Záměr těžby štěrkopísku a rekreace Čertoříšský. Čertoříšský promění se pole ve vodní plochu?

Speciál ZPRAVODAJ

Ročník XXV., speciální příloha k číslu 1 – únor 2014

Záměr těžby štěrkopísku a rekreace „Čertoříšský“ Vydáno na základě usnesení zastupitelstva města č. 27.1 z 21. 11. 2013 a rady města č. 84.14 z 22. 1. 2014.

[1] Úvodní slovo Speciální vydání Zpravodaje jsme připravili jako jeden z podkladů k veřejné diskusi o záměru těžby štěrkopísku a rekreačního využití části území města, které nazýváme podle historických pramenů „Čertoříšský“. Diskuse k záměru probíhá od veřejného projednání nového územního plánu v roce 2012 a intenzivně od loňského podzimu, kdy jsme ve Zpravodaji uveřejnili aktuální informace o územní studii a schválení pořízení změny územního plánu. Bohužel je diskuse vedena v poněkud konfrontační atmosféře, bez dostatečné informovanosti a s „hotovými“ názory převážně na jediné téma – doprava. Chtěli bychom zde nejen věcně shrnout důležitá fakta o záměru těžby a rekreace a zasadit jej do širČertoříšský – promění se pole ve vodní plochu? šího kontextu, ale dát zaznít odborným i laickým názorům. Tím by se měly otázky spojené se záměrem otevřít v náležitých souvislostech. Vnímání různých pohledů je pro koncepční rozhodování zcela nezbytné. Jen tak můžeme být schopni posoudit všechna pro i proti (nic není zpravidla černobílé) a dohlédnout dále než k plotu vlastního domu. Věřím, že objektivní informace a různé názory přinesou více světla do složité problematiky územního rozvoje a že pomohou při vedení seriózního a věcného dialogu. Květoslava Jeníčková, starostka

Obsah

Důležité odkazy

[1] Úvodní slovo

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1

[2] Vstupní informace o záměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 [3] O rekreaci obecně i konkrétně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 [4] O dopravě podrobněji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 [5] Hodnocení vlivu na životní prostředí [6] Anketa

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

[7] Investor a místní správa – mohou vydělat obě strany . . . . . . . . . . . . . . . . 10 [8] Každý doma nemá bazén . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 [9] Polemika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 [10] Nejčastější argumenty „PROTI“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 [11] Shrnutí – závěry

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

[12] Rekreace v kontextu strategie rozvoje města a územního plánu . . . 15

•Ú  zemní plán Lázně Bohdaneč: http://www.pardubice.eu/urad/radnice/ uzemni-planovani/uzemne-planovacidokumentace/seznam-obci/lazne-bohdanec/ • Územní studie těžby štěrkopísku s následným rekreačním využitím – Lázně Bohdaneč, Čertoříšský: http://www.pardubice.eu/urad/radnice/ uzemni-planovani/uzemne-planovacipodklady/uzemni-studie/seznam-obci/ lazne-bohdanec/ • Informační systém EIA – Těžba štěrkopísku s navazujícím rekreačním využitím území – Lázně Bohdaneč, Čertoříšský: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/ EIA_PAK625

[2] Vstupní informace o záměru Původní územní plán (UP), od doby jeho pořízení v devadesátých letech, vymezoval v zájmovém území 15ha plochu pro těžbu štěrkopísku, avšak bez rekreačního využití. Plocha umístěná podél silnice do Černé u Bohdanče nebyla vytěžena z důvodu nerentability na minimální rozloze ložiska. Nový územní plán, vydaný počátkem roku 2013, tuto funkční plochu zrušil a nahradil ji 35ha územní rezervou1 pro těžbu štěrkopísku a rekreaci na plochách přírodního charakteru. Využití území nový UP podmínil pořízením územní studie, která záměr prověří, a navazující změnou územního plánu. Územní studie2 byla pořízena a schválena jako podklad pro změnu UP. V srpnu 2013 zastupitelstvo odsouhlasilo pořízení změny UP. Zadání změny UP bylo následně projednáno s dotčenými orgány, ale v zastupitelstvu města doposud schváleno nebylo. Záměry těžby a rekreace jsou lokalizovány v jihozápadní části katastru města a přimykají se od jihu ke komunikaci druhé třídy do Živanic, ze které jsou dopravně napojeny, a ze západu ke komunikaci třetí třídy do Černé u Bohdanče. Těžba štěrkopísku by měla probíhat po dobu nejvýše dvaceti let. Každoročně by mělo být vytěženo 235 tis. tun suroviny, která bude na místě roztříděna a přepravena 35 t nákladními automobily dílem do výrobního závodu v Čeperce (přes Lázně Bohdaneč) a dílem do jiných míst (přes Živanice). Rekreace u vzniknuvší vodní plochy by měla být zahájena po prvních 5 letech těžby suroviny, kdy pro ni bude uvolněna vodní plocha o rozloze cca 7,5 –10 ha. Těžba a technologické zázemí se následně posunou jižním směrem. V první etapě by rekreace měla zahrnovat menší penzion s restaurací, odpovídavodní plocha jící parkovací kapacitu, vybavení a pláž pro cca 500 návštěvníků zázemí rekreačního areálu pláž ve špičce letní sezóny. cyklostezka V dalších dvou pětiletých etapách se bude postupně zvětcyklotrasa, stezka pro pěší šovat vodní plocha a narůstat rekreační kapacita až na 1 500 návštěvníků ve špičce letní sezóny. V poslední etapě (po 15 letech těžby), by měl být rekreační areál plně funkční, se sportovištěm, kempem a s venkovním kulturním zázemím. Po ukončení těžby budou veškeré břehové partie rekultivovány a kolem vodní plochy povede stezka pro pěší a cyklisty napojená na Lázně Bohdaneč. Konkrétní podmínky využití území, jako je např. etapizace, max. kapacity, veřejná infrastruktura, vybavenost, ochrana přírody, rekultivace atd., jsou obsaženy v územní studii. Dále budou uvedeny v územním plánu i v příslušných stavebních povoleních. Obec může s investorem uzavřít také Plánovací smlouvu3, aby byla zajištěna výstavba veřejné infrastruktury (zeleně, cyklostezky atd.).

Shrnutí tématu • Původní územní plán (UP) vymezoval 15ha plochu těžby štěrkopísku bez rekreačního využití. • Nový UP rozšířil plochu těžby na 35 ha a ukotvil zde také rekreaci. • Využití území UP podmínil územní studií a následnou změnou UP. • Zastupitelstvo schválilo pořízení změny UP. • Územní studie oba záměry prověřila, ale zastupitelstvo zatím neschválilo zadání změny UP. • Záměr těžby a rekreace je lokalizován v jihozápadní části katastru města. • Těžba je stanovena na dobu nejvýše dvaceti let. • Přeprava suroviny je uvažována přes Lázně Bohdaneč a Živanice. • Rekreace může vzniknout po 5 letech těžby u vodní plochy o rozloze 7,5 – 10 ha. • Kapacita rekreačního areálu je stanovena na 1,5 tis. návštěvníků ve špičce letní sezóny. • Po 15 letech těžby by měl být rekreační areál plně funkční a vybavený.

Územní plán obsahuje územní rezervy a stanovuje jejich budoucí využití. Jedná se o plochy nebo koridory vymezené za účelem prověření jejich budoucího využití např. formou územní studie.

1

Atelier T-plan, s.r.o., červenec 2013

2

Právní nástroj k zajištění finanční spoluúčasti investora na vybudování veřejné infrastruktury jako předpokladu pro veřejnoprávní rozhodování v územním řízení o umisťování staveb.

3



2 |

B oh d anečsk ý

z pravo d a j



[3] O rekreaci obecně i konkrétně Rozvinutá turistická infrastruktura a vybavenost pro rekreaci je příležitostí pro místní ekonomiku, protože do území přijíždějí potenciální zákazníci, aby zde ve volném čase spotřebovávali zboží a služby. Fungující rekreační zařízení generuje pracovní příležitosti. Cílem by mělo být turisty ve městě „zdržet“ co nejdéle, aby nakoupili co nejvíce zboží a služeb. Pestrá a kvalitní nabídka pro aktivní trávení volného času zatraktivňuje město, působí proti trendu vylidňování a je jednou z příčin (žádoucího) růstu cen nemovitostí. V území se proto usazují ekonomicky silnější vrstvy obyvatelstva – vyšší kupní síla podporuje místní nabídku zboží a služeb. Jde o nepřímou prevenci sociálně patologických jevů4. Citlivé vyplňování příměstské krajiny vybaveností pro rekreaci vybízí ke zdravějšímu a aktivnějšímu trávení volného času. Od schválení první strategie rozvoje města5 probíhá systematická podpora nabídky pro volný čas, turistiku a cestovní ruch (cyklotrasy, naučné stezky, golf, rekonstrukce náměstí, sportoviště atd.). Stále chybí např. malá vodní plavba na Opatovickém kanálu, hypocentrum, koupaliště s tábořištěm, venkovní kulturní zázemí, tělocvična/sportovní hala. Je třeba podporovat budování kvalitní (konkurenceschopné) nabídky pro rekreaci, která udrží návštěvníky co nejdéle ve městě a blízkém okolí. Například rodina přijede strávit v létě víkend do Lázní Bohdanče – může zde hrát golf, jezdit na kolech, koupat se, přenocovat v penzionu nebo kempu, plout na lodi, jezdit na koni nebo navštívit léčebné lázně. Z nenáročných aktivit si může vybrat každá věková kategorie a je dostupná i specifické lázeňské klientele. V rámci rekultivace po těžbě, kterou bude průběžně provádět investor, vznikne další turistická infrastruktura v podobě cyklistické a pěší stezky (viz obr. na str. 2). Rekreační areál může být poměrně rychle vybudován s finanční podporou fondů EU6. Obyvatelé města získají v bezprostřední blízkosti cíl a rekreační zázemí na kvalitativně jiné úrovni než poskytují např. Hrádek, Černá, Mělice apod. Areál bude menší, komornější a vybavený. Bude nahrazena ztráta koupaliště „Na Sádkách“. Nový areál bude vybaven restaurací, kempem, sportovištěm a venkovním amfiteátrem. Předpokladem dosažení všech pozitivních efektů je, aby byla těžba prováděna v souladu se stanovenými podmínkami, aby samospráva podporovala podnikatelské aktivity v oblasti rekreace a cestovního ruchu, případně aby se aktivně zapojila do úsilí o získávání dotací. Dlouhodobým záměrem je vytvořit ve městě a jeho okolí komplex atraktivní nabídky pro cestovní ruch (viz obr. na str. 16). Vize: v horizontu 15 – 20 let vybudovat a udržitelným způsobem provozovat regionálně významný sportovně rekreační areál, který se stane vyhledávaným cílem nejenom pro krátkodobou příměstskou/lázeňskou rekreaci, ale i pro trávení nenáročné dovolené s pestrou nabídkou služeb pro cestovní ruch v místě i okolí. Image: přírodě blízký, „rodinný“, plně vybavený, multifunkční sportovně rekreační areál, navazující na tradici rybníkářství, zasazený do „kraje rákosí a vod“. Nabídka: sezónní rekreace, reprezentovaná především pobytem u vody, celoroční ubytování v menším penzionu („zájezdním hostinci“), zázemí pro volnočasové aktivity v podobě sportovního, kulturního a společenského vyžití „pod širým nebem“. Pozice: alternativa pro nevybavené vodní plochy v okolí (typu Hrádek) a „aquaparky“ pod širým nebem (např. Cihelna). Cílové skupiny: rodiny s dětmi, senioři a klienti léčebných lázní, turisté, mládež, „dovolenkáři“, organizované skupiny dětí („příměstské tábory“), veškerá veřejnost poptávající denní rekreaci u vody; doplňkově může areál sloužit jako krátkodobé ad hoc ubytování, nebo pro veřejnost vyhledávající kulturní, sportovní, vzdělávací a společenské akce. Vybavenost: penzion, veřejná infrastruktura (inženýrské sítě, komunikace, zeleň), sezónní ubytování (kemp), sociální zázemí, mobilní/ sezónní občerstvení, vodní a doplňkové sporty, pláž, jednoduché vodní atrakce, multifunkční prostor pro akce „pod širým nebem“ (koncerty, festivaly, zábavy apod.). Vazby na okolí: místní měřítko – areál rybolovu v sousedství, Černá u Bohdanče (služby), Živanice (vybavenost pro volný čas, služby), Lázně Bohdaneč (kompletní vybavenost, léčebné lázně).; nadmístní měřítko – Pardubice a další významné turistické cíle (např. Kunětická hora, Kladruby n/L).

