ZBAVME SE TÉTO VLÁDY!

35 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 26. ŘÍJNA 2011, DATUM VYDÁNÍ: 4. LISTOPADUA 2011, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz  Bez mladých to můžeme zabalit – reportáž z Witte Nejdek – str. 2  Fotoreportáž z demonstrace 22. 10. v Praze - str. 3  Po stopách starých hutí v Čechách a na Moravě – Buškův hamr ve Lníšti - str. 4

Příloha – str. I až IV:  Poradny na přání – Právní servis  Rostoucí nerovnost příjmů v zemích OECD  Průměrný výdělek pro pracovněprávní vztahy

Pojďme znovu do ulic, zbavme se této vlády… zaznělo 22. 10. na pražské demonstraci pořádané ProAlt s podporou odborů

Na hospodu teď nemám vůbec čas. Studuju dějiny důchodovýho věku…

ZBAVME SE TÉTO VLÁDY! Znělo heslo demonstrantů 22. října v Praze

V ŽDB Group vyhlášena stávková pohotovost Mimořádná konference základní organizace Odborového svazu KOVO ŽDB Group, a. s., Bohumín 24. října jednomyslně rozhodla o vyhlášení stávkové pohotovosti. Důvodem je neplnění dohodnuté kolektivní smlouvy na rok 2011. „Na konferenci bylo konstatováno, že kolektivní smlouva není dlouhodobě dodržována a porušuje se především v záležitosti prémií, které nejsou zaměstnancům vypláceny v plné výši i při splnění všech kritérií. Byly vyčerpány všechny možnosti, aby byly zaměstnancům dlužné částky doplaceny,“ konstatoval v této souvislosti předseda odborů v ŽDB Jiří Jaškovský. Představenstvo ﬁrmy 30. srpna písemně sdělilo, že bude stížnost odborů projednávat na svém nejbližším zasedání v září a o závěrech bude výbor základní organizace bezprostředně informovat. „Jelikož se tak nestalo, rozhodli jsme se vyhlásit stávkovou pohotovost. Konference delegátů je přesvědčena, že vyhlášení stávkové pohotovosti je krajním řešením pro zajištění dohodnutých nároků zaměstnancům ŽDB Group, a věří, že se touto stížností bude představenstvo neprodleně zabývat s cílem zjednání nápravy,“ uvedl J. Jaškovský. (ben)

Příznivci občanského sdružení ProAlt, dalších společenských organizací a odborů se sešli 22. října na náměstí Republiky v Praze. Po vyslechnutí projevů se asi čtyřtisícový dav vydal ulicemi Starého Města přes Vltavu k úřadu vlády na Malé Straně. Tam se zpovídali ze svého přístupu k vládním reformám opoziční politici a poté byla akce ukončena. Demonstrace se výraznou měrou účastnili členové Odborového svazu KOVO.

„P

rogram Nečasovy vlády je celkem jasný: chtějí zavést školné, chtějí, aby měli zaměstnanci méně práv, chtějí, aby byly menší důchody, chtějí, aby sociálně potřební a nezaměstnaní museli přijmout nucenou potupnou práci, nebo ať si umřou hlady. To je jejich program,“ prohlásil na demonstraci představitel ProAlt Jan Majíček a odpovědí mu bylo skandované: „Hanba jim!“

zájmy bank a korporací. Říká se, že nejsou peníze. Ale peníze jsou, jen jsou špatně rozděleny. Součástí neoliberálního uvažování je tvrzení, že máme být konkurenceschopní. Ale to se máme přizpůsobovat standardům v Číně, máme se zbavit sociálního zabezpečení, zákoníku práce, máme se vzdát našich sociálních práv, která jsme si za posledních 100 let vybojovali? Tak to tedy ani náhodou! Naopak, nás spojuje přesvědčení, že soliMáme se darita a sounáležitost jsou Stávka by byla legální přizpůsobovat Číně? řešením. Jenom společně Odborářská stávka, která se pláno„Náš program je ale také můžeme zvítězit a také zvítěvala na 13. 6. 2011 v Praze, by byla lepoměrně jasný: Nesouhlazíme,“ nenechal nikoho na gální. Tak rozhodl Vrchní soud v Praze síme se školným, protože ho pochybách představitel Pro(22. 9.), k němuž se odvolaly odbory vnímáme jako nástroj, který Alt. poté, co jim Městský soud v Praze na „Jsme tady společně, omezuje přístup ke vzdělání. návrh ministra Kalouska uspořádání protože jsme se rozhodli, že My chceme, aby zaměsttéto stávky zakázal. Nakonec se stávka nebudeme tolerovat tuto nanci měli více práv, uskutečnila 16. 6. po celé ČR, jak Koasociální vládu. Budeme pochceme, aby byl garantován vák v č. 23 obsáhle informoval. (jab) kračovat v našem hnutí, dostátní důchodový pilíř, kud nevytvoříme společnost, a chceme, aby ti, kteří se dostanou do těžké sociální situace, například když ve které se dá důstojně a dobře žít. Musíme si pamaztratí zaměstnání, dostali plnou podporu, aby se tak tovat jednu věc: společnost se škrtnout nedá!“ zadokázali znovu vrátit do hodnotného a důstojného končil svůj projev J. Majíček. života,“ zdůraznil J. Majíček s tím, že symbolem hamižnosti a lakomství se dnes staly banky a burzy. Zahoďte pasivní rezistenci! „Je až s podivem, co si my, Češi, Moravané „Proti nadnárodním korporacím a finančním spekulantům demonstrovalo v posledních dnech stati- a Slezané, necháme všechno líbit!“ upozornil předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil a pokračoval: „To síce lidí v asi 800 městech světa,“ konstatoval. „I my jsme součástí tohoto hnutí. Také si mys(Pokračování na str. 2) líme, že zájmy a potřeby lidí mají být nadřazeny nad

