FARNÍ MÌSÍÈNÍK
www.farnostbrumov.ic.cz Zpravodaj Øímskokatolické farnosti sv. Václava Brumov - Bylnice l Sv. Štìpán l Sidonie
8. 6. 2008 10. nedìle v mezidobí Èíslo: 7 Roèník: 13
Celý mìsíc èerven je zasvìcen Boskému Srdci. Je to pro nás další dobrá pøíleitost, abychom se chvíli pozastavili u tohoto podivuhodného tajemství boího milosrdenství. Náš Pan nepøišel na tuto zem, aby nás soudil, ale aby nám ukázal, jak jsme jím milovaní. Otevírá pro Tebe své srdce a øíká Ti: touím po hlubším vztahu s Tebou, chci, abychom se stali pøáteli. Co udìláš s tím pozváním je jen a jen na Tobì. P. Karol Matlok, MIC Ó, otevøené Srdce Jeíšovo, zranìné tak èistou láskou, ve tvých ranách chci skrýt svá zranìní a nedostatek lásky. Ó, planoucí Srdce Jeíšovo, strávené tak velikou touhou, ve tvém plameni chci èerpat planoucí lásku a nechat se uzdravit od pálivého uštknutí hada. Ó, nìné Srdce Jeíšovo, které se nechalo otevøít, do tvé jemnosti chci poloit svá trápení a odpoèinout si v pravdì. Ó, záøivé Srdce Jeíšovo, slávo nové jitøenky, ve tvém svìtle se chci uzdravit ze slepoty a patøit na Boí tváø. Ó, milosrdné Srdce Jeíšovo, ty mì miluješ a na smrt, v kalichu tvé náruèe chci okoušet tvoji moudrost a blaenost všech svatých. BRATR EFRAIM
Pøed tím, ne budeš chtít mìnit svìt, projdi tøikrát vlastní dùm.
12. èervna - 12 èervence 2008
Kalendáø Nedìle
Úterý
Pondìlí
Støeda
15.
11. nedìle v mezidobí
16.
sv. Benon (Zbynìk)
17.
22.
12. nedìle v mezidobí
23.
sv. Josef Cafasso
24.
29.
sv. Petr a Pavel
30.
sv. prvomuèedníci øímští
14. nedìle v mezidobí
7.
sv. Wilibald
sv. Avitus Narození sv. Jana Køtitele
18. 25.
1. sv. Theodorik 2. 8.
sv. Kilián, bl. Even III
sv. Øehoø Barbarigo
sv. Vilém
sv. Ota
Pátek
Ètvrtek
12.
6.
Èínské pøísloví
sv. Jan z Fakunda
13. sv.zAntonín 14. Padovy
Jan Nep. 20. 19. sv.Neumann
26. 3.
sv. Jan a Pavel
sv. Tomáš
27. 4.
Veronika Amálie 9. sv.Giulianiová 10. sv.(Libuše) 11. Strana 1
Sobota
sv. Silverius sv. Cyril Alexandrijský sv. Prokop sv. Benedikt
sv. Anastáz
21
sv. Alois Gonzaga
28.
sv. Irenej (Lubomír)
5.
sv. Cyril a Metodìj
12.
sv. Jan Qualbert
Duchovní slovo
Rodina se skládá z lidí, tedy z høíšníkù Na adresu rodiny bývá v církevním prostøedí øeèena øada vznešených slov a poloena bývá øada oprávnìných, ale obtíných poadavkù. Rodina je místem, kde se dìje církev, je jakousi malou svatyní, rodina je zobrazením vìrné lásky Hospodina ke svému lidu, je to místo, které má být otevøené i druhým, je èinitelem evangelizace... Mohli bychom toho øíci ještì hodnì a všechno je to pravda. Právì tak je ale pravdou, e rodina se skládá z lidí, tedy z høíšníkù, kteøí sice mají jakoto køesané úèast na spáse, ale také na høíšnosti lidí. Je to tedy prostøedí, které mùe být a mnohdy bývá krásné, které ale nikdy není ideální. Jak srovnat tyto vìcí s pohledem na nazaretskou rodinu? Snad nejlépe tak, e si znovu pøipomeneme, e její èlenové byli a jsou aktéry Boího díla spásy, které se táhne lidskými dìjinami. Nejde o to, e bychom mìli èi smìli sniovat osobní kvality, tedy svatost èlenù nazaretské rodiny. Jde o to, abychom nezùstali jen u popisu toho, jak Jeíš, Maria a Josef byli lidé
Bohu blízcí a milí a nepøipojili k tomu jen konstatování, e my takoví nejsme. To by bylo toti opravdu velmi málo. Písmo nevidí ani jednoho z èlenù nazaretské rodiny ani jejich ivotní díla izolovanì. Vše patøí do dìjin spásy. Vše je èástí - by nejvýznamnìjší - Boího plánu záchrany, který ani v Betlémì nezaèal, ani v Nazaretì nebo na Golgotì neskonèil. Tento plán spásy pokraèuje, a tak kadá rodina dnes i kdykoliv jindy je do nìho pojata. Je místem, kde se má Boí záchrana také uplatnit a místem, které má spásu druhým lidem také zprostøedkovat. Jinými slovy: my všichni lidé jsme pojati do Boího plánu, kadý v nìm má šanci naplnit svùj dobrý a prospìšný úkol, jsme voláni k tomu, aby se takový úkol naplòoval v celém ivotì kadého ze èlenù rodiny. Pokud si toto èlenové rodin uvìdomí, mohou z toho pro nì vyplynout dvì vìci. Jednak pocítí odpovìdnost za naplnìní Boího úkolu ve svém vlastním ivotì. Jako vìøící lidé víme o tom, e si nejsme odpovìdni jen sobì navzájem, ale e jsme také odpovìdni Bohu. A dále mùe toto vìdomí nadlehèit nìkdy a tíivý pocit
