Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová

Darya Pratasenia

Brno 2016

Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní JUDr. Janě Mervartové za trpělivé vedení, cenné rady a připomínky.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 23. května 2016

_______________________________

Abstract Pratasenia, D. Employment of foreign workers. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2016. The main aim of the bachelor thesis is the application of valid law regulations in the area of employment of foreigners. The partial aim is to evaluate the impacts of the regulations of the Act on Employment in the area of employment of foreigners. The literary review explains important concepts and analyzes the process of granting work permits and residence permits. The practical part describes the process of employment of foreigners, applied to the company XY. Keywords Employment, foreigner, EU citizen, immigration, foreign employee, work permit, visa.

Abstrakt Pratasenia, D. Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. Hlavním cílem bakalářské práce je aplikace platných právních předpisů v oblasti zaměstnávání cizinců. Dílčím cílem je vyhodnocení dopadů ustanovení zákona o zaměstnanosti v dané oblasti. V literárním přehledu jsou vysvětleny důležité pojmy a rozebrán proces udělování pracovního povolení a povolení k pobytu. V praktické části je popsán proces zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí na příkladě společnosti XY. Klíčová slova Zaměstnání, cizinec, občan EU, migrace, zaměstnanec ze zahraničí, pracovní povolení, vizum.

Obsah

7

Obsah 1

Úvod

2

Cíl a metodika práce

10

3

Literární přehled

11

3.1

Definice pojmu „cizinec“ ................................................................................................ 11

3.2

Definice pojmů v oblasti zaměstnanosti .................................................................. 12

3.3

Vstup na území České republiky ................................................................................ 13

3.3.1

Vstup na území pro občany EU ......................................................................... 14

3.3.2

Vstup na území pro občany třetích zemí....................................................... 14

3.4

Vybrané typy pobytů cizinců na území ČR a druhy povolení k pobytu....... 15

3.4.1

Přechodný pobyt .................................................................................................... 16

3.4.2

Vízum k pobytu do 90 dnů .................................................................................. 17

3.4.3

Vízum k pobytu nad 90 dnů ............................................................................... 18

3.4.4

Povolení k dlouhodobému pobytu .................................................................. 18

o

Zaměstnanecká karta............................................................................................ 19

o

Modrá karta .............................................................................................................. 21

o

Povolení k zaměstnání ......................................................................................... 22

o

Osoby s volným přístupem na trh práce ....................................................... 22

3.4.5

Trvalý pobyt ............................................................................................................. 23

3.4.6

Ostatní druhy pobytu ............................................................................................ 24

3.4.7

Důvody neudělení víza a povolení k pobytu ................................................ 25

3.5

Agenturní zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí .......................................... 26

3.6

Pracovněprávní vztahy .................................................................................................. 27

3.6.1

Obecná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele ................. 28

3.6.2

Práva a povinnosti zaměstnavatele z důvodu zaměstnání cizince ..... 29

3.7 4

9

Problematika nelegálního zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí ........... 29

Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí na praktickém příkladu 4.1

31

Průběh zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí ve společnosti XY............ 31

8

Úvod

4.1.1

Průběh zaměstnávání českým zaměstnavatelem ...................................... 31

o

Zaměstnanec ze třetí země ................................................................................. 31

o Zaměstnanci ze zemí Evropské unie, evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarska a jejich rodinní příslušníci ................................................ 34 4.1.2 4.2

Průběh zaměstnávání z hlediska zaměstnance - cizince ......................... 35

Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí v Jihomoravském kraji ................. 36

4.2.1

Tendence zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí ve společnosti XY39

5

Diskuze

41

6

Závěr

43

7

Literatura

44

8

Seznam obrázků

47

9

Seznam použitých zkratek

48

Úvod

9

1 Úvod V současné době je Česká republika považovaná za jednu z nejatraktivnějších zemí pro imigraci díky své politické a ekonomické stabilitě. ČR je rozvinutá země, jejíž rostoucí ekonomika je postavena na principech volného trhu, pracovní podmínky zde jsou srovnatelné se západoevropskými. Další výhodou této země je její geografická poloha v srdci Evropy a příhodné klimatické podmínky. Z historického pohledu nebyla ale vždy Česká republika migrantům otevřena. Největší vliv na migrační politiku měla Maastrichtská smlouva podepsaná v roce 1992, jež nabyla platnosti v roce následujícím. Migrace a azyl byly označeny za oblasti kolektivního zájmu v zemích Evropské unie. Další změna přišla v roce 1999, kdy vstoupila v platnost Amsterodamská smlouva, která přenesla záležitosti azylu a migrace do kompetence Evropské unie (do tzv. prvního pilíře), a pak začal vznikat společný evropský azylový systém. V roce 2007 pak došlo k rozšíření schengenského prostoru, což znamenalo, že Česká republika ruší kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Potom podobně jako v dalších zemích EU byly také zrušeny kontroly na mezinárodních letištích. V roce 2009, když vstoupily v platnost novela zákona o zaměstnanosti a cizineckého zákona, byl zjednodušen proces zaměstnávání cizinců, což mělo pozitivní vliv na imigrační politiku České republiky. Po několika letech pak byly zavedeny biometrické průkazy a zpřísněny podmínky pro získávání a prodlužování povolení k dlouhodobému pobytu pro podnikatele. Velký vliv na proces zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí má i zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 24. června 2014. Mění se jím zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Každoročně se zvyšuje počet cizinců, kteří se do České republiky stěhují. Jedním z důvodů je touha po získání pracovní příležitosti. Podle zpráv cizinecké policie bylo v roce 2015 na území České republiky zaregistrováno více než 450 000 cizinců a každoročně se tento počet navyšuje v průměru o 2 %. Většina z nich se do ČR stěhuje za jiným účelem, než je zaměstnání, proto je problematika zaměstnávání uchazečů ze zahraničí stále velice aktuální.

10

Cíl a metodika práce

2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je aplikace platných právních předpisů v oblasti zaměstnávání cizinců. Dílčím cílem je vyhodnocení dopadů ustanovení zákona o zaměstnanosti v dané oblasti. Dosažení těchto cílů bude provedeno pomocí analýzy normativních právních aktů upravujících činnost cizích státních příslušníků a zaměření na aktuální problémy zaměstnávání cizinců na území ČR. Bakalářská práce bude rozdělena do tří kapitol, každá z nich do podkapitol. První kapitola se zabývá současnou právní úpravou zaměstnávání cizinců v České republice, uvádí příslušná ustanovení zákona o zaměstnanosti a dalších předpisů, zaměřuje se na problematiku vstupu na trh práce, informační povinnosti zaměstnavatele, povolení k zaměstnání cizince atd. Tato část vysvětluje pojmy cizinec, zaměstnanec, pracovně právní vztah atd., rozebírá proces udělování a získávání pracovního povolení, vymezuje pracovně právní vztahy s cizinci a předpoklady pro výkon legální práce. Se zaměstnáváním na území České republiky těsně souvisí i problematika pobytu, tudíž jsou popsány různé režimy a druhy povolení k pobytu v ČR. Zdrojem dat pro první část práce jsou především odborné knihy a články, zákony, předpisy, které jsou uvedeny v příloze. Praktická část je zaměřena na politiku zaměstnávání cizinců ve firmě, které byla slíbena anonymita. Objasňuje postup v řízení při zaměstnávání cizinců ve společnosti od podání žádosti až po vydání povolení k zaměstnání a uzavření pracovně právního vztahu. Uvedeny jsou počty zahraničních osob zaměstnaných v jihomoravském regionu a tendence zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí ve společnosti XY. Všechny údaje jsou získány prostřednictvím komunikace s pracovníkem personálního oddělení společnosti XY, s pracovníky krajské pobočky Úřadu práce České republiky, z webových stránek Českého statistického úřadu a jiných důvěryhodných zdrojů. Diskuze pak upozorňuje na současné problémy v řešené oblasti, srovnává podmínky pro zaměstnávání cizinců a občanů Evropské unie, zamýšlí se nad nelegální prací a vyvozuje příslušná doporučení.


11

3 Literární přehled 3.1

Definice pojmu „cizinec“

Existuje několik definic pojmů cizinec. Podle § 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen zákon o pobytu cizinců), „cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie.“ Z toho lze vyvodit, že cizincem se rozumí každý, kdo:  je občanem jednoho z členských států EU a je tzv. občanem EU;  je držitelem dvojího občanství, když ani jedno není české;  je osobou, která není občanem žádného státu;  v minulosti byl českým občanem, ale občanství ČR pozbyl (Čižinský, 2012). Tato práce se ale chce zaměřit na jinou definici tohoto pojmu, definici podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen zákon o zaměstnanosti), podle kterého cizincem je pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí každý, kdo není občanem Evropské unie, jeho rodinným příslušníkem a též rodinným příslušníkem občana České republiky. Občanem Evropské unie je osoba, která má občanství alespoň jednoho nebo více států EU1. Za občany EU se považují i občané Norska, Islandu, Lichtenštejnska2 a Švýcarska (Čižinský a kol., 2012). Podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky je rodinným příslušníkem občana Evropské unie jeho manžel, rodič, v případě, když občan EU má méně než 21 let, potomek mladší 21 let nebo potomek manžela občana EU a také nezaopatřený příbuzný v řadě přímé. Rodinným příslušníkem občana EU je též cizinec, který prokáže, že má s občanem EU trvalý partnerský vztah, který není manželstvím, a žije s ním ve společné domácnosti. Občané EU a jejich rodinní příslušníci a také rodinní příslušníci občanů ČR, kteří nejsou občany České republiky ani EU, mají v právních vztazích upravených zákonem o zaměstnanosti stejné postavení jako občané ČR.

Členské státy Evropské Unie – Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. 2 Země tvořící Evropské hospodářské společenství. 1

12


Ministerstvo vnitra České republiky na svých webových stránkách definuje občana třetí země jako „občana státu, který není členem EU a není zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnska, Norska nebo Švýcarska“. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 pracovníkem ze třetí země nebo zaměstnancem ze třetí země je občan třetí země, který je oprávněn bydlet a pracovat na území ČR v souladu s vnitrostátním právem nebo praxí. Bydlištěm cizince podle zákona o zaměstnanosti je:  adresa trvalého pobytu na území ČR, když se jedná o cizince, který není občanem EU, jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana ČR,  adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky nebo adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje.

