Mestek, Jaroslav. „Poznámka k výslovnosti příjmení Peirce [pérs]“. Acta onomastica, Praha : Ústav pro jazyk český AV ČR, oddělení onomastiky, ročník 52, 2011, s. 214–217; (v následujícím zpracování textu je zachováno původní členění a číslování stránek, nikoli však členění na řádky); (autorská práva neupravuje žádná smlouva autora s vydavatelem).
Jaroslav Mestek (Mnichovice) POZNÁMKA K VÝSLOVNOSTI PŘÍJMENÍ PEIRCE1) [pérs] NOTE ON THE PRONUNCIATION OF THE SURNAME PEIRCE. The exact translation from "Note on the Spelling and Pronunciation of the Name of Pierce, by Prof. James M. Peirce of Harvard University, taken from the Genealogical Register". Jaroslav Mestek commented the pronunciation of "Peirce" in the case of Charles Santiago Sanders Peirce (1839–1914): how the vowel-sound (as long monophthong) is the same that we can hear now, on the one hand according to the General American, in the verb "purse" [pɝrs], and on the other hand according to the Received Pronunciation, in the self-same verb "purse" [pɜ:rs]. Keywords fricative, monophthong, Peirce, Peirce (Charles Santiago Sanders), pronunciation. James Mills Peirce2) (bratr Charlese Sanderse Peirce) probírá výslovnost3) rodového příjmení, ve zprávě z roku 18804) pro Fredericka Cliftona Pierce5) o genealogii Peirceovy rodiny, takto: „Ve staré výslovnosti jména, podle zvyklostí běžných v několika větvích rodu Johna z Watertownu6) [John Pers, tkadlec z Norwiche,7) jenž emigroval v roce 1637], znění samohlásky8) bylo shodné s tím, co nyní slyšíme ve slovech pear, heir a their; občasné užívání této výslovnosti staromilci žije ve vzpomínkách pamětníků. Což bylo pravděpodobně dost nezávislé na hláskování.9) Tento zvuk byl podle A. J. Ellise10) užíván ve slovese to pierce11) v 17. a částečně v 18. století. Toto sloveso může být na druhé straně příležitostně zaslechnuto s výslovností perce12) (nebo purse),13) což je nyní14) kolem Bostonu15) převládající výslovností ve všech tvarech příjmení.“16
____________ 1)
J. M. Peirce, Note on the Pronounciation of "Peirce", Peirce Project Newsletter 1, 1994,
č. 3/4. Internetový archiv [online]. Cit. 2011-07-08.
. Pozn. překl.: Přeložená pasáž vystihuje proměny výslovnosti amerického antroponyma Peirce, jež stačí v poznámkách sledovat komentářem, jednak podle jejich překvapivého dobového kontextu s připomínkou známých reálií, jednak podle tomu odpovídající současné terminologie a diskutabilních projevů. Jde o zásadní a často uváděný pramen poznání výslovnosti příjmení amerického myslitele, jímž je Charles Santiago Sanders Peirce, s jehož zkomolenou výslovností poplatnou hláskování se lze dodnes často setkat i ve slovnících a encyklopediích. Text obsahuje citaci pasáže ze starší stati o příjmení Peirce, zpracované členem dotyčné rodiny, a tento citát je uveden popisem citované stati, to vše pod novým názvem. Přitom v názvu překládaného textu je zjevným přepsáním uvedeno „pronounciation“ místo správného pronunciation, a to není jediný lapsus calami žádající si opravu. ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– – 214 –
Překládaný text je citací uvozenou bez standardního uvedení citovaného zdroje. Překladatel dohledal, že jde o citaci pasáže ze stati (nadepsané patrně alespoň z druhé části vydavatelem) „Note on the Spelling and Pronunciation of the Name of Pierce, by Prof. James M. Peirce of Harvard University, taken from the Genealogical Register“, in: F. B. Pierce – F. C. Pierce, Pierce Genealogy, Worcester (Mass.) 1882, (Preambule, pag. VII).
Internetová
knihovna [online]. Cit. 2011-07-08. . „Genealogical Register” je časopis plným názvem The New England Historical and Genealogical Register (vydávaný od roku 1847 v Bostonu). 2)
Pozn. překl.: James Mills Peirce (1834–1906).
3)
Pozn. překl.: Zápisy výslovnosti, překladatelem uváděné v hranatých závorkách, jsou buď
přepisem vycházejícím z mezinárodní fonetické abecedy (the International Phonetic Alphabet), nebo jsou přepisem do češtiny, nebo jsou v případě [pee-urs] přepisem do americké angličtiny. 4)
Pozn. překl.: zkrácené vydání z roku 1994 posouvá datum vzniku dotyčné stati do roku
1880 bez uvedení pramene tohoto údaje, přestože tato stať byla poprvé publikována v roce 1882 bez uvedení její původní datace (obě vydání viz první pozn.). Nicméně tato sporná datace původní stati nemá vliv na sledovanou výslovnost. 5)
Pozn. překl.: Frederick Clifton Pierce (1855–1904).
