Zápis do obchodního rejstříku. z pohledu praktického

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Zápis do obchodního rejstříku z pohledu praktického Lucie Žáčková 2007/2008

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi“.

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 2 1. Úvod ....................................................................................................................................... 3 2. Základní údaje o obchodním rejstříku .................................................................................... 4 2.1 Pojem obchodního rejstříku ............................................................................................. 4 2.2 Struktura obchodního rejstříku ......................................................................................... 5 2.3 Sbírka listin ...................................................................................................................... 6 3. Principy ovládající obchodní rejstřík ..................................................................................... 8 3.1 Obecně k principu publicity ............................................................................................ 8 3.2 Princip formální publicity ................................................................................................ 8 3.3 Princip materiální publicity .............................................................................................. 8 4. Hmotněprávní regulace obchodního rejstříku ...................................................................... 10 4.1 Subjekty zapisované do obchodního rejstříku ................................................................ 10 4.2 Údaje zapisované do obchodního rejstříku .................................................................... 11 4.2.1 Obecně zapisované údaje ........................................................................................ 11 4.2.2 Další zapisované údaje ............................................................................................ 12 4.3 Zápisy do obchodního rejstříku a jejich účinky ............................................................. 13 4.3.1 Konstitutivní zápisy................................................................................................. 13 4.3.2 Deklaratorní zápisy ................................................................................................. 14 5. Rejstříkové řízení z pohledu praktického ............................................................................. 15 5.1 Zahájení řízení ................................................................................................................ 15 5.1.1 Zahájení řízení bez návrhu ...................................................................................... 16 5.1.2 Zahájení řízení na návrh .......................................................................................... 16 5.2 Náležitosti návrhu .......................................................................................................... 18 5.2.1 Podoba a jazyk návrhu ............................................................................................ 18 5.2.2 Výčet náležitostí návrhu na zápis ............................................................................ 19 5.3 Účastníci řízení ............................................................................................................... 21 5.4 Rozhodnutí v rejstříkovém řízení ................................................................................... 22 5.4.1 Provedení zápisu ..................................................................................................... 22 5.4.2 Usnesení .................................................................................................................. 23 5.4.3 Lhůty a poplatky v rejstříkovém řízení ................................................................... 24 6. Několik postřehů z praxe...................................................................................................... 26 7. Závěr..................................................................................................................................... 29 8. Zusammenfassung ................................................................................................................ 30 Seznam pramenů a literatury .................................................................................................... 31 Monografie ........................................................................................................................... 31 Články .................................................................................................................................. 31 Právní předpisy ..................................................................................................................... 31 Zákony .............................................................................................................................. 31 Vyhlášky a instrukce ........................................................................................................ 32 Rozhodnutí soudů ................................................................................................................. 32 Elektronické prameny .......................................................................................................... 32

2

1. Úvod Obchodní rejstřík je jedním z institutů obchodního práva, který v životě podnikatele hraje důležitou úlohu. Je „oficiálním“ zdrojem hodnověrných informací o velké části podnikatelských subjektů. Evidence takových informací přispívá k transparentnosti a právní jistotě v podnikatelském prostředí. Právě z obchodního rejstříku získávají podnikatelé údaje o případném budoucím obchodním partnerovi, třetí osoby pak informace o subjektu, s nímž chtějí vstoupit do právních vztahů. Právní úprava ve věcech obchodního rejstříku doznala radikální změny tzv. rejstříkovou novelou obchodního zákoníku, která byla provedena zákonem č. 216/2005 Sb., s účinností k 1.7.2005. Zmíněná novela byla reakcí na dlouholeté, přetrvávající problémy v oblasti soudnictví ve věcech obchodního rejstříku. Rejstříkové řízení bylo pomalé, pro podnikatele složité, často též docházelo k tomu, že údaje zapsané do obchodního rejstříku (v důsledku neúměrné délky řízení) neodpovídaly skutečnému stavu a obchodní rejstřík neplnil dostatečně svoji úlohu, tedy poskytování platných informací o podnikatelských subjektech. Novelou k 1.7.2005 se, obecně vzato, podařilo rejstříkové řízení výrazně urychlit a pro zapisované subjekty též zjednodušit, přestože i dnes přináší praxe zápisů do obchodního rejstříku podnikatelům některé problémy, když za všechny lze jmenovat nemožnost podat návrh na zápis do obchodního rejstříku včetně listin v čistě elektronické podobě. Autorka si téma této bakalářské práce vybrala vzhledem ke zkušenosti se zápisy do obchodního rejstříku v podnikatelské sféře. V úvodu proto provede rozbor aktuální právní úpravy obchodního rejstříku, z hlediska jeho funkce, účelu, principů, zapisovaných osob a údajů, v další části se pak zaměří na popis postupu obchodněprávních subjektů při zápisu do obchodního rejstříku. Obě části budou zpracovány s ohledem na omezený rozsah práce, řada odkazů a konkrétních doporučení pro praktický postup při zápisech do rejstříku tak bude uvedena v poznámkovém aparátu. Při zpracování bakalářské práce bude autorka vycházet především z primárních právních předpisů relevantních pro zvolené téma, dále pak z odborných publikací, článků, judikatury a elektronických pramenů.

3

2. Základní údaje o obchodním rejstříku 2.1 Pojem obchodního rejstříku Zákon definuje obchodní rejstřík jako veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích a který je veden v elektronické podobě.1 Je prvkem veřejného práva, který vstupuje do soukromoprávního odvětví obchodního práva a jako takový slouží k tomu, aby údaje do něj zapisované byly veřejně známé a všem dostupné. Obchodní rejstřík vedou rejstříkové soudy2, tj. všechny krajské soudy (s výjimkou Krajského soudu v Praze3) a Městský soud v Praze. Rejstříkové soudy vedou kromě obchodního též další rejstříky.4 Údaje se v obchodním rejstříku evidují s několikerým účelem5: -

obchodní rejstřík je veřejnoprávní evidence, která „slouží státní správě pro zjišťování a kontrolu podnikatelů a jejich činnosti“,

-

zajišťuje „informovanost veřejnosti a poskytuje tím základní vstupní informace pro soukromé obchodování“,

-

zakládá „účinky některých právních jednání“.6 V některých případech vlastní zápis do obchodního rejstříku způsobuje vznik, příp. zánik některých právních skutečností.7

V obchodním styku je velice důležitá zmiňovaná informativní funkce obchodního rejstříku. Každá osoba může do rejstříku nahlížet, činit si z něj opisy a výpisy. Dostupnost informací je zajištěna především prostřednictvím portálu Ministerstva spravedlnosti.8 Tzv. výpis platných obsahuje aktuálně platné údaje, z úplného výpisu je možné zjistit historii zapsaného subjektu. Výpisy z portálu Ministerstva spravedlnosti mají pouze informativní charakter, listinný úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku vydá rejstříkový soud (resp. oddělení výpisů) za poplatek.9 Úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku (příp. ze

1

Srv. §27 odst.1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ). Tamtéž. 3 Srv. § 39 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů: „Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze“. 4 Jedná se o rejstřík nadací a nadačních fondů, rejstřík obecně prospěšných společností, rejstřík společenství vlastníků jednotek. 5 Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 154. 6 Tamtéž. 7 Viz bod 5.3 Zápisy do obchodního rejstříku a jejich účinky. 8 Portál Ministerstva spravdelnosti www.justice.cz je v provozu 24 hodin denně, čímž je zajištěn nepřetržitý přístup veřejnosti k údajům v obchodním rejstříku. 9 Poplatek je stanoven v sazebníku k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOSP), za jednu stranu výpisu z obchodního rejstříku činí 70,- Kč. 2

4

živnostenského rejstříku nebo katastru nemovitostí) mohou podnikatelé získat také prostřednictvím tzv. služby Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál).10 Další a pro praxi podnikatele i ekonomicky nejvýhodnější možností (v případě, že výpis je na větší počet stran než jednu) je pořízení úředně ověřeného výpisu z obchodního rejstříku u notáře.11 Přesto je informační hodnota „internetových výpisů“ vysoká, neboť pouze s krátkým časovým zpožděním (cca 1 den) poskytují stejné informace, jaké obsahují oficiální výpisy z obchodního rejstříku. Internetový přístup do obchodního rejstříku tak hraje v obchodním styku velmi důležitou úlohu při rychlém získávání základních informací o podnikatelském subjektu.12

2.2 Struktura obchodního rejstříku Členění obchodního rejstříku a pravidla pro vedení rejstříkových složek upravuje instrukce Ministerstva spravedlnosti.13 Na základě této instrukce se obchodní rejstřík skládá z rejstříkových vložek a rejstříkových spisů14, rejstříkový soud vede pro každého podnikatele, organizační složku podniku, podnik zahraniční osoby anebo jeho organizační složku zvláštní vložku.15 Rejstříkové vložky jsou uspořádány do tzv. oddílů, které se člení dle právní formy zapisovaného subjektu a jsou označeny velkými písmeny abecedy: -

oddíl A - eviduje samostatně podnikající fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, státní podniky a jiné právnické osoby, včetně organizačních složek a odštěpných závodů, o nichž zákon stanoví, že se zapisují do obchodního rejstříku,

-

oddíl B je určen pro akciové společnosti,

-

oddíl C pro společnosti s ručením omezeným,

10

Portál Ministerstva vnitra České republiky Czech POINT. Objednávka – ověřené výstupy z informačního systému veřejné zprávy [citováno 25.března 2008]. Dostupný z: http://eshop.czechpoint.cz/eep_isvs/. Zde lze získat rovněž informace o poplatcích za tuto službu. 11 Srv. „Odměna notáře za vydání jednoho ověřeného výpisu z obchodního rejstříku je stanovena podle položky W. přílohy notářského tarifu ve výši 100,- Kč bez ohledu na počet stran ověřeného výpisu. Je-li notář plátcem daně z přidané hodnoty, připočte se k uvedené částce příslušná daň z přidané hodnoty.“ Notářská komora České republiky. Ověřené výpisy z obchodního rejstříku [citováno 27.března 2008]. Dostupný z: http://www.nkcr.cz/index.php?page=obchrej. 12 V běžném obchodním životě bohužel není možná absolutní shoda zapsaných údajů se skutečností. 13 Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 3.12.2001 č.j. 505/2001-Org., kterou se vydává Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (1/2002 SIS), §201 a násl. 14 Rejstříkový spis je veden o každém zapsaném subjektu a obsahuje všechny písemnosti, které daný subjekt ve věcech obchodního rejstříku doručil rejstříkovému soudu. Přestože je obchodní rejstřík veřejný seznam, rejstříkový spis není veřejně přístupný a nahlížet do něj mohou pouze osoby uvedené v § 44 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.). 15 Srv. §27 odst.3 ObchZ.

