FARNÍ MÌSÍÈNÍK
11. 11. 2007 32. nedìle v mezidobí Èíslo: 12 Roèník : 12
www.farnostbrumov.ic.cz Zpravodaj Øímskokatolické farnosti sv. Václava Brumov - Bylnice l Sv. Štìpán l Sidonie
Blíí se advent Tak jako v ráji Boí "ano" potøebovalo lidské "ano", aby se mohl zrealizovat Boí úmysl, bylo zapotøebí lidského "ano" i teï, kdy Bùh ve své lásce pøichází vstøíc èlovìku a místo zasloueného zatracení mu nabízí spasení v obìti svého jednorozeného Syna Jeíše Krista. To "ano" vyslovila ena. Není to zvláštní? V ráji to ena pokazila a teï to má ena napravit. Napraví? Napraví! Marie øekla své "ano" a : "Slovo se stalo tìlem a pøebývalo mezi námi" ( J 1, 14 ). Sv. František Saleský kdysi napsal: "Láska nespoèívá jen v citu a slovech, nýbr ve vùli a konání toho, co chce Pán. ádné duši není zabránìno dospìt ke svatosti a spáse. Je však nutné øíkat Pánu "ano", pøisvìdèovat mu skuteènì, rozhodnì, houevnatì, silnì a vytrvale; øíci mu "ano" úplným darem vlastní vùle, aby mohl volnì jednat a oèisovat nás a zbošovat. Svatost pochází výluènì od Boha, avšak musí být pøijata a pøivlastnìna svobodnou vùlí èlovìka. "
„Srdce máme k tomu, aby pochopilo to, co nepochopila hlava“ Friedrich von Schiller
14. listopadu - 13. prosince 2007
Kalendáø Nedìle
18.
33. nedìle v mezidobí
25.
Jeíš Kristus Král
Úterý
Pondìlí
19.
sv. Mechtilda
20.
sv. Felix z Valois
Silvestr 26. sv.Guzzolini 27.
sv. Virgil
sv. František Xaverský
sv. Barbora
2.
1. nedìle adventní
3.
9.
2. nedìle adventní
10.
sv. Julie a Eulálie
4. 11.
Støeda sv. Mikuláš Taveliè Zasvìcení P. Marie v Jeruzalémì
14.
15.
sv. Albert Veliký
21.
22.
sv. Cecílie
23.
sv. Saturnin
30.
28. 5.
sv. Mansuet
sv. Sába Panna Maria Guadalupská
12. sv. Damas I.
Pátek
Ètvrtek
Strana 1
29. 6.
sv. Mikuláš
13. sv. Lucie
16.
sv. Markéta Skotská sv. Klement I.
7.
sv. Ondøej
sv. Ambro
Sobota
17.
sv. Albìta Uherská sv. Ondøej
24. Dung - Lac a druhové
1.
sv. Edmund Kampián
P. Maria, poèatá bez poskvrny prvotního høíchu
8.
Duchovní slovo Má to smysl Øíkáš: „To nemá smysl!“ A já ti øíkám: „Všechno má smysl!“ Kdy pracuješ, jsi Boím spolupracovníkem. Kdy miluješ, miluje tebou Bùh. Kdy trpíš, vykupuješ s Jeíšem svìt. Kdy umíráš, rodíš se pro ivot. Všechno má smysl!
V tichu se ze mne stal nový èlovìk „Jdìte do kaple a úplnì se ztište! Èekejte, a k Vám promluví Bùh!“ To byla moje poslední moudrost po dlouhé, únavné a zdánlivì bezvýsledné rozmluvì. „Mìl jste pravdu! To mi pomohlo. Plakal jsem radostí. V tom tichu se ze mne stal jiný èlovìk. Bùh mì oslovil. Dìkuji Vám, otèe!“ Od té doby dávám èasto tuté radu: „Jdìte do kostela! Docela se ztište!“ Tato slova zpùsobila u mnoho malých zázrakù. V tichu k nám promlouvá Bùh. U jste to nìkdy zakusili?
Nae farnost dnes „Domeèky“
Z farních matrik
Dìti „postavily“ na své ulice 200 domeèkù. Je to potìšující èíslo, protoe tolikrát se dìti v mìsíci øíjnu modlily rùenec za jednotlivé èásti našeho mìsta.
- øíjen 2007 Pokøtìni byli:
František Krahulec Kateøina Bøezáèková Tomáš Strnad Hana Šabršulová
Ohlasy na Duchovní obnovu v naší farnosti 20. - 23. 10. 2007, kterou vedl evangelizaèní tým misionáøù z Ameriky.
Sezdáni byli: Zuzana Šmihálová a František Kolínek (oba Sidonie) Martina Helísková (Biskupice) a Petr Chuchma (Bylnice) Pohøben byl:
It was a great privilege and a blessing for our team to conduct the Parish Mission in Brumov-Bylnice and the neighboring parishes. The response from the people of the community was truly inspiring. People from every age group participated with great zeal. We are very grateful to Fr. Karol Matlok for inviting Renewal Ministries to conduct this mission and we anticipate that many blessings will continue to flow from this parish which has so wholeheartedly responded to the Spirit. Tom Edwards Renewal Ministries
Václav Bìhunèík (1916)
Informace Milé dìti, rok se s rokem sešel a pøiblíila se doba adventní. Proto vás co nejsrdeènìji zveme na tradièní výrobu adventních vìneèkù do orlovny. Letos to bude vyjímeènì ve ètvrtek 29.11.2007 v 15.00 hod. Pøineste si koleèka a svíèky, ostatní bude zajištìno. Také malé obèerstvení. Hotové vìneèky vám posvìtí o. Karel pøi nedìlní dìtské mši svaté. Tìšíme se na vás!