V překládaném textu z roku 1994 je tato osoba uvedena s chybným příjmením jako „Frederick C. Peirce“. Rovněž na titulní straně knihy z roku 1882, obsahující první vydání překládaného textu, je tato osoba uvedena s tiskařskou chybou v příjmení jako „Frederick Clifton Peirce“. Přitom v předmluvě dotyčné knihy je tato osoba uváděna se správným příjmením jako „Frederick C. Pierce“, in: F. B. Pierce – F. C. Pierce, Pierce Genealogy, Worcester (Mass.) 1882, (Preambule, pag. V). Frederic Beech Pierce (1845–?) uvádí Fredericka Cliftona Pierce jako svého asistenta i spoluautora mj. u těchto dvou knih se snadno zaměnitelnými spoluautory i názvy: a) F. B. Pierce – F. C. Pierce, Peirce Genealogy, Worcester (Mass.), 1880; b) F. B. Pierce – F. C. Pierce, Pierce Genealogy, Worcester (Mass.) 1882, (obsahující stať, z níž pochází překládaná pasáž). 6)
Pozn. překl.: Watertown je město amerického státu The Commonwealth of Massachusetts
(zkratky: Mass., MA) v Nové Anglii, zakládané od roku 1630 emigranty z Anglie. 7)
K pozn. redakce Peirce Project Newsletter uvedené v textu v hranaté závorce: Norwich je
město ve východní Anglii v hrabství Norfolk.
8)
Pozn. překl. k výslovnosti samohlásky: krátké [əә], nikoli dlouhé [ɜ:]. Toto rozčlenění
monoftongů na krátkou a dlouhou samohlásku podle anglického standardu (the Received Pronunciation) je někdy relativizováno nejen podle změn výslovnosti, kontextu a emotivity, ale také podle odlišných způsobů transkripce, např. nurse [nəә:s], terse [tɜrs], purse [pɜrs]. 9)
Pozn. překl.: Věta o hláskování v citované pasáži o výslovnosti nejen že poukazuje na
ostatní necitované pasáže původní stati, ale především vyjadřuje nezávislost fonetické výslovnosti příjmení Peirce – v dané lokalitě a v rozhodném období – na hláskování. A tak Frederic Beech Pierce, se zdvořile projeveným despektem, uzavřel ad hoc k výslovnosti ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– – 215 –
příjmení Peirce, že „je pouze věcí záliby nebo preference;“ in: F. B. Pierce – F. C. Pierce, Pierce Genealogy, Worcester 1882, (Preambule, pag. V). Frederic Beech Pierce, v souladu s anglickou poučkou ze 17. století pronounce as you spell, „vždy své příjmení Pierce hláskoval;“ in: F. B. Pierce – F. C. Pierce, Pierce Genealogy, Worcester 1882, (Preambule, pag. VI). Leč toto prohlášení o příjmení Pierce se netýká rodiny s příjmením Peirce, jíž se týká tento komentovaný překlad. Marginálně lze konstatovat, že v USA se v posledním desetiletí rozmohla móda dávat chlapcům jméno Pierce, jehož vzorem je známý irský filmový herec Pierce Brendan Brosnan, s výslovností křestního jména v americké angličtině přepisovanou jako [pee-urs]. 10)
Pozn. překl.: Alexander John Ellis (1814–1890).
11)
Pozn. překl. k výslovnosti slovesa: [piəәs].
