Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní Analýza zám ru pro Svaz zdravotních pojiš oven R zá í 2007

……………………. JUDr. Jarmila Škvrnová Deloitte BPO G&I a.s editelka divize

Návrh realizace propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní

Obsah 1.

ÚVOD ................................................................................................................................4

2.

REKAPITULACE VÝSLEDK .....................................................................................5

3.

SOU ASNÝ SYSTÉM ÚRAZOVÉHO A ZDRAVOTNÍHO POJIŠT NÍ V R .....7 3.1

Úrazové pojišt ní.................................................................................................... 7

3.1.1 Legislativní úprava ...............................................................................................7 3.1.2 Základní principy pojišt ní ...................................................................................8 3.1.3 Nositelé pojišt ní ..................................................................................................8 3.1.4 Rozsah pojišt ní....................................................................................................9 3.1.5 Plátci pojišt ní ......................................................................................................9 3.1.6 Hlavní nedostatky stávajícího systému.................................................................9 3.2 Zákon . 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc .............................. 10 3.2.1 Hlavní zm ny......................................................................................................11 3.2.2 Prevence v úrazovém pojišt ní ...........................................................................11 3.2.3 „Slabá místa“ navržené právní úpravy zp sobu provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc .....................................................................................................................12 3.3 Úrazové pojišt ní v zahrani í.............................................................................. 13 3.4

Zdravotní pojišt ní............................................................................................... 14

3.4.1 Legislativní úprava .............................................................................................14 3.4.2 Základní principy pojišt ní .................................................................................14 3.4.3 Nositelé pojišt ní ................................................................................................14 3.4.4 Rozsah pojišt ní..................................................................................................15 3.4.5 Plátci pojišt ní ....................................................................................................15 3.4.6 Reformní opat ení ve zdravotnictví ....................................................................15 3.4.7 Projekt Kulatý st l k budoucnosti financování eského zdravotnictví ...............15 3.5 Zdravotní pojiš ovny a jejich aktivity v oblasti preventivní pé e a rehabilitace 16 3.6 Stávající systém/proces pé e o zam stnance v p ípad poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání .................................................................... 16 3.7

Statistické údaje ................................................................................................... 17

3.7.1 Profesionální onemocn ní a pracovní úrazy .......................................................17 3.7.2 Výplata úrazových dávek ...................................................................................18 3.7.3 Ekonomické údaje ve zdravotnictví....................................................................18 4. POPIS ZÁM RU REALIZACE PROPOJENÍ ÚRAZOVÉHO POJIŠT NÍ ZAM STNANC V NÁVAZNOSTI NA VE EJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠT NÍ..........19 4.1 Návrh provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc p evzetím systémem ve ejného zdravotního pojišt ní ....................................................................................... 19 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7 4.1.8 4.1.9

Vztah k ostatním systém m sociální ochrany.....................................................19 Okruh pojišt ných osob ......................................................................................20 Vznik a zánik úrazového pojišt ní......................................................................20 Organizace a provád ní úrazového pojišt ní ......................................................20 Pojistné ...............................................................................................................21 Úrazový fond zdravotní pojiš ovny....................................................................22 Pojistná zvýhodn ní............................................................................................22 Informa ní systémy, shromaž ování a zve ej ování údaj , evidence ...............23 Posudková innost ..............................................................................................23

2


4.1.10 Prevence .........................................................................................................24 4.2 P echodná ustanovení.......................................................................................... 24 4.2.1 P evod zákonného pojišt ní ................................................................................25 4.2.2 „Staré“ závazky ..................................................................................................25 4.2.2.1 Návrh konceptu Fondu úrazového pojišt ní zam stnanc .........................25 4.2.3 Výpo et náhrad...................................................................................................27 4.3 Návaznost zám ru na politiku EU, politiku a reformy v R a další celostátní a regionální politiky.............................................................................................................. 28

5.

4.3.1 Politika Evropské unie ........................................................................................28 4.3.2 Politika a reformy v eské republice..................................................................28 EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ .............................................................................30 5.1

Jednorázové náklady a zp sob jejich krytí ....................................................... 30

5.1.1 Strukturální fondy EU.........................................................................................31 5.2 Opakované ekonomické dopady ......................................................................... 32 5.3 6.

Ekonomické efekty............................................................................................... 32

VYHODNOCENÍ SILNÝCH STRÁNEK A RIZIK ...................................................34 6.1

Silné stránky ......................................................................................................... 34

6.2

Rizika .................................................................................................................... 35

7.

HARMONOGRAM........................................................................................................40

8.

DISKUSE NAD NÁVRHEM KONCEP NÍCH ZM N.............................................41

9.

ZÁV RY A DOPORU ENÍ .........................................................................................43

SEZNAM P ÍLOH ................................................................................................................45

3


1. Úvod Jednou z podmínek udržitelného a úsp šného hospodá ského rozvoje eské republiky a jejího p sobení v rámci Evropské unie (dále jen EU) je mj. stabilizace ve ejných rozpo t a také uspokojení individuálních pot eb ob an v oblasti zdravotnictví a navazujících pojišt ní. K tomu by m la p isp t komplexnost p ipravované reformy zdravotnictví a provázanost jejich jednotlivých ástí. I když úrazové pojišt ní není sou ástí reformních krok , se kterými se uvažuje ve zdravotnictví, nepochybn je se zdravotním pojišt ním provázáno, a to erpáním dávek, které nejsou samostatn v sou asném systému vysledovány. Rovn ž atributy prevence a rehabilitace, které obsahuje nový zákon . 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc (ú innost odložena k datu 1.1.2010) p ímo zasahují a budou ovliv ovat jak systém zdravotního pojišt ní a jeho financování, tak i kvalitu a ší i poskytovaných služeb ob an m. Mezi systémy zdravotního a úrazového pojišt ní, jakož i mezi systémem nemocenského pojišt ní p itom existují vzájemné vazby s dopady do ekonomiky všech t í druh pojišt ní. Je nepochybné, že izolovaná reforma zdravotního pojišt ní bez vazby na systémy pojišt ní, které souvisí se zdravotním pojišt ním (úrazové a nemocenské pojišt ní), nem že mít s ohledem na uvedené vazby dostate ný efekt. Optimálním ešením jsou soub žné zm ny systém vedoucí k jejich propojení. V takovém p ípad lze pak p istoupit k modernímu výkonu a správ všech t í druh pojišt ní s možností dalšího propojení na komer ní p ipojišt ní, a to jak zdravotního, tak úrazového, tak i nemocenského pojišt ní a vytvá et pro ob any nabídku balí k r zných služeb jako ve ejnou službu k jejich individuálnímu uspokojení, tak i vytvá et v budoucnu balí ky nadstandardní pé e týkající se zdravotního a úrazového p ipojišt ní. P edkládaný materiál poskytuje základní informace pot ebné k rozhodování o podpo e slou ení zdravotního a úrazového pojišt ní a výkonu správy zdravotními pojiš ovnami. Analýza se zabývá integrací systém úrazového a zdravotního pojišt ní s cílem provázat jednotlivé faktory a vlivy p sobící na zdravotní stav obyvatelstva a poškození zdraví pracovním úrazem nebo pro nemoc z povolání. Uvažovaná konstrukce vychází z faktu, že rozhodnutí léka e o poškození zdraví je nejen podkladem pro výplatu dávek úrazového pojišt ní, ale zárove nedílnou sou ástí lé ebného postupu a d vodem pro erpání zdravotní pé e. Dále se analýza zabývá propojením systém zdravotního a úrazového pojišt ní p es klí ové aktivity, které jsou sou ástí nového zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc a ovliv ují systém a financování zdravotního pojišt ní a které nejsou v eské republice systémov ošet eny a p itom jsou se systémem zdravotního pojišt ní úzce spjaty. Smyslem navrhovaných zm n je vytvo ení nového systému bez zatížení státního rozpo tu v souladu se zám ry vlády snižovat mandatorní výdaje. Zm na by m la podpo it aktivní využívání prost edk na prevenci a rehabilitaci a zavést do obou systém ú inné prvky pozitivní motivace.

4


2. Rekapitulace výsledk Analýza je strukturována do devíti kapitol v etn úvodu (1.) a rekapitulace výsledk (2.). Kapitola 3 popisuje stávající zp sob provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc v eské republice. Stru n se zabývá platnou legislativní úpravou, shrnuje základní znaky a principy pojišt ní a poukazuje rovn ž na hlavní nedostatky a slabiny stávajícího systému. Platná právní úprava z roku 1993 ur uje dv komer ní pojiš ovny, které jsou nositeli pojišt ní, a zvýhod uje je tak oproti dalším subjekt m schopným tento pojistný produkt nabízet a spravovat. Provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc u obou ur ených pojiš oven není pr hledné. Sou asný výb r pojistného je pasivní. Ur ené pojiš ovny nejsou nijak motivovány k využití všech právních nástroj , které jsou jim p i provád ní tohoto pojišt ní zákonem dány. Sou asná právní úprava rovn ž nijak nezvýhod uje zam stnavatele za preventivní aktivity, kterými ve svých podnicích snižují po et pracovních úraz a nemocí z povolání. Sou asný systém pojišt ní si neklade za cíl zlepšit prevenci, p isp t k rehabilitaci a motivovat postiženého k p ekonání následk a návratu do práce. Sou ástí kapitoly 3 jsou dále informace o novém zákonu o úrazovém pojišt ní zam stnanc a zm nách, které do systému p ináší, krátký p ehled o zp sobech ešení úrazového pojišt ní zam stnanc v jiných evropských zemích, dále pak základní informace o zdravotním pojišt ní a stru nou analýzu statistických dat v oblasti pracovní úrazovosti a nemocí z povolání. Kapitola 4 se zabývá samotným návrhem propojení úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní, pokud by byla tato varianta v kone ném politickém rozhodnutí p ijata. P edstavuje základní možné principy provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc p evzatého systémem ve ejného zdravotního pojišt ní: Úrazové pojišt ní zam stnanc by bylo založené na úhrad pé e poskytnuté pojišt nci v p ípad poškození jeho zdraví v d sledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, Jednalo by se o komplementární systém dopl ující ostatní systémy sociální ochrany. Systém by byl postaven na individuálním pojistném vztahu mezi pojišt ncem (ob anem) a pojiš ovnou. Orgány úrazového pojišt ní by tvo ily p edevším: Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojiš ovny a rovn ž nov vytvo ený Ú ad pro dohled nad zdravotními pojiš ovnami. Pé i v úrazovém pojišt ní by zdravotní pojiš ovny hradily ze svých úrazových fond , jejichž p íjmy by tvo ily platby na úrazové pojišt ní. P edpokládá se zavedení pojistných zvýhodn ní, a to jak sm rem k pojistník m (ob an m/zam stnanc m), tak plátc m pojistného (zam stnavatel m). Tzv. „staré“ závazky budou garantovány státem. Za ú elem jejich vypo ádání je možno uvažovat nap . o konceptu z ízení státního Fondu úrazového pojišt ní zam stnanc . Kapitola 5 nasti uje ekonomické a finan ní aspekty navrhované koncep ní zm ny a spíše v obecn jší rovin (zejména z d vodu nedostupnosti pot ebných dat) se zabývá hodnocením p edpokládaných socioekonomických dopad /efekt . Odhaduje jednorázové náklady na transformaci systému a zabývá se zp sobem jejich krytí. D ležitým prvkem v této souvislosti je i možnost využít finan ní prost edky EU. Kapitola 6 hodnotí silné stránky a p ednosti navrhovaného zp sobu provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc zdravotními pojiš ovnami a jeho propojení na systém ve ejného zdravotního pojišt ní. Zárove upozor uje i na potencionální rizika a hrozby s tím spojené. Mezi nejvýznamn jší identifikované p ednosti systému lze za adit p edevším: efektivn jší využívání zdroj , ucelený, komplexní p ístup ve zdravotní pé i o zam stnance, již existující provázanost se systémem ve ejného zdravotního pojišt ní, využití konkuren ního prost edí,

5


dále efektivní proces provád ní úrazového pojišt ní zdravotními pojiš ovnami propojením informa ních systém a v neposlední ad i nižší požadavky na státní rozpo et na jednorázové i opakované výdaje než v p ípad varianty p echodu systému na stát (potažmo SSZ). Kapitola 7 p ináší p edb žný harmonogram postupu aktivit zam ených na p ípravu a spušt ní nového systému úrazového pojišt ní zam stnanc . P edpokládaný termín ú innosti nového zákona je 1.1.2010. Kapitola 8 p ináší informace o hlavních záv rech osobních jednání a konzultací, které v pr b hu zpracování zadání uskute nili lenové pracovního týmu ešitele s vybranými odborníky z oblasti teorie i praxe zasahující do p edm tné sféry úrazového pojišt ní. Samostatné p ílohy tvo í analýzy 3 projektových zám r : „Propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní“, „Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání “ – bezpe nost a ochrana zdraví p i práci, „Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojišt ní“.

6


3. Sou asný systém úrazového a zdravotního pojišt ní v R 3.1

Úrazové pojišt ní

3.1.1 Legislativní úprava Právní úprava náhrady škody podle zákona . 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) vychází shodn jako právní úprava v p edchozím platném zákonu . 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve zn ní pozd jších p edpis z odpov dnostního právního vztahu mezi zam stnavatelem a zam stnancem, který je co do zp sobu vzniku závislý na pracovn právním vztahu. Úprava odpov dnosti zam stnavatele za škodu rozlišuje obecnou odpov dnost a zvláštní druhy odpov dnosti (odpov dnost za škodu na odložených v cech, odpov dnosti p i odvrácení škody). Zabezpe ení zam stnance pro p ípad poškození zdraví p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání upravuje zvláštní právní p edpis, kterým je od ú innosti 1.1.2008 zákon . 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc (dále jen „zákon . 266/2006“). Do jeho ú innosti se odpov dnost zam stnavatele v t chto p ípadech bude ídit ustanoveními §365-§393 zákoníku práce (p echodná ustanovení). Sou asný systém - tak jak je nastaven - vytvá í zvyšující se vnit ní dluh, a to zejména kv li sou asné legislativ odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání (viz. zákoník práce), který bude platit až do nabytí ú innosti nového zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc . Sou asná legislativa neukládá správc m vytvá et rezervy v rámci sou asného pr b žného systému ke krytí budoucích závazk . • Zam stnanc m vznikají p i pracovním úraze nebo zjišt né nemoci z povolání nároky na vysoké dávky do 65 let v ku (renty) - tento stav tak v d sledku vytvá í vysoké procento dlouhodob nezam stnaných, protože se ztrácí jakákoli motivace pracovat. • Zam stnavatelé do systému platí p ísp vky na základ r zných sazeb dle OKE . Stávající nastavení sazeb je však možno považovat za zastaralé a neodpovídající stávajícím rizikovým pom r m na pracovištích (pom r po tu vzniku pracovních úraz a nemocí z povolání v jednotlivých odv tvích se zm nil). Problémem je v této souvislosti nedostatek informací, protože se nezpracovávají pot ebné analýzy. • Z pohledu státu se stávající systém jeví jako na první pohled bezproblémov fungující, skute ností ovšem je, že nedochází k tvorb vnit ních rezerv na krytí budoucích závazk . Tento stav je dlouhodob neudržitelný. • Zdravotní pojiš ovny (zdravotní pojišt ní), eská správa sociálního zabezpe ení (sociální a nemocenské pojišt ní) odd len neevidují náklady spojené s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, protože systém je nastaven jako komplementární, takže je velmi t žké vysledovat výši náklad spojených se systémem úrazového pojišt ní zam stnanc . • Spole enské pov domí o významu prevence a ucelené rehabilitace je velmi nízké, p ibývá však zdravotn postižených ob an . • Rozt íšt ná správa úrazového pojišt ní zam stnanc n kolika správci (2 komer ní pojiš ovny, MPSV R, Diamo, s.p. a zam stnavatelé) vykazuje celkové vysoké administrativní náklady systému, které zat žují jak státní rozpo et, tak zam stnavatele. • Pro n které stávající správce úrazového pojišt ní zam stnanc p edstavuje administrace tohoto systému díky nastavené vysoké správní režii bez povinnosti vynakládat prost edky na prevenci a rehabilitaci zajímavý produkt.