vzájemné zodpovìdnosti, zejména pak tíivý pocit zodpovìdnosti, který mají mnohdy rodièe vùèi svým dospívajícím èi dospìlým dìtem. Kadý èlen rodiny patøí do Boího plánu záchrany. A jestlie v nìjaké - tøeba i dlouhé - fázi ivota se nìkdo vymkne, sejde z dobré cesty, není to konec a není to znehodnocení celého úsilí o dobrou výchovu. Boí vùle zachránit èlovìka trvá. Semeno Boí pravdy, které bylo do nìkoho zaseto, je semeno dobré a mùe pøinést svùj uitek. Je tedy tøeba se dívat dost daleko. Nevnímat jen okamitou kvalitu rodiny a jejich èlenù, ale vnímat Boí plán, vnímat, e jsme spolu i kadý jednotlivì objektem Boí péèe a aktéry Boího díla záchrany, které je namíøeno ke všem lidem. Køesanské rodiny zdaleka nejsou a nemají být jen "ideální vzorky správného ivota". Køesanské rodiny jsou, podobnì jako nazaretská rodina, sloeny z lidí, s nimi Bùh ve svém plánu spásy poèítá, kteøí jsou pro nìho spoleènì i kadý jednotlivì dùleití. Je tøeba, aby o tomto svém úkolu všichni vìdìli. Aleš Opatrný
Nae farnost dnes
ROK BIBLE Sedm pravidel k pochopení Písma - T. Longman
Z farních matrik - kvìten 2008 Pokøtìni byli: Marie Holbová
Tøetí pravidlo
Jan Vaškùj
Sezdáni byli: Katarína Janštová ( Horné Srnie) a Josef Lysáèek (Sidonie) Veronika Šerá a Josef Slabík (oba Brumov)
Pohøbeni byli: Vlastislava Bártlová (1927) Stanislav Lysák (1923) Bohumil Ïulík (1935) Marie Kubišová (1922)
Urèi literární druh èteného úryvku Jednou veèer jsem otevøel knihu a zastavil jsem se hned u úvodní vìty: „Kdy se Øehoø Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snù, shledal, e se v posteli promìnil v jakýsi nestvùrný hmyz.“ Byla to jistì pozoruhodná vìc, ale ne zas tak moc, aby mnou zatøásla. Jednalo se o knihu Promìna od Franze Kafky, smyšlený pøíbìh, ve kterém se lidé klidnì mohou zmìnit v brouky, ani by o tom ètenáø mìl jakkoliv pochybovat. Bible je bohatou sbírkou rùzných literárních ánrù. Na stránkách textu od Geneze a ke Zjevení se setkáme s dìjinami, poezií, proroctvími, pøíslovími, evangelii, podobenstvími, epištolami a apokalypsou. K porozumìní
Strana 2
jednotlivým textùm je základní vìcí vìdìt, jaký ánr je v nìm uit. Rùzné ánry vyvolávají rùzná oèekávání a vyadují také odlišné výkladové postupy. Vezmìme si napøíklad klasický pøíklad biblické knihy, která byla kvùli nerozpoznání svého ánru vykládána mylnì. Píseò písní byla dlouhou dobu chápána jako alegorie vztahu mezi Jeíšem Kristem a církví. Kdy raný vykladatel Cyril Jeruzalémský èetl v Písni verš 1,13, „Vonièkou myrhy je pro mne mùj milý, spoèívá na mých prsou,“, povaoval ony prsy za obrazy Starého a Nového Zákona. Kristus pak byl tou vonièkou, klenoucí se nad obìma! Dnes u vìtšina lidí v Písni písní rozpoznala milostnou báseò. Jistì, vzhledem k tomu, e lidská láska odráí lásku Krista k církvi (Ef 5,21-32), oni starší vykladatelé se tak zcela nemýlili. Ale urèitì jim unikl ten nejsamozøejmìjší smysl daného textu. Pomocí rùzných pøíruèek, které jsou dnes k mání, mùeme získat vodítka k urèení literárních druhù a stylù kadé knihy v Bibli. Praktické rady - Jak èíst Pokud se týká vnìjšího drení tìla, pro mnohé bude dobré èíst Bibli v kleèe. Z Písma toti dostáváme to, co v nìm hledáme, kdo je však ète v kleèe, ukazuje tím, e v modlitbì chce dostat od Boha nìco pro svùj duchovní ivot. Rovnì tak se do rozhovoru s Bohem dostaneme snadnìji. Pøi delší èetbì je lepe sedìt. Ty se zaøiï podle svého. A kleèíš nebo sedíš, jen kdy je to pro tebe natolik vhodné, abys pøeètené dobøe pøijal a zvládl. Bible je Boí slovo, a proto je pro tebe nejdùleitìjší, abys v Bibli