Zam ení stávajícího stavu a vyhotovení geodetických podklad pro projekt rekonstrukce tvrze v Rakovicích
St edoškolská odborná innost 2007/2008 Obor: 11. Stavebnictví, architektura a design interiér
Mat j Ku era, 4. E
[email protected] St ední pr myslová škola stavební v Plzni Chodské nám stí 2, 301 00 Plze www.spsstav.cz/
Plze , 2008
estné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci ur enou pro sout ž St edoškolská odborná innost, vypracoval samostatn za pomoci zvolených konzultant a všechny použité zdroje jsem uvedl v kapitole Prameny a literatura.
V Plzni dne 1. dubna 2008 .................................…
Konzultanti: Ing. Martina Vichrová Katedra matematiky FAV Z U Ing. Jitka Maulová SPŠ stavební v Plzni
2
Abstrakt Cílem této práce je zam ení stávajícího stavu a vyhotovení geodetických podklad pro projekt rekonstrukce tvrze v Rakovicích. V první kapitole je uvedena stru ná historie obce Rakovice. Dále pak historie samotné tvrze v Rakovicích a zobrazení obce v etn blízkého okolí na historických mapách od 18. a 19. století. V druhé ásti následuje seznámení se sou asným stavem tvrze a majetkovým vypo ádáním. Ve t etí, nejd ležit jší ásti, je popsána metodika a pr b h m ení. Dále je uveden postup výpo etního a grafického zpracování. Následuje p edstavení projektu rekonstrukce areálu a p edevším využití vyhotoveného geodetického podkladu pro projekt rekonstrukce. Sou ástí práce jsou geodetické podklady pro zpracování projektu rekonstrukce, tj. polohopisný a výškopisný plán, seznam sou adnic a výpo etní protokol. Dále je p iložena ukázka architektonické studie projek ní kancelá e O d m dál vytvo ená s využitím poskytnutých podklad , jež jsou výsledkem této práce.
3
Obsah OBSAH .................................................................................................................................................................. 4 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.................................................................................................................. 5 SEZNAM OBRÁZK .......................................................................................................................................... 6 1. HISTORIE RAKOVIC..................................................................................................................................... 7 1.1. RAKOVICE NA PO ÁTKU D JIN ..................................................................................................................... 7 1.2. MAJITELÉ RAKOVICKÉ TVRZE OD 15. DO 19. STOLETÍ .................................................................................. 7 1.3. ROD SCHWARZENBERG ............................................................................................................................ 10 1.4. ZOBRAZENÍ RAKOVIC NA HISTORICKÝCH MAPÁCH 18. A 19. STOLETÍ ........................................................ 12 2. SOU ASNÝ STAV AREÁLU TVRZE......................................................................................................... 18 3. GEODETICKÉ ZAM
ENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU AREÁLU TVRZE ............................................. 20
3.1. POSTUPY ZAM ENÍ OBJEKTU ..................................................................................................................... 20 3.1.1. Metoda GPS ....................................................................................................................................... 21 3.1.2. Podrobné m ení polohopisu a výškopisu .......................................................................................... 21 3.2. ZPRACOVÁNÍ GEODETICKÝCH PODKLAD .................................................................................................. 24 3.3. VYUŽITÍ GEODETICKÝCH PODKLAD .......................................................................................................... 26 4. PROJEKT REKONSTRUKCE AREÁLU TVRZE PODLE POŽADAVK OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ BERKAT ........................................................................................................................................ 26 5. ZÁV R............................................................................................................................................................. 28 PRAMENY A LITERATURA........................................................................................................................... 29 SEZNAM P ÍLOH............................................................................................................................................. 30
4
Seznam použitých zkratek Bpv – Výškový systém: Balt po vyrovnání DKM – Digitální katastrální mapa GPS – Globální polohové systémy S-JTSK – Systém Jednotné trigonometrické sít katastrální SW – Software (programové vybavení) VKM – Vým nný formát katastrální mapy WGS 84 – World Geodetic System (Sv tový geodetický systém) – sou adnicový systém z roku 1984 vhodný pro m ení GPS
5
Seznam obrázk Obr. 1 Zákres obce Rakovice. erven je ozna eno místo, kde se nacházelo p vodní keltské hradišt [7]. ............................................................................................................... 7 Obr. 2 imelický zámek-vstupní pr elí, foto: © Pavel Zany Komárek 10/9/2004 [8]............. 9 Obr. 3 Erb rodu Schwarzenberg [9]. ...................................................................................10 Obr. 4 Karel Schwarzenberg [10]. ........................................................................................12 Obr. 5 Rakovice a imelice na Müllerov map ech [12]. ..................................................13 Obr. 6 Rakovice a imelice na map 1. vojenského mapování [13]. ....................................13 Obr. 7 Trigonometrický bod Sv. Št pán ve Vídni z roku 1905 [23] a z 2005 [28]...................14 Obr. 8 Trigonometrická sí 1. ádu mapování stabilního katastru využitá p i druhém vojenském mapování [22].....................................................................................................15 Obr. 9 Rakovice a imelice na map druhého vojenského mapování [14]. ..........................15 Obr. 10 Trigonometrický bod Hermannskogel [16]................................................................16 Obr. 11 Rakovice a imelice na map 1:25 000 t etího vojenského mapování [18]..............16 Obr. 12 Rakovice a imelice na speciální map 1:75 000 t etího vojenského mapování [19]. .............................................................................................................................................17 Obr. 13 Obec Rakovice na Císa ském povinném otisku [25] ................................................18 Obr. 14 Rakovická tvrz na Císa ském povinném otisku [25] .................................................18 Obr. 15 Stav rakovické tvrze v listopadu 2007, foto: autor. ...................................................19 Obr. 16 Stav tvrze p ed zahájením rekonstrukce [27]. ..........................................................19 Obr. 17 Fotografie eledníku v objektu tvrze, listopad 2007, foto: autor................................19 Obr. 18 Kopie katastrální mapy s vyzna eným areálem tvrze v Rakovicích..........................20 Obr. 19 GPS aparatura Leica GPS System 500, foto: autor .................................................20 Obr. 20 Totální stanice Topcon GTS – 212 na hliníkovém stativu ........................................22 Obr. 21 Legenda výškopisného a polohopisného plánu........................................................23 Obr. 22 Fotografie ze zam ování areálu tvrze, foto: Ing. Martina Vichrová..........................23 Obr. 23 Ukázka geodetického SW Geus. .............................................................................24 Obr. 24 Ukázka výpo etního protokolu, porovnání odchylek. ...............................................24 Obr. 25 Ukázka seznamu sou adnic.....................................................................................25 Obr. 26 Severozápadní pohled na architektonickou studii rekonstrukce areálu tvrze............25 Obr. 27 Jihovýchodní pohled na architektonickou studii rekonstrukce areálu tvrze...............25 Obr. 28 Severozápadní pohled na rakovickou tvrz. ..............................................................26 Obr. 29 Prostorová studie druhého nadzemního podlaží tvrze. ............................................27
6
1. Historie Rakovic Obec Rakovice se nachází v Jiho eském kraji v okrese Písek. V obci žije 207 obyvatel, z toho je 111 obyvatel v produktivním v ku. Katastrální vým ra obce iní 1048 ha [2].
1.1. Rakovice na po átku d jin Historie obce sahá až do 5. století p ed naším letopo tem, kdy na tomto území pobývali Keltové, kte í na blízkém kopci vybudovali vyvýšené hradišt , které bylo opevn né kamennými valy, jejichž zbytky jsou patrné i dnes.
Obr. 1 Zákres obce Rakovice.
erven je ozna eno místo, kde se nacházelo p vodní keltské hradišt [7].
Název osady Rakovice, které nejsou v echách jediné, byl odvozen, podobn jako všechny názvy osad s koncovkou - ice, z osobního jména zakladatele osady. Jím byl v p ípad Rakovic z ejm vladyka Rak. Lidé, p íslušníci rodu Rakova, byli nazýváni Rakovici a jejich osada podle nich – Rakovice [1]. První zmínka o Rakovicích je z roku 1045. Tehdejší eský kníže, B etislav I., je spolu s dalšími vesnicemi daroval nejstaršímu eskému klášteru v B evnov u Prahy. Rakovice se staly sou ástí majetku pražského biskupství, které m lo své správní st edisko v P íbrami. Od tohoto období do p ibližn 13. století se nezachovaly žádné podrobn jší zprávy. ast jší a podrobn jší informace o Rakovicích jsou k dispozici až od poloviny 14. století. První zpráva z roku 1356 dokládá existenci fary a kostela. V této dob Rakovice vynikaly nad jiné okolní obce neobvykle vysokým po tem obyvatel. (Kostel i fara v Rakovicích bohužel zanikly v období husitských válek). V polovin 14. století pat ila celá vesnice arcibiskupskému panství v P íbrami.
1.2. Majitelé rakovické tvrze od 15. do 19. století V dob p edhusitské se za ínají objevovat první zmínky o majitelích zemansko-rytí ského statku v Rakovicích. Statek se skládal z tvrze a poplužního dvora, jehož držitelé nem li na statek d di ná práva a nebyli poddáni žádné vrchnosti.
