22. 6. 2015
Zápis 16. Schůze Pracovní skupiny pro dialog o HÚ Datum a čas konání: 16. 6. 2015, 11:00 – 16:00 hod Místo konání: velká zasedací místnost, Ministerstvo průmyslu a obchodu (Na Františku 32, Praha 1) Informace o programu schůze a jeho schválení Pan moderátor Marek Valvoda představil program jednání. Navrhovaný program byl následně schválen nadpoloviční většinou všech přítomných členů. Koncepce nakládání s RAO a VJP
koncepce_CZ_aktuali zace listopad2014.pdf
RNDr. Jiří Slovák (SÚRAO) prostřednictvím své prezentace stručně představil dokument „Aktualizace koncepce nakládání s RAO a VJP“ – viz přiložená prezentace: -
Legislativní rámec – zodpovědnost a hlavní principy (Atomový zákon č. 18/1997 Sb.)
-
První koncepce nakládání s RAO a vyhořelým jaderným palivem v ČR byla schválena vládou v roce 2002
-
Aktualizace Koncepce – v prosinci 2014 vláda vzala na vědomí koncepci z r. 2013, nyní musí projít procesem SEA (2015 / 2016).
-
Byly prezentovány základní východiska aktualizace koncepce – hlavní zásady koncepce, inventář RAO a VJP…
-
Koncepční doporučení: o Komunikace s veřejností a její zapojení o Nakládání s NAO / SAO o Nakládání s odpady nepřijatelnými do stávajících úložišť RAO a s VJP harmonogram vývoje HÚ 1
22. 6. 2015
o 7 prioritních oblastí výzkumu a vývoje
- jedna z nich se týká také
komunikace s veřejností o Ekonomika – náklady a koncepční cíle
Prezentace Koncepce RAO a VJP.pptx
Ing. Edvard Sequens (Calla) následně přednesl prezentaci na téma: „Jak dobře projednat Aktualizaci koncepce nakládání s RAO a VJP s veřejností?“ – viz přiložená prezentace: Posuzování vlivů Koncepce bude probíhat dle požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Cílem SEA je minimalizace dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. -
SEA proces má dvě fáze – první fází je zjišťovací řízení, druhou fází pak samotné hodnocení/ posuzování koncepce včetně veřejného projednání.
-
Požadavky zákona na průběh procesu SEA – viz prezentace
-
Slabiny postupu dle zákona: o jen málo lidí se o probíhajícím hodnocení koncepce dozví, lidé neznají své možnosti; o riziko, že MŽP ukončí SEA již při zjišťovacím řízení, při nízkém zájmu a slabém zapojení veřejnosti; o veřejné projednání probíhá obvykle ve velkém městě a tedy daleko od dotčených komunit (například v Praze, i když se to třeba týká obyvatel Moravy), někdy i přes den – nutnost uvolnit se ze zaměstnání; o Stanovisko MŽP není pro vládu zcela závazné.
-
Navrhovaná opatření za účelem efektivnějšího zapojení veřejnosti: o více zapojit média – dát informace do celostátních médií (tisková konference), na web MPO, SÚRAO, sociální sítě, zdůraznit možnost připomínkovat; o zaměřit informační kampaň na lokality - inzeráty v denících, napsat starostům…; o stručné shrnutí hlavních a pro cílové skupiny relevantních bodů koncepce a hodnocení vlivů;
2
22. 6. 2015
o poučení o termínech a možných způsobech podávání vyjádření a co se s nimi bude dít dál, informace o veřejných projednáních; o veřejná projednání přiblížit do lokalit – minimálně do krajů, kde je více lokalit o při veřejném projednávání maximálně zkrátit fázi informování a věnovat se více sběru připomínek; o připravit formulář pro písemné připomínky - např. na webu, kde je koncepce zveřejněna, nebo prostřednictvím korespondenčního lístku; o připomínky obcí i obyvatel neřešit formálně a jejich vypořádání zveřejnit před vydáním stanoviska MŽP;
KoncepceRAO - jak ji veřejně projednat_ES_2.pdf
Diskuse RNDr. Jiří Slovák - SÚRAO bude zajišťovat proces SEA a již vybral zpracovatele požadované dokumentace. Je zde předpoklad, že do konce září bude dokumentace zpracována. Nepočítali jsme s jedním projednáváním na lokalitách. Rozumné by bylo projednat na jednotlivých krajích. Ing. Helena Vařejková - Koncepce se dotýká také Jihomoravského kraje. RNDr. Jiří Slovák – Ano, je třeba hledat kompromis. Je zde také možnost nalézt město přijatelné pro oba sousedící kraje (např. Jihomoravský a Vysočina), nemusí to být jen krajské město. Tuto otázku je nutné projednat také na MPO. Je zde otázka, kdy veřejné projednání uskutečnit. Zdeněk Souček - Co se stane, když padne připomínka týkající se předávaného správcovství? RNDr. Jiří Slovák - Bude vypořádána. Je zde základní předpoklad nezatěžovat budoucí generace, proto se v současnosti o možnosti předávaného správcovství neuvažuje. Ani směrnice Rady 2011/70/Euratom s tím nepočítá – jednotlivé země musí mít připravené řešení již nyní. V současné době jde to rizikový koncept. To ale neznamená, že by to nešlo. Mgr. Karel Zrůbek - Tato připomínka může být tedy vypořádána konstatováním, že je to v rozporu s EU směrnicí. Ing. Edvard Sequens - Nejsem toho názoru, že je to v rozporu s danou směrnicí.