hledal Boha. Bibli otvírej v duchu modlitby a s vìdomím, e Bùh je s tebou a e ti chce nìco øíci. Otvírej ji s touhou Bohu naslouchat a stále dùvìrnìji mu svìøovat své myšlenky, práce a plány, otvírej ji se ivou vírou , e Bùh mùe a hlavnì chce prostøednictvím svatého Ducha k nám promlouvat. Zaèni krátkou modlitbou, kterou Boha poprosíš o osvícení a jasný rozum pro tvého ducha, o lásku pro tvé srdce, poprosíš o vùli k èinu. Èetbu Písma ukonèi také modlitbou. V modlitbì s Bohem mluv o pøeèteném napøíklad se Jeíše zeptej, co zde pocioval nebo co jinde zamýšlel. Doporuèuje se pøeèíst si i návody a úvody k jednotlivým spisùm, jako i pøipojené poznámky vydavatelù. Nìkolik drobných rad, které poslouily u mnohým: a) Èti tolik, kolik to prospívá tvému duchovnímu ivotu, prodlévej u toho, co se pøímo týká tvého duchovního ivota. b) Ptej se, jak je to myšleno v tomto místì, co ti to øíká o Bohu, o Jeíšovi, o tobì, o tvém ivotì, co to znamená pro tvùj pomìr k Bohu, pro tvé modlitby, pro tvé jednání v praktickém ivotì. c) Èti s tukou v ruce, zatrhni si, co je pro tebe nové nebo dùleité, podtrhni si, co se ti zvláš líbí a co by sis chtìl zapamatovat. d) Vezmi sešit a zapisuj si tobì milá slova. Jestli si jej vedeš, mùeš k tomu pouít i svého deníku, a k výpiskùm si pøipisuj vlastní své myšlenky. e) Nejkrásnìjším místùm se nauè nazpamì. f) Nerozumíš-li nìèemu, pak to prostì pøejdi a déle zùstaò u toho, co se tì pøímo dotýká, nebo si to pamatuj a pozdìji se na to zeptej. g) Do Bible snad nejsnadnìji vnikneš, kdy v ní budeš èíst a rozmlouvat o ní spoleènì v kruhu pøátel, ve
skupinì, na zaèátku schùzky skupiny, v rodinì, pøedevším však v biblickém krouku.Jsou také knihy, které tì uvedou do èetby Bible a komentáøe, které Písmo zevrubnì vysvìtlují.
Škoda, e nikdo z mladých nenašel chvilku, aby napsal tøeba jen malou odezvu na dìkanátní setkání mládee, které bylo letos v naší farnosti pøed Sesláním Ducha svatého. teM
Strana 3
Prùvod ze slavnosti Tìla a krve Pánì
Foto: Michal Oskar Smolik
Dìti, které 1. 6 2008 poprvé pøistoupily k svatému pøijímání
Foto: Miroslav Pinïák
Poznávejme naše památky - III. èást Pøi našem dalším putování po památkách mìsta se od kostela sv. Václava vydáme na sever smìrem na Valašské Klobouky. V ulici Kloboucká pod Kopcem se nachází další památná socha. 6. Socha sv. Jana Nepomuckého - dle záznamù stála socha do roku 1730 pøi vstupu do
Jene hanby a potupy jak svìtské, tak vìèné znáti". Kdy byl hrad po poáru v roce 1820 a pozdìjším opuštìní v roce 1827 ponechán osudu, zboní obèané památnou sochu pøemístnili na nové místo, aby tak byla pro ozdobu pøi vstupu do mìsta. K oslavì byl osázena lípou. V roce 1969 byla socha obnovena. Renovaci provádìl sochaø Jan Baøinka, rodák z Popova.
hrobní kameny jsou zdobeny od barokní výzdoby a po novodobé ztvárnìní. 8. Kaple Panny Marie - tato kaple se nachází pøi cestì smìrem na Návojnou na sídlišti Rozkvìt.
7. idovský høbitov - nachází se nedaleko od cesty do Valašských
brumovského hradu. Socha nese nápis v latinské, nìmecké a èeské øeèi „Ty patrone sv. Jene Nepomucký, pohleï na nás sluebné a hrad brumovský, nedej nám
Klobouk na kopci „idáky", na nìm je od nepamìti. Kamenné náhrobky z 18. - 20. století jsou rozmístìné v nepravidelných øadách v poètu asi 40-50 náhrobních kamenù. Materiál náhrobkù tvoøí pískovec, ale i ula a mramor. NáStrana 4
Tato Boí muka od nepamìti pøipomínají utrpení tohoto kraje zapøíèinìné vpády uherských Kumánù a Kurucù. Je postavena na místì høbitùvku, kde jsou pochováni ubití obránci mìsta a hradu v 17. stol. Ètyøi vysázené lípy u kaplièky jsou symbolem svobody. Dokonèení na str. 5
Dokonèení ze str. 4
Informace byly èerpány z www.stránek farnosti, internetu, od pana Sáby, z Prùvodce památkami mìsta a z Vlastivìdy Moravské z roku 1905. Informace shromaïovala a foto poøídila druina Zelená šestka ze skautského støediska.
