Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny
Parlamentní institut
ZBROJNÍ EMBARGO VŮČI ČÍNĚ A EVROPSKÝ KODEX VÝVOZU ZBRANÍ Informační podklad č. 3.028
Marino Radačič Štěpán Pecháček
duben 2005
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
2
Obsah: Úvod .............................................................................................................................................3 Vývoj zbrojního embarga.............................................................................................................3 Aktuální diskuse...........................................................................................................................3 Názory a postoje vybraných států ................................................................................................5 Německo...................................................................................................................................5 Francie ......................................................................................................................................6 Velká Británie...........................................................................................................................7 Polsko, Španělsko.....................................................................................................................8 Názory a postoje institucí EU.......................................................................................................8 Evropská komise ......................................................................................................................8 Evropský parlament..................................................................................................................8 Vývoj Kodexu chování EU v oblasti vývozu zbraní....................................................................9 Problematika závaznosti Kodexu ...........................................................................................10 Navrhované změny.................................................................................................................11 Příloha - platné znění Kodexu................................................................................................12
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
3
Úvod Tento podklad obsahuje informace týkající se diskuse o zrušení zbrojního embarga členských států Unie vůči Čínské lidové republice (dále budeme používat obecné označení Čína). Zrušení embarga je dáváno do přímé souvislosti s posílením Kodexu EU o obchodu se zbraněmi1. Posílení Kodexu a jeho závaznosti pro jednotlivé členské země je chápáno jako základní předpoklad možného zrušení embarga. Materiál je rozdělen do dvou základních částí. První část obsahuje přehled postojů členských zemí a evropských institucí k možnosti zrušení zbrojního embarga. V postojích členských zemí jsou zohledněny postoje ústavních institucí a rozhodujících politických stran. Druhá část obsahuje informace o Kodexu a možnostech posílení jeho úlohy v rámci kontroly vývozu zbraní a vojenského materiálu ze zemí EU. Vývoj zbrojního embarga • Na jaře 1989 vyvrcholily demonstrace čínských aktivistů požadujících demokratické reformy. V noci z 3. na 4. června nařídila čínská vláda policejní zásah. Krvavý zákrok na náměstí Nebeského klidu a následné represe odsoudila Evropská rada ve své deklaraci z 6. června. Některé státy – např. Německo, Itálie zavedly jednostranné sankce, Velká Británie vyhlásila zbrojní embargo. Sankce vyhlásily i některé mimoevropské státy– např. USA, Japonsko, Austrálie. Na zasedání v Madridu odsouhlasila Evropská rada „Deklaraci o Číně“2, která obsahovala katalog opatření, ke kterým se členské státy zavázaly – kromě celé řady diplomatických a ekonomických sankcí měly též přerušit s Čínou vojenskou spolupráci a zavést embargo na obchod se zbraněmi. • Nebylo vyhlášeno „evropské embargo“, nýbrž národní embarga jednotlivých členských států. Římská smlouva o založení EHS z roku 1957 totiž podle článku 223 dávala tuto pravomoc výlučně členským státům. Později byl v rámci neformální Evropské politické spolupráce vytvořen režim pro implementaci zbrojních embarg OSN v ES, v případě Číny však Evropská rada jednala mimo rámec Spojených národů.3 • Členské státy se rovněž dohodly na tom, že o otázce zrušení embarga budou v budoucnu rozhodovat společně a jednomyslně. • Cílem embarga bylo dát Číně najevo nespokojenost s úrovní ochrany a respektu k lidským právům a zároveň snaha členských států ES zabránit čínské vládě ve zneužívání dovezených zbraní k represím vůči domácímu obyvatelstvu. • Od svého vyhlášení trpí embargo značnými nedostatky. Zásadní slabinou byla jeho vágní formulace, což vedlo k tomu, že si ho státy vysvětlovaly volně. Delší dobu též neexistoval přesný seznam zakázaných komodit, což dále umožňovalo pokračovat v exportu vojenského materiálu. Značně se zvýšil i vývoz výrobků, které měly dvojí užití (dual use) a jejichž vývoz byl povolován na základě národních exportních licencí – např. německá firma Daimler Chrysler vyvezla do Číny dieselové motory, které byly nakonec použity do ponorek. Stejně tak Francie a Itálie vyvážely např. helikoptéry. • V druhé polovině 90.let se poté objevují diskuse ohledně smyslu dalšího pokračování embarga. Čína se začíná intenzivně otevírat světu a provádí zásadní ekonomické reformy. V reakci na to země EU odstranily všechny ostatní sankce, v platnosti zůstalo pouze zbrojní embargo. Aktuální diskuse • Za počátek aktuální diskuse o ukončení zbrojního embarga zemí EU se dá považovat polovina roku 2003. Tehdy se několik předních evropských politiků – např. francouzská ministryně obrany Michelle AlliotMarie, vyslovují pro potřebu jeho přehodnocení. V říjnu 2003 vydala čínská vláda svou první strategii pro vztahy s EU, ve kterém označila embargo za bariéru v dalším vývoji.4
1
Anglický název Code of conduct on arms exports je do češtiny překládán různě. Dokument Rady 6793/05 obsahuje označení Evropský kodex chování o vývozu vojenského materiálu 2 Deklarace o Číně, Evropská rada, Madrid, 26-27 června 1989, Stockholm International Peace Research Institute, http://projects.sipri.se/expcon/euframe/euchidec.htm 3 viz. Joachim Kreutz, Reviewing the arms embargo on China: The clash between Value and Rationale in the European Security Strategy, Perspectives, 22/2004, str.46 4 China Issues First EU Policy Paper, China Internet Information Center, 13.10.2003 http://www.china.org.cn/english/international/77157.htm
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028 • •
•
• • • •
• •
•
•
4
