ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝ ČLOVĚK V MÉDIÍCH Studijní materiál pro účastníky kurzu „Osvětový pracovník a konzultant pro zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým postižením“ pořádaného o. s. Okamžik, modul Osvětová činnost. Tento kurz je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita. Zpracoval: Mgr. Radek Musílek, duben 2011
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
Člověk s handicapem jako zaměstnanec v médiích - Práce novináře má svá specifika a ty mohou být v kolizi s postižením - Nejsme tak rychlí v přesunech - Některé věci nám z technických důvodů trvají déle - Tiskové konference nepočítají s příchodem novináře s handicapem - Při cestě k respondentům se setkáváme s bariérami a komplikovanou dopravou, tak jak je v ČR obvyklé - Neprotlačíme se na důležité místo davem lidí či hloučkem novinářů - Např. vozíčkář s nahrávacím zařízením v ruce je prakticky imobilní, protože nemá možnost pohonu kol Tato specifika však neznemožňují novinářskou práci, pokud nestojí na rychlé a bezprostřední redaktorské činnosti v terénu. - Jako novinář s handicapem jsem se nikdy nesetkal s problémy ve vztazích s kolegy - Vždy se mi snažili vyjít vstříc, pokud jsem něco potřeboval - O svých požadavcích a specifických potřebách však musíte umět mluvit, nikdo je nemusí znát a obvykle nezná - Jakožto člověk s postižením se mezi „zdravými“ novináři stáváte odborníkem na problematiku lidí s handicapem, protože máte přehled o věcech, o kterých běžný novinář neví - Většina novinářů s postižením, které znám, se věnuje více či méně právě této problematice - Vždy jsem se snažil odvádět dobrou práci, protože jsem víc vidět než ostatní - Snažím se pracovat tak, abych neměl pocit, že někdo toleruje mojí neschopnost a omlouvá ji handicapem - Z toho občas vyplývá úzkostnější vnímání případné chyby nebo výtky Z hlediska novinářské práce považuji tělesné postižení za nejméně problematické. Smyslové handicapy daleko víc postihují možnosti běžné komunikace, na které práce médií stojí. Přesto lidé se zrakovým i sluchovým postižením novinářskou práci dělají. Přístup novinářů k nám a náš přístup k nim Pokud nepočítáme odborně zaměřená periodika, drtivá většina novinářů jsou v tématice zdravotního postižení laici. Pokud neměli příležitost se s tématikou předem lépe seznámit, jejich představy budou velmi obecné. Záleží do značné míry na Vás, jak danou problematiku představíte a vysvětlíte. - Novináři obvykle přistupují k člověku s postižením jako k tomu „hodnému“ - Můžou mít ostych na něco se zeptat, bývají ohleduplnější, neútoční, nehledají kontroverzi - Někdy chtějí až příliš působit chápavě - Mohou se ptát na pro Vás zdánlivě jasné věci - Pro dobré vztahy s médii platí obecná pravidla slušného chování – nelžete, plňte dohodnuté věci, dodržujte termíny schůzek atd. - Vycházejte novinářům vstříc, ukažte jim, vše, co je zajímá (pokud Vám to nevadí) - nedává prostor pro imaginaci novináře - Vše jim dobře vysvětlete, ale nezahlťte
- Buďte slušní, dojem z Vás může být reprezentativním vzorkem i pro ostatní lidi se stejným handicapem! - Média se o problematiku lidí s handicapem zajímají, ovšem výrazně méně oproti jiným tématům - Zájem obvykle souvisí s nějakou reformou sociálního systému, významnou veřejnou akcí, výraznou pozitivní nebo negativní událostí, protestem nebo změnou zákona atd. - Do hlavních zpráv se každodenně nehrnou záplavy informací z oblasti handicapů, přesto téměř každý den v nějakém významném médiu nějakou zprávu zachytíte - Záleží také na příjemcích zpráv – každý se zajímá o své téma, takže „zdraví“ jednu takovou zprávu za den přehlédnou - Máme tendenci význam takové