1

KOVÁK číslo 35 — 4. listopadu 2011

BEZ MLADÝCH TO MŮŽEME ZABALIT Redakční rada tentokrát v západočeské firmě Witte Nejdek Redakční rada časopisu Kovák vyjíždí zpravidla jednou do roka do některého z regionů, aby si její členové pohovořili s lidmi s fabrik, vyslechli jejich názory a připomínky. Tentokrát zavítala do Nejdku v západních Čechách, kde se ve dnech 17. a 18. října setkala s členy základní organizace OS KOVO z Witte Nejdek a prohlédla si pracovní prostředí v této strojírenské firmě.

S

amotná firma Witte Automotive vyrábí především zamykací systémy do automobilů. Největšími odběrateli jsou Volkswagen a Volvo, ale výrobky z Nejdku putují i do dalších světových automobilových značek. Nejdecká Witte Automotive byla založena svou německou jmenovkyní z Velbertu ve staré prádelně v roce 1992 v Nejdku, a to v 15 lidech. Dnes dává práci 1400 zaměstnancům. Nejde přitom o žádnou montážní firmu. V Nejdku mají vlastní vývoj, nástrojárnu a logistiku a postupně se vypracovali v nosný závod společnosti Witte. Ma- Členové redakční rady Kováku 18. 10. před branami západočeské firmy Witte Nejdek nagement je český, buduje (uprostřed předseda této rady J. Švec) se nová logistická hala, rozšiřuje se závod v Číně, kam se masově přesouvá dotkl M. Scheer. „Bylo by dobré, kdybyste i vy automobilový průmysl, a ve fázi budování je Witte psali do Kováka o své činnosti,“ oslovil přítomné Bulgaria. Firma má tedy strategický rozvoj a roz- mladé odboráře předseda redakční rady Jan Švec. víjí se jako globální hráč na automobilovém trhu. Přítomní by uvítali rubriku, kde by mladí psali, jak vnímají a komentují různé události.

Odborářská debata

„V současnosti u nás vstupují do odborů zvláště mladí lidé a jsou velice aktivní. Letos nám přibylo 45 nových členů a z toho bylo 38 mladých. Staří jednou odejdou, a když k nám nepřijdou mladí, tak to budeme moci zabalit,“ upozornil v diskusi s redakční radou předseda tamních odborů Milan Scheer. A co bylo podnětem vzniku asi dva roky staré odborové organizace ve Witte? „Arogance některých vedoucích na pracovišti,“ shodli se odboráři a dodali: „Bylo to neúnosné a podařilo se nám to značně eliminovat, to byl náš značný úspěch.“ Také se díky odborům zlepšilo dodržování BOZP a zákoníku práce. „To je dnes zcela jiné,“ uvedli. „Vznikli jsme na konci září a už v listopadu téhož roku jsme měli dojednanou kolektivní smlouvu,“ vzpomínal M. Scheer.

Diskuse ke Kováku „Veškeré informace, které jako odboráři potřebujeme, čerpáme z Kováku a od regionálního pracoviště OS KOVO. Časopis Sondy moc nepoužíváme,“ konstatoval v debatě s redakční radou předseda základní organizace ve Witte. „Kováku nemám moc co vytknout, líbí se mi zvláště právní poradny s dotazem a odpovědí. Snad bych pouze vytkl, že publikované materiály o připravovaných reformách byly pro laika těžko srozumitelné,“ uvedl jeden z mladých účastníků diskuse. „Mnohé články odborného charakteru vydané v Kováku jsou přebírané na internetu. Jsou na velmi vysoké profesionální úrovni a také jsou unikátní, protože o těchto věcech se často nepíše. Mnoho odborových svazů i odborné veřejnosti nám závidí ročenku poraden,“ upozornil člen redakční rady JUDr. Vladimír Štich. „Měl by se dát i v Kováku větší prostor mladým. Investice do nich se nám určitě vrátí,“ po-

2

Setkání s personalistou

Poděkování kováckým účastníkům Děkujeme všem členům OS KOVO, kteří se zúčastnili protivládní demonstrace 22. října na náměstí Republiky v Praze. Akci pořádalo občanské sdružení ProAlt ve spolupráci s odbory. O podpoře našeho svazu rozhodla Rada OS KOVO na svém zasedání 5. a 6. října v Hradci Králové. Z téměř 4000 účastníků demonstrace bylo 1600 kováků. Další členové OS KOVO svou podporu vyjádřili písemně. Všem patří náš dík. Ukazuje se, že společná akce odborů a občanských iniciativ má smysl. Výkonné vedení OS KOVO V Praze 24. 10. 2011

