Závěrečná práce Kurz arteterapie a artefiletiky
2009
Renáta Špalková
Úvod ........................................................................................................................................... 3 Arteterapie se skupinou .............................................................................................................. 4 Dobrovolníkem v Centru denních aktivit pro lidi s duševním onemocněním ........................... 5 Výtvarná dílna v Centru denních aktivit ESET-HELP .......................................................... 5 Vedení skupiny ....................................................................................................................... 6 Skupiny a témata skupin ........................................................................................................ 7 Nejčastější psychické poruchy klientů ....................................................................................... 9 Psychóza ................................................................................................................................. 9 Poruchy osobnosti .................................................................................................................. 9 Afektivní poruchy (poruchy nálad) ........................................................................................ 9 Diagnózy s menším výskytem .............................................................................................. 10 Kazuistiky................................................................................................................................. 11 Pan S. .................................................................................................................................... 11 Pan R. ................................................................................................................................... 12 Pan B. ................................................................................................................................... 13 Pan Z. ................................................................................................................................... 13 Pan M. .................................................................................................................................. 14 Pan J. .................................................................................................................................... 15 Sl. C. ..................................................................................................................................... 15 Paní M. ................................................................................................................................. 16 Sl. M. .................................................................................................................................... 17 Sl. H. ..................................................................................................................................... 17 Literatura a ostatní zdroje ......................................................................................................... 19 Přílohy ...................................................................................................................................... 20
2
Úvod Jak vlastně začíná takový arteterapeut? U každého je cesta jistě jiná, ale většinou nás spojuje, alespoň si myslím, zájem o výtvarné umění či jakékoli tvoření. Já jsem se jako první setkala s artefiletikou. Aniž bych tušila, o jaký předmět se jedná, zapsala jsem se. Prý to bude něco o barvách, hrách. Dodnes jsem vděčná za zkušenosti paní profesorky Kuncové, žákyně Jana Slavíka. Od artefiletiky, kterou jsem studovala na VOŠ pedagogické a sociální, už byl k arteterapii jen krůček. Jako první místo své stáže jsem si zvolila Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích, kde jsem docházela do arteterapeutického ateliéru k O. Bičovskému na pavilonu č. 5. Dále jsem navázala stáží v témže zařízení na pavilonu č. 28, což je oddělení dětské psychiatrie. Zde jsem čerpala zkušenosti především díky terapeutovi Michalovi ve výtvarné dílně a poprvé si zkusila vést vlastní malou skupinu, která se skládala ze čtyř dívek 16 – 17 let. Práce terapeutů mne velmi inspirovala, ale také jsem si uvědomovala, že přímé terapeutické práce zde není mnoho. Mé první zaměstnání v oboru bylo na dětské psychiatrii v Krči, kde jsem pracovala jako vychovatelka v družině. Výtvarné činnosti byly v družině hlavní náplní, protože jsem zde byla převážně v podzimních a zimních měsících. Odtud jsem odešla do Azylového domu Přemysla Pittra pro děti, kde působím dodnes jako pedagogicko-výchovná pracovnice. Nejsme terapeutické zařízení, ale s dětmi mám příležitost malovat i jinak tvořit v rámci jejich volného času. O práci arteterapeutů jsem tedy již něco věděla, ale kde získat případné vzdělání ne. Nejprve jsem absolvovala krátký víkendový seminář od České arteterapeutické asociace, kde jsem poznala spoustu technik a metod, které lze využít při práci s klienty, a také hodně lidí, kteří pracují jako arteterapeuti. Zjistila jsem, že existuje i dlouhodobější vzdělávání, a tak jsem začala docházet do dvouletého kurzu arteterapie a artefiletiky, který právě dokončuji. Nakonec jsem začala pětiletý výcvik SUR se zaměřením na arteterapii. A co ještě zbývá člověku k tomu, aby mohl začít pracovat jako arteterapeut? Mě jistě dokončení výcviku a jeho následné doplnění o teoretickou část a supervize. A pak už jen najít místo se vstřícnými lidmi, kde může člověk postupně zařazovat arteterapeutické techniky do své práce. Nebo zkusit i na svém pracovišti některé techniky i dříve. Protože jaká tvořivá činnost vlastně není arteterapeutická, pokud tvoří člověk, který má v životě těžké období.
3
Arteterapie se skupinou Arteterapie a jiné tvořivé činnosti mohou sloužit k podpoře tvořivosti klienta, k odreagování klienta i ke stimulaci. Tvorba nějakého díla je prostředkem k uvolnění emocí, k vyjádření něčeho, čeho není schopen klient verbálně. K tomu, proč pracovat právě se skupině, je mnoho důvodů. Podle M. Liebmann např.: Většina sociálního učení probíhá ve skupinách, skupinová práce tedy poskytuje vhodné zázemí, ve kterém jej můžeme procvičovat. Lidé s podobnými potřebami si mohou poskytovat vzájemnou podporu a pomáhat si s řešením problémů. Členové skupiny se mohou poučit ze zpětné vazby od ostatních. Skupiny více vyhovují určitým jedincům, například těm, pro které je intimita individuální práce příliš intenzivní. Samozřejmě s výhodami se spojují i nevýhody, což může být např. lidé se mohou vyhnout rozhovoru o nepříjemných tématech, členům skupiny je poskytováno méně individuální pozornosti. Pokud budeme dále hovořit o cílech arteterapie, je jím především podpora tvořivosti a spontaneity, umožnění vyjádřit své emoce, poprat se s vnitřními konflikty, uvědomovat si sama sebe, práce s fantazií. Díky skupinové práci se klient učí spolupráci, komunikaci, sdílení problémů, uvědomění si druhých. Důležitý je samotný proces činnosti. Nezáleží, jak bude vypadat vzniklé dílo. Klient si může jen tak malovat nebo pouze stříhat, i malé zapojení je hodnotné. Pokud pracujeme se skupinou, je třeba předem dohodnout se všemi členy určitá pravidla, která by se měla také dodržovat. Skupina může být uzavřená nebo otevřená. Uzavřená představuje určitý počet klientů, který se nemění. Počet sezení je často předem dohodnut. Otevřenou skupinu může navštěvovat více klientů. Lidé mohou přicházet a odcházet jak chtějí. Nevýhodou je povrchnost skupiny. Ještě existuje polouzavřená skupina, to znamená, že klienti jsou většinou zavázáni docházet, ale mohou se měnit během průběhu skupin.