5

-

oddíl Dr pro družstva,

-

oddíl Pr pro příspěvkové organizace.

Pro každý zapisovaný subjekt se vede rejstříkový spis označený písmenem příslušného oddílu a běžným číslem, které je závislé na počtu subjektů zapsaných v daném oddíle u určitého rejstříkového soudu. Na základě novely obchodního zákoníku, která byla přijata zákonem č.344/2007 Sb. a která nabyla účinnosti dne 1.3.2008, má podnikatel povinnost uvádět mj. údaj o zápisu v obchodním rejstříku (název rejstříkového soudu, oddíl a číslo vložky) nejen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách, ale nově také na smlouvách a internetových stránkách.16 Při změně právní formy právnické osoby se do obchodního rejstříku zapíše, že změnila právní formu a všechny zákonem požadované údaje pro danou právní formu. Zápis se provede do toho oddílu obchodního rejstříku, který je vymezen pro nově zřízenou právní formu. Při změně právní formy právnické osoby, kdy soud zapisuje právnickou osobu do jiného oddílu (než ve kterém byla původně zapsána), použije pro zápis nové číslo vložky. Naopak stávající číslo vložky použije soud v případě, že dochází ke změně právní formy v rámci téhož oddílu.17

2.3 Sbírka listin Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin18, která není součástí rejstříkového spisu a je veřejně přístupná. Soud ukládá listiny do sbírky odděleně od vlastního rejstříkového spisu. „Evidovány jsou pod tímtéž číslem jako podnikatel, který listiny do sbírky založil, tedy pod číslem totožným s číslem oddílu a rejstříkové vložky.“19 Nahlížet do sbírky listin může bezplatně kterákoli osoba, a to v úředních hodinách 20

soudu , zpoplatněno je pořizování kopií listin ze sbírky listin.21 Nahlížení do sbírky listin přímo na oddělení soudu není vždy nutné, seznam všech listin, které jsou u soudu uloženy, je možné ověřit na portále Ministerstva spravedlnosti, kde je veden obchodní rejstřík. Z odkazu „Sbírka listin“ u konkrétního subjektu zapsaného v obchodním rejstříku lze také zjistit, které

16

Srv. §13a ObchZ. Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 3.12.2001 č.j. 505/2001-Org., kterou se vydává Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (1/2002 SIS), §201 (13-15). 18 Srv. § 27 odst. 3 ObchZ. 19 Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s.37. 20 Úřední hodiny všech rejstříkových soudů jsou dostupné na portálu Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz., kde je pro jednotlivé soudy uvedena doba určená pro styk s veřejností. Ta může být pro jednotlivá pracoviště, resp. oddělení soudu rozdílná. 21 Srv. Poplatky jsou stanoveny v sazebníku, který je přílohou ZOSP. Položka 24, poznámka 2 tohoto sazebníku stanoví, že za kopie bez ověření se vybere poplatek ve výši Kč 15,- za každou i započatou stránku, s ověřením pak Kč 35,- za každou i započatou stránku. 17

6

z uložených listin již byly digitalizovány a jejich obsah zveřejněn. V souvislosti s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, která nabyla účinnosti 1.1.200722 a celkovou elektronizací obchodního rejstříku totiž dochází k převedení také listin uložených do sbírky před 1.1.2007 do elektronické podoby (soud uchovává dokumenty po provedení digitalizace 6 měsíců). Vzhledem k enormnímu množství dokumentů nebyl proces digitalizace stále ještě dokončen, a proto je „fyzické“ nahlížení do sbírky listin a pořizování kopií23 v některých případech nutností. Výše zmíněná vyhláška Ministerstva spravedlnosti24 částečně zredukovala počet listin, které rejstříkový soud musí převádět do elektronické podoby. S účinností od 1.1.2007 se totiž „listiny, které se zakládají do sbírky listin, jimiž se nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis nebo změnu anebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku“25, podávají soudu pouze v elektronické podobě ve formátu Portable Document Format (pdf). Soubory ve formátu pdf pak lze zaslat rejstříkovému soudu elektronickou poštou, příp. doručit datový nosič Compact Disc Recordable (CD-R), ten soud nevrací a po uplynutí 6 měsíců od doručení skartuje. Způsob doručení listiny soudu (elektronická pošta, resp. nosič CD-R) závisí také na velikosti souboru.26 Do sbírky listin se zakládají povinně nejdůležitější dokumenty týkající se podnikatelského subjektu. Obchodní zákoník uvádí v §38i a §38j (listiny ukládané zahraničními osobami) demonstrativní výčet těchto dokumentů. Jsou to např. zakladatelské dokumenty, rozhodnutí orgánů podnikatelského subjektu o volbě (jmenování) a odvolání členů statutárního či dozorčího orgánu, účetní dokumenty, rozhodnutí související se zrušením právnické osoby apod.27

22

Vyhláška č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku). 23 Vzhledem k technickým možnostem dnešní doby se v praxi autorka setkává s tím, že pořizování kopií ve sbírce listin návštěvníci soudu často nahrazují pořizováním digitálních fotografií dokumentů. Tohoto způsobu samozřejmě není možné využít v případě, že je nutné opatřit ověřenou kopii dokumentu uloženého ve sbírce listin. 24 Vyhláška č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku). 25 Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s.38 a násl. 26 Soubory pdf do velkosti 8 MB lze zaslat elektronicky na podatelnu rejstříkového soudu. Více ke způsobu úpravy souborů pro zaslání soudu na: Technická specifikace pro předávání digitalizovaných listin do Sbírky listin obchodního rejstříku [citováno 25.března 2008]. Dostupný z: http://portal.justice.cz/ms. 27 Novela obchodního zákoníku, přijatá zákonem č. 344/2007 Sb., s účinností k 1.3.2008 rozšířila §38i o odstavec třetí, který upřesňuje způsob ukládání návrhu na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a zprávy o vztazích mezi propojenými osobami do sbírky listin – je povinností tyto dokumenty nyní ukládat do sbírky listin spolu s účetní závěrkou, resp. výroční zprávou. Dále byl novelou upraven i §38j.

7

3. Principy ovládající obchodní rejstřík 3.1 Obecně k principu publicity Obchodník zákoník obecné pojetí principu publicity neuvádí, definuje až jeho věcný obsah a rozděluje princip publicity na formální a materiální.28 Podstatou principu publicity obchodního rejstříku je známost údajů v něm zapsaných, resp. účinky zapsání těchto údajů vůči veřejnosti. „Zákon totiž vždy chrání toho, kdo jedná v ‚důvěře‘ v zápis [...] Předpoklad jednání v dobré víře je tak základním předpokladem toho, aby mohla být třetí osoba chráněna principem publicity.“29

3.2 Princip formální publicity Tento princip je vyjádřen v §28 odst. 1 obchodního zákoníku a jeho základem je přístupnost obchodního rejstříku veřejnosti, právo každého do obchodního rejstříku nahlížet, pořizovat si z něj kopie a výpisy. Toto právo se vztahuje na vlastní rejstřík a sbírku listin, rejstříkový spis, který je veden o každém subjektu, ale veřejně přístupný není.30 Zákon v §28 dále stanoví, že rejstříkový soud na žádost vydá úředně ověřený listinný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, příp. potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není. Výslovně je třeba požádat o opis úředně neověřený. Pokud není výslovně požádáno o listinný opis, vydá soud opis vždy v elektronické podobě. Na výslovnou žádost také soud vydá úředně ověřený elektronický opis. O úředně ověřený elektronický opis bylo dříve možné požádat pouze tehdy, pokud žadatel svou žádost podepsal uznávaným elektronickým podpisem dle zvláštního právního předpisu.31 Novela obchodního zákoníku s účinností k 1.3.2008 tuto podmínku pro vydání úředně ověřeného elektronického opisu zrušila.32

3.3 Princip materiální publicity „Princip materiální publicity je vyjádřen v § 29 a jeho cílem je jednak stanovit účinky zápisu a jednak chránit osoby jednající v dobré víře v zápis.“33 Uvedený cíl principu materiální publicity odpovídá zároveň jeho dvěma stránkám – pozitivní stránka se týká stanovení účinků zápisu, negativní pak jednání v dobré víře. Pozitivní stránka materiální publicity vychází z toho, že skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči 28

Srv. § 28 a 29 ObchZ. Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 156. 30 Srv. poznámku č. 12. 31 Srv. zákon č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. 32 Srv. §28 odst. 3 ObchZ – „Úředně ověřený elektronický opis vydá rejstříkový soud jen na výslovnou žádost.“ 33 Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 157. 29

