FARNÍ MÌSÍÈNÍK
14. 10. 2007 28. nedìle v mezidobí Èíslo: 11 Roèník : 12
www.farnostbrumov.ic.cz Zpravodaj Øímskokatolické farnosti sv. Václava Brumov - Bylnice l Sv. Štìpán l Sidonie
Pro vìènost má význam jenom láska, kterou jsme bìhem ivota rozdali.
Øíjen a listopad, mìsíce podzimu spojeného s nostalgií vzpomínek na ty, které Pán ivota a smrti u povolal na vìènost; doba, kdy zdobíme hroby kvìtinami a zapalujeme na nich svíce. Ké nezùstaneme jen u této vnìjší stránky, ale ké nám symbol svíce - svìtla pøipomíná Krista - Jeho vìèné království, ke kterému máme smìøovat. A tak je dobré nezapomínat na ty, kteøí nám svou námahou, modlitbou, vírou, svým ivotem pøipravili cestu. Prokazovat milosrdenství a pøimlouvat se za duše v oèistci. A právì modlitba za duše v oèistci je jedním z hlavních úkolù, který svìøil nedávno blahoslavený zakladatel otec Stanislav Papczynski své Kongregaci knìí mariánù. A je to pro nás povzbuzením i závazkem. Na cestu modlitby Vám ehná Váš otec Karel
14. øíjna - 13. listopadu 2007
Kalendáø Nedìle
Úterý
Pondìlí
14.
28. nedìle v mezidobí
15.
21.
29. nedìle v mezidobí
22.
28.
30. nedìle v mezidobí
29.
4.
31. nedìle v mezidobí
5.
11.
32. nedìle v mezidobí
12.
sv. Terezie od Jeíše sv. Marie Salome bl. Marie Restiluta Kafková sv. Zachariáš a Albìta
sv. Markéta Marie Alacoque sv. Jan Kapistránský
sv. Ignác Antiochijský sv. Antonín Maria Klaret
16.
17.
23.
24.
30. 6. 13.
sv. Josafat
Støeda
sv. Marcel
sv. Leonard
sv. Lukáš
19.
sv. Pavel od Køíe
25.
sv. Kryšpín
26.
sv. Rustik
Všichni svatí
2.
Vzpomínka na zemøelé
3.
9.
Posvìcení lateránské baziliky
10.
sv. Wolfgang
1.
7.
sv. Wilibrord
8.
Strana 1
Sobota
18.
31.
sv. Aneka Èeská
Pátek
Ètvrtek
sv. Gottfried
20.
sv. Irena
sv. 27. Frumencius sv. Martin de porres
sv. Lev Veliký
Duchovní slovo Ze zápisníku jednoho františkána
stopy Boí? A co Kristus? Neslyšíš ho, kdy k tobì mluví v Písmu a v Eucharistii?
Krásný byt Èasto jsem pøekvapený úrovní bydlení dnešních rodin. Krásné bydlení! Je tu všechno, po èem srdce touí. Jistì je to tak v poøádku. Jen se èasto ptám sám sebe, umíme-li takový blahobyt správnì uívat. Je v krásných prostorách také dost místa pro naše srdce, pro náš cit, pro naši touhu po dobrém rozhovoru, po høe, po spoleèném zpìvu a hudbì? „Kdy jste ve své rodinì mluvili naposledy o Kristu?“ slyšel jsem jednou ptát se knìze svých farníkù. Dovolí však nìco takového mocná a svùdná Paní Televize? Pøeji Vám do Vašeho krásného pøíbytku, abyste tam mìli hodnì èasu pro sebe, k dobrým rozhovorùm mezi sebou navzájem a k èastým rozhovorùm s Bohem a o Bohu! Ozdravìní základù Bùh volá lidi - i dnes. Musíme však vytvoøit pøedpoklady. Základy jsou do hloubky napadeny nemocí. Jsou naše rodiny ještì zdravé? Mohou z nich vzejít knìí, øeholníci, pøesvìdèení opravdoví køesané? Kde se ještì lidé modlí? A jak se modlí? Kdo ještì mluví o Bohu, o víøe? Jaký pøíklad v tom dávají rodièe? Jak slaví svátky? Jak se svìtí nedìle? Jak proívají církevní rok, s církví nebo jen tradiènì? V rodinì musí zaèít ozdravìní, aby Bùh mohl zase hojnìji povolávat. Vyskytuje se Bùh ještì v našem svìtì? „Kde je v našem svìtì ještì místo pro Boha? Mnì se zdá, jako by byl z nìho vylouèen!“ Kdo z nás si èasto nepomyslel toté! V televizi, v tisku, v našich rozmluvách - vyskytuje se tam ještì Bùh? Snad pøece ano! Co neslyšíme jeho hlas v nás? Je naše svìdomí mrtvé? Co u k nám nepromlouvá øeèí pøírody, kvìtù, krystalù, slunce a mìsíce, vody i zvíøat? A co sám èlovìk? Jeho duch? Nesvìdèí zøetelnì o Duchu Boím? A co církev? Není v ní kromì temnoty také hodnì jasného svìtla? Co v ní nevidíš
Pane, obnov církev a zaèni u mne! Tato slova jednoho knìze pøi pøímluvách ve mši svaté se mne hluboce dotkla. Cítil jsem se osloven. Ti druzí - ano, ti se musejí zmìnit, zlepšit, dìlat více!Ajá? Ano, Pane, snadnìjší je ukázat prstem na ty druhé, moralizovat, porouèet, poadovat… Zaènu u sebe. Vím, e bez toho to nepùjde. Prosím, pomoz mi! Wolfgang Heisse OFM. z knihy Podnìty pro nové letnice.