4
Dobrovolníkem v Centru denních aktivit pro lidi s duševním onemocněním Protože pracuji v ne-terapeutickém zařízení, hledala jsem práci s klienty, kde bych mohla využívat některé arteterapeutické techniky. Když se mi naskytla příležitost pracovat jako dobrovolník ve výtvarné dílně v Centru denních aktivit v občanském sdružení ESET-HELP, nabídku jsem ráda přijala. Působím zde od června 2009. „Občanské sdružení ESET-HELP vzniklo v roce 1995. Posláním je rozvoj a péče o duševní zdraví. Jednotlivé programy navazují na existující zdravotnickou péči v oblasti a rozšiřují ji o nabídku služeb z oblasti rehabilitace, resocializace a psychosociálního a právního poradenství. Lidem, kteří se na sdružení obrátí, pomáhají znovu získat zdravotní, psychickou a sociální stabilitu a obnovit či rozšířit své možnosti a dovednosti tak, aby překonali nepříznivý stav, ve kterém se nachází, a dosáhli plnohodnotného a spokojeného života. Služby jsou orientovány co nejblíže k člověku a jeho přirozenému prostředí, neboť je důležitá stále rostoucí úloha komunity pro život jednotlivce i společnosti.“ „Klub Hekrovka (Centrum denních aktivit) je místem pro setkávání lidí s duševním onemocněním. Klientům napomáhá obnovit sociální síť kontaktů a navázat nová přátelství (např. po hospitalizaci, popř. po období sociální izolace, způsobené duševním onemocněním). Dále klub nabízí nejrůznější volnočasové aktivity, které přispívají k smysluplnému trávení volného času klientů. Mezi klubové aktivity patří přímý nácvik sociálních a pracovních dovedností (např. společné vaření, trénink paměti, techniky zlepšující pozornost, soustředění a manuální zručnost), arteterapie (malování, práce s hlínou, koláže), relaxace, sportovní aktivity (ping pong, petang, šipky, procházky), kulturní aktivity (výlety, společné návštěvy výstav a muzeí), svépomocné aktivity (podíl klientů na vytváření programu v klubu, vydávání vlastního časopisu Očko, klientské hnutí). Klub je pro klienty otevřen každý všední den od 10 do 16 hodin.“
Výtvarná dílna v Centru denních aktivit ESET-HELP Jak jsem se již zmínila, mou prací v klubu je vedení výtvarné dílny. Není to přímo práce terapeutická, na to nemám příslušné vzdělání a navíc zde terapii spíše klientům nenabízí. Práce ve výtvarné dílně nepředstavuje malování a následné povídání o vzniklých artefaktech. Jde o tvořivé činnosti, které mohou sloužit pro uvolnění určitých potřeb klientů, kteří na aktivitu dochází. Aktivita je dobrovolná. Klienti zde mohou také pracovat na svých věcech. Převážně ale dvouhodinové sezení, které je od 14ti do 16ti hodin, představuje práci s technikou, kterou klientům nabízím já. Snažím se seznámit je s různými technikami i médii. Svízel je ovšem v nedostatku financí na činnosti, tudíž využívám především levnější materiály, a to především papír. Dílna je jednou za 14dní ve středu. Skupina se skládá z dospělých klientů od 18ti let. Se všemi klienty si od počátku vykáme, což jsem dostala jako instrukci od terapeutů (nejedná se přímo o terapeuty, ale klienti je tak nazývají). Považuji to za pozitivum, protože vykání tvoří určité bezpečné hranice pro obě strany. Celkem je v ESET-HELP asi 30 klientů. Aktivitu, na kterou budou klienti docházet, si vybírají podle svých zájmů. Na skupině ve výtvarné dílně se sejde většinou 3 - 7 klientů. Pracuje se u velkého stolu, takže sedíme všichni společně. Kdo se nechce zúčastnit, může si sednout opodál a poslouchat nebo si klidně sednout i k nám a jen se dívat. Někdy i samotné
5
dívání klienta motivuje a pak i něco vytvoří. Mám k dispozici skříň s materiálem, kterého není moc, ale nám musí stačit. Dílna je víceméně otevřená. Když přijdu, klienti jsou po obědě a už na mě čekají. V průběhu práce občas ještě někdo dorazí. Pokud má klient potřebu práci skončit dříve, není mu bráněno a může odejít. Většinou ale chci, aby práci dodělali. Klienti jsou zde různí, a to především, co se týče diagnóz. Převažuje však schizofrenie. Na skupinu dochází většinou stálí 2 – 3 klienti, ostatní se střídají. Neznám přesné diagnózy klientů a jak jsem v průběhu vedení dílny pochopila, není to ani tak důležité. Každý tvoří podle své potřeby, pokud je klient unavený, nemusí se nutně zapojit ani práci dokončit. Vím, že mnoho z klientů, ne-li všichni, užívají léky, které mohou mít různé účinky. Dílnu proto beru jako místo spíše pro klid, kde si mohou klienti odpočinout, ale i místo, kde se mohou něco nového naučit a prožít, pokud chtějí. Skupina začíná tak, že klienti sedí kolem stolu a já připravuji materiál, s kterým budeme pracovat. Pak představím techniku nebo téma. Většinou dávám na výběr ze dvou témat, ale z více výtvarných médií. Někdy naopak chci, aby klienti vyzkoušeli jinou techniku, a tak trvám na využití barev, které jsou připravené. Od témat se klienti odklání podle svých potřeb. Vzniklé výtvory věšíme na místní výstavu, připínáme je kolíčky na šňůru. Výtvory z minula ukládáme do desek, které vytvořili klienti. Do desek dáváme pouze výtvory vzniklé ve výtvarné dílně, např. díla z arteterapie si dávají klienti do jiných desek. Během práce klienty pozoruji a také fotím jejich tvorbu. Nefotím obličeje a vždy se předem ptám, mohu-li fotit. Nově příchozí klienti jsou většinou nedůvěřiví, proto je musím uklidnit, že nefotím přímo je, nebudou na fotkách vidět a fotky nebudou nijak zneužity.