Na svém zasedání ve dnech 12. a 13. prosince 2003 Evropská rada pověřila v Závěrech předsednictví5 Radu ministrů pro všeobecné záležitosti přezkoumáním zbrojní embargo. Pro jeho ukončení se ve stejné době jasně vyslovil i německý kancléř Gerhard Schröeder na své prosincové návštěvě Číny.6 V lednu 2004 zasedala Radu ministrů pro všeobecné záležitosti, kde se pro ukončení embarga vyslovily Německo a Francie. Podporu našly též u tehdejší Evropské komise i u Vysokého představitele pro Společnou zahraniční a bezpečností politiku Javiera Solany.7 Naopak, Velká Británie a některé skandinávské státy se k otázce vyjádřily zdrženlivě. Protože se tedy nepodařilo nalézt shodu, schůzka ministrů zahraničí skončila bez jasných závěru. V březnu 2004 přišla Francie na zasedání Evropské rady v Bruselu s iniciativou, která vedla k vytvoření pracovní skupiny pro posouzení možnosti zrušení embarga. 8 Některé státy indikovaly, že by byly ochotny souhlasit s ukončením embarga, pokud by byl předtím posílen Kodex, a Čína by ratifikovala, a hlavně prosazovala Úmluvu OSN o občanských a politických právech. V květnu 2004 navštívil Brusel čínský premiér. Na setkání s ním se předseda Evropské komise Romano Prodi znovu vyslovil pro ukončení embarga.9 Na podzim 2004 se rozběhlo další kolo debat. V říjnu 2004 zasedala Evropská rada v Lucembursku. Posun v otázce lze zaznamenat u Velké Británie, která odmítla „že by byla zcela proti“ zrušení embarga.10 Své výhrady však oficiálně vyjádřily Švédsko a Dánsko. 21. listopadu 2004 se konal každoroční summit EU – Čína. EU v té době naznačovala svou připravenost dát „pozitivní signál“11, nicméně dala najevo, že zůstává celá řada výhrad. Naproti tomu Čína vyjádřila připravenost ratifikovat Úmluvu OSN o občanských a politických právech. 8. prosince 2004 pak země EU vyjádřily „vůli“ k ukončení embarga,12 které nemá vést „ani ke kvantitativnímu, ani ke kvalitativnímu navýšení exportu do Číny“. Členské státy daly najevo, že je potřeba čas, aby se shodly na realizaci potřebných opatřeních – zejména posílení Kodexu. Čína do té doby musí též ratifikovat a dodržovat Úmluvu OSN o občanských a polit. právech. V únoru 2005 EU potvrzuje, že „činí kroky směřující k ukončení embarga“, ke kterému má dojít do konce lucemburského předsednictví, tj. do poloviny roku 2005. Diskuse o zrušení embarga se promítla i do euroatlantických vztahů. Dlouhodobě se USA vyslovovaly proti ukončení embarga. USA mají obavu, že by vývoz zbraní do Číny mohl vést k porušení rovnováhy sil v regionu, ve kterém mají USA dlouhodobé strategické zájmy a závazky. V únoru 2005 s tímto poselstvím navštívila Evropu ministryně zahraničí Condoleezza Rice, podle které by zrušením embarga Evropa vyslala „špatný signál“13. Toto stanovisko zopakoval na své návštěvě i prezident G.W. Bush. V této otázce panují mezi oběma břehy Atlantiku značné neshody. USA nemohly ani počítat s přílišnou podporou Velké Británie, jejíž ministr zahraničí Jack Straw v té době rovněž potvrdil souhlas Británie s ukončením embarga, podmíněné ovšem několika striktními podmínkami. Vlivný Zahraniční výbor Senátu USA v této souvislosti pohrozil zemím EU odvetnými opatřeními, např. přerušením spolupráce v oblastech vojenského výzkumu. V reakci na to prohlásili zástupci některých evropských zbrojařských firem – např. britský BAE Systems, že s vývozem zbraní do Číny nepočítají, aby neohrozili svůj obchod s USA.14 V březnu 2005 navštívil čínský ministr zahraničí Brusel, kde jednal s předsedou EK José Manuelem Barrosem a s komisařkou pro vnější vztahy Benito Ferrero–Waldnerovou. Oba představitelé Komise
5
Presidency conlusions, Brussels European Council, 12.12.2003, str.19 http://europa.eu.int/comm/external_relations/un/docs/ec_concl_1203.pdf Lisbeth Kirk, Schröder wants to lift arms embargo against China, EU Observer, 1.12.2003, http://www.euobserver.com/?aid=13742 EU's Solana signals support for lifting China arms embargo, http://www.eubusiness.com/afp/040126190300.s48c3uzy 8 Deadlock on Chinese arms embargo, EU Observer, 26.3.2004, http://www.grondweteuropa.nl/9326000/1f/j4nvgjok6iwsea9_j9vvgjnazrhmix9/vgoyl72i47ye?nctx=vgmie0axurw5 9 China and EU will have world’s biggest trade relationship, predicts Prodi, EU Observer, 6.5.2004, http://www.euobserver.com/?aid=15520 10 Arms embargo on China remains, EU Observer, 12.10.2004, http://www.euobserver.com/?aid=17501 11 EU to give China 'positive signal' on lifting arms ban, EU Business, 22.11.2004, http://www.eubusiness.com/afp/041122153118.zkpgen1p 12 EU expresses will to end Chinese arms embargo, EU Observer,8.12.2004, http://www.euobserver.com/?aid=17947 13 Lifting EU arms embargo against China sends wrong signal, not wise: Rice http://www.eubusiness.com/afp/050321080326.5i4bdlug/view 14 Michael Evans , British arms firm will spurn China if embargo dnes, The Times, 22.2.2005 http://www.timesonline.co.uk/article/0,,110691494974,00.html 6 7
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
5
potvrdili, že diskuse mezi členskými státy dále pokračují, přičemž jejich cílem zůstává, jak již bylo dříve uvedeno, ukončení embarga do poloviny roku 2005.15 Nejnovější vývoj: Situace se poněkud zkomplikovala poté, co Čína schválila tzv. „zákon proti odtržení“16, který byl jasně namířen proti Taiwanu. V reakci na to prohlásil britský ministr zahraničí Jack Straw, že se tím situace mimořádně „ztížila“.17 Americký deník New York Times poté otiskl zprávu, podle které se rušení embarga odkládá, nejméně do počátku příštího roku.18 Tuto zprávu dementoval francouzský president Chirac, podle kterého se „nic zásadně nezměnilo“.19 Stejně tak reagoval i kancléř Schröder a Vysoký představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana.20 Naopak, zahraničně-politický mluvčí vládnoucí dánské Lidové strany Søren Espersen prohlásil pro list Berlingske Tidende , že jeho země bude trvat na zachování embarga, i kdyby v rámci EU „zůstala osamocená.“21 Názory a postoje jednotlivých států Německo Německý kancléř Schröder patří k největším zastáncům ukončení embarga. Kancléř se v tomto smyslu vyslovuje již delší dobu, především na svých návštěvách Číny. Německo pojí s Čínou významné hospodářské vazby. Od roku 2003 je Peking největším obchodním partnerem Německa v Asii. Bližší pohled na německou politickou scénu ukazuje, že kancléř je v této otázce izolován. Oficiálně má sice podporu kabinetu, nicméně jeho vlastní strana i koaliční partner strana Zelených se dlouhodobě staví proti zrušení embarga. Strana Zelených, která se dlouhodobě angažuje v otázce lidských práv, již od samého počátku kritizovala Schrödera za jeho postoje. V roce 2003 pak pověřenkyně vlády pro otázky lidských práv Claudia Roth, označila jejich stav v Číně za „katastrofální.“22A to by podle ní neospravedlňovalo zrušení embarga. Stejný postoj mají i opoziční strany. Liberální FDP se na podzim 2004 vyslovila pro zachování embarga, dokud se situace v oblasti lidských práv „významně a trvale“nezlepší. Největší opoziční strana, CDU/CSU klade důraz na euroatlantickou dimenzi problému, neboť se obává možného narušení vztahů mezi USA a Evropou. Fakt, že je kancléř ve svém postoji osamocen, se ukázal na podzim 2004 při diskusích o tématu ve Spolkovém parlamentu, kdy se zástupci koaličních stran vyslovili pro zachování „restriktivní zbrojní politiky.“23 Ve své rezoluci24 pak Bundestag nevyloučil zrušení embarga někdy v budoucnu, ale navázal problém na splnění celé řady podmínek ze strany Číny – např. urychlenou ratifikaci Úmluvy OSN o občanských a politických právech, posílení ochrany lidských práv v čínské ústavě a posílení autonomie čínských minorit.