Shrnutí tématu • Vybavenost pro rekreaci je příležitostí pro místní ekonomiku (pracovní místa, služby). • Pestrá a kvalitní nabídka pro aktivní trávení volného času: – zatraktivňuje město, – působí proti trendu vylidňování, – je jednou z příčin (žádoucího) růstu cen nemovitostí, – přitahuje ekonomicky silnější vrstvy obyvatelstva, – působí jako nepřímá prevence sociálně patologických jevů. • Vznikne další turistická infrastruktura v podobě cyklistické a pěší stezky. • Obyvatelé města získají v bezprostřední blízkosti cíl a rekreační zázemí. • Bude nahrazena ztráta koupaliště „Na Sádkách“. • Dlouhodobým záměrem je vytvořit ve městě komplex nabídky pro cestovní ruch.

Jevy, které společnost považuje za nežádoucí, protože porušují sociální, morální či právní normy společnosti (např. kriminalita, toxikomanie, vandalismus a další).

4

Strategický plán ekonomického rozvoje města Lázně Bohdaneč (1999)

5

Slouží k financování cílů regionální a strukturální politiky EU, hlavně ke zvyšování hospodářské vyspělosti evropských regionů.

6

S P E C I Á L

–

Ú N O R

2 0 1 4

| 3

[4] O dopravě podrobněji Objem dopravy je omezený kapacitou ložiska a rozložením těžby v čase, proto se nemůže měnit. Přeprava suroviny je počítána v období od poloviny února do poloviny prosince, ve všední den od 7:00 hod. do 19:00 hod., v sobotu od 7:00 hod. do 15:00 hod., v neděli a ve svátky bez přepravy. Převoz materiálu bude zajišťován nákladními vozidly (soupravami) standardní tonáže 35 tun v následující frekvenci: Lázně Bohdaneč: 1 vozidlo za 20 min. (19/12 jízd s nákladem, 19/12 jízd bez nákladu – 38/24 průjezdů přes město ve všední den/v sobotu). Živanice: 1 vozidlo za 60 min. (7/4 jízd s nákladem, 7/4 jízd bez nákladu – 14/8 průjezdů přes obec ve všední den/v sobotu). Podrobnější analýzu dopravy ukazují grafy na str. 5 a 6. sčítací období prognóza 2000

2005

2010

2014 *)

2017 **)

sčítací profily Lázně Bohdaneč

Analýza dopravy na komunikaci II/333 (24 hod. intenzita) celkem

osobní

nákladní

Dr. Tyrše

3 810

2 985

825

Langrova

3 173

2 717

456

Dr. Tyrše

5 338

3 068

2 270

Langrova

3 663

2 769

894

Dr. Tyrše

3 840

3 147

693

Langrova

2 760

2 107

653

těžba

% z celkové dopravy

% z nákladní dopravy

Dr. Tyrše

4 581

3 720

823

+38

1%

5%

Langrova

3 323

2 487

798

+38

1%

6%

Dr. Tyrše

4 069

3 324

707

Langrova

3 129

2 425

666

Zdroj: celostátní sčítání dopravy na silniční síti ČR v roce 2010 (ŘSD), územní studie Pozn.: *) sčítání dopravy 14. 1. 2014, Ochrana životního prostředí, s.r.o., **) prognóza dopravy pro rok 2017, oproti výsledkům sčítání dopravy roku 2010, byla zpracována v souladu s technickými podmínkami TP 225 „Prognóza intenzit automobilové dopravy“ (koeficient k = 1,12 pro všechna vozidla, k = 1,02 pro těžká vozidla), NÁKLADNÍ vozidla jsou všechna motorová vozidla, vyjma osobních a dodávkových vozidel bez přívěsů i s přívěsy a jednostopých motorových vozidel

S odkazem na statistiky průjezdů vozidel a na výsledky posouzení vlivu dopravy na životní prostředí7 lze učinit závěr, že průjezd vozidel s vytěženou surovinou přes Lázně Bohdaneč není problém faktický, ale spíše psychologický. Skutečným problémem města je tranzitní doprava, která se nepočítá v desítkách, jako je tomu u těžby, ale ve stovkách a tisících osobních i nákladních automobilů denně. Na silnici I/36 se jedná o 5 – 9 tisíc vozidel denně, z toho 1 – 2 tisíce nákladních. Doprava na I/36, nemající ve městě ani start ani cíl, zatím nemůže být z vůle samosprávy nijak regulována, neboť komunikace I. třídy je v majetku a správě státu. Z dlouhodobého hlediska stav na obou hlavních komunikacích zlepší pouze obchvat, nikoliv omezování investorských aktivit na území města, které se na celkovém objemu dopravy podílejí pouhým zlomkem a které mohou místní ekonomice přinést pozitivní impulzy. Tvrzení, že špatný je souhlas s jakoukoliv zamýšlenou činností (aktuálně s těžbou), která generuje zvýšení stávající dopravní zátěže, směřuje přímo proti budoucí prosperitě města! Smysl by pak nedávaly žádné územním plánem navržené rozvojové plochy pro podnikání a bydlení. Všechny totiž ve výsledku zvyšují nároky na dopravní infrastrukturu. Podle této logiky by řešením bylo vyškrtnout z územního plánu plochy, s jejichž funkcí je spojena dopravní obslužnost… Odmítneme-li tyto extrémní úvahy a vyjdeme-li z požadavku na vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje8, jako optimální se jeví kombinace smysluplné regulace způsobu a intenzity využití území s vytěsňováním tranzitní dopravy nepřinášející městu žádný pozitivní efekt. Těžba štěrkopísku bez spojení s rekreací znamená pouze minimum pozitivních efektů (např. v podobě pracovních příležitostí). Převažují rizika a negativní efekty, včetně dočasného zvýšení dopravní zátěže. Pomocí regulace obsažené v územně plánovací dokumentaci lze však souhlas s těžbou vázat na omezení a opatření, ale hlavně na vytvoření podmínek pro rekreační využití těžbou dotčených ploch – což je v souladu s prioritami na úrovni kraje9 i města10. Tímto způsobem lze kompenzovat negativní vliv zvýšené dopravní zátěže, resp. ho omezit na přijatelnou úroveň. Společně s regulací, nemající za cíl dusit soukromé investice, ale chránit veřejné zájmy, by samospráva měla vyvinout maximální úsilí při redukci tranzitní dopravy a výstavbě obchvatu města, který ve výsledku přispěje k dostupnosti a návštěvnosti rekreačních zón. Kyvadlová nákladní doprava časem skončí. Vodní plocha v příměstské krajině zůstane. Proto jsou závažnější rizika spojená s trvalými efekty, jako je začlenění vodní plochy (včetně staveb občanského vybavení) do tradiční rybniční krajiny a vybudování nezbytné veřejné dopravní a technické infrastruktury. Vše tak, aby z dlouhodobého hlediska došlo ke zvýšení rekreační a rezidenční hodnoty města. Nikoliv k devastaci krajinného rázu a dalším dopravním a hygienickým závadám, jak jsme jich svědky v nedalekém okolí města. Otázka proto nestojí, zda připustit či nepřipustit dočasné zvýšení dopravní zátěže o jedno procento (jen s ekonomickým cyklem a dalšími vnějšími vlivy kolísá intenzita dopravy až o desítky procent, jak dokládá i sčítání dopravy), ale zda má či nemá mít město rekreační areál u vodní plochy? Jaká jsou s tímto záměrem spojená rizika? Převažují nad riziky přínosy? Zkrátka otázky zásadní, nikoliv zástupné a hodící se jen k vybraným účelům. Oznámení záměru o hodnocení vlivů na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (RNDr. Milan Macháček a kol., Jihlava, prosinec 2013)

7

Způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí (mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě).

8

Zásady územního rozvoje Pardubického kraje

9

Strategie rozvoje města Lázně Bohdaneč 2011 – 2027

10



4 |

B oh d anečsk ý

z pravo d a j



Denní intenzita celkové dopravy na II/333 6 000

5 000 38 2 270

4 000

823 693

počet vozidel/den

825 3 000

38

894 456

707

798

666

653 2 000

3 720 2 985

2 717

3 068

2 769

2 487

2 107

1 000

0

nákladní doprava (těžba) nákladní doprava (ostatní) osobní doprava

3 324

3 147

sčítání 2000 Dr. Tyrše

sčítání 2000 Langrova

sčítání 2005 Dr. Tyrše

sčítání 2005 Langrova

sčítání 2010 Dr. Tyrše

sčítání 2010 Langrova

825 2 985

456 2 717

2 270 3 068

894 2 769

693 3 147

653 2 107

sčítání 2014 Dr. Tyrše 38 823 3 720

sčítání 2014 Langrova 38 798 2 487

2 425

prognóza 2017 Dr. Tyrše

prognóza 2017 Langrova

707 3 324

666 2 425

Denní intenzita nákladní dopravy na II/333 (sčítání 2014)

1 000 900

počet nákladních vozidel/den

38 800

NS = střední nákladní vozidla (užitečná hmotnost 3,5–10 t) s přívěsy, težká nákladní vozidla (užitečná hmotnost nad 10 t) s přívěsy, návěsové soupravy nákladních vozidel NA = ostatní nákladní vozidla

700

38

201 311

600 500 400 300

622 487

200 100 0 NS (těžba) NS (ostatní) NA

S P E C I Á L

–

Ú N O R

2 0 1 4

Dr. Tyrše 38 201 622

Langrova 38 311 487

| 5

Hodinová intenzita nákladní dopravy na II/333 (sčítání 2014)

60

počet nákladních vozidel/hod.