3.2

Definice pojmů v oblasti zaměstnanosti

V této podkapitole budou vysvětleny základní oblasti a pojmy spojené s vykonáváním práce, které pak budou používány v dalších kapitolách. Vysvětleny budou i pojmy související: ekonomicky aktivní obyvatelstvo, trh práce, nelegální práce atd. Povolání je definováno v zákoně o zaměstnanosti, jako „standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou způsobilost“. Je to nejobecnější pojem a je ve většině případů brán jako synonymum pojmů „zaměstnání“ a „profese“. Povolání si lidé většinou vybírají podle svých dovedností, schopností a zkušeností. V § 178 písm. b zákona o pobytu cizinců se říká, že zaměstnávání je „výkon činnosti, ke které cizinec potřebuje mít povolení k pobytu za účelem zaměstnávání“, což znamená mít zaměstnaneckou nebo modrou kartu. Pro účely tohoto zákona a této práce není zaměstnáním vyslání zaměstnance zahraničního zaměstnavatele do České republiky za účelem zvyšování kvalifikace na základě smlouvy o výkonu práce pro zaměstnavatele v České republice. V zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce) definice pojmu zaměstnavatel zní tak, že je to osoba, buď právnická nebo fyzická, která v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích zaměstnává fyzické osoby (zákoník práce § 7). Podle § 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, je zaměstnavatelem „právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti“.


13

S definicí pojmu zaměstnavatel úzce souvisí definice pojmu zaměstnanec, jímž je naopak podřízená osoba, která se zavazuje vykonávat určitou závislou práci pro zaměstnavatele. Lidé, kteří pracují na plný nebo částečný úvazek, jsou zaměstnaní; aktivní nezaměstnaní hledají zaměstnání, ale aktuálně nepracují. Hledat v České republice aktivně zaměstnání znamená hlásit se pravidelně na úřadě práce a být schopen začít pracovat v co nejbližší době. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří dohromady zaměstnaní a nezaměstnaní. Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo se počítají i vojáci sloužící v České republice a v zahraničí. Ekonomicky neaktivním obyvatelstvem jsou studenti, invalidé, ženy v domácnosti, které nehledají zaměstnání, a penzisté (Jurečka, V. a kol., 2013). Nedílnou součástí systému tržního hospodářství je trh práce, který je místem tvorby poptávky a nabídky po pracovní síle, jež je určena počtem a strukturou pracovních míst. Poptávka na trhu práce se určuje počtem otevřených pozic v daném časovém období u podniků s různými formami vlastnictví, které je zaměstnavatel ochoten obsadit tím, že zaměstná chybějící personál. Nabídka na trhu práce je vyjádřena počtem zaměstnanců, kteří jsou ochotni a schopni pracovat za podmínek, které platí na trhu práce v daném časovém období. Zákon o zaměstnanosti o nelegální práci uvádí, že jí rozumí tehdy: „1) pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, 2) pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez toho povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnávání vyžadováno“. Nelegální zaměstnávání v praxi znamená, že cizincům je umožněno vykonávání nelegální práce.

3.3

Vstup na území České republiky

V České republice podmínky vstupu na její území a problematiku získávání povolení k pobytu upravuje zákon o pobytu cizinců. Po roce 2007, když Česká republika vstoupila do schengenského prostoru 3, se změnily podmínky vstupu na její území pro občany třetích zemí a Evropské unie. Do ČR lze vstoupit v zásadě v jakémkoliv místě podél vnějších hranic. Občas se ale provádí hraniční kontrola nehledě na občanství. Provádí se vždy na vnějších Schengenská dohoda byla podepsána 14. června 1985. Smluvními státy v dnešní době jsou: Belgie, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a též Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. 3

14


hranicích EU a také na letištích na území všech členských států EU při letech z/do zemí mimo EU. 3.3.1

Vstup na území pro občany EU

Bez ohledu na důvod cesty nebo místo mohou občané EU cestovat se svými rodinnými příslušníky po celém území EU a musí mít u sebe jen platný pas nebo jiný průkaz totožnosti. Mohou bez povolení vstoupit na území kterékoliv ze zemí EU a pobývat na něm. Pravidla, která platí pro občany EU, se také vztahují na jejich rodinné příslušníky, kteří nejsou občany EU, ale jen v případě, že cestují a bydlí spolu. Občan EU, jehož pobyt na území České republiky bude delší než 30 dnů, je povinen ohlásit to na nejbližší pobočce cizinecké policie v průběhu 30 dnů ode dne vstupu na území ČR. Vztahuje se to i na rodinného příslušníka občana EU, když tento občan EU v České republice pobývá. Tato podmínka se ale nevztahuje na občany EU, kteří ohlásili místo svého pobytu u ubytovatele, jímž se rozumí každý, kdo ubytovává víc než 5 cizinců. Ubytovatele a cizince nelze považovat za osoby blízké, neboť ubytování se poskytuje za úhradu (Policie ČR, 2015). Při délce pobytu v České republice přesahující 3 měsíce může občan EU požádat o přechodný pobyt nebo o vydání povolení k trvalému pobytu. Podmínkou pro úspěšné vydání potvrzení o přechodném pobytu je čistý trestní rejstřík. Potvrzení je nutné pro přihlášení automobilu, získání české státní poznávací registrační značky, také pro žádost o úvěr nebo půjčku v bance nebo pro uzavírání smlouvy s mobilními operátory a jinými službami. 3.3.2

Vstup na území pro občany třetích zemí

Občané třetích zemí mají víc podmínek pro vstup na území České republiky než občané EU a jejich rodinní příslušníci. Nevztahují se na ně svobody EU, např. svoboda volného pohybu osob po území EU. V případě, že cizinec necestuje letadlem, hraniční kontrola proběhne na vnější hranici schengenského prostoru. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006 stanoví, že překročit vnější hranice lze jen ve stanovenou provozní dobu a pouze na hraničních přechodech. Na občany třetích zemí se vztahuje povinnost prokázat se platným cestovním průkazem při každé hraniční kontrole. Další podmínkou pro vstup na území je platné vízum nebo platné povolení k pobytu. V průběhu hraniční kontroly by držitelé občanských průkazů třetích zemí měli dbát na to, aby do svých pasů včas získali vstupní nebo výstupní razítka. Bez razítka by se mohli dočkat značných komplikací. Během hraniční kontroly musí cizinci také zdůvodnit účel


15

předpokládaného pobytu a dokázat, že mají dostatek prostředků na obživu a návrat do země původu. K velké změně došlo v roce 2013, když se změnily podmínky vstupu na území členských států schengenského prostoru. Po vydání nařízení EU č. 610/2013 nesmí být cestovní pas vydán dřív než před 10 lety a jeho platnost nesmí končit později jak 3 měsíce přede dnem odjezdu z území EU. Cizinec má povinnost do 3 dnů ode dne vstupu na území České republiky ohlásit na cizinecké policii místo pobytu na jejím území. Není ale povinen ohlašovat to v tom případě, když tuto podmínku už splnil u ubytovatele. Nenahlásíli cizinec svůj pobyt a tím poruší podmínku vstupu na území, dopouští se přestupku a může mu být uložena pokuta do výše 3 000 Kč. Při ohlašování na cizinecké policii musí ukázat platný cestovní doklad a vyplnit přihlašovací lístek, který je k dispozici hned na pracovišti. Ohlašovací povinnost se ale nevztahuje na osoby mladší 15 let (Policie ČR, 2015). Další ohlašovací povinnost se týká změny příjmení, osobního stavu, změny údajů v osobních dokladech nebo v dokladu, který byl vydán k pobytu na území ČR. Policie může při ohlašování změn požádat nejen o předložení osobního dokladu, ale také o doklad o cestovním zdravotním pojištění. Cizinec je povinen ukázat na požádání pracovníka policie platný cestovní doklad nebo biometrický průkaz, což je průkazem o povolení k pobytu. Namísto svého cestovního dokladu může ukázat jen biometrický průkaz, což se nevztahuje na cestování mimo ČR. Občan třetí země musí mít při sobě oboje (Odbor azylové a migrační politiky, 2015).

3.4

Vybrané typy pobytů cizinců na území ČR a druhy povolení k pobytu

Právním podkladem pro pobyt na území České republiky pro přistěhovalce z třetích zemí, s výjimkou mimořádných případů, je platné vízum. V České republice jsou imigrační povinnosti upraveny jak českou legislativou, tak právními předpisy EU. Česká republika je smluvním státem Schengenské dohody, a proto se pobyt cizinců na jejím území řídí také vízovým kodexem (Rytířová a Tepperová, 2012). Dále jsou uvedeny všechny typy víz pro pobyt na území ČR a vysvětleny cíle a principy, na nichž jsou vydaná.

16

Obr. 1

3.4.1


Typy pobytů občanů třetích zemí na území ČR

Přechodný pobyt

Podle zákona o pobytu cizinců (§ 16) je přechodným pobytem pobyt cizince na území České republiky po překročení hranic a úspěšném ukončení hraniční kontroly v případě, že kontrola byla provedena, nebo ode dne narození na území. Občan Evropské unie nebo rodinný příslušník občana EU, který je sám občanem EU, může požádat o udělení přechodného pobytu, i když může v ČR pobývat pouze na základě cestovního nebo jiného průkazu totožnosti, když doba plánovaného pobytu je delší než 3 měsíce. K žádosti je občan EU povinen předložit platný cestovní doklad, doklad potvrzující účel pobytu na území ČR 4, fotografie, doklady o zdravotním pojištění a potvrzení o zaplacení tohoto pojištění, doklad o zajištění ubytování na jejím území (Zákon o pobytu cizinců § 87a). Rodinný příslušník občana EU, který není občanem EU a má v úmyslu pobývat na území ČR společně s občanem EU víc než 3 měsíce, je povinen podat žádost Jde-li o zaměstnání, podnikání, studium nebo jiné účely. V případě, že o udělení přechodného pobytu požádá rodinný příslušník občana EU, má povinnost místo potvrzení o účelu předložit doklad, který potvrzuje fakt, že je rodinným příslušníkem občana EU. 4


17

o povolení k přechodnému pobytu a po pozitivním rozhodnutí Ministerstva obdrží pobytovou kartu rodinného příslušníka Evropské unie. Pro občany ze třetích zemí existuje několik druhů přechodného pobytu, na základě nichž mohou pobývat na území České republiky. Nejběžnější jsou: - na základě krátkodobého víza, - na základě dlouhodobého víza, povolení k pobytu, zaměstnanecké a modré karty. 3.4.2

