V buňce B1 je použita funkce =KDYŽ(A1>0; …;A1) a zkopírována do B2, B3, B4. Doplňte místo teček chybějící parametr funkce tak, aby na základě primárních údajů ve sloupci A byly do sloupce B uloženy následující výsledky:
Řešení: Funkce KDYŽ je rozhodovací funkce. Prvním parametrem je rozhodovací podmínka, druhým parametrem je výraz, který se provede, je-li podmínka splněna. Třetím parametrem je výraz, který se provede, není-li podmínka splněna. Zde tedy vidíme, že pokud bude hodnota A1 menší než 0 (nesplněná podmínka), zobrazí se její hodnota. Dále si povšimněme, že ve vzorci je použito na podmínku a na třetí parametr relativní adresování (bez $). Toto způsobí, že se bude výraz při kopírování měnit na tvar: A2>0;…;A2 A3>0;…;A3 apod. Vidíme, že podmínka A1>0 zkopírovaná do ostatních řádků je splněná pro první a čtvrtý řádek. Dále je patrné, že funkce KDYŽ vrací v těchto případech hodnotu znaménkově převrácenou (vynásobenou hodnotou -1). Do výrazu pro splněnou podmínku tedy uvedeme znaménkově převrácenou hodnotu –A1. KDYŽ(A1>0;-A1;A1). Relativní adresování zajistí změnu adresované buňky na A4 u posledního řádku.
Jaké výsledky se uloží v oblasti C1:C3 zkopírováním vzorce =$B$1 * A1 - B1 zadaného do C1?
Řešení: Tento příklad je zaměřen na poznání rozdílu mezi absolutním a relativním adresováním. Zde stojí za povšimnutí absolutní adresování buňky B1 v součinu. Tato buňka se jako jediná nebude měnit při kopírování vzorce do ostatních buněk. Dále je to pouze o dosazení hodnot do vzorce. 1. řádek - $B$1 * A1 – B1 = 0*10 – 0 = 0 2. řádek - $B$1 * A2 – B2 = 0*20 – 5 = -5 3. řádek - $B$1 * A3 – B3 = 0*5 – 20 = -20
Co bude výsledkem vzorce =MIN(A1:B2 B2:B3) uloženého v buňce C1?
Řešení: Funkce MIN vrací nejmenší prvek oblasti. Zde máme jako parametr dvě oblasti oddělené mezerou. To značí, že se jedná o průnik obou oblastí (na rozdíl od oddělení středníkem, kdy se jedná o sjednocení oblastí)
Modře je označená oblast A1:B2, oblast B2:B3 je označena červeně. Průnik obou množin je oblast, kde se obě oblasti překrývají. V tomto případě je to hodnota -2 v buňce B2. Toto je zároveň výsledek. Tedy v buňce C1 bude hodnota -2.
Doplňte hodnoty lineární číselné řady vytvořené v oblasti A1: A5, jsou-li první dva členy v buňce A5, A4.
Řešení: Tento příklad je zaměřen na číselné řady. Rozdíl mezi jednotlivými prvky řady je 3 (5-2). Tento rozdíl je použit pro výpočet dalších prvků číselné řady.