3
22. 6. 2015
RNDr. Jiří Slovák - Vypořádání musí být podloženo technickými a racionálními argumenty. Oldřich Svoboda - Co si myslíte o další variantě ukládání jaderného odpadu do hloubkových vrtů (5 km), jak to navrhují vědci ze Sheffieldské univerzity v Anglii? RNDr. Jiří Slovák - Jde to výzkum jedné z technologií ukládání - koncept hlubokých vrtů 3 – 5 km. Také v tomto případě bude muset vzniknout povrchový areál a s tím vyplouvá na povrch otázka jeho umístění. Problém prokázání bezpečnosti při samotném ukládání – například zajištění 5 km lana, které by uneslo sebe samo a kontejner, zajištění průchodnosti celého vrtu a zpětného vyjmutí při havárii, kdyby nastala neprůchodnost. Tato technologie byla vyvinuta původně v USA a počítá s tím, že vrty by měly být umístěny v areálu jaderných elektráren. V případě ČR by nastal problém, jak zajistit dostatečné množství elektráren pro umístění potřebného množství vrtů. Zdeněk Leitner: Koncepce by měla nabídnout i jiné možnosti než jenom hlubinné ukládání. Můžeme počkat, až budou vyvinuty jiné nové technologie. RNDr. Jiří Slovák
-
Je zde řada mezinárodních studií na téma jiné varianty
nakládání s RAO a VJP. V koncepci mohou být uvedeny odkazy na tyto studie. Mgr. Karel Zrůbek - Existuje havarijní technologie zpětného vyjmutí kontejneru? RNDr. Jiří Slovák - Vyjmutí je technicky proveditelné. Není ovšem zatím vyvinuto speciální technické zařízení / technologie. S možností opětovného vyjmutí spočítají například Francouzi avšak pouze do doby konečného uzavření HÚ. Po tuto dobu by měly být kontejnery dostatečně přístupné a relevantně snadno vyjmutelné. Na druhou stranu konstrukce musí být dostatečně robustní z hlediska možnosti zneužití. Mgr. Karel Zrůbek - Jakmile bude HÚ uzavřeno, nebude tedy možné kontejnery opětovně vyjmout. Bude v těch štolách nějaké monitorovací zařízení? RNDr. Jiří Slovák - Ne, každá kabeláž znamená možnou (tzv. preferovanou) cestu úniku radioaktivních látek. Bude zde pouze nepřímé monitorování. Ing. Helena Vařejková - opětovná vyjímatelnost je zmíněna v článku 23 směrnice Rady 2011/70/Euratom. Příslušná formulace znamená vyloučení této možnosti nebo naopak její umožnění? RNDr. Jiří Slovák - Ve fázi po uzavření hlubinného úložiště by opětovné vyjmutí kontejneru mělo být vyloučeno.