Vízum k pobytu do 90 dnů

Jak uvádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009, zavádí se pro území všech členských států jednotné krátkodobé vízum. Jednorázové vízum uděluje právo na vstup a nepřetržitý pobyt na území schengenského prostoru až do vypršení doby platnosti. Existuje též několikanásobné vízum, které držiteli umožňuje vstupovat na území schengenského prostoru několikrát, ale doba pobytu nesmí přesáhnout během 180 dnů od prvního vstupu 90 dnů. O vízum na více vstupů může cizinec požádat, jen když mu už v minulosti byla udělena nejméně dvě jednorázová víza, nebo jedno jednorázové schengenské vízum s dobou platnosti alespoň jeden rok. Podle téhož nařízení mohou na území ČR pobývat i cizinci, kteří mají vízum k pobytu v jiném státu s bezvízovým stykem, ale maximálně po dobu 3 měsíců ode dne překročení vnějších hranic schengenského prostoru. Po dobu 6 měsíců mohou na území České republiky pobývat občané států, se kterými byla uzavřena oboustranná smlouva o bezvízovém styku před vstoupením ČR do schengenského prostoru (Rytířová a Tepperová, 2012). Krátkodobým vízem také může být průjezdní vízum, které se uděluje cizincům, kteří jednou, dvakrát nebo vícekrát cestují přes území schengenského prostoru. Doba průjezdu nesmí být delší jak 5 dnů. Existuje též letištní průjezdní vízum, které jsou povinni mít státní příslušníci Afghánistánu, Bangladéše, Demokratické republiky Kongo, Eritreje, Etiopie, Ghany, Íránu, Iráku, Nigérie, Pákistánu, Somálska a Srí Lanky při průjezdu přes tranzitní mezinárodní prostory letišť, které se nacházejí na území Evropské unie. Letištní průjezdní vízum není povinné pro:  držitele platného víza jednoho z členských států EU,  držitele dočasného, řádného a zvláštního povolení k pobytu nebo oprávnění k pobytu v Andoře,  držitele povolení k trvalému pobytu ve formě plastové karty v Kanadě,  držitele povolení k návratu do Japonska,  držitele běžného nebo zvláštního povolení k pobytu v San-Marinu,

18


 držitele povolení k pobytu v Spojených státech amerických. Žádost o vízum se podává nejdříve 90 dnů ode dne plánovaného vstupu na území schengenského prostoru. Při podání žádosti je cizinec povinen předložit vyplněný formulář žádosti, cestovní doklad, fotografii v souladu s normami, souhlasit s pořízením otisků prstů a umožnit to, zaplatit vízový poplatek a předložit doklad o cestovním pojištění. Vízum se uděluje do platného cestovního dokladu a doba jeho platnosti musí být o 3 měsíce delší než platnost víza. 3.4.3

Vízum k pobytu nad 90 dnů

Dlouhodobé vízum k pobytu nad 90 dnů poskytuje právo na vstup nebo více vstupů a nepřetržitý pobyt na území České republiky v době platnosti víza. Doba platnosti ale nesmí přesahovat 1 rok. Pokud cizinec plánuje zůstat na území dobu delší než 1 rok, musí požádat o nahrazení dlouhodobého víza povolením k pobytu. Dlouhodobé vízum, nebo vízum typu D, se uděluje cizincům, kteří plánují pobývat na území České republiky víc než 3 měsíce za půlrok. Podání žádosti může proběhnout pouze na zastupitelském úřadu ČR ve státě, v němž mají povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, ale ne na území ČR. Vízum k pobytu nad 90 dnů se vydává za účelem studia, vědeckého výzkumu, podnikání, sloučení rodiny, pozvání a kulturní vízum. O udělení víza tohoto typu, stejně jako o udělení krátkodobého víza, nelze požádat za účelem zaměstnání. Při podání žádosti je cizinec povinen splnit všechny podmínky § 31 zákona o pobytu cizinců na území ČR; konkrétně předložit cestovní doklad, doklady, potvrzující účel pobytu a zajištění ubytování na území, prostředky k pobytu a fotografie. Před vyznačením víza do cestovního pasu má cizinec povinnost předložit doklad o cestovním a zdravotním pojištění a doklad o jeho zaplacení. Tyto přílohy je cizinec povinen předložit v originále nebo v ověřené kopii, všechny doklady musí být v českém jazyce nebo úředně přeložené do českého jazyka. Lhůta pro vyřízení dlouhodobého víza za účelem studia, výzkumu a pedagogické činnosti je 60 dnů, pro ostatní účely 120 dnů ode dne podání žádosti o udělení víza. Vízum se uděluje do platného cestovního dokladu a doba platnosti toho dokladu musí být o 3 měsíce delší než doba platnosti víza. 3.4.4

Povolení k dlouhodobému pobytu

Jak uvádí zákon o pobytu cizinců, o udělení povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec oprávněn požádat, když pobývá na území ČR za stejným účelem po dobu delší než 1 rok. Podmínkou pro podání žádosti o povolení k pobytu je platné


19

dlouhodobé vízum. V některých případech je podání žádosti možné provést na zastupitelském úřadu ČR nehledě na předchozí podmínku pobytu na vízum. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdřív 120 dnů přede dnem skončení platnosti jeho povolení k pobytu nebo víza, nejpozději v poslední den platnosti. V případě, že poslední den platnosti průkazu je nepracovní den, posledním dnem podání žádosti je nejbližší předcházející pracovní den. Žádosti, které nepotřebují osobní podání, je možné poslat poštou. Cizinec je povinen podat žádost ve formě vyplněného formuláře a předložit k žádosti všechny potřebné dokumenty nezbytné pro vyřízení žádosti (Odbor azylové a migrační politiky, 2016). Všechny originální dokumenty musí být v českém nebo slovenském jazyce. Cizozemské dokumenty je nutno opatřit předepsanými ověřeními, což znamená, že doklad musí mít superlegalizační doložku a úředně ověřený překlad do českého jazyka. Cizinec, který splnil podmínky pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen dostavit se osobně k pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který pak musí být digitálně zpracován. Povolení k pobytu na území České republiky dává právo zůstat v ČR po dobu platnosti povolení, volně cestovat v rámci schengenského prostoru za podmínky, že nepřetržitý pobyt v jiné zemí než Česká republika nemůže být delší než 3 měsíce, podávat žádosti o vízum do zemí mimo schengenský prostor a po 5 letech pobytu získat možnost požádat o trvalý pobyt na území České republiky, což neplatí pro povolení k pobytu za účelem studia, když jeden rok se počítá jako půlrok. Výjimkou je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání z toho důvodu, že cizinec může být legálně zaměstnán jen za předpokladu, že:  je držitelem zaměstnanecké karty,  je držitelem modré karty,  má povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu. o

Zaměstnanecká karta

Výjimkou z pravidla, že cizinci mají v oblasti svých osobních a majetkových práv stejné povinnosti a práva jako občané České republiky, je přístup na český pracovní trh. Podle M. Štefka (2013), je trh práce ovlivňován změnou v počtu volných zdrojů pracovních sil a také růstem, stagnací či poklesem ekonomiky. Vstup cizinců na český pracovní trh je možný pouze v období vyšší poptávky po pracovních silách a nedostatku domácích zdrojů.

20


Pro přístup na pracovní trh v České republice musí cizinec požádat o zaměstnaneckou nebo modrou kartu v závislosti na dosažené kvalifikaci. Do roku 2014 existovala také zelená karta, která byla současně povolením k zaměstnání a k pobytu na území ČR, ale 23 června 2014 možnost podání žádosti o vydání zelené karty skončila. Všechny zelené karty vydané před tímto datem se považují za zaměstnanecké karty (Integrovaný portál MPSV, 2015). Zaměstnanecká karta může mít duální nebo neduální charakter, což znamená, že se může jednat o povolení k pobytu a zaměstnání v jednom, nebo jen o povolení k pobytu, když se jedná o cizince, který je držitelem povolení k zaměstnání, nebo o osobu s volným přístupem na trh práce. Podle Sbírky zákonů č. 101/2014, části první „Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky“ je zaměstnaneckou kartou nový druh povolení k pobytu v České republice za účelem zaměstnání, který nahrazuje dříve vydaná jiná povolení k pobytu: vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání a zelenou kartu, která byla dřív vydávána. Zaměstnanecká karta se vydává na konkrétní pracovní místo, určen je konkrétní zaměstnavatel5. Případnou změnu zaměstnání nebo zaměstnavatele si musí cizinec dát odsouhlasit Ministerstvem, které udělí souhlas, pokud budou splněny podmínky pro vydání zaměstnanecké karty. Karta je určena pro všechny druhy práce bez ohledu na úroveň odborné kvalifikace. Pro vysoce kvalifikované odborníky z třetích zemí budou nadále vydávány modré karty, které mají proti zaměstnaneckým kartám řadu výhod. Volná pracovní místa, o která se cizinci mohou ucházet, musí být registrována v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, kterou vede Ministerstvo. Zaměstnavatel je povinen včas informovat krajskou pobočku úřadu práce v České republice o aktuální nabídce volných pracovních míst, do kterých mohou cizinci nastoupit (včetně základní charakteristiky volných pozic). Podle Sbírky zákonů č.101/2014, části druhé „Změny zákona o zaměstnanosti“ je volným pracovním místem obsaditelným držitelem zaměstnanecké karty pracovní místo, které bylo oznámeno krajské pobočce úřadu práce a nebylo obsazené do 30 dnů ode dne oznámení. Výjimkou jsou pracovní pozice, na nichž se práce vykonává ve státní správě. Zaměstnanecká karta má podobu plastové karty s biometrickými údaji. Zpracováním a vydáním zaměstnaneckých karet se zabývá Ministerstvo vnitra České republiky, konkrétně odbor azylové a migrační politiky. Doba její platnosti je stejná jako doba, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o 5

Může být vydaná i na několik pracovních míst.