Pro náš tým bylo velkou ctí a poehnáním vést farní misie v Brumovì -Bylnici a okolních farnostech. Odpovìdi lidí z vašeho spoleèenství byly velmi inspirující. Lidé rùzných vìkových skupin se misií úèastnili s velkou horlivostí. Jsme velmi vdìèní otci Karlovi Matlokovi za pozvání Sluby Obnovy vést tyto misie a pøedpokládáme, e velké poehnání se bude i nadále rozlévat z této farnosti, která Dokonèení na str. 3
Strana 2
Dokonèení ze str. 2 s celým srdcem odpovìdìla na Ducha Svatého. Tom Edwards Sluba Obnovy Mne osobnì oslovilo svìdectví misionáøù, jejich nasazení pro ivot podle evangelia, láska a radost, kterou kolem sebe rozdávali. Nevadilo mnì, e nás rozdìluje jazyk a velká vzdálenost, vše bylo dobøe pøipravené. Byl to Bohem poehnaný èas. Všem, kteøí nám toto pøipravili, chci podìkovat: Bùh a Vám odplatí a ehná. Jaroslava Ptáèková Co mì oslovilo? Upøímnost a láska se kterou se misionáøi sdíleli ve svém svìdectví. Jitka. Velice mì potìšilo, kdy otec Karel šel s Nejsvìtìjší svátostí pøes náš celý kostelíèek. Vøelé díky!
Dále na mì zapùsobilo to jejich modlení (misionáøù), které bylo pro mne velmi dojemné. Ké jim dá Pán Bùh zdraví a pomoc v jejich pùsobení. ofie Dotkla se mì slova o odpuštìní, o svazování a rozvazování. Objevný pro mne byl výklad o odpuštìní sv. Štìpána a povolání sv .Pavla. B. F. Obnova mnì pomohla pochopit, e nejdùleitìjší je uèit se ít s Jeíšem; uèit se Ho napodobovat v Jeho vztahu k Otci a lásce k lidem. Èlenové týmu mi ukázali, e je to i v souèasné dobì, v bìném ivotì moné. M. F. Byla jsem pøekvapena, jak obìtavì nám úèastníkùm slouila naše mláde hudbou a písnìmi chval. Patøí jim dík ! Marie N. Pro mne byli misionáøi z Ameriky uèedníky, které poslal Jeíš hlásat evangelium do celého svìta. A jim Bùh ehná za tak obìtavou práci. Boena Zapùsobilo na mne svìdectví obyèejných lidí, kteøí vedou neobyèejný ivot s Pánem. A o tento neobyèejný ivot se dìlí s obyèejnými lidmi z Brumova, aby i oni mohli vést neobyèejný ivot s Pánem. M. S. Oslovilo mì jejich svìdectví, jak ijí ivý vztah s Bohem Otcem, s Jeíšem, tento vztah, který chybí mnì i mnoha ostatním. Ludmila Š. Dokonèení na str. 4 Strana 3
Dokonèení ze str. 3 Dotkla se mì zvláštì svìdectví evangelizaèního týmu. A nejvíce potom to, kdy jsme - z celého týdne naplnìni, povzbuzeni a ujištìni, jak nás Bùh miluje - nakonec mohli postupnì odevzdat do Boího milosrdenství celou naši farnost - kadou ulici - rodiny- problémy- a mùeme v tom dál pokraèovat. Bùh ehnej jim i nám i našemu otci Karlovi, který nám to Františka. zajistil. Obdivovala jsem, e se tak dokázali otevøít a podat nám svìdectví o svém èasto nelehkém ivotì a cestì k Bohu, která nebyla tou „rovnou“ a „širokou“. Oslovila mì vìta, kterou øekl Tom Edwards pøi jedné z katechezí: “A umøu, neèekám, e dostanu to, co si zaslouím, ale oèekávám milost.“ Jana Nejvíce mì oslovila prostota s jakou misionáøi vystupovali, jejich svìdectví a také film, který natoèili pøi duchovní obnovì vAfrice. J. P. Také já jsem se zúèastnila duchovní obnovy v naší farnosti. Byla jsem hodnì obohacena pøednáškami laitckých misionáøù. Oslovila mnì hlavnì jejich svìdectví, zjistila jsem, e i jiní mají podobné problémy, se kterými se potýkám i já (a urèitì mnoho jiných); a povzbudilo mne, e Bùh tyto problémy øeší. Staèí se Mu s dùvìrou odevzdat a vìøit. A úplnì nejvíc mì oslovily a povzbudily osobní modlitby nad kadým z nás. Díky Bohu za èas milosti a díky otci Karlovi za zprostøedkování a díky všem, kteøí se postarali o materiální stránku a hladký prùbìh obnovy. Vzpomeòme s vdìèností v modlitbách na všechny. Marie S.
