Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Ústav účetnictví a daní
Bakalářská práce
ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ STUDENTŮ Hedvika Vlčková
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Ing. Blanka Sítařová
Hedvika Vlčková
Brno 2010
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Blance Sítařové za odborné vedení mé bakalářské práce a Ing. Liboru Benátskému za poskytnuté rady a konzultace.
3
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury.
V Brně dne 25.5.2010
................................................................
4
ABSTRAKT Vlčková, H. ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ STUDENTŮ. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá zaměstnáváním studentů a zdaňováním jejich příjmů v České Republice a na Slovensku. Vymezuje základní pojmy v oblasti pracovního práva, sociálního a zdravotního pojištění a oblasti daně z příjmů. Práce ukazuje a srovnává různé druhy pracovněprávních vztahů z hlediska nejvýhodnějšího zdanění a odvodu povinného pojistného pro zaměstnané studenty. V závěrečné části jsou provedeny vyhodnocení jednotlivých variant a dána doporučení, který typ pracovněprávního vztahu je pro studenty nejvýhodnější. Klíčová slova: student, mzda, pracovněprávní vztah, sociální a zdravotní pojištění, poplatník, daň.
ABSTRACT Vlčková, H. TAXATION OF STUDENTS INCOMES. Bachelor thesis. Brno, 2010. This bachelor thesis considers employing students and the resulting income taxes in Czech republic and Slovakia. It defines basic terms of the labour law, social and health insurance, and of income taxes. The thesis shows different kinds of labour-law-based relations and compares them whit regards to the most favourable income tax and insurance payment from the point of view of the employed students. The conclusion of the thesis analyses individual variants and suggests the most favourable labour-law-relation for the students. Key words: student, pay, labour-law-relation, social and health insurance, taxpayer, tax.
5
Obsah 1.
Úvod ...........................................................................................................................................8
2.
Cíl práce a metodika ........................................................................................................... 10
3.
Teoretická část - Česká Republika ................................................................................. 12
4.
3.1.
Student........................................................................................................................... 12
3.2.
Zákoník práce.............................................................................................................. 13
3.2.1.
Způsobilost k právním úkonům......................................................................... 14
3.2.2.
Mladiství zaměstnanci ......................................................................................... 15
3.2.3.
Pracovněprávní vztahy......................................................................................... 15
3.2.4.
Pracovní poměr ...................................................................................................... 15
3.2.5.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ................................... 19
3.2.6.
Pracovní doba ......................................................................................................... 19
3.2.7.
Odměňování za práci............................................................................................ 20
3.3.
Zdravotní pojištění..................................................................................................... 22
3.4.
Sociální pojištění ........................................................................................................ 24
3.5.
Daň z příjmů fyzických osob.................................................................................. 25
3.5.1.
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky................................................. 25
3.5.2.
Osvobození od daně.............................................................................................. 26
3.5.3.
Nezdanitelná část základu daně......................................................................... 27
3.5.4.
Základ daně, daň.................................................................................................... 29
3.5.5.
Slevy na dani........................................................................................................... 31
3.5.6.
Roční zúčtování záloh na daň ............................................................................ 33
3.5.7.
Příjem ze zahraničí................................................................................................ 34
Teoretická část - Slovenská republika ........................................................................... 35 4.1.
Zákoník práce.............................................................................................................. 35
4.1.1.
Mladiství zaměstnanci ......................................................................................... 36
4.1.2.
Pracovní poměr ...................................................................................................... 36
4.1.3.
Dohody o pracích vykonávaných mimo pracovní poměr.......................... 37
4.1.4.
Mzda.......................................................................................................................... 38
6
4.2.
Sociální a zdravotní pojištění.................................................................................. 39
4.3.
Daň z příjmů FO......................................................................................................... 41
4.3.1.
Nezdanitelné části základu daně ....................................................................... 41
4.3.2.
Daňový bonus......................................................................................................... 43
4.3.3.
Základ daně, daň, roční zúčtování a daňové přiznání................................. 43
Praktická část - Česká republika ..................................................................................... 45
5.
5.1.
Zaměstnanec u dohody o provedení práce.......................................................... 45
5.1.1.
DPP bez podepsaného Prohlášení..................................................................... 45
5.1.2.
DPP s podepsaným Prohlášením ...................................................................... 46
5.2.
Zaměstnanec u dohody o pracovní činnosti ....................................................... 47
5.2.1.
DPČ bez podepsaného Prohlášení .................................................................... 47
5.2.2.
DPČ s podepsaným Prohlášením k dani......................................................... 48
5.3.
Zaměstnanec v pracovním poměru (poloviční úvazek) .................................. 49
Praktická část - Slovenská republika ............................................................................. 51
6.
6.1.
Zaměstnanec v PP ...................................................................................................... 51
6.2.
Zaměstnanec u dohod o pracích konaných mimo PP..................................... 53
6.2.1.
Dohody bez podepsaného Prohlášení .............................................................. 53
6.2.2.
Dohody s podepsaným Prohlášením................................................................ 54
Praktická část - vyhodnocení a srovnání....................................................................... 56
7.
7.1.
Vyhodnocení pro ČR ................................................................................................ 56
7.2.
Vyhodnocení pro SR ................................................................................................. 58
7.3.
Srovnání ČR a SR ...................................................................................................... 61
8.
Závěr........................................................................................................................................ 66
9.
Použitá literatura .................................................................................................................. 68
10.
Seznam tabulek .................................................................................................................... 70
11.
Seznam použitých zkratek................................................................................................. 71
12.
Přílohy..................................................................................................................................... 71
7
1.
ÚVOD
Problematika zaměstnávání studentů představuje v poslední době velice aktuální téma, nejen v období prázdnin, ale v průběhu celého roku. Zejména během letních měsíců se setkáváme s novým trendem, kdy mladí lidé vyjíždí za výdělkem do zahraničí, ať už se jedná o státy Evropské unie či nikoliv. Důvodem, proč většina studentů alespoň čas od času pracuje, je zejména snaha finančně se osamostatnit již v průběhu studia, odlehčit rodinnému rozpočtu nebo si jednoduše přivydělat peníze pro vlastní útratu. Termínem, se kterým se často v souvislosti se zaměstnáváním studentů setkáváme, je brigáda. České zákony sice žádný pracovní ani jiný poměr pod tímto označením nevymezují, ale pojem brigáda se v podnikatelském prostředí vžil ve významu krátkodobého pracovního vztahu studenta a zaměstnavatele. Nejvíce se s brigádnickou prací studentů setkáváme hlavně o prázdninách, kdy si mnozí chtějí z jakéhokoliv důvodu jednorázově přivydělat. Během letního období tak výrazně narůstá poptávka studentů po práci. Byť se zároveň zvyšuje i nabídka krátkodobých brigád (hlavně v zemědělské oblasti), nestačí plně uspokojit požadavky studentů. Proto si spousta mladých lidí hledá práci v zahraničí. Pravdou také je, že mnohokrát jsou tyto brigády placené lépe než v České republice. Nemělo by se ale zapomínat ani na fakt, že zahraniční brigády zároveň představují možnost cestovat, poznat cizí zemi a najít nové přátele. Můžeme vidět, že častokrát je právě zahraniční brigáda spojená s dovolenou v dané zemi. Hodně studentů však vykonává výdělečnou činnost po delší dobu, klidně i po celou délku trvání jejich studií. Častěji se s těmito případy setkáváme až v rámci studia na vysoké škole, která více umožňuje mladým lidem individuální rozvržení jejich celkového času na studijní povinnosti, volný čas, ale právě i na možnost pracovat v průběhu týdne. Je samozřejmé, že si studenti nemohou dovolit pracovat na plný úvazek, a proto se při jejich zaměstnávání nejvíce setkáváme s částečnými úvazky nebo dohodami o pracovní činnosti. Volba konkrétního typu pracovněprávního nebo i jiného vztahu sice náleží plně zaměstnavateli, který zcela jistě zvažuje výši mzdových nákladů na zaměstnance u každé varianty, ale může být velice zajímavé posoudit, jaký typ pracovního vztahu vychází nejlépe pro samotné studenty, (nejen z pohledu možností v rámci Zákoníku práce a podmínek odvodů sociálního a zdravotního pojistného, ale i daňového zatížení).
8
Narozdíl od legislativy v České republice slovenský Zákoník práce přímo vymezuje studentské brigády pod pracovněprávním vztahem dohody o brigádnické práci studentů. Vychází tak vstříc jak studentům, tak zaměstnavatelům, protože z tohoto titulu vyplývají pro obě zúčastněné strany výhody oproti klasickému pracovnímu poměru. Zdanění příjmů je často diskutované téma, protože se přímo dotýká všech poplatníků daně, kterými jsou i pracující studenti. Vzhledem ke skutečnosti, že je Zákon o dani z příjmů, který řeší danou problematiku, značně složitý a každý rok jsou přijímány další změny jeho ustanovení, je komplikované se orientovat a vůbec rozumět platným ustanovením, kterými se mají poplatníci řídit. Objevují se často dotazy o správnosti výkladů jednotlivých ustanovení a o jejich použití v praxi. Studentům jakožto fyzickým osobám většinou plynou příjmy zejména ze zaměstnání, což je definováno jako závislá činnost.
9
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA
Tato bakalářská práce se zabývá zaměstnáváním studentů a zdaňováním jejich příjmů. Je zaměřena na české studenty na českém a slovenském trhu práce. Cílem této práce je zpracovat jednotlivé pracovněprávní vztahy, které jsou definovány českým a slovenským Zákoníkem práce a vymezit jaké podmínky a povinnosti každý z těchto vztahů udává v rámci odvodů sociálního a zdravotního pojištění a placení daní. Vzhledem ke skutečnosti, že naprosté většině studentů plynou zdanitelné příjmy pouze ze závislé činnosti, je bakalářská práce zacílena právě na tuto oblast zaměstnávání a zdaňování studentů, tedy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Dílčím cílem práce je zjistit a popsat rozdíly mezi českou a slovenskou legislativou ve vytyčené oblasti. Hlavním cílem je vyhodnotit nejvýhodnější formu zaměstnání studentů z pohledu zdanění příjmů a povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění v České republice a provést srovnání s možnostmi a povinnostmi českých studentů pracujících na území Slovenska. Protože je problematika zaměstnávání studentů značně obsáhlá, neklade si tato bakalářská práce za cíl zmapovat a vysvětlit všechny aspekty související se zaměstnáváním a zdaňováním příjmů studentů, jako například uplatňování dovolené v zaměstnání, překážky v práci, nemocenské a důchodové pojištění atd.
Bakalářská práce je rozdělena do několika částí: teoretickou část věnovanou České republice, teoretickou část zaměřenou na Slovenskou republiku a vymezení hlavních rozdílů oproti legislativě platné na území ČR, praktickou část určenou pro ČR, praktickou část zabývající se Slovenskem a nakonec vyhodnocení nejvýhodnější varianty možné na českém a slovenském trhu práce a srovnání těchto dvou států a forem zaměstnání. V teoretické části věnované České i Slovenské republice jsou vysvětleny základní pojmy, se kterými se v rámci zaměstnávání studentů setkáváme. Teorie je rozdělena na kapitoly zabývající se Zákoníkem práce, sociálním a zdravotním pojištěním a zdaňováním příjmů studentů. V jednotlivých kapitolách jsou vymezeny také podmínky, které musejí být ze zákona splněny, a které určují, jakých osob se ustanovení týkají. V teoretické části je čerpáno převážně z platné legislativy
10
a odborných publikací, které se věnují výkladu patřičných zákonů, nařízení a vyhlášek. Praktická část práce se zaměřuje na ukázky výpočtů čisté mzdy studentů, stanovení odvodů na SP a ZP a daně podle jednotlivých typů pracovněprávních vztahů. V této části jsou aplikovány poznatky z teoretické části a převedeny do praxe. Při přepočtu eura na české koruny a opačně je v celé práci používán stanovený kurz 25 Kč/€. Závěrečná část se zabývá vyhodnocením jednotlivých variant samostatně pro ČR a SR a následně jejich srovnáním neboli komparací. Kritériem, podle kterého jsou varianty souzeny, je výše čistého příjmu plynoucího studentovi ze stejného zdanitelného příjmu. Práce vychází z údajů platných v první polovině roku 2010.
11
3.
TEORETICKÁ ČÁST - ČESKÁ REPUBLIKA
3.1. STUDENT Současná legislativa vymezuje podmínky, za kterých jsou určité skupiny osob považovány za studenty. Jedná se především o tyto zákony ve znění pozdějších předpisů: Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon), Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a Vyhláška č. 322/2005 Sb. o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách. V §12 Zákona o státní sociální podpoře se definuje, co je považováno za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, tedy kdy je takové dítě studentem: během studia na středních a vysokých školách v České republice (s výjimkou studia při pracovním poměru a dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, pokud je dítě výdělečně činné nebo mu vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci), při studiu na SŠ a VŠ v zahraničí (pokud bylo rozhodnutím Ministerstva školství postaveno na roveň studiu v ČR) a také během teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti pro osoby se zdravotním postižením. Soustavná příprava na budoucí povolání na SŠ začíná počátkem školního roku prvního ročníku školy. Do doby této přípravy spadá i doba od skončení výuky v jednom školním roce do začátku následujícího, pokud student pokračuje bez přerušení dále. Náleží sem také doba od úspěšného ukončení studia závěrečnou nebo maturitní zkouškou do konce vyučování školního roku a doba školních prázdnin bezprostředně navazující na skončení studia, pokud student nevykonával výdělečnou činnost po celý kalendářní měsíc (toto omezení ovšem neplatí v případě, že dítě v tomtéž kalendářním roce pokračuje studiem na VŠ). Dítě se stává studentem vysoké školy dnem zápisu do studia (bakalářský, magisterský a doktorský studijní program). Studium se řádně ukončuje úspěšným absolvováním předepsané závěrečné zkoušky, přičemž v takovém případě má daná osoba statut studenta ještě během měsíce v němž ukončila řádně studium. Studium se dále ukončuje zanecháním studia, nesplněním studijních požadavků, vyloučením ze studia a zánikem studijního programu. Studenti často využívají možnosti přerušení studia, během této pauzy nemá osoba statut studenta, stejně tak jako
12
osoby účastnící se celoživotního vzdělávání a vzdělávání se v mezinárodně uznávaném kurzu.
3.2. ZÁKONÍK PRÁCE Zaměstnávání studentů v ČR se řídí, tak jako další pracovněprávní vztahy, Zákoníkem práce, který upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci, jakožto fyzickými osobami, a zaměstnavateli, kteří mohou být jak fyzickými, tak právnickými osobami, včetně státu. Bohužel do současnosti neobsahuje části, které by přímo stanovovaly pravidla pro zaměstnávání studentů, a proto je třeba počítat s tím, že se na ně vztahují ustanovení ZáP jako na kterékoliv jiné FO. Nynější Zákoník práce je postaven na třech základních principech: upravuje závislou práci, vychází ze zásady "co není zakázáno, je dovoleno", je navázán na Občanský zákoník. ZáP definuje závislou práci v §2 odst. 4 takto: „Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.“ Za závislou práci se také považuje agenturní zaměstnávání, kdy je zaměstnanec dočasně přidělen k výkonu práce ke smluvnímu uživateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o provedení pracovní činnosti. Na dohody o provedení práce se agenturní zaměstnávání nevztahuje a je třeba si takovou dohodu domluvit přímo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud by některá ze stanovených podmínek nebyla splněna, nejednalo by se o závislou práci a právní vztah by se mohl řešit například podle Občanského zákoníku (např. smlouvou o dílo nebo nepojmenovanou smlouvou). To ovšem neznamená, že je možné porušovat práva, která ze zákona náleží ať jedné (zaměstnavatelé) nebo druhé (zaměstnanci) straně. Heslo "co není zakázáno, je povoleno" lidově vyjadřuje uvolnění pracovněprávních vztahů z hlediska posílení smluvní volnosti. Práva nebo povinnosti v těchto vztazích mohou být upravena rozdílně od ZáP a jeho prováděcích předpisů, pokud to zákon nevylučuje. Může se jednat jak o úpravy práv a povinností, které ZáP řeší (například případy u nichž jsou stanoveny jakékoliv minimální aspekty, je možné poskytnout výhodnější plnění), tak o úpravy, které v zákoně vůbec
13
řešeny nejsou. Vzhledem k Listině základních práv a svobod druhá možnost nabývá většího významu ve vztahu k právům zaměstnanců (je možné třeba stanovit různé benefity, s nimiž zákon nepočítá, apod.). K odchylné úpravě může dojít smlouvou, ať individuální nebo kolektivní, ale také vnitřním předpisem, pokud úprava není v rozporu se ZáP. Zaměstnavatel však musí dbát na dodržování základních zásad v pracovněprávních vztazích, zejména zásady rovného zacházení a zákaz diskriminace. Mezi základní zásady dále patří právo zaměstnance na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (pokud se nejedná o kratší pracovní dobu, nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu nebo nebo konto pracovní doby) a také právo na rozvržení této doby před začátkem práce. V §13 odst. 4 ZáP je uvedeno, že: "zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny." ZáP přímo odkazuje na více než sto paragrafů OZ, zároveň si však stanovuje určité odchylky od Občanského zákoníku pro vlastní účely. Obecně lze říci, že ustanovení OZ se smějí použít i podpůrně (subsidiárně) v případech, kdy na ně ZáP neodkazuje a pokud příslušnou věc neřeší. Tím se otevírá možnost uzavírání například tzv. nepojmenovaných (inominátních) smluv, které nejsou zvlášť upraveny zákonem, ale neodporují obsahu a účelu Zákoníku práce. "Závazky v pracovněprávních vztazích mohou nyní vznikat zejména ze smluv upravených ZáP, jakož i OZ. Mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených a ze smíšených smluv upravujících prvky různých smluv." [cit. Abeceda mzdové účetní 2010, str. 35]
3.2.1.
