Zásady poskytování příspěvků ze SF ČSV 18 19

PŘÍLOHA VČELAŘSTVÍ č. 2

Obsah: Revize vnitřních předpisů ČSV, o. s., skončila Archivní a skartační řád Jednací řád

2 3–6 7–10

Šlechtitelský program

11–12

Statut Svépomocného fondu ČSV

13–17

Zásady poskytování příspěvků ze SF ČSV

18–19

Doporučení ČSV, o. s., k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se včelami a při jejich ošetřování

20

Směrnice ČSV,o. s., č. 6/2011

21


22


23–24 Příloha Včelařství I 1

revize

Revize vnitřních předpisů ČSV skončila Republikový výbor na svém zasedání 19. – 20. 11. 2011 přijal změny těchto vnitřních předpisů ČSV : • Archivační a skartační řád ČSV, o.s. • Šlechtitelský program ČSV, o.s. • Doporučení ČSV, o.s. k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se včelami a při jejich ošetřování • Statut Svépomocného fondu ČSV a Zásady pro poskytování příspěvků ze SF ČSV při vzniku škod na včelařském majetku členů ČSV • Směrnice ČSV, o.s. o podpoře včelařských kroužků mládeže č. 7/2011

Kromě výše vyjmenovaných směrnic, které prošly změnami ať již reagujícími na změny stanov přijatých na IX. sjezdu ČSV, o.s. v prosinci r. 2010 nebo na aktuální potřeby současnosti, byly přijaty i směrnice zcela nové: • Rozpočtová pravidla ČSV, směrnice ČSV, o.s. č. 6/2011 • Směrnice ČSV, o.s. o poskytování náhrad funkcionářům ČSV, o.s. č. 8/2011. Pozornost si též zaslouží usnesení listopadového RV ČSV, o.s., kterým se podle § 6 odst. 2 písm. o) Stanov ČSV, o.s. stanovují tyto Zásady nakládání s nemovitým majetkem svazu:

• Jednací řád ČSV, o.s. • Směrnice ČSV, o.s. o členských příspěvcích č. 2/2011 • Směrnice ČSV, o.s. o poskytování příspěvku na úhradu nákladů spojených s vydáním pamětních publikací u příležitosti výročí založení základní organizace ČSV, o.s. č. 5/2011 Poslední dvě jmenované směrnice byly revidovány již na srpnovém zasedání RV ČSV a publikovány v časopise Včelařství č. 11/2011. Protože byly schváleny jen drobné změny, nebylo by účelné je uvádět v plném znění. Proto jen krátká informace: Směrnice č. 2/2011 se změnila jen v čl. III. odst. 2 – datum 15. 11. bylo nahrazeno „30. 11.“ Směrnice č. 5/2011 se změnila jen v čl. II. odst. 1 písm. d) odsek první údaj v závorce - „(tj. originální nebo úředně ověřené kopie účetních dokladů a doklady o zaplacení)“.

2 I Příloha Včelařství

1. O pronajímání nemovitého majetku ČSV nepřesahující 5 let doby nájmu včetně výpůjček nemovitostí rozhoduje PRV. 2. O zástavách nemovitého majetku rozhoduje RV ČSV. 3. Nákup nemovitého majetku do 300 000 Kč včetně je v kompetenci PRV. 4. O případném nákupu nemovitého majetku podle bodu 3 informuje PRV na nejbližším zasedání RV ĆSV. Usnesením RV ČSV v listopadu 2011 byla završena práce na revizi všech vnitřních předpisů ČSV, o.s.. Postupně byly uveřejněny v časopise Včelařství (č. 5/2011, 11/2011 a 2/2012) a najdete je též na našich webových stránkách www.cvf.cz – odkaz „dokumenty“. Mgr. Jarmila Machová

archivní a skartační rubrika řád

ARCHIVNÍ A SKARTAČNÍ ŘÁD Českého svazu včelařů, o.s. Úvod Ve smyslu zákona o archivnictví a spisové službě č. 499/2004 Sb., prováděcí vyhlášky č. 645/2004 Sb. a zákona o účetnictví č. 536/1991 Sb., vše v platném znění, vydává RV ČSV tento Archivní a skartační řád ČSV:

I. Část všeobecná 1. Účelem Směrnice je zajistit bezpečné zachování archivního bohatství budoucím generacím. 2. Archiválie jsou písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy, které vzešly z činnosti Českého svazu včelařů, o.s. (ČSV) a které vzhledem k svému významu mají trvalou hodnotu. 3. Vyřazováním, tzv. skartací se rozumí posuzování a výběr písemností uložených v ČSV, pokud již prošly jejich skartační lhůty. Při tomto výběru se oddělí archiválie s trvalou hodnotou, které budou odevzdány k úschově do příslušného archivu, od písemností bezcenných, které mohou být po souhlasu příslušného archivu zničeny. 4. Při posuzování hodnoty písemností se zejména přihlíží: a) k obsahu písemností, k jejich rozsahu a koncentraci informací v písemnostech obsažených, k průkaznosti a jedinečnosti písemností, jakož i k druhu a typu písemností; b) k společenské funkci a postavení původce písemností; c) k výtvarné hodnotě, jazyku, písmu, psací látce, způsobu vyhotovení, popř. k náležitostem písemnosti.

2. Bez skartačního řízení nesmějí být z útvarů žádné písemnosti odevzdány do sběru. 3. Odpovědná osoba za skartaci vyhotoví předběžné seznamy písemností, u nichž prošly skartační lhůty. Provede jejich výběr. Posuzuje a třídí písemnosti označené znaky „V“ a „S“. 4. Na základě posouzení písemností vypracuje pracovník odpovědný za skartaci a archivaci konečný seznam písemností navržených na vyřazení. Tento seznam zašle s žádostí o provedení odborné archivní prohlídky příslušnému archivu (viz vzor č. 1). Originál skartačního protokolu si ponechá ČSV, jednu kopii příslušný archiv. Teprve po podepsání skartačního protokolu (viz vzor č. 2) mohou být písemnosti, k jejichž zničení byl dán ve skartačním protokolu souhlas, zničeny. 5. Odpovědný pracovník pro archivaci a skartaci odpovídá za správné označení písemností skartačními znaky a lhůtami, organizuje včasná předání písemností do archivu, zajišťuje odborné posouzení všech písemností.

III. Archivní řád 1. Archivem je ta část archivu, kde jsou trvale umístěny archiválie označené skartačním znakem „A“. 2. Odpovědná osoba za archivaci zabezpečuje tyto materiály tak, aby nedošlo k jejich poškození. Spolupracuje s příslušným archivem. Zabezpečuje systematické zakládání archiválií, které vypovídají o činnosti organizace. 3. Nahlížet do materiálů v archivu lze jen v prostorách archivu k tomu určených. Zapůjčení mimo archiv lze jen výjimečně a se souhlasem vedoucího organizace.

II. Skartační řád l. Skartační znaky a lhůty a) Skartační znaky vyjadřují dokumentární hodnotu písemností a událostí, jak se s písemnostmi naloží po uplynutí skartačních lhůt. Skartační znak “A“(archiv) označuje písemnost trvalé dokumentární hodnoty (archiválie) a je určena k trvalé archivní úschově v nezměněné podobě po stanovenou dobu. b) Skartační znak “V“ (výběr) znamená, že písemnost bude podrobena výběrovému řízení, při kterém se rozhodne, co z ní má být odevzdáno do trvalé úschovy a co má být zničeno. c) Skartační znak „S“ označuje písemnost, která bude po uplynutí stanovené lhůty zničena. d) Skartační lhůta je doba určená počtem let, po kterou písemnost zůstává uložena u organizace. Počíná dnem l. ledna následujícího roku po vyřízení písemnosti, či po skončení její správní a provozní platnosti pro činnost organizace. Skartační lhůty nesmějí být zkracovány.

IV. Závěr 1. Při reorganizaci nebo likvidaci organizace je nutno dbát na to, aby nedocházelo ke ztrátám a ničení písemností. Za řádné vyřazení písemností organizace je odpovědný vedoucí organizace nebo likvidátor. V případě zániku ZO s likvidací je třeba provést skartační řízení a archiválie převést prostřednictvím OO ČSV na sekretariát RV ČSV. 2. Za řádnou skartaci odpovídá vedoucí příslušného orgánu nebo složky ČSV, za zajištění přípravy a technické provedení skartace pověřený pracovník, za skartaci účetních dokladů vedoucí účetní. 3. Archivační a skartační řád nabývá účinnosti schválením RV ČSV dnem 20. listopadu 2011. 4. Současně se ruší Archivní a skartační řád ČSV č. 2/2006 ze dne 26.3.2006. Ing. Josef Mandík v. r., předseda Ing. Rudolf Peleška v. r., tajemník

2. Skartační řízení 1. Vyřazování se provádí skartačním řízením, které je souhrnem pracovních úkonů, prováděných při vyřazování písemností a při posuzování jejich dokumentární hodnoty, o tom, zda jsou písemnosti důležité s trvalou dokumentární hodnotou a tudíž patří do archivní péče, nebo zda jsou nedůležité a mohou být navrženy ke zničení.

Přílohy:

Skartační návrh Skartační protokol Skartační plán Výňatek ze zákona o účetnictví a dalších obecně závazných právních předpisů Příloha Včelařství I 3

archivní a skartační řád Vzor č. 1

Vzor č . 2

SKARTAČNÍ NÁVRH

SKARTAČNÍ PROTOKOL Číslo jednací

Název organizace: Adresa příslušného archivního orgánu:

ze dne

Protokol O vyřazení písemností (název organizace) v (místo), navržených k vyřazení skartačním návrhem

Číslo jednací: ze dne

č. j. ze dne

Věc: Návrh na vyřazení písemností. Na základě platných předpisů o archivaci a skartaci dokumentů a na základě Archivního a skartačního řádu ČSV, o.s. navrhujeme vyřadit písemnosti uvedené v příloze. Do skartačního řízení byly zahrnuty písemnosti (název organizace) z let s prošlými skartačními lhůtami, které nejsou nadále správně či provozně potřebné pro další činnost organizace. Písemnosti jsou uloženy uvést kde, u koho, adresa, telefon. U písemností skupiny “V“ byl proveden předběžný výběr. Žádáme o odborné posouzení písemností. Příloha: seznam písemností navržených k vyřazení

Písemnosti byly vyřazeny podle příslušných předpisů a směrnice ČSV. Odborné archivní prohlídce byli přítomni: za organizaci za příslušný archivní orgán Písemnosti uvedené ve skartačním návrhu byly posouzeny a bylo o nich rozhodnuto takto: 1. Písemnosti skupiny “A“ organizace odevzdá dne do (název archivu podle místa příslušnosti organizace). 2. Písemnosti skupiny ,,S“ předá organizace do (termín) ke zničení. Podpisy:

Podpisy: (vedoucí organizace, popř. skartační komise);

Pracovník pověřený provedením skartačního řízení, vedoucí účetní, vedoucí organizace

razítko organizace, příslušný archivní orgán, razítko archivního orgánu.

razítko organizace

SKARTAČNÍ PLÁN pro vyřazování písemností Českého svazu včelařů, o.s. a jeho organizačních jednotek Skart, znak—lhůta

l. Zápisy o schůzích a jednáních: • sjezdu ČSV • republikového výboru • předsednictva republikového výboru • ústřední kontrolní a revizní komise • odborných komisí • Základních a okresních organizací

III. Písemnosti účetní evidence: A 10 A 10 A 10 A 10 V 10 A 10

II. Statistika a evidence: • statistické výkazy MZe o včelařství včetně přehledů o činnosti ZO A 10 • členské příspěvky — seznamy od ZO S5 • škodní případy SF S5 • osobní dotazníky pracovníků ČSV (po vynětí z evidence) V 10 4 I Příloha Včelařství

Skart, znak—lhůta

Pro uchovávání dokladů účetní evidence platí ustanovení zákona č. 536/91 Sb. o účetnictví, které jsou přílohou této směrnice.