8

každému ode dne jejich zveřejnění.34 Obchodní zákoník dále stanoví, že v případě, kdy zapsaná osoba prokáže, že třetí osoba o provedení zápisu (resp. uložení do sbírky listin) věděla již před zveřejněním, jsou zapsané skutečnosti účinné ode dne, kdy se třetí osoba o proveden í zápisu (uložení) dozvěděla.35 Naopak se nemůže zapsaná osoba dovolávat údajů a obsahu listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, do šestnáctého dne po zveřejnění, pokud třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět.36 Zapsané údaje jsou pak vůči třetí osobě účinné ode dne, kdy se o nich dozvěděla nebo mohla dozvědět. Zákon obě výše uvedené podmínky stanovuje především pro možnost určení okamžiku, od kterého jsou zapsané údaje definitivně uplatnitelné vůči třetím osobám. V § 29 odst. 1 obchodního zákoníku je formulována negativní stránka materiální publicity a to tak, že proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku nemůže ten, jehož se takový zápis týká, namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti. Ochrana osob jednajících v dobré víře v zápis je tedy zaručena a nemůže být porušena tím, že zapsané údaje neodpovídají skutečnosti. V obchodním styku se často může stát, že osoba např. jedná s již odvolaným jednatelem obchodní společnosti, neboť vychází z údajů ve výpisu z obchodního rejstříku, kde je dotyčná osoba stále uvedena jako statutární orgán. V takovém případě nemůže obchodní společnost namítat neplatnost takového jednání. Pokud by byla při takovém jednání uzavřena smlouva a osoba, se kterou odvolaný jednatel smlouvu uzavřel, nemohla o jeho odvolání vědět, byla by společnost povinna na základě smlouvy plnit.

34

Srv. § 29 odst. 2 ObchZ. Tamtéž. 36 Srv. §29 odst. 3 ObchZ. 35

9

4. Hmotněprávní regulace obchodního rejstříku 4.1 Subjekty zapisované do obchodního rejstříku Obecně se subjekty zapisované do obchodního rejstříku označují za podnikatele. Toto tvrzení však neplatí bez výjimky, jako podnikatelé jsou označovány a do obchodní rejstříku se zapisují i subjekty, které podnikatelskou činnost nevykonávají37, a zároveň ne všichni podnikatelé jsou automaticky zapisováni do obchodního rejstříku.38 Obchodní zákoník stanoví v § 34 osoby, které se do obchodního rejstříku zapisují: -

obchodní společnosti a družstva,

-

zahraniční osoby podle § 21 odst. 4,

-

fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají bydliště v České republice a osoby podle § 21 odst. 5, které podnikají na území České republiky, pokud o zápis požádají39,

-

další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.

Fyzická osoba, která je podnikatelem, se zapíše do obchodního rejstříku vždy (má povinnost zápisu), jestliže -

výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 milionů Kč, nebo

-

provozuje živnost průmyslovým způsobem.

Pokud fyzická osoba přestane splňovat výše uvedené podmínky, na jejichž základě byla povinna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, může podat návrh na výmaz. Obchodní společnosti, které se do obchodního rejstříku povinně zapisují, jsou definovány v § 56 obchodního zákoníku. Jedná se o veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručním omezeným, akciovou společnost, evropskou společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. na tomto místě je třeba také zmínit, že

37

Srv. §56 ObchZ. , který definuje obchodní společnosti, které se do obchodního rejstříku zapisují, jako právnické osoby založené za účelem podnikání. Zároveň ale toto ustanovení připouští možnost založení akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným i za jiným účelem, pokud to zvláštní předpis nezakazuje. Takovými společnostmi s ručením omezeným mohou být např. soukromé školy, nestátní zdravotnická zařízení apod. 38 Např. fyzické osoby – podnikatelé. K podmínkám jejich zápisu viz dále. 39 Srv. znění § 34 odst. 1,písm. c, před novelou ObchZ s účinností od 1.3.2008: „ [...] fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany České republiky nebo některého z členských států Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud o zápis požádají; to platí obdobně pro osoby, které jsou podnikateli a mají v některém z uvedených států trvalý pobyt“.

10

od obchodního rejstříku se zapisují všechny banky, pobočky zahraničních bank, jejich zápis je ovšem logický, neboť musejí být na základě zvláštního právního předpisu založeny jako akciové společnosti.40 Obchodní rejstřík je tedy evidencí „pro subjekty různého druhu a určení“41, avšak provozování podnikatelské nebo jiné činnosti u nich převažuje. K subjektům, které se do obchodního rejstříku zapisují na základě zvláštního právního předpisu, patří obecně státní podniky, státní fondy (Pozemkový fond ČR, Státní fond kultury ČR), hospodářské komory, komoditní burzy, např. České dráhy, Česká konsolidační agentura, Česká tisková kancelář aj.

4.2 Údaje zapisované do obchodního rejstříku 4.2.1 Obecně zapisované údaje Z definice obchodního rejstříku vyplývá, že se do něj zapisují údaje o podnikatelích stanovené zákonem.42 Tyto údaje slouží k jednoznačné identifikaci podnikatele, dávají např. informace o předmětu činnosti, osobách, které jsou za podnikatele oprávněny jednat, podílu společníků na obchodní společnosti apod. Obchodní zákoník neřadí veškeré zapisované údaje systematicky do jednoho ustanovení, ovšem výčet obecných údajů, jejichž obligatorní zápis zákon předpokládá, obsahuje § 35 tohoto zákona. Do obchodního rejstříku se tedy zapisují: -

obchodní firma

-

sídlo (u právnických osob), bydliště (u fyzických osob, příp. i místo podnikání, pokud se liší od bydliště)

-

předmět podnikání (činnosti)

-

právní forma právnické osoby

-

rodné číslo, příp. datum narození fyzické osoby (datum narození se uvádí v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno)

-

identifikační číslo (podnikateli ho přidělí rejstříkový soud při prvním zápisu do obchodního rejstříku)

-

jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby (nebo jeho členem)

-

pokud je statutárním orgánem (nebo jeho členem) právnická osoba, zapisuje se také jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo členem

40

Srv. § 1 odst. 1 a § 10 zákona č. 21/1992 sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 166. 42 Srv. §27 odst. 1 ObchZ. 41

11

-

způsob, kterým statutární orgán jménem právnické osoby jedná

-

den vzniku a zániku funkce statutárního orgánu

-

jméno, bydliště a způsob jednání prokuristy

-

u právnické osoby identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno

-

další skutečnosti stanovené zvláštním právním předpisem.

Zákon ve výše uvedeném výčtu zapisovaných údajů nezmiňuje den zápisu určité skutečnosti do rejstříku, také ten se, stejně jako den změny nebo výmazu této skutečnosti, do obchodního rejstříku zapisuje.43 4.2.2 Další zapisované údaje Zatímco obecné údaje se v zásadě týkají všech zapisovaných subjektů, další údaje se zapisují především u obchodních společností a jejich jednotlivých právních forem. Obchodní zákoník44 vyžaduje u obchodních společností mj. zápis jména a bydliště nebo obchodní firmy a sídla společníků; u komanditní společnosti také údaj o tom, který ze společníků je komplementář a který komanditista; u společnosti s ručením omezeným i výši základního kapitálu, výši vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení, výši podílu každého společníka; u akciové společnosti výši základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, formu, podobu a jmenovitou hodnotu akcií aj. Do obchodního rejstříku se rovněž zapíší údaje o odštěpném závodu nebo organizační složce podniku, dále pak údaje spojené s fúzí právnických osob, převodem jmění na společníka, rozdělením nebo změnou právní formy právnické osoby. Rovněž zrušení právnické osoby, vstup do likvidace, údaje o osobě likvidátora, zahájení insolvenčního řízení, ukončení likvidace nebo právní důvod výmazu podnikatele podléhají jsou informace, které lze z výpisu z obchodního rejstříku zjistit.45 Zákon též stanoví povinně zapisované údaje zahraniční právnické osoby a organizační složky jejího podniku.46

43

Právě datum zápisu, resp. výmazu určité skutečnosti z obchodního rejstříku může být v obchodním styku rozhodující, proto je pro podnikatele důležitá možnost zjistit rychle prostřednictvím internetového portálu Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz např. údaje o obchodním partnerovi i za několik předchozích let, a to při otevření odkazu „Úplný výpis“, který je k dispozici u každého zapsaného subjektu vedle odkazů „Výpis platných“ a „Sbírka listin“. 44 Srv. § 36-38h ObchZ. 45 Srv. § 38g ObchZ. 46 Srv. § 38h ObchZ.

12

4.3 Zápisy do obchodního rejstříku a jejich účinky47 Pro podnikatelský subjekt a jeho jednání v obchodním styku je velice důležitá informace, zda právní skutečnost, kterou subjekt zapisuje do obchodního rejstříku, teprve tímto zápisem vzniká (resp. se mění nebo zaniká), anebo nastala již dříve a zápis do obchodního rejstříku takovou právní skutečnost pouze deklaruje. Podle toho, zda zápis účinky sám zakládá (konstituuje) nebo, jak bylo řečeno výše, pouze ohlašuje (deklaruje), se rozlišují dva druhy zápisů do obchodního rejstříku: zápisy konstitutivní a deklaratorní. Zákon stanoví, v jakých případech se jedná o konstitutivní zápis. 48 4.3.1 Konstitutivní zápisy Zápisy, u nichž je účinnost právního jednání vázána na zápis do obchodního rejstříku, jsou nazývány jako zápisy konstitutivní (právotvorné). „Jinými slovy, právní jednání, které strany završí, je platné, ale jeho účinky se odkládají až na okamžik jeho seznatelnosti veřejností.“49 Přímým důsledkem takových zápisů je vznik, změna nebo zánik určité právní skutečnosti. Konstitutivními zápisy jsou dle obchodního zákoníku mj.: -

prvozápis obchodní společnosti/družstva do rejstříku,

-

výmaz právnické osoby z rejstříku,

-

zápis obchodní firmy,

-

zápis prokury a prokuristy,50

-

zápis zvýšení/snížení základního kapitálu,

-

zápisy týkající se přeměn společností apod.