V buňce B1 je použita funkce =KDYŽ(A1>0; …;A1) a zkopírována do B2, B3, B4. Doplňte místo teček chybějící parametr funkce tak, aby na základě primárních údajů ve sloupci A byly do sloupce B uloženy následující výsledky:
Řešení: Tento příklad je velice podobný prvnímu příkladu. Je zde pouze jedna změna na pozici B4. Víme, že funkce KDYŽ je rozhodovací funkce, která má v prvním parametru rozhodovací podmínku. Pokud je splněná, provede se druhý parametr funkce, pokud je podmínka nesplněná, provede se poslední parametr funkce. Zde je rozhodovací podmínka A1>0, která je adresovaná relativně, proto se bude při kopírování vzorce dolu měnit na A2>0, A3>0 a A4>0. Cílem je zjistit, co se stane, když je podmínka splněna (druhý parametr funkce KDYŽ). Nejprve odstraníme řádky, které nepotřebujeme, a zůstane první a čtvrtý řádek. Funkce vrací pro oba tyto řádky hodnotu -5. Jednou z možností je napsat do druhého parametru hodnotu -5 KDYŽ(A1>0;-5;A1) Nebo se zamyslet, jak hodnotu -5 získáme. Při pohledu na první řádek zjistíte, že je to znaménkově převrácená hodnota A1, tedy –A1. Protože je obsažená v prvním i čtvrtém řádku, nesmí se adresa měnit. Toto se zajistí uzamčením adresy znakem $. KDYŽ(A1>0;-$A$1;A1) nebo KDYŽ(A1>0;-A$1;A1)
Co bude výsledkem vzorce =MAX(A1:B2;B2:B3) uloženého v buňce C1?
Řešení: Funkce MAX vrací největší prvek z oblasti. V zadání jsou dvě oblasti oddělené středníkem, to znamená, že se jedná o sjednocení obou oblastí (na rozdíl od mezery, kde se jednalo o průnik, viz druhý příklad)
Modře je označená oblast A1:B2, oblast B2:B3 je označena červeně. Sjednocení znamená spojení obou oblastí dohromady. Výsledek se tedy bude brát jak z modré, tak z červené oblasti. Funkce MAX vybere největší hodnotu, která je v tomto příkladě 3. Do buňky C1 bude uložena hodnota 3.
Do buňky B1 byl zapsán vzorec =MIN(A1; …), do C1 byl zapsán vzorec =MAX(A1; …) a následně byly obsahy buněk B1 a C1 zkopírovány do buněk B2, B3 a B4 respektive do C2, C3 a C4. Napište chybějící (vytečkované) části vzorců, aby platily hodnoty uvedené v následující tabulce.
Řešení: Obě funkce pracují pouze se sloupcem A, sloupec B a C vznikne jako výsledek těch funkcí. V tomto příkladu jsou parametry odděleny středníkem, což znamená sjednocení. V tomto případě to bude sjednocení dvou buněk čili výběr minima ze dvou buněk. Cílem je přiřadit k buňce A1 (která se bude při kopírování vzorce měnit) druhou buňku ze sloupce A tak, aby výsledek ve sloupci B odpovídal. 1. řádek – MIN(A1;…) = -3 … zde lze použít jakoukoli buňku {-3, 1, 7, 8} 2. řádek – MIN(A2;…) = 1 … zde lze použít buňky A2 až A4 {1, 7, 8} 3. řádek – MIN(A3;…) = 7 … pouze buňky A3 nebo A4 přicházejí v úvahu {7, 8} 4. řádek – MIN(A4;…) = 7 … zde je jediná možnost, a to buňka A3 {7}. Jakákoli jiná buňka by způsobila jiný výsledek než hodnotu 7. Pro tento řádek bychom potřebovali mít funkci MIN(A4;A3), aby byl výsledek roven 7. Při použití relativního adresování a začátku vzorce v 1. Řádku bychom museli začít druhý parametr na buňce A0, což nelze. Povšimněte si ale, že buňka s hodnotou 7 je vhodná pro všechny řádky, proto jí můžeme adresovat absolutně. MIN(A1;$A$3) nebo MIN(A1;A$3) Podobným způsobem postupujeme pro funkci MAX u sloupce C. Tato funkce bude vybírat maximální hodnotu ze dvou buněk ze sloupce A 1. řádek – MAX(A1;…) = 1 … zde je jediná možnost, a to buňka A2 {1} 2. řádek – MAX(A2;…) = 1 … zde můžeme použít buňku A1 nebo A2 {-3, 1} 3. řádek – MAX(A3;…) = 7 … buňky A1 až A3 {-3, 1, 7} 4. řádek – MAX(A4;…) = 8 … všechny buňky {-3, 1, 7, 8}. S ohledem na první řádek a použitelnosti hodnoty 1 všude dostaneme MAX(A1;$A$2) nebo MAX(A1;A$2)
Do buňky C1 vložíme vzorec =COUNTIF(A1:B4;...). Dopište chybějící část vzorce vyznačenou tečkami, aby platily hodnoty uvedené v tabulce.