9. Køí u Návojné - byl postaven obèany Brumova pro konání prosebných poutí za záchranu úrody a dobré poèasí. Tyto poutì byly konány v tzv. „Køíové dny". V roce 1968 byl tento køí ponièen. Zbyl jen podstavec se støední porušenou èástí s letopoètem 1857. Køí byl z pískovce a byl u velmi zvìtralý, take pádem se horní èást úplnì roztøíštila. Jeho obnovení bylo zadáno sochaøi Janu Baøinkovi z Brna.
Svìdectví …u jsme se sami smíøili s rozsudkem smrti - to proto, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha. …On nás vysvobodil ze samého náruèí smrti…2. Kor 1,9.10 Anglický dvorní malíø Sir James Thornhill (1675-1734) vyzdobil kopuli Svatého Pavla v Londýnì osmi velkými malbami, které pøedstavují výjevy ze ivota Pavla. Jednou po dokonèení èásti malby poodstoupil trochu dozadu, aby si obraz prohlédl. Pøitom se pøiblíil k okraji lešení natolik, e byl v nebezpeèí pádu do hlubiny. Jeho pøítel vše pozoroval, ale nechtìl Thornhilla hlasitým varováním ohrozit. Namísto toho duchapøítomnì hodil štìtec, namoèený do barvy, proti umìleckému dílu. Malíø zuøe, skoèil dopøedu, aby zachránil své dílo. Jeho pøítel na nìho ale zvolal:,,Díky Bohu!Obraz jsem zkazil, ale malíøe jsem zachránil.“ Teprve teï Thornhill poznal, v jakém byl nebezpeèí. Ze srdce podìkoval svému pøíteli, e ho zachránil pøed jistou smrtí. Kdy se neuskuteèní naše plány v ivotì, anebo kdy se zkazí nìco, co jsme udìlali, ptají se nevìøící lidé èasto:,,Jak to Bùh mùe dopustit, kdy je pøece láska?“Anebo:,,Proè právì já musím být tak trestán, kdy druhým, kteøí jsou mnohem horší ne já, se daøí nádhernì?“ A pøece se i v takových událostech ukazuje Boí láska; chce odtáhnout èlovìka od okraje vìèné zkázy a zachránit ho pro vìènou slávu . A kdy nám nìco vezme, pak je to proto, aby nás tím bohatìji obdaroval. - Abychom tomu rozumìli a uznali to, musíme se uèit vidìt okolnosti z Jeho vìèného pohledu. Dobrá setba 2008
Co by tomu øekli lidi… Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše, ani vaše chování není podobné mému - praví Hospodin Iz 55,8 Potkaly se náhodou po patnácti letech. Spoluaèky ze støední školy. K vyprávìní toho bylo víc ne dost. Na posledním srazu jsem nebyla, tak mì zajímalo co kdo dìlá, kde ije a tak , znáte to. ,,A co Tvùj táta?“ vzpomnìla jsem si na sympatického
otce mé spoluaèky, kterého jsem z døívìjška znala. ,,Zemøel pøed rokem, “odpovìdìla. „Promiò, nevìdìla jsem,“byla jsem v rozpacích. Chvíli pøemýšlela a potom zaèala povídat:,,Byl hodný, staral se o rodinu, lidi ho mìli rádi, umìl je bavit. Ale pak se to zmìnilo. Zaèal pít. Všechny nás to suovalo. Radili jsme se s mamkou a bráchou, jak ho dostat do léèení. Nebylo jiné øešení, byl u závislý.“ ,,Povedlo se vám to?“ zajímalo mì. ,,Víš co je nejvìtší problém, kdy se máš rozhodnout jít léèit do protialkoholní léèebny?“ zeptala se. Pokrèila jsem rameny. ,,Pøekonat pocity jako: co tomu øeknou lidi…“, usmála se. ,,Bydlíme na malém mìstì, kde se nic neutají. Pøemýšlely jsme, jak to udìlat, aby se táta nièeho nebál, ani lidských øeèí a šel se léèit. A právì, abychom pøedešli tomu , e se budou lidi za našimi zády o tom bavit, tak jsme nic netajili. Naopak - všem v okolí jsme to øekli. e ten problém u nás je, stejnì to všichni vìdìli. A tak jsme všem øekli, e z toho chceme tátu dostat, proto se pùjde léèit. Atáta šel.“ „Jak dlouho tam byl?“zajímalo mì.,,Necelé dva roky. Všichni jsme stáli pøi nìm. Èasto jsme ho navštìvovali, povzbuzovali, plánovali co všechno podnikneme, a se vrátí…vìøili jsme, e to dokáe, a on to dokázal. Dostal se z toho.“ Odmlèela se a já jsem ani nedutala. ,,Vrátil se domù, uíval si obyèejného ivota a na plno vìcí se díval jinak. Mìl silnou cukrovku a postupnì mu museli uøezat obì nohy. Jezdili jsme s ním i na vozíku všude, byl vdìèný za kadý den…a pak to šlo rychle ke konci. Mamka ho musela nakonec i pøebalovat, starala se o nìho a do konce. Je to zvláštní, ale øekl nám, e právì na konci ivota byl nejvíc šastný…“ Rozešly jsme se a ve mnì ten pøíbìh ještì dlouho dozníval. Uvìdomila jsem si, e je spousta nenápadných, obyèejných lidí, kteøí dokáou veliké vìci. Jana Ilèíková Ze zpravodaje Modlitby matek 3/08