Podìkování Milí pøátelé! Jménem malomocných, kteøí se za dárce modlí, Vám dìkujeme za Váš dar. Spolu s mnoha dary od tisícù ostatních dárcù léky a zdravotnické zaøízení putují tam, kam LL svou pomoc posílá - do Afriky, Asie a Jiní Ameriky, na Filipíny - a tak to umoòuje, e jsou uzdravovány desetitisíce zuboených, kteøí by bez vaší pomoci byli v ohromných bolestech a mnozí by nepøeili. Dík Pánu Bohu za Vás milosrdné. LL je rodinou milosrdenství. V nemocnici sv. Josefa pro malomocné a TBC se ji léèí. A mobilní klinika objídí vesnice, prohlíí stovky obyvatel, vyhledává a ošetøuje malomocné a TBC, samozøejmì i jinak nemocné. Na pozemku nemocnice se pìstuje pøi umìlém zavlaování zelenina, kterou je zásobována nemocnice. Zelenina je vedle rýe a èoèky hlavní potravou Indù. Pán Bùh toto dílo dobøe vytvoøil - krásnou a láskyplnou spolupráci mezi Indy a námi. Nemocnice zaèala svou èinnost ji 12. prosince 2006. „Jak krásné jsou nohy posla, pøinášejícího dobrou zprávu.“ V nemocnici to klape a tisíce tatínkù, maminek a dìtí i ostatních jsou léèení. K Slávì Boí! Jsme naplnìni radostí a vdìèností. V Lásce našeho Pána Jeíše Krista zmrtvýchvstalého, Váš vdìèný Jiøí Holý, pøedseda LL
Spoleènì pro Evropu Ráda bych se s vámi podìlila o svùj záitek ze spoleèného setkání køesanských hnutí,které se uskuteènilo v polovinì kvìtna v nìmeckém Stuttgartu. Dovoluji si však popsat genezi své cesty trochu podrobnìji Jsem ji nìkolik let na invalidním dùchodu, a jsem tudí do urèité míry svobodná, spoutávají mì jen má zdravotní omezení. Velice mne však jednoho veèera pøekvapila nabídka naší koordinátorky Rùenky, zda bych nechtìla jet za hnutí Modlitby matek na setkání do Stuttgartu. Má kamarádka Jana nemohla jet z rodinných dùvodù a navrhla mì místo sebe.. Jak u to bývá, vùbec se mi to nehodilo. Oèekávala jsem s napìtím narození vnouèka, v domì se mìla mìnit okna, ani fyzicky jsem se necítila nejlépe. Vzala jsem si tedy den na rozmyšlenou. Vzpomnìla jsem si pøitom na to, jak jsem pøed èasem byla na poutní mši na Vranovì. Tenkrát na mì náhle zapùsobila vìta z kázání, e Bùh nám èasto nabízí dobré vìci, a my je nepøijímáme, ba odmítáme. Pøed mnoha lety jsem vystudovala nìmèinu, avšak u delší èas se jí nezabývám. Nakonec jsem usoudila, e je to Boí pozvání, které by nebylo dobré odmítnout. Byla jsem plná obav a strachu z prùbìhu cesty, ale kdy mi ,,dìvèata“ z pohotovostní skupinky slíbila, e se za mne budou modlit, uvìøila jsem, e všechno dobøe dopadne. Jako u nìkolikrát jsem proila neuvìøitelný sled události. Pán vše zaøídil tak geniálnì, e jsem nebyla o nic ochuzena. Ve ètvrtek se nám narodil vnouèek Jiøík, v pátek jsem odjela do Nìmecka, v nedìli jsem se vrátila zpìt a v pondìlí k nám nastoupili montéøi na výmìnu oken. Proè ale byla cesta do Nìmecka tak zajímavá? U v roce 2004, po rozšíøení Evropské unie, se na popud katolických hnutí a spoleèenství z nìmeckého a italského prostøedí sešly tisíce lidí, aby se zamýšleli nad køesanskými koøeny Evropy. Letošní setkání mìlo jednak zhodnotit, co se za uplynulé 3 roky povedlo èi rozvinulo a jednak se mìli pøidat i zástupci z nekatolického prostøedí - evangelického, anglikánského, pravoslavného, atd. Zkrátka od Anglie, Irska, pøes Francii, Nìmecko, Itálii, celou støední Evropu, a po Rumunsko a Albánii. Dohromady se jednalo o témìø 220 hnutí a spoleèenství, pøi èem hlavního vyvrcholení se zúèastnilo skoro 8000 lidí. Byla mezi nimi napø. hnutí Focolare, San Egidio, Cursillo, YMCA, Alfa international, Schönstatt, Modlitby matek a mnoho dalších. Zástupci z celé Evropy svìdèili o tom, e aè z našich medii skoro dennì nabýváme dojmu, e køesanství u nás i v Evropì je pouhou okrajovou záleitostí, hluboko a skoro neviditelnì tisíce lidí peèují o lidi na okraji spoleènosti, rozvíjejí køesanská manelství, vìnují se dìtem, starají se o problémy práce a zamìstnanosti a vùbec se snaí, aby nás rùznost spiritualit obohacovala navzájem, nikoliv rozdìlovala. V celé atmosféøe bylo cítit, e skuteènì existuje køesanská Evropa a e je úkolem nás všech, kadého na svém místì - a u v rodinì, zamìstnání, blízkém okolí, v komunitì, nebo mezi lidmi zasvìceného ivota, svìdèit o svém køesanství. Ulrich Parzany, jeden z pøípravného výboru setkání, ve svém projevu pøipomnìl Jeíšovu otázku apoštolùm: ,,Chcete i vy odejít?“ a Petr odpovídá, ,,Pane, ke komu bychom šli ? Ty máš slova vìèného ivota“ /Jan 6,67-68). Tato otázka je vznesena i k nám a my na ni musíme, kadý sám za sebe, odpovìdìt. Myšlenek a podnìtù bìhem celé akce bylo nespoèet. Kadý mohl proívat vstøícnou a pøátelskou atmosféru, kdy vedle sebe sedìli Èeši a Italové, Poláci, Slovinci, Anglièané, zkrátka Evropa od západu na východ. Ráda bych ještì pøipomnìla, e setkání pozdravil prostøednictvím televizního záznamu Svatý otec Benedikt XVI.