21

pracovní činnosti, nemůže být delší než na 2 roky. Po této době může být znovu prodloužena. Žádost o vydání zaměstnanecké karty musí být cizincem předložena na konzulát České republiky v místě trvalého pobytu. Jakmile bude cizinci uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů, je povinen do 3 dnů ode dne vstupu na území České republiky požádat o zaměstnaneckou kartu na odboru migrační a azylové politiky. Teprve po návštěvě Ministerstva vnitra České republiky a obdržení potvrzení o podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty je cizinec oprávněn začít plnit pracovní povinnosti. V případě, že už pobývá na území České republiky na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem než zaměstnávání, může cizinec požádat o vydání zaměstnanecké karty na Ministerstvu. K žádosti o vydání zaměstnanecké karty se musí předložit následující dokumenty:  pas a 2 fotografie zachycující aktuální podobu žadatele,  doklad o zajištění ubytování na území České republiky,  pracovní smlouvu nebo smlouvu o budoucí pracovní smlouvě, která obsahuje měsíční mzdu, která nemůže být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy, týdenní pracovní doba pak má být delší než 15 hodin,  doklad o odborné specializaci požadovaný v rámci smlouvy,  na požádání – výpis z trestního rejstříku a potvrzení o zdravotním stavu. Všechny dokumenty se předkládají v originále, v případě cizojazyčných dokumentů v originálním znění spolu s úředně ověřenými překlady do českého jazyka. Cizinec, který obdržel potvrzení o vydání zaměstnanecké karty, může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván ode dne vydání potvrzení do data ukončení řízení o jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty. o

Modrá karta

Modrá karta je povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání, které vyžaduje vysokou kvalifikaci. Stejně jako zaměstnanecká karta opravňuje cizince pobývat na území ČR a zároveň pracovat bez pracovního povolení. Vysokou kvalifikaci podle § 42i zákona o pobytu cizinců je řádně ukončené vysokoškolské vzdělání, nebo vyšší odborné vzdělání, jež trvalo alespoň 3 roky. Podmínky pro podání žádosti o vydání modré karty podle § 42j zákona o pobytu cizinců jsou stejné jako u zaměstnanecké karty. Rozdíl je ve druhu smlouvy, kterou cizinec předkládá při podání žádosti o modrou kartu. Smlouva musí být

22


sjednána na dobu minimálně 1 roku se zákonem stanovenou týdenní pracovní dobou a výší hrubé měsíční nebo roční mzdy, která má činit alespoň 1,5 násobek průměrné hrubé mzdy. Ke smlouvě je nutné doložit doklad potvrzující vysokou kvalifikaci, tzv. diplomu. Změna zaměstnavatele musí proběhnout po předchozím souhlasu Ministerstva, má-li cizinec modrou kartu a pobývá na území ČR méně než 2 roky. Po 2 letech pobytu musí cizinec změnu zaměstnavatele oznámit Ministerstvu do 3 pracovních dnů ode dne provedení změny. Skončí-li cizinci, který obdržel modrou kartu, pracovní poměr v době její platnosti, musí to oznámit Ministerstvu do 3 dnů. Před vydáním modré karty obdrží cizinec potvrzení o splnění podmínek pro vydání modré karty, což znamená, že může na území ČR pobývat a nastoupit do zaměstnání ještě před tím, než dostane modrou kartu s biometrickými údaji. Doba platnosti vydávané modré karty je o 3 měsíce delší než doba, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva, ale nesmí přesáhnout 2 roky. Po vypršení doby platnosti, může být modrá karta prodloužena (Obor azylové a migrační politiky, 2015). o

Povolení k zaměstnání

Cizinci, kteří nebudou mít zaměstnaneckou nebo modrou kartu, ale budou se chtít ucházet o zaměstnání v České republice, mohou i nadále požádat Ministerstvo vnitra ČR o povolení k zaměstnání na území. Jde především o:  držitele povoleného pobytu za účelem podnikání,  cizince, kteří byli vyslaní do České republiky zahraničním zaměstnavatelem, sezonní pracovníci a stážisté,  cizinci s povoleným pobytem za účelem strpění nebo žadatele o azyl a mezinárodní ochranu6,  cizinci, kteří jsou členem nebo statutářem právnické osoby a vykonávají pro ni běžnou činnost. V některých případech dané skupiny cizinců po obdržení povolení k zaměstnání budou muset žádat o vydání zaměstnanecké nebo modré karty (Čižinský, 2014). o

Osoby s volným přístupem na trh práce

Osoby, které mají volný přístup na trh práce, nepotřebují pro získání legálního zaměstnání na území České republiky povolení k zaměstnání, ale stále platí podmínka, že pro pobyt na území ČR potřebují platné povolení k pobytu.

6

Až po 12 měsících pobytu na území ČR.


23

Podle § 98 zákona o zaměstnanosti právo volného vstupu na tuzemský trh práce mají cizinci:  kteří dokončili středoškolské nebo vysokoškolské studium na území České republiky,  studující formou denního nebo prezenčního studia a pobývající na území ČR na základě povolení k pobytu za účelem studia a soustavně se připravující na budoucí povolání,  kteří chtějí být v ČR zaměstnaní jako pedagogičtí pracovníci, akademičtí pracovníci vysoké školy nebo i vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci,  pobývající na území České republiky na základě povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem, který má dlouhodobě status rezidenta pobývajícího v Evropské unii a který během tohoto pobytu byl na území ČR zaměstnán na základě povolení k zaměstnání nebo zaměstnanecké karty minimálně po dobu 12 měsíců. Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta se nevyžadují k zaměstnání cizince s povoleným trvalým pobytem. 3.4.5

Trvalý pobyt

Cizinec s trvalým pobytem na území České republiky má všechny sociální záruky a výhody, které stát poskytuje svým občanům. Trvalý pobýt je ve skutečnosti pro většinu cizinců konečným cílem, protože se vydává na dobu neurčitou a opravňuje k právnímu postavení srovnatelnému s postavením občana České republiky. Žádost o vydání povolení k trvalému pobytu je oprávněn cizinec podat po 5 letech nepřetržitého pobytu na území (Zákon o pobytu cizinců § 68 odst. 1) na základě dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, to znamená, že do 5 let se nezapočítává doba pobytu na území na základě krátkodobého víza nebo bez víza. Nevztahuje se ale na dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu za účelem studia, v tomto případě se doba pobytu započítává jen jako polovina (Zákon o pobytu cizinců § 68 odst. 2 písm. d). Při podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu na území ČR má cizinec povinnost předložit dokumenty podle § 70 odst. 2 zákona o pobytu cizinců: - 2 fotografie, - cestovní doklad, - potvrzení o účelu pobytu na území ČR, - doklad potvrzující zajištění prostředků pro pobyt, - výpis z trestního rejstříku,

24


-

potvrzení o zajištění ubytování, souhlas rodičů, nebo zákonných zástupců, pokud se jedná o dítě, doklad o úspěšném složení zkoušky z českého jazyka.7 Doklad o úspěšném složení zkoušky z českého jazyka musí být vydán školou, uvedenou v seznamu škol, které jsou oprávněny provádět zkoušky z českého jazyka podle vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 348/2008 Sb., o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Žádost o povolení k trvalému pobytu lze podat na příslušném pracovišti odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. V případě negativního rozhodnuti je cizinec oprávněn podat odvolání do 15 dnů ode dne rozhodnutí. Rozhodnutí o odvolání vydává Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (Informační publikace pro cizince, 2011). V den udělení trvalého pobytu se cizinec stává dlouhodobě pobývajícím rezidentem Evropského společenství na území ČR a vznikají mu povinnosti v oblasti zdravotního pojištění. Jednodušší podmínky pro získání povolení k trvalému pobytu mají držitelé modré karty – podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území Evropské unie a pouze 2 let na území tuzemska (Rytířová a Tepperová, 2012). 3.4.6

Ostatní druhy pobytu

Existují i jiné druhy pobytu cizinců na území České republiky, než už byly vysvětleny: pobyt v režimu zákona o azylu a pobyt v režimu zákona o dočasné ochraně. Zákon ze dne 11. listopadu 1999 o azylu upravuje podmínky vstupu a pobytu cizince, který v České republice požádal o mezinárodní ochranu, i pobyt žadatele o azyl nebo cizince, kterému byla udělena doplňková ochrana. Podle tohoto zákona jsou 3 typy cizinců, kteří mohou bydlet na území ČR:  žadatelé o mezinárodní ochranu – cizinci, kteří požádali o udělení mezinárodní ochrany v České republice a čekající na rozhodnutí Ministerstva nebo taktéž cizinci, kteří podali žádost na území jiných států Evropské unie, a Česká republika posuzuje jejich žádost, a proto je převzala na své území (§ 2 odst. 1 písm. b),  azylanti – cizinci, kterým byl udělen azyl (§ 2 odst. 2),  osoby požívající doplňkové ochrany – cizinci, kteří požádali o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany (§ 2 odst. 3). Potvrzení o znalosti českého jazyka se nevyžaduje v případech popsaných v § 70 odst. 5 zákona o pobytu cizinců. 7


25

Všechny podmínky pro udělení mezinárodní ochrany jsou stanoveny právem Evropské unie. Druhým zvláštním druhem pobytu je dočasná ochrana. Podmínky vstupu na území České republiky a pobytu na něm za účelem dočasné ochrany upravuje zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ze dne 26. června 2003. Podle něho každý cizinec, který při hraniční kontrole požádá o dočasnou ochranu, vstoupí na území a bude přepraven na náklady Ministerstva do humanitárního střediska. Dočasná ochrana má být vyhlášena rozhodnutím Rady Evropské unie (§ 1 odst. 4), také se stanoví počet vydaných oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (§ 9 odst. 4). Cizinec, který požádal o poskytnutí dočasné ochrany, je oprávněn pobývat na území po dobu řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (§ 22). Cizinec, který dostane průkaz žadatele o dočasnou ochranu nebo průkaz o povolení k pobytu, se pro účely zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti a poskytování zdravotních služeb považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky (§ 32). 3.4.7

Důvody neudělení víza a povolení k pobytu

Po podepsání Schengenské dohody podléhá Česká republika plně pravidlům vízového režimu, který platí na území schengenského prostoru. Stejně jako v kterékoli jiné evropské zemi mohou být žadateli žádosti o vízum nebo o povolení pobytu na území České republiky zamítnuty. Seznam nejčastějších důvodů k neudělení povolení k pobytu a zamítnutí žádosti o vízum je uveden v § 56 zákona o pobytu cizinců:  cizinec přes žádost Ministerstva nepřišel k pohovoru, nebo ke dni platnosti neposkytl doklady potvrzující informace uvedené v žádosti o udělení víza nebo povolení k pobytu, nebo pokud po pohovoru a analýze poskytnutých dokumentů tyto informace nelze ověřit,  cizinec poskytl nepravdivé údaje v žádosti o vydání víza nebo povolení k pobytu,  cizinec byl zařazen do evidence nežádoucích osob,  Ministerstvo má k dispozici informace o tom, že náklady spojené s pobytem cizince budou hrazeny Českou republikou,  cizinec předloží nepravdivé nebo pozměněné doklady obsahující informace, které neodpovídají skutečnosti,  cizinec k žádosti o povolení k pobytu za účelem zaměstnání uvedl pouze číslo žádosti o vydání povolení k zaměstnání a úřad práce toto povolení nevydal,

26


 jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 tohoto zákona,  jsou zjištěny skutečnosti, že cizinec po skončení doby pobytu stanovené vízem nebo povolením k pobytu neopustí území České republiky nebo skutečnosti, že má v úmyslu použít vízum nebo povolení k pobytu za jiným účelem, než který je uveden v žádosti o vydání víza nebo povolení k pobytu,  cizinec nepředložil doklad o komplexním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území ČR a též potvrzení o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění;  pobyt na území není v zájmu České republiky nebo existuje jiná překážka pobytu cizince na jejím území,  cizinec neuhradil pokutu nebo náklady, které vznikly v souvislosti s řízením vedeným podle daného zákona. Pokud informování o zamítnutí žádosti o vízum nebo o povolení k pobytu proběhlo telefonicky nebo pomocí emailu, neplatí to. Platný je pouze dopis z Ministerstva vnitra České republiky, který byl doručen do vlastních rukou a který obsahuje oficiální zamítnutí s uvedením všech údajů a důvodů o neudělení víza nebo povolení k pobytu. V dopise, v souladu s novelou zákona o pobytu cizinců, která je účinná od 1. 1. 2011, mimo důvody o neudělení bude uvedeno, že odvolání může být podáno pouze ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne obdržení oficiálního dopisu o odmítnutí žádosti. Žádost o odvolání musí obsahovat údaje o žadateli, důvody o nesprávnosti rozhodnutí. Při přezkoumání rozhodnutí nemohou být poskytnuty jiné doklady a skutečnosti než ty, které byly předloženy při pohovoru. Podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky musí příslušné orgány informovat žadatele o výsledku řízení žádosti o odvolání do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, když se jedná o krátkodobý pobyt, a do 60 dnů ode dne obdržení žádosti v případě dlouhodobého pobytu.