Nebeský Otèe, dej: l Všem vìøícím ducha odpovìdnosti za církev a svìt l Dej a si uvìdomujeme starost církve o evangelizaci svìta l A zaèneme pøedevším u sebe a své rodiny l A mladí lidé mohou èíst evangelium z našeho všedního ivota l A èerpáme denní sílu ke køesanskému ivotu v setkání s tebou ve ètení Písma, v modlitbì a kontemplaci l A pøi slavení Eucharistie nepropadneme pocitu zevšednìní l A neoslabujeme úèinky svátostí nevnímavostí srdce l A vidíme smrt svých blízkých ve svìtle pravé nadìje na vzkøíšení a ivot vìèný
Nae farnost dnes Z farních matrik - záøí 2007 Pokøtìni byli:
Petr Valèík Petr Pinïák Adam Doròák Tomáš Kostka
Sezdáni byli: Nadìda Mackù a David Tomeèek (Bylnice) Martina Hoøáková (Brumov) a Svatopluk Beòo (Bylnice) Pohøbeni byli: František Mišák (1920) Andìla Hladíková (1932) Vojtìch Marek (1975)
Øíjen - mìsíc rùence V mìsíci øíjnu zasvìcenému Rùencové Pannì Marii se pøed kadou veèerní mší svatou v 16:30 modlíme rùenec za naše mìsto: Za obnovení víry, za pokoj a svornost v rodinách, za dobré sousedské vztahy, za osvobození od rùzných závislostí, za smíøení a odpuštìní, za ochotu si vzájemnì pomáhat, zkrátka za Boí poehnání pro všechny bez výjimky. Strana 2
Duchovní obnova - misie 20. - 26. øíjna 2007 Obnovu povede evangelizaèní tým laických misionáøù z Ameriky - USA mluvících anglicky, pøekládat budou dva tlumoèníci. Tento desetièlenný tým bude v naší farnosti pobývat celý týden, ale pùsobit bude i v sousedních farnostech - v Nedašovì a ve Štítné nad Vláøí. Pøesný program misií bude ohlášen v kostele a zveøejnìn na plakátcích, ale pøedbìnì Vás s ním, milí farníci, seznámíme, i kdy mùe ještì dojít k pøípadným zmìnám. V souvislosti s programem misií budou také zmìny v termínech nìkterých mší svatých. Take konkrétnì: V sobotu 20.10. a v pondìlí 22.10. nebudou mše sv. ráno, ale a veèer v 17.00 hodin a v nedìli 21.10. nebude mše sv. v 10.30, ale také a v 17.00 hodin veèer. - Zahájení misií - v sobotu 20.10. po veèerní mši sv. - 17.30 hodin - Pokraèování misií -od nedìle 21.10 a do úterý 23.10 vdy po veèerní mši sv. Veèery od soboty do úterý vèetnì jsou urèeny všem. - Pro mladé rodiny s dìtmi bude program v nedìli 21.10. po deváté mši svaté. - Dìti budou mít svùj program ve ètvrtek 25.10. (mají prázdniny) dopoledne a to v 9.00 mladší, v 11.00 starší dìti. - To všechno výše uvedené bude probíhat v kostele. Mimo to misionáøi navštíví dìti i ve škole, ve Stacionáøi charity bude v pondìlí 22.10. dopoledne setkání se staršími a nemocnými. Doporuèujeme Vám peèlivì sledovat hlášení a plakátky, kde bude program podrobnìjší a upøesnìn. teM
poutníky proili mši svatou. Tato bazilika je skuteènì pøekrásná, pøekvapuje svou velikostí i výzdobou, byla postavena i díky velkému mnoství štìdrých dárcù, jejich jména na desetitisících pamìtních desek tvoøí souèást výzdoby chodeb pod bazilikou. Kolem baziliky jsme pak procházeli velkým upraveným areálem urèeným jak k odpoèinku, tak i k rozjímání a modlitbì. Jak baziliku tak i její okolí stojí zato vidìt, protoe u nás nic podobného v takovém rozsahu nenajdeme. V sobotu veèer duchovní program pokraèoval modlitbou nešpor a svìtelným prùvodem. V nedìli dopoledne jsme se shromádili pøed tribunou u baziliky, kde nejdøíve probíhala prezentace zemí, ve kterých knìí mariáni pùsobí, vlajky tìchto zemí lemovali prostor pøed bazilikou. V poledne pak zaèala slavnostní mše svatá, pøi které byl otec Stanislav Papczinski prohlášen za blahoslaveného. Po tomto prohlášení se nad tribunou odkrýval obraz zachycující portrét otce Stanislava. Také pøi mši svaté byly pøineseny ostatky tohoto nového svìtce. Do prùbìhu mše svaté se zapojili i naši poutníci a to pøi ètení pøímluv a pøi nesení obìtních darù. V závìru mše svaté jsme ještì ze záznamu vyslechli promluvu Svatého Otce Benedikta XVI. k modlitbì Andìl Pánì,ve které se také zmiòoval o této nevšední události právì probíhající v polské Lichni. Jeho slova byla odmìnìna velkým potleskem. Èas obøadu rychle plynul a sami jsme byli pøekvapeni, e probíhal dvì a pùl hodiny. Proívali jsme ho se všemi èleny øádu mariánù od Neposkrvrnìného Poèetí a celým Polskem. Prùbìh byl pøenášen tøemi televizními stanicemi. Na závìr nás èekalo ještì jedno milé pøekvapení, kdy jsme se mohli obèerstvit na zpáteèní cestu vydatnou polévkou. Mezi pìkné záitky z této poutì patøí i setkání s našimi známými knìími mariány a také s otcem arcibiskupem Janem. M. Macháèová
Informace