Dokonèení na str. 5 Strana 4
Dokonèení ze str. 4 Z významných politikù to byli nìmecká kancléøka Angela Merkelová, irská prezidentka Mary Mc Aleeseová, bývalý prezident Eropské komise Jacgues Delors. Vystoupili i nìkteøí pøedstavitelé uvedených hnutí. Pøíspìvek Chiary Lubichové, která kvùli náhlému onemocnìní nemohla pøijet, pøednesla její italská kolegynì. Nejvýznamnìjším pøedstavitelem nìmecké katolické církve byl kardinál W. Kasper… Za èeskou katolickou církev promluvil pan kardinál Miroslav Vlk. Celé
setkání natáèela televize, u nás je pøenášela Televize Noe. Sestøih by se mìl objevit v nìkterém èervnovém Køesanském magazínu. Jsem velice ráda, e jsem mohla pocítit køesanskou duši Evropy. Pøála bych to všem, jako povzbuzení v dobì konjunktury negativismu a pokøivení hodnot.. Nenechme se zmást , køesanská Evropa dosud nezmizela. Cecilie Ze Zpravodaje“Modlitby matek“ è. 45/2007
Svìdectví Do Walsinghamu jsem se velmi tìšila. O konferenci, která se tam kadoroènì koná, jsem u vìdìla dávno. Máme ètyøi dìti, dvì dìvèata a dva chlapce a jako rodina jsme kadý rok cestovali na dovolenou spoleènì. Tento rok se nám to však nepodaøilo a manel, který vìdìl o mé touze jet do Walsinghamu, mi navrhl, abych jela spolu s našimi dcerami, které se na konferenci chystaly. Velmi jsem se modlila za uzdravení našich dvou dìtí. Asi týden pøed Vánocemi v roce 2006 si dcera Veronika objevila nádory (ne cysty, ale nádory) v prsech. Má jen 18 rokù a geneticky máme pøedpoklad, e se nádory mohou zvrhnout na rakovinové… Pøed velikonocemi roku 2007 syn Petøík onemocnìl, za velmi krátkou dobu shodil 13 kg. V úterý, po velikonoèním pondìlku, jsme jej odvezli ve velmi váném stavu do nemocnice (glykemii mìl 42). Diagnostikovali mu diabetes (cukrovku), dennì si teï 4x píchá inzulín. Samozøejmì, e i ostatní dìti jsem nesla ve svém srdci, ale tyto dvì zvláš. V jednom dnu jsme mìli modlitbu za uzdravení s páterem Boshaborem s Ugandy. Po modlitbì, páter Boshabora zaèal mluvit, koho Bùh uzdravuje. Napøíklad mluvil o mui, který mìl zdeformovanou nohu a teï mu ji Bùh uzdravuje. Dokonce mu øíkal, e jeho manelka sedí u nìj a vidí, jak se uzdravuje. Vyzval jej, aby zvedl ruku, jak tam je. Lidé zaèali tleskat, tak asi nìkdo ruku zvedl… Anebo: ena, která má (øekl èíslo - nepamatuji si) let hemeroidy, právì cítí,... (popsal pocit), e ji Bùh uzdravuje. Protoe to je velmi intimní oblast, nemusí zvednout ruku na svìdectví - ale ona ruku zvedla. A najednou øekl (nedokáu pøesnì citovat): ,,Je tu matka, která se velmi modlí za uzdravení své dcery, teï ji má v pøedstavì, jak kráèí k oltáøi“. Mìla jsem velmi silný pocit, e to mluví o mnì. Celé nitro mi hoøelo a køièelo: ,,Jsi to ty“, ale nezvedla jsem ruku, kdy otec vyzval tuto matku. Pomyslela jsem si: „Kolik je tu matek, co se modlí za své dcery a ta pøedstava(?), to jsem si urèitì vsugerovala, kdy to øíkal…“ Atak jsem se nepøihlásila. Po modlitbì jsem se vrátila do stanu, kdy mì dohonily moje dvì dcery, které se zúèastnily v mládenickém stanu na jiném programu. Hned jsem jim v rychlosti porozprávìla o tom, co øíkal otec a i to, e jsem mìla pocit, e se to týká nás… Na druhý den ráno jsem se dovìdìla, e se bude otec Boshabora modlit ve 22,00 hodin s malou skupinkou Polákù, Èechù a Slovákù. Domluvila jsem se i s dcerami, e tam spolu pùjdeme. Pøedtím jsme mìli asi pùl hodiny èas a tak jsem se šla modlit do kostela, kde byla vystavena Svátost oltáøní. Lehla jsem si na zem tak, jak to dìlají knìí na Velký pátek a modlila jsem se pøed Pánem. Víte, ve Walsinghame to nebylo nic mimoøádného, kdy se takto lidé modlili. A pro mne to byl úasný záitek. Ve 22,00 jsme se mìli setkat s otcem Boshaborem.