Z uvedeného výčtu je zřejmé, že se většinou jedná o zásadní události, ke kterým dochází během existence společnosti, a proto zákon odkládá jejich účinek až do chvíle zápisu do veřejného seznamu, tj. obchodního rejstříku.

47

K problematice účinků zápisu do obchodního rejstříku podrobně viz Holejšovský J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 60. 48 Srv. např. §62 odst.1 ObchZ.: „Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku.“ Stejně tak je tomu i při zániku obchodní společnosti, ke kterému dochází až ke dni výmazu z obchodního rejstříku (§68 odst. 1 ObchZ.). Právě vznik a zánik obchodní společnosti jsou typickými konstitutivními zápisy a je třeba oba tyto pojmy odlišovat od pojmů založení a zrušení obchodní společnosti. 49 Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 162. 50 Naopak výmaz prokuristy je pouze deklaratorním zápisem, srv. § 14 odst. 6 ObchZ., který hovoří pouze o udělení prokury : „Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku.“

13

4.3.2 Deklaratorní zápisy Některé právní skutečnosti nastávají bez ohledu na zápis do obchodního rejstříku. Zápisem se de facto pouze oznamuje a zveřejňuje již proběhnuvší událost. K zápisům tohoto druhu (deklaratorním zápisům) se mj. řadí: -

zápis změny v osobě statutárního orgánu51

-

zápis změny v osobě společníka

-

zápis změny sídla právnické osoby

-

zápis změny bydliště u fyzických osob, statutárních orgánů právnických osob apod.

Přestože se jedná o události, jejichž účinky nastávají nezávisle na zápisu do obchodního rejstříku, je třeba, aby takové právní skutečnosti byly co nejdříve dány na vědomí třetím osobám, aby tedy např. společnost s ručením omezeným podala návrh na zápis změny v osobě jednatele bez zbytečného odkladu poté, co došlo k jeho jmenování.52 „Platí totiž zásada vyjádřená v ust. § 29 odst. 1 obch. zák., že ten, jehož se zápis v obchodním rejstříku týká, nemůže namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti, proti, tomu, kdo jedná v důvěře v takový zápis, tj. tomu, kdo předpokládá, že zápis je správný.“53

51

V případě prvozápisu obchodní společnosti vzniká logicky funkce jednatele až zápisem obchodní společnosti do obchodního rejstříku, tedy až v okamžiku vzniku společnosti. 52 Srv. §32 odst. 3 ObchZ.: „Návrh na zápis zapisovaných údajů musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.“ 53 Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s.12.

14

5. Rejstříkové řízení z pohledu praktického Jako řízení ve věcech obchodního rejstříku lze označit soubor pravidel, kterými se řídí účastníci tohoto řízení a rejstříkový soud v průběhu celého procesu od podání návrhu až po zápis určité právní skutečnosti do rejstříku. Rejstříkové řízení je upraveno především v občanském soudním řádu54, ale ani obchodní zákoník neobsahuje pouze hmotněprávní úpravu obchodního rejstříku, jeho § 31 a násl. jsou ve vztahu k rejstříkovému řízení ustanovení procesní povahy a upravují okruh způsobilých navrhovatelů, způsob podání návrhu, podobu návrhu apod. Rejstříkové řízení je speciálním typem občanského soudního řízení, zároveň je řízením nesporným, jeho účastníkem je pouze navrhovatel (příp. další osoby, o nichž tak stanoví zákon), v řízení není žádná sporná strana. Zásadní změny55 zaznamenalo řízení ve věcech obchodního rejstříku v roce 2005, a to na základě „rejstříkové novely“56. Především došlo ke zjednodušení řízení, rejstříkový soud v první fázi posuzuje návrh z hlediska formálního, tedy jeho úplnost, srozumitelnost, určitost a také to, zda byl podán oprávněnou osobou. Pokud shledá nedostatky, vyzve soud k odstranění vad, resp. doplnění návrhu, poté je zahájen částečný materiální přezkum návrhu, jehož cílem je ověřit, zda listiny přiložené k návrhu dostatečně dokládají údaje, jejichž zápis je navrhován. Soud ale tento přezkum „nečiní v situaci, mají-li navrhované skutečnosti podklad v (dobrovolně nebo povinně) přiloženém notářském zápisu [...] a je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení zapisovaný podnikatel.“57 V následujícím textu bude proveden prakticky zaměřený rozbor jednotlivých kroků, které musí podnikatel učinit v rejstříkovém řízení, a který vychází ze zkušenosti autorky se zápisy do obchodního rejstříku.

5.1 Zahájení řízení Zákon stanoví, že rejstříkové řízení se zahajuje na návrh, v případě, že má být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze zahájit řízení i bez návrhu.58

54

Srv. § 200a – 200de zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. K přehledu změn v rejstříkovém řízení v důsledku přijetí „rejstříkové novely“ srv. Hlavsa, P. K úpravě řízení ve věcech obchodního rejstříku, Obchodní právo, 2005, č. 10, s. 2-12. 56 Zákon č. 216/2005 Sb., kterým byla s účinností od 1.7.2005 přijata novela obchodního zákoníku. 57 Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 171. 58 Srv. § 200b odst. 1 o.s..ř. 55

15

5.1.1 Zahájení řízení bez návrhu Možnost soudu zahájit řízení i bez návrhu a napravovat tak nesoulad mezi zapsanými údaji a skutečným stavem vychází z hlavního účelu, pro který je obchodní rejstřík veden – je to veřejný seznam, který má poskytovat údaje o podnikatelích a je tedy také nutné, aby tyto údaje byly aktuální. Soud tak může zahájit řízení bez návrhu v případě deklaratorních zápisů. Na nesoulad mezi zapsanými údaji a skutečným stavem může upozornit kdokoli, kdo se o něm dozví, soudům a správním orgánům tuto povinnost ukládá zákon.59 Osoba, která na nesoulad upozornila, není účastníkem rejstříkového řízení. Spolu s podnětem na zahájení řízení je též žádoucí předložit soudu listiny, které dokládají skutečnost, jejíž zápis bude předmětem řízení. Je třeba ještě upozornit na to, že je na rozhodnutí soudu, zda řízení zahájí. Pokud se tak stane, soud zahájí toto řízení usnesením, proti kterému se nelze odvolat.60 Jedním z nejčastějších podnětů na zahájení rejstříkového řízení bývá např. situace, kdy má podnikatel – právnická osoba v rejstříku zapsáno sídlo, ve kterém fakticky nesídlí (podnikateli nelze doručit poštu, nelze jej kontaktovat ani prostřednictvím statutárních orgánů apod.). Údaj o sídle je ale jedním ze základních identifikačních údajů o podnikateli, proto „musí zůstat zapsáno sídlo fiktivní přesto, že takový zápis neodpovídá skutečnosti“.61 Pro (bývalé) obchodní partnery, úřady, soudy a další subjekty je totiž nutné, aby byla zachována možnost doručovat poštovní zásilky (a to alespoň náhradním způsobem62). 5.1.2 Zahájení řízení na návrh V praxi rejstříkového soudu je většina řízení zahájena na návrh. Dnem zahájení řízení je den, který byl návrh doručen soudu.63 Navrhovatel může v návrhu žádat o to, aby byl podnikatel do obchodního rejstříku zapsán, případně byla zapsána změna v údajích o podnikateli (např. změna v osobě jednatele, prokuristy, sídla obchodní společnosti apod.). V neposlední řadě může návrh směřovat k výmazu podnikatele z obchodního rejstříku. Tzv. „rejstříková novela“64 přinesla formalizaci návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Zatímco před zmíněnou novelizací obchodního zákoníku rovněž existovaly v odborné literatuře vzory návrhů na zápis, které ovšem nebyly závazné, s účinností od 1.7.2005 lze návrh na zápis zásadně podat pouze na předepsaném formuláři.65 Vzory formulářů jsou pro podnikatele dostupné na portálu Ministerstva spravedlnosti (spolu 59

Srv. §200 b odst. 3. o.s.ř. Srv. §202 odst. 1, písm. c. o.s.ř. 61 Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s.45. 62 Srv. např. § 47 o.s.ř., který upravuje doručování právnickým osobám v občanském soudním řízení. 63 Srv. § 82 odst.1 o.s.ř. : „Řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení nebo kdy bylo vydáno usnesení, podle něhož se řízení zahajuje bez návrhu.“ 64 Zákon č. 216/2005 Sb., kterým byla přijata novela obchodního zákoníku s účinností k 1.7.2005. 65 Srv. § 32 odst. 1 ObchZ. 60

16

s pokyny k jejich vyplnění, které podnikatelům v praxi významně pomáhají)66, jejich podoba je závazně stanovena vyhláškou téhož ministerstva.67 Vyhláška obsahuje nejen formuláře, ale rovněž přehled příloh, které se k jednotlivým dokumentům přikládají.68 Otázkou je, zda je přehled příloh úplný, zda tedy nemohou nastat situace, kdy si soud pro doložení skutečnosti, která je předmětem návrhu na zápis, vyžádá další listinné důkazy.69 Povinnost podat návrh na zápis na závazném formuláři se nevztahuje na řízení, která se týkají státních podniků, právnických osob veřejného práva zřízených zvláštním právním předpisem a na případy, kdy se zápis provádí nebo mění z úřední povinnosti.70 Z úřední povinnosti soud zapisuje např. údaje o zrušení a likvidaci společnosti, pokud o zrušení společnosti bylo rozhodnuto soudem. Závazných formulářů pro podání návrhu na zápis je celkem 14, subjekty zapisované do jiných rejstříků (než obchodního) vedených soudem, jako jsou nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a společenství vlastníků jednotek, povinnost podávat návrh na formuláři nemají. Jedná se o následující typy formulářů: -

akciová společnost

-

družstvo

-

evropské zájmové hosp. sdružení

-

fyzická osoba

-

komanditní společnost

-

odštěpný závod

-

org. složka podniku zahr. osoby

-

příspěvková organizace

-

společnost s ručením omezeným

-

veřejná obchodní společnost

-

evropská družstevní společnost

-

evropská společnost

-

cizí práv. osoba, která přenesla sídlo na území ČR

-

ostatní právní formy společnosti (např. komory, burzy aj.)