Vedení skupiny Začátky byly velmi náročné. I když jsem si z kurzu arteterapie odnesla mnoho, najednou to byl jiný svět, svět dospělých s duševní nemocí, svět lidí jako jsme my, ale kteří prožili něco, co my ostatní pravděpodobně nikdy neprožijeme. První skupinu jsem měla pouze potřebu pozorovat a nanejvýše se zapojit stejně jako klienti. Terapeutka vedla skupinu a já se od ní mohla učit jak postupovat, jak na klienty. Pozorovala jsem také klienty, jaký kdo je, jak se zapojuje. Další skupinu jsem již vedla úplně sama. Bylo to náročné tím, že to bylo tak nové. Doposud jsem pracovala s dětským klientem a teď měla před sebou skupinu dospělých. V hlavně mi vyvstávaly myšlenky jak začít, jak klienty řídit a naopak kolik jim dát volnosti. Tyto otázky si ale kladu stále a to mě čeká již desáté setkání. Stále hledám tu správnou míru. Někdy se obávám, budu-li je umět nějak motivovat k činnosti, jindy např. vystačí-li činnost na celou dobu. Klienti se také ptali, budu-li práce nějak interpretovat. Ta otázka byla spíše obava. Vysvětlila jsem jim tedy, že nic takového dělat nebudu. Někteří dokonce mluvili o určitých zkušenostech, kdy se v nich terapeut podle jejich slov „rejpal“. Chtělo to ale čas, aby pochopili, že je zde bezpečné místo pro jejich tvoření, že je nebude nikdo hodnotit ani soudit. Všechna díla vždy vystavujeme, což je ocenění pro všechny a díla jsou zde jen pro ně. Při vedení skupiny se terapeut může setkat jak s pozitivním přijetím, tak s negativním. Mě se negativního přijetí dostalo pouze jednou, jak už jsem popisovala. Jednalo se o klienta s hraniční poruchou, kterého jsem viděla poprvé. Myslel si, že budu obrázky následně rozebírat a tak se do činnosti nezapojil. Mohl tedy pouze pozorovat a tím si i ověřil, že skupina je bezpečná a nic takového se dít nebude. Přemýšlela jsem, jaká jsou úskalí takové práce. Pokusím se několik takových bodů připomenout. Samozřejmě ale k takové práci patří i
6
pozitiva, tím jsou především cíle, kterých chceme dosáhnout, i o těch bych se chtěla v zápětí zmínit. Úskalí: Dílna je otevřená, kdokoli může přijít, odejít. Nemůže tedy vzniknout bezpečné prostředí, kde by klienti mohli hovořit více do hloubky o věcech, které vytvořili. Někdy se obávám diagnóz klientů, jak s určitým klientem pracovat, pokud nemám zkušenost s takovou diagnózou. Jak vést klienta, zachovat se v určitých situacích. Je pro mě náročné stále vymýšlet nějakou činnost, která by je zaujala, neopakovala se a aby vystačila na určený čas 2h. Nedostatek finančních prostředků na pomůcky. Pozitiva: Klienti se zde setkávají, tvoří si nová přátelství, mohou si vyzkoušet nové sociální role. Učí se nové techniky, jak používat různé materiály, výtvarná média, jak si poradit s případným problémem při práci. Při práci klientů hodnotím i jejich snahu, když se alespoň zapojí do činnosti, dostává se jim tak něčeho, s čím se ve svém životě nemusí tak často setkat. Zpětná vazba, kdy za mnou přišel klient s tím, že hodnotili na poradě místní aktivity, moje výtvarná dílna měla prý úspěch. Měla jsem z jeho sdělení velkou radost.