Diakonie Broumov ve spolupráci s Dobrovolnou charitou v Brumovì - Bylnici a za podpory Mìstského úøadu poøádá podzimní sbírku textilu - obleèení, pøikrývek a pod. A to ve dnech 22. - 24. 10. 2007 vdy odpoledne od 15.30 do 17.30 hodin Vìci se ukládají podobnì jako v minulých letech v budovì bývalé „ mìšanky“, vchod je od hlavní silnice. Akce bude ohlášena také mìstským rozhlasem a na plakátech, kde se dovíte pøípadnì další podrobnosti. Dobrovolná charita Brumov-Bylnice
Pou do Lichnì - blahoøeèení otce Stanislava Papczinského
Nedìle 16. záøí 2007 se nesmazatelnì zapsala do historie jak Kongregace knìí mariánù, tak i celého Polska. V ten den byl Stanislav Papczinski, zakladatel øádu mariánù prohlášen za blahoslaveného. Pøi této velkolepé slavnosti jsme byli také pøítomni, protoe z naší a sousední nedašovské farnosti jely celkem dva autobusy poutníkù. Cesta zaèínala v sobotu nad ránem a v ten den odpoledne jsme doputovali do Lichnì, místa blahoøeèení, které je poutním mariánským místem, které spravují knìí mariáni. Nejdøíve jsme se zastavili na okraji, kde je památný kámen místa zjevení Panny Marie místnímu pastýøi , Byli jsme v krásné novì postavené kapli a kousek jsme se prošli tímto duchovním místem. Právì tudy procházelo hlasitì se modlící procesí poutníkù. Po ubytování jsme šli do nádherné novì postavené baziliky, kde jsme spoleènì s mnoha dalšími Strana 3
Svatováclavské hody - farní odpoledne
Slavnostní mši slouili naši knìí a hosté: ….
Odpoledne byly mimo jiné pøipraveny hry pro dìti ….
„Neseme, Pane, chléb a víno…“
…a divadlo o svatém Václavovi
Tajemství ivota Zkuste se zamyslet nad nìkterými projevy ivota ... l Kolibøíci potøebují nektar jako vysoce úèinnou „pohonnou látku“. Mávají køídly a 80krát za vteøinu a vznášejí se nehnutì pøed kvìty. Kdyby mìl èlovìk pøijmout tolik energie, musel by kadý den sníst 150 kg potravin. l Proè stromy plodí tak chutné ovoce? Dá se odpovìdìt: aby lákaly ivoèichy a èlovìka, aby je utrhl, snìdl a odhodil jádra, aby vyrostl další strom. Ale jak strom ví, e jeho plody budou lákat lidi i ivoèichy a e jim budou nejen chutnat, ale také jim zajistí ivotnì dùleité vitamíny a jiné výivné látky? l Kvìty se vìtšinou otvírají a zavírají v urèitou denní dobu. Nikdo nerozumí tomu, proè a jak tyto „kvìtinové hodiny“ pracují. Snad mají chránit pyl pøed chladem nebo deštìm, nebo se otevírají v období návštìvy ivoèichù. Slavný botanik Carl von Linné si na zahradì vysadil celý kvìtinový orloj. Mohl urèovat èas podle toho, jak se rùzné kvìty otvíraly. l Obilí vytváøí dlouhé, tenké, pruné stéblo s klasem na špici. Výškové stavby ve svìtì jsou jen ubohými napodobeninami této skvìlé konstrukce. Kdyby lidé chtìli zkonstruovat podobnou stavbu, musela by to být 200 m vysoká trubice o prùmìru asi 1 m, s malým rodinným domkem na vrcholu. l Svatojánská muška a nìkteøí další brouci dovedou vyrábìt studené svìtlo se 100% úèinností, bez nejmenších ztrát. Naplòuje nás to obdivem a závistí, vdy elektrická výbojka promìní ve svìtlo pouze 10% pøivádìné energie, ostatní se promìòuje v teplo. I kdy vìda pronikla do tajù tohoto chemického dìje, nepodaøilo se jí dosud
takový zdroj studeného svìtla sestrojit. l Mnozí ivoèichové jsou vybaveni tak citlivými receptory (smyslovými orgány), o kterých se èlovìku ani nesnilo, nato aby byl schopen je v tak miniaturní podobì vyrábìt. Napø. had dovede registrovat teplotní rozdíly o 0,001° C a navíc v naprosté tmì urèí smìr, odkud se záøení šíøí. Obyèejný cvrèek zachytí svými „oušky“ zvuky, jejich amplituda je menší ne polovina prùmìru atomu vodíku. Na území ÈR mùe slyšet otøesy pùdy, vyvolaném zemìtøesením na bøehu Tichého oceánu. l Køídla kobylky jsou tvoøena dvojitými chitinovými blanami o tloušce 0,003 mm - stejnou tloušku má napø. stìna mýdlové bubliny. Jeden ètvereèní metr takových køídel by váil asi 2 g. O takové hmotnosti se leteckým konstruktérùm mùe jen zdát. Køídla kobylek jsou nesmírnì elastická a pøi letu kmitají asi 20krát za sekundu. Jak nemotornì proti nim vypadají strnulá køídla našich letadel. l Biologové odhalují „technické vynálezy“, kterými ivá pøíroda pøímo oplývá. Pøíroda má svá prvenství ji celá tisíciletí, napø. v tryskovém pohonu (chobotnice, medúzy), pouití nemrznoucí kapaliny (nìkteré ryby, hmyz i stromy odolné proti chladu), klimatizaèní zaøízení (klimatizaèní kanálky v termitišti, prùduchy u listù rostlin) aj. l Klimatizace a úl. Aby bylo moné zachovat v úlu ivot v dobì líhnutí, je nutné udrovat teplotu, na 35° C. Toto je umonìno promyšlenou konstrukcí úlu a inenýrskou èinností vèel v oblasti klimatizace. Teplota v úlu se nemìní, i kdy okolní teplota kolísá v rozmezí 20° C. Kdo nauèil vèely rozumìt základùm klimatizace?