15
Filipe Rufino, New agreement between China and the EU to be launched, EU Observer,18.3.2005, http://www.euobserver.com/?aid=18696 Petra Kolonko, Volkskongreß verabschiedet „Antisezessionsgesetz”Frankfurter Allgemeine Zeitung, 17.3.2005 http://www.faz.net/s/RubDDBDABB9457A437BAA85A49C26FB23A0/Doc~EA20EAE197BEF4A1D9428C3C76B01A8CB~ATpl~Ecommon~ Scontent.html#top 17 EU may delay China arms move, BBC News, 22.2.2005, http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/4371361.stm 18 European Union Said to Keep Embargo on Arms to China, Steven Weisman, New York Times, 22.3.2005, http://www.nytimes.com/2005/03/22/politics/22diplo.html?ei=5094&en=7b5ce1eb411b2cf7&hp=&ex=1111554000&partner=homepage&pagewa nted=print&position= 19 Honor Mahony, EU leaders remain unchanged on China arms embargo, EU Observer, 24.3.2005, http://www.euobserver.com/?aid=18736 20 Schröder will Waffenembargo Ende Juni aufheben, FAZ, 23.3.2005, http://www.faz.net/s/RubDDBDABB9457A437BAA85A49C26FB23A0/Doc~EECA70F7E648D4BDBA12772A2031B3B9B~ATpl~Ecommon~ Scontent.html#top 21 Lisbeth Kirk, EU fails to sway Bush administration on lifting China arms ban, EU Observer, 16.3.2005, http://www.euobserver.com/?aid=18677&print=1 22 Embargo für die Menschenrechte, 18.11.2003, http://www.gruene-partei.de/cms/archiv/dok/20/20546-print.htm 23 SPD und Grüne gegen Aufhebung des China-Embargos, Frankfurter Allgemeine Zeitung, 27.10 2004, http://www.faz.net/s/Rub594835B672714A1DB1A121534F010EE1/Doc~E24DE12FDBE404855ADE068C0E3F2FDD8~ATpl~Ecommon~Scon tent.html#top 24 Antrag der Fraktionen SPD und BÜNDNIS 90 / DIE GRÜNEN 15/4035, EU-Waffenembargo gegenüber der Volksrepublik China, 27.10.2004, http://dip.bundestag.de/btd/15/040/1504035.pdf 16
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
6
Zrušení embarga podle zahraničněpolitického mluvčího strany Zelených Ludgera Vollera není na pořadu dne, a to kvůli napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem „masivnímu deficitu“ 25 v otázce lidských práv. Někteří členové SPD se již delší dobu předtím vyslovovali proti možnosti zrušení embarga.26 Levicová frakce uvnitř strany i hrozila hlasovat pro návrh resoluce připravený FDP, ve kterém bylo zrušení embarga striktně odmítnuto.27 Na jaře 2005 se spor ohledně zrušení embarga znovu rozhořel. Nejprve se proti zrušení znovu vyslovil zahraničněpolitický mluvčí CDU/CSU Wolfgang Schauble, který varoval před dalším narušením vztahů s USA.28 V březnu se proti kancléři ostře postavili i koaliční Zelení, kteří poukazovali na „alarmující vývoj ve vztazích Číny s Taiwanem“29. Stejně odmítavě se vyslovili i představitelé SPD, například zahraničně-politický mluvčí frakce v Bundestagu Gernot Erler30 a zástupce předsedy Zahraničního výboru Bundestagu Hans–Ulrich Klose.31 Nejnověji se k tématu vyjádřil i ministr zahraničí Joschka Fischer, který prohlásil, že má k celé problematice „skeptičtější postoj“ než kancléř.32 Francie: Francie je hlavní zastánce zrušení embarga. Její čelní představitelé se již delší dobu vyslovují o potřebě jeho ukončení, neboť embargo považují za víceméně „symbolické“. Oficiálním motivem přitom není zvýšení vývozu zbraní ani nejmodernějších technologií, ale odstranění psychologické bariéry ve vztazích Evropy s Čínou.33 Francie doufá, že by odstranění embarga mohlo mít významný vliv na další rozvoj hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi. Mnoho si též slibuje od budoucích čínských tendrů na nákup dopravních letadel (kde Airbus soutěží proti Boingu) a výstavbu rychlodráhy mezi Pekingem a Šanghají.34 Francie iniciovala aktuální debatu. V červnu 2003 navštívila Peking francouzská ministryně obrany Michelle Alliot– Marie, kde k překvapení novinářů veřejně vyjádřila ochotu Francie prosazovat ukončení embarga.35 Podporu vládě okamžitě vyjádřili zástupci francouzských zbrojních firem (např. EADS, SNECMA) a společností spojených s projektem satelitní navigace Galileo, kterého se Čína rovněž účastní. Ředitel EADS Phillipes Camus se vyslovil jednoznačně – embargo je „pozůstatek studené války“. Francouzský politický systém dává v zahraničně-politických otázkách značné pravomoci prezidentu republiky. Jacques Chirac, který se o embargu dlouhodobě vyjadřuje jako o „zastaralém“36 a „totálně zbytečném“37. Na úrovni EU svůj postoj vytrvale hájí, a to i při jednání s americkým prezidentem.38
25