Způsobilost k právním úkonům
V pracovněprávních vztazích vzniká způsobilost k právním úkonům dnem, kdy FO dosáhne 15 let věku. ZáP však zakazuje zaměstnavateli sjednat datum nástupu do práce dříve, než tato osoba ukončí povinnou školní docházku. K uzavření pracovní smlouvy se již nevyžaduje vyjádření zákonného zástupce. Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům se řídí §10 Občanského zákoníku, čehož je možné dosáhnout pouze soudním rozhodnutím a to na dobu nezbytně nutnou, po kterou trvají důvody vedoucí k omezení či zbavení způsobilosti. Právní úkony, k nimž není mladistvý zaměstnanec rozhodnutím soudu způsobilý, za něj rozhoduje a činí jeho zástupce. Zastoupení v pracovněprávních vztazích se řídí příslušnými paragrafy Občanského zákoníku.
14
3.2.2.
Mladiství zaměstnanci
Za mladistvé zaměstnance se považují podle §350 odst. 2 ZáP osoby mladší 18 let. Jejich pracovní podmínky upravuje §243 a následující ZáP. Jedná se zejména o přiměřenost prací, kterými mohou být mladistvý zaměstnanci pověřeni, tak aby odpovídaly jejich fyzickému a duševnímu rozvoji. Je zakázáno, aby pracovali přesčas a v noci, pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Vyhláškou č. 288/2003 Sb. byly stanoveny další práce, které nesmějí mladiství zaměstnanci vykonávat a zároveň podmínky, za nichž mohou osoby mladší 18 let tyto práce konat z důvodů přípravy na povolání. Před nabytím zletilosti může činit pracovní doba maximálně 40 hodin týdně a v jednotlivých dnech nesmí překročit hranici 8 hodin v součtu, což se týká osob, které vykonávají více výdělečných činností. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé nemohou dodržování těchto podmínek kontrolovat, je doporučeno vyžádat si od mladistvých zaměstnanců čestné prohlášení, že dodržují zákonem stanovené limity a nevykonávají jinou výdělečnou činnost, pokud jsou zaměstnáni na plný úvazek, nebo že jejich další pracovní poměr nepřesahuje stanovený rámec počtu odpracovaných hodin. Hranice 18 let se také dotýká možnosti sepsat se zaměstnancem dohodu o odpovědnosti k ochraně svěřených hodnot. Ta může být uzavřena až po dovršení plnoletosti, pokud byla sjednána dříve, je neplatná.
3.2.3.
Pracovněprávní vztahy
Mezi pracovněprávní vztahy podle ZáP patří pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, což jsou dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Jak již bylo uvedeno, neplatí ani žádná obecná omezení, která by bránila v uzavírání smluv podle Občanského zákoníku, ty se pak řídí patřičnými paragrafy OZ, která upravují jednotlivé typy smluv. Zaměstnavatel může uzavírat pracovněprávní vztahy se studenty jak v průběhu studia, tak i o prázdninách.
3.2.4.
Pracovní poměr
Zaměstnavatel se má snažit zajistit plnění svých úkolů především zaměstnanci v PP. Výběr uchazeče o práci je v působnosti zaměstnavatele. Během jednání předcházejícímu vzniku pracovního poměru smí zaměstnavatel vyžadovat pouze informace a údaje bezprostředně související se vznikem pracovní smlouvy. Rovné zacházení se všemi žadateli o práci a ochranu před diskriminací upravuje v §16 ZáP
15
a v návaznosti na něj později přijatý Antidiskriminační zákon, který rovné zacházení dále zpřesňuje. ZáP v §31 říká "Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru." ZP ukládá povinnost založit pracovní poměr pracovní smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a to písemně, byť porušení této podmínky není spojeno s neplatností právního úkonu. Pracovní smlouva se vystavuje minimálně ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží zaměstnanec. Aby smlouva byla považována za písemně uzavřenou, musí být oběma účastníky podepsána buď předem, nebo nejpozději v den nástupu do práce, jinak PP vznikl jinak než písemným aktem, což způsobuje neplatnost ujednání, která ze zákona musí mít písemnou formu (např. zkušební doba). Vzhledem k zaměření této práce na zaměstnávání studentů, bude vynechána možnost vzniku pracovního poměru volbou a jmenováním. V Zákoníku práce je přesně definováno, které položky musí pracovní smlouva minimálně obsahovat s tím, že není zakázáno je doplnit o další oboustranně dohodnuté body. Povinně se uvádí druh práce, kterou bude zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Některé informace nemusí být součástí pracovní smlouvy, ale pakliže tomu tak není, má zaměstnavatel povinnost je písemně oznámit zaměstnanci do 1 měsíce od vzniku PP. Jedná se o tyto údaje: jméno a příjmení zaměstnance, název a sídlo zaměstnavatele pokud jde o PO nebo jméno a příjmení je-li FO, bližší označení druhu a místa výkonu práce, délka popřípadě způsob určování trvání dovolené, údaj o výpovědních dobách, o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, o mzdě či platu a způsobu odměňování, o splatnosti, termínu, místu a způsobu výplaty a informace o kolektivních smlouvách. Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, má se za to, že je sjednán PP na dobu neurčitou a na plný úvazek. Pro studenty je důležitý čtvrtý odstavec §37 ZáP, který říká, že je-li pracovní poměr kratší jednoho měsíce, povinnost písemně informovat zaměstnance o jeho základních právech a povinnostech plynoucích z uzavřeného pracovního poměru zaměstnavateli nevzniká. Mezi volitelné položky patří například běžně využívaná zkušební doba. Ta nesmí přesáhnout délku tří měsíců po sobě jdoucích od vzniku PP, je zakázáno ji dodatečně
16
prodlužovat a musí být sjednána nejpozději v den nástupu do práce. Zpětně není možné zkušební dobu dohodnout. O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže během zkušební doby konat práci, se tato doba prodlužuje. V ZáP §36 najdeme, že "PP vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce." Další bod, který musí být výslovně sjednán, je forma pracovního poměru na dobu určitou. Ten lze smluvit nebo dohodou mezi účastníky následně prodlužovat maximálně do délky 2 let od vzniku PP. V rámci této doby je možné pracovní poměry řetězit, což znamená několikanásobně prodlužovat vždy na dobu určitou. ZáP udává, že uplyne-li od skončení předchozího PP na dobu určitou doba alespoň 6 měsíců, k tomuto poměru se již nepřihlíží a dvouletá doba se započítává znovu. Je-li interval mezi opětovným vznikem PP kratší půl roku, do celkové lhůty 2 let se započítává i předchozí PP. Obdobně se uplatňuje počítání tohoto dvouletého omezení i při změně PP z doby určité na dobu neurčitou. Poté již musí být se stejným zaměstnancem uzavřen nebo změněn PP na dobu neurčitou. Zákon ovšem stanovuje výjimky, za kterých je povoleno sjednávat pracovní poměr na dobu neurčitou neomezeně. Jde o případy stanovené podle zvláštního právního předpisu, z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance (v praxi nejčastěji u žen na mateřské dovolené), z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce. Právní předpisy dále stanovují další výjimku, pro kterou omezení neplatí, a to agenturní zaměstnávání. Při nástupu do práce musí být zaměstnanec poučen o pracovním řádu a seznámen s vnitřními, bezpečnostními a jinými předpisy zaměstnavatele a s kolektivní smlouvou (je-li u zaměstnavatele uzavřena). V některých stanovených případech (týká se i mladistvých) je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku před uzavřením pracovní smlouvy. PP vznikne i v případě, že se zaměstnanec ve sjednaný den nástupu do práce nedostaví. Pokud nenastoupí, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit. Není však přípustné, aby se odstoupení od smlouvy dohodlo za trvání PP, jestliže již zaměstnanec začal konat práci. Obsah pracovního poměru je možné změnit jen po vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, tuto změnu je třeba provést písemně.
17
Skončení PP PP na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby. Pokud však zaměstnanec následující pracovní den do práce přijde a nadřízený mu uloží vykonávat nějakou práci, považuje se to za projev souhlasu dále takovou osobu zaměstnávat a pracovní poměr tak automaticky přechází na dobu neurčitou. Pracovní poměr může být rozvázán jen těmito způsoby: dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Jedná-li se o způsob rozvázání PP dohodou, končí PP sjednaným dnem (jedná se o dvoustranný právní úkon). Dohoda musí být písemná, jinak je neplatná. Jedno vyhotovení obdrží zaměstnanec a druhé zaměstnavatel. Dohodu o rozvázání PP nelze brát zpět, pokud s tímto úkonem nesouhlasí obě zúčastněné strany. Výpověď musí být dána písemně a musí být doručena druhému účastníkovi, jinak se stává neplatnou. Zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci jen z důvodů uvedených v §52 ZáP a musí tento důvod ve výpovědi skutkově vymezit, aby nemohlo dojít k záměně za jiný a ten nesmí být dodatečně měněn. Zároveň §53 ZáP stanovuje podmínky, za kterých zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Zaměstnanec smí dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu. PP poměr poté končí uplynutím výpovědní doby, která musí činit nejméně 2 měsíce a začíná prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. U okamžitého zrušení pracovního poměru zákon rozlišuje možné důvody, které má zaměstnanec, a které zaměstnavatel. Zaměstnanec má právo ukončit PP v případě, že mu nebyla vyplacena mzda nebo plat nebo jejich náhrada či jakákoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti nebo protože již dále nemůže vykonávat současnou práci podle lékařského posudku v důsledku ohrožení svého zdraví (za toto ukončení PP má právo zaměstnanec na odstupné ve výši minimálně tří měsíčních platů). Zaměstnavatel smí výjimečně PP okamžitě zrušit, pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin (§55 bodu a ZáP), nebo z důvodu hrubého porušení pracovních povinností. Okamžité zrušení musí být provedeno písemně a doručeno druhé straně, jinak je neplatné. Oba účastníci pracovněprávního vztahu mohou ve zkušební době zrušit PP z jakéhokoliv důvodu, výjimkou je případ kdy zaměstnavatel nesmí propustit zaměstnance v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Další podmínky a ustanovení pro rozvázání pracovního poměru upravuje §57 a následující ZáP.
18
3.2.5.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Zákoník práce umožňuje sjednat dva typy těchto dohod, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Byť má zaměstnavatel preferovat PP, může se řídit jen svým rozhodnutím, jaký způsob pracovněprávního vztahu zvolí, protože mu z něj neplynou žádné právní důsledky. Ani u jedné z dohod není zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu. U dohod o provedení práce je specifikován rozsah povolených odpracovaných hodin tak, že nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do této sumy se započítávají i doby odpracované pro téhož zaměstnavatele na základě jiných dohod o provedení práce. Mohou být smluveny jak písemně, tak ústně. Končí dnem odevzdání práce. Z této dohody se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena, i když nepřesahuje rozsah práce 150 hodin v kalendářním roce, ale nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování tohoto omezení se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda sjednána, nejdéle za období 52 týdnů. U tohoto typu dohody již vzniká povinnost uzavřít ji písemně a musí obsahovat tyto body: druh sjednané práce, rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se dohoda uzavírá. Způsob zrušení této dohody lze individuálně domluvit, nestane-li se tak, je možné ji zrušit dohodou nebo jednostranně z jakéhokoliv důvodu s 15denní výpovědní lhůtou. Ta běží již dnem doručení. Na práci konanou na základě dohod, nestanoví-li zákon jinak, se vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru. Výjimky, kterými se odlišují dohody od PP stanovuje §77 ZáP. Jedná se o tyto případy: na odstupné nevzniká právní nárok, je odlišná pracovní doba a doba odpočinku, jinak se posuzují překážky na straně zaměstnance, liší se ukončení dohod od PP a výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě.
3.2.6.
Pracovní doba
Pracovní doba je doba, během které je zaměstnanec povinen vykonávat práci pro zaměstnavatele a je připraven na pracovišti k výkonu práce podle jeho pokynů. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin, obvykle se rozvrhuje do 5denního pracovního týdne. Přestávku v práci je zaměstnavatel povinen poskytnout nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce v trvání alespoň 30 minut. Mladistvému zaměstnanci musí být přestávka na jídlo a oddech poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce.
19
Prací přesčas se rozumí práce vykonávaná se souhlasem zaměstnavatele nebo na jeho příkaz mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Taková práce nesmí činit více než 8 hodin v týdnu a 150 hodin v roce. Práci nad tyto limity je možné domluvit jen na základě dohody se zaměstnancem a nesmí překročit hranici 8 hodin v průměru za týden (maximální doba přesčasů ať nařízených nebo dohodnutých nesmí překročit limit 416 hodin za rok). Vyrovnávací období může být maximálně 26 týdnů, v kolektivní smlouvě může být určeno až 52 týdnů, tedy rok. U kratší pracovní doby (tzv. částečný úvazek) není možné práci přesčas nařídit. V případě že je vykonávána, počítá se jako práce přesčas až práce nad zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu.
3.2.7.
Odměňování za práci
Mzda, plat nebo odměna z dohody přísluší zaměstnanci za provedenou práci, její výše záleží na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, obtížnosti pracovních podmínek, výkonnosti a dosahovaných výsledcích. Mzdou či platem jsou i doplatky ke mzdě či platu, jimiž jsou doplatky do minimální mzdy nebo nejnižší úrovně zaručené mzdy a doplatky při převedení na jinou práci. Je třeba stále rozlišovat mzdu a plat, kdy zaměstnanci státu, územních samosprávných celků (krajů a obcí), státních fondů a příspěvkových organizací, školských právnických osob a veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení jsou odměňováni platem. Zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů, tedy v podnikatelské sféře, jsou odměňováni mzdou. Jiné požitky, ať peněžité nebo naturální povahy, které nejsou poskytovány za práci, ale v souvislosti se zaměstnáním, nejsou mzdové povahy. Odměna za práci nesmí být nižší, než je stanovená minimální mzda, případně zaručená mzda (podle povahy druhu pracovního poměru), jejíž výši upravuje nařízení vlády č. 452/2009 Sb. Pro rok 2010 nedošlo k jejímu navýšení, a proto její základní sazba pro minimální mzdu stále činí 8 000 Kč za měsíc při 40hodinové týdenní pracovní době, respektive 48,10 Kč za hodinu. Nižší sazby jsou stanoveny pro nástupní mzdu, plat nebo odměnu zaměstnanců ve věku 18 až 21 let, pro mladistvé a invalidní osoby (38,50 Kč/hod). Zaručená mzda má 8 tarifních stupňů podle náročnosti druhu pracovního poměru (od 8 000 Kč do 16 100 Kč). ZáP §111 odst. 1 říká "Do mzdy se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli."
20
Doplatek do minimální mzdy se poskytuje v případech, kdy odměna za práci nedosáhne stanovené výše minimální mzdy. U platu se doplácí do minimální měsíční mzdy, v ostatních případech se použije doplatek do minimální hodinové mzdy. ZáP nově definuje nejnižší úroveň zaručené mzdy, která se vztahuje na zaměstnance jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě a na zaměstnavatele odměňující platem. Nevztahuje se na odměny z dohod. Nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovuje nařízení vlády, jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do 8 skupin a nedosáhne-li mzda určené úrovně, opět náleží zaměstnanci doplatek. Je vhodné zde znovu připomenout zásadu rovného zacházení a zákaz diskriminace, protože všichni zaměstnanci, tedy i studenti, u téhož zaměstnavatele mají nárok na stejnou výši odměny při stejné pracovní náplni. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci příplatek ke mzdě nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, není-li dohodnuto čerpání náhradního volna. Za práci ve svátek má v prvé řadě zaměstnanec právo čerpat náhradní volno v rozsahu vykonané práce, přičemž za poskytnuté volno přísluší náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku. Je však možné se dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku namísto volna. Za noční práci a práci v sobotu a neděli se připlácí nejméně 10 % průměrného výdělku. Je také poskytován příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém prostředí alespoň 10 % základní sazby minimální mzdy. Jednotlivé příplatky a náhrady se sčítají, takže dojde-li například k situaci, kdy je vyžadována práce v sobotu v nočních hodinách, je třeba počítat s příplatkem 20 % průměrného výdělku. Určením průměrného výdělku se zabývá hlava XVIII ZáP.