Řešení: Funkce COUNTIF vrací počet buněk z oblasti, které splňují zadané kritérium. Oblast je zadaní v prvním parametru funkce A1:B4, což je oblast nul a jedniček. Druhým parametrem je kritérium výběru, které máte doplnit tak, aby byl výsledek funkce roven 5. Podívejte se na tabulku a zjistěte, jaké hodnoty jsou v tabulce obsaženy pětkrát. Je zřejmé, že jsou to buňky s hodnotou 0. COUNTIF(A1:B4;0)
Do buňky C1 vložíme vzorec =CONCATENATE(ČÁST(...;...;...);ČÁST(...;...;...)). Dopište chybějící část vzorce vyznačenou tečkami, aby platily hodnoty uvedené v tabulce.
Řešení: Funkce CONCATENATE skládá znaky či řetězce dohromady viz http://office.microsoft.com/cs-cz/excel-help/concatenate-HP005209020.aspx Uvnitř této funkce je ještě funkce ČÁST. Tato funkce vrací část slova či textu (podtext), má tři parametry. V prvním parametru je oblast či buňka textu. V našem případě získáváme iniciály ze jména a příjmení. V první funkci ČÁST bude buňka se jménem, ve druhé funkci ČÁST bude buňka s příjmením. Druhý parametr funkce je pozice písmene, od jakého začíná požadovaná část slova. V našem případě chceme pouze první písmeno, proto určíme pozici písmene číslem 1 (první písmeno ve slově). Třetím parametrem je délka podtextu. V tomto případě se skládají podtexty délky 1 (jedno písmeno ze slova). Každá funkce ČÁST vrátí jedno písmeno. Funkce CONCATENATE pak spojí obě písmena. ČÁST(A1;1;1) pro první písmeno ze jména ČÁST(B1;1;1) pro první písmeno z příjmení Výsledkem tedy bude funkce: CONCATENATE(ČÁST(A1;1;1);ČÁST(B1;1;1))
Do buňky D4 vložíme vzorec =SUMA(B$2:C4)/POČET(B2:$C$4). Tento vzorec následně zkopírujeme do buněk C5 a E3. Napište jaké hodnoty budou v buňkách C5 a E3.
Řešení: Funkce SUMA sčítá hodnoty v oblasti dané parametrem. Za prázdné buňky doplňuje nulu. Funkce POČET vrací počet buněk. Prázdné buňky nebere v úvahu. Pro označenou buňku D4 prostě vložíme hodnoty do vzorce. Suma z oblasti B2:C4 je rovna 12, počet prvků v této oblasti je roven čtyřem. Po vydělení je výsledek v buňce D4 roven 3. Při kopírování vzorce do E3, tedy směrem nahoru a doprava, se změní všechny relativně odkazované adresy (bez $) o řádek nahoru a o sloupec doprava. U funkce SUMA je absolutně adresován pouze řádek buňky B2. Ta se změní na C2. Druhá buňka je adresována celá relativně, tudíž se změní z C4 na D3 – SUMA(C$2:D3). U funkce POČET se změní pouze buňka B2 na C1, druhá buňka je celá odkazována absolutně (uzamčená $). =SUMA(C$2:D3)/POČET(C1:$C$4) – V oblasti sumy je pouze jediná buňka s hodnotou 2, v oblasti počtu jsou dvě buňky. Výsledek je tedy 2/2 = 1. Nyní se vrátíme na funkci v zadání a zkopírujeme ji do buňky C5 (tedy dolů a doleva). U funkce SUMA se změní první buňka z B$2 na A$2 a druhá se změní z C4 na B5 – SUMA(A$2:B5). U funkce POČET se změní pouze buňka B2 na A3. =SUMA(A$2:B5)/POČET(A3:$C$4) – součet v oblasti A2:B5 je roven 18 (4+1+6+7), počet buněk v oblasti A3:C4 je 3. Výsledek je tedy 18/3 = 6.
funkce =když(B3>3;$B$3;0) zadané do F3, pokud ji zkopírujeme do oblasti F4:F7.