7


3.1.2 Základní principy pojišt ní Podstata stávajícího zákonného pojišt ní spo ívá v tom, že zam stnavatelé zam stnávající alespo jednoho zam stnance (s výjimkou organiza ních složek státu), jsou pro p ípad odpov dnosti za škodu zp sobenou úrazem nebo nemocí z povolání ze zákona pojišt ni u eské pojiš ovny, a.s., pokud s ní m li sjednáno pojišt ní odpov dnosti za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání p ed 31.12.1992, a že ostatní zam stnavatelé jsou ze zákona pojišt ni u Kooperativy, pojiš ovny, a.s. Zam stnavatel má tedy právo, aby za n ho p íslušná pojiš ovna nahradila škodu, která vznikla zam stnanci p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zam stnavatel odpovídá podle zákoníku práce. 3.1.3 Nositelé pojišt ní Pov ené komer ní pojiš ovny Platná právní úprava z roku 1993 ur uje dv komer ní pojiš ovny ( eskou pojiš ovnu, a.s. a Kooperativu, pojiš ovnu, a.s.), které jsou nositeli pojišt ní, a zvýhod uje je tak oproti dalším subjekt m schopným tento pojistný produkt nabízet a spravovat. V systému zákonného pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je p ípadná majetková újma uvedených pojiš oven vzniklá provozováním tohoto pojišt ní kryta ze státního rozpo tu a naopak vzniklý p ebytek pojiš ovny z tohoto pojišt ní je odvád n do státního rozpo tu. Provád ní pojišt ní je upraveno jako neziskové, ale vyhláškou ministerstva financí . 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve zn ní pozd jších p edpis , je pojiš ovnám stanovena pevná výše náklad na správní režii pojiš oven. Ta inila p i vzniku tohoto pojišt ní 29,5 % z celkového objemu p ijatého pojistného zaplaceného zam stnavateli v daném kalendá ním roce. Postupn byla snižována a podle poslední úpravy provedené vyhláškou . 487/2001 Sb., kterou se m ní vyhláška Ministerstva financí . 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve zn ní pozd jších p edpis , iní výše náklad na správní režii pojiš oven 13,5 % z p ijatého pojistného. Citovanou vyhláškou byly sou asn zvýšeny sazby pojistného. Pozn.: tyto p ípady by m ly být ešeny novým zákonem o úrazovém pojišt ní zam stnanc . Ministerstvo práce s sociálních v cí R MPSV je pov eno výkonem správy úrazového pojišt ní zam stnanc , kterým vznikl nárok na náhradu škody z titulu pracovního úrazu nebo nemocí z povolání u organizací, které zanikly nejpozd ji do 31.12.1992. Pozn.: tyto p ípady by m ly být ešeny novým zákonem o úrazovém pojišt ní zam stnanc . Diamo, s.p. Státní podnik Diamo je pov en výkonem správy náhrad za ztrátu na výd lku, na které vznikl nárok do 31. 12. 1992 a vyplácených po dni ú innosti tohoto zákona podle zvláštních právních p edpis , a to právnickými osobami - organizacemi uhelného, uranového a rudného hornictví (dále jen "sociáln zdravotní dávky horník "). Dávky jsou vypláceny ve smyslu zákona . 154/2002 Sb., o p echodném financování n kterých sociáln zdravotních dávek horník . Výplata t chto dávek v ro ním objemu cca 2 mld. K (celkem se p edpokládá výplata cca 20 mld. K ) se realizuje ze státního rozpo tu, a to v rámci financování útlumu. Výše financování se eší schválením v rámci Technického a sociálního projektu likvidace. Stát p evzal závazky, za které odpovídali privatizovaní zam stnavatelé, a to bez ohledu, zda na tyto spole nosti byl nebo nebyl vyhlášen útlum. Oproti zam stnavatel m z jiných odv tví (hutnictví, stavebnictví, zdravotnictví a další), kte í v sou asné dob vyplácejí tyto dávky ze svých finan ních zdroj , m že být toto rozhodnutí chápáno jako nedovolená ve ejná podpora.

8


Pozn.: u t chto p ípad se nep edpokládá, že budou ešeny novým zákonem o úrazovém pojišt ní zam stnanc . Zam stnavatelé Zam stnavatel jsou nositeli správy úrazového pojišt ní v p ípadech odpov dnosti za škodu z titulu pracovních úraz nebo nemocí z povolání u zam stnanc a jejich bývalých zam stnanc , kterým vznikl nárok na náhradu škody nejpozd ji do 31.12.1992 (vyjma p ípad , které p ešly na stát prost ednictvím výplat Diamo, s.p. podle zákona . 154/2002 Sb.). Pozn.: u t chto p ípadu se nep edpokládá, že budou ešeny novým zákonem o úrazovém pojišt ní zam stnanc . 3.1.4 Rozsah pojišt ní Zp sob a rozsah náhrady škody p i pracovních úrazech a nemocí z povolání je upraven v ustanovení § 369 zákoníku práce. V ustanovení §369 zákoníku práce jsou taxativn vyjmenovány nároky, které m že postižený zam stnanec v p ípad pracovního úrazu nebo nemoci z povolání uplatnit v i odpov dnému zam stnavateli. Jedná se o náhradu za: a) ztrátu na výd lku, b) bolest a ztížení spole enského uplatn ní, c) ú eln vynaložené náklady spojené s lé ením, d) v cnou škodu. V p ípad , že zam stnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zem el, je zam stnavatel povinen v rozsahu své odpov dnosti poskytnout podle §375 zákoníku práce: a) náhradu ú eln vynaložených náklad spojených s jeho lé ením, b) náhradu p im ených náklad spojených s poh bem, c) náhradu náklad na výživu poz stalých, d) jednorázové odškodn ní poz stalých, e) náhradu v cné škody. Ve všech p ípadech jde o samostatné na sob zcela nezávislé nároky, pro jejichž uplatn ní b ží zcela samostatné lh ty. Dále je t eba podotknout základní v c, že v okamžiku, kdy se zam stnavatel z ásti zprostí své odpov dnosti, pak se jí zprostí jednou pro vždy a tato skute nost se odrazí na všech díl ích nárocích bez ohledu na skute nost, kdy vzniknou. 3.1.5 Plátci pojišt ní Plátcem pojišt ní je zam stnavatel, který je v pojistném vztahu v postavení pojistníka a pojišt ného. P íjemcem pojistného pln ní je poškozený zam stnanec. Pojišt ní se nevztahuje na organiza ní složky státu, nebo jejich zam stnanci jsou v p ípad pracovního úrazu nebo nemoci z povolání odškod ováni zam stnavatelem, tedy z prost edk státního rozpo tu, v rozsahu stanoveném zákoníkem práce. Obdobn je tomu u voják povolání a p íslušník bezpe nostních sbor , jejichž odškodn ní za služební úraz nebo nemoc z povolání je upraveno zvláštními právními p edpisy. 3.1.6 Hlavní nedostatky stávajícího systému Pojiš ovny hradí za zam stnavatele náhradu škody v rámci odpov dnosti za škodu u událostí, které vznikly pouze v dob trvání zákonného pojišt ní. Náhrady ze škod, které vznikly p ed datem ú innosti ustanovení § 205d zákona . 65/1965, zákoníku práce, ve zn ní pozd jších p edpis hradili a i nadále hradí zam stnavatelé. Tím došlo k diferenciaci samotné právní úpravy odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání na tzv. staré a nové p ípady, tj.

9


na p ípady odškod ované p ímo zam stnavateli a na p ípady odškod ované za zam stnavatele p íslušnou pojiš ovnou. Zam stnavatelé tedy jsou povinni platit pojišt ní do systému zákonného pojišt ní odpov dnosti za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, z tohoto systému jim však jsou hrazeny pouze škody z pracovních úraz a nemocí z povolání vzniklých po 1.1.1993 a odškodn ní tzv. starých p ípad i dnes nesou ze svého, nebo na vlastním principu odpov dnosti zam stnavatele za škodu zp sobenou zam stnanci podle právní úpravy obsažené v zákoníku práce se nic nezm nilo. Sou asný systém provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc není zcela transparentní. Pojiš ovny nejsou povinny vést podrobnou statistiku podle jednotlivých ekonomických inností a analyzovat skute ný pr b h pojistného pln ní ve vztahu k pojistným sazbám a procentu režie nastaveným vyhláškou ministerstva financí. Skute ný pr b h pojišt ní není brán do úvahy ani p i nastavování sazeb pojišt ní a procenta režie, a pokud docházelo za dobu trvání tohoto pojišt ní ke zvyšování sazeb pojistného a snižování procentního podílu správní režie pojiš oven na vybraném pojišt ní, d lo se tak na základ rámcových údaj poskytovaných pojiš ovnami, které nebyly podloženy podrobnými rozbory. Sou asný výb r pojistného je pasivní. Okruh plátc pojistného není pojiš ovnami porovnáván s registrem ekonomických subjekt . Je na v li zam stnavatele, zda splní svou zákonnou povinnost a k pojišt ní se zaplacením pojistného p ihlásí. P ebytky ze zákonného pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání odvád jí ur ené pojiš ovny do státního rozpo tu a majetková újma je jim ze státního rozpo tu hrazena. To nemotivuje ur ené pojiš ovny k využití všech právních nástroj , které jsou jim p i provád ní tohoto pojišt ní zákonem dány. Diferenciace pojistného neodráží dostate ným zp sobem rozdíly v rizicích u pojišt ných subjekt . Sou asná právní úprava nezvýhod uje zam stnavatele za preventivní aktivity, kterými ve svých podnicích snižují po et pracovních úraz a nemocí z povolání. Sou asný systém pojišt ní si neklade za cíl zlepšit prevenci, p isp t k rehabilitaci a motivovat postiženého k p ekonání následk a návratu do práce. Jeho náplní je pouze zaru it poškozenému odpovídající finan ní náhradu fixn na dlouhou dobu dop edu, nikoliv usnadnit jeho návrat do zam stnání.

3.2

Zákon . 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc

Zákon o úrazovém pojišt ní zam stnanc obsahuje novou úpravu pojišt ní zam stnanc pro p ípad poškození zdraví p i pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. P edstavuje zásadní systémovou zm nu, která p enáší odpov dnost za provád ní úrazového pojišt ní na stát. Úprava úrazového pojišt ní zam stnanc se podle tohoto zákona stává sou ástí sociálního zabezpe ení s tím, že jeho provád ní je sv eno orgán m sociálního zabezpe ení. Dne 22. 8. 2007 byl vyhlášen ve Sbírce zákon zákon . 218/2007 Sb. ze dne 18. ervence 2007, kterým se m ní zákon . 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc , zákon . 267/2006 Sb., o zm n zákon souvisejících s p ijetím zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc , zákon . 264/2006 Sb., kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetím zákoníku práce, ve zn ní zákona . 585/2006 Sb., zákon . 110/2006 Sb., o životním a existen ním minimu, zákon . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zm n n kterých souvisejících zákon (rozpo tová pravidla), ve zn ní pozd jších p edpis , a zákon . 155/1995 Sb., o d chodovém pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis . Tímto zákonem se odkládá ú innost zákona . 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc o dva roky, nebo je pot eba provést zevrubnou analýzu nového zákona jak po stránce formáln právní, tj. provázanosti s jinými právními p edpisy (zejména pracovn právními a sociálními) a legislativních hledisek (v etn jednozna nosti textu), tak po stránce v cné (koncep ní). Dalším d vodem pro odložení ú innosti je, že ve státním rozpo tu na rok 2007 není po ítáno 10


s pot ebnými prost edky (zejm. na posílení systemizace SSZ a na informa ní technologie, nebo úrazové pojišt ní p edstavuje pro SSZ zcela novou agendu) na p ípravu realizace nového zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc , která by p itom po posunu ú innosti nové úpravy nemocenského pojišt ní (zákony . 187/2006 Sb. a . 189/2006 Sb., ve zn ní zákona . 585/2006 Sb.) m la probíhat soub žn s p ípravou realizace nové úpravy nemocenského pojišt ní. Místo dnem 1. ledna 2008 by úprava úrazového pojišt ní zam stnanc (zákony . 266/2006 Sb. a . 267/2006 Sb.) nabyla ú innosti dnem 1. ledna 2010. Zabezpe ení zam stnanc , kte í utrp li pracovní úraz nebo u nichž byla zjišt na nemoc z povolání, se bude nadále ídit p íslušnými ustanovení zákona . 262/2006 Sb., zákoník práce, která zakotvují odpov dnost zam stnavatele za škodu p i pracovních úrazech a nemocech z povolání a nároky zam stnanc p i pracovním úrazu a nemoci z povolání až do dne nabytí ú innosti právní úpravy úrazového pojišt ní zam stnanc . 3.2.1 Hlavní zm ny Zákon . 266/2006, o úrazovém pojišt ní a zákon . 267/2006, o zm n n kterých zákon v souvislosti s p ijetím zákona o úrazovém pojišt ní obsahují novou úpravu pojišt ní zam stnanc pro p ípad poškození zdraví p i pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. P edstavuje zásadní systémovou zm nu, která p enáší odpov dnost za provád ní úrazového pojišt ní na stát, m ní charakter pojišt ní a zavádí do n j prvky, které se standardn vyskytují v systém úrazového pojišt ní ve vysp lých zemích. Nový systém úrazového pojišt ní p evezme závazky vzniklé v systému zákonného pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovních úrazech a nemocech z povolání, bude hradit nov i obdobné náhrady poskytované v sou asné dob zam stnanc m organiza ních složek státu a také tzv. staré nároky, tj. náhrady škody p i pracovních úrazech a nemocech z povolání, které vznikly p ed 1. lednem 1993, a u nichž povinnost uspokojit tyto nároky p ešla, pop . p ejde na stát. Nep jde již o pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale o formu sociálního pojišt ní zam stnanc s vlastním systémem poskytovaných dávek. Provád ní úrazového pojišt ní je sv eno eské správ sociálního zabezpe ení jako orgánu státní správy, který provádí i ostatní druhy sociálního pojišt ní. Nadále již zam stnavatelé nebudou stanovovat výši jednotlivých náhrad a provád t jejich výplatu, budou pouze poskytovat nositeli pojišt ní sou innost v rozsahu obdobném jako v jiných systémech sociálního pojišt ní. Opouští se dosavadní systém odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání a koncepce náhrad za ztrátu na výd lku a zavádí se dávkový systém obdobn , jako je tomu v sociálním zabezpe ení. Škodou již není ztráta na výd lku, nýbrž ztráta na zdraví. Zavádí se rovn ž systém bonus – malus, jako ekonomický nástroj (p irážka k pojistnému a sleva na pojistném) ovliv ující výši placeného pojistného v závislosti na vývoji po tu a závažnosti pracovních úraz a nemocí z povolání. Ú elem navrhované úpravy je též sjednocení režimu úrazového pojišt ní s ostatními systémy sociálního pojišt ní, které by m ly umožnit dosažení významných synergických efekt u nositele pojišt ní, a zajistí jak vyšší ú innost systému zejména v oblasti výb ru pojistného, tak i jeho nižší provozní náklady. 3.2.2 Prevence v úrazovém pojišt ní V sou asn platném systému úrazového pojišt ní na základ náhrady za škodu není zejména nositel pojišt ní (a ani zam stnavatel) žádným zp sobem motivován k realizaci prevence v oblasti úrazovosti. Jedná se o p erozd lovací systém. K ochran svého zdraví není motivován ani zam stnanec. Pouze vyhláška MF R . 125/1993 Sb. stanoví sou innost organizací a ukládá jim povinnost v zákaze porušování povinností sm ujících k odvrácení nebo zmenšení nebezpe í, které jsou jí uloženy právními p edpisy nebo na jejich základ , a nesmí trp t porušování t chto povinností ze strany t etích osob. Pokud škoda již nastala, pak jsou povinny organizace u init nutná opat ení k tomu, aby škoda byla co nejmenší.