7
Prvním historicky známým majitelem zemanského statku byl Zacha z Rakovic. Dalšími majiteli byli Racek a Václav z Rakovic. B hem revolu ního husitského období, tedy v letech 1405 – 1450, spravoval rakovické panství rod Jezovc z Rakovic. Roku 1454 se objevuje jméno nového majitele Jana z Rakovic a z imelic. Od té doby nejsou k dispozici žádné zprávy o vlastnících rakovického statku až do roku 1483. Rakovice, jakožto bývalou arcibiskupskou ves, postihl velmi podobný osud, jako všechny ostatní vesnice, které pat ily pod církevní správu. Husitské revolu ní hnutí sice nesplnilo sv j spole ensko-sociální program, byl však zcela napln n t etí husitský artikul o zbavení církve sv tského panování. P vodn duchovenské vesnice se staly majetkem královské komory a správou p ipadly ke královskému panství zvíkovskému, které bylo v té dob zástavn drženo Rožmberky a od roku 1473 pány ze Švamberka. B hem 15. a 16. století byly Rakovice v tší, než sousední imelice. Postavení Rakovic se n kolikrát m nilo: z majetku královské komory v zástavní držení. Od roku 1491 až do roku 1570 je o majitelích a osudech rakovického zemanského statku jen málo zpráv. Jedním z majitel byl Jan nejstarší Bej ek z Nespe ova. imelický statek koupil v roce 1532 Mikuláš Deym ze St íteže. Spolu s ním hospoda ili i jeho ty i synové Jan, Petr, Hendrych a Aleš. imeli tí Deymové byli nesporn velmi dob í hospodá i, protože v následujících letech dalšími koup mi a výhodnými s atky podstatn rozmnožili rodový majetek. V roce 1574 vykoupili brat i Deymové ves Rakovice od královské komory do d di ného vlastnictví. Všichni brat i Deymové, usazení v kraji, se hlásili k evangelickému náboženství a také se aktivn zapojili roku 1618 do povstání eských stav proti Habsburk m. V následné válce byly všechny deymovské statky t žce poškozeny. Potrestání rebel , které následovalo po vít zství císa ských vojsk na Bílé Ho e, postihlo všechny bratry Deymy. Koncem roku 1627 rakovická tvrz, dv r a v tší ást vsi vyho ely. V tomto zuboženém stavu zd dily Rakovice ty i dcery Petra Deyma, které je v roce 1653 prodaly Janu Vojt chu Vratislavovi z Mitrovic. Nový majitel vlastnil Rakovice pouhých 6 let. Hned po p evzetí rakovického statku se pustil do výstavby nového pivovaru1. Tém na sklonku své krátké vlády na Rakovicích dal pan Vratislav v roce 1657 sepsat zajímavý dokument, který nazval Stará pam . V listin je vypsán popis grunt a hranic rakovického statku. Hlavním obsahem je ada pokyn , rad a p íkaz , které se dají shrnout v jakési desatero, jímž vrchnost informuje, p ipomíná a žádá, jak mají její poddaní plnit své povinnosti, eho mají dbát a eho se vyvarovat v jejich morálním život i v jejich vztahu a pom ru k vrchnosti. (Desatero Vratislava z Mitrovic). Rakovický statek koupil v zá í 1658 Ladislav Hrob ický z Hrob ic s manželkou Barborou. Nový rakovický pán pocházel ze staro eského rytí ského rodu z Hrob ic na Litom icku. V roce 1662 p ikoupil k Rakovicím sousední m ste ko Mirotice. S Mirotickými však vedl spory, nebo jim necht l uznat staré výsady, nap . svobodné provozování emeslných živností, právo várek v pivova e a další. Zato však v Rakovicích v letech 1665 – 1669 za al s nákladnou p estavbou zpustlé a spálené deymovské tvrze, ze které cht l mít pohodlný zámek. Po roce 1670 se Ladislav Hrob ický za al angažovat ve ve ejném život . Stal se postupn radou dvorského a komorního soudu v Praze a v letech 1681 – 1685 druhým krajským hejtmanem Práche ského kraje. Rakovice se na as staly sídlem krajského ú adu a získaly tím na proslulosti. Rakovický rod Hrob ických vym el po me i a statek zd dily t i provdané dcery Ladislava Hrob ického. O d dictví se rozd lily a Rakovice p ipadly Johann Terezii, hrab nce de Millesimo, která je postoupila své dce i z prvního manželství. Pro vysoké zadlužení však musel být rakovický statek v roce 1714 prodán. Novým majitelem imelického a rakovického panství se stal Karel Bohumil, svobodný pán z Bissingenu. Díky tomu se Rakovice p idružily op t k imelicím a z staly p ipojené trvale až do zrušení poddanství roku 1848 a velkostatkem až do roku 1948. Karel Bohumil z Bissingenu podstatn rozší il imelické panství, obohatil je významnými stavbami,
1 Pivovarnictví bylo odedávna nejvýnosn jší složkou panského hospodá ství.
8
u inil z nich významné správní st edisko a zasloužil se o jejich povznesení. Sídlem bissingenovské vrchnosti se na as stal rakovický zámek. Rakovi tí poddaní se v rámci své robotní povinnosti vydatn podíleli na výstavb imelického zámku, který byl postaven v letech 1728 – 1730 vedle staré imelické tvrze. Zámek byl postaven italskými staviteli Antoniem Cavevallem a Antoniem Rappou. Po jeho dokon ení pak bydlela vrchnost v imelicích. V rakovickém zámku byl umíst n vrchnostenský ú ad a z ízeny byty pro panské ú edníky. imelický zámek byl se zámkem v Rakovicích spojen lipovou alejí.
Obr. 2 imelický zámek-vstupní pr
elí, foto: © Pavel Zany Komárek 10/9/2004 [8].
imelický pán Bissingen zastával od roku 1725 významnou funkci krajského hejtmana Práche ského kraje. Práv proto budoval honosné sídlo a záleželo mu tudíž i na jeho výzdob . Povolal do imelic mladého socha e Jana Hammera, který si nejprve z ídil socha skou hu v Rakovicích a od roku 1741 pak v imelicích. B hem svého dvacetiletého pobytu vytvo il pro imelickou vrchnost velké množství barokních plastik i sousoší. Je pravd podobné, že díky vlivu Karla Bohumila Bissingena došlo k odchýlení trasy dosavadní císa ské silnice od p vodního sm ru na Rakovice a Mirotice p ímo na imelice. Nový silni ní pr tah imelicemi odsunul význam Rakovic do pozadí. Majitel imelického panství zem el 4. ledna 1771 ve v ku pouhých 56 let. Nezanechal žádné mužské potomky. D di kou a jedinou majitelkou se stala jeho manželka Maria Apolonia, rozená hrab nka Vratislavová z Mitrovic. V roce 1782 zd dil imelické panství její bratr Prokop Vratislav z Mitrovic. V této dob vládli a rozhodovali na imelickém panství jen panští ú edníci. Zadlužené panství koupil od svého strýce v roce 1798 Josef Vratislav z Mitrovic. Nový majitel byl vynikající hospodá a obchodník. Období jeho vlády op t znamenalo dobu nebývalého rozkv tu a povznesení panství, ale i imelic samotných, které teprve v té dob p edstihly po tem obyvatel i dom sousední Rakovice. D di kou vratislavských panství po smrti hrab te Josefa Vratislava v roce 1830 se stala jeho manželka Gabriela, rozená Desfours. Správcem statk byl ustanoven manžel starší Vratislavovy dcery Josefiny, orlický kníže Karel II. ze Schwarzenbergu. Darovací listinou z 21. 2. 1850 darovala Josefina Schwarzenbergová panství imelice svému synu Karlu III. ze Schwarzenbergu. I za vlády Vratislav a Schwarzenberg z stával vrchnostenský a hospodá ský ú ad stále na rakovickém zámku. Po dokon ení rozsáhlé výstavby v imelicích, která probíhala v první tvrtin 19. století, nedošlo v následujících letech až do roku 1848 k žádným významn jším událostem a zm nám jak v Rakovicích, tak i na celém imelickém panství. Roku 1848 m ly Rakovice 498 obyvatel a 72 dom , ale byly již vysoko p edstiženy imelicemi (759 obyvatel a 100 dom ).
9
V následujících letech tedy pat ilo rakovické panství rodu Schwarzenberg . Rod Schwarzenberg pat il mezi nejbohatší rody Rakouska. V echách vlastnili Schwarzenbergové prakticky celé jižní echy. B hem staletí p vodn n mecký rod dokonale srostl s domácím prost edím. Jeho p íslušníci prosluli jako výborní hospodá i a modernizáto i zem d lství, lesnictví a pr myslu, dále jako vojev dci.
1.3. Rod Schwarzenberg První zmínka o tomto franckém rodu pochází z roku 1127. Prap edkové rodu se p vodn psali ze Seinsheimu i Sowensheimu a až na po átku 15. století získali panství a jméno Schwarzenberg. Krátce nato se Erkinger ze Schwarzenbergu (1362 – 1437) vypravil na k ížovou výpravu proti eským husit m. Za odm nu získal nakrátko od krále Zikmunda n které statky v echách a povýšení do stavu svobodných pán . V 15. století se rod rozd lil do t í v tví, z nichž dv v 16. a 17. století vym ely. T etí našla nakonec sv j domov v echách. Jejím zakladatelem byl Michal, zem el roku 1469. V roce 1429 byl rodu ud len íšský stav svobodných pán . V 17. století se rod rozd lil na další dv v tve – majoráty2 hlubocký a orlický. Hlubocký majorát se rozkládal kolem zámku v eském Krumlov , orlický majorát m l za sídlo ohromnou tvrz na Orlíku, který je nedaleko od Rakovic.
Obr. 3 Erb rodu Schwarzenberg [9]. Mladší, orlický, majorát založil kníže Karel I. (1771 – 1820), slavný vojev dce. Bojoval v tureckých válkách a nejv tších úsp ch dosáhl v bojích s Napoleonovými vojsky, s nimiž se n kolikrát utkal. Ú astnil se bitvy u Slavkova i u Lipska, kde velel všem armádám protinapoleonské koalice. Pronásledoval pak Napoleona až do Pa íže. Za to byl vyznamenán nejvyššími ády tém všech evropských stát . Karel I. byl také iniciátorem výrazn pro eské orientace orlických Schwarzenberg . Byl to také zkušený diplomat a dokázal dlouhou dobu udržet ve shod velmi rozdílné názory ruského cara Alexandra I. a pruského panovníka Fridricha Viléma III. Nebyl to žádný fanatický vojev dce, uv domoval si, že "válka je ohavná v c", a dbal, aby se krev zbyte n neprolévala. Jeho syn Bed ich (1799 – 1870) proslul pod p ezdívkou "poslední lancknecht". Narodil se ve Vídni, od mládí byl vychováván jako voják. Jeho rodným jazykem byla francouzština a na druhém míst eština. N mecky se nau il až pozd ji. Vále ná pole jej p itahovala už jako mladíka, ale otec mu zakázal ú ast v napoleonských válkách a nutil ho ke studiu. Prvního vojenského tažení se zú astnil až po átkem dvacátých let 19. století; od té doby však uniformu prakticky nesvlékl. Bed ich byl p esv d ený aristokrat, hluboce ctící královskou legitimitu. Ze stejných d vod však stál v trvalé opozici proti Vídni a rakouské monarchii. Byl toho názoru, že v echách smí vládnout pouze eský král (ne rakouský císa ), a že na Bílé ho e poražený 2 Majorát je právní d dický ád povolávající k d dictví nejstaršího z nejbližších p íbuzných nebo nemovitý majetek podléhající tomuto ádu.