Strana 5
Sytí nás tím, èím ili Ze ivota a mylenek svatých
Svatý Filip, apoštol il v 1. století. Filip se narodil v Betsaidì a byl uèedníkem sv. Jana Køtitele. Byl to zøejmì plachý, ale praktický mu. ivil se jako rybáø u Genezaretského jezera. Právì tam ho potkal Jeíš cestou do Galileje a povolal ho jako jednoho z prvních za svého apoštola. Filip pak vyhledal Nathanela, pozdìjšího apoštola Bartolomìje, a øekl mu :"Nalezli jsme toho, o nìm psal Mojíš a Proroci." (Jan 1. kapitola) Kdy Jeíš kázal na hoøe nedaleko Tiberiadského jezera, pøišlo tam velké mnoství poutníkù. Jeíš se obrátil na Filipa s otázkou: "Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?" Chtìl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám ji vìdìl, jak tu situaci vyøeší. Filip mu odpovìdìl: "Pane, i kdybychom mìli chleba za dvì stì denárù, stále by to pro nì bylo málo, i kdyby kadý jen ochutnal." Pak Jeíš zázraènì rozmnoil pìt jeèných chlebù a dvì ryby, které mìl jeden chlapec, take se nasytilo 5 tisíc muù kromì en a dìtí a zbytkù se sebralo dvanáct plných košù. (Jan 6. kapitola) Pøi poslední veèeøi Jeíš øekl : "Já jsem cesta ta cesta, pravda i ivot. Nikdo nepøichází k Otci ne skrze mne. Kdo zná mne, zná i Otce a vidí ho." "Uka nám Otce a budeme spokojeni," øekl Filip. Jeíš ho pokáral: "Filipe, tak dlouho s vámi iji a ty jsi mne ještì nepoznal? Jak se tak mùeš ptát? Kdo vidí mne, vidí Otce. Proè mne tedy ádáš, abych ti ho ukázal? Nevìøíš, e mezi mnou a Otcem je dokonalá jednota? Vdy všechno, co øíkám a dìlám, pochází z mého Otce."(Jan 14. kapitola) Po seslání Ducha svatého odešel Filip kázat evangelium do Frygie v Malé Asii. Podle legendy šel však nejdøíve do Skythie, kde kázal 20 let a poté ho pohané nutili, aby obìtoval jejich bohu Martovi. Veleknìzùv syn u zaèal
pøipravovat oheò pro obì, kdy se vynoøil zpod modly velký drak a zabil ho. Drak zabil i dva pohanské knìze, jejich sluhové dreli Filipa v elezech. Všichni lidé, na nì drak dýchl, onemocnìli a svatý Filip øekl: "Poslechnìte mì: rozbijte tuto modlu a postavte na jejím místì køí Jeíše Krista a potom, co ho budete uctívat, vaši mrtví opìt povstanou a nemocní se uzdraví. Ale musíte to udìlat úplnì všichni. " Nemocní mu odpovìdìli:"Jestli je to moné, tak my to radostnì udìláme." Filip poruèil drakovi, aby odešel do pouštì a více neškodil. Drak ho poslechl a u se nikdy neobjevil. Ihned potom Filip vzkøísil mrtvé a uzdravil nemocné, pokøtil je a ještì rok jim kázal køesanskou víru. Potom odešel do Hieropole ve Frygii, kde znièil kacíøství Hebronitù, kteøí tvrdili, e Jeíš nebyl z masa a krve, ale e jen zdánlivì vypadal jako tìlesný èlovìk. Spolu se svými dvìma dcerami, které zde také ily, obrátil Filip velké mnoství pohanù. Kdy mu bylo 87 let, pohané ho zajali a ukøiovali. Pøitom ho kamenovali a tak vydal duši Pánu. Jeho tìlo bylo se vší úctou pohøbeno a kdy zemøely jeho dcery, byly pochovány vedle nìj, kadá po jedné stranì.. Filip je nìkdy zamìòován s jáhnem Filipem, jedním ze sedmi jáhnù, ale o nìm svatý Jeroným píše, e byl pohøben v Cesareji Atributy: berla s køíem, køí s dvojitým pøíèným bøevnem nebo køí ve tvaru T, kámen, meè, kniha nebo svitek, mísa, ze které se vine had, bochníky s rybami; jak køtí etiopského eunucha; ,,Následuj mì!“ tak zve Jeíš kadého z nás. A jen na nás záleí, zda se ,,perly jeho pøátelství“chopíme.Uvìøíme jako Filip, e ,,perla“ za kterou musíme dát všechno, nás nakonec uvede ve strhující nekoneèné štìstí? Z internetu
Z liturgie 8. 6. 2008 10. nedìle v mezidobí „Nepøišel jsem povolat spravedlivé, ale høíšníky.“ 1. ètení Oz 6, 3b - 6 2. ètení Øím 4, 18 - 25 Evangelium Mt 9, 9 - 13 Kdy Jeíš jednou šel ze svého mìsta, uvidìl v celnici sedìt èlovìka, který se jmenoval Matouš. A øekl mu: „Pojï za mnou!“ On vstal a šel za ním. Kdy Jeíš byl u stolu v jeho domì, pøišlo mnoho celníkù a høíšníkù a zaujali místo u stolu s ním a s jeho uèedníky. Kdy to vidìli farizeové, øekli jeho uèedníkùm: „Proè váš Mistr jí s celníky a høíšníky?“ On zaslechl a øekl: „Lékaøe nepotøebují zdraví, ale