11


Do nového zákona se nov za le uje prevence vzniku pracovních úraz a nemocí z povolání, která bude p sobit celoplošn k p edcházení vzniku poškození zdraví p i práci. Prevencí v úrazovém pojišt ní se ve smyslu ustanovení § 16 nového zákona rozumí opat ení zam ená na základ výsledk analýz pracovních úraz a nemocí z povolání na zjiš ování, omezování nebo odstra ování rizik a rizikových faktor vyskytujících se u více zam stnavatel , jejichž cílem je omezování nebo odstra ování p í in vzniku poškození zdraví. Nová právní úprava p edpokládá, že MPSV bude za ú elem napln ní prevence v této oblasti vyhlašovat programy na podporu: • odstra ování a omezování vzniku poškození zdraví, • poradenství v p edcházení vzniku poškození zdraví, • výchovy a vzd lávání ke zvyšování bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, • osv ty a propagace v oblasti bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, • vývoje a výzkumu v oblasti bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, • poskytování informací o nových poznatcích v dy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstra ování rizik a podporu jejich ší ení. Rovn ž se p edpokládá, že SSZ jako nový správce úrazového pojišt ní bude ídit agendu napl ování výše uvedených program v etn jejich realizace s tím, že výše prost edk na prevenci bude init 6 % z objemu dávek vyplacených v p edchozím kalendá ním roce. Novou roli má zde sehrát i nový orgán, tzv. Rada úrazového pojišt ní. 3.2.3 „Slabá místa“ navržené právní úpravy zp sobu provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc Sou asn s p ípravou zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc byly p ipravovány a schváleny další zásadní právní p edpisy, které na sebe svým obsahem vzájemn navazují. Jde p edevším o nový zákoník práce, který je ú inný od 1. ledna 2007 a který do ú innosti zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc upravuje celou problematiku odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání. V ad p ípad v d sledku toho, že sou asn s p ijetím zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc byly zpracovávány též zákonné p edpisy v oblasti nemocenského pojišt ní a nový zákoník práce, došlo k n kterým rozdíl m ve zn ní t chto p edpis , na které již nebylo možno v rámci probíhajícího legislativního procesu v zákon o úrazovém pojišt ní zam stnanc reagovat. Krom toho je ada ustanovení zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc formulována ne zcela jednozna n a není ani dostate ná provázanost se zákonem o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti. P íprava i schvalování zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc byly „ve stínu“ jiných „významn jších“ p edpis (zákoník práce, zákon o nemocenském pojišt ní, zákon o sociálních službách a další zákony), což se projevilo na kvalit obsahové i formální stránky zákona. Dosavadní analýzy zákona o úrazovém pojišt ní ukazují pot ebu jeho rozsáhlé novelizace; je však ú elné provést i analýzu z hlediska koncepce zákona. Provád ní úrazového pojišt ní je sv eno eské správ sociálního zabezpe ení, pro kterou znamená nový zákon o úrazovém pojišt ní zcela novou agendu. P ípravu navíc komplikuje i odložení zákona o nemocenském pojišt ní. Finan ní dopad zavedení nového zákona . 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc , je p edevším jednorázový a je spojen s p edpokládanými výdaji na zajišt ní nové správy pojišt ní. K zajišt ní bezproblémové realizace zákona proto SSZ pot ebuje nezbytný asový prostor (v ideálním p ípad dva roky), rozpo tové prost edky a navýšení systemizace. Provád ní úrazového pojišt ní není možné zajistit stávajícími zam stnanci SSZ a OSSZ, kte í zabezpe ují rozsáhlou agendu nemocenského pojišt ní, d chodového pojišt ní, výb ru a vymáhání pojistného na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti, kontroly dodržování povinností v t chto oblastech sociálního zabezpe ení a léka ské posudkové innosti. P estože p i provád ní této agendy lze využít

12


již stávající organiza ní strukturu SSZ a OSSZ, jedná se pro ú ely provád ní úrazového pojišt ní o zcela novou a nezam nitelnou innost t chto orgán , zejména v oblasti dávkové agendy, posuzování zdravotního stavu, výb ru pojistného, využití prevence a rehabilitace. Jak dále uvádí d vodová zpráva k vládnímu návrhu novely zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc : „Na základ podrobných analýz se považuje za pot ebné navýšení systemizace o 520 zam stnanc , z toho 250 zam stnanc více než šest m síc p ed plnou ú inností zákona. Navýšení systemizace pak musí odpovídat i navýšení rozpo tových prost edk . Zavedení nového systému si vyžádá i jednorázové výdaje, a to výdaje na vznik správy pojišt ní, spojené s p evzetím evidence o zákonném pojišt ní od sou asných nositel zákonného pojišt ní a evidence vyjmenovaných skupin odškod ovaných p ípad od státních institucí, které do této doby samy provád ly odškod ování pracovních úraz a nemocí dle p edchozích právních p edpis “.1 SSZ není - na rozdíl od zdravotních pojiš oven - vystavena tvrdému rozpo tovému omezení díky p ímému napojení na státní rozpo et. Navíc jako správce úrazového pojišt ní nebude mít dostatek ú inných nástroj k ovlivn ní chování léka p iznávajících pracovní neschopnost pro pracovní úraz i nemoc z povolání, a také p ístup k informacím o pacientovi. SSZ nemá ú inné nástroje na regulaci pracovní neschopnosti i p ípadného zneužívání systému úrazového pojišt ní. Posudkoví léka i OSSZ nejsou nijak fakticky motivováni na odhalení nedostatk . Léka ská posudková služba se navíc potýká s nedostatkem léka . V nové zákonné úprav provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc rovn ž není dostate n ešena oblast rehabilitace v úrazovém pojišt ní, která je nadto logicky sou ástí poskytování zdravotní pé e a m la by být s tímto systémem propojena. Ze výše uvedených d vod p icházejí zdravotní pojiš ovny sdružené ve Svazu zdravotních pojiš oven eské republiky s návrhem na koncep ní zm nu celého systému provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc , a to p evzetím systémem zdravotního pojišt ní. Z tohoto pohledu je velmi d ležitým momentem schválení posunu ú innosti nové úpravy úrazového pojišt ní zam stnanc o dva roky. Tím se vytvo il dostate ný asový prostor k zevrubné analýze a p íprav pot ebných zm n, tak aby byla umožn na i dostate ná úprava a zm na legislativy. Zabezpe ení zam stnanc , kte í utrp li pracovní úraz nebo u nichž byla zjišt na nemoc z povolání, se bude nadále ídit p íslušnými ustanoveními zákona . 262/2006 Sb., zákoník práce, která zakotvují odpov dnost zam stnavatele za škodu p i pracovních úrazech a nemocech z povolání a nároky zam stnanc p i pracovním úrazu a nemoci z povolání až do dne nabytí ú innosti právní úpravy úrazového pojišt ní zam stnanc .

3.3

Úrazové pojišt ní v zahrani í

Problematika úrazového pojišt ní je ešena jednotlivými státy velmi r znorod . Systém úrazového pojišt ní není zaveden v Nizozemí a v ecku, kde jsou rizika pln pokryta jinými sociálními systémy (nemocenské a d chodové pojišt ní). Zvláštní úprava této problematiky je zavedena v Belgii a spo ívá v rozd lení systému na samostatný systém zabezpe ení p i úrazu a samostatný systém p i nemoci z povolání, p i emž pracovní úrazy odškod ují komer ní pojiš ovny a nemoci z povolání spravuje stát. Systémy jsou hrazeny z pojistného placeného zam stnavatelem. N kdy vedle pojistného p ispívá do systému stát z jiných (da ových) zdroj (nap . Irsko). Výhradn z da ových prost edk je financováno úrazové pojišt ní ve Velké Británii. Financování systém je zabezpe ováno kapitálovým zp sobem financování (nap . Norsko, Švédsko), nebo pr b žným financováním (nap . Rakousko, Slovensko), pop . smíšením obou typ financování, kdy nap . pro pojišt ní pro p ípad pracovního úrazu platí financování kapitálové a pro p ípad nemoci z povolání pr b žné (Špan lsko). Další možností je pro celý 1

viz Sn movní tisk 190/0 ze dne 12.4.2007.

13


systém zvolit pr b žné financování s tvorbou kapitálových rezerv (nap . N mecko). Správa systému je jak komer ní (zisková i nezisková), tak i ve ejnoprávní nebo státní.

3.4

Zdravotní pojišt ní

3.4.1 Legislativní úprava Nejd ležit jší legislativní p edpisy v oblasti zdravotního pojišt ní p edstavuje zejm.: o Zákon . 48/1997 Sb., o ve ejném zdravotním pojišt ní, v platném zn ní. o Zákon . 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojišt ní, v platném zn ní. o Zákon . 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojiš ovn eské republiky, v platném zn ní. o Zákon . 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojiš ovnách, v platném zn ní. o Zákon . 160/1992 Sb.,o zdravotní pé i v nestátních zdravotnických za ízeních, v platném zn ní. o Zákon . 123/2000 Sb., o zdravotnických prost edcích a o zm n n kterých souvisejících zákon , v platném zn ní. o Zákon . 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví a o zm n n kterých souvisejících zákon , v platném zn ní. o Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví (týkají se nap . stanovení lé ivých p ípravk pln hrazených z ve ejného zdravotního pojišt ní a výše úhrad jednotlivých lé ivých látek, seznamu zdravotních výkon s bodovými hodnotami, pravidel hospoda ení se zvláštním ú tem všeobecného zdravotního pojišt ní, vym ovacích základ u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojišt ní stát aj.). 3.4.2 Základní principy pojišt ní Zdravotní pojišt ní: je povinné ze zákona, zakládá právo na erpání zdravotní pé e s cílem zlepšení nebo zachování zdravotního stavu pojišt nce bez p ímé úhrady v rozsahu stanoveném zákonem, je solidárním systémem s rovným p ístupem k dostupnosti zdravotní pé e a výši pojistného dle jednotlivých skupin pojišt nc . 3.4.3 Nositelé pojišt ní Nositeli ve ejného zdravotního pojišt ní jsou zdravotní pojiš ovny. Jedná se o: Všeobecnou zdravotní pojiš ovnu eské republiky (dále jen VZP), která jako jediná zdravotní pojiš ovna nem že být p edm tem konkursu ani vyrovnání. Jsou u ní pojišt ni všichni pojišt nci, na které se vztahuje ve ejné zdravotní pojišt ní, pokud se sami nep ihlásili k n které ze zam stnaneckých zdravotních pojiš oven; resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojiš ovny (dále jen zam stnanecké pojiš ovny - ZZP). V sou asné dob provádí všeobecné zdravotní pojišt ní celkem 8 ZZP, které jsou zapsány v obchodním rejst íku. Organiza ní strukturu stanoví zákon pouze u VZP. Tato pojiš ovna pokrývá svou p sobností celé území R. U ZZP tato povinnost není, a proto mají strukturu, která odpovídá pot ebám jejich zam stnanc tak, aby byly schopny dostát svým závazk m v i pojišt nc m, smluvním zdravotnickým za ízením apod. V orgánech zdravotních pojiš oven jsou pom rn zastoupeni pojišt nci, zam stnavatelé pojišt nc a stát. Zdravotní pojiš ovny zabezpe ují ve ejné zdravotní pojišt ní, p ípadn smluvní pojišt ní a p ipojišt ní. Krom oblasti ve ejného zdravotního pojišt ní m že v rozsahu platných zákon provád t každá zdravotní pojiš ovna tzv. zdanitelnou innost ( innost, jejíž p íjmy podléhají zdan ní). K této innosti nelze používat prost edky vybrané na ve ejné zdravotní pojišt ní. V roce 2004 bylo zákonem z t chto inností vylou eno p ipojišt ní a smluvní pojišt ní.

14


3.4.4 Rozsah pojišt ní Zdravotní pojišt ní je povinné pro: všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území eské republiky (bez ohledu na státní ob anství), pro osoby, které na území eské republiky trvalý pobyt nemají, pokud jsou zam stnanci zam stnavatele, který má sídlo na území R a pracovn právní vztah je uzav en podle právních p edpis R. 3.4.5 Plátci pojišt ní Plátci zdravotního pojišt ní jsou: zam stnanci, zam stnavatelé, osoby samostatn výd le n inné (OSV ), osoby bez zdanitelných p íjm (OBZP), stát. 3.4.6 Reformní opat ení ve zdravotnictví Podstatou reformních opat ení ve zdravotnictví navrhovaných sou asnou vládou je posílení postavení pacienta ve zdravotním systému, a to na principu skute né solidarity zdravých s nemocnými. cílem je zabránit plýtvání cestou zvýšení transparentnosti systému a jasného definování motivace a odpov dnosti všech jeho ú astník . Návrhu provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc zdravotními pojiš ovnami se nejvíce dotýká zejména p íprava reforem v oblasti ve ejného zdravotního pojišt ní. Je p ipravována kompletní novela zákona o ve ejném zdravotním pojišt ní, která stanoví mj. to, jaká zdravotní pé e je hrazena z ve ejného zdravotního pojišt ní. Novela dále umožní zdravotním pojiš ovnám nabízet i jiné pojistné produkty než standardní rozsah ve ejného zdravotního pojišt ní a legalizuje možnost pojišt nce p iplatit si za nadstandardní pé i. Nový zákon o zdravotních pojiš ovnách sjednotí postavení, práva a povinnosti všech zdravotních pojiš oven. Na jejich innost bude dohlížet nezávislý státní orgán. 3.4.7 Projekt Kulatý st l k budoucnosti financování eského zdravotnictví Vláda R svým usnesením ze dne 11. ervna 2007 schválila projekt ve ejné diskuse k budoucnosti financování eského zdravotnictví v gesci Ministerstva zdravotnictví. Projekt „Kulatého stolu k budoucnosti financování eského zdravotnictví“ reaguje na spole enské a medicínské zm ny, které se odehrávají v posledních letech. Lze p edpokládat, že tyto zm ny budou eskou spole nost ovliv ovat i v letech následujících, a že jejich míra závažnosti bude s asem p ibývat. Tyto zm ny, jako nap íklad stárnutí populace a technologický rozvoj, bezprost edn ovliv ují financování zdravotnického systému a mohou zp sobit, že celý systém bude v rámci n kolika let finan n neudržitelný. Projekt Kulatého stolu k budoucnosti financování zdravotnictví má proto napomoci vzniku kultivované, v cné a pro ob any srozumitelné diskuse zam ené na vymezení dlouhodobých problému eského zdravotnictví. Projekt má poskytnout zázemí pro vytvo ení variant ešení t chto problému a podpo it snahu o dosažení shody mezi všemi zainteresovanými partnery v cele s politickými stranami tak, aby byl umožn n vznik dlouhodobého a široce podporovaného scéná e. Opat ení navrhovaná ministerstvem zdravotnictví pro toto volební období jako zkvalitn ní práce nemocnic a zdravotních pojiš oven, i regula ní poplatky, jsou významné zm ny pro fungování systému ve ejného zdravotního pojišt ní, nem ní však jeho podstatu. Naproti tomu Kulatý st l by se m l zabývat tématy, která bude nevyhnutelné ešit v budoucnu bez ohledu na to, zda s ohledem na situaci v PSP R sou asn navrhované legislativní zm ny zdravotnického systému budou schváleny i nikoliv.

15


3.5

Zdravotní pojiš ovny a jejich aktivity v oblasti preventivní pé e a rehabilitace

Z prost edk základních fond ve ejného zdravotního pojišt ní spravovaných zdravotními pojiš ovnami se v oblasti preventivní pé e a rehabilitace hradí zejména láze ská pé e a také závodní preventivní pé e2. Zdravotní pojiš ovny však již v sou asné dob realizují adu aktivit a program v oblasti preventivní pé e a rehabilitace nad rámec ve ejného zdravotního pojišt ní. K tomuto ú elu jim slouží fondy prevence, které pojiš ovny tvo í v souladu s ustanovením § 16 odst. 4 písm. b), s návazností na § 19 odst. 1 zákona . 280/1992 Sb., (zákon o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojiš ovnách) ve zn ní pozd jších p edpis , který dovoluje zam stnaneckým pojiš ovnám za podmínky napln ní rezervního fondu a p i vyrovnaném hospoda ení pojiš ovny použít finan ní prost edky vytvá ené využíváním základního fondu zdravotního pojišt ní a p íjmy plynoucí z p irážek k pojistnému, pokut a penále z prodlení ú tovaných pojiš ovnou v oblasti ve ejného zdravotního pojišt ní jako zdroj fondu prevence. erpání z fondu prevence je dále upraveno vyhláškou . 418/2003 Sb., k níž se v sou asné dob p ipravuje novelizace. V rámci této právní úpravy se naskýtá ešení v podob právního zakotvení možnosti hradit ze strany zdravotních pojiš oven spolufinancování p i podávání žádostí o dotace ze strukturálních fond (nap . z provozního fondu), pokud nebude ze strany Ministerstva zdravotnictví rozhodnuto, že v p ípadech zapojení zdravotních pojiš oven do systémových národních projekt v rámci Integrovaného opera ního programu, bude financování zajišt no do výše 85 % ze strukturálních fond a zbývajících 15 % bude uhrazeno ze státního rozpo tu.

3.6

Stávající systém/proces pé e o zam stnance v p ípad poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

V p ípad vzniku pracovního úrazu je zdravotn sociální pé e o postiženého financována z n kolika vzájemn neprovázaných zdroj : a) ve ejné zdravotní pojišt ní – výkony i materiál: • zásah záchranné služby, • hospitalizace a další lé ba, • rehabilitace, láze ská pé e. b) sociální (nemocenské) pojišt ní: • nemocenské dávky po dobu pracovní neschopnosti a kdykoli potom, je-li pracovní neschopnost v p í inné souvislosti s pracovním úrazem (následky) • invalidní penze. c) úrazové pojišt ní: − dle ú inného zákona . 262/2006 Sb., zákoníku práce: a) ztrátu na výd lku, b) bolest a ztížení spole enského uplatn ní, c) ú eln vynaložené náklady spojené s lé ením, d) v cnou škodu; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde. − dle zákona . 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc : a) úrazový p íplatek, b) úrazové vyrovnání, c) úrazová renta, d) bolestné, e) p ísp vek za ztížení spole enského uplatn ní, f) náhrada náklad spojených s lé ením, g) náhrada náklad spojených s poh bem, 2

Pozn.: v sou asnosti je ovšem oblast závodní preventivní pé e ešena zcela nekoncep n .

16


h) jednorázový p ísp vek poz stalému, i) úrazová renta poz stalého.