zmínky v médiích přeceňovat - Vytvářejte si databázi novinářů, které můžete příště oslovit Obvyklá schémata Pokud se nejedná o vysloveně objektivní reportážní souhrn faktů, novinář se více či méně přiklání k určitému postoji, do kterého promítá své názory a zkušenosti. Česká média mají naštěstí tendenci přistupovat k tématice lidí s postižením pozitivně, tedy stojí na naší straně. Zároveň ale stále existuje určitá náchylnost k poněkud vážnému a soucitnému tónu. Veřejnost to očekává. Pro novináře je důležitý příběh – je velmi oblíbený u příjemců zpráv. Pokud chceme být bráni co nejnormálněji, vyvarujme se toho, čemu já osobně říkám „teplý lidský příběh, u kterého nezůstane oko suché“. - Dojemné příběhy vyvolávají a upevňují ve většinové společnosti předsudek, že jsme politování hodní chudáci - Chceme-li vytvářet pozitivní obraz o naší komunitě, uvádějme příklady toho, co se povedlo, úspěšných lidí a organizací zdárně překonávající životní nesnáze - Přinášejme pozitivní příklady, které motivují. - Uvádějme příklady dobré praxe - Nebojme se kritiky nešvarů, ale konstruktivně a s návrhem řešení - Vyprázdněné kritizovat a stěžovat si umí každý, koho by to pořád bavilo poslouchat? - Neradím vytvářet iluzi lepšího světa, ale nestavět se do role ublížené oběti, která se lituje - Především bulvární média mají sklony k lítostivým klišé – je otázkou, jestli nám tím neprokazují medvědí službu Osobní zkušenost s médii v roli zpovídaného - hosta Setkání s novinářem může být pro někoho stresující okamžik, pokud s tím nemá zkušenost. Proto je dobré se předem připravit. O samotném tématu jistě víte sami hodně, kvůli tomu za Vámi novinář přišel. Zformulujte si předem hlavní teze a myšlenky. - Předem si rozmyslete, o čem budete chtít mluvit - Zamyslete se nad otázkami, které mohou zaznít - Ujasněte si, jak reagovat při otázce na něco, co se Vám nebude chtít říkat - Největší stres asi přináší přímý přenos, živý vstup. Uklidní Vás pečlivá příprava, nebudete mít strach, že nebude o čem mluvit - Když budete hovorní, novinář bude rád, může Vám ale pomoci návodnými otázkami
- Nejhorší jsou jednoslovné odpovědi ano, ne, nevím. V takovém případě budete čelit více otázkám - Novináře můžete předem požádat o poslání otázek - V případě rozhovoru můžete požádat o autorizaci textu - Televizní natáčení znamená hodně lidí kolem, hodně aranžování, příprav a opakování (pokud se předtáčí) – probíhá ve studiu nebo v terénu - Rádio – studio je podstatně intimnější prostředí než TV. U stolu sedí obvykle jeden moderátor a host, technika za sklem ani nevnímáte. Nebo redaktor natáčí v terénu s mikrofonem. - Rozhovor pro tištěná a elektronická psaná média obvykle znamená schůzku v kavárně a povídání na diktafon – nejméně stresující zážitek - Odpovědi nečtěte, zní to hrozně
Specifika komunikace s jednotlivými druhý médií (rozhlas, televize, tištěná periodika, internet) Každé médium má specifické způsoby práce, výstupy a požadavky. Záleží i na formátu, pro který novinář téma zpracovává. Jestli jde o krátkou zprávu do novin, nebo dvoustránkový rozhovor, krátký šot do TV zpráv, či medailon pro delší pořad. - Pokud novináře zvete na nějakou akci, pošlete předem tiskovou zprávu - Mějte ji připravenou i na místě - Měli byste vědět, za kým novináře poslat pro rozhovor, kdo se může vyjádřit atd. - Novinářům obvykle nestačí vyjádření jednoho člověka, pokud nepřišel dělat interview jen s Vámi - Pravidelné pořady vznikají až v několika týdenních předstizích, náměty proto posílejte včas - Zpravodajství naopak informujte tak týden a pak znovu dva dny před událostí Televize: - Očekávejte požadavky na aranžování situací pro zachycení obrazu - Televize chce hodně obrazového materiálu, aby měla z čeho vybírat - Natáčení zajišťuje hned několik lidí, počítejte s tím - Pokud jde o krátký šot, mějte připraveny stručné a jasné formulace, ve zprávách nikdo nemluví déle než 10 vteřin - Odpovědi formulujte tak, aby se daly vysílat i bez otázky. Např. „Byl jste v Praze? Ano, byl jsem v Praze.