Zápis z fokusní skupiny, 21. 5. 2013, Brno
21. května 2013 se uskutečnilo první setkání fokusní skupiny zaměřené na sociální dialog a tripartitní jednání v oblasti obchodu a cestovního ruchu, a to setkání v Jihomoravském kraji. Záštitu nad akcí převzal náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Václav Božek, CSc.
Seznam zúčastněných Krajská politická reprezentace a státní správa Václav Božek – Jihomoravský kraj Marek Šlapal - Jihomoravský kraj Ivo Pojezdný – Jihomoravský kraj Milan Šafařík – ÚP ČR KrP Brno Zástupci zaměstnavatelů Michal Štefl – KHK JM Petr Kostík – KHK JM Petr Dolina – SČMVD Josef Burda – RHSD JMK Kateřina Budínková – SP ČR Miroslav Řepa – cestovní kancelář ČEBUS Zástupci zaměstnanců Hana Zechová - OSPO Václav Keprt – RHSD JMK Stanislava Slavíková – RROS JMK Miloš Antoš – RRLZ JMK Realizační tým projektu Helena Piskovská Ondřej Hudi Pavla Zdráhalová Tomáš Dostál Jan Bernard Jiří Zadrobílek Jiří Navrátil Štěpánka Macůrková Kateřina Macůrková
Zápis z průběhu diskuze Helena Piskovská přivítala hosty jménem regionálního zastoupení SOCR ČR v Jihomoravském kraji a poděkovala náměstkovi hejtmana Václavu Božkovi za poskytnutí reprezentativních prostor. Po krátkém představení všech hostů řídila Helena Piskovská následnou strukturovanou diskuzi. Diskuze probíhala na základě okruhů daných v programu a doplňujících otázek.
Bod I. Diskuze o aktuálním stavu v regionu s ohledem na zaměření fokusní skupiny (stav trhu práce, potřeby regionu, stárnutí zaměstnanců, problematika důchodové reformy, fungování RHSD) Marek Šlapal, člen Rady Jihomoravského kraje pověřený záležitostmi z oblasti sociálních věcí, upozornil na propad finanční pomoci na sociální služby ze strany MPSV a přesouvání této problematiky na regionální úroveň. Tato problematika se tak může stát tématem pro krajské jednání tripartity. Milan Šafařík, vedoucí referátu trhu práce krajské pobočky Úřadu práce, podal zúčastněným aktuální informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nezaměstnanost v kraji se pohybuje nad 8 procenty, což znamená nad hranicí celorepublikového průměru (7,7 %). Aktuálně v Jihomoravském kraji připadá na jedno volné pracovní místo asi 20 uchazečů (asi 66 tisíc nezaměstnaných v evidenci ÚP). Krajská pobočka ÚP se aktivně snaží o zlepšení situace využíváním nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti a nabízí díky prostředkům ze státního rozpočtu i evropských fondů příspěvky pro zaměstnavatele. V oblasti obchodu a cestovního ruchu jsou v kraji volné pozice, nicméně o tyto pozice není z řad nezaměstnaných velký zájem. Na vině jsou zejména nízké mzdy v odvětvích a výdělek nepředstavuje významný rozdíl od příjmů ze sociálního zabezpečení. Václav Božek, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje, který má v gesci záležitosti rozvoje lidských zdrojů, vysokého školství, vědy a výzkumu, představil aktivity, které realizuje Jihomoravský kraj pro zlepšení situace na trhu práce. Kraj jako samosprávný orgán má omezené možnosti, jak zvyšovat zaměstnanost, ale tyto možnosti se snaží naplno využívat. Za účelem zajištění kvalifikované pracovní síly v návaznosti na potřeby zaměstnavatelů v regionu může kraj ovlivnit nabídku středních škol. Problémem je ovšem odhad potřeb v horizontu 3 či 4 letého studia. Prostřednictvím budování infrastruktury a kapacit pro cestovní ruch s využitím evropských prostředků (ROP Jihovýchod) se kraj snaží zvýšit počet pracovních míst. Jihomoravský kraj rovněž uvolňuje prostředky ze svého rozpočtu pro podporu podnikatelů. Petr Kostík, ředitel Krajské hospodářské komory jižní Moravy, popsal aktivity, kterými krajská komora monitoruje potřeby firem ve smyslu požadavků na kvalifikaci pracovní síly. Je možné identifikovat obory, kde by bylo třeba posílit nabídku školních oborů. Problémem je skutečnost, že se na tyto, z pohledu budoucího zaměstnaní potenciální obory, nehlásí studenti. Řešením by mohla být jen celostátní osvětová kampaň na podporu odborných a technických oborů, která by přesvědčila žáky a rodiče ke studiu v těchto oborech.