Kdy pøišel, dívala jsem se, jestli jsou tam i moje dcery. Trochu jsem znervóznìla, kdy jsem je nevidìla, ale asi za 10 minut pøišly. Zaèala modlitba. Otec chvíli vyprávìl, pak nám øíkal, abychom zpívali písnièky a on se modlil tak, e kdo chtìl, klekl si a on poloil ruce na jeho hlavu, krátce se pomodlil a øekl: ,,God bless you“. Kdy se pomodlil nad kadým, opìt zaèal mluvit, koho Bùh uzdravuje. Pøiznám se, nepamatuji si co mluvil. Mnì jen utkvìlo v pamìti, e opìt vyzýval enu, co se modlí za dceru a její uzdravení z rakoviny prsu. Opìt jsem cítila nìco nepopsatelného ve svém nitru, co mne vyzývalo, abych se pøihlásila, e jsem to já. Ale opìt jsem mìla námitku. Veronika pøece nemá diagnostikovanou rakovinu, ale má nádory. Ale pravda je taková, e se to na rakovinu mùe zvrhnout (zvláš pøi našem genetickém pøedpokladu - moje matka mìla rakovinu prsu, babièka, teta, manelova matka, manelova teta). A tak jsem se opìt nepøihlásila… otec Boshabora najednou zavøel oèi a øekl: ,,Bùh mi dává jméno té , kterou uzdravuje. Jmenuje se Veronika. Je tu ena, která se modlí za uzdravení Veroniky?“ Po nìkolika minutách, kdy jsem se vzpamatovala, pøišla jsem k pøekladatelce a øekla jsem, e mám dceru Veroniku, která má nádory na prsech, ale ona naštìstí ještì nemá diagnostikovanou rakovinu, ale… pøekladatelka Peka mi s úsmìvem øekla: ,,A co chceš, aby ti øekl celou diagnozu… on to nazval rakovinou… to je jasné, e jsi to ty…“ A otcovi Boshaborovi pøeloila, co jsem øekla. Vzápìtí z druhé strany k nìmu pøišla Veronika a øekla“,,I am Veronika“. Poloil si ruce na její hlavu a krátce se ještì modlil a øíkal: ,,Bùh tì uzdravuje“.Veronika mì potom objala, postavila se vedle mne a najednou mi øekla: ,,Mami, ale já ten nádor tu ještì mám… teï jsem ho nahmatala…“ V klidu jsem jí øekla: ,,To nevadí, nevím jak tì Pán bude uzdravovat, jestli se ti nádory ztratí nebo ne, ale já vìøím, e se na rakovinu nezvrhnou a to je to podstatné.“ Na druhý den jsem velmi chtìla mluvit s knìzem o všem, co jsem proila. Byl tam èeský knìz Jarek, který u víckrát ve Walsinghamu byl. Na konci rozhovoru se na mne usmál a velmi mile mi øekl: ,,Vy jste jako nevìøící Tomáš! Vám nestaèí, kdy vás Pán dvakrát vyzve, vy si to necháte ještì i jménem potvrdit…“S úsmìvem jsem odpovìdìla: ,,Ááá horší, já jsem jak Jonáš, mne musí Pán spolknout jako velryba a vyplivnout, kde chce, abych pochopila..“ Kdy jsem knìzi Jarkovi podìkovala za rozhovor, øekl mi, e i on mi dìkuje za povzbuzení a dodal: ,,Jen dìkujte Bohu a chvalte ho… dìkujte a chvalte…“ Kdy jsme odešli z Walsinghamu a já jsem si dìlala ranní meditaci, jen tak jsem otevøela Písmo svaté a zeptala jsem se: ,,Pane, co bys mi teï chtìl povìdìt po Walsinghame?“ A otevøela jsem Písmo. Zrak mi padl na tato slova Sk 4,20… „Je pøece nemoné, abychom nemluvili o tom, co jsme vidìli a slyšeli…“ Ze Zpravodaje „Modlitby matek“ è. 45/2007
Strana 5
Sytí nás, tím, èím ili Ze ivota a mylenek svatých
6. 6. Sv. Norberta, biskupa (památka) Norbert se narodil kolem roku 1082 v Xanten (Nìmecko) v rodinì pánù z Gennepu. Dostalo se mu dobrého vzdìlání, ivotopisy uvádìjí, e byl navíc krásného vzhledu a pøíjemného chování. Jako druhý syn svých rodièù byl urèen pro duchovní a diplomatickou slubu pøi císaøském dvoøe, kde il více svìtsky ne duchovnì. Avšak jen do té doby, ne zasáhla Boí milost a radikálnì zmìnila smìr jeho ivota. Jak uvádìjí nejstarší ivotopisy z 12.století, byl Norbert jednoho dne pøi vyjíïce na koni pøekvapen bouøí a sraen bleskem na zem. Pøitom uslyšel hlas, který mu vyèítal jeho minulost. Norbert pochopil… a celou bytostí nastoupil cestu trvalého obrácení a radikálního následování Krista. Dùkladnì se pøipravil na jáhenské a knìské svìcení, které pøijal v prosinci 1115 od kolínského arcibiskupa, a z èlovìka zvyklého na pøíjemný ivot se stal kajícník a putující kazatel. Roku 1118 rozdává všechen svùj majetek chudým a od papee Gelasia II. získává oficiální souhlas ke své misi být poslem víry. Postupnì se k nìmu pøidávají další následovníci, se kterými se na ádost laonského biskupa Bartolomìje usazuje v Prémontré v severní Francii. Toto místo se tedy stává kolébkou premonstrátského øádu a odtud se témìø okamitì zaèíná šíøit zemìmi Evropy. Norbert ale nezùstává dlouho v Prémontré, nýbr pokraèuje se skupinkou bratøí v misijních cestách. Roku 1126 se stává magdeburským arcibiskupem a znovu i významným hodnostáøem ve správì øímské øíše. Pøes èetné pøekáky, i opakované