3.5

Agenturní zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí

Agenturní zaměstnávání je jednou z forem flexibilního způsobů zprostředkování zaměstnání, které je upraveno podle § 307–309 aktuálního zákoníku práce. Působnost agentur práce upravuje § 66 zákona o zaměstnanosti, který říká, že agenturním zaměstnáváním se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi zaměstnancem, který bude vykonávat pracovní činnost pro uživatele, a agenturou. Dle § 58 téhož zákona pro legální zajištění agenturního zaměstnávání musí agentura mít povolení od Ministerstva práce a sociálních věcí a platné pojištění agentury práce proti úpadku. Základní


27

princip agenturního zaměstnávání spočívá v tom, že pracovník je zaměstnancem agentury, ale současně pracuje u jiného zaměstnavatele (uživatele). Právní zásadou pro legální zaměstnávání pracovníka je uzavření pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti mezi agenturou a zaměstnancem, ve které se zaměstnanec zaváže vykonávat dočasně práci, kterou mu zajistí agentura, u jiného zaměstnavatele. Se zaměstnavatelem pak agentura musí uzavřít dohodu o dočasném přidělení práce zaměstnanci agentury (Neščáková a Marelová, 2013). Činnost agentury práce se skládá ze 3 hlavních částí – vyhledávání, hodnocení a výběr pracovníků na konkrétní pracovní místo. Zvláštní pozornost je věnována osobním a profesionálním dovednostem pracovníka, které mají být v souladu s požadavky uživatele. Ve většině případů agentura práce též zjišťuje odbornou úroveň kandidáta a jeho psychologické charakteristiky – motivaci, flexibilitu a schopnost přizpůsobit se týmu. Podle § 66 zákona o zaměstnanosti nemůže agentura přidělit pro výkon práce fyzickou osobu, která má zaměstnaneckou nebo modrou kartu, což v praxi znamená, že agentura práce nesmí zaměstnávat cizince ze třetích zemí.

3.6

Pracovněprávní vztahy

Pracovněprávní vztahy nebo vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jsou upraveny především zákoníkem práce a řadou předpisů. Nejtypičtějším pracovněprávním vztahem v České republice je pracovní poměr, který se nejčastěji zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která může být sjednána na dobu určitou nebo neurčitou. Podle zákoníku práce musí být pracovní smlouva sjednána písemně (§ 34 odst. 2) a obsahovat druh práce, kterou zaměstnanec bude vykonávat pro zaměstnavatele, místo práce a den nástupu do práce (§ 34 odst. 1). V pracovní smlouvě se též sjednává zkušební doba na maximální dobu 3 měsíce nebo u vedoucích pracovníků na 6 měsíců. Pracovní poměr lze skončit dohodou o rozvázání pracovního poměru, výpovědí8, okamžitým zrušením9 nebo uplynutím doby, stanovené v pracovní smlouvě sjednané na dobu určitou. Zákoník práce též říká, že zaměstnavatel může také zaměstnat cizince na dohodu o pracovní činnosti (§ 76), když se jedná o práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu týdenní pracovní doby, nebo na dohodu o provedení práce Tímto způsobem lze pracovní poměr skončit i ze strany zaměstnavatele, a to z určitých důvodů stanovených v § 52 zákoníku práce, i ze strany zaměstnance z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodů (§ 50 odst. 3 zákoníku práce). Po podání výpovědi pracovní poměr skončí po uplynutí 2 měsíců, což platí stejně pro zaměstnance i zaměstnavatele. 9 Možné to je ze strany zaměstnance i zaměstnavatele z důvodů stanovených v § 55 a § 56 zákoníku práce. 8

28


(§ 75), když se jedná o maximální rozsah práce 300 hodin v kalendářním roce. Jsou to dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohodu o pracovní činnosti lze zrušit dohodou z jakéhokoli důvodu nebo bez důvodu s 15denní výpovědní lhůtou. Od momentu vzniku pracovního poměru nabývají zaměstnanec a zaměstnavatel určitá práva a povinnosti. 3.6.1

Obecná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele

Zákoník práce stanoví zásadu rovného zacházení zaměstnavatele se všemi zaměstnanci na pracovišti a zákazu jakékoli diskriminace. V zákoně č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, jsou stanovena práva a zákaz diskriminace ve věcech práva na zaměstnání, sociálního zabezpečení, přiznání a poskytování sociálních výhod, přístupu k poskytování zdravotní péče a přístupu ke vzdělání. Pokud by zaměstnavatel porušoval práva a povinnosti vyplývající z rovného zacházení se zaměstnancem nebo jej diskriminoval, má zaměstnanec právo na náhradu újmy v penězích. Z ustanovení § 38 odst. 1 je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci vymezenou v pracovní smlouvě, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů stanovených pracovní smlouvou nebo vnitřním předpisem a platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat. Zaměstnanec má povinnost podle pokynů zaměstnavatele konat práci podle pracovní smlouvy a dodržovat všechny povinnosti, vyplývající z pracovního poměru. V dnešní době je velice důležitá otázka ochrany zdraví zaměstnance a zajištění bezpečného pracovního prostředí. Dodržování právních norem souvisejících s danou problematikou je proto nedílnou součástí povinností zaměstnavatele. Podle české legislativy existuje několik druhů prohlídek, které je příslušný zaměstnavatel povinen realizovat: vstupní lékařská prohlídka, lékařská prohlídka ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání a pracovně-lékařská prohlídka. Vstupní lékařská prohlídka před nástupem zaměstnance do pracovního poměru je důležitá, protože je povinná jak pro zaměstnavatele, který ji má zorganizovat, tak i pro zaměstnance, protože má povinnost absolvovat ji. Další povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou vymezeny v hlavě II zákoníku práce. Existují též informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům:  informační povinnost před vznikem pracovního poměru – informování zaměstnance o jeho základních právech a povinnostech,  informační povinnost v době trvání pracovního poměru – seznámení zaměstnance s pracovním řádem, kolektivní smlouvou, vnitřními předpisy


29

organizace; informování zaměstnance o finanční a ekonomické situaci, ve které se nachází organizace, obeznámení zaměstnance o činnostech zaměstnavatele, vnitřním uspořádání podniku, o základních pracovních podmínkách a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zaměstnanec má informační povinnost k úřadu práce v případech, kdy se jedná o zaměstnání zaměstnance ze zahraničí. 3.6.2

Práva a povinnosti zaměstnavatele z důvodu zaměstnání cizince

Zaměstnavatelé mají možnost při obsazování volných pracovních míst využít nejen příležitosti tuzemského trhu práce, ale zaměstnat i zaměstnance přicházející do České republiky ze zahraničí. Tato možnost je ale státem regulována. Podle § 86 zákona o zaměstnanosti mohou zaměstnavatelé brát cizince jen na volné pracovní místo, které je nemožné jinak obsadit. Musí to předem oznámit krajské pobočce úřadu práce a projednat s ní záměr zaměstnávat určitý počet cizinců, druh práce, kterou budou vykonávat, a předpokládanou dobu výkonu práce. Předcházející oznámení není nutné v případě zaměstnávání cizince, kterému je již vydáno povolení k zaměstnání, u kterého se povolení k práci nevyžaduje, který žádá o prodloužení povolení k zaměstnání, který bude zaměstnán jako držitel modré nebo zaměstnanecké karty. Jak uvádí zákon o zaměstnanosti (§ 87 odst. 1), je zaměstnavatel povinen informovat krajskou pobočku úřadu práce o nástupu občana EU do zaměstnání, jeho rodinného příslušníka, rodinného příslušníka občana České republiky, cizince, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání nebo cizince, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Informační povinnost k úřadu práce má zaměstnavatel i v případě, když cizinec nenastoupil do práce10 nebo v případě ukončení zaměstnání cizincem před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno11.

3.7

Problematika nelegálního zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí

Skutečnost, že legální přistěhovalectví za účelem zaměstnání do států Evropské unie pokračuje, zvyšuje se pravděpodobnost existence nelegálních Zaměstnavatel je povinen splnit informační povinnost nejpozději do 45 kalendářních dnů ode dne, kdy bylo cizinci vyhověno s vydáním zaměstnanecké nebo modré karty, nebo do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec do práce nastoupit, když se jedná o cizince, kterému bylo vyhověno s vydáním povolení k zaměstnání (§ 88 odst. 2 zákona o zaměstnanosti). 11 Informační povinnost musí zaměstnavatel splnit nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy cizinec zaměstnání ukončil. 10

30


pracovněprávních vztahů a uplatnění nových nezákonných praktik zaměstnávání. Ať už to je, nebo není spojené s nelegální migrací, závisí nelegální zaměstnávání hodně na situaci, která je na trhu práce ve všech zemích EU. Je to důkazem velkého rozdílu mezi nabídkou a poptávkou po práci. Jak uvádí Marie Claude-Valentin ve své knize „Preventing illegal immigration“ (2004), přestože existence nelegální práce je považována za faktor zaostalosti, má nejen svoje odpůrce, ale i zastánce, kteří to vidí jako znamení životní způsobilosti trhu práce nebo „bezpečnostní pojistku“, díky níž by bylo možné kompenzovat nepružnost trhu práce. Nelegální zaměstnávání prakticky poškozuje ekonomiku nejen v České republice ale i v ostatních státech Evropské unie. Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi EU má průměrné ukazatele v počtu nelegálně zaměstnaných pracovníků. Nejvíc nelegálně zaměstnaných pracuje ve sféře stavebnictví. Nelegální zaměstnávání ovlivňuje i množství legálně migrujících cizinců v rámci nejen ČR, ale celé Evropské unie. Cizinci se považují za levnou pracovní sílu a je pro ně obtížnější změnit zaměstnavatele, proto je o ně stále zájem zaměstnavatelů (Kapoun, 2012). Rozlišují se dva základní typy nelegálního zaměstnávání – zcela nelegální a „kvazi-legální“. Toto rozdělení vychází z toho, zda cizinec má platné povolení k zaměstnání, ale je zaměstnán bez pracovní smlouvy, nebo má neplatnou, případně žádnou pracovní smlouvu (kvazi-legální aktivita). Z právního hlediska jsou oba případy nelegální, ale z hlediska viny cizince je v tom velký rozdíl. Podle průzkumu D. Drbohlava a L. Lachmanové (2008) je jednou z nejčastějších forem nelegálního zaměstnávání tzv. „Švarc systém“, když cizinec má povolení k pobytu na území České republiky za účelem podnikání, ale ve skutečnosti pracuje někde jako zaměstnanec. Druhou nejčastější formou nelegálního zaměstnávání je zaměstnání cizince, který je držitelem typu víza nepovolujícího ucházet se o zaměstnání bez platného povolení k zaměstnání a též zaměstnávání cizince bez platného povolení k pobytu na území ČR. Kontrolu dodržování ustanovení zákona o zaměstnanosti na území ČR provádějí oblastní inspektoráty práce a Státní úřad inspekce práce. Za nelegální zaměstnávání cizince dostane zaměstnavatel pokutu. Jak uvádějí § 139 a § 140 zákona o zaměstnanosti, v případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nelegálně zaměstná cizince, dostane pokutu do 10 milionů korun, nejméně však ve výši 50 tisíc Kč. Cizinec též může dostat pokutu ve výši do 100 tisíc Kč.

Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí na praktickém příkladu

31

4 Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí na praktickém příkladu Jak vyplývá z teoretických zdrojů, spolu s Čechy mohou na území České republiky pracovat i cizí státní příslušníci, cizinci. Jejich zaměstnávání má speciální podmínky. Cizinci nebude, na rozdíl od českého občana, pro zaměstnání v ČR stačit jen podepsat smlouvu. Následující podkapitola bude zaměřena na průběh zaměstnávání zaměstnance ze zahraničí ode dne přijetí nabídky pracovní pozice až do dne nástupu do práce ve společnosti XY.

4.1

Průběh zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí ve společnosti XY

Společnost XY působí na českém trhu už víc jak 10 let a je jedním z největších zaměstnavatelů pracovníků ze zahraničí v České republice. Při získání údajů o průběhu zaměstnávání a počtech zaměstnaných zaměstnanců ze zahraničí, EU a ČR byla zkoumané společnosti slíbena anonymita. V podkapitolách je vysvětlen postup při zaměstnávání z pohledu organizace, pak pracovníka. 4.1.1

Průběh zaměstnávání českým zaměstnavatelem

Průběh zaměstnávání zaměstnance z třetích zemí se nesporně liší od průběhu zaměstnávání občana EU. Je to proces těžší, časově a finančně náročnější. o

Zaměstnanec ze třetí země

V momentě, kdy se zaměstnavatel rozhodl, že chce zaměstnat cizince, oznamuje tuto skutečnost úřadu práce pomocí vyplněné hlášenky volného pracovního místa. V ní se uvádí:  údaje o pozici, na které chce zaměstnat cizince,  počet volných míst,  klasifikace CZ ISCO12,  místo výkonu práce,  hrubá měsíční mzda v číselném vyjádření,

Národní klasifikace zaměstnání, která je vypracována na základě mezinárodního standardu ISCO-08. 12

32


 souhlas s nabízením volných míst cizincům a souhlas se zveřejněním nabídky atd. Podmínkou obsazení volného pracovního místa cizincem je fakt, že je není možné obsadit jinak. Tato podmínka je splněna, když se po oznámení volného pracovního místa úřadu práce nedaří obsadit místo vhodným kandidátem z ČR. Zaměstnavatelé mohou volná místa hlásit osobně, písemně, e-mailem, telefonicky nebo pomocí internetu. Obsazení volného místa evidovaného úřadem práce nebo jeho zrušení je též nutno oznámit přímo úřadu práce. Po nahlášení volného pracovního místa na úřadu práce je zaměstnavatel oprávněn zaměstnat na něm cizince s platným povolením k pobytu a platným povolením k zaměstnání nebo zaměstnaneckou nebo modrou kartou. Následující krok je informování cizince o oficiální nabídce práce (viz příloha A). V nabídce se uvádí druh práce, místo výkonu práce, zda jde o pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, nebo neurčitou, datum nástupu do práce 13, výše mzdy a případně zaměstnanecké benefity. Po přijetí nabídky cizincem probíhá zpracování pracovní smlouvy, nebo smlouvy o smlouvě budoucí na základě údajů z nabídky práce nebo i případných změn (viz příloha B). Pracovní smlouva se uzavírá písemně mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Uvedeny v ní jsou:  druh práce, kterou má zaměstnanec vykonávat,  místo výkonu práce,  sjednaný den nástupu do práce,  doba, na kterou je smlouva sjednaná a délka zkušební doby,  výše mzdy a možnost zvýšení mzdy nebo poskytnutí bonusu podle rozhodnutí manažera,  sjednaný termín a způsob výplaty mzdy,  druh úvazku a rovnoměrnost rozvržení stanovené týdenní pracovní doby,  nárok na dovolenou,  souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty,  povinnosti zaměstnance,  zákaz konkurence,  výpovědní doba,  podpis zaměstnavatele a zaměstnance atd.

13

V případě pracovního poměru na dobu určitou i datum ukončení pracovního poměru.


33

Uzavřená smlouva je platnou, protože splňuje zákonem stanovené podmínky – je uzavřena písemně a obsahuje druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Písemně uzavřená pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce jsou podmínkami, jež musí cizinec, který pro zaměstnání na území ČR potřebuje povolení k zaměstnání, splnit, aby mohl požádat Ministerstvo vnitra o zaměstnaneckou nebo modrou kartu. Ve zvláštních případech zaměstnavatel počítá s tím, že sjednané datum nástupu do práce se může změnit kvůli prodloužené době vyřízení žádosti o povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Zaměstnavatel vždy nabízí cizinci pracovní a mzdové podmínky, které jsou běžné pro tuzemského zaměstnance. Cizinci, který je nebo bude držitelem zaměstnanecké karty, zajistí zaměstnavatel týdenní pracovní dobu, která nesmí být kratší než 15 hodin a mzda nesmí být nižší než základní sazba měsiční minimální mzdy ze zákoníku práce. Cizincům, kteří požádali nebo se chystají požádat o modrou kartu, zajišťuje zaměstnavatel hrubou roční mzdu minimálně ve výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy v souladu se sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 95/2015 Sb. Po vydání povolení k zaměstnávání a povolení k pobytu nebo potvrzení o splnění podmínek pro vydání povolení k zaměstnání, zaměstnanecké nebo modré karty, je cizinec oprávněn nastoupit do zaměstnání. Podle české legislativy je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci vstupní lékařskou prohlídku. Ve většině případů pro úspěšné absolvování prohlídky nutné předložit výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře. Pro cizince, kteří nestihli zažádat o výpis před přistěhováním do ČR a na jejím území ještě nemají svého praktického lékaře, nabídne zaměstnavatel vždy pomoc se zajištěním zdravotní prohlídky u lékaře, se kterým má předem podepsanou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. V některých případech může zaměstnavatel pomoci i se zajištěním bydlení na území ČR. Společnost XY tuto možnost nenabízí. Nejpozději v den nástupu cizince do práce oznamuje zaměstnavatel písemně tuto skutečnost úřadu práce. Ve formuláři o nástupu do zaměstnání zaměstnavatel vyplňuje osobní údaje14 cizince, který k němu do zaměstnání nastoupil, aby bylo zřejmé, zda se jedná o držitele povolení k pobytu, zaměstnanecké karty nebo modré karty, datum nástupu a údaje o společnosti15. Zaměstnavatel též úřad práce vždy informuje o změnách v údajích. Jméno, příjmení, datum a místo narození, statní občanství, pohlaví a rodné číslo. Když se jedná o cizince, který ještě v ČR nezažádal o rodné číslo, uvede zaměstnavatel datum narození ve formátu „ddmmrrr“ a přidá k tomu písmeno „m“, když je zaměstnancem muž, nebo „ž“ – žena. 15 Název, identifikační číslo společnosti a sídlo. 14

34


Zaměstnavatel má v místě pracoviště kopii pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce uzavřenou s každým cizincem, který k němu do zaměstnání nastoupil, a též kopie dokladů, potvrzujících, že cizinec je oprávněn pobývat a pracovat na území ČR16. Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců ze zahraničí a písemně informuje příslušnou krajskou pobočku úřadu práce v případech, kdy cizinec, který obdržel zaměstnaneckou nebo modrou kartu, nenastoupil do práce anebo ukončil zaměstnání dřív, než uplynula doba, na kterou bylo povolení vydáno. o

Zaměstnanci ze zemí Evropské unie, evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarska a jejich rodinní příslušníci

Jestliže zaměstnavatel projevil zájem o zaměstnávání občana EU, EHP nebo Švýcarska, nebo jeho rodinného příslušníka, celý proces zaměstnávání probíhá skoro stejně jako proces zaměstnávání občana České republiky. Podle zákona o zaměstnanosti se daná skupina nepovažuje za cizince, má stejné právní postavení jako Češi. Stejnou výhodu mají i cizinci, kteří mají na území ČR povolen trvalý pobyt, s výjimkou některých povolání, při nichž je třeba českého občanství. Po úspěšném průběhu výběrového řízení a podepsání smlouvy s občanem EU nebo jeho rodinným příslušníkem za stejných podmínek jako s občanem ČR, nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce zaměstnavatel informuje krajskou pobočku úřadu práce o této skutečnosti. Písemná informace obsahuje stejné údaje jako formulář o nástupu do zaměstnání pro zaměstnávání cizince. Zaměstnavatel informuje úřad práce v případě změny údajů zaměstnance nebo oznámí ukončení zaměstnání občana EU. Stejně jako u cizince zaměstnavatel eviduje zaměstnávání občanů EU a uchovává kopie dokladů opravňujících občana EU pobývat na území České republiky po dobu 3 let po ukončení zaměstnání. Zaměstnavatel vždy přihlašuje svého zaměstnance k zdravotnímu pojištění a je osobou zodpovědnou za správnost údajů uvedených na průkazu pojištěnce. Zaměstnavatel odvádí pojistné za stejných podmínek jako u zaměstnance z České republiky. Po ukončení zaměstnání ho odhlašuje ze zdravotní pojišťovny.