3.7

Statistické údaje

Sledování výskytu profesionálních onemocn ní (nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání) je významným ukazatelem zdravotního stavu zam stnanc se závažnými ekonomickými a sociálními dopady. Na území eské republiky se proto sledují všechna nov vzniklá profesionální onemocn ní. 3.7.1 Profesionální onemocn ní a pracovní úrazy Podle dat Národního registru nemocí z povolání bylo v roce 2006 v eské republice hlášeno 1150 nemocí z povolání a 66 ohrožení nemocí z povolání - celkem 1216 profesionálních onemocn ní. Uvedená onemocn ní vznikla u 1122 pracovník , p i emž u jedné osoby byly v pr b hu roku hlášeny ty i, u 2 osob t i a u 87 osob dv nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Stejn jako v letech 1996-2004 i v roce 2006 nadále p etrvával klesající trend incidence i absolutního po tu hlášených profesionálních onemocn ní. Nejvíce jich bylo diagnostikováno v Moravskoslezském a St edo eském kraji (253 a 152, tj. 20,8 % a 12,5 % p ípad ). Profesionální onemocn ní vznikala nej ast ji u osob pracujících v odv tví ekonomické innosti výroba kovových konstrukcí a kovod lných výrobk (144, tj. 11,8 % p ípad ). Odv tví zdravotní a sociální pé e, veterinární innosti a odv tví t žby uhlí, lignitu a rašeliny se 139 a 127 p ípady obsadily v roce 2006 druhé a t etí místo. V roce 2006 bylo hlášeno celkem 66 p ípad ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského (36,4 % p ípad ), postiženi byli p edevším pracovníci p i t žb uhlí (33,3 % p ípad ). Nemocnost a úrazovost populace v produktivním v ku se odráží v pracovní neschopnosti. Na 100 nemocensky pojišt ných osob bylo hlášeno 68,19 p ípadu pracovní neschopnosti, z toho 63,27 pro nemoc a 4,92 pro úraz. Ve srovnání s p edchozím rokem bylo více p ípad pracovní neschopnosti pro nemoc, po et p ípad pracovní neschopnosti pro úraz z stal tém stejný. Zvýšilo se pr m rné procento pracovní neschopnosti, z 5,857 na 6,126 a zkrátilo se pr m rné trvání pracovní neschopnosti, z 34,77 dne na 32,79. Nej ast jší p í inou pracovní neschopnosti byly nemoci dýchací soustavy, zejména infekce horních cest dýchacích. Tabulka 1: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Pr m rný po et osob 4 517 546 4 483 455 4 466 699 4 435 434 4 389 251 4 442 703 4 497 033 nemocensky pojišt ných Nov hlášené p ípady 3 812 185 3 607 038 3 589 680 3 621 995 2 705 662 3 029 448 2 706 725 pracovní neschopnosti - z toho pro pracovní 92 906 93 280 90 867 83 019 81 688 82 042 82 296 úraz - z toho smrtelné 223 204 206 199 187 164 136 pracovní úrazy Nov hlášené p ípady 1 751 1 050 1 600 1 558 1 388 884 734 nemocí z povolání Kalendá ní dny pracovní 106 730 100 366 110 411 110 306 94 083 99 346 90 268 neschopnosti (tis.) Nov hlášené p ípady 84,4 80,5 80,4 81,7 61,6 68,2 60,2 pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojišt ných

17


Pr m rná doba trvání 1 p ípadu pracovní neschopnosti (kalendá ní dny) Pr m rné procento pracovní neschopnosti

28,0

28,6

30,8

30,5

34,8

32,8

35,3

6,5

6,1

6,8

6,8

5,9

6,1

5,8

Zdroj: SÚ (www.czso.cz).

3.7.2 Výplata úrazových dávek V roce 2006 byly p i provád ní zákonného pojišt ní odpov dnosti za škodu 2 pov enými komer ními pojiš ovnami základní ekonomické ukazatele následující: Výnosy z pojistného 5,2 mld. K Pojistná pln ní 3 mld. K Správní režie pojiš oven 0,7 mld. K P ebytek pojistného 1,5 mld. K Po et vyplácených rent 13 438 V pr b hu posledních let dochází k nár stu hodnot u všech výše uvedených ukazatel . 3.7.3 Ekonomické údaje ve zdravotnictví Celkové výdaje na zdravotnictví dosáhly v roce 2006 cca 225 mld. K (první p edb žný odhad) a oproti roku 2005 vzrostly o cca 4,2 %. U ve ejného zdravotního pojišt ní inil nár st 5,8 % a celkové výdaje systému ve ejného zdravotního pojišt ní dosáhly 180 006 mil. K (p edb žný údaj z podklad MF). Celkové výdaje ve ejných rozpo t dosáhly 19 187 mil. K , tj. 8,6 % celkových výdaj na zdravotnictví. Podíl zdravotních pojiš oven na financování zdravotnictví inil 80,1 %, soukromé výdaje inily celkem 11,3 % z celkových výdaj na zdravotnictví. V p epo tu na 1 obyvatele bylo celkem ve zdravotnictví vynaloženo 21 880 K 3.

3

Zdravotnictví R 2006 ve statistických údajích, ÚZIS, 2007.

18


4. Popis zám ru realizace propojení úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní Smyslem a obsahem této kapitoly je popsat možnou podobu provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc v p ípad , že její provád ní bude novou legislativou sv eno zdravotním pojiš ovnám.

4.1

Návrh provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc p evzetím systémem ve ejného zdravotního pojišt ní

4.1.1 Vztah k ostatním systém m sociální ochrany V návrhu provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc p evzetím systémem ve ejného zdravotního pojišt ní nep jde již o pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale o formu úrazového pojišt ní zam stnanc založeného na úhrad pé e poskytnuté pojišt nci v p ípad poškození jeho zdraví v d sledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zásadní koncep ní otázkou, kterou je pot eba vy ešit, je, jaký systém úrazového pojišt ní zam stnanc bude zvolen ve vztahu k ostatním systém m sociální ochrany (nemocenské, zdravotní a d chodové pojišt ní)? V této souvislosti se nabízejí dva základní modely ešení: komplexní forma pojišt ní nebo komplementární systém. Komplexní pojišt ní spo ívá v odd lení úrazového pojišt ní od ostatních pojišt neckých systém . V p ípad vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání jsou veškeré náklady hrazené pouze z úrazového pojišt ní a zam stnanec nemá nárok na pln ní z nemocenského, zdravotního nebo d chodového pojišt ní. V rámci komplementárního systému p edstavují dávky úrazového pojišt ní dopln k k ostatním systém m sociální ochrany nad rámec jejich b žného pln ní. Základním východiskem pro ešení je zhodnocení celého systému sociální ochrany, zejména s ohledem na provozovatele jeho jednotlivých komponent . Vzhledem k tomu, že se v sou asné dob neuvažuje o tom, že by celý systém sociální ochrany (tzn. v etn d chodového pojišt ní) mohl p ejít na zdravotní pojiš ovny, jednalo by se zde vždy o komplementární systém. V rámci tohoto komplementárního systému je však možno se zabývat i jeho variantami: Varianta A: Nositelem nemocenského a d chodového pojišt ní by z stala SSZ a zdravotní pojišt ní a úrazové pojišt ní zam stnanc by provád ly zdravotní pojiš ovny - v tomto p ípad by se na základ nastavených pravidel dopl ovala poskytovaná zdravotní a úrazová pé e a dávky nemocenského pojišt ní. Zavedení systému Variantou A i B je podmín no vybudováním fungujícího systému vým ny dat a informací mezi SSZ a zdravotními pojiš ovnami. Varianta B: Tato varianta zvažuje již mnohokrát diskutovaný model spojení nemocenského, zdravotního a úrazového pojišt ní provád ného zdravotními pojiš ovnami. V tomto p ípad by byla pé e poskytovaná zam stnanci v d sledku vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) hrazena p íslušnou zdravotní pojiš ovnou, u které je (byl) zam stnavatel zam stnance pojišt n. Podmínkou by bylo zavedení systému odd lené evidence a vykazování výkon hrazených z úrazového a zdravotního pojišt ní poskytovateli pé e o pojišt nce.Tato varianta „komplexní pé e o pracovní sílu“ se jeví jako ekonomicky efektivn jší, nebo zvyšuje pravd podobnost návratu pracovníka na pracovní trh. Je zcela logické, že celý proces p evzetí úrazového pojišt ní zam stnanc zdravotními pojiš ovnami by bylo nutné provázat s p ipravovanými reformami ve zdravotnictví. 19


Zatímco plátcem zdravotního pojišt ní je zam stnavatel i zam stnanec, v p ípad úrazového pojišt ní je to pouze zam stnavatel. P íjemci jsou v obou systémech zam stnanci. U zdravotního pojišt ní platí jednotná sazba z vym ovacího základu pro všechny zam stnavatele, v úrazovém pojišt ní se podle zákona . 266/2006 p edpokládají r zné sazby odvislé od p evažující innosti OKE zam stnavatele. Problematickým bodem se m že jevit stávající úprava p íslušnosti k provád ní zdravotního pojišt ní n kolika zdravotními pojiš ovnami, protože zam stnavatel je povinen hradit pojistné za své zam stnance do r zných zdravotních pojiš oven v závislosti na volb zam stnance. D ležitou otázkou je, zda p íslušnost k zdravotní pojiš ovn bude shodná pro provád ní zdravotního i úrazového pojišt ní? Pé e o vlastní zdraví je, resp.by m la být v “plné odpov dnosti“ každého ob ana. Tomu odpovídají i p ipravované reformy ve zdravotnictví zam ené na posílení pozice ob ana v systému a zárove jeho motivace. Zám rem je individualizace pojistného vztahu mezi pojišt ncem (ob anem) a pojiš ovnou. Na základ alternativních pojistných plán tak m že dojít k úprav skladby zdravotní pé e hrazené klientovi z ve ejného zdravotního pojišt ní vymezením standardní úrovn zdravotní pé e s možností nadstavbových prvk a dopl kového p ipojišt ní. Jako jeden z nabízených produkt si je zde možno p edstavit i úrazové pojišt ní zam stnance. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že volba zdravotní pojiš ovny pro úrazové pojišt ní by takto m la být na stran ob ana/zam stnance. Uvedený p ístup p edpokládá i spolupráci zdravotních pojiš oven se zam stnavateli, zejména t mi velkými. Tito by se zárove mohli stát významnými „hrá i“ v procesu transformace zdravotních pojiš oven. Vzájemná spolupráce by spo ívala zejména v p íprav r zných program a balí k pojistných služeb „šitých na míru“ zam stnanc m/pojišt nc m. 4.1.2 Okruh pojišt ných osob Úrazového pojišt ní by se ú astnili zam stnanci v rozsahu odpovídajícímu § 3 zákona . 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc . 4.1.3 Vznik a zánik úrazového pojišt ní V p ípad , že bude úrazové pojišt ní ešeno formou individuálního smluvního vztahu mezi pojišt ncem/zam stnancem a zdravotní pojiš ovnou, vznikne zákonné pojišt ní prvním dnem po uzav ení pojistné smlouvy (po átek pojišt ní), pokud by nebylo dohodnuto, že vznikne již dnem uzav ení pojistné smlouvy nebo pozd ji. Pojišt ní by se pro nezaplacení pojistného nep erušilo. Pojišt ní by zaniklo: ⋅ uplynutím pojistné doby, tj. dnem, který by byl v pojistné smlouv uveden jako konec pojišt ní, ⋅ dohodou pojistníka a pojistitele; pojišt ní zanikne dnem stanoveným dohodou, ⋅ výpov dí pojistitele nebo pojistníka, ⋅ odmítnutím pojistného pln ní, ⋅ z dalších d vod , které by byly uvedené v p íslušných pojistných podmínkách a v zákon . 4.1.4 Organizace a provád ní úrazového pojišt ní V p ípad provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc p evzetím systémem ve ejného zdravotního pojišt ní by tvo ily orgány úrazového pojišt ní: a) Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví by bylo úst edním orgánem státní správy pro zdravotní pé i a pé i v p ípad vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ídilo by a kontrolovalo výkon

20


státní správy v úrazovém pojišt ní, podílelo by se na tvorb obecn závazných právních p edpis z oblasti úrazového pojišt ní. b) zdravotní pojiš ovny Zdravotní pojiš ovny by provád ly úrazové pojišt ní zam stnanc . c) Ú ad pro dohled nad zdravotními pojiš ovnami Ú ad by vykonával dozor nad pln ním povinností zdravotních pojiš oven p i zajišt ní pé e o pojišt nce v d sledku vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V rámci kontrolních inností spojených s ú elností vynakládání prost edk úrazového pojišt ní by zdravotní pojiš ovny využily praxi ze své revizní a kontrolní innosti revizních léka a odborných pracovník ve zdravotnictví zp sobilých k revizní innosti. Snahou by bylo zabránit jednak poskytování, resp. úhrad neú elné pé e v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, tj. aby každý pojišt nec dostal z prost edk úrazového pojišt ní práv takovou pé i, jakou jeho zdravotní stav vyžaduje, a aby její ekonomická náro nost nebyla p i zachování kvality vyšší, než je nutné (– preventivní charakter), a pokud by tato byla již poskytnuta a uhrazena, tak p i zjišt ní neoprávn ných, nesprávn vyú tovaných i neú eln vynaložených náklad by bylo požadováno jejich navrácení (represivní charakter). Op t tak zde vstupuje do hry motiva ní prvek, nebo zdravotní pojiš ovny mají – na rozdíl od orgánu státní správy - p ímý ekonomický zájem na efektivit vynakládání prost edk v systému. 4.1.5 Pojistné Výše pojistného by se stanovila procentní sazbou z vym ovacího základu za rozhodné období, kterým by byl kalendá ní m síc. U osob samostatn výd le n inných by rozhodným obdobím byl rok, za který by se pojistné platilo. V p ípad provád ní úrazového pojišt ní zdravotními pojiš ovnami by - dle vyjád ení zástupc Svazu zdravotních pojiš oven R – nep edstavovalo zavedení s tím spojené agendy z technického hlediska (odvody pojistného, správa a evidence, úhrada pé e, výkaznictví atd.) žádnou zásadní komplikaci a bylo by možné ji bez výrazn jších problému zajistit za využití moderních informa ních a komunika ních technologií. Sazba pojistného Zde by bylo možné jako výchozí premisu použít zákon . 266/2006, kdy jsou sazby pojistného z vym ovacího základu stanovené podle p evažující innosti ur ené podle OKE . Sou ástí nové legislativy m že být i stanovení „p echodného období“ (3-5 let), po kterém by prob hlo na základ získaných dat ekonomické vyhodnocení dopadu nastavených sazeb na systém úrazového pojišt ní. Výsledkem by pak mohlo být p ípadné provedení úprav a zm n. Jednotná sazba pro všechny zam stnance zam stnavatele podle p evažujícího OKE samoz ejm nevypovídá o faktické „rizikovosti“ práce, nebo mj. nerozlišuje jednotlivé pracovní pozice. U nich je pravd podobnost výskytu a závažnost pracovního úrazu nebo nemoci z povolání odlišná (p .: horník vs. administrativní pracovník v rámci jednoho podniku zabývajícího se t žbou). Nabízí se proto v této souvislosti použít složit jších, ovšem zárove „spravedliv jších“ výpo tových model pro stanovení výše pojistného. Nap . eský statistický ú ad zavedl klasifikaci zam stnání - KZAM, která byla vypracovaná na podklad mezinárodního standardu ISCO-88. Je to OSN klasifikace, kterou až na nepatrné výjimky p evzala EU a vydala pod názvem ISCO-88 (COM). Tato klasifikace má 4. místný íselný kód. KZAM pln respektuje principy ISCO-88. Pro národní ú ely vyvstala pot eba podrobn jšího t íd ní, proto se provedlo rozší ení klasifikace KZAM do hloubky 5. místa, tzv. podrobn jší t íd ní. Abecední seznam zam stnání obsahuje cca 8 000 položek.

21


4.1.6 Úrazový fond zdravotní pojiš ovny Zdravotní pojiš ovna by za ú elem úhrady pé e hrazené z úrazového pojišt ní vytvo ila a spravovala úrazový fond. Zdrojem úrazového fondu by byly platby na úrazové pojišt ní. Schodky vzniklé p i hospoda ení s tímto fondem by byly kryty finan ními prost edky rezervního fondu. Z úrazového fondu by se hradila p edevším: a) zdravotní pé e spojená s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání: ⋅ lé ebná pé e ambulantní a ústavní, ⋅ p ednemocni ní neodkladná pé e p i vzniku pracovního úrazu a p evoz zdravotnickou záchrannou službou, ⋅ poskytování lé ivých p ípravk a prost edk zdravotnické techniky, ⋅ láze ská pé e, ⋅ transplantace tkání a orgán , ⋅ posudková innost, ⋅ prohlídka zem elého pojišt nce na následky pracovního úrazu a pitva. b) náhrady: ⋅ za ztrátu na výd lku, ⋅ za bolest a za ztížení pracovního uplatn ní, ⋅ za v cnou škodu. c) preventivní pé e v úrazovém pojišt ní4, d) p ísp vky do státního Fondu úrazového pojišt ní zam stnanc . Prost edky úrazového pojišt ní by sm ly být užity jen pro zákonem vymezené nebo p ípustné (povolené) ú ely. K p ípustným ú el m by p íslušelo v rámci nositel pojišt ní také poskytování informací a další formy innosti pro ve ejnost. P esné stanovení pé e hrazené z úrazového pojišt ní by bylo nutné blíže specifikovat v dalších fázích celého legislativního procesu. Záležet bude do zna né míry na kone ném rozhodnutí o ešení vztah mezi jednotlivými systémy sociální ochrany. Z ízení úrazového fondu by si zárove vyžádalo zm nu fondové vyhlášky. 4.1.7 Pojistná zvýhodn ní Zvýhodn ní zam stnance Princip bonus a malus vychází z p edpokladu, že dojde k plánovaným reformním opat ením ve zdravotnictví spo ívajících mj. v zavedení individuálních pojistných plán na základ smluvních vztah mezi zdravotní pojiš ovnou a pojistníkem. Vychází z premisy o vlastní zodpov dnosti ob ana za své zdraví. Každá zdravotní pojiš ovna by nabídla vlastní pojistné programy pro pojišt nce, ve kterých by byly zakotveny i výhody vyplývající pro pojišt nce, pokud se bude ídit smluvními principy (tzn. zejména bude dbát na zdravý životní styl, aktivn p istupovat k prevenci ve vztahu ke svému zdraví, nebude „nadužívat“ a zneužívat léka skou pé i apod.). Zvýhodn ní zam stnavatele Rovn ž v i zam stnavateli by bylo možné uplatnit princip bonus . Ty by mohly mít r znou podobu, a již formu slevy z pojistného, p ípadn zavedení od itatelnosti položek vztahujících se na výdaje nap . do modernizace výrobních provoz , do opat ení na zvyšování bezpe nosti práce, preventivních aktivit apod.