IV. Korespondence: • podací protokoly A 10 • písemnosti základních a okresních organizací S5 • písemnosti obsahující zprávy o událostech a skutečnostech pro historii včelařství, nebo jinak závažných (Apimondia, Apislavia, včelařské výstavy, apod.) V 10 • běžná korespondence a hlášení a průvodní dopisy pozbývající po zpracování svého významu S3

archivní a skartační řád

VÝŇATKY ZE ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ A DALŠÍCH OBECNĚ ZÁVAZNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, KTERÉ SOUVISEJÍ S ARCHIVACÍ A SKARTACÍ DOKUMENTŮ Zákon č. 536/91 Sb. o účetnictví, část šestá Úschova účetních písemností

§ 31 (1) Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy. 28) (2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak, a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33 odst. 2), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. (3) Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, jakož i povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených v a) § 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní jednotky, a není-li ho, na likvidátora či insolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů, b) § 1 odst. 2 písm. d) až h) v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv. (4) V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), d) až h) před zánikem povinnosti vést účetnictví zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní archiv. 28) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

§ 32 (1) Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel než uvedený v § 31 odst. 1, a to zejména pro účely trestního řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj, nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí dob úschovy uvedených v § 31 odst. 2 dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí

účetní záznamy k těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů obdobně. (2) Účetní jednotka může jako účetní záznamy použít zejména mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky kladené tímto zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají účetní jednotky po dobu stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1. (3) Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamy po dobu, po kterou tato lhůta běží nebo toto řízení trvá; pokud se účetní záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku ve lhůtě podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka tento účetní záznam do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku. (4) Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, a účetní závěrku vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle zvláštních právních předpisů uschovávají účetní jednotky, dokud ministerstvo nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.

Příloha Včelařství I 5

archivní a skartační řád Zákon 235/2004 Sb. o DPH, §27, odst. 1 Uchovávání daňových dokladů (1) Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu.

Zákon 280/2009 Sb. daňový řád, § 97, odst. 5 Záznamní povinnost (5) Záznamy, evidence a doklady, na které se vztahuje záznamní povinnost, je daňový subjekt povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro stanovení daně, k níž se vztahují.

§148, odst. 5 Lhůta pro stanovení daně (5) Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku podle odstavce 1.

Zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmu, §38r, odst.2,3,4 (2) Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření [39c] jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti a dále při uplatnění ztráty po převodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzi společností nebo rozdělení společnosti. (3) Lhůty pro doměření daně [39c] z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek. (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu.

Zákon 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení …, §22c Uschovávání účetních záznamů Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.

Zákon 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, § 35a, odst. 4 Povinnost zaměstnavatelů vést záznam a podívat hlášení pro účely důchodového pojištění

(4) Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat a) stejnopisy evidenčních listů (§38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve které byly vyhotoveny, b) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle §37 odst. 1 písm. h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno, c) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle §37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, d) mzdové listy [71a] nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v §37 odst. 2, po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby [71b] včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.

Zákon 253/2008 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, §16 Uchovávání údajů povinnou osobou (1) Identifikační údaje získané podle §8 odst. 1 a 2 nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se stanoví povinnost doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci [20], kopie dokladů předložených k identifikaci, byly-li pořizovány, údaj o tom, kdo a kdy provedl první identifikaci klienta, dokumenty odůvodňující výjimku z identifikace a kontroly klienta podle §13, a v případě zastupování originál nebo ověřenou kopii plné moci, uchovává povinná osoba po dobu 10 let od ukončení obchodního vztahu s klientem. (2) Údaje a doklady o obchodech spojených s povinností identifikace uchovává povinná osoba nejméně 10 let po uskutečnění obchodu nebo ukončení obchodního vztahu. (3) Povinná osoba uvedená v §2 odst. 1 písm. j) a k) uchovává údaje a doklady po dobu nejméně 10 let po ukončení obchodu nebo obchodního vztahu, byla-li hodnota obchodu 10 000 EUR nebo vyšší; v ostatních případech 5 let po ukončení obchodu. (4) Lhůta podle odstavců 1 až 3 začíná běžet prvním dnem kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byl uskutečněn poslední úkon obchodu známý povinné osobě.)

V případě změny některého z výše uvedených obecně závazných právních předpisů provede se příslušná změna přílohy. Tato změna nepodléhá schválení RV ČSV. 6 I Příloha Včelařství

jednací řád

JEDNACÍ ŘÁD ČSV, o.s.

RV ČSV vydává podle stanov ČSV jednací řád. Jednací řád je vnitřním předpisem ČSV, jehož účelem je rozvést, popř. upravit a konkretizovat v návaznosti na stanovy věcný a formální postup řešení zejména těchto ustanovení a problematiky: 1) komunikace sekretariátu s organizačními jednotkami ČSV

6. ČSV přidělí každé organizační jednotce e-mailovou adresu ve tvaru [email protected] nebo [email protected] . 7. Na adresu příjemce pošty jsou zasílány veškeré zásilky směřující od sekretariátu na příslušnou organizační jednotku (oběžníky, běžná korespondence, vzdělávací a propagační materiál apod.).

2) porušení členských povinností členy ČSV; 3) evidence členů ČSV; 4) zánik členství v ČSV; 5) zasílání časopisu Včelařství členům ČSV; 6) oznámení vzniku a zániku členství v ČSV a změn členské evidence, 7) podmínky vzniku a zániku základních organizací.

1) KOMUNIKACE SEKRETARIÁTU S ORGANIZAČNÍMI JEDNOTKAMI ČSV – PŘÍJEMCE POŠTY 1. Komunikaci organizační jednotky ČSV – Základní organizace (ZO) a Okresní organizace (OO) zajišťuje funkcionář k tomu svou organizací pověřený – příjemce pošty. 2. Příjemce pošty je současně osobou, na níž se mohou obracet zájemci o členství v ČSV, případně další osoby, které chtějí vstoupit v jednání s příslušnou ZO, OO. Kontakty na příjemce pošty organizačních jednotek ČSV jsou veřejně přístupné. 3. ZO, OO oznamuje tyto údaje o příjemci pošty: titul, jméno, příjmení, adresa, telefon, e-mail. 4. Změna příjemce pošty musí být neprodleně oznámena sekretariátu svazu. 5. Pokud organizační jednotka nesdělí sekretariátu, kdo je jejím příjemcem pošty, má se za to, že jím je její jednatel.

2) PORUŠENÍ ČLENSKÝCH POVINNOSTÍ ČLENY ČSV 1. Poruší-li nebo neplní-li člen povinnosti vyplývající ze stanov ČSV nebo závazných opatření vydaných příslušnými orgány ČSV na základě těchto stanov, je výbor ZO ČSV, ve které je člen veden v členské evidenci, povinen – jestliže toto porušení zjistí nebo je-li mu oznámeno – záležitost projednat, případně nebude-li projednáním dosaženo účelu, může rozhodnout o napomenutí, odvolání člena z funkce nebo vyloučení člena z ČSV. 2. Za tímto účelem výbor ZO pozve člena, jehož se záležitost týká, na schůzi výboru, a to prokazatelně alespoň 10 dní předem. 3. Jestliže se člen k projednání věci nedostaví, může výbor záležitost projednat a rozhodnout i v jeho nepřítomnosti. 4. Usnese-li se výbor, že účelu bylo dosaženo projednáním věci na výborové schůzi, považuje se řízení za ukončené. 5. S výsledkem projednání věci, případně s rozhodnutím ve smyslu odst. 1 seznámí výbor nejbližší členskou schůzi. 6. Rozhodne-li výbor o napomenutí, odvolání nebo vyloučení člena, zašle neprodleně písemné rozhodnutí a to prokazatelnou formou dotčenému členovi. 7. Proti rozhodnutí výboru, kterým byl člen vyloučen z ČSV, se může člen odvolat k členské schůzi a to do 15 dnů ode dne, kdy je mu doručeno rozhodnutí výboru. Příloha Včelařství I 7

jednací řád 8. ZO ČSV, na jejíž členské schůzi má být projednáváno rozhodnutí o odvolání člena proti vyloučení z ČSV, je povinna o tom vyrozumět člena, který toto odvolání podal, prokazatelně alespoň 10 dní předem.

• stanoviště včelstev, pokud jsou umístěna mimo bydliště;

9. Členovi, o jehož odvolání se na členské schůzi jedná, musí být v případě jeho přítomnosti dána možnost se vyjádřit před přijetím rozhodnutí v této věci.

• datum zániku členství – vyřazení z členské evidence.

10. Nedostaví-li se člen na členskou schůzi, která bude o jeho odvolání rozhodovat, může členská schůze záležitost odvolání člena projednat a rozhodnout i v jeho nepřítomnosti. 11. Rozhodnutí členské schůze o odvolání člena proti vyloučení z ČSV se zašle písemně a v prokazatelné formě k rukám člena do 15 dnů po konání členské schůze, která o odvolání rozhodla. Proti rozhodnutí členské schůze se může člen odvolat do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí k Rozhodčí komisi ČSV. Odvolání nemá odkladný účinek. Rozhodčí komise ČSV rozhoduje s konečnou platností. 12. Porušení povinnosti člena v souvislosti s registrací včelstev oznámí registrující ZO té ZO, která jej vede v členské evidenci. Současně může předložit i návrh, aby tomuto členovi bylo uloženo některé z opatření podle odst. 1. 13. ZO, které bylo oznámeno porušení členské povinnosti členem podle předchozího bodu, je povinna záležitost projednat, případně rozhodnout obdobným postupem a výsledek sdělit registrující ZO. 14. Opatření ZO spočívající v rozhodnutí o odvolání člena z funkce se může týkat jen funkcí v orgánech příslušné ZO. 15. O odvolání členů z funkcí v okresních nebo ústředních orgánech rozhoduje orgán, v jehož působnosti je volba a odvolání členů příslušného orgánu ČSV. 16. Návrh ZO na vyloučení člena z ČSV, který je členem okresního nebo ústředního orgánu (OV ČSV, OKRK ČSV, RV ČSV, ÚKRK ČSV), sdělí tato ZO předem písemně příslušnému orgánu, který návrh posoudí též z pohledu práce člena v tomto orgánu i závažnosti důvodů pro vyloučení a návrh schválí nebo zamítne, o čemž rovněž písemně vyrozumí příslušnou ZO. Případné vyloučení členů z ČSV bez dodržení tohoto postupu je neplatné.