50

40

30

57

54

51

48 20

36

34

11 0

26

25

23

22

10

frekvence/hod. (s těžbou)

frekvence/hod. (bez těžby)

54 22 11 34

frekvence/hod. (s těžbou) Langrova

Dr. Tyrše 6:00–18:00 18:00–22:00 22:00–6:00 CELKEM

16

16

11

frekvence/hod. (bez těžby)

35

33

57 23 11 36

48 25 16 33

51 26 16 35

Shrnutí tématu • Doprava je omezená kapacitou ložiska a rozložením těžby v čase, proto se nemůže zvýšit. • Frekvence přepravy suroviny přes město je 1 vozidlo za 20 min. (PO – PA 7:00 – 19:00 hod.). • Těžba znamená celkový přírůstek dopravy o 1 % a přírůstek nákladní dopravy o 5 – 6%. • Průjezd vozidel s vytěženou surovinou není problém faktický, ale spíše psychologický. • Skutečným problémem je tranzitní doprava, která se počítá v tisících automobilů denně. • Stav zlepší pouze obchvat, nikoliv omezování investorských aktivit na území města. • Místní obyvatelé a firmy se na celkovém objemu dopravy podílejí pouhým zlomkem. • Optimální je kombinace omezování intenzity využití území a vytěsňování tranzitní dopravy. • Těžba štěrkopísku bez spojení s rekreací znamená pouze minimum pozitivních efektů. • Souhlas s těžbou lze vázat na vytvoření podmínek pro rekreační využití dotčených ploch. • Využití vytěžených ložisek štěrkopísku pro rekreaci je v souladu s krajskými prioritami. • Kyvadlová nákladní doprava časem skoční, vodní plocha zůstane. • Závažnější rizika jsou spojená s trvalými efekty (např. začlenění jezera do krajiny). • Zásadní otázka nestojí, zda připustit dočasné zvýšení dopravy, ale: – jestli má či nemá mít město rekreační areál u vodní plochy? – jaká jsou se záměrem spojená rizika a zda nad nimi převažují přínosy?

[5] Hodnocení vlivu na životní prostředí Posouzení vlivu záměrů těžby a rekreace na veřejné zdraví a životní prostředí je zásadním kritériem pro rozhodování o jejich přijatelnosti. Vlivy obou záměrů se mohou projevit jak ve vztahu k obyvatelstvu (např. znečištěním ovzduší, hlukovou zátěží, vibracemi, znečištěním vod včetně přírodních léčivých zdrojů, půdy a horninového prostředí atd.), tak ve vztahu k živým i neživým složkám přírody a krajiny. Proto byly oba záměry podrobeny hodnocení vlivu na životní prostředí. Výsledky hodnocení jsou obsaženy v oznámení záměru11, které je podkladem pro zjišťovací řízení12. Oznámení záměru o hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (RNDr. Milan Macháček a kol., Jihlava, prosinec 2013)

11

Řízení, ve kterém se zjišťuje, zda bude záměr posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

12



6 |

B oh d anečsk ý

z pravo d a j



Z důvodu rozsáhlosti tématu zde jsou vybrány pouze shrnující závěry v členění podle jednotlivých složek životního prostředí. Text neobsahuje doporučení, která autoři v dokumentaci oznámení uvedli za účelem omezit nebo vyloučit negativní vlivy záměru na životní prostředí. K detailnějšímu studiu proto vyhledejte kompletní dokumentaci na adrese: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PAK625.

Ovzduší, hluk, vibrace

Podkladem pro vyhodnocení vlivu záměrů na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž je Akustická a rozptylová studie13. „… ve vztahu k vyhodnoceným příspěvkům nového záměru k imisní zátěži hodnocených škodlivin je patrné, že se jedná o příspěvky, které lze označit ve vztahu ke stávajícímu imisnímu pozadí za málo významné, a to jak z hlediska těžby, tak i následně těžby spolu s rekreačními aktivitami…“, „… navrhovaná těžba štěrkopísku by neměla znamenat prokazatelnou změnu akustické situace v zájmovém území, a to jak z hlediska dopravy na veřejném komunikačním systému, tak i z hlediska samotné těžby, nemůže se tedy prokazatelně projevit ani vůči lázeňským objektům podél silnice II//333…“, „… těžké nákladní soupravy mohou vyvolávat vibrace na komunikačním systému, což může přispívat k ovlivnění faktoru pohody“, „… městem Lázně Bohdaneč i obcí Živanice po silnici II/333 projíždí již dnes stovky těžkých nákladních automobilů denně, takže není možno ex ante konstatovat, že ovlivnění faktoru pohody z důvodu vzniku vibrací bude způsobeno především denními pohyby těžkých nákladních vozidel v souvislosti s předpokládanými záměry…“

Vody a přírodní léčivé zdroje

Podkladem pro vyhodnocení vlivu záměrů na podzemní vody a přírodní léčivé zdroje je Hydrogeologický posudek14. „… vliv těžby se bude projevovat především poklesem hladiny podzemních vod v širokém severním až severovýchodním okolí budoucího písníku a zároveň nástupem hladiny v širokém jižním okolí písníku, plošně rozšířeným o existující písníky Malá a Velká Černá mezi písníkem a severním okrajem obce Černá u Bohdanče…“, „… v žádném případě neovlivní domovní studny okolních obcí, ani studny západního okraje Lázní Bohdaneč…“, „… posudek zároveň upozorňuje na zvýšené riziko krátkodobého (několikaměsíčního) podmáčení soukromých pozemků severního okraje nové zástavby obce Černá u Bohdanče a podává návrh jednoduchého a bezpečného řešení…“, „… dosah poklesu hladiny vyvolaný novým písníkem může dosáhnout až ke skládce odpadu u blízké ČOV…“, „… riziko kontaminace vody písníku skládkou odpadu je považováno za malé až žádné…“, „… vliv těžby ložiska štěrkopísku v žádném případě nemůže ovlivnit přírodní léčivé zdroje lázeňského místa Lázně Bohdaneč…“, „… těžba nebude vyžadovat specifické nároky na zdroje vody…“, „… hydrobiologie vody v písníku se bude v čase měnit a chovat podle mechanismů typických pro povrchové nádrže obdobných rozměrů…“, „… nelze očekávat, že by se záměr mohl výrazněji promítat do změn hydrologických poměrů v okolních vodotečích…“, „… výstavba místní komunikace nemůže generovat natolik zvýšený odtok z dotčeného území, aby se mohl projevit v patrnějších změnách odtokových poměrů v území…“.

Půda, lesy

„… záměr z hlediska ovlivnění půd znamená především plošně významný postupný zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) v celkovém rozsahu cca 45 ha na půdách ve IV. třídě ochrany…“; „… z hlediska velikosti záboru plochy jde o vliv nepříznivý až velmi nepříznivý, ale rozložený do 4 etap v délce trvání cca 20 let, čímž je míra významnosti poněkud snížena…“; „… narušení organizace ZPF v zásadě nenastane, poněvadž půjde o postupy těžby generelně jižním a východním směrem, v lokalitě tak nezůstanou neobhospodařovatelné pozemky z důvodu jejich polohy či snížené přístupnosti…“; „… cestní síť účelových zemědělských komunikací, které se nacházejí po obvodu lesních porostů a polí, nebude v zásadě dotčena…“, „… zahájení těžby štěrkopísků neznamená potřebu žádného hloubkového zakládání objektů třídicího zařízení a provozního zázemí, v tomto smyslu nejsou očekávány patrnější zásahy do horninového prostředí…“, „… trvalý ani dočasný zábor lesa není uvažován…“

Flóra a fauna

Podkladem pro vyhodnocení vlivu záměrů na rostliny a živočichy je Biologický průzkum15, který probíhal po celé vegetační období 2013. „… záměry vyžadují kácení mimo-lesních porostů dřevin…“, „… v rámci rekultivace lze úbytek dřevinných porostů podél břehů nahradit…“; „… záměry neznamenají ohrožení reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin…“; „… vlastními skrývkami a postupným rozšiřováním těžebního jezera jsou dotčeny jen běžné druhy polních plevelů a druhů ruderálních lemů polí či lesních porostů…“; „… změny hydrického režimu16 v okolí nově vytvořené těžební plochy se nemohou výrazněji projevit nežádoucí sukcesí17 na dochované kvalitě přírodních stanovišť…“, „… regionální územní systém ekologické stability ani jeho lokální složky nebudou těžbou ani rekreací negativně ovlivněny…“, „… v území dotčeném těžbou a rekreací se nacházejí významné krajinné prvky (VKP) „ze zákona“18, které však nebudou dotčeny ani přímým zásahem, ani záborem VKP…“, „… nepředpokládají se poklesy hladiny podzemní vody, které by mohly ovlivnit zásobení rhizosféry lesních porostů19 v okolí písníku…“; „… míru vzestupu hladiny podzemní vody lze minimalizovat dostatečným odstupem okraje těžby od lesního okraje v rámci ochranného pásma lesa…“, „… registrované VKP20 jsou od zájmového území dostatečně vzdáleny…“, „… vlivy na lokality soustavy Natura 2000 lze vyloučit…“, „… významným biologickým vlivem může být ruderalizace21 území po skrývkách a přesunech zemních hmot, pokud plochy zasažené těmito aktivitami nebudou důsledně rekultivovány…“

Krajina a krajinný ráz

„… vliv na krajinu a krajinný ráz bude významný…“, „… vznik nové samostatné vodní plochy významným způsobem pohledově území ovlivní, na druhé straně je území těžby částečně skryto mezi komplexy lesů, takže s výjimkou pohledu od silnice II/333 a od Černé Akustická a rozptylová studie těžby štěrkopísku s navazujícím rekreačním využitím Lázně Bohdaneč, Čertoříšský (RNDr. Tomáš Bajer, CSc. a kol., Jičín, prosinec, 2013)

13 14

Hydrologický posudek těžby štěrkopísku Lázně Bohdaneč, Čertoříšský (Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o., listopad 2013) Biologický průzkum – těžba štěrkopísku s navazujícím rekreačním využitím Lázně Bohdaneč, Čertoříšský (RNDr. Milan Macháček a kol., Jihlava, listopad 2013)

15

vodní režim v půdě a horninovém prostředí

16

ekologický termín označující vývoj a změny ve složení společenstev v ekosystému

17

18 19

hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (např. lesy, vodní plochy atd.)

oblast povrchu a nejbližšího okolí kořenů rostlin části krajiny, které jako významný krajinný prvek zaregistroval pověřený obecní úřad

20

společenství rostlin a živočichů, které vzniklo na rumištním podkladu, tedy v podmínkách člověkem významně pozměněného prostředí

