Zápis z 1. diskusního fóra pracovní skupiny č. 3 (Sociálně terapeutické diny (STD), Centra denních služeb (CDS), Služby následné péče (SNP)) Termín konání: Místo konání: Facilitátoři:
20. 9. 2016 KÚ MSK, místnost F527 Markéta Surynková, Gabriela Lhotská
Téma: Sociálně terapeutické dílny, Centra denních služeb, Služby následné péče pro osoby s duševním onemocněním Podtémata:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Seznámení s projektem Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK Zhodnocení výstupy z minulého kola diskusního fóra v rámci projektu "Evaluace" Cíle diskusního fóra Obecné seznámení s vymezením jednotlivých služeb zapojených do diskusního fóra Současná síť těchto služeb Potřeby uživatelů. Jsou dostatečně saturovány, stávající kapacity služeb Personální nastavení služeb Problematické aspekty při poskytování svých služeb
Zápis z diskuze Úvod Proběhlo představení projektu. Skupina byla z velké části složena z osob, které prozatím nemají delší zkušenost s poskytovanání služeb, jimž se toto fórum věnuje. Shrnutí nepříznivých situací, na které služby STD, CDS, SNP reagují, a které jsou sumarizovány v závěrečných modelech z projektu Evaluace. Rozmístění služeb v rámci kraje: 20 STD, 11 CDS, 11 SNP (data vycházela z registru poskytovatelů sociálních služeb) Východiska poskytování služby -
poskytování služeb jen těm, kdo je opravdu potřebují, nenahrazování běžných zdrojů uživatelů, služba řeší nepříznivé situace, ale nikoliv jevy, které k nim vedou, zná své hranice – služba je součástí širšího systému
Cílové skupiny STD Zástupci STD mají ve svých službách různé cílové skupiny. Především se však jedná o cílovou skupinu lidí s mentálním postižením, kombinovaným postižení (kombinace mentální postižení + tělesné postižení, mentální postižení + duševní onemocnění). Ojediněle lidé s duš. onemocněním, lidé s poruchami autistického spektra.
Obecný názor – není vhodné kombinovat v STD klienty s mentálním postižením a duševním onemocněním, mají odlišné potřeby. Lidem s duševním onemocněním často vadí tempo, hlasité projevy a způsob komunikace osob s mentálním postižením, což vyvolává konflikty mezi oběma skupinami. Překážkou je rozdílná mentální úroveň obou cílových skupin. První skupina častěji využívá službu dopoledne, pracují hlasitěji, ve skupině. Druhá skupina častěji preferuje „klidnější“ prostředí, odpolední hodiny. Příklad od jednoho poskytovatele – STD s převážnou klientelou osob s mentálním postižením: Dávají klientům s duševním onemocněním možnost službu vyzkoušet, zda jim to vyhovuje. Většina odmítne. Zkušenost poskytovatele, který se původně (od roku 1999) věnoval všem cílovým skupinám: mentálně, tělesně i duševně nemocným je taková, že se postupně profilovali do služby pro klienty s mentálním postižením, zůstali pouze 2 duševně nemocní, kterým to vyhovuje, ale už jsou v seniorském věku. Obecným doporučením by mohlo být přijetí uživatele s duševním onemocněním na zkušební dobu, po uplynutí se pokytovatel i uživatel rozhodnou o prodloužení nebo ukončení smlouvy o poskytování sociální služby. Každý případ je nutné posuzovat individuálně. Pro osoby s duševním onemocněním existují na některých místech centra, která jsou financována ze zdravotních pojišťoven. Centrum funguje na doporučení lékaře, může být tedy využíváno maximálně 3x do měsíce. Návazné služby chybí.
