Franciszek Kopec, NSZZ Solidarnosc, Jelenia Gora Situace v Polsku – útok na práva zam stnanc a odbor – akce NSZZ Solidarno a dalších odbor .
D JINY NSZZ SOLIDARNO Vývoj v srpnu 1980 vyústil v Polsku k sou asnému vzniku odbor a ob anského hnutí, jejichž cílem bylo zlepšit život zam stnanc . Za aly se ale také vyjad ovat sociální a politické požadavky, zam ené p edevším na: −
op tovné dosažení svobody a nezávislosti Polska,
−
zrušení cenzury,
−
zajišt ní práva sdružování ve svobodných samosprávných odborových organizacích.
Taková o ekávání obyvatelstva byla pro tehdy v Polsku vládnoucí komunisty samoz ejm nep ijatelná. Proto se v roce 1981 pokusili vyhlášením vále ného stavu, represemi a pronásledováním tyto zm ny zavád né Solidarno í zastavit. I p es drastická opat ení komunist , v jejichž rámci docházelo i k násilným zásah m a vraždám, po ádala Solidarno demonstrace, vydávaly se stovky nezávislých publikací a organizovaly samostatné svépomocné skupiny. Díky rozhodnosti obyvatel byli komunisté v roce 1989 donuceni souhlasit se zm nami v Polsku a na základ toho pak mohly své aktivity k dosažení nezávislosti zahájit i další zem , které se doposud nacházely pod sov tskou nadvládou. SITUACE ZAM STNANC
V POLSKU PO REVOLUCI
Sociální skupina, která se nejv tší m rou zasazovala za lidská práva a svobodu Polska, byli d lníci organizovaní v Solidarno i. Nejvíce se podíleli na demonstracích, ší ili samizdatovou literaturu, organizovali nezávislé odborové aktivity. Avšak bohužel i velkou m rou doplatili na zm ny, ke kterým po
dosažení nezávislosti došlo. D sledkem t chto zm n byly tisícovky nezam stnaných, stovky insolventních podnik , p ebírání majetku spole ností a institucí tém zadarmo. ást v dc dosavadní opozice nalezla spole nou e s vysokými initeli režimu Jaruzelského a podnikla spole né aktivity, jejichž cílem bylo p evzetí zatím státního majetku, bohužel v neprosp ch zam stnanc , kte í tam do té doby pracovali. Devadesátá léta minulého století a za átek 21. století byly obdobím velkého zbohatnutí malé skupiny lidí a asem, kdy tisícovky obyvatel žily na hranici sociálního minima. B hem t chto zm n se také neustále inily pokusy, omezit práva zam stnanc a odbor , i když to byly práv odborá i, kte í umožnili op tovné získání spole enské a hospodá ské svobody. První velký útok na práva zam stnanc a odbor podnikla sociáln demokratická vláda Leszka Millera. Tehdejší vedení státu využilo tíživé situace související s nedostatkem pracovních míst a s tím spojenými obavami ze ztráty zam stnání a uskute nilo celou adu zm n právních p edpis , které byly zam eny proti zam stnanc m. V následujících letech se odbory pokusily situaci pracovník zlepšit a nejlepší dobou z toho hlediska bylo bohužel p ed asn ukon ené volební období vlády Jarosława Kaczy ského, b hem kterého byla pozitivn upravena ustanovení o Státní inspekci práce, výrazn zlepšena situace v oblasti v asného vyplácení mezd a plat , dodržování pracovní doby a zlepšila se i innost Státního zastupitelství p i stíhání p ípad porušování práv zam stnanc . Byla i podstatn navýšena minimální mzda. Toto pro zam stnance p íznivé období trvalo bohužel pouze dva roky a v souvislosti s problémy ve vládní koalici došlo k p ed asným volbám do parlamentu, které vyhráli Liberálové SOU ASNÁ SOCIÁLNÍ POLITIKA VLÁDY Vláda Donalda Tuska, který ve volbách zvít zil díky vysokým p ísp vk m vlastník velkých koncern , který byl podpo en totální propagandou velkých mediálních koncern ,