snahy pøipravit ho o ivot, neochabuje v apoštolské horlivosti a 6. èervna 1134 vysílen prací pro Boí království v Magdeburku umírá. Ostatky svatého Norberta byly po sloitých jednáních s protestanty, kteøí získali magdeburskou katedrálu do své správy, pøevezeny roku 1627 do Doksan a pak do strahovského kláštera v Praze. Tehdy byl svatý Norbert zaøazen mezi patrony naší zemì. Svatý Norbert je nejèastìji zobrazován jako biskup s monstrancí. Tohoto atributu se mu dostalo pro jeho velkou úctu ke Kristu pøítomném v Eucharistii, jak dosvìdèuje nìkolik eucharistických zázrakù v Norbertovì pøítomnosti i jeho nasazení pøi potírání bludù v této oblasti. Mùe nám být pøímluvcem, aby naše víra v Eucharistii a snaha o hluboké slavení Kristovy obìti rostla. Protoe sám zakusil bídu povrchního ivota a pozdìji sílu Boí milosti, je velkým pomocníkem tìch, kteøí potøebují obrácení a zmìnu ivota. Pro své úsilí pøi obnovì ivota knìí jistì vyprošuje u boího trùnu souèasným sluebníkùm Církve nasazení pro vìc Boí. V poslední dobì se svatý Norbert znovu projevuje i jako pøímluvce bezdìtných manelù a nastávajících matek.
Z odkazu sv. Norberta „U oltáøe se ukazuje naše víra a naše láska k Bohu, pøi zpytování svìdomí projevujeme péèi sami k sobì a naši lásku k blinímu necháváme záøit pøi pøijímání hostù a chudých.“
Z liturgie 25. 11. 2007 Slavnost Jeíše Krista Krále „Pane, pamatuj na mì, a pøijdeš do svého království.“ 1. ètení 2 Sam 5, 1 - 3 2. ètení Kol 1, 12 - 20 Evangelium Lk 23, 35 - 43 Kdy Jeíše ukøiovali, èlenové velerady se mu posmívali: „Jiným pomohl, a pomùe sám sobì, je-li Mesiáš, Boí Vyvolený.“ Posmívali se mu i vojáci, pøistupovali, podávali mu ocet a øíkali: „Kdy si idovský král, zachraò sám sebe!“ Nad ním byl
toti nápis: „To je idovský král.“ Jeden z tìch zloèincù, kteøí viseli na køíi, se mu rouhal: „Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraò sebe i nás!“ Druhý ho však okøikl: „Ani ty se nebojíš Boha? Vdy jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivì: dostáváme pøece jen, jak si zaslouíme za to, co jsme spáchali, ale on neudìlal nic zlého.“ A dodal: „Jeíši, pamatuj na mì, a pøijdeš do svého království.“ Odpovìdìl mu: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“
Strana 6
Ozvìna slova: „Jeíši, pamatuj na mì, a pøijdeš do svého království.“ Tato vìta zachránila kajícímu lotrovi ivot s Jeíšem v jeho království. V nesmírné bolesti a smrtelné úzkosti slyší šastnou odpovìï: „Ještì dnes budeš se mnou v ráji.“ Co v té chvíli kající lotr cítil jen ztìí mùeme odhadnout, ale jistì se tìšil. Jeíš umíral za všechny, za lotra, za mne, za tebe, abychom také mohli být v jeho blízkosti, v jeho království. Vdy kde by nám bylo lépe? Zde se Dokonèení na str. 7
Dokonèení ze str. 6
nám naskýtá otázka: „Jak se dostat do Boí pøítomnosti?“ Existuje pouze jediná cesta. Ta vede pøes pokání, pøes vyznání svých høíchù a pøes dùvìru v Krista jako svého Zachránce. Pak se se svým Pánem u nikdy nerozlouèíme, protoe a pøijde èas, nebudeme se s ním muset louèit, ale dál s ním budeme ít v jeho království. Není to snad nádherná perspektiva? Kolik lidí však tuto nádhernou perspektivu odmítá. ít v blízkosti Boha znamená ít v blízkosti milované osoby. Pak vím, e mùj ivot není náhoda ani nìjaký omyl. Vìdìt komu jsem uvìøil, to je nejvìtší zázrak zde na zemi.