ZBAVME SE… (Dokončení ze str. 1) přece není normální. Zdravotnictví je totálně v kolapsu. Peníze se špatně přerozdělují. Tuhle vládu řídí někdo úplně jiný a ona se podle toho také chová. Pokud nebude víc lidí v ulicích, tak si to budou dál dovolovat. Svět se ale začíná probouzet. Proběhla řada demonstrací proti té neserióznosti a chamtivosti. Na tom vydělávají jenom finanční skupiny, jenom banky. A to si necháme líbit? Pokud chceme něco změnit, pokud chceme poslat tuto vládu tam, kam patří, tak je třeba, aby lidi chodili na tyto akce a aby jich bylo podstatně víc. Zahoďte tu pasivní rezistenci, pojďte znovu do ulic, aby to vláda viděla, aby se začali bát, sebrali se a odešli. Dejme této vládní koalici jasně najevo, že takto to dál nepůjde,“ vyzval přítomné i další občany J. Zavadil. Po průvodu ulicemi města se demonstranti shromáždili před úřadem vlády na Malé Straně. Tam se moderátorka akce dotazovala přítomných opozičních politiků za zelené, sociální demokraty, komunisty a pirátskou stranu, jak by naložili s vládními reformami v případě jejich volebního úspěchu. Poté, co se politici vesměs předháněli v tvrzeních, jak že by s reformami zatočili, se účastníci demonstrace rozešli. Text a snímky MARTIN BENEŠ Poznámka: Fotoreportáž M. Beneše z demonstrace viz str. 3.

Redakční radu přijal v rámci exkurse ve Witte vedoucí personálního oddělení ing. Milan Kohout. Kolektivní smlouva platí do roku 2013 a obsahuje například jeden týden dovolené nad rámec zákona, příplatky za noční, odpolední směny a přesčasy a za pravidelnou práci v noci nad 35 hodin měsíčně. Mzdový růst je dohodnut na tři roky celkem o 6,5 %, z toho v roce 2011 o 3 procenta. Od letoška je obnoven systém benefitů a je tvořen čtyřmi pilíři: podporou penzijního připojištění, vzdělávání, dále podporou zdraví a slevou do sportovních zařízení. Systém je bodový, a čím déle člověk u firmy pracuje, tím více bodů dostává. „Podporujeme loajalitu,“ vysvětlil M. Kohout. Pracovní smlouvy se dávají na půl roku a poté se prodlužují. Po dvou letech dostávají zaměstnanci, s nimiž je firma spokojena, smlouvu na dobu neurčitou. Ve vybraných profesích má firma problém sehnat zaměstnance. Proto pořádá každý týden náborovou akci a v případě potřeby vybrané uchazeče kontaktuje. „Potřebovali bychom především technicky vzdělané zaměstnance,“ posteskl si M. Kohout. Text a snímky Z diskuse redakční rady časopisu Kovák a mladých odborářů z Witte Nejdek (17. 10.), třetí MARTIN BENEŠ zprava předseda tamní ZO OS KOVO M. Scheer


Demonstrace se zúčastnilo na 1600 kováků (náměstí Republiky)

Akci organizovala občanská iniciativa ProAlt – vlevo J. Majíček (u úřadu vlády)

Průvod zamířil přes Staré Město na Malou Stranu k úřadu vlády

Demonstrace v Praze 22. 10. 2011

Demonstraci podpořily odbory (zleva: Z. Černý, předseda OS ECHO, J. Středula, předseda OS KOVO, J. Zavadil, předseda ČMKOS)

Mladé tváře jsou vždy vítaným oživením

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, A. Sobolová , J. Sůva, JUDr. V. Štich, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotograﬁe a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


BUŠKŮV HAMR VE LNÍŠTI Po stopách starých hutí v Čechách a na Moravě (XV.) Nářaďové hamry zůstaly u nás nejdéle v chodu v povodí řeky Malše – na Doudlebsku pod Novohradskými horami – dlouho nezasaženém průmyslovým rozvojem. Poslední hamry se zde zastavily až v polovině 60. let 20. století.

Buškův hamr u Trhových Svinů s obytným stavením

N

ářaďové hamry, tzn. mechanizované kovárny se stroji hnanými vodními koly, sloužily k výrobě zemědělského nářadí a dalších rozměrnějších výrobků, na jejichž zhotovení ruka kováře už nestačila. Svým zaměřením a výbavou se lišily od těžkých hamrů hutních, které zkujňovaly surové železo ve výhních a kovaly hutní polotovary dle požadavků trhu. V 19. století bylo po českých zemích roztroušeno mnoho desítek nářaďových hamrů, uspokojujících místní potřeby venkova. Zachováno jich zůstalo jen několik. Nejznámějším z nich je Buškův hamr u Trhových Svinů, nazvaný podle hamernického rodu, který objekt držel od začátku 19. století téměř dvě stě let. Je součástí osamělé usedlosti z 18. století, sestávající z obytného domu s hospodářským záze-

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Muž a žena si mají být v manželství tak blízcí, aby jednoho zajímalo všecko, co zaměstnává mysl druhého. Neplatí to jen o tíživých starostech, ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je český básník, překladatel a publicista Bohumil Mathesius (1888 – 1952). Působil jako profesor Univerzity Karlovy. Překládal z němčiny, francouzštiny, latiny, hlavně však z ruské literatury. Je autorem parafrází staré čínské poezie (Zpěvy staré Číny, Nové zpěvy staré Číny, Třetí zpěvy staré Číny). (jk)

Vyluštění z Kováku č. 34/2011 (výrok L. Aragona): Láska je bohatství, ... jež není nikdy vlastnictvím.