Strana 4
Svìdectví
UMÌNÍ ØÍKAT „NE“ Obèas je tøeba øíci "ne". Postavit se lidem, kteøí se vysmívají tomu, co je pro nás posvátné, kteøí se snaí získávat okolí pro své mravnì pochybné názory, kteøí slovem i èinem napadají šlechetné ivotní hodnoty. Vùbec se tady nejedná o muèednictví, aèkoliv dobrý køesan by mìl být pøipraven i na nì. Èasto staèí jen kousíèek odvahy a nepoddajnosti neobìtovat vyznávanou víru a hodnoty na oltáø konformismu z obavy pøed vylouèením ze skupiny nebo z veøejného „zesmìšnìní“. Koneckoncù èasto naše obavy vycházejí spíše z bujné pøedstavivosti ne ze skuteèného ohroení. Jene pøitakávání nebo zbabìlé mlèení ke zlu se døíve nebo pozdìji odrazí výèitkami svìdomí nebo znechuceností nad sebou samým. Zatímco „psychickými“ dùsledky odváného jednání bývá zdravá sebejistota vyplývající z vìrnosti víøe a pravdì, ale také - paradoxnì úcta a obdiv v oèích našich pronásledovatelù. Svým „ne“ vùèi nepøátelùm víry, vydáváme svìdectví pravdì. Pøíkladù potvrzujících výše uvedená slova se dá najít mnoho. Velmi zajímavý pøíbìh vypráví nitranský arcibiskup kardinál Ján Chryzostom Korec, který osobnì svým ivotem vydal svìdectví vìrnosti Kristu a církvi, zaplacené mnohaletým vìzením v komunistickém aláøi. V knize „Od barbarskej noci...“ se slovenský biskup zmiòuje o jednom z obyèejných lidí - o rolníkovi uvìznìném za „rozvrácení republiky organizováním náboenských slavností“. Byl umístìn ve vìznici ve Valdicích, která byla vybudována ji
v 19. stol. v bývalém kartuziánském klášteøe. Z klášterního kostela pak komunisté udìlali výrobní dílnu. „Keï po súde prišiel (ro¾ník) do Valdíc, zadelili ho do práce pri výrobe brošní pre dámy. Brošne sa vyrábali v dielòach v kostole. Keï sa to dobrý Slovák dozvedel, povedal, e on v kostole pracova nikdy nebude, lebo to je miesto posvetné. Keï ho viedli ráno na pracovisko, sadol si pred kostolom na schody a nehol sa. Dostal korekciu desa dní. Kadý tretí deò obed a veèera… Po odpykaní trestu ho viedli znova na pracovisko do kostola. No on si znova sadol na schody a ani sa nepohol. Dostal ïalších desa dní korekcie, aby si to rozmyslel a zmekol. No on aj potom odmietol v kostole pracova. Zavolal si ho náèelník Král, zaèal mu hrozi ïalšou korekciou a zaèal na neho krièa. No náš Slovák od Piešan mu povedal: ,Dajte mi hneï dvadsa dní. Ja sa tam cítim dobre, keï je to za kostol, budem sa modli aj za vás.' Náèelník Král ho vyhodil a kázal, aby ho preloili na iné pracovisko. Tento èlovek budil v nás nielen úsmev svojím sedením na schodoch, ale predovšetkým úctu. Svojou pevnosou a vierou donútil k ústupu aj náèelníka, ktorý naraz videl pred sebou rýdzeho èloveka,“ uzavírá svùj pøíbìh kardinál Korec. Filip Dereò (ródlo 9/2007) „Ke kadému, kdo se ke mnì pøizná pøed lidmi, i já se pøiznám pøed svým Otcem v nebi; ale kadého, kdo mì pøed lidmi zapøe, zapøu i já pøed svým Otcem v nebi.“ Mt 10, 32-33
Sytí nás, tím, èím ili Ze ivota a mylenek svatých
STANISLAV PAPCZYÑSKI, ZAKLADATEL ØÁDU MARIÁNÙ Blahoslavený Stanislav Papczyñski, øádovým jménem Stanislav od Jeíše a Marie (18.5.1631 - 17.9.1701), teolog, kazatel, vychovatel a zakladatel øádu mariánù od Neposkvrnìného Poèetí. Beatifikován 16.9.2007 v Lichni. Budoucí zakladatel mariánù se narodil 18. kvìtna 1631 ve vsi Podegrodzie, leící v nejjinìjší èásti Polska, jako syn pomìrnì zámoného kováøe a byl pokøtìn jménem Jan. Základy vzdìlání získal ve farní škole ve svém rodišti a v mìstské škole v