21
3.3. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci. ZP provádějí zdravotní pojišťovny (v ČR je zřízeno 9 zdravotních pojišťoven, z nichž nejvýznamnější je VZP), pojištěnec má právo si svobodně zvolit, u které pojišťovny chce být pojištěn. Změna pojišťovny je ze zákona možná jednou za 12 měsíců, vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. Podle Zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění jsou povinně pojištěny osoby s trvalým pobytem na území ČR a osoby, které sice trvalý pobyt v ČR nemají, ale jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který zde má sídlo nebo trvalý pobyt. Z pojištění jsou vyloučeny mimo jiné osoby pobývající dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců), jsou zde pojištěny a učinily o této skutečnosti písemné prohlášení u zdravotní pojišťovny a neplatí pojistné v ČR. Zdravotní pojištění vzniká dnem narození (trvalý pobyt), získáním trvalého pobytu nebo stane-li se osoba bez trvalého pobytu zaměstnancem. ZP zaniká dnem úmrtí, ukončení trvalého pobytu nebo přestane-li být osoba bez trvalého pobytu zaměstnancem. Osoby mají povinnost prokazovat se při poskytování zdravotní péče platným průkazem pojištěnce, který jim musí bezplatně vydat jejich zdravotní pojišťovna. Jsou stanoveny 3 skupiny plátců pojistného: zaměstnavatel (odvádí pojistné za zaměstnance), stát (platí za definované skupiny osob), pojištěnec (zaměstnanec, kterému plynou příjmy ze závislé činnosti, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů). Rozhodným obdobím je jeden kalendářní měsíc (u osob samostatně výdělečně činných kalendářní rok). Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu (nejméně však z minimálního vyměřovacího základu), jednu třetinu zaměstnavatel sráží zaměstnanci i bez jeho souhlasu ze mzdy, zbývající 2/3 hradí zaměstnavatel za svých prostředků. Vyměřovací základ zaměstnance je stanoven jako úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu byly zúčtovány v souvislosti se zaměstnáním. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda. V §3 odst. 8 Zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění jsou vymezeny osoby, pro které tento minimální základ neplatí. Jedná se například o osoby, za které je
22
zároveň plátcem pojistného stát (o nezaopatřené děti, tedy i děti soustavně se připravující na budoucí povolání do věku 26 let, v případě prezenčního doktorského studia do 28 let, což se posuzuje podle Zákona o státní sociální podpoře). Vyměřovací základ je v takovém případě stanoven ve výši 5 355 Kč, pojistné pak činí 723 Kč. Je-li vyměřovací základ nižší, než je stanovené minimum, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. U studentů nevzniká povinnost doplatku do minimálního vyměřovacího základu a pojistné se odvádí jen ze skutečně dosažených příjmů. Aby tomu tak však bylo, musí mít zaměstnavatel jednoznačně potvrzeno, že je osoba studentem a plátcem pojistného je za ni stát. Obvykle se student prokazuje doložením platného potvrzení o studiu, které se vydává buď na akademický rok nebo na semestr. Od 1.1.2008 bylo zavedeno zákonné maximum pro odvod pojistného, výše maximálního vyměřovacího základu byla pro rok 2010 stanovena jako 72násobek průměrné mzdy (vychází se ze statistických údajů, 72násobek činí 1 707 048 Kč). Platba pojistného, včetně záloh, pokut, nedoplatků, atd. probíhá v české měně, buď v hotovosti nebo připsáním na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Pojistné, které platí zaměstnavatel za zaměstnance je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (v roce 2010 došlo ke sjednocení termínů splatnosti zdravotního, sociálního pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Jiné podmínky mají OSVČ, kdy se rozlišuje termín splatnosti záloh a doplatků, OBZP a stát. Zákon stanovuje výjimky, za kterých osoba, které plynou příjmy podle §6 ZDP, není zaměstnancem. Například jde o žáky nebo studenty, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku (nejedná se o zaměstnání), osoby činné na základě dohody o provedení práce, osoby pracující na základě DPČ, které nedosáhly v kalendářním měsíci započitatelného příjmu (pro rok 2009 i 2010 byla stanovena hranice 2 000 Kč, tato částka je podmínkou pro účast osoby na nemocenském pojištění). Zaměstnavatel má kromě povinnosti odvádět pojistné za zaměstnaného studenta také oznamovací povinnost, což znamená, že je povinen přihlásit se k platbě pojistného za studenta k příslušné zdravotní pojišťovně. To se provádí prostřednictvím formuláře Hromadného oznámení zaměstnavatele, zároveň na něm oznámí nástup nezaopatřeného dítěte. Po ukončení pracovněprávního vztahu provede zaměstnavatel odhlášení od placení pojistného za tohoto zaměstnance.
23
3.4. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů v §1 "upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti". Toto pojistné je příjmem do státního rozpočtu. Poplatníky pojistného jsou zaměstnavatelé a FO. U FO se povinně jedná o zaměstnance a zákon přesně definuje, které osoby jsou za zaměstnance považovány. Pro zaměstnávání umožněnému v rámci ZáP je podstatné, že zde nejsou uvedeny osoby, které práci konají na základě dohody o provedení práce. Poplatníky, jakožto fyzické osoby, jsou dále OSVČ a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění. Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn ze všech těchto zaměstnání, což platí jak o sociálním tak zdravotním pojištění. Vzhledem k podobnosti podmínek a povinností zaměstnavatele odvádějícího pojistné za zaměstnance ke zdravotnímu pojištění, budou v této části probrány jen nejpodstatnější rozdíly, kterými jsou zejména odlišné sazby pojistného. Velká rozdílnost je u osob samostatně výdělečně činných, ale protože mnoho studentů do této kategorie nespadá, odvolávám se tímto na Zákon č. 589/1992 Sb. o sociálním pojištění. Sazba pojistného za zaměstnance účastného nemocenského i důchodového pojištění je 31,5 % z vyměřovacího základu, z čehož se 6,5 % sráží zaměstnanci z hrubé mzdy a 25 % doplácí zaměstnavatel ze svých prostředků (21,5 % jde na důchodové pojištění, 2,3 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). U sociálního pojištění se nesetkáváme s minimálním vyměřovacím základem, tedy ani doplatky do tohoto základu, platí však stejná pravidla pro maximální vyměřovací základ, tedy 72násobek průměrné mzdy (která je stanovena jako částka 23 709 Kč). Skutečnost, že je zaměstnanec studentem, nemá žádný vliv na výpočet a odvod pojistného a student je poplatníkem za stejných podmínek jako kterákoliv jiná osoba vykonávající stejnou činnost.
24
3.5. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Daň z příjmů fyzických osob upravuje Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Poplatníkem DPFO jsou fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, což znamená že zde pobývají alespoň 183 dní v kalendářním roce, a to souvisle nebo i přerušovaně. Takové osoby mají daňovou povinnost vztahující se na příjmy v ČR i v zahraničí a označují se jako daňoví rezidenti České republiky. Předmětem daně jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Jedná se o příjmy jak peněžní tak nepeněžní povahy, dosažené i směnou. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky a skutečnosti, že příjmy studentů plynou zejména ze závislé činnosti, bude zde dále probírána pouze tato část daně z příjmů FO.
3.5.1.
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
Příjmy ze závislé činnosti se zabývá §6 Zákona o dani z příjmů, který definuje, o jaké příjmy jde. Jsou to příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, při kterém musí zaměstnanec dbát příkazů plátce, také příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. Dále příjmy za práci členů družstev, společníku a jednatelů společností s r.o., komandistů, likvidátorů, odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů PO. Spadají sem i příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce, bez ohledu na to zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost či nikoliv (například náhrada mzdy při odškodnění pracovního úrazu pojišťovnou). Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako zaměstnanec a plátce příjmů jako zaměstnavatel. Podle §6 odst. 3 ZDP "Příjmy mohou být pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění." Příjmy, jejichž úhrnná výše u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne za měsíc částku 5 000 Kč a zaměstnanec nepodepsal Prohlášení k dani, se zdaňují srážkovou daní, jejíž sazba je 15 %.
25
Příjmem je i 1 % vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnanci bezplatně pro soukromé i služební účely. Musí činit nejméně 1 000 Kč měsíčně, a to i v případě, že je vozidlo poskytnuto pouze po část měsíce. Tato částka se zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné. Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují •
Náhrady cestovních výdajů včetně hodnoty bezplatného stravování poskytované zaměstnavatelem na pracovních cestách. Vyhláškou č. 462/2009 Sb. se mimo jiné stanovuje sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel (u osobních vozidel nejméně 3,90 Kč/km), stravné (trvá-li cesta 5 až 12 hodin 61-73 Kč/den, 12 až 18 hodin 9-112 Kč/den a déle než 18 hodin 146-174 Kč/den) a průměrná cena pohonných hmot (28,70 Kč/l u benzínu 95 oktanů) pro rok 2010.
•
Hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, včetně nákladů na jejich udržování.
•
Náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce.
•
Částky přijaté jako záloha poskytnutá zaměstnanci na výdaje provedené jménem zaměstnavatele a částky, které zaměstnanec vynaložil jménem zaměstnavatele a ten mu je poté v prokázané výši uhradil (jedná se tedy o částky, ze kterých nemá zaměstnanec prospěch).
"V těchto případech zákon umožňuje paušalizaci částek výdajů (nákladů), pokud se pravidelně opakují a lze je na základě kalkulace skutečných výdajů zprůměrovat, aniž by je zaměstnanec musel trvale dokladovat". [cit. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2010, str. 22]
3.5.2.
Osvobození od daně
Obecné daňové osvobození se podle §4 ZDP vztahuje například na nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, stipendia poskytovaná z prostředků státního rozpočtu, příjmy z prodeje rodinného domu, bytu nebo movitých věcí, náhrady škody, atd. Pravidelně vyplácené důchody jsou od daně osvobozeny do výše 36násobku minimální mzdy (tedy 36 x 8 000 Kč = 288 000 Kč). U příjmů ze závislé činnosti jsou dále osvobozeny příjmy podle §6 odst. 9, kterými jsou například:
26
•
částky a nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo na rekvalifikaci, nevztahuje se na příjmy plynoucí v této souvislosti jako mzda, plat nebo odměna
•
hodnota stravování poskytovaného ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování
•
hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných ke spotřebě na pracovišti jakožto nepeněžní plnění (financováno zaměstnavatelem ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů)
•
nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě možnosti používat tuzemské i zahraniční rekreační zařízení (do výše 20 000 Kč ročně), zdravotnická a vzdělávací zařízení včetně předškolních, tělovýchovná a sportovní zařízení, sportovní akce, kulturní pořady a závodní knihovny
•
hodnota nepeněžních darů do částky 2 000 Kč ročně poskytovaných z fondu sociálních a kulturních potřeb ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu u podnikatelských subjektů, pokud by hodnota darů v úhrnu převyšovala stanovenou hranici, pak by tato převyšující částka byla zdanitelná
•
příjem plynoucí ve formě daňového bonusu
•
podle §6 odst. 9 bodu p ZDP "příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění", za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele
•
částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy a s placením pojistného zaměstnanci
3.5.3.
Nezdanitelná část základu daně
Prokázané nezdanitelné částky se odečítají až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období od základu daně nebo se uplatňují v daňovém přiznání.
27
Dary Od základu daně lze odečíst dary obcím, krajům, organizačním složkám státu, PO se sídlem v ČR za účelem financování vědy a vzdělávání, výzkumu a vývoje, kultury, školství, policie, požární ochrany, podpory a ochrany mládeže, ochrany zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské, tělovýchovné a sportovní, politickým stranám. Úhrnná hodnota musí činit alespoň 1 000 Kč nebo 2 % ze základu daně, maximálně však 10 % základu daně. Dary se odečítají v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (darovací smlouva, potvrzení příjemce daru). Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho bezplatného odběru krve oceňuje částkou 2 000 Kč. Úroky z úvěrů Při výpočtu celoroční daně se používá odpočet částky úroků zaplacených z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování zákonem stanovených bytových potřeb od základu daně, pokud se nepoužívají k podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti. Bytovými potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí výstavba bytového nebo rodinného domu, koupě pozemku, bytového nebo rodinného domu, údržba a změna bytového nebo rodinného domu, splacení členského vkladu, vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, úhrada za převod členských práv a splacení úvěru nebo půjčky použitých na financování těchto potřeb. Vzhledem k situaci, že účastníky úvěrové smlouvy bývá často více zletilých osob, je možné, aby odpočet uplatnila jen jedna osoba, nebo všichni rovným dílem. Úhrnná částka úroků odpočitatelných od základu daně ze všech úvěrů v jedné domácnosti nesmí překročit částku 300 000 Kč za rok. Při splácení jen po část roku nesmí přesáhnout sumu 1/12 z celkového limitu za měsíc. Penzijní připojištění Odpočet je konstruován jako částka, o kterou poplatníkem (zaměstnancem ale i např. podnikatelem) zaplacený úhrn příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem přesáhne 6 000 Kč za kalendářní rok (tj. zdaňovací období). Maximální částka, kterou si smí poplatník odečíst je 12 000 Kč, tedy největšího a zároveň nejvýhodnějšího odpočtu taková osoba dosáhne, zaplatí-li na příspěvcích na penzijní připojištění 18 000 Kč za rok. Tuto částku si smí odečíst i pokud byl připojištěn jen po část roku.
28
Soukromé životní pojištění Ve zdaňovacím období lze od základu daně odečíst zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, které podle platné legislativy zahrnuje pojištění na dožití určitého věku, na smrt a dožití určitého věku a na důchodové pojištění. Musí být splněny podmínky, že poplatník je pojistníkem a pojištěným v jedné osobě, výplata pojistného plnění nesmí být sjednána dříve než po 60 kalendářních měsících a současně ne před dosažením 60 let věku poplatníka. Poté je možné odečíst částku rovnající se v úhrnu maximálně 12 000 Kč ročně (i pokud má uzavřeno více smluv). Pro její uplatnění je třeba předložit smlouvu s pojišťovnou a potvrzení o výši zaplaceného pojistného. K penzijnímu pojištění a soukromému životnímu připojištění se vztahuje také možnost pro zaměstnavatele, který přispívá svému zaměstnanci k těmto účelům, osvobození takové částky od daně a to v jedné úhrnné výši 24 000 Kč ročně. Členské příspěvky Další nezdanitelnou částkou u zaměstnance jsou členské příspěvky zaplacené odborové organizaci, které je členem. Lze odečítat částku 1,5 % zdanitelných příjmů, nejvýše však 3 000 Kč ročně. Zkoušky Poslední odčitatelnou položkou je možnost odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, nesmí ale být hrazeny zaměstnavatelem, ani uplatněny jako výdaj podle §24 ZDP. Maximální částka je 10 000 Kč ročně, u osob se zdravotním postižením 13 000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč za rok.
3.5.4.
Základ daně, daň
Měsíčním základem daně - dílčím základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti (úhrn všech příjmů vyplacených jedním plátcem, obecně hrubá mzda) zvýšené o částku sociálního a zdravotního pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel (superhrubá mzda). Při souběhu více zaměstnání je poplatník povinen odvádět daň z každé z těchto činností. Zaměstnanec má právo, nikoli povinnost, podepsat u svého zaměstnavatele Prohlášení poplatníka, které má význam zejména pro uplatnění slev na dani, daňového zvýhodnění, odpočtu nezdanitelných částí základu daně. Dále slouží k nahlášení změn rozhodných pro uplatnění nároku či ukončení poskytnutí slev na dani a daňového zvýhodnění a k požádání ročního zúčtování záloh daně z příjmů ze
29
závislé činnosti. [Formulář Prohlášení poplatníka ČR viz příloha č. 1]. Pro totéž období, v případě kdy zaměstnanec vykonává práci u více zaměstnavatelů, lze mít podepsané pouze jedno Prohlášení a taková osoba má právo se rozhodnout u kterého zaměstnavatele jej podepíše. V Prohlášení se uvádí rozhodné okolnosti zejména o dětech ve společné domácnosti, o pobírání invalidního důchodu a vlastním studiu. Zaměstnanec Prohlášení předkládá a podepisuje při nástupu do práce, nejpozději do 30 dnů po nástupu a pak každoročně do 15.2. běžného roku. Podepsáním Prohlášení vzniká povinnost srážet zálohovou daň, zatímco v případě, kdy zaměstnanec Prohlášení nepodepíše, musí zaměstnavatel v souladu se zákonem srážet srážkovou nebo zálohovou daň. Základ daně pro výpočet zálohy na daň se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru, pouze v případě kdy je částka základu daně do 100 Kč, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Z takto stanoveného základu daně se vypočítá měsíční záloha na daň ve výši 15 %. Záloha se snižuje o částky uplatněných slev na dani podle §35ba ve výši 1/12 ročního nároku (podstatné pro uplatnění slevy je, zda byly splněny podmínky pro poskytnutí slevy k prvnímu dni kalendářního měsíce). Pokud jsou v součtu slevy na dani vyšší, než je stanovená zálohová daň, jejich odpočet může jít pouze do nulové hodnoty zálohové daně, nikdy do minusových hodnot. (Pouze sleva na manželku se uplatňuje až při ročním zúčtování.) Dále se záloha na daň po slevě snižuje o daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud na něj vzniká nárok. Je-li částka daňového zvýhodnění vyšší než stanovená záloha, rozdíl představuje daňový bonus až do výše celkového nároku na daňové zvýhodnění. Ten se při výpočtu čisté mzdy zaměstnanci přičítá k hrubé mzdě. Zbylé odpočty uvedené v §15 ZDP a sleva na manželku se uplatňují až při ročním zúčtování daně. Pro použití srážkové daně nesmí mít poplatník podepsané Prohlášení k dani a jeho příjem musí být do 5 000 Kč. Stanovuje se samostatný základ daně a to jako součet hrubé mzdy a případného pojistného, zaokrouhluje se na celé koruny dolů. Daň tvoří 15 % ze samostatného základu daně a také se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Srážkou daně zvláštní sazbou provedenou tuzemským plátcem je daň vyrovnána. Nemá-li zaměstnanec podepsané Prohlášení a jeho příjmy jsou za daný měsíc vyšší 5 000 Kč, vždy se sráží zálohová daň. Čistá mzda se vypočítá tak, že se od hrubé mzdy odečte povinné pojistné, které platí zaměstnanec, záloha na daň nebo srážková daň a přičte daňový bonus.
