PROBLEMATIKA OBSAHU A KVALITY EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA HUMANITNĚ ZAMĚŘENÝCH FAKULTÁCH UNIVERZIT V ČR PROBLEMS OF CONTENT AND QUALITY OF ECONOMIC EDUCATION ON UNIVERSITY´S FACULTIES OF ART AND EDUCATION IN CR Karel Šrédl Anotace: Pedagogická věda prokázala nezastupitelnou úlohu učitele ve výchovně-vzdělávacím procesu. Ekonomické vzdělávání se stalo nezbytnou součástí obecné vzdělanosti občanů, tedy i učitelů. Proto je třeba se zabývat obsahem i kvalitou ekonomického vzdělávání na fakultách universit připravující budoucí učitele v ČR (vč. ČZU), zejm. zda převzetím některých prvků vzdělávacích systémů vyspělých ekonomik nebyla narušena kontinuita tohoto vzdělávání. Klíčová slova: Vzdělávání, ekonomie, kvalita, učitel, znalostní ekonomika Summary: Pedagogical science demonstrated necessary role of the teacher in schooling process. Economic education became necessary part of general education of people including teachers. It is necessary to analyze content and quality of economic education on faculties prepared future teachers in CR (including CZU). It is possible that incorporating of some elements of educational systems from developed economies to our system disturbed continutity of this education. Key words: Education, economics, quality, teacher, knowledge economy ÚVOD Ekonomické vzdělávání učitelů VVP na pedagogických fakultách univerzit před rokem 1989 bylo poznamenáno zejména dvěma faktory: ideologickým zaměřením na studium teorie marxismu-leninismu, centralizací výuky na Ústavy marxismu-leninismu na rektorátech univerzit, přičemž vlastní výuku zajišťovaly “kabinety”, dislokovaná pracoviště na jednotlivých fakultách. Výuka ekonomické teorie byla realizována formou jednotného kurzu Politická ekonomie, který byl vyučován stejnou formou na všech fakultách a byl součástí celkové koncepce výuky marxismu-leninismu na pedagogických fakultách. Politická ekonomie byla vyučována 2 semestry ve 3. ročníku studia učitelů VVP. Hodinová dotace kurzu byla 2 hodiny přednášek a 2 hodiny následných seminářů po oba semestry studia. Jednalo se o tzv. základní kurz, neboť např. u učitelů ekonomických předmětů na VŠE byl tehdy vyučován tzv. velký kurz: 2 roky studia se stejnou hodinovou dotací.
1127
Kurz politické ekonomie na pedagogických fakultách univerzit byl rozdělen na dvě základní části; v zimním semestru byla vyučována látka předmětu Politická ekonomie kapitalismu (včetně úvodu do předmětu) a v letním semestru to byla část kurzu nazvaná Politická ekonomie socialismu. Obsah kurzu vycházel z textu celostátně schválené učebnice pro tento základní kurz politické ekonomie s názvem Učebnice politické ekonomie pro vysoké školy, kterou napsal autorský kolektiv učitelů politické ekonomie z českých vysokých škol pod vedením prof. ing. Zdeňka Háby, CSc. z VŠE v Praze. Tento poměrně zdařilý pokus o napsání vlastní učebnice politické ekonomie umožnil nahrazení českých překladů sovětských učebnic politické ekonomie dosud používaných po konsolidačním období počátku 70. let. Shrnutí: Budeme-li kriticky analyzovat úlohu společenských věd (vč.politické ekonomie) v období tzv. reálného socialismu, zjistíme v jejich výuce na VŠ určitá pozitiva i negativa. Za rozhodující kladnou stránku tehdejší výuky lze považovat povinnost studia ekonomie a také poměrně vysoký počet hodin, které byly věnovány výuce společenských věd. To, že se všichni studenti seznámili se základy (politické) ekonomie a v poměrně velkém rozsahu jim umožnilo základní orientaci v ekonomické problematice, bez ohledu na to, zda se jednalo o učitele, ekonoma, lékaře či technika. Chybnou stránkou věci jistě byla politizace ekonomických témat a prakticky mizivá motivace studentů ke studiu společenských věd, neboť obsah studované problematiky se ve většině případů odlišoval od empiricky získaných poznatků. Tak se vytvářel názor, že studium ekonomie je vlastně nepotřebné a je tak pouze výrazem vedoucí úlohy KSČ ve společnosti. Tato úloha ekonomickou výuku nepochybně poznamenávala, ale obecné ekonomické znalosti jsou nezbytné pro občana v každém společenském uspořádání. CÍL A METODY V této stati jsem čerpal z pramenů, které jsem získal spoluprací s univerzitami z vyspělých tržních ekonomik. Jednalo se