21

S P E C I Á L

–

Ú N O R

2 0 1 4

| 7

u Bohdanče (zde bude tlumeno po dobu těžby řešením valu) nebude ovlivnění významnější…“, „… dočasně bude lokální vzhled území ovlivněn umístěním valu podél SV strany směrem k zástavbě Černé u Bohdanče, vytvořeného ze skrytých zemin (po vytěžení bude val rekultivován včetně dosadeb dřevin a bude dořešena klidová zóna včetně sadových úprav)…“, „… reliéf krajiny bude záměrem ovlivněn tím, že kolem provozního zázemí písníku dojde k jeho dynamizaci skládkami vytěžené suroviny a instalací třídícího zařízení, tyto vlivy budou odstraněny až po ukončení těžby s tím, že v pohledově významnější poloze pro I. etapu v severní části lokality bude tato změna reliéfu dočasná, po ukončení I. etapy těžby bude postupně vznikat rekreační areál s objekty drobnějšího měřítka, začleněnými do území sadovými úpravami…“, „… plocha těžebního jezera s doprovodnou výsadbou a litorály22 může být po rekultivačních pracích významným ekologicky stabilizujícím prvkem a při realizaci vhodných úprav a vytvoření litorálu bude po ukončení těžby celý prostor začleněn do navazujícího krajinného systému…“, „… za předpokladu vhodné rekultivace bude zásah do navazujícího krajinného systému přijatelný…“, „… realizací záměru v zásadě dojde postupně ke vzniku nové charakteristiky území, která částečně koresponduje s velkými vodními plochami v okolí města, ale v dotčeném krajinném segmentu je prvkem novým…“, „… vznik nové charakteristiky území je nutno pokládat za trvalý vliv, jehož vyšší významnost s postupem začlenění písníku do krajiny (v závislosti na postupech těžby) bude klesat…“, „… navazující I. etapa rekreačního areálu (o výměře cca 1,2 ha) bude rovněž trvalou novou charakteristikou území, korespondující částečně se stávajícím rekreačním areálem…“, „… z hlediska změny krajinných složek jde o náhradu negativní krajinné složky orné půdy pozitivní složkou vodních ploch a porostů dřevin, i přes to, že složka vodních ploch v území absentuje…“, „… rozhodujícím aspektem (z hlediska narušení poměru stávajících krajinných složek) bude konečné řešení a tvar písníku jako plochy s nerovnými okraji ve vztahu k prostorovému a funkčnímu pojetí postupné rekultivace…“, „… zásah do složky dřevinných porostů je nevýznamný…“, „… v kontextu ovlivnění krajinného rázu místa jde o patrnou změnu, podmínkou však je nezasahování do lesních porostů a ponechání jižního remízu…“, „… výraznější vlivy v kontextu narušení vizuálních vjemů není nutno předpokládat, dálkové pohledy se v zásadě neprojeví s ohledem na plochý reliéf území a na polohu záměru mezi okolními lesními porosty…“, „… záměr znamená realizaci nového antropogenního23 prvku v krajině, který až po konečné rekultivaci může být vnímán jako nový krajinný prvek…“, „… těžba štěrkopísků nepotlačuje kulturně celostátně nebo regionálně významné historické hodnoty území ani nelikviduje stávající, pohledově určující strukturní prvky krajiny…“, „… celkově lze konstatovat, že z hlediska krajinného rázu se velikostně jedná o velký vliv, z hlediska významnosti lze tento antropogenní útvar označit za patrný, podmíněně akceptovatelný s tím, že bude maximálně využito možností ozelenění, které je dáno nároky na charakter zeleně v kontextu požadavků na rekultivaci území dotčeného posuzovaným záměrem…“, „… vlivy objektů I. etapy rekreačního areálu s ohledem na měřítko a charakter lze pokládat za únosné…“

Ostatní

„… žádné další vlivy na funkční využití území nenastanou…“, „… evidované a místně významné nemovité kulturní památky jsou situovány mimo dosah vlivů záměru…“, „… hmotný majetek obyvatelstva se v lokalitě těžby nenachází…“

Shrnutí tématu • Záměry těžby a rekreace byly podrobeny hodnocení vlivu na životní prostředí. • Imisní zátěž škodlivinami v ovzduší vlivem záměru lze označit za málo významné. • Těžba by neměla znamenat změnu akustické situace v zájmovém území. • Doprava se nemůže negativně projevit vůči lázeňským objektům podél silnice II//333. • Nelze konstatovat, že ovlivnění faktoru pohody vibracemi bude způsobeno těžbou. • Pohyb hladiny podzemní vody neovlivní domovní studny okolních obcí. • Existuje riziko podmáčení soukromých pozemků nové zástavby Černé u Bohdanče. • Zpracovatel HG posudku podal návrh jednoduchého opatření proti podmáčení pozemků. • Těžba štěrkopísku nemůže ovlivnit přírodní léčivé zdroje lázeňského místa. • Záměr nebude výrazněji měnit hydrologické poměry v okolních vodotečích. • Zábor ZPF je nepříznivý vliv, ale rozložením do 20 let je míra významnosti snížena. • Zábor lesa není uvažován. • Záměry vyžadují kácení nelesních porostů dřevin, které budou v rámci rekultivace nahrazeny. • Záměry neznamenají ohrožení chráněných nebo významných druhů rostlin. • Územní systém ekologické stability nebudou těžbou ani rekreací negativně ovlivněn. • Významné krajinné prvky nebudou dotčeny. • Nepředpokládají se poklesy hladiny podzemní vody, které ovlivní kořeny lesních porostů. • Negativním vlivem může být ruderalizace24 po skrývkách, pokud nebudou rekultivovány. • Plocha těžebního jezera může být významným ekologicky stabilizujícím prvkem. • Při realizaci vhodných úprav bude po ukončení těžby prostor začleněn do krajiny. • Těžba nepotlačuje historické hodnoty území ani nelikviduje strukturní prvky krajiny. • Jezero vzniklé těžbou lze označit za významný, ale akceptovatelný zásah do krajiny. Záměr „Těžba štěrkopísku s navazujícím rekreačním využitím území – Lázně Bohdaneč, Čertoříšský“ byl v souladu se zákonem o posuzování vlivu na životní prostředí veřejně oznámen a ve zjišťovacím řízení bylo Krajským úřadem rozhodnuto o jeho dalším posouzení v procesu EIA25 (viz http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PAK625). pásmo stojatých vod u vodních ploch a toků

22

původem lidského

23 24

společenství rostlin a živočichů, které vzniklo na rumištním podkladu, tedy v podmínkách člověkem významně pozměněného prostředí EIA (Environmental Impact Assessment) je označení pro proces, jehož cílem je získat představu o výsledném vlivu záměru na životní prostředí a vyhodnotit, zda je z tohoto ohledu vhodné záměr realizovat, resp. za jakých podmínek je jeho realizace akceptovatelná. Princip řízení spočívá v tom, že připomínky a námitky k danému záměru může vznést kdokoli z veřejnosti, čímž by mělo být zajištěno skutečně objektivní posouzení problému a mělo by být zabráněno případným negativním dopadům.

25



8 |

B oh d anečsk ý

z pravo d a j



[6] Anketa Mělo by mít město Lázně Bohdaneč vlastní rekreační areál u vodní plochy a proč? Otázku jsme položili několika osobnostem, které jsou dostatečně informované, protože danou problematiku dlouhodobě sledují, zastupují významné firmy/instituce nebo se podílely na zpracování či posouzení celé koncepce. Domníváme se, že odpovědi vystihují nejdůležitější argumenty a přispívají tak k velmi cenné veřejné diskusi. Otázka byla formulována jako „prvotní“, neboť až od odpovědí na ni se odvíjí otázky další. Včetně otázky, zda má či nemá město souhlasit s těžbou štěrkopísku se všemi negativními, ale i pozitivními dopady. Dále jsou uvedeny odpovědi těch, kteří se ankety zúčastnili a svou odpověď poskytli. Kromě oslovených jsme obdrželi i odpověď členky zastupitelstva obce Živanice.

Ing. arch. Karel Beránek (ANO) vedoucí týmu projektantů územní studie – Atelier T-Plan s.r.o. Na první část otázky nelze odpovědět jinak než „ano“. Mít v dosahu pár minut cesty na kole nebo pěšky relaxační a sportovní areál u velké vodní plochy obklopené lesy, to je jistě společný zájem obyvatel Bohdanče, lázeňských hostů i ostatních návštěvníků města. Na otázku „proč by to tak mělo být?“, uvedu z mnoha důvodů jen jeden specificky bohdanečský. Bohdaneč jako lázeňské místo (jediné v Pardubickém kraji) potřebuje kompenzovat „nelázeňský“ dojem z průmyslového okolí na hlavním přístupu od Pardubic. A to je přínos rekreačního areálu s pohádkovým jménem „Čertoříšský“. Posuzovaný záměr dává možnost založit cca 1 km od lázeňského komplexu a městského centra, v příjemném přírodě blízkém prostředí polabské krajiny, nové doplňkové těžiště atraktivity Bohdanče. Výhodou polohy Areálu Čertoříšský je dobrá dostupnost a využitelnost z okolních obcí a jejich částí (Živanice, Dědek, Černá u Bohdanče), zhodnocuje se tak i oblast ke které se upírá velký zájem o výstavbu rodinných domů. Areál navíc leží v prostoru, který přibližuje Lázně Bohdaneč k řece Labi – hlavnímu fenoménu Pardubicka, jehož úloha dále poroste: dořešením splavnosti Labe, založením Pardubického přístavu a po dobudování polabských cyklostezek (cca 10 km trasa napojí lázně na centrum Pardubic). Mnohé další obtížné otázky, jak se k tomuto lákavému cíli dostat, za jakou cenu a za jakých okolností, jsou podrobněji rozebírány v Bohdanečském Zpravodaji. Jako člen pracovní skupiny Atelieru T-plan, která územní studii areálu Čertoříšský vypracovala, si dovolím doporučit těm, kteří budou o jejím osudu dále rozhodovat, aby poslali záměr do „dalšího čtení“, nechali ho podrobně prověřit a bude-li shledán životaschopným, přeji „obyvatelům Bohdanče, lázeňským hostům i ostatním návštěvníkům města“ aby se podařilo zajistit řešení, které by přineslo nejméně takový výsledek, jaký je naznačen v územní studii.