30
Plátce příjmů ze závislé činnosti má povinnost odvádět daňové zálohy sražené zaměstnancům příslušnému finančnímu úřadu podle sídla firmy u PO, nebo bydliště u FO, případně podle místa plátcovi pokladny, pokud se tato liší od sídla firmy. Při pravidelném měsíčním zúčtování mezd musí být zálohy odvedeny tak, aby byly připsány na účet finančního úřadu do 20. dne v měsíci následujícím přiznání mzdy. Daň sražená zvláštní sazbou se odvádí stejnému finančnímu úřadu, pouze na jiný účet, a musí být připsána do konce následujícího měsíce, v němž byla sražena.
3.5.5.
Slevy na dani
Slevy na dani pro zaměstnance jsou uvedeny v §35ba Zákona o dani z příjmů. Sleva na dani na poplatníka Celoroční sleva na dani u každého poplatníka, který podepsal Prohlášení, činí 24 840 Kč. Tato základní sleva se u celoroční daně odečítá v plné výši, i pokud jeho příjmy plynuly jen po část roku. Pro výpočet daňové zálohy u měsíčního základu daně se použije 1/12 slevy, tedy 2 070 Kč. Sleva na dani na manželku (manžela) s nízkým příjmem Sleva na celý rok činí 24 840 Kč, jedná se tedy o stejnou částku jako u slevy na poplatníka. Nelze uplatňovat měsíční odečet, protože se tato sleva týká poplatníků, kteří žijí ve společné domácnosti s manželkou (manželem), který buď nemá žádné vlastní příjmy, nebo nepřesáhly částku 68 000 Kč za rok. Tuto podmínku je možné posoudit až po uplynutí zdaňovacího období, kterým je u FO kalendářní rok, a proto se uplatňuje až v rámci ročního zúčtování daňových záloh. Při stanovování ročního příjmu manžela/lky se nepřihlíží zejména k rodičovským příspěvkům, dávkám sociální podpory, stipendiím, apod., poplatník není povinen prokazovat výši příjmu manžela/lky, stačí prohlásit, že jejich příjem nepřesáhl uvedenou hranici v Prohlášení. Sleva na dani - invalidita poplatníka Slevy se poskytují jen na vlastní invaliditu poplatníka, uznávají se ve výši 1/12 při měsíčním zúčtování. Nárok na slevu se prokazuje zaměstnavateli dokladem o pobírání invalidního důchodu. Částka 2 520 Kč ročně náleží poplatníkovi pro invaliditu prvního a druhého stupně (dříve částečný invalidní důchod) a 5 040 Kč poplatníkům s invaliditou třetího stupně (předtím plný invalidní důchod).
31
Sleva na dani pro držitele průkazu ZTP/P Sleva činí pro držitele průkazu ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) 16 140 Kč ročně, tedy 1 345 Kč měsíčně. Pokud je taková osoba současně poživatelem invalidního důchodu, kumuluje se tato sleva se slevou na invaliditu. Sleva na dani u zaměstnanců soustavně se připravujících na budoucí povolání U těchto osob tvoří roční sleva na dani 4 020 Kč, což znamená 335 Kč na měsíc. Důležitá je pro možnost uplatnění této slevy věková hranice studentů, kterou tvoří 26 let, v případě prezenčního doktorského studia 28 let. Student musí nárok na slevu prokázat zaměstnavateli do 30 dnů po nástupu do práce formou potvrzení o studiu. Pro roční zúčtování daňových záloh je rozhodné, zda se jedná u poplatníka o soustavnou přípravu na budoucí povolání po celý rok, nebo jen jeho část. Pro zjištění počtu uznatelných měsíců je důležitý stav na začátku každého kalendářního měsíce. Daňové zvýhodnění Nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě má poplatník žijící s dítětem v jedné domácnosti, formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu. Výše tohoto zvýhodnění se pro rok 2010 zvýšila na 11 604 Kč ročně na jedno dítě, tedy 967 Kč měsíčně. Uplatni ho lze pouze v případě, že zdanitelný příjem zaměstnance byl minimálně ve výši poloviny minimální mzdy tj. 4 000 Kč. Výše slevy na dani jde maximálně do částky daňové povinnosti, hodnota která tuto částku převyšuje, představuje daňový bonus, který zaměstnavatel přičítá zaměstnanci k hrubé mzdě. Bonus musí za rok tvořit alespoň 100 Kč, aby byl vyplacen, nejvíce 52 200 Kč ( při měsíčním uplatnění minimálně 50 Kč, maximálně 4 350 Kč). Nárok na daňové zvýhodnění na jedno dítě má vždy jen jeden poplatník (například jedná-li se o manžele s jedním dítětem, tento nárok vzniká buď jen manželce a manželovi nikoli, nebo opačně, nikdy jej nesmí uplatňovat souběžně). Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní, osvojené, v péči, která nahrazuje péči rodičů, rovněž dítě druhého z manželů a také vnuk/vnučka, pokud jeho rodiče nemají příjmy, ze kterých by zvýhodnění uplatnili. Daňové zvýhodnění se uplatňuje na nezletilé děti a děti zletilé do 26 let věku pokud se soustavně připravují na budoucí povolání (viz. Zákon o státní sociální podpoře).
32
Vyživuje-li poplatník dítě jen po určitou část roku, poskytuje se daňové zvýhodnění ve výši 1/12 z celkové částky za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.
3.5.6.
Roční zúčtování záloh na daň
Poplatníci, kteří nejsou povinni nebo dobrovolně nebudou podávat daňové přiznání [Formulář daňového přiznání viz Příloha č. 2](zaměstnanci pobírající mzdu současně od dvou a více zaměstnavatelů, osoby mající další příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, viz. §38g ZDP), mohou požádat o roční zúčtování záloh daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a to nejpozději do 15.2. po skončení roku. Pokud tento zaměstnanec o zúčtování nepožádá, považuje se jeho daňová povinnost za splněnou, v rámci již sražených záloh a poskytnutých daňových zvýhodnění. Roční zúčtování provede poslední plátce, u kterého měl poplatník podepsané Prohlášení, nejpozději do 31. března. Neuplatnil-li poplatník v průběhu roku některou ze slev na dani nebo daňové zvýhodnění, může je uplatnit dodatečně. Roční základ daně je úhrn všech zúčtovaných nebo vyplacených zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků bez příjmů zdaněných srážkovou daní a příjmů plynoucích ze zdrojů ze zahraničí, které tvoří samostatný základ daně, zvýšených o částky povinného pojistného, které platí zaměstnavatel. Základ daně se snižuje o nezdanitelnou část základu daně podle §15 a odčitatelné položky od základu daně (§34), zaokrouhluje se na celá sta Kč dolů. Sazba daně činí 15 % ze základu daně. Z vypočtené roční daňové zálohy se odečítají částky uplatněných slev na dani, avšak pouze do výše daňové povinnosti. Po takto upravené daňové záloze po slevě se uplatňuje daňové zvýhodnění, buď formou slevy nebo daňového bonusu. Vyčíslená daň po slevě se porovnává s úhrnem již stržených měsíčních záloh na daň, je-li daň vyšší než zálohy, vzniká povinnost doplatku daně, opačně se jedná o přeplatek daně. Stejně tak se porovnává výše daňového bonusu s úhrnem již vyplacených daňových bonusů, je-li jejich měsíční úhrn vyšší než stanovená roční částka, jedná se o nedoplatek, v opačném případě o přeplatek na dani. Je-li zjištěn přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrací se poplatníkovi, a to formou snížení nejbližší daňové zálohy o tuto částku, nebo musí zažádat finanční úřad o vrácení přeplatku. Nedoplatek se od poplatníka nevybírá.
33
3.5.7.
Příjem ze zahraničí
Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, u států s nimiž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je u poplatníků, kteří jsou daňovými rezidenty na území ČR základem daně součet jejich příjmů ze závislé činnosti, jak v ČR, tak v zahraničí, zvýšený o povinné pojistné (§6 odst. 13 ZDP). Vyměřená daň se pak ve velké většině případů sníží o daň, která již byla vyměřena v jiné zemi. Tito poplatníci jsou povinni podávat daňové přiznání. Česká republika uzavřela se Slovenskem smlouvu o zamezení dvojího zdanění, přičemž se používá metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Slovenský daňový úřad na žádost vydá potvrzení o zdaněných příjmech a odvedené dani, které slouží jako příloha k českému přiznání. Stejnou funkci splní i potvrzení od slovenského zaměstnavatele (pokud na Slovensku povinnost podat přiznání dle slovenských předpisů nevzniklo). Český zákon nám však umožňuje v případě příjmů ze zaměstnání použít i metodu vynětí zahraničních příjmů, je-li pro poplatníka výhodnější (§38f odst. 4 ZDP), například pokud vypočtená daň na Slovensku byla nulová a nebyla tedy žádná daň vybrána. K přepočtu mezi jednotlivými měnami se používá roční kurz vyhlášený oznámením Ministerstva financí ČR v jeho Finančním zpravodaji č. 1 zveřejněném v roce následujícím po roce, pro nějž je kurz stanoven.
34
4.
TEORETICKÁ ČÁST - SLOVENSKÁ REPUBLIKA
Vzhledem k faktu, že je práce zaměřena především na zaměstnávání českých studentů ať už v Česku nebo na Slovensku a zároveň pro velkou podobnost legislativy těchto dvou států, není teoretická část zabývající se podmínkami a vymezením povinností, které jsou při zaměstnávání osob, včetně studentů na Slovensku potřebné, rozebírána tak podrobně jako pro Českou republiku. Je zaměřena především na vymezení nejpodstatnějších rozdílů, které panují v zákonech České a Slovenské republiky, ať už v Zákoníku práce, v rámci povinného sociálního a zdravotního pojištění nebo daňových zákonech. Definice nezaopatřeného dítěte a soustavné přípravy na povolání vychází z §9 a §10 Zákona č. 461/2003 Z. z. o sociálním pojištění. Podmínky, které jsou zde stanoveny, jsou v podstatě identické s podmínkami platnými v ČR.
4.1. ZÁKONÍK PRÁCE Upravuje individuální pracovněprávní vztahy vznikající v souvislosti s výkonem závislé práce fyzické osoby (zaměstnance) a FO nebo PO (zaměstnavatel). Závislá práce je definována obdobně jako v ČR, tedy jako vztah nadřízenosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci, jako osobní výkon podle pokynů zaměstnavatele, v pracovním čase, jeho výrobními prostředky, za mzdu nebo odměnu. Závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovním poměru, obdobném pracovním vztahu nebo výjimečně v jiném pracovněprávním vztahu (podle ustanovení tohoto zákona). Závislou prácí není podnikání ani jiná výdělečná činnost založená na smluvním občanskoprávním nebo obchodním vztahu. Pracovněprávní vztahy vznikají uzavřením pracovní smlouvy nebo dohodou o pracích vykonávaných mimo pracovní poměr. Na tyto vztahy se vztahují obecná ustanovení Občanského zákoníku, pokud tento zákon nestanovuje jinak. Zároveň je umožněno upravovat podmínky zaměstnání a pracovní podmínky zaměstnance výhodněji, než stanovuje Zákoník práce, pokud je výslovně nezakazuje nebo z jejich povahy nevyplývá, že je nemožné se odchýlit. Způsobilost FO mít práva a povinnosti a právními úkony nabývat těchto práv a povinností vzniká v 15 letech, do práce taková osoba nesmí nastoupit dříve než dokončí povinnou školní docházku.
35
Setkáváme se zde také se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace. Doručování písemností musí být do vlastních rukou.
4.1.1.
Mladiství zaměstnanci
Mladistvý zaměstnanec je osoba mladší 18 roků. Podmínky pro jejich zaměstnávání jsou podobné těm českým, mají však odlišně stanovené týdenní limity pracovní doby. §85 odst. 7 říká, že pracovní doba mladistvích zaměstnanců do 16 let může činit nejvíc 30 hodin za týden (i pokud pracuje u více zaměstnavatelů) a u mladistvých starších 16 roků potom 37,5 hodin týdně. Pracovní doba nesmí přesáhnout v průběhu jednoho dne 8 hodin. Zaměstnavatel výjimečně může nařídit vykonávat mladistvému zaměstnanci práci nepřesahující 1 hodinu v noci, pokud je to potřebné pro jeho výchovu pro povolání. Na uzavření pracovní smlouvy s mladistvým zaměstnancem je zaměstnavatel povinen vyžádat si potvrzení zákonného zástupce. Mladistvá osoba má povinnost informovat zaměstnavatele o délce pracovní doby u jiného zaměstnavatele. Výpověď je třeba dát na vědomí i jeho zákonnému zástupci.
4.1.2.
Pracovní poměr
Zde jsou uvedeny pouze nejdůležitější rozdíly, které jsou ve slovenském Zákoníku práce oproti české legislativě: •
v pracovní smlouvě je povinné uvádět mzdové podmínky, pokud nejsou dohodnuté v kolektivní smlouvě, druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce
•
pracovní poměr na dobu určitou je možné od roku 2010 dohodnout stejně jako v ČR jen na dva roky, ale zákony umožňují ji prodloužit pouze dvakrát (není tedy možné dobu určitou řetězit)
•
u kratšího PP, který má rozsah pracovní doby méně než 15 hodin týdně, je možné dát výpověď bez udání důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu, výpovědní doba činí 30 dní
•
výpovědní lhůta trvá alespoň 2 měsíce, pokud byla dána výpověď zaměstnanci, který u zaměstnavatele pracoval nejméně 5 let, činí výpovědní lhůta minimálně 3 měsíce
•
práci přesčas smí zaměstnavatel nařídit nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce, nad tento limit je možné práci přesčas vykonávat pouze po dohodě a to maximálně 250 hodin ročně (celkově tedy za rok 400 hodin přesčasů)
36
4.1.3.
Dohody o pracích vykonávaných mimo pracovní poměr
Zaměstnavatel může uzavírat s fyzickými osobami dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud jde o práci, která je vymezená výsledkem, jedná se o dohodu o vykonání práce, jde-li o příležitostnou činnost vymezenou druhem práce, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o brigádnické práci studentů. Dohoda o vykonání práce Tuto dohodu je možné uzavřít, pokud předpokládaný rozsah práce nepřekračuje 350 hodin v kalendářním roce (do stanoveného limitu se započítává i práce pro téhož zaměstnavatele z jiné dohody o vykonání práce). Dohoda se uzavírá písemně, jinak je neplatná, nejpozději den před začátkem výkonu práce. V dohodě musí být vymezena pracovní úloha, odměna, předpokládaný rozsah práce a lhůta, do kdy má být úloha vykonána. Odměna za vykonání práce je splatná po dokončení práce, dnem odevzdání práce. Je možné se dohodnout na částečném vypořádání v průběhu konání práce. Zaměstnavatel může odměnu po konzultaci se zaměstnancem v průběhu konání práce snížit, pokud neodpovídá dohodnutým podmínkám. Dohoda o pracovní činnosti Na základě dohody o pracovní činnosti je možné vykonávat práci v rozsahu nejvíce 10 hodin týdně. Uzavírá se písemně a její součástí je specifikace dohodnuté práce, výše odměny, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá. Jedno vyhotovení obdrží i zaměstnanec. Dohodu je možné uzavřít jak na dobu určitou, tak neurčitou, je možné se domluvit na způsobu ukončení, jinak končí buď dohodou (k dohodnutému dnu) nebo jednostrannou výpovědí bez udání důvodu s 15denní výpovědní lhůtou. Dohoda o brigádnické práci studentů Tuto dohodu může zaměstnavatel uzavřít pouze s fyzickou osobou, která má statut studenta. Na jejím základě je možné vykonávat práci, která nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tedy 20 hodin týdně). Dodržování přípustného rozsahu práce se posuzuje za celou dobu trvání pracovněprávního vztahu, nejdéle za 12 měsíců (podoba s naší DPČ, ovšem s minimálním odvodem sociálního pojištění zaměstnavatele 1,05 %). Uzavírá se písemně a musí obsahovat body: dohodnutá práce, odměna, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá. Jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat studentovi.
37
Dohodu lze uzavřít na dobu určitou i neurčitou, je možné domluvit způsob ukončení, jinak platí podmínky stejné jako u dohod o pracovní činnosti. Neoddělitelnou součástí je potvrzení statutu studenta, bez kterého není možné dohodu sjednat. Právě dohoda o brigádnické práci studentů představuje jeden z nejpodstatnějších rozdílů, které český a slovenský Zákoník práce nabízí studentům, protože na rozdíl od české legislativy tímto otvírá možnosti výhodnější spolupráce mezi studenty a zaměstnavateli. Zároveň díky stanovenému rozsahu práce umožňuje i trvalejší spolupráci a nejen krátkodobé vztahy. Samozřejmě zde také existuje možnost využít pracovněprávního vztahu ve formě pracovního poměru (částečný pracovní úvazek), ale tím odpadají výhody, které dohody o brigádnické práci studentů nabízí na poli sociálního a zdravotního pojištění. Veškeré dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nezakládají účast na zdravotním pojištění. Povinnost odvádět sociální pojištění je značně omezena oproti PP, jen na úrazové a garanční pojištění.
4.1.4.