Skupiny a témata skupin Na každém setkání pracujeme na něčem jiném. Je to především z toho důvodu, že na každou skupinu přijdou jiní klienti. Jednou jsem zařadila techniku, která byla náročnější na čas, svízelem pak bylo, že jsem čekala, až přijdou klienti, kteří tuto techniku dělali, aby ji dokončili. Bylo to tedy na delší dobu, nikdy už se nesešli společně. Musel tedy dokončovat každý jednotlivě. 1. skupina - Koláž z přírodnin. Dnes je to moje první skupina. Klienty vede jiná terapeutka a já se učím, jak s nimi komunikovat. Zapojilo se celkem 5 klientů. Vyšli jsme na zahradu, kde klienti sbírali různé přírodniny jako šišky, květiny, listy, písek, klacíky, kamínky, skořápky. Vše pak lepili na ploché dřívko. Nakonec jsem vzniklá díla pomohla umístit jako dekorační práce v Centru denních aktivit. Příští skupinu už povedu sama. 2. skupina – Mandala. Zapojili se 4 klienti. Již pod mým vedením. Do středu stolu jsem dala velký tmavý papír. Úkolem bylo vytvořit mandalu buď pomocí temper, nebo suchých pastelů. Klienti si zvolili suché pastely, které hezky vynikly na tmavém podkladu. Aktivity se účastnil pan S., slečna M., paní M. a zaměstnankyně Jana. Klienti pracovali v tichosti. 3. skupina – Použití válečku a šablon. Zapojilo se 6 klientů. Předem jsem připravila nějaké šablony, protože jsem se obávala, že budou mít klienti problém s vytvářením vlastních. Nakonec pro ně bylo opravdu jednodušší pracovat s předloženými šablonami. Musela jsem k nim mluvit pomalu, aby techniku pochopili. Klienti si vzali jednotlivou šablonu, tu měli za úkol obkreslit, vystřihnout a pak nalepit na čtvrtku. Někteří šablony vybarvili. Šablony nalepené na papír se přejížděly válečkem. Na ten jsme nanesli temperovou barvu tak, že se vymáčkla na připravenou skleněnou 7
destičku, válečkem se pak barva přejížděla, aby se rozetřela po válečku. Pak se položil váleček na výtvor a přejíždělo se po něm s určitou silou. Barva zůstávala hlavně na vyvýšených obrázcích. Technika se líbila, klienti okusili něco nového. Byla to spíše technika ergoterapeutická, kdy museli cvičit jemnou motoriku při stříhání ale i lepení. 4. skupina – Koláž. Zapojilo se 6 klientů. Sešli jsme se po 2 měsících, kdy jsem já do klubu nedocházela. Zúčastnilo se 6 klientů. Téma bylo léto, další kdybych vyhrál milión a pokud si klient nevybral ani jedno z nabízených, mohl mít svoje volné. Většina si zvolila první téma. Jedno téma přešlo z tohoto tématu do tématu volné. 5. skupina – Kašírování. Zapojilo se 5 klientů. Tato technika spočívala v tom, že si klient nafoukl balónek, který pevně zavázal a ten pak oblepoval novinami namočenými v lepidle na tapety. Po uschnutí lepidla a papírů (nejméně tří vrstev) zůstala koule. Tu měli klienti pomalovat, vystříhat ji např. oči, ústa a tak vznikla jakási maska. Nejtěžší bylo pro některé klienty nafouknout balónek. Jedné klientce jsem ho musela nafouknout i zavázat sama, protože jí to opravdu vůbec nešlo. Nedokázala vyfouknout tolik, aby se balónek začal zvětšovat. Technika tentokrát také spíše ergoterapeutická. 6. skupina – Malování voskovkami a vodovými barvami – téma Radost. Zapojili se 4 klienti. Mohli použít voskovky k předkreslení motivů a dále nanášet barvu. Někdo pracoval pouze s barvou. Většina klientů si s tématem poradila docela rychle, jeden však říkal, že nemá, co by k němu namaloval. Ale vnímala jsem spíše, že se mu nechce do čehokoli. Nabídla jsem mu, že může klidně pracovat na jiném tématu, ale nechtěl. Později mi tento klient říkal, že ho nebaví arteterapie, protože se tam pořád jen maluje. Možná je problém zde. Chválil výtvarnou dílnu, že zde děláme i jiné činnosti. Další klient by chtěl vědět, co jeho obrázek znamená, že by chtěl výklad od nějakého psychologa. K tomu jsem mu řekla, že já mu výklad bohužel neudělám. 7. skupina – Barevné papíry. Dnes to bylo o to složitější, že během dílny probíhala porada klientů. Nejprve jsem myslela, že porada nijak skupinu nenaruší, ale protože se většina klientů účastnila právě porady a ne činnosti, skupinu to narušilo. Zapojili se pouze 2 klienti. Nakonec přišel ještě 3., který ale práci vytvořil velmi ve spěchu. Jedna připomínky k práci byla taková, že s barevnými papíry pracovali v mateřské škole. Nebrala jsem si to ale nijak zvlášť k srdci, počítala jsem s tím, že některé techniky budou pro klienty zajímavější, lákavější, jiné naopak. Navíc jim může technika někdy připadat snadná, ale pokud se zapojí, zjistí, že tomu tak nemusí být. 8. skupina – Tuš, kresba člověka. Zapojilo se 7 klientů. Dnes bylo na skupině zajímavé, že hodně klientů přeslechlo základní instrukce, a to že malujeme tuší a dále, že malujeme postavu člověka. Protože jejich práce nevedu nijak striktně, nechala jsem jim volnost v jejich tvořivosti. Daný byl pouze formát A5. Obrázků mohli vytvořit i více. Vzniklo mnoho zajímavých děl. Hodně se zde objevovaly motivy zvířat. 9. skupina – Živly. Současně s dílnou probíhalo pečení cukroví, a tak se ze začátku zapojili pouze dva klienti. Jedním byl klient, který zde byl podruhé. Byl to velký úspěch, protože se obyčejně neúčastní. Pak přišli ještě dva klienti. Celkem tedy 4. Mohli malovat živly zvlášť nebo na jeden papír všechny čtyři. Nejdříve měli malovat svůj oblíbený. K dispozici byly pastely, vodové barvy, ale i časopisy na koláž.
8
Nejčastější psychické poruchy klientů Psychóza Nejčastější diagnózou u klientů v klubu je schizofrenie „(z řeckého skhizein σχίζειν, "roštěp". A phren φρήν, "mysl".) Schizofrenie je závažná duševní choroba, kterou provází výrazná změna myšlenkových pochodů a vnímání reality, dále dochází k poruchám emočních reakcí na vnější podněty a schopnost komunikace s okolím. Hlavními příznaky jsou především úzkost, bludy a halucinace, dezorganizované a neklidné chování. Dochází k rozštěpu mysli (rozštěpu ve smyslu rozporu mezi vnímanou realitou a realitou samotnou).“ Paranoidní schizofrenie je zřejmě nejznámějším a nejčastějším typem schizofrenního onemocnění. Postižený trpí bludy, pocity, že je neustále pronásledován, je nesmírně vztahovačný a má tendenci zveličovat nepodstatné projevy svého okolí a považovat je za hrozbu pro svou vlastní osobu. Dále pak halucinacemi, především sluchovými, typické jsou hlasy, které se o dotyčném baví, komentují jeho chování, případně mu přikazují.
