ZDOKONALOVÁNÍ OBSAHU A METOD VÝUKY ANGLICKÉHO JAZYKA NA UNIVERZITĚ OBRANY – ZKUŠENOSTI A VÝSLEDKY JIŘÍ DVORSKÝ A MIROSLAV HRUBÝ Univerzita obrany
Abstrakt: V kalendářním roce 2005 byl na Univerzitě obrany (UO) v Brně realizován projekt specifického výzkumu nazvaný „Zdokonalování obsahu a metod výuky anglického jazyka na Univerzitě obrany“. Projekt byl nejprve zaměřen na podrobnou analýzu jazykových potřeb vojenských profesionálů. Byla využita metoda dotazníkového šetření. V závislosti na získaných výsledcích pak byly navrženy a ověřovány nové metody výuky anglického jazyka s využitím ICT a prvků distančního vzdělávání. Cílem je zvyšování jazykových dovedností vojenských profesionálů (absolventů UO). Příspěvek podává základní informace o tomto projektu, zkušenostech získaných v průběhu jeho řešení a dosažených výsledcích. Klíčová slova: anglický jazyk, distanční vzdělávání, ICT, jazykové kompetence, ToolBook II Instructor. Abstract: During the year 2005 the specific research project named “Improvement of the content and teaching methods of the English language studies at the University of Defence“ was realised at our university in Brno. Firstly, the project was aimed at the detailed language needs analysis of military professionals based on the use of the questionnaire method. Secondly, according to the acquired results the new English language teaching methods based on the use of ICT and distance-learning ideas were suggested and evaluated. The goal is to build-up the language proficiency of military professionals and our graduates. The paper gives the basic information on the project; experience gained during the time of its solution and achieved results. Key words: English language, distance learning, ICT, language competencies, Tool Book II Instructor.
1. ÚVOD Jazyková příprava studentů Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany (FVT UO) v Brně je zabezpečována katedrou jazyků, která zajišťuje výuku anglického jazyka v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Na rozdíl od civilních vysokých škol, kde je studium jazyků zaměřeno zpočátku hlavně na zvládnutí obecného jazyka a později pak odbornou terminologii příslušného studijního oboru, má studium jazyka na UO svá nepřehlédnutelná specifika. Tato specifika spočívají zejména v tom, že:
•
všichni studenti UO jsou povinni studovat anglický jazyk jako nejdůležitější prostředek komunikace zemí Aliance NATO,
•
požadovaný stupeň jazykových znalostí je přesně stanoven kariérním řádem pro každou funkci v Armádě ČR,
•
požadavky na jednotlivé stupně jazykových znalostí a dovedností vymezuje norma NATO STANAG 6001,
•
každý student – budoucí vojenský profesionál – musí kromě obecného jazyka a odborné terminologie svého oboru zvládnout navíc ještě tzv. vojenskou angličtinu, tedy jazykovou oblast, v níž se prolínají aspekty vojenské, technickoodborné a vojensko-politické.
Naplňování rostoucích požadavků kladených na jazykovou přípravu studentů UO je procesem náročným. V současné době je požadavkem na výstupní jazykovou úroveň absolventů bakalářského studia tzv. „standardizovaný jazykový profil“ (SLP – Standardized Language Profile) 2222, což je hodnocení úrovně dosažené v jazykových dovednostech v pořadí: poslech, mluvení, čtení s porozuměním a psaní podle normy NATO STANAG 6001. Posluchači, kteří zahájili studium v září 2006, však budou muset před vyřazením z UO již dosáhnout úrovně SLP 3333. Důvodem tohoto opatření je skutečnost, že naši absolventi, jako budoucí vojenští a techničtí specialisté, musí být schopni bezproblémové komunikace se svými partnery z členských armád NATO o problémech obecných, politických a pracovních.
2. SPECIFIKACE PROJEKTU – JEHO CÍLE A METODY ŘEŠENÍ Chce-li katedra jazyků FVT UO plnit tyto stále vyšší nároky kladené na jazykovou připravenost studentů a absolventů UO, musí dle našeho názoru zejména: •
Výuku jazyků maximálně přiblížit skutečným potřebám praxe.
•
Hledat a nalézat vhodné alternativní formy podpory jazykové výuky. Jako optimální
se
nám
jeví
citlivá
a funkční
implementace
informačních
a komunikačních technologií (ICT) do jazykového vzdělávání. Řešený projekt byl proto členěn na dva dílčí úkoly a jejich cíle byly stanoveny takto: Název dílčího úkolu č. 1: Inovace kurikula výuky anglického jazyka na UO.