German Parliament Rejects Arms Sales to China, 29.10.2004, Deutsche Welle, http://www.dw-world.de/dw/article/0,1564,1380190,00.html Andreas Middel, Koalition widersetzt sich Schröders China-Politik, Die Welt, 28.10.2004, http://www.welt.de/data/2004/10/28/352280.html 27 SPD und Grüne halten am China-Waffenembargo fest, Handelsblatt, 27.10.2004, http://www.handelsblatt.com/pshb?fn=relhbi&sfn=buildhbi&CN=GoArt!%2C200050%2C810331&bt=0&SH=0&depot=0 28 Schäuble warnt vor Aufhebung des Waffenembargos gegen China, Handelsblatt Interview, cit. Associated Press,Yahoo News Deutschland 9.3.2005, http://de.news.yahoo.com/050309/12/4g7ug.html 29 Grüne stellen sich gegen den Kanzler, Der Spiegel, 10.3.2005, http://www.spiegel.de/politik/ausland/0,1518,druck-345669,00.html 30 Schröder erntet Kritik von allen Seiten, FAZ,31.3.2005, http://www.faz.net/s/RubDDBDABB9457A437BAA85A49C26FB23A0/Doc~E01F02DE300DE4511B867CA12484D0323~ATpl~Ecommon~Sc ontent.html 31 Interview SPD Aussenpolitiker Klose lehnt Aufhebung des Waffenembargos gegen China ab, Deutschlandfunk, 14.3.2005, http://www.dradio.de/dlf/sendungen/interview_dlf/355761/drucken 32 Fischer stellt sich gegen Schröder, Sueddeutsche Zeitung, 5.4.2005, http://www.sueddeutsche.de/,poll3/deutschland/artikel/659/50609/ 33 cit. Ministryně obrany Michelle Alliot-Marie, in Craig S.Smith, France sees support on China arms issue, The New York Times, 9.3.2005 34 Eric Chol, Lever l'embargo des ventes d'armes à la Chine?, L’Express, 21.2.2005, http://www.lexpress.fr/info/monde/dossier/chine/dossier.asp?ida=431763 35 viz. Joachim Kreutz, “Reviewing the EU Arms Embargo on China: the Clash between Value and Rationale in the European Security Strategy. ” Perspectives: The Central European Review of International Affairs, 22/2004, str.48 36 Caroline Wyatt, Chirac bid to lift China arms ban, 8.10.2004, BBC News, http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/3725942.stm 37 Press Conference given by M.Jacques Chirac, Hong Kong, 12.10.2004, http://www.france.diplomatie.fr/actu/bulletin.gb.asp?liste=20041015.gb.html 38 Chirac defies Bush on China arms, 22.2.2005, http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4288067.stm 26
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
7
Opozice je ve svém přístupu zdrženlivější. V úvahu bere především otázku lidských práv. Když v lednu 2004 hovořil před Národním shromážděním čínský president Chu T’iu-thao, polovina poslanců jeho projev bojkotovala a někteří se dokonce účastnili demonstrace za lidská práva. To však nemělo na oficiální postoj vlády žádný vliv. O dva měsíce později vyslala vláda francouzské námořnictvo na společné cvičení s Čínou, které se konalo nedaleko břehu Taiwanu.39 Ani nedávný vývoj v Číně – především schválení zákona proti odtržení nemělo na francouzskou pozici žádný vliv. Jak se vyjádřil president Chirac, pro něj se nic nezměnilo. Velká Británie: V rámci EU patří k zemím, které se k otázce zrušení embarga staví zdrženlivě. Až v posledních měsících se začala Británie přiklánět k jeho zrušení a převedení zbrojního exportu do Číny pod Kodex. Podmínkou však bylo a je zásadní zlepšení v oblasti lidských práv v zemi. Jednou z hlavních priorit zahraniční politiky Británie je vazba na Spojené státy. To činí celou otázku mnohem citlivější. Proto, aby uklidnila svého hlavního spojence, potvrdila britské vláda, že zrušení embarga nepovede k nárůstu obchodu s Čínou. Svůj nezájem vyvážet zbraně do Číny veřejně deklarovali i zástupci britské zbrojařské firmy BAE Systems.40 Pro zrušení embarga se vyslovuje vládnoucí Labour Party. Proti jsou jednoznačně opoziční Konzervativci i Liberálové, jejichž zahraničně-politický mluvčí Menzien Campbell v dopise ministru zahraničí Jacku Strawovi vyzval k zachování embarga „dokud se neobjeví přesvědčivý důkaz o významném pokroku v otázce lidských práv a regionální bezpečnosti.“41 Předseda Konzervativní strany Howard pak ve svém „Nástinu základních zásad konzervativní zahraniční politiky“42 odsoudil „jednostranné zrušení embarga“ ze strany Evropy bez konsensu s USA. Také zahraničně-politický mluvčí toryů Michael Ancram označil případné odstranění embarga za „nezodpovědné“43. Jack Straw v odpověď na útoky proti vládě vyjádřil přesvědčení, že je špatné držet Čínu ve stejné kategorii jako Zimbabwe a Barmu. Navíc Kodex je podle něj „mnohem efektivnější a silnější nástroj“ než embargo.44 Na jaře 2005 se Velká Británie postavila do čela zemí, které usilovaly o zpřísnění Kodexu chování a zajištění jeho závaznosti.45 V poslední době došlo v pozici Velké Británie k posunu. Ještě v lednu 2005 podporoval Jack Straw zrušení embarga, v březnu 2005 po schválení „zákona proti odtržení“ čínským parlamentem se vyjádřil mnohem opatrněji. Podle zpráv New York Times , International Herald Tribune46 a dalších médií bude Velká Británie usilovat o tom, aby v otázce došlo k dalšímu odkladu. V druhé polovině roku 2005 přebírá Londýn předsednictví EU, a naznačil, že v té době nebude mít zrušení embarga prioritu, a to kvůli snaze nepoškozovat „zvláštní vztahy“ s USA. To by mohlo znamenat přesunutí celého problému až na první polovinu roku 2006. Oficiální pozicí Velké Británie je opatrný souhlas, podmíněný ovšem velmi striktním posílením Kodexu a posunem v otázce ochrany lidských práv. Důležitý pro další vývoj bude postoj Washingtonu, který je pro Londýn klíčový. Americký Kongres naznačil možná odvetná opatření, která by se dotkla i přístupu britské armády k nejmodernějším zbraňovým systémům.