10
eský národ jednou oplatí Habsburk m všechny k ivdy. adu politických problém vyvolával r znými provokacemi a p ekra ováním policejních zákaz . Nejmladší syn Karla I., Edmund (1803-1873), bojoval v roce 1849 ve vzbou ených Uhrách a v roce 1859 se ú astnil bitvy u Solferina v Itálii, kde kryl ústup rakouské armády. Rod pokra oval skrze prost edního z bratr , Karla II. (1802 – 1858). I on bojoval v Itálii a byl ran n v bitv u Santa Lucie. O rok pozd ji p sobil jako rakouský guvernér v Milán a od roku 1851 v Sedmihradsku. V držení statk jej následoval jeho syn Karel III. (1824 – 1904). Také on nastoupil vojenskou kariéru, ale v roce 1856 z armády vystoupil a v noval se správ svého majetku a politice. Byl p edsedou Lesnické jednoty eské a zastával r zné funkce v hospodá ských spolcích. Jako politik stál v jedné linii s hrab tem Leo Thunem a Františkem Ladislavem Riegrem. Byl iniciátorem a obhájcem eského státoprávního hnutí, požadujícího korunovaci císa e na eského krále a spolu s tím zachování kontinuity zem a její autonomii. V roce 1871 proslul svým výrokem ve sn movn , že práva eských zemí bude hájit "až do t ch hrdel a statk ". Tato formulace, neblaze proslulá v dobách pob lohorských konfiskací, byla aristokratickými politiky, jak je vid t, hojn používána. Podporoval zrovnoprávn ní eštiny a prosazoval ji jako politik i jako správce svého majetku. Na jeho statcích se stala eština ú edním jazykem; zdomácn la i v jeho rodin . Podporoval innost Národního muzea a založení Národního divadla. Majetek orlické v tve se v druhé polovin 19. století dále rozší il a vedle Orlíku vlastnila tato v tev i další statky, nap íklad imelice (v etn Rakovic), Sedlec u Kutné Hory a Osov u Berouna. Mladší syn Bed ich (1862 – 1936) šel v otcových stopách a jako poslanec íšského sn mu a len panské sn movny neúnavn prosazoval ideu eského státního práva. Velmi pozitivn se zapsal i v oblasti organizace zem d lství a lesnictví. Zakládal výzkumné stanice a ústavy, podporoval národní odborné školství a snažil se maximálním zp sobem racionalizovat zem d lskou a lesní výrobu. Následníkem a d dicem orlického majorátu, tedy i imelického panství se stal jeho starší bratr Karel IV. (1859 – 1913), poslanec íšské rady. Ten v roce 1889 velmi pobou il eskou ve ejnost. Tehdy se mlado eský poslanec Josef Šíl dožadoval vysv tlení, pro sn m rozhodl, že na nové budov Národního muzea na Václavském nám stí nebude umíst na deska se jménem Jana Husa. Staro eští poslanci nebyli v zásad proti a snažili se p esv d it své aristokratické druhy. Karel Schwarzenberg však rezolutn prohlásil: "Mezi husity bylo na po átku onoho hnutí mnoho charakter ctihodných, avšak husité bohužel zvrhli se brzy v tlupu lupi a žhá ." Dále prohlásil husitství za "komunismus 15. století" a sebe za d dice Rožmberk , nep átel husit , a celý konflikt se zcela zbyte n vyhrotil. Po této afé e se kníže vzdal svého lenství ve správní rad Národního muzea. Nejmladší syn Karla IV. Schwarzenberga – Jan (1903 – 1978) studoval v Praze a ve Vídni a stal se rakouským diplomatem. Starší bratr Arnošt (1892 – 1979) byl eskoslovenským majorem v záloze a pracoval jako technik v pražských Ringhofferových závodech. Zem el v roce 1979 v Písku. D dicem statk se stal nejstarší bratr Karel V. (1886 – 1914). P sobil na eském místodržitelství a zem el na po átku první sv tové války na úplavici ve Vukovaru na srbské front . Jeho mladší syn František (1913 – 1992) se b hem druhé sv tové války ú astnil protinacistického odboje a Pražského povstání. Po válce vedl eskoslovenskou diplomatickou misi ve Vatikánu. Po komunistickém pu i v roce 1948 z stal v zahrani í a byl profesorem politických v d na Chicagské univerzit . Statky zd dil jeho starší bratr Karel VI. (1911 – 1986), známý jako eský historik a genealog3. V roce 1938 podepsal, spolu s dalšími p íslušníky rodu, známé "Prohlášení p íslušník eské šlechty" prezidentu Edvardu Benešovi, v n mž signatá i vyjád ili v rnost eskoslovenskému státu i odhodlání jej bránit. P i záboru Sudet a p i okupaci eskoslovenské republiky nacisty se rozhodn postavil na stranu eského státu.
3 lov k zabývající se výzkumem rod a erb .
11
Po osvobození v roce 1945 byl zvolen p edsedou revolu ního národního výboru v imelicích (tam rodina trávila vále nou dobu). V roce 1948 byl orlické v tvi zkonfiskován veškerý majetek v echách a rodina odešla do Rakouska. Karl v syn Karel VII. (narozen 1937) byl adoptován Jind ichem (1903 – 1965) a zd dil v tšinu majetku v Rakousku. Karel VII. zastával funkci prezidenta Helsinského výboru a aktivn pomáhal eskoslovenskému hnutí za svobodu v dob komunismu. V letech 1990 – 1992 zastával funkci kanclé e prezidenta republiky. Jeho orlický majetek mu byl po roce 1989 restituován a v sou asnosti je kníže Karel Schwarzenberg ministrem zahrani ních v cí eské republiky a rakovická tvrz je sou ástí jeho majetku. Rakovickou tvrz pronajal Karel Schwarzenberg v ervenci roku 2006 ob anskému sdružení Berkat, které zde z ídí venkovské multikulturní komunitní centrum, otev ené pro migranty i pro zájemce z ad eské ve ejnosti.
Obr. 4 Karel Schwarzenberg [10].
1.4. Zobrazení Rakovic na historických mapách 18. a 19. století Rakovice jsou zobrazeny na Müllerov map ech, vydané roku 1722. Autor mapy, Johann Christoph Müller se narodil 15. b ezna roku 1673 Wöhrdu na p edm stí Norimberka. Po studiu matematiky u astronoma a m dirytce Eimmarta v Norimberku vstoupil roku 1696 do služeb císa ského plukovníka Marsigiho. Již v roce 1708 byl pov en zpracováním velké mapy Uher, která byla vydána o rok pozd ji. Roku 1708 zapo al mapování Moravy, které dokon il v roce 1712. Mapa Moravy byla pak vydána roku 1716. J. Ch. Müller zem el 21. ervna 1721 ve Vídni ve v ku pouhých 48 let na následky dlouholetého pobytu v terénu a celkového vy erpání. Mapování ech probíhalo v letech 1712 – 1718. istokresba všech 25 sekcí mapy byla dokon ena roku 1720 a odevzdána eským stav m. Mapa byla vydána roku 1722, tj. rok po smrti J. Ch. Müllera. Velikost jedné sekce (jednoho mapového listu) je 55,7 × 47,3 cm, celá mapa složená z 25 sekcí má pak rozm ry sekcí 282,1 × 240,3 cm. M ítko mapy je 1:132 000. Bylo použito Cassiniho válcové zobrazení, poloha n kterých významných míst byla ur ována astronomicky, sm ry byly ur ovány kompasem, délky pak
12
pomocí po tu otá ek kol speciálního ko áru. Vlastní mapování probíhalo metodou a la vue, tj. od oka (kreslím to, co vidím). Mapa byla vyryta Michaelem Kaufferem z Augsburku, p edlohy pro obrazovou výzdobu okrajových roh vyhotovil Václav Vav inec Reiner, vlastní vyrytí obrazových p edloh do m di provedl Jan Daniel Herz z Augsburku.
Obr. 5 Rakovice a imelice na Müllerov map
ech [12].
Müllerovo mapování bylo poslední kartografickou inností na našem území provedenou jednotlivcem, i když podporovanou státem. Jeho mapy se staly podkladem následných mapových d l na další stovku let. Johann Christoph Müller bývá asto ozna ován za nejvýkonn jšího kartografa všech dob a je považován za jednoho z nejvýznamn jších kartograf , který p sobil na našem území. Ukázka zákresu obce Rakovice na Müllerov map ech je na obrázku 5. Více informací o Müllerov map ech je uvedeno v [21].
Obr. 6 Rakovice a imelice na map 1. vojenského mapování [13].
13
Výsledky Müllerova mapování (zv tšeniny Müllerovy Mapy ech) byly podkladem pro vyhotovení map prvního vojenského mapování (josefského), které bylo zahájeno za vlády Marie Terezie v roce 1763 a zcela dokon eno b hem vlády Josefa II. roku 1783. Mapy byly vyhotovovány v m ítku 1 : 28 800, tedy jeden palec na map odpovídá 400 víde ským sáh m ve skute nosti, což bylo 1000 vojenských pochodových krok . Mapováno bylo op t metodou „a la vue“. Do map byly zakresleny komunikace, vodstvo, sídla, jednotlivé budovy, mosty, louky, pastviny, lesy, apod. Výškopis byl v mapách vyjád en šrafováním. B hem letního období bylo zmapováno 350 km2 ,v zimním období se vykreslovaly mapové listy. Vyhotovené mapy podléhaly p ísnému utajení. Mapování v echách bylo provád no v letech 1764 – 1767 (273 mapových list ), mapování Moravy probíhalo v letech 1764 – 1768 (126 mapových list ) a Slezska v letech 1763 – 1764 (40 mapových list ). Zákres obcí Rakovice a imelice na map prvního vojenského mapování je na obrázku 6. Podrobn ji je problematika prvního vojenského mapování popsána v [20], [21] a [24]. Druhé vojenské mapování probíhalo v letech 1807 – 1869. Vlastnímu mapování p edcházelo budování vojenské triangulace (práce byly zahájeny již roku 1806). M ítko je shodné s m ítkem prvního vojenského mapování, tj. 1 : 28 800. V okolí velkých m st, d ležitých vojenských objekt a cvi iš bylo m ítko zm n no na 1 : 14 400 (1 palec odpovídá 200 sáh m ve skute nosti).