Ing. Jiří Klicpera, CSc. (ANO) předseda Komise životního prostředí, autor SEA – posouzení vlivu územního plánu na životní prostředí Historicky se město kdysi zbavilo koupaliště u Neratova. Voda napouštěná z Opatovického kanálu zde nebyla ani nebude žádným způsobem vyhovující požadavkům na koupání, atraktivní je jen kemp. V současné době je v okolí dostatek vodních ploch pro koupání ve volné přírodě a tyto plochy postačují občanům v současnosti celkem spolehlivě. Je zde ale otázka dlouhodobějšího vývoje kvality vody. Dnešní kvalita vody v nejlepším písníku Hrádek se postupně zhorší na kvalitu v Mělicích a dál to půjde směrem ke kvalitě vody v Malé či Velké Černé. Osobně pamatuji počátek 60. let, kdy v Černé byla voda stejné čistoty jako dnes na Hrádku. Dalším stupněm vývoje je dnešní stav Horeckých písníků. Pokud chce město do budoucna poskytovat nějaké další rekreační služby (jak je postavena otázka), tak by k tomu mělo mít vlastní areál, protože jinak tyto služby nemůže usměrňovat. Osobně se domnívám, že by to městu lázeňského charakteru společensky velmi prospělo. Mohu uvést některá jiná lázeňská místa, která takové služby mají nebo je nějakým způsobem poskytují, namátkově třeba Luhačovice u přehrady, Lázně Bělohrad u rybníka Pardoubek, Třeboň u rybníka Svět a řada dalších. I „mini-lázně“ Troubky mají koupací písník Drásov, Teplice nad Bečvou aquapark. V Mariánkách je k dispozici Velký Knížecí a Lido, Karlovy Vary mají městský areál Rolava v Rybářích. Naše město je v tomto ohledu výjimkou, za vodou se v Mokrosouši musí jinam. A to jsme (zatím) jediné lázeňské město v kraji. Jestli chce město nějakým způsobem zlepšit svou turistickou a lázeňskou pověst, je v tom potřeba něco udělat. Kapacity v Pardubicích jsou nedostatečné a lepší nebudou. Dnešní požadavky jsou mnohem vyšší nejen na kvalitu vody, ale i na doprovodné služby – skluzavky, občerstvení, atrakce a hry, parkování atd. Situace si o nějaké řešení při docela dobré dostupnosti z Pardubic přímo říká. Staré dobré koupaliště u Neratova považuji v těchto ohledech za ztracené. Jestli chce město v tomto ohledu něco podnikat, tak by to bylo možné jedině v uvažovaném písníku Čertoříšský, a to ještě s přihlédnutím k jeho poloze vůči připravovanému silničnímu obchvatu města. Ten jednou nepochybně bude muset být a osobně bych se o něj trvale zasazoval. Těžební areál by byl obchvatem od města odstíněn. Záměr těžby a rekreačního využití ložiska štěrkopísku byl schválen již v první verzi územního plánu, teď se projednává znovu a osobně se domnívám, že by městu na dlouhou řadu let mohl významně prospět. Dobrá kvalita vody by zde mohla vydržet podle mého odhadu bez velkých zásahů po dobu nějakých 50 let po skončení těžby. V jednání zastupitelstva se od občanů objevila vůči záměru celá řada připomínek, generovaných ovšem zcela neodborně a s jasným (a hloupým) úmyslem záměr jakýmkoli způsobem poškodit. Myslím, že to nebylo dobře myšleno ve prospěch města, šlo jen o zviditelnění se iniciátorů protestu za každou cenu. V místě schváleného těžebního ložiska nelze jiné aktivity umístit, ložisko je chráněno zákonem. Záměr těžby, spojený s postupným zřízením rekreačního areálu, může městu při jeho účasti objektivně mnohem více přinést než uškodit a proto jej při znalosti všech okolností kolem podporuji. Pokud se do toho bude moci a chtít rozumně angažovat město, považuji to rovněž za přínosné, určitě se to musí zakotvit do povolovacích podmínek EIA. Odpadly by totiž ty problémy, které jsou v letním období s areálem Neratov a jeho hlukovými a dalšími zátěžemi.

S P E C I Á L

–

Ú N O R

2 0 1 4

| 9

Věra Rálišová (NE) starostka obce Živanice Proč řešíte potřebu rekreačního areálu, když nemáte vodní plochu? Takto položená otázka je zavádějící a nijak nesouvisející s daným problémem záboru území, který je nyní důvodem nespokojenosti občanů. Dle projektu, který nám byl předložen, abychom jej mohli nastudovat a podat připomínky ohledně posouzení EIA je zřejmé, že rekreační areál je časově dosti vzdálen realizaci. Město Lázně Bohdaneč mělo ve velmi krásném přírodním prostředí rekreační areál nazývaný koupaliště, ale ten je nenávratně pryč. Zastírat potřebu těžby štěrkopísku za potřebu rekreačního areálu u frekventované silnice, v zastavěné oblasti rodinnou výstavbou, záborem úrodné zemědělské půdy není nejrozumnější. Rekreační areál již je budován v blízké lokalitě „okolí Stéblové“, kde k tomu jsou již nyní ideální podmínky. Propojení tohoto areálu účelovou cyklistickou stezkou by bylo přínosem k rekreaci nejen občanů z Lázní Bohdaneč a blízkého okolí, ale i klientů Léčebných lázní. Tato stezka by účelově propojila golfové hřiště a možnost koupání již ve stávajících písnících, kde je budováno rekreační zázemí a služby s tím související. Jízdou na kole, kolečkových bruslích nebo jen pěšky by docházelo k účelnému aktivnímu pohybu, který by byl kompenzován klidným odpočinkem u vody obklopené přírodou, bez hluku aut, prachu a nevábné vůně výfukových plynů. Závěrem konstatuji názor svých spoluobčanů, se kterými se plně ztotožňuji, že místo a způsob realizace „rekreačního areálu pro město Lázně Bohdaneč“ je nevhodné z mnoha hledisek a nesouhlasíme s tím, aby byl v dané lokalitě realizován. Co je to za rekreační středisko, když po 5 letech „něco vybudujete“, ale ještě dalších 15 let se tam bude těžit (možná)?

Hana Jirsová (NE) členka zastupitelstva obce Živanice Ta otázka je záludná, ale to byl asi cíl. Vzhledem k tomu, že bydlím celý svůj život v Živanicích, tedy 3 km od Lázní Bohdaneč, tak Vám napíši svůj názor. Aby vznikla vodní plocha, musí se nejdříve těžit písek, což je záměrem firmy DITON. Jednoznačně jsem proti. Nemyslím si, že by bylo vhodné těžit písek v této oblasti. Písníků máme v okolí dost. Z toho plyne i můj negativní názor na budování rekreačního střediska. Bylo by zbytečné. Podívejme se na dříve krásný areál koupaliště, a jak dopadl. Není město Lázně Bohdaneč vlastníkem? Pokud ne, tak je to jasné, pokud ano, tak proč s ním nic za celé roky nedělalo? Přijde mi absurdní vymýšlet další rekreační areál.

[7] Investor a místní správa – mohou vydělat obě strany Problémem rozsáhlých investičních záměrů je nalézt rovnováhu mezi zájmy podnikatelskými a zájmy veřejnými, jako je např. udržitelný život v obcích (ochrana hodnot území, sociální a bezpečnostní aspekty, rozvoj veřejné infrastruktury atd.). Na jedné straně tedy stojí investor, na druhé straně veřejná správa. Každý s vlastními představami, jak těchto představ dosáhnout. V procesu územního plánování dochází k hledání souladu mezi názory obou partnerů, kteří z logiky věci sledují odlišné cíle. Je-li kompromis nalezen, vydělají zpravidla obě strany. A přesně to by měl být klíč k úspěšné realizaci záměru rekreace. Základní obrysy spolupráce vyjadřuje „memorandum o spolupráci“, které investoři sjednali a v němž se zavazují (mimo jiné) společně hradit náklady spojené s přípravou záměru. Díky spolupráci investora s městem na zpracování urbanistické koncepce, která se stala podkladem dohod zajišťujících realizaci záměrů ve stanovené podobě, je možné vstoupit do fáze změny územního plánu. Teprve zde budou záměry podrobeny ostrému testu projednání se všemi dotčenými orgány i s veřejností. Projdou-li tímto testem úspěšně, je už jen na zastupitelstvu, aby těžbu a rekreaci definitivně schválilo nebo zamítlo. Bez absolvování tohoto kroku se managament města dobrovolně připravuje o informace, na jejichž základě může kvalifikovaně rozhodovat. Existuje ještě jedna zásadní okolnost, podle které lze odhadovat pravděpodobnost, že rekreace tzv. nepřijde zkrátka. A tou je dotační politika EU. Konkrétně možnost spolufinancovat projekty z oblasti cestovního ruchu z unijních zdrojů. Ačkoliv nejsou podmínky programů zatím známé, z Evropských, národních i krajských priorit vyplývá, že podpora aktivit spojených s rekreací v plánovacím období 2014 – 2020 chybět nebude. Zda bude finanční podpora nasměrována i do Lázní Bohdanče závisí – kromě mnoha dalších okolností – i na postoji, který k záměru zaujme místní samospráva. Bez politické podpory není takovéto investiční projekty možné ani plánovat, tím méně realizovat.

Shrnutí tématu • Problémem záměrů může být vyváženost mezi podnikatelskými a veřejnými zájmy. • Na kompromisu zpravidla vydělají obě strany. • Změna UP je ostrým testem v podobě projednání záměrů s dotčenými orgány a s veřejností. • Bez absolvování tohoto kroku se managament města připravuje o informace. • Na zastupitelstvu je, aby těžbu a rekreaci definitivně schválilo nebo zamítlo se změnou UP. • Existuje možnost spolufinancovat projekty z oblasti cestovního ruchu z unijních zdrojů. • Bez politické podpory není možné velké projekty ani plánovat, tím méně realizovat.



10 |

B oh d anečsk ý

z pravo d a j



[8] Každý doma nemá bazén Většina občanů města Lázně Bohdaneč už ví o záměru těžby štěrkopísku v lokalitě Čertoříšský a jeho následném rekreačním využití. Dá se vytušit, že problematika této lokality se stala součástí volebního boje, alespoň listopadové jednání zastupitelstva tomu nasvědčovalo. Bez ohledu na tyto skutečnosti si dovolím vyjádřit se k tomuto záměru. Osobně si myslím a souhlasím se schválením Zadání změny územního plánu. Ostatně proces posuzování není zdaleka u konce a ke konečnému „ANO“ je ještě dlouhá cesta, proto projekt nebudu předem odsuzovat. Vodní plochu ke koupání či koupaliště prostě nemáme a chybí! Původní rekreační areál koupaliště v sousedství sádek je nenávratně minulostí. Zda byly důvodem jen vlastnické vztahy, či něco víc, už stěží někdo zjistí. Ostatně z podobného soudku jsou i areál sokolovny a fotbalové hřiště, které doposud také nejsou plně ve vlastnictví města. A to jsou rozlohou v porovnání s areálem bývalého koupaliště mnohem menší. Proto těžko soudit minulost koupaliště. Vraťme se ale k záměru vodní plochy bez vzniku „jako kempů“ typu Hrádek a Mělice. Jak jsem již předeslal, je nutné záměr vzniku písníku odpovědně posoudit a připravit, včetně případných sankcí pro případ porušení schváleného projektu. Ne všichni občané mají to štěstí být movití, nebo nemají pozemek pro stavbu vlastního bazénu. Proto jim nezbývá vyhledávat vodní plochy ke koupání. Současné vodní plochy (Hrádek a Mělice) jsou v letních měsících značně přeplněné. Kdo je navštěvuje, ví své. Nesouhlasím úplně ani s tvrzením, že v době těžby nebude moci být areál navštěvován. Už jsem na světě nějaký ten pátek a moc dobře vím, jak se jezdilo koupat na Hrádek i v době těžby. To ještě existoval i malý písník Boudy, než došlo k jeho propojení. Obdobně tomu bylo s koupáním v Mělicích, kde již tehdy existovalo vodní lyžování. Co se názoru občanů na vznik vodní plochy týče, jsou prostě tři skupiny. Jedni souhlasí, druzí ne a třetím je to jedno, tak to je a jsem si toho vědom. Na minulém zastupitelstvu byl zmiňován také úbytek půdního fondu. To je pravda, trend v podobě úbytku půdy v naší zemi je zarážející a problematiku nechci nijak bagatelizovat. Nicméně je mi bližší vznik přírodního biotopu v podobě vodní plochy, než rozsáhlá zástavba rodinnými domy, nebo ještě hůře logistickými areály. Ostatně stačí se rozhlédnout po blízkém okolí Lázní Bohdanče, Černé u Bohdanče, Starého Hradiště. Nelze opomenout pracovní příležitosti. V oblasti zaměstnanosti u firmy Diton s.r.o., je situace taková, že někteří naši spoluobčané již v této firmě pracují, bez ohledu na těžbu písku v lokalitě Čertoříšský. Firma Diton s.r.o., (nástupce původního podniku Prefa), však písek pro svou činnost potřebuje a proto bude případně hledat dál. Mohlo by se stát, že dojde k těžbě zásob písku někde jinde, například za obcí Živanice, a průjezdu 38 aut přes město denně se stejně nezbavíme. Ano automobilová doprava je v našem městě problém. Měli bychom však hledat cesty ke snížení tranzitní dopravy, která nás denně zatěžuje. Jak je možné, že tranzitní kamionová doprava brázdí komunikace I. třídy vedoucí souběžně z dálnicí? Z důvodu nulového poplatku při jízdě po silnici I. třídy… To by měl být úkol zástupců místních samospráv v našem regionu. Společně usilovat o vytěsnění tranzitní dopravy na dálnice. Zůstane pak dost prostoru pro dopravu regionální, která je potřebná či nutná pro činnost místních firem. Robert Turina, zastupitel za Nestraníky

