Využití enkaustiky jako metody arteterapie

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY

Využití enkaustiky jako metody arteterapie Bakalářská práce

Brno 2016

VEDOUCÍ PRÁCE

AUTOR PRÁCE

Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D.

Eva Křížová

ANOTACE Bakalářská práce se věnuje výtvarné technice enkaustiky a její aplikace v arteterapii. Tato bakalářská práce je zaměřená na můj praktický malířský výkon. Malování enkaustikou si také zkusilo několik respondentů v důchodovém věku.

KLÍČOVÁ SLOVA Arteterapie, enkaustika, umění, výtvarná tvorba, stáří, obraz, malba, vosk, kresba

ANNOTATION This bachelor thesis deals with encaustic art technology and its application in art therapy. This thesis is focused on the practical painting performance of mine. Encaustic painting also tried a few selected people of retirement age.

KEYWORDS Art therapy, encaustic, art, visual art, old age, picture, painting, wax, drawing

KŘÍŽOVÁ, Eva. Využití enkaustiky jako metody arteterapie: bakalářská práce. Brno: Masarykova universita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, 2016. 52 s. Vedoucí práce byl Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D.

PROHLA´SˇENI´ Prohlasˇuji, zˇe svou bakala´rˇskou praći na te´ma „Vyuzˇitı´ enkaustiky jako metody arteterapie“ jsem vypracoval samostatneˇ pod vedenı´m vedoucı´ho bakala´rˇske´ praće a s pouzˇitı´m odborne´ literatury a dalsˇ´ıch informacˇnıćh zdroju˚, ktere´ jsou vsˇechny citovańy v praći a uvedeny v seznamu literatury na konci praće. Jako autor uvedene´ bakala´ˇrske´ praće da´le prohlasˇuji, zˇe v souvislosti s vytvorˇenı´m te´to bakala´rˇske´ praće jsem neporusˇil autorska´ pra´va trˇetıćh osob, zejmeńa jsem nezasa´hl nedovoleny´m zpu˚sobem do cizıćh autorskyćh pra´v osobnostnıćh a/nebo majetkovyćh a jsem si plneˇ veˇdom na´sledku˚ porusˇenı´ ustanovenı´ S 11 a na´sledujıćıćh autorske´ho za´kona cˇ. 121/2000 Sb., o pra´vu autorske´m, o pra´vech souvisejıćıćh s pra´vem autorsky´m a o zmeˇneˇ neˇkteryćh za´konu˚ (autorsky´ za´kon), ve zneˇnı´ pozdeˇjsˇ´ıch prˇedpisu˚, vcˇetneˇ mozˇnyćh trestneˇpra´vnıćh du˚sledku˚ vyply´vajıćıćh z ustanovenı´ cˇa´sti druhe´, hlavy VI. dı´l 4 Trestnı´ho za´konı´ku cˇ. 40/2009 Sb.

...............

.................................. (podpis autora)

ˇ KOVAŃI´ PODE Deˇkuji vedoucı´mu sve´ bakala´rˇske´ praće Mgr. Blahoslavovi Rozborˇilovi, Ph.D za vstrˇ´ıcnost a du˚lezˇite´ rady, da´le deˇkuji PhDr. Haneˇ Sˇtrajtove´ za sezna´menı´ s enkaustikou a za zapu˚jcˇenı´ naćˇinı´. V neposlednı´ rˇadeˇ patrˇ´ı mu˚j dı´k rodineˇ a prˇ´ıteli za podporu a zna´my´m, kterˇ´ı se ochotneˇ pustili do malovańı´.

...............

.................................. (podpis autora)

OBSAH ´ vod U

6

1

. . . . .

7 7 7 8 8 9

. . . . . . . . . . . . . . . .

12 12 13 14 14 14 14 15 15 15 15 16 16 16 16 16 17

. . . . . . .

19 19 20 21 23 23 24 24

2

3

4

Teoreticka´ cˇa´st 1.1 Enkaustika . . . . . . . . . 1.1.1 Historie enkaustiky 1.2 Estetika enkaustiky . . . . 1.2.1 Vy´tvarna´ rizika . . 1.2.2 Barvy . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

Technologie 2.1 Vosky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Podklady . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Pomu˚cky a na´stroje . . . . . . . . . . . 2.3.1 Enkausticka´ zˇehlicˇka . . . . . . 2.3.2 Enkausticke´ pero . . . . . . . . 2.3.3 Enkausticky´ kotlı´k . . . . . . . 2.3.4 Sˇkrabky . . . . . . . . . . . . . 2.3.5 Horkovzdusˇna´ pistole . . . . . . 2.3.6 Specia´lnı´ houbicˇky . . . . . . . 2.3.7 Sklokeramicka´ a kovova´ plotna 2.3.8 Razı´tka . . . . . . . . . . . . . 2.3.9 Sˇteˇtce . . . . . . . . . . . . . . ´ drzˇba a cˇisteˇnı´ . . . . . . . . . 2.3.10 U 2.3.11 Zafixovańı´ obra´zku . . . . . . . 2.4 Pracovnı´ plocha . . . . . . . . . . . . . 2.5 Technologicky´ postup . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

Arteterapie 3.1 Filozofie arteterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Historie arteterepie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Enkaustika v arteterapii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Seniorˇi jako cı´lova´ skupina pro uzˇitı´ enkaustiky v arteterapii 3.3.1 Periodizace sta´ˇr´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Bezpecˇnost praće . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.3 Praće vybranyćh osob starsˇ´ıho veˇku . . . . . . . . . Za´veˇr

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

28

4

5

Resume´

29

Literatura

30

Seznam prˇ´ıloh

33

A Prˇ´ıloha

34

B Prˇ´ıloha

42

C Prˇ´ıloha

48

5

´ VOD U S enkaustikou jsem se poprve´ setkala neda´vno a to dı´ky PhDr. Haneˇ Sˇtrajtove´. Hana Sˇtrajtova´ je rˇeditelkou deˇtske´ho domova v Tisˇnoveˇ a touto technikou tam malujı´ s deˇtmi. Enkaustika meˇ natolik zaujala, zˇe jsem zacˇala malovat enkaustickou zˇehlicˇkou i enkausticky´m perem a navsˇtı´vila jsem kurz enkausticke´ho malovańı´. Malovańı´ meˇ bavilo a vzˇdy jsem si u neˇj kra´sneˇ psychicky odpocˇala. Malovańı´ enkaustikou mi prˇijde vhodne´ pro relaxaci i pro pedagogickou cˇinnost. Bakala´rˇska´ praće je rozdeˇlena do trˇ´ı cˇa´stı´. V prvnı´, teoreticke´ cˇa´sti, ma´m za cı´l prˇedstavit enkaustiku a jejı´ historii. V kapitole o estetice enkaustiky se snazˇ´ım rozebrat jejı´ vy´hody a nevy´hody ve smyslu rizika vzniku kyćˇe. Polozˇila jsem si za cı´l aplikovat enkaustiku ve vlastnı´ praći. Na neˇkolika svyćh vlastnıćh obra´zcıćh dolozˇenyćh na konci bakala´rˇske´ praće v cˇa´sti prˇ´ıloh demonstruji mozˇnosti malby, ktere´ nabı´zı´ tato technika. Prˇeva´zˇneˇ se veˇnuji struktura´m a snazˇ´ım se doka´zat, zˇe enkausticka´ malba mu˚zˇe by´t plnohodnotne´ umeˇlecke´ dı´lo. Hlavnı´ cˇa´stı´ bakala´rˇske´ praće je soubor obra´zku˚. Tento text je prˇeva´zˇneˇ doprovodnou cˇa´stı´. Do te´to cˇa´sti bakala´rˇske´ praće jsem take´ zarˇadila kapitolu veˇnovanou barva´m. Druha´ cˇa´st se zaby´va´ technologiı´. Objevujı´ se zde vosky jako hlavnı´ materia´l potrˇebny´ k malovańı´. Jako dalsˇ´ı jsou uvedeny podklady, kde jsou vypsane´ prˇ´ıpustne´ i neprˇ´ıpustne´ plochy pro malovańı´. V kapitole prˇ´ıstroje a na´stroje jsou vypsańy nejzna´meˇjsˇ´ı a nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ı potrˇeby k malovańı´ enkaustikou. Dalsˇ´ı du˚lezˇita´ cˇa´st se zaby´va´ prˇ´ıpraveˇ pracovnı´ plochy. V neposlednı´ rˇadeˇ je zde podrobneˇ popsań pracovnı´ postup malby. V poslednı´ cˇa´sti nazvane´ „Arteterapie“ je cı´lem sezna´mit se za´sadami arteterapie a s jejı´ historiı´. Nacha´zı´ se tu kapitola veˇnovana´ enkaustice v arteterapii. Poslednı´ cˇa´stı´ jsou seniorˇi jako cı´lova´ skupina pro uzˇitı´ enkaustiky v arteterapii, kde uva´dı´m periodizaci sta´rˇ´ı, du˚lezˇity´ text o sezna´menı´ s bezpecˇnostı´ praće a praće vybranyćh osob starsˇ´ıho veˇku.

6

1

´ CˇA ´ ST TEORETICKA

1.1

Enkaustika

Enkaustika je nena´rocˇna´ tvorˇiva´ cˇinnost jak na cˇas, tak i prostoroveˇ a financˇneˇ. Jde o malovańı´ a kreslenı´ horky´m roztaveny´m voskem, kdy se vosk mı´seny´ s barevny´mi pigmenty dobrˇe pojı´ s podkladem. Neˇkdy se uva´dı´ i mozˇnost nana´sˇenı´ vosku za studena. Takova´ smeˇs je tvorˇena prˇ´ırodnı´m nebo beˇleny´m vcˇelı´m voskem, pryskyrˇicˇny´mi laky a olejovy´mi barvami nebo barevny´mi pigmenty. My ale budeme malovat jizˇ hotovy´mi koupeny´mi vosky, ktere´ jsou specia´lneˇ vyrobene´ pro malovańı´ s enkaustickou zˇehlicˇkou. Technickyćh postupu˚ i mozˇnostı´ vyuzˇitı´ povrchu˚ je mnoho. My si zmıńı´me neˇkolik nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ıch. V dnesˇnı´ uspeˇchane´ dobeˇ je malovańı´ touto metodou uklidnˇujıćı´ relaxacˇnı´ a soucˇasneˇ tvorˇive´. Touhle technikou mu˚zˇe malovat opravdu kazˇdy´, i ten, ktery´ nikdy nic nenamaloval. Je vhodna´ pro vsˇechny veˇkove´ skupiny. Enkaustika je ve sveˇteˇ velmi rozsˇ´ırˇena´ a na internetu mu˚zˇeme najı´t spoustu videı´ a na´vodu˚, jak malovat. Pomeˇrna´ veˇtsˇina z nich je vsˇak v anglicke´m jazyce. Pro zacˇa´tecˇnı´ky postacˇ´ı za´kladnı´ vybavenı´, jako je enkausticka´ zˇehlicˇka, specia´lnı´ enkausticke´ vosky a enkausticke´ papı´ry. Existuje take´ velika´ sˇka´la pomu˚cek, ktere´ na´m usnadnı´ praći s vosky a na papı´ru vytva´rˇejı´ zajı´mave´ vzory a efekty. [1]

1.1.1

Historie enkaustiky

Tato technika je zna´ma´ jizˇ z antiky a je heleńisticko-egejske´ho pu˚vodu. Nana´sˇenı´ horke´ho ˇ ´ımane´. Zrod enkaustiky je vosku na podklad vyuzˇ´ıvali jizˇ starˇ´ı Egypt’ane´, Rˇekove´ a R datovań prˇiblizˇneˇ 500 let prˇ. n. l. Slovo enkaustika je odvozeno od starorˇecke´ho za´kladu kaustikos, neboli schopny´ horˇet, vypa´lit, vpa´lit cˇi zahrˇa´t a slovo encaustic by se dalo prˇelozˇit jako malovany´ voskem. Dle rˇ´ımske´ho historika Plinia se enkausticka´ malba pouzˇ´ıvala prˇedevsˇ´ım pro malbu soudobyćh portre´tu a pro vyobrazenı´ mytologickyćh vy´jevu˚. Tehdy k malbeˇ pouzˇ´ıvali zvla´sˇt’ prˇipraveny´ a rozpusˇteˇny´ vcˇelı´ vosk, ktery´ se trˇel s prˇ´ırodnı´mi barevny´mi pigmenty, ktere´ se vytvrzovaly prˇ´ımeˇsı´ sˇelaku a damarove´ pryskyrˇice. Vosk se horkem spojil a vpaloval do prˇipravene´ho podkladu. I dnes se pouzˇ´ıva´ smeˇs beˇlene´ho vcˇelı´ho vosku, pra´sˇkove´ pigmenty a zhruba deset procent damarove´ pryskyrˇice, ktera´ zajisˇt’uje tvrdost a odolnost vosku. [1, 2, 3] Pravdeˇpodobneˇ nejstarsˇ´ımi malbami jsou rˇ´ımsko-egyptske´ drˇeveˇne´ desky, ktere´ se nasˇly prˇiblizˇneˇ 100-300 let n. l. v Egypteˇ jako pohrˇebnı´ portre´ty na mumiıćh. K malbeˇ bylo pravdeˇpodobneˇ vyuzˇito sˇpachtlı´ a sˇteˇtcu˚. Na´dobka s barevnou voskovou smeˇsı´ se zahrˇ´ıvala nad ohneˇm. Portre´tnı´ malby jsou k videˇnı´ v muzeu v hlavnı´m meˇsteˇ Egypta v Ka´hirˇe. Je to nejzna´meˇjsˇ´ı a nejzachovalejsˇ´ı sbı´rka, ktera´ cˇinı´ kolem 900 maleb a podle mı´sta na´lezu dostali na´zev Fajjunske´ mumiove´ portre´ty. Jsou z obdobı´ rˇ´ımske´ nadvla´dy v Egypteˇ. Malby