4

mím, přilehlé budovy vlastního hamru a volně stojícího objektu bývalého obilního mlýna. Budova hamru má pod vantroky 3 vodní kola na svrchní vodu. Největší žene těžký chvostový buchar v dřevěné stolici s váhou kovadla asi 250 kg, druhé menší otáčí přes dřevěný palečnicový převod mohutným pískovcovým brusem opatřeným sedací pákou k přitlačování broušeného výrobku. Třetí kolo pomocí klik a táhel pohání

Dochovaný interiér hamru

truhlové dmýchadlo se čtvercovými písty, umístěné pod stropem. Odtud je vzduch přes větrník k vyrovnání tlaku vháněn do mohutné ohřívací pece. Dále jsou v hamru kovadliny pro ruční práci, kamenné a litinové formy pro ohýbání oracích plechů a kovářské nářadí. V hamru se kovalo z vyřazených ocelových železničních nákolků, které svým složením dobře vyhovovaly pro většinu nářadí a nástrojů. Méně náročné výrobky se kovaly z úlomků starého železa (složených a sdrátovaných do paketu zvaného pauš) svařených v ohni a pod bucharem se měnily v homogenní polotovar. Stejně tomu bylo i v jiných nářaďových hamrech. V době největší prosperity zaměstnával Buškův hamr u 4 výhní 8 osob. Před první světovou válkou se pracovalo s přestávkami od 5 hodin ráno do 7 hodin večer. Těžká práce vyžadovala silnou stravu. Jedlo se pětkrát denně a každý den bylo k obědu maso. Buškův hamr prošel v letech 1992 až 1995 celkovou rekonstrukcí a dnes je zpřístupněn jako technická památka v péči města Trhové Sviny. Je předváděn v částečném chodu a je v něm vedle strojního zařízení umístěna i sbírka kovářského nářadí a výrobků. V obytné části usedlosti je instalován příbytek hamernické rodiny. Památka se nachází asi 1 km jihozápadně od města při silnici na Velešín. Cesta k ní je dobře označená. Ing. ZDENĚK RASL Snímky archív autora

KOVÁK číslo 35 — 4. listopadu 2011/příloha

PORADNY NA PŘÁNÍ Právní servis

Kdo uhradí poplatek za výpis ze zdravotní dokumentace? JUDr. VLADIMÍR ŠTICH, právník, Regionálního pracoviště OS KOVO Plzeň

Zaměstnavatel mě vyslal na periodickou prohlídku k lékaři závodní preventivní péče. Tento lékař mě vyzval, abych k prohlídce přinesl svojí zdravotní dokumentaci od svého praktického lékaře. Praktický lékař ale nechce zdravotní dokumentaci vydat a je ochoten poskytnout pouze výpis z této dokumentace. Za výpis ze zdravotní dokumentace požaduje poplatek 100 Kč. Mám právo požadovat úhradu tohoto poplatku na svém zaměstnavateli? A. H., Rokycany Lékař preventivní závodní péče vykonává v rámci svých úkolů mimo jiné také preventivní prohlídky zaměstnanců, k jejichž provedení potřebuje pochopitelně disponovat informacemi o zdravotním stavu zaměstnance. Nezbytným podkladem jsou v tomto případě informace ze zdravotnické dokumentace, kterou má pacient uloženu u svého ošetřujícího, respektive registrujícího, lékaře a která má obsahovat úplné a objektivní informace o jeho zdravotním stavu. Zákon o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 48/1997 Sb.), konkrétně ustanovení v § 21 odst. 3, které se dotýká položeného dotazu, uvádí následující: „Ošetřující lékař nebo jiný odborný pracovník ve zdravotnictví informuje registrujícího lékaře o zjištěných skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení, zejména o skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci a o epidemiologické situaci. Totéž platí pro poskytování informací mezi registrujícím lékařem a lékařem závodní preventivní péče.“ Přestože se zde o zdravotnické dokumentaci nemluví, je zřejmé, že informace požadované závodním lékařem se budou nacházet především v pacientově zdravotnické dokumentaci, přičemž ošetřující lékař je povinen tyto informace poskytnout. Není však, dle mého názoru, povinen poskytnout závodnímu lékaři zdravotnickou dokumentaci. Jinými slovy: pro splnění informační povinnosti ošetřujícím lékařem je dostačující poskytnout dostatečné informace o zdravotním stavu pacienta tak, aby závodní lékař byl schopen požadovaný úkon (například preventivní prohlídku) provést. Způsob nakládání se zdravotnickou dokumentací a s informacemi v ní obsaženými je poměrně přísně upraven právními předpisy. Je tomu tak především v zákoně o péči o zdraví lidu (zákon č. 20/1966 Sb.), kde je v § 67b až 67bb specifikován nejen obsah zdravotnické dokumentace, povinnosti zdravotnického zařízení při jejím vedení, ale také vymezen okruh osob, které mají za určitých podmínek oprávnění do zdravotnické dokumentace nahlížet, případně pořizovat z ní opisy, výpisy nebo kopie dokumentů. Důležité je uvědomit si, že zákon vždy hovoří o poskytnutí informací obsažených ve zdravotnické dokumentaci, nikoli o poskytnutí zdravotnické dokumentace samotné. V tomto smyslu lze odkázat na analogický způsob předání informací o pacientově zdraví v případě, že se pacient rozhodne změnit svého ošetřujícího lékaře. I zde zákon (§ 67b odst. 13 zákona o zdraví lidu) předpokládá, že dosavadní lékař předá nově zvolenému lékaři všechny informace potřebné pro zajištění návaznosti v poskytování zdravotní péče. Ani on není tedy povinen předat nově zvolenému lékaři zdravotnickou dokumentaci. Ve prospěch obezřetného nakládání se zdravotnickou dokumentací svědčí i zodpovědnost za její vedení a archivování, kterou zdravotnickému zařízení jako správci ukládá zákon (§ 67b až 67 bb zákona o péči o zdraví lidu). Pokud lékař závodní preventivní péče trvá na zapůjčení zdravotnické dokumentace, nemá tento požadavek podle mého názoru v právních předpisech oporu. Žádný právní předpis ošetřujícímu lékaři nepřikazuje zdravotnickou dokumentaci závodnímu lékaři na jeho žádost zapůjčit. Na druhou stranu však neexistuje předpis, který by zapůjčení zdravotnické dokumentace přímo zakazoval a něja-

