Zápis z fokusní skupiny, 5. 6. 2013, Hradec Králové
5. června 2013 se v Hradci Králové uskutečnilo setkání fokusní skupiny zaměřené na sociální dialog a tripartitní jednání v oblasti obchodu a cestovního ruchu Královéhradeckém kraji.
Seznam zúčastněných Krajská politická reprezentace a státní správa Fiedlerová Jana - Královéhradecký kraj (odbor soc. věcí, tajemnice Rady pro rozvoj lidských zdrojů) Kratochvílová Vlasta - Královéhradecký kraj (vedoucí odd. regionálního rozvoje a cestovního ruchu) Kosina Miloš - Královéhradecký kraj (Odbor školství) Horák Martin - Úřad práce v Hradci Králové (ředitel krajské pobočky) Bláha Jiří – Živnostenský úřad, Hradec Králové Zástupci zaměstnavatelů Zelenka Radek Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Zadrobílek Radek Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Heroutová Markéta Svaz průmyslu a dopravy Zadrobílková Jitka Český klub podnikatelů Zástupci zaměstnanců Šimůnek Milan OSPO Královéhradecký kraj Realizační tým projektu Jiří Zadrobílek – regionální koordinátor za Královéhradecký kraj, regionální zastoupení SOCR ČR Ondřej Hudi – manažer projektu Pavla Zdráhalová – věcný manažer
Zápis z průběhu diskuze
Bod I. Diskuze o aktuálním stavu v regionu s ohledem na zaměření fokusní skupiny (stav trhu práce, potřeby regionu, stárnutí zaměstnanců, problematika důchodové reformy, fungování RHSD) Jiří Zadrobílek, regionální koordinátor, uvítal přítomné, představil zástupce SOCR ČR, program jednání a požádal přítomné o představení. Následně se ujal se vedení jednání.
Ondřej Hudi, manažer projektu, představil přítomným projekt „Sociální dialog v obchodě a CR“, motivy jeho vzniku a jeho jednotlivé aktivity. Projekt navazuje na snahu SOCR ČR o posílení hospodářského a sociálního významu obchodu a cestovního ruch v regionu. Uvedl, že projekt obsahově vychází z dlouhodobé činnosti krajských zástupců Rady Svazu pro kraje, kteří dlouhodobě vytváří osvětu a image obchodu a cestovního ruchu v regionech. Předsedou Rady Svazu pro kraje je M. Škrdlík, člen představenstva SOCR ČR (více informací o Radě: http://www.socr.cz/scripts/detail.php?id=4397) O. Hudi rovněž představil partnery projektu – odborové organizace OSPO a ČMOS PHCR. Martin Horák, ředitel Úřadu práce a stálý host místní Rady hospodářské a sociální dohody (tzv. tripartity), seznámil přítomné se situací na trhu práce. V první řadě uvedl, že většina diskuzí o zaměstnanosti se týkají průmyslu, nejsou zohledňována specifika dalších odvětví, stejně jako nebývá dostatečně reflektován rozdílný charakter nezaměstnanosti. Je třeba odlišit běžnou nezaměstnanost, která je do určité míry žádoucí a důležitá, jelikož umožňuje zaměstnavateli si vybírat nejvhodnějšího pracovníka. Martin Horák zmínil, že míra nezaměstnanosti v kraji se pohybuje na dvojciferných číslech a zdůraznil vliv sezónní nezaměstnanosti, který je důležitý pro cestovní ruch (např. Krkonoše, Orlické Hory pociťují výkyv v zimním i letním období). Sezónnost ovlivňuje rovněž stavebnictví a zemědělství. Dále trh práce ovlivňuje nezaměstnanost strukturální a cyklická (hospodářský cyklus v dolní fázi). Velkým problémem trhu práce je setrvačnost, zpoždění po oživení ekonomiky. Nižší kupní síla způsobená nezaměstnaností se pak projeví v úpadku celých odvětví a cyklická nezaměstnanost se přelévá do strukturální. Strukturální nezaměstnanost se v dlouhodobějším horizontu odráží ve změnách ve školství (zánik učňovského školství, důraz na humanitní vzdělání). Stárnutí populace je problémem, který má několik rovin: - méně žáků, preference humanitního vzdělání (narůstá počet vysokoškoláků bez uplatnění, otázka kvality absolventů); - věkový průměr v řadě společností dosahuje 50 let, otázka zda už dnes není pozdě na generační obnovu (dlouhý cyklus