7

jsou malovańy enkaustikou a temperami, prˇicˇemzˇ obrazy, ktere´ byly malovane´ voskem, se zachovaly v lepsˇ´ı kvaliteˇ, nezˇ obrazy malovane´ temperami. Prˇedevsˇ´ım dı´ky odolnosti vosku proti vlhkosti a blednutı´ barvy. [1, 2, 3] Zna´my´ je take´ pojem enkaustace, cozˇ je „napojenı´ prˇedmeˇtu˚ voskem za ućˇelem zvy´sˇenı´ odolnosti proti vlhkosti a necˇistoteˇ.“1 O mnoho let pozdeˇji, v 17. stoletı´, byly v Neapoli a v Pompejıćh nalezeny enkausticke´ malby. Dalsˇ´ı malby malovane´ horky´m voskem jsou k videˇnı´ v Nove´m palaći ve meˇsteˇ Postupim v Neˇmecku a tyto jsou malby na´steˇnne´. V minulosti se smeˇsı´ z pryskyrˇice a horke´ho vosku malovaly boky cˇlunu˚, na´teˇr byl vyuzˇ´ıvań pro sve´ dobre´ izolacˇnı´ a ochranne´ vlastnosti. Barevny´m voskem se take´ dobarvoval mramor nebo terakota. [1, 2, 3] Enkaustika se ve staroveˇku dı´ky dostupneˇjsˇ´ım levneˇjsˇ´ım materia´lu˚m, jako tempera a olej, postupneˇ prˇestala vyuzˇ´ıvat. Tato technika byla znovu objevena v polovineˇ 19. stoletı´ v Neˇmecku, dı´ky zavedenı´ a rozsˇ´ırˇenı´ elektrˇiny do pru˚myslu a domaćnostı´, kdy se zacˇaly vyra´beˇt elektricky vyhrˇ´ıvane´ misky, plochy, palety, tuzˇky, pera, desky a dalsˇ´ı na´stroje. Nejveˇtsˇ´ı vy´hodou enkausticke´ malby je jejı´ dlouha´ trvanlivost. [1, 2, 3, 4]

1.2

Estetika enkaustiky

Enkausticka´ malba nabı´zı´ sˇiroke´ spektrum mozˇnostı´ fina´lnı´ho vzhledu. Da´va´ prostor k malovańı´ malyćh obra´zku˚ i neˇkolik metru˚ velkyćh obrazu˚. U enkausticke´ malby je vy´hodou, zˇe lze docı´lit efektu plasticˇnosti, ktery´ ji propu˚jcˇujı´ vrstvy nanesene´ho vosku. Vosk lze donekonecˇna nana´sˇet a vrstvit. Dı´ky vosku se enkausticke´ malby dajı´ donekonecˇna prˇetva´rˇet. Ru˚zny´mi pohyby enkausticke´ zˇehlicˇky lze na podkladu vytvorˇit nejru˚zneˇjsˇ´ı struktury. Vzhled tak mu˚zˇe by´t velmi rozmanity´. Prˇi praći se specia´lnı´mi vosky ma´ vy´sledna´ malba kra´snou sytou barvu, ktera´ ani po neˇkolika letech nevybledne. „Malba ma´ zvla´sˇtnı´ nenapodobitelne´ kouzlo v relie´fneˇ vrstvenyćh barvaćh a jejich voskove´m lesku“2 . Voskem je mozˇne´ nana´sˇet i vrstvy glazur. Malba je sta´la´ v ohybu, specia´lnı´ enkausticky´ vosk ma´ dobrou prˇilnavost, nepraska´ a neopada´va´. Enkausticky´ obraz je odolny´ proti vodeˇ a vlhkosti a ma´ dlouhou trvanlivost.

1.2.1

Vy´tvarna´ rizika

Celkoveˇ se da´ rˇ´ıci, zˇe veˇtsˇina lidı´ chce, aby jejich obra´zek vypadal dobrˇe, prˇedevsˇ´ım osoby bez umeˇlecke´ho vzdeˇlańı´ majı´ tendenci tvorˇit dı´la lı´biva´ a na prvnı´ pohled uspokojiva´. Malujı´ podle neorigina´lnıćh na´meˇtu˚. Pouzˇ´ıvajı´ vosky v za´kladnıćh barvaćh, nesnazˇ´ı se je ´ Z Bohumı´r. Maly´ slovnı´k vy´tvarne´ho umeˇnı´. Vyd. 1. Praha: Sta´tnı´ pedagogicke´ TROJAN, Raul a MRA nakladatelstvı´, 1990, s. 55 2 ´ Z Bohumı´r. Maly´ slovnı´k vy´tvarne´ho umeˇnı´. Vyd. 1. Praha: Sta´tnı´ pedagogicke´ TROJAN, Raul a MRA nakladatelstvı´, 1990, s. 55 1

8

uzˇ da´le vıće mıćhat a kombinovat, uzˇ´ıvajı´ mnoho barev na jednom obra´zku, deˇlajı´ ru˚zne´ efekty a snazˇ´ı se, aby vy´sledna´ malba meˇla konkre´tnı´ a dekorativnı´ charakter. U takove´ malby vsˇak hrozı´, zˇe vy´sledny´ obra´zek bude kyćˇovity´. Kyćˇ je „Nehodnotne´, neumeˇlecke´ a na vneˇjsˇ´ı pohled vypocˇ´ıtane´ dı´lo. Poklesla´ vy´tvarna´ hodnota v oblasti, ktera´ je blı´zka´ volne´mu umeˇnı´, ale i prˇedmeˇtu˚m uzˇite´ho umeˇnı´.“3 Technikou se da´ vyrobit mnoho peˇknyćh veˇcı´ a da´rku˚, jako za´lozˇky do knih, jmenovky, pohledy, balicı´ papı´r, krabicˇky, prˇańıćˇka, lze i tak nazdobit sˇa´tky, tricˇka a kravaty, cozˇ do jiste´ mı´ry zavańı´ uzˇity´m a rˇemeslny´m umeˇnı´m. Proto jsem nemohla jinak a v prˇ´ıloze prˇikla´da´m sve´ obra´zky, kde jsem studovala mozˇnosti enkausticke´ malby. Sve´ vy´tvory jsem malovala enkaustickou zˇehlicˇkou a enkausticky´ perem. Neˇkdy jsem obeˇ techniky spojila dohromady. Zˇehlicˇkou jsem malovala krajinky a abstrakce. Malovala jsem podle sve´ fantazie a pocitu˚. V neˇkolika pracıćh jsem se zameˇrˇila na zkoumańı´ struktur. Barvy jsem hodneˇ mıćhala a nejcˇasteˇji jsem pouzˇ´ıvala dveˇ vy´sledne´ barvy. Krajinky jsou velike´ 15x10,5 cm, abstrakce majı´ rozmeˇry 31x40 cm.

1.2.2

Barvy

Kazˇdy´ cˇloveˇk reaguje na jednotlive´ barvy jinak. Jsou barvy, ktere´ v na´s vzbuzujı´ smutek, jine´ na´m mohou prˇipadat vesele´. Tak cˇi tak, barvy v na´s vzbuzujı´ emoce a vzpomıńky na za´zˇitky. Neˇkdy jsou prˇ´ıjemne´ a vı´tane´, jindy naopak. Za´lezˇ´ı na nasˇ´ı asociaci barev s neˇktery´mi za´zˇitky. Neˇkdo mu˚zˇe mı´t barvu hneˇdou spojenou s lesem, drˇevem a bude u neˇj vyvola´vat liby´ pocit, neˇkdo ji mu˚zˇe mı´t spojenou se sˇpıńou ve meˇsteˇ a bude mı´t neprˇ´ıjemny´ pocit. Neˇktere´ barvy na´m da´vajı´ pocit povzbuzenı´, energie, napeˇtı´, jine´ klid a mı´r. [12] Studene´ barvy majı´ uklidnˇovat a teple´ barvy naopak. Mezi teple´ barvy se rˇadı´ zˇluta´, oranzˇova´ a cˇervena´. Tyto barvy povzbuzujı´, podporujı´ chut’k jı´dlu, zrychlujı´ puls a zvysˇujı´ krevnı´ tlak. Studene´ barvy jsou zelena´ a modra´ a jejich odstıńy a kombinace. Majı´ relaxacˇnı´ ućˇinek, uvolnˇujı´, zklidnˇujı´ a majı´ tlumıćı´ vliv na teˇlesne´ funkce. Modra´ barva je barvou studenou, prˇedstavuje klid, vnitrˇnı´ vyva´zˇenost. V psychoanaly´ze vyjadrˇuje modra´ barva vztah s matkou, nebo o prozˇite´m traumatu v rodineˇ. Da´le znacˇ´ı konzervativnost, sebepozorovańı´, nitro jedince a povinnosti. Cˇervena´ je veˇtsˇinou spojovańa s energiı´ a silou, extrovertnostı´ a agresivitou. Je oblı´bena´ u hyperaktivnıćh deˇtı´ a deˇtı´ mladsˇ´ıho veˇku. Lide´, kterˇ´ı vyzˇadujı´ uznańı´, potrˇebujı´ se prosadit, chteˇjı´ udeˇlat dojem, ti, kterˇ´ı chteˇjı´ jı´t vlastnı´ cestou a majı´ socia´lnı´ cı´teˇnı´, volı´ zelenou barvu. Je spojenı´m modre´ a zˇlute´, je uklidnˇujıćı´, podporuje nervovy´ syste´m. Bı´la´ znacˇ´ı nevinnosti, jemnost, cˇistotu, hygienu, u´speˇch, ale take´ naivitu, smutek, opatrnost a sklıćˇenost. S oblibou ji pouzˇ´ıvajı´ jedinci, kterˇ´ı se snazˇ´ı neˇco potlacˇit, jsou nedu˚veˇrˇivı´, majı´ poruchu centra´lnı´ho nervove´ho syste´mu, ´ Z Bohumı´r. Maly´ slovnı´k vy´tvarne´ho umeˇnı´. Vyd. 1. Praha: Sta´tnı´ pedagogicke´ TROJAN, Raul a MRA nakladatelstvı´, 1990, s. 55 3