Mzda
Zaměstnavatel je povinný poskytovat zaměstnanci za vykonanou práci mzdu, což je peněžité plnění nebo plnění nepeněžité hodnoty (naturální mzda). Ta nesmí být nižší než je minimální mzda stanovená předpisem, pro rok 2010 je to částka 307,7 € měsíčně (v přepočtu v kurzu 25Kč/€ je to zaokrouhleně 7 693 Kč), tedy 1,768 € na hodinu (44,2 Kč/hod). Zaměstnavatel, u kterého není odměňování dohodnuto v kolektivní smlouvě, je povinen poskytovat mzdu nejméně v sumě minimálního mzdového nároku, podle stupně náročnosti práce příslušného pracovního místa. Hodnota minimálního mzdového nároku pro příslušný stupeň náročnosti práce se stanový jako násobek koeficientu stupně náročnosti (viz příloha č. 1 ZáP) a hodinové/měsíční minimální mzdy. Pokud měsíční mzda zaměstnance nedosáhne této minimální mzdy, je povinen poskytnout doplatek v hodnotě rozdílu. Pro posouzení zda měsíční mzda dosahuje minimálního mzdového nároku, se vychází z částky, která nezahrnuje mzdu za neaktivní část pracovní pohotovosti na pracovišti, mzdu za práci přesčas, mzdové zvýhodnění za práci ve svátek a noční práci. Do počtu odpracovaných hodin se nepočítají hodiny za neaktivní část pracovní pohotovosti a práce přesčas. Za práci přesčas přísluší příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, za práci ve svátek příplatek 50 % průměrného výdělku, za práci v noci a ve stíženém prostředí k dosažené mzdě za každou hodinu zvýhodnění nejméně 20 %
38
z minimálního mzdového nároku. Za práci ve svátek a přesčas je možné domluvit čerpání náhradního volna.
4.2. SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Sociální pojištění je nejrozsáhlejší částí systému sociálního zabezpečení. Jde o povinné veřejnoprávní pojištění založené na placení odvodů a pobírání dávek. Jeho úlohou je ochránit velkou část obyvatelstva před riziky v životě a také zabezpečit přerozdělení důchodů v národním hospodářství. Na Slovensku je tato oblast upravená Zákonem č. 461/2003 Z. z. o sociálním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zahrnuje nemocenské, důchodové, úrazové pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a garanční pojištění (pro případ platební neschopnosti zaměstnavatele). Tento zákon vyjmenovává, které osoby jsou považovány za zaměstnance a vzniká jim tak povinnost odvodu pojistného. Jedná se zejména o FO jakožto zaměstnance v pracovním poměru (včetně případů kdy je zaměstnavatelem stát), služebním poměru, členy družstva, atd. Dále udává, že u dohod konaných mimo pracovní poměr se FO stávají zaměstnancem jen pro účely úrazového a garančního pojištění. Zdravotní pojištění má zabezpečit dostupnost zdravotní péče. Rozlišuje se veřejné (povinné a dobrovolné) a individuální zdravotní pojištění. Povinně jsou pojištěny FO, které mají trvalý pobyt na území Slovenska (pokud osoba není zaměstnaná a zároveň pojištěná v cizině, anebo se dlouhodobě zdržuje v zahraničí), FO, které trvalý pobyt nemají a současně nejsou pojištěny v jiném státě Evropské unie. Například pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem na Slovensku, vykonávají na Slovensku samostatně výdělečnou činnost nebo studenti z jiného členského státu studující na Slovensku na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Slovenská republika vázaná. Problematika zdravotního pojištění na Slovensku je značně obsáhlá, a protože je v této práci předpokládáno, že čeští studenti při práci na Slovensku zůstávají stále pojištěnci své zdravotní pojišťovny v ČR, je v dalším výkladu tato oblast probrána jen na základní úrovni. Na Slovensku se rozlišuje zdravotní pojištění na zálohy na pojistné (zálohově odváděné pojistné za kalendářní měsíc) a pojistné (celoroční zúčtovaná částka pojistného).
39
Zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotním pojištění definuje také minimální a maximální vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění. Minimální vyměřovací základ představuje minimální částku, ze které musí být pojistné odvedeno, jako součet minimálních mezd za všechny kalendářní měsíce, po které vznikla povinnost platit pojistné (min. VZ představuje částku 295,5 €). Maximální vyměřovací základ je zákonem stanovená částka, z které musí plátci pojistného odvádět pojistné za všechny měsíce daného roku. U všech plátců jde o stejnou sumu 36násobku průměrné měsíční mzdy (stanovené Statistickým úřadem), tedy 2 169,09 € pro rok 2010. Za zaměstnance je povinný odvádět pojistné na sociální i zdravotní pojištění zaměstnavatel, který příslušnou část strhává zaměstnancům ze mzdy a zbytek doplácí ze svých prostředků. SP a ZP se zaokrouhluje na eurocenty dolů. Přehled sazeb pojistného na zdravotní i sociální pojištění uvádí tabulka č. 1. Tabulka č. 1
Sazby pojistného pro SR
Pojištění Zdravotní Nemocenské Důchodové starobní Invalidní Pojištění v nezaměstnanosti Úrazové Garanční Rezervní fond Celkem
Zaměstnanec
Zaměstnavatel
4% 1,4 % 4% 3% 1% 13,4 %
10 % 1,4 % 14 % 3% 1% 0,8 % 0,25 % 4,75 % 35,2 %
40
4.3. DAŇ Z PŘÍJMŮ FO Daň z příjmů FO upravuje na Slovensku Zákon č. 595/2003 o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Ten stanovuje (obdobně jako český ZDP), že poplatníkem s neomezenou daňovou povinností je FO s trvalým pobytem na území Slovenska, nebo osoba, která se tu obvykle zdržuje (alespoň 183 dní v roce). Poplatníkem s omezenou daňovou povinností je FO, která nespadá do předchozí definice, nebo která se na Slovensku zdržuje jen za účelem studia, léčení nebo výkonu závislé práce. Předmětem daně jsou příjmy (peněžní i nepeněžní povahy) ze závislé činnosti, z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, z kapitálového majetku a ostatní příjmy, přičemž předmětem daně poplatníka s omezenou daňovou povinností jsou pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území Slovenské republiky. Co patří mezi příjmy ze závislé činnosti, které příjmy jsou osvobozené a které nejsou předmětem daně vymezuje §5 ZDP, ve své podstatě se jedná o ty samé případy, které stanovuje i český Zákon o dani z příjmů (stejně tak §9 Příjmy osvobozené od daně je obdobný českému §4).
4.3.1.
Nezdanitelné části základu daně
Základ daně se snižuje o nezdanitelné části základu daně, přičemž: •
pokud poplatník dosáhne ve zdaňovacím období základu daně, který se rovná nebo je nižší 100násobku sumy platného životního minima, nezdanitelná část se rovná částce 19,2násobku tohoto minima
•
pokud je základ daně vyšší než stonásobek platného životního minima, nezdanitelná část se vypočítá jako rozdíl 44,2násobku životního minima a ¼ základu daně (je-li tato suma menší od nuly, rovná se hodnota nezdanitelné části nule).
Nezdanitelná část připadající na poplatníka se dá odečíst i při měsíčním zúčtování. Ovšem pro rok 2009 a 2010 se pro jejich výpočet použije postup podle přechodného ustanovení, které říká, že dosáhne-li poplatník základu daně do 86násobku platného životního minima (86 x 178,92 € = 15 387,12 €), nezdanitelná část se rovná 22,5násobku životního minima (22,5 x 178,92 € = 4 025,70 €). Měsíčně je poté možno odečítat částku 335,48 € (4 025,70 € / 12 = 335,48 €).
41
V případě, že poplatník dosáhne základu vyššího než 15 387,12 €, se nezdanitelná část vypočte jako rozdíl 44násobku životního minima a ¼ základu daně (7 472,48 -ZD/4). V tomto případě, kdy se očekává, že základ daně bude vyšší než uvedená částka (nejčastěji podle stavu k minulému roku), odpočet se použije až při ročním zúčtování. Je-li však základ daně vyšší než 31 489,92 €, nezdanitelná část se již rovná nule. Pokud byl v průběhu roku používán odpočet nezdanitelné části základu daně (335,48 €) a při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání se zjistilo, že základ daně převýšil částku 15 387,12 €, je poplatník povinen vrátit rozdíl, který vznikl podle uplatnění nároku, který neodpovídal výši příjmů. Právo na snížení základu daně má v zásadě každý poplatník, včetně osob, které nemají trvalý pobyt na Slovensku, cizinci apod. Mají na něj nárok i nezaopatřené děti, studenti, ženy na rodičovské dovolené, atd. Výška nezdanitelné části nezáleží na tom, zda poplatník dosahoval příjmů po celý rok, nebo jen jeho část, vždy si může odpočítat celou sumu. Až při ročním zúčtování je možné odečítat tyto nezdanitelné částky: •
dosáhl-li poplatník základu daně rovnajícímu se nebo nižšímu 176,8násobku životního minima a ¤ manželka nemá vlastní příjem, tvoří nezdanitelnou část hodnota ve výši 19,2násobku životního minima ¤ manželka má příjem nepřesahující 19,2násobek životního minima, je nezdanitelná část rozdílem příjmu manželky a 19,2násobku životního minima
•
má-li příjem vyšší 176,8násobku životního minima a jeho manželka ¤ nemá vlastní příjem, je nezdanitelná částka rovna rozdílu 63,4násobku životního minima a ¼ základu daně poplatníka ¤ má vlastní příjem, nezdanitelná část se vypočte podle předchozího bodu a sníží se o příjem manželky
•
mezi nezdanitelné části patří také příspěvky na doplňkové důchodové spoření, účelové spoření a pojistné na životní pojištění (maximálně v úhrnné výši 398,33 €). Podmínky, které musí být současně splněny, jsou uvedeny v §11 odst. 10 až 14 ZDP.
I pro výpočet nezdanitelné části na manželku se pro rok 2010 použije přechodného ustanovení. Hranicí pro výpočet je základ daně poplatníka rovnající se 176násobku životního minima. Pod touto hranicí se pro stanovení nezdanitelné části 42
počítá s 22,5násobkem, nad hranicí 66,5násobkem životního minima. Pokud nárok na uplatnění těchto částek připadá jen na část roku, použije se jen 1/12 z celkové sumy za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky. Základ daně se snižuje o nezdanitelné částky na manželku a na spoření u poplatníka s omezenou daňovou povinností, pokud úhrn příjmů plynoucích z území Slovenské republiky v příslušném zdaňovacím období tvoří nejméně 90 % všech jeho příjmů (jak ze Slovenska, tak i ze zahraničí, §11 odst. 8 ZDP).
4.3.2.
Daňový bonus
Poplatník, který měl ve zdaňovacím období zdanitelné příjmy ze závislé činnosti nebo z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy (307,7 € x 6 = 1 846,2 €), si může uplatnit daňový bonus v částce 19,32 € měsíčně na každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Od 1.7.2010 bude možné si uplatnit daňový bonus 20 € měsíčně. Daňový bonus je možné uplatňovat pouze do výše vypočítané daně, pokud je jeho částka vyšší než daň, může požádat příslušného správce daně o vyplacení rozdílu. Ten postupuje, jako by se jednalo o přeplatek na dani. Poplatník s omezenou daňovou povinností si může uplatnit bonus pouze, pokud jeho příjmy ze Slovenska tvoří alespoň 90 % všech jeho příjmů. Ostatní podmínky jsou obdobné daňovému zvýhodnění na vyživované dítě v ČR.
4.3.3.
Základ daně, daň, roční zúčtování a daňové přiznání
Měsíčním základem daně je zdanitelný příjem za kalendářní měsíc snížený o povinné pojistné, které platí zaměstnanec a o 1/12 roční nezdanitelné části připadající na poplatníka. Sazba daně je 19 % ze základu daně (jak u zálohové, srážkové i roční daně). Zdanitelná mzda, základ daně, záloha na daň a daň se zaokrouhlují na eurocenty dolů. Nezdanitelné částky a daňový bonus na eurocenty nahoru. Daň vybíraná srážkou se použije mimo jiné v případech, kdy příjmy plynoucí poplatníkovi od zaměstnavatele nepřesáhnou za kalendářní měsíc úhrnnou výši 165,97 €. Aby mohla být daň takto vybírána, nesmí poplatník uplatňovat nárok na nezdanitelné části a daňový bonus. Podobně jako v České republice může poplatník podepsat Prohlášení k dani [Formulář Prohlášení poplatníka SR viz Příloha č. 3], které zakládá nárok na odpočet daňového bonusu a nezdanitelných částí základu daně. Prohlášení smí být podepsáno ve stejnou dobu pouze u jednoho zaměstnavatele, podává se do konce
43
měsíce, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce a každoročně nejpozději do konce ledna. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Roční základ daně se zjišťuje jako součet dílčích základů daně podle jednotlivých druhů příjmů snížených o povinné pojistné, které platí zaměstnanec. Příjmy, u kterých je vybírána srážková daň, se do základu nezapočítávají, pokud jejich sražením byla splněna daňová povinnost. Pokud splněna nebyla nebo se poplatník rozhodl využít možnosti odpočítat si takto sraženou daň jako zálohovou daň, započítávají se takové příjmy do základu daně. Fakt, že je možné překlopit (oddanit) srážkovou daň v rámci daňového přiznání do zálohové, přináší slovenským poplatníkům možnost využití odpočtu nezdanitelných částek na veškeré příjmy. Poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně, pokud pobíral zdanitelné příjmy jen ze závislé činnosti, u daně vybírané srážkou neuplatnil nárok na oddanění a není povinný zvýšit základ daně z důvodu, že nebyly splněny podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně u doplňkového důchodového a účelového spoření a životního pojištění. Požádat může do 31. ledna a do 15.2. musí předložit všechny potřebné doklady (potvrzení o výši příjmů od jiných zaměstnavatelů, podklady pro uznání nezdanitelných částek, které nárokuje, daňového bonusu). V opačném případě je poplatník povinen podat daňové přiznání. Nemusí jej podávat ten, jehož zdanitelné příjmy nepřesáhly hranici 50 % z 100násobku platného životního minima - částku 2 012,85 €.
44
5.
PRAKTICKÁ ČÁST - ČESKÁ REPUBLIKA
S ohledem na zaměření této bakalářská práce na zaměstnávání a zdaňování příjmů studentů, jsou zvoleny odměny za provedenou práci tak, aby alespoň rámcově odpovídaly nabídkám a možnostem, které v současnosti studenti na trhu práce mají. Subjektivně byla stanovena odměna za práci 80 Kč za hodinu, i když mnoho studentů této částky nedosahuje, zejména u krátkodobějších pracovních vztahů, kterými často bývají brigády o letních prázdninách. Pro přehlednost bude uvažován pořád stejný případ, kdy student, který podepíše Prohlášení, uplatňuje jen slevu na poplatníka a na studenta, protože většina studentů je svobodných a bezdětných. Pro přehlednost budou ukázky výpočtů čisté mzdy, SP, ZP a daně v praktické části bakalářské práce uváděny v tabulkách, což platí pro Českou i Slovenskou republiku.
5.1. ZAMĚSTNANEC U DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE 5.1.1.
DPP bez podepsaného Prohlášení
Student A byl zaměstnán na základě dohody o provedení práce v prázdninových měsících u zaměstnavatele, u kterého však nepodepsal Prohlášení k dani. V měsíci červenci odpracoval 50 hodin, v srpnu 100 hodin. Tabulka č. 2
ř.
Výpočet ČM a daně za červenec (ČR, DPP, bez Prohlášení)
Legenda
Zdanitelný příjem (hrubá mzda HM) 2 SP zaměstnavatel 3 ZP zaměstnavatel 4 Základ daně 5 Srážková daň 6 Slevy na dani a daň. zvýhodnění 7 Daň po slevě 8 SP zaměstnanec 9 ZP zaměstnanec 10 Čistý příjem 1
Algoritmus
Částka v Kč
50 hodin x 80 Kč/hod
4 000
u DPP se neodvádí u DPP se neodvádí zaokrouhlený na Kč dolů 15 % z ř. 4 zaokrouhlený na Kč dolů nelze uplatnit u DPP se neodvádí u DPP se neodvádí ř. 1 – ř. 5 – ř. 7 – ř. 8
4 000 600 600 3 400
45
Tabulka č. 3
ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Výpočet ČM a daně za srpen (ČR, DPP, bez Prohlášení)
Legenda HM SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel Základ daně (superhrubá mzda) Zálohová daň Slevy na dani a daň. zvýhodnění Daň po slevě SP zaměstnanec ZP zaměstnanec Čistý příjem
Algoritmus 100 hodin x 80 Kč/hod u DPP se neodvádí u DPP se neodvádí zaokrouhlený na 100 Kč nahoru 15 % z ř. 4 nelze uplatnit u DPP se neodvádí u DPP se neodvádí ř. 1 – ř. 5 – ř. 7 – ř. 8
Částka v Kč 8 000 8 000 1 200 1 200 6 800
Vzhledem ke zvoleným hodnotám hrubé mzdy se na výpočtech daně a čisté mzdy neprojevily rozdíly v zaokrouhlování na základ daně, které se liší pro srážkovou a zálohovou daň. Díky tomu, že se u DPP neodvádí ani zdravotní ani sociální pojištění, je hrubá mzda zatížena pouze 15% daní z příjmů. Zároveň tabulky ukazují, že v případech, kdy není třeba zaokrouhlovat základ daně, nevzniká žádný rozdíl mezi výpočtem daně u měsíčních záloh na dani nebo u srážky daně zvláštní sazbou.
5.1.2.