-

společný formulář pro výmaz z rejstříku

Srv. Formuláře a tiskopisy pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku [citováno 28.března 2008]. Dostupný z http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2452&d=15231. Návod na vyplnění formuláře je vždy uveden v souboru ve formátu pdf vedle příslušného formuláře pro určitý typ obchodní společnosti [citováno 28.března2008]. Dostupný z http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=47038. 67 Vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. 68 U každého typu formuláře je soubor s přehledem příloh, např. u formuláře pro společnost s ručením omezeným, je soubor typu Word s názvem „Přehled příloh k formuláři č. 9 společnost s ručením omezeným“ [citováno 28.března2008]. Dostupný z http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=47038. 69 Srv. Bartošíková, M. In Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 85. 70 Srv. § 32 odst. 5 ObchZ. 66

17

-

žádost o cizojazyčný výpis

-

dodatkový list

5.2 Náležitosti návrhu71 5.2.1 Podoba a jazyk návrhu Na základě zákona lze návrh na zápis do obchodního rejstříku podat v listinné nebo elektronické podobě, obdobně to platí také pro dokládání listin prokazujících skutečnosti uvedené v návrhu a listin zakládaných do sbírky listin.72 V případě elektronického podání je třeba rozlišovat dvě formy takového podání – podání v elektronické podobě bez elektronického podpisu a podání, které tímto podpisem opatřeno je.73 Pokud je soudu doručeno jakékoli podání v elektronické podobě, které není opatřeno elektronickým podpisem, což zákon umožňuje74, je nutné takové podání v třídenní lhůtě doplnit předložením originálu, příp. stejnopisu.75 Návrh na zápis v elektronické podobě, který je opatřen elektronickým podpisem dle zvláštního právního předpisu, lze chápat jako návrh rovnocenný návrhu v listinné podobě s vlastnoručním podpisem. V případě listinné podoby obchodní zákoník ovšem stanoví povinnost podávat návrh na zápis na formuláři opatřený úředně ověřeným podpisem.76 Pokud zároveň tento zákon umožňuje podat návrh v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem, pak lze dovodit, že takový podpis má platnost podpisu nejen vlastnoručního, ale také úředně ověřeného.77 Vedle samotného návrhu na zápis lze dle zákona v elektronické podobě předložit soudu i listiny, které dokládají skutečnosti uvedené v návrhu. Rejstříkové soudy ovšem vyžadují tyto listiny často v originále nebo ověřené kopii, proto není možné předložit je soudu pouze v podobě elektronické (např. převedené scannerem do formátu Portable Document Format- pdf) současně s návrhem na zápis, který je opatřen elektronickým podpisem. Ze zkušenosti autorky při podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku (konkrétně u Městského soudu v Praze) vyplývá, že listiny v elektronické podobě nejsou pro rejstříkový

71

Návrhem na zápis je v této práci ve smyslu legislativní zkratky rozuměn i návrh na zápis změny nebo výmaz zapsaných údajů. 72 Srv. § 33 odst.1 ObchZ. 73 Jedná se o návrhy opatřené uznávaným elektronickým podpisem podle zákona č. č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. 74 Srv. § 42 odst. 1 o.s.ř., dle kterého je možné učinit podání soudu písemně, ústně do protokolu , v elektronické podobě nebo telefaxem. Možnost ústního podání je dále v § 42 odst. 1 omezena pouze na některá podání, jako např. návrh na zahájení řízení o povolení uzavřít manželství, o určení a popření rodičovství aj. 75 Srv. § 42 odst. 3. o.s.ř. Toto ustanovení určuje třídenní lhůtu pro doplnění podání ve věci samé, které bylo učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, a to předložením originálu tohoto podání, případně písemným podáním shodného znění. Je třeba poznamenat, že toto ustanovení je obecnou úpravou pro podání v civilním řízení, netýká se tedy pouze podání ve věcech obchodního rejstříku. 76 Srv. § 32 odst. 1 ObchZ. 77 Srv. Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 63.

18

soud ve většině případů dostačující. Zpravidla musí podnikatel i při podání elektronického návrhu na zápis doručit soudu potřebné listiny soudu osobně nebo poštou.78 Novela obchodního zákoníku s účinností od 1.3.2008 doplnila §33 tohoto zákona o odstavec 5, který upravuje jazyk návrhu na zápis a jazyk zápisu v obchodním rejstříku.79 Návrh na zápis se dle znění nového ustanovení předkládá a zápis do obchodního rejstříku provádí v českém jazyce, navrhovatel může ale soud požádat o zápis v jakémkoli cizím jazyce a soud této žádosti vyhoví, pokud je k návrhu přiložen úředně ověřený zápis znění návrhu do cizího jazyka. Předkládání listin v cizím jazyce bylo upraveno obchodním zákoníkem již před zmíněnou novelou, která příslušná ustanovení doplnila o přesnější výčet listin, u kterých soud, pokud jsou vyhotoveny v cizím jazyce, může žádat o současné předložení překladu (resp. úředně ověřeného překladu) do jazyka českého. 80 Dle názoru autorky je pro podnikatele výše uvedená nová možnost nechat zapsat společnost do obchodního rejstříku nejen v českém jazyce jistě výhodou, např. pro obchodní společnosti, jejichž společníkem či mateřskou společností je zahraniční obchodní společnost, příp. ve styku se zahraničními obchodními partnery apod. 5.2.2 Výčet náležitostí návrhu na zápis Právní úpravu návrhu na zápis do obchodního rejstříku nenalezneme pouze v jednom právním předpise. Jak již bylo zmíněno81, některá ustanovení procesní povahy ve věcech obchodního rejstříku upravuje také obchodní zákoník. Základ právní úpravy (nejen) rejstříkového řízení ale obsahuje občanský soudní řád.82 Obecné náležitosti pro jakékoli podání, které je určené soudu a kterým se zahajuje soudní řízení (tj. i pro podání určené rejstříkovému soudu, kterým se zahajuje řízení o návrhu na zápis do obchodního rejstříku), jsou vymezeny v § 42 odst. 4 o.s.ř. (náležitosti jakéhokoli podání soudu) a § 79 odst. 1 o.s.ř. (náležitosti podání, kterým se zahajuje soudní řízení). Pro stanovení náležitostí návrhu je třeba dále vzít v úvahu také specifickou úpravu řízení ve věcech obchodního rejstříku83 a vyhlášku závazně stanovující podobu formulářů, na nichž se návrhy podávají.84 Pro praxi při podávání návrhů na zápis lze tedy shrnout následující náležitosti jako zásadní:

78

Stejný názor viz Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 63. Srv. § 33 odst. 5 ObchZ. Jazyk návrhu na zápis do obchodního rejstříku dosud v zákoně upraven nebyl, pouze § 38k odst. 3 a násl. stanovil, v jakých jazycích a za jakých podmínek mohly být soudu předkládány listiny doplňující návrh. 80 Srv. § 38k odst. 3 a násl. 81 Srv. s. 14. 82 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 83 Tamtéž. § 200c a §200d. 84 Vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. 79

19

-

návrh je podáván na závazném formuláři (u subjektů, které se zapisují do obchodního rejstříku, netýká se subjektů zapisujících se do jiného rejstříku vedeného soudem, např. nadace85, dále se tato povinnost nevztahuje na subjekty uvedené v §32 odst. 5 obchodního zákoníku;

-

v návrhu je uveden rejstříkový soud, ke kterému se návrh podává86 ( místní příslušnost určuje § 200a odst.1 o.s.ř.);

-

přesné určení navrhovatele;

-

řádné označení subjektu, jehož se návrh týká (podnikatel);

-

vymezení údajů, které mají být do rejstříku zapsány nebo z něj vymazány

-

k návrhu jsou připojeny všechny listiny, kterými se dokládají skutečnosti, jejichž zápis do rejstříku má být proveden;

-

je připojen souhlas fyzických se zápisem do obchodního rejstříku (týká se osob, které se zapisují v rámci podnikatele);87

-

návrh je datován;

-

podpis na návrhu je úředně ověřen;

-

jednotlivé strany návrhu jsou očíslovány.