Nowém S¹czi, naèe pokraèoval ve studiích v jezuitských kolejích v Jaros³awi, Rawì Mazowiecké a ve Lvovì. Pouze jeden školní rok 1649 - 1650 strávil v piaristické koleji v Podolínci na Spiši (Slovensko). Právì tento nedlouhý pobyt v Podolínci, kde na mladého Jana Papczyñského silnì zapùsobil pøíklad zboného èeského klerika a pozdìjšího provinciála Václava Opatovského, mìl však rozhodující vliv na celý jeho další ivot. Jakmile ve vìku 23 let v roce 1654 ukonèil studia, vrátil se do Podolínce,kde vstoupil do øádu piaristù. U piaristù, kde pøijal øádové jméno Stanislav od Jeíše a Marie, které si ponechal i pozdìji po zaloení mariánského øádu, strávil Papczyñski, v roce 1661 vysvìcený na knìze, 16 let svého ivota, bìhem nich pùsobil støídavì ve Varšavì, Podolínci a Rzeszowì. Papczyñski pøedevším pøednášel v øádových kolejích; k tomu úèelu sepsal také vlastní uèebnici rétoriky, je poté vyšla v nìkolika vydáních. Za svého varšavského pobytu se mladý piarista stal známým i jako kazatel, zvaný do varšavských kostelù rozlièných øádù, a také jako zpovìdník pøedních osobností, mezi jinými budoucího polského krále Jana Sobieského a papeského nuncia Antonia Pignatelliho, pozdìjšího papee Inocence XII. Po šestnáctiletém plodném pùsobení v piaristickém øádu Dokonèení na str. 6
Strana 5
Dokonèení ze str. 5 nakonec Papczyñski od piaristù odešel a byl generálním pøedstaveným øádu zproštìn všech závazkù, je k øádu mìl; pøíchylnost k piaristùm ho však neopustila, svému bývalému øádu byl podle svých moností vdy nápomocen. V dobì svého odchodu od piaristù se Papczinski ji zaobíral úmyslem zaloit zcela nový øád, zasvìcený šíøení úcty k Neposkvrnìnému Poèetí Panny Marie, tedy k tajemství, které tehdy nebylo prohlášeno za èlánek víry, ale je vyznával stále vìtší poèet teologù (vèetnì samotných øímských papeù) i prostých vìøících. Mezi tyto „immaculisty“ náleel i Stanislav Papczyñski, a to ji ve svém piaristickém období, kdy vìnoval tomuto tajemství èetná kázání i básnì a kdy také po vzoru jiných immaculistù sloil „slib krve“, toti slib, jím se zavazoval, e bude pravdu o Neposkvrnìném Poèetí hájit a do prolití své krve. Podporu pro své zámìry Papczyñski nalezl u poznaòského biskupa Stefana Wierzbowského. V roce 1671 se proto usadil v jeho diecézi, a to v Luboczi, na panství šlechtice Jakuba Karského, kde také tého roku v oktávì svátku Narození Panny Marie se souhlasem biskupa Wierzbowského i papeského nuncia oblékl v domácí kapli Karských bílý hábit,jen se mìl stát øeholním odìvem nového øádu. Za pobytu v Luboczi se Papczyñski vìnoval jednak pastoraci mezi èleny rodiny a sluebnictvem svého pøíznivce, jednak spisovatelské práci. Z této doby pochází Templum Dei Mysticum („Mystický chrám Boí“), asketická pøíruèka urèená hlavnì køesanùm ijícím ve svìtì, a také øehole budoucího øádu, opírající se o øeholi sv.Augustina a nazvaná Norma vitae („Pravidlo ivota“). K vlastnímu zaloení nového øádu Papczyñski pøikroèil v roce 1673. První mariánská øeholní komunita vznikla v Korabiewském pralese, leícím asi 40 kilometrù od Lubocze. Další vývoj øádu neprobíhal nijak pøímoèaøe, avšak øád se dále rozvíjel. V roce 1677 biskup Wyerzbowski daroval mariánùm nevelký kostel Veèeøe Pánì v novém mìstì, které sám zaloil a které bylo tehdy zváno Nový Jeruzalém (dnešní Góra Kalwaria). Roku 1684 se v klášteøe v Korabiewském pralese konala první generální kapitula a v roce 1699 byl zaloen ji tøetí (a poslední za ivota zakladatelova) mariánský klášter v GoŸlinì. Mariánský øád byl, jak víme,zasvìcen úctì k Neposkvrnìnému poèetí Panny Marie a šíøení této úcty bylo od samého poèátku jeho prvním zvláštním cílem. K tomuto šíøení mariánské úcty se však velice brzy pøipojily ještì dva další vedlejší cíle øádu, toti pomoc poskytovaná jednak duším
v oèistci, jednak farnímu duchovenstvu; nikoli nevýstinì byli proto tehdy mariáni nazýváni øádem, jen pomáhá zesnulým a faráøùm. Zvláštì pomoc duším v oèistci se rychle stala jedním z nejvýraznìjších rysù øádu. Abychom lépe pochopili dùvody, je Papczyñského pøimìly k tomu, aby znaènou èást èinnosti øádu zamìøil tímto smìrem, je tøeba si pøedstavit situaci, v ní se nacházelo Polsko za jeho ivota (povstání, vpád Tatarù, Švédù, války s Turky). Právì v tìchto tìkých dobách, kdy tisíce a tisíce obyvatel Polska pøicházely o ivot zcela náhle, bez pøípravy, bez monosti smíøit se s Bohem ve svátostné zpovìdi, byl Stanislavu Papczyñskému dán dar výjimeèné lásky k duším v oèistci. Ji ve svém Templum Dei Mysticum Papczyñski psal: „Projevem nejvìtší lásky je vyprošovat u Boha svobodu duším, které se nacházejí v plamenech oèistce, anebo jim pøinášet pomoc zbonými almunami èi rùznými jinými zpùsoby. Bezboný a nerozumný je ten, koho nedojímají jejich muka a kdo nepøináší trpícím pomoc, i kdy to mùe uèinit.