Cíl dílčího úkolu č. 1: Zmapovat a analyzovat jazykové potřeby vojenských profesionálů (absolventů UO) dotazníkovým šetřením. Výsledky této analýzy pak použít jako empirický základ k inovaci výukových cílů a osnov předmětu anglický jazyk na UO. Název dílčího úkolu č. 2: Návrh využití Studijního portálu UO pro cílenou podporu rozvoje jazykových dovedností. Cíl dílčího úkolu č. 2: Navrhnout využití Studijního portálu UO pro cílenou podporu rozvoje jazykových dovedností. Zpracovat vzorové elementy podpory, které umožní studujícím samostatné rozvíjení jazykových dovedností s využitím vybraného programového vybavení. Respektování obecně přijímané metodologické zásady, že volba metody zkoumání daného objektu musí respektovat jeho kvalitativní určenost, podstatu a specifické znaky, si vynutilo volbu adekvátních metod při řešení dílčích úkolů tohoto projektu. Při řešení dílčího úkolu č. 1 – Inovace kurikula výuky anglického jazyka na UO – se proto stala dominantní metodou metoda analyticko-syntetická, při řešení dílčího úkolu č. 2 – Návrh využití studijního portálu pro cílenou podporu rozvoje jazykových dovedností – jsme postupovali metodou aplikace vybraného softwaru (ToolBook II Instructor 8.5) na tvorbu interaktivních studijních úloh se stálým zřetelem k pedagogickému modelu vycházejícího z interaktivního přístupu k výuce jazyků.
3. DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A JEJICH VYUŽITÍ 3.1 Dílčí úkol č. 1: Inovace kurikula výuky anglického jazyka na UO Základem řešení tohoto úkolu bylo provedení důkladné analýzy jazykových potřeb vojenských profesionálů velmi podrobným dotazníkovým šetřením se zaměřením na potřebu praktického užívání anglického jazyka při plnění jejich pracovních povinností. Tento výzkum byl proveden ve spolupráci s výzkumným pracovištěm personální sekce MO v Praze, které zajistilo výběr reprezentativního vzorku vojenských profesionálů na základě přesně stanovených kritérií. Šlo např. o vojenské profesionály výhradně na funkcích vyžadujících bakalářské nebo magisterské vzdělání s adekvátním zastoupením mužů a žen, různých věkových skupin
a hodností. Reprezentativní vzorek byl získán u 41 vojenských útvarů. Rozesláno bylo celkem 760 dotazníků a jejich návratnost byla 93,42 %. Ze získaných dat vyplynulo pro nás překvapivé zjištění, že v současnosti je aktivní využívání znalostí anglického jazyka pro pracovní účely spíše okrajovou záležitostí. 78 % dotázaných vojenských profesionálů anglický jazyk v zaměstnání nepoužívá, nebo jej používá jen příležitostně. Z těch respondentů, kteří anglický jazyk v zaměstnání užívají, 40 % klade důraz na znalost obecné angličtiny, technická angličtina je důležitá pro 37 % těchto respondentů a vojenská angličtina pro 38 % vojenských profesionálů. 69 % respondentů studovalo angličtinu více jak 2 roky a 69 % z nich pak absolvovalo ještě kratší jazykové kurzy. S cílem shromáždit další údaje pro detailní analýzu jazykových potřeb vojenských profesionálů byly rovněž osloveny jednotlivé odborné katedry FVT UO. Tyto dotazníky vyplnilo 135 respondentů. Z analýzy výsledků pak např. vyplynulo, že 41,5 % pedagogů vyžaduje od studentů studium výukových materiálů v angličtině. Jako zdroj je nejčastěji uváděn internet v kombinaci s odbornou literaturou a odbornými časopisy. 40,7 % dotázaných pedagogů hodnotí schopnost studentů studovat odborné texty v angličtině vcelku pozitivně. Za největší problém považují vyučující neznalost odborné terminologie (62 %) a neschopnost číst odborný text s porozuměním (36,2 %). V angličtině v době šetření přednášelo pouze 6,7 % pedagogů. Diskuse o promítnutí výsledků analýzy dat získaných oběma dotazníkovými šetřeními do pedagogické praxe vedla k těmto hlavním praktickým závěrům: •
Bylo zpracováno a v blízké době bude certifikováno nové kurikulum výuky anglického jazyka s cílovým požadavkem SLP 3333.
•
Byla podpořena myšlenka používání jedné základní učebnice, která bude doplňována relevantními studijními materiály dle rozhodnutí jednotlivých učitelů.
•
Úroveň SLP 2222 musí být dosažena na konci 1. ročníku. Od počátku 2. ročníku bude zahájena příprava na SLP 3333.