nemocní. Jdìte a uète se, co znamená: ´Milosrdenství chci, a ne obì.´ Nepøišel jsem toti povolat spravedlivé, ale høíšníky.“ Ozvìna slova: Všichni jsme se u nìjakým zpùsobem provinili a stali se tak boími dluníky. Mnohdy nám staèí vìdomí, e se pøesto cítíme být lepší ne náš soused, kdy chodíme tøeba èastìji do kostela a zùstáváme tam o dvì vteøiny déle ne on, kdy dáme do zvoneèku o nìjakou tu korunu víc a mnoho jiné. Takové porovnávání však vede k pýše, k nesprávnému vynášení se nad ostatní. Takto se Bohu líbit nemùeme a co v tomto pøípadì bude naším spasením? Vdy nebudeme souzeni podle toho, jsme-li lepší ne jiní, Strana 6
ale budeme souzeni z toho, jsme-li takoví, jaké nás chce mít Bùh. Mìøítkem naší dokonalosti není soud, ale vùle Boí, kterou však ani pøi nejvìtším vypìtí sil nesplníme tak, jak bychom mìli, a proto budeme muset øíct s celníkem: „Boe, buï milostiv mnì høíšníkovi.“ Zamysleme se nad sebou, zdali naše smýšlení a postoje nejsou právì takové, jak bylo uvedeno v pøedešlých øádcích. Zkusme naopak rozmýšlet, e jediná mince, kterou mùeme Bohu splatit své dluhy, je pokání - ochotnì pøijatá nebo vlastní volbou vybraná bolest. Pán Jeíš pøišel jako lékaø uzdravit nemocné a høíšníky. Pøišel uzdravit i mne. „Boe, kdy já se høíšnì radoval, tys trpìl… Aby ty ses mohl radovat, musím trpìt zase já.“
24. 6. 2008 Narození Jana Køtitele „Jeho jméno je Jan.“ 1. ètení Iz 49, 1 - 6 2. ètení Sk 13, 22 - 26 Evangelium Lk 1, 57 - 66. 80 Albìtì se naplnil èas a pøišla její hodina: narodil se jí syn. Kdy její sousedé a pøíbuzní uslyšeli, e jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne pøišli obøezat dítì a chtìli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to øekla: „Ne, bude se jmenovat Jan!“ Namítali jí: „Tak se nikdo z tvého pøíbuzenstva nejmenuje.“ Posunky naznaèovali jeho otci, jaké by mu chtìl dát jméno. On si vyádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedù se zmocnila bázeò a po celém judském pohoøí se mluvilo o všech tìch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvaovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítìte bude? Vdy ruka Pánì byla s ním!“ Chlapec rostl a jeho duch sílil. il na poušti a do dne, kdy vystoupil pøed izraelským národem.
5. 7. 2007 Slavnost sv. Cyrila a Metodìje 1. ètení Iz 61, 1 - 3a 2. ètení 2 Kor 4, 1 - 2.5 - 7 Evangelium Lk 10, 1 - 9 Pán ustanovil ještì jiných dvaasedmdesát uèedníkù, poslal je pøed sebou po dvou do všech mìst a míst, kam chtìl sám pøijít, a øekl jim: „eò je sice hojná, ale uèedníkù málo. Proste proto Pána nì, aby poslal dìlníky na svou eò. Jdìte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste mìšec ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Kdy nìkde vejdete do domu, napøed øeknìte: ´Pokoj tomuto domu!´
Ozvìna slova: Jednoho dne pøišli k Janovi jeho uèedníci a referovali mu: „Uèiteli, ten Jeíš, který byl u tebe na druhém bøehu Jordánu a jemu jsi vydal svìdectví; hle ten také køtí a všichni jdou za ním…“ Jan umlèel rodící se v nich závist a svou øeè zakonèil takto: „On musí rùst; já se musím menšit“. Køtitel tìmito slovy povìdìl mnoho i mnì. Tato jeho vìta mi musí být zákonem pøi kadém apoštolském podnikání. Já smím být jen jako Jan jen Pánovým pøedchùdcem v lidských srdcích, které on míní mou pomocí dobýt a zabrat. Na zaèátku sice získávám duše pro sebe, pøitahuji je k sobì, upoutávám jejich pozornost na sebe. Za tím však musí následovat to, co udìlal Jan u Jordánu: Pøedvést na scénu Jeíše a ukázat na nìho: Hle, to je on, jemu nejsem hoden rozvázat øemínek na obuvi. A koneènì - kdy vidím, e Jeíš u zaèíná zajímat srdce i mysl, øeknu s Janem: On musí rùst, mnì musí ubývat - a stáhnu se do pozadí, pøípadnì do úplného zapomenutí. Tak si poèínají všichni praví apoštolové.