zejména o studijní programy, podle kterých se na příslušných univerzitách a jejich pedagogických fakultách v současnosti vyučuje. Požádal jsem o spolupráci i renomované americké univerzity z tzv. Ivy League, které mají světový věhlas, např. Harvardskou a Pennsylvánskou univerzitu. Výsledky svého výzkumu jsem konzultoval s odborníky z americké The National Schools Comittee for Economic Education (Conn., USA) a byl jsem ujištěn o obecnější platnosti závěrů mé analýzy v podmínkách vysokého (pedagogického) školství vyspělých tržních ekonomik. VÝSLEDKY A DISKUSE Systém vysokoškolského studia budoucích učitelů na univerzitách v USA a Kanadě V USA a Kanadě mají odlišný systém vzdělávání budoucích učitelů než jaký známe u nás. Je to systém dvoustupňového vzdělávání, během něhož student získává ucelenou pedagogickou kvalifikaci (vzdělání) a učitelský certifikát. První stupeň představuje odborná výuka na kterékoliv z fakult univerzit, kde budoucí učitel získá příslušnou odbornost ve svém budoucím oboru, který chce vyučovat. Tomuto stupni vzdělání se říká bakalářský stupeň, a v USA a Kanadě je předpokládán jako čtyřleté presenční studium. Pedagogickou způsobilost budoucí učitelé získávají následným magisterským studiem; toto studium je zaměřeno na pedagogiku, didaktiku a vytvoření učitelských dovedností. Je většinou jednoleté, absolventu je udělován titul M.Ed. (Master of Education). HARVARD GRADUATE SCHOOL OF EDUCATION, HARVARD UNIVERSITY, CAMBRIDGE, MASSACHUSETTS, USA
1128
Harvardská absolventská pedagogická škola je jednou z fakult Harvardské univerzity, které poskytují absolventům bakalářského stupně vzdělání další, tj. magisterské (event. doktorandské) studium. V tomto případě se jedná o studium pedagogické, k získání učitelské kvalifikace. Budoucí učitelé VVP se mohou vzdělávat zejména v Teacher Certification Programs, kde se jedná o dva moduly magisterského studia, přičemž oba programy jsou jednoroční. Absolventi získají studiem titul Ed.M. V rámci těchto programů studují studenti, kteří chtějí vyučovat na základních školách, na druhém cyklu studia a mohou získat pedagogickou kvalifikaci ve všeobecně vzdělávacích předmětech jako je: biologie, chemie, angličtina, historie, latina, matematika, fyzika aj., ale i světových jazyků jako je čínština, francouzština, japonština. Absolvováním kurzu získávají Massachusetts Teaching Certification, absolventský diplom, který je recipročně uznávaný ve 30 jiných státech. V tomto programu studia studenti již nestudují ekonomicky zaměřené disciplíny. Titul Ed.M. (Master of Education) lze však získat také v programu nazvaném Administration, Planning and Social Policy (Administrativa, plánování a sociální politika), který je zaměřen na výuku učitelů, kteří chtějí vykonávat vedoucí funkce na školách, univerzitách a ve vzdělávacích organizacích. V rámci tohoto programu je také vyučován kurz s názvem Economics of Education. INDIANA UNIVERSITY OF PENNSYLVANIA, EDUCATIONAL COLLEGE PENNSYLVANIA, INDIANA, USA
Indiana University of Pennsylvania, Educational College má 6 fakult: fakultu pedagogickou, fakultu humanitních a sociálních studií, fakultu přírodních věd a matematiky, fakultu obchodní, fakultu zdraví a péče o člověka a Graduate School. Akademie pro přípravu učitelů sídlí na Pedagogické fakultě a je zodpovědná za koordinaci všech učitelských vzdělávacích programů ve školním areálu, které směřují k získání učitelského diplomu Pennsylvánské univerzity. Budoucí učitelé nejsou povinni studovat ekonomii nebo obchodní nauku, jestliže to není jejich hlavní zaměření nebo volitelný předmět. Na IUP trvá semestr 15 týdnů. 3kreditové kurzy obsahují 3hodinovou výuku každý týden; 4kreditové kurzy obsahují 4hodinovou výuku týdně a 2kreditové kurzy 2 hodiny týdně. Pedagogická fakulta IUP připravuje učitele na získání Pennsylvánského státního diplomu, ten jim umožňuje učit v Pennsylvánii. V jiných státech U.S.A. mohou učit na základě reciproční dohody. THE UNIVERSITY OF VERMONT, COLLEGE OF EDUCATION AND SOCIAL SERVICES, BURLINGTON, VERMONT, USA