9

nebo majı´ proble´m s alkoholem a s drogami. Jedinci hledajıćı´ nadeˇji, sˇteˇstı´ a uvolneˇnı´ preferujı´ zˇlutou. Jde o teplou barvu, ktera´ podporuje levou hemisfe´ru a dusˇevnı´ sfe´ru. Hneˇda´ barva je barvou rodiny, zemeˇ a zasta´va´ klidny´ a jednoduchy´ prˇ´ırodnı´ zˇivot. Je spojena s pokorou a odrˇ´ıkańı´m. Tato barva je oblı´bena´ u lidı´ silnyćh, spolehlivyćh, trpeˇlivyćh a zodpoveˇdnyćh. Barvou temnoty, smutku, beznadeˇje a ztra´ty je cˇerna´. Je ale take´ barvou silne´ osobnosti, neˇcˇeho tajemne´ho, strachu, depresı´ a uzavrˇenı´ se prˇed sveˇtem. Ru˚zˇova´ prˇedstavuje la´sku, naivitu a nezralost. Barvou kompromisu je sˇeda´. Vybı´rajı´ si ji workoholici a lide´ s depresı´. Fialova´ barva je barvou spirituality a duchovna. Vybı´rajı´ si ji spı´sˇe introvertnı´ lide´, ale se silnou osobnostı´. Barva oranzˇova´ je spojovańa s zˇivotnı´ energiı´, intelektem, mla´dı´m a nebojaćnostı´. Je oznacˇovańa za socia´lnı´ barvu. [9, 12] To, jak vnı´ma´me barvy, nenı´ jen za´sluhou nasˇich prozˇitku˚ a zkusˇenostı´, ale deˇdı´ se z generace na generaci. Jizˇ v dobaćh nasˇich prˇedku˚ meˇly jednotlive´ barvy sve´ vy´znamy. Kazˇda´ barva prˇedstavovala urcˇitou symboliku. Ta se rodila na za´kladeˇ sledovańı´ prˇ´ırody. Podle le´karˇe, psychoterapeuta a zakladatele analyticke´ psychologie Carla Gustava Junga, narozene´ho ve Sˇvyćarsku, je cˇloveˇk bud’extrovert, nebo introvert. Extroverti, kterˇ´ı cˇerpajı´ a da´vajı´ energii do vneˇjsˇ´ıho sveˇta, mı´vajı´ v oblibeˇ spı´sˇe teple´ bravy jako cˇervenou a zˇlutou. Naopak introverti, kterˇ´ı jsou zameˇrˇenı´ na sve´ nitro, da´vajı´ prˇednost studeny´m barva´m, a to zelene´ a modre´. K podobny´m na´zoru˚m prˇisˇli i ostatnı´ psychologove´, trˇeba neˇmecky´ psychiatr Ernst Kretchmer. Barvami a lidsky´mi city se zaby´val i sˇvyćarsky´ psychiatr Hermann Rorschach, ktery´ vytvorˇil test, ktery´m lze odhalit celou osobnost. Hlavnı´ roli hraje deset ru˚znyćh skvrn z cˇerne´ho a barevne´ho inkoustu, ktere´ se kapnou na bı´ly´ papı´r a ten se prˇelozˇ´ı na pu˚lku. Vznikne tak symetricky´ tvar, ktery´ ma´ testovane´mu neˇco prˇipomıńat. Mu˚zˇe to by´t zvı´rˇe i prˇedmeˇt, prosteˇ cokoliv. Rorschach uda´va´, zˇe extroverti se zameˇrˇujı´ v urcˇovańı´ skvrny spı´sˇe na barevnost a introverti vycha´zejı´ z tvaru˚. Test je v podstateˇ zalozˇen na tom, jaky´ majı´ lide´ vztah k barva´m. Neˇkterˇ´ı lide´ majı´ od u´tle´ho veˇku ra´di jednu urcˇitou barvu, jiny´m se oblı´bene´ barvy meˇnı´ postupem cˇasu. Dalsˇ´ı test, ktery´ vyuzˇ´ıva´ barvy, sestavil Max Lu¨scher. Test je sestaven z karet, na kteryćh byly cˇtyrˇi za´kladnı´ barvy, tmavomodra´, tmava´ zelena´ s na´dechem do modre´, oranzˇovocˇervena´ a sveˇtlozˇluta´. Tyto za´kladnı´ barvy, doplnˇovaly cˇtyrˇi barvy pomocne´: sˇeda´, fialova´, hneˇda´ a cˇerna´. Zkoumany´ meˇl za u´kol sestavit barvy podle svyćh preferencı´, od nejvıće oblı´bene´, po nejmeńeˇ oblı´benou barvu. Neza´lezˇ´ı jen na porˇadı´ barev, ale take´ na jejich vztazıćh a kombinacıćh. Protozˇe testovańı´ nebylo prˇ´ılisˇ prˇesne´, tak se Lu¨scheru˚v test jesˇteˇ rozsˇ´ırˇil o neˇkolik barev a barevnyćh karet. Test tvorˇ´ı celkem sedmdesa´t trˇi barevnyćh polı´ z dvaceti peˇti barev. I kdyzˇ ma´ kazˇdy´ zkoumany´ jedinec sve´ oblı´bene´ barvy a tı´m svoji barevnou stupnici, obecne´ vy´znamy barev jsou sta´le´. Mezi trˇi barvy, ktere´ se nejvıće objevovaly na pomyslne´m vrcholu pyramidy, byla modra´, po nı´ cˇervena´ a na trˇetı´ prˇ´ıcˇce se umı´stila zelena´. [12] U praveˇkyćh jeskynnıćh malı´ˇru˚ meˇla barva pouze doplnˇujıćı´m vy´znam, hlavnı´ roli zde hra´l tvar. Ve stare´m Egypteˇ meˇla barva u´lohu symbolickou a napoma´hala objasnit, o co

10

ˇ ´ımeˇ da´vali prˇednost liniı´m a tvaru˚m a barva v malbeˇ vlastneˇ jde. V anticke´m Rˇecku a R meˇla podrˇadne´ postavenı´. Naopak v krˇest’anskyćh kostelech to barvami maleb a skleneˇnyćh oken jen hy´rˇilo, vsˇe bylo bohateˇ zdobene´. Te´zˇ si zakla´dali na symbolice barev. V renesanci tato symbolika uzˇ opeˇt du˚lezˇita´ nenı´. Za du˚lezˇite´ se povazˇuje kresba, linie a geometricka´ prˇesnost. V baroku se negativnı´ mıńeˇnı´ o barveˇ opeˇt zavrhlo. V neoklasicismu majı´ na barvu na´zor jako v antice. Azˇ v modernı´m umeˇnı´ se barva opeˇt dosta´va´ na vy´slunı´. Na impresionisticke´m obraze vı´teˇzı´ barvy prˇed liniemi a tvary. [12]

11

2 2.1

TECHNOLOGIE Vosky

Nejzna´meˇjsˇ´ım slozˇenı´m enkaustickyćh vosku˚ je 80-85% vcˇelı´ho vosku (rafinovane´ho zesveˇtlene´ho a vycˇisˇteˇne´ho) a cca 20% pigmentu˚, damarove´ pryskyrˇice a karnaubske´ho vosku. Damarova´ pryskyrˇice se do vosku prˇida´va´ pro zajisˇteˇnı´ tvrdosti a pevnosti a karnaubsky´ vosk zase doda´va´ patrˇicˇny´ lesk a ma´ vysˇsˇ´ı teplotu tańı´, cˇ´ımzˇ prodluzˇuje cˇas na aplikaci. Existuje mnoho nejru˚zneˇjsˇ´ıch slozˇenı´, ale za´klad je vzˇdy vcˇelı´ vosk. Vosky jsou odolne´ vu˚cˇi vlhkosti a rozkladu a jsou sta´le´ na sveˇtle. Bod tańı´ majı´ kolem 65 °C a nejsou toxicke´. Teplota tańı´ se meˇnı´ v za´vislosti na mnozˇstvı´ barevne´ho pigmentu ve vosku. Prˇi vysoke´m mnozˇstvı´ pigmentu tak vosk taje azˇ prˇi vysˇsˇ´ı teploteˇ a hu˚rˇe se roztı´ra´. Po roztavenı´ vosky prˇ´ıjemneˇ vonı´, kra´sneˇ se ta´hnou, jsou hladke´, majı´ sytou barvu, dobrˇe se roztı´rajı´ a dobrˇe kryjı´. Jestli ma´ vosk spra´vnou teplotu pro malbu pozna´me, kdyzˇ si postavı´me zˇehlicˇku kolmo k podlozˇce a prˇilozˇ´ıme vosk: pokud vosk ste´ka´ prˇ´ılisˇ rychle, snı´zˇ´ıme teplotu zˇehlicˇky, pokud je vosk prˇ´ılisˇ tuhy´, na termostatu zˇehlicˇky teplotu prˇida´me. Vosk se prˇi vysoke´ teploteˇ prˇepaluje a cˇadı´. Vosk by meˇl mı´t konzistenci rˇ´ıdke´ho medu. [1, 2, 3, 5] Vosky se vyra´beˇjı´ ve vsˇech odstıńech, i v barvaćh zlate´, strˇ´ıbrne´, bronzove´ a perlet’ove´, ktere´ majı´ prˇ´ıdavek kovu. Zasychajı´ rychle jako klasicky´ vosk a hotova´ malba se prˇetı´ra´ hadrˇ´ıkem nebo papı´rovy´m ubrouskem pro dosazˇenı´ lesku. Za´kladnı´ barvy se dajı´ zesveˇtlit nebo ztmavit prˇidańı´m bı´le´ nebo cˇerne´ barvy. I zde platı´, zˇe at’ smıćha´me jake´koliv dveˇ barvy, vzˇdycky vznikne barva tmavsˇ´ı. Barvy se dajı´ ru˚zneˇ promıćha´vat, bud’ prˇ´ımo na zˇehlicˇce, nebo azˇ tahy na papı´rˇe. Pro malovańı´ je du˚lezˇite´ mı´t bezbarvy´ pru˚hledny´ vosk. Ma´ jemneˇ nazˇloutlou barvu. Tento vosk se neˇkdy pouzˇ´ıva´, pokud chceme dosa´hnout efektu rozpitı´ barvy a to tak, zˇe se obra´zek pokryje tenkou vrstvou prˇedtı´m, nezˇ zacˇneme malovat barvami. Da´ se pouzˇ´ıt i k rˇedeˇnı´ barvy, ale jeho nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı u´lohou je cˇisteˇnı´ enkausticke´ zˇehlicˇky a dalsˇ´ıch na´stroju˚ a prˇ´ıstroju˚. Pro malbu se dajı´ pouzˇ´ıt i beˇzˇne´ deˇtske´ voskovky. Jsou sice levneˇjsˇ´ı, ale nemajı´ tak syte´ barvy a lesk jako specia´lnı´ enkausticke´ vosky. Pokud chcete experimentovat, dajı´ se pouzˇ´ıt te´meˇrˇ jake´koliv vosky, jako naprˇ´ıklad vcˇelı´ barevne´ pla´stve, tenke´ voskove´ folie vhodne´ pro vykrajovańı´, studene´ barevne´ vosky v ampulıćh nebo bı´ly´ rezerva´zˇnı´ (odkry´vacı´ technika) vosk, ale nejvhodneˇjsˇ´ı jsou specia´lnı´ enkausticke´ vosky ze vcˇelı´ho vosku. K technice krakelovańı´, cozˇ je vytvorˇenı´ prasklinek na povrchu, se pouzˇ´ıva´ cˇisty´ parafıń. Jako na´hrada za vcˇelı´ vosk je ale nevhodny´, protozˇe praska´, odlupuje se a s dalsˇ´ı nanesenou vrstvou se nespojı´. [1, 2, 4]

12

2.2

Podklady

Drˇ´ıve se nejcˇasteˇji malovalo na drˇeveˇne´ desky, napnute´ pla´tno nebo na zdi prˇi vy´zdobaćh freskami. V dnesˇnı´ dobeˇ je nejvıće pouzˇ´ıvań nesavy´ papı´r, protozˇe nejvhodneˇjsˇ´ı pro malbu je hladky´ povrch. U po´rovityćh podkladu˚ je vhodne´ nane´st tenkou vrstvu pru˚hledne´ho vosku a povrch tak sjednotit. Ve specializovanyćh prodejnaćh lze zakoupit specia´lnı´ enkausticky´ papı´r, ktery´ ma´ hladky´ povrch, podobny´ krˇ´ıdove´mu, je ale o neˇco tvrdsˇ´ı a lesklejsˇ´ı nezˇ papı´r krˇ´ıdovy´. Specia´lnı´ enkausticky´ papı´r se vsˇak da´ nahradit i levneˇjsˇ´ı variantou pro zacˇa´tecˇnı´ky a to zadnı´ stranou kalenda´rˇe, ktery´ ma´ lesˇteˇny´ krˇ´ıdovy´ povrch. Vhodne´ jsou i fotograficke´ papı´ry. Dı´ky nesave´mu povrchu mu˚zˇeme malbu donekonecˇna meˇnit a prˇetva´rˇet. Kromeˇ klasicke´ho bı´le´ho papı´ru se vyra´beˇjı´ i barevne´ enkausticke´ papı´ry. Malovat lze i na klasicky´ papı´r, ale prˇi praći s tı´mto papı´rem bychom nemohli vyuzˇ´ıt sˇkrabek ani hranu zˇehlicˇky, kterou se da´ vosk na nesave´m papı´rˇe odhrnout, a jde tak vytvorˇit kresba, jelikozˇ vynikne bı´la´ podkladova´ barva papı´ru. Do save´ho papı´ru se vosk vpije a neda´ se uzˇ da´le tvarovat ani odhrnovat. Papı´r by meˇl by´t silneˇjsˇ´ı nezˇ obycˇejny´ klasicky´ papı´r, aby se prˇ´ılisˇ neohy´bal a vydrzˇel tlak zˇehlicˇky a nevlnil se cˇi neroloval. [3] Malovat a kreslit je mozˇne´ i na svıćˇky vsˇech tvaru˚ a velikostı´ a udeˇlat z nich tak nevsˇednı´ a origina´lnı´ svıćˇky. Enkaustika ma´ sˇiroke´ vyuzˇitı´ a tuto metodu malovańı´ lze aplikovat te´meˇrˇ na jaky´koliv povrch, jako jsou drˇevotrˇ´ıskove´ desky, karton, lepenka, sklo, kov, plast, keramika nebo skorˇa´pky od vajıćˇek. Nevy´hoda malovańı´ na sklo cˇi keramiku je, zˇe vosk nelze nijak zafixovat. Povrch tak mu˚zˇeme opakovaneˇ cˇistit a malovat znovu. Prˇednostı´ u tvrdyćh podkladu˚ je mozˇnost nana´sˇet velke´ mnozˇstvı´ vosku, anizˇ by se ohybem vosk odsˇtı´pl, a vytvorˇit tak relie´f. Oblı´bena´ je malba na sˇepsovane´ pla´tno, ktera´ prˇipomıńa´ olejomalbu. Stejneˇ tak dobrˇe, jako se specia´lnı´mi enkausticky´mi papı´ry, se da´ pracovat i s textilem. Vhodneˇjsˇ´ı jsou prˇ´ırodnı´ materia´ly, ale po otestovańı´ na kousku la´tky lze pouzˇ´ıt i textil synteticky´. Tato technika nenı´ prˇ´ılisˇ vhodna´ na textil urcˇeny´ pro oblecˇenı´, jelikozˇ se vy´robek mu˚zˇe pra´t jen rucˇneˇ a v teploteˇ vody do 30°, jinak hrozı´ posˇkozenı´ vy´tvoru. Proto je vhodneˇjsˇ´ı textil, ktery´ se nepere v pracˇce, jako jsou pla´teˇne´ tasˇky, la´tkove´ boty, za´steˇry, klobouky, peneˇzˇenky a tak podobneˇ. Nebo textil na jednora´zove´ pouzˇitı´ naprˇ´ıklad karnevalove´ kosty´my. Malovat voskem mu˚zˇeme rovnou na textil, nebo mu˚zˇeme obra´zek nejdrˇ´ıve namalovat na krˇ´ıdovy´ papı´r a pak prˇes zˇehlicˇku otisknout na la´tku. Tvorˇit se da´ na ru˚zne´ materia´ly, vhodneˇjsˇ´ı jsou vsˇak hladsˇ´ı povrchy. Pro tvorbu na drˇevo nebo nerovne´ povrchy je vhodneˇjsˇ´ı pouzˇ´ıt enkausticke´ pero. Dajı´ se jı´m vytvorˇit obrysy, linie, detaily nebo cela´ kresba. Enkausticke´ pero ma´ nespocˇet na´stavcu˚ a slouzˇ´ı pro kreslenı´ nebo dokreslenı´ obrazu.