“ Na modlitbách za zemøelé trávil zakladatel mariánù celé noci, obìtoval za nì své utrpení, almuny, posty a všechny dobré skutky a ke stejným èinùm zavazoval i své spolubratry. Tøetí z cílù mariánského øádu, pomoc farnímu duchovenstvu, zakladatel i ostatní mariáni plnili hlavnì prostøednictvím lidových misií, ale také kázáními, uèením katechismu, zpovídáním a duchovními cvièeními; nejvìtší pozornost pøitom vìnovali prostému lidu a také dìtem. Papczyñskému, je sám pocházel z vesnice, obzvláš leelo na srdci, aby i dìti z chudých vrstev obyvatelstva mohly získat patøièné vzdìlání; to byl také hlavní dùvod toho, proè i po odchodu z piaristického øádu vìnujícího se právì výuce chudé mládee, mu nadále podle moností pøispíval hojnými almunami. Výše uvedenými aktivitami se však ještì nevyèerpávala èinnost horlivého øeholníka. Nadále se ve volných chvílích stejnì jako ve svém piaristickém období vìnoval psaní napøíklad dvì meditace o Kristovì utrpení Orator Crucifixus („Ukøiovaný øeèník“) a Christus Patiens („Trpící Kristus“), duchovní konference pro piaristy Inspectio cordis („Pohled do hloubi srdce“). V roce 1699 Papczyñski koneènì získal pro svùj øád i papeské schválení, o které usiloval ji v roce 1690 (kdy se za tím úèelem sám vypravil pìšky do Øíma). Zanedlouho poté, dne 17.záøí 1701, zakladatel mariánù, jejich další existence byla ji nyní právnì zajištìna, zemøel ve svém klášteøe v Novém Jeruzalémì a byl pohøben v klášterním kostele Veèeøe Pánì, v nìm jeho ostatky spoèívají dosud.
Z liturgie 14. 10. 2007 28. nedìle v mezidobí „Nikdo se nenašel, aby se vrátil a vzdal Bohu chválu, ne tento cizinec.“ 1. ètení 2 Král 5, 14 - 17 2. ètení 2 Tim 2, 8 - 13 Evangelium Lk 17, 11 - 19 Na cestì do Jeruzaléma procházel Jeíš Samaøskem a Galilejí. Kdy pøicházel do jedné vesnice, šlo mu naproti deset malomocných. Zùstali
stát opodál a volali: „Jeíši, Mistøe, smiluj se nad námi!“ Kdy je uvidìl, øekl jim: „Jdìte a ukate se knìím.“ A jak odcházeli, byli oèištìni. Kdy jeden z nich zpozoroval, e je uzdraven, vrátil se, mocným hlasem velebil Boha, padl mu k nohám tváøí k zemi a podìkoval mu. Byl to Samaritán. Jeíš na to øekl: „Nebylo jich oèištìno deset? Kde je tìch devìt? Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal Bohu chválu, ne Strana 6
tento cizinec?“ A jemu øekl: „Vstaò a jdi! Tvá víra tì zachránila.“ Ozvìna slova: V závìru evangelia slyšíme slova: „Tvá víra tì zachránila.“ Mnozí se proti víøe ohrazují, e to jde i bez ní nìjak proklièkovat ivotem. Obešli jsme se bez víry døív, tak proè by to Dokonèení na str. 7
Dokonèenní ze str. 6
tak nemìlo být i dál. Navdy nám zùstane záhadou, proè to právì takto vidí tolik lidí a neuvìøí. Nespoèetní lidé ale poznali víru v obtíné ivotní situaci, kdy nemohla být nahrazena naprosto nièím jiným. Podobnì tomu bylo i v pøípadì nemocného Samaritána. Náš ivot èasto obklopují „strašidla“ tìkomyslnosti a bezvýchodnosti, bolesti našich nemocí, zármutky, zklamání, kadodenní práce, bezpoèet neporozumìní a nedorozumìní. To všechno zpùsobuje ivé rány malomocenství v našich duších. K dy byl Samaritán uzdraven, poznal, e se nezahojily jenom rány na tìle, ale i rány na duši, a proto znovu vyhledal Jeíše, aby mu podìkoval. V Boích rukou je zdraví a ivot. Bùh mùe vztáhnout ruce ke kadému, kdykoli chce. Kdy nás stihne tìká rána osudu, nebývá vdy snadné zachovat klid, ale Bùh nás nenechá padnout, pokud se ho my sami nepustíme. Nezapomene na nás, nezapomeneme-li my na nìho. Nevzdá se nás, pokud se my nevzdáme jeho. „Nejlaskavìjší Pane, zavolej zpìt toho, který od tebe utíká. Nezapomínej na toho, kdo zapomíná na tebe, neopouštìj toho, kdo opustil tebe.“ ( sv. Tomáš Akvinský ) 28. 10. 2007 30. nedìle v mezidobí „Celník se vrátil domù ospravedlnìn, ne však farizeus.“ 1. ètení Sir 35, 15b - 17. 20 - 22a ( øec. 12 - 14. 16 - 18 ) 2. ètení 2 Tim 4, 6 - 8. 