Obr. 7 Trigonometrický bod Sv. Št pán ve Vídni z roku 1905 [23] a z 2005 [28]. S ohledem na ekonomi nost prací na územích, kde již bylo ukon eno nebo práv probíhalo mapování stabilního katastru, byla zm n na technologie mapovacích prací (týkalo se i našeho území). Bylo zvoleno Cassini – Soldnerovo zobrazení, referen ní plochou byl Zach v elipsoid. Sou adnice trigonometrických bod byly ur eny ve dvou sou adnicových systémech: gusterberském pro echy (po átek sou adnicové soustavy na rakouském trigonometrickém bod Gusterberg) a svatošt pánském. Rozm ry mapových list byly nov stanoveny rovinnou tvercovou sítí o velikosti 20 × 20 palc . Malý asový odstup mezi katastrálním a topografickým mapováním znamenal tém kompletní p evzetí aktuálního katastrálního polohopisu. Výškopis byl vyjád en Lehmannovými šrafy. Náklady na zmapování jedné tvere ní míle klesly z p vodních 250 na 120 zlatých! Jeden vojenský topograf s pomocníkem s využitím katastrálního polohopisu ro n zvládl zmapovat 690 km2. Bez možnosti využití výsledk katastrálního mapování to bylo pouze 230 – 345 km2. 14
Mapy druhého vojenského mapování byly op t p ísn utajovány a p ístup k nim m lo jen nejvyšší velení armády.
Obr. 8 Trigonometrická sí 1. ádu mapování stabilního katastru využitá p i druhém vojenském mapování [22]. Území ech bylo mapováno v letech 1842 – 1852 (267 mapových list ), území Moravy a Slezska v letech 1836 – 1840 (146 mapových list ). Celá rakouská monarchie byla mapována po dobu 63 let, zmapována nebyla ást Hali e, Slovenska, Uher a Sedmihradska. Druhé vojenské mapování je podrobn ji popsáno v [20], [21] a [24].
Obr. 9 Rakovice a imelice na map druhého vojenského mapování [14].
15
Mapy druhého vojenského mapování rychle zastaraly (mapování trvalo 63 let). Bylo tedy zahájeno mapování nové, t etí vojenské mapování (Františko-josefské), které probíhalo v letech 1869 – 1883. Mapy mají m ítko 1 : 25 000, mapové listy jsou barevné. Mapování p edcházelo budování vojenské triangulace (1862 – 1868). Referen ním bodem byl zvolen trigonometrický bod Hermannskogel. Za referen ní plochu byl zvolen Bessel v elipsoid. ty i mapové sekce (mapové listy) 1 : 25 000 tvo í jeden list speciální mapy 1 : 75 000, který p edstavuje pr m tnu ásti zemského povrchu v SansonFlamsteedov zobrazení (polyedrické zobrazení4). Rozm ry mapových list speciální mapy jsou 30‘ zem pisné délky × 15‘ zem pisné ší ky.
Obr. 10 Trigonometrický bod Hermannskogel [16]. Výškopis na mapách t etího vojenského mapování je vyjád en upravenými Lehmannovými šrafami, objevují se již vrstevnice po 100 výškových metrech, které jsou pouze orienta ní. U významných bod jsou uvedeny výškové kóty. Mapování polohopisu bylo provád no metodou m ického stolu nebo pozd ji také pomocí busoly.
Obr. 11 Rakovice a imelice na map 1 : 25 000 t etího vojenského mapování [18]
4 Tato zobrazení se používají pro p ípady, kdy máme za úkol zobrazení rozsáhlého území, ale hodnoty zkreslení nesmí p esáhnout ur itou hodnotu (musí z stat ve zvoleném intervalu). Toho se docílí rozd lením území na menší ásti a ty se pak zobrazí zvláš . Velkou nevýhodou t chto zobrazení jsou však samostatné sou adnicové soustavy pro jednotlivé listy a vznik spár p i skládání list vedle sebe.
16
Za hlavní výsledek t etího vojenského mapování je odborníky považována speciální mapa 1 : 75 000, jejíž mapové listy jsou jednobarevné ( ernobílé). Tato mapa byla používána v první i druhé sv tové válce a po válkách i pro turistické ú ely, nebo až do roku 1965 to bylo jediné mapové dílo pokrývající celé naše území. Na tyto mapy byly pozd ji dotisknuty zelenou barvou lesy.
Obr. 12 Rakovice a imelice na speciální map 1 : 75 000 t etího vojenského mapování [19]. Další odvozenou mapou je Generální mapa 1 : 200 000. Jeden mapový list je tvo en lichob žníkem o ploše 1° zem pisné ší ky × 1° zem pisné délky, tj. 8 mapových list speciální mapy. Tyto mapy jsou ty barevné a v zobrazení polohopisu je d raz kladen zejména na komunikace. Podrobn jší informace jsou uvedeny v [20], [21] a [24]. Dalším mapovým dílem, ne kterém jsou Rakovice zakresleny jsou tzv. císa ské povinné otisky (Kaiserpflichtexemplare). Jedná se o tisky originálních map stabilního katastru, které byly ur eny k archivaci v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni. Barevné provedení je stejné jako u originálních map: okrová barva – role (orná p da), šedá – lesy, syt zelená – zahrady a parky, zelená – louky, sv tle zelená – pastviny, karmínov ervená – zd né budovy, kamenné mosty, jezy a silnice, v tmavém odstínu karmínov ervené – významné stavby, žlutá – d ev né budovy, mosty a jezy, hn dá – cesty, modrá – vodní toky a plochy a r znobarevné lemovky hranic se sousedními obcemi. V bílé barv jsou ponechány dvory a nádvo í, ve ejná prostranství a p da, kterou nebylo možné obd lat, nap . kamení. Na zadní stran mapového listu je podpis pracovníka, který mapu vybarvil a revizora. Katastrální vym ování bylo prvním mapováním na území rakouské monarchie, které bylo vyhotoveno na p esných geodetických základech. Byla založena a zam ena trigonometrická sít I. až III. ádu. Sít IV. ádu vznikla zhušt ním sít III. ádu grafickou triangulací – metoda m ického stolu. Podrobnému m ení p edcházelo zjišt ní, ozna ení a popis hranic katastrální obce a vlastnických a pozemkových hranic, které byly vyzna eny a o íslovány v terénu a zakresleny do polního ná rtu. Vlastní m ení v m ítku 1 : 2 880 bylo provedeno metodou m ického stolu ze stanovisek ur ených graficky t emi zám rami. Stejným zp sobem nebo rajónováním, p i n mž se délky ur ovaly et zcem, byly zam eny podle polního ná rtu podrobné body, tj. nemovitosti, vodní toky a další pevné body v terénu a vlastnické a pozemkové hranice. Mapovací práce trvaly v echách 12 let (1826 – 1830, 1837 – 1843). Soubor Císa ských povinných otisk tvo í 11 732 katastrálních map ( echy 8 444 map, Morava 3 288 map) a jsou zobrazeny na 46 732 mapových listech ( echy 31 209,
17
Morava 15 523) r zných rozm r . Základní rozm r je 60 x 71,5 cm. Mapy jsou v m ítku 1 : 2 880. Další informace o Císa ských povinných otiscích jsou k dispozici v [26].
Obr. 13 Obec Rakovice na Císa ském povinném otisku [25].
Obr. 14 Rakovická tvrz na Císa ském povinném otisku [25].
2. Sou asný stav areálu tvrze Po zabavení rakovické tvrze byl objekt využíván jako zem d lský statek a postupn chátral, jelikož se o objekt nikdo nestaral. Areál tvrze i po navrácení do vlastnictví Karla Schwarzenberga v roce 1989 dále chátral až do ervna roku 2007, kdy si areál pronajalo Ob anské sdružení Berkat, které sice okamžit za alo s nákladnou rekonstrukcí tvrze, ale další p idružené objekty dále chátrají. Pro vytvo ení projektu obnovy i celého areálu tvrze byl autor požádán o vyhotovení geodetických podklad . Stav celého objektu dokládají následující fotografie (obrázky 15 – 17). Panoramatická fotografie (360 stup ová) areálu tvrze v Rakovicích – viz p íloha 1.
18
Obr. 15 Stav rakovické tvrze v listopadu 2007, foto: autor.
Obr. 16 Stav tvrze p ed zahájením rekonstrukce [27].
Obr. 17 Fotografie eledníku v objektu tvrze, listopad 2007, foto: autor.
19
3. Geodetické zam ení stávajícího stavu areálu tvrze Mapový podklad v etn údaj o podrobném bodovém poli pro zam ení objektu tvrze zdarma poskytlo Katastrální pracovišt Písek v podob digitálního souboru VKM.
Obr. 18 Kopie katastrální mapy s vyzna eným areálem tvrze v Rakovicích.
3.1. Postupy zam ení objektu P ed samotným zam ováním bylo nutno si prostudovat požadavky na m ení od zadavatele a všechny mapové podklady. Po p íjezdu na místo m ení byl d raz kladen p edevším na rekognoskaci terénu, tj. na zjišt ní jak velký je zam ovaný areál tvrze, jestli jsou p ístupné body podrobného polohového a výškového bodového pole a rozhodnutí o p edb žném rozmíst ní stanovisek, respektive m ických bod , ze kterých se poté budou zam ovat podrobné body polohopisu a výškopisu.
