Ze všech pohybů, které otřásají tělem a duchem zároveň, je nejzdravější smích. Dodatek ŠVP. vytvořený v rámci projektu. Zdravá záda na Vysočině

„Ze všech pohybů, které otřásají tělem a duchem zároveň, je nejzdravější smích“

Dodatek ŠVP vytvořený v rámci projektu

Zdravá záda na Vysočině Registrační číslo: Operační program:

CZ.1.07/1.2.02/03.0003 Vzdělávání pro konkurenceschopnost

1 Úvod (teoretická část) Cvičení s náčiním patří mezi oblíbené pohybové aktivity všech věkových kategorií. Má nesporný význam pro rozvoj jedince, přináší radost z pohybu a příjemný zážitek ze cvičení, mnohdy vyvolává pocit štěstí a sounáležitosti. Podporuje motivační sféru rozvoje osobnosti formou zdolávání pohybových úkolů.

1.1 Charakteristika předškolního věku (tělesný a pohybový vývoj) Zpravidla bývá tento věk charakterizován obdobím od tří do šesti let, tedy po vstup do základní školy. Někdy bývá označován jako věk mateřské školy nebo věk otázek. Dochází k pozoruhodným změnám v tělesných, pohybových funkcích, v poznávacích procesech i v emocionálním vývoji. Z hravého tříletého dítěte se koncem šestého roku stává dítě připravené na vstup do základní školy. 

dítě vyroste z 80 – 90 cm na 120 – 125 cm



dítě přibere na váze ze 14 – 15 kg na 25 – 28 kg



dochází k nárůstu dlouhých kostí (5 – 6 cm za rok)

Tělesný vývoj:

neúměrně k váze (2 – 2,5 kg za rok) 

pokračuje osifikace,kosti ještě nejsou dostatečně pevné a tvrdé, jsou křehké a pružné → nebezpečí vzniku ortopedických poruch → nutnost pohybu



obrovská potřeba pohybu, větší zátěž je sedět než běhat

Pohybový vývoj:



zdokonalují se pohybové schopnosti (hrubá motorika)



převažuje vzruch nad útlumem



lepší koordinace pohybu

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

2



návyky sebeobsluhy



jemná motorika



rozvoj poznávacích procesů, sociální

Tělesný a pohybový vývoj podporuje:

a emocionální vývoj 

utváření zdravého sebevědomí, poznávání stále nového

Pohybová aktivita je bezesporu důležitým faktorem rozvoje dítěte a má svůj oprávněný význam. Dítě potřebuje dostatek prostoru pro spontánní, motivovaný i řízený pohyb, současně se objevuje potřeba poznávat nové činnosti. Celoživotní postoj k pohybovým aktivitám ovlivňuje dostatek pochvaly a saturování potřeby úspěšnosti. Mezi čtvrtým a šestým rokem dochází k významným proporciálním změnám, což vede k relativnímu nesouladu mezi vývojem kostí, svalů, vazů, k nerovnováze mezi velkými svalovými skupinami. Významné proporciální změny: relativní nesoulad

mezi vývojem kostí

mezi vývojem svalů

mezi vývojem vazů

mezi velkými svalovými skupinami

mezi posturálními svaly (tendence ke zkrácení)

mezi fázickými svaly (tendence k ochabnutí)

1.1.1 Riziko vzniku: 

celkové svalové uvolněnosti, zvětšené hrudní kyfózy, zvětšené bederní lordózy, zvětšené hrudní kyfózy se současně zvětšenou bederní lordózou, plochých zad až inverzního zakřivení → oslabení v rovině předozadní


3



idiopatické skoliózy → oslabení v rovině čelné



poruch stavby dolních končetin a chodidel

1.2 Oslabení v rovině předozadní 1.2.1 Vznik zakřivení páteře: 

po narození – páteř bez prohnutí



jako první se tvoří krční prohnutí – krční lordóza – dítě zvedá hlavičku



jako druhé prohnutí se tvoří hrudní ohnutí – hrudní kyfóza – dítě si sedá, leze po čtyřech



jako poslední se tvoří bederní prohnutí – bederní lordóza – dítě se staví na nohy

Lordózy nejsou do šesti let věku fixovány, vleže mizí. Vytváření fyziologických zakřivení páteře je závislé na tom, jak se rychle a kvalitně vyvíjejí svaly podél osové části kostry v prvních letech života