DPP s podepsaným Prohlášením
Student B v měsíci srpnu odpracoval 100 hodin v rámci smluvené dohody o provedení práce. Na rozdíl od studenta A však podepsal Prohlášení k dani, a proto si uplatnil nárok na slevu na dani na poplatníka a zároveň i studenta. Tabulka č. 4
ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Výpočet ČM a daně za srpen (ČR, DPP, s Prohlášením)
Legenda HM SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel Základ daně Zálohová daň Slevy na dani a daň. zvýhodnění Daň po slevě SP zaměstnanec ZP zaměstnanec Čistý příjem
Algoritmus 100 hodin x 80 Kč/hod u DPP se neodvádí u DPP se neodvádí zaokrouhlený na 100 Kč nahoru 15 % z ř. 4 sleva na poplatníka + na studenta ř. 5 – ř. 6 u DPP se neodvádí u DPP se neodvádí ř. 1 – ř. 7 – ř. 8 – ř. 9
Částka v Kč 8 000 8 000 1 200 2 405 0 8 000
46
Výpočet ukázal, že sleva na dani převyšuje zálohovou daň, a proto se žádná daň nevybírá. Protože u dohod o provedení práce nevzniká povinnost odvádět SP ani ZP, čistá mzda činí celou přiznanou HM. Základ daně po zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru by musel dosáhnout 16 100 Kč, aby zálohová daň vyšla vyšší než sleva na dani, pokud si student uplatní sečtenou slevu na poplatníka a studenta (16 100 Kč x 15 % = 2 415 Kč). Daň po slevě by následně vycházela 10 Kč (2 415 Kč – 2 405 Kč = 10 Kč).
5.2. ZAMĚSTNANEC U DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI 5.2.1.
DPČ bez podepsaného Prohlášení
Student C se rozhodl, že si o letních prázdninách přivydělá, se zaměstnavatelem podepsal dohodu o pracovní činnosti. Stejně jako student A v červenci odpracoval 50 hodin a v srpnu 100 hodin. Nepodepsal Prohlášení k dani. Tabulka č. 5
Výpočet ČM a daně za červenec (ČR, DPČ, bez Prohlášení)
ř.
Legenda
1 2 3
HM SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel
4
Základ daně
5
Srážková daň
6 7 8 9 10
Slevy na dani a daň. zvýhodnění Daň po slevě SP zaměstnanec ZP zaměstnanec Čistý příjem
Tabulka č. 6
Algoritmus 50 hodin x 80 Kč/hod 25 % z ř. 1 9 % z ř. 1 ř. 1 + ř. 2 + ř. 3, zaokrouhlený na Kč dolů 15 % z ř. 4 zaokrouhlený na Kč dolů nelze uplatnit 6,5 % z ř. 1 4,5 % z ř. 1 ř. 1 – ř. 5 – ř. 8 –ř. 9
Částka v Kč 4 000 1 000 360 5 360 804 260 180 2 756
Výpočet ČM a daně za srpen (ČR, DPČ, bez Prohlášení)
ř.
Legenda
1 2 3
HM SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel
4
Základ daně
5 6 7
Zálohová daň Slevy na dani a daň. zvýhodnění Daň po slevě
Algoritmus 100 hodin x 80 Kč/hod 25 % z ř. 1 9 % z ř. 1 ř. 1 + ř. 2 + ř. 3, zaokrouhlený na 100 Kč nahoru 15 % z ř. 4 nelze uplatnit -
Částka v Kč 8 000 2 000 720 10 800 1 620 -
47
ř.
Legenda
8 SP zaměstnanec 9 ZP zaměstnanec 10 Čistý příjem
Algoritmus 6,5 % z ř. 1 4,5 % z ř. 1 ř. 1 – ř. 5 – ř. 8 – ř. 9
Částka v Kč 520 360 5 500
Výpočty daně a čisté mzdy u DPČ již ukázaly, jakou roli hraje odlišné zaokrouhlování super hrubé mzdy na základ daně. Tyto rozdíly sice tvoří jen nepatrnou částku (řádově v korunách), ale je třeba na ně pamatovat a správně stanovit základ daně. Protože u DPČ se již odvádí SP a ZP, základ daně se stanovuje ze super hrubé mzdy, která současně představuje mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Čistá mzda v měsíci červenci představuje 51,42 % ze zaokrouhlené super hrubé mzdy (základu daně), tedy celkové daňové zatížení spolu s povinným pojistným, které platí zaměstnanec i zaměstnavatel, tvoří 48,58 % ze super hrubé mzdy. V měsíci srpnu vychází čistá mzda 50,93 %. Rozdílné zaokrouhlování u srážky a zálohy na daň potom v našem případě činí přibližně 0,5 % ze základu daně.
5.2.2.
DPČ s podepsaným Prohlášením k dani
Student D u zaměstnavatele podepsal dohodu o pracovní činnosti na dobu letní brigády a spolu s tím i Prohlášení k dani. V měsíci srpnu odpracoval 100 hodin. Tabulka č. 7
Výpočet ČM a daně za srpen (ČR, DPČ, s Prohlášením)
ř.
Legenda
1 2 3
HM SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel
4
Základ daně
5 6 7 8 9 10
Zálohová daň Slevy na dani a daň. zvýhodnění Daň po slevě SP zaměstnanec ZP zaměstnanec Čistý příjem
Algoritmus 100 hodin x 80 Kč/hod 25 % z ř. 1 9 % z ř. 1 ř. 1 + ř. 2 + ř. 3, zaokrouhlený na 100 Kč nahoru 15 % z ř. 4 sleva na poplatníka + na studenta ř. 5 – ř. 6 6,5 % z ř. 1 4,5 % z ř. 1 ř. 1 – ř. 7 – ř. 8 – ř. 9
Částka v Kč 8 000 2 000 720 10 800 1 620 2 405 0 520 360 7 120
Při zaměstnávání na základě DPČ i když vychází daň po uplatněné slevě nulová, snižuje se HM o částky, které zaměstnanec odvádí jako sociální a zdravotní pojistné.
48
Čistý příjem představuje 65,93 % ze základu daně. Protože nevznikla povinnost platit daň, odvádí se pouze povinné pojištění, které tvoří 33,33 % ze základu daně.
5.3. ZAMĚSTNANEC V PRACOVNÍM POMĚRU (POLOVIČNÍ ÚVAZEK) Pracovní poměr se běžně uzavírá na větší rozsah práce a často se opakující činnosti, které zaměstnanec koná pro jednoho zaměstnavatele, proto zde nebude uvažována varianta, kdy by byly splněny podmínky pro zdanění srážkovou daní podle §6 odst. 4 Zákonu o daních z příjmů. Většina studentů má však ze studijních důvodů uzavřen PP maximálně na poloviční úvazek, a proto zde bude uvažována tato možnost. Pro snadnější porovnání výhodnosti jednotlivých variant zdanění příjmů zde byl stanoven poloviční úvazek na 100 hodin měsíčně, byť tato hodnota zcela neodpovídá skutečnosti. Student E pracoval během letních prázdnin u dvou zaměstnavatelů po sobě. V červenci u prvního zaměstnavatele však nepodepsal Prohlášení k dani, zatímco v srpnu u druhého zaměstnavatele Prohlášení podepsal. Tabulka č. 8
Výpočet ČM a daně za červenec (ČR, PP, bez Prohlášení)
ř.
Legenda
1 2 3
HM SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel
4
Základ daně
5 6 7 8 9 10
Zálohová daň Slevy na dani a daň. zvýhodnění Daň po slevě SP zaměstnanec ZP zaměstnanec Čistý příjem
Tabulka č. 9
ř.
Algoritmus 100 hodin x 80 Kč/hod 25 % z ř. 1 9 % z ř. 1 ř. 1 + ř. 2 + ř. 3, zaokrouhlený na 100 Kč nahoru 15 % z ř. 4 nelze 6,5 % z ř. 1 4,5 % z ř. 1 ř. 1 – ř. 7 – ř. 8 – ř. 9
Částka v Kč 8 000 2 000 720 10 800 1 620 520 360 5 500
Výpočet ČM a daně za srpen (ČR, PP, s Prohlášením)
Legenda
Algoritmus
Částka v Kč
1
HM
100 hodin x 80 Kč/hod
8 000
2
SP zaměstnavatel
25 % z ř. 1
2 000
3
ZP zaměstnavatel
9 % z ř. 1
720
49
ř.
Legenda
4
Základ daně
5 6 7 8 9 10
Zálohová daň Slevy na dani a daň. zvýhodnění Daň po slevě SP zaměstnanec ZP zaměstnanec Čistý příjem
Algoritmus ř. 1 + ř. 2 + ř. 3, zaokrouhlený na 100 Kč nahoru 15 % z ř. 4 sleva na poplatníka + na studenta ř. 5 – ř. 6 6,5 % z ř. 1 4,5 % z ř. 1 ř. 1 – ř. 7 – ř. 8 – ř. 9
Částka v Kč 10 800 1 620 2 405 0 520 360 7 120
Rozdíl mezi čistým příjmem zaměstnance – studenta v pracovním poměru s podepsaným Prohlášením a nepodepsaným činí právě uplatněné slevy na dani. Pokud by si student nechal koncem roku provést roční zúčtování, měl by nárok na odpočet slev na dani ze všech příjmů (pokud byly splněny zákonem stanovené podmínky). Pokud by neměl jiné příjmy než za měsíc červenec a srpen, vyšla by mu roční daň nulová a vznikl by tak studentovi přeplatek na dani, tedy nárok na vrácení stržené daně za měsíc červenec. Z výpočtů je patrné, že základ daně, odvody na pojistné, záloha na daň i čistá mzda vychází naprosto stejně u dohody o pracovní činnosti a u pracovního poměru. Pokud bychom uvažovali při jaké hodinové mzdě při odpracovaných 100 hodinách měsíčně, by již zálohová daň vyšla vyšší než jsou slevy na dani na poplatníka v součtu se slevou na studenta, dopočítali bychom se hodnoty 120 Kč/hod (HM 12 000 Kč + SP 3 000 Kč + ZP 1 080 Kč = 16 080 Kč, zaokrouhleno 16 100 Kč x 15 % = 2 415 Kč). Zálohová daň by pak činila 10 Kč.
50
6.
PRAKTICKÁ ČÁST - SLOVENSKÁ REPUBLIKA
Pro snadnější a názornější porovnání výpočtů čisté mzdy, daní a odvodů pojistného, byly zvoleny hodnoty hrubé mzdy stejné jako v případě zaměstnanců v České republice. Pro přepočet mezi měnami byl používán kurz 25 Kč/€. V uvedených případech, kdy student podepsal Prohlášení k dani, bude počítáno s tím, že jeho příjmy na Slovensku netvoří 90 % všech jeho zdanitelných příjmů, a proto si uplatňuje pouze základní neodčitatelnou částku na poplatníka.
6.1. ZAMĚSTNANEC V PP Český student F se rozhodl v létě pracovat na Slovensku. Během prvního měsíce, tedy v červenci, pracoval u jiného zaměstnavatele než v srpnu. Odpracoval u něj 100 hodin a nepodepsal Prohlášení k dani. V srpnu u druhého zaměstnavatele odpracoval 100 hodin, ale zde už Prohlášení podepsal. (Opět počítáme pouze s variantou polovičního úvazku.) Předpokládejme, že student pracoval na Slovensku pouze v měsících červenci a srpnu a zůstává v rámci zdravotního pojištění pojištěncem České republiky. Vzhledem k tomu, že není možné, aby byla jedna osoba zdravotně pojištěna ve více státech současně, nevznikla mu povinnost se na Slovensku zaregistrovat a pojistit u zdravotní pojišťovny. Jeho zaměstnavatel na Slovensku má tedy povinnost odvádět pojistné na zdravotní pojištění podle českých zákonů do příslušné pojišťovny v ČR. Sociální pojištění se posuzuje a pojistné odvádí podle legislativy státu, ve kterém je výdělečná činnost vykonávána, v tomto případě na Slovensku. Tabulka č. 10
ř. 1 2 3 4 5 6 7
Výpočet ČM a daně za červenec (SR, PP, bez Prohlášení)
Legenda Zdanitelný příjem mzda HM) SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel Mzdové náklady zaměstnavatele SP zaměstnanec ZP zaměstnanec Základ daně
Algoritmus (hrubá
3,2 € x 100 hodin 25,2 % z ř. 1 9 % z ř. 1 náklady na zaměstnance, ř. 1 + ř. 2 +ř. 3 9,4 % z ř. 1 4,5 % z ř. 1 ř. 1 - ř. 5 - ř. 6
Částka v €
Částka v Kč
320
8 000
80,64 28,8
2 016 720
429,44
10 736
30,08 14,4 275,52
752 360 6 888
51
ř. 8 9
Legenda
Algoritmus
Nezdanitelná částka ZD po odečtu nezd. částky
10 Daň 11 Čistý příjem
nelze ř. 7 - ř. 8 19 % z ř. 9, zaokrouhlené na eurocenty dolů ř. 1 - ř. 5 - ř. 6 - ř. 10
Částka v €
Částka v Kč
275,52
6 888
52,34
1 308,5
223,18
5 579,5
Mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance nepředstavují na Slovensku zároveň základ daně (tak jako v ČR). Čistý příjem tvoří 51,97 % z mzdových nákladů zaměstnavatele, tedy 48,03 % se sráží a odvádí. Čistá mzda ze základu daně, vzhledem k tomu že nebyl uplatněn odečet nezdanitelné částky, činí právě 81 %. Ovšem ze zdanitelného příjmu se odečítá 30,26 %. (Součet sazeb pojistného, které platí zaměstnanec a sazby daně však dává 28,9 %, tento rozdíl je dán tím, že se základ daně stanovuje z hrubé mzdy po odečtu pojistného, které platí zaměstnanec.) Tabulka č. 11
ř.
Výpočet ČM a daně za srpen (SR, PP, s Prohlášením)
Legenda
5 6 7
Zdanitelný příjem mzda HM) SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel Mzdové náklady zaměstnavatele SP zaměstnanec ZP zaměstnanec Základ daně
8
Nezdanitelná částka
9
ZD po odečtu částky
1 2 3 4
10 Daň 11 Čistý příjem
Algoritmus (hrubá
nezdanitelné
3,2 € x 100 hodin 25,2 % z ř. 1 9 % z ř. 1 náklady na zaměstnance, ř. 1 + ř. 2 +ř. 3 9,4 % z ř. 1 4,5 % z ř. 1 ř. 1 - ř. 5 - ř. 6 4 025,70 €/12, zaokrouhlené na eurocenty nahoru ř. 7 - ř. 8 19 % z ř. 9, zaokrouhlené na eurocenty dolů ř. 1 - ř. 5 - ř. 6 - ř. 10
Částka v €
Částka v Kč
320
8 000
80,64 28,8
2 016 720
429,44
10 736
30,08 14,4 275,52
752 360 6 888
335,48
8 387
0
0
0
0
275,52
6 888
V srpnu již zaměstnanec uplatnil nárok na odečet nezdanitelné části základu daně, a protože v našem případě tato částka převyšuje stanovený základ daně, je daň nulová. Čistý příjem tedy činí 86,1 % ze zdanitelného příjmu a 64,16 % ze mzdových nákladů zaměstnavatele. Při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání může student F v rámci příjmů plynoucích mu na území Slovenské republiky využít možnosti oddanění daně vybrané srážkou v měsíci červenci. Poté může příjem z července započítat do
52
základu daně, ze kterého se odečítají nezdanitelné částky v celkové roční výši. Tím pádem mu bude stanovena roční daň nulová a bude mít právo na vrácení zaplacené daně za tento měsíc. U osob, které jsou zdravotně pojištěny na Slovensku, se při výpočtu čisté mzdy postupuje naprosto stejně, jen jsou použity sazby pro výpočet zdravotního pojistného platné pro Slovenskou republiku (10 % z hrubé mzdy platí zaměstnavatel, 4 % z HM je sraženo zaměstnanci).
6.2. ZAMĚSTNANEC U DOHOD O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PP Protože podmínky pro srážení povinného pojistného a daně jsou stejné pro všechny dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, týkají se i ukázky výpočtů všech dohod, které slovenský ZáP povoluje (dohoda o vykonání práce, dohoda o pracovní činnosti a dohoda o brigádnické práci studentů). Je třeba mít pouze na paměti, jak jsou jednotlivé typy dohod vymezeny v ZáP. (U dohod o pracovní činnosti je třeba si uvědomit, že by je nebylo možné použít, pokud by zaměstnanec odpracoval za měsíc 100 hodin, protože povolují jen 10 hodin týdně, což za měsíc dělá jen kolem 60 hodin.)
6.2.1.
Dohody bez podepsaného Prohlášení
Český student G odjel pracovat na Slovensko, kde strávil 2 měsíce. U zaměstnavatele nepodepsal Prohlášení. V červenci odpracoval 50 hodin a v srpnu 100 hodin. Tabulka č. 12
ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Výpočet ČM a daně za červenec (SR, dohody, bez Prohlášení)
Legenda Zdanitelný příjem (hrubá mzda HM) SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel Mzdové náklady zaměstnavatele SP zaměstnanec ZP zaměstnanec Základ daně Nezdanitelná částka ZD po odečtu nezd. částky
10 Daň 11 Čistý příjem
Částka v €
Částka v Kč
3,2 € x 50 hodin
160
4 000
1,05 % z ř. 1 neodvádí se náklady na zaměstnance, ř. 1 + ř. 2 +ř. 3 neodvádí se neodvádí se ř. 1 - ř. 5 - ř. 6 nelze ř. 7 - ř. 8 19 % z ř. 9, zaokrouhlené na eurocenty dolů ř. 1 - ř. 5 - ř. 6 - ř. 10
1,68 -
42 -
161,68
4042
160 160
4 000 4 000
30,4
760
129,6
3 240
Algoritmus
53
Tabulka č. 13
ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Výpočet ČM a daně za srpen (SR, dohody, bez Prohlášení)
Legenda Zdanitelný příjem (hrubá mzda HM) SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel Mzdové náklady zaměstnavatele SP zaměstnanec ZP zaměstnanec Základ daně Nezdanitelná částka ZD po odečtu nezd. částky
10 Daň 11 Čistý příjem
Částka v €
Částka v Kč
3,2 € x 100 hodin
320
8 000
1,05 % z ř. 1 neodvádí se náklady na zaměstnance, ř. 1 + ř. 2 +ř. 3 neodvádí se neodvádí se ř. 1 - ř. 5 - ř. 6 nelze ř. 7 - ř. 8 19 % z ř. 9, zaokrouhlené na eurocenty dolů ř. 1 - ř. 5 - ř. 6 - ř. 10
3,36 -
84 -
323,36
8 084
320 320
8 000 8 000
60,8
1 520
259,2
6 480
Algoritmus
Z výpočtů je patrné, že nezáleží na tom, zda je odváděna zálohová daň nebo daň zvláštní sazbou daně. V červenci student odpracoval jen polovinu doby, kterou pracoval v srpnu, stejně tak daň, ZD a čistá mzda jsou v červenci přesně poloviční oproti srpnu. Čistá mzda tvoří 81 % z hrubé mzdy a 80,1 % ze mzdových nákladů zaměstnavatele na zaměstnance.