College of Education and Social Services je jednou z fakult vermontské univerzity; zaměřuje se na přípravu budoucích učitelů při získávání jejich pedagogické způsobilosti. Základní odbornost získávají budoucí učitelé na jiných fakultách, např. Fakultě společenských věd a nauk. Odborné studium na těchto fakultách trvá 4 roky a následnou pedagogickou kvalifikaci může student získat 1 ročním studiem na College of Education and Social Services, kde získává i příslušné absolutorium. Studium ekonomických předmětů pro budoucí učitele není zahrnuto ve studijních programech. Ekonomická výuka prakticky není na většině fakult univerzit v USA, které připravují budoucí učitele v bakalářském stupni vzdělání začleněna. Tento fakt ovšem vyplývá ze skutečnosti, že studenti bakalářského stupně na univerzitách již měli studium základů
1129
ekonomie povinně zahrnuto ve výuce na SŠ. Jedná se o jednoletý kurz, nejčastěji vyučovaný ve 4. ročníku studia na školách našeho gymnaziálního typu, v rozsahu 1hodiny týdně. V New Yorku je ale možné tento kurz studovat i alternativně 2 hodiny týdně po dobu jednoho pololetí. Možnosti zdokonalení modelu ekonomického vzdělávání pedagogů v ČR Zamyslíme-li se nad současnou ekonomickou výukou na jednotlivých oborech PedF v ČR je zřejmé, že základní ekonomický kurz (obecná ekonomie) je na většině oborů PedF vyučován v obecném základu pouze jako povinně volitelný kurz, v rozsahu jednoho semestru. Výjimku tvoří pouze obor Občanská výchova, který má však společenskovědní zaměření, a proto je většinou dvousemestrální povinný kurz základů ekonomie logickým vyústěním potřeby dobrých znalostí ekonomie u těchto studentů. Obor Rodinná výchova má také ve studijním programu začleněnu povinnou výuku ekonomie, ale rozsah výuky není sjednocen. Ostatní ekonomické předměty vyučované na PedF, které rozvíjejí základní ekonomické znalosti získané v úvodních kurzech, nejsou zdaleka tak diferencované, jak se na první pohled zdá. Nejčastěji se v nabídce pedagogických fakult vyskytuje kurz s názvem Ekonomika školství, a to jako jednosemestrální povinně volitelný kurz. Jeho začlenění je logické, neboť se jedná o studium budoucích učitelů, a ti by měli znát ekonomické problémy oboru. Obdobnou funkci plní na některých oborech fakult i kurz s názvem Školní management; tento kurz je však nejčastěji vyučován jako povinný (jednosemestrální) kurz a je spíše zaměřen obecněji na řízení školství, než na jeho ekonomická specifika. Obory rodinná a technická výchova mají ještě odlišnost v začlenění povinných ekonomických kurzů zaměřených na rozvíjení specifických ekonomických znalostí. Jedná se o kurzy Ekonomika oboru (rodiny, ...), které jsou povinné a většinou jednosemestrální. Určitou zvláštností je výuka kurzu Evropská integrace na PedF MU v Brně v rámci obecného základu, který je nesporně příspěvkem k rozšíření ekonomických znalostí studentů, ale této výuce by mělo předcházet studium kurzu ekonomické teorie, aby tak byla dodržena didaktická zásada posloupnosti při poznávání ekonomických jevů a procesů. Z výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr potvrzující platnost následujícího tvrzení: V souvislosti s nutnou přestavbou systému vzdělanosti v oblasti společenských věd na vysokých školách, došlo u učitelů VVP k celkovému poklesu úrovně jejich ekonomického vzdělání a jeho podcenění, porovnáme-li fakta o výuce ekonomie v současné praxi PedF v ČR s poznatky o výuce ekonomických předmětů v minulém období do roku 1989. Problém v návaznosti ekonomické výuky v ČR je totiž v jejím modelu. Jestliže ve vyspělých zemích je výuka ekonomie povinná na SŠ gymnaziálního typu, nemusí již být na bakalářském stupni vyučována , nebo je začleněna jako volitelná výuka. Na druhém (magisterském) vysokoškolském stupni pedagogické části výuky se pak ekonomické kurzy objevují jako kurzy úzce zaměřené na ekonomiku školství či regionů (Švýcarsko). Toto ovšem u nás není možné, studenti ze SŠ základy ekonomie ve většině případů neznají a je nezbytnou podmínkou, aby si tyto vědomosti doplnili sami studiem povinně volitelného kurzu základů ekonomie v rámci společného základu studia na VŠ. Na tyto základní znalosti pak budou navazovat ve 2. cyklu studia povinnými kurzy Ekonomiky školství či svého studijního oboru (např. Ekonomiky rodiny u RV). Návaznost těchto dvou v současnosti odlišných modelů lze vyjádřit následujícím schématem, které vyjadřuje i způsob řešení této problematiky:
1130
ČR 1. skupina stud.