16 - 18 Evangelium Lk 18, 9 - 14 Nìkterým lidem, kteøí si na sobì zakládali, e jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, øekl Jeíš toto podobenství: „Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus a druhý celník. Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: ´Boe, dìkuji ti, e nejsem jako ostatní lidé: lupièi, podvodníci, cizoloníci nebo i jako tamhleten celník. Postím se dvakrát za týden, odvádím desátky ze všech svých pøíjmù.´ Celník však zùstal stát vzadu a neodvaoval se ani pozdvihnout oèi k nebi, ale bil se v prsa a øíkal: ´Boe, buï milostiv mnì høíšnému.´ Øíkám vám: Celník se vrátil domù ospravedlnìn, ne však farizeus. Nebo kadý, kdo se povyšuje, bude poníen, a kdo se
poniuje, bude povýšen.“ Ozvìna slova: Boí slova z evangelia netvrdí, e cesta k ospravedlnìní spoèívá v tom, e èlovìk zùstane jako celník stát v zadu v chrámì. Ale také netvrdí, e chybou farizeje bylo, e nekradl, nepodvádìl, necizoloil, nebo e nemìl pronajatou celnici, ani e chybou byl jeho pùst èi odvádìní desátkù. Chyba je nenápadná, zato ale obrovská. Zatím co celník èeká od Boha milost, farizeus oèekává odmìnu za svùj výkon. Snad dostateènì chápeme význam této vìty. Prosme Boha, aby se náš ivot podobal modlitbì celníka. Mùeme se modlit slovy svatého Ignáce z Loyoly: Vìèné Slovo, Jednorozený Synu Boí, nauè nás pravé velkomyslnosti. Nauè nás tobì slouit jak toho právem zasluhuješ. A dáváme a nepoèítáme, a bojujeme a nedbáme ran, a pracujeme a nehledáme odpoèinek, a se obìtujeme a neèekáme jinou odmìnu kromì vìdomí, e jsme splnili tvou vùli.
2. 11. 2007 Vzpomínka na všechny vìrné zemøelé „Kdo slyší mé slovo a vìøí … pøešel u ze smrti do ivota.“ 1. ètení 2 Mak 12, 43 - 46 2. ètení 1 Sol 4, 13 - 14. 17b - 18 Evangelium Jan 5, 24 - 29 Jeíš øekl idùm: „Amen, amen, pravím vám: Kdo slyší mé slovo a vìøí tomu, který mì poslal, má vìèný ivot a nepodléhá soudu, ale pøešel u ze smrti do ivota. Amen, amen. Pravím Strana 7
vám: Pøichází hodina - ano, u je tady - kdy mrtví uslyší hlas Boího Syna a ti, kdo uslyší, budou ít. Jako toti Otec má ivot sám v sobì, tak dal i Synovi, aby mìl ivot sám v sobì, a obdaøil ho mocí konat soud, protoe je Syn èlovìka. Nedivte se tomu, nebo pøichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas a vyjdou: ti kdo konali dobro, budou vzkøíšeni k ivotu, kdo páchali zlo, budou vzkøíšeni k odsouzení.“ Ozvìna slova: Zeptali jsme se nìkdy sami sebe, co by bylo, kdybychom teï zemøeli? Jsem pøipraven jít Pánu Bohu vstøíc? Mám vyøešenu nejdùleitìjší otázku svého ivota? V ivotì je èlovìk pøipravený na všechno, jenom ne na svoji smrt. S umíráním a se smrtí se setkáváme velmi èasto, jako diváci v televizi, jako ètenáøi denního tisku, a proto je skuteènost smrti pro nás dost vzdálená, máme z ní i strach a uklidòujeme se myšlenkou, e ještì máme èas, e je ještì daleko. Ale i kdybychom dìlali cokoli, nevyhneme se jí. Dny vzpomínek na naše vìrné zemøelé nás dovedou ke hrobùm, které nám naši smrt zase víc pøipomenou. Mìli bychom se ptát, jak to bude s námi po smrti vypadat. O naší vìènosti si rozhodujeme u zde na zemi. Je tøeba se rozhodnout vèas: právì teï a správnì. Po smrti se nedá ve vztahu ke Kristu u nic zmìnit, ale v umírání ano. Ve tmì, která mì obklopuje veï mì, pøíteli Svìtlo, veï mì ty k cíli! Noc je temná a já jsem daleko od domu, veï mì ty k cíli! Øiï mé kroky, neádám dohlédnout a na konec cesty, staèí mi jen na krok. (John Henry Newman)
21. 10. 2007 29. nedìle v mezidobí 1. ètení Ex 17, 8 - 13 2. ètení 2 Tim 3, 14 - 4, 2 Evangelium Lk 18, 1 - 8 1. 11. 2006 Slavnost všech svatých 1. ètení Zj 7, 2 - 4. 9 - 14 2. ètení 1 Jan 3, 1 - 3 Evangelium Mt 5, 1 - 12a 4. 11. 2007 31. nedìle v mezidobí 1. ètení Mdr 11, 22 - 12, 2 2. ètení 2 Sol 1, 11 - 2, 2 Evangelium Lk 19, 1 - 10
Úmysly Apoštolátu modlitby - èerven Aby všichni køesané, i kdy ijí v menšinì, mìli odvahu a sílu ke svìdectví ivota z víry. Aby svìtová misijní nedìle zapálila ve všech pokøtìných touhu po šíøení evangelia. Aby lidé znovu objevili hodnotu èasu vìnovaného modlitbì.