1.2.2 Vady v držení páteře může způsobovat: 

lokální přetížení



hypokinézy



vadná koordinace pohybu



svalová dysbalance

Nejčastější období vzniku vad držení páteře: 0 – 3 roky života | formování páteře 6 – 7 roků života | vstup do školy 13 – 15 roků života | období dospívání


4

Vada:

Charakteristika postoje:

Celková uvolněnost svalového a vazivového aparátu:

Zvětšená hrudní kyfóza: Zvětšená bederní lordóza:

  

zvětšení fyziologických zakřivení snížení svalového tonu velký rozsah kloubní pohyblivosti



kolenní klouby protlačeny dozadu



velký rozdíl mezi klidovým a vzpřímeným postojem

  

ochabnutí svalstva DČ šíjového a zádového ochabnutí svalstva mezi lopatkového zkrácení velkého a malého prsního svalu s odstáváním lopatek ochablá břišní stěna zkrácení bederního svalstva ochabnutí hýžďových svalů zkrácení flexorů kyčle

   

1.2.3 Nevhodná cvičení: 

cvičení podporová (zvláště dlouhotrvající vzpory)



dlouhodobá cvičení visová



často opakované kolébky vzad a kotouly bez předchozí nebo následné kompenzace



nošení a zvedání těžkých předmětů

1.2.4 Náprava vad v rovině předozadní: 

posturální svaly protahujeme → svaly šíje, prsní svaly, bederní část svalů zad, ohybače kyčle, ohybače kolena, lýtkové svaly



fázické svaly posilujeme → horní část svalů zad, břišní svaly, hýžďové svaly

1.2.5 Respektujeme: Znak:        

unavitelnost cévní zásobení odolnost regenerace ve stereotypu tvarově celkově tendence funkce

Posturální:  menší  lepší  větší  lepší  lepší  silnější  klidové zkrácení  udržování polohy

Fázické:  větší  horší  menší  horší  horší  slabší  hypotonie, oslabení  pohyb


5

1.3 Oslabení v rovině čelné – skoliózy Rozdělení skolióz:

neuromuskulární (příčinou vada neuromuskulárního systému)

idiopatická (získaná)

infantilní při narození do tří let věku (častější u chlapců)

juvenilní od tří let do puberty

kongenitální (vrozená)

adolescenční od nástupu puberty do ukončení růstu (častější u dívek)

Rozdělení skolióz dle zakřivení:

skolióza typu C kompenzovaná

skolióza typu S kompenzovaná

skolióza typu C dekompenzovaná

skolióza typu S dekompenzovaná

Úhel zakřivení do 10º není považován za skoliózu v pravém slova smyslu → u zdravých jedinců je běžné zakřivení v hrudním úseku páteře kolem 5º.


6

1.3.1 Zásady při cvičení: 

omezit zátěž ve svislém směru



omezit jednostranné pohyby volené ve snaze působit proti bočnému vychýlení páteře



při volbě cviků bychom měli klást důraz na posílení svalového korzetu páteře



výběr cviků by měl být zaměřen na izolované cviky s oporou zad či jednoruč

1.4 Poruchy stavby dolních končetin 

vbočené (valgózní) a vybočené (virózní) kolenní klouby



ploché nohy



ostatní vady dolních kočetin

1.4.1 Příčiny u vbočených a vybočených kolenních kloubů: 

chyby při vývoji → normální 1. rok virózní, 3. rok valgózní



uvolněná kloubní pouzdra



metabolické poruchy



svalová nerovnováha

1.4.2 Příčiny vzniku plochých noh: 

přeskočení fáze lezení, předčasné stavění



nevhodná obuv, dlouhé procházky



dlouhé stání v nevhodné obuvi



snížená tolerance vazivové a svalové tkáně při nadměrném zatěžování



nadměrná hmotnost v kombinaci s valgózním kolenem



po úrazech dolních končetin při dlouhodobé fixaci



u žen po porodu → zvýšená tělesná zátěž + hormonální změny


7

2 Záměr cvičení Definice zdraví: „Pocit dobré tělesné, duševní a sociální pohody, vyrovnanosti s nároky vnějšími i vnitřními.“ Zapojení do projektu Zdravá záda na Vysočině byla pro naši mateřskou školu výzvou, jak podpořit zdravý tělesný vývoj dětí předškolního věku. Přestože naše podmínky umožňují dostatek pohybových aktivit v prostoru mateřské školy, na školní zahradě i v přírodě, cvičení na nestabilních pomůckách jako jsou gymnastické míče a vzduchové polštáře (dále dynair), je pro děti neobvyklé, atraktivní, zábavné, účelné a zejména funkční.