•
V kurzech bakalářského, magisterského a doktorského studia bude probírána obecná, vojenská a akademická angličtina s ohledem na jazykovou pokročilost
studentů, adekvátním způsobem budou rozvíjeny i jejich profesionální jazykové dovednosti. 3.2 Dílčí úkol č. 2: Návrh využití Studijního portálu UO pro cílenou podporu rozvoje jazykových dovedností Dosažení cílů stanovených nově navrženým kurikulem předmětu anglický jazyk na FVT UO by měl dle našeho přesvědčení účinně napomáhat Studijní portál UO, který byl spuštěn do zkušebního provozu v listopadu 2004. Řešením dílčího úkolu č. 2 chtěli učitelé katedry jazyků FVT UO prozkoumat efektivnost nových metod výuky s využitím ICT. Myšlenka implementace ICT do jazykového vzdělávání vznikla již na jaře roku 2004 na základě konzultací zástupců katedry jazyků a tehdejší katedry automatizovaných systémů velení a informatiky, která je v současné době součástí nově vzniklé katedry komunikačních a informačních systémů. Systém ICT podpory studia cizího jazyka je nyní budován na již plně funkčním Studijním portále UO, ke kterému mají studující přístup 24 hodin denně z libovolného počítače připojeného k internetu na základě svého přiděleného přístupového jména a hesla. Samotný „Systém podpory studia anglického jazyka“ byl pak od počátku roku 2005 vytvářen s cílem účinně napomáhat zdokonalování všech čtyř dovedností, které jsou testovány v rámci zkoušky podle normy NATO STANAG 6001 (poslech, mluvení, čtení s porozuměním a psaní). Mimo tyto dovednosti bylo rozhodnuto věnovat pozornost též podpoře studia anglické gramatiky a speciální vojenské angličtiny. Veškeré studijní (podpůrné) materiály pro každou z těchto šesti oblastí jsou uloženy v příslušné složce (sekci) podpory, která je dále rozčleněna do jednotlivých kategorií specifických pro danou konkrétní oblast. Systém je postupně plněn tzv. elementy podpory (EP). Každý EP lze chápat jako samostatný a nezávislý objekt, mezi jehož významné charakteristiky patří: •
popis (určení) elementu;
•
atributy elementu (identifikace, zpracovatel, obtížnost, datum poslední aktualizace apod.);
•
obsah (náplň) elementu.
Tyto EP jako jednoznačně identifikovatelné objekty tvoří nejnižší úroveň systému. Každý EP je zařazen do nějaké konkrétní kategorie v jedné ze šesti složek podpory. Logicky správný návrh kategorií pro jednotlivé složky podpory se stal důležitou součástí celkového návrhu systému. Každá konkrétní kategorie v jedné ze šesti složek podpory je zastoupena určitým počtem EP. Počet EP v jednotlivých kategoriích lze měnit, tak jako jednotlivé EP, které byly vytvářeny dle dohodnutých pravidel pomocí různého programového vybavení – v našem případě byl použit nejprve MS Word a později pak ToolBook II Instructor. Pozornost byla též věnována formulaci jasných a srozumitelných pokynů pro práci se systémem. Tento „Průvodce studiem“ poskytuje uživatelům základní informace, které se týkající způsobu použití jednotlivých EP a technických záležitostí, které uživatel musí vyřešit, aby jednotlivé EP v softwaru ToolBook II Instructor byly plně funkční. Tento dokument byl také vytvořen k překonání problémů vyplývajících z absence vhodného rozhraní pro používání EP, které jsou uloženy na Studijním portále UO. Tento portál totiž v současnosti neumožňuje jednoduchou a přehlednou navigaci. Jako vhodné se též jevilo nabídnout uživateli další zdroje pro rozvoj jeho jazykových dovedností. S výše popsaným „Systémem podpory studia anglického jazyka“ přicházejí do kontaktu tři skupiny osob. První skupina zajišťuje vlastní (technické) fungování systému (vybraní pracovníci Centra komunikačních a informačních systémů Univerzity obrany). Dále
to jsou učitelé anglického jazyka, kteří se rozhodujícím
způsobem podílejí na vytváření EP. Třetí skupinu tvoří uživatelé, kteří anglický jazyk studují, resp. si již získanou jazykovou kvalifikaci chtějí udržet nebo rozvíjet (studenti bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, účastníci kurzů pořádaných UO, zaměstnanci UO). Významným charakteristickým rysem systému je jeho otevřenost. Autorem EP tedy nemusí být nutně jen učitel anglického jazyka. K rozvíjení systému a jeho obohacování novými EP může přispět každý, kdo má na tomto poli co nabídnout. Je to výzva zejména počítačově zdatnějším studentům, aby se podle svých možností za
spolupráce s katedrou jazyků podíleli na naplňování systému zajímavými EP. Vložení konkrétního EP do systému však lze realizovat (v zájmu garance věcné správnosti obsahu a způsobu zpracování) jen se souhlasem správce té kategorie, do níž autor EP navrhuje svůj příspěvek zařadit. V průběhu roku 2005 bylo v programu ToolBook Instructor 8.5 zpracováno celkem 21 dokumentů a 132 „obrazovek“. V programu MS Word bylo zpracováno 86 dokumentů a v jiném software pak 41 dokumentů. Ke každému předloženému EP v jednotlivých složkách podpory byl zpracován oponentský posudek. Každý z těchto posudků hodnotil interaktivnost EP, jejich didaktické a grafické zpracování. Obsahoval dále doporučení pro úpravu stávajících interaktivních EP a všímal si i opatření technického rázu.