Úmysly mší svatých na mìsíc èerven - èervenec 15. Po 7.30 za ivé a + spoluáky roèníku 1951-52 16. Út 17.00 za + Robina Beòu a za dar zdraví pro ivou rodinu 17. St 17.00 za + Terezii a Karla Surého, dceru, dva syny, dva zetì, dva vnuky a ivou rodinu 18. Èt 17.00 za + Zdeòka Sourala, dvoje + rodièe, za duše v oèistci a za ivou rodinu 19. Pá 17.00 za + Ludmilu Bièejovu, duše v oèistci a pomoc a ochranu Boí pro ivou rodinu 20. So 17.00 na podìkování Pánu Bohu za pøijatá dobrodiní, dar zdraví, + manela, + rodièe z obou stran a ochranu Boí pro ivou rodinu 21. Ne
22. Po 23. Út 24. St 25. Èt 26. Pá 27. So 28. Ne
29. Po 30. Út 31. St 1.
Èt.
2.
Pá
3.
So
4.
Ne
5. 6.
Po Út
7.
St
8.
Èt
9.
Pá
10. So 11. Ne
7.30 za + Jaroslava Kozubíka, nemocnou manelku, pomoc a ochranu Boí pro ivou rodinu a na podìkování za 50.let ivota 9.00 za + Václava Andrýska a + rodièe z obou stran 17.00 za farníky 17.00 za + manela a rodièe z obou stran 17.00 podìkování Pánu Bohu za pøijatá dobrodiní, pomoc a ochranu Boí pro celou rodinu do dalšího ivota 17.00 za + rodièe Kostkovy, syna, snachu, + rodièe Sábovy, dva syny, za duše v oèistci a za ochranu Boí pro ivou rodinu 17.00 za + rodièe Haspalovy, prarodièe Kafkovy a za dar zdraví pro celou ivou rodinu 17.00 za + rodièe Zvoníèkovy, Havrlandovy, + syna Miroslava, za duše v oèistci a Boí poehnání pro ivou rodinu 7.30 za + Františka Chuchmu, dvoje + rodièe a sourozence 7.30 za + Františka Strnada, + sestru,+ zetì Pavla, jeho zemøelou maminku, za rodièe z obou stran a za duše v oèistci 9.00 za + Annu Doròákovu, + Vincence Lysáka, Aloise Doròáka a vnuka Stanislava 10.30 za farníky 7.30 za + manela, sestru, pomoc a ochranu Boí pro ivou rodinu 17.00 za + Josefa Šabršulu, + rodièe Šabršulovy a Strnadovy a poehnání pro ivou rodinu 17.00 za + Jana a Marii Ovesných, vnuka Petra a za dar zdraví a ochranu Boí pro ivou rodinu 7.30 za ivou a zemøelou rodinu Baèovu, Durèíkovu, Dvoøákovu a Pavelkovu a Boí poehnání pro ivou rodinu 17.00 za + Terezii a Václava Janáèovy, poehnání pro ivou rodinu a duše v oèistci 7.30 za knìze, kteøí pùsobili ve zdejší farnosti 10.00 za všechny zemøelé 17.00 za úmysl Svatého Otce 7.30 za + Františka Fojtíka, dvoje + rodièe a za ivou rodinu 7.30 za + Kateøinu Charvátovu, manela Jarolíma a dìti Josefa a Jaroslavu s manelem s prosbou o pomoc a ochranu Boí pro ivou rodinu 9.00 za + rodièe Dubcovy, + syna a vnuka, duše v oèistci a poehnání pro ivou rodinu 10.30 za farníky 7.30 za dvoje + rodièe, prarodièe a duše v oèistci 17.00 za + rodièe z obou stran, za duše v oèistci a pomoc a ochranu Boí pro ivou rodinu 17.00 za + Františka Pinïáka, jeho + otce a poehnání pro ivou rodinu a duše v oèistci 17.00 za + Josefa Divoše, + rodièe, + rodinu a ochranu a pomoc Boí pro ivou rodinu 17.00 za + rodinu Chytilovu, Mišákovu, Kadleèkovu, Surou a Zimáèkovu a za duše v oèistci 7.30 za + Blaenu a Aloise Strnadovy, duše v oèistci a ivou rodinu 7.30 za + Stanislava, Marii, Helenu, Františka Ovesných a poehnání pro ivou rodinu 9.00 za + Františku Florešovu, duše v oèistci a ivou rodinu 10.30 za farníky
Farní mìsíèník vydává øímskokatolická farnost v Brumovì - Bylnici, PSÈ 763 31, tel: 577 330 326. Neprodejné. Náklad 700 výtiskù. Uzávìrka do 23. kadého mìsíce. Za redakci M.Figarová. Tisk: BOSTER TRADE, s.r.o. Slavièín, tel./fax: 577 342 611. Strana 8
Úmysly Apoštolátu modlitby - øíjen
Úmysly mší svatých na mìsíc øíjen - listopad
O Duièkách Jetì rozíháme svìtla na hrobech svých drahých. Jednou je za nás rozehnou jiní. Jetì putujeme k tìm tichým pahrbkùm k úcty ke svým mrtvým. Jednou nae dìti pùjdou tou cestou. Jetì mùeme poslat modlitbu svým zesnulým a èasto váháme. Zdali se vak potom za nás jednou ztichlá due pomodlí? Christine Premstaller
Odpoèinutí vìèné dej zemøelým, Pane, a svìtlo vìèné a jim svítí. A odpoèinou v pokoji. Amen