3) VEDENÍ ČLENSKÉ EVIDENCE ČLENŮ ČSV Evidence členů je důležitou organizační záležitostí ČSV. Vedle evidenčního účelu má zásadní význam a potřebnost pro přehled o placení členských příspěvků, zasílání časopisu Včelařství, případně OVP a Včelára jednotlivým členům, jakož i pro účast členů na svépomocném fondu a úrazovém pojištění a poskytování státních podpor a dotací. 1. Evidence členů v ZO a) ZO ČSV vede evidenci členů ČSV přijatých za členy ČSV. b) Členská evidence je vedena nejméně v tomto rozsahu: • příjmení a jméno, popř. titul, nebo název právnické osoby či včelařského kroužku mládeže • datum narození, u právnické osoby IČ, • registrační číslo chovatele; • úplná adresa trvalého pobytu nebo sídlo právnické osoby či včelařského kroužku mládeže (včetně PSČ a okresu); • počet chovaných včelstev ke stanoveným termínům; • způsob chovu včel (včelínový, včelnicový, v kočovném zařízení); 8 I Příloha Včelařství

• registrační číslo (čísla) stanoviště (stanovišť); • datum vzniku členství – zařazení do evidence v ČSV;

2. Evidence členů na sekretariátu RV ČSV a) Sekretariát RV ČSV vede centrální evidenci všech členů podle údajů ZO, v nichž jsou členové vedeni v členské evidenci, s těmito údaji: • příjmení a jméno (titul) nebo název právnické osoby či včelařského kroužku mládeže; • datum narození, u právnické osoby IČ; • úplná adresa trvalého pobytu (sídlo právnické osoby nebo včelařského kroužku mládeže), včetně okresu a PSČ, • datum vzniku a zániku členství v ČSV • počet včelstev, na které má člen zaplacen členský příspěvek, • odběr časopisu Včelařství, OVP nebo Včelára b) Pro další potřeby ČSV je centrální evidence doplňována údaji o počtu chovaných včelstev jednotlivými členy, 3. Údaje členské evidence mohou být v ČSV využívány jen k účelům činnosti ČSV a nesmí být poskytovány jiným subjektům.

4) ZÁNIK ČLENSTVÍ V ČSV Způsoby zániku členství v ČSV zakotvují stanovy ČSV v § 29. 1. Při řešení zániku členství podle § 29 bodu 12 písm. b) stanov se uplatní tento postup: a) jestliže člen nezaplatí do stanoveného termínu v ZO, ve které je veden v členské evidenci, členský příspěvek, upozorní jej ZO na tuto povinnost bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 20. 12. kalendářního roku, ve kterém měl být zaplacen členský příspěvek na další kalendářní rok. Zároveň

jednací řád ZO členovi připomene důsledek – to je zánik členství podle stanov k 1. 1. kalendářního roku, na který nemá člen zaplacen členský příspěvek; b) pozdní odvedení vybraných členských příspěvků ZO na účet ČSV je organizační záležitostí ČSV a není důvodem pro zánik členství v ČSV; c) případné nezaplacení stanoveného registračního příspěvku členem příslušné registrující ZO je porušením členských povinností, které je možno řešit postupem podle čl. 2 jednacího řádu. 2. V případě řešení zániku členství podle § 29 bodu 12 písm. c) stanov se uplatní tento postup: a) zjistí-li ZO, u které člen uplatní požadavek na zařazení do členské evidence, že uplynulo více jak 60 dnů od jeho odhlášení z evidence u předchozí ZO, oznámí ZO neprodleně tuto skutečnost dopisem členovi, jehož členství v ČSV podle stanov zaniklo, a sekretariátu RV ČSV; b) jestliže se bývalý člen, jehož členství zaniklo z výše uvedeného důvodu, přihlásí opětovně za člena ČSV, postupuje příslušná ZO jako při přijetí nového člena; c) zjistí-li sekretariát RV ČSV podle centrální evidence, že se člen odhlášený z členské evidence v ZO nepřihlásil do 60 dnů u jiné ZO do členské evidence‚ vyřadí jej z centrální evidence a postupuje dále jako u člena, kterému členství v ČSV zaniklo. d) Zaniklo-li členství úmrtím člena, nepřechází toto členství na dědice včelařského majetku. ZO ČSV postupují při eventuálním přijímání těchto občanů za členy ČSV jako u nových členů, s výjimkou placení členských příspěvků podle článku 5 odst. 3 tohoto jednacího řádu.

5) ZASÍLÁNÍ ČASOPISU VČELAŘSTVÍ Jednou z členských výhod je právo člena dostávat časopis Včelařství. Distribuci Včelařství zajišťuje sekretariát RV ČSV, který: 1. zasílá časopis Včelařství všem členům, jež mají zaplacený členský příspěvek, na adresu nahlášenou ZO ČSV pro odběr časopisu Včelařství; 2. zahájí zasílání časopisu Včelařství nově přijatým členům po obdržení oznámení ZO o jejich přijetí a zaplacení členského příspěvku; 3. pokračuje v zasílání Včelařství členovi, který je do 60 dní převeden z členské evidence dosavadní ZO do členské evidence jiné ZO. 4. zastaví zasílání Včelařství členovi, jehož členství v ČSV zaniklo, a to od oznámení ZO o zániku jeho členství, nebo od zjištění, že členovi zaniklo členství proto, že se nepřihlásil do evidence u jiné ZO vůbec či ve lhůtě delší než 60 dnů od odhlášení z evidence dosavadní ZO. 5. V případě, že je členem svazu druhý člen rodiny, může dostávat Odborné včelařské překlady. Pokud je třetím členem v rodině, může dostávat slovenský časopis Včelár. Není možné jednomu členu v rodině poskytnout jiný časopis než Včelařství a druhému členu jiný časopis než Odborné včelařské překlady. Postup při zasílání Odborných včelařských překladů, případně Včelára platí obdobně jako u Včelařství.

6) OZNÁMENÍ VZNIKU A ZÁNIKU ČLENSTVÍ V ČSV A ZMĚN ČLENSKÉ EVIDENCE 1. ZO oznámí přijetí nového člena neprodleně sekretariátu RV ČSV. Současně potvrdí, že člen zaplatil příslušný členský příspěvek.

2. ZO oznámí zánik členství člena, kterého vedla v členské evidenci, neprodleně sekretariátu RV ČSV. Obdobně postupuje u člena, který se u ní hlásí do evidence po uplynutí 60 dnů od odhlášení z evidence u předchozí ZO. 3. ZO oznámí vyřazení člena z členské evidence neprodleně sekretariátu RV ČSV. 4. ZO oznámí zařazení člena do členské evidence neprodleně sekretariátu RV ČSV. 5. Oznámení podle bodů 1 – 4 provede ZO na formuláři vydaném ČSV.

7) PODMÍNKY VZNIKU A ZÁNIKU ZÁKLADNÍCH ORGANIZACÍ (ZO) a) vznik ZO – k provedení § 16 odst. 2 stanov: 1. Minimálně tříčlenný přípravný výbor požádá Okresní organizaci ČSV o souhlas se vznikem ZO v jejím obvodu a o přidělení místní působnosti, tj. určení obcí, případně katastrů, které bude nová ZO obhospodařovat. V žádosti musí být uvedena: • jména členů, kteří chtějí být členy nové ZO s uvedením jejich současné členské příslušnosti, členů musí být minimálně 5 v souladu s § 16 odst. 2 Stanov ČSV, • název ZO, který musí být v souladu s § 16 odst. 1 Stanov ČSV • místní působnost – tj. obec, katastr, kde hodlá nová ZO působit. 2. Žádost projedná okresní výbor OO ČSV a o vzniku nové ZO rozhodne svým usnesením. Usnesení musí obsahovat: rozhodnutí o vzniku ZO, uvedení názvu a přidělení místní působnosti – konkrétní uvedení názvů obcí, případně katastrálních území. Součástí usnesení je též pověření k účasti a k jednání konkrétního zástupce okresní organizace na ustavující členské schůzi nové ZO. 3. Ustavující členská schůze ve svém usnesení deklaruje svůj název, místní působnost a zvolí funkcionáře. Zápis o průběhu schůze včetně usnesení podepíše též přítomný zástupce OO ČSV. Podpis zástupce OO ČSV může být nahrazen usnesením okresního výboru OO ČSV, kde je vyjádřen souhlas se vznikem ZO. Takto je zápis zaslán na sekretariát RV ČSV. Příloha Včelařství I 9

jednací řád 4. Sekretariát RV ČSV přidělí nové ZO evidenční číslo a vystaví Registrační list. 5. V případě, že OO ČSV žádosti o vznik nové ZO nevyhoví, může se přípravný výbor obrátit na PRV ČSV podle § 16 odst. 2 stanov ČSV. Podmínky, za jakých PRV žádosti vyhoví, jsou v pravomoci samotného PRV, avšak základním vodítkem pro udělení místní působnosti je vyjádření členů ČSV, kteří v obci, případně katastru, jež má spadat pod novou ZO, mají svá stanoviště včelstev. b) zánik ZO ZO se může na zasedání členské schůze usnést na svém zániku a to buď s likvidací, nebo bez likvidace – sloučením nebo rozdělením.

1. zánik ZO s likvidací - k provedení § 28 odst. 9 a § 36 odst. 2 písm. b) stanov

2,1

Sloučení ZO

2,1,1 Ke sloučení ZO dojde na základě smlouvy mezi dotčenými ZO. Ke sloučení je třeba předchozí souhlas okresního výboru OO ČSV. 2,1,2 Návrh smlouvy o sloučení musí být schválen předem na členských schůzích dotčených ZO. Členská schůze může návrh smlouvy o sloučení jen schválit, nebo odmítnout. 2,1,3 Smlouva musí obsahovat údaje o tom, která ZO zaniká a která je nástupnická, případně, že zúčastněné ZO zanikají a vzniká nová ZO, a název této nové ZO. Dále musí obsahovat projev vůle zúčastněných ZO ke sloučení, důvody sloučení, územní působnost nástupnické nebo nové ZO, výkaz majetku slučovaných ZO, seznam členů obou ZO s uvedením počtu jejich včelstev, datum zániku dosavadních ZO a datum vzniku nástupnické, případně nové ZO. Přílohou smlouvy je usnesení okresního výboru OO ČSV, ve kterém je vyjádřen souhlas se sloučením.

1,1

Zánik ZO s likvidací je možný, až po vypořádání všech závazků a po provedení skartace v souladu s Archivním a skartačním řádem ČSV.

2,1,4 Po uzavření smlouvy o sloučení zvolí nástupnická, případně nová ZO své funkcionáře.

1,2

O vstupu ZO do likvidace rozhoduje členská schůze usnesením, které musí schválit více než dvoutřetinovou většinou hlasů všech členů ZO.

2,1,5 Smlouvu o sloučení a usnesení o volbě zašle nástupnická, případně nová ZO své OO ČSV a sekretariátu RV ČSV, který provede příslušné zápisy.

1,3

V usnesení ZO o vstupu do likvidace musí být uveden soupis jmění, včetně závazků a pohledávek, zůstatku finančních prostředků a soupis archiválií.

2,2 Rozdělení ZO

1,4

O svém vstupu do likvidace vyrozumí ZO příslušnou OO ČSV a sekretariát RV ČSV (pošle zápis z členské schůze včetně usnesení).

1,5

Likvidační zůstatek, nemovitý majetek a majetek, ke kterému má zanikající ZO právo hospodaření, se převede na okresní organizaci, v jejímž obvodu má ZO sídlo.

1,6

Okamžikem převodu nemovitého majetku, majetku, který měla ZO v užívání, a likvidačního zůstatku na OO ČSV, základní organizace zaniká.

1,7

OO ČSV území zaniklé ZO rozdělí podle místních podmínek a po dohodě s dotčenými ZO mezi ta ZO, které má ve své působnosti.

1,8

Likvidační zůstatek ZO rozdělí OO ČSV na ZO ve svém obvodu v poměru podle počtu včelstev členů, kteří k nim ze zaniklé ZO přešli. Nebudou-li takoví členové, pak likvidační zůstatek rozdělí OO ČSV podle klíče, který schválí okresní výbor OO ČSV svým usnesením. Nemovitý majetek převede OO ČSV zpravidla na tu ZO, v jejíž územní působnosti se nachází.

