r. 2010, obce nemínily už nájemné zvyšovat. Prodloužila-li se lhůta, ještě zvyšují s tím, že nebudou zvyšovat před ukončením regulace, nájemníci jsou tak více poškozeni. Samozřejmě ale nelze, aby byla P2 ostrůvkem, kde se nájemné nezvyšuje, když jinde tomu tak je. M. Jírovec řekl, že sice nechce být Praha 2 ostrůvkem, kde platí jiná pravidla a nezvyšuje se nájemné, ovšem zrovna v otázce privatizace Praha 2 takovým ostrůvkem je. J. Vondrášek (ODS) se zmínil, že dle jeho názoru vždy budou obecní nájemníci oproti těm ze soukromých domů ve výhodě. V. Kucharský nesouhlasil, domnívá se, že naopak majitelé domů si budou více vážit neproblémových nájemníků. V. Tichý se vrátil k otázce podílů v domech a fungování Společenství vlastníků jednotek (SVJ). Dle jeho názoru lze vytvořit stanovy, které vydefinují práva a povinnosti. J. Paluska problematiku konzultoval s právníky MČ, kteří jsou v této otázce více než opatrní, na rozdíl od právníka OS, JUDr. Marcela, jehož náhled je jiný, kterého si nicméně velmi váží. J. Paluska proto nedospěl s radničními právníky k rozumné konstrukci fungování SVJ. Nikdo z radnice nemá právo rozhodovat o financích, než zvolených 35 zastupitelů. L. Hronek odporoval, že pokud mají nyní správní firmy pravomoci, mohou je mít i v případě SVJ. Na zakázky velkého rozsahu se nejprve musí ušetřit do fondu oprav, pak přijdou na řadu investice. Obec bude mít proto dostatek času je schválit zastupitelstvem. Problém SVJ neexistuje. J. Paluska nesouhlasil, při problémech se správní firmou ji jednoduše "vyhodí", jak se již stalo a může snad obec vyhodit SVJ ? J. Priesl označil SVJ za "neštěstí". Dodal ale vzápětí, že jde o nastavení pravidel, pak to může fungovat. J. Tomíšek zopakoval, že v jiných MČ SVJ funguje.
J. Paluska chápe legitimní záměr OS umožnit nájemníkům odkoupení svých bytů. MČ se rozhodla nepotřebný majetek prodat, o tom není nutné již vést diskusi, jinak se ale debata nepohnula k ničemu. M. Uhl potvrdil, že vše je o hlasování. Bude se hlasovat o tom zda po bytech, po domech, o ceně - hlasování je spravedlivé a vyjadřuje názor zastupitelstva kolektivního orgánu. D. Richter sdělil, že setkání bylo pro OS přínosné, přesto by požádal J. Palusku o další schůzku v nejbližším termínu, s čímž J. Paluska souhlasil, je ochoten kdykoliv dále s OS spolupracovat. L. Hronek poděkoval všem zastupitelům, kteří se dostavili, litoval ovšem toho, že materiály zaslané sdružením nikdo nečte. J. Priesl sdělil, že sám posílal sdružení materiály o privatizaci v Praze 3, kde probíhá za ceny kolem 23.000 Kč za m2 a zeptal se, zda naopak OS se těmto zaslaným materiálům věnuje. L. Hronek jej ujistil, že ano, že jsme s článkem seznámeni. Zástupci OS vzpomněli na případ zastupitele z Prahy 3, p. Lochmana, jehož případ byl medializován. Zprivatizoval secesní byt ve Slezské ul., na rozdíl od panelových bytů na Jarově (P3) za nezvyklou cenu 11.000,-Kč za m2. J. Vondrášek se ohradil, že OS vždy vytrhne nějaký bezvýznamný detail z konceptu a poradil, aby tento způsob OS opustilo. Administrativní cenu odmítá, schvaluje cenu v místě obvyklou s tím, že buď se OS dohodne, nebo ne. V. Kucharský oponoval, že stále platí stejné zákony, jako platily v průběhu minulých vln privatizace a je nutno na to brát ohled. K žádným změnám v legislativě nedošlo. M. Uhl doporučil OS, aby kontaktovalo politické kluby. K tomu zástupci sdružení uvedli, že jednali s klubem ČSSD a také SZ, ale ODS je nikdy, ani po několikerých žádostech, nepřizvala. J. Vondrášek to nepopíral s tím, že klub ODS je nejednotný. Tzv. co člověk, to názor. Bez konkrétního pohledu na věc. J. Priesl k tomu řekl, že shoda panuje v otázce, zda vůbec majetek prodat (ano). Ve všem ostatním shoda nepanuje (cena, kolik, co). Nicméně průlom ve schválení další privatizace považuje za pokrok. (pozn. ještě počátkem r. 2008 se zástupci radnice vyslovili, že privatizace nepřichází v úvahu a nadobro skončila). Dále J. Priesl dodal, že prosazováním ceny cca 8-10.000 Kč za m2 by OS nikam nepostoupilo, ani kdyby jej klub ODS přizval. Návštěva klubu ODS proto není ani by nebyla v ničem přínosná. OS a ODS se zatím v ničem nepřiblížili, názor na cenu se ze strany OS nijak neposunul. D. Kůta uvedl, že je nutné brát ohled na kupní sílu nájemníků ! J. Priesl vyslovil dále názor na lhůtu neprodejnosti bytu, za níž by obdrželi nájemníci slevu 40 % z kupní ceny. Považuje ji za nevymahatelnou a neuhlídatelnou a navíc zbytečnou. Zastává názor, že vlastníka již nelze po prodeji dále jakkoliv omezovat. Proto argument "neprodejnosti" neakceptuje. L. Hronek vyslovil, že neexistují sociální jistota a není tím pádem důvěra v ODS. J. Priesl odpověděl, že ODS chce privatizaci dokončit, ale požaduje pro každou její vlnu vlastní pravidla, související s dobu, kdy se prodej uskutečňuje. L. Hronek sdělil,
že i v případě administrativní ceny tak tomu je ! Mění se s ohledem na růst ceny nemovitostí. Zůstává tak pojem "administrativní cena" stanovená odhadem domu a zohledňující jeho stav, ale výše se mění ! J. Priesl ukončil tuto výměnu názorů s tím, že by bylo vhodné domluvit se na nových podmínkách. L. Hronek nechápal, že v každé městské části Prahy probíhá privatizace jinak. J. Vondrášek odpověděl, že postup v každé MČ je jiný proto, protože každá MČ je jiná. Na závěr schůzky, před 21 hod, jsme požádali J. Palusku o výstupy z jednání. Doporučil OS a po vzájemné dohodě na to OS přistoupilo, aby byl J. Paluska předsedou sdružení D. Kůtou kontaktován telefonicky v pátek 19. 8. a byla dohodnuta s ním další schůzka v nejbližším vyhovujícím termínu. Zde se jednání konané 18. 8. společně se zástupci výboru OS vyhodnotí.
zapsala: Michaela Mazancová