13

2.3

Pomu˚cky a na´stroje

2.3.1

Enkausticka´ zˇehlicˇka

„Za´kladnı´ pomu˚ckou pro praći s vosky je zˇehlicˇka“4 Enkausticka´ zˇehlicˇka je podobna´ klasicke´ zˇehlicˇce, jen je mensˇ´ı a lehcˇ´ı. Existujı´ trˇi typy enkaustickyćh zˇehlicˇek, modra´, cˇervena´ a zelena´. Prˇ´ıstroj ma´ vyhrˇ´ıvanou kovovou desticˇku, odnı´matelny´ drzˇa´k, dı´ky ktere´mu se z zˇehlicˇky mu˚zˇe sta´t horka´ plotyńka, termostat a elektrickou sˇnˇu˚ru. Pod kovovou deskou je kana´lek, ktery´ slouzˇ´ı k odva´deˇnı´ prˇebytecˇne´ho vosku. K zˇehlicˇce se da´ prˇikoupit i neˇkolik na´stavcu˚, naprˇ´ıklad hladke´ kovove´ plochy nebo plochy s vyhloubeninami, ktere´ pak slouzˇ´ı podobneˇ, jako malı´rˇske´ palety. K malbeˇ se da´ pouzˇ´ıt i klasicka´ nenaparˇovacı´ zˇehlicˇka, ma´ vsˇak tu nevy´hodu, zˇe jejı´ horka´ plocha je prˇ´ılisˇ velka´, u staryćh modelu˚ se neda´ prˇesneˇ nastavit teplota, nema´ odva´deˇcı´ kana´lek na vosk a uzˇ bychom ji nejspı´sˇ nikdy tak dobrˇe nevycˇistili, aby se s nı´ dalo znovu zˇehlit. Proto, chceme-li ji pouzˇ´ıt, musı´me dba´t zvy´sˇenyćh bezpecˇnostnıćh opatrˇenı´, protozˇe vosk je snadno vzneˇtlivy´. Prˇi praći s zˇehlicˇkou da´va´me pozor na to, abychom sˇnˇu˚rou nechteˇneˇ nesetrˇeli jesˇteˇ nezaschly´ vosk z obra´zku. ´ drzˇba zˇehlicˇky je jednoducha´. Zˇehlicˇka se cˇistı´ jesˇteˇ za tepla. Zˇehlicˇku cˇistı´me U pru˚beˇzˇneˇ prˇi malovańı´ papı´rovy´m ubrouskem nebo bavlneˇny´m hadrˇ´ıkem, abychom si prˇi nove´m nana´sˇenı´ barvy neusˇpinili obra´zek zbytky staryćh barev. Pro du˚kladne´ vycˇisteˇnı´ zˇehlicˇky se roztavı´ pru˚hledny´ vosk, ktery´ se roztı´ra´ papı´rovy´m ubrouskem, a tı´m se plocha vycˇistı´. Nesmı´ se zapomenout vycˇistit i spa´ry zˇehlicˇky.

2.3.2

Enkausticke´ pero

Kdyzˇ chceme vytvorˇit kresbu, detaily, cˇa´ry, pı´smo, poslouzˇ´ı na´m k tomu specia´lnı´ elektricke´ enkausticke´ pero, ktere´ ma´ i mnoho na´stavcu˚ jako hrot, mini zˇehlicˇku, sˇteˇtec, cˇtverec, obde´lnı´k, maly´ a velky´ troju´helnı´k, ova´l, kruh a dalsˇ´ı. Pero ma´ vyhrˇ´ıvane´ kovove´ zakoncˇenı´, umeˇlohmotne´ drzˇadlo a elektrickou sˇnˇu˚ru se za´strcˇkou. S enkausticky´m perem se kreslı´ obdobneˇ jako s perem namaćˇeny´m v inkoustu. Jen se mı´sto inkoustem kreslı´ voskem.

2.3.3

Enkausticky´ kotlı´k

Jako dalsˇ´ı zpu˚sob pro vytvorˇenı´ kresby mu˚zˇe slouzˇit enkausticky´ kotlı´k, ktery´ je elektricky vyhrˇ´ıvany´ a prˇipraveny´ k cˇinnosti prˇiblizˇneˇ do deseti minut. V te´to male´ horke´ na´dobce 4ˇ

´ , Jana. Encaustic: Malovańı´ voskem. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palacke´ho v SKOLAUDYOVA Olomouci, 2008, s. 8

14

se rozpousˇteˇjı´ a mıćhajı´ vosky. Pak s nimi lze malovat na´stroji, ktere´ budete namaćˇet v kotlı´ku, nebo mu˚zˇete vosk nechat vyte´kat na papı´r u´zkou trubicˇkou.

2.3.4

Sˇkrabky

Da´le se dajı´ pouzˇ´ıt ru˚zne´ druhy sˇkrabek, kteryćh je v obchodech neprˇeberne´ mnozˇstvı´. K dostańı´ jsou jak s u´zky´mi hroty pro jemnou kresbu, tak trˇeba s lopatkovity´m tvarem pro sesˇkra´bnutı´ veˇtsˇ´ıho mnozˇstvı´ vosku. Dajı´ se koupit i pryzˇove´ sˇkrabky, ktere´ odola´vajı´ vysoky´m teplota´m, dı´ky cˇemuzˇ se dajı´ vyuzˇ´ıt i pro malovańı´ a majı´ je v neˇkolika ru˚znyćh velikostech. Kdyzˇ nechceme kupovat, mu˚zˇeme se porozhle´dnout a jisteˇ objevı´me spoustu veˇcı´, ktere´ se dajı´ pouzˇit a vyzkousˇet, jako stary´ hrˇeben, sˇpachtle, sˇkrabka na skla auta, stara´ kreditnı´ karta, plastova´ cukra´rˇska´ zdobı´tka a tak da´le.

2.3.5

Horkovzdusˇna´ pistole

Pro dalsˇ´ı efekty slouzˇ´ı horkovzdusˇna´ pistole. Pouzˇ´ıt mu˚zˇeme i obycˇejny´ feń. Vosk si rozehrˇejeme na sˇpicˇce zˇehlicˇky a ka´pneme ho na obra´zek. Vosk pak rozfouka´me. Vzniknou tak zajı´mave´ plochy, ktere´ pak mu˚zˇeme domalovat enkausticky´m perem. Rozfouka´vat vosk lze i na zaschnute´m jizˇ povoskovane´m papı´rˇe.

2.3.6

Specia´lnı´ houbicˇky

Pro tecˇkovane´ struktury se dajı´ pouzˇ´ıt specia´lnı´ houbicˇky odola´vajıćı´ vysoky´m teplota´m. Jsou pore´znı´ a vyrobeny z kaucˇuku. Houbicˇku polozˇ´ıme do roztavene´ho vosku a nasa´kly´ vosk prˇeneseme dotykem z houbicˇky na obraz. Podle velikosti po´ru˚ a tvrdosti houbicˇek, ktere´ pouzˇijeme, se lisˇ´ı vy´sledne´ efekty na obra´zku. Levneˇjsˇ´ı variantou je houbicˇka na na´dobı´ nebo na umy´vańı´. Houbicˇky bychom meˇli pouzˇ´ıvat na podobne´ barvy, protozˇe barvu z houbicˇky nikdy zcela nevycˇistı´me a mohli bychom si nechteˇneˇ zasˇpinit obra´zek jinou starou barvou.

2.3.7

Sklokeramicka´ a kovova´ plotna

Dalsˇ´ı mozˇnosti malby nabı´zı´ elektricka´ sklokeramicka´ nebo kovova´ plotna, ktera´ se pouzˇ´ıva´ pro malbu na teple´m papı´ru. Prˇed zapnutı´m desky si obra´zek prˇilepı´me lepicı´ pa´skou, aby se na´m prˇi kreslenı´ nehy´bal. Nastavı´me teplotu, necha´me plotnu rozehrˇa´t, vezmeme si vosky a mu˚zˇeme malovat. Bohuzˇel je sklokeramicka´ plotna financˇneˇ na´rocˇneˇjsˇ´ı. Tuhle malbu lze prova´deˇt i na polozˇene´ zˇehlicˇce, nebo prˇi dokoupenı´ enkausticke´ desticˇky, ktera´ se prˇipevnı´ na zˇehlicˇku.

15

2.3.8

Razı´tka

Dalsˇ´ı pomu˚ckou jsou specia´lnı´ razı´tka. Razı´tek existuje velke´ mnozˇstvı´. Prvnı´ mozˇnost je namocˇit razı´tko do inkoustove´ barvy a po vytisknutı´ na obra´zek nane´st vrstvu pru˚hledne´ho vosku. Druhou variantou je namocˇit razı´tko do horke´ho vosku a tisknout. Razı´tko si mu˚zˇeme vyrobit z kusu vyrˇezane´ gumy, krajky, hrubeˇ tkane´ho textilu nebo omı´tacı´ mrˇ´ızˇky, ktere´ nalepı´me na drˇeveˇny´ sˇpalıćˇek.

2.3.9

Sˇteˇtce

Sˇteˇtce se prˇi malovańı´ voskem dajı´ pouzˇ´ıt take´, vhodneˇjsˇ´ı vsˇak jsou ty s tvrdsˇ´ımi sˇteˇtinami a meˇli by by´t z prˇ´ırodnıćh vlasovyćh vla´ken, aby se teplem neposˇkodily. Zbytky vosku se ze sˇteˇtcu˚ sˇpatneˇ odstranˇujı´, proto bychom meˇli mı´t na kazˇdou barvu vyhraneˇny´ jeden sˇteˇtec, nebo alesponˇ zvla´sˇt’sˇteˇtec na sveˇtle´ a tmave´ barvy.

2.3.10

´ drzˇba a cˇisteˇnı´ U

Na cˇisteˇnı´ vsˇech prˇ´ıstroju˚ a na´stroju˚ se pouzˇ´ıvajı´ papı´rove´ ubrousky nebo kus la´tky a pru˚hledny´ vosk.

2.3.11

Zafixovańı´ obra´zku

Abychom prˇedesˇli posˇkozenı´ a posˇkra´bańı´ vy´sledne´ho obrazu, tak se po vylesˇteˇnı´ obra´zku papı´rovy´mi ubrousky nebo hadrˇ´ıkem pouzˇ´ıva´ na zafixovańı´ malby fixativ, ktery´ za´rovenˇ doda´va´ vosku pevnost a lesk barveˇ. Nana´sˇ´ı se sˇteˇtcem a da´ se pouzˇ´ıt i prˇi glazovańı´, kdyzˇ jej smıćha´me s pigmentem cˇi akrylovy´mi barvami. Obra´zek mu˚zˇeme prˇestrˇ´ıkat i lakem na vlasy, alesponˇ ve trˇech vrstvaćh. Dalsˇ´ı mozˇnostı´ je umı´stit hotovy´ obraz pod sklo. Vosk by se nemeˇl doty´kat skla, proto je vhodne´ pouzˇ´ıt paspartu. [2]

2.4

Pracovnı´ plocha

Malovat mu˚zˇeme vsedeˇ cˇi ve stoje, podle toho, co kdo preferuje. Pro pracovnı´ plochu dobrˇe poslouzˇ´ı stu˚l, na ktere´m si rozprostrˇeme noviny a v mı´steˇ kde budeme pokla´dat papı´r pro malovańı´, polozˇ´ıme vrstvu la´tky nebo slozˇene´ noviny. Plochu pod obra´zkem potrˇebujeme meˇkkou, pruzˇnou a rovnou. Noviny pod obra´zkem cˇasto vymeˇnˇujeme, protozˇe zbytky barev z podkladu bychom si mohli nechteˇneˇ prˇene´st na zˇehlicˇku, a obra´zek tak usˇpinit. Protozˇe budeme pracovat s horky´m prˇ´ıstrojem, je vhodne´ si prˇedem nachystat vsˇe, co budeme potrˇebovat. Do krabicˇky si vlozˇ´ıme prˇedem vybrane´ vosky, aby se na´m prˇi malovańı´ nerozkuta´lely. Je dobre´ da´vat zvla´sˇt’ do krabicˇky sveˇtle´ vosky, aby se teplem

16

neumazaly od tmavyćh barev. Budeme potrˇebovat minima´lneˇ jednu elektrickou za´strcˇku, to podle toho, s kolika prˇ´ıstroji budeme pracovat. Take´ si nesmı´me zapomenout nachystat papı´rove´ ubrousky nebo kus la´tky, do ktere´ budeme zˇehlicˇku prˇi cˇisteˇnı´ otı´rat. Zˇehlicˇku zpravidla nastavujeme kolecˇkem na teplotu low nebo jednu „tecˇku“. V pru˚beˇhu malovańı´ budeme teplotu bud’prˇida´vat, nebo ubı´rat. Na optima´lnı´ teplotu zkousˇenı´m prˇijdeme sami. Zby´va´ jen nachystat papı´ry, na ktere´ budeme malovat a kreslit.