39 Joachim Kreutz, “Reviewing the EU Arms Embargo on China: the Clash between Value and Rationale in the European Security Strategy. ” Perspectives: The Central European Review of International Affairs, 22/2004, str.51 40 Meghan Sapp, UK arms giant rules out sales to China, EU Observer, 22.02.2005, http://www.euobserver.com/?aid=18463&print=1 41 Richard Norton-Taylor, Lifting arms export ban on China attacked by Lib Dems, The Guardian, 21.1.2005 http://www.guardian.co.uk/guardianpolitics/story/0,,1395383,00.html 42 Michael Howard, The fundamental principles of a Conservative foreign policy, 18.11.2004, http://www.conservatives.com/tile.do?def=news.story.page&obj_id=117328&speeches=1 43 Straw attacked on China arms deal, BBC News, 19.1.2005, http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/politics/4188017.stm 44 Straw backs ending China embargo, BBC News, 21.1.2005 , http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/politics/4193331.stm 45 Judy Dempsey, British seek limits on China arms, International Herald Tribune, 10.3.2005 46 Judy Dempsey, EU feels the heat on China embargo, International Herald Tribune, 23.3.2005, http://www.iht.com/articles/2005/03/22/news/arms.html
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
8
Podle ministra obrany Geoffrey Hoona proto v této otázce probíhají debaty s americkými představiteli.47 Na výsledcích ujednání bude záviset další vývoj britské pozice. Polsko, Španělsko Španělsko Parlamentní volby před rokem a následná výměna vlády, kdy Lidovou stranu nahradili socialisté se odrazila i na směřování španělské zahraniční politiky. Dříve proamerické pozice byly nahrazeny příklonem k Francii. V diskusi ohledně zrušení zbrojního embarga nepatří země mezi aktivní účastníky, nicméně předseda vlády José Luis Rodríguez Zapatero se k celé záležitosti vyjádřil pozitivně (naposledy na summitu presidentů Putina Chiraca, kancléře Schrödera a premiéra Zapatery v Paříži, v březnu 200548 ). Polsko Stejně jako ostatní noví členové EU ze zemí střední a východní Evropy, nepatří ani Polsko mezi aktivní proponenty zrušení embarga. Právě naopak, vzhledem ke svým úzkým vazbám na USA se Varšava stejně jako pobaltské státy k celé otázce staví značně odmítavě.49 Názory a postoje institucí EU Evropská komise Evropská komise byla do diskuse ohledně zrušení embarga zapojena od samého počátku, byť jsou její pravomoci v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky prakticky nulové. Nicméně, v rámci vnějších vztahů, které zahrnují hospodářské otázky, má Komise značnou pravomoc a tu také využívá. Bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi se k otázce zrušení embarga vyjádřil několikrát a vždy spíše pozitivně. V této otázce však Komise nebyla zcela jednotná, a předseda se často rozcházel se svým komisařem pro vnější vztahy (a bývalým guvernérem Hong-Kongu) Chrisem Pattenem, který byl ve svých vyjádřeních mnohem opatrnější. Patten se také často kriticky vyjadřoval k úrovni ochrany lidských práv. Dnešní Evropská komise se k otázkám zrušení embarga staví také víceméně pozitivně. V této souvislosti se několikrát vyjádřil její předseda, José Manuel Barosso i komisařka pro Vnější vztahy Benita Ferrero-Waldnerová, podle které by bylo jeho zrušení „pozitivním signálem“. Stejný názor má i komisař pro obchod Peter Mandelson.50 Evropský parlament Pravomoci Evropského parlamentu jsou v zahraničně-politických otázkách značně omezené. Přesto se dlouhodobě snaží formou stanovisek, nezávazných rezolucí a debat k nim zajistit si vliv na zahraničněpolitické směřování EU. EP se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k možnosti zrušení embarga. Jeho hlavní námitkou je situace lidských práv v ČLR. V roce 2003, kdy se státy EU dohodly na přehodnocení embarga, EP promptně zareagoval a schválil resoluci, ve které vyjádřil své „silné přesvědčení, že Čína musí dokázat významný posun v otázce lidských práv, teprve poté může EU zvážit zrušení embarga“.51 Navíc, podle EP přišla podobná iniciativa ve špatné době, v okamžiku, kdy
47
Common Written Answers,The Parlament,15.3. 2005, http://www.publications.parliament.uk/cgibin/semhtml_hl?DB=semukparl&STEMMER=en&WORDS=china%20arm%20embargo&ALL=China%20arms%20embargo&ANY=&PHRASE =&CATEGORIES=&SIMPLE=&SPEAKER=&COLOUR=Red&STYLE=s&ANCHOR=50314w16.html_spnew5&URL=/pa/cm200405/cmhans rd/cm050314/text/50314w16.htm#50314w16.html_spnew5 48 Actualidad Terra, Unión Europea no competirá con Rusia en mercado chino de armas, 20.3.2005, http://actualidad.terra.es/nacional/articulo/union_europea_rusia_208135.htm 49 Europe Goes Cold on Lifting China Arms Embargo, SPIEGEL'S DAILY TAKE, Der Spiegel Online, 22.3.2005, http://service.spiegel.de/cache/international/0,1518,347745,00.html 50 Meghan Sapp, UK arms giant rules out sales to China, EU Observer, 22.2.2005, http://www.euobserver.com/?aid=18463 51 European Parliament resolution on arms sales to China, P5_TA-PROV(2003)0599 http://www.europarl.eu.int/meetdocs/2004_2009/documents/FD/D-CH2004092805/d-ch2004092805en.pdf
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
9
Čína vystupňovala své výhružky vůči Tchaj-wanu. EP zároveň vyzval členské a přistupující státy, aby embargo zachovaly. Na podzim 2004 se debata ohledně embarga znova zintenzívnila. V listopadu předložil zpravodaj Raul Romeva Rueda svou Zprávu52 jako reakci na „Pátou každoroční zprávu Rady dle článku 8 Kodexu chování EU při obchodu se zbraněmi“. V ní se mimo jiné vyjádřil pro zachování zbrojního embarga vůči Číně.53 Debaty o Ruedově zprávě a reakci na ní se účastnili zástupci frakcí jednotlivých stran, zastoupených v Evropském parlamentu, zástupci Evropské komise a předsednického státu. 1.
2. 3.
4.
Debatu otevřel zástupce předsednictví Azto Nicolai a nastínil oficiální postoje členských států. Komisař pro vnější vztahy Chris Patten zdůraznil stanovisko EK, podle které by se měla Čína odhodlat k významnému pokroku v otázkách lidských práv, který by pomohl přesvědčit evropskou veřejnost. Zpravodaj Rueda kritizoval jak snahy o zrušení embarga tak Kodex chování, kde zmínil zejména jeho nezávaznost a vágní formulace. Stanoviska jednotlivých frakcí: • Za Evropskou stranu lidovou vystoupil Karl von Wogau. Podle něj by sice cílem EU mělo být dosažení strategického partnerství s Čínou, nicméně vhodný čas ke zrušení embarga ještě nenastal, a to kvůli problémům, které dnes země má v oblasti lidských práv, ve vztazích s Taiwanem a v otázce Tibetu. • Za Evropské socialisty promluvila Ana Gomes, která vyzvala Radu, aby embargo zachovala. • Podle Liberálů, zastoupených Johanem van Heckem by „zrušení embarga bylo učebnicovým příkladem pokrytectví a selektivity“. • Podle Helene Flautre zastupující Zelené by „ zrušení embarga bylo porušením Kodexu“ • Zástupce Sjednocené evropské levice – Vittorio Agnoletto ve svém vystoupení volal po tom, aby byl dohodnut /společný kodex /s USA i s Ruskem. Embargo vůči Číně mělo být podle jeho frakce i nadále zachováno. Po debatě se pokusil zástupce předsednictví shrnout její výsledky. Poznamenal přitom, že se většina řečníků vyslovila pro zachování embarga, řekl, že sdílí některé obavy. Zdůraznil však, že pokud bude embargo zrušeno, výrazně restriktivní exportní politika zůstane.