Potřeby 3 typy potřeb -
Pracovní uplatnění (většinou v rámci STD potažmo na chráněném či volném trhu práce) Sociální kontakt, udržování pracovních a sociálních dovedností Učení, zlepšení toho co uživatelé umí (např. po příchodu po ukončení školní docházky)
Převážná část klientů STD není uplatnitelná na otevřeném ani chráněném trhu práce, cílem poskytování služby je ve velké části udržování pracovních a sociálních dovedností. I malé krůčky v nácviku základních dovedností jsou často velkým úspěchem. Většinou se tedy jedná o dlouhodobou podporu a nácviky. Pokud jsou klienti STD zaměstnáni, jedná se často o práci přímo v dílně, v jiných službách, obecních či krajských organizacích či na sezónní práci. Jen malá část odchází na volný trh práce. V tom případě se jedná o „osvícené“ zaměstnavatele, kteří neočekávají výkon a nezaměstnávají tyto lidi, jen aby se posléze mohli prezentovat jako organizace, která zaměstnává hendikepované osoby. Lidé z STD mají často rituály, které jsou zvyklí dodržovat (např. odjezd autobusu v konkrétní hodinu) a pokud po nich chce zaměstnavatel práci v jiném režimu (např. aby odpoledne udělal ještě něco navíc), nejsou schopni ji vykonat, protože si neumějí poradit s nestandardní situací. (např. neumí vyřešit situaci, kdy by zmeškali autobus).
Dalším problémem mohou být nároky zaměstnavatelů na délku pracovní doby. Aby mohli být klienti „posunováni“ směrem výše, bylo by zapotřebí změnit systém chráněných pracovních míst. 1
Kdo je na chráněných místech zaměstnáván? Na chráněných místech jsou zaměstnávány osoby se zdravotním postižením, jen velmi malé procento z celku však tvoří osoby s mentálním postižením. Klienti STD, kteří pracovali na chráněných místech se často vracejí, protože nezvládají tlak chráněných dílen. Dle zkušeností je požadována práce 5 dní v týdnu, minimálně 4 hodiny. Klienti STD potřebují volnější tempo, např. pouze 2 dny v týdnu. Chráněných pracovních míst je navíc málo. 2
Často klienti dochází zároveň do práce i do STD. Pokud by byli vyřazení z STD, opět by se dostali do sociální izolace. Jeden z poskytovatelů uvádí, že klíčovým momentem k úspěchu při snaze umístit uživatele na chráněný nebo volný trh práce je vzájemná spolupráce služeb STD a Sociální rehabilitace. Shrnutí: Hlavní potřeba klienta STD je být zaměstnán prací, kterou zvládá, mít možnost se zlepšovat v pracovních dovenostech, a mít zároveň sociální kontakt. Pokud klient získá „plnohodnotnou“ práci, služba STD je ukončována. Pokud má práci pouze sezóní nebo velmi malý počet hodin zůstává v STD, upravuje se četnost docházky. 3
V STD jsou také klienti, kteří by si mohli najít práci, ale rodina či opratrovník se bojí, že příjde o důchod.
Při práci v STD je velmi důležitá spolupráce s ostaními službami např. sociální rehabilitace, podpora samostatného bydlení apod. Dobrou praxí jsou společné porady více služeb / organizací k individuálním plánům klientů a domluvě, kdo bude pracovat na které části plánu. (např. STD podporuje pracovní dovednosti, soc. rehabilitace trénuje s klientem cestování, podporuje klienta na pracovišti apod., chráněná bydlení dohlíží na plnění dohodnutých úkolů, podílí se na plnění cílů, služby si vzájemně rozdělí „společný cíl“, každý zastává svou roli při práci s člověkem, který se nachází v nepříznivé situaci).
1
Systémově bychom uvítali větší podporu chráněných dílen a sociálních podniků, které zaměstnávají lidi s mentálním postižením. Větší výhody pro tyto firmy/místa. 2
Současná legislativa neumožňuje souběžné využívání soc. sl. STD a uplatnění se na pracovním trhu. Ze zkušeností jednotlivých služeb však vychází potřeby nadále STD využívat. Mnohdy totiž klienti (lidé s MP) nejsou schopni pracovat 5 dní v týdnu, pracují pouze velice omezeně, např. 2x do týdne. Pak jsou zde tedy další 3 dny, kdy potřebují nejen trénovat další věci, jako jsou sociální dovednosti, ale STD je pro ně místem, kde se učí hájit svá práva apod. Mnohdy v tomto případě rovněž klienti ztrácí motivaci pracovat, protože když půjdou 2x týdně pracovat, nebudou se již moci setkávat v rámci STD s lidmi, kteří řeší podobné problémy jako oni. Nemají je s kým řešit. Sociálně se izolují. 3
Uvítali bychom pružné systémové nastavení v rámci motivace „jít pracovat“. např. možnost přivydělat si do určité částky bez obav, že přijdu finanční prostředky.