Charles Santiago Sanders Peirce se údajně vyslovuje právě s touto anglickou výslovností příjmení [piəәs], jíž uvádí The Oxford Dictionary of English z roku 2009, a s níž se překladatel neztotožňuje. Proti tomu totiž svědčí fakt uvedený v překládané zprávě, že výslovnost Peirce podle slovesa to pierce [piəәs] byla užívána v 17. a částečně v 18. století. Takže na počátku 21. století jde o zastaralou anglickou výslovnost u tohoto amerického příjmení nikoliv zjištěnou, ale v duchu A. J. Ellise pro americké příjmení doporučenou. V americké angličtině, do níž byla formálně adaptována předeslaná anglická výslovnost [piəәs], Charles Santiago Sanders Peirce má prý výslovnost [pi(əә)rs], jíž uvádí The New Oxford American Dictionary z roku 2005, a s níž se překladatel opět neztotožňuje. Proti tomu lze totiž namítnout, že právě podle překládané pasáže se – u osob žijících v regionu kolem Bostonu v osmdesátých létech 19. století – výslovnost Peirce řídila podle vzoru perce nebo purse (viz následující dvě pozn. překl.), nikoliv podle hláskování. Rovněž lze namítnout, že americké příjmení je korektnější adaptovat z výslovnosti v americké angličtině do výslovnosti v angličtině (viz závěrečná pozn. překl.) než americké příjmení readaptovat z výslovnosti v angličtině do výslovnosti v americké angličtině. Výslovnost v obou předeslaných pojetích vychází z tradice anglické výslovnosti upevňované takřka neměnným hláskováním písmen, což je u daného příjmení Peirce nepřípadné (viz devátá pozn. překl.). Anglická tradice takřka neměnných příjmení, vizuálně fixovaná podpisy či erby, má již dávno své místo v komedii. V překladu Martina Hilského zálibně přitakává venkovský smírčí soudce Bloumal (Shallow): „Tak, tak. Takhle se podpisuju už plných tři sta let,“ na něhož navazuje jeho synovec Tintítko (Slender): „Všichni potomci, co žili před ním, měli moc ušlechtilej podpis. A všichni předkové, co přijdou po něm, se budou taky ušlechtile
podpisovat a na erbu se jim bude ve vší kráse vyjímat tucet bílejch štik.“ In: W. Shakespeare, Veselé paničky windsorské, Brno 2009, s. 7. 12) 13)
Pozn. překl. k výslovnosti slovesa: [pəә's]. Pozn. překl. k výslovnosti slovesa: V angličtině s výslovností přepisovanou podle
anglického standardu (the Received Pronunciation) jako [pɜ:rs]. V americké angličtině s obdobnou výslovností obvykle přepisovanou jako [pɜrs], nebo striktně podle amerického standardu (the General American) jako [pɝrs], protože již dlouhá samohláska [ɝ] je zabarvena souhláskou /r/, přecházející pak do souhlásky [r]. To vše, a to i ve sledovaném americkém příjmení Peirce, v hláskové spodobě nedrnčivého /r/ v úžině mezi horním patrem a jazykem, kterou čeština nemá a nevnímá ji ani jako vadu řeči, neboť nejde o rotacismus. ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– ––– – 216 –
Výslovnost /r/, platící nejen v americké angličtině, náležitě vysvětluje Gabriela Entlová takto: „Anglická frikativa /r/ se navíc od českého /r/ liší nejen místem artikulace (anglické /r/ je postalveolární, české /r/ je alveolární), ale také způsobem artikulace (české /r/ je vibranta, anglické frikativa třená). České /r/ je v každém hláskovém okolí znělé, kdežto anglické je naopak v okolí neznělém desonorizováno“; in: G. Entlová, K formální a fonetické adaptaci anglických kompozit backhand a forehand v češtině, Naše řeč 87, 2004, s. 198–204, pozn. 7. 14) 15)
Pozn. překl.: tj. začátkem osmdesátých let 19. století. Pozn. překl.: Boston je hlavní město amerického státu The Commonwealth of
Massachusetts, v němž a kolem něhož sídlily vlivné americké rodiny s kořeny v Anglii, včetně rodiny, jejíž příslušník zpracoval dotyčnou stať. 16)
Závěrečná pozn. překl. – resumé: Charles Santiago Sanders Peirce má na počátku
21. století v celé anglosasky mluvící části světa výslovnost příjmení Peirce ustálenou (mj. v angloamerické mutaci internetové encyklopedie Wikipedia) jako purse v souladu s tímto komentářem. Nepochybně je třeba ustoupit od českého úzu výslovnosti příjmení, podle něhož Charles Santiago Sanders Peirce v chybném přepisu [pi:rs] je přepisován do češtiny jako [pírs]. To zavádějícím způsobem uvádí např. česká encyklopedie Universum (DVD-ROM Universum 5, aktualizace ze dne 20. září 2006), vycházející z Ottova slovníku naučného, v němž se do hesla této osobnosti dostala výslovnost v přepisu [phí(r)s]. Nelze brát ohled na to, zda obdobný předsudek o výslovnosti příjmení sledované osobnosti, vycházející z fonetické shody výslovnosti a hláskování, přežívá v prestižních anglických slovnících. Charles Santiago Sanders Peirce (1839–1914) má v dialektu americké angličtiny přepis výslovnosti příjmení Peirce [pɝrs] správně přepisovaný do češtiny podle americké dlouhé samohlásky [ɝ] jako [pérs]; pro to má angličtina rovnocennou formální adaptaci v přepisu výslovnosti příjmení Peirce [pɜ:rs] správně přepisované do češtiny podle anglické dlouhé samohlásky [ɜ:] opět jako [pérs]. Blížící se sté výročí úmrtí tohoto myslitele zde bylo připomenuto odkazem na náležitou výslovnost jeho příjmení. ––– ––– ––– ––– ––– ––– – 217 –