Na závěr schválil Evropský parlament usnesení54, ve kterém v článku 20 vyzval členské země a Radu, aby zachovaly zbrojní embargo vůči Číně a nezměkčovaly stávající národní exportní omezení. Evropský parlament zároveň vyjádřil své stanovisko, že embargo by mělo být zachováno do té doby, dokud EU nepřijme závazný Kodex a Čína neučiní konkrétní kroky směřující k vylepšení situace lidských práv na jejím území, nepřijme Úmluvu OSN o občanských a politických právech a nebude plně respektovat práva menšin. Vývoj Kodexu EU o vývozu zbraní V diskusích o uvolnění zbrojního embarga členských států Unie na obchod s Čínou je jako alternativa k tomuto kroku postaveno posílení významu Kodexu EU v oblasti vývozu zbraní. Na počátku 90. let minulého století se členské státy dohodly na osmi formálních kritériích, která mají být uplatňována při schvalování vývozu zbraní. Tato kritéria byla přijata Evropskou radou (Lucemburk 1991, resp. Lisabon 1992) a v roce 1998 byla rozpracována a přijata v podobě Kodexu EU o vývozu zbraní. Kodex schválila Rada v podobě politicky závazného dokumentu v rámci své činnosti ve Společné zahraniční a bezpečnostní politice. Úpravě umožňující právní vynutitelnost brání ustanovení čl. 296 (b) SES, který říká, že každý členský stát může činit opatření, která považuje za nutná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, 52
Reports on the Council's Fifth Annual Report according to Operative Provision 8 of the European Union Code of Conduct on Arms Exports, P6_A(2004)0022, http://www4.europarl.eu.int/registre/recherche/NoticeDetaillee.cfm?docid=98359&doclang=EN 53 tamtéž, str.9, bod 20. 54 European Parliament resolution on the Council's Fifth Annual Report according to Operative Provision 8 of the European Union Code of Conduct on Arms Exports (2004/2103(INI)) http://www2.europarl.eu.int/registre/seance_pleniere/textes_adoptes/definitif/2004/1117/0058/P6_TA(2004)0058_EN.pdf
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
10
střeliva a válečného materiálu nebo s obchodem s nimi; tato opatření nesmějí nepříznivě ovlivnit podmínky soutěže na společném trhu výrobků, jež nejsou určeny k účelům výslovně vojenským. Kodex obsahuje dvě části. V první jsou obsažena obecná kritéria, která mají být návodem pro členské země, jak postupovat při povolování žádosti o licenci na vývoz zbraní a vojenského materiálu. Ve druhé části jsou operativní opatření umožňující konkrétní koordinaci činnosti členských států v této oblasti. Pracovní skupina Rady EU pro vývoz konvenčních zbraní (COARM) k tomuto Kodexu vypracovala v roce 2003 tzv. Uživatelskou příručku (User’s Guide), která definuje standardy při notifikaci zamítnutých transakcí. Má sloužit kontrolním orgánům členských zemí při vytváření jednotného rámce pro vydávání licencí a vzájemném informování. Operativní ustanovení upravují především povinnost členských států informovat ostatní členské státy o nevydaných licencích a konzultovat důvody nevydání licence. Každý členský stát rozešle ostatním členským státům důvěrnou výroční zprávu o svých obranných vývozech a o implementaci Kodexu. V listopadu roku 2003 byl schválen Společný vojenský seznam (Common Military List of the EU), který vychází z aktualizované verze seznamu Wassenaarské dohody55. Společný seznam specifikuje, na jaké komodity se aplikace Kodexu vztahuje. Kodex potvrzuje, že obranný průmysl a vytváření systému národní obrany zůstává součástí suverénního rozhodování členských států, rozhodnutí o vydání nebo o zamítnutí licence pro vývoz je plně v jejich pravomoci. Jeho odpovědné orgány jsou zavázány brát při svém rozhodování v potaz společná kritéria a realizovat operativní opatření. Odpovědné orgány musí posuzovat, zda konkrétní obchod není v rozporu s některým kritériem, a pokud tato situace nastane, jsou zavázány licenci nevydat. Kritéria mají za cíl zabránit: - Zneužití exportu v cílové zemi, např. k potlačování lidských práv - Nekontrolovanému šíření zbraní ve formě reexportu do embargovaných oblastí - Narušování míru a stability V roce 2003 přijala Rada Společný postoj Rady 2003/468/SZBP, kterým upravuje kontrolu tzv. brokeringu, tedy zprostředkovatelství vývozu zbraní. Členské státy jsou povinny evidovat zprostředkovatele, jejich činnost licencovat a zajistit, aby jejich činnost probíhala v souladu s Kodexem. Členské země jsou povinny po dobu deseti let evidovat záznamy o všech zprostředkovatelích, kterým byla licence udělena a vzájemně si vyměňovat informace. Porušení pravidel ze strany zprostředkovatelů má být členskými státy trestně sankcionováno. Problematika závaznosti Kodexu Kodex je schválen v rámci působnosti Rady v oblasti SZBP a vyplývá z obecných cílů a zásad Unie, na kterých je tato činnost založena (čl. 11 a 12 SEU). Kodex je součástí posilování systematické spolupráce mezi členskými státy při provádění politiky. Jde o politický dokument deklaratorní povahy. Jeho dodržování je založeno na principu solidarity a loajality členských států. Kodex není právně závazný, jeho dodržování není vynutitelné ze strany Evropského soudního dvora. Posílení právní závaznosti Kodexu není v rámci současné struktury práva ES/EU možné. Možností formálně rigidnější podoby Kodexu je jeho přijetí v podobě Společného postoje podle čl. 15 SEU. Společný postoj Unie zavazuje členské státy k tomu, aby jejich národní politiky byly v souladu se společnými postoji. Společný postoj není přezkoumatelný ze strany ESD, vytváří však jednoznačně definovaný politický závazek členských států. V rámci jednání COARM byla diskutována otázka podrobnějšího rozpracování osmého kritéria do podoby, která by nenarušovala znění čl. 296 (b) SES, ale která by jednoznačně stanovila pravidla hodnocení tohoto kritéria. Otázkou je možnost použití nástrojů komunitárního práva, např. směrnice. Vývoz zbraní a zbrojního materiálu na určité teritorium, respektive možný reexport na takové území, může negativně ovlivnit jiné činnosti Unie v daném regionu, především rozvojovou nebo humanitární pomoc, které spadají do oblasti komunitárního práva. EU se také podílí na rozvojových programech dalších mezinárodních organizací. V této souvislosti se jako možné jeví rozpracování Osmého kritéria do podoby závazné směrnice.