Poruchy osobnosti „Poruchy osobnosti jsou souborem trvalých povahových odchylek vytvářejícím nevyváženou a nenormální osobnost, u níž jsou některé její složky příliš zdůrazněny a jiné potlačeny. Porucha negativně ovlivňuje chování a prožívání i uvažování postiženého, ztěžuje jeho zařazení do společnosti a vytváření mezilidských vztahů. Rozvíjí se již od dospívání a trvá po celý život, byť se ve středním věku a stáří stává méně výraznou. Pro okolí bývají nejvíce patrné jejich zakořeněné, stereotypní a neměnné způsoby chování a reagování na široký okruh různých situací. Díky tomuto omezenému repertoáru reakcí mívají tito lidé často problémy vyrovnat se s obtížnými situacemi, nebo na ně (ve snaze to zvládnout) reagují způsobem, který ubližuje jim, nebo lidem v jejich okolí. Porucha osobnosti tedy ovlivňuje veškeré oblasti života daného člověka a jeho chování také často výrazně ovlivňuje životy lidí okolo něj. Protože vlastnosti, které okolí hodnotí jako „poruchové“ jsou součástí osobnosti daného člověka, on je obvykle vnímá jako normální, jemu vlastní. A to i přesto, že vedou ke konfliktům s ostatními, což mu způsobuje bolest a utrpení. Stává se tedy, že lidé poruchou osobnosti nevidí problém u sebe, ale u ostatních. Jednou ze specifických poruch osobnosti je emočně nestabilní porucha osobnosti, do které patří typ hraniční (dřívější názvy: osobnost hraniční). Charakteristické znaky jsou: nejasná představa o sobě (vnitřní preference, sexualita), intenzivní, nestálé vztahy, snaha vyhnout se odmítnutí, sklony k sebepoškozování, sebevražedné výhružky, chronické pocity prázdnoty.“
Afektivní poruchy (poruchy nálad) „Deprese je nezdravý stav psychiky projevující se dlouhodobě pokleslými náladami jedince. Má skličující charakter, jedinec upadá do trudnomyslných úvah a nazírání světa. Pociťuje často úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu, zhoršené soustředění, problémy s pamětí a pozornosti. Je téměř neschopen smysluplné činnosti a okolí se jeví jako lenoch. Jeho myšlení se zpomaluje a chřadne jeho reakce na radostné podněty. Ztrácí zájmy a chladně reaguje na podněty.
9
Mánie. Projevy jsou v podstatě opakem deprese. Nálada bývá nadnesená, expanzivní. Myšlení a psychomotorika bývají urychleny, často dochází k impulsivním rozhodnutím, jenž mohou mít závažné následky (nerozvážné utrácení, ničení starých a navazování nových vztahů, výpověď v práci etc.). V tělesné oblasti dominuje snížená potřeba spánku, zvýšená energie a zanedbávání somatických obtíží. Bipolární afektivní porucha „(BAP, dříve označovaná jako psychoafektivní porucha nebo maniodepresivní psychóza) je závažný duševní stav (psychický výkyv), který způsobuje nadměrné změny nálad, vitality, psychických funkcí a někdy i omezuje schopnost celkového „přirozeného“ fungování. Nemoc se projevuje buďto alespoň jednou manickou epizodou (manická psychóza), spíše však střídáním manických a depresivních epizod (bipolární afektivní porucha). Dalšími projevy poruchy může být i rychlé cyklování nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či ultrarapidní cyklování (fáze se mnohokrát střídají během dne); a fáze smíšená, kdy pacient zažívá symptomy obou protipólů (manie i deprese). Manickým syndromem se rozumí stav, kdy je nemocný nadměrně podnikavý (většinou ovšem neproduktivní), veselý, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, v sexuální oblasti je často promiskuitní, navazuje stále nové vztahy. Může být i naopak podrážděný. Při těžké formě mluví nesrozumitelně (tzv. slovní salát), kdy myslí tak rychle, že nestačí dokončit větu. Veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené. Mohou mít velikášské bludy. Protikladem manickému syndromu je syndrom depresivní, při němž je nálada pokleslá. Člověk není schopen prožívat radost (anhedonie), trpí beznadějí, poruchami spánku, nechutenstvím, nezájmem o sex a celkově je vyčerpán. Objevují se sebeobviňovací bludy a bludy o vlastní bezvýznamnosti, bezcennosti. Ve všech fázích BAP je velké nebezpečí sebevraždy, které kulminuje v době, kdy nemocný depresi překonává a pro okolí se jeví již bez příznaků deprese (získává sílu suicidium vykonat).“
Diagnózy s menším výskytem Výjimečně je zde objevují i jiné diagnózy, jako např. autismus či mentální retardace. I s takovými klienty ve skupině pracuji.