1,9

Archiválie zaniklé ZO převezme prostřednictvím OO ČSV sekretariát RV ČSV.

1,10 V případě, že ZO po svém vstupu do likvidace zjistí, že není schopna vypořádat své závazky, je povinna na sebe podat návrh na zahájení insolvenčního řízení a to ve lhůtě 60 dnů od zjištění této skutečnosti. Kopii návrhu zašle ZO na příslušnou OO ČSV a sekretariát RV ČSV. 1,11 ČSV, o.s. ručí za závazky své organizační jednotky, v tomto případě ZO, jen v rozsahu nejvýše likvidity majetku ZO.

2. zánik ZO bez likvidace – k provedení § 28 odst. 10 stanov O zániku ZO bez likvidace – sloučením nebo rozdělením rozhoduje členská schůze nadpoloviční většinou přítomných členů. 10 I Příloha Včelařství

2,2,1 ZO se může rozdělit tak, že vzniká jedna nástupnická ZO a jedna nebo více ZO nových, nebo vznikají jen nové ZO a dosavadní ZO zaniká. 2,2,2 O rozdělení ZO rozhoduje členská schůze svým usnesením a to po nezbytném předchozím souhlasu příslušné OO ČSV. 2,2,3 ZO při svém rozdělení postupuje přiměřeně podle části 7 čl. a) Jednacího řádu ČSV vyjma bodu 5. 2,2,4 Usnesení o rozdělení ZO musí obsahovat zejména: název nových ZO, případně název nástupnické ZO a název nové nebo nových ZO, seznam členů jednotlivých ZO s uvedením počtu jejich včelstev, rozdělení majetku, naložení s archiváliemi, datum zániku dosavadní ZO a datum vzniku ZO nástupnické a ZO nové, případně datum vzniku nových ZO. 2,2,5 Usnesení o rozdělení spolu s předchozím souhlasem okresního výboru OO ČSV musí být zasláno příslušnému okresnímu výboru OO ČSV a sekretariátu RV ČSV. Ten vyhotoví příslušné zápisy.

8) ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Vydáním tohoto jednacího řádu se ruší jednací řád vydaný ÚV ČSV v roce 1995 ve znění změn z 8. 12. 1996 a 29. 1. 2006. 2. Jednací řád ČSV nabývá účinnosti dnem jeho schválení RV ČSV 13. 3. 2011. 3. Toto znění Jednacího řádu ČSV obsahuje změny schválené RV ČSV dne 13. 8. 2011 a 20. 11. 2011.

Ing. Josef Mandík v. r., předseda Ing. Rudolf Peleška v. r. , tajemník

šlechtitelský program

ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM Českého svazu včelařů, o.s. uznaného chovatelského sdružení včely medonosné kraňské

1. VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY

Příručka plemenářské práce (dále PPP), která obsahuje metodiku šlechtění a evidence v chovech včel.

1.1. Tendence evropského chovu včel V evropských zemích, zejména ve střední Evropě, se uplatňuje kombinované pojetí chovu včel, které zahrnuje několik úkolů. Těmito úkoly jsou zajištění opylování a produkce včelích produktů. Chov včel se provozuje v zájmovém i profesionálním pojetí, na stabilních i pohyblivých stanovištích, převážně ve vysoce hustě zalidněné krajině.Veškeré aktivity při chovu včel zároveň musejí akceptovat požadavky na zachovaní genetických rezerv druhu včela medonosná a ochranu i kultivaci životního prostředí. Včela medonosná kraňská zaujímá v řadě evropských zemí významný podíl populace druhu, ale je ohrožena ztrátami v důsledku nemocí a hybridizací s jinými plemeny. Vlastnostmi a výběrovou základnou vyhovuje kraňské plemeno užitkovým i doprovodným požadavkům. Zvláštní důraz odborné i laické veřejnosti je kladen na mírnost včel, u kraňského plemene je to splnitelný požadavek. Evropský trh bude klást stále větší požadavky na jakost produktů, část veřejnosti bude vyvíjet tlak na zapojení chovu včel do ekologických hospodářství.

1.3. Směr šlechtění Včela medonosná kraňská se v podmínkách ČR plně osvědčila pro svoje vlastnosti. Plemeno bude proto nadále šlechtěno na kombinaci užitkových vlastností s výrazným zaměřením na mírnost a odolnost proti nemocem. 1.4. Stavy včelstev a užitkovost Šlechtitelský program vychází z reálného stavu včelstev v České republice v rozmezí 450 až 650 tisíc včelstev. Roční užitkovost lze odhadnout na cca 10 – 40 kg medu z jednoho včelstva podle snůškových podmínek roku a stanoviště. Průměrná užitkovost je vyšší zejména v chovech pohyblivých. Užitkovost snižují nemoci, chovatelské chyby a využívání včelích matek nejasného původu. V kontrole užitkovosti s centrální evidencí je zapojeno 87 aktivních oblastních a rozmnožovacích chovů, což představuje asi 6200 včelstev. V kontrole užitkovosti doporučené (bez centrální evidence) je asi 40 000 včelstev u chovatelů, kteří odebírají šlechtěný materiál od oblastních a rozmnožovacích chovů.

2. CHOVNÝ CÍL A STANDARD PLEMENE 1.2. Organizace šlechtitelské práce v chovu včel v ČR Český svaz včelařů, o.s. (dále ČSV) je uznaným chovatelským sdružením včely medonosné kraňské ve smyslu plemenářského zákona. ČSV vydává chovatelský řád, jmenuje chovatelskou komisi a plemenářského zootechnika. Základním dokumentem řízené dokumentace plemenného chovu kraňského plemene je

2.1. Hlavní směry chovného cíle Cílem je udržení stabilního počtu zdravých, mírných a nerojivých včelstev s dobrou, stabilní a hospodárnou produkcí medu a ostatních včelích produktů vysoké kvality, dosahovanou za přiměřených nákladů. Příloha Včelařství I 11

šlechtitelský program 2.2. Základní parametry chovného cíle Základními sledovanými parametry včelstev zapojených ve šlechtitelském programu jsou: medný výnos, mírnost, sezení, rojivost, rozvoj, hygienické testy. Shoda s plemenným standardem se posuzuje morfometrickou analýzou validovanou testy DNA. Podrobnosti stanovuje PPP.

3. REALIZACE ŠLECHTITELSKÉHO PROGRAMU 3.1. Účastníci programu Šlechtitelského programu se mohou účastnit registrované, rozmnožovací a oblastní chovy včelích matek, pokud • splňují podmínky chovatelského řádu, • vedou evidenci podle metodik PPP, • splňují podmínky k prodeji včelích matek podle platných veterinárních předpisů. 3.2. Minimální rozsah a hodnoty sledovaných vlastností U včelstev zapojených do šlechtitelského programu se zjišťují užitkové a doprovodné vlastnosti uvedené v bodě 2.2. Chovatel musí doložit evidenčním lístkem a matrikou matek původ matky jím vyprodukované v rámci tohoto šlechtitelského programu. Původem po matce se rozumí číslo matky zdroje plemeniva, původem po trubcích při inseminaci číslo matky trubců použitých pro odběr spermatu. Původ po trubcích při páření v okrsku se uvádí symbolem X a chovatel musí prokázat v evidenci na každém stanovišti skupinu minimálně deseti plemenných trubčích včelstev vyhovujících vlastností. Použitá plemenná včelstva musejí prokázat nadprůměrný medný výnos stanoviště a další parametry nesmějí překročit tyto hodnoty: • mírnost

1,5;

• sezení

2,0;

• rojivost

2,0;

• celkový rozvoj

1,8.

Chovatel musí prokázat v evidenci provádění hygienických testů a jejich uplatnění v selekci plemenných včelstev podle PPP.

Chovatel též musí mít platný doklad o morfometrickém rozboru nebo doklad o nákupu plemenného materiálu od chovatele, který má doklad o morfometrickém rozboru.

4. VÝVOJ METODICKÝCH POSTUPŮ TESTOVÁNÍ, HODNOCENÍ A SELEKCE Základní metodické postupy testování a posuzování včely kraňské uplatněné v citované řízené dokumentaci jsou v souladu s výsledky výzkumu prováděného dlouhodobě Výzkumným ústavem včelařským, s.r.o., v Dole a jsou v souladu s metodikami pracovní skupiny Eurbee breeding group a s metodikou ochrany genového zdroje včela medonosná kraňská podle národního programu koordinovaného Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. O změnách základních metodických postupů kontroly užitkovosti a dalších plemenářských postupů odvozených z mezinárodních uzancí rozhoduje ČSV na základě podkladů předložených chovatelskou komisí a Výzkumným ústavem včelařským, s.r.o., Dol.

5. KONTROLA REALIZACE ŠLECHTITELSKÉHO PROGRAMU PLEMENE Chovatelská komise jako poradní orgán Republikového výboru ČSV pro řízení plemenářské práce a šlechtitelského programu hodnotí na všech svých zasedáních postup a výsledky realizace šlechtitelského programu v průběhu roku. Na tomto podkladě přijímá ČSV opatření a zpřesňuje metodické postupy šlechtitelského programu. Komplexní vyhodnocení realizace šlechtitelského procesu za uplynulý rok a porovnání dlouhodobého vývoje zpracovává ČSV formou výroční zprávy, která je po schválení orgány svazu zveřejňována.

6. OBECNÁ USTANOVENÍ Výjimky z jednotlivých ustanovení a parametrů šlechtitelského programu může povolit jen ČSV, respektive pracovník určený ČSV. Výjimky mohou být uplatněny pouze ve zdůvodněných případech, kdy je účelné přihlédnout k vynikající úrovni některé z hlavních vlastností, popř. při zdůvodněných odchylkách od stanovených parametrů u dalších vlastností.

7. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Šlechtitelský program byl schválen ÚV ČSV dne 18. 11. 2007. 2. Toto vyhotovení v sobě zahrnuje změny schválené RV ČSV 20. listopadu 2011. Ing. Josef Mandík v. r., předseda Ing. Rudolf Peleška v. r., tajemník 12 I Příloha Včelařství

fond ČSV

STATUT SVÉPOMOCNÉHO FONDU ČSV §1 Úvodní ustanovení Jedním ze základních cílů Českého svazu včelařů (dále jen ČSV nebo svaz) je vytvářet účelové fondy pro zabezpečení činnosti svazu a jeho členů. Proto svaz zřídil na základě stanov tento zvláštní účelový svépomocný fond (dále jen SF nebo fond).

§2 Účel fondu 1. Hlavním účelem SF je ochrana členů a jejich včelařského majetku při chovu včel a činnostech s ním souvisejících (dále jen včelařská činnost). Plnění tohoto cíle je zabezpečováno poskytováním příspěvků ze SF členům v případech uvedených v § 4. 2. Z fondu mohou být hrazeny též náklady vynaložené na zjišťování nebo ověřování příčin a rozsahu škod (znalečné, školení soudních znalců, náhrady cestovních výdajů, refundace mezd apod.), včetně mzdových a dalších nákladů spojených s vedením fondu. 3. Z fondu se též hradí pojistné vyplývající z pojistné smlouvy, kterou ČSV uzavřel pro případ úrazů členů svazu utrpěných při včelařské činnosti. 4. RV ČSV může rozhodnout o dílčím použití prostředků fondu i k jiným účelům, zejména ve prospěch zkvalitnění chovu včel a předcházení vzniku škod.

§3 Zdroje fondu 1. Základním zdrojem fondu je podíl členských příspěvků, který je převáděn do fondu ve výši stanovené republikovým výborem. 2. Republikový výbor může rozhodnout o dotování fondu z dalších zdrojů hospodaření a rozpočtu svazu.