Obecně lze ze zkušenosti autorky s vyplňováním formulářů v elektronické podobě říci, že některé z výše uvedených náležitostí speciální program provede automaticky (např. očíslování stran), příp. usnadňuje práci s formulářem tím, že sám vyplní adresu soudu (po zvolení místně příslušného soudu v rolovací nabídce).88 Nejdůležitější náležitosti, tedy údaj o navrhovateli, příp. subjektu, jehož se návrh týká, rovněž i listiny, které je třeba k návrhu připojit, ovšem zůstávají zcela na podnikateli, resp. osobě, která za něj návrh podává, a proto je nezbytné věnovat právě těmto, ale i dalším náležitostem věnovat zvýšenou pozornost. 85

Pro tyto subjekty totiž nebyly vytvořeny speciální formuláře a Příloha č. 12 vyhlášky č. 250/2005 Sb. určená pro ostatní právní formy je pro takové subjekty prakticky nepoužitelná. 86 Z hlediska věcné příslušnosti rozhoduje ve věcech obchodního rejstříku vždy krajský soud, srv. §39odst.1zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska funkční příslušnosti je prvostupňovým soudem příslušný soud krajský, odvolacím soudem soudy vrchní (Praha, Olomouc), o dovolání pak rozhoduje Nejvyšší soud ČR se sídlem v Brně. 87 K tématu souhlasu fyzických osob se zápisem blíže srv. Bartošíková, M. K podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku po „rejstříkové“ novele, Obchodní právo, 2006, č. 2, s. 5-6. 88 V elektronické podobě lze formuláře vyplnit prostřednictvím speciálního programu: „Ministerstvo spravedlnosti připravilo formuláře ve formátu ZFO pro zápis do obchodního rejstříku s využitím prostředku 602XML Filler od firmy Software602 a.s. Tento programový prostředek umožňuje off-line vyplňování formuláře a díky tomu uživatelům přináší větší klid a soustředění na práci. Formulář je možné uložit na disk v průběhu vyplňování a znovu otevřít pro dokončení vyplňování a odeslání dat. Konečnou verzi formuláře lze uložit do formátu PDF a případně elektronicky podepsat.“ [citováno 31.března 2008]. Dostupný z http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=47038.

20

5.3 Účastníci řízení Dle občanského soudního řádu jsou účastníky rejstříkového řízení: -

osoba, která podala návrh, k němuž je oprávněna podle zvláštního právního předpisu (tj. navrhovatel, fyzická nebo právnická osoba, která návrh podala)

-

podnikatel (tj. subjekt, jehož se zápis do obchodního rejstříku týká).89

Ustanovení pro obecné zahájení řízení bez návrhu se pro rejstříkové řízení neuplatní, tzn., že účastníky rejstříkového řízení nejsou ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno.90 Osoby, které jsou k podání návrhu oprávněny dle zvláštního právního předpisu, jsou osoby stanovené obchodním zákoníkem: „Návrh na zápis nebo změnu anebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku (dále jen "návrh na zápis") může podat pouze osoba uvedená v § 34, případně osoba, o které tak stanoví zákon.“91 Osoby dle § 34 obchodního zákoníku pak mají povinnost podat návrh na zápis do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Kromě osob dle § 34 zmiňuje § 31 odst.1 obchodního zákoníku jako navrhovatele osoby, o nichž tak stanoví zákon. Zákonodárce zde pamatuje na situace, kdy se podává návrh na první zápis určitého typu obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Tento návrh na „prvozápis“ obchodní společnosti totiž nepodává osoba uvedená v § 34, ale osoba uvedená v příslušném speciálním ustanovení obchodního rejstříku pro daný typ obchodní společnosti, tj. ona zmiňovaná osoba, o níž tak stanoví zákon.92 Příkladem takového speciálního ustanovení může být § 78 odst. 2 obchodního zákoníku, na základě kterého návrh na zápis veřejné obchodní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva.93

89

Srv. § 200c odst.1 o.s.ř. Srv. § 94 odst.1 o.s.ř. 91 Srv. § 31 odst.1 ObchZ. Toto ustanovení odkazuje na §34 ObchZ., ten obsahuje výčet subjektů, které se zapisují do obchodního rejstříku. 92 K vývoji dikce ustanovení § 31 odst. 1 ObchZ. v období tzv. „rejstříkové“ novely obchodního zákoníku více srv. Bartošíková, M. K podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku po „rejstříkové“ novele, Obchodní právo, 2006, č. 2, s. 2-3. 93 Srv. Štenglová, I. Obchodní rejstřík po novele. Praha: ASPI, 2005, s. 163. Autorka se vyjadřuje právě k formulaci § 78 odst. 2 ObchZ tímto způsobem: „I když formulace, podle které návrh podepisují (nikoli podávají) všichni společníci není nejšťastnější, systematickým a logickým výkladem v kontextu s dále uvedenými ustanoveními obchodního zákoníku lze dovodit, že osoby, které návrh podepisují, jej také podávají a soudní praxe v tomto směru nikdy neměla pochyb. 90

21

V případě, že osoby dle § 31 odst.1 obchodního zákoníku nesplní svoji povinnost podat návrh na zápis bez zbytečného odkladu94, a to ani v dodatečné lhůtě 15 dnů, mohou návrh na zápis podat osoby, které na něm doloží právní zájem a k návrhu přiloží předepsané listiny.95 Může se v praxi jednat např. o situaci, kdy byl jednatel společnosti s ručením omezeným odvolán ze své funkce, společnost ale nepodala návrh na výmaz jednatele z obchodního rejstříku. Nyní už bývalý jednatel obchodní společnosti podá tedy sám návrh na výmaz a stane se navrhovatelem v tomto rejstříkovém řízení, druhým účastníkem řízení bude společnost (podnikatel). Ovšem v případě, že by návrh na výmaz podala bez zbytečného odkladu po odvolání společnost, bývalý jednatel by nebyl účastníkem tohoto rejstříkového řízení. V praktickém životě podnikatele je v naprosté většině návrhů na zápis navrhovatel totožný s podnikatelem, z čehož vyplývá, že pokud návrh podává podnikatel, je také pouze on sám účastníkem rejstříkového řízení.

5.4 Rozhodnutí v rejstříkovém řízení V rejstříkovém řízení může příslušný rejstříkový soud rozhodnout buď provedením zápisu, tj. bez vydání rozhodnutí, anebo usnesením. Možnost soudu rozhodnout „bez vydání rozhodnutí“ přinesla tzv. „rejstříková“ novela obchodního zákoníku s účinností od 1.7.2005. V praxi pak tato možnost znamená značné zrychlení celého procesu u některých zapisovaných skutečností. 5.4.1 Provedení zápisu Tento způsob rozhodnutí soudu v praxi znamená, že soud bez vydání rozhodnutí provede zápis do obchodního rejstříku a údaje, jejichž zápis nebo změna se navrhuje, uloží přímo do databáze obchodního rejstříku. O provedení zápisu pak soud vyrozumí navrhovatele zasláním aktuálního výpisu z obchodního rejstříku, a to do 3 dnů ode dne provedení zápisu.96 Takový výpis z obchodního rejstříku není soudem zpoplatněn. Provedením zápisu do rejstříku (ale též usnesením) vyhoví soud takovému návrhu, který je bez vad, tzn., že je podán oprávněnou osobou, obsahuje všechny náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, je srozumitelný a určitý a jsou k němu připojeny všechny listiny dokládající skutečnosti, které jsou předmětem návrhu na zápis. Občanský soudní řád v

94

Ke lhůtě „bez zbytečného odkladu“ srv. Plíva, S. In Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 95. 95 Srv. §31 odst.2 ObchZ. 96 Srv. Havel B. In Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 171.

22

§ 200da odst. 3 a 4 ovšem přesně vymezuje okruh subjektů a druhu návrhů na zápis, u kterých soud pouhým provedením zápisu může rozhodnout: -

u skutečností, které se do rejstříku podle zvláštního právního předpisu zapisují na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu;97

-

pouze u subjektů, které mají povinnost podávat návrh na zápis na formuláři (u ostatních subjektů, i kdyby druh zápisu jinak splňoval podmínky pro pouhé provedení zápisu, bude soud rozhodovat usnesením98);

-

u výše uvedených subjektů soud takto rozhodne v případě deklaratorních zápisů, příp. zápisů jiných skutečností, pokud mají podklad v přiloženém notářském zápisu; a to pouze pokud je navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, jehož se zápis týká.99

Návrh ovšem nelze například provést bez usnesení, pokud podnikatel žádá o zápis dané skutečnosti k určitému datu.100 I při splnění všech výše uvedených podmínek bude o návrhu rozhodnuto usnesením. 5.4.2 Usnesení Usnesením soud rozhodne ve všech ostatních případech, ať už návrhu vyhoví, příp. jej odmítne nebo zamítne. Pokud soud rozhoduje usnesením, ve kterém návrhu vyhoví, je povinen provést zápis změn do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu poté, co usnesení nabylo právní moci.101 Právní moci nabývá usnesení uplynutím lhůty 15 dnů, ve které je možné podat odvolání. Typickým příkladem pro rozhodnutí soudu usnesením jsou prvozápisy obchodních společností. Jedná se totiž o skutečnosti navrhované k zápisu, jejichž platnost a účinnost nastává až zápisem do rejstříku.102 Zároveň není v tomto případě navrhovatelem podnikatel, ale osoby, o nichž to stanoví obchodní zákoník. Soud odmítne návrh usnesením v případech taxativně vymezených v § 200d odst.1 občanského soudního řádu (mj. pokud je návrh nesrozumitelný a neurčitý, není podán