4. DALŠÍ ROZVOJ DOSAŽENÉHO STAVU (PLÁN PRACÍ NA ROK 2006) Na výše popsaný projekt navazuje v roce 2006 projekt specifického výzkumu katedry jazyků FVT UO nazvaný „Inovace učebních osnov a jejich harmonizace s požadavky Společného evropského referenčního rámce na výuku cizích jazyků“, který řeší dva dílčí úkoly. Dílčí úkol č. 1 je nazván „Inovace učebních osnov a jejich harmonizace s požadavky na certifikaci v systému UNI-cert“. Jde o zvyšování úrovně jazykových dovedností absolventů FVT UO v souladu s požadavky zřizovatele UO na výstupní jazykovou úroveň absolventů bakalářského studia (SLP 3333), kteří zahájili studium na UO v září 2006. Cílem je jasná a srozumitelná formulace požadavků na výstupní znalosti a dovednosti studentů po jednotlivých semestrech v souladu s požadavky na zkoušku dle normy NATO STANAG 6001, s požadavky odborných kateder FVT UO a praxe a rovněž s požadavky na certifikaci v systému UNI-cert. Na daném úkolu budou participovat především studenti doktorských studijních programů, kteří posoudí návrh výukových cílů předmětu anglický jazyk na UO z hlediska naplňování jejich jazykových potřeb.
Dílčí úkol č. 2 je nazván „Vytváření elektronických studijních materiálů k podpoře realizace cílů nových učebních osnov“. Zde půjde o konkrétní elektronickou studijní podporu pro zvyšování úrovně jazykových dovedností vojenských profesionálů (absolventů UO), využití ICT ke zdokonalování jazykových dovedností studujících. Cílem je vytvoření otevřeného systému efektivní elektronické podpory studia anglického jazyka v souladu s novými požadavky na zvyšování jazykových dovedností absolventů UO, jimiž je splnění požadavků normy NATO STANAG 6001, SLP 3333. Výstupem úkolu bude vytvoření nových souborů interaktivních úloh v softwaru ToolBook II Instructor. Významným prvkem bude vyhodnocení názorů studujících na existující elektronickou studijní podporu anglického jazyka. Postup a povaha prací na dílčím úkole č. 2 závisí na skutečnosti, zda bude Univerzitou obrany zakoupena nová verze používaného programu - ToolBook 2004. Pokud se tak stane, bude třeba nejdříve: •
seznámit řešitele s touto aktuální verzí softwaru,
•
aktualizovat stávající elementy podpory a ověřit jejich funkčnost na Studijním portále UO,
•
zapracovat do EP připravené zvukové soubory (zejména ve složkách Poslech a Psaní) a ověřit jejich funkčnost na Studijním portále,
•
zvážit možnosti vytvoření nového uživatelského rozhraní, resp. zvážit využití některého ze systémů LMS (Learning Management System) - ať už komerčního nebo Open Source.
Spolu s katedrou jazyků FVT UO spolupracuje na řešení projektu také katedra komunikačních a informačních systémů FVT UO. Jejím úkolem je konzultační činnost a zabezpečení požadované technické podpory pro převod jednotlivých úloh do interaktivní podoby. Důležitou roli budou mít rovněž vybraní studenti, kteří se zapojí do zpracování elektronických studijních materiálů na základě metody řízeného projektu v rámci výuky anglického jazyka.
Literatura 1. DVORSKÝ, J. - JONÁKOVÁ, S. - STAŇKOVÁ, E.: Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu za rok 2005 katedry jazyků FVT UO v Brně. [Výzkumná zpráva]. Brno : Univerzita obrany, 2006. 2. ToolBook II Instructor. User Guide. Click2learn. USA, 2000. 3. Studijní portál Univerzity obrany. [online]. [cit. 11. 4. 2006]. URL: https://vportal.unob.cz.
PhDr. Jiří Dvorský, CSc. Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií, katedra jazyků Adresa: Kounicova 65, 61200 Brno E-mail:
[email protected]
Ing. Miroslav Hrubý, CSc. Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií, katedra komunikačních a informačních systémů Adresa: Kounicova 65, 61200 Brno E-mail:
[email protected]