2.5

Technologicky´ postup

1. Nachysta´me si enkaustickou zˇehlicˇku, kterou zapojı´me do za´suvky a regula´tor teploty nastavı´me do strˇednı´ polohy. Optima´lnı´ teplotu regulujeme kolecˇkem. Prˇi spra´vneˇ zvolene´ teploteˇ vosky pomalu ste´kajı´ po nakloneˇne´ zˇehlicˇce. Prˇi vysoke´ teploteˇ jsou vosky prˇ´ılisˇ tekute´, vrstva vosku je tenka´, vosky se prˇepalujı´ a cˇadı´. 2. Na rozehrˇa´tou enkaustickou zˇehlicˇku, horkou plochou otocˇenou vzhu˚ru, prˇilozˇ´ıme vybrane´ enkausticke´ vosky, ktere´ necha´me na zˇehlicˇce rozta´t. Pote´ zˇehlicˇku otocˇ´ıme o 180° a prˇilozˇ´ıme na specia´lnı´ enkausticky´ papı´r nebo jaky´koliv na´mi zvoleny´ podklad a jemny´m tahem prˇetrˇeme. Vosk tak z enkausticke´ zˇehlicˇky prˇeneseme na podklad. Na zˇehlicˇku netlacˇ´ıme, ale volneˇ jı´ pohybujeme po povrchu. Pokud napoprve´ nejsme spokojeni, mu˚zˇeme znovu prˇetrˇ´ıt povrch zˇehlicˇkou, tolikra´t, dokud pro na´s vy´sledek nebude zcela vyhovujıćı´. Pokud nana´sˇ´ıme vıće nezˇli jednu barvu vosku, tak prˇi opakovane´m potı´rańı´ podkladu riskujeme, zˇe se barvy vpijı´ do sebe. V prvnıćh krocıćh je du˚lezˇite´ soustrˇedit se na strˇed obrazu, kraje se dodeˇla´vajı´ azˇ pote´. Pokud bychom zacˇali okrajem a pak bychom chteˇli deˇlat strˇed obrazu, vosk by se prˇi dotyku horke´ zˇehlicˇky kraju˚ znovu roztavil a hotove´ okraje by se nena´vratneˇ ponicˇily. Pracovat se da´ s jednou azˇ libovolny´m pocˇtem barev. 3. Po kazˇde´ zmeˇneˇ barvy zˇehlicˇku otrˇeme papı´rem nebo hadrˇ´ıkem od zbytku˚ vosku. 4. Jako dalsˇ´ım krokem u tvorˇenı´ obrazu se da´ dobrˇe vyuzˇ´ıt hrana zˇehlicˇky, kterou mu˚zˇeme malovat, kdyzˇ horkou hranou zˇehlicˇky odhrneme vosk na stranu. Odkryje se tak podklad a tı´m se vytvorˇ´ı linie. Lze tak vytva´rˇet oble´ i ostre´ cˇa´ry. Jde tak malovat prˇ´ırodnı´ motivy jako ste´bla tra´vy nebo trˇeba oble´ kopce. 5. Jednou z dalsˇ´ıch technik je tupovańı´. Na zˇehlicˇku naneseme vrstvu vosku. Cˇ´ım vıće vosku da´me, tı´m bude efekt vy´razneˇjsˇ´ı. Zˇehlicˇku prˇilozˇ´ıme na papı´r a chvı´li prˇidrzˇ´ıme. Po oddeˇlańı´ zˇehlicˇky se vytvorˇ´ı zajı´mave´ struktury. Tupovat mu˚zˇeme na bı´ly´ papı´r, nebo na prˇipravene´ voskove´ pozadı´. Techniku mu˚zˇeme prova´deˇt s obra´zkem v ruce nebo polozˇeny´m na stole. Tupovat lze i okraje. 6. Dalsˇ´ı efekt vytvorˇ´ıme polozˇenı´m navoskovane´ zˇehlicˇky na podklad a mı´rny´m posouvańı´m doprˇedu a dozadu nebo do stran a do oblouku. Prˇitom musı´me na zˇehlicˇku jemneˇ tlacˇit.

17

7. Do zchladle´ho voskove´ho za´kladu mu˚zˇeme take´ vysˇkraba´vat vzory. Pouzˇ´ıt mu˚zˇeme specia´lnı´ sˇkrabky k tomu urcˇene´, nebo lze pouzˇ´ıt jine´ prˇedmeˇty na´mi zvolene´. 8. K oblı´bene´ technice take´ patrˇ´ı malovańı´ na zmacˇkany´ papı´r. Papı´r zmuchla´me, mu˚zˇeme nahodile i pravidelneˇ, a pak jej zase zpa´tky rozlozˇ´ıme. Papı´r by meˇl by´t savy´. Vosk se nejvıće vpije do za´hybu˚. Vy´sledna´ malba pak prˇipomıńa´ textilnı´ batiku. 9. Kdyzˇ ma´me obra´zek hotovy´, prˇelesˇtı´me jej papı´rovy´m ubrouskem nebo bavlneˇny´m hadrˇ´ıkem. Malba tak zı´ska´ lesk a bude vy´razneˇjsˇ´ı.

18

3

ARTETERAPIE

3.1

Filozofie arteterapie

„Arteterapie vyuzˇ´ıva´ vy´tvarne´ umeˇnı´ jako prostrˇedek k osobnı´mu vyja´drˇenı´ v ra´mci komunikace, spı´sˇe nezˇ aby se snazˇila o esteticky uspokojive´ vy´sledne´ produkty, posuzovane´ vneˇjsˇ´ımi meˇrˇ´ıtky. Vy´tvarny´ vy´razovy´ prostrˇedek je dostupny´ kazˇde´mu, ne pouze teˇm vy´tvarneˇ nadany´m.“5 Mezi nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı funkce umeˇnı´ v arteterapii patrˇ´ı hlavneˇ uzˇitecˇnost a uzˇitkovost, esteticˇnost je azˇ druhotna´. Du˚lezˇity´ je proces tvorby. Arteterapie se rˇadı´ do expresivnıćh terapiı´, cozˇ je mozˇne´ charakterizovat jako za´zˇitek, prozˇitek, spontańnost a vy´razovy´ prostrˇedek. [9] Arteterapie v sˇirsˇ´ım slova smyslu znamena´ vyuzˇitı´ vsˇech umeˇleckyćh forem, jako hudby, poezie, divadla, tance a vy´tvarne´ho umeˇnı´. V uzˇsˇ´ım smyslu znamena´ arteterapie lećˇbu vy´tvarny´m umeˇnı´m. Arteterapie je souhrnem veˇdomostı´ z psychoterapie, psychologie, psychiatrie, z oblasti teorie a deˇjin umeˇnı´ a vy´tvarne´ pedagogiky. [13] Ma´ prˇ´ınos prˇedevsˇ´ım v oblasti dusˇevnı´ho zdravı´. Nenı´ tak divu, zˇe se rozvı´jela zejmeńa v zarˇ´ızenıćh pro dusˇevneˇ nemocne´. Arteterapie je vhodna´ u psychotickyćh pacientu˚, u pacientu˚, kde je nedostatecˇna´ komunikace, a u postizˇenyćh. „Kazˇdy´ cˇloveˇk, at’nadany´ cˇi postizˇeny´, je schopen tvorˇit smysluplna´ vy´tvarna´ dı´la.“6 Prostrˇednictvı´m obrazu mu˚zˇeme vypra´veˇt prˇ´ıbeˇh beze slov. Vy´znam ma´ i pro jine´ skupiny lidı´, ty ji ale cˇasto ignorujı´, protozˇe se nepovazˇujı´ za „nemocne´“. Prˇitom tento zpu˚sob vyuzˇitı´ vy´tvarne´ho umeˇnı´ je vhodny´ te´meˇrˇ pro vsˇechny lidi, at’ uzˇ chteˇjı´ poznat sami sebe a sve´ prozˇ´ıvańı´, nebo se vyrovna´vajı´ s va´zˇny´mi proble´my, protozˇe jen ma´lokdo z na´s je skutecˇneˇ psychicky vyrovnany´. Umeˇnı´ mu˚zˇe by´t uzˇitecˇne´ a je jen na na´s, jak ho vyuzˇijeme, aby na´m mohlo pomoci. [7, 11, 14, 18] Vy´tvarne´ umeˇnı´ slouzˇ´ı v arteterapii jako terapeuticky´ prostrˇedek, ktery´ na´m poma´ha´ sta´t se lepsˇ´ımi lidmi, dobrat se sve´ho lepsˇ´ıho ja´ a take´ na´m mu˚zˇe pomoci se sebepoznańı´m. Klıćˇovou soucˇa´stı´ arteterapie je vytva´rˇenı´ spontańnıćh obrazu˚. Obecneˇ vyuzˇ´ıva´ arteterapie pacientovy vy´tvarne´ projevy jako prioritnı´ lećˇebny´ na´stroj. Vsˇechny vy´tvarne´ praće jsou akceptovańy a to bez ohledu na to, jestli jsou dobre´, nebo sˇpatne´. Vyuzˇitı´ umeˇleckyćh aktivit v terapii ma´ pomoci, napravit, cˇi docı´lit neˇjake´ zmeˇny. Umeˇnı´ nema´ by´t pouze lećˇive´, ale ma´ slouzˇit i jako prevence. [6, 7, 10, 11, 15] V arteterapii se vyuzˇ´ıva´ metoda zvana´ aktivnı´ imaginace, cozˇ je vnı´mańı´ a rozvı´jenı´ neveˇdomyćh procesu˚ ve stavu bdeˇlosti. Je to cˇinnost vedena´ fantaziı´. Imaginovańı´ je velmi podobne´ sneˇnı´. [6] 5

LIEBMANN, Marian. Skupinova´ arteterapie: Na´pady, te´mata a cvicˇenı´ pro skupinovou vy´tvarnou praći. Vyd. 1. Praha: Porta´l, 2005, s. 14 6 ´ , Jean. Techniky arteterapie ve vyćhoveˇ, socia´lnı´ praći a klinicke´ praxi. Vyd. 1. Praha: CAMPBELLOVA Porta´l, 1998, s. 19

19

Arteterapie se soustrˇedı´ na mysˇlenky a pocity, ktere´ jedinci popisujı´. Pokla´da´ si za cı´l naucˇit jedince tyto pocity, zpu˚soby chovańı´ a mysˇlenı´ rozpoznat a naucˇit jedince, aby si sa´m s nimi umeˇl v budoucnu poradit. Te´zˇ upozornˇuje na integritu prˇ´ırody a cˇloveˇka, vybı´zı´ k respektovańı´ duchovnıćh hodnot, jako odpoveˇdnosti, mora´lky, la´sky a etiky. Vy´tvarnou ´ kolem arteterapie je skrze tvorbou da´va´me najevo svu˚j vztah k okolnı´mu prostrˇedı´. U umeˇnı´ probudit v cˇloveˇku nadeˇji, za´jem o spiritualitu a prˇesah smyslovyćh i rozumovyćh mozˇnostı´ a podporovat lidskou du˚stojnost, sjednocenı´ a harmonizaci osobnosti jedince se spolecˇnostı´, ve ktere´ zˇije. Jako synonymum pro arteterapii by bylo vhodne´ oznacˇit souslovı´ umeˇnı´ pro zdravı´. Du˚lezˇity´ je vy´znam za´zˇitkove´ osobnı´ sebereflexe. [6, 11, 15] Du˚lezˇitou roli v arteterapii, kromeˇ klienta, ma´ arteterapeut. Arteterapeut je osoba, ktera´ s pacientem prova´dı´ arteterapii. Meˇl by mı´t poveˇdomı´ o umeˇnı´ a mı´t odbornou prˇipravenost. Terapie probı´ha´ mezi klientem, jeho dı´lem a arteterapeutem.