97

Srv. § 200da odst.2 o.s.ř. Srv. § 200da odst.5 o.s.ř. 99 Srv. § 200da odst. 3 a násl. o.s.ř. 100 Formuláře pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku totiž v části č. VI (Datum provedení zápisu) dávají navrhovateli možnost zvolit si, zda chce skutečnosti uvedené v návrhu zapsat v zákonem stanovené lhůtě nebo k určitému dni. Srv. Formuláře pro zápis do obchodního rejstříku [citováno 31.března 2008]. Dostupný z http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=47038. 101 Srv. § 200dc odst.2 o.s.ř. 102 Srv. §22da odst.4 o.s.ř. 98

23

způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem atd.).103 Do 3 dnů od dojití návrhu soud vydá usnesení, ve kterém vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu, příp. doplnění chybějících listin, není ovšem dle zákona možné navrhovatele vyzývat opakovaně.104 Zamítnutí návrhu na zápis může nastat, pokud skutečnosti, které mají být do rejstříku zapsány, nevyplývají z přiložených listin, případně tehdy, pokud je navrhovaná obchodní firma zaměnitelná s jinou již existující obchodní firmou nebo je klamavá.105 „Jestliže soud návrh zamítl, je zjevné, že se zabýval podstatou návrhu, tj. souladem návrhu s hmotným právem, V tom spočívá rozdíl mezi zamítnutím a odmítnutím návrhu. Návrh je odmítán tehdy, kdy není podán ‚formálně‘ správně, tedy se všemi náležitostmi vyplývajícími z procesních předpisů.“106 Z praktického hlediska lze doporučit, aby si navrhovatel vždy zjistil spisovou značku, která je návrhu přidělena (přiděluje se přímo na podatelně – při osobním podání lze tedy zjistit ihned při podání). Následně se pak navrhovatel může přímo na příslušné kanceláři rejstříkového soudu informovat, zda je návrh v pořádku, resp. zda již bylo vydáno usnesení. Takto lze ušetřit mnoho času např. v případě, že se navrhovatel dohodne se soudem, že si usnesení (namísto zdlouhavého doručování poštou) vyzvedne přímo u soudu tzv. krátkou cestou a ihned se při té příležitosti vzdá do protokolu práva na odvolání proti němu – takto lze ušetřit jak dobu jinak nutnou k doručování poštou, tak dobu, po níž by rejstříkový soud čekal na marné uplynutí odvolací lhůty. 5.4.3 Lhůty a poplatky v rejstříkovém řízení Pro podnikatele jsou v rámci rejstříkového řízení důležité následující lhůty pro rozhodnutí soudu: -

3 pracovní dny pro výzvu k odstranění případných vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin (dle § 200d odst.3 o.s.ř.)

-

5 pracovních dnů k provedení zápisu nebo rozhodnutí soudu usnesením (viz § 200 db odst.1 o.s.ř., stanoví rovněž prodloužení této lhůty v některých případech na 15 dnů)

Obecně je třeba zmínit, že lhůty pro rozhodnutí, zápis nebo výzvu soudu, běží pouze v pracovních dnech a začínají běžet vždy až ode dne následujícího po dni, v němž nastala

103

Srv. též § 200d odst. 2 o.s.ř., který stanoví podmínky, za kterých neplatí ustanovení odstavce 1 (mj. návrh na zápis soud neodmítne, pokud listina nebyla připojena k návrhu proto, že se podle práva, kterým se řídí zapisovaná zahraniční osoba, nevydává). 104 Srv. § 200d odst.3 o.s.ř. 105 Srv. § 200da odst.1 o.s.ř. 106 Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 79.

24

skutečnost určující dle zákona počátek běhu lhůty.107 Lhůta 5 pracovních dnů dle § 200 db odst.1 o.s.ř. tak začne běžet až v okamžiku, kdy bylo soudu doručeno podání, jímž byly odstraněny vady, příp. doplněny chybějící listiny.108 Občanský soudní řád také v § 200db odst.3 upravuje tzv. „fikci zápisu“. Pokud soud nedodrží výše uvedenou lhůtu 5 (resp. 15) pracovních dnů a nerozhodne o návrhu, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Zároveň je dle téhož ustanovení povinností soudu do 2 dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje za provedený, promítnout do obchodního rejstříku. Výše soudních poplatků v rejstříkovém řízení je stanovena sazebníkem, který je přílohou zákona o soudních poplatcích.109 Základní sazby jsou rozděleny do následujících skupin110: -

5.000,- Kč za prvozápis podnikatele do obchodního rejstříku,

-

3.000,- Kč za výmaz podnikatele,

-

1.000,- Kč za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele.

Poplatek se za návrh vybere pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti, která se týká podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, pokud nenahrazuje jinou skutečnost.111 Vzhledem k tomu, že dle zákona112 vzniká poplatková povinnost , jde-li o poplatek za řízení, podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, je třeba soudní poplatek za podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku uhradit v okamžiku podání návrhu prostřednictvím kolkové známky vylepené na první straně návrhu (formuláře pro návrh na zápis mají takové místo na první straně vyhrazeno). Nezaplacením poplatku nejen že je porušeno zmíněné zákonné ustanovení, ale dochází také k tomu, že se prodlužuje celé řízení a soud je zatěžován další korespondencí s navrhovatelem, kterého je nucen vyzvat k zaplacení poplatku. V neposlední řadě je třeba zmínit, že nezaplacením poplatku se odkládá počátek běhu lhůty, ve které má soud povinnost provést zápis do rejstříku nebo rozhodnout o návrhu usnesením.113

107

Srv. tamtéž, s. 83n. Srv. § 200d odst. 3 o.s.ř. 109 Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 110 Tamtéž, položka č.8 sazebníku k tomuto zákonu. 111 Srv. Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 69nn. Zde také blíže k poplatníkům a případné možnosti osvobození od soudního poplatku. 112 Srv. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 113 Srv. § 200 db odst. 2 o.s.ř. 108

25

6. Několik postřehů z praxe Ze zkušeností autorky se zápisy do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze vyplývá, že novela obchodního rejstříku s účinností k 1.7.2005114, přinesla celkové zefektivnění fungování obchodního rejstříku. Urychlila proces zápisů do obchodního rejstříku především stanovením závazných lhůt pro provedení zápisu soudem, resp. pro rozhodnutí soudu usnesením. Závazné lhůty také z praxe zápisů odstranily nežádoucí „praktiky“, kterými se dříve podnikatelé snažili dosáhnout rychlého vyřízení návrhu na zápis a které byly faktorem šedé ekonomiky. Kromě zavedení závazných lhůt měla k urychlení a také zjednodušení celého procesu zápisů pro podnikatele vést i formalizace podání návrhů na zápis vytvořením závazných formulářů, a zároveň možnost podat tyto formuláře v elektronické podobě. Zákonodárce měl snahu přimět podnikatele k podávání návrhů na zápis bez zbytečného odkladu (tak jak ukládá zákon) poté, co dojde ke skutečnosti, která má být do rejstříku zapsána. Formuláře a seznam příloh, které mají být k návrhu přiloženy, spolu s návodem na vyplnění formuláře, sice podnikateli usnadňují podání návrhu a snižují náklady na případnou právní pomoc, ne vždy se však bez ní obejde. Slabinou zůstává především seznam příloh pro zápisy u jednotlivých druhů formulářů, který není úplný a soud může požadovat i doložení listin, které v seznamu příloh uvedeny nejsou. Rovněž možnost podat návrh v elektronické podobě je značně omezena právě listinami, které se k návrhu přikládají. Nejčastěji je totiž k návrhu na zápis přikládán stejnopis notářského zápisu, který v elektronické podobě (např. soubor typu pdf) před soudem neobstojí a je tak nutné i v případě elektronického návrhu na zápis opatřeného uznávaným elektronickým podpisem doručit příslušnou listinu soudu osobně nebo poštou. V budoucí právní úpravě by tedy měla existovat možnost (upravená i v notářském řádu) získat u notáře plnohodnotný stejnopis notářského zápisu nejen v listinné, ale také elektronické podobě (např. ve formě „cizím zásahem“ nezměnitelného souboru, který bude možné pouze otevřít pro vytištění, příp. zaslat rejstříkovému soudu). Tzv. „rejstříková“ novela obchodního zákoníku také změnila charakter řízení před rejstříkovým soudem a výrazně zasáhla do činnosti soudů tím, že v rámci řízení ve věcech rejstříku byla minimalizováno nalézání práva („soudcovské rozhodování“) a celý proces ovládl tzv. registrační princip, který nahradil dosavadní věcný přezkum návrhu na zápis 114