kým způsobem sankcionoval. Vhodným postupem, který lze pro praxi rozhodně doporučit, je bezesporu poskytnutí dostatečného výpisu, případně opisu zdravotnické dokumentace. Rovněž žádný právní předpis neupravuje, a tudíž nezakazuje, účtovat si za provedení výpisu ze zdravotní dokumentace poplatek. Z pohledu práva na proplacení tohoto poplatku zaměstnanci, který byl nucen výpis ze zdravotní dokumentace lékaři závodní preventivní péče předložit jako podmínku provedení preventivní prohlídky, je nutné vyjít z ustanovení § 101 odst. 6 zákoníku práce: „Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.“ Podle dikce tohoto ustanovení by bylo možné zdůvodnit, že náklady na získání podkladů ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance pro lékaře preventivní péče má nést zaměstnavatel, ale tomuto názoru brání část metodického pokynu MF D 300, který upřesňuje výklad k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Dle tohoto výkladu by poskytnutý výdaj, který by nebyl poskytnutý pro zařízení závodní preventivní péče, nebyl uznaným daňovým výdajem zaměstnavatele. Výňatek z MP MF D-300 Daňovými výdaji na závodní preventivní péči poskytovanou zařízeními závodní preventivní péče nebo na preventivní péči poskytovanou smluvními lékaři, v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 zákona, jsou výdaje (náklady) související se zajištěním preventivních vstupních, periodických, mimořádných, řadových, následných a výstupních prohlídek zaměstnanců podle platného znění předpisů o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (směrnice č. 49/1967 Věstníku MZd, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR, registrované ve Sbírce zákonů v částce 2/1968 a v částce 20/1970, ve znění vyhlášky MPSV č. 31/1993 Sb. a ve znění zákona č. 61/2000 Sb.) nehrazené zdravotními pojišťovnami. Vstupními prohlídkami se pro uvedený účel rozumí jak vstupní prohlídky před uzavřením pracovního poměru podle § 28 zvláštního právního předpisu (zákoník práce), tak při převedení zaměstnance na jinou práci za trvání pracovního poměru. Okruh zdravotních výkonů a lékařských prohlídek spadajících do závodní preventivní péče, hrazených zdravotními pojišťovnami vymezuje § 35 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Za lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy se považují mimo jiné lékařská vyšetření zaměstnanců vykonávajících noční práci a lékařská vyšetření mladistvých před vstupem do pracovního poměru podle zvláštního právního předpisu (zákoník práce). Z výše uvedených důvodů se jako řešení této situace jeví to, že si lékař preventivní péče sám vyžádá u praktického nebo ošetřujícího lékaře informace nutné k provedení prohlídky související s prací zaměstnance, a to v případě, že ošetřující lékař bude chtít poskytnutí informace zpoplatnit. Druhým způsobem řešení je možnost dohodnout v kolektivní smlouvě povinnost zaměstnavatele tyto vedlejší náklady spojené s prováděnými prohlídkami u lékaře závodní preventivní péče hradit. Závěrem je nutné poznamenat, že je v legislativním procesu připravená změna právní úpravy hrazení nákladů spojených s lékařskými prohlídkami závodní preventivní péče.

I


ROSTOUCÍ NEROVNOST PŘÍJMŮ V ZEMÍCH OECD Doc. Ing. PAVEL JANÍČKO, poradce ČMKOS pro zaměstnanost

Typickým jevem souvisejícím s krizovým vývojem ve světové ekonomice v průběhu několika posledních let je rostoucí nerovnost příjmů. Otázkou je, zda jde spíše o důsledek, či naopak příčinu krizového vývoje. Vzhledem k tomu, že proces zvyšování příjmové diferenciace je zaznamenáván celosvětově od počátku 90. let minulého století, zdá se jako pravděpodobnější interpretace poukazující na negativní vliv základní ekonomické doktríny, jež byla uplatňována v této době. Jedná se o tzv. washingtonský konsenzus (privatizace, deregulace, komercializace veřejných služeb, omezení výdajů státního rozpočtu, přísná měnová politika). Uplatnění této doktríny vedlo k posilování pozic vyšších příjmových skupina na úkor příjmově slabších.