Obr. 19 GPS aparatura Leica GPS System 500, foto: autor. 20
Z d vodu nedostatku a pom rn velké vzdálenosti bod podrobného bodového pole polohového i výškového bylo rozhodnuto o p ipojení m ení do sou adnicového systému S – JTSK (Systém Jednotné trigonometrické sít katastrální) a výškového systému Bpv (Balt po vyrovnání) pomocí metody GPS. Pro tento ú el byla zap j ena GPS aparatura Leica GPS System 500 od geodetické firmy Geotan s.r.o. 3.1.1. Metoda GPS Pomocí GPS lze ur it polohu na kterémkoli míst na zemském povrchu 24 hodin denn , díky 24 družicím pohybujících se ve výškách kolem 20 200 km nad Zemí. Tyto družice mají v sob umíst ny velmi p esné atomové hodiny, které neustále komunikují pomocí rádiového signálu s 5 pozemními stanicemi rozmíst nými rovnom rn po celém sv t . Tyto pozemní stanice snímají neustále polohu všech družic a ur ují parametry jejich drah, emuž se íká efemeridy, které naopak posílají jednou za 4 hodiny družicím. Družice pak p ipojí signál z pozemních stanic ke svému asovému signálu, který vysílají již do p ijíma na zemském povrchu. P ijíma e mohou být pro turistické ú ely (jejich p esnost není nikterak velká, v sou asné dob to je p ibližn ± 5 – 10 m), pro naviga ní (použití pro lodní, leteckou i automobilovou dopravu, mají podobnou p esnost jako turistické GPS) a pro geodetické ú ely, které vyžadují pom rn vysokou p esnost ur ení polohy a výšky bodu. Pro ur ení polohy bodu je pot eba minimáln 3 družice. Když pot ebujeme zjistit i výšku bod , musí být „vid ny p ijíma em“ minimáln 4 družice. Pro geodetické ú ely je pot ebné množství pozorovaných družic vyšší, platí ím více, tím lépe, minimáln se uvádí 5, optimáln 7 – 8 družic. P i zam ování bod pomocí GPS je nutné mít nezakrytý výhled na oblohu a to zejména na jih5. Proto je použití GPS v lesních územích prakticky nemožné. Ur ení polohy bodu pomocí GPS je de facto protínání vp ed z délek. Délky se nem í p ímo, ale p ijíma získává asové signály z jednotlivých družic a údaje o jejich poloze. Z t chto dat je p ijíma schopen spo ítat svou polohu na referen ní ploše, která nahrazuje zemský povrch. Zemským povrchem je tzv. geoid, což je t leso, které je ve všech bodech kolmé k zemské tíži. Geoid není proto možné matematicky definovat, tudíž pro výpo ty a m ení na n m musí být nahrazován referen ní plochou, která je v p ípad GPS rota ní geocentrický elipsoid WGS. Vznikl tedy i sou adnicový systém WGS 84, ve kterém m í i aparatury GPS. Pro využití v geodézii v eské republice, je nutná matematická transformace sou adnic WGS 84 do S – JTSK. P i zam ování bod pomocí GPS lze využít n kolik r zných metod, které se liší jednak p esností ur ení bodu, jednak dobou, kterou musí GPS aparatura m it. Pro zjišt ní sou adnic stanovisek kv li zam ení objektu tvrze v Rakovicích byla použita tzv. rychlá statická metoda. Tato metoda umož uje ur it sou adnice bodu s p esností ± 2 – 5 cm za p ibližn 30 minut (záleží na po tu observovaných družic). V Rakovicích bylo v dob m ení GPS aparatury vid no 6 – 8 družic a trvalo p es p l hodiny u jednoho bodu. Zam ena byla 3 m ická stanoviska, což umož uje vypo ítat sou adnice všech bod m ické sít i s kontrolou m ení. 3.1.2. Podrobné m ení polohopisu a výškopisu Podrobné m ení bylo provedeno polární metodou. Princip metody vychází z m ení sm r , resp. úhl a délek. Základem byly body zam ené pomocí GPS. Pro zam ení polární metody byla zap j ena St ední pr myslovou školou stavební v Plzni totální stanice Topcon GTS – 212, hliníkový stativ, který slouží k uchycení totální stanice a k její centraci a horizontaci a koutový odrazný hranol na výsuvné výty ce, který slouží k odražení sv telného paprsku totální stanice, ímž se m í úhly a délky. 5 Z jihu vylétává nejvíce družic, proto je výhodné nemít na jih zakrytý výhled.
21
M ení polární metody se skládá z dvou hlavních ástí: z p ípravy totální stanice na stanovisku a z vlastního m ení. P íprava totální stanice spo ívá v centraci, v horizontaci a v zaost ení nitkového (ryskového) k íže. Centrací se rozumí uvedení svislé osy totální stanice tak, aby procházela p esn m ickým bodem, na kterém m íme. Horizontace je uvedení m ického p ístroje do vodorovné roviny pomocí zabudovaných libel6. Postup centrace a horizontace: stativ s p ipevn nou totální stanicí se p ibližn postaví nad daným bodem tak, aby hlava stativu byla p ibližn vodorovná (svislá osa m ického stroje je p ibližn ve st edu m ické zna ky). Pohybem (otá ením) stav cích šroub ztotožníme osu totální stanice se st edem bodu. Výb h krabicové libely se odstraní posunem vysouvacích noh stativu. P esná horizontace totální stanice se provede pomocí alhidádové libely a stav cích šroub . Pokud svislá osa posléze neprochází st edem m ické zna ky dokon í se centrace malým posunem m ického stroje po hlav stativu. Zkontroluje se horizontace. Pokud je vše v po ádku lze za ít s m ením. Pokud není totální stanice zhorizontována, alhidádová libela se op t urovná pomocí stav cích šroub .
Obr. 20 Totální stanice Topcon GTS – 212 na hliníkovém stativu, foto: autor. Zaost ení nitkového k íže se provádí kv li ztotožn ní obrazu s dv mi ryskami, které slouží k zacílení na m ený p edm t, resp. na koutový hranol. Vlastní m ení probíhá po p íprav totální stanice. Nejprve se zam í viditelné body m ické sít , tzv. orientace. M ické body byly stabilizovány kovovou trubkou (zejména stanoviska zam ená GPS) nebo d ev ným kolíkem z d vodu možné další pot eby t chto bod (p i realizování projektu – vyty ování). Následuje m ení polohopisných a výškopisných prvk (viz p íloha . 5), jejichž zam ení bylo stanoveno zadavatelem. Zam eny byly rohy a rozhraní budov, vstupy a vjezdy do budov, povrchové inženýrské sít (šachty, kanály…), vstupy a vjezdy do areálu, betonové obruby, schody, záhony, zábradlí, p íjezdové cesty a p šinky, rostlinný porost (stromy, ke e), terénní zlomy – výškové nerovnosti povrchu (v terénu byly též zam eny
6 Libela = vodováha. V totální stanici jsou zabudovány dv libely: krabicová a alhidádová libela. Krabicová libela je mén p esná a slouží pouze k p ibližné horizontaci. Alhidádová libela je více p esná, a tudíž p esná horizontace se provádí s její pomocí.
22
pomocné výškové body pro následné vyhotovení vrstevnic) a výšky podlah u všech budov, což bylo zásadním požadavkem zadavatele (viz p íloha . 2). Pro zobrazení výše uvedených objekt byla navržena a vytvo ena legenda (viz obrázek 21).
Obr. 21 Legenda výškopisného a polohopisného plánu. Všechny tyto prvky byly zam eny polární metodou, tzn. byl zm en vodorovný úhel, šikmá délka a zenitový úhel. Celý areál tvrze byl zam en ve dvou dnech, a to 10. a 29. listopadu roku 2007. V prvním termínu byla zam ena vnit ní ást objektu. P i m ení pršelo a bylo p ibližn 5°C. Dne 29. listopadu (druhý termín) byl dom en celý objekt tvrze, v etn blízkého okolí a p íjezdové cesty. B hem druhého m ení sn žilo a bylo p ibližn 0°C. Z d vodu uvedených klimatických podmínek je z ejmé, že byly kladeny vysoké nároky na m ickou techniku, ale i na m ickou skupinu. I p es nep íze po así p i zam ování, byly dodrženy všechny požadavky na m ení, v etn spln ní mezních odchylek ur ených katastrální vyhláškou 26/2007 Sb., v platném zn ní. Na m ení se podíleli: Zuzana Laciná, Kate ina Träxlerová, Petr Bubli a Mat j Ku era. Více informací o požadavcích na geodetické m ení je uvedeno v [30].
Obr. 22 Fotografie ze zam ování areálu tvrze, foto: Ing. Martina Vichrová.
23
Výsledkem zem m ických prací je zápisník m ených dat (v digitální podob z totální stanice Topcon), polní ná rt (slouží k vyhotovení výškopisného a polohopisného plánu) a m ená data z GPS aparatury Leica.
3.2. Zpracování geodetických podklad M ená GPS data byla zpracována firmou Geotan s.r.o. z d vodu pot eby specializovaného a drahého SW (softwaru). Výsledkem byly WGS sou adnice t í hlavních m ických bod . Transformaci sou adnic z WGS do S – JTSK provedla Ing. Vlasta Maternová. Následné zpracování všech m ených dat provád l již autor sám.