[9] Polemika K tématu těžby a rekreace jsme obdrželi dva zajímavé (kritické) příspěvky. A protože je záměrem tohoto speciálního vydání Zpravodaje nejenom poskytnout objektivní informace, ale především podnítit veřejnou diskusi, zařadili jsme do obsahu i polemiku – tedy střet argumentů pro a proti záměru. Za autorský kolektiv se polemiky ujala paní starostka…

Reakce zastupitele na plánovanou těžbu štěrkopísku (J. Štěpanovský, zastupitel za ODS / K. Jeníčková, starostka) J. Š.: Jistě si všichni vzpomeneme na volební programy politických stran a různých uskupení před minulými komunálními volbami. Ve většině případů bylo hlavním slibem omezení nákladní dopravy. Bohužel v tomto směru něco vylepšit je do té doby, dokud nebude vystavěn obchvat města, zřejmě utopie. Domnívám se, že pokud máme možnost rozhodnout o tom, aby se doprava nezvyšovala, je třeba ji využít. Proto argument, že 38 nákladních automobilů denně navíc včetně sobot po dobu dvaceti let nás při současném zatížení už nepoškodí, a tudíž tento problém je marginální, je pro mě nepochopitelný. Osobně si myslím, že by bylo rozumné o těžbě uvažovat až po vybudování obchvatu. K. J.: Omezení tranzitní dopravy je nepochybně jednou z priorit, na které panuje shoda tzv. napříč politickým spektrem. Je jednou z nejvýznamnějších slabých stránek Lázní Bohdanče. Veřejnost dopravní zátěž oprávněně vnímá jako nejpalčivější problém. I proto současné vedení města hledá cesty ke zlepšení stavu. Je však třeba rozlišovat mezi dopravou tranzitní (výhradně s negativními efekty) a dopravou „místní“, která souvisí s hospodářským rozvojem města – bydlením, zaměstnaností, službami atd. Vydat územní plán, který počítá s rozvojem soukromých aktivit generujících pochopitelně i dopravu, ale přinášejících městu i ekonomický užitek, a pak těmto aktivitám „srdnatě“ bránit s odůvodněním, aby se „ani o milimetr“ nezvýšila frekvence dopravy, je politika nemající racionální základ. J. Š.: Rekreační areál. Argument, že by tento areál měl nahradit rekreační oblast koupaliště na sádkách, je pro mě spíše úsměvný. Město mělo možnost areál v minulosti získat, ale bohužel tuto šanci nevyužilo. Současný stav je takový, že areál nefunguje již dobrých 20 let a překvapuje mě, že až nyní je najednou třeba ho nutně nahradit jiným areálem. Problém spatřuji především v megalomanské představě, jak by měl sportovní areál vypadat, a hlavně jsem zatím nikde neslyšel a ani se nedočetl, kdo a s jakými zárukami tento sportovní areál postaví a bude ho provozovat. Mám velké obavy, že žádný rekreační areál nikdy postaven nebude a prostředí okolo budoucího písníku bude vypadat jako v oblasti Hrádku a Mělic. Předložená územní studie uvádí, že již po pěti letech těžby vznikne první možnost rekreace. Dle mého názoru tento závěr není pravdivý, neboť právní předpisy, upravující těžbu nerostů, zakazují rekreaci v dobývacím prostoru po dobu těžby štěrkopísku. A i v případě sjednání nějaké výjimky si nejsem jistý, že rekreace za zvuku bagrů a nákladních automobilů bude pro turisty a lázeňské hosty po dobu dalších patnácti let lukrativní a zajímavá.

S P E C I Á L

–

Ú N O R

2 0 1 4

| 11

K. J.: O odkoupení koupaliště jsem před 20 lety osobně a intenzivně jednala s tehdejším majitelem – Automotoklubem Svazarm. Vlastník se však rozhodl prodat majetek jinému zájemci. Ale co z toho vyplývá pro dnešek? Nic. Jen realita. Větší část areálu se nachází na katastru Neratova, menší část (prakticky jen vodní nádrž) na katastru Lázní Bohdanče. Plochy v Neratově územní plán vyhradil „specifické rodinné rekreaci“. Jinými slovy individuální výstavbě rodinných domů, které se budou (v lepším případě) nesměle tvářit jako chaty. Areál bývalého „auto-campu“ je ve vlastnictví státu a obce Neratov. Poloha komplexu na katastrech dvou obcí a podnikatelské záměry, související s probíhající změnou UP Neratova, kdy se z veřejné rekreace stává rekreace soukromá, možnost investovat do koupaliště reálně vylučují. Na rozdíl od záměru, který se rodí v souvislosti s těžbou štěrkopísku. Více než úsměvy a vzpomínky na minulost by pomohl smysluplný návrh, jak se ztrátou koupaliště naložit… Záruka, že kolem vodní plochy nikdy nevznikne divoká rekreace, jak ji známe z okolních písníků, existuje. A to v podobě právních nástrojů, kterými může veřejná správa využití území usměrňovat. Zda a jakým způsobem tyto nástroje využije, je pouze na ní. Územní studie načrtla koncepci, která se jeví jako vyvážená a životaschopná. Proces pořízení změny UP by ji měl prověřit z hlediska ochrany veřejných zájmů a samospráva by ji pak měla definitivně přijmout nebo odmítnout. Dopředu záměr rekreace „popravit“, aniž by byl náležitě posouzen, je možná efektní, ale jistě ne odpovědná politika. Územní studie navrhla řešení, které dokládá, že při dodržení stanovených podmínek ke vzájemným konfliktům mezi těžbou a rekreací docházet nebude, což potvrdily i příslušné orgány veřejné správy26. Zpochybňování těchto závěrů nikam nevede. J. Š.: Musím zdůraznit, že jsem se zatím od prvního projednávání změny územního plánu nesetkal s jediným občanem města (mimo několika zastupitelů), který by s těžbou štěrkopísku souhlasil. Stejně tak jsem zaznamenal negativní reakce obyvatel okolních obcí, kterých se těžba bude taktéž citelně dotýkat. Budu však rád, když na veřejném projednání, avizovaném paní starostkou, občané, kteří s těžbou souhlasí, svůj názor vyjádří. K. J.: Záměr těžby štěrkopísku s rekreačním využitím lokality Čertoříšský je součástí platného územního plánu a veřejnost se k němu vyjádřila27. Stejnou možnost bude mít i při pořízení související změny územního plánu. „Hlas lidu“, na který se autor odvolává, je jistě (z politického hlediska) důležitý. Ale důležitější je, aby byl tento názor vyjádřen způsobem, který je pro rozhodování o změnách v území skutečným podkladem a je ke všem stranám férový. Nejlépe, aby veřejnost využila svého práva podávat námitky a připomínky v řízení o územním plánu. Ty totiž musí být zákonem stanoveným způsobem zohledněny a vypořádány. „Anketa“, navíc s předem známým výsledkem, je užitečná spíše pro televizi. J. Š.: Jako soukromě hospodařící zemědělec mám pozitivní vztah k zemědělské půdě. Proto se nemohu ztotožnit s představou, že bych se podílel svým hlasem na dalším nezvratném úbytku zemědělské půdy. Za posledních 20 let došlo totiž v České republice k vynětí téměř třetiny zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Je sice pozitivní, že si naše děti budou mít kde hrát, ale já bych byl rád, aby také měly kde hospodařit a měly možnost zabezpečit soběstačnost státu, pokud to bude nutné. K. J.: Enormní úbytek zemědělské půdy je závažným problémem ČR. Našemu městu se trend suburbanizace28 zatím vyhýbá. Jedním z důvodů je, že současné zastupitelstvo odmítlo převzít koncept územního plánu (připravený v minulém volebním období pod vedením ODS), který počítal s dramatickým a hlavně neodůvodněným úbytkem zemědělské půdy ve prospěch stavebních pozemků. Nový územní plán (se započtením 35 ha vodní plochy) je stále výrazně pod původně uvažovaným záborem zemědělské půdy v rozsahu 153 ha! V této souvislosti je třeba připomenout jeden z cílů Strategie rozvoje města: nesnížit koeficient ekologické stability29, např. využíváním příměstské krajiny k výstavbě. Problematika je řešena v cílech a úkolech územního plánování na úrovni státu, krajů i obcí30. Smyslem je nikoliv chránit půdní fond za každou cenu, ale vyvažovat sociální, hospodářské a ekologické aspekty rozvoje obcí. Nedá se tedy paušálně říci, že každá změna využití území (např. ze zemědělství na průmysl, bydlení či rekreaci) je špatná kvůli úbytku zemědělské půdy. Vždy záleží na posouzení přínosů a nákladů konkrétního záměru, na vyhodnocení jeho vlivu na jednotlivé složky životního prostředí a na strategii té které obce. Je logické, že soukromě hospodařícímu rolníkovi úbytek zemědělské půdy vyhovovat nebude, zatímco jinému (např. stavebníkovi) vyhovovat bude. Limity záborů stanovují orgány státní správy31. V případě záborů ZPF se v územním plánu (včetně zamýšlené těžby a rekreace) tyto orgány vyslovily kladně. Zřejmě proto, že nový územní plán nalezl rovnováhu mezi (negativní) ztrátou zemědělské půdy a jinými (pozitivními) efekty ekologickými, ekonomickými či sociálními. J. Š.: Toto jsou nejdůležitější okolnosti, které mě vedou k mému rozhodnutí. Popsal jsem je pouze obecně, jelikož se domnívám, že se povede další diskuse o tomto tématu a bude tak prostor moje stanovisko dále detailněji konkretizovat. K. J.: Ano, diskuse ve věcné rovině je nezbytná. A nelze si než přát, než aby se opírala o fakta.

především Obvodní báňský úřad v Trutnově, pracoviště Hradec Králové – konzultace projektanta územní stude 15. 5. 2013

26

Proti záměru paní Jitka Papáková podala námitku, kterou v souladu s doporučením pořizovatele UP zastupitelstvo zamítlo (námitka spočívala v požadavku na změnu využití území z těžby štěrkopísku s následným rekreačním využitím na bydlení v rodinných domech).