Řešení: Funkce KDYŽ je rozhodovací funkce, která má v prvním parametru podmínku (B3>3), ve druhém parametru je uvedeno, co se má provést, je-li podmínka splněna ($B$3) a ve třetím parametru je uvedeno, co se má provést, není-li podmínka splněna. 1. řádek – B3 = 5 … 5 > 3 -> podmínka je splněna, funkce vrací hodnotu buňky B3, tedy 5. 2. řádek – KDYŽ(B4>3;$B$3;0) – B4 = 6 … 6 > 3 -> podmínka splněna, funkce vrací opět hodnotu buňky B3, protože je adresována absolutně ($B$3), tedy 5. 3. řádek – KDYŽ(B5>3;$B$3;0) – B5 = 2 … 2 < 3, podmínka není splněna, funkce když vrací 0. Pro další řádky je situace stejná, neboť buňky B6 a B7 neobsahují hodnoty, které by byly větší než 3. Funkce když proto vrátí 0.
funkce =suma(B3:D7 C5:D7) zadané do G2
Řešení: Funkce SUMA sčítá obsah buněk z oblasti, které má zadané v parametru. V tomto případě je to průnik dvou oblastí (oblasti jsou oddělené mezerou). První oblast je označená červeně, druhá modře.
Průnik oblastí znamená, kde se obě oblasti překrývají. V tomto příkladě je to celá modrá oblast. Součet jejího obsahu je tedy roven 15.
funkce =sumif(B4:D4;"<0") zadané do G4.
Řešení: Funkce SUMIF sčítá obsah buněk vybraných podle kritéria. Oblast buněk, na které je použito kritérium, je uvedeno v prvním parametru funkce. Ve druhém parametru je uvedeno kritérium. Tato funkce může mít třetí parametr, ve kterém je uvedena skutečná oblast součtu. Pokud tento parametr chybí, je oblast součtu shodná s oblastí kritérií v prvním parametru. V tomto příkladu se sčítají buňky ze čtvrtého řádku, jejichž obsah je záporný. Tomuto kritériu odpovídá pouze jediná buňka. Výsledek tedy bude -1
funkce =sumif(B4:D4;"<0";B7:D7) zadané do G4
Řešení: Tento příklad se od toho předchozího liší v tom, že je zde přidán třetí parametr – skutečná oblast součtu. Tato oblast se liší od oblasti v prvním parametru. Na oblast v prvním parametru je použito kritérium, které je uvedeno uprostřed. Toto slouží jako jakási předloha, která se potom použije na skutečnou oblast součtu. Pro vytvoření předlohy vezmeme oblast z prvního parametru (B4:D4) a použijeme kritérium. Červeně označené buňky nesplnily podmínku „<0“, zeleně označené buňky ano.
Tuto předlohu použijeme pro skutečnou oblast součtu (B7:D7) a sečteme zelené buňky.
Výsledek funkce je tedy roven 2.
funkce =A(B3>2;C3>1;D3>0) zadané do H3, pokud ji zkopírujeme do H4, H5.