6.2.2.
Dohody s podepsaným Prohlášením
Student H, který má trvalý pobyt v ČR si jeden měsíc (červenec) přivydělával na Slovensku. Podepsal dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr a zároveň podepsal i Prohlášení k dani. Odpracoval 100 hodin. Tabulka č. 14
ř. 1 2 3 4 5 6
Výpočet ČM a daně za červenec (SR, dohody, s Prohlášením)
Legenda Zdanitelný příjem (hrubá mzda HM) SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel Mzdové náklady zaměstnavatele SP zaměstnanec ZP zaměstnanec
Částka v €
Částka v Kč
3,2 € x 100 hodin
320
8 000
1,05 % z ř. 1 neodvádí se náklady na zaměstnance, ř. 1 + ř. 2 +ř. 3 neodvádí se neodvádí se
3,36 -
84 -
323,36
8 084
-
-
Algoritmus
54
ř.
Legenda
7
Základ daně
8
Nezdanitelná částka
9
ZD po odečtu nezd. částky
10 Daň 11 Čistý příjem
Algoritmus ř. 1 - ř. 5 - ř. 6 4 025,70 €/12, zaokrouhlené na eurocenty nahoru ř. 7 - ř. 8 19 % z ř. 9, zaokrouhlené na eurocenty dolů ř. 1 - ř. 5 - ř. 6 - ř. 10
Částka v €
Částka v Kč
320
8 000
335,48
8 387
0
0
0
0
320
8 000
Po odpočtu nezdanitelné části od základu daně vychází základ daně, ze kterého se vypočítává záloha na daň nulová. Zároveň, protože zaměstnanec nemá povinnost platit z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr sociální a zdravotní pojištění, vychází čistý příjem stejně jako jeho hrubá mzda. Čistá mzda tvoří celých 98,96 % ze mzdových nákladů zaměstnavatele na zaměstnance.
55
7.
PRAKTICKÁ ČÁST - VYHODNOCENÍ A SROVNÁNÍ
Není možné obecně určit, která volba pracovněprávního vztahu a s tím související odvody zdravotního a sociálního pojištění je pro zaměstnance nejvýhodnější, protože vždy záleží především na tom, jaké jsou individuální požadavky zaměstnance i zaměstnavatele. Podle těch je teprve možné stanovit, který typ vztahu je konkrétně nejvhodnější. Je potřeba si totiž uvědomit, že každý pracovněprávní vztah má své výhody i nevýhody, což platí jak v České republice, tak na Slovensku.
7.1. VYHODNOCENÍ PRO ČR U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je jejich největší nevýhodou omezení v rozsahu povolené práce. Proto je na prvním místě potřeba zhodnotit, které formy zaměstnání vůbec v tomto smyslu přicházejí v úvahu. Naopak velkou výhodou zejména pro zaměstnavatele je, že dohody nemají tak striktní pravidla, která musí být dodrženy u pracovního poměru. Dohody dávají oběma stranám větší volnost a možnost dohodnout individuální pracovní podmínky podle svých potřeb (nesmějí však odporovat zákonem stanoveným právům a povinnostem). Dohoda o provedení práce je možná pouze v případě, že nepřekračuje limit 150 pracovních hodin za rok u jednoho zaměstnavatele. Vzhledem k faktu, že u DPP, jakožto u jediného pracovněprávního vztahu v ČR, se neodvádí povinné sociální a zdravotní pojistné, je tato forma zaměstnání nejvýhodnější pro zaměstnance i zaměstnavatele, pokud se rozsahem potřebné práce vejde do stanoveného ročního limitu hodin. U dohody o pracovní činnosti je limitující rozsah v průměru 20 pracovních hodin týdně. Výhodou jsou opět volnější pravidla a podmínky zaměstnání než u PP. Pro výpočet ČM a povinného pojistného, ale už platí stejné podmínky jako u pracovního poměru, tedy z tohoto hlediska je prakticky jedno, jestli je zvolena dohoda o pracovní činnosti nebo pracovní poměr na poloviční úvazek. Výhodou PP je, rozsah práce 40 hodin týdně (samozřejmě existuje možnost sjednat PP na kratší úvazek podle potřeby). Nevýhodou je, jak už bylo zmíněno, že vzhledem k tomu, že v Zákoníku práce je PP upřednostňovanou formou pracovněprávního vztahu, je nejpřísněji vymezen, upraven a kontrolován.
56
Následující tabulka č. 15 ukazuje jak jsou příjmy studentů ovlivněny výběrem jednotlivých typů pracovněprávních vztahů. Tabulka č. 15
ř.
Srovnání výpočtů čistých příjmů studentů v ČR
Legenda A
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
HM 4 000 SP zaměstnavatel ZP zaměstnavatel Základ daně 4 000 Daň 600 Slevy na dani Daň po slevě 600 SP zaměstnanec ZP zaměstnanec ČM 3 400
Částka v Kč D E
B
C
F
G
H
8 000 -
8 000 -
4 000 1 000
8 000 2 000
8 000 2 000
8 000 2 000
8 000 2 000
-
-
360
720
720
720
720
8 000
8 000
5 360
1 200
1 200
804
1 620
1 620
1 620
1 620
-
2 405
-
-
2 405
-
2 405
1 200
0
-
-
0
-
0
-
-
260
520
520
520
520
-
-
180
360
360
360
360
6 800
8 000
2 756
5 500
7 120
5 500
7 120
10 800 10 800 10 800 10 800
A- DPP, bez podepsaného Prohlášení, srážková daň B- DPP, bez podepsaného Prohlášení, zálohová daň C- DPP, s podepsaným Prohlášením D- DPČ, bez podepsaného Prohlášení, srážková daň E- DPČ, bez podepsaného Prohlášení, zálohová daň F- DPČ, s podepsaným Prohlášením G- PP, bez podepsaného Prohlášení H- PP, s podepsaným Prohlášením
Co se týká zdaňování příjmů studentů, je pro ně vždy výhodnější, aby podepsali u svého zaměstnavatele Prohlášení k dani. Tím se jim otevírá možnost uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění, které ve většině případů v součtu přesahuje jejich daňovou povinnost. Pokud uvažujeme případ, se kterým bylo počítáno v praktické části, a to že student uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka a slevu na studenta, museli by zdanitelné příjmy zaokrouhleně na celé tisícikoruny dosáhnout částky 144 000 Kč za rok (12 000 Kč měsíčně). Sleva na poplatníka 24 840 Kč + sleva na studenta 4 020 Kč = 28 860 Kč za rok ZD, ze kterého vychází 15% daň rovnající se slevě na poplatníka a studenta: (28 860 Kč / 15) x 100 % = 192 400 Kč Výše zdanitelného příjmu, ze kterého (192 400 Kč / 134) x 100 % = 143 582 Kč.
se
stanoví
ZD
192 400 Kč:
57
Bez podepsaného Prohlášení u příjmů do 5 000 Kč měsíčně se odvádí daň sražená zvláštní sazbou, která má však stejnou výši jako sazba pro výpočet záloh na dani 15 %. Pro výpočet daně a čisté mzdy je proto jedno, zda se použije srážková nebo zálohová daň, záleží pouze na tom, zda je podepsáno Prohlášení k dani či nikoliv. Tabulka č. 15 ukazuje, o kolik se ve výsledku liší čistý příjem studenta za stejných podmínek u různých typů pracovněprávních vztahů a která položka (SP, ZP, slevy) tyto rozdíly způsobuje. Vzhledem k tomu, že u pracovního poměru nebylo počítáno s možností, kdy hrubá mzda tvoří 4 000 Kč (v úvahu se bral jen poloviční úvazek), je možné srovnat při této úrovni odměny jen dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti (v obou variantách se počítalo vždy bez možnosti uplatnění slev na dani, tedy bez podepsaného Prohlášení k dani). Ze srovnání vychází výhodněji DPP, díky tomu, že se neodvádí povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění (jak již bylo zmíněno dříve). U čistého příjmu představuje rozdíl mezi těmito dvěmi variantami 644 Kč. V případě, že student nepodepsal Prohlášení a jeho zdanitelný příjem činil 8 000 Kč, opět vychází jako nejlepší řešení volba dohody o provedení práce. Zde činí rozdíl 1 300 Kč mezi čistou mzdou z DPP a DPČ nebo PP. Pokud student dosáhl odměny 8 000 Kč a podepsal Prohlášení, dosáhl čistý příjem tohoto studenta u DPP celou částku hrubé mzdy. U DPČ a PP vychází čistá mzda na 7 120 Kč. Rozdíl činí 880 Kč opět ve prospěch DPP. Jako nejvýhodnější varianta se tedy jeví volba dohody o provedení práce. Je třeba však znovu připomenout, že je omezena rozsahem práce jen 150 hodin ročně, což může dostačovat u krátkodobějších pracovních vztahů, ale zdaleka nestačí u vztahů dlouhodobějšího charakteru. V tom případě již volba DPP nepřipadá v úvahu a je potřeba zvážit využití DPČ nebo PP. Obě varianty vychází při výpočtu čisté mzdy, daně a odvodů pojistného úplně stejně, takže záleží spíše na ostatních okolnostech, ke které variantě je nakonec lepší se přiklonit. Každopádně je vhodné doporučit využití možnosti podepsat Prohlášení, protože tím student ušetří slevy na dani, které by mu nebyly jinak uznány (v našem případě rozdíl činí 1 620 Kč).
7.2. VYHODNOCENÍ PRO SR Podobně jako v České republice tvoří nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými pracovněprávními vztahy limity povoleného rozsahu práce. Také platí fakt, že u PP, jakožto nejdůležitějšího z těchto vztahů, jsou nejdůkladněji definované práva a povinnosti plynoucí z jeho uzavření a trvání, zatímco u dohod o pracích konaných
58
mimo pracovní poměr je dovolena mnohem větší volnost v domluvě individuálních požadavků. U PP je rozsah práce stanoven na 40 hodin týdně, u dohody o vykonání práce 350 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele, u dohody o pracovní činnosti 10 hodin týdně a u dohody o brigádnické práci studentů rozsah 20 hodin týdně v průměru za délku trvání vztahu (maximálně za 12 měsíců). Pro české studenty zaměstnané na Slovensku platí stejná pravidla pro uzavírání pracovněprávních vztahů jako pro občany Slovenské republiky. Existuje sice možnost uzavřít pracovněprávní vztah podle zákonů jiné země, ale v praxi se s tím nesetkáváme. Zároveň těmto studentům vzniká povinnost odvádět pojistné na sociálním pojištění podle zákonů SR. Co se týká zdravotního pojištění, záleží na tom, zda student setrvává po dobu zaměstnání na Slovensku pojištěncem ČR nebo ne. ZP se odvádí podle legislativy země, ve které je student pojištěn. U daně z příjmů fyzických osob mají čeští studenti také možnost podepsat Prohlášení k dani a uplatňovat si nezdanitelnou částku na poplatníka. Jiné nezdanitelné částky mohou uplatnit pouze, pokud 90 % jejich veškerých zdanitelných příjmů plyne ze zaměstnání na území Slovenska. Následující tabulka č. 16 ukazuje rozdíly ve výpočtu čisté mzdy u jednotlivých zvažovaných variant pracovněprávních vztahů a odměn z nich plynoucích. Tabulka uvádí peněžní částky po přepočtu z € již jen v Kč (pro lepší orientaci českých čtenářů). Tabulka č. 16
ř.
Srovnání výpočtů čistých příjmů českých studentů v SR
A
B
Částka v Kč C
Legenda
D
E
1 2
HM SP zaměstnavatel
8 000 2 016
8 000 2 016
4 000 42
8 000 84
8 000 84
3
ZP zaměstnavatel
720
720
-
-
-
4
Mzdové náklady
10 736
10 736
4 042
8 084
8 084
5
SP zaměstnanec
752
752
-
-
-
6
ZP zaměstnanec
360
360
-
-
-
7
ZD
6 888
6 888
4 000
8 000
8 000
8
Nezdanitelná částka
-
8 387
-
-
8 387
9
ZD po odečtu nezd. částky
6 888
0
4 000
8 000
0
10 Daň
1 308,5
0
760
1520
0
11 ČM
5 579,5
6 888
3 240
6 480
8 000
A- PP, bez podepsaného Prohlášení B- PP, s podepsaným Prohlášením
59
C- dohody, bez podepsaného Prohlášení, srážková daň D- dohody, bez podepsaného Prohlášením, zálohová daň E- dohody, s podepsaným Prohlášením, zálohová daň
Tabulka ukazuje, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou výhodnější než pracovní poměr, a to pokud student nepodepíše i podepíše Prohlášení. Také je z tabulky dobře patrné, že nezáleží na tom, jestli je daň srážena zvláštní sazbou, nebo je odečítána záloha na daň, protože obě sazby činí 19 % ze základu daně. Pokud student dosáhne zdanitelného příjmu 8 000 Kč a nepodepíše Prohlášení, vychází rozdíl mezi PP a dohodami zaokrouhleně na celé koruny 900 Kč. V případě že student Prohlášení podepíše činí rozdíl 1 112 Kč. Vzhledem k přechodnému ustanovení, které upravuje postup pro výpočet nezdanitelných částek od základu daně pro rok 2010, by musel činit základ daně studenta více než 100 642 Kč (4 025,7 €), aby při uplatnění odpočtu nezdanitelné části na poplatníka vyšel základ daně v kladných hodnotách, což by znamenalo povinnost odvádět daň. V případě dohod je základ daně roven hrubé mzdě, u PP je nutno k základu daně ještě přičíst pojistné na SP a ZP, aby se zjistila celková hodnota zdanitelných příjmů na rok, ze které se díky odpočtu nezdanitelných částek nemusí odvádět daň (sazby ZP a SP podle slovenské legislativy v součtu 13,4 %, sazba ZP podle českých zákonů a SP slovenských zákonů v součtu 13,9 %). Obecně lze doporučit všem studentům, aby podepsali Prohlášení k dani, čímž naprosté většině odpadne povinnost platit daň. Pokud je vyžadována práce studenta do rozsahu poloviční týdenní pracovní doby, je nejvýhodnější variantou dohoda o brigádnické práci studentů. Také existuje varianta uzavřít dohodu o vykonání práce, protože ta umožňuje díky limitu 350 hodin za rok plnohodnotné zapojení studenta po celou týdenní pracovní dobu na 8 a ¾ týdne (350 / 40 = 8,75). V případě potřeby většího rozsahu práce nezbývá jiná varianta, než uzavřít pracovní poměr nebo uzavřít více dohod současně tak, aby každá splňovala stanovenou maximální hranici odpracovaných hodin, ale přitom dohromady umožnily dlouhodobější trvání pracovněprávních vztahů z nich plynoucí.
60
7.3. SROVNÁNÍ ČR A SR Legislativa České a Slovenské republiky je v mnoha ohledech velmi podobná. Oba státy vymezují pojem nezaopatřené dítě, jako dítě nezletilé a zletilé soustavně se připravující na budoucí povolání, což je dítě (student) studující na SŠ nebo VŠ. Oblastí, která si je velmi podobná u obou států, je pracovní právo. Zákoník práce v ČR i SR upravuje pracovněprávní vztahy, kterými jsou pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Významným rozdílem je možnost v rámci SR uzavřít dohodu o brigádnické práci studentů, která v českém ZáP nemá obdoby. Je určena pouze studentům a představuje nejvýhodnější formu jejich zaměstnávání. Tato dohoda kombinuje výhody DPP a DPČ v České republice, tedy rozsah povolené práce v průměru 20 hodin týdně a fakt, že nevzniká povinnost odvádět zdravotní pojištění a sociální pojištění (kromě garančního a úrazového pojištění, což dohromady činí pouze 1,05 %). Zároveň jsou to právě další dohody o pracích konaných mimo PP, které se u obou států výrazně liší povoleným rozsahem práce (viz. tabulka č. 17). U sociálního a zdravotního pojištění představují hlavní rozdíly odlišné sazby pojistného (viz. tabulka č. 17) a podmínky za kterých vzniká povinnost odvodů pojistného z jednotlivých pracovněprávních vztahů. V ČR vzniká povinnost odvádět SP a ZP u pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti a nevzniká pouze u dohody o provedení práce, zatímco na Slovensku vzniká povinnost odvádět SP a ZP jen u pracovního poměru, všechny dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou od odvodů osvobozeny, kromě zmiňovaného úrazového a garančního pojištění. DPFO je ve své většině podobná nebo stejná v ČR i SR. Nejpodstatnějšími rozdíly jsou sazby daně (viz. tabulka č. 17), definice nezdanitelných částí a možnost uplatňování slev na dani. Slevy na dani existují pouze u české DPFO a zahrnují slevy na poplatníka, manželku, studenta a invalidní osobu. Slovenský Zákon o dani z příjmů slevy na dani vůbec nezavádí. Slevy se odečítají od vyměřené daně, je možné je uplatnit pouze do výše daňové povinnosti (blíže kapitola 3.5.5.). Narozdíl od slev na dani existují nezdanitelné částky ze základu daně v ZDP ČR i SR, ale jsou rozdílně vymezeny. Jak napovídá samotný název, odečítají se nezdanitelné části od stanoveného ZD (až na nezdanitelnou částku připadající na poplatníka se všechny mohou odečítat až při ročním zúčtování).