2.1 Hlavní úkoly zdravotní výchovy Při realizaci projektu vycházíme z hlavních úkolů zdravotní tělesné výchovy, jež mají poslání nejen zdravotní, ale i vzdělávací a výchovné.

2.1.1 Úkoly zdravotní: 

hlavním cílem je podpora zdravého tělesného vývoje



snažit se fixovat oslabení tam, kde k fixaci nedošlo



zabránit zhoršování zdravotního stavu tam, kde již došlo k chronické formě



důležitý základ ke zlepšení či odstranění obtíží je obecné zlepšení celkového zdravotního stavu tím, že se snažíme odstranit negativní vlivy a podněty působící negativně na fyzickou i psychickou stránku osobnosti

2.1.2 Úkoly výchovné: 

naučit dítě správným návykům, pohybovým dovednostem a pravidelnému režimu



navodit pocit odpovědnosti k pravidelnosti, správnosti a ke svému zdraví

2.1.3 Úkoly vzdělávací: 

uvědomění si zásad, které podporují zdravý tělesný vývoj



v případě výskytu oslabení seznámení s vhodnými postupy a poznatky, jenž se oslabení týkají


8



rozšíření a prohloubení znalostí o příslušném oslabení, jak daným problémům předcházet, ovlivňovat je a čemu se vyvarovat



pomoci získat potřebné a vhodné pohybové dovednosti a návyky



poskytnout informace o tom, jak často a v jaké intenzitě provádět cvičení a jednotlivé cviky (náležité informace podat rodičům)

2.2 Cvičení na nestabilních pomůckách jako součást vzdělávání Obsah předškolního vzdělávání je členěn do několika vzdělávacích oblastí: biologická, psychologická, interpersonální, sociálně-kulturní a eniviromentální. Tyto oblasti tvoří kompaktní, vnitřně propojený celek, respektující přirozenou celistvost osobnosti dítěte i jeho postupné začleňování do životního a sociálního prostředí. V různých činnostech však jednotlivé vzdělávací oblasti převažují.

2.2.1 Oblast biologická a její záměr Při cvičení na nestabilních pomůckách dominuje oblast biologická, z níž přirozeně vyplývá její hlavní záměr: 

stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte



podporovat jeho fyzickou pohodu



zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu



podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních schopností



učit je sebeobslužným dovednostem



vést je ke zdravým životním návykům a postojům    

Co pedagog podporuje:

 

 

uvědomění si vlastního těla rozvoj pohybových schopností, ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí rozvoj fyzické i psychické zdatnosti osvojení si poznatků o těle, o zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu rozvoj a užívání všech smyslů osvojení si přiměřených praktických doved.


9

2.2.2 Očekávané výstupy (cvičení na nestabilních pomůckách): 

zachovávat správné držení těla



zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci



koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit s rytmem a hudbou



vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej pokynu



ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem



zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky



zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony



pojmenovat části těla, některé orgány, znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji



znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem, sportem



rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí



mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy



zacházet se sportovním náčiním a nářadím

2.2.3 Mezioblastní složky:

Oblast psychologická:

Oblast interpersonální: Oblast sociálněkulturní: Oblast environmentální:

→ podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte → rozvoj komunikativních dovedností → rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání → poznání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě, rozvoj schopnosti sebeovládání → rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit → získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci → podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému → seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému → rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností → rozvoj kooperativních dovedností → uvést dítě do společenství ostatních lidí → poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření → vytvoření základů aktivních postojů ke světu → osvojení si poznatků o spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí → rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách → vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, lidmi společností


10

2.3 Podmínky materiální 2.3.1 Přehled cvičebních pomůcek 22.11. 2011 nám byly zapůjčeny nestabilní pomůcky. S půjčitelem (Základní škola Telč, příspěvková organizace) byla uzavřena smlouva o výpůjčce, která nás opravňuje k řádnému užívání pomůcek k účelu cvičení do 30.6. 2012. Jedná se o tyto pomůcky: 

gymnastický míč o průměru 42 cm (3 ks)









vzduchový polštář o průměru 33 cm (15 ks)



vzduchový polštář o průměru 36 cm (2 ks)



síť na míč o průměru 55 cm (12 ks)









hustilka – nášlapný měch (1 ks)



hustilka válcová (1 ks)



cvičení na nestabilních pomůckách pro mateřské školy (2 ks)

Samy jsme si zakoupily publikaci z nakladatelství Coputer Press a.s. pro širší možnost informací v rámci cvičení, taktéž jsme využily studijního materiálu Katedry tělesné výchovy a sportu při Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.