přípravy studentů); - sice dochází k pozdějšímu odchod do důchodu, ale starší pracovníci vykazují nižší produktivitu práce a s tím souvisejí komplikace s jejich uplatněním - tzv. age management – vzor Skandinávie. Poptávka po práci je stále spíše otázkou než faktem, firmy z důvodů nejistoty a rigidní pracovně právní legislativy se bojí přijímat pracovníky, často jdou raději cestou inovací. Významným problémem zůstává veliká kvalifikační disproporce. Ondřej Hudi se dotázal, zda se provádí predikce potřeb trhu práce v kraji. Martin Horák odpověděl, že byl proveden průzkum budoucí poptávky po pracovní síle, nicméně zaměstnavatelé odpovídali, že se nemohou vyjádřit, panuje velká nejistota ohledně budoucnosti. MPSV připravuje projekt na předvídání kvalifikačních potřeb, ovšem důležitými faktory jsou v takových průzkumech návratnost dotazníků (a tedy vypovídací hodnota), zvolená metodika a dodržení kontextu s realitou.
Markéta Heroutová ze Svazu průmyslu a dopravy informovala, že SP se snažil iniciovat u vlády zpracování studie potřeb trhu práce a sám Svaz průmyslu provedl před dvěma lety analýzu disparit a další šetření ve spolupráci s ČNB. Markéta Heroutová upozornila na skutečnost, že pro podobné průzkumy je velmi důležitá motivace firem pro poskytnutí dat, jelikož firmy často nejsou ochotné sdělovat své potřeby (i s ohledem na konkurenci). Martin Horák doplnil, že zaměstnavatelé jsou často zahrnutí administrativou a ve vyplnění dotazníků nevidí žádný přínos. Velcí zaměstnavatelé mají vlastní školy, střední podniky se snaží se školami spolupracovat, malé firmy však na podobné strategické záležitosti nemají čas a spoléhají na to, že problém vyřeší někdo jiný. Ani odborné školy nejsou schopny produkovat vysoce specializované pozice (zaměstnavatel si musí pracovníka doškolit sám). Jiří Zadrobílek se dotázal, jak ÚP sleduje kvalitu rekvalifikačních kurzů, respektive skutečné znalosti jejich absolventů. Martin Horák odpověděl, že ÚP sleduje akreditace udělované příslušným ministerstvem a při dlouhodobé nespokojenosti přeruší s dodavatelem rekvalifikačních kurzů spolupráci. Rekvalifikace jsou ÚP nakupovány prostřednictvím výběrových řízení, kdy 50-60 % váhy hodnocení tvoří cena, samotný obsah kurzu nelze sledovat. Jiří Zadrobílek poukázal na specifika práce v obchodě, kde převládají velké nároky a nízké mzdy (mzda se často dotýká hranice sociálních dávek) a dotázal se, zda existují čísla o nezaměstnanosti v oboru obchodu a cestovního ruchu. Martin Horák odpověděl, že lze sledovat nezaměstnanost absolventů určitých oborů, ovšem nelze vyčlenit čísla za obchod a CR. Současně poukázal na skutečnost, že díky nezaměstnanosti není tlak na zvyšování platů v obchodě a dalším faktorem je možnost zaměstnávat cizince (například z Polska). Jiří Bláha z živnostenského úřadu se dotázal, zda se ÚP zabývá cenou práce, včetně všech daní a poplatků, po jejichž odvedení zbývá zaměstnanci jen málo ze mzdy či zda se tím zabývá MPSV. Martin Horák odpověděl, že ne, jelikož se jedná o daňovou politiku a systém přerozdělování. Jiří Zadrobílek doplnil, že téma daňových úprav lze zahrnout do témat tripartity. Jiří Bláha reagoval připomínkou, že na toto téma navazuje tzv. Švarc systém. Dodal, že dosavadní zákony definují znaky závislé a nezávislé činnosti a nové návrhy toto popírají. Martin Horák upozornil na nutnost rozlišovat médii často spojované pojmy Švarc systém a nelegálním zaměstnáváním, tedy prací načerno. Švarc systém nebyl nelegální, pokud se jednalo o obchodní vztah s dodavatelem. Nyní se postihuje náplň práce se znaky závislého vztahu, což se ovšem málokdy podaří doložit a prokázat. Další otázkou je agenturní zaměstnávání, kdy je riziko odpovědnosti převedeno na agenturu a i zde bývají pravidla často obcházena.