4

Jedná se o preventivní aktivity provád né samotnou zdravotní pojiš ovnou sm rem k jejím pojišt nc m. Celostátní preventivní programy budou financovány z Fondu úrazového pojišt ní zam stnanc .

22


Co se naopak týká p ípadných sankcí, zdravotní pojiš ovny již v sou asné dob využívají možnosti vym it p irážky k pojistnému na zdravotním pojišt ní zam stnavatel m, u nichž došlo k opakovanému výskytu pracovních úraz nebo nemocí z povolání ze stejných p í in (podle § 45 zákona . 48/1997 Sb., o ve ejném zdravotními pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis ). Obdobné principy by bylo možné zavést i v p ípad pojistného na úrazového pojišt ní zam stnanc . 4.1.8 Informa ní systémy, shromaž ování a zve ej ování údaj , evidence Všechny zdravotní pojiš ovny jsou provozovateli informa ních systém , jejichž složitost a kapacitní nároky mnohonásobn p evyšují pot eby agendy úrazového pojišt ní. Množství v cných dávek zdravotního pojišt ní je dáno možnými kombinacemi jednotlivých forem hrazené zdravotní pé e. Po ty zdravotních výkon a hrazených lé ivých p ípravk jsou v ádu tisíc , pojišt nci obvykle trpí více chorobami, a tak individuální ú etní doklady za jednotlivé pojistné události jsou ve v tšin p ípad originálními, neopakujícími se v cnými dávkami. Systém obsahuje celou adu regula ních opat ení, omezení pln ní na definované p ípady i podmínky a adu r zných kategorií pojišt nc s rozdílnými povinnostmi, ale i právy. Díky této extrémní složitosti lze oprávn n konstatovat, že zdravotní pojiš ovny jsou schopny zvládnout bez výrazn jších problém i systém úrazového pojišt ní. Tím spíše, že klient zdravotního pojišt ní je cca 10,3 mil., zatímco po et vyplácených úrazových rent inil v roce 2006 zhruba 13,5 tis. a na rozdíl od úrazového pojišt ní tém všichni zdravotn pojišt ní erpají v pr b hu roku alespo 1x (v tšinou víckrát) pojistné pln ní. P ipravované legislativní zm ny v souvislosti se zm nami ve zdravotním pojišt ní a p ípadné p evzetí úrazového pojišt ní zam stnanc zdravotními pojiš ovnami vyžadují pr b žn realizovat pot ebné zm ny v infrastruktu e a funkcích informa ních systém tak, aby zdravotní pojiš ovny následn bez problém uvedené požadavky dokázaly v as plnit. Významnou oblastí je i pln ní na ízení a požadavk Evropské unie. Z pohledu p evzetí úrazového pojišt ní zam stnanc zdravotními pojiš ovnami p edstavuje klí ové podmínky: ⋅ zajišt ní propustnosti a provozu datových komunikací, ⋅ realizace a aktualizace úloh pro sledování a hodnocení inností jednotlivých segment poskytovatel pé e, ⋅ pro segment plátc pojistného a výb ru pojistného je trvalým úkolem rozvoj obslužných aplikací. I v této oblasti je t eba rozvíjet možnost p sobení na konkrétní subjekty s cílem maximalizovat objem vybraného pojistného a penále, minimalizovat nedovýb r a v as lokalizovat problémové plátce, ⋅ realizace spole né databáze zdravotních pojiš oven, která zabrání „úrazové turistice“ v souvislosti se systémem bonus -malus . 4.1.9 Posudková innost Provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc zdravotními pojiš ovnami p inese výrazné zjednodušení a zefektivn ní systému posuzování zdravotního stavu, pracovních úraz a nemocí z povolání díky p ímé spolupráci a informa nímu propojení zdravotních pojiš oven s ošet ujícími léka i smluvních zdravotnických za ízení a samostatných zdravotnických praxí. Stanovením smluvních zdravotnických za ízení a samostatných zdravotnických praxí podléhajících kontrole ze strany zdravotních pojiš oven se zamezí zneužívání systému i „úrazové turistice“ pojišt nc . SSZ nemá ú inné nástroje na regulaci pracovní neschopnosti i p ípadného zneužívání systému úrazového pojišt ní. Posudkoví léka i OSSZ nejsou nijak fakticky motivováni na odhalení nedostatk . Naopak, ú inné sankce mohou však zavést zdravotní pojiš ovny, se kterými jsou ošet ující léka i ve smluvním vztahu.

23


Jako výrazný moment z hlediska zvýšení efektivity systému úrazového pojišt ní v segmentu posuzování zdravotního stavu a poškození zdraví vstupuje proto op t úvaha o slou ení systém úrazového, zdravotního a nemocenského pojišt ní pod zdravotní pojiš ovny. A to nejen z pohledu efektivn jšího dozoru, ale i p ímých pozitivních finan ních dopad pro státní rozpo et v podob zrušení léka ské posudkové služby OSSZ. Rehabilitace v úrazovém pojišt ní Ze zdravotního pojišt ní se v sou asné dob hradí zdravotní pé e v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. Zdravotní pé e zahrnuje mj. lé ebnou pé i ambulantní a ústavní (v etn diagnostické pé e, rehabilitace, pé e o chronicky nemocné a zdravotní pé e o dárce tkání nebo orgán souvisejících s jejich odb rem). Rehabilitace poskytovaná v souvislosti s následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tak p edstavuje zcela logicky „podmnožinu“ lé ebné pé e poskytované v rámci ve ejného zdravotního pojišt ní. Propojení zdravotního a úrazového pojišt ní tak bezpochyby p isp je k vyšší efektivit vynakládaných zdroj na rehabilitaci pojišt nce. 4.1.10 Prevence Již v sou asné dob se zdravotní pojiš ovny zam ují na podporu odpov dného p ístupu svých klient k ochran jejich zdraví a k podpo e zdravého životního stylu. Nabízejí programy financované z fond prevence, které sm ují jak k p ímé prevenci a diagnostice chorob, tak k propagaci a ší ení znalostí o podpo e zdraví. Ve spolupráci s odbornými spole nostmi jsou realizovány r zné zdravotn preventivní programy zam ené na r zné okruhy portfolia pojišt nc - zejména, d ti a mládež, t hotné ženy, matky s malými d tmi, osoby starší apod. V tomto sm ru bude docházet k dalšímu rozši ování nabídky i o programy zam ené na prevenci v oblasti p edcházení vzniku pracovních úraz a nemocí z povolání, tím spíše, že i tyto aktivity zdravotní pojiš ovny již v sou asné dob z ásti financují5. Zásadní prvek v zavedení ú inného systému prevence bude bezpochyby hrát motivace pojišt nce. Ten bude p ímo zainteresován zavedením principu r zných bonus ke svému individuálnímu pojistnému plánu. Lze rovn ž uvažovat o využití r zných nástroj pro zvyšování motivace zam stnavatel na realizaci preventivních opat ení. V oblasti prevence se rovn ž p edpokládá úzká spolupráce zdravotních pojiš oven s Ministerstvem zdravotnictví, orgány ochrany ve ejného zdraví, inspekcí bezpe nosti práce, za ízeními závodní preventivní pé e a se zam stnavateli p i p íprav plošných i specifických program zam ených na výchovu a vzd lávání ke zvyšování bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, osv tu a propagaci, vývoj a výzkum v oblasti bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci apod.

4.2

P echodná ustanovení

Nová legislativní norma v oblasti úrazového pojišt ní musí jednozna n formulovat p echodná ustanovení, která musejí obsahovat p edevším: 1) p echodná ustanovení týkající se zp sobu p evodu zákonného pojišt ní zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a zp sobu financování tohoto p evodu, 2) p echodná ustanovení týkající se vypo ádání tzv. starých závazk .

5

z prost edk ve ejného zdravotního pojišt ní je hrazena závodní preventivní pé e.

24


4.2.1 P evod zákonného pojišt ní Navrhuje se následující obecná konstrukce p echodu systému pojišt ní odpov dnosti zam stnavatel za pracovní úraz nebo nemoc z povolání u 2 komer ních pojiš oven na systém zákonného úrazového pojišt ní zam stnanc provád ný zdravotními pojiš ovnami: 1. V rámci p echodných ustanovení formulovaných v novém zákon o úrazovém pojišt ní zam stnanc by byl zakotven vznik státního Fondu úrazového pojišt ní zam stnanc (dále „Fond“). 2. Zam stnavatelé a pov ené komer ní pojiš ovny by ukon ili poskytování náhrad ze zákonného pojišt ní dnem 31. prosince 2009. Tuto informaci by oznámili poživateli náhrady nejpozd ji do uvedeného data spolu s informaci, že ode dne 1.1.2010 p echází poskytování náhrady p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání na Fond. 3. Zam stnavatelé by p edali Fondu kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání; pov ené komer ní pojiš ovny by p edaly Fondu kopii své evidence o zákonném pojišt ní k datu 31.12.2009. 4. Jednorázové náklady spojené se z ízením Fondu a s p evzetím agendy závazk pojistných pln ní Fondem by byly financovány ze státního rozpo tu. 5. Na krytí svých jednorázových náklad spojených se zavedením systému úrazového pojišt ní by zdravotní pojiš ovny použily prost edky ze svých základních fond . 4.2.2 „Staré“ závazky P i p íprav odpovídajících právních p edpis bude zásadní úlohu ešení p evzetí tzv. starých závazk , protože zdravotní pojiš ovny nebudou právními nástupci komer ních pojiš oven ani státu a tudíž nebude existovat titul pro takový výdaj. Jedná se o tyto typy závazk : 1) Závazky vzniklé do 31.12.1992, u kterých ovšem povinnost pln ní p ešla na stát (zejména z d vodu zániku zam stnavatele). 2) Pojistná pln ní vzniklá od 1.1.1993 v systému zákonného pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele a provád ná ur enými komer ními pojiš ovnami. V rámci p echodných ustanovení v nové zákonné norm musí být p esn stanoven zp sob vypo ádání dosavadních pln ní, které musí být garantováno státem. Závazky za škody vzniklé do 31.12.1992 se do systému úrazového pojišt ní nep ebírají a náklady spojené s poskytováním t chto náhrad bude i nadále povinen hradit zam stnavatel z titulu objektivní odpov dnosti za škodu. Za ú elem vypo ádání „starých“ závazk je možno uvažovat o konceptu z ízení státního Fondu úrazového pojišt ní zam stnanc , p i emž jednorázové náklady na z ízení Fondu by bylo možné s dostate nou rezervou vyrovnat z prost edk /p ebytk vznikajících ze stávajícího zákonného pojišt ní, které jsou p íjmem státního rozpo tu. 4.2.2.1 Návrh konceptu Fondu úrazového pojišt ní zam stnanc Zvažuje se následující koncept Fondu: 1) Fond by byl z ízen ze zákona (novým zákonem o úrazovém pojišt ní zam stnanc ). 2) Fond by byl pov en úhradou závazk na náhradu škody p i pracovním úrazu a nemoci z povolání vzniklých p ed 1.1.2010, tj. u p ípad , které byly ešeny ze strany obou komer ních pojiš oven ( p ípady náhrad škod od 1.1.1993 do 31.12.2009) a p ípady náhrad škod u zaniklých organizací, ešených do 31.12.2009 ze strany MPSV R. 3) Fond by byl právnickou osobou v p sobnosti Ministerstva zdravotnictví. 4) Majetek, s nímž by Fond hospoda il, by byl ve vlastnictví státu. 5) P íjmy Fondu by tvo ily: a. dotace ze státního rozpo tu, 25


p ísp vky zdravotních pojiš oven6, p íjem z vydaných dluhopis , výnosy z dluhopis , platby získané v souvislosti s použitím prost edk Fondu, výnosy z ve ejných sbírek organizovaných Fondem, dary a d dictví ve prosp ch Fondu, g. prost edky ze strukturálních fond Evropských spole enství, h. p ijaté p j ky a úv ry, i. další p íjmy, pokud tak stanoví zákon. P íjmy Fondu by nebyly sou ástí státního rozpo tu. Finan ní prost edky soust ed né ve Fondu by bylo možné použít k: a. poskytování náhrad za: i. ztrátu na výd lku, ii. bolest a ztížení pracovního uplatn ní, iii. ú eln vynaložené náklady spojené s lé ením, iv. v cnou škodu. b. financování preventivních program zam ených p edevším na podporu: i. odstra ování a omezování rizik vzniku poškození zdraví, ii. poradenství k p edcházení vzniku poškození zdraví, iii. výchovy a vzd lávání ke zvyšování bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, iv. osv ty a propagace, v. vývoje a výzkumu, vi. poskytování informací a jejich ší ení. Finan ní prost edky soust ed né ve Fondu by bylo možné dále použít: a. k úhrad náklad spojených se správou Fondu, b. k úhrad náklad spojených s poskytováním náhrad podle bodu 7), c. k úhrad náklad spojených s podporou preventivních program , d. k úhrad dalších náklad , pokud tak stanoví zákon. V souvislosti s poskytováním náhrad by si Fond vyžádal od zam stnavatel poskytnutí evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání. P i hospoda ení Fondu by se nesm ly aktiva Fondu snížit pod stanovenou hranici. Z statky prost edk Fondu by se na konci kalendá ního roku p evád ly do následujícího kalendá ního roku. O použití prost edk Fondu v souladu se schváleným rozpo tem Fondu by rozhodovaly orgány Fondu. Podrobnosti o innosti Fondu, vztazích mezi jeho orgány a o jeho vnit ní organizaci by stanovil statut Fondu, který by na návrh ministra zdravotnictví schvalovala vláda. Fond by vedl ú etnictví podle zvláštního zákona (zákona o ú etnictví). Fond by ve svém ú etnictví vedl odd len náklady spojené se správou Fondu a v tom samostatn odm ny len výboru a dozor í rady Fondu. Orgány Fondu by byly výbor Fondu, dozor í rada Fondu a editel Fondu. O ukon ení innosti Fondu a o zp sobu použití z statku na jeho ú tech by rozhodnul Parlament zákonem. b. c. d. e. f.

6) 7)

8)

9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16)

Personální zajišt ní Jako ú elná se v p ípad provád ní agendy vypo ádání stávajících závazk z úrazového pojišt ní zam stnanc jeví možnost využít k tomuto pracovník „Centra pojišt ní odpov dnosti za pracovní úrazy“( – organiza ní složky Kooperativy, pojiš ovny, a.s.), kte í se touto agendou již v sou asné dob zabývají a mají v této oblasti praktické zkušenosti. Je zde p itom reálná šance tyto pracovníky získat (nebo alespo v tšinu z nich), protože v p ípad 6 Pozn.: zdrojem budou zejména p ebytky pojistného vybraného zdravotními pojiš ovnami na úrazové pojišt ní zam stnanc ; metodika výpo t výše p ísp vk bude ešena v rámci projektu spolufinancovaného z prost edk EU.