který je u evropských médií a hlav stát tak oblíben, se projevuje jako nejv tší protivník zam stnanc a odbor . Prioritami této vlády jsou: − privatizace všech nemocnic v Polsku, mezi nimi i krevních bank, − privatizace školství a vzd lávání, − zrušení privilegií ur itých profesních skupin ve v ci možnosti d ív jšího odchodu do d chodu, − omezení práv zam stnanc a odbor pomocí zm n Zákoníku práce. Tuskova strana, Platforma Obywatelska (Ob anská platforma), která díky svému zinscenovanému, mediáln p sobivému image a svým propagandistickým slogan m získala velkou ást mladých voli , je stranou, která p sobí pouze v zájmu bohatých, protože práv ti budou, na základ shora zmín ných zm n, moci p evzít ty nejlukrativn jší, asto z našich dani financované obchody a práv oni budou, po omezení práv zam stnanc a odbor , moci své pracovníky bezohledn vyko is ovat. V t chto plánech není žádné místo pro pr m rné a chudé, kte í z prostého p íjmu cht jí dostat vzd lání, získat novou kvalifikaci nebo jen zabezpe it svou rodinu. Jestliže se sou asné vlád poda í tyto p edstavené zm ny prosadit, nebudeme jejich dopady dnes ješt poci ovat nebo je vid t, ur it ne v goebelsovských médiích, která nyní v Polsku dominují a vychází vlád tak vst íc. Ty se projeví až p íštích letech. ZDRAVOTNICTVÍ Odborový svaz Solidarno si je samoz ejm v dom toho, že sou asné zdravotnictví nespl uje požadavky pacient , ale je t eba také v d t, že finan ní výdaje na tento sektor jsou v Polsku ze všech evropských zemí nejnižší. Tak nap íklad eská republika vydává na zdravotnictví 7 % svého hrubého domácího produktu. V N mecku je to ješt více. V Polsku na to vláda poskytuje 4 % hrubého domácího produktu. Z toho d vodu nev zí problém ve struktu e zdravotnictví, a už soukromého nebo státního. Problém je v managementu, dohledu a zp sobu financování. V Polsku již existují soukromé nemocnice, jako tady v Karpaczi. V nich jsou však poskytovány pouze výkony, které p inášejí nejvyšší výnosy.
Akutní pacienti nejsou p irozen p ijímáni, protože stojí moc pen z. Ti jsou posíláni do ve ejných nemocnic. Soukromé nemocnice samoz ejm rovn ž nevedou odpolední nebo no ní pohotovostní služby, protože jsou p íliš drahé. Tito pacienti bývají po 18. hod. také posláni do ve ejných nemocnic. VZD LÁNÍ V Polsku je pot ebné zm nit fungování školství. Avšak sou asná situace v p íjmech pedagog má za následek, že ti lepší hledají práci v jiných sektorech. Povede privatizace ke zlepšení? M že vést pouze k nerovnému nacházení s žáky. Horší školy, h e vybavené, s nižší úrovní didaktiky se stanou ghetty, ve kterých budou umíst ny d ti ze slabších p íjmových skupin, zatímco v istých, výborn vybavených školách budou znalosti získávat d ti poslanc Ob anské platformy a jejich bohatých kamarád . Jaký bude další osud t chto d tí druhé t ídy? První skupina, ta bez pen z, získá maximáln základní vzd lání nebo vyu ení, druhou skupinu budou tvo it p íjemci požitk liberálního systému a v dalších letech je budeme potkávat v salonech. D CHODOVÝ SYSTÉM Média, milující Tuska, prezentují nárok na o p t let d ív jší odchod do d chodu jako vymoženost skupiny privilegovaných, kterou si prosadili na ú et ostatních pracujících. Na p ed asný d chod má v sou asnosti nárok asi milion zam stnanc . Po zm nách by jich m lo být jen zhruba 250 tisíc. Privilegium p ed asného d chodu bude tedy t eba odebrat asi 700 tisíc m „parazit “. Tuskovi kamarádi jakož i média samoz ejm neinformují o tom, že tyto osoby p ispívaly do d chodového systému v uplynulých 30 – 35 letech nemalými ástkami a že tato o p t let kratší pracovní doba znamená také nižší d chod. Nikdo rovn ž nemluví o tom, že tento nárok mají zam stnanci, kte í pracují za mimo ádn t žkých podmínek, takže asto kv li psychickému nebo fyzickému vy erpání ani nejsou schopni pracovat déle. Nemluv o tom, že najít n jakou jinou práci je pro n jen nereálným snem. A o jakých profesích zde mluvíme? Krom mediáln prezentovaných
u itel a železni á
stojí za zmínku p edevším p adleny.