Pokrytí službami STD v kraji Velká potřebnost vyvstává na Novojičínsku, pokud vznikne nová služba, nebude vnímána jako konkurence. Určitě by se také využila ještě jedna dílna mezi Ludgeřovicemi a Opavou.
Docházka / otevírací hodiny v STD Docházka v STD – ukotvena ve smlouvě o poskytování sociální služby - pokud klient nenaplní alespoň 50% dojednané docházky bez omluvy, tak smlouvu ukončují. STD může být otevřeno v dopoledních či odpoledních hodinách. Hodiny jsou nastaveny individuálně pro většinu klientů (často v závislosti na dopravě), každý klient v STD tráví tolik času, kolik je schopen. Klienti s mentálním postižením častěji využívají dopolední hodiny, odpoledne bývají unavenější, nepozornější. Klienti s duševním onemocněním naopak potřebují čas na „rozjezd“, využívají odpolední hodiny. Vždy posuzovánao individuálně. Cílem STD není mít otevřeno do pozdních večerních hodin a nahrazovat „hlídání“, jak by si někteří rodiče již dospělých „dětí“ přáli. Pokud příjde nový žadatel o službu, snaží se mu STD vyhovět v potřebách, ale zároveň je nabídka limitována kapacitními možnostmi pracovníků. Na začátku tedy využívá místo v dílně, kde je zrovna volná kapacita, i když by preferoval jinou činnost (např. keramika místo stolařiny). STD vždy zvažuje efektivitu poskytování služby vs. potřeby klientů. Kapacita STD Průměrem je 6 osob na jednoho pracovníka, u skupiny klientů s poruchou autistického spektra pak 5 osob na jednoho pracovníka. Klienti s vysokou mírou podpory – tzn. vyžadující poroznost celého jednoho pracovníka, někdy nabourávají práci v dílně. STD je prostředí s velkým počtem pracovních nástrojů a hrozí riziko ublížení na zdraví u ostatních klientů, kteří v tu chvíli zůstávají na dílně sami. Služba vždy zvažuje, zda klienta s vysokou mírou podpory přijme. Posuzuje se, jak takový klient ovlivní práci v celé skupině. Každý případ je posuzována individuálně. Obecně lze říci, že hranice je mezi tím, zda klient potřebuje vysokou míru podpory nebo neustálou péči. Zkušenost 1 organizace: Přípravili projekt a získali asistenta, který jim v STD pomáhá s klienty s velmi vysokou mírou podpory.
4
Pokud dojde k situaci, že se pracovník musí věnovat jednomu klientovi, nebo že pracovník na nějakou krátkou dobu z provozu vypadne, zaskakuje buď vedoucí pracovník či jsou klienti více dílen slučováni do jedné dílny. Model skupiny, která by měla minimálně 12 osob a 2 pracovníky je nereálný. Tolik klientů v dílně najednou nebývá, střídají se různě dle hodin, tzn. 6 klientů na pracovníka v průměru je optimální. Pokud je kapacita volná např. když někdo onemocní, nabízí STD možnost navyšení hodin stávajícím klientům, případně přijímá zájemce „z venku“ na omezenou dobu. Služby se snaží pružně reagovat. S tím je však spojeno také větší administrativní zatížení služby.