Co ji způsobuje? Tento vývoj mapuje i nově prezentovaná studie organizace OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) sdružující aktuálně 34 relativně vyspělých zemí včetně ČR (nezahrnuje ovšem země ze skupiny označované jako BRIC – Brazílii, Rusko, Indii, Čínu –, jež je považována za budoucího ekonomického lídra planety). Už název této studie Rostoucí příjmová nerovnost v zemích OECD: co ji způsobuje a jak ji je možno řešit? (Growing Income Inequality in OECD Countries: What Drives It and How Can Policy Tackle It?) napovídá, že právě tuto rostoucí příjmovou diferenciaci OECD a její analytici vnímají jako závažný problém uplynulých desetiletí. Pokusme se v následujícím textu prezentovat či interpretovat základní poselství této studie, neboť zde je, jak už bylo řečeno, jedna z klíčových odpovědí na otázku po příčinách současné nedobré ekonomické situace. Tabulka 1: Růst příjmů domácností* v některých zemích OECD (cca 1980-2010)** (průměrná meziroční změna v %) Celkem Spodní decil© Horní decil© OECD 1,7 1,4 2,0 ČR 2,7 1,0 3,0 Německo 0,9 0,1 1,6 VB 1,9 0,9 2,1 USA 1,3 0,5 1,9 Dánsko 1,0 0,7 1,5 Francie 1,2 1,6 1,3 Španělsko 3,7 6,0 3,0 Irsko 4,7 4,5 3,7 Řecko 2,1 3,4 1,8 * Příjem domácností je zde definován jako disponibilní reálný příjem (tj. příjem po zdanění a očištěný o vliv inflace). ** Sledované období je zde charakterizováno jako rozmezí zhruba od počátku 80. let minulého století do konce 1. desetiletí století nynějšího podle dostupnosti údajů u jednotlivých států. Například pro ČR jsou brány v úvahu hodnoty z let 1992-2008. © Pojem „decil“ charakterizuje 10procentní množinu z celého souboru. V daném případě označuje tedy „spodní decil“ 10 % domácností s nejnižšími příjmy a „horní decil“ 10 % domácností s nejvyššími příjmy.

Kde a jak se projevuje? Jak je tedy patrné, v posledních zhruba dvou dekádách jasně převažoval růst příjmů na straně nejbohatších, neboli základním trendem bylo zvyšování příjmové diferenciace. Podíváme-li se na celkový vývoj v rámci OECD, pak můžeme konstatovat, že příjmy horních 10 % rostly

II

Budoucí standard v bydlení?

téměř o polovinu (o 42 %) rychleji než příjmy těch nejchudších. Stejně tak je zřejmé i to, které země či regiony jsou „tahouny“ takového vývoje. Jde zejména o anglosaské státy s jejich nízkou mírou sociální inkluze a nevyvinutou sociální politikou (v USA byl růst příjmů u nejbohatších 3,8krát rychlejší a ve Velké Británii 2,3krát rychlejší než u těch s nejnižšími příjmy). Je možná překvapivé, že trend zvyšování diferenciace se projevil i v zemích tradičního sociálního smíru a sociálních ohledů, tedy ve skandinávských státech. V Dánsku rostly nejvyšší příjmy rychleji o 214 % a ve Švédsku byl růst nejvyšších příjmů dokonce 6krát rychlejší než přírůstek příjmů v nejnižším decilu. Bohužel nás nemůže těšit, že ČR patří v tomto ohledu k zemím s vysokým nárůstem diferenciace, od počátku 90. let rostly nejvyšší příjmy trojnásobně v porovnání s příjmy nejnižších příjmových skupin. Nakonec ještě možná můžeme kvitovat, že v tomto období nedošlo k absolutnímu propadu nejnižších příjmů, jako tomu bylo v případě Japonska nebo Izraele. Existují nicméně i „světlé“ výjimky, v některých zemích se projevilo určité zmírňování diferenciace (Irsko, Španělsko, ale i Řecko), respektive rostly poměrně rychle i příjmy nízkopříjmových skupin, ale celkový růst příjmů neměl zřejmě dostatečnou oporu v stabilní reálné ekonomice a vyústil do masivního zadlužování. S vědomím toho, že stejně nebo i více (viz USA) jsou zadluženy i země s vysokým nárůstem diferenciace, lze konstatovat, že příčiny tohoto vývoje jsou hluboce zakotveny v preferenci spo- Sprejerstvím proti pozlátku dnešního světa? třeby (a neproduktivní spotřeby parazit-