2. 12. 2007 1. nedìle adventní „Bdìte, abyste byli pøipraveni.“ 1. ètení Iz 2, 1 - 5 2. ètení Øím 13, 11 - 14 Evangelium Mt 24, 37 - 44 Jeíš øekl svým uèedníkùm: „A pøijde Syn èlovìka, bude to právì tak jako v dobì Noemovì: Jako toti v dobì pøed potopou lidé jedli a pili, enili se a vdávali a do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nic netušili, a pøišla potopa a všechny zachvátila, právì tak to bude, a pøijde Syn èlovìka. Tehdy budou dva na poli: jeden z nich bude vzat, druhý ponechán; dvì budou mlít na obilném mlýnku: jedna bude vzata, druhá ponechána. Bdìte tedy, protoe nevíte, který den váš Pán pøijde. Uvate tohle: Kdyby hospodáø vìdìl, v kterou noèní hodinu pøijde zlodìj, jistì by byl vzhùru a nedovolil by mu prokopat se do domu. Proto i vy buïte pøipraveni, nebo Syn èlovìka pøijde v hodinu, kdy se nenadìjete.“
Ozvìna slova: Pán pøijde, proto se nemùeme uklidòovat ivotním stylem ostatních lidí, e ijí „nepøipraveni“, zamìstnáni jen záleitostmi pozemského ivota, zamìøeni pouze na vìci viditelné a zakusitelné. Dnešní èlovìk neoèekává vlastnì nic. Je nasycen sám sebou, svými záleitostmi. Je a paradoxní, e v dobì, která zaplavuje èlovìka a nevídaným blahobytem a jistotami, sází lidé v zaslepené touze velké sumy penìz na stoly vìštcùm, léèitelùm a vìøí, e v tom najdou svou budoucnost, svùj vnitøní blahobyt. Ale pravou vnitøní blaenost lze dosáhnout pouze darováním se pro druhé, v zapomínání na sebe sama. Bùh se ještì od èlovìka neodvrátil. Naopak, èeká na náš návrat. Kdy se nám pøedstavuje jako slabounké dítì v jeslích, zaruèuje nám, e pokadé, kdy se skláníme pøed malièkým, pøibliujeme se k tomu, který je Pánem èasu. Proto se bdìle pøipravujme a èekejme jeho pøíchod. Z toho všeho vyplývá, e nejlepší a nepraktiètìjší pouèení, jak proít advent, je, co nejlépe.
8. 12. 2007 Panna Maria poèatá bez poskvrny prvotního høíchu „Buï zdráva, milosti plná! Pán s tebou!“ 1. ètení Gn 3, 9 - 15. 20 2. ètení Ef 1, 3 - 6. 11 - 12 Evangelium Lk 1, 26 - 38 Andìl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského mìsta, které se jmenuje Nazaret, k pannì zasnoubené s muem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Andìl k ní vešel a øekl: „Buï zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Kdy to slyšela, ulekla se a uvaovala, co má ten pozdrav znamenat. Andìl jí øekl: „Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha. Poèneš a porodíš syna a dáš mu jméno Jeíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bùh mu dá trùn jeho pøedka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navìky a jeho království nebude mít konce.“ Maria øekla andìlovi: „Jak se to stane? Vdy mue nepoznávám.“ Andìl jí odpovìdìl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tì zastíní. Proto také dítì bude nazváno Strana 7
svaté, Syn Boí. I tvoje pøíbuzná Albìta poèala ve svém stáøí syna a je u v šestém mìsíci, aèkoliv byla povaována za neplodnou. Vdy u Boha není nic nemoného.“ Maria øekla: „Jsem sluebnice Pánì: a se mi stane podle tvého slova.“ A andìl od ní odešel. Ozvìna slova: Prvotní høích - co to vlastnì je? Ve své podstatì je obsaen ve slovu „Ne“, vysloveným vùèi Bohu. Je to pokus o svrení Stvoøitele a postavení sebe sama na Jeho místo. Jako bychom øíkali: „Nechci být stvoøením, chci být jako Bùh. Chci rozhodovat o ivotì svém i cizím“. Ale podíváme-li se dobøe na sebe sama, tak si toho všimneme i u sebe a to vdy, kdy høešíme. Svatost je pravým opakem høíchu. Je souhlasem k tomu, aby Bùh byl Bohem, je pøijetím vlastního lidství, je pokorou vùèi ivotu. Bùh stvoøil èlovìka svobodného podle své podoby, aby byl jeho obrazem. Adam a Eva zneuili svobodu proti Bohu. Od toho okamiku dìdíme høích z pokolení na pokolení jako duchovní nemoc. Maria byla od samého poèátku osvobozena od prvotního høíchu. Svou svobodu vyuila jinak ne Eva. Pøi Zvìstování øekla Bohu „Ano“. Osvobození od porušení dìdièným høíchem však nezpùsobilo, e Maria byla uchránìna pokušení. Urèitì byla pokoušena i ona. Z dogmatu o Neposkvrnìném poèetí vyplývá, e Maria byla osvobozena od prvotního høíchu díky Jeíšovým zásluhám. Je první, kdo byl Jeíšem vykoupen. Jeíš sice své spasitelné dílo uskuteènil a pozdìji, ale Marii osvobodil od prvotního høíchu ji pøi jejím poèetí.
Slovo Boží v liturgii: 11. 11. 2007 32. neděle v mezidobí 1. čtení 2 Mak 7, 1 - 2. 9 - 14 2. čtení 2 Sol 2, 16 - 3, 5 Evangelium Lk 20, 27 - 38 18. 11. 2007 33. neděle v mezidobí 1. čtení Mal 3, 19 - 20a 2. čtení 2 Sol 3, 7 - 12 Evangelium Lk 21, 5 - 19
Úmysly Apoštolátu modlitby - èerven Aby mìli zákonodárci a vìdeètí pracovníci ve zdravotnictví hlubokou úctu k lidskému ivotu od jeho poèátku a k pøirozenému ukonèení. l Aby na korejském poloostrovì rostl duch usmíøení a pokoje. l Aby zemøelí došli Boího milosrdenství. l
Úmysly mší svatých na mìsíc èerven - èervenec 12. Po 13. Út 14. St 15. Èt 16. Pá 17. So 18. Ne
19. Po 20. Ut 21. St 22. Èt 23. Pá 24. So 25. Ne
26. Po 27. Út 28. St 29. Èt 30. Pá 1.
So
2.