§4 Poskytování příspěvku z fondu

1. Příspěvky z fondu (dále jen příspěvek) se poskytují ke zmírnění, popř. k úhradě škod a nákladů v těchto případech: a) při poškození, zničení nebo odcizení včelstev a jejich částí, včelařských zásob a potřeb, zařízení a staveb sloužících ke včelařské činnosti, pokud jsou tyto věci ve vlastnictví (popř. spoluvlastnictví) člena a došlo-li ke škodě ohněm, bleskem, vichřicí, povodní, krupobitím, pádem předmětů, krádeží vloupáním, krádeží volně umístěných úlů, plemenáčů i oplodňáčků osazených včelami (popř. při vzniku škody jiným zásahem cizí osoby s úmyslem způsobit škodu) a při dopravních nehodách. Pokud bude zjištěna odpovědná osoba za způsobenou škodu na včelařském majetku člena před podáním žádosti nebo v průběhu vyřizování žádosti, poskytne se příspěvek za podmínky současného uzavření smlouvy o postoupení pohledávky s ČSV jen v případě, že poškozený


fond ČSV nedosáhne při využití všech právních prostředků, případně za právní pomoci ČSV, úhrady této škody právní cestou do jednoho roku od vzniku škody. Ustanovení o lhůtách pro uplatnění příspěvku podle § 4 odst. 5 a § 5 odst. 2 písm. i) statutu SF zůstává nedotčeno; b) k úhradě škody, kterou je člen povinen uhradit podle pravomocného rozsudku soudu třetím osobám proto, že ji způsobil při včelařské činnosti; c) k úhradě soudních nákladů, které je člen povinen uhradit podle pravomocného rozhodnutí soudu ve sporu proti němu nebo jím vedeném, pokud svaz převzal právní zastupování nebo pomoc; d) k úhradě škod na věcech vzniklých při akcích pořádaných svazem (popř. jeho organizačními jednotkami) po projednání s předsednictvem RV ČSV; e) kdy o poskytnutí příspěvku rozhodla komise SF podle § 5 odst. 6;

g) vzniklých při ošetřování včelstev podle veterinárních předpisů a opatření; h) nesplní-li člen povinnost registrace podle stanov nebo povinnosti stanovené v § 5; ch) nesplní-li člen povinnost zaslat podle veterinárních předpisů a podle statutu SF vzorky na vyšetření při úhynu nebo nadměrném zeslabení včelstev; i) vznikla-li škoda v období do 30 dnů ode dne zaevidování nového člena a počtu jeho včelstev v centrální evidenci a zaplacení členského příspěvku do rozpočtu RV ČSV, stejně tak vznikla-li škoda v období do 30 dní po zaevidování navýšeného počtu včelstev dle směrnice ČSV o členských příspěvcích, j) po zániku členství ve svazu; k) způsobených členem úmyslně; l) jiných nebo dalších (např. ušlém zisku); m) při úrazu člena, případně jeho úmrtí při včelařské činnosti.

2. Příspěvky se neposkytují ke zmírnění, popř. úhradě škod: a) způsobených zvěří, ptáky, škůdci a domácími zvířaty, nemocemi a nákazami včel a včelího plodu; b) vzniklých v důsledku použití chemických prostředků při ošetřování zemědělských a lesních kultur a porostů; c) při použití výbušnin, těžbou dřeva apod. v blízkosti stanovišť včelstev podle platných směrnic; d) vzniklých při dopravní nehodě na dopravním prostředku; e) způsobených manželovi, příbuznému v řadě přímé nebo osobě, se kterou člen žije ve společné domácnosti; f) při nařízené likvidaci včel podle obecně závazných právních předpisů;


3. Pozastavení výplaty příspěvků Výplata příspěvku ze SF se členovi pozastavuje na dobu, kdy je jeho základní organizace v prodlení s odvodem členských příspěvků ČSV, včetně případného penále.

4. Rozsah poskytování příspěvků a) Příspěvky ke zmírnění vzniklých škod, popř. k úhradě nákladů (dále jen škoda) jsou poskytovány podle zdrojů a stavu fondu, maximálně do výše skutečné škody. b) Při škodné události se celkový příspěvek na zmírnění škody vzniklé na včelařském majetku nebo na cizím majetku nebo osobě poskytuje maximálně do výše 3 000 Kč na jedno

fond ČSV včelstvo, v závislosti na počtu včelstev, na které má člen zaplaceny členské příspěvky. Má-li poškozený během roku více škod, součet příspěvků nesmí překročit maximální výši dle tohoto ustanovení. Příspěvek nelze přiznat na včelstva, na která nebyl řádně zaplacen členský příspěvek. c) Při škodné události vzniklé na včelíně, kočovném zařízení nebo pracovně se příspěvek ke zmírnění škody na těchto zařízeních poskytuje v závislosti na počtu včelstev v nich umístěných nebo, pokud se jedná o pracovnu podle počtu včelstev, pro které pracovna sloužila, maximálně do výše 2 000 Kč na jedno včelstvo. d) Při poskytování příspěvku na zmírnění škody vzniklé na včelařských zásobách a pomůckách se přihlíží k jejich úměrnému potřebnému množství a rozsahu včelařského provozu. e) Způsobil-li nebo usnadnil-li člen vznik škody svojí nedbalostí (požárem, porušením veterinárních předpisů a opatření, směrnic o kočování, nezajištěním majetku apod.) bude vypočtený příspěvek krácen o 50 procent a při opakovaném nebo závažném způsobení nebo usnadnění vzniku škody z nedbalosti nemusí být příspěvek vůbec poskytnut. f) Příspěvek může být poměrně snížen nebo nepřiznán vůbec, nevytvořil-li člen podmínky k zamezení opětnému vzniku škody. g) V případě, že žadatel uvede nepravdivé údaje v souvislosti s podáním žádosti, ztrácí nárok na výplatu příspěvku ze SF. Toto jednání se považuje za porušení členské povinnosti zvlášť závažným způsobem a může být tedy přikročeno k vyloučení člena z ČSV.

5. Lhůty pro uplatnění příspěvku a) Příspěvek se při splnění dalších podmínek poskytne, uplatníli poškozený člen žádost do šesti měsíců ode dne zjištění škody. b) Příspěvek se poskytne, uplatní-li poškozený člen žádost ve lhůtě do jednoho roku od vzniku škody.

6. Oceňování včelařského majetku a) Předsednictvo RV ČSV zajistí vypracování prováděcího předpisu, který určí bližší kritéria a podmínky k oceňování včelařského majetku a zásad pro poskytování příspěvků ze SF. b) Výše uvedený prováděcí předpis tvoří přílohu Statutu SF.

§5 Procesní ustanovení a další předpoklady nebo podmínky pro poskytování příspěvků

1. Příspěvek se poskytuje na základě písemné žádosti člena, která musí být řádně odůvodněna a doložena. Žádost se podává na formuláři, který vydal RV ČSV. Tento formulář je k dispozici na sekretariátu RV ČSV a na webových stránkách svazu. Žadateli jej může též zajistit příslušná základní organizace.

2. Člen, který žádá o příspěvek, je povinen: a) ohlásit neprodleně po zjištění vzniku škody, na kterou se vztahuje SF a k jejímuž zmírnění bude žádat příspěvek, tuto skutečnost základní organizaci (dále jen ZO ČSV), ve které je veden v členské evidenci. Tato povinnost se týká též oznámení škody nebo nákladů, které je člen povinen hradit cizím osobám (dále jen škoda); b) sepsat bez zbytečného odkladu žádost o poskytnutí příspěvku, v případě škody na jeho včelařském majetku na formuláři vydaném svazem a tuto žádost předat příslušné ZO ČSV. V žádosti člen popíše konkrétně, k jaké škodě došlo, jaký je její rozsah, kdy k ní došlo, popř. kdy její vznik zjistil, a též – pokud je mu známo – jak ke škodě došlo. V popisu zničených nebo poškozených, popř. odcizených věcí uvede zejména druh věcí, rok jejich zprovoznění nebo stáří, konstrukci, způsob zhotovení nebo pořízení, u včelařských zásob jejich množství. V popisu včelstev uvede zejména jejich sílu a stav ve vztahu k období, kdy ke škodě došlo a rozsah škody (stupeň zeslabení, úhyn, odcizení); c) oznámit neprodleně vznik škody příslušnému orgánu protipožární ochrany, pokud škoda vznikla požárem, a vyžádat si o tom potvrzení a zprávu o příčině požáru, jestliže jím byla zjištěna, což může být zaznamenáno a potvrzeno v žádosti. d) oznámit neprodleně vznik škody na včelařském majetku způsobené neznámým pachatelem, jejíž předpokládaná výše bude vyšší než 1 500 Kč, příslušnému orgánu policie, vyžádat si zaslání usnesení policie o výsledku vyšetřování, případně jiné informace o výsledku vyšetřování, usnesení policie přiložit k žádosti, potvrzení o výsledku šetření lze vyznačit i v příslušné kolonce žádosti. e) oznámit vznik škody nejpozději první pracovní den po jejím zjištění (telefonicky, e-mailovou poštou, faxem, osobně) sekretariátu RV ČSV a příslušné OO ČSV, je-li předpoklad, že skutečná škoda přesáhne 20 000 Kč, nebo 100 000 Kč. Telefonická oznámení je třeba neprodleně písemně potvrdit doporučeným dopisem, e-mailovou poštou, nebo faxem. Při nedodržení povinnosti řádného oznámení bude vypočtený příspěvek poskytnut maximálně ve výši 20 000 Kč, respektive 100 000 Kč; f) oznámit neprodleně škodu také ZO ČSV, v jejímž obvodu byla registrována včelstva na stálém stanovišti, pokud škoda vznikla na tomto stanovišti;


fond ČSV g) poskytnout orgánům a funkcionářům, kteří se účastní šetření příčin a rozsahu škody potřebnou součinnost a zajistit existující předměty, popř. důkazy o příčinách a rozsahu škody. V této souvislosti měnit stav věcí po zjištěné škodě, jen pokud je to nezbytné pro zamezení vzniku případně větší nebo další škody; h) uzavřít s ČSV smlouvu o postoupení pohledávky u škod způsobených třetí osobou neznámou ke dni podání žádosti. Smlouva o postoupení pohledávky je součástí žádosti o příspěvek ze SF. Žadatel je povinen, dozví-li se o zjištění osoby odpovědné za vznik škody, neprodleně písemně oznámit svazu tuto skutečnost; ch) vrátit svazu vyplacený příspěvek, pokud mu bude kdykoli později škoda uhrazena osobou, která za ni odpovídá, a to ve výši této úhrady, maximálně do výše vyplaceného příspěvku;

na, neprodleně písemně zpravit poštou nebo elektronicky sekretariát RV ČSV. l) nahradit svazu škody, které mu vznikly v důsledku nesplnění povinností podle písm. h), ch) a k) a uvedením nepravdivých údajů, pokud takové žadatel ve své žádosti uvedl.