“ Nikoliv: „Ano, byl jsem tam“. Je to kvůli střihu zvuku a zachování logiky. - Počítejte s větší časovou náročností než u ostatních novinářů - Pravidelné pořady vznikají až v několika týdenních předstizích, náměty proto posílejte včas - Zpravodajství naopak informujte tak týden a pak znovu dva dny před událostí - Hlavní vysílací čas televize je večer (18–22 h.) Rozhlas: - Pro rádio je podstatný plynulý projev, nejste-li si jistí, bude lepší vyhnout se živému vysílání - I zde odpovědi formulujte tak, aby se daly vysílat i bez otázky (u záznamu). - Rozhlasový redaktor jen s mikrofonem bývá operativnější než televize, střih a vše mu zabere mnohem méně času
- Rádio poslouchají lidé hlavně při práci a v autě, nemá smysl říkat složité věci jako číslo účtu atd., nikdo si to nemůže poznamenat - Nikdo Vás nebude nutit dělat něco „jako“, kvůli obrazovému záznamu - Hlavní vysílací čas rádia je ráno (6-9 h.) Píšící novináři • Obvykle dorazí s fotografem nebo sami fotí • Počítejte s tím, že pořízené fotky mohou být použity i později • Internetoví žurnalisté dostanou zprávu na veřejnost rychle, tištěná média až druhý den • Nebojte se žádat u delšího rozhovoru autorizaci textu Jak, kdy a o čem informovat Při snaze oslovit svým tématem média, musíme mít na mysli, jestli se jedná o akci, která má šanci novináře zaujmout. S ohledem na to volíme formu i médium, které oslovujeme. Zahradní slavnost v místní základní škole je zajímavá pro regionální zpravodaj, ale těžko se ujme v celorepublikovém zpravodajství. Zároveň je třeba si rozmyslet, koho chcete informovat a podle toho médium zvolit – např. pozvánka na akci pro postižené by měla směřovat do specializovaných periodik. - Pořádejte akce, na které je možné novináře pozvat - Musí tam být něco zajímavého k vidění i slyšení - Média oslovujte prostřednictvím emailů, nejlépe konkrétní novináře, se kterými máte už osobní kontakt - Navázané kontakty si udržujte - Neposílejte zbytečně neustále nějaké zprávy, novinář si vás pak zařadí do škatulky „Spam“ a už nebere vaše informace vážně - Aktualizujte svůj web, je to vaše vizitka, která musí působit živě a důvěryhodně - Využívejte sociální sítě jako je Facebook k oslovení mladých lidí Tisková konference: - Většina novinářů sbírá informace dopoledne - Obvyklý čas konání bývá 10. – 11. h. - Připravte drobné občerstvení - Začněte stručným představením hostů konference, ti by měli sedět společně a být na stole označeni jmény - Jakmile přednesete, co jste chtěli, dejte prostor pro otázky - Novinářům dejte ke vchodu prezenční listinu s kontaktními údaji – získáte tak další část databáze - Připravte tiskové zprávy, které fungují i jako příloha k pozvánce - Tiskové zprávy pošlete i do tiskových agentur (týden a den až dva před konáním) Cíle propagace: Informovat veřejnost o své existenci Zviditelnit své aktivity – oslovit klientelu Získat dárce a sponzory Prezentovat svůj názor a postoj Pozvat lidi na nějakou akci
Záleží na atraktivitě tématu, ale neočekávejte většinou velké davy. Příchod televizního štábu je úspěch.
Závěrečné shrnutí Novinář je také pouze člověk. Pokud se k němu budete chovat vstřícně, můžete podobný přístup očekávat i Vy od něj. Čím víc mu naservírujete v hotové podobě, tím víc mu usnadníte práci, což ocení a zároveň si tak vytvoříte prostor pro prezentaci toho, co chcete Vy, aby bylo ukázáno.