61
V ČR patří mezi nezdanitelné části ZD, které se uplatňují až při ročním zúčtování, hodnoty darů, zaplacených úroků z úvěrů, příspěvků na penzijní a soukromé životní pojištění, členských příspěvků a úhrad na zkoušky (přesné vymezení jednotlivých bodů a podmínky pro jejich uplatnění viz. kapitola 3.5.3.). Na Slovensku §11 ZDP Nezdanitelné části základu daně zahrnuje některé body podobné českému ZDP (§15 Nezdanitelná část základu daně a §35ba odst. 1 slevy na dani). Jedná se o nezdanitelnou částku připadající na poplatníka (výše záleží na dosaženém roční zdanitelném příjmu), nezdanitelnou částku připadající na manželku a nezdanitelné částky příspěvků na doplňkové důchodové a účelové spoření a zaplacené pojistné na životní pojištění (blíže kapitola 4.3.1.). V ČR je maximální sumou zdanitelných příjmů, ze které se nemusí odvádět daň hrubá mzda 144 000 Kč (při uplatnění pouze slev na dani na poplatníka a studenta), na Slovensku ZD (u dohod zároveň představuje i hrubou mzdu) přibližně 100 000 Kč (s uplatněním nezdanitelné části ze základu daně u poplatníka). Je třeba také pamatovat na skutečnost, že díky odlišným měnám (Kč a €) a neustále se měnícímu kurzu pro jejich přepočet, jde obtížně srovnávat jakékoliv ukazatele vyjádřené v peněžních jednotkách, například hodnoty minimální mzdy, protože se v přepočtu mění právě v závislosti na právě aktuálním kurzu. Tabulka č. 17
ř.
Srovnání vybraných ukazatelů ČR a SR
Legenda
ČR
SR
8 000 Kč 48,10 Kč
307,7 € (7 693 Kč) 1,768 € (44,20 Kč)
40 hodin týdně
40 hodin týdně
1 2
Měsíční minimální mzda Hodinová minimální mzda
3
Rozsah práce u PP
4
Rozsah práce u DPP
150 hodin za rok
350 hodin za rok
5
Rozsah práce u DPČ
20 hodin týdně
10 hodin týdně
6
Rozsah práce u DBPS
-
20 hodin týdně
7
Sazba SP zaměstnavatel
25 %
25,2 %
8
Sazba ZP zaměstnavatel
9%
10 %
9
Sazba SP zaměstnanec
6,5 %
9,4 %
10 Sazba ZP zaměstnanec
4,5 %
4%
11 Sazba daně z příjmů
15 %
19 %
Nejvýznamnějšími rozdíly, které přímo ovlivňují a odlišují výpočet čisté mzdy v České a Slovenské republice jsou: odlišné sazby zdravotního a sociálního pojištění, jiná sazba daně z příjmů, ale hlavně samotný postup výpočtu čisté mzdy.
62
V ČR se postupuje při výpočtu ČM následovně: 1) z přiznané hrubé mzdy se vypočítá SP a ZP, které platí zaměstnavatel ze svých prostředků 2) součtem HM, SP a ZP, které platí zaměstnavatel se získá superhrubá mzda, které se zaokrouhluje na základ daně 3) ze ZD se vypočítá 15 % daň, od které se odečítají uplatněné slevy na dani 4) z HM se spočítá SP a ZP, které se sráží zaměstnanci 5) z HM se odečte daň po slevě a SP a ZP, které platí zaměstnanec. Na Slovensku je postup následující: 1) z přiznané HM se vypočítá SP a ZP, které platí zaměstnavatel i zaměstnanec 2) od HM se odečte SP a ZP, které se strhává zaměstnanci a stanoví se ZD 3) od ZD se odečítají nezdanitelné částky na poplatníka a určí se ZD po jejich odečtu (je možné je uplatnit pouze do výše ZD) 4) stanoví se příslušná daň ze ZD po odečtu nezdanitelné části, která se společně s SP a ZP odečte od HM, čímž se stanoví výše ČM. Tabulka č. 18 srovnává výpočty čisté mzdy v ČR a SR u všech typů pracovněprávních vztahů, tedy pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jako zdanitelný příjem byla zvolena částka 8 000 Kč (v rámci SR jsou částky již rovnou přepočítány na koruny podle kurzu 25 Kč/€). Tabulka č. 18
Srovnání výpočtů čisté mzdy ČR a SR
Částky v Kč ř.
Legenda
ČR
SR
A
B
C
D
E
F
G
H
1 2
HM SP zaměstnavatel
8 000 -
8 000 -
8 000 2 000
8 000 2 000
8 000 84
8 000 84
8 000 2 016
8 000 2 016
3
ZP zaměstnavatel
-
-
720
720
-
-
720
720
4
SP zaměstnanec
-
-
520
520
-
-
752
752
5
ZP zaměstnanec
6
ZD
7
Nezd. část
8
ZD po odečtu nezd. části
9
Daň
-
-
360
360
-
-
360
360
8 000
8 000
10 800
10 800
8 000
8 000
6 888
6 888
-
-
-
-
-
8 387
-
8 387
-
-
-
-
8 000
0
6 888
0
1 200
1 200
1 620
1 620
1 520
0
1 308,5
0
10 Slevy na dani
-
2 405
-
2 405
-
-
-
-
11 Daň po slevě
1 200
0
1 620
0
-
-
-
-
12 ČM
6 800
8 000
5 500
7 120
6 480
8 000
5 579,5
6 888
63
A- DPP, bez podepsaného Prohlášení, zálohová daň B- DPP, s podepsaným Prohlášením C- DPČ a PP, bez podepsaného Prohlášení, zálohová daň D- DPČ a PP, s podepsaným Prohlášením E- Dohody, bez podepsaného Prohlášení F- Dohody s podepsaným Prohlášením G- PP, bez podepsaného Prohlášení H- PP, s podepsaným Prohlášením
Z tabulky č. 18 obecně vyplývá, že je pro studenty, stejně jako pro běžné zaměstnance, výhodné podepsat Prohlášení k dani, díky kterému se snižuje daňové zatížení v ČR i SR. U obou států je možné dosáhnout hodnoty čisté mzdy stejné jako hrubé mzdy, a to u DPP podle české legislativy a všech dohod konaných mimo pracovní poměr podle slovenské legislativy, pokud student podepíše Prohlášení k dani. Je potřeba si však opět uvědomit, že DPP v ČR je výrazně limitována rozsahem práce pouze 150 hodin ročně, a že DPČ na Slovensku povoluje jen 10 pracovních hodin v průměru za týden. Pokud bychom srovnávali českou DPČ, která se rozsahem povolené práce rovná slovenské DBPS (opět s podepsaným Prohlášením), zjistili bychom, že vychází lépe slovenská varianta, protože u DPČ v ČR by čistý příjem dosáhl jen 7 120 Kč (rozdíl činí 880 Kč). Zároveň čistá mzda 7 120 Kč představuje druhý nejlepší výsledek, kterého je v rámci srovnání ČR a SR možné dosáhnout. Takovýto příjem by plynul u českého PP, nebo tedy DPČ. Na Slovensku vychází ČM u PP s podepsaným Prohlášením 6 888 Kč (po přepočtu). Rozdíl tvoří 232 Kč. Pokud by se student rozhodl nepodepsat Prohlášení, vycházeli by nejlépe varianty DPP v ČR a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr na Slovensku. S nejnižší čistou mzdou by odcházel student, pokud by se rozhodl pracovat v ČR na základě DPČ nebo PP bez podepsaného Prohlášení, kdy ČM činí jen 5 500 Kč. Z hlediska celkových mzdových nákladů na zaměstnance, které vzniknout zaměstnavateli, jsou uvedené možnosti srovnatelné, záleží na aktuálním kurzu pro přepočet mezi měnami. Pouze u DPČ v ČR jsou tyto náklady stejné jako u PP v ČR.
64
Podle charakteru práce, na kterou jsou studenti najímáni lze rozdělit doporučení, která forma zaměstnání pro ně vychází nejlépe, na dvě části: 1) jde-li o krátkodobý pracovněprávní vztah, kterému postačuje povolený rozsah hodin u DPP, vychází tato varianta v ČR rozhodně nejlépe a na Slovensku srovnatelně s ostatními dohodami. Proto lze v tomto případě dohodu o provedení práce s podepsaným Prohlášením studentům doporučit. 2) jde-li o dlouhodobý pracovněprávní vztah je nejvýhodnější variantou DBPS na Slovensku, a proto lze i českým studentům tuto formu doporučit. V ČR je v zásadě jedno jestli bude zvolena DPČ nebo PP, protože obě varianty vychází stejně.
65
8.
ZÁVĚR
Bakalářská práce se věnuje problematice zaměstnávání českých studentů, s tím souvisejících povinných odvodů pojistného na zdravotní a sociální pojištění a zdaňováním příjmů studentů plynoucích ze závislé práce v České republice a na Slovensku. Zákoník práce Slovenské republiky definuje přímo pracovněprávní vztah určený jen studentům: dohodu o brigádnické práci studentů. Vzhledem k faktu, že u všech dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr na Slovensku nevzniká povinnost odvádět pojistné na ZP a SP (kromě úrazového a garančního pojištění, dohromady 1,05 %), představuje dohoda o brigádnické práci studentů nejvýhodnější pracovní vztah mezi zaměstnavatelem a studentem. Dohoda povoluje vykonávat práci do rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby v průměru, což je podle mého názoru naprosto dostačující. Zároveň tento typ dohody umožňuje studentovi dosáhnout maximálního čistého příjmu z hrubé mzdy a zaměstnavatele nejméně zatěžuje celkovými mzdovými náklady na zaměstnance. Zákony České republiky však studentům žádnou podobnou možnost, jako existuje na Slovensku, nenabízí. Práce během studia přitom není jen výdělečnou činností, ale také součástí přípravy na budoucí povolání, což studentům usnadňuje vstup na pracovní trh. Studenti přivydělávající si při studiu jsou lépe orientovaní na trhu práce a mají realističtější představy o tom co mohou očekávat. Dohoda o brigádnické práci studentů na Slovensku, by mohla být inspirací vedoucí k uzákonění obdobného pracovněprávního vztahu v České republice, což by jistě uvítali nejen samotní studenti, ale i zaměstnavatelé, protože by přinášel výhody oproti stávajícím možnostem oběma zúčastněným stranám. V minulosti se již sice návrhy, které by zvýhodňovaly zaměstnávání studentů objevily, ale prozatím žádný z nich neprošel schvalovacím procesem. Výše zdanění příjmů ze závislé činnosti nezáleží na typu pracovněprávního vztahu, protože se daň odvádí u všech stejně. V obou státech existuje možnost podepsat Prohlášení k dani, díky kterému lze uplatňovat nezdanitelné části ze základu daně, slevy na dani a daňový bonus, čímž u většiny studentů dosáhneme při výpočtu celkové roční daňové povinnosti nulové hodnoty. Jen princip výpočtu daně a uplatnění výše zmiňovaných položek se na Slovensku a v České republice liší. Touto prací jsem se snažila analyzovat možnosti zaměstnávání studentů z hlediska optimalizace jejich čistého výdělku.
66
Byla bych ráda, pokud by má práce posloužila ostatním studentům v orientaci v základních aspektech pracovního práva, sociálního a zdravotního pojištění a zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jak v České republice tak na Slovensku.
67
9.
POUŽITÁ LITERATURA
Publikace 1. PELECH, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2010. 18. vyd. Zlín: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-572-6. 2. ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V. Abeceda mzdové účetní 2010. 20. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-574-0. 3. JAKUBKA, J. Zákoník práce 2009. 5. vyd. Ostrava: ANAG, 2009. ISBN 978-80-723491-0. 4. ČERVINKA, T., DANĚK, A. Zdravotní pojištění 2010. 2. vyd. Jihlava: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-577-1. 5. ŽENÍŠKOVÁ, M. Pojistné na sociální zabezpečení k 1.1.2010. 2. vyd. Zlín: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-579-5. 6. MARKOVÁ,H. Daňové zákony 2009. 17. vyd. Havlíčkův Brod: GRADA publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2803-2. 7. ČERVINKA, T., HŮRKA, P., LEIBLOVÁ, Z. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen a dalších kategorií. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-529-0.
Zákony Zákon č. 262/2006 S., zákoník práce Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Nařízení vlády č. 452/2009 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
68
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 111/1998 S., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základní, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Vyhláška č. 322/2005 S. o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků Vyhláška č. 462/2009 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot Smlouva č. 100/2003 Sb.m.s. mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku Zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce Zákon 513/1991 Zb. Obchodný zákonník Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení Zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení a o zmene a doplnení zákona č. 95/2005 Z. z. o poisťovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov Zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov Zákon SNR č. 511/1992 Zb. o správe daní a poplatkov
Internetové zdroje Zdravotné poistenie [online] 2010. Dostupné z WWW 15.5.2010: http://www.finance.sk/dane/informacie/mzda-zdravotnepoistenie/clenenie/ Zdravotné poistenie [online] 2010. Dostupné z WWW 15.5.2010: http://portal.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&aid=925 Sociálné poistenie [online] 2010. Dostupné z WWW 15.5.2010: http://www.finance.sk/dane/informacie/socialne-poistenie/ Daň z príjmov [online] 2010. Dostupné na WWW 15.5.2010: http://portal.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=41&etype=2&aid=786 Daň z príjmu [online] 2010. Dostupné na WWW 15.5.2010: http://www.finance.sk/dane/informacie/dan-z-prijmu-fo/
69
Stránky finanční pomoci studentům [online] 2010. Dostupné na WWW 10.5.2010: http://www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum/clanky/jak-semaji-studenti-vyznat-v-povinnych-danovych-terminech-co-maji-delat-kdyztermin-%E2%80%9Eprosvih Zdaňování studentských brigád [online] 2010. Dostupné na WWW 10.5.2010: http://www.finance.cz/zpravy/finance/17524-zdanovani-studentskychbrigad/
10. SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 Tabulka č. 5 Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 Tabulka č. 8 Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Tabulka č. 11 Tabulka č. 12 Tabulka č. 13 Tabulka č. 14 Tabulka č. 15 Tabulka č. 16 Tabulka č. 17 Tabulka č. 18
Sazby pojistného pro SR............................................................................ 40 Výpočet ČM a daně za červenec (ČR, DPP, bez Prohlášení).................... 45 Výpočet ČM a daně za srpen (ČR, DPP, bez Prohlášení) ......................... 46 Výpočet ČM a daně za srpen (ČR, DPP, s Prohlášením) .......................... 46 Výpočet ČM a daně za červenec (ČR, DPČ, bez Prohlášení) ................... 47 Výpočet ČM a daně za srpen (ČR, DPČ, bez Prohlášení) ......................... 47 Výpočet ČM a daně za srpen (ČR, DPČ, s Prohlášením).......................... 48 Výpočet ČM a daně za červenec (ČR, PP, bez Prohlášení)....................... 49 Výpočet ČM a daně za srpen (ČR, PP, s Prohlášením) ............................. 49 Výpočet ČM a daně za červenec (SR, PP, bez Prohlášení) ................... 51 Výpočet ČM a daně za srpen (SR, PP, s Prohlášením).......................... 52 Výpočet ČM a daně za červenec (SR, dohody, bez Prohlášení)............ 53 Výpočet ČM a daně za srpen (SR, dohody, bez Prohlášení) ................. 54 Výpočet ČM a daně za červenec (SR, dohody, s Prohlášením)............. 54 Srovnání výpočtů čistých příjmů studentů v ČR ................................... 57 Srovnání výpočtů čistých příjmů českých studentů v SR...................... 59 Srovnání vybraných ukazatelů ČR a SR................................................ 62 Srovnání výpočtů čisté mzdy ČR a SR .................................................. 63
70
11. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SŠ- střední škola / VŠ- vysoká škola FO- fyzická osoba / PO- právnická osoba ČR- Česká republika / SR- Slovenská republika OZ- Občanský zákoník / ZáP- Zákoník práce PP- pracovní poměr DPP- dohoda o provedení práce DPČ- dohoda o pracovní činnosti DBPS- dohoda o brigádnické práci studentů SP- sociální pojištění / ZP- zdravotní pojištění ZDP- Zákon o dani z příjmů DPFO- daň z příjmů fyzických osob OSVČ- osoba samostatně výdělečně činná OBZP- osoba bez zdanitelných příjmů ZTP/P- zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce ZD- základ daně Sb.- sbírka / Z. z.- Sbírka zákonů (zbierka zákonov) HM- hrubá mzda / ČM- čistá mzda VZP- Všeobecná zdravotní pojišťovna VZ- vyměřovací základ
12. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků - ČR Příloha č. 2 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob - ČR Příloha č. 3 Prohlášení poplatníka - SR (Vyhlásenie na zdanenie príjmov fyzických osôb zo závislej činnosti)
71