3. Základní organizace ČSV Základní organizace, ve které je člen veden v členské evidenci a které oznámil vznik škody s tím, že bude žádat o příspěvek: a) vydá žadateli tiskopis „Žádost o příspěvek ze svépomocného fondu ČSV“ a poučí jej o způsobu jeho vyplnění; b) ověří, zda člen splnil další povinnosti a podmínky (zejména oznamovací povinnost), popř. jej o nich poučí, nebo mu pomůže je splnit;

i) zaslat bez zbytečného odkladu nejpozději do šesti měsíců od zjištění škody sekretariátu RV ČSV řádně vyplněnou, ověřenou a potvrzenou žádost o příspěvek a připojit k ní požadované doklady;

c) pověří nejméně dva členy ZO ČSV (zpravidla příslušného včelařského důvěrníka a členy výboru) neprodleným ověřením rozsahu a zjevných příčin škody na místě jejího vzniku;

j) zaslat bez zbytečného odkladu v případě škody spočívající v zeslabení nebo úhynu včelstev vzorky včel a plástů do Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Libčic nad Vltavou nebo do příslušného státního veterinárního ústavu k vyšetření na nemoci včel a včelího plodu. Výsledek vyšetření se připojí jako příloha k žádosti o příspěvek ze SF. Případné náklady vyšetření hradí svaz jen v případě, že výsledek vyšetření prokáže, že včely uhynuly následkem zásahu neznámého pachatele. Ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) tím není dotčeno.

e) postupuje při ověřování škody, jejíž předpokládaná výše bude vyšší než 20 000 Kč v součinnosti s OO ČSV;

k) v případě, že v době podání žádosti či v průběhu jejího vyřizování byl pachatel znám nebo zjištěn – tedy před výplatou příspěvku [viz § 4 odst. 1 písm. a) věta druhá], informovat o této skutečnosti v žádosti; případně byla-li žádost již podá-

d) zajistí operativně doplnění žádosti o posouzení rozsahu a příčin škody a potvrzením o jejím ověření ZO a pověřenými členy nejpozději do 30 dnů od předložení žádosti o příspěvek ze SF;

f) vyjádří v žádosti, zda je žadatel členem ČSV, kolik včelstev přihlásil k zazimování. tzn. na kolik včelstev má zaplaceny členské příspěvky, kolik včelstev skutečně měl celkem v době vzniku škody; g) došlo-li k ohlášené škodě na stálém stanovišti včelstev v obvodu registrující ZO, zajistí splnění procesních ustanovení bodu 3 obdobně tato ZO; h) nahradí svazu škodu, která mu vznikla na základě nepravdivých údajů, pokud takové ZO v žádosti uvedla.

4. Okresní organizace a) zajistí po oznámení škody, jež bude podle předpokladu vyšší než 20 000 Kč, ustanovení 2 - 3členné komise, která v součinnosti s příslušnou ZO prošetří rozsah a zjevné příčiny škody na místě jejího vzniku; b) zaznamená a potvrdí společně s ustanovenou komisí do žádosti zjištěné nebo ověřené skutečnosti týkající se rozsahu a příčin škody. c) nahradí svazu škodu, která mu vznikla na základě nepravdivých údajů, pokud takové OO v žádosti uvedla.

5. Sekretariát RV ČSV a) eviduje došlé žádosti; b) prověřuje věcnou a formální správnost a úplnost žádostí; c) zajistí při shledání důvodů ověření rozsahu a příčin škody funkcionářem svazu nebo znalcem, pokud mu byl ohlášen vznik škody na včelařském majetku, jejíž výše přesáhne zřejmě 20 000 Kč, respektive 100 000 Kč nebo způsobil-li člen škodu jiné osobě; d) zpracovává podklady, rozhoduje o přiznání příspěvku a provádí výplatu příspěvků žadatelům, pokud jsou jejich žádosti


fond ČSV

řádně vyplněny a doloženy, v opačném případě žádost zamítá; e) rozhodnutí se rozesílají doporučeně, proti rozhodnutí o přiznání příspěvku se žadatel může odvolat ke komisi SF do 30 dnů od doručení rozhodnutí, přičemž nevyzvedne-li si žadatel písemnost na poště ve stanovené lhůtě, považuje se rozhodnutí za doručené posledním dnem této lhůty; f) informuje pravidelně komisi SF o souhrnných zdrojích, stavu a čerpání prostředků SF.

6. Komise SF Republikový výbor ustaví odbornou komisi SF, která má zejména tuto působnost, úkoly a pravomoci: a) dozírá na řádné hospodaření s prostředky fondu a podává o tom RV ČSV informace a zprávy; b) projednává a rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím vydaných dle § 5 odst. 5 písm. d); c) je oprávněna vyžádat si ke kontrole kteroukoli žádost o poskytnutí příspěvku; d) rozhoduje o případném poskytnutí příspěvku na úhradu prokázané škody, kterou způsobil člen při včelařské činnosti cizím osobám a kterou uhradil, i když mu povinnost této úhrady nebyla stanovena soudním rozhodnutím; e) může přiznat poskytnutí příspěvků na zmírnění škody, i když se na ni SF nevztahuje nebo je škoda vyšší než maximální limit, pokud by jeho nepřiznání bylo s ohledem na okolnosti případu příliš tvrdé; f) rozhodnutí komise SF je konečné; g) provádí výklad statutu SF. h) provádí ověření škod nad 100 000 Kč, k ověření si může vyžádat všechny potřebné doklady, může si vyžádat přítom-

nost funkcionářů ZO, OO, případně dalších odborníků, jestliže to bude nutné k objektivnímu stanovení rozsahu škody a dalších okolností vzniku škody. Funkcionáři příslušných orgánů ZO a OO ČSV jsou povinni vyvinout potřebnou součinnost. O svém šetření sepíše zápis, který bude doložen k žádosti o příspěvek ze SF.

§6 Společná, přechodná a závěrečná ustanovení 1. Statut SF se vztahuje také na včelařský majetek právnických osob, které jsou členy ČSV na základě smluv o součinnosti, a pokud je tak stanoveno v této smlouvě. 2. Statut SF se vztahuje rovněž na individuální členy včelařských sdružení, pokud jsou tato sdružení členy ČSV na základě smluv o součinnosti a pokud je tak v této smlouvě stanoveno. 3. Statut SF se vztahuje také na majetek ZO ČSV, určený k provozování chovu včel, jestliže má zaplaceny příslušné členské příspěvky. V případě vzniku škody na tomto majetku provádí ověření příslušná OO ČSV. 4. Působnost ZO ČSV zakotvená ve statutu SF při ověřování rozsahu a příčin škody vzniklé individuálním členům včelařských sdružení přechází v těchto případech na příslušná včelařská sdružení. Působnost OO ČSV zakotvená do statutu SF se v těchto případech uplatní obdobně jako u členů v členské evidenci ZO. 5. Statut SF byl schválen RV ČSV dne 20. 11. 2011. 6. Zároveň se ruší statut SF schválený od 1. 1. 1992 včetně pozdějších změn a doplňků. Ing. Josef Mandík v. r., předseda Ing. Rudolf Peleška v. r., tajemník Příloha Včelařství I 17

poskytování příspěvků

ZÁSADY PRO POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ ze Svépomocného fondu ČSV při vzniku škod na včelařském majetku členů ČSV 1) Příspěvek se poskytuje zásadně pouze na níže vyjmenovaný včelařský majetek a při zásahu neznámého pachatele na škody způsobené vniknutím do včelínu, pracovny či kočovného vozu. 2) Příspěvek na škodu na včelařských pomůckách a zásobách (medu, cukru), stejně jako na počet souší, mezistěn, rezervních úlů, rojáčků a plemenáčků se řídí nezbytnou potřebou a počtem včelstev, jež poškozený přihlásil předešlého roku k zazimování. 3) Na jedno včelstvo tak připadne maximálně 1 kg medu; 3 kg cukru; 0,5 kg mezistěn; 0,5 kg vosku; 15 souší, 30 % rezervních úlů, rojáků a plemenáčů apod., 1 nástavek (2 polonástavky) k nástavkovému úlu, přičemž za součást nástavkového úlu se považují 3 nástavky, oddělky v rozsahu maximálně 15% zazimovaných včelstev, na které byl řádně zaplacen členský příspěvek. 4) Příspěvek se neposkytuje: a) na včelařskou literaturu a veškerý včelařský propagační materiál; b) na včelařské nářadí a potřeby zanedbatelné hodnoty = pořizovací cena se pohybuje kolem 50 Kč, tj. např. čísla na úly, nosiče rámků, čísla a barvy na matky, chovné a zasílací klícky, umělé mateří misky apod.; c) na cenu práce, která byla vynaložena při uvádění poškozeného majetku do původního stavu; d) na majetek, který svým účelem a používáním není určen výhradně ke včelařské činnosti, tj. zejména kuchyňské zařízení včetně kamen a vařičů (s výjimkou 1 ks přenosného vařiče s příslušenstvím), televizory, rozhlasové přijímače, dopravní prostředky, potřeby k osobní hygieně,


pomocná nářadí při přesunu včelstev (s výjimkou 1 ks zvedáku), kompresory, dále pak nábytek, stavební materiál, truhlářské nebo jiné nářadí (kromě základního vybavení pro práci včelaře), šatstvo, finanční hotovost; e) na náklady na dopravu, vydané v souvislosti s přivoláním policie nebo hasičů, stejně tak náklady na pořízení fotodokumentace; f) na odměnu znalci, kterého o znalecký posudek požádal poškozený, a na poplatky za vyšetření vzorků včel, nestanoví-li statut SF jinak; g) příspěvky na nadstandardní vybavení budou řešeny komisí SF individuálně a jen při předložení účetního dokladu o nákupu poškozené nebo zničené věci.

poskytování příspěvků

CENÍK

plod matka

PŘÍSPĚVEK NA ÚLY:

b) jarní období (21. 3. – 15. 5.):

Prokáže-li poškozený účetním dokladem před vydáním rozhodnutí o příspěvku nákup nového nástavkového úlu, kterým nahradil zničený nebo odcizený úl, obdrží ze SF příspěvek ve výši ceny úlu max. 2 500 Kč. Nepředloží-li účetní doklad o následném nákupu za zničený nebo odcizený úl (viz výše), obdrží paušální částku 800 Kč. Obdobně toto platí i pro vyjmenované součásti úlů, plemenáč, oplodňáček a rojáček. úl nástavek polonástavek dno víko s krmítkem víko bez krmítka plemenáč oplodňáček rojáček

bez dokladu 800 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 100 Kč 300 Kč 300 Kč 300 Kč

max. max. max. max. max. max. max. max. max.

s dokladem 2 500 Kč 450 Kč 450 Kč 450 Kč 450 Kč 300 Kč 400 Kč 400 Kč 400 Kč

Mřížky, uteplivky a krmítka jsou součástí úlů započítané v ceně úlu. Z tohoto důvodu se zvlášť neplatí. V případě odcizení, poškození nebo zničení části úlu se příspěvek úměrně sníží.