Bude-li tam èlovìk hodný pokoje, spoèine na nìm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domì zùstaòte a jezte a pijte, co vám dají, protoe dìlník má právo na svou mzdu. Nepøecházejte z domu do domu! Kdy pøijdete do nìkterého mìsta a pøijmou vás tam, jezte, co vám pøedloí, uzdravujte tamìjší nemocné a øíkejte jim: ´Pøiblíilo se k vám Boí království!´“ Ozvìna slova: K povolání hlásat evangelium nejsou povoláni jen knìí, ale kadý z nás. Dnešní svìt èím dál víc potøebuje další a další dìlníky, kteøí budou pracovat na Pánovì ni. Ta je opravdu hojná. Pán Jeíš si vyvolil knìze jako naše vzory, podle kterých se máme uèit, jak na Pánovì ni pracovat. Knìz je „nièím“ a zároveò „vším“. Proè? Protoe je obyèejný èlovìk se všemi lidskými slabostmi a je „vším“, protoe má moc od Krista. Je ustanoven pro duchovní dobro lidí. Bez nìho by se umuèení a smrt našeho Pána neprojevily v plné síle. Knìz pokraèuje v díle zmrtvýchvstalého Pána na zemi. Bez knìze bychom nemìli odpuštìní høíchù ani eucharistii, ba ani jiné svátosti a útìchy Boha v ivotì. Od kolébky a po hrob je knìz blízko svých vìøících, vede je, tìší, rozdìluje milosti a poehnání. Nemáme poukazovat na jejich nedostatky, ale naopak jim pomáhat, podporovat je a spolupracovat a nimi. Vdy knìz to je druhý Kristus.
Slovo Boí v liturgii: 15. 6. 2008 11. nedìle v mezidobí 1. ètení Ex 19, 2 - 6a 2. ètení Øím 5, 6 - 11 Evangelium Mt 9, 36 - 10, 8 22. 6. 2008 12. nedìle v mezidobí 1. ètení Jer 20, 10 - 13 2. ètení Øím 5, 12 - 15 Evangelium Mt 10, 26 - 33 29. 6. 2008 Slavnost svatých apoštolù Petra a Pavla 1. ètení Sk 12, 1 - 11 2. ètení 2 Tim 4, 6 - 8. 17 - 18 Evangelium Mt 16, 13 - 19 6. 7. 2008 14. nedìle v mezidobí 1. ètení Zach 9, 9 - 10 2. ètení Øím 8, 9. 11 - 13 Evangelium Mt 11, 25 - 30 Strana 7
Úmysly Apoštolátu modlitby - èerven 1. Aby všichni køesané prohlubovali své pøátelství s Kristem a pøedávali jeho lásku všem, se kterými se setkají. 2. Aby Mezinárodní eucharistický kongres v Québecu vedl k vìtšímu pochopení Eucharistie jako srdce církve a zdroje evangelizace. 3. Aby se knìí stále více posvìcovali skrze slavení Eucharistie a slubu bliním.
Úmysly mší svatých na mìsíc èerven - èervenec 9. Po 10. Út
7.30 18.00
11. St 12. Èt 13. Pá
18.00 18.00 16.30
14. So
7.30
15. Ne
7.30 9.00
16. Po
10.30 7.30
17. Út 18. St 19. Èt
18.00 18.00 18.00
20. Pá 21. So
18.00 7.30
22. Ne
7.30 9.00
23. Po 24. Út
10.30 7.30 7.30 18.00
25. 26. 27. 28.
St Èt Pá So
18.00 18.00 18.00 7.30
29. Ne
7.30 9.00
30. Po 1. Út 2. St
10.30 7.30 18.00 7.30
3. 4.
Èt Pá
18.00 7.30 18.00 7.30 9.00 15.00
5.
So
6.
Ne
7. 8.
