Zápis z fokusní skupiny, 29. 5. 2013, Praha
29. května 2013 se v Praze uskutečnilo setkání fokusní skupiny zaměřené na sociální dialog a tripartitní jednání v oblasti obchodu a cestovního ruchu ve Středočeském kraji.
Seznam zúčastněných Krajská politická reprezentace a státní správa Zuzana Nekovářová – Středočeský kraj Věra Chobotová – Středočeský kraj Libuše Hošková – Úřad práce ČR Aleš Kroupa – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Zástupci zaměstnavatelů Ivana Chottová - KHK SČ Ivana Hampejsová - AHR Jaroslav Říha – COOP Příbram Jana Kváčová – STAMP Kateřina Budínková – SP ČR Zdeněk Strnadel – SP ČR Irena Vlčková – SOCR ČR Zástupci zaměstnanců Dagmar Gavlasová – ČMOS PHCR Blažena Hlinková – OSPO Realizační tým projektu Štěpánka Macůrková Kateřina Macůrková Ondřej Hudi Pavla Zdráhalová Jan Bernard Lubomír Motyčka Marta Nováková Iveta Šustalová
Zápis z průběhu diskuze Štěpánka Macůrková přivítala hosty jménem regionálního zastoupení SOCR ČR ve Středočeském kraji Po krátkém představení projektu a jeho aktivit, které prezentoval manažer projektu Ondřej Hudi, řídila Štěpánka Macůrková následnou strukturovanou diskuzi. Diskuze probíhala na základě okruhů daných v programu a doplňujících otázek.
Bod I. Diskuze o aktuálním stavu v regionu s ohledem na zaměření fokusní skupiny (stav trhu práce, potřeby regionu, stárnutí zaměstnanců, problematika důchodové reformy, fungování RHSD) Zuzana Nekovářová byla požádána o představení stanoviska Středočeského kraje k tématům, na které je zaměřena fokusní skupina. Z. Nekovářová informovala přítomné, že jako nově pověřená osoba v záležitostech sociálního dialogu si přeje jeho rozvoj a vidí nové příležitosti pro spolupráci se zaměstnavateli i zástupci zaměstnanců. Libuše Hošková z pobočky ÚP v Příbrami seznámila přítomné s opatřeními, které Úřad práce realizuje pro podporu zaměstnanosti ve Středočeském kraji. ÚP realizuje projekty na vzdělávání nezaměstnaných i zaměstnanců (podpora zaměstnavatelů). Aktuálně běží projekty „Vzdělávejte se pro růst – Adaptabilita“ a „Vzdělávejte se pro růst – Stabilita“, které umožňují nejen proplácení nákladů na školení zaměstnanců, ale i úhradu mzdových náhrad za zaměstnance, který je v pracovní době na školení. S projekty je ovšem spojena náročná administrativa, která některé zaměstnavatele odrazuje. Ohledně rekvalifikací ÚP vítá nový nástroj tzv. zvolené rekvalifikace, který umožňuje individuální přístup a je otevřen i tzv. zájemcům o zaměstnání (osoby, které ještě pracují, ale cítí se ohroženy nezaměstnaností). Problémem u rekvalifikačních kurzů jsou ovšem pravidla zadávání veřejných zakázek, které téměř neumožňují sledovat a zohledňovat kvalitu vzdělávacích služeb. Ivana Chottová, předsedkyně Krajské hospodářské komory Střední Čechy uvedla, že KHK SČ spolupracuje s ÚP na projektech „Vzdělávejte se pro růst“, zejména v regionální podobě tohoto programu. KHK SČ aktivně informuje svoje členy o možnostech čerpat podporu z těchto programů. Celé téma sociálního dialogu je pro KHK SČ velmi důležité, stejně jako podpora vzdělávání (osvěta na školách) a rozvoj lidských zdrojů. Ivana Hampejsová z Asociace hotelů a restaurací ČR upozornila na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil ve Středočeském kraji, protože kvalitní pracovníci nacházejí lepší uplatnění v Praze. Dále informovala přítomné o společném projektu AHR s agenturou CzechTourism, který nabízí bezplatné vzdělávání pro pracovníky v cestovním ruchu. Jana Kváčová, viceprezidentka Středočeské asociace manažerek a podnikatelek, připomněla skutečnost, že Středočeský kraj je krajem malých a středních podniků. V kraji jsou jen 2 firmy s více než 10 tis. zaměstnanci a v menších městech a obcích převažují firmy o několika zaměstnancích. Tyto skutečnosti mají samozřejmě dopad na sociální dialog, který se lépe vede ve velkých podnicích.