Obr. 23 Ukázka geodetického SW Geus. Vyhotovení geodetických podklad prob hlo do programu vloženy sou adnice t í známých sou adnice stanovisek i podrobných bod . P i kontrola, tzn. že n které podrobné body byly zam eno více orientací.
v geodetickém SW Geus. Nejprve byly stanovisek a poté byly spo teny všechny m ení a tedy i p i výpo tu je nutná vždy zam eny 2 krát nebo bylo na stanovisku
Obr. 24 Ukázka výpo etního protokolu, porovnání odchylek. Výpo etní program kontroluje vypo tené odchylky na t chto bodech a porovnává je se zadanou mezní odchylkou, která je dána katastrální vyhláškou 26/2007 Sb., v platném zn ní. M ení tedy musí být provád no minimáln ve 3. t íd p esnosti (pokud zadavatel nestanoví
24
jinak), tzn. že maximální odchylka na zam ovaném bod nesmí p esáhnout ± 14 cm. Jako doklad o výpo tu slouží výpo etní protokol, který je automaticky vytvá en programem a je sou ástí této práce (viz P íloha . 3). Výsledkem výpo etních prací je seznam sou adnic všech m ených bod v sou adnicovém systému S – JTSK a výšky ur ené v systému Bpv. Seznam sou adnic se skládá z 12-ti místného ísla bodu, sou adnic v po adí Y, X (poloha bodu) a sou adnice Z (nadmo ská výška). Dále je uvedena kvalita neboli t ída p esnosti. Všechny zam ované body jsou ve 3. t íd p esnosti (± 14 cm). Seznam sou adnic lze najít v P íloze íslo 4.
Obr. 25 Ukázka seznamu sou adnic. Výškopisný a polohopisný plán byl zpracován v grafické ásti SW Geus. Nejprve byla vložena DKM ve formátu VKM (vým nný formát katastrální mapy). Dále byly vloženy zam ené body a prob hlo p ekreslení polního ná rtu. Polohopisná i výškopisná kresba byla rozd lena do n kolika vrstev i barev, aby bylo možné v po íta i zobrazit pouze nap íklad jednu ást (viz obrázek 21).
Obr. 26 Severozápadní pohled na architektonickou studii rekonstrukce areálu tvrze.
Obr. 27 Jihovýchodní pohled na architektonickou studii rekonstrukce areálu tvrze.
25
Pro pot ebu projektant byl výkres z programu Geus p eveden do formátu podporovaného programem AutoCAD. V tomto programu byl pro p ehledn jší práci upraven výškopisný a polohopisný plán a byl odeslán firm s názvem O D m dál, která v sou asné dob na geodetických podkladech již vytvo ila architektonickou studii. Ukázky z architektonické studie výše jmenované firmy jsou na obrázku 26 až 28.
3.3. Využití geodetických podklad Vyhotovené geodetické podklady již byly p edány projek ní kancelá i O D m dál, která již vytvo ila architektonickou studii (obrázky 28 až 28). Výškopisný a polohopisný plán je základním podkladem pro vyhotovení projektu rekonstrukce. Nabízí se možnost další spolupráce autora p edkládané práce ohledn realizace projektu a to zejména p i vyty ení nov projektovaných prvk a další práce spojené s výstavbou. Výhodou je znalost terénu, orientace a p ehled o vybudovaných geodetických bodech (m ická stanoviska). Další možnost praktického využití geodetických podklad (polohopisný a výškopisný plán areálu) je p i správ areálu rakovické tvrze.
Obr. 28 Severozápadní pohled na rakovickou tvrz.
4. Projekt rekonstrukce areálu tvrze podle požadavk Ob anského sdružení Berkat Po rekonstrukci má rakovický areál tvrze sloužit jako komunitní centrum pro p ist hovalce. V objektu tvrze bude vlastní komunitní centrum. P ízemí tvrze je plánováno jako otev ený komunitní prostor s využitím pro komunitní, kulturní, vzd lávací a další akce pro klienty centra i ve ejnost s bezbariérovým p ístupem. Zde se bude nacházet spole enská polyfunk ní místnost pro p ibližn 30 lidí, 2 u ebny s po íta ovou technikou a další provozní místnosti. V prvním pat e tvrze je plánovaná zóna k bydlení a ubytovávání. Zde budou 2 byty v uspo ádání 2 +1. První byt bude pro rodinu správce areálu, druhý byt pro koordinátory program Berkat. V prvním pat e jsou plánovány ješt 3 – 4 menší pokoje se 2 – 5 l žky. V p dních prostorách budou v dalších fázích rekonstrukce vybudovány 3 – 7 l žkové apartmány a jedna v tší herna pro d ti. Na zahrad p ímo vedle tvrze je plánováno h išt pro malé d ti a posezení v podob 1 – 2 altánk . Prostorová studie druhého nadzemního podlaží je na obrázku 29. Objekt eledníku by m l sloužit jako penzión. eledník je zchátralá barokní stavba, která bude bu zbourána nebo kompletn p estav na se zachováním barokního skeletu a charakteru. Zám rem ob anského sdružení Berkat je p ebudovat eledník na malý penzion
26
s restaurací, jehož provoz by zajiš ovala migrantská rodina, která by bydlela na tvrzi. Restaurace by poskytovala možnost dalších pracovních p íležitostí pro p íchozí. Rekonstrukce eledníku je plánována jako další sociální podnik Berkatu, který by mohl zajistit do budoucnosti samofinancovatelnost Rakovic. Grant na p estavbu eledníku bude podán v pr b hu roku 2008 – 2009 v návaznosti na rekonstrukci tvrze v rámci Finan ního mechanismu EHP (Evropský hospodá ský prostor) a Norského finan ního mechanismu prost ednictvím NROS (Nadace rozvoje ob anské spole nosti) ve spolupráci s agenturou senátora Ing. Tomáše Jirsy.
Obr. 29 Prostorová studie druhého nadzemního podlaží tvrze. Barokní sýpka, která p ímo p iléhá k eledníku, je ideálním prostorem pro po ádání r zných kulturních akcí. Takovýto prostor v obci Rakovice zcela chybí a jeho vybudování by bylo místními obyvateli velmi vítané. Rekonstrukce sýpky bude zahrnuta do celkové rekonstrukce eledníku. Hospodá ské budovy jsou pom rn v zachovalém stavu a budou se využívat jako ustájovací, parkovací, skladovací a další technicko-zem d lské prostory. Na dvo e areálu je plánován prostor pro mí ové hry (fotbalové a volejbalové h išt ) a ohništ . V prostorách zahrady budou založeny zeleninové záhony. Pozemky v okolí, které pat í k tvrzi budou sloužit k rozvoji zem d lského p sobení.
27
5. Záv r Rakovice již v minulosti hrály významnou roli v oblasti správy blízkého okolí a proto byly zobrazeny na historických mapách již od 18. století. V minulosti Rakovice ztratily na významu, avšak dá se p edpokládat, že jejich význam po vybudování komunitního centra na rakovické tvrzi Ob anským sdružením Berkat vzroste. Vzhledem ke stávajícímu technickému stavu budov areálu tvrze, bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci a o vytvo ení projektu celkové rekonstrukce. Autor p edkládané práce byl požádán o vyhotovení geodetických podklad . V první kapitole je stru n popsána historie obce a tvrze v Rakovicích a jejich zobrazení na mapách 18. a 19. století. Následuje p iblížení sou asného stavu areálu tvrze a podrobný popis postupu geodetického zam ení areálu dle požadavk zadavatele. V této kapitole jsou též popsány použité technologie m ení, postup výpo tu a vyhotovení m ické dokumentace požadované zadavatelem (polohopisný a výškopisný plán, seznam sou adnic a výpo etní protokol). Všechny výše uvedené podklady splnily podmínky zadavatele a p íslušných norem pro m ení. Požadované podklady byly p edány projek ní kancelá i O d m dál, která již vyhotovila architektonickou studii a pracuje na detailním projektu rekonstrukce. Výsledky geodetického zam ení areálu budou p edány též správc m tvrze.
28
Prameny a literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12]
[13] [14]
[15]
[16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29]
http://www.rakovice.cz/zacatek.htm http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-2384.htm (26.2.2008, 12:40) http://www.rakovice.cz/drzitele1.htm http://www.rakovice.cz/drzitele2.htm http://www.schwarzenberg.cz/historie/ http://www.berkat.cz/dokument.php?id=338 Turistická mapa 1:75000 SHOCART – Písecko, Zvíkov, Orlík nad Vltavou, Copyright 2002. http://www.hrady.cz/data/thumbs/300_11926.jpg http://www.schwarzenberg.cz/pics/erb.jpg http://www.mzv.cz/wwWo/mzv/defaultart.asp?id=45830&ido=3&idj=1&amb=1&type=pr int NISCHER, E. Österreichische Kartographen: Ihr Leben, Lehren und Wirken. Wien: Österreichischer Bundesverlag für Unterricht, Wissenschaft und Kunst, 1925. Mapová sbírka Historického ústavu Akademie v d eské republiky, sign. VII/ 4/ A2587. http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=330&lang=cs&z_width=700&z_newwi n=1&map_root=mul http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_new win=0&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c193 http://mapserver.fsv.cvut.cz/cgibin/mapserv.exe?map=c%3A%5Cweb%5Cdata%5Cvmdesktop.map&imgext=428754. 735138+5477559.963977+435227.949425+5482091.213978&imgxy=280.0+196.0&im g.x=248&img.y=167&zoom=0 HOFSTÄTTER, Ernst. Beiträge zur Geschichte der Österreichischen Landesaufnahmen: Ein Überblick der topographischen Aufnahmeverfahren, deren Ursprünge, ihrer Entwicklungen und Organisationsformen der vier österreichischen Landesaufnahmen. Teil I. Wien: Bundesamt für Eich- und Vermessungswesen, 1989. Kriegsarchiv Wien. Signatura: K VII a 204 . http://www.oetk.at/index.htm?/warten/8.htm http://www.gis.zcu.cz/cgibin/to.en/studium/mk2/multimedialni_texty/index_soubory/index_soubory/hlavni_soub ory/download_soubory/pdf/9_kapitola.pdf http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_new win=0&map_root=3vm&map_region=25&map_list=4252_1 http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_new win=0&map_root=3vm&map_region=75&map_list=4252 KUCHA , K.: Mapové prameny ke geografii eskoslovenska. In: Acta Universitatis Carolinae Geographica. 1967, ro . 2, . 1, s. 57 – 97. VEVERKA,B.: Topografická a tematická kartografie 10. Skripta. Praha: Vydavatelství VUT, 2001. ISBN 80-01-02381-8. HÁNEK, P.: 250 století zem m ictví (Data z d jin oboru). http://cs.wikipedia.org/wiki/Stephansdom BOGUSZAK, F. – CÍSA , J. Vývoj mapového zobrazení území eskoslovenské socialistické republiky, III. díl: Mapování a m ení eských zemí od poloviny 18. století do po átku 20. století. 1. vydání. Praha: Úst ední správa geodézie a kartografie, 1961. http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_main_02_index.html http://archivnimapy.cuzk.cz/ http://www.berkat.cz/obrazek.php?id=1928&id_dokumentu=339 Pohlednice ze soukromé sbírky Ing. Martiny Vichrové. Katastrální vyhláška 26/2007 Sb., v platném zn ní.