Nedaleko od nás, v Mysłakowicích, je lná ský závod. Já bych t m chytrák m z vlády doporu oval, jeden týden v této p ádeln pracovat. Je to práce v „p íjemném“, vlhkém prost edí, po kotníky ve vod . Zdejší pracovníci m li na p ed asný d chod doposud nárok, po provedených zm nách o n j ale p ijdou. Další profesí, o které se nemluví, jsou barví i v textilním pr myslu, kte í také pracují ve vlhkém prost edí, plném chemikálií. PRACOVNÍ PRÁVO V Polsku platí Zákoník práce zatím pro všechny zam stnance. I když byl za sociáln demokratické vlády Leszka Millera drasticky zhoršen, jak jsem již zmínil, jsou v n m ješt zakotvena ustanovení upravující pracovní dobu, stanovující pracovní podmínky a regulující zásady p ijímání a propoušt ní z pracovního pom ru. Sou asná vláda chce zavést dva Zákoníky práce: jeden, který by upravoval práva zam stnanc v malých podnicích a druhý, který by platil pro zam stnance st edních a velkých spole ností. Tímto zp sobem bude mezi zam stnanci zavedena spole nost dvou t íd. Pracovníci malých firem budou mít menší práva. V novém Kodexu by m la být zavedena ustanovení, která umožní prodloužení pracovní doby a propušt ní zam stnanc se smlouvou na dobu neur itou bez uvedení d vodu. Posíleny budou i tak již velmi rozší ené prekérní formy zam stnání nebo samostatn výd le ná innost. ZÁKON O ODBORECH Zde se zam stnavatelé snaží prosadit zavedení výluky, t. zn. že cht jí omezit právo odbor , p sobit v podnicích. Odbory nebudou informovány o plánovaném propušt ní odborá e, ale o již realizovaném propušt ní zam stnance.
K tomu ješt p ispívá absolutn nedostate ný sociální dialog, který by v demokratickém státu m l p edstavovat základ funk nosti státu. Uvedené p íklady jsou jen malým segmentem zm n, které mají prob hnout a to k horšímu. SOCIÁLNÍ DIALOG Všechny tyto záležitosti by podle platného zákona m ly být ešeny v rámci sociálního dialogu v tripartitních komisích, ve kterých jsou zastoupeny: −
odbory,
−
vláda a
−
zam stnavatelé.
Jednání, která byla doposud vedena, jsou však sou asnou vládou pojímána margináln a ne p íliš vážn . Všechny argumenty, p edložené odbory, byly ignorovány. PROTESTNÍ AKCE Za této situace je jedinou cestou, která odbor m ješt zbývá, boj na ulicích. A p i tom se projevil jediný sociální úsp ch sou asné vlády a to, že se ke spole né akci poprvé v d jinách nezávislého Polska spojily všechny t i odborové centrály, které si jinak konkurují. Protestní akce za aly demonstrací ve Varšav , zorganizovanou v srpnu 2008, které se zú astnilo 40 tisíc len NSZZ Solidarno . Mezi námi byli i kolegové z DGB Sasko a ver.di. Samoz ejm jsme si byli v domi toho, že touto jednou demonstrací se nám nepoda í p esv d it vládu ke zm n své politiky, proto jsme spole n s ostatními odborovými centrálami p ipravili plán protestních akcí p ed Sejmem a p ed sídlem vlády. V listopadu a prosinci se tedy podle p ipraveného plánu po ádají demonstrace ve dny zasedání Sejmu. Mezitím se dodate n organizují i jiná protestní opat ení, jako nap . obsazení
budov ministerstev, blokáda železni ních kolejí, apod. Plán t chto akcí brzy dob hne a nebudou-li patrné žádné výsledky, p ipravují odbory další balík opat ení, v jehož rámci jsou nap . zamýšleny: −
celostátní blokády kancelá í poslanc sou asné vládní koalice, plošné blokády ve ejných silnic a železni ních tratí.