Ne
3. 4. 5. 6. 7.
Po Út St Èt Pá
8.
So
9.
Ne
7.30 podìkování za doití 85 let ivota a za + rodinu Kubišovu a Durèíkovu a dar zdraví 16.30 za + rodièe Poláchovy, Valentovy a jejich + sourozence, za duše v oèistci a pomoc a ochranu Boí pro ivou rodinu 17.00 za + rodièe Loucké, Šeré, Hoøákovy a za ivou rodinu 17.00 za + rodièe Loucké a Butorovy 17.00 za + Františku Kostkovu, syna Antonína, zetì, rodièe Kostkovy a Šabršulovy a za duše v oèistci 7.30 za+ Janu Lysákovou, Aloise Lysáka, za duše v oèistci a ivou rodinu 7.30 za + rodièe Lukaštíkovy, Fojtíkovy a za duše v oèistci 9.00 za + Karla Bùbelu, rodièe Bùbelovy a Smrovy, jejich + dìti a za ivou rodinu 10.30 za farníky 7.30 podìkování za 80 let ivota 17.00 za+ rodièe Lysákovy, + zetì a ivou rodinu 17.00 za+ rodièe Smolíkovy, Doròákovy, + syna, dcery a zetì, za duše v oèistci a za ivou rodinu 17.00 za+ Marii Lysákovou, + manela a dìti 17.00 za+Karla Podluckého, + manelku, + sestru, + rodièe z obou stran. Na podìkování za pøijatá dobrodiní a ochranu a pomoc Boí pro ivou rodinu 7.30 za+ Marii a Františka Bliñákovy, zetì Jaroslava, snachu Jaroslavu a 3 vnuky 7.30 za+ manela Václava Jelínka, dvoje + rodièe, za duše v oèistci a poehnání pro ivou rodinu 9.00 za + Josefa Strnku, dvoje zemøelé rodièe a sourozence, za duše v oèistci a Boí pomoc a ochranu pro ivou rodinu 10.30 za farníky 7.30 dantis 17.00 za+Marii Tøískovou roz. Pìnièkovou, sestru Martu a za ivou rodinu 17.00 za+ rodièe Antonii a Aloise Lukšíkovy a za ivou rodinu 17.00 za+ syna Ivoše Šimšálka, za ivou a + rodinu, za + rodièe Halatovy a Šimšálkovy 17.00 za + rodièe Èerníèkovy, + syna Ladislava, + rodièe Horòákovy, pomoc a ochranu Boí pro ivou rodinu 7.30 za + Josefa a Marii Slánské, dvoje+ rodièe a za duše v oèistci 7.30 za+ rodièe Františku a Josefa Janáèovy, + manela a poehnání pro ivou rodinu 9.00 za + Vincence a Marii Milasovy, rodièe Milasovy a Markovy, za ochranu Boí pro ivou rodinu a za duše v oèistci 10.30 za farníky 6.45 dantis 17.00 za + Vincence Chuchmu, rodièe Chuchmovy a za ivou rodinu 17.00 za + Františka Køeka, jeho + rodièe, zetì Pavla a + Cyrila Marka 17.00 za + Martina Kortu v den nedoitých 55 let a za jeho ivou rodinu 7.30 za ivé a + èleny ivého rùence 17.00 za nemocné 7.30 za + rodièe Krahulcovy, syna, vnuka, za duše v oèistci a ivou rodinu 10.00 za + Josefa Machalu, dvoje + rodièe, vnuèku Petru, za + Leonku Šerou, za duše v oèistci a za ivou rodinu
7.30 za + rodièe Bialesovy, Aloise Baèu, manelku, syna a za ivou rodinu 9.00 za + Bohumilu Hnaníèkovou, rodièe z obou stran, ivou rodinu a za duše v oèistci 10.30 za farníky 10. Po 6.45 dantis
Farní mìsíèník vydává øímskokatolická farnost v Brumovì - Bylnici, PSÈ 763 31, tel: 577 330 326. Neprodejné. Náklad 700 výtiskù. Uzávìrka do 23. kadého mìsíce. Za redakci M.Figarová. Tisk: BOSTER TRADE, s.r.o. Slavièín, tel./fax: 577 342 611. Strana 8
Úmysly Apoštolátu modlitby - listopad
Úmysly mší svatých na mìsíc listopad - prosinec
Modlitba Kde mohu najít Pána, ivého? Ale On je tam, kde iví budují mír, kde se dávají s láskou, kde se iví sjednocují k budování, tam, kde lidstvo odkládá svùj egoismus. On je zde, ve mìstech, ulicích a ètvrtích, na venkovì, ve ètvrtích chudákù i na poutích, ve Tøetím i Ètvrtém svìtì. Je tam, kde lidé hledají jak ít, milovat a hájit svou dùstojnost. Vy , kteøí vìøíte, buïte toho svìdky! Øeknìte to, jednou pro vdy, bez váhání, zcela jasnì, dobøe a zjevnì: Èlovìk se mùe dotýkat zmrtvýchvstalého Krista, ivého,tam kde je bránìn ivot ivých Charles Winter