Michal Štefl upozornil na skutečnost, že role obchodu posiluje na úkor průmyslu a zemědělství. Jihomoravský kraj zaznamenal útlum průmyslu v souvislosti s úpadkem velkých podniků. V oblasti maloobchodu se projevuje dominantní role velkých řetězců, která představuje výhodu pro zákazníka z pohledu ceny, ale je třeba dbát na kvalitu zboží a služeb. Cestovní ruch v regionu se rozvíjí, a to i díky investicím z prostředků evropských fondů. Doporučením je věnovat v příštím programovacím období strukturálních fondů úsilí k získání maxima prostředků pro Jihomoravský kraj. Za tímto účelem je nutná spolupráce významných hráčů v regionu napříč obory (např. spolupráce zemědělců, potravinářů a obchodníků za účelem propagace regionálních potravin). Helena Piskovská reagovala připomenutím projektu na vytvoření Klastru potravinářů, který byl v minulosti zvažován a možností obnovení práce na tomto konceptu. Uvedla také, že problematika regionálních potravin a jejich podpory může být tématem pro Komisi RSHD pro hospodářský rozvoj. Ivo Pojezdný, předseda Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, upozornil na skutečnost, že i když jsou v Jihomoravském kraji dostupné kvalitní odborné školy, rodiče na tyto školy své děti neposílají a raději volí vzdělávání obecného či humanitního charakteru, po jehož absolvování ale studenti nenalézají uplatnění na trhu práce. JUDr. Jiří Navrátil, právník a legislativní specialista, který dlouhodobě spolupracuje se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR, poukázal na předsudky a mýty, které se objevují v souvislosti s obchodem v médiích. Přes negativní prezentaci obchodů a obchodních řetězců v médiích, je maloobchod kvalitní řemeslo a vyžaduje kvalitní lidi. V obchodě je možné profesně růst a věnovat se kariéře, ale tato možnost není dostatečně prezentována a to způsobuje špatnou image celého odvětví a malou atraktivitu pro potenciální kvalifikované pracovníky v oboru. Stanislava Slavíková, vedoucí delegace za zaměstnance v jihomoravské tripartitě, upozornila na skutečnost, že kvalifikovaná pracovní síla není v maloobchodě prioritou a provoz bývá často zajištěn brigádníky a externími spolupracovníky. Rozšířeným jevem v odvětví obchodu a CR je rovněž tzv. Švarc systém. Ondřej Hudi, manažer SOCR pro projekty a vnitřní záležitosti a manažer projektu „Sociální dialog v obchodě a CR“, poznamenal, že situace v odvětvích je určována tržním prostředím a celkovým nastavením systému. Prostředí a stávající pravidla umožňují využívání brigádníků a agenturních zaměstnanců, které je z hlediska nákladů pro zaměstnavatele efektivní. Otázkou zůstává, nakolik je kvalifikace a vzdělávání důležité pro výkon některých pozic, například doplňování zboží apod. Josef Burda, člen RHSD Jihomoravského kraje, vyslovil názor, že zvyšování mezd v odvětví direktivou přinese jen zdražení a že zvýšení mezd by mohlo přinést zvýšení kupní síly a tedy vyšší zisky obchodníků. Helena Piskovská reagovala s připomínkou, že toto by platilo v případě, že odbory jakožto zástupci zaměstnanců prosadí promítnutí vyšších zisků do vyšších mezd. Miloš Antoš, místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK, připomněl roli cestovního ruchu jako cesty k přilákání zákazníků a jejich kupní síly do regionu. Upozornil na nutnost profesionalizace ve všech směrech a všech profesích v obou odvětvích.