Radek Zelenka z Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje považuje za začátek problému vysoké odvody zaměstnanců, přičemž Švarc systém je logický krok při snižování nákladů. Kontroly se odehrávají spíše u malých OSVČ např. ve stavebnictví, málokdy jsou kontroly prováděny u pojišťoven, ve finančnictví či právních službách, kde je práce na živnostenský list velmi rozšířená. Martin Horák upozornil, že kontroly jsou spíše zaměřeny na černou práci a převládá špatná informovanost v médiích. Pokud je dohoda na obchodním vztahu svobodná, pak takový vztah může být legitimní, problémem je, že pracovník je často do takového vztahu nucen. Vlasta Kratochvílová, vedoucí oddělení regionálního rozvoje a cestovního ruchu Královéhradeckého krajského úřadu převedla pozornost fokusní skupiny k problematice cestovního ruchu. Za problém považuje Vlasta Kratochvílová skutečnost, že v regionu chybí kvalitní služby v cestovním ruchu. Zástupci SOCR upozornili v této souvislosti na problém průvodců CR, což je volná živnost, k jejímuž provozování není třeba prokázat žádnou kvalifikaci ani znalosti. Členská základna SOCR prostřednictvím Asociace průvodců usiluje o změnu zákona. Jitka Zadrobílková z Českého klubu podnikatelů se domnívá, že do Hradce Králové směřuje velmi málo turistů a že by byla na místě efektivnější propagační kampaň, aby město nebylo vnímáno jen jako tranzit do Krkonoš (zejména cílená na zahraniční turisty). Vlasta Kratochvílová reagovala uvedením rezerv v kampaních agentury CzechTourism, která propaguje prioritně Prahu. Královéhradecký kraj připravil vlastní propagační materiály k podpoře turistického ruchu. Radek Zelenka přednesl nápad na vytvoření platformy cestovního ruchu, která by byla prostorem pro spolupráci Královéhradeckého kraje a regionálních podnikatelů. V této souvislosti připomněl, že cestovní ruch bývá krajským hejtmanem prezentován jako priorita kraje. Martin Horák v souvislosti s cestovním ruchem připomněl téma incentivní a kongresové turistiky.