Řešení: Funkce A vrací pouze hodnoty PRAVDA a NEPRAVDA na základě podmínek uvedených v parametrech funkce. V tomto příkladu má funkce A v parametrech tři podmínky. Aby funkce A vrátila pravdivou hodnotu, musí být všechny podmínky v parametrech (oddělené středníkem) splněny. 1. řádek – A(B3>2;C3>1;D3>0) … 5>2; 4>1; 5>0 … všechny podmínky jsou splněny, výsledkem je PRAVDA 2. řádek – A(B4>2;C4>1;D4>0) … 6>2; 7>1; -1>0 … vidíme, že poslední podmínka není splněna, a to stačí, aby funkce A skončila výsledkem NEPRAVDA 3. řádek – A(B5>2;C5>1;D5>0) … 2>2; 5>1; 2>0 … zde není splněna první podmínka, proto je výsledkem funkce NEPRAVDA
funkce =NEBO(6<$C$3;(C3:D3 D3=4)) zadané do H6 a zkopírované do H7
Řešení: Funkce NEBO vrací logické hodnoty PRAVDA nebo NEPRAVDA na základě podmínek uvedených jako parametry funkce oddělené středníkem. Aby funkce NEBO vrátila hodnotu PRAVDA, stačí, když je alespoň jedna podmínka splněna. V tomto příkladu má funkce NEBO dva parametry. První je podmínka 6<$C$3. V buňce s touto adresou je hodnota 4, a ta není větší než 6. Tato podmínka tedy bude vždy nesplněna. Výsledek funkce bude záviset na druhé podmínce C3:D3 D3=4. Máme zde průnik dvou oblastí C3:D3 a D3. Aby šel takový příkaz vyhodnotit, musí se obě oblasti překrývat. V tomto případě tomu tak je, tudíž se může přejít k vyhodnocení podmínky D3=4. 1. řádek – 6<$C$3 … 6<4 … C3:D3 D3=4 … 5=4 – žádná z těchto dvou podmínek není splněna, proto funkce NEBO vrací pro tento řádek hodnotu NEPRAVDA 2. řádek – 6<$C$3 (buňka je uzamčena znakem $, proto se při kopírování dolů nemění) … 6<4 … C4:D4 D4=4 … -1=0 – opět není ani jedna podmínka splněna a funkce NEBO vrací hodnotu NEPRAVDA.
Do buňky B1 vložíme vzorec =SUMA($C$1:D1), ten následně zkopírujeme do oblasti A1:B2. Jaké hodnoty budou v oblasti A1:B2?
Řešení: Funkce SUMA vrací součet buněk uvedených v parametru funkce. Zde je dána jedna oblast buněk. Pro buňku B1 je to oblast buněk C1:D1 (1+2) … výsledek je 3. Pro buňku B2 se změní druhé ohraničení z D1 na D2, tedy oblast buněk C1:D2 (1+2+3+4) = 10 Pro buňku A1 se změní druhé ohraničení z D1 na C1, tedy oblast buněk C1:C1 = 1 Pro buňku A2 se druhé ohraničení posune dolů a doleva – tedy z D1 na C2. Dostaneme oblast buněk C1:C2 (1+3) = 4 První ohraničení oblasti je uzamčeno znakem $ jak u sloupce, tak u řádku, proto se při kopírování vzorce nemění.
Do buňky C1 vložíme vzorec =SUMA(A1:B2 A2:B3;$A$2), ten následně zkopírujeme do oblasti C1:C3. Jaké hodnoty budou v oblasti C1:C3?
Řešení: V tomto příkladu má funkce SUMA dva parametry. V prvním parametru je průnik dvou oblastí, ve druhém je jedna buňka adresovaná absolutně. Hodnota této buňky se přičte k průniku oblastí v prvním parametru. 1. řádek – Průnik oblastí A1:B2 A2:B3
Překrývá se prostřední řádek, jehož součet je 7. Po přičtení buňky A2 v druhém parametru bude výsledek 9. 2. řádek – obě oblasti, které tvoří průnik, se o jeden řádek posunou dolů: A2:B3 A3:B4
Součet průniku je 9. Po přičtení buňky A2 bude výsledek 11. 3. řádek – průnik se posune na další řádek, kde nejsou uvedeny hodnoty. Excel doplní nuly. Výsledek tedy bude po přičtení hodnoty A2 roven 2.
Hodnoty v oblasti C1:C4 vznikly zadáním vzorce =KDYŽ(...;A1;B1) do buňky C1 a následným zkopírováním vzorce do oblasti C2:C4. Jaký výraz patří místo tří teček (...) v prvním argumentu funkce KDYŽ?