ních vysokopříjmových skupin zvláště) na úkor rozvoje reálné ekonomiky. Příklady Řecka, Irska a Španělska ukazují názorně, že politika zaměřená na zvýšení příjmů nižších vrstev bez změny základních rozdělovacích a vlastnických mechanismů kapitalistických ekonomik vede v zásadě k masivnímu zadlužování jak na úrovni jednotlivců a rodin, tak i na úrovni států. V materiálu OECD se dále konstatuje, jak se uvedený vývoj promítá do celkového rozložení příjmů ve společnosti. V současnosti je celkový průměrný příjem 10 % nejbohatších respondentů desetkrát vyšší než 10 % nejchudších. V některých zemích je pak tento poměr ještě výraznější, například v Izraeli, Turecku a USA činí 14:1 a v Chile a Mexiku dokonce 27:1. Nerovnost v příjmech je měřena tzv. Giniho koeficientem, jehož hodnota se pohybuje od 0 (v situaci, kdy mají všichni stejné příjmy) do 1 (kdy všechny příjmy získává jeden člověk), neboli růst hodnoty tohoto koeficientu znamená růst nerovnosti. Řekneme-li tedy, že hodnota Giniho koeficientu se v průměru zemí OECD ve sledovaném období zvýšila z 0,28 na 0,31, znamená to, že došlo k růstu neJe zastavárna řešením v nouzi? rovnosti asi o 10 procent. Opět lze v této souvislosti použít pro větší názornost tabulku. Tabulka 2: Růst nerovností v příjmech v některých zemích OECD sledujícím období se tento trend prosadil v zemích s dosud nízkými příjmovými a majetkovými rozdíly, jako jsou skandinávské země. Takže Země Polovina 80. let 2010 Změna v % s údivem zaznamenáváme fakt, že jednu z největších dynamik z hlediska USA 0,32 0,38 + 19 růstu příjmové diferenciace vykazuje Švédsko, ale i Dánsko a Finsko. VB 0,31 0,35 + 13 Německo Itálie Švédsko ČR*

0,25 0,31 0,20 0,23

0,30 0,35 0,26 0,26

+ 20 + 13 + 30 + 13

* výchozí stav je rok 1990 Dostupné údaje ukazují, že příjmová nerovnost v zemích OECD začala růst už v závěru 70. let a v úvodu 80. let a jejími „tahouny“ byly tehdy především anglofonní země, zvláště USA a Velká Británie. Bohužel v ná-

Co vývoj ovlivňuje? Studie dále charakterizuje i faktory, které k danému vývoji vedou. Uvádějí se v této souvislosti vlivy růstu zaměstnanosti žen, přičemž právě ženy jsou častěji zaměstnávány v odvětvích s nižšími mzdami a také na kratší úvazky. Podíl úvazků na kratší pracovní dobu vzrostl v období od poloviny 90. let do roku 2010 o 16 procent. Jako další příčina diferenciačních procesů v příjmové oblasti je identifikován i nárůst osob se statutem samozaměstnání (OSVČ), které se většinou koncentrují také v nízkopříjmových profesích. Jejich podíl se pohybuje v zemích OECD mezi 3-13 % celkové pracovní síly. Dalším faktorem je i vývoj části příjmů domácností pocházejících z „kapitálu“. Jde o příjmy z rent, zisků, nájmů, úroků apod. Ve studii se uvádí pouze mírný nárůst těchto příjmů (podíl těchto příjmů se údajně pohybuje v průměru zemí OECD na úrovni 7 % na příjmech celkových) , nicméně právě ve vyšších příjmových skupinách. Největší přírůstek příjmů tohoto typu zaznamenaly ve sledovaném období severské státy, zejména Norsko a Finsko. Není překvapivé, že studie OECD tento zdroj nerovností poněkud zanedbává, neboť právě daný faktor nejvíce ilustruje dopady současného systému kasinového kapitalismu na nerovnost distribuce a právě růst vlivu těchto kapitálových příjmů je zřejmě rozhodujícím faktorem diferenciačních procesů. Příjmy tohoto typu nemusí být nutně identifikovány jako příjmy z kapitálu, v řadě případů jsou i mzdy velmi závislé na vlastnické pozici příjemce. OECD ovšem jako hlavní faktory příjmové diferenciace označuje následující veličiny a procesy:  globalizaci vedoucí k technologickému vývoji založenému na vyšších dovednostech a znalostech a k reformám regulace v oblasti rozdělování výdělků;  změny v rodinných strukturách a ve strukturách domácností;  změny v daňových systémech a v systémech distribuce sociálních dávek. Ilustrační snímky Jaroslav Hodík

III


PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK PRO PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Ing. JIŘÍ FRIML, specialista pro ekonomiku a mzdy, Regionální pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

Dotaz 1: Jsme odměňováni hodinovou Vzorec pro výpočet průměrného měsíčního výdělku (PMV) je tedy mzdou při rovnoměrném rozvržení pracovní následující: PMV = PHV x (TPD x 4,348) doby (pondělí až pátek). Zaměstnavatel nám do TPD = stanovená týdenní pracovní doba kratší týdenní pracovní doba výpočtu průměrného výdělku nezahrnul mzdu zaměstnance za svátky 5. a 6. července 2011, kdy jsme nepraV případě, že zaměstnavatel poskytuje formy mezd, které jsou vyplácovali. Postupoval správně? ceny za delší časové období než jedno čtvrtletí, do základu pro výpočet Ano, zaměstnavatel postupoval správně, protože pro pracovněprávní účely se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (§ 353 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce – v platném znění). Za rozhodné období se považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející), a to je ve vašem případě od 1. 4. 2011 do 30. 6. 2011. Důležité je správně určit, co patří do základu pro výpočet průměrného výdělku. Zahrnují se do něj částky, které jsou mzdou, a nikoliv ostatním plněním (například u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni mzdou, se svátek, který připadl na obvyklý pracovní den, nezahrnuje do odpracované doby (pokud v něm zaměstnanec nepracoval!), protože je za něj poskytována náhrada mzdy). To znamená, že se do něj zahrnují pouze částky, jejichž výplata se přímo váže na výkon práce. Jejich součet se pak vydělí počtem odpracovaných hodin. Je nutné, ještě jednou zdůrazňuji – protože to z vašeho dotazu není zřejmé, že vám zaměstnavatel nesmí započítávat neodpracované hodiny za svátky do výpočtu průměrné mzdy.