4
22. 6. 2015
Kritéria pro výběr lokality
MP22 kritéria výběru lokalit HÚ_final_150511.pdf
RNDr. Jiří Slovák prezentoval vypořádání připomínek k dokumentu „Požadavky a indikátory vhodnosti a kritéria výběru lokalit pro umístění hlubinného úložiště MP.22“. Nicméně již při prezentaci první připomínky od Mgr. Machka se rozproudila dlouhá debata ohledně vymezení jednotlivých kritérií a jejich většího konkretizování. Například zde padla námitka, že v předloženém dokumentu chybí konkrétnější výčet vlastností/veličin, které se pod jednotlivými kritérii skrývají a které budou muset být stanoveny. Na to bylo odpovězeno, že daná kritéria budou postupně konkretizována v závislosti na úrovni poznání jednotlivých lokalit. Byla diskutována otázka možnosti či nemožnosti stanovení mezních hodnot některých z kritérií a uvedení bližší kvalitativní a kvantitativní charakteristiky jednotlivých kritérií. Byla vznesena námitka, že zde není uvedena metodika vyhodnocování jednotlivých kritérií, nebo alespoňi kdy daná metodika vyhodnocování bude vytvořena, jaká váha bude dána jednotlivým kritériím, popřípadě, kdy / ve které fázi poznání budou daná kritéria konkretizována. Která kritéria jsou vylučující a která porovnávací? Bylo konstatováno, že existuje řada různých metodik vyhodnocování kritérií, avšak není možné
jednoduše,
bez
předešlé
důkladné
analýzy,
převzít
určitý
model
vyhodnocování ze zahraničí (např. zmiňovaný švýcarský). Nejdříve musí být lokality přijatelné z hlediska jaderné bezpečnosti a požadavků Atomového zákon, následně se přistoupí k porovnání a hodnocení ostatních parametrů. Do daného dokumentu „Požadavky a indikátory vhodnosti a kritéria výběru lokalit pro umístění hlubinného úložiště MP.22“ bude doplněna zmínka o tom, že bude samostatně dopracována metodika vyhodnocování kritérií. Nebylo možné prodiskutovat všechny obdržené otázky a připomínky od Mgr. Machka a Jiřího Mutla a způsob jejich vypořádání. Z tohoto důvodu bylo dohodnuto, že další diskuse proběhne prostřednictvím e-mailu. Všem členům PS dialog bude zasláno vypořádání připomínek od Mgr. Machka a Jiřího Mutla, které SÚRAO vypracovalo (viz níže přiložené dokumenty). Členové PS dialog se s těmito dokumenty seznámí a případné otázky či připomínky následně 5
22. 6. 2015
sdělí ostatním členům pracovní skupiny prostřednictvím e-mailu. Vyjádření od jednotlivých členů pracovní skupiny by měly být posílány v kopii všem členům PS dialog, aby se předešlo zbytečnému opakování těch samých otázek a připomínek. Do příští schůze PS Dialog by měl vzniknout dokument shrnující všechny obdržené připomínky k daným kritériím a jejich vypořádání ze strany SÚRAO.
SURAO_Odpovědi_n Kritéria - připomínky a_Připomínky_M_Machka.docx pana Mutla.docx
Návrh věcného záměru zákona o hlubinném úložišti pro VAO a VJP Prezentace návrhu věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště vysoko aktivních radioaktivních odpadů, který připravila Legislativní podskupina na základě jejího jednání ze dne 29. 5. 2015.
návrh věcného záměru zákona o hlubinném úložišti_20150609.doc
Mgr. Tomáš Láska (externí spolupracovník legislativní podskupiny) prezentoval změny v návrhu věcného záměru zákona oproti návrhu, který byl diskutován na minulé 15. schůzi PS Dialog. Návrh věcného záměru zákona byl postaven na požadavku, že SÚRAO bude muset získat souhlas všech dotčených obcí před tím, než podá žádost o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. V případě nezískání souhlasného stanoviska od dotčených obcí, vláda (ještě před vydáním vládního usnesení) požádá Senát PČR o jeho stanovisko. Oproti původnímu návrhu je zde implementován institut místních referend: 1. varianta – minimální a maximální lhůta: Obec vydá své stanovisko nejdříve po 6 měsících od doručení žádosti SŮRAO. Cílem je vyhnout se unáhlenému rozhodnutí. Pokud bude v této lhůtě podán přípravným výborem řádný návrh na konání místního referenda podle zvláštních právních předpisů, nebo pokud obec usnesením zastupitelstva rozhodne o konání místního referenda, obec své stanovisko nevydá dříve, než budou vyhlášeny výsledky hlasování v místním referendu (i kdyby bylo 6