Hana Zechová, zástupce územního pracoviště OSPO v Brně, konstatovala, že dialog odborů se zaměstnavateli v obchodních řetězcích na úrovni top managementu probíhá výborně, problémy se vyskytují na úrovni středního managementu, který neumí se svými podřízenými komunikovat. Helena Piskovská připomněla, že vzdělávání v oblasti komunikace v týmu a zlepšování vztahů na pracovišti je jedním z cílů projektu „Sociální dialog v obchodě a CR“.
Bod II. Diskuze nad situací v regionu z pohledu fungování tripartity a sociálního dialogu formou SWOT analýzy (identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) SWOT analýza tripartity Jihomoravského kraje Silné stránky - dobře nastavený systém práce - důslednost, důraz na konkrétní usnesení - velká kontinuita práce (i díky stabilnímu personálnímu obsazení) - ustanovení komisí a před-jednávání problematiky v komisích před jednáním pléna - otevřená, neformální jednání - napojení na RHSD na národní úrovni - zákonodárná iniciativa Příležitosti - více využít napojení na zástupce v RHSD na národní úrovni - využít webové stránky projektu Sociální dialog v obchodě a CR ke zvýšení informovanosti o činnosti krajské tripartity
Slabé stránky - práce v komisích je ovlivněna jejich personálním složením a aktivitou členů - omezení dané pravomocemi krajského zřízení a krajským rozpočtem - nedostatečné reflektování krajské iniciativy na úrovni státních orgánů - nedostatečný přenos informací dále k veřejnosti - do pléna nepřichází problematika dostatečně prodiskutovaná z komisí Hrozby - formalismus (pouze formální schůzky bez konkrétních výsledků) - personální obsazení - ne/ochota členů komisí věnovat čas práci na řešení otázek
Úspěchy RHSD v Jihomoravském kraji: - funguje 11 let - silná pozice respektovaná orgány kraje - materiály tripartity se projednávají v zastupitelstvu kraje - institucionalizace – funkce tajemníka, fungování tematických komisí - založení Rady pro rozvoj lidských zdrojů
Bod III. Zhodnocení pozornosti věnované rozvoji lidských zdrojů v regionu (např. fungování Rady pro rozvoj lidských zdrojů v kraji) Třetí bod programu se týkal fungování Rady pro rozvoj lidských zdrojů (RRLZ), která je v Jihomoravském kraji velmi dobře etablovaná. Tato Rada funguje v Jihomoravském kraji již deset let a byla založena jako poradní orgán tripartity. Předsedou RRLZ je náměstek hejtmana Václav Božek, místopředsedou za stranu zaměstnavatelů Josef Burda a místopředsedou za stranu zaměstnanců Miloš Antoš. Helena Piskovská v RRLZ zastupuje obchod a cestovní ruch. RRLZ, která byla prvním orgánem svého druhu (odborný, nikoli politický orgán), je velkým úspěchem jihomoravské RHSD. RRLZ má za sebou řadu úspěchů, mimo jiné se jí podařilo prosadit vypracování odborné studie Strategie rozvoje lidských zdrojů 2006 – 2016 (dostupné na stránkách JMK, http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=51443&TypeID=2). Strategie obsahuje konkrétní opatření a jejich realizace je spojena s konkrétními osobami (úředníky Krajského úřadu, členy RHSD, spolupracovníky), což umožňuje vysokou akceschopnost. K implementaci strategického dokumentu přispívá také zpracování dvouletých Krátkodobých realizačních plánů, které definují aktuální priority v rámci strategie. Aktuálně probíhají práce na nové strategii s výhledem do roku 2020. RRLZ má svůj statut a nad rámec tripartitní diskuze do svých jednání vždy jako stálého hosta zahrnuje zástupce Úřadu práce. Zástupce ÚP nejen podává aktuální informace o trhu práce v regionu, ale rovněž vystupuje jako zástupce státní správy na národní úrovni.
Další informace o projektu a fotografie z fokusní skupiny naleznete na webových stránkách projektu: http://socialnidialog.socr.cz/
Zapsala: Pavla Zdráhalová Kontrolovala: Helena Piskovská