Vzdělávání, porady, metodické dny, supervize Jak je řešen výpadek pracovníků v případě vzdělávání pracovníků? Pracovníci se ve vzdělávní střídají, klienti z více dílen jsou společně v jedné dílně, nebo ho zastupuje vedoucí pracovník či pracovník pracující na 5DPP. Služby využívají rovněž pomoc dobrovolníků, mezinárodních dobrovolníků. Jejich počet je však velmi omezený, mnohdy služby řeší dlouhodobou absenci dobrovolníků ve službách s ohledem na provozní dobu střediska. Studenti jsou ve školách, nezaměstnaní nemají zájem. Z dřívějších zkušeností byla pomocí i veřejná služba. Je prostor pro pořádání porad, metodických dnů? Většina problémů, informací k předání je řešena „za pochodu“, či v hodinách před příchodem nebo po odchodu klientů do / z dílen. Metodické dny lze organizovat cca 1x za měsíc, kdy se dílna v pátek uzavře např. již ve 12.00. Supervize ano – často ale přichází v období, kdy nejsou žádné situace k řešení a byla by potřeba ji více využít v situacích, kdy se řeší nějaký „problém“. Individuální plánování – probíhá „za běhu“ dílny. Samotné sestavování plánu, jeho příprava a tisk je realizována v době, přestávek před příchodem a po odchodu uživatelů. Interakce (rozhovory) s uživatelem vyžadují dostatek času a vhodný prostor, kterého se často v provozu nedostává. Při individuálním plánování s uživatelem musí dohlédnout na zbylé uživatele vedoucí služby nebo zbývající uživatelé na část terapie rozmělnit do ostatních dílen dle kapacitních možností. Svoz klientů do STD Jedna organizace uvažuje o dovozu klientů do STD (vzdálenost 30 km). Jsou náklady na tento svoz oprávněné v STD?
4 5
Tento stav není dlouhodobě udržitelný s ohledem na kvalitu poskytování služby. DPP pracující pod dohledem kvalifikovaného zaměstnance
Obecný názor – svoz/rozvoj klientů není předmětem STD, může být poskytován jako fakultativní činnost, často je nácvik přichodu a odchodu součástí jiné služby, kterou klient využívá (např. DOZP, podpora samostatného bydlení apod.), nikoliv STD. Otázka je, zda je ještě efektivní poskytovat služby klientům ze vzdálenosti 30km? Neměl by být spíše iniciován rozvoj či vznik STD blíže místu potřeby???
Personální zajištění Důležité je osobní nastavení zájemce o práci v STD. Studentů a absolventů oboru sociální práce je mnoho, tito se ale nakonec sociální práci nevěnují. Žádoucí by byla změna systému. Na fóru zazněla námitka, že současné nastavení personálních "kvót, limitů" nereflektuje reálné potřeby. Není možné do těchto limitů započítávat do přímé péče sociálního pracovníka na počet klientů, protože to pak úplně mění počty klientů ve skupině. Současnou praxí je, že SP má hodně administrativy spojené s přípravou AAK, metodik, zpracovávání dokumentace klienta, vyhodnocování a analýzy, jednání se zájemci.
Klíčoví pracovníci, kteří zpracovávají individuální plány, jsou ve vyšším stupni. PSS často dělají sociální práci jako SP, ale nejsou za ni ohodnoceni. Pracovníci neví, jak dělat zápisy…. Mají pocit, že jsou zahlceni papíry. Horní hranicí dle praxe je 10 individuálních plánů na klíčového pracovníka. Odbornost dílny? Při výběru zaměstnanců do dílen hledají řemeslníky, kteří se vyučili a k tomu si dodělávají PSS. Je to lepší varianta než, když si pracovník v soc. službách dodělává řemeslné dovednosti.
Návrhy na další témata Pozvat příště zástupce obcí, konkrétně obce Karviná
Další témata Hranice STD a denního stacionáře? Ze stacionáře často odcházejí klienti z finančních důvodů. Je to placená služba, STD neplacená. Poplatky v CDS – hodinová sazba vs. cena za den? Co skupinové aktivity? Je důležité služby dobře popsat… i když klient ráno příjde a na chvíli si zdřímne, je již poskytována služba? Klienti nechtějí služby využívat, protože neví kolik budou platit. Zdravodní úkony do CDS chodí dělat zdravotní sestry, za tyto služby si účtují oni.