22. 6. 2015
neplatné z důvodu nízké účasti). Předmětem referenda bude otázka, zda má zastupitelstvo obce požadovaný souhlas udělit. Nezíská-li SÚRAO souhlasné stanovisko všech dotčených obcí z dané lokality nejpozději do jednoho roku od doručení výzvy ke sdělení, MPO si vyžádá stanovisko vlády a vstoupil by do hry Senát. 2. Varianta – povinné místní referendum: Své stanovisko by byla obec oprávněna vyslovit až po vyhlášení výsledků místního referenda, jehož předmětem bude otázka, zda má zastupitelstvo obce požadovaný souhlas udělit, v opačném případě ke stanovisku obce nebude přihlíženo. Zákon by neukládal zastupitelstvu povinnost vyhlásit místní referendum (místní referendum by mohlo být iniciováno i přípravným výborem), nicméně bez předchozího místního referenda by obec nemohla souhlas udělit a v takovém případě by přicházel v úvahu pouze postup získání souhlasu vlády a Senátu. Další změnou oproti původnímu návrhu je, že žádosti o vyjádření stanoviska dotčených obcí by měly obsahovat text návrhu žádosti o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry včetně zákresu jeho navrhovaných hranic (kap. 1.3.1.). Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality HÚ obsahuje také návrh věcného řešení kompenzací obcím a mikroregionu (kap. 1.3.2.). Je zde mimo jiné zapracován požadavek, že roční příspěvky / kompenzace budou moci obce využít dle svého uvážení. Otázka porušení či neporušení ústavního pořádku je řešena v kapitole 2.2. věcného záměru zákona a jsou zde zmíněny již existující precedenty. Mgr. Pavel Doucha při svém vystoupení stručně shrnul historii vzniku výše prezentovaného návrhu zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště: Předkládaný návrh je v pořadí již 4. verzí věcného záměru zákona o zapojení veřejnosti. První varianta obsahovala požadavek absolutního práva veto pro dotčené obce. Jednalo se o nevyvážený návrh nevyváženého systému rozhodování, kdy by o záležitosti celostátního významu rozhodovaly pouze dotčené obce. Následně vznikla druhá varianta, která obsahovala překonatelné veto – tedy možnost, že by 7
22. 6. 2015
nesouhlasné stanovisko obcí bylo možné překonat souhlasem Senátu PČR. Ve třetí variantě, která byla prezentována na minulé schůzi PS, pak byl souhlas Senátu nahrazen doporučujícím stanoviskem Senátu PČR – „změkčení“ role Senátu. Aktuální čtvrtá varianta znamená tak trochu návrat k druhé variantě, jen je více rozpracována. Je zde zaveden institut referenda. Obec bude rozhodovat na základě konkrétního podkladu (návrhu žádosti o stanovení chráněného území), usnesení senátu je závazné pro rozhodování vlády. Pokud by tento zákon byl schválen, dojde k významnému posílení postavení obcí v procesu výběru lokality pro HÚ.
Diskuse: Jana Vrbková - Co se týče působnosti Senátu, dle současného návrhu je to tak, že jestliže Senát vysloví nesouhlas, vláda musí rozhodnout zamítavě. Ovšem, jestliže Senát řekne ano, vláda může rozhodnout kladně, ale i záporně. Neměla by i v tomto případě vláda rozhodnout v souladu se stanoviskem Senátu? Další otázkou je, zda zavedení
povinnosti
referenda
není
zasahování
do
pravomocí
místních
zastupitelstev. Jsem toho názoru, že první navrhovaná varianta je vhodnější. Co se týče možnosti čerpání a využití kompenzací pro mikroregion, mělo by to být popsáno stejným způsobem jako je to v případě dotčených obcí – pro financování obecně prospěšných činností. Mgr. Pavel Doucha - Vláda nemůže být plně vázána Senátem, pouze v případě, nesouhlasu. Vládě musí být ponechána jistá rozhodovací pravomoc, aby mohla popřípadě rozhodnout i jinak. Mgr. Tomáš Láska - Co se týče požadavku referenda, první verze je elegantnější, nechává pravomoc na obci. Avšak ani druhá varianta není formulována tak, aby obcím nařizovala udělat referendum. Zdeněk Souček - Když už v minulosti v obcích referenda proběhla, musely by proběhnout znovu? Mgr. Tomáš Láska - Tato referenda neřešila otázku, zda má obec vydat souhlasné stanovisko. Mgr. Karel Zrůbek - Referendum na stejnou otázku lze uskutečnit až po uplynutí 24 měsíců od data konání minulého referenda. Nicméně, v tomto případě by se jednalo o jinou otázku, než řešila referenda proti hlubinnému úložišti, tudíž by bylo možné referendum uskutečnit i dříve. 8