3.1.1

Historie arteterepie

Arteterapie se rˇadı´ k mladsˇ´ım disciplıńa´m a zazˇ´ıva´ veliky´ rozkveˇt v mnoha zemıćh jako v USA, v Neˇmecku a ve Francii. Pocˇet institucı´ a univerzitnıćh programu˚ nabı´zejıćıćh studium arteterapie sta´le roste. Tento vy´raz poprve´ pouzˇila ve trˇica´tyćh letech 20. stoletı´ v USA Margaret Naumburgova´. Podle Naumburgove´ je kazˇde´ individuum schopne´ projektovat sve´ vnitrˇnı´ rozpory do vizua´lnıćh tvaru˚. Jednou z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch postav historie arteterapie byla umeˇlkyneˇ Edith Kramerova´. Po studiıćh vy´tvarne´ vyćhovy v Neˇmecku emigrovala do USA, kde pracovala na deˇtske´ psychiatrii. Kramerova´ se terapii umeˇnı´m ucˇila od cˇeskoslovenske´ vy´tvarnice a pedagozˇky Friedl Dicker-Brandeisove´. Brandeisova´ se narodila ve Vı´dni roku 1898 a do Cˇech se provdala. Za druhe´ sveˇtove´ va´lky byla deportovańa do Terezıńa, kde s tamnı´mi uveˇzneˇny´mi deˇtmi potajı´ porˇa´dala vy´tvarne´ aktivity. Po va´lce byla deˇtska´ dı´la vystavovańa na du˚kaz lećˇive´ sı´ly umeˇnı´. Prostrˇednictvı´m vy´tvarne´ho umeˇnı´ se deˇti mohly uchy´lit do sve´ho sveˇta fantazie a alesponˇ na chvı´li se cı´tit v bezpecˇ´ı tam, kde je smrt, bolest, odloucˇenı´ a beznadeˇj. Kresby jsou k videˇnı´ v zˇidovske´m muzeu v Praze. Po vzoru sve´ ucˇitelky Brandeisove´ se i Kramerova´ snazˇila ve´st kurzy pro deˇti utecˇencu˚. Deˇti meˇly mnoha´ traumata a poruchy psychiky. Kramerova´ prˇi praći s deˇtmi zjistila, zˇe nejvıće ućˇinna´ vy´tvarna´ cˇinnost pro zbavenı´ se strachu, nalezenı´ nove´ identity a domova byla praće s hlıńou. O neˇkolik let pozdeˇji Edit zacˇala pracovat na chlapecke´ sˇkole, kde zalozˇila arteterapeuticky´ program. Ve sˇkole byli prˇeva´zˇneˇ chlapci s agresivnı´m chovańı´m. Prvnı´ knihu o arteterapii, ktera´ se za´rovenˇ stala ucˇebnicı´, napsala Kramerova´ v roce 1975. [11] Korˇeny arteterapie vsˇak sahajı´ azˇ do 18. a 19. stoletı´, kdy odbornıći na dusˇevnı´ nemoci, hlavneˇ zajı´majıćı´ se o schizofrenii prˇemy´sˇleli o terapii umeˇnı´m. Jı´zˇ v te´ dobeˇ zjistili rozdı´ly mezi malbou zdravyćh a nemocnyćh lidı´. Jejich vy´tvarne´ vyja´drˇenı´ za´visı´ na druhu a stupni vy´voje nemoci.

20

Dalsˇ´ım psychiatrem zaby´vajıćı´m se terapiı´ umeˇnı´m byl Neˇmec Hans Prinzhorn. Hans nashroma´zˇdil sbı´rku deˇl svyćh pacientu˚ a za druhe´ sveˇtove´ va´lky cˇa´st sbı´rky ukryl na pu˚deˇ kliniky, cˇ´ımzˇ ji zachrańil prˇed znicˇenı´m a dı´la tak mohla by´t po va´lce vystavena. Roku 1922 napsal praći, kterou vzbudil za´jem pedagogu˚, psychologu˚ a umeˇlcu˚ o psychopatologickou tvorbu. Po druhe´ sveˇtove´ va´lce zalozˇil francouzsky´ malı´rˇ Jean Debuffet muzeum dusˇevneˇ nemocnyćh, kde vystavoval na 15 000 deˇl. Toho, zˇe byla tvorba lidı´ dusˇevneˇ nemocnyćh brańa jako na nevhodne´ a nediskutovatelne´ te´ma si vsˇ´ımal i rakousky´ psychiatr a profesor Leo Navra´til. Ten zalozˇil psychiatricky´ lećˇebny´ du˚m umeˇlcu˚ a zacˇal prova´deˇt diagnostiku svyćh pacientu˚ na za´kladeˇ jejich kreseb a maleb. Inspiracı´ mu byla Americˇanka Karen Machoverova´, ktera´ zasta´vala na´zor, zˇe z kresby lidske´ postavy se da´ urcˇit psychicky´ stav pacientu˚. Dalsˇ´ım z pru˚kopnı´ku˚ byl zˇid, ktery´ emigroval do USA, Viktor Lowenfeld. Pracoval s nevidomy´mi a slabozraky´mi a svy´mi vy´zkumy prˇisˇel na to, zˇe populace se rozrˇazuje do dvou skupin a to do haptickyćh nebo vizua´lnıćh. Prvnı´ arteterapeuticky´ projekt, ktery´ vznikl na nasˇem u´zemı´, byl vytvorˇen v roce 1990 v Cˇeskyćh Budeˇjovicıćh. V atelie´ru arteterapie, ktery´ vedl jeho zakladatel PhDr. Milan Kyzour, se vy´tvarnıći snazˇili pomocı´ umeˇnı´ vyrovnat se svy´mi proble´my. Atelie´r je plneˇ v provozu i v soucˇasnosti. [11]

3.2

Enkaustika v arteterapii

Enkaustika je pro arteterapii zcela jisteˇ vyhovujıćı´ technikou, protozˇe ma´ na cˇloveˇka rˇadu pozitivnıćh vlivu˚. Da´ se rˇ´ıci, zˇe je vhodna´ pro vsˇechny veˇkove´ skupiny. Prˇedevsˇ´ım u deˇtı´ a teˇlesneˇ postizˇenyćh bylo zjisˇteˇno, zˇe ma´ tato kreativnı´ cˇinnost kladny´ vliv na rozvoj jemne´ motoriky, jelikozˇ je prˇi tvorˇenı´ potrˇeba opatrnosti, rozva´zˇnosti a soustrˇedeˇnı´ a pracuje se s ru˚zny´mi typy na´stroju˚. Rozvı´jı´ take´ jejich fantazii a tvorˇive´ mysˇlenı´ a podporuje proces ucˇenı´ u zˇa´ku˚ se specificky´mi poruchami ucˇenı´. Malovańı´ enkaustikou mu˚zˇe probı´hat individua´lneˇ, ale i v malyćh a velkyćh skupinaćh. Malovańı´ horky´m voskem se v prvnıćh chvı´lıćh mu˚zˇe zda´t na´rocˇne´, cˇ´ımzˇ technika prˇispı´va´ k ucˇenı´ sebekontroly a trpeˇlivosti. Klient, jenzˇ aplikuje tuto formu, se nesmı´ lehce vzda´t a prˇestat tvorˇit, kdyzˇ to napoprve´ hned nejde podle jeho prˇedstav. Zprvu se mohou objevit negativnı´ a neprˇ´ıznive´ pocity, ale prvotnı´ neu´speˇch motivuje se nevzda´vat a da´l to zkousˇet. Chce to jen trochu cviku a cˇas. Kdyzˇ uzˇ se zacˇne darˇit, prˇina´sˇ´ı malovańı´ pocit uspokojenı´ a jedinci se zvysˇuje sebeveˇdomı´ a ma´ z tvorˇenı´ radost. Lidem tato technika poma´ha´, aby se le´pe vyrovnali se svy´mi osobnı´mi proble´my, ale take´ prˇi zˇivotnıćh zmeˇnaćh, jako je ztra´ta partnera, cˇlena rodiny, zmeˇna praće, nebo trˇeba

21

prˇi ukoncˇenı´ sˇkoly a nastoupenı´ do nove´ho zameˇstnańı´. Lide´ jsou schopni vy´tvarny´m vyja´drˇenı´m uka´zat sve´ pocity, emoce a mysˇlenky le´pe, nezˇ kdyby se meˇli vyja´drˇit u´stneˇ. Technika pozitivneˇ rozvı´jı´ cit pro barvu, kreativitu a zrakove´ vnı´mańı´. Celkoveˇ lze rˇ´ıci, zˇe tato tvorˇiva´ cˇinnost rozvı´jı´ pravou mozkovou hemisfe´ru. Technika poma´ha´ vyrovnat se se stresem a snadneˇji prˇekona´vat strach. Lide´ skrze sve´ kresby a malby mohou dosa´hnout sebepoznańı´ a le´pe pochopit sebe a svu˚j vnitrˇnı´ sveˇt a tı´m se pak le´pe vcˇlenit do spolecˇnosti a najı´t si prˇa´tele. Ucˇ´ı cˇloveˇka zodpoveˇdnosti a respektu k druhy´m lidem. Enkaustika mu˚zˇe pomoci prˇi snaze porozumeˇt nejen sobeˇ, ale i druhy´m lidem. Ucˇ´ı jednotlivce da´vat pozor na lidi kolem sebe. Jedinci zı´ska´vajı´ nove´ na´pady a zkusˇenosti. Manipulace s horky´mi na´stroji a prˇ´ıstroji ucˇ´ı odpoveˇdnosti a opatrnosti, a take´ nutı´ jedince prˇemy´sˇlet a prˇedvı´dat, co by se mohlo sta´t, kdyby neda´val pozor na to, co deˇla´. Tvorˇivy´ proces napoma´ha´ prˇekona´vańı´ psychickyćh proble´mu˚ jedince a odva´dı´ ho od destruktivnı´ho jednańı´ a chovańı´. Malovańı´ obrazu˚ poma´ha´ ucelit psychiku a vyrovnat se s vnitrˇnı´mi konflikty. [6] Praće s voskem je relaxacˇnı´ cˇinnost, ktera´ uvolnˇuje a odboura´va´ stres. Skrze tvorbu take´ mu˚zˇeme le´pe porozumeˇt svy´m snu˚m. Vyrovnat se s nocˇnı´mi mu˚rami a mı´t lepsˇ´ı spańek a dosa´hnout celkove´ pohody, by´t odpocˇatı´ a naucˇit se relaxovat. Pacient ma´ vıće sil a je psychicky odolneˇjsˇ´ı. Sebevyja´drˇenı´ malovańı´m poma´ha´, aby jedinec pochopil sve´ ja´ a utrˇ´ıdil si sve´ mysˇlenky, a dı´ky tomu je pak odolneˇjsˇ´ı proti chaosu, ktery´ na neˇj cˇ´ıha´ venku. Malba enkaustikou poma´ha´ cˇloveˇku le´pe pochopit sveˇt kolem na´s. U arteterapie metodou enkaustiky neexistujı´ zˇa´dna´ tabu, za´kazy, prˇ´ıkazy ani nevhodna´ te´mata. Kazˇdy´ jedinec ma´ pra´vo se svobodneˇ vyja´drˇit. Skrze techniku rozvı´jı´ sve´ tvu˚rcˇ´ı a kreativnı´ schopnosti. Vsˇe celkoveˇ poma´ha´ lepsˇ´ı zmeˇneˇ. Da´va´ mozˇnost pochopit a urovnat nesrovnalosti. Vy´tvarne´ vyja´drˇenı´ nabı´zı´ zpu˚sob, jak se vyventilovat, a za´rovenˇ funguje jako jaka´si kanalizace. Jedinci poskytuje nadeˇji a radost z tvorby objevovańı´ tvaru˚. Ucˇ´ı samostatnosti a plańovańı´. Srovna´va´ nesrovnalosti, napravuje pokrˇivenosti mysli a doka´zˇe rozpohybovat ztuhlost. Tato technika pouzˇita´ v arteterapii meˇnı´ vzorce nespra´vne´ho mysˇlenı´, odkry´va´ menta´lnı´ procesy, ucˇ´ı nove´mu chovańı´ a nabı´zı´ mozˇnosti jak rˇesˇit proble´my. [11] Du˚lezˇity´ je sebeu´zdravny´ proces terapie. Jedinec se cˇasto na svu˚j proble´m dı´va´ jen z jednoho a toho same´ho u´hlu pohledu. Vy´tvarna´ cˇinnost da´va´ mozˇnost proble´m rozkouskovat a znovu poskla´dat zcela jinak a nahlı´zˇet tak na proble´m z nove´ho, jine´ho u´hlu pohledu. [9] Toto vy´tvarne´ umeˇnı´ je velmi vhodne´ jako neverba´lnı´ komunikace. Lze jı´m zna´zornit emoce i aktua´lnı´ pocity a take´ malovat v rovineˇ symbolicke´. Enkausticka´ malba napoma´ha´, aby byly skrze obrazy demonstrovańy vzpomıńky a prˇedstavy. Dovoluje malovat automatickou a intuitivnı´ malbu.