55
The Wassenaar Arrangement on Export Control for Conventional Arms and Dual-Use Goods and Technologies, viz www.wassenaar.org.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
11
V současné době přestavila COARM návrh revidovaného Kodexu56. V preambuli návrh zohledňuje posun v oblasti kontroly zbrojního obchodu, kterého bylo dosaženo na úrovní OSN a EU. Jde o vytvoření Registru konvenčních zbraní OSN v roce 1992 (platný Kodex se na něj neodvolával), přijetí Akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech z roku 2001, Společnou akci Rady 2002/589/SZBP o příspěvku EU k boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních palných zbraní a lehkých zbraní, Společný postoj Rady 2003/468/SZBP o kontrole zprostředkování obchodu se zbraněmi. Preambule také zmiňuje skutečnost posilování technologické a průmyslové základny evropské obrany (to vyplývá z existence Evropské obranné agentury). Navrhované změny Kritéria 1. Mezinárodní závazky jsou doplněny o Haagský kodex chování proti šíření balistických střel. 2. Je doplněn striktní zákaz vydat licenci v případě existence rizika, že vojenský materiál, který má být vyvezen, může být použit k závažnému porušování mezinárodního humanitárního práva. 3. Samostatně je rozpracováno nebezpeční dodání zbraní teroristickým organizacím a riziko nezamýšlených transferů technologií a jejich použití pro jiné účely, než pro které byly určeny. Operativní ustanovení 1. Je doplněn výčet druhů žádostí o udělení vývozní licence, na které se Kodex vztahuje: - Žádost o udělení licence pro fyzický vývoz, včetně případů, kdy účelem těchto licencí je licenční výroba vojenského materiálu ve třetích zemích - Žádosti o udělení licence pro zprostředkování - Žádosti o udělení licence pro převoz nebo překládku - Žádosti o udělení licence pro jakýkoliv nehmotný přenos softwaru a technologie prostředky, jakými jsou elektronická média, fax nebo telefon 2. Nově je definována kontrola osvědčení konečného uživatele (tzv. end-use certificate). 3. Je zohledněna existence Společného vojenského seznamu. Jde o politický závazek v rámci SZBP a členské státy mají zajistit kontrolu obchodování se všemi jeho položkami. 4. Výroční zpráva EU o obchodu se zbraněmi bude zveřejňována v řadě C Úředního věstníku. Je zpracovávána na základě důvěrných zpráv členských států, které si členské státy navzájem poskytují. 5. Nově se členské státy zavazují používat nejnovější verzi uživatelské příručky COARM pro realizaci těchto opatření. 6. Kodex bude pravidelně revidován. Navrhované změny nemění míru závaznosti členských států dodržovat Kodex .
56
6793/05 – viz Přehled dokumentů SZBP za měsíc březen
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
12
Příloha - platné znění Kodexu Kodex EU o obchodu se zbraněmi, 8. června 199857 Rada Evropské unie, V NÁVAZNOSTI na Společná kritéria sjednaná na Evropských radách v Lucemburku a v Lisabonu v letech 1991 a 1992, UVĚDOMUJÍCE SI mimořádnou zodpovědnost států vyvážejících zbraně, ROZHODNUTA vytýčit vysoké společné standardy, které by měly být považovány za minimum v otázce řízení a omezení transferů konvenčních zbraní všemi členskými státy EU, a posílit výměnu relevantních informací s cílem dosažení větší průhlednosti, ODHODLÁNA zabránit vývozu vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi nebo mezinárodní agresi nebo přispět k destabilizaci oblasti, VE SNAZE posílit spolupráci a podpořit konvergenci v oblasti vývozu konvenčních zbraní v rámci SZBP - Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (CFSP), MAJÍCE NA ZŘETELI na doplňková opatření EU proti nezákonným transferům přijatá ve formě Programu EU pro prevenci a potírání nezákonného obchodu s konvenčními zbraněmi, POTVRZUJÍCE přání členských států Evropské unie, aby obranný průmysl zůstal součástí jejich průmyslové základny i jejich obranných snah, UZNÁVAJÍCE právo států na přesuny prostředků sebeobrany, v souladu s právem na vlastní obranu, podle Charty OSN, přijala následující Kodex o obchodu se zbraněmi a prováděcí opatření: První kritérium: Dodržování mezinárodních závazků členských států EU, především sankcí nařízených Radou bezpečnosti OSN a Společenstvím, dohod o nešíření zbraní a jiných dohod, a také dalších mezinárodních závazků Vývozní licence by měla být zamítnuta, jestliže by její schválení bylo v rozporu například s: a) mezinárodními závazky členských států a jejich závazky prosazovat zbrojní embarga OSN, OBSE a EU; b) mezinárodními závazky členských států vyplývajícími ze Smlouvy o nešíření nukleárních zbraní, Dohody o biologických a toxických zbraních a Dohody o chemických zbraních; c) jejich závazky v rámci Australské skupiny, Režimu kontroly raketových technologií, Skupiny dodavatelů nukleárních zbraní a Wassenaarské smlouvy; d) jejich závazkem nevyvážet žádný typ protipěchotních nášlapných min. Druhé kritérium: Dodržování lidských práv v zemích konečného určení Po zhodnocení postoje přijímající země k příslušným principům stanoveným mezinárodními dokumenty v oblasti lidských práv členské státy: a) nevydají licenci k vývozu, pokud existuje zřejmé nebezpečí, že by navrhovaný vývoz mohl být použit pro vnitřní represi; b) budou postupovat s mimořádnou opatrností a ostražitostí při vydávání licencí zemím, v nichž byla kompetentními orgány OSN, Radou Evropy nebo EU zjištěna vážná porušování lidských práv, přičemž posoudí každý případ zvlášť a přihlédnou k povaze předmětu vývozu. Pro tyto účely patří mezi předměty vývozu, které by mohly být použity pro vnitřní represi, například předměty, které byly navrhovaným konečným uživatelem průkazně použity při vnitřní represi, nebo u nichž existuje důvodné podezření, že dojde ke změně jejich proklamovaného použití nebo konečného uživatele a budou využity pro vnitřní represi. V souladu s prvním bodem Prováděcích opatření tohoto Kodexu bude povaha předmětu vývozu pečlivě zvážena, zvláště pokud jde o předmět vývozu určený k využití pro vnitřní bezpečnost země. Vnitřní represe zahrnuje mezi jiným mučení a jiné kruté, nelidské a ponižující zacházení a tresty, svévolné popravy, případy zmizení, svévolného věznění a další významné případy porušování lidských práv a základních svobod obsažených v příslušných mezinárodních dokumentech týkajících se lidských práv, například ve Všeobecné deklaraci lidských práv a Mezinárodní dohodě o občanských a politických právech. 57
neoficiální překlad
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
13