29
Seznam p íloh P P P P P P P
íloha 1 – Panoramatické foto areálu. íloha 2 – Požadavky na m ení areálu tvrze v Rakovicích od zadavatele. íloha 3 – Výpo etní protokol. íloha 4 – Seznam sou adnic. íloha 5 – Polohopisný a výškopisný plán ve formátu (DWG). íloha 6 – Polohopisný a výškopisný plán ve formátu (EMF). íloha 7 – Architektonická studie finální podoby rekonstruovaného areálu rakovické tvrze.
30
P íloha 2 – Požadavky na m ení areálu tvrze v Rakovicích od zadavatele.
1.
ísla parcel KN nutné pro výškové zam
ení (rozsah)
V p íloze p ikládáme nascanovanou situaci s výškopisným zam ením a celkovou situaci areálu s barevným vyzna ením dot ených pozemk a budov (podklady od objednatele). ást areálu je zam ena (hlavní objekt tvrze, eledník a sýpka). Zbývající ást je t eba zam it. Pozemky jsou specifikovány ve výpisu „dot ené parcely“. K dispozici máme pouze tyto dva grafické podklady a údaje v tabulce jsou z ve ejného nahlížení do KN. DOT ENÉ PARCELY Katastrální území – RAKOVICE 623849 PARCELA 1 152 158 159/2 1343
VÝM RA 7769 m² 4278 m² 1409 m² 91 m² 836 m²
DRUH zast.plocha a nádvo í ostatní plocha zahrada ostatní plocha ostatní plocha
2. situace v KN map -
p ikládáme v p íloze
3. požadavky na výškopis výškopisné a polohopisné zam ení jednotlivých objekt areálu a výškopisné a polohopisné zam ení p ilehlých dot ených pozemk ást, která již byla zam ena ba m la být sou ástí celkového výstupu (bu znovu zam it nebo použít dodaný podklad)
4. vzor ideálního výstupu, naše p edstava dobré práce -
p ikládáme v p íloze
5. ujišt ní, zda se jedna jen o venkovní výškopis jedná se o venkovní výškopis a polohopis, p i emž je d ležité, aby výšky podlah jednotlivých objekt byly vztaženy k venkovnímu prostoru
další bod - ze zaslaných dokumentu vyspecifikovat ty, které by mohly byt v digitální podob a potom zkusíme pres pana Zho e kontaktovat Stavinvest podle p edloženého zam ení od firmy Stavinvest Q s r.o. p edpokládáme, že digitální podklad k dispozici není
31
P íloha 4 – Seznam sou adnic. Seznam sou adnic
000000000073 000000000074 000000000075 000000000076 000000000077 000000000078 000000000079 000000000080 000000000081 000000000082 000000000083 000000000084 000000000085 000000000086 000000000087 000000000088 000000000089 000000000090 000000000091 000000000092 000000000093 000000000094 000000000095 000000000096 000000000097 000000000098 000000000099 000000000100 000000000101 000000000102 000000000103 000000000104 000000000105 000000000106 000000000107 000000000108 000000000109 000000000110 000000000111 000000000112 000000000113 000000000114 000000000115 000000000116 000000000117 000000000118 000000000119 000000000120 000000000121 000000000122 000000000123 000000000124 000000000125 000000000126 000000000127 000000000128 000000000129 000000000131 000000000132 000000000133 000000000134 000000000135 000000000136 000000000137 000000000138 000000000139 000000000140 000000000141 000000000142 000000000143 000000000144 000000000145 000000000146
==== B=========Y=========X=======Z==KVALITA 000000000001 778329.64 1107377.10 440.03 3 000000000002 778327.89 1107376.40 439.88 3 000000000003 778327.19 1107374.93 439.75 3 000000000004 778328.22 1107374.53 439.86 3 000000000005 778324.31 1107378.41 440.34 3 000000000006 778323.95 1107376.95 440.11 3 000000000007 778320.55 1107377.79 440.08 3 000000000008 778317.31 1107380.14 442.24 3 000000000009 778316.53 1107378.23 439.90 3 000000000010 778315.47 1107376.47 439.86 3 000000000011 778295.48 1107387.22 440.42 3 000000000012 778292.53 1107388.15 440.25 3 000000000013 778292.48 1107388.18 440.99 3 000000000014 778292.62 1107383.14 439.66 3 000000000015 778290.18 1107380.67 438.48 3 000000000016 778288.94 1107376.70 438.39 3 000000000017 778288.64 1107375.76 438.26 3 000000000018 778287.47 1107372.02 438.17 3 000000000019 778297.75 1107377.84 438.87 3 000000000020 778297.52 1107374.82 438.65 3 000000000021 778296.89 1107369.93 438.54 3 000000000022 778309.19 1107366.75 439.02 3 000000000023 778317.44 1107369.05 439.31 3 000000000024 778330.37 1107368.43 438.97 3 000000000025 778331.52 1107384.54 440.70 3 000000000026 778342.03 1107393.15 441.56 3 000000000027 778344.11 1107387.92 440.82 3 000000000028 778344.11 1107387.93 441.09 3 000000000029 778344.67 1107392.50 442.78 3 000000000030 778344.77 1107392.47 441.41 3 000000000031 778342.00 1107393.14 442.77 3 000000000032 778343.57 1107393.96 442.78 3 000000000033 778350.25 1107391.11 440.96 3 000000000034 778351.46 1107396.43 441.07 3 000000000035 778351.62 1107397.16 441.07 3 000000000036 778351.67 1107397.35 441.12 3 000000000037 778351.85 1107397.52 441.68 3 000000000038 778352.72 1107401.97 442.07 3 000000000039 778354.32 1107401.57 441.99 3 000000000040 778354.26 1107401.34 441.89 3 000000000041 778355.32 1107401.14 441.91 3 000000000042 778355.82 1107401.71 442.05 3 000000000043 778356.25 1107401.48 441.77 3 000000000044 778358.82 1107401.42 441.75 3 000000000045 778359.27 1107401.31 442.02 3 000000000046 778359.49 1107400.21 442.08 3 000000000047 778360.40 1107400.01 442.16 3 000000000048 778362.05 1107399.97 442.44 3 000000000049 778360.24 1107391.81 441.03 3 000000000050 778343.45 1107347.22 437.65 3 000000000051 778353.19 1107390.94 440.59 3 000000000052 778353.45 1107395.62 441.23 3 000000000053 778353.49 1107399.75 441.84 3 000000000054 778359.66 1107396.02 441.57 3 000000000055 778363.87 1107389.42 440.82 3 000000000056 778365.46 1107389.05 440.82 3 000000000057 778365.80 1107390.61 440.82 3 000000000058 778388.94 1107385.62 440.45 3 000000000059 778390.01 1107385.39 440.46 3 000000000060 778389.77 1107385.83 440.67 3 000000000061 778391.98 1107384.96 440.45 3 000000000062 778394.42 1107384.79 440.43 3 000000000063 778396.09 1107384.43 440.44 3 000000000064 778397.23 1107384.18 440.41 3 000000000065 778396.90 1107382.67 440.39 3 000000000066 778399.39 1107382.13 440.34 3 000000000067 778398.77 1107379.28 439.66 3 000000000068 778399.76 1107379.06 439.59 3 000000000069 778401.12 1107378.77 439.61 3 000000000070 778404.05 1107378.42 439.66 3 000000000071 778403.80 1107377.24 439.62 3 000000000072 778403.83 1107377.26 439.84 3
32
778404.04 778405.34 778418.49 778418.36 778417.39 778415.36 778418.79 778414.40 778414.28 778408.97 778403.49 778397.22 778395.58 778379.73 778379.09 778373.72 778375.14 778376.23 778378.77 778378.13 778385.86 778389.74 778383.69 778391.18 778393.40 778385.04 778374.10 778366.92 778366.98 778366.54 778366.58 778358.45 778362.55 778361.26 778360.35 778359.97 778358.90 778383.08 778387.63 778391.55 778391.58 778392.38 778380.31 778392.60 778407.34 778395.51 778395.52 778392.48 778348.80 778352.13 778359.68 778366.08 778353.28 778345.27 778343.05 778346.49 778350.92 778350.82 778344.71 778341.00 778336.57 778335.74 778333.59 778332.71 778333.70 778342.09 778340.78 778339.80 778322.34 778316.13 778310.43 778304.75 778298.82
1107378.41 1107378.14 1107375.35 1107374.59 1107368.99 1107357.22 1107353.64 1107351.67 1107350.97 1107352.02 1107353.10 1107354.34 1107344.61 1107347.54 1107344.68 1107356.34 1107365.80 1107374.81 1107383.36 1107381.28 1107379.32 1107378.33 1107382.19 1107379.73 1107380.58 1107383.30 1107385.74 1107385.89 1107385.89 1107384.32 1107384.22 1107385.98 1107385.06 1107377.32 1107367.82 1107357.49 1107352.93 1107351.57 1107353.87 1107354.87 1107354.87 1107359.04 1107361.38 1107365.16 1107365.65 1107374.72 1107374.65 1107375.19 1107349.45 1107349.54 1107348.31 1107347.15 1107379.86 1107381.72 1107383.91 1107386.94 1107387.54 1107374.63 1107370.49 1107366.91 1107372.67 1107378.98 1107382.87 1107376.45 1107368.70 1107378.32 1107379.16 1107378.37 1107372.15 1107375.19 1107377.88 1107380.45 1107383.18