Kone ným argumentem bude generální stávka, na kterou bychom se m li p ipravit již dnes. INFORMA NÍ KAMPA − −
Krom t chto akcí realizují odbory informa ní kampa , v jejímž rámci: zve ej ují oznámení v tisku, ší í letáky a informa ní brožury.
P i tom ale bohužel nem žeme po ítat s televizí a rozhlasem, protože v t chto médiích dominuje liberální zam ení. SV TOVÁ KRIZE Krom shora p edstavených problém jsme všichni zasaženi celosv tovou finan ní krizí. Vláda samoz ejm tvrdí, že se krize Polsku vyhnula. Vláda ale již nezmi uje, že nap íklad v automobilovém pr myslu již mnoho subdodavatel zastavuje výrobu a hrozí masové propoušt ní. Dopady této krize poci uje rovn ž i mnoho spole ností z dalších pr myslových odv tví, obzvlášt vývozci do USA. Ruku v ruce s tím jde i stoupající po et navrátilc ze zemí Evropské unie, kte í tam doposud pracovali. V t chto zemích byli jako první samoz ejm propoušt ni cizinci a v Irsku, Anglii a na Islandu to z velké ásti byli práv Poláci. Tato okolnost m že mít velký vliv na nár st nezam stnanosti v Polsku. SHRNUTÍ P ed polskými zam stnanci a odbory stojí t žká a horká fáze.
Musíme se p ipravit na náro ný a rozhodný boj proti sou asnému vedení státu a to za nasazení všech možných prost edk a opat ení. A nebudeme-li jednat jednotn , ztratíme na mnoho let naše vybojované a už stejn oklešt né vymoženosti. Je t eba ale v d t, že p ed námi – p ed všemi evropskými odborovými svazy – stojí spole né výzvy. Asi jste slyšeli o rozhodnutích Evropského soudního dvora, která omezují možnosti odbor na vyvíjení vlivu. A také jste možná slyšeli o návrhu sm rnice, oprav ující lenské státy k prodloužení pracovní dobu. Spole n m žeme hájit svá práva, spole n m žeme bojovat za sociální Evropu, spole n toho m žeme dosáhnout podstatn více.
Grupy NSZZ Solidarnosc mlady Turow 5.-7. prosince 2008 se v Karpaczi konalo setkání zástupc odborové mládeže ze t í zemí: Polska, eské republiky a N mecka. B hem tohoto workshopu se ukázalo, že máme stejné problémy; ty nejd ležit jší, kterým jsme se v novali, jsou následující:
Krom toho jsme se spole n dohodli, že se znovu sejdeme v b eznu a vypracujeme požadavky k Evropským volbám.
Privatizace zdravotnictví. 1. Prezidentský ministr, Michał Kami ski, je názoru, že privatizace nemocnic dále zhorší již tak špatnou situaci zdravotnictví. Podle jeho názoru je to, co politici Ob anské platformy (PO) ozna ují jako komercializaci nemocnic, v podstat jejich privatizace. Kami ski v jednom interview p ipomn l, že Ob anská platforma d íve ujiš ovala, že ve zdravotnictví k žádným privatizacím nedojde. Šéf prezidentské kancelá e ekl, že pro oby ejné ob any by tak zvaná komercionalizace znamenala zdražení léka ské pé e. Citoval p i tom slova Lecha Kaczy ského, který ve svém televizním interview argumentoval, že privatizace nemocnic je spornou otázkou dokonce v o mnoho bohatších zemích, než je Polsko. V sou asnosti m žeme pozorovat, že se liberální ideologie volného trhu neosv d ila a není ešením pro systém zdravotní pé e – tak Michał Kami ski. Ve svém televizním rozhovoru se ve v ci privatizace ve zdravotnictví prezident Lech Kaczy ski vyslovil za referendum. ekl rovn ž, že se Senát bude p íslušným návrhem v brzké dob zabývat. 2.