26


provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc zdravotními pojiš ovnami p ijde Kooperativa o agendu, kterou mají v sou asné dob na starosti, a mohli by se tak stát pro pojiš ovnu nadbyte nými. Tito pracovníci by tak mohli tvo it jádro zam stnanc Fondu. 4.2.3 Výpo et náhrad V pr b hu doby poskytování náhrad škody vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání mohou na stran postiženého zam stnance nastat ve srovnání s výchozím stavem v dob vzniku nároku na náhradu škody n které zm ny, na které musí nositel pojišt ní reagovat a posoudit, zda má postižený zam stnanec nadále nárok na náhradu škody a jestliže ano, v jaké výši. Právní oporou pro p ezkoumání trvání nároku na rentu a její výši byl §202 odst. 1 zákoníku práce p ed novelou, podle n hož zm ní-li se podstatn pom ry poškozeného, které byly rozhodující pro ur ení výše náhrady škody, m že se poškozený i zam stnavatel domáhat zm ny v úprav svých práv, pop ípad povinností. Novela zákoníku práce zm nu pom r upravuje v §390. Mezi typické p ípady zm ny pom r na stran odškod ovaného zam stnance pat í: a) Zm na druhu nebo výše pobíraného d chodu, odn tí plného nebo áste ného invalidního d chodu Jestliže došlo ke snížení stupn invalidity nebo k jejímu odn tí v d sledku zlepšeného zdravotního stavu, je nutné zkoumat, zda ješt v bec p etrvávají zdravotní následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a tedy s nimi i zdravotní p edpoklad dalšího nároku na rentu. Zam stnavatel by si m l od postiženého zam stnance vyžádat léka skou zprávu od jeho ošet ujícího léka e k tomu, zda u n j p etrvávají zdravotní následky. Pokud zdravotní následky pracovního úrazu nemoci z povolání tzv. odezn ly, pak jde o podstatnou zm nu pom r na stran postiženého zam stnance a zam stnavatel by m l postiženému p estat vyplácet rentu. b) Dovršení d chodového v ku, p iznání p ed asného starobního d chodu, p iznání starobního d chodu Je t eba zd raznit, že spln ní podmínek nároku na starobní d chod není samo o sob podstatnou zm nou pom r , která by od vod ovala zm nu v úprav povinnosti zam stnavatele k poškozenému zam stnanci. Pro dobu, po kterou vzniká nárok na náhradu za ztrátu na výd lku platí pouze limit dovršení fyzického v ku 65 let a pokud poškozený zam stnanec b hem této doby o starobní d chod nepožádá, je mu po celou dobu poskytována renta. Pokud, ale o starobní d chod požádá a není rozhodné z jakého d vodu, pak jeho nárok na další poskytování renty zaniká. c) Zm ny zdravotního stavu Závažné zm ny zdravotního stavu zam stnance s p iznanou rentou musí nositel pojišt ní promítnout do svého rozhodování, zda a v jaké výši bude dále poskytovat zam stnanci rentu. Na signály zm ny zdravotního stavu je nutné vždy reagovat. Zhorší-li se zdravotní stav odškod ovaného zam stnance, poživatele áste ného invalidního d chodu, nap íklad následkem nepracovního úrazu nebo obecného onemocn ní natolik, že je mu z tohoto d vodu p iznán plný invalidní d chod, je nutno uvažovat bu o zániku nároku na rentu nebo o zm n výše renty. V t chto p ípadech bude nutné ov it, jaký je aktuální pracovní potenciál dot eného zam stnance s odhlédnutím od následku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a nebo v jakém rozsahu ovliv ují pracovní potenciál doty ného obecné zdravotní p í iny a nakolik následky pracovního úrazu (nemoci z povolání). Otázkou je, jakým legálním zp sobem si m že nositel pojišt ní získávat a ov ovat informace o zdravotním stavu odškod ovaného zam stnance? Toto je jeden z významných argument podporujících návrh p evzetí úrazového pojišt ní zam stnanc systémem ve ejného zdravotního pojišt ní, kdy zdravotní pojiš ovny mají komplexní p ehled a p ístup k informacím o zdravotním stavu ob ana a o léka ské pé i, která mu byla a je poskytována,

27


i k dalším informacím, které tak mohou v kone ném d sledku vést ke zvyšování efektivity a hospodárnosti v poskytování pé e.

4.3

Návaznost zám ru na politiku EU, politiku a reformy v R a další celostátní a regionální politiky

4.3.1 Politika Evropské unie Zám r na propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní není v rozporu s hlavními prioritami EU v oblasti sociálního zabezpe ení. Oblast úrazového pojišt ní zam stnanc je v EU chápána jako jeden z pilí systému sociálního zabezpe ení. Úrazové pojišt ní je jako sou ást neživotního pojišt ní upraveno p edevším t emi základními sm rnicemi Rady ES: . 73/239/EHS – první sm rnice Rady o koordinaci zákon , p edpis a administrativních opat ení týkajících se zahájení podnikatelské innosti v p ímém pojišt ní odlišném od životního pojišt ní; . 88/357/EHS – druhá sm rnice Rady o koordinaci zákon , p edpis a administrativních opat ení týkajících se p ímého pojišt ní odlišného od životního pojišt ní, v etn opat ení usnad ujících ú inné užívání práva svobodného vykonávání služeb a novelizujících sm rnici 73/239/EHS; . 92/49/EE o koordinaci zákon , na ízení a správních p edpis týkajících se p ímého jiného než životního pojišt ní, kterou se upravují sm rnice 73/239/EEC a 88/357/EEC (t etí sm rnice neživotního pojišt ní). Tyto sm rnice neobsahují žádná omezení co se týká zavedení systému úrazového pojišt ní. Sm rnice regulují sout ž na pojistném trhu, který je sou ástí volného trhu EU. Zabra ují vytvá et prost ednictvím legislativy omezení pro p sobení pojiš oven. Sm rnice mají za cíl umožnit volnost p sobení pojiš oven v rámci celé EU. Ustanovení t chto sm rnic o volné sout ži na pojistném trhu jsou jedním z d vod transformace sou asného režimu zákonného pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, kdy je zákoníkem práce tento produkt sv en dv ma komer ním pojiš ovnám. Navrhovaná úprava provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc zdravotními pojiš ovnami zavádí ú innou a aktivní preventivní innost, a to jak individuální, provád nou jednotlivými zdravotními pojiš ovnami p ímo sm rem k jejich pojišt nc m, tak také preventivní innost celostátní, koordinovanou ministerstvem zdravotnictví, což je pln v souladu s p íslušnými lánky Evropské sociální charty. Ty stanovují mj. povinnost formulovat, provád t a pravideln revidovat souhrnnou národní politiku bezpe nosti práce, ochrany zdraví p i práci a pracovního prost edí. 4.3.2 Politika a reformy v eské republice V oblasti politik a reforem uskute ovaných v eské republice má zám r na propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc na ve ejné zdravotní pojišt ní p ímou návaznost zejména na soubor reformních opat ení v resortu zdravotnictví. Významné zm ny s p ímým dopadem na systém úrazového pojišt ní zam stnanc provád ného zdravotními pojiš ovnami jsou p ipravovány p edevším v oblasti: a) ve ejného zdravotního pojišt ní Zde bude kompletní novelou zákona o ve ejném zdravotním pojišt ní zajišt n jasn definovaný nárok na pln ní z ve ejného zdravotního pojišt ní. Novela dále umožní zdravotním pojiš ovnám nabízet i jiné pojistné produkty než standardní rozsah ve ejného zdravotního pojišt ní – je nutno jasn provázat na novou legislativu v úrazovém pojišt ní. Nový zákon o zdravotních pojiš ovnách sjednotí postavení, práva a povinnosti všech zdravotních pojiš oven a umožní jejich transformaci na akciové spole nosti zajiš ující vyšší transparentnost v hospoda ení. Na innost zdravotních pojiš oven - a to i v oblasti

28


úrazového pojišt n zam stnanc – bude dohlížet nezávislý státní orgán ustavený novým zákonem o dohledu nad zdravotními pojiš ovnami. b) poskytování zdravotní pé e Nová legislativní úprava v oblasti úrazového pojišt ní zam stnanc musí mít vazbu i na p ipravované p edpisy v oblasti poskytování zdravotní pé e. Jedná se o zákon o zdravotních službách, zákon o specifické zdravotní pé i, zákon o zdravotnických za ízeních a samostatné zdravotnické praxi a zákon o zdravotnické záchranné služb .

29


5. Ekonomické vyhodnocení P i vyhodnocení ekonomického dopadu navrhovaného zám ru se vycházelo ze skute nosti, že zám r eší zejména transformaci sou asného zp sobu pojišt ní následk pracovních úraz a nemocí z povolání, která spo ívá v zániku zákonného pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání provád ného 2 komer ními pojiš ovnami a vzniku zákonného pojišt ní zam stnanc pro p ípad vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání provád ného zdravotními pojiš ovnami. P ipravovaný zám r p evzetí systému úrazového pojišt ní zam stnanc systémem ve ejného zdravotního pojišt ní si v ekonomické oblasti klade za cíl omezit dlouhodobé negativní hospodá ské dopady vzniklé zdravotním poškozením p i pracovních úrazech a nemocech z povolání, a to zm nou sou asného nevyhovujícího systému. Cílem vyhodnocení ekonomického dopadu navrhovaného p evzetí systému úrazového pojišt ní zam stnanc systémem ve ejného zdravotního pojišt ní bylo zhodnotit vyrovnanost systému úrazového pojišt ní po jeho vzniku a stanovit jednorázové dopady spojené s navrženou transformací.

5.1

Jednorázové náklady a zp sob jejich krytí

Jednorázový ekonomický dopad navrhovaného p evzetí systému úrazového pojišt ní zam stnanc systémem ve ejného zdravotního pojišt ní je spojen p edevším s p edpokládanými výdaji na zajišt ní nové správy pojišt ní. Tyto jednorázové výdaje zahrnují: 1. výdaje zdravotních pojiš oven na zavedení agendy úrazového pojišt ní v . propojení informa ních systém , 2. vznik státního Fondu zabývajícího se vypo ádáním „starých“ závazk v etn náklad na p evzetí evidence o zákonném pojišt ní od sou asných nositel úrazového pojišt ní, 3. výdaje spojené s p evzetím evidence vyjmenovaných skupin odškod ovaných p ípad od státních institucí, které do této doby samy provád ly odškod ování pracovních úraz a nemocí dle p edchozích právních p edpis , 4. výdaje Ministerstva zdravotnictví na vznik útvaru úrazového pojišt ní ministerstva/resp. posílení existujícího odboru dohlížejícího na zdravotní pojišt ní. Ad 1.) Transforma ní náklady zdravotních pojiš oven spojené se zavedením agendy úrazového pojišt ní nebyly zatím p esn ji vy ísleny, nicmén zástupci zdravotních pojiš oven neo ekávají, že by mohly dosáhnout takové výše, aby nebylo možné je bez výrazn jších problém pokrýt z p ebytk , které se vytvo ily na základních ú tech ve ejného zdravotního pojišt ní. Nezbytným p edpokladem pro toto ešení však je, aby bylo stanoveno v p echodných ustanoveních v novém zákon o úrazovém pojišt ní7. Ad 2.+3.) Rovn ž jednorázové výdaje státu na z ízení Fondu a na p evzetí agendy vypo ádání závazk z úrazového pojišt ní je možné v sou asné dob pouze odhadovat. 7

Aby mohlo dojít k úsp šnému a celospole ensky ekonomicky efektivnímu p echodu úrazového pojišt ní zam stnanc pod správu zdravotních pojiš oven, je zcela zásadní podmínkou dodržení p edpokládaného asového harmonogramu uvažovaného zdravotními pojiš ovnami, a to, že se p íslušnou transformaci poda í legislativn i technicky „stihnout“ v pr b hu let 2008 a 2009 tak, aby vstoupila v ú innost od 1.1.2010. Transforma ní náklady se tímto do zna né míry „skryjí“ pod náklady, které budou muset zdravotní pojiš ovny vynaložit v souvislosti s p ipravovanými reformami v resortu zdravotnictví.

30


Jestliže však stávající agendu v oblasti pojišt ní odpov dnosti za pracovní úrazy vykonává v Kooperativ , pojiš ovn , a.s. zhruba 80 pracovník , není d vod domnívat se, že by si výkon agendy zajiš ované Fondem m l vyžádat výrazn ji vyšší personální požadavky, než je tomu v sou asném systému. P edb žné expertní odhady jednorázových výdaj na z ízení Fondu a p evzetí agendy od pov ených komer ních pojiš oven se pohybují v ádu 200 mil. K v pr b hu 2 let (cca 150 mil. na zajišt ní provozu a 50 mil. na p evzetí evidence)8. Jednorázové prost edky vzniklé v souvislosti se z ízením Fondu by byly s rezervou pokryty ze stávajících p ebytk na vybraném pojistném. Ad 4.) Není zatím up esn no. 5.1.1 Strukturální fondy EU V souvislosti s propojením systém zdravotního a úrazového pojišt ní zam stnanc lze rovn ž uvažovat o využití prost edk strukturálních fond Evropské unie, které m že eská republika erpat v programovacím období 2007-2013. Jako zdroje finan ních prost edk p ipadají v úvahu p edevším Integrovaný opera ní program pro období 2007-2013 a Opera ní program Rozvoj lidských zdroj . Integrovaný opera ní program (dále „IOP“) Globálním cílem IOP je zefektivn ní inností a proces v oblasti ve ejné správy, ve ejných služeb a územního rozvoje prost ednictvím modernizace technického zázemí, jako p edpokladu pro vytvo ení moderní ob anské spole nosti a zvýšení konkurenceschopnosti region a R jako celku. V rámci IOP se integruje podpora n kolika tematických oblastí jejichž spole ným jmenovatelem je posílení ve ejné správy a ve ejných služeb zejména prost ednictvím rozvoje informa ní a sociální infrastruktury. Tento program je koncipován jako vícecílový tak, aby mohly být aktivity obsažené ve vybraných prioritních osách podporovány na celém území státu, tzn. v etn hl. m sta Prahy. Prioritní osa 1 „Modernizace ve ejné správy“ p ispívá ke zvýšení efektivnosti výkonu a optimalizaci proces uvnit úst ední státní správy a ke zvýšení kvality ve ejných služeb poskytovaných úst ední státní správou. Prioritní osa p ispívá k napl ování strategie Efektivní ve ejná správa a p átelské ve ejné služby. Mezi podporované aktivity prost ednictvím této prioritní osy pat í mj. i: elektronizace služeb ve ejné správy, a to i v oblasti zdravotnictví (e-zdraví). Podpora prost ednictvím prioritní osy 3 „Zvýšení kvality a dostupnosti ve ejných služeb“ se v oblasti ve ejného zdraví se zam uje na cílenou a ízenou modernizaci a obnovu technického a p ístrojového vybavení v rámci národní sít zdravotnických za ízení a na poskytování zdravotní pé e s d razem na prevenci nemocí, podporu zdravého životního stylu a zmír ování následk nemocí a úraz . Mezi podporované aktivity tak pat í systémová opat ení v oblasti prevence zdravotních rizik obyvatelstva a pro prevenci sociální exkluze osob znevýhodn ných jejich zdravotním stavem nebo v kem (tj. rozvoj koordinovaného národního systému motivace obyvatel ke zdravému životnímu stylu, modernizace a inovace infrastruktury pro prevenci poškození zdraví v d sledku známých epidemiologických rizik, chronických neinfek ních invalidizujících onemocn ní, úraz ). Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost (OP LZZ) Globální cíl Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost „Zvýšit zam stnanost a zam stnatelnost lidí v R na úrove pr m ru 15 nejlepších zemí EU“ je rozveden ve specifických cílech, které budou napl ovány prost ednictvím jednotlivých prioritních os. Prioritní osy 4a a 4b „Ve ejná správa a ve ejné služby“ jsou zam eny na realizaci tvrtého specifického cíle OP LZZ a budou napl ovány prost ednictvím intervencí ke 8 Pozn.: východiska pro odhad náklad tvo ily zejm. kalkulace obsažené v d vodové zpráv k vládnímu návrhu novely zákona o úrazovém pojišt ní zam stnanc a také analýzy stávajících provozních náklad zdravotních pojiš oven.

31


zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti inností institucí ve ejné správy a zvyšování kvality a dostupnosti ve ejných služeb. Oblast podpory 4.1 „Posilování institucionální kapacity a efektivnosti státní správy“ se zam uje na intervence podporující zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti inností institucí státní správy. Podpora bude zam ena na modernizaci státní správy a posílení rozvoje lidských zdroj . Oblast podpory bude len na na ty i základní okruhy: o zvyšování kvality regulace; o vzd lávání ve správních ú adech; o rozvoj kvality ve správních ú adech; o zajiš ování efektivní komunikace státní správy uvnit i navenek. Pozn.: samostatné p ílohy této Analýzy tvo í návrhy konkrétních projektových zám r , které by p ipadaly v úvahu pro další rozpracování a následné p edložení ve form žádosti o dotaci do p íslušného opera ního programu.

5.2

Opakované ekonomické dopady

Mezi opakované ekonomické dopady zám ru p evzetí úrazového pojišt ní zam stnanc systémem zdravotního pojišt ní pat í p edevším: 1. P íjmy zdravotních pojiš oven pro úrazové pojišt ní (p ijaté pojistné a další p íjmy). 2. Výdaje zdravotních pojiš oven na úhradu pé e v úrazovém pojišt ní a na prevenci. 3. Výdaje Fondu na pojistná pln ní „starých“ závazk a preventivní programy. 4. Správní výdaje zdravotních pojiš oven a Fondu. 5. Výdaje MZ na innost útvaru úrazového pojišt ní ministerstva. Dosud nebyly zpracovány žádné ekonomické prognózy týkající se budoucího vývoje bilance systému úrazového pojišt ní zam stnanc . Vzhledem k tomu, že dosavadní systém úrazového pojišt ní vykazuje dlouhodob p ebytek pojistného, a to i po ode tení správních náklad dvou pov ených pojiš oven, se však lze oprávn n domnívat, že i v p ípad p echodu na zdravotní pojiš ovny se bude jednat o systém minimáln neztrátový. Ve výdajích na „provoz“ systému se – na rozdíl od varianty provád ní úrazového pojišt ní SSZ - nep edpokládá výrazné navýšení personálních požadavk a s tím souvisejících náklad . Podle p edb žných propo t zdravotních pojiš oven se pohybuje reálný odhad podílu náklad na provozní innost v intervalu 7-8 % z vybraného pojistného. Co se týká úhrady „starých“ závazk vzniklých p ed ú inností nového zákona, zde z ízení státního Fondu úrazového pojišt ní zam stnanc zajistí zachování pr b žného financování založeného na dvou hlavních finan ních zdrojích, kterými budou státní rozpo et a p ísp vky zdravotních pojiš oven.

5.3

Ekonomické efekty

Z hlediska rekapitulace sociáln ekonomických p ínos spojení úrazového pojišt ní zam stnanc a zdravotního pojišt ní pod zdravotní pojiš ovny obecn p inese: Efektivn jší využívání zdroj (p ijatého pojistného). Nižší požadavky na státní rozpo et na jednorázové výdaje spojené s transformací systému než v p ípad varianty p echodu na SSZ. Úspory pro státní rozpo et o výdaje na provád ní agendy úrazového pojišt ní. Další výrazné úspory pro státní rozpo et by p ineslo i uvažované spojení systém zdravotního, úrazového a nemocenského pojišt ní pod transformované zdravotní pojiš ovny. V dlouhodob jším pohledu snížení náklad a zlepšení kvality pé e vlivem konkuren ního prost edí.