Kopie povolení k pobytu a povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou nebo modrou kartu musí zaměstnavatel uchovávat po celou dobu zaměstnání cizince a 3 roky od skončení zaměstnávání. 16


4.1.2

35

Průběh zaměstnávání z hlediska zaměstnance - cizince

Jestliže se cizinec rozhodne, že se chce přestěhovat do zahraničí kvůli zaměstnání, musí být připraven nejen k výběrovému řízení, ale i k dlouhotrvajícímu procesu plnění všech podmínek pro úspěšnou pracovní migraci. Po přihlášení na pozici a úspěšném průběhu prvního a dalších kol pohovorů, musí cizinec ve většině případů obdržet od budoucího zaměstnavatele oficiální nabídku pracovní pozice. Ještě před přijetím nabídky se musí dozvědět, zda zaměstnavatel pokryje náklady spojené s vyřízením víza, poskytuje bydlení nebo speciální relokační finanční bonusy pro přistěhovalce. Po podepsání pracovní smlouvy (viz příloha B) a zajištění bydlení na území 17 ČR je cizinec oprávněn podat žádost o zaměstnaneckou nebo modrou kartu. Když na území ČR již pobývá a má dlouhodobé vízum nebo je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, musí o zaměstnaneckou nebo modrou kartu požádat na pracovišti OAMP MV ČR, oddělení pobytu cizince Jihomoravského kraje. V případě, že by se cizinec ucházel o zaměstnání v zemi, kde má trvalé bydliště, požádá o zaměstnaneckou nebo modrou kartu na místně příslušném zastupitelském úřadu ČR. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti o vydání zaměstnanecké karty je 60 dnů nebo v mimořádně složitých případech 90 dnů. Lhůta pro rozhodnutí o vydání modré karty je stanovena zákonem o pobytu cizinců a je maximálně 90 dnů ode dne podání žádosti, ke které je nutno přiložit platný cestovní doklad, 2 fotografie, doklad o zajištění ubytování na území ČR, pracovní smlouvu a doklad o ukončeném vzdělání. Výše poplatku za vyřízení žádosti činí 500 Kč. Když MV ČR vydá pozitivní rozhodnutí o žádosti o zaměstnaneckou nebo modrou kartu, vydá žadateli vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí karty. Od cizince bude požadován doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění na dobu ode dne možného vstupu na území ČR do dne vzniku veřejného zdravotního pojištění. Po překročení českých hranic je cizinec povinen dostavit se do 3 dnů na pracoviště Ministerstva vnitra pro poskytnutí biometrických údajů, které jsou nezbytné pro zhotovení zaměstnanecké nebo modré karty. V den pořízení biometrických údajů mu bude vydáno potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké/modré karty. Ode dne vydání tohoto potvrzení je oprávněn pracovat. V situacích, kdy se zaměstnanec rozhodl zaměstnání ukončit nebo změnit zaměstnavatele, musí se řídit platnými právními předpisy ČR. Osoba, která poskytuje ubytování, musí zajistit, aby cizinec měl k dispozici plochu nejméně 8 na osobu, 12,6 pro 2 spolubydlící osoby a dalších 5 pro každou další spolubydlící osobu. 17

36

4.2


Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí v Jihomoravském kraji

Pro legální zaměstnání pracovníka ze zahraničí v České republice, musí být přistěhovalec evidován na úřadu práce v den nástupu do zaměstnání. Zaměstnanci ze zahraničí se dělí na 3 skupiny: občané EU, občané třetích zemí, kteří potřebují povolení k zaměstnání na území České republiky a občané třetích zemí, kteří povolení nepotřebují. Úřad práce povolení k zaměstnání vydává jen v případech, když volné pracovní místo nelze obsadit jinak. V praxi to znamená, že v souvislosti s poptávkou kvalifikovaných zaměstnanců existuje dočasný nedostatek pracovních sil, to znamená, že na trhu práce nelze najít vhodného kandidáta s českým občanstvím. Ze zprávy o situaci na krajském trhu práce bylo zjištěno, kolik cizinců se legálně objevilo na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2006–2015.

Obr. 2 Vývoj celkového počtu občanů EU a třetích zemí na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2006–2015 (Úřad práce České republiky, 2016)

V současné době je podle statistik Úřadu práce České republiky - krajské pobočky pro Jihomoravský kraj na trhu práce v tomto kraji legálně zhruba 44,2 tis. zahraničních pracovníků.


37

Obr. 3 Vývoj počtu občanů EU a třetích zemí na trhu práce v Jihomoravském kraji podle typu registrace v letech 2006–2015 (Úřad práce České republiky, 2016)

První viditelné změny pro zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí nastaly v roce 2008, když po velkém růstu počtu zaměstnaných cizinců z třetích zemí, kteří potřebovali povolení k legálnímu zaměstnání, začal výrazný pokles. Jedním z důvodů změn byla celosvětová ekonomická krize, která zasáhla nejen Českou republiku, ale ovlivnila celou Evropskou unii. Vliv světové ekonomické krize se začal projevovat nárůstem nezaměstnanosti, což znamenalo, že na trhu práce měli zaměstnavatelé dávat přednost českým občanům. Další změna přišla v roce 2011, když začal na území Jihomoravského kraje růst počtu zahraničních zaměstnanců. Po roce 2011 došlo k výrazné změně ve struktuře zaměstnaných občanů třetích zemí. Jak je zřejmé z obrázku 3, v roce 2011 se na trhu práce objevil stejný počet občanů třetích zemí, kteří potřebovali a nepotřebovali povolení k zaměstnání, ale později došlo ke zřetelnému poklesu vydávání povolení k zaměstnání pro nekvalifikovanou a nízce kvalifikovanou pracovní sílu. Dne 1. ledna 2011 nabyla účinnosti poslední novela zákona o pobytu cizinců, která přinesla následující změny:  většina záležitostí týkajících pobytu cizinců nově spadá do agendy pracovišť MV18,  k podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu začal být cizinec povinen dostavit se osobně na regionální pracoviště MV, Před rokem 2011 záležitosti týkající pobytu cizinců byly většinou vyřizovány na pracovištích cizinecké policie. 18

38


 zpřesnění požadavků na doklad o zajištění bydlení,  pro vysoce kvalifikované uchazeče o zaměstnání byl zaveden nový pobytový institut – modrá karta,  dne 4. července 2011 bylo na pracovištích OAMK MV zahájeno vydávání biometrických údajů do průkazů k pobytu, za vydání průkazu byl stanoven poplatek ve výši 2 500 Kč,  byla zřízena speciální telefonní linka, která dodnes slouží k oznamování všech forem korupčního jednání, se kterými se mohou cizinci setkat. V letech 2012–2013 nejsou zřejmé velké změny v počtech zaměstnaných občanů třetích zemí, ale je viditelný růst zaměstnaných občanů Evropské unie. Jedním z důvodů je vstup Chorvatska do Evropské unie. Následující velká změna nastala v roce 2014, když se na pracovním trhu v Jihomoravském kraji zvětšil celkový počet cizinců, s výjimkou počtu občanů třetích zemí, kteří potřebují povolení k zaměstnání. Nehledě na snahu usnadnit proces zaměstnávání pracovníků ze zahraničí a realizaci projektů, v současné době skoro 80 % zaměstnaných zahraničních občanů evidovaných na úřadu práce představují občané Evropské unie.

Graf 1 Občané EU a občané třetích zemí na trhu práce v Jihomoravském kraji dle občanství v roce 2015 (sestaveno podle Úřadu práce České republiky, 2016)

Samozřejmě počet občanů EU je tak vysoký zásluhou značné koncentrace občanů Slovenska na pracovním trhu České republiky, obzvlášť Jihomoravského kraje. Výhodou ČR pro zaměstnance ze Slovenska jsou geografická vzdálenost, finanční nenáročnost přestěhování, kvalitní dopravní infrastruktura a absence jazykové bariéry.


4.2.1

39

Tendence zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí ve společnosti XY

Jednou z firem, jež působí na území Jihomoravského kraje a zaměstnává cizince je zkoumaná společnost XY, které byla slíbena anonymita. V součastné době 42 % jejích zaměstnanců jsou cizinci. Kolem 26 % z nich jsou občané třetích zemí. Je pochopitelné, že většinu zaměstnanců ze zahraničí tvoří občané Slovenska, souseda Jihomoravského kraje. Společnost aktivně přispívá do krajské statistiky zaměstnávání zahraničních občanů a je jedním z největších zaměstnavatelů cizinců v Jihomoravském kraji. Z následující tabulky a pak i grafu je vidět, že tendence zaměstnávání v této společnosti se od krajských údajů liší. Počet zaměstnaných občanů EU a občanů třetích zemí ve společnosti XY 19

Tab. 1 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

EU

Občané 3. zemí

Celkem

300 525 335 290 360 465 385 360

95 150 65 55 65 70 105 135

395 675 400 345 425 535 490 495

Zdroje: Interní data společnosti XY.

19

Poskytnuté údaje nebyly zcela přesné a jsou zaokrouhlené.

40


Graf 2 Tendence zaměstnávání občanů EU a občanů třetích zemí ve společnosti XY v letech 2008-2015

Největší zlom nastal v roce 2009, kdy došlo k poklesu zaměstnávání cizích příslušníků, který trval do roku 2011. V tomto roce se začal v celém Jihomoravském kraji počet zaměstnaných zvyšovat, hlavně občanů Evropské unie. Počet zaměstnaných cizinců – občanů třetích zemí – zůstal skoro nezměněný až do roku 2013, kdy nastala pozitivní změna. Jedním z důvodů růstu bylo zefektivnění a usnadnění procesu zaměstnávání zaměstnanců z třetích zemí – začátek realizace projektu „Fast Track“, i když se tento projekt vztahuje jen na vnitropodnikové přesuny zaměstnanců. Za podmínky, že počet pracovníků v rámci projektu nemůže přesáhnout 10 % z počtu zaměstnaných v ČR, vyčerpala společnost již před rokem 2016 možnost i dál přesouvat zaměstnance z třetích zemí do České republiky. V současné době nejsou zřejmé v zaměstnávání cizinců žádné výrazné poklesy.