Ze zkušeností z projektů na podporu žen v podnikání, které realizuje STAMP, vyplývá slabé povědomí podnikatelek a manažerek o pracovně-právních záležitostech a rezervy v komunikaci se zaměstnanci. Existuje tedy silná potřeba vzdělávání v oblasti sociálního dialogu a semináře plánované v rámci projektu „Sociální dialog v obchodě a CR“ jsou vítanou aktivitou. Klíčovou otázkou je, jak dostat všechny důležité informace k podnikatelům, které kanály jsou zásadní (regionální kanceláře SOCR, KHK, další struktury). Štěpánka Macůrková položila otázku, jak Středočeský kraj přistupuje k otázce zaměstnanosti, co dělá pro podporu cestovního ruchu a udržení pracovní síly v regionu. Zuzana Nekovářová odpověděla, že Praha skutečně představuje problém, nejen z důvodu, že lidé odcházejí do Prahy za prací, ale i proto, že lidé přihlášení k trvalému pobytu v Praze bydlí ve Středočeském kraji, jehož obce ale nedostávají sdílené daně. Kraj se snaží podporovat cestovní ruch například výstavbou cyklostezek, nabídkou brownfieldů se snaží přilákat investory a vytváří strategie do budoucna. Připravovaný projekt informačního střediska v Husově ulici byl zastaven. Středočeský kraj nabízí spolupráci, očekává podněty od svazů a asociací. Jaroslav Říha, předseda COOP Příbram, upozornil na skutečnost, že obchod dlouhodobě stojí na okraji zájmu a že se dlouhodobě snižuje kvalifikovanost pracovní síly v profesích v obchodě. Blažena Hlinková z Odborového svazu pracovníků obchodu, srovnala české prostředí se zahraničím a poukázala na rozdílné pracovní podmínky. Z české praxe odborová organizaci upozorňuje na problematiku nočních směn v obchodech (špatná dopravní dostupnost po ukončení směny), práci o svátcích a zaměstnávání cizinců bez znalosti jazyka. Jaroslav Říha doplnil, že tyto záležitosti jsou nastavené zákony ČR a nelze je klást za vinu obchodníkům. Irena Vlčková prezentovala stanovisko SOCR ČR, které je proti regulaci otevírací doby. Dlouhá otevírací doba je konkurenční výhoda českých obchodů oproti zahraniční konkurenci (např. Rakousku). Zaměstnanci mají o práci o víkendech a svátcích zájem (kvůli příplatkům) a zákazníci takovou otevírací dobu chtějí a oceňují. Libuše Hošková z ÚP doplnila, že regulace by mohla vést také k propouštění a ke zvýšení nezaměstnanosti. Dagmar Gavlasová z ČMOS PHCR potvrdila, že ve Středočeském kraji převažují MSP, proto nemají odbory silnou pozici a jejich vliv na sociální dialog v regionu je velmi malý. Ivana Chottová otevřela otázku školství a kvalitu vzdělávání na školách, kterou může ovlivnit krajská vláda. Uvedla také, že KHK SČ připomínkuje strukturu vzdělávací oborů v kraji.
Věra Chobotová, která zastupuje Středočeský kraj, reagovala na problematiku školství připomínkou, že nové studijní obory mají velké zpoždění – proces akreditace a délka studia způsobí, že nová pracovní síla v novém oboru bude připravena v řádu několika let. K problematice hlavního města uvedla, že Praha sice odčerpává pracovníky, ale na druhou stranu snižuje nezaměstnanost v kraji, který by pravděpodobně nebyl schopen zaměstnat všechny práceschopné. Štěpánka Macůrková shrnula první blok programu a jako závěr uvedla, že by bylo vhodné, aby Středočeský kraj vyzval k dialogu relevantní aktéry v regionu (KHK SČ, SOCR, AHR, Výzkumný ústav PSV) a aby umožnil spolupráci těchto aktérů při tvorbě strategických a koncepčních dokumentů kraje.