32


V dlouhodob jším pohledu p íznivý dopad na trh práce z d vodu omezení zneužívání sociálních systém na stran jedné a zkvalitn ní prevence v pé i o zdraví pracovní síly na stran druhé. V sou asném stadiu p íprav zám ru na propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc a zdravotního pojišt ní nelze zatím – zejména z d vodu nedostupnosti nezbytných dat obsáhnout celou ší i potenciálních sociáln ekonomických p ínos (ale i náklad ), které budou s realizací projektu souviset. Tento ucelený p ehled nicmén bude muset v dalších fázích p ípravy konceptu vzniknout, aby mohl být projekt celkov zhodnocen z ekonomického hlediska a úhrnného vlivu na ve ejný sektor.Ekonomické zhodnocení všech p ínos a náklad p evzetí úrazového pojišt ní zam stnanc si vyžádá zpracování cost-benefit analýzy.

33


6. Vyhodnocení silných stránek a rizik Navrhovaná úprava spo ívající v propojení systému úrazového pojišt ní zam stnanc na ve ejné zdravotní pojišt ní by zavedla nový systém úrazového pojišt ní. Pro zavedení úrazového pojišt ní jako sou ástí systému ve ejného zdravotního pojišt ní existují ekonomické i právní d vody.

6.1

Silné stránky

1. Efektivní využívání zdroj Zdravotní pojiš ovny dnes ve vlastním zájmu kontrolují návaznosti související s registrací pojišt nce a jeho platbou pojistného (zda byla skute n provedena) v souvislosti s jevy jako jsou pouhé p ihlášení ke zdravotnímu pojišt ní bez skute ného odvodu plateb i zdravotní turistika. Tento aktivní p ístup by využily zdravotní pojiš ovny i p i provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc . Práv tento motiva ní rozdíl orgánu státní správy ( SSZ) a transformovaných zdravotních pojiš oven je dalším argumentem podporující tezi o vyšší efektivit provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc zdravotními pojiš ovnami. Zdravotní pojiš ovny mají ekonomický zájem, aby se pracovník co nejd íve uzdravil a vrátil se zp t do práce. Ucelený, komplexní p ístup ve zdravotní pé i o zam stnance by p isp l v dlouhodobém horizontu ke zvyšování „kvality“ pracovní síly v R, což p edstavuje jednu z nejd ležit jších konkuren ních výhod vysp lé ekonomiky. Zárove by došlo k vyšší efektivit hospoda ení s finan ními zdroji v systému slou eného zdravotního a úrazového (a p ípadn i nemocenského) pojišt ní a jejich vynakládaní na lé bu, rehabilitaci i návrat pracovník na pracovní trh. 2. Existující provázanost se systémem ve ejného zdravotního pojišt ní Již v sou asné dob je ást náklad spojených se vznikem pracovního úrazu (zejm. p evoz postiženého záchrannou službou do zdravotnického za ízení a následná lé ba) nebo nemoci z povolání (rehabilitace, lé ebné pobyty) hrazena z prost edk zdravotního pojišt ní. Tyto náklady se v sou asné dob samostatn nesledují., jsou však vynaložené v d sledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 3. Využití konkuren ního prost edí Existence pluralitního sytému zdravotních pojiš oven je jednou z velkých potencionálních p edností nového systému úrazového pojišt ní zam stnanc . Pojišt nec by m l mít možnost si z nabídek zdravotních pojiš oven vybrat tu, která nejvíce odpovídá jeho požadavk m na pojistný produkt v oblasti úrazového pojišt ní. 4. Dohled a kontrola nad inností zdravotních pojiš oven Výsledkem p ipravovaných reforem v resortu zdravotnictví bude mj. i zahájení innosti Ú adu pro dohled nad zdravotními pojiš ovnami. Tento Ú ad by mohl vykonávat dozor jak nad finan ním zdravím transformovaných pojiš oven, tak i nad pln ním jejich povinností p i zajišt ní pé e pro jejich pojišt nce v souvislosti se vznikem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 5. Efektivní proces provád ní úrazového pojišt ní zdravotními pojiš ovnami propojením informa ních systém Všechny zdravotní pojiš ovny jsou provozovateli informa ních systém , jejichž složitost a kapacitní nároky mnohonásobn p evyšují pot eby agendy úrazového pojišt ní. Díky tomu lze oprávn n p edpokládat, že by zdravotní pojiš ovny byly schopné zvládnout bez problém i systém úrazového pojišt ní. Propojením informa ních systému dojde zárove k omezení „úrazové turistiky“ pojišt nc . Propojení obou systém (zdravotního a úrazového) pod

34


nositele zdravotního pojišt ní by reflektovalo celkov v rn jší ú tování náklad v systému zdravotních pojiš oven. 6. Nižší požadavky na státní rozpo et na jednorázové výdaje spojené s transformací systému než v p ípad varianty p echodu na SSZ Zatímco v p ípad p evzetí a provád ní agendy úrazového pojišt ní zam stnanc SSZ se hovo í o p edb žných požadavcích na p ijetí cca 500 nových pracovník v souvislosti se vznikem správy pojišt ní, stávající agendu v oblasti pojišt ní odpov dnosti za pracovní úrazy vykonává v Kooperativ , pojiš ovn , a.s. zhruba 80 pracovníku (v Ostrav a Brn ). Není d vod se domnívat, že by si výkon agendy spojené s vypo ádáním stávajících závazk zajiš ované nov k tomuto ú elu z ízeným státním Fondem m l vyžádat výrazn ji vyšší personální požadavky, než je tomu u stávajících nositel pojišt ní. Jednorázové prost edky vzniklé v souvislosti se z ízením Fondu by bylo možné s rezervou pokrýt ze stávajících p ebytk na vybraném pojistném na úrazové pojišt ní. V p ípad nastavení systému „nového úrazového pojišt ní“ lze p edpokládat zna né synergické efekty p i výkonu agend, které úzce souvisí se zdravotním pojišt ní (rehabilitace, prevence). Tyto procesy by bylo možné pilotním zp sobem nastavit v rámci projektového ízení t í navrhovaných projektových zám r ,které tvo í p ílohu této Analýzy a jejichž financování se navrhuje prost ednictvím strukturálních fond EU. Pokud bude sv eno provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc zdravotním pojiš ovnám v „p ijatelném“ asovém horizontu, tzn. takovém, aby stihly zdravotní pojiš ovny zahrnout související p ípravné práce do celkového balíku výdaj , které budou muset stejn vynaložit v souvislosti s plánovanými reformami ve zdravotnictví, pak na t chto jednorázových nákladech na zavedení agendy úrazového pojišt ní výrazn „ušet í“. Další výrazné úspory pro státní rozpo et by pak mohlo p inést i uvažované spojení systém zdravotního, úrazového a nemocenského pojišt ní pod transformované zdravotní pojiš ovny doprovázené soub žn snížením po tu státních zam stnanc o pracovníky zabývajících se dosud agendou nemocenského pojišt ní.

6.2

Rizika

Úkolem této ásti analýzy zám ru je vymezení základních rizikových faktor , které mohou být p í inou i zdrojem rizika, a zkoumání vlivu nejistých a prom nlivých p edpoklad zám ru propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní. Náplní analýzy rizik je vypracovat p ehled možných rizik, jejich len ní a analýza z pohledu pravd podobnosti jejich výskytu a závažnosti jejich následk . Dále jsou pak rizika p i azena initel m, kte í jsou schopni omezit vznik rizika nebo jejich následky, p ípadn tato rizika sdílet nebo vylou it. Cílem ízení rizik je zvýšit pravd podobnost úsp chu zám ru a minimalizovat p ípadná hrozící nebezpe í. V tabulce 2 je uveden p ehled a rozt íd ní možných rizikových faktor identifikovaných v souvislosti s realizací zám ru propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní. Pro stanovení úrovn rizik byla použita následující íselná klasifikace: 1 úrove rizika zanedbatelná 2 úrove rizika p ípustná 3 úrove rizika nežádoucí 4 úrove rizika nep ípustná Pro stanovení pravd podobnosti výskytu rizik byla použita následující íselná klasifikace: 1 nízká

35


2 3

st ední vysoká

Taktika ízení rizik spo ívá ve výb ru nejvhodn jšího postupu pro zvládání p íslušného rizika. Zvládání rizika spo ívá obecn ve snižování jeho dopadu anebo jeho pravd podobnosti výskytu. Pro kritická rizika se stanovují generické taktiky k jejich zvládnutí výb rem jedné z dále uvedených metod: vylou ení rizika, snížení rizika, p enos rizika a p ijetí rizika. P i volb základní taktiky doporu ujeme vycházet z disponibilních možností, jakými v bec lze v principu snížit dopad a pravd podobnost konkrétního rizika. Stanovení základní taktiky se musí dít na základ otev ené ízené diskuse skupiny expert . Smyslem základní taktiky je p edevším uv dom ní si základního sm ru (resp. možnosti) pro snižování významností rizika. Pro zvolenou taktiku zvládání rizika je zapot ebí následn stanovit konkrétní opat ení ( innosti). Uvedenými opat eními jsou r zné procesy a postupy, které jsou založeny na aktivním ovliv ování rizika – snižování potenciálních dopad a pravd podobnosti jejich vzniku prost ednictvím p ijatých opat ení a zajiš ovacích systém .

36


Tabulka 2: Matice rizik Identifikované riziko

STRATEGICKÁ RIZIKA Strategické rozhodnutí

Reputace LEGISLATIVNÍ RIZIKA Politická situace

Nová legislativa

ešení starých závazk

Stru ný popis rizika

Úrove rizika

Pravd p. výskytu

Nástroje minimalizace rizika

Jedná se o riziko, které vyplývá ze špatného strategického rozhodnutí týkajícího se p edm tného zám ru. D sledkem m že být prodlení, finan ní ztráty, znemožn ní realizace zám ru, snížení reputace. Riziko spo ívá ve snížení d v ryhodnosti plynoucí ze špatných rozhodnutí. D sledek tohoto rizika mohou být personální zm ny, p íp. ohrožení jiných projekt .

3

1

-

riziko strategického rozhodnutí lze áste n snížit expertními odhady, odbornými studiemi problému, i využitím externích poradc .

3

1

-

vznik špatných rozhodnutí lze ošet it ex-ante hodnoceními, jednáními, konzultacemi.

Rizika spo ívají ve zm nách politické situace, a již v d sledku o ekávaných ( ádné volby) nebo nep edvídatelných událostí (neshody uvnit vládní koalice, rozpad, p ed asné volby apod.) a s tím související potencionální „zm ny kurzu“ v oblasti reforem ve zdravotnictví a v p ístupu k ešení problematiky úrazového pojišt ní. Riziko spo ívá v ned slednosti p i tvorb nové legislativy v oblasti úrazového pojišt ní zam stnanc , ve zpož ování legislativních prací, v nedostate ném provázání na další, navazující legislativu zp sobující následn problémy p i provád ní apod. P evzetí odpov dnosti za staré závazky státem p edstavuje zásadní podmínku pro zdravotní pojiš ovny p i p evzetí systému úrazového pojišt ní zam stnanc . Riziko p edstavují v tomto p ípad ned slednosti p i formulaci p íslušných p echodných ustanovení v novém zákon , které by mohly zp sobit nejasný výklad.

3

2

-

jedná se o rizika, která v podstat nelze ídit; je možné je snížit detailním sledováním politické situace.

3

3

-

toto riziko lze ídit aktivním sledováním politických zám r vlády a vývoje situace v zájmové oblasti, riziko lze také áste n ošet it jednáním s odbory a sledováním situace na poli tripartitních jednání

4

2

-

d sledný „dohled nad legislativním procesem, zajišt ní odborných právních služeb, rozbor a konzultací napomáhajících p íprav podklad pro formulaci jasných požadavk sm rem k tv rc m legislativy na ukotvení odpov dnosti státu za staré závazky v novém zákon .

37


Identifikované riziko

TRŽNÍ A MARKETINGOVÁ RIZIKA Konkurence nositel pojišt ní Konkurence na trhu

Poptávka

FINAN NÍ RIZIKA Nedostatek finan ních prost edk na p evzetí systému (riziko likvidity) Zvýšení náklad b hem procesu p evzetí systému TECHNICKÁ A TECHNOLOGICKÁ RIZIKA Riziko chybné technologie


Úrove rizika

Pravd p. výskytu


Riziko spo ívá v tom, že bude zvýhodn n i podpo en zám r konkuren ního charakteru, tzn. zachování sou asného systému úrazového pojišt ní nebo jeho p echod na jiného nositele, než zdravotní pojiš ovny. Riziko souvisí se vstupem dalších subjekt na pojistný trh. Jedná se o „individuální“ riziko pro každou zdravotní pojiš ovnu v d sledku zavedení konkuren ního prost edí na trhu. Jedná se o „individuální“ riziko pro každou zdravotní pojiš ovnu. Riziko poptávky vyplývá z nedostate né poptávky po dodávané služb i produktu. M že vzniknout p i náhlé zm n poptávky, nebo špatném odhadu budoucí poptávky. Jeho výsledkem m že být finan ní ztráta.

4

3

-

aktivní „lobbying“ ve prosp ch vlastních zám r .

2

2

-

d sledný „dohled“ nad p ípravou nové legislativy v oblasti ve ejného zdravotního pojišt ní tak, aby zajiš ovala rovné podmínky na trhu.

3

2

-

provedení d kladných expertních odhad poptávky (ekonomické a ekonometrické modely).

Jedná se o riziko plynoucí z do asné nedostupnosti zdroj . V podstat se jedná o neschopnost zdravotních pojiš oven dostát závazk m v i subdodavatel m, ímž dojde ke zpožd ní p i fázi realizace. Riziko vyplývá ze špatného plánu finan ních náklad , p íp. výskytu neplánovaných výdaj spojených s p evzetím systému, pro které nebudou vytvo ené dostate né zdroje.

4

2

-

4

1

-

v nové legislativ je nutno p esn stanovit zp sob, resp. zdroj financování transforma ních náklad zdravotních pojiš oven (tzn. z prost edk základních fond ). zpracovaní detailní a reálné analýzy náklad spojených s p evzetím systému.

Jedná se o riziko vyplývající z použití chybných i nekompatibilních technologií (- v tomto p ípad zejména IT technologií). Výsledkem m že být zpož ování plánovaného

4

1

-

lze smluvn ošet it, v konkrétních p ípadech lze riziko snížit odbornými expertizami.

38


Identifikované riziko

Riziko koncentrace

Neodpovídající pracovní síly, nedostatek lidských zdroj


harmonogramu, finan ní ztráty, poškození vlastních i cizích vybavení. Plyne z koncentrace všech dodávaných služeb a prací u jednoho dodavatele. V takovém p ípad znamená jakákoliv chyba na stran dodavatele problém. Výsledkem m že být finan ní ztráta, prodloužení termín nebo dokonce zastavení aktivit. Riziko vyplývající z nezajišt ní odpovídajících kvalifikovaných pracovník a ze špatné dostupnosti / migrace lidských zdroj .

Úrove rizika

Pravd p. výskytu


3

1

-

lze ošet it smluvn , vhodná je diverzifikace dodavatel .

2

2

-

smluvní ošet ení, specifikace pot ebných pracovních sil.