24hodinové soudy.
16. listopadu 2006 schválil Sejm n které zm ny Trestního zákoníku a dalších zákon . Nový zákon zavádí do polského trestního ízení takzvané 24hodinové soudy. Podle tohoto zákona byla do trestního soudního ádu zavedena nová kapitola 54a. “Zrychlené ízení”. V rámci zrychleného ízení jsou projednávány delikty, jejichž rozhodování podléhá zjednodušenému ízení (t. zn. takové, ve kterých by m lo být vedeno vyšet ování, nap . p e in chuligán , poškození majetku, hanobení, trestných vyhr žek, alkoholu za volantem apod.). Podmínkou je, že pachatel byl p istižen p i inu nebo bezprost edn po n m a je spolu s návrhem na rozhodnutí v ci v zrychleném ízení do 48 hodin p edveden p ed soudce. 3. Profesionální armáda. Všichni víme, že profesionální armáda je v Polsku pot ebná. Že Ob anská platforma profesionální armádu chce, jsme v d li všichni, protože to asto v rámci p edvolebního boje deklarovala. Avšak nikdo nep edpokládal, že nový kabinet za ne s realizací tohoto zám ru hned po volbách. Donaldu Tuskovi velice záleželo na tom, aby byla povinná základní vojenská služba zrušena již v roce 2008 a kdyby se to nepoda ilo, tak nejpozd ji v roce 2009. Tato iniciativa si jako taková podporu zaslouží a doufáme, že bude úsp šn realizována, protože z toho budeme profitovat. Avšak jako vždy, má tato v c i své „ale“. 4. Omezení d chodových nárok v Polsku. V uplynulém roce šlo do d chodu 215 tisíc Polák , v tomto roce bude toto íslo ješt vyšší. Experti varují, že tak po etná skupina d chodc znamená pro stát enormní zát ž. V uplynulých letech byl pr m rný po et nových d chodc kolem 100 tisíc za rok, v roce 2007 jich bylo dvakrát tolik a letošní rok bude asi rekordní – v první polovin roku 2008 šlo do d chodu 142 tisíc osob, do prosince jich m že být dokonce 300 tisíc.
V sou asnosti mohou jít do p ed asného d chodu pracovníci více než stovky profesí. Pln ní tohoto druhu tvo í 80 % všech d chod . Rychlejší úprk ze sv ta práce v takové mí e lze odvodit z toho, že nároky na p ed asný d chod mají být velkou m rou kráceny – takové plány avizovaly všechny po sob jdoucí vlády. „Zde p sobí psychologický faktor. Když lidé slyší, že mohou o n co p ijít, ud lají vše pro to, aby to mohli ješt využít“, ekl Jan Rutkowski ze Sv tové banky. Ale je t eba také v d t, vysv tluje nám stkyn ministra práce Agnieszka Chło -Domi czak, že se tento krok nem že vyplatit. Strach z omezení p ed asných d chod je neopodstatn ný, protože každý, kdo do konce roku 2008 splnil pot ebné podmínky, m že tuto možnost kdykoliv uplatnit, protože na to získal nárok. Delším setrváním v práci – a zde si jsou experti zajedno – m že lov k mnoho získat, protože delší výd le ná innost znamená více kapitálu na d chodovém kontu a tím pádem vyšší d chod. „Lidé to ale p íliš neuznávají. V tší význam, nežli vyšší d chod, má pro n volný as. Mnozí, jako nap íklad u itelé, vycházejí z toho, že si k d chodu ješt n co p ivyd lají“, ekl Jan Rutkowski. Lavinovit stoupající po et d chodc p edstavuje pro stát velkou výzvu. Sou asné výdaje na penze a invalidní d chody jsou ve výši 110 miliard zlotých a jejich pokrytí je pro d chodový systém problematické již nyní. Odhaduje se, že v letech 2009-13 bude na výplatu d chod chyb t 158 miliard zlotých. Reforma, která by m la možnosti pro p ed asný d chod omezit, nebyla po ád ješt schválena; vláda se zástupci odbor vyjednává již n kolik m síc .