Diskuze

41

5 Diskuze Proces zaměstnávání občanů z třetích zemí je složitý a někdy pro zaměstnavatele dost náročný. Většinou potřebuje čas, peníze a teoretické znalosti právní úpravy. Zaměstnavatelé se často setkávají s řadou problémů, jejichž řešení nějakou dobu trvá. Legislativa v oblasti migrace je dost rozsáhlá a má řadu komplikovaných výjimek. Vypořádat se s nimi může někdy jen zkušený specialista s mnoholetou praxí v této oblasti. Průběh zaměstnávání pracovníků z třetích zemí se určitě nedá srovnávat s průběhem zaměstnávání občanů Evropské unie. Proces získávání všech nutných povolení pro přistěhování a zaměstnání je pro cizince velmi obtížný, zejména když to je poprvé. Kvůli tomu se většina mladých cizinců snaží ukončit středoškolské nebo vysokoškolské studium na území České republiky a získat tak znalosti češtiny a zbavit se povinnosti mít pracovní povolení k zaměstnání. Bez ohledu na skutečnost, že zaměstnávání pracovníků ze zahraničí je pro některé zaměstnavatele z ekonomického hlediska velmi výhodné, protože jsou většinou levnou pracovní sílou, průběh jejich zaměstnávání je poměrně komplikovaný. Výsledkem ve mnoha případech je neúmyslné porušení zákona zahraničními pracovníky, někdy i vědomé použití nelegálních přístupů ze strany zaměstnavatelů. Problém nastává, když proces vyřizování pracovního povolení nebo povolení k pobytu začíná trvat déle a zaměstnavatel přestává mít o zaměstnání pracovníka zájem. Kvůli tomu hodně cizinců hned spadne do kategorie nelegálních přistěhovalců. Dle mého názoru by bylo vhodné proces vydávání všech možných povolení urychlit. Pro usnadnění a zefektivnění procedury zaměstnání manažerů a klíčových specialistů ze třetích zemí v roce 2012 se začala realizace projektu „Fast Track“. Daný projekt je řízen Ministerstvem průmyslu a obchodu a hlavním cílem je zrychlení přesunu kvalifikovaných zaměstnanců do České republiky. Poté v roce 2015 česká vláda schválila projekt „Ukrajina“, cílem projektu je zjednodušit a časově zkrátit proces přijímání a vyřizování žádostí občanů Ukrajiny o povolení k pobytu a práce. Nelegální práce není výhodná ani pro stát, který přichází o daňovou část, ani pro cizince, kteří se stávají rukojmími zprostředkovatelů, jsou hůř platově ohodnoceni a nemohou se bránit vydírání kvůli svému nelegálnímu postavení. Pro řešení problému nelegálního zaměstnávání doporučuji pro podnikatele, který zaměstnává „na černo“, zvýšení postihu a pro zaměstnance, který je zaměstnán nelegálně, častější kontroly všech společností, které cizince

42

Diskuze

zaměstnávají. Prevencí nelegálního zaměstnávání by určitě mohlo být zkrácení doby vyřízení žádosti o povolení k zaměstnání, zaměstnanecké či modré karty nebo jiné povolení k pobytu na území České republiky.

Závěr

43

6 Závěr Splněním vytyčených úkolů bylo dosaženo cíle bakalářské práce. Z výsledků vyhodnocení problematiky zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí v České republice lze vyvodit následující závěry. Migrační procesy probíhají v dnešním světě ve velkém měřítku a tak rychlým tempem, že na úspěšném řešení problémů migrace závisí sociální, politická a ekonomická stabilita zemí, úroveň a kvalita života občanů a též veřejná a národní bezpečnost. Potřeba regulace migrace není zpochybňována. Hlavním problémem je najít rovnováhu mezi maximalizací výhod z přílivu přistěhovalců a minimalizací sociálních rizik. Zaměstnavatelé potřebují různorodou pracovní sílu s rozmanitou kvalifikací. I když jde o činnosti, které nevyžadují kvalifikaci vysokou, je i tak potřeba vysoce kvalifikovaných odborníků v příslušném oboru. V ČR je nedostatek kvalifikovaných dělnických i technických pracovníků. Nedostatek pracovníků někdy zpomaluje rozvoj českých firem. Každoročně se počet cizinců pobývajících na území České republiky přechodně nebo natrvalo zvyšuje. Podle platné legislativy ČR mají cizinci stejná práva a povinnosti jako občané České republiky. Zahraniční občané mohou vykonávat práci na území ČR při splnění podmínek platného povolení k pobytu a na základě pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V dnešní době se v ČR realizují projekty pro usnadňování procesu migrace zahraničních pracovníků a stále se mění právní podmínky zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. Pracovní migrace jako komplexní sociálně-ekonomický jev má své kladné i záporné stránky. Pracovní migrace samozřejmě přispívá k naplnění volných pracovních míst, která nejsou atraktivní pro místní obyvatelstvo, podporuje rozvoj drobného podnikání, napomáhá lidskému rozvoji prostřednictvím získávání zkušeností v mezinárodním pracovním prostředí, rozvoji nových technologií a též výuce cizích jazyků. Slabou stránkou pracovní migrace je krátkodobý charakter většiny smluv a dohod, omezený seznam pracovních míst, která jsou dostupná pro zaměstnance ze zahraničí. Nelegální zaměstnání je v současné době velkým problémem, který řeší příslušné úřady práce.

44

Literatura

7 Literatura ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet cizinců v ČR - Předběžné čtvrtletní údaje 2004/06 - 2015/09 [online]. [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11292/27320905/c01R02_201509.pdf ČIŽINSKÝ, Pavel. Analýza: Nová úprava pracovní migrace cizinců do ČR. In: Migraceonline.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/analyza-nova-uprava-pracovnimigrace-cizincu-do-cr ČIŽINSKÝ, Pavel; A KOL. Cizinecké právo. [s. l] : LINDE, 2012. 376 s. ISBN 978-807201-887-1. DOSTÁL, Petr (ed.), DRBOHLAV Dušan a Lenka LACHMANOVÁ. Evolution of geographical systems and risk processes in the global context. Prague: Charles Uni-versity in Prague, Faculty of Science, 2008, s. 129-156. ISBN 978-8086561-58-5. Informační publikace pro cizince - Česká republika. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2011. ISBN 978-80-7312-067-2. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV. Zaměstnanost [online]. OKSystem, a.s., 2015 [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka JOKLOVÁ, Kateřina a Jitka RYŠAVÁ. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-437-6. JUREČKA, Václav a kol. Makroekonomie. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4286-8. KAPOUN, Radek. Aktuální průvodce problematikou nelegálního zaměstnávání pro podnikatele. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-755-3. MARIE, Claude-Valentin. Preventing illegal immigration: juggling economic impera-tives, political risks and individual rights. Strasbourg: Council of Europe Pub., c2004. ISBN 92-871-5360-4. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Příručka pro personální a platovou agendu [online]. 2016 [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB010#IV.1 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Dlouhodobý pobyt [online]. 2016 [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obcane-tretich-zemidlouhodoby-pobyt.aspx MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Kdo je občan třetí země? [online]. 2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/kdo-jeobcan-treti-zeme.aspx MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Modrá karta [online]. 2015 [cit. 201603-12]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/modra-karta.aspx

Literatura

45

MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Modrá karta: Vyhovění žádosti o dlou-hodobý pobyt – modrá karta. [online]. 2015 [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/modra-karta.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Příjezd do ČR, povinnosti a délka poby-tu [online]. 2015 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prijezd-do-cr-povinnosti-a-delka-pobytu.aspx NEŠČÁKOVÁ, Libuše a Lucie MARELOVÁ. Vnitřní závazné předpisy zaměstnavatele a jiné pracovněprávní úkony: krok za krokem. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. Právo pro každého. ISBN 978-80-247-4622-7. POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. Hlášení pobytu cizinců [online]. 2015 [cit. 2016-0205]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/hlaseni-pobytu-cizincu.aspx RYTÍŘOVÁ, Lucie a Jana TEPPEROVÁ. Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků: daň z příjmů a pojištění, mezinárodní smlouvy, pravidla EU, podrobné případové studie. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-807263-732-4. STEINICHOVÁ, Ladislava. Zákon o zaměstnanosti: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-807357-501-4. ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY. Roční zpráva - Jihomoravský kraj 2015 [online]. 2016, [cit. 2016-05-02]. 93 s. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Právní normy Antidiskriminační zákon: Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů [online]. 2016 [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009198 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) [online]. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:105:0001:0032:CS:P DF Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) [online]. 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32009R0810&qid=1462209958684&from=E N Sdělení Ministerstva práce a sociálních věci ze dne 1. dubna 2016, o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2015 pro účely vydávání modrých

46

Literatura

karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [online]. 2016 [cit. 2016-02-12] Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/sdeleni_phm UN High Commissioner for Refugees (UNHCR), The 1954 Convention relating to the Status of Stateless Persons: Implementation within the European Union Member States and Recommendations for Harmonisation, October 2003 [online]. 2015 [cit. 2015-12-08] Dostupné z: http://www.refworld.org/docid/415c3cfb4.html Zákon o azylu: Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů [online]. 2016 [cit. 201601-04]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-325 Zákon o pobytu cizinců na území České republiky: Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů [online]. 2015 [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-326 Zákon o dočasné ochraně cizinců: Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců [online]. 2015 [cit. 2015-12-21]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-221 Zákon o zaměstnanosti: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů [online]. 2016 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ Zákon o nemocenském pojištění: Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů [online]. 2016 [cit. 2016-02-01] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187 Zákoník práce: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce [online]. 2015 [cit. 2015-1210]. Dostupné z: http://zakonik-prace.cz/ Zákon, kterým se mění zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů: Zákon č. 101/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. 2016 [cit. 201601-15]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-101

Seznam obrázků

47

8 Seznam obrázků Obr. 1 Typy pobytů občanů třetích zemí na území ČR ............................................ 16 Obr. 2 Vývoj celkového počtu občanů EU a třetích zemí na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2006–2015 (Úřad práce České republiky, 2016) ..... 36 Obr. 3 Vývoj počtu občanů EU a třetích zemí na trhu práce v Jihomoravském kraji podle typu registrace v letech 2006–2015 (Úřad práce České republiky, 2016) 37

48

Seznam použitých zkratek

9 Seznam použitých zkratek ES EHP MPSV MV OAMP

- Evropské společenství - Evropský hospodářský prostor - Ministerstvo práce a sociálních věcí - Ministerstvo vnitra - Odbor azylové a migrační politiky

Přílohy

49

Přílohy

50

Oficiální nabídka práce

A Oficiální nabídka práce Employment Offer Letter NAME: FAMILY NAME: This job offer is valid under the condition that all data provided herein are sensitive and you are obliged to hold them in confidence. By accepting this job offer, you hereby confirm that you do not have any non-compete commitment, which would be breached by your acceptance of this position --------------------------and/or which would originate any kind of conflict of interest between your current employer ----------------------------.. ------ reserves the right to withdraw this offer of employment if an acceptance is not received within 2 weeks of the date of issue. This employment offer letter (even if accepted by you) does not represent an employment agreement based on the Czech labor law. It is the intention of the employer that an employment agreement will only be formed by execution of a written document referred to as the “employment agreement”. Starting Date: Position: Specialist I Language (other than English): Reporting To: 1st line manager Place of Work: Compensation: Fixed Salary (in CZK currency) is gross monthly salary in the amount of - subject to statutory deduction. Employment contract duration: indefinite period Trial period: 3 months Company benefits:   

health insurance, professional development programs, mobile phone.

Pracovní smlouva

B Pracovní smlouva

51

52

Pracovní smlouva

Pracovní smlouva

53

54

Pracovní smlouva

Pracovní smlouva

55

56

Pracovní smlouva

Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí

Recommend Documents