22

3.3

Seniorˇi jako cı´lova´ skupina pro uzˇitı´ enkaustiky v arteterapii

Biologicke´ procesy ve sta´rˇ´ı vyvola´vajı´ pokles dusˇevnıćh funkcı´, zhorsˇenı´ vnı´manı´, motoriky, mysˇlenı´, pameˇti, motivace a citove´ho prozˇ´ıvańı´. Malovańı´ enkaustikou jim mu˚zˇe pomoci vyrovnat se s proble´mem u´bytku psychickyćh a fyzickyćh sil. Jelikozˇ v zacˇa´tcıćh tvorˇenı´ nenı´ technika jednoducha´, funguje jako motivace tvorˇit da´l a naucˇit se s enkaustickou zˇehlicˇkou pracovat. Po pochopenı´, jak malovańı´ funguje, je enkaustika technikou nena´rocˇnou i z hlediska cˇasu, a proto je vhodna´ pro lidi, kterˇ´ı majı´ omezeny´ pohyb, nebo nezvla´dajı´ zu˚stat v klidu na jednom mı´steˇ po dlouhy´ cˇas. Po zı´skańı´ grifu je tak obra´zek rychle hotovy´ a jedinec ma´ radost z u´speˇsˇneˇ dokoncˇene´ praće. Starsˇ´ım lidem take´ mu˚zˇe vy´tvarna´ tvorba pomoci ke zlepsˇenı´ pohybovyćh schopnostı´. U gerontu˚ uby´va´ na´paditost, snizˇuje se abstraktnı´ mysˇlenı´ a prˇevla´da´ konkre´tnı´. U tvorˇenı´ zˇehlicˇkou lehce vznikajı´ abstraktnı´ tvary, barvy se do sebe kra´sneˇ zapousˇteˇjı´ a jednodusˇe lze malovat intuitivnı´ obra´zky. U lidı´ v du˚chodu nasta´va´ u´tlum a omezenı´ socia´lnıćh kontaktu˚. Malovańı´ mu˚zˇe by´t konıćˇkem a da´va´ prˇ´ılezˇitost chodit na kurzy nebo se scha´zet ve skupineˇ a hovorˇit o tvorbeˇ s ostatnı´mi jedinci. Z namalovanyćh obra´zku˚ lze usporˇa´dat vy´stavy nebo je alesponˇ vyveˇsit na na´steˇnce. Dı´ky tomu je posı´len citovy´ prozˇitek a jedinci je poskytnut pocit souna´lezˇitosti a uznańı´, a tak na sebe mu˚zˇe by´t hrdy´ a by´t spokojeny´ sa´m se sebou. U senioru˚ se sta´le vıće objevujı´ zdravotnı´ komplikace, ktere´ vyvola´vajı´ u´zkosti, deprese a nejistotu. Enkausticka´ malba da´va´ pocit jistoty a sebeuspokojenı´ z tvorby.

3.3.1

Periodizace sta´rˇ´ı

Sta´rnutı´ organismu probı´ha´ cely´ zˇivot. Hranicı´ sta´rˇ´ı se nejcˇasteˇji uda´va´ veˇk 60 let. Avsˇak prˇesnou dobu nelze urcˇit, nebot’ fyziologicke´ zmeˇny probı´hajı´ neusta´le a u kazˇde´ho jedince tento proces probı´ha´ jinak. Je rozdı´l mezi veˇkem kalenda´rˇnı´m a biologicky´m, ktery´ je u kazˇde´ho jedince individua´lnı´. Sta´rnutı´ je ovlivnˇovańo zmeˇnami biologicky´mi, geneticky´mi, psychicky´mi a socia´lnı´mi. Vliv na rychlost sta´rnutı´ ma´ i zˇivotospra´va, mı´ra stresu, geneticka´ vy´bava a prodeˇlane´ nemoci cˇi u´razy. Vesˇkere´ chovańı´ se u sta´rnoucı´ho organismu zpomaluje. [17] Sta´rˇ´ı deˇlı´me na trˇi obdobı´: a) od 60 do 75 let - senescence - intenzita sta´rnutı´ je podmıńeˇna kvalitou za´rodecˇne´ bunˇky a zˇivotospra´vou, b) od 75 do 90 let - kmetstvı´ - je snı´zˇena odolnost organismu a proces sta´rnutı´ je rychlejsˇ´ı, c) od 90 let - patriarchium - odklon od materia´lnıćh hodnot a zameˇrˇenı´ se na hodnoty duchovnı´.

23

3.3.2

Bezpecˇnost praće

At’ uzˇ maluje dı´teˇ nebo dospeˇly´, je du˚lezˇite´ dba´t za´sad bezpecˇnosti praće, protozˇe se prˇi malbeˇ pracuje s velmi horky´mi na´stroji a prˇ´ıstroji. Obzvla´sˇteˇ pokud maluje male´ dı´teˇ, teˇlesneˇ nebo menta´lneˇ postizˇena´ osoba, meˇl by by´t prˇ´ıtomen dozor dospeˇle´ nebo zletile´ osoby. Prˇi malovańı´ vznika´ nebezpecˇ´ı popa´lenı´. Mozˇne´ vznikle´ popa´leniny je potrˇeba ihned ochladit studenou vodou, poprˇ´ıpadeˇ jinak osˇetrˇit. Prˇi praći je nutne´ da´vat pozor, kam odkla´dat rozzˇhavene´ na´stroje, prˇedevsˇ´ım dba´t na to, aby se horka´ plocha nedoty´kala kabelu˚ a veˇcı´, ktere´ jsou snadno vzneˇtlive´. Prˇi vyuzˇ´ıvańı´ na´stroju˚ a prˇ´ıstroju˚ dba´me vzˇdy pokynu˚ vy´robce. Nepouzˇ´ıva´me je na nic jine´ho, nezˇ k jaky´m ućˇelu˚m jsou urcˇene´. Mı´stnost, ve ktere´ pracujeme, by meˇla by´t dobrˇe veˇtrana´, protozˇe i kdyzˇ jsou vy´pary netoxicke´, mohla by na´s zacˇ´ıt bolet hlava. Po ukoncˇenı´ malovańı´ se ujistı´me, zˇe jsou prˇ´ıstroje a na´stroje vypnute´ a vyndane´ ze za´suvky. Pro jistotu je necha´me zchladnout na zemi, abychom je nechteˇneˇ neshodili se stolu a prˇ´ıstroje se tak neposˇkodily.

3.3.3

Praće vybranyćh osob starsˇ´ıho veˇku

Oslovila jsem celkem sedm osob starsˇ´ıho nebo du˚chodove´ho veˇku, ve slozˇenı´ peˇt zˇen a dva muzˇi, ktery´m jsem dala k dispozici enkaustickou zˇehlicˇku, enkausticke´ pero, enkausticke´ vosky, houbicˇku a pokrˇ´ıdovane´ papı´ry o rozmeˇrech 21x15 cm. Na´zorneˇ jsem jim vysveˇtlila a uka´zala, jak se pracuje s vosky, zˇehlicˇkou, perem a houbicˇkou. Pro prˇedstavu a na uka´zku jsem jim prˇedvedla neˇkolik svyćh pracı´. Pote´ jsem je nechala nerusˇeneˇ tvorˇit, ale sta´le jsem byla nablı´zku. Vsˇechny zaujala enkausticka´ zˇehlicˇka a te´meˇrˇ vsˇichni chteˇli tvorˇit jen s nı´. Veˇtsˇina z nich malovala na obra´zek polozˇeny´ na sˇ´ırˇku. Byli velmi sebekriticˇtı´. Nikdo z vybranyćh osob s enkaustickou zˇehlicˇkou nikdy nemaloval. Techniku videˇli poprve´, znali jen zdobenı´ vajıćˇek sˇpendlı´kovou hlavicˇkou namaćˇenou v rozpusˇteˇne´m vosku. Nikomu jsem nediktovala, kolik obra´zku˚ musı´ nebo mu˚zˇe namalovat. Peˇt obra´zku˚ namaloval pouze jeden autor a prˇes tuto hranici nikdo nesˇel. Odezvy na malovańı´ byli spı´sˇe pozitivnı´. ˇ ena, 74 let (Obr. B.1; B.2; B.3; B.4) Z Zameˇrˇenı´: technicke´ Zkusˇenosti: zkusˇenosti s malbou a kresbou meˇla, ale ne prˇ´ılisˇ velike´ Zvolene´ na´stroje a prˇ´ıstroje: enkausticka´ zˇehlicˇka, enkausticke´ pero, houbicˇky Pocˇet namalovanyćh obra´zku˚: 4 Abstraktnı´/Konkre´tnı´: dva obra´zky byli s motivem kveˇtin, na trˇetı´m bylo abstraktnı´ kapradı´ a jeden obra´zek u´plna´ abstrakce

24

Praće s barvami: k malbeˇ si vybı´rala mensˇ´ı pocˇet barev, ktere´ do sebe cˇasto nechala zapousˇteˇt Na´zor autora na slozˇitost techniky enkaustika: enkaustika ji na´rocˇna´ neprˇipadala a zˇehlicˇka autorce prˇisˇla lehka´ do ruky Pocity autora z tvorˇenı´: byla spokojena´, u malovańı´ si odpocˇinula Moje pocity: z pocˇa´tku neveˇdeˇla, co ma´ malovat, ale kdyzˇ se rozhodla, pracovala velmi pecˇliveˇ, pomalu a bylo videˇt, zˇe si da´va´ za´lezˇet, jako jedina´ chteˇla malovat enkausticky´m perem

Muzˇ, 78 let (Obr. B.5; B.6; B.7; B.8; B.9) Zameˇrˇenı´: technicke´ Zkusˇenosti: zkusˇenosti s ry´sovańı´m, s malbou a kresbou zkusˇenostı´ male´ Zvolene´ na´stroje a prˇ´ıstroje: enkausticka´ zˇehlicˇka Pocˇet namalovanyćh obra´zku˚: 5 Abstraktnı´/Konkre´tnı´: obra´zky sice vypadaly na prvnı´ pohled abstraktneˇ, prˇi blizˇsˇ´ım zkoumańı´ vsˇak byly neˇktere´ prvky dobrˇe rozeznatelne´ a daly by se tak prˇiradit ke konkre´tnı´m veˇcem Praće s barvami: tvorˇil mnoha vy´razny´mi barvami, ale snazˇil se jimi sˇetrˇit Na´zor autora na slozˇitost techniky enkaustika: technika sama o sobeˇ mu neprˇisˇla slozˇita´, slozˇite´ mu prˇisˇlo pouze to, zˇe je teˇzˇke´ zˇehlicˇkou namalovat prˇesneˇ konkre´tnı´ veˇc a take´ nemozˇnost do obra´zku neˇco domalovat prˇesneˇ na urcˇite´ mı´sto, jelikozˇ prˇi dotknutı´ zˇehlicˇky podkladu se do sebe barvy vpijı´ Pocity autora z tvorˇenı´: malovańı´ ho bavilo, kra´sneˇ si odpocˇinul Moje pocity: zprvu malovat nechteˇl, ale jak se do toho pustil, nesˇlo ho zastavit; maloval prˇeva´zˇneˇ prˇ´ırodnı´ motivy; kazˇdy´ obra´zek autor pojmenoval ˇ ena, 60 let (Obr. B.10; C.1) Z Zameˇrˇenı´: humanitnı´ Zkusˇenosti: zkusˇenosti s malbou ani kresbou nemeˇla zˇa´dne´, u´dajneˇ malovala naposledy na za´kladnı´ sˇkole Zvolene´ na´stroje a prˇ´ıstroje: enkausticka´ zˇehlicˇka Pocˇet namalovanyćh obra´zku˚: 2 Abstraktnı´/Konkre´tnı´: prvnı´ meˇl by´t tulipań a druhy´ obra´zek byl sice nekonkre´tnı´, ale meˇl to by´t za´hon s tulipańy Praće s barvami: barvy nana´sˇela v za´kladnıćh barvaćh

25

Na´zor autora na slozˇitost techniky enkaustika: jejı´ pocity byli spı´sˇe kladne´, ale enkaustika je podle nı´ slozˇita´ Pocity autora z tvorˇenı´: technika ji prˇisˇla nevhodna´, aby mohla dosa´hnout konkre´tnıćh motivu˚ na papı´rˇe; rˇ´ıkala, zˇe by potrˇebovala vıće cˇasu a praxe, aby se s zˇehlicˇkou naucˇila pracovat Moje pocity: malovańı´ chteˇla mı´t rychle za sebou; nejspı´sˇ autorku malovańı´ prˇ´ılisˇ nebavilo, protozˇe jı´ to nesˇlo podle jejıćh prˇedstav ˇ ena, 69 let (Obr. C.2) Z Zameˇrˇenı´: humanitnı´ Zkusˇenosti: cˇas od cˇasu ve svyćh volnyćh chvı´lıćh vy´tvarneˇ tvorˇ´ı Zvolene´ na´stroje a prˇ´ıstroje: enkausticka´ zˇehlicˇka Pocˇet namalovanyćh obra´zku˚: 1 Abstraktnı´/Konkre´tnı´: meˇl to by´t moty´l Praće s barvami: pouzˇila trˇi barvy, ru˚zˇovou, fialovou a modrou, ktere´ na papı´rove´ plosˇe roztı´rala zˇehlicˇkou do te´ doby, nezˇ se zcela smıćhaly Na´zor autora na slozˇitost techniky enkaustika: podle autorcˇina na´zoru je malovańı´ touto technikou teˇzˇke´ Pocity autora z tvorˇenı´: prˇi tvorbeˇ autorka prˇ´ılisˇ prˇemy´sˇlela nad tı´m, jake´ barvy ma´ zvolit, ale kdyzˇ nad tı´m prˇestala prˇemy´sˇlet a vycˇistila si hlavu, obra´zek se zacˇal darˇit Moje pocity: snazˇila se o vytvorˇenı´ moty´la; vy´sledkem byl jednobarevny´ abstraktnı´ obra´zek se struktura´lnı´m motivem; vyuzˇila tvar zˇehlicˇky