Zákon č. 216/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

26

soudem. V souvislosti s tím se nabízí otázka (diskutovaná odbornou i laickou veřejností), zda agenda obchodního rejstříku tedy nepředstavuje pro soudnictví zbytečnou zátěž, která by mohla být převedena „na bedra“ jiného subjektu (srv. katastr nemovitostí nebo živnostenský rejstřík). Praxe ale ukazuje, že řízení ve věcech obchodního rejstříku probíhají bez průtahů, proto by zřejmě s návrhem na převedení odpovědnosti za vedení obchodního rejstříku na jiný subjekt musela přijít sama justice. Další oblastí, která se v praxi jeví jako problematická a není podnikateli přijímána zcela pozitivně, je zveřejňování údajů v obchodním rejstříku (v souladu se základním „posláním“ obchodního rejstříku jako veřejného seznamu, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích) na jedné a ochrana osobních údajů115 na druhé straně. Obchodní rejstřík např. zajišťuje veřejnou dostupnost rodného čísla zapsaných fyzických osob, ve sbírce listin jsou uveřejňovány podpisové vzory jednatelů obchodních společností apod. Také zveřejňování údajů o výsledcích hospodaření obchodní společnosti ve sbírce listin prostřednictvím účetní závěrky, zprávy auditora aj., se na straně statutárních orgánů, které za uložení do sbírky listin odpovídají, vždy nesetkává s kladnou odezvou. Autorka v praxi často naráží na to, že i přes upozornění na zákonnou povinnost tyto dokumenty do sbírky listin uložit, statutární orgán vědomě (a tedy na svoji zodpovědnost) zmiňovanou povinnost porušuje. Podnikatelé totiž zveřejněné údaje o výsledcích hospodaření vítají v okamžiku, kdy takto získávají informace o potenciálním obchodním partnerovi, neradi však tytéž informace o vlastní společnosti poskytují prostřednictvím obchodního rejstříku konkurenci. Na tomto místě je třeba zmínit novelu zákona o přestupcích, který k 1.3.2008 (v souvislosti s novelou obchodního zákoníku zmiňovanou v této práci) jako zcela nový přestupek na úseku podnikání zavedl právě porušování povinnosti podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku a povinnosti uložit listinu do sbírky listin. Za tento přestupek může správní orgán uložit pokutu 50 000 Kč a zákaz činnosti do 1 roku.116 Dále je třeba upozornit na to, že se podnikatel může dopustit nejen přestupku, ale i trestného činu, a to pokud by ohrozil nebo omezil na právech jiného tím, že by bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního

115

Vymezení pojmu osobních údajů a jejich ochrana je upravena zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 116 Srv. i k ostatním přestupkům na úseku podnikání § 24 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

27

rejstříku nebo by neuložil listinu do sbírky listin, ač by k tomu byl podle zákona nebo smlouvy (tedy i např. společenské smlouvy obchodní společnosti !) povinen.117 Vzhledem k tomu, že je řada návrhů na zápis podávána prostřednictvím zmocněnce na základě plné moci (ať již tzv. obecným zmocněncem nebo advokátem), je třeba upozornit na to, že podpis zmocnitele na takové plné moci musí být úředně ověřen, stejně jako podpis na poslední straně návrhu na zápis.

117

Srv. § 125 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

28

7. Závěr Proces zápisu do obchodního rejstříku v praktickém životě podnikatele zaznamenal radikální změnu po přijetí zákona č. 216/2005 Sb., kterým byl s účinností k 1.7.2005 novelizován obchodní zákoník, resp. právní úprava obchodního rejstříku. Pro činnost soudu v rejstříkovém řízení stanovila novela závazné lhůty pro provedení zápisu nebo rozhodnutí soudu usnesením, pro podnikatele pak zjednodušila podání návrhu na zápis stanovením povinnosti podat takový zápis na závazném formuláři. Po analýze aktuální právní úpravy obchodního rejstříku a na základě praktické zkušenosti autorky se zápisy do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, lze konstatovat závěr, že zmíněná novela přinesla v porovnání se stavem před přijetím novely skutečně výrazné zrychlení celého procesu zápisu do obchodního rejstříku. Prvotní problémy, které se po přijetí novely objevily v souvislosti s tím, že soudu nebylo umožněno, aby navrhovatele vyzval k odstranění vad návrhu a musel návrh (často na základě nepodstatného nedostatku návrhu) zcela zamítnout, zákonodárce odstranil další novelou obchodního rejstříku, kdy opět zavedl možnost soudu vyzvat navrhovatele k odstranění vad návrhu. Přestože byla novela dobrým startem pro zjednodušení a urychlení zápisů do obchodního rejstříku, z pohledu podnikatele jsou ještě v celém procesu nedostatky, které bude třeba ze strany zákonodárce vyřešit. Jedná se především o možnost podat návrh na zápis včetně listin v elektronické podobě, obrazně řečeno „z kanceláře“. Pro dosažení takového stavu bude třeba uvést v soulad právní úpravu obchodního rejstříku s notářským řádem a dát notářům možnost pořizovat stejnopisy notářských zápisů v elektronické podobě. Rovněž úhrada soudního poplatku formou tradičních kolků již ne vždy odpovídá praktickým potřebám podnikatelů a s rozvojem moderních technologií dostane zřejmě do budoucna více prostoru nejen bezhotovostní forma úhrady prostřednictvím bankovních převodů, ale zejména stále se více rozmáhající forma úhrady prostřednictvím SMS zpráv.

29

8. Zusammenfassung Der Prozess der Eintragung ins Handelsregister im praktischen Leben des Unternehmers hat eine radikale Veränderung nach der Annahme des Gesetzes Nr. 216/2005 Slg. verzeichnet, mit dem mit der Wirksamkeit zum 1.7.2005 das Handelsgesetzbuch, bzw. die rechtliche Regelung des Handelsregisters novelliert wurde. Für die Tätigkeit des Gerichtes im Handelsregisterverfahren hat die Novelle verbindliche Fristen für die Durchführung der Eintragung oder für die Gerichtsentscheidung durch den Beschluss bestimmt, für Unternehmer hat sie die Einreichung des Handelsregisterantrags dadurch vereinfacht, dass sie die Pflicht festgesetzt hat, einen solchen Antrag auf einem verbindlichen Formular einzureichen. Nach der Analyse der aktuellen rechtlichen Regelung des Handelsregisters und aufgrund der praktischen Erfahrung der Autorin mit Eintragungen ins Handelsregister, geführt vom Stadtgericht in Prag, kann man den Schluss ziehen, dass die genannte Novelle im Vergleich zum Stand vor der Annahme der Novelle, tatsächlich eine bedeutende Beschleunigung des ganzen Prozesses der Eintragung ins Handelsregister gebracht hat. Die anfänglichen Probleme, die nach der Annahme der Novelle erschienen sind, und zwar im Zusammenhang damit, dass es dem Gericht nicht ermöglicht wurde, den Antragsteller zur Beseitigung von Fehlern im Antrag aufzufordern, und das Gericht (oft aufgrund eines nebensächlichen Fehlers) den Antrag ganz ablehnen musste, hat der Gesetzgeber durch eine weitere Novelle des Handelsregisters beseitigt, wo er die Möglichkeit des Gerichtes, den Antragsteller zur Fehlerbeseitigung des Antrags aufzufordern, wieder eingeführt hat. Obwohl die Novelle einen guten Start für die Vereinfachung und Beschleunigung von Eintragungen ins Handelsregister dargestellt hat, aus der Sicht des Unternehmers gibt es im ganzen Prozess immer noch Mängel, die seitens des Gesetzgebers zu lösen sind. Es handelt sich vor allem um die Möglichkeit, den Eintragungsantrag einschl. aller Dokumente in elektronischer Form, besser gesagt „vom Büro aus“, einzureichen. Für das Erreichen eines solchen Zustands ist es noch nötig, die rechtliche Regelung des Handelsregisters mit der Notariatsordnung in Einklang zu bringen und den Notaren die Möglichkeit zu geben, Gleichschriften von Notariatsakten der Eintragungen in elektronischer Form auszufertigen. Auch die Zahlung der Gerichtsgebühr in der üblichen Form (Gebührenmarke) entspricht heute nicht mehr den praktischen Bedürfnissen der Unternehmer und mit der Entwicklung moderner Technologien bekommen in der Zukunft wahrscheinlich mehr Raum nicht nur bargeldlose Formen der Zahlung mittels Banküberweisungen, sondern auch immer mehr übliche Form der Zahlung mittels SMS- Nachrichten.

30

Seznam pramenů a literatury Monografie 1. Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Ježek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007. 2. Holejšovský J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. Praha : C. H. Beck, 2003. 3. Štenglová, I. Obchodní rejstřík po novele. Praha: ASPI, 2005. 4. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 11. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. 5. Vacková, M., Reichlová, N., Broučková, L. Obchodní rejstřík. Praha: ASPI, a.s., 2008

Články 6. Bartošíková, M. K podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku po „rejstříkové“ novele, Obchodní právo, 2006, č. 2, s. 2-6. 7. Hlavsa, P. K úpravě řízení ve věcech obchodního rejstříku, Obchodní právo, 2005, č. 10, s. 2-12.

Právní předpisy Zákony 8. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 9. Zákon č. 216/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 10. Zákon č. 344/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 11. Zákon č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 12. Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. 13. Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

31

14. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 15. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 16. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 17. Zákon č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. 18. Zákon č. 21/1992 sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Vyhlášky a instrukce 19. Vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. 20. Vyhláška č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku). 21. Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 3.12.2001 č.j. 505/2001Org., kterou se vydává Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (1/2002 SIS).

Rozhodnutí soudů 22. Štenglová, I. Přehled judikatury ve věcech obchodního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek. Praha: ASPI, 2002.

Elektronické prameny 23. Ministerstvo spravedlnosti. Technická specifikace pro předávání digitalizovaných listin do Sbírky listin obchodního rejstříku [citováno 25.března 2008]. Dostupný z: http://portal.justice.cz/ms. 24. Ministerstvo spravedlnosti. Formuláře a tiskopisy pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku [citováno 28.března 2008]. Dostupný z http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2452&d=15231. 25. Ministerstvo spravedlnosti. Formuláře pro zápis do obchodního rejstříku [citováno 31.března 2008]. Dostupný z http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=47038. 26. Ministerstvo vnitra České republiky. Czech POINT. Objednávka – ověřené výstupy z informačního systému veřejné zprávy [citováno 25.března 2008]. Dostupný z: http://eshop.czechpoint.cz/eep_isvs/.

32

27. Notářská komora České republiky. Ověřené výpisy z obchodního rejstříku [citováno 27.března 2008]. Dostupný z: http://www.nkcr.cz/index.php?page=obchrej.

33