22. 6. 2015
Mgr. Pavel Doucha - Pokud by obec chtěla vydat souhlasné stanovisko na základě referenda, muselo by proběhnout nové referendum ohledně souhlasu se stanovením chráněného území. Oldřich Svoboda - Neporušuje zapojení Senátu do rozhodovacího procesu, požadavek směrnice Rady 2011/70/Euratom o účinné účasti veřejnosti? Nedává zase právo veta Senátu? Mgr. Tomáš Láska - Požadavek zapojení senátu do rozhodovacího procesu neporušuje požadavek směrnice Rady 2011/70/Euratom o účinné účasti veřejnosti. Mgr. Pavel Doucha - Návrh věcného záměru zákona opravdu dává Senátu právo veta. Senát však v sobě lépe spojuje celonárodní a místní / regionální zájmy. Zdeněk Souček vznesl požadavek na zapracování absolutního práva veta obcí do předkládaného návrhu věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality HÚ. Po krátké diskusi proběhlo hlasování, zda zapracovat absolutní právo veta do návrhu a tento návrh byl zamítnut (celkem 24 hlasů - pro 3, proti 11, zdrželi se 10). Následně proběhlo také hlasování ohledně výběru varianty zapracování institutu referenda do návrhu věcného záměru zákona. Prostou většinou přítomných členů PS Dialog byla odsouhlasena varianta I. Minimální a maximální lhůta 1(celkem 24 hlasů pro 16, proti 1, zdrželi se 7).
1
Obec vydá své stanovisko nejdříve po 6 měsících od doručení žádosti SŮRAO, pokud by bylo
stanovisko vydáno dříve, nebude k němu přihlíženo. Pokud bude v této lhůtě podán přípravným výborem řádný návrh na konání místního referenda podle zvláštních právních předpisů, nebo pokud obec ve stejné lhůtě usnesením zastupitelstva rozhodne o konání místního referenda, jehož předmětem bude otázka, zda má zastupitelstvo obce požadovaný souhlas udělit, obec své stanovisko nevydá dříve, než budou vyhlášeny výsledky hlasování v místním referendu. Povinnost vyčkat výsledků místního referenda bude splněna i v případě, kdy budou vyhlášeny výsledky neplatného místního referenda z důvodu nedostatečného počtu hlasujících oprávněných osob. Nezíská-li SÚRAO souhlasné stanovisko všech dotčených obcí z dané lokality nejpozději do jednoho roku od doručení výzvy ke sdělení stanoviska poslední z dotčených obcí v dané lokalitě, MPO (jako zřizovatel SÚRAO) si vyžádá stanovisko vlády k záměru pokračování procesů směřujících k umístění a výstavbě hlubinného úložiště v dané lokalitě.
9
22. 6. 2015
Pracovní skupina pro dialog se dohodla na následujícím postupu ohledně další práce na návrhu věcného záměru zákona: -
Cílem je, aby projednání návrhu věcného záměru zákona bylo jedním z bodů programu příštího zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii (10. 9. 2015).
-
Mgr. Pavel Doucha vypracuje do týdne (do 24. 6. 2015) stručný přehled otázek, ke kterým by se měli členové PS Dialog vyjádřit prostřednictvím e-mailové diskuse tak, aby mohl být návrh dopracován.
-
Termín pro elektronickou diskusi byl stanoven do 31. července 2015. V rámci této diskuse by měly být projednány i připomínky J. Nožičkové.
Stanovisko_navrh_z akon-o-HU-150511_obce a NGO lokalita Horka.docx
-
PS Dialog dále odsouhlasila možnost hlasovat per rollam (prostřednictvím emailu) včetně odsouhlasení finálního znění návrhu věcného záměru zákona, který bude předložen Radě vlády, a to pro případ, jestliže se PS Dialog nebude moci sejít v dostatečném počtu v termínu před zasedáním Rady vlády (celkem 22 hlasů - pro 19, proti 2, zdrželi se 1).
Ostatní -
Termín příští 17. Schůze PS dialog byl stanoven na 25. srpna 2015
-
Termín pro omluvu z jednání 31. červenec 2015.
-
Konečný termín pro přihlášení na exkurzi do Francie (6. – 9. října 2015) byl stanoven do 31. července 2015.
-
Pracovní skupina pro dialog se rozhodla nevydávat tiskovou zprávu.
10
PŘÍLOHA
11
PŘÍLOHA
12
PŘÍLOHA
13