39


7. Harmonogram Rámcový asový harmonogram byl navržen s takovou mírou konkrétnosti a podrobnosti u r zných témat, jak dalece se je poda ilo v návrhu propracovat, a s v domím, že asový plán se bude pr b žn vyhodnocovat a dále aktualizovat a up es ovat. Jde o plán p edb žný a rámcový, nikoliv definitivní a detailní. Navrhovaná opat ení leníme na: krátkodobé úkoly a aktivity (10/2007 – 12/2008); st edn dobé úkoly (2009, resp. do po átku roku 2010, což odpovídá p edpokládanému datu p ijetí ú innosti nového zákona o úrazovém pojišt ní; zp esn ní musí být p edm tem dalšího plánování). Tabulka 3: P edb žný návrh harmonogramu

Termín (p edpoklad)

Odpov dnost

IV.Q 2007 – I.Q 2008 IV.Q 2007 I.Q 2008 II.Q 2008

SZP, MZd, MPSV, MF MZd, SZP, externí konzultant SZP, MZd

Vypracovat podrobný plán realizace jednotlivých aktivit a projekt Vypracovat detailní cost-benefit analýzu transformace systému

II.Q 2008

SZP, MZd

II.Q 2008

Provést detailní finan ní analýzu možností a zp sobu financování transformace systému Provést analýzu pot eb nového státního Fondu úrazového pojišt ní P edložit vlád novelizaci zákona o úrazovém pojišt ní a souvisejících právních p edpis 2. St edn dobé úkoly a aktivity

II.Q 2008

SZP, externí konzultant externí konzultant

III.Q/2008

MZd

IV.Q/2008

MZd, MPSV, MF

P ijmout p íslušné zákony a provád cí p edpisy

I.Q 2009

Vláda, Parlament R

Zajistit ízení, koordinaci a odbornou a materiální podporu provád ní transformace

II.-IV.Q/2009

Realizovat projekty Propojení informa ních systém , Prevence, Centra rehabilitace Materiáln a personáln zabezpe it vznik Fondu v . p evzetí evidence od pov ených komer ních pojiš oven Realizovat informa ní kampan mezi zam stnanci a zam stnavateli (vícefázov )

2008-2010 2008-2009 III.-IV.Q/2009

MZd, MPSV, MF, zdravotní pojiš ovny MZd, zdravotní pojiš ovny MZd

1. Krátkodobé úkoly a aktivity Zajistit základní politický konsenzus o reform systému ÚP P ipravit projekty pro spolufinancování ze SF EU; zahájit jejich realizaci Ustavit a personáln zabezpe it ízení a koordinaci aktivit

2008 – 2009

MZd, zdravotní pojiš ovny

40


8. Diskuse nad návrhem koncep ních zm n Sou ástí prací na návrhu realizace propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní byla i série ízených rozhovor s vybranými odborníky z oblasti teorie i praxe p sobícími v p edm tné sfé e. Cílem t chto osobních setkání a diskusí bylo provést kvalitativní analýzy vyskytujících se problém a kritických míst systému provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc , ov it zjišt ní získaná v pr b hu ešení úkolu v etn relevance jejich interpretace, seznámit se s p ípadnými odlišnými stanovisky a na základ toho pak p ipravit podklady pro další argumentaci. Rozhovory byly vedeny se zástupci: eské správy sociálního zabezpe ení - jako orgánu státní správy vykonávajícího p sobnost v oblasti sociálního zabezpe ení (d chodového pojišt ní a nemocenského pojišt ní) a léka ské posudkové služby a zárove potencionáln nov i v oblasti úrazového pojišt ní podle zákona . 266/2006 Sb. o úrazovém pojišt ní zam stnanc , Výzkumného ústavu bezpe nosti práce – jako ve ejné výzkumné instituce uskute ující v decký výzkum v oblasti bezpe nosti práce a ochrany zdraví p i práci a pln ní úkol , Státního zdravotnického ústavu – jako instituce z ízené mj. k p íprav podklad pro ochranu a podporu zdraví, k zajišt ní metodické a referen ní innosti na úseku ochrany ve ejného zdraví, k ochran ve ejného zdraví a podpo e zdraví a pro zdravotní výchovu obyvatelstva, advokátní kancelá e zabývající se právním zastupováním spole ností p i ešení sporných nárok ohledn náhrady škody z titulu pracovních úraz a nemocí z povolání. Jednalo se o neformální a neoficiální stanoviska a vyplynulo z nich vzájemné pochopení obsahu ešeného úkolu. Níže je uveden souhrn hlavních výrok a názor oslovených ú astník rozhovor (bez identifikace konkrétních autor ): Jednou ze zásadních slabin stávajícího systému provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc je to, že se neprovádí prevence ani rehabilitace. Je zcela jisté, že bude nutné zasahovat do legislativy, a to i v oblasti nemocenského a zdravotního pojišt ní. Dosud není vy ešen p echod rent/závazk . V zákon 266/2006 Sb., o úrazovém pojišt ní zam stnanc jsou zna né nedostatky v p echodných ustanoveních. Bez ohledu na to, která varianta provád ní úrazového pojišt ní bude nakonec zvolena, bude muset stát zajistit odhadem 60 mld. K na „staré“ závazky. P echod agendy úrazového pojišt ní – zejm. pak vypo ádání starých závazk - by se dal pom rn úsp šn zvládnout, pokud nový nositel využije stávající aparát pracovník pov ených komer ních pojiš oven. Výhodou pro zdravotní pojiš ovny je, že mají p ehled o zdravotním stavu zam stnanc /pacient . U p iznaných nárok posuzovaných podle stávajících pravidel by po zahájení nového systému úrazového pojišt ní m lo dojít b hem p edem stanoveného p echodného období k p ezkoumání zdravotního stavu a úprav pom ru podle nových právních norem. Jednalo by se ovšem o politicky velmi citlivé téma. „Škodou“ by se v p ípad pracovního úrazu nebo nemoci z povolání m la (logicky) rozum t ztráta na zdraví a nikoliv na výd lku, jako je tomu dosud. Když bude úrazové pojišt ní provád t více subjekt (nap . zdravotních pojiš oven), bude obtížné udržet informovanost o úrazovosti ve smyslu dostupnosti relevantních a pot ebných dat. Pak je otázkou, na základ eho (jakých podklad ) se bude zajiš ovat prevence? Zásadní roli pro oblast prevence by m lo vytvo ení informa ního systému o p í inách, zdrojích a dalších aspektech pracovních úraz a nemocí z povolání, nebo bez kvalitních informací nelze provád t kvalitní prevenci.

41


Výskyt pracovních úrazu má nezanedbatelný vliv na produktivitu práce (nap . pro st edn velký podnik v oblasti lehkého pr myslu p edstavuje jeden pracovní úraz ztrátu p ibližn 80 tis. K ). Zdravotní pojiš ovny jako p ípadní nositelé úrazového pojišt ní zam stnanc nezvládnou pot ebnou roli v oblasti prevence. Již v sou asnosti nap . p istupují vágn k vybírání regresí od zam stnatel p i opakovaných výskytech pracovních úraz . Zárove by nebylo dostate n možné v takovémto systému zkoumat a posuzovat p í iny úraz . Vzhledem k tomu, že se diametráln liší nová právní úprava úrazového pojišt ní zam stnanc jako sociálního pojišt ní od p edchozí právní úpravy odpov dnosti za škodu (která je v sou asné dob stále uplat ována, protože došlo k odložení ú innosti nového zákona), dochází ke zvýhod ování t ch, kte í jsou odškod ováni ve smyslu náhrady škody do výše pr m rných výd lk a s nárokem na rentu do 65 let v ku. V rámci twiningového projektu, na kterém spolupracovalo MPSV R s nizozemským ministerstvem práce a sociálních v cí, bylo navrhováno, aby eská republika nadefinovala p echodné období pro výplatu náhrad za ztrátu na výd lku (doporu eno 5-7 let). V takovém p ípad by došlo k jednozna ným a vy íslitelným úsporám mandatorních výdaj státu, zejm. v p ípad výplat dle zákona . 154/2002 Sb. a také v p ípadech nárok , které vznikly za dobu od 1.1.1993 do 31.12.2009. Výše nárok se p edpokládají v ástce cca 20 plus 60 mld. K , tj. celkem 80 mld. K . Úspor by bylo možné dosáhnout ve výši odvislé od délky p echodného období trvání p vodních závazk , a to z ejm až v rozsahu 10-30 mld. K . Toto opat ení by bylo p ijatelné i pro zam stnavatele, kte í vyplácejí renty u nárok vzniklých do 31.12.2002. Jednalo by se o opat ení, které se jeví i jako sociáln spravedlivé v i t m zam stnanc m, kte í onemocn li nemocí související s výkonem povolání, která ale nemá statut nemoci z povolání, a tito zam stnanci tudíž nemohli být odškodn ní v bec.

42


9. Záv ry a doporu ení A. Záv ry Na základ výsledk provedených analýz a rešerší dostupných podkladových materiál a zdroj , ízených rozhovor s odborníky v oblasti ve ejných pojišt neckých systém a zkušeností a znalostí expert zapojených do ešení úkolu lze zformulovat následující záv ry: 1) Stávající zp sob provád ní úrazového pojišt ní zam stnanc u dvou komer ních byl zaveden v roce 1993 jako prozatímní ešení. Provozování tohoto systému p edstavuje z obchodního i finan ního hlediska pro sou asné správce bezrizikovou (- p ebytky financí se vracejí do státního rozpo tu a eventuální deficit vykrývá ze zákona státní rozpo et) a také zajímavou aktivitu (- administrace systému za vysokou správní režii 13,5 %). 2) Komer ní pojiš ovny nejsou nijak motivovány k využití všech právních nástroj , které jsou jim p i provád ní tohoto pojišt ní zákonem dány. Sou asná právní úprava rovn ž nijak nezvýhod uje zam stnavatele za preventivní aktivity, kterými ve svých podnicích snižují po et pracovních úraz a nemocí z povolání. Sou asný systém pojišt ní si neklade za cíl zlepšit prevenci, p isp t k rehabilitaci a motivovat postiženého k p ekonání následk a návratu do práce. 3) Navrhovaná úprava zavádí nový systém úrazového pojišt ní zam stnanc provád ného zdravotními pojiš ovnami. Jeho hlavní charakteristiky i plánované zm ny oproti sou asnému zp sobu jsou uvedeny v p edchozím textu. Pro zavedení úrazového pojišt ní jako zákonného pojišt neckého systému existují ekonomické i právní d vody. 4) Z pohledu budoucí provád né reformy v oblasti zdravotního pojišt ní v kombinaci s úrazovým pojišt ním by bylo velmi efektivní propojit produkty ve ejného zdravotního pojišt ní a úrazového pojišt ní do balí k pojišt ní i p ipojišt ní, které by p inesly pozitivní efekty jak pacient m a správc m tohoto pojišt ní, tak celému propojenému systému. 5) P echod úrazového pojišt ní zam stnanc na zdravotní pojiš ovny si vyžádá legislativní zm ny spo ívající v p íprav nového zákona o úrazovém pojišt ní a úpravách stávající legislativy i v dalších, souvisejících oblastech. Nezbytnou je p ímá vazba na reformy ve zdravotnictví. Nová legislativa v úrazovém pojišt ní zam stnanc musí mj. jasn stanovit p echodná ustanovení, zejména zp sob ešení tzv. „starých“ závazk . Ty by na sebe m l p evzít stát a pr b žn je financovat ze státního rozpo tu a z p ebytk vznikajících v systému úrazového pojišt ní. 6) Co se týká asového horizontu realizace, v pr b hu roku 2008 by m la být legislativn do ešena transformace zdravotních pojiš oven tak, aby od 1.1.2009 došlo k jejich zm n na akciové spole nosti zajiš ující pr hledné ú etnictví, jasnou odpov dnost managementu za výsledky hospoda ení a v dlouhodob jším pohledu také zodpov dné vlastníky. V roce 2008 vznikne tímto asový prostor na diskuse a p ípravné aktivity v transformaci úrazovém pojišt ní tak, aby v pr b hu roku 2009 mohla být provedena zm na pot ebné legislativy, která by vstoupila v ú innost od 1.1.2010. 7) S cílem dosažení dlouhodob udržitelného a efektivního systému pé e o pracovní sílu by m l být znovu p ehodnocen koncept spojeného zdravotního, nemocenského a úrazového pojišt ní provád ného transformovanými zdravotními pojiš ovnami. Jedná se o variantu zachovávající pr b žn financovaný model sociálního pojišt ní. B. Doporu ení 1) V p ípad shody v rámci zdravotních pojiš oven projednat tuto analýzu v etn jejích návrh a doporu ení se zástupci Ministerstva zdravotnictví R. 2) Vyžádat si prost ednictvím Ministerstva zdravotnictví od Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních v cí a od 2 pov ených komer ních pojiš oven podrobné informace a data o sou asném stavu úrazového pojišt ní za ú elem zpracování detailní cost-benefit analýzy transformace celého systému.

43


3) V p ípad podpory ze strany Ministerstva zdravotnictví p evzít systém úrazového pojišt ní zdravotními pojiš ovnami, projednat tento návrh v rámci reformních návrh u „Kulatého stolu k budoucnosti financování eského zdravotnictví“ a p ipravit pro vedení ministerstva návrh na rozhodnutí se stanovením odpov dných osob k jeho ešení. 4) Iniciovat vytvo ení pracovní skupiny složené ze zástupc pro jednotlivé pot ebné agendy za ú elem p evzetí systému úrazového pojišt ní zdravotními pojiš ovnami; pracovní skupina navrhne právní, organiza ní-administrativní, ekonomické a personální ešení. 5) Využít lh tu odložení ú innosti nového zákona o úrazovém pojišt ní k „nastartování“ klí ových aktivit úrazového pojišt ní. Tyto aktivity pilotním zp sobem realizovat projektovým ízením s dotacemi ze strukturálních fond EU, a to z Integrovaného opera ního programu a OP Lidské zdroje a zam stnanost. Projektové zám ry budou zpracovány v souladu s platnou legislativou (zákonem o úrazovém pojišt ní, který p edpokládá realizaci klí ových aktivit) a p izp sobeny prioritám Integrovaného opera ního programu v oblasti prevence, rehabilitace a modernizace ve ejné správy. 6) Pilotního spušt ní realizace t í navrhovaných projektových zám r využít ve zdravotních pojiš ovnách pro nastartování nového procesního propojení a zabezpe ení souvisejících agend: prevence a rehabilitace. - Projekt „Propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní“ p edpokládá cca 7,6 mil. K z OP LZZ a 55 mil. K z IOP (gestor MZDr.), - Projekt „Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání“ 192 mil. K z IOP (gestor SZP R), - Projekt „Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojišt ní“ cca 43 mil. K z IOP (gestor SZP R). Spušt ní t chto projekt v p echodném období do roku 2010 by se zárove využilo pro tvorbu „balí k služeb“ propojených produkt zdravotního a úrazového pojišt ní a pro vytvá ení nabídky balí k r zných služeb pro ob any jako ve ejné služby k jejich individuálnímu uspokojení; v budoucnu bude možné vytvá et balí ky nadstandardní pé e týkající se zdravotního a úrazového p ipojišt ní. 7) Dohodnout s Ministerstvem zdravotnictví spolufinancování projekt z IOP a ze státního rozpo tu nebo urychlen iniciovat novelizaci vyhlášky . 418/2003, která je v sou asné dob v mezirezortním p ipomínkovém ízení, a to tak, aby mohly zdravotní pojiš ovny pro spolufinancování projekt ze strukturálních fond využít n kterého ze svých fond .

.

44


Seznam p íloh P íloha . 1: P íloha . 2: P íloha . 3:

Analýza projektového zám ru „Propojení systém úrazového pojišt ní zam stnanc v návaznosti na ve ejné zdravotní pojišt ní“ (samostatná p íloha) Analýza projektového zám ru „Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání “ – bezpe nost a ochrana zdraví p i práci (samostatná p íloha) Analýza projektového zám ru „Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojišt ní“ (samostatná p íloha)

45

Název Deloitte ozna uje švýcarské sdružení („Verein“) Deloitte Touche Tohmatsu, jeho lenské firmy a jejich dce iné a p idružené spole nosti nebo kterýkoli z výše uvedených subjekt . Deloitte Touche Tohmatsu je organizací sdružující po celém sv t lenské firmy, jejichž cílem je poskytovat odborné služby a poradenství špi kové úrovn a které se p i poskytování služeb klient m ídí jednotnou globální strategií uplat ovanou na místní úrovni v tém 140 zemích sv ta. S možností využívat hluboký intelektuální potenciál 135 000 lidí po celém sv t , Deloitte poskytuje služby ve ty ech odborných oblastech - audit, dan , manažerské poradenství a finan ní poradenské služby, p i emž mezi její klienty pat í více než 80 procent nejv tších spole ností na sv t , jakož i velké národní podniky, ve ejné instituce, významní místní klienti a úsp šn se rozvíjející globální spole nosti. Výše zmín né služby nejsou poskytovány sdružením Deloitte Touche Tohmatsu a, s ohledem na regulatorní a n které další d vody, n které lenské firmy neposkytují služby ve všech ty ech uvedených oblastech.Švýcarské sdružení Deloitte Touche Tohmatsu nenese odpov dnost za jednání i opomenutí svých lenských firem a žádná z lenských firem nenese odpov dnost za jednání i opomenutí jiné lenské firmy. Každá z lenských firem je samostatným a nezávislým právním subjektem p sobícím pod názvem „Deloitte”, „Deloitte & Touche“, „Deloitte Touche Tohmatsu“ nebo pod jiným podobným názvem. Deloitte Central Europe je regionální organizací subjekt zast ešených spole ností Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je lenskou firmou Deloitte Touche Tohmatsu ve st ední Evrop . Služby jsou poskytovány dce inými a p idruženými spole nostmi spole nosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dce iné a p idružené spole nosti Deloitte Central Europe Holdings Limited se adí mezi p ední poradenské firmy ve st edoevropském regionu a poskytují odborné služby prost ednictvím více než 3 400 lidí p sobících ve více než 30 kancelá ích v 17 zemích. V eské republice poskytují služby spole nosti Deloitte Advisory s.r.o., Deloitte Audit s.r.o. a Deloitte BPO G&I a.s. (spole n též „Deloitte eská republika“), které jsou p idruženými spole nostmi Deloitte Central Europe Holdings Limited. Deloitte eská republika je jednou z hlavních organizací poskytujících poradenské služby v této zemi a poskytuje odborné služby v oblasti auditu, daní, manažerského poradenství a finan ních poradenských služeb, a to prost ednictvím svých 625 místních i zahrani ních odborník . K získání dalších informací prosím navštivte naše webové stránky www.deloitte.cz.

Deloitte BPO G&I a.s. Jankovcova 1566/2b 170 00 Praha 7 Tel:+420 226 537 700 Fax: +420 226 537 707 © 2007 Deloitte Touche Tohmatsu Všechna práva vyhrazena

46

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Recommend Documents