Řešení: V prvním argumentu funkce KDYŽ je obsažena rozhodovací podmínka. Pokud je splněna, funkce vrací hodnotu v druhém parametru (A1), pokud není splněna, funkce vrací hodnotu ve třetím parametru (B1). Cílem je tedy určit podmínku. Funkce pracuje v tomto příkladu se sloupci A a B, sloupec C je výsledek, který funkce vrací. V prvním a čtvrtém řádku tabulky je vrácena hodnota ze sloupce A. To znamená, že je pro tyto řádky hledaná podmínka splněna. Naopak je tomu pro druhý a třetí řádek. Nyní je třeba hledat odlišnosti mezi těmito dvojicemi řádek (co platí pro první a čtvrtý řádek, ale neplatí to pro druhý a třetí), a tak určit tu podmínku. Jednou takovou vlastností může být (při zadívání na sloupec A), že v prvním a čtvrtém řádku jsou čísla menší než 3 na rozdíl od řádků druhého a třetího. A právě taková vlastnost může být výsledkem =KDYŽ(A1<3;A1;B1)
Co bude výsledkem funkce =NEBO(A1:B2;A3;A4) uloženého v buňce C1? Dále po rozkopírování do oblasti C2:C4?
Řešení: Funkce NEBO vrací hodnotu PRAVDA nebo NEPRAVDA na základě podmínek v parametrech funkce. Aby funkce NEBO vrátila hodnotu PRAVDA, musí být alespoň jedna podmínka splněna. V tomto příkladu má funkce tři parametry. Pravdivostní hodnoty mohou mít i své číselné vyjádření. Číslo 0 se bere jako NEPRAVDA či nesplněná podmínka, jakékoli jiné číslo se bere jako PRAVDA. Pokud je tedy v parametru pouze buňka či oblast bez znaménka porovnání, bere se to jako porovnání s nulou. V prvním parametru je oblast buněk (A1:B2). Funkce NEBO vrací PRAVDA, pokud je alespoň jedna buňka v oblasti nenulová. Všechny buňky jsou odkazovány relativně, budou se proto při kopírování měnit. 1. řádek – NEBO(A1:B2;A3;A4) – V oblasti jsou samá nenulová čísla – 1. podmínka splněna, v buňce A3 je také nenulové číslo – 2. podmínka splněna. Na pozici A4 není nic, Excel doplní nulu – 3. podmínka nesplněna. Stačí, aby byla jedna podmínka splněna a výsledek je PRAVDA. 2. řádek – NEBO(A2:B3;A4;A5) – V oblasti je pouze jedno nulové číslo – 1. podmínka splněna. V A4 a A5 jsou nuly tudíž nesplněno. Ovšem je tu jedna splněná podmínka, výsledek je tedy PRAVDA. 3. řádek – NEBO(A3:B4;A5;A6) – V oblasti je jedno nenulové číslo a to stačí – 1. podmínka splněna. V A5 a A6 jsou nuly – nesplněno. Opět je tu jedna podmínka splněná – PRAVDA. 4. řádek – NEBO(A4:B5;A6;A7) – zde jsme již mimo oblast čísel. Excel v tomto případě nedoplní nuly a vrátí chybu #HODNOTA! Pokud by doplnil nuly, výsledek by byl NEPRAVDA, protože by byly všechny tři hodnoty nesplněny. Zde záleží na posouzení vyučujícím.
Do buňky D1 zapíšeme vzorec =(B1 + C2) * $B$1 Vzorec zkopírujeme do D2, D3 a D4. Co bude v buňkách D2, D3 a D4?
Řešení: Tento příklad je pouze o dosazování hodnot do vzorce. Poslední buňka je odkazována absolutně ($), nebude se proto při kopírování vzorce měnit. Buňky v závorce se měnit budou. 1. řádek (B1 + C2)*$B$1 … (0 + 3) * 0 = 0 2. řádek (B2 + C3)*$B$1 … (1 + 2) * 0 = 0 3. řádek (B3 + C4)*$B$1 … (4 + 1) * 0 = 0 4. řádek (B4 + C5)*$B$1 … (2 + 0) * 0 = 0
Jaké výsledky se uloží v oblasti =KDYŽ(NEBO(A$1;B1);A1;B1) zadaného do C1?