PŘÍSPĚVEK NA VČELAŘSKÉ POMŮCKY A POTŘEBY: klobouk se závojem odvíčkovací talíř kukla včelařská hliníková konev na med ostatní obaly na med o objemu nad 30 kg obaly na med o objemu méně než 30 kg rukavice včelařské včelařská kombinéza včelařská blůza kleště na rámky kuřák děrovač rámků zatavovač rámků smyk kulatý rojochyt vytáčecí stan odvíčkovací souprava medomet 4rámkový vícerámkový medomet medomet 3rámkový el. pohon k medometu ruční pohon k medometu forma na rámky přelarvovací lupa vařák na vosk nádoba pod medomet vyvíječ aerosolu síto stojánkové napínák drátku odvíčkovací vidlička váha úlová hydromech. váha úlová mechanická zatavovač el. přenosný vařič vč. přísl. (PB bomba 2 kg) sluneční tavidlo smetáček kolečko na převážení plástů, úlů rozpěrák

190 Kč 590 Kč 250 Kč 252 Kč 150 Kč 100 Kč 190 Kč 850 Kč 500 Kč 350 Kč 330 Kč 310 Kč 170 Kč 250 Kč 330 Kč 1 210 Kč 650 Kč 8 000 Kč 10 000 Kč 6 000 Kč 4 500 Kč 2 000 Kč 180 Kč 170 Kč 1 814 Kč 390 Kč 2 520 Kč 500 Kč 220 Kč 180 Kč 550 Kč 2 000 Kč 850 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 50 Kč 1 000 Kč 50 Kč

1 400 Kč 600 Kč 550 Kč 100 Kč 150 Kč

c) letní období (16. 5. – 31. 7.): včetně zásob a plástů jen včely zásoby a plásty plod matka

1 900 Kč 900 Kč 720 Kč 130 Kč 150 Kč

d) podzimní období (1. 8. – 30. 9.): včetně zásob a plástů jen včely zásoby a plásty plod matka Provozní materiál 1 kg včel 1 kg medu 1 kg cukru 1 kg vosku 1 ks souše 1 kg mezistěn 1 ks mezistěny s rámkem 1 ks rámkový přířez Drobné nářadí – základní vybavení včelaře: Pilka Sekyrka Kleště Kladívko Nůž Kosa

1 100 Kč 450 Kč 470 Kč 30 Kč 150 Kč 150 Kč 45 Kč 18 Kč 80 Kč 15 Kč 150 Kč 15 Kč 5 Kč 150 Kč 250 Kč 150 Kč 150 Kč 125 Kč 250 Kč

PŘÍSPĚVEK NA ŠKODY VZNIKLÉ NA KOČOVNÝCH VOZECH: Oj kolo (vč. šroubů, disku, duše, pláště) krytina 1 m2 IPA 1 m2 AL 1 m2 ost. (pozink, eternit atd.) Svítilna el. instalace vzduchotechnika kompletní podvozek nosná konstrukce zvedák úlová baterie v koč. voze 1 úl žebřík A žebřík jednoduchý

1 100 Kč 3 200 Kč 1 500 Kč 60 Kč 210 Kč 125 Kč 450 Kč 1 000 Kč 3 200 Kč 11 000 Kč 5 000 Kč 1 000 Kč 700 Kč 1 000 Kč 800 Kč

PŘÍSPĚVEK NA ŠKODY VZNIKLÉ VNIKNUTÍM NEZNÁMÉHO PACHATELE: visací zámek dozický zámek vložka FAB 1 m2 skla na rozbité okenní tabule

110 Kč 170 Kč 260 Kč 350 Kč

PŘÍSPĚVEK NA ŠKODY VZNIKLÉ NA VČELÍNECH, KOČOVNÝCH VOZECH A PRACOVNÁCH:

CENY VČELSTEV: a) zimní období (1. 10. – 20. 3.) : včetně zásob a plástů jen včely zásoby a plásty

včetně zásob a plástů jen včely zásoby a plásty plod matka

30 Kč 150 Kč

1 000 Kč 300 Kč 500 Kč

Výše škod se posuzuje v závislosti na ploše, kvalitě materiálu a stáří, způsobu provedení a počtu zazimovaných včelstev. Ustanovení § 4 odst. písm. 4 písm. c) statutu SF ČSV zůstává nedotčeno. Příloha Včelařství I 19

bezpečnost práce

Doporučení ČSV, o.s. k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se včelami a při jejich ošetřování 1. Toto doporučení Českého svazu včelařů, o.s. (dále jen ČSV) bylo vydáno za účelem správného postupu členů ČSV při chovu a ošetřování včel v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Při tvorbě tohoto doporučení se vycházelo zejména z nařízení vlády č. 27/2002 Sb. ze dne 10. prosince 2001, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, jež je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat a z oborové normy „Chov včely medonosné“ č. 46 6640. 2. Členem ČSV může být podle stanov občan starší 10 let. Samostatně ošetřovat včelstva může zásadně člen, který dosáhl věku 15 let a je s chovem a ošetřováním včel obeznámen. Člen mladší 15 let by měl chov a ošetřování včel provádět zásadně pod dozorem nebo dohledem dospělého chovatele včel, popř. vedoucího včelařského kroužku mládeže. 3. Každý ošetřovatel včel je povinen při práci se včelami dodržovat ustanovení obecně závazných předpisů, zejména počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, na přírodě a životním prostředí. 4. V zájmu předcházení škodám je třeba, aby chovatel nebo ošetřovatel dodržoval při práci se včelami především tato svazová doporučení k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, včetně předpisů protipožární ochrany: a) organizovat a provádět ošetřování včel tak, aby včely neobtěžovaly okolí nad míru přiměřenou poměrům a činit dostupná opatření proti vzniku jejich zvýšené slídivosti; b) podle potřeby, zejména v případě většího rozrušení včel, používat při jejich ošetřování ochranné včelařské pomůcky (např. včelařský oblek, kuklu, klobouk nebo závoj); c) rovněž v případě potřeby mírnit rozrušené včely kouřem ze včelařského dýmáku nebo rosením vodou atp.; d) označit v zájmu ochrany dalších osob stanoviště včel,popř. přístupové cesty k němu dostatečně velkou


a za dne dobře viditelnou výstražnou tabulkou s nápisem např. „Pozor včely!“. 5. Na stanoviště včel mají samostatně přístup zásadně jen oprávněné osoby, další osoby pak jen se souhlasem majitele, chovatele nebo ošetřovatele včel. V případě vstupu cizích osob na stanoviště včel je nutné je upozornit na zvýšené nebezpečí pobodání včelami a poskytnout jim potřebné včelařské ochranné pomůcky. Chovatel by měl mít pro případ bodnutí na stanovišti včel ve své lékárničce základní léky, které jsou dostupné bez receptu. Vstup na stanoviště včel osobám, které jsou alergické na včelí bodnutí, by zásadně neměl být umožněn. 6. Snímání rojů neznámého původu usazených na veřejných prostranstvích nebo objektech by měly provádět jen osoby způsobilé ve smyslu veterinárních předpisů. 7. Přemísťovat včely lze jen v takových zařízeních (úlech, rojácích a dalších zařízeních), která jsou zabezpečena proti uvolnění, posuvu nebo pádu a kde je zamezeno samovolnému unikání včel z nich a zajištěno dostatečné větrání. 8. V případě převozu včelstev v kočovných zařízeních je potřeba, aby tento převoz byl doprovázen průvodcem znalým ošetřování včel, jenž je vybaven základními včelařskými pomůckami pro všechny osoby, které se převozu účastní. Přemísťování včelstev v zařízeních tažených koňským potahem se s ohledem na zvýšené riziko jeho pobodání včelami nedoporučuje. 9. Doporučení nabývá platnosti a účinnosti schválením ÚV ČSV dne 22.11.2003. 10. Toto doporučení obsahuje změny schválené RV ČSV dne 20. listopadu 2011. Ing. Josef Mandík v. r., předseda Ing. Rudolf Peleška v. r., tajemník

směrnice

SMĚRNICE ČSV, o.s. rozpočtová pravidla č. 6/2011 I. ÚVOD 1. Republikový výbor Českého svazu včelařů, o.s. (ČSV) vydává podle § 6 odst. 2 písm. i) Stanov ČSV tuto směrnici, jejímž účelem je stanovení rozpočtových pravidel svazu. Rozpočtová pravidla ČSV, o. s. stanovují rámcový způsob tvorby, způsob změn a hodnocení rozpočtu ČSV, o. s. na kalendářní rok. 2. Cílem je dosáhnout maximální transparentnosti tvorby rozpočtu a také zefektivnění hospodaření svazu tím, že budou včas dostupné informace důležité pro relevantní sestavení rozpočtu, čímž bude možné zajistit objektivní průběžné hodnocení hospodaření ČSV, o. s. 3. Těmito pravidly se řídí členové Republikového výboru ČSV (RV), Předsednictva Republikového výboru ČSV (PRV), členové komisí RV, zaměstnanci sekretariátu RV ČSV od data jejich přijetí RV ČSV.

II. TVORBA ROZPOČTU ČSV 1. Rozpočet ČSV, o. s. sestavuje ekonomické oddělení sekretariátu ČSV. 2. Návrh rozpočtu na následující rok vychází a) ze skutečnosti hospodaření ČSV, o. s. k 30. 9. každého roku b) z očekávané skutečnosti ke konci téhož roku, přičemž očekávaná skutečnost zohledňuje skutečnost k 30. 9. běžného roku, plán na poslední čtvrtletí a další předvídatelné vlivy, které plnění rozpočtu mohou ovlivnit (např. cenové dopady, daňové změny apod.) 3. Předběžný návrh rozpočtu schvaluje PRV do konce listopadu běžného roku. Vychází přitom z očekávané skutečnosti ve výdajích a požadavků jednotlivých účastníků tvorby rozpočtu a očekávaných zdrojů na příjmové straně rozpočtu. 4. Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný včetně rozpočtové rezervy. Rozpočtová rezerva kryje výkyvy v hospodaření a musí být rozpuštěna k 31.12. běžného roku, pokud PRV nerozhodne jinak 5. Termíny pro podání požadavků při tvorbě rozpočtu: a) Požadavky na cestovné a režijní náklady předloží předsedové komisí, redaktor, sekretariátu vždy do 31.8. (Příklad: na rok 2012 do 31.8. 2011). b) Požadavky na příspěvky na výstavy a akce pořádané ZO a OO ČSV se předkládají nejpozději do 30.10. c) Požadavky na správu majetku předkládá tajemník do 31.12. Výjimky z těchto termínů schvaluje PRV. 6. Definitivní rozpočet projednává PRV a předkládá k projednání a schválení RV na svém prvním zasedání roku, na který se rozpočet sestavuje.

III. PŘÍJMOVÁ STRANA ROZPOČTU Je tvořena zejména: 1) Členskými příspěvky členů ČSV 2) Dotacemi 3) Dary 4) Výnosy z vkladů 5) Podíly z výnosů právnických osob, jejichž zřizovatelem je ČSV, o. s. (např. Včelpo s. r. o., VÚV s. r. o. Dol apod.) 6) Příjmy z pronájmu majetku 7) Příjmy z vydavatelské činnosti (navrhuje redakce). 8) Ostatními příjmy (např. z prodeje vyřazeného DHIM apod.)

IV. VÝDAJOVÁ STRANA ROZPOČTU 1. Vychází z očekávané skutečnosti a všech vlivů, které byly v okamžik sestavení rozpočtu známy nebo mohly být reálně předpokládány. Výdajová strana rozpočtu je sestavována v druhovém členění a vedena střediskově v analytické evidenci nákladů. 2. Středisky se rozumí: a) Sekretariát b) Jabloňany (v nájmu) c) Rosice d) Ostatní 3. Další členění (které umožňuje účetní software): a) RV – cestovné, režie b) PRV- cestovné, režie c) Souhrnně za komise – cestovné, režijní náklady. d) Redakce časopisu e) Investice ČSV, o. s. (budovy)

V. ZMĚNY ROZPOČTU 1. Provádějí se na základě hodnocení jednotlivých příjmových i výdajových položek v průběhu roku a očekávané skutečnosti. 2. Návrh na změnu rozpočtu se nepředkládá, je-li předpokládaná odchylka od schváleného rozpočtu do 5%. Takováto předpokládaná odchylka od rozpočtu se zdůvodňuje v komentáři k výsledkům hospodaření. 3. Předpokládanou odchylku nad úroveň schváleného rozpočtu do výše 10% a max. 20 tis. Kč za jednotlivou položku projednává PRV na návrh tajemníka a PRV dává RV na vědomí v co nejbližším termínu. 1) Převýší-li předpokládaná odchylka úroveň schváleného rozpočtu jeden z těchto limitů, je třeba požádat RVo schválení. 2) Návrh na výši změny rozpočtu předkládá RV předseda nebo tajemník ČSV po předchozím projednání v PRV a řádném písemném odůvodnění. 3) Návrh změny rozpočtu musí být doložen stanoviskem EK.