Bod II. Diskuze nad situací v regionu z pohledu fungování tripartity a sociálního dialogu formou SWOT analýzy (identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) Kateřina Budínková (Svaz průmyslu a dopravy ČR) a Ivana Hampejsová (AHR) jsou členkami krajské RHSD. Kateřina Budínková, která je místopředsedkyní krajské RHSD, seznámila přítomné s jejím fungováním. Krajské tripartita oficiálně existuje od roku 2009, stálými hosty jsou zástupci ÚP a KHK. RHSD má spíše charakter informační platformy, komise nebyly zřízeny. Tripartita se schází 2x ročně, z iniciativy zaměstnavatelů a odborů, jejichž vzájemná komunikace je na dobré úrovni. Hlavní projednávaná témata představují doprava, školství a zdravotnictví.
SWOT analýza tripartity Středočeského kraje Silné stránky - Dobrá komunikace mezi zaměstnavateli a odbory - Zapojení stálých hostů ÚP a KHK - Existence společných témat důležitých pro všechny strany tripartity
Slabé stránky - Neexistence komisí, které by předjednávaly problematiku - Spíše informační platforma než iniciativní poradní orgán
Příležitosti - Možnost nového nastavení, využití pozice „startovní čáry“ - Předložení výstupů RHSD zastupitelstvu a Radě kraje - Možnost využít webové stránky projektu Sociální dialog v obchodě a CR ke zvýšení informovanosti o činnosti krajské tripartity
Hrozby - Přetrvávající nezájem ze strany krajské politické reprezentace - Personální obsazení – přetrvávající skepse k reálným výsledkům a související neochota členů RHSD věnovat čas a práci tripartitě
Bod III. Zhodnocení pozornosti věnované rozvoji lidských zdrojů v regionu (např. fungování Rady pro rozvoj lidských zdrojů v kraji) Věra Chobotová informovala o historii Rady pro rozvoj lidských zdrojů ve Středočeském kraji. Tato Rada fungovala v letech 2004-2006/7, kdy byla nutnou podmínkou pro čerpání finančních prostředků z OP RLZ. Postupně však její činnost ustrnula. Rozvoj lidských zdrojů je ovšem nedílnou součástí strategických dokumentů kraje (Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Středočeského kraje). Různé dotační tituly vyžadují soulad s těmito rozvojovými dokumenty (např. ROP, OPVK). Rozložení zaměření středních škol a učilišť Středočeský kraj monitoruje a prostřednictvím stipendií se snaží žáky motivovat ke studiu vybraných oborů. Štěpánka Macůrková se v souvislosti s rozvojem lidských zdrojů u dospělých zeptala, jakým způsobem ÚP kontroluje kvalitu absolventů rekvalifikací. Libuše Hošková z pobočky ÚP v Příbrami uvedla, že na rekvalifikace posílají přednostně osoby se zájmem o vzdělávání, nicméně významné možnosti kontroly nemají. Vzhledem k pravidlům veřejných zakázek nemohou hodnotit kvalitu vzdělávacích služeb při jejich výběru za dodavatele a zpětnou vazbu dostávají pouze neoficiální cestou od účastníků rekvalifikací. Dále byla otevřena otázka navázání středisek odborné přípravy přímo na jednotlivé firmy, např. po vzoru Škody Mladá Boleslav. Tato cesta je však vhodná spíše pro velké podniky. Zuzana Nekovářová nabídka, že je možné ve spolupráci s krajem vytipovat některé školy a pokusit se zprostředkovat spolupráci s firmami. Ondřej Hudi připomněl snahy MŠMT, resp. pracovní skupiny pro odborné vzdělávání, která vypracovala návrh na výhody a motivační opatření pro odborné vzdělávání. Zahrnuté daňové výhody ovšem narazily na nesouhlasné stanovisko ministerstva financí. Jan Bernard, z regionální kanceláře SOCR pro Liberecký kraj, uvedl, že po srovnání s proběhlou fokusní skupinou v Brně lze konstatovat, že řada problémů je společná pro všechny kraje a dosavadní diskuze dokazují přínos projektu „Sociální dialog v obchodě a CR“.
Další informace o projektu a fotografie z fokusní skupiny naleznete na webových stránkách projektu: http://socialnidialog.socr.cz/
Zapsala: Pavla Zdráhalová Kontrolovala: Štěpánka Macůrková