10
Kazuistiky Pan S. Diagnóza: Schizofrenie, občasné stavy splínu. Na aktivitách první, odchází mezi posledními. Pomáhá při úklidu dílny, ostatním vaří a baví ho to. Vyučený elektro-automechanik. 2. skupina – mandala Vytvořil kruh pomocí provázku a tužky. Všímala jsem si, jak umí používat technické výpočty. Jednu tužku zabodl do středu, druhou kroužila sl. M. Pan S. začal vybarvovat červeně okraje kruhu a tvořil vlnky. Při práci mlčel. Nakreslil měsíc a hvězdy, potom postavičku s okem namísto hlavy. Ještě namaloval hlavu, která kouří cigaretu 4. skupina – koláž – téma Léto Téma, které si zpracovával, bylo navržené téma, postupně však přešlo ve volné. Pracoval v tichosti. Pak šel odpočívat, že dodělá práci později. Usnul. Na další skupině mi říkal, že mumie znamená, že takhle dopadne každý, kdo ho neposlechne. Na obrázku převažují sexy ženy. 6. skupina – voskovky a vodové barvy – téma Radost Dnes nezvykle upovídaný, vyprávěl o škole, že je vyučený autoelektrikář. Povídal o matematice, která ho bavila, o různých příkladech. Veselý. Namaloval obrázek velké hostiny, kde se točí prase na rožni, u něj je chléb, slivovice, rajčata, okurky, také pípa. Pak namaloval obrázek pařezové chaloupky. Povídali jsme si o pohádkách z dětství. 7. skupina – barevné papíry Chtěl se zapojit, ale protože byla porada, šel poslouchat. Během porady však usnul. Probudil se až ke konci, ale jak je pro něj typické, pomohl s úklidem, i když nepracoval a ještě nám pomáhal vytvořit desky na naše výtvory. 8. skupina – tuš, kresba člověka Namaloval člověka, barva se mu pak nedopatřením slila. Je to obličej – profil – kouřící cigaretu. Druhý byl mužík, který měl místo hlavy oko. Toto téma se již jednou objevilo při mandale. Ptala jsem se ho, co to znamená. Nevěděl a smál se. Pak pomáhal lepit desky pro naše společné výkresy. Používal lepení vystřižených obrázků. Opakovalo se téma žen. Lepil i nahé dívky či dívky v plavkách.
11
Pan R. Diagnóza: Vysoce funkční autismus (vyzrávající disharmonická rozvinutá osobnost). Nemá žádné přátele, žije s maminkou. Má problémy s navazováním vztahů. Autisticky na mě ale nepůsobí. Při tvoření velmi pečlivý, trpělivý. Práci dokončuje, uklízí pomůcky. 5. skupina - kašírování Poprvé se účastnil při technice kašírování. Dával si hodně záležet, pracovat trpělivě, pečlivě. Usmíval se, ale s nikým si nepovídal. Práci dodělal jako poslední. 6. skupina – voskovky a vodové barvy – téma Radost Setkání druhé, maloval s námi vodovými barvami a voskovkami téma Radost. Nejdříve to vypadalo, že neví, co malovat. Nakonec začal sluníčkem a oblohou, kterou vybarvil sytě modře. Sestupoval níže, namaloval dva stromy a člověka. Po skončení práce vzal ještě menší papír, kam namaloval různé rostliny a spoustu druhů hmyzu – motýla, mravence, mouchy a jiné. Opět s nikým nemluvil, pracoval pečlivě, dlouho. Vydržel až do konce, pomohl poklidit. 7. skupina – barevné papíry Pan R. se zapojil opět z chutí, na obrázku pracoval hodinu a čtvrt, opravdu si s ním vyhrál. Jeho způsob práce je hodně detailní. Využil všechny odstřižky. Obrázek působí vesele a hravě. Působí jako nějaké stavby. Pomohl s úklidem. 8. skupina – tuš, kresba člověka Vytvořil dva obrázky, nejprve postavu s orlí či supí hlavou. Pak obličej. Nakonec dokončil i masku, kterou jsme dělali na 5té skupině. 9. skupina – živly Dnes velmi tvořivý. Nejprve namaloval vodovými barvami nebe s mraky, které představovalo vzduch. Nechybí zde slunce. Dále maloval vodu s rybami. Nakonec zemi s ohněm. Výtvarnému tvoření se dokázal věnovat celé dvě hodiny.
12
Pan B. Diagnóza: Schizofrenie. Dobře zaléčen. V centru se cítí jako doma, je zde první, odchází mezi posledními. Uklízí po ostatních, vaří jim. Do činnosti se zapojuje minimálně, ale přijde se podívat. Terapeutka říká, že už by sem nemusel docházet, ale že mu to dělá dobře. 2. skupina – mandala Přišel, zapojit se nechtěl, že se prý bude dívat. 3. skupina – váleček a šablony Přišel s tím, že se chce pouze dívat, ale nakonec šablonu vystřihl a nalepil, což byl velký úspěch. My jsme pak obrázek dobarvili. Dnes visí zarámovaný v klubu. 4. skupina – koláž Časopisy si pouze prohlížel, pak se začetl do článku. Ale byl s námi. 6. skupina – voskovky a vodové barvy – téma Radost Použil pouze vodové barvy. Namaloval kapra, který žere trávu. Na ryby prý nechodí, nejradši do lesa. Ani ne na houby, prostě jen tak. Vezme si prý mapu a pak jede.
Pan Z. 4. skupina – koláž Nový, ještě na skupině nebyl, účastnil se pouze chvíli, vybral si obrázek z věznice Shaoshenk, mluvil prý předchozí dny o tom, že byl ve vězení, což se neví, jestli je realita. Druhý obrázek z New Yorku, mluvil o spadlých dvojčatech. Volal mě dvakrát k obrázku, aby mi řekl, jak je pěkný. Vytrhl a nalepil pouze dva obrázky, pak šel kouřit. I to byl úspěch. Zašpiněné ruce, mnul si zvláštně prsty, vypadal ustrašeně. 9. skupina - živly Dnešní skupina byla opravdu pokroková. Pan Z. byl trochu přemlouván, aby dnes na výtvarnou dílnu došel, úspěch byl ten, že se tak opravdu stalo. Říkal prý, že se chce něco nového naučit. Přišel, namaloval jeden ze živlů, a to vodu. Maloval tužkou, vybarvovat nechtěl. Byl to ale velký úspěch. Vydržel u činnosti asi 15 min, pak odešel. Ale znovu se vrátil, aby mi řekl, že rád maloval a příště, že přijde. Možná se tak nestane, ale dokázal navrhnout i aktivitu, kterou bychom mohli příště dělat, a to papírové vánoční ozdoby.