C1:D4
zkopírováním
funkce
Řešení: V tomto příkladu má funkce KDYŽ v rozhodovací podmínce funkci NEBO. Když funkce NEBO vrátí hodnotu PRAVDA, bude rozhodovací podmínka splněna a funkce když vrátí hodnotu ve druhém parametru. Ve funkci NEBO jsou dva parametry. Pokud alespoň jeden z nich nebude nulový, funkce vrátí hodnotu PRAVDA. U prvního parametru je uzamčen řádek (A$1). Při kopírování dolů se měnit nebude. Sloupec uzamčen není, takže se bude měnit při kopírování doprava. Sloupec C – pro tento sloupec se ve funkci NEBO nezmění první parametr (zůstane A$1). Druhý parametr postupně vystřídá všechny hodnoty sloupce B. Všimněte si, že v žádné z těchto buněk není nulová hodnota, proto bude podmínka vždy splněna a funkce KDYŽ vrátí druhý parametr (A1) odkazovaný relativně (pro druhý řádek A2, pro třetí A3 …). C1 = 1, C2 = 0, C3 = 3, C4 = 1, Sloupec D – všechny sloupce jsou odkazovány relativně, tudíž se posunou doprava … KDYŽ(NEBO(B$1;C1);B1;C1) Při kopírování dolů se opět nebude měnit první parametr funkce NEBO. Na buňce B1 je hodnota 3, která je nenulová. To stačí pro to, aby byla funkce NEBO vždy splněná a funkce KDYŽ vrátila druhý parametr (B1) odkazovaný relativně. D1 = 3, D2 = 5, D3 = -2, D4 = -5.
Doplňte místo otazníků chybějící prvky číselných řad.
Řešení: Zde jsou dvě číselné řady, jedna vede sloupcem A směrem dolů, druhá vede druhým řádkem směrem doprava. Rozdíl mezi prvními dvěma čísly ve sloupci A je +2, další prvky proto vzniknou opakovaným přičítáním čísla dvě… 1, 3, 5, 7, 9 Rozdíl mezi prvními dvěma čísly ve druhém řádku je -3, další prvky vzniknou opakovaným odečítáním čísla tři … 3, 0, -3, -6, -9
Funkce ZAOKROUHLIT(číslo;místa) zaokrouhlí číslo na počet desetinných míst zadaných v parametru číslo. Příklad: Číslo: 129,36 v buňce A1 ZAOKROUHLIT(A1;2) Číslo bude zaokrouhleno na 2 desetinná místa. V tomto případě se číslo nezmění. ZAOKROUHLIT(A1;1) Číslo bude zaokrouhleno na jedno desetinné místo. Zaokrouhlení neznamená useknutí desetinných míst. Číslo 6 na druhém desetinném místě se zaokrouhlí nahoru. Výsledek bude 129,4. ZAOKROUHLIT(A1;0) Parametr 0 znamená zaokrouhlení na jednotky – tedy 129. ZAOKROUHLIT(A1;-1) Parametr -1 znamená zaokrouhlení na desíkty – tedy 130. ZAOKROUHLIT(A1;-2) Parametr -2 znamená zaokrouhlení na stovky – tedy 100.
Funkce DÉLKA(text) vrací délku textu (počet písmen). Tato délka se dá použít v různých výpočetních vzorcích. Příklad: Text: „ahoj“ v buňce A1. Vzorec: =DÉLKA(A1)*5 Délka textu v buňce A1 je 4 (čtyři písmena). Toto číslo je vynásobeno pěti. Výsledek: 20. Pozn.: Naznačte v písemce postup řešení (rozbor řádku, jak se mění adresy při kopírování, označení oblastí apod.) může vám to zachránit nějaký ten bod. Hodně štěstí!