Muzˇ, 62 let (Obr. C.3; C.4; C.5; C.6) Zameˇrˇenı´: technicke´ Zkusˇenosti: maloval a kreslil jen na za´kladnı´ sˇkole Zvolene´ na´stroje a prˇ´ıstroje: enkausticka´ zˇehlicˇka Pocˇet namalovanyćh obra´zku˚: 4 Abstraktnı´/Konkre´tnı´: nic konkre´tnı´ho autor malovat nezamy´sˇlel Praće s barvami: pouzˇ´ıval jednu azˇ trˇi barvy, na kazˇde´m obra´zku jine´ barvy Na´zor autora na slozˇitost techniky enkaustika: praće s zˇehlicˇkou mu prˇisˇla jednoducha´ Pocity autora z tvorˇenı´: nevy´hodu videˇl v tom, zˇe je tvorba omezena tvarem zˇehlicˇky a nedajı´ se kreslit konkre´tnı´ veˇci Moje pocity: pań se po vysveˇtlenı´ praće s zˇehlicˇkou pustil bez zbytecˇnyćh rˇecˇ´ı do malovańı´; nechteˇl videˇt uka´zky deˇl, aby se nerozptyloval; zaujalo meˇ, zˇe pouzˇil barvu bı´lou

26

a strˇ´ıbrnou; pu˚sobil dojmem, zˇe ho cˇinnost bavı´, a mı´sto pu˚vodnıćh dvou obra´zku˚, co chteˇl namalovat, namaloval dokonce cˇtyrˇi; na vsˇech obra´zcıćh pouzˇil tupovańı´ ˇ ena, 62 let (Obr. C.7; C.8) Z Zameˇrˇenı´: technicke´ Zkusˇenosti: k umeˇnı´ ma´ blı´zko, protozˇe se veˇnuje graficke´mu designu Zvolene´ na´stroje a prˇ´ıstroje: enkausticka´ zˇehlicˇka, houbicˇka Pocˇet namalovanyćh obra´zku˚: 2 Abstraktnı´/Konkre´tnı´: prvnı´ obra´zek byla cˇista´ abstrakce, druhy´ obra´zek meˇla by´t krajinka Praće s barvami: pouzˇ´ıvala mnoho barev Na´zor autora na slozˇitost techniky enkaustika: slozˇitost ji prˇipadala adekva´tnı´; podle autorky by to chteˇlo vıće cviku Pocity autora z tvorˇenı´: enkaustika autorku natolik zaujala, zˇe si chce porˇ´ıdit zˇehlicˇku a vosky a malovat Moje pocity: prˇ´ılisˇ prˇemy´sˇlela nad tı´m, co ma´ namalovat, snazˇila se vyuzˇ´ıt cely´ obra´zek a pomalovat celou plochu obra´zku; na obra´zek pouzˇila tupovańı´ zˇehlicˇkou ˇ ena, 60 let (Obr. C.9; C.10) Z Zameˇrˇenı´: humanitnı´ Zkusˇenosti: neˇkdy maluje s deˇtmi Zvolene´ na´stroje a prˇ´ıstroje: enkausticka´ zˇehlicˇka Pocˇet namalovanyćh obra´zku˚: 2 Abstraktnı´/Konkre´tnı´: prvnı´ obra´zek meˇl zna´zornˇovat jaro, druhy´ meˇl prˇedstavovat autorku samu, jako sedıćı´ho myslitele Praće s barvami: u obou obra´zku˚ vyuzˇila cˇtyrˇ ru˚znyćh barev Na´zor autora na slozˇitost techniky enkaustika: technika jı´ slozˇita´ neprˇisˇla Pocity autora z tvorˇenı´: technika autorce prˇijde na´padita´ a inspirativnı´; barevnost praće ji evokovala jaro; druhy´ obra´zek tvorˇila podle sebe a svyćh pocitu˚ Moje pocity: prˇ´ılisˇ prˇemy´sˇlela nad tı´m, co ma´ namalovat, kdyzˇ prˇestala, zacˇalo se jı´ malovańı´ darˇit

27

4

´ VEˇR ZA

Ve sve´ bakala´rˇske´ praći jsem se snazˇila prˇedstavit techniku malovańı´ horky´m voskem, protozˇe ma´m dojem, zˇe v Cˇeske´ Republice nenı´ enkaustika prˇ´ılisˇ zna´ma´. Prˇitom sta´rˇ´ı te´to techniky je neˇkolik stoletı´. Take´ jsem se pokusila uka´zat, zˇe malovańı´m enkaustickou zˇehlicˇkou nevznikajı´ pouze kyćˇovita´ dı´la, ale dajı´ se udeˇlat plnohodnotne´ umeˇlecke´ malby a to jak abstraktnı´, tak i konkre´tnı´. A take´ mozˇnosti vytva´rˇenı´ struktur jsou neopomenutelne´. Popsala jsem neˇkolik mozˇnostı´, jak postupovat. Podstatna´ cˇa´st je veˇnovańa mozˇnostem jak, cˇ´ım a na co malovat. Prˇiblı´zˇila jsem podstatu arteterapie a jejı´ historii. Du˚lezˇitou cˇa´stı´ me´ bakala´rˇske´ praće je soubor obra´zku˚. Prˇi malovańı´ se necha´va´m inspirovat svou fantaziı´ a pocity. Soucˇa´stı´ praće je prakticke´ sezna´menı´ vybranyćh osob starsˇ´ıho veˇku s enkausticky´m malovańı´m jako arteterapeutickou metodou. Take´ jsem uvedla kra´tky´ vy´zkum jednotlivyćh osob. Cı´lem praće bylo stanovenı´, zda pouzˇitı´ enkaustiky jako metody arteterapie je vhodne´, a jejı´ aplikovańı´ na skupineˇ senioru˚, cozˇ se podle me´ho na´zoru potvrdilo.

28

5

RESUME´

Snazˇila jsem se prˇedstavit enkaustiku. Ve sve´ bakala´rˇske´ praći ukazuji mozˇnost vyuzˇitı´ enkaustiky jako vhodne´ metody pro artetarapii, a to prˇedevsˇ´ım pro seniory. Prostrˇednictvı´m sve´ malby take´ poukazuji na enkaustiku jako na plnohodnotnou umeˇleckou techniku.

SUMMARY I tried to approach the encaustic method. This thesis shows a possibility of using encaustic as a suitable method for art therapy especially for seniors. Through my paintings I refer to encaustic as a full-fledged artistic technique.

29

LITERATURA ´ , J. Encaustic: Malovańı´ voskem. Vyd 1. Olomouc: Univerzita Pa[1] SˇKOLAUDYOVA lacke´ho v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-2030-1 ´ , M. Enkaustika: Malovańı´ horky´m voskem. Vyd 1. Praha: Porta´l, 2010. [2] LUKACˇOVA ISBN 978-80-7367-765-7 ´ , M. Malujeme voskem: Enkaustickou zˇehlicˇkou. Vyd 1. Praha: Grada, [3] KIELBUSOVA 2011, ISBN 978-80-247-3610-5 ´ , M. Enkaustika: Malujeme horky´m voskem. Vyd 1. Brno: Press, [4] KIELBUSOVA 2011, ISBN 978-80-251-3240-1 ´ , H. Batika:Malovańı´ voskem. Vyd 1. Praha: Grada, 2012, ISBN 978-80[5] HOSˇKOVA 247-3660-0 ´ , K. Obrazy v pohybu: Jedenadvacet zastavenı´ s aktivnı´ imaginacı´ v arte[6] ZˇENATA terapii. Vyd 1. Praha: Kolem, 2015, ISBN 978-80-905949-1-3 [7] BOTTON, A., ARMASTRONG, J. Umeˇnı´ jako terapie. Vyd 1. Zlıń: Kniha Zlıń, 2014, ISBN 978-80-7473-161-7 [8] LIEBMANN, M. Skupinova´ terapie:Na´pady, te´mata a cvicˇenı´ pro skupinovou vy´tvarnou praći. Vyd 1. Praha: Porta´l, 2005, ISBN 80-7178-864-3 ´ , P., SOBKOVA ´ , P. Arteterapie a artefiletika:Nejen pro socia´lnı´ [9] POTMEˇSˇILOVA pedagogy. Vyd 1. Olomouc: Universita Palacke´ho Olomouc, 2012, ISBN 978-80244-3120-8 ´ , J. Prˇistupy v arteterapii:Teorie a technika. Vyd 1. Praha: Triton, 2008, [10] RUBINOVA ISBN 978-80-7387-093-5 ´ -FABRICI, J. Za´klady arteterapie. Vyd 3. Praha: Porta´l, 2016, ISBN 978[11] SˇICˇKOVA 80-262-1043-6 ´ , P. Sveˇt barev. Vyd 1. Praha: Albatros, 1987, ISBN 13-806-87 [12] PLESKOTOVA [13] SOCHOR, P. Cˇloveˇk s postizˇenı´m a vy´tvarna´ tvorba: Od zobrazovańı´ k autorstvı´. Vyd 1. Brno: Masarykova univerzita, 2015, ISBN 978-80-210-7925-0 [14] KULKA, J. Psychologie umeˇnı´. Vyd 2. : Grada, 2008, ISBN 978-80-247-2329-7 ´ , J. Techniky arteterapie ve vyćhoveˇ, socia´lnı´ praći a klinicke´ [15] CAMPBELLOVA praxi. Vyd 1. Praha: Porta´l, 1998, ISBN 80-7178-204-1

30

´ Z, B. Maly´ slovnı´k vy´tvarne´ho umeˇnı´. Vyd 1. Praha: Sta´tnı´ peda[16] TROJAN, R., MRA gogicke´ nakladatelstvı´, 1990, ISBN 80-04-0629-2 ´ -CˇI´ZˇKOVA ´ , J. a kol. Prˇehled vy´vojove´ psychologie. Vyd 2. Ostrava: [17] SˇIMIĆˇKOVA Univerzita Palacke´ho, 2003, ISBN 80-244-2141-4 [18] CALDWELL, L. Art, creativity, living. Vyd. 1. London: Karnac, 2000, ISBN 185575-253-0

31

´ ZKU˚ SEZNAM OBRA A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 A.7 A.8 A.9 A.10 A.11 A.12 A.13 A.14 A.15 B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 B.10 C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.6 C.7 C.8 C.9 C.10

Enkaustika krajinka 15x10,5 cm . Enkaustika krajinka 15x10,5 cm . Enkaustika krajinka 15x10,5 cm . Enkaustika krajinka 15x10,5 cm . Enkaustika krajinka 10,5x15 cm . Enkaustika krajinka 21x15 cm . . Enkaustika abstrakce 10,5x15 cm . Enkaustika abstrakce 10,5x15 cm . Enkaustika abstrakce 10,5x15 cm . Enkaustika struktury 21x15 cm . . Enkaustika struktury 42x30 cm . . Enkaustika struktury 42x30 cm . . Enkaustika struktury 42x30 cm . . Enkaustika struktury 42x30 cm . . Enkaustika struktury 42x30 cm . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . . Enkaustika 15x10,5 cm . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34 34 35 35 36 37 37 38 38 39 39 40 40 41 41 42 43 43 44 44 45 45 46 46 47 48 48 49 49 50 50 51 51 52 52

ˇ I´LOH SEZNAM PR A Prˇ´ıloha

34

B Prˇ´ıloha

42

C Prˇ´ıloha

48

33

A

ˇ I´LOHA PR

Obr. A.1: Enkaustika krajinka 15x10,5 cm


34



35

Obr. A.5: Enkaustika krajinka 10,5x15 cm

36

Obr. A.6: Enkaustika krajinka 21x15 cm

Obr. A.7: Enkaustika abstrakce 10,5x15 cm

37



38

Obr. A.10: Enkaustika struktury 21x15 cm


39



40



41

B

ˇ I´LOHA PR

Obr. B.1: Enkaustika 15x10,5 cm

42



43



44



45



46


47

C

ˇ I´LOHA PR

Obr. C.1: Enkaustika 15x10,5 cm


48



49



50



51



52

Využití enkaustiky jako metody arteterapie

Recommend Documents