2.3.2 Umístění míčů a dynairů: 

míče se nekutálí volně po místnosti, nebrání běžnému provozu



pro míče a dynairy je určena místnost vedle třídy, kde jsou uloženy



vždy po cvičení jsou vloženy do určených sítí, dynairy zpět do původních krabic



v místnosti je stálá pokojová teplota a zajištěno průběžné větrání

2.3.3 Údržba: 

míč vždy po cvičení si každé dítě otírá svůj míč navlhčeným papírovým ručníkem (slabý roztok saponátu v rozprašovači)


11



v případě, že míče budeme vyfukovat, tak ne zcela → zabráníme jeho slepení



před cvičením kontrola koberce → ostré a hranaté předměty mohou míč poškodit

2.3.4 Nahuštění: 

řídíme se pokyny výrobce



používáme vypůjčené hustilky (válcovou a nášlapný měch)



při nafukování nepřekračujeme uvedený průměr (viz orientační tabulky v publikaci. str. 5)

2.4 Podmínky organizační 2.4.1 Zapojení dětí do projektu: 

do projektu je zapojeno 20 dětí



jsou zapojeny pouze starší děti čtyř let → mladší děti ještě nemají fixován hluboký stabilizační systém



zákonní zástupci dětí podaly závaznou přihlášku s doporučením praktického lékaře pro děti a dorost

2.4.2 Organizace cvičení: 

děti jsou rozděleny do dvou skupin po deseti



doba cvičení vychází z denního řádu → cvičíme v úterý a ve středu v době 10.00 10.30 hodin, jednou týdně



dodržujeme obecné zásady → přiměřenost, postupnost, plynulé zvyšování nároků, pozornost, individuální přístup



vždy vycházíme z aktuálního zdravotního stavu dětí



děti nepřeceňujeme, využíváme však všech možností jejích pohybového potenciálu



cvičíme pomalu, soustředěně, pečlivě, uvědomujeme si každý pohyb



dbáme na výchozí polohu, z níž vychází další cvičení



snažíme se, aby cvičení bylo ekonomické s optimálním vynaložením síly, s pocitem hravosti



nezadržujeme dech, dýcháme přirozeně v souladu s pohybem


12



pozor na špatnou koordinaci → může způsobit úraz



dbáme na bezpečnost dětí při cvičení

2.4.3 Skladba cvičení: 

stanovíme si cíl cvičení



vybíráme vždy takové cviky, které odpovídají aktuálnímu stavu pohybového aparátu, pohybovým možnostem a dovednostem dětí



vybrané cviky vždy vyzkoušíme na sobě



ze začátku dáme dětem prostor pro seznámení s míčem → volná manipulace, experimentování



nácvik správného sedu s postavením dolních končetin, jednoduchého pohupování a pérování



postupně přidáváme pohyby horních končetin, nácvik pohybu pánví a ramen

1. část | část úvodní

Cvičební jednotka se skládá: 3. část | část závěrečná



2. část | část vyrovnávací, kondiční

jednotlivé cviky vybíráme s publikace „Cvičíme na nestabilních pomůckách“


13

2.4.4 Správné oblečení a obutí: 

oblečení musí být pohodlné, aby dovolilo plný rozsah pohybu těla i končetin



obuv nesmí klouzat



cvičení bez bot v ponožkách není vhodné



ideální je cvičení naboso

2.5 Evaluace a hodnocení dětí V důsledku individualizace vzdělávání sledujeme rozvoj a osobní pokroky u každého dítěte zvlášť. Informace dokumentujeme, tak, aby byly přehledné a přispívaly k individuálním potřebám a možnostem dítěte. V rámci cvičení jsme u dětí zjišťovaly orientační BMI index (dle obecně platného vzorce) a index plochosti (otiskem chodidla pravé i levé končetiny na čtvrtku a výpočtem hodnoty podle platného vzorce).


14

Ze všech pohybů, které otřásají tělem a duchem zároveň, je nejzdravější smích. Dodatek ŠVP. vytvořený v rámci projektu. Zdravá záda na Vysočině

Recommend Documents