27

rozšiřování zastavěného území v okolí obce s tendencí srůstání obcí

28

poměr mezi ekologicky stabilními (vodní plochy, lesy, travní porosty atd.) a nestabilními plochami (orná půda, zpevněné plochy atd.) v území

29

§ 18 a § 19 stavebního zákona

30

Krajský úřad pro Pardubický kraj, odbor životního prostředí a zemědělství

31



12 |

B oh d anečsk ý

z pravo d a j



Až budou Lázně Bohdaneč turistickým centrem (M. Karafiát, občan / K. Jeníčková, starostka) M. K.: Ve Strategickém plánu rozvoje našeho města na období 2011 – 2027 se hned v několika kapitolách dočítám, že musíme napnout síly a přilákat k nám turisty. Přitom dlouhodobě se Pardubicko ve statistikách návštěvnosti umísťuje na spodních příčkách. Pravděpodobně i v Pardubicích přemýšlejí, na co nalákat návštěvníky. A zjevně se jim to nedaří, ač mají větší možnosti. Napadá mě, jestli ta nízká návštěvnost není způsobena tím, že jsme průmyslovou oblastí, že jsme v ploché, hustě osídlené krajině, že v těsné blízkosti našeho města se nachází pro oko a plíce turisty nevábná chemická továrna. Je tedy vůbec reálné uvažovat o tom, jak z našeho malého městečka v dané pozici vytvořit turisticky zajímavou oblast? Nebo se jedná jen o zbytečně vynaložené a de facto promrhané prostředky na různé studie a projekty? Jsem osobně smířen s tím, že něco za něco. Na druhou stranu jsme totiž oblastí s velmi nízkou nezaměstnaností, nadprůměrnými výdělky a s krátkými dojezdovými vzdálenostmi do zaměstnání do velkého průmyslového města Pardubic. K. J.: Strategické otázky: má se město Lázně Bohdaneč profilovat jako lázeňské místo, atraktivní pro bydlení a turistiku, obklopené přírodou, s kvalitními službami pro rezidenty i návštěvníky? Nebo má být relativně klidnou „noclehárnou“ se základním vybavením, s pár firmami, které mají převážně výrobní charakter? Pardubický kraj je skutečně na chvostu v návštěvnosti turistů. Důvody pravděpodobně souvisí s vysokou mírou devastace krajiny a urbanizací (zejm. průmyslem a zemědělstvím), ale také s nekoordinovanou nabídkou četných atraktivit. Lázně Bohdaneč jsou, co do charakteru města i krajiny, spíše výjimkou a disponují nemalým rekreačním potenciálem. Ten se daří postupně využívat (cyklostezky, přírodní rezervace, golf atd.). Statistiky pro podporu tohoto tvrzení neexistují, ale lze se opřít o související ekonomické parametry, jako jsou ceny nemovitostí, socioekonomické a demografické trendy, ubytovací a stravovací kapacity apod., a srovnávat s jinými lokacemi v kraji. O „pravých“ důvodech pozitivních trendů můžeme polemizovat. Ale obecně platí, že lidé se usazují, podnikají a tráví volný čas tam, kde současně najdou pracovní příležitosti, kvalitní služby a volnočasové vyžití. Úsilí o vytvoření takovýchto podmínek proto není mrháním, ale povinností zastupitelů vůči obyvatelům a návštěvníkům města. Cest k vytčeným cílům je jistě mnoho a je třeba o nich vést dialog. Ale rezignovat, s odkazem na marnost tohoto úsilí, je snad to nejhorší.

M. K.: Byl jsem členem jedné z Pracovních komisí pro konkretizování závěrů výše zmiňovaného Strategického plánu rozvoje města. Jednání komise se uskutečnilo pouze jednou, na úvod. Někdo to pak konkrétně vymyslel beze mě, nebo bez nás, nebo ke konkretizaci nedošlo? Naposledy jsem si úvahy o turismu u nás vyslechl na zastupitelstvu při projednávání těžby písku v těsné blízkosti města. Za 10 až 20 let tam vzniknou restaurace, kemp, letní amfiteátr, sídliště karavanů, a to přece chceme, v souladu se strategií! K. J.: Aktuální strategie rozvoje města byla zformulována týmem několika desítek lidí z různých profesních oblastí a s různým vztahem k městu. Důsledně byl dodržen princip komunitního plánování. Strategie (schválená zastupitelstvem v roce 2011) se stala klíčovým podkladem pro urbanistickou koncepci nového územního plánu. Bohužel kvůli nedostatečným vlastním odborným kapacitám úřadu a nechuti zadat vedení procesu externě, stále ještě nedošlo (!) k rozpracování strategie na „akční plán“, zahrnující konkrétní projekty, aktivity a opatření. Vize, priority a cíle, zformulované strategií, však platí (podrobněji viz přehledné shrnutí na str. 15). Záměr těžby za účelem vzniku rekreačního areálu pochopitelně není ve strategii explicitně vyjádřen, protože patří na úroveň projektu, je však obsažen v územním plánu. Jeho základní obrysy dále upřesňuje územní studie. Ta prověřila, že je záměr pro město nejen únosný, ale může být i výrazně přínosný. M. K.: Od narození žiji v Bohdanči. Postavil jsem si tu domek, založil rodinu a chci tu žít dál. Proto jsem vypočítavý a ani tolik nemyslím na návštěvníky, turisty, ale myslím na sebe. Záleží mi na tom, co mohu pro svou spokojenost užívat ve městě a blízkém okolí, co mohou užívat mé děti a mí přátelé. Jsem sportovní rybář. Jezdíval jsem na krásné písníky u Mělic, nebo opačným směrem na písník Oplatil. Po ránu jsem vždy sám, na čisté písčité pláži občas chytil „kapříka“. Žádný velký úlovek, ale byl jsem vnitřně osvěžen krásou kolem. Odpoledne jsme se do stejných míst vraceli na kole s rodinou, koupali se, užívali si čisté vody, hezkého okolí a… Na tato kdysi oblíbená místa již roky nejezdím ani jako rybář ani jako rekreant. Proč? Ani se k vodě nedostanu pro zástupy karavanů, různých přístřešků, stánků a aut. Na ryby jezdím na kole na bývalý „smeťák“ u kravína – tam mám jistotu, že mi turista nepostaví za záda auto nebo provozovatel tábořiště mobilní WC nebo tam právě nebude diskotéka. K. J.: Kdyby v minulosti nebyly vytěženy písníky Mělice, Oplatil a další… Kdyby nebyly rybníky… Ano, vodní plocha vzniklá těžbou se může stát dalším „přízrakem“ krajiny. Zdrojem nehezkých úkazů, jak je známe z nedalekého okolí. Může ale být i významným krajinotvorným prvkem, atraktivním cílem rybářů, turistů, rekreantů včetně bohdaňáků. Vše záleží na tom, jak si místní správa poradí s realitou, že na území města se nachází ložisko suroviny. O ni vždycky bude zájem. A jednou – zcela jistě – bude vytěžena. Záleží jen, za jakých to bude okolností a zda spíše ve prospěch či neprospěch města… M. K.: Náměstí je hezké, v létě s příjemným posezením, dá se tam pořídit i zmrzlina. Hezké máme i autobusové nádraží, které nepoužívám. Sportovní a kulturní zázemí je tu nicotné nebo v plenkách. Ani ta Základní škola se nezmohla na tělocvičnu, natož já, řadový obyvatel města. Rád se projedu na kole, stezky jsou výborné. Ale turistovi není radno nabízet občerstvení, protože on mívá také žízeň. A pokud ji uhasí pivem, mohlo by ho to přijít draho. U návštěvníků, kteří nepřijdou pěšky, nemáme dobrou pověst! K. J.: Organismus každé obce je složitý a změny v jeho fungování dlouhodobé. Vzpomeňme si na podobu Lázní Bohdaneč před deseti, dvacet, třiceti lety. Anebo před sto a více lety. Kdyby Vilém z Pernštejna nevybudoval rybniční soustavu. Kdyby Jan Veselý nezaložil lázně. Kdybychom nesebrali odvahu změnit tvář města novým náměstím a úpravami dalších míst… Nic z toho nevzniklo samo od sebe. Bylo třeba pochopit, v čem spočívá příležitost, s odvahou a správně jí využít! M. K.: Co kdybychom napnuli síly nejdříve k uspokojení potřeb obyvatel města a drželi se pojmu Malé lázeňské město – viz str. 25 Strategického plánu?? V oblasti sportovního zázemí a kultury ve městě máme určitě co dohánět. Jen ty hotely a kempy mi sem nějak nezapadají. K. J.: „Malé lázeňské město“ je pojem symbolický a vyjadřuje odpor proti kvantitě na úkor kvality. Jde o základní kámen strategie – vizi, jejíž dosažení je předmětem permanentního střetu názorů. Kvalitní vybavenost pro sport a rekreaci s touto vizí v rozporu nejsou. Hledáme míru, provedení a rovnováhu. „Malé“ neznamená navždy stejné. A právě o změnách je tento dialog.