13
Pan M. Diagnóza: Hraniční porucha osobnosti. Výkyvy nálad, jednou je otevřený, upovídaný, jindy nerudný. Časté narážky, legrácky. Vyjadřuje se symbolicky, v ironii, neumí říct nic přímo, je arogantní. Psychiatr shledal, že už nemá mít invalidní důchod, on si ale došel za jiným a dostal ho. Podle terapeutů schopný jakékoli činnosti, pouze líný. 2. skupina – mandala Nechtěl se účastnit s tím, že se omlouvá, ale nesnáší, když se v něm někdo „rejpe“. Zřejmě špatná zkušenost s terapií. Četl si časopis. Zamlklý, podrážděný. Skoro s nikým nepromluvil na rozdíl od prvního setkání, kdy byl výřečný. 3. skupina – váleček a šablony Oproti minule úplně v opačné náladě. Veselý, povídavý. Vydržel u činnosti hodinu. 4. skupina – koláž Původně si zvolil téma Kdybych vyhrál milión, pak se změnilo ve volné. Povídal, že by chtěl někam do ciziny, nejlépe do Austrálie. Rád jezdí na kole, fotí, zajímá se o PC. Opět v dobré náladě, vtipný, někdy narážky. Obrázek působí trochu exoticky. 5. skupina – kašírování Činnosti se nezúčastnil, zahrál si až hru Věž po skončení výtvarných činností. 6. skupina – voskovky a vodové barvy – téma Radost Přišel pozdě, sedl si ke stolu a prohlížel si časopisy. Konverzoval, vtipkoval, vyprávěl o babičce, jak byl u ní na návštěvě. Povídal o škole, že ho vůbec nebavilo se učit. 7. skupina – barevné papíry Nejprve si sedl ke stolu, že chce malovat, pak ale odběhl na poradu. Na konci zase přišel, bylo již málo času, ale papírky se nesnažil ani stříhat, vzal si papírky různých barev a nelepil je vedle sebe nerozstřihané. Pak si uvědomil, že jich má 13 namísto 12ti a jeden odlepil. Pak ještě vytvořil desky na naše výkresy, je vidět, že řemesla ho baví. Neměl sice trpělivost s nefunkčním řezákem, ale desky převazoval znovu šňůrkou, kterou moc utáhl. 8. skupina – tuš, kresba člověka Přišel ke konci, upovídaný. Prohlížel si obrázky.
14
Pan J. Diagnóza: Paranoidní schizofrenie. Dělá si, co chce, nechodí včas. Do aktivit se zapojí pouze podle nálady. Sám říká, že je líný. Unavený po lécích. Na všech skupinách vždy jen tak pobíhal okolo a spíš fotil, pak šel většinou posedět do křesla a nakonec kouřit. V životě nemá žádné povinnosti. 3. skupina – váleček a šablony Vystříhal si obrázky, které namaloval fixou, okrasnými nůžkami. Celé to pak přemaloval barvou, příliš vody, takže motivy zanikají. 5. skupina – kašírování Dnes se poprvé pustil do práce. Vyrobil velkou kouli, kterou nepříliš trpělivě olepoval novinami, takže se mu to často protrhávalo. Radila jsem mu, jak má postupovat, ale měl svou hlavu. Nakonec dílo dokončil a ještě dodělal výrobek po paní M., která musela odejít. Výřečný, v dobré náladě. Technika ho bavila. 6. skupina – voskovky a vodové barvy – téma Radost Přišel na chvíli, řekl, že téma si představuje jako hromadu zlatých cihel. Nakonec prý že téma nevymyslí a odešel sedět do křesla. 8. skupina – tuš, kresba člověka Vytvořil dva obličeje (Příloha 12). Nechtěl pomáhat s úklidem, protože pospíchal. Ještě začal vystřihovat masku, vystřihl oči, ústa a nos.
Sl. C. Diagnóza: Schizofrenie. Nemá ráda změny, bojí se, objevila se pouze párkrát, nové prostředí je pro ni zátěž. 4. skupina – koláž Na skupině poprvé, byla zde v centru pouze od pátku (5dní). Pracovala nejrychleji. Vybrala si téma léto. Obrázek působí veselým dojmem a k tématu sedí. Nemluvila, rychle do dokončení odešla, ptala se, jestli už může. 5. skupina – kašírování Opět vůbec nemluvila, vyrobila svoji kouli a odešla.
15
Paní M. Diagnóza: Dětská mozková obrna a epilepsie. Přijata z důvodu deprese a úzkostných stavů, které měla díky partě satanistů, s nimiž trávila hodně času. Psychicky ji prý vydírali. Je velmi sebestředná, snaží se upoutávat pozornost zaměstnanců. 2. skupina - mandala Zapojila se ke konci. Domalovala postavičce fialové vlasy, prý jako postavě z Futuramy. Pomáhala vybarvovat zbytek kolem mandaly. 5. skupina – kašírování Zkusila činnost, ale protože má postiženou pravou ruku, bylo to pro ni obtížné, navíc nějak spěchala, říkala, že se zdrží jen chvíli. Po tom, co ji technika nešla, odešla. 7. skupina – barevné papíry Přišla později, hned se posadila a tvořila. Vzhledem k hendikepu vytvořila moc hezký obrázek. Komentovala ho, že je to jako když to vytvoří 5tileté dítě. Pak, že jí to připomíná kubismus. Poradila si se všemi kousky papírů, pomoc skoro nepotřebovala. 9. skupina – živly Přišla později, ale hned se zapojila. Pracovala pomocí pastelů, roztírala je houbičkou. Namalovala všechny čtyři živly zároveň. Na obrázku je moře, slunce, ostrov a palma naklánějící se ve větru. Mluvila o tom, že má hodně ráda vodu, ráda plave. Chodí do klubu E pro epileptiky. Po ukončení práce se prala s jiným klientem, bylo to takové pubertální pošťuchování.