průměrného výdělku se započítá pouze ta část, která připadá na dané čtvrtletí (za které byla vyplácena). Za mzdu a plat se pro účely průměrného výdělku považuje i odměna z dohod o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání u stejného zaměstnavatele, provádí se výpočet průměrného výdělku pro každý pracovní vztah samostatně. Příklad 1: Zaměstnanec byl celé I. čtvrtletí kalendářního roku zaměstnán. V tomto čtvrtletí odpracoval 496 hodin a 16 hodin čerpal řádnou dovolenou. Za odpracovanou dobu dostal mzdu v celkové výši 25 845 Kč, struktura mzdy byla následující: základní mzda 20 000 Kč, osobní ohodnocení 3 900 Kč, periodické prémie 1 200 Kč, náhrada mzdy za dovolenou činila 745 Kč. Jaký je průměrný výdělek za I. čtvrtletí roku? Do výpočtu se nezahrnuje náhrada mzdy za dovolenou ani počet hodin čerpané dovolené – bezprostředně nesouvisí s vykonávanou prací, tudíž není mzdou. Průměrný výdělek za I. čtvrtletí = 25 100 : 496 = 50,60 Kč Příklad 2: Zaměstnanec byl v pracovním poDotaz 2: A jak má poměru od 1. 11. kastupovat zaměstnavatel lendářního roku. u těch zaměstnanců, V listopadu odkteří nastoupili do pracoval 170 hopracovního poměru din, v prosinci k 1. 7. 2011? 1 5 2 , 5 h o d i n y, Pokud zaměstz toho 25,5 hodiny nanec v rozhodném ve svátek a 16 hoobdobí nepracodin přesčasů. val alespoň 21 V pracovní smlouvě dnů, používá se byla dohodnuta zámísto průměrného kladní mzda 65 Kč/ výdělku pravděhod. (pravděpodobný podobný výdělek. výdělek 65 Kč/hod.). Pravděpodobný Jaká bude hrubá mzda výdělek se zjistí v každém z měsíců a průz hrubé mzdy, které měrný výdělek pro zaměstnanec dosáhl od poI. čtvrtletí následujícího čátku rozhodného období, pokalendářního roku? případě z hrubé mzdy, které by zřejmě Hrubá mzda za měsíc dosáhl (§ 355 zákona č. 262/2006 Sb., listopad: HM = 170 x 65 = Rajská s knedlíkem tenhle týden už počtvrté… Teda, Marie! To je pomalu důvod k výpovědi 11 050,00 Kč zákoník práce – v platném znění). K uplatnění pravděpodobného výHrubá mzda za měsíc dělku může dojít nejen z důvodu data nástupu do pracovního poměru, ale prosinec: ZM = (152,5 + 16) x 65 = 10 952,50 Kč + příplatek za 25,5 hoi z jiných důvodů, například déletrvající nemoci, neplaceného či studijního din práce ve svátek = 829,00 + příplatek za 16 hodin práce přesčas = 260,00 volna aj. Je důležité si uvědomit, že se pro výpočet průměrného výdělku Celkem hrubá mzda = 12 041,50 Kč. používá bezprostředně předchozí čtvrtletí. Průměrný výdělek pro I. čtvrtletí následujícího roku PV = (11 050 Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Po- + 12 041,5) : (170 + 168,5) = 68,21 Kč/hod. Příklad 3: Zaměstnankyně byla zaměstnána jako uklizečka od 1. 4. kud je nutné pro pracovněprávní účely použít průměrný měsíční výdělek, je stanoven jednotný přepočtový koeficient a není možné jej počítat ji- kalendářního roku. Ve IV. čtvrtletí téhož kalendářního roku činily její ným způsobem. Koeficient se stanovuje jako univerzální (pro všechny hrubé výdělky 9 500 Kč. Za toto čtvrtletí odpracovala celkem 504 hodin. roky), není nutné jej měnit. Vychází se z toho, že průměrný rok má 365,25 V lednu následujícího kalendářního roku zaměstnankyně nastoupila na dne. Průměrný hodinový výdělek (PHV) se vynásobí týdenní pracovní do- dovolenou na zotavenou. Jaký průměrný výdělek bude použit při výpočtu bou zaměstnance a dílčím koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný náhrady mzdy za dovolenou? PV = (9 500 x 3) : 504 = 56,50 Kč/hod. počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce (365,25 : 12: 7) Upozorňuji, že počty hodin a výše mzdy jsou pouze ilustrativní. (§ 356 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce – v platném znění).

IV

ZBAVME SE TÉTO VLÁDY!

Recommend Documents