Třetí kritérium: Vnitřní situace země konečného určení, z hlediska existence napětí a ozbrojených konfliktů Členské státy nepovolí vývozy, které by vyprovokovaly nebo prodloužily ozbrojené konflikty nebo zostřily existující napětí nebo konflikty v zemi konečného určení. Čtvrté kritérium: Zachování míru, bezpečnosti a stability v příslušném regionu Členské státy neudělí vývozní licenci, pokud existuje zřejmé nebezpečí, že by plánovaný příjemce použil předmět plánovaného vývozu agresivně při útoku na jinou zemi nebo při prosazování územního nároku pomocí síly. Při zvažování těchto rizik budou členské státy brát mezi jiným v úvahu: a) existenci nebo pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu mezi příjemcem a jinou zemí; b) uplatňování územního nároku vůči sousední zemi, který se příjemce v minulosti pokusil prosadit prostřednictvím použití síly nebo při jehož prosazování použitím síly vyhrožoval; c) zda by předmět vývozu mohl být použit pro jiné účely než pro legitimní národní bezpečnost nebo obranu příjemce; d) nutnost žádným závažným způsobem nepříznivě neovlivnit stabilitu v regionech. Páté kritérium: Národní bezpečnost členských států nebo území, za jejichž zahraniční vztahy je členský stát zodpovědný, a bezpečnost spřátelených a spojeneckých zemí Členské země budou brát v úvahu: a) potencionální dopad navrhovaného vývozu na své obranné a bezpečnostní zájmy a zájmy spřátelených zemí, spojenců a jiných členských zemí, přičemž budou mít na zřeteli, že tento faktor nemůže ovlivnit zohlednění kritérií týkajících se respektování lidských práv a míru, bezpečnosti a stability v regionech; b) nebezpečí použití příslušného zboží proti vlastním jednotkám a jednotkám spřátelených zemí, spojenců nebo jiných členských států; c) nebezpečí neplánovaného transferu zbrojních technologií. Šesté kritérium: Chování kupující země ve vztahu k mezinárodnímu společenství, především její postoj k terorismu, povaha jejích spojenců a respektování mezinárodního práva Členské státy budou mezi jiným brát v úvahu dosavadní chování kupující země v následujících oblastech: a) podpora terorismu a mezinárodního organizovaného zločinu; b) plnění vlastních mezinárodních závazků země, především závazků o nepoužívaní síly, včetně závazků mezinárodního humanitárního práva platného pro mezinárodní a národní konflikty; c) závazky a úsilí příslušné země v oblasti nešíření zbraní a dalších oblastech kontroly zbrojení a odzbrojování, především podpisy, ratifikace a dodržování příslušných dohod o kontrole zbrojení a odzbrojování, zmíněných v odstavci b) Prvního kritéria. Sedmé kritérium: Existence nebezpečí, že předmět vývozu bude v rámci kupující země doručen jinému konečnému uživateli nebo znovu vyvezen za nežádoucích podmínek Při vyhodnocování dopadu navrhovaného vývozu na dovážející zemi a při posuzování rizika, zda by se vyvážené zboží mohlo dostat k nežádoucímu konečnému uživateli, bude zvažováno následující: a) legitimní zájmy obrany a domácí bezpečnosti přijímající země, včetně angažovanosti v mírových aktivitách OSN či jiných mírových operacích; b) technické schopnosti přijímající země používat příslušná zařízení; c) schopnost přijímající země uplatňovat účinnou kontrolu vývozu; d) riziko následného vývozu zbraní nebo možnost, že by se dostaly k teroristickým organizacím (v tomto ohledu je nezbytné zvláště pečlivě zvažovat vývozy protiteroristických zařízení). Osmé kritérium:
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI-3.028
14
Kompatibilita vyvážených zbraní s technickými a ekonomickými možnostmi přijímající země, s ohledem na snahu, aby naplňování legitimních potřeb obrany a bezpečnosti států ubíralo co nejméně prostředků ze zdrojů využitelných k lidskému a ekonomickému rozvoji S ohledem na informace z relevantních zdrojů, jako například UNDP, Světová banka, MMF nebo OECD, budou členské státy zvažovat, zda by navrhovaný vývoz vážně nenarušil udržitelný rozvoj přijímající země. V této souvislosti zváží také poměr armádních a sociálních nákladů a vezmou v úvahu jakoukoli pomoc ze strany EU nebo bilaterální pomoc. Prováděcí opatření 1. Každý členský stát EU bude žádosti o licenci na vývoz vojenského zařízení hodnotit případ od případu a podle ustanovení Kodexu. 2. Tento Kodex nezasahuje do práva členských států uplatňovat přísnější restriktivní národní politiku. 3. Členské státy EU budou diplomatickými cestami šířit údaje o licencích zamítnutých podle Kodexu, včetně vysvětlení, proč byla licence zamítnuta. Údaje, které mají být v oznámení obsaženy, jsou uvedeny v předběžném návrhu v Dodatku A. Dříve, než kterýkoli členský stát udělí licenci na v podstatě stejný export, jaký byl zamítnut jiným členským státem nebo státy v posledních třech letech, bude toto udělení licence konzultovat s členským státem nebo státy, které podobný vývoz dříve zamítly. Pokud se členský stát po příslušných konzultacích přece jen rozhodne licenci udělit, oznámí to členskému státu nebo státům, které vydaly předchozí zamítnutí, a uvede podrobné vysvětlení svého rozhodnutí. Povolení nebo zamítnutí transferu jakéhokoli vojenského materiálu zůstává v pravomoci jednotlivých členských států. Zamítnutím licence se rozumí, když členský stát odmítne autorizovat určitý prodej nebo fyzický vývoz příslušného vojenského materiálu, který by se jinak uskutečnil, nebo když odmítne autorizovat uzavření příslušného kontraktu. Pro tyto účely může zamítnutí v souladu s národními postupy zahrnovat zamítnutí povolení k zahájení vyjednávání nebo zápornou odpověď na formální žádost o určitou objednávku. 4. Členské státy budou považovat tato zamítnutí i konzultace za důvěrné a nepoužijí je k získání obchodní výhody. 5. Členské státy EU budou usilovat o rychlé přijetí společného seznamu vojenského materiálu, jehož se Kodex týká, založeného na obdobných národních a mezinárodních seznamech. Do té doby bude Kodex uplatňován na základě národních seznamů a kde to bude vhodné, budou použity body z příslušných mezinárodních seznamů. 6. Kritéria tohoto Kodexu a proces konzultací popsaný v bodě 3 Prováděcích opatření se také vztahují na zboží dvojího použití vymezené v Dodatku 1 Rozhodnutí Rady 94/942/CFSP ve znění pozdějších úprav, a to v případech, kde existují důvody domnívat se, že konečným uživatelem takového zboží v přijímající zemi budou ozbrojené síly, síly vnitřní bezpečnosti nebo podobné složky. 7. Ve snaze dosáhnout maximální účinnosti tohoto Kodexu se budou členské státy EU v rámci daném CFSP (SZBP; Společnou zahraniční a bezpečností politikou) snažit zlepšovat vzájemnou spolupráci a podporovat konvergenci v oblasti vývozu konvenčních zbraní. 8. Každý členský stát EU bude na bázi důvěrnosti poskytovat ostatním partnerům v rámci EU výroční zprávu o svých vývozech a o postupu zavádění Kodexu. Tyto zprávy budou prodiskutovány na výročním setkání konajícím se v rámci SZBP. Na setkání se posoudí funkčnost Kodexu, určí se také, jaké úpravy je nutno udělat, a Radě se předloží konsolidační zpráva založená na příspěvcích členských států. 9. Členské státy budou podle potřeby v rámci SZBP společně posuzovat situaci potencionálních a současných příjemců zbraní vyvážených členskými státy EU, a to na základě principů a kritérií Kodexu. 10. Bere se na vědomí, že členské státy v případě potřeby mohou také brát v úvahu důsledky navrhovaných vývozů pro své ekonomické, sociální, obchodní a průmyslové zájmy, ale že tyto faktory neovlivní uplatňování výše uvedených kritérií Kodexu. 11. Členské státy EU vynaloží maximální úsilí, aby k přijetí principů tohoto Kodexu přiměly také další země vyvážející zbraně. 12. Tento Kodex a prováděcí opatření nahrazují všechna předešlá znění Společných kritérií z let 1991 a 1992.
Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.