S P E C I Á L

–

Ú N O R

2 0 1 4

| 13

[10] Nejčastější argumenty „PROTI“ Diskuse na dané téma se vede již delší dobu a nutno říci, že argumenty „proti“ se spíše opakují. Proto jsme vybrali ty nejčastější, na které reagujeme… Není jistota, že sportovně rekreační areál v návaznosti na těžbu vznikne. Není, ale riziko vzniku „rumunských vesnic“ (jak je známe např. z okolí Hrádku), lze snížit tím, že samospráva bude celý záměr aktivně podporovat a současně regulovat. V opačném případě se dříve či později podnikatelské aktivity prosadí „samy“, v Bohdanči, nebo v sousedních Živanicích, kde se rovněž nachází ložisko štěrkopísku. Vodní plocha a její bezprostřední okolí by měly mít scelené vlastnictví. Lidé z okolních obcí a z Pardubic se přijedou vykoupat, ale do města, aby zde utratili peníze, už nedorazí. Budou pravděpodobně různé „kategorie“ návštěvníků areálu. Jistě i ti, kteří se přijedou vykoupat a zase odjedou, aniž by se zastavili ve městě. Ale protože rekreační areál zapadne do fungujícího komplexu nabídky pro cestovní ruch (lázně, cyklostezky, golf atd.), dá se předpokládat, že koupání s občerstvením se stane součástí pestřejších aktivit a déletrvající návštěvy města a jeho okolí. Nikdo nedonutí „těžaře“, aby rekultivovali a budovali veřejnou infrastrukturu v souladu se stanovenými podmínkami. Pokud veřejná správa rezignuje na své role a pravomoci jí dané zákony, bude to tak. V opačném případě existují nástroje k prosazení veřejných zájmů (např. podmínka, kdy musí být nejprve dokončena předchozí etapa změn v území včetně rekultivace, než může být zahájena etapa další atd.). Budou chybět parkovací místa a budou se vytvářet dopravní závady na přilehlých silnicích. Územní studie s dostatkem parkovacích míst počítá a areál bude mít omezenou kapacitu. Stavební úřad by měl rozhodovat v souladu s územní studií. To znamená, že by měla být podmínkou umístění jakékoliv stavby náležitá dopravní infrastruktura. Systémově je tedy možné problematiku parkování řešit. V případě porušování dopravních předpisů musí zasáhnout (městská) policie. Rekreační areál se neuživí, zkrachuje, protože je v okolí velká konkurence písníků. I to se může stát. Areál je však koncipován jako protiklad „divokých“ obřích písníků v okolí, neboť na relativně malé ploše nabídne atraktivní přírodní prostředí, kvalitní, dopravně dostupné a komplexní služby. Dopravní dostupnost se výrazně zlepší po vybudování obchvatu. Město je dopravně přetížené a my ještě dopravní zátěž zvýšíme přepravou písku. Přírůstek dopravy bude minimální a prakticky ve frekvenci ostatní dopravy nezaznamenatelný. Na rozdíl od jiné projíždějící nákladní přepravy, která se počítá v tisících aut denně a se kterou nesouvisí žádný pozitivní efekt. Navíc nárůst dopravy o 1%, bude vědomý, účelový a řízený. Přeprava štěrkopísku znamená pro město příležitost vybudovat rekreační vodní plochu. Přírůstek dopravy v důsledku těžby štěrkopísku životní prostředí města nezlepší, ale ani nezhorší, rozhodně ne nad rámec hygienických limitů. Výraznější zhoršení lze přičítat spíše „nadmístním“ jevům, jako je celkový nárůst motorizace, zdražení mýtného na D11 nebo nezpoplatnění provozu na silnicích první třídy (I/36) atd. Skutečným problém dopravy v Lázních Bohdanči je absence obchvatu a opatření vedoucích k redukci tranzitní dopravy přes město, nikoliv záměr těžby a rekreace. Frekvence a celkový objem přepravy nebudou dodrženy. V rámci hodiny či dne se frekvence přepravy může (např. v důsledku technologických či klimatických výkyvů) odlišovat řádově o jednotky jízd. Celkový objem přepravy materiálu se nezmění z důvodu omezené kapacity ložiska, které bude těženo po stanovenou dobu a po přesně stanovených etapách. Režim přepravy bude rovněž součástí podmínek povolení těžby. Budou-li z jakýchkoliv důvodů tyto podmínky porušovány, lze snadno sjednat nápravu.

[11] Shrnutí – závěry • TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU MÁ SVÁ RIZIKA. JE VŠAK TAKÉ OBROVSKOU PŘÍLEŽITOSTÍ A Z DLOUHODOBÉHO HLEDISKA PŘINÁŠÍ VÍCE POZITIVNÍHO. • PŘÍRŮSTEK DOPRAVY SOUVISEJÍCÍ S TĚŽBOU JE ZCELA ZANEDBATELNÝ. NA ROZDÍL OD TRANZITNÍ DOPRAVY, KTERÁ MĚSTU NIC POZITIVNÍHO NEPŘINÁŠÍ. • TĚŽBA NENÍ CÍLEM, ALE PROSTŘEDKEM K DOSAŽENÍ CÍLE. TÍM JE VYBUDOVÁNÍ PŘÍRODNÍHO SPORTOVNĚ REKREAČNÍHO AREÁLU (NÁHRADY ZA ZTRACENÉ KOUPALIŠTĚ NA SÁDKÁCH). • V OKOLÍ MĚSTA JSOU DALŠÍ LOŽISKA ŠTĚRKOPÍSKU. BUDE-LI SE TĚŽIT TAM, ZŮSTANOU MĚSTU JEN NEGATIVA. • JE JISTOTA, ŽE TĚZBA SKONČÍ, ALE REKREAČNÍ AREÁL VE MĚSTĚ ZŮSTANE. • SCHVÁLENÍ ZADÁNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NENÍ SOUHLASEM S TĚŽBOU, ALE JE TO ZAHÁJENÍ DALŠÍHO PROVĚŘOVÁNÍ ZÁMĚRU. KONEČNÝ SOUHLAS VYJADŘUJE ZASTUPITELSTVO AŽ SCHVÁLENÍM ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU.



14 |

B oh d anečsk ý

z pravo d a j



S P E C I Á L

–

Ú N O R

2 0 1 4

| 15

H

prosperující lázně

G

rezidenční, rekreační a lázeňský charakter města

příznivé životní prostředí

stabilní socioekonomická a demografická struktura a soudržnost obyvatel založená na vysoké úrovni prostředí pro život

bohatá zájmová činnost, kulturní, sportovní a společenské dění

E

D

B

Priorita

H. 23

H. 22

G. 19

E. 13

V

zvýšit poměr mezi samoplátci a klienty zdravotních pojišťoven ve prospěch samoplátců

zintenzivnit cestovní ruch, zvýšit počet atraktivit a produktů cestovního ruchu V

V

V

zvýšit intenzitu aktivit majících pozitivní vliv na přírodní prostředí a krajinu

zlepšit stav turistické infrastruktury

V

D. 10

D. 11

V

snížit rozsah ploch či aktivit v příměstské krajině, které narušují její celistvost, typický obraz a podmínky pro její rekreační využití zvýšit kapacitu a využití rekreačních oblastí, vybavení a prostupnost příměstské krajiny se zaměřením na lázeňství a tradiční formy rekreace (turistika, vodní sporty atd.)

K

zvýšit úroveň a rozšířit občanskou vybavenost pro volnočasové aktivity

Status*)

B. 3

Cíl

• s třet rekreace s těžbou • b ezpečnostní rizika

• vytvoření nabídky typologicky odlišných vodních ploch v regionu

• skloubení přírodních a technických prvků a vytvoření zajímavého krajinného prvku

• částečné „zatížení“ budováním veřejné infrastruktury investora těžby

• definování areálu jako výchozí základny pro nenáročnou rekreaci v okolí

• plně nevyužitý potenciál města pro cestovní ruch – synergie produktů a aktivit propojením rekreace s dalšími fungujícími nebo zamýšlenými volnočasovými aktivitami (cykloturistika, golf, wellness, vodní plavba, hypocentrum, rybolov atd.)

• celkový hospodářský pokles, který může rekreaci vrátit k méně nákladným formám

• realizace obchvatu města

• náhrada zaniklého areálu koupaliště „Na Sádkách“ a vytvoření nového společenského centra města „pod širým nebem“

• využití těžby, jakožto průmyslové činnosti, pro rozvoj města

• bezpečné město

• lázeňské místo

• s třet s obchvatem jako zdrojem zátěže životního prostředí

• relativně zachovalé přírodní prostředí

• p řeplněnost areálu v důsledku jeho omezené kapacity

• e xistenční závislost rekreace na těžbě

• v ysoké investice do nové veřejné infrastruktury

• r ozsah zavedených vodních ploch v okolí, včetně koupališť

• n evytěžená ložiska štěrkopísku v okolí města

• h ospodářská politika státu omezující finanční podporu lázeňství

• k onkurence tradičních rekreačních a lázeňských míst

• n edostatek soukromých i veřejných finančních zdrojů

• a dministrativní a legislativní překážky

• t ěžba štěrkopísku je bez náležitých opatření negativním zásahem do životního prostředí a potenciálním zdrojem dopravních a bezpečnostních závad

• n edostatek veřejných prostředků na pořízení a správu majetku (veřejné infrastruktury a občanského vybavení)

Slabé stránky a hrozby

• příspěvek ke zvýšení koeficientu ekologické stability území (změna orné půdy na vodní plochu)

• transformace lázeňství na wellness

• dobré jméno a tradice bohdanečských lázní

• kontakt s městem Lázně Bohdaneč s veškerou vybaveností a infrastrukturou (docházková vzdálenost do centra cca 1 km), tak s Pardubicemi (MHD, cyklostezka)

• výborná dopravní dostupnost (nadřazená silniční síť, komunikace první a druhé třídy, síť cyklostezek a cyklotras, značené turistické trasy)

• návaznost na stávající funkční turistickou infrastrukturu

• existence ložiska štěrkopísku

• územní plán nepřipouští trend suburbanizace a chrání přírodní hodnoty v souladu s politikou a zásadami územního rozvoje

• dotační politika na úrovni kraje, státu a EU

• příležitost pro sportovní, kulturní a společenské dění ve městě

Silné stránky a příležitosti

SWOT ANALÝZA**)

*) cíle označené „K“ byly nadpoloviční většinou hodnotících členů expertní skupiny pro strategii rozvoje města hodnoceny jako klíčové, cíle označení „V“ jako významné, **) SWOT analýza strategie rozvoje města a shrnutí podnětů z diskusí členů expertní skupiny pro strategii rozvoje města

hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř)

příznivé životní prostředí (environmentální pilíř)

soudržnost společenství obyvatel (sociální pilíř)

Pilíř udržitelného rozvoje

STRATEGIE

[12] Rekreace v kontextu strategie rozvoje města a územního plánu

cyklostezky

cyklostezky (záměr)

malá vodní plavba na Opatovickém kanálu (záměr)

sportovní hala pži ZŠ (záměr)

lázně a lázeňský park

golf

komplexní vybavenost pro rekreaci, sport a cestovní ruch přírodní sportovně-relaxační areál (záměr) fotbalový stadion

obchvat města/přeložka komunikace 1/36 (záměr) hypocentrum (záměr) střed města

Vybavenost pro rekreaci – grafické vyjádření urbanistické koncepce

Zpravodaj vydává jako občasník Městsko-lázeňské informační centrum Lázně Bohdaneč, o.p.s. Adresa redakce: Pernštýnská 117, Lázně Bohdaneč 533 41. Kolektiv autorů speciálu: Ing. arch. Karel Beránek (projektant územní studie, Atelier T-Plan, s.r.o.), Ing. Květoslava Jeníčková (starostka, Město Lázně Bohdaneč), RNDr. Milan Macháček (ekolog, posuzovatel vlivu záměru na životní prostředí, EKOEX JIHLAVA), Ing. Alfréd Mede (vedoucí odboru rozvoje města, Městský úřad Lázně Bohdaneč). Registrace: MK ČR E 14345. Toto číslo bylo dáno do tisku 24. 2. 2014.



16 |

B oh d anečsk ý

z pravo d a j