16
Sl. M. Diagnóza: Lehká mentální retardace. Není typický klient. 2. skupina – mandala Pomáhala panu S. s vytvořením kruhu mandaly. Malovala květiny a slunce. Hodně při práci povídala. Hlavně to, že je šikovná. Umí se sama pochválit, ale většinou až příliš. 3. skupina – váleček a šablony Moc hezky pracovala. Výrobek dost dětinský. Šablony vystříhala ledabyle, pak je i vybarvila. Váleček, hlavní část techniky, vůbec nepoužila. 5. skupina, 6. skupina 5. Pouze fotila, neúčastnila se. 6. Proběhla pouze okolo, neúčastnila se. 8. skupina – tuš, kresba člověka Přinesla si svou šablonu mandaly, kterou na skupině domalovávala. Pak začala další, ale nakonec se k nám připojila. Instrukci namalovat člověka nedodržela a malovala slunečník.
Sl. H. Diagnóza: Schizofrenie. Velké problémy s pozorností a pamětí. Nevydrží u ničeho dlouho. Klame na první pohled, vypadá šikovně, ale podle terapeutů nezvládne pravděpodobně žádnou práci. 4. skupina- koláž Pracovala v klidu, vypadalo to, že ji technika baví. Dávala si záležet, obrázky vystřihovala okrasnými nůžkami, vše mělo rámeček. Obrázek působí pozitivně. 8. skupina – tuš, kresba člověka Instrukci „člověk“ vůbec nevnímala. Malovala podle obrázku Tom a Jerry, instrukci malovat tuší také nedodržela. Někdo se bavil o tom, že bude dělat dětem 5. prosince Mikuláše. Pochopila, že vyrábíme obrázky pro děti, což tak nebylo. Nevnímala realitu úplně správně.
17
Zatím jednorázově: T. – koláž – vybrala si volné téma, a to vlaky, Mona Lisa znamená, že vlaky mohou jezdit i za kulturou. Na sezení byla s partnerem, ten jí radil. Učili se spolu báseň. On si prý musí dodělat základní vzdělání, protože skartoval vysvědčení. Paní velice samostatná, chytrá, říkala, že studovala vysokou školu. Mluvila o depresi. L. – kašírování – starší paní, říkala, že technika by se líbila jejímu vnoučkovi, který chodí do školky. Moc si s technikou neuměla poradit, nemohla nejdříve nafouknout balónek, pak ho ani neudržela nafouklý, balónek se vyfoukl. Nanášela příliš velké kusy novin, i když jsem jí vysvětlila, že takhle to nepůjde. Stále jsem musela opakovat instrukci. Nakonec vznikl nepevný tvar, z kterého noviny odpadávaly. J. – voskovky, vodovky – téma Radost. Účastnila se pouze náhodou, měla jít na kurz angličtiny, který odpadl. Na vyzvání se zapojila, pracovala tiše, nijak nekomentovala. A. – většinou vždy v centru denních aktivit, ale nezapojuje se, stalo se tak pouze jednou při 1. skupině téma Přírodní koláži. Nemotivovaný, nic nechce, do práce nechodí, ani není schopen nějakou si najít. D. – tuš, kresba člověka - namalovala králíko-sněhuláka při aktivitě kresba tuší člověka. Velmi nejistá. M. – živly – přišel podruhé, ale poprvé se zapojil. Namaloval vesnici, kterou postihla povodeň. Pouze dva domky na kopci jsou v bezpečí, ale možná prý ani oni. Ostatní domky mají kolem sebe vodu.
18
Literatura a ostatní zdroje Liebmann, M.: Skupinová arteterapie. Portál Praha 2005, ISBN 80-7178-864-3 www.esethelp.cz www.wikipedie.cz
19
Přílohy Příloha 1 – mandala Příloha 2 – váleček a šablony 1 Příloha 3 – váleček a šablony 2 Příloha 4 – koláž - příprava Příloha 5 – koláž 1 Příloha 6 – koláž 2 Příloha 7 – koláž 3 Příloha 8 – kašírování Příloha 9 - voskovky a vodové barvy – téma Radost 1 Příloha 10 - voskovky a vodové barvy – téma Radost 2 Příloha 11 – barevné papíry Příloha 12 – tuš, kresba člověka 1 Příloha 13 – tuš, kresba člověka 2 Příloha 14 – živly 1 Příloha 15 – živly 2
20
Příloha 1 – mandala
21
Příloha 2 – váleček a šablony 1
22
Příloha 3 – váleček a šablony 2
23
Příloha 4 – koláž - příprava
24
Příloha 5 – koláž 1
25
Příloha 6 – koláž 2
26
Příloha 7 – koláž 3
27
Příloha 8 – kašírování
28
Příloha 9 – voskovky a vodové barvy - téma Radost 1
29
Příloha 10 – voskovky a vodové barvy – téma Radost 2
30
Příloha 11 – barevné papíry
31
Příloha 12 – tuš, kresba člověka 1
32
Příloha 13- tuš a kresba člověka 2
33
Příloha 14 – živly 1
34
Příloha 15 – živly 2
35