Typ školy
Kurz
USA
SŠ
základy ekonomie
P (PV) -
základy ekonomie
-
bakalářské VŠ
P
speciální ekonomiky magisterské (školství, rodiny, aj.) P (PV) P (PV)
2. skupina stud. PV - nebo PV P (PV)
Toto schéma názorně a pregnantním způsobem vyjadřuje jádro problému nedostatečnosti současné výuky ekonomických kurzů a problematiku její návaznosti. ZÁVĚR Výuka ekonomie na SŠ u nás je zejména na gymnáziích velmi podceněna. Povinný rozsah znalostí ekonomie, která je součástí širšího předmětu Základy společenských věd, je odpřednášen během několika vyučovacích hodin. Komplexnější výuka základů ekonomie, v rozsahu 1 školního roku a 2 hodin výuky týdně, je pak na gymnáziích pouze uváděna jako povinně volitelný předmět. A to v lepším případě; většina gymnázií vůbec výuku ekonomie, kromě výše uvedeného kurzu ZSV, nemá. Proto je v současnosti nezbytností výuka ekonomie na bakalářském stupni VŠ v rámci studijních programů budoucích učitelů, aby se se základy této disciplíny vůbec seznámili, nebo zvážit úpravu osnov předmětů ZSV na SŠ. Jinou záležitostí je studium ekonomických disciplín na magisterském stupni vzdělávání učitelů. Tam jsou zcela na místě specializované disciplíny typu Ekonomika vzdělávání, které a to je celkem zajímavé vidět na příkladu univerzity v Ženevě, jsou začleněny prakticky do všech oborů pedagogického studia. Jejich rozsah i začlenění je též podobné našemu, v ČR. Potvrzuje se tak platnost následujícího tvrzení: Při reformě školského vzdělávacího systému v ČR nedošlo v případě návaznosti středoškolského a vysokoškolského vzdělávání u ekonomických věd k správnému propojení obou školských systémů při studiu oborů všeobecně vzdělávacích předmětů. Zatímco na severoamerických školách mají studenti ekonomii jako povinný předmět již na SŠ gymnaziálního typu (jako např. v Quebecku - Kanadě, či povinně volitelný v New Yorku), studenti našich středních všeobecně vzdělávacích škol mají ekonomickou výuku pouze začleněnu v předmětu Základy společenských věd a to v poměrně malém rozsahu. Rozsah výuky ekonomie ve vyspělých tržních ekonomikách na SŠ gymnaziálního typu je tedy nepoměrně větší; tento systém ale nebyl důsledně zaveden na našich středních školách. Některá gymnázia u nás mají volitelný kurz ekonomie v rozsahu jednoho až dvou ročníků, ale je pravděpodobné, že většina studentů ekonomii na střední škole gymnaziálního typu nestuduje. Systém vysokoškolské výuky po 1989 v ČR byl v podstatné míře přizpůsoben americkému a západoevropskému standardu (bakalářské a magisterské studium); jeví se však rozpor mezi rozsahem výuky ekonomie na střední škole u nás a ve vyspělých zemích, který neumožňuje navazovat v rámci ekonomického vzdělávání na VŠ univerzitního typu na ekonomické vzdělávání, které získá většina studentů na SŠ.
1131
V souvislosti s převzetím západních standardů ve výuce společenských věd na většině pedagogických fakult není již výuka ekonomie začleňována do studijních programů učitelských oborů. Naopak studenti učitelských fakult v ČR základní ekonomické znalosti ze SŠ většinou nemají a v mnohých případech si je právě na VŠ snaží doplnit. Jestliže však výuka ekonomie na učitelských fakultách v ČR je pouze povinně volitelná, může se tedy snadno stát, na rozdíl od vyspělých tržních ekonomik, že student ani po absolvování pedagogického studia nemá základní ekonomické znalosti. Proto by bylo vhodné posílit v tomto období výuku ekonomických disciplín na pedagogických fakultách v ČR, jak jsem již výše uvedl. KONTAKTNÍ ADRESA Doc.PhDr. Ing. Karel Šrédl, CSc., Katedra ekonomických teorií, Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, tel. 224382334, fax 22438 2316,
[email protected] LITERATURA Hába, Z., Učebnice politické ekonomie pro vysoké školy, Svoboda, Praha 1984 Studijní programy pedagogických fakult univerzit v ČR a USA, šk. rok 2005/06
1132