Po Út
7.30 9.00 10.30 7.30 18.00
9. St 10. Èt
18.00 18.00
11. Pá 12. So
18.00 7.30
13. Ne
7.30 9.00 15.00
za + rodinu Šrenkovu, Rumpovu a za duše v oèistci za + rodièe Hoøákovy, jejich syna Pavla, + zetì Richarda a ochranu Boí pro ivou rodinu za + rodièe Tománkovy a pomoc a ochranu Boí pro ivou rodinu za + Josefa Kolínka, dvoje + rodièe a bratra Františka a za duše v oèistci za + Jaroslava Šerého, dva + syny, dvoje + rodièe, + sestru Marii, za duše v oèistci a ivou rodinu za + Františka Tulpu, dvoje + rodièe, za duše v oèistci a ochranu Boí pro ivou rodinu za + syna Vojtìcha (1.výroèí), za + babièku Marii Manišovu za Ludmilu Èastulíkovou, + manela Josefa, dceru Ludmilu, syna Jaroslava a za ivou rodinu za farníky za + rodièe Bliòákovy, tøi vnuky, zetì Jaroslava, snachu Jarku, za duše v oèistci a Boí pomoc a ochranu pro ivou rodinu za + rodièe Jaroslava a Emílii Vaòkovy a Boí ochranu pro ivou rodinu za + rodièe Bliòákovy, + zetì, + snachu a tøi vnuky a za duše v oèistci za + rodièe Lysákovy, + syna, dceru a zetì, za duše v oèistci a Boí poehnání pro ivou rodinu za + manele Machù a duše v oèistci za + Aloise Šerého a Boí poehnání pro ivou rodinu za + syna Josefa Floreše , za + Antonína a Marii Ovesných a + dìdeèka Josefa Floreše, za ivou rodinu a za duše v oèistci za + Jana Pospíšila, rodièe z obou stran, duše v oèistci a za ivou rodinu za farníky za + Annu Chuchmovou, + rodièe Machalovy a Boí ochranu pro ivou rodinu za + rodinu Fojtíkovu, Šenkeøíkovu, Chovancovu a poehnání pro ivou rodinu za + syna Jiøího Šimoníka, Antonína Šimoníka, otce Tomáše Øezáèe a za rodinu Zimkovu za + rodinu Jeøábkovu a za duše v oèistci za + rodièe Doròákovy, dcery a za duše v oèistci za + rodièe Chuchmovy, sourozence, za duše v oèistci a ivou rodinu za + Aloise Beòu, + syna Zdeòka, dvoje + rodièe, duše v oèistci a za ivou rodinu za + Antonína Krùelu, dvoje + rodièe, jejich + dìti, za duše v oèistci a poehnání pro ivou rodinu za + rodièe Valèíkovy, + dcery, za duše v oèistci a pomoc Boí a ochranu pro ivou rodinu za farníky za + rodièe Jindøicha a Františku Pinerovy a za ivou rodinu za + Marii Matìjíèkovou, + manela Josefa, za ivou rodinu a duše v oèistci za + Jana Kolínka, + rodinu Papicovu, + Františku Sívkovou a za duše v oèistci na podìkování Pánu Bohu za 80 let ivota za ivé a + èleny ivého rùence za nemocné za + Antonína Kostku, + maminku a poehnání pro ivou rodinu za + Václava Lysáka, za ivou a + rodinu za + Františka Bìleju a poehnání pro ivou rodinu za + Emilku Chuchmovou a za ivou rodinu za farníky za + Cyrila a Aloisii Maòákovy a za ivou rodinu za + rodièe Bliòákovy, Surých, Martu a Jana Baøinkovy a pro ivou rodinu ochranu Boí dantis za + Cyrila Lysáka, + rodinu Kociánovu, pomoc a ochranu Boí pro ivou rodinu a duše v oèistci za + Aloise Hrnèiøíka, + rodièe, + sestru a ochranu Boí pro ivou rodinu za + Františka Baøinku, + rodièe a dva bratry
Modlitba rodièù Nebeský Otèe, svìøil jsi nám dìti, abychom je vychovali k Tvé oslavì a pro jejich vìèné tìstí. Stvoøil jsi je k svému obrazu a køtem jsi je pøijal za své. Jsou to tvoje dìti a mají tvými zùstat. Jsou to zároveò i nae dìti, po nás zdìdily své vlohy a sklony. Prosíme, Pane, ehnej jim. Ochraòuj je v nebezpeèí ivota a v pokueních. Uchovej jim pravou víru. Dej jim dobré kamarády a upøímné pøátele. Osvì je pøi volbì povolání, aby tì mohly oslavit spoluprací na tvém stvoøitelském díle. Nám pak, nebeský Otèe, pomoz, abychom je vedli k tobì s cílevìdomou dùsledností a se srdeènou dobrotou. Dej nám, abychom se na nich doèkali radosti. Ké ti mùeme jednou øíci: Zde jsou dìti, které jsi nám svìøil. Z Kancionálu
za + Františka Ptáèka, vnuka Radeèka, za + rodièe Ptáèkovy a Pinïákovy, za duše v oèistci a ivou rodinu za + Stanislava Divoše (1. výroèí), dvoje + rodièe, bratra Josefa Šebáka a Boí pomoc a ochranu pro ivou rodinu za farníky
Farní mìsíèník vydává øímskokatolická farnost v Brumovì - Bylnici, PSÈ 763 31, tel: 577 330 326. Neprodejné. Náklad 700 výtiskù. Uzávìrka do 23. kadého mìsíce. Za redakci M.Figarová. Tisk: BOSTER TRADE, s.r.o. Slavièín, tel./fax: 577 342 611. Strana 8