Bod II. Diskuze nad situací v regionu z pohledu fungování tripartity a sociálního dialogu formou SWOT analýzy (identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) SWOT analýza tripartity Královéhradeckého kraje Silné stránky - byla ustanovena, funguje 4 roky - existuje statut RHSD - motivace a aktivita ze strany delegací zaměstnavatelů i odborů - vymezení prioritních okruhů k projednávání
Slabé stránky - formalismus, nejsou žádné reálné výstupy - agenda se zdvojuje u dalších platforem jako např. RRLZ, výbory - řešena témata neřešitelná na regionální úrovni
Příležitosti - růst pozornosti ze strany politické reprezentace - zahrnutí témat cestovního ruchu mezi projednávaná témata - posílení medializace a zveřejňování výstupů (i díky webu projektu „Sociální dialog“)
Hrozby - přetrvávání formalismu a nízkého zájmu politiků - nerozšíření jednání o další témata
Charakteristika tripartity v Královéhradeckém kraji - program bývá určován vedením kraje - není zastoupena otázka rozvoje lidských zdrojů - hlavní projednávaná témata - 4 okruhy: školství, doprava (dopravní obslužnost), zdravotnictví (nemocnice), podpora podnikání - technické vzdělávání jako priorita kraje (rušení gymnázií) - delegace tripartity jsou sestavovány na odpovědnost pověřených zástupců delegací
Milan Šimůnek, představitel OSPO pro Královéhradecký kraj zmínil témata, která by se mohla řešit na úrovni regionální tripartity – zlepšení podmínek v obchodě, např. pozice zaměstnanců, přesčasová práce, přístup středního managementu. Rovněž v této souvislosti srovnal situaci v ČR a v Rakousku, kde rakouské odbory nemají podobné problémy. V ČR se projevuje skutečnost, že jednání na úrovni top managementu (zejména v obchodních řetězcích) je na dobré úrovni, ale problémy se odehrávají na úrovni středního managementu. Zmíněn byl rovněž zákon o otevírací době, který by měl upravit práci o svátcích (měl by být v 1. čtení v Poslanecké sněmovně ČR). Odbory usilují o zákaz práce ve svátcích. Ondřej Hudi informoval o stanovisku SOCR ČR k této problematice, kdy je zastáván názor, že v této záležitosti není potřeba zákonné regulace, ale mělo by zůstat na svobodné volbě každého podnikatele, jakou délku prodejní doby zvolí. Často se setkáváme se situací, kdy zaměstnanci mají zájem právě o práci o nedělích a svátcích, neboť za tuto práci je poskytován příplatek. Pavla Zdráhalová v souvislosti s otázkou práce středního managementu upozornila na skutečnost, že se touto problematikou chce projekt „Sociální dialog v obchodě a CR“ zabývat a to prostřednictvím vzdělávání formou semináře Komunikace v týmu (realizace 2014).
Bod III. Zhodnocení pozornosti věnované rozvoji lidských zdrojů v regionu (např. fungování Rady pro rozvoj lidských zdrojů v kraji) Charakteristika Rady pro rozvoj lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Jana Fiedlerová z Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a tajemnice Rady pro rozvoj lidských zdrojů KHK uvedla základní informace o RRLZ KHK:
- funguje od 2003, do 2008 aktivnější, pak akceschopnost klesala, pravděpodobně částečně i v souvislosti se vznikem nových platforem (např. Rady pro výzkum, vývoj a inovace či Tripartity Královéhradeckého kraje, není výjimkou členství stejných osob v jednotlivých platformách); - od roku 2009 je RRLZ zřízena a předseda a členové/členky jmenováni radou kraje, tato praxe měla posílit vliv RRLZ - zvláštního poradní a iniciativní orgán nejen krajské samosprávy (resp. Rady KHK): nejednoznačná pozice/očekávání - otázka zda pracovat na zadáních od KH kraje nebo naopak návrhy pro KH kraj iniciativně předkládat; - příští setkání RRLZ (pro stávající volební období ustavující) je plánováno na 26. 6. 2013. Markéta Heroutová doplnila, že v rámci krajské tripartity se uvažuje o pracovní skupině pro RLZ, což by mohlo vést k další duplicitě agendy, nabízí se tedy příležitost využít pro tuto činnost platformy RRLZ KHK. Rozvoj lidských zdrojů v regionu Miloš Kosina z odboru školství Královéhradeckého kraje popsal situaci v oblasti rozvoje lidských zdrojů a vzdělávání dospělých. Možnostem vyplývajícím z Národní soustavy kvalifikací není věnována specifická pozornost, nicméně školy v regionu se zapojují do projektů jako UNIV kraje 2, UNIV 3 a realizují kurzy pro vzdělávání dospělých.
Další informace o projektu a fotografie z fokusní skupiny naleznete na webových stránkách projektu: http://socialnidialog.socr.cz/ Zapsala: Pavla Zdráhalová Kontroloval: Ondřej Hudi