VI. HODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ A PLNĚNÍ ROZPOČTU ČSV 1. Hodnocení je prováděno 2x ročně a to vždy k 30.6. a 31.12. běžného roku a je předkládáno PRV. 2. Informaci o plnění rozpočtu předkládá PRV RV včetně očekávané skutečnosti (týká se hodnocení k 30.6.) 3. Výsledek hospodaření a plnění rozpočtu, včetně roční účetní závěrky, schvaluje podle § 6 odst. 2 písm. l) za běžný hospodářský rok RV.

VII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Směrnice je platná a účinná ode dne schválení RV ČSV dne 20. 11. 2011. Ing. Josef Mandík v. r., předseda Ing. Rudolf Peleška v. r., tajemník Příloha Včelařství I 21

směrnice

SMĚRNICE ČSV, o.s. o podpoře včelařských kroužků mládeže, č. 7/2011 ČL. I

ČL. IV.

1. Včelařskému kroužku mládeže (VKM), jehož zřizovatelem je organizační jednotka ČSV, o.s., může být při jeho vzniku udělena finanční podpora na nákup včelařských pomůcek trvalejšího rázu a úlů, pokud není dále stanoveno jinak. Jedná se zejména o všechny druhy prodávaných úlů, rojáky, oplodňáčky, kleště, kuřák, rukavice a podobně. Podpora se neposkytuje na nákup mezistěn, včelstev, cukru, barvy na matky, drobné včelařské nářadí, uteplívky apod. 2. Podpora bude udělena takto: a) při vzniku kroužku 1 000 Kč, b) po roce aktivní činnosti kroužku další 4 000 Kč.

VKM může být poskytnut jednou ročně poukaz na nákup jedné výběrové nebo přirozeně spářené matky dodané některým ze sítě šlechtitelských chovů.

ČL. II. 1. Ofi nanční podporu žádá zřizovatel VKM sekretariát RV ČSV, o.s. (ČSV) prostřednictvím ZO a OO ČSV. 2. ZO a OO ČSV žádost doporučí a postoupí sekretariátu RV ČSV. 3. Na základě předložených dokladů o koupi (originál nebo ověřená kopie účetního dokladu a doklad o zaplacení) obdrží zřizovatel VKM na svůj bankovní účet příslušnou částku. 4. Zakoupené včelařské pomůcky musí být zřizovatelem řádně zaevidovány.

ČL. III. Po pěti letech nepřetržité činnosti může být VKM přiznána další podpora do výše 5 000 Kč na obnovu včelařského zařízení za obdobných podmínek jako v čl. I. a II.


ČL. V. VKM je členem Českého svazu včelařů, o.s. jako kolektiv. Od členských příspěvků je osvobozen při zachování všech výhod s členstvím v ČSV spojených včetně zasílání jednoho výtisku časopisu Včelařství a Odborných včelařských překladů.

ČL. VI. Pro propagaci oboru včelařství v okruhu působnosti VKM, případně pro potřeby VKM může kroužek na základě vyžádání obdržet od sekretariátu RV ČSV bezplatně starší výtisky časopisu Včelařství v počtu do 10 kusů na kroužek a číslo.

ČL. VII. Tato směrnice nabývá platnosti schválením na jednání RV ČSV dne 20. listopadu 2011. Současně se ruší směrnice č. 4/1998/S o podpoře včelařských kroužků mládeže z 22. 8. 1998. Ing. Josef Mandík v. r., předseda ČSV Ing. Rudolf Peleška v. r., předtajemník ČSV

směrnice

SMĚRNICE o poskytování náhrad funkcionářům Českého svazu včelařů, o.s., č. 8/2011 ČLÁNEK I Úvodní ustanovení 1. 2. 3.

Funkcionáři Českého svazu včelařů, o.s. (ČSV) vykonávají svou funkci jako dobrovolní funkcionáři. Tato směrnice je vydávána s cílem zajistit podmínky pro výkon činnosti dobrovolných funkcionářů ústředních orgánů ČSV. Možnost poskytování finančních odměn a náhrad nákladů spojených s výkonem funkce je upravena Stanovami ČSV v § 28 odst. 13 a 14.

ČLÁNEK II Náhrady příjmů , delegačné a odměny 1. NÁHRADY PŘÍJMŮ 1.1. Dobrovolní funkcionáři ve funkcích členů ústředních orgánů ČSV, tj. PRV, ÚKRK a odborných komisí, vykonávají tyto funkce zásadně ve svém volnu, tj. mimo své zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. 1.2. Pokud to není možné, přísluší jim: a) v případě ušlé mzdy náhrada mzdy (refundace), kterou uhradí ČSV zaměstnavateli funkcionáře. Refundace se provede na základě potvrzení vydaného sekretariátem RV ČSV. b) v případě ušlého příjmu z jiné výdělečné činnosti (z podnikání) 1 000 Kč za pracovní den. Úhrada se provede na základě faktury funkcionáře. 2. DELEGAČNÉ A ODMĚNY 2.1. Za plnění úkolů nebo provádění činností mimo zasedání ústředních orgánů ČSV, tj. RV, PRV, ÚKRK a odborných komisí (včetně redakční rady a rozhodčí komise) přísluší funkcionáři delegačné takto: a) Předseda ČSV, místopředseda ČSV a předseda ÚKRK 300 Kč b) Člen PRV, předseda odborné komise a člen ÚKRK 200 Kč c) Člen RV ČSV a člen odborné komise 100 Kč 2.2. Členové RV jakožto volení zástupci za jednotlivý okres, kteří jsou odpovědni za informování funkcionářů a členů ve svém obvodu, obdrží ročně za výkon funkce odměnu ve výši 1 000 Kč. 2.3. Za výkon funkce náleží: a) předsedovi ČSV měsíční odměna ve výši dle rozhodnutí RV ČSV, b) místopředsedovi ČSV měsíční odměna ve výši 3 000 Kč, c) předsedovi odborné komise roční odměna ve výši 4 000 Kč. 2.4. Za výkon funkce dále náleží: a) předsedovi ÚKRK roční odměna ve výši 8 000 Kč, b) členu ÚKRK roční odměna do výše 4 000 Kč. 2.5. Delegačné a odměny za výkon funkce vyplácí ekonomické oddělení sekretariátu RV ČSV. Zdanění, případně další odvody probíhají u plátce.

ČLÁNEK III Cestovní náhrady ČSV poskytuje svým funkcionářům, případně členům ČSV v souladu s ust. Stanov ČSV § 28 odst. 14) náhradu nákladů a výloh spojených s jejich činností.

A. Příjemce náhrad: Příjemci náhrad se rozumí funkcionáři, případně další členové ČSV. Příjemci náhrad dle této směrnice nejsou zaměstnanci sekretariátu ČSV a osoby, jež nejsou členy ČSV.

B. Odpovědná osoba: Odpovědnou osobou je osoba, která z titulu své funkce nebo na základě pověření PRV ČSV povoluje služební cestu příjemcům náhrad za podmínek stanovených touto směrnicí.

C. Druhy náhrad:

1. Jízdné a) jízdné za použití veřejného dopravního prostředku ČSV hradí členu – funkcionáři Českého svazu včelařů v souvislosti s jeho účastí na jednáních orgánů svazu, případně s konáním dalších povinností vyplývajících z výkonu jeho funkce, prokázané jízdní výdaje z místa bydliště do místa konání akce a zpět. Jízdné místní hromadnou dopravou není třeba prokazovat. Příloha Včelařství I 23

směrnice b) náhrady p ř i použití soukromého motorového vozidla: • V případě použití silničního motorového vozidla mimo služebního vozidla ČSV, o.s. (dále jen vozidlo) bude proplaceno jízdné ve výši jízdného vlakem 1. třídou, přičemž vzdálenost mezi místem bydliště a místem konání akce je dána tabulkou vzdáleností nebo automapou. • V případě předsedou ČSV předem povoleného použití vozidla, bude proplaceno jízdné v souladu se zákoníkem práce. Podmínkou je přiložení kopie technického průkazu a havarijního pojištění vozidla k cestovnímu příkazu. Předseda ČSV může povolit použití vozidla v odůvodněných případech, kdy nelze spravedlivě žádat od funkcionáře, aby pro cestu spojenou s výkonem jeho funkce, použil hromadnou dopravu (např. z míst, kde jsou omezeny linky hromadné dopravy, z důvodů hospodárnosti, z časových a zdravotních důvodů apod.) • Náhrady nenáleží za použití vozidla v místě bydliště. • Odlišné podmínky použití vozidla může pro předsedu ČSV svým unesením stanovit PRV.

2. Stravné Stravné se poskytuje příjemci náhrad za dobu strávenou na akci ČSV, a to ve spodní hranici stravného daného právním předpisem v rozsahu trvání 5-12 hodin, 12 –18 hodin, nad 18 hodin. Je-li poskytnuto účastníkům akce plné bezplatné stravování, stravné se neposkytuje. Je-li zabezpečeno bezplatné stravování částečně, stravné se úměrně krátí, a to za každé bezplatně poskytnuté jídlo.

3. Zahraniční cesty O uskutečnění jednotlivých zahraničních cest rozhoduje předem PRV ČSV. Ve svém usnesení rozhodne o použití dopravního prostředku, o výši stravného a kapesného. Kapesné se přiznává ve výši 30% stravného.


4. Ostatní prokázané nutné vedlejší výdaje Nutné vedlejší výdaje musí být povoleny a schváleny odpovědnou osobou.

D. Vyúčtování a výplata náhrad a) Příjemce náhrad je povinen cestovní náhrady neprodleně vyúčtovat. b) Vyúčtování cestovních náhrad tvoří podklad pro výdajový pokladní, příp. bankovní doklad. Každé vyúčtování musí být řádně vyplněno. Při cestách vozidlem je třeba uvést registrační číslo vozidla (SPZ) a spolucestující osoby. c) Při vyúčtování zahraničních cest se používá cestovní příkaz pro vyúčtování zahraničních cest.

E. Společná ustanovení a) Tato směrnice se nevztahuje na odměňování, delegačné a cestovní náhrady funkcionářů jednotlivých organizačních jednotek ČSV, tvorba těchto předpisů je v závislosti na jejich možnostech v jejich působnosti. b) Příjemci náhrad jsou povinni, počínat si při cestování do cíle cesty – na akci ČSV - účelně a hospodárně. c) V odůvodněných případech může PRV ČSV stanovit podmínky cestovného příjemci náhrad odlišně od této směrnice.

ČLÁNEK IV Ustanovení závěrečná 1. Tato směrnice byla schválena Republikovým výborem ČSV dne 20. listopadu 2011. Účinnosti nabývá 1.1.2012. 2. Tato směrnice současně ruší Směrnici pro poskytování náhrad funkcionářům PÚV, ÚKRK a odborných komisí z r. 1996 včetně všech usnesení PRV a RV ČSV týkající se cestovních náhrad a delegačného funkcionářů ČSV. Ing. Josef Mandík v. r., předseda Ing. Rudolf Peleška. v. r., tajemník

Zásady poskytování příspěvků ze SF ČSV 18 19

Recommend Documents