440.55 3 440.52 3 439.40 3 439.24 3 439.15 3 438.24 3 438.21 3 438.10 3 438.44 3 438.11 3 438.11 3 438.13 3 437.48 3 437.44 3 437.54 3 438.16 3 438.61 3 439.03 3 439.27 3 439.27 3 439.11 3 439.19 3 439.29 3 439.70 3 440.28 3 440.43 3 440.36 3 440.31 3 439.39 3 440.43 3 439.38 3 440.01 3 439.33 3 439.12 3 438.87 3 438.16 3 437.79 3 438.30 3 438.34 3 438.39 3 438.05 3 438.43 3 438.46 3 438.40 3 438.61 3 440.30 3 439.33 3 439.08 3 437.63 3 438.22 3 437.86 3 437.68 3 439.65 3 440.06 3 440.44 3 440.60 3 440.31 3 439.28 3 438.86 3 438.64 3 439.25 3 439.97 3 440.36 3 439.83 3 438.92 3 440.18 3 440.50 3 440.32 3 439.59 3 439.85 3 440.06 3 440.01 3 439.98 3
000000000147 000000000148 000000000149 000000000150 000000000151 000000000152 000000000153 000000000154 000000000155 000000000156 000000000157 000000000158 000000000159 000000000160 000000000161 000000000162 000000000163 000000000164 000000000165 000000000170 000000000171 000000000172 000000000173 000000000174 000000000175 000000000176 000000000177 000000000178 000000000179 000000000180 000000000181 000000000182 000000000183 000000000184 000000000185 000000000186 000000000187 000000000188 000000000189 000000000190 000000000191 000000000192 000000000193 000000000194 000000000195 000000000196 000000000197 000000000198 000000000199 000000000200 000000000201 000000000202 000000000203 000000000204 000000000206 000000000207 000000000208 000000000209 000000000210 000000000211 000000000212 000000000213 000000000214 000000000215 000000000216 000000000217 000000000218 000000000219 000000000220 000000000221 000000000222 000000000223 000000000224 000000000225 000000000226 000000000227
778293.47 778347.47 778344.41 778343.40 778342.39 778343.78 778340.93 778337.92 778327.72 778326.30 778323.53 778322.51 778326.29 778315.35 778313.93 778313.82 778311.07 778311.06 778309.81 778283.35 778294.56 778295.83 778299.55 778293.86 778296.34 778296.35 778302.33 778302.40 778311.81 778311.78 778326.51 778294.73 778317.40 778293.39 778296.02 778292.89 778286.61 778293.70 778283.53 778282.76 778282.82 778283.48 778282.25 778281.56 778282.09 778278.41 778275.58 778273.37 778271.17 778278.98 778280.42 778281.85 778272.57 778278.67 778300.53 778297.29 778305.23 778305.75 778301.15 778296.09 778321.35 778321.81 778322.87 778323.48 778318.22 778317.80 778314.82 778314.06 778313.23 778313.24 778307.34 778305.54 778318.01 778317.53 778308.28 778321.15
1107368.55 1107348.58 1107347.27 1107347.15 1107340.38 1107345.19 1107347.63 1107348.22 1107350.22 1107350.49 1107351.04 1107350.42 1107349.49 1107352.64 1107352.91 1107352.05 1107353.50 1107353.47 1107353.72 1107358.89 1107356.70 1107356.45 1107355.73 1107367.75 1107363.74 1107363.78 1107362.29 1107362.34 1107360.60 1107360.62 1107357.90 1107394.63 1107380.10 1107392.25 1107399.10 1107401.26 1107401.03 1107393.70 1107395.33 1107395.40 1107395.48 1107395.17 1107396.76 1107391.56 1107391.40 1107392.35 1107390.32 1107388.32 1107386.19 1107381.56 1107386.11 1107390.64 1107361.24 1107395.19 1107423.01 1107418.34 1107423.27 1107424.45 1107419.26 1107410.93 1107407.56 1107410.77 1107411.51 1107411.93 1107414.40 1107420.30 1107417.86 1107415.01 1107411.18 1107409.65 1107408.05 1107403.61 1107402.56 1107398.06 1107428.51 1107410.31
439.56 3 437.36 3 437.51 3 437.71 3 436.71 3 437.42 3 437.74 3 437.85 3 437.99 3 437.99 3 437.87 3 437.90 3 437.88 3 437.91 3 437.90 3 437.76 3 437.80 3 437.82 3 437.89 3 437.75 3 437.85 3 437.86 3 437.91 3 438.30 3 437.78 3 438.37 3 437.72 3 438.44 3 437.91 3 438.51 3 438.21 3 440.87 3 440.63 3 440.67 3 441.14 3 441.03 3 440.60 3 440.56 3 440.23 3 440.34 3 440.99 3 440.25 3 440.31 3 440.90 3 440.93 3 440.47 3 439.28 3 438.36 3 437.90 3 438.71 3 439.23 3 440.65 3 436.38 3 440.58 3 442.24 3 441.98 3 442.60 3 442.64 3 442.13 3 441.45 3 442.65 3 442.81 3 442.82 3 443.14 3 442.85 3 443.08 3 442.90 3 442.71 3 442.55 3 442.43 3 441.97 3 441.60 3 442.03 3 441.92 3 442.90 3 442.77 3
000000000228 000000000229 000000000230 000000000231 000000000232 000000000233 000000000234 000000000235 000000000236 000000000237 000000000238 000000000239 000000000240 000000000241 000000000242 000000000243 000000000244 000000000245 000000000246 000000000247 000000000248 000000000249 000000000251 000000000252 000000000253 000000000254 000000000255 000000000256 000000000257 000000000258 000000000259 000000000260 000000000261 000000000262 000000000263 000000000264 000000000265 000000000266 000000000267 000000000268 000000000269 000000000270 000000000271 000000000272 000000000273 000000000274 000000000275 000000000276 000000000277 000000000278 000000000279 000000000280 000000000281 000000000282 000000000283 000000000284 000000000285 000000000286 000000000287 000000000288 000000000289 000000000290 000000000291 000000000292 000000000293 000000000294 000000000295 000000000296 000000000297 000000000298 000000000300 000000000301 000000000302 000000000303 000000000304 000000000305
33
778326.18 778326.34 778334.15 778340.40 778340.67 778345.19 778346.35 778346.45 778352.89 778346.53 778341.70 778341.21 778330.70 778319.62 778353.56 778354.61 778357.85 778355.99 778354.78 778355.87 778356.56 778359.00 778362.21 778362.97 778362.33 778360.05 778365.50 778365.90 778367.21 778367.59 778373.11 778383.18 778393.42 778389.78 778384.73 778383.71 778371.91 778371.36 778373.74 778383.23 778384.54 778384.63 778389.10 778388.76 778393.43 778392.77 778401.14 778408.67 778408.66 778422.61 778421.94 778432.71 778432.25 778434.32 778435.26 778436.11 778437.07 778435.88 778436.86 778436.48 778435.56 778433.97 778434.30 778434.45 778431.74 778430.74 778432.99 778428.54 778427.52 778443.20 778438.89 778433.01 778433.10 778432.97 778433.03 778438.55
1107410.82 1107408.16 1107410.60 1107404.47 1107405.50 1107404.48 1107404.22 1107404.66 1107402.72 1107419.65 1107420.78 1107421.10 1107423.46 1107425.96 1107418.01 1107417.76 1107417.01 1107408.03 1107402.17 1107401.97 1107402.46 1107402.08 1107400.69 1107404.96 1107415.67 1107416.55 1107415.55 1107417.24 1107421.74 1107426.24 1107430.36 1107427.66 1107424.14 1107410.08 1107404.05 1107400.43 1107401.54 1107402.79 1107399.84 1107397.92 1107397.94 1107396.97 1107397.22 1107396.37 1107396.21 1107394.82 1107392.62 1107393.99 1107392.01 1107390.33 1107388.86 1107388.58 1107387.25 1107385.71 1107385.31 1107385.05 1107385.23 1107386.78 1107387.80 1107378.96 1107378.84 1107379.17 1107382.89 1107371.18 1107371.78 1107366.39 1107371.88 1107354.53 1107349.05 1107344.99 1107344.18 1107343.97 1107343.85 1107340.86 1107340.90 1107340.56
443.26 3 443.26 3 443.32 3 443.32 3 443.32 3 443.38 3 443.36 3 443.31 3 443.41 3 443.56 3 443.58 3 443.60 3 443.77 3 443.48 3 443.47 3 443.50 3 443.51 3 442.86 3 443.11 3 442.14 3 441.84 3 441.76 3 442.89 3 442.85 3 442.60 3 442.71 3 442.92 3 442.97 3 443.13 3 443.32 3 443.05 3 443.01 3 443.03 3 442.73 3 442.68 3 442.61 3 442.86 3 444.33 3 442.42 3 442.11 3 442.32 3 442.09 3 442.52 3 442.03 3 442.43 3 441.93 3 441.63 3 442.42 3 441.67 3 442.18 3 441.44 3 441.98 3 441.26 3 441.25 3 441.51 3 440.86 3 441.46 3 441.49 3 441.87 3 440.70 3 440.30 3 441.04 3 441.84 3 439.01 3 439.17 3 439.14 3 439.11 3 438.06 3 438.05 3 436.60 3 436.33 3 437.50 3 436.28 3 437.47 3 436.31 3 436.10 3
000000000306 000000000307 000000000308 000000000309 000000000310 000000000311 000000000312 000000000313 000000000314 000000000315 000000000316 000000000317 000000000318 000000000319 000000000320 000000000321 000000000322 000000000323 000000000324 000000000325 000000000326 000000000328 000000000329 000000000330 000000000331 000000000332 000000000333
778440.18 778439.29 778457.26 778458.19 778455.07 778453.78 778442.74 778444.63 778432.59 778431.99 778428.43 778424.93 778421.95 778421.51 778406.01 778405.21 778405.22 778405.19 778401.95 778392.05 778391.43 778394.95 778376.75 778376.51 778378.90 778376.09 778365.90
1107334.96 1107337.52 1107345.47 1107352.05 1107310.72 1107307.27 1107320.75 1107322.84 1107331.88 1107334.94 1107329.81 1107335.08 1107334.20 1107331.33 1107336.48 1107334.16 1107337.62 1107337.63 1107338.30 1107339.82 1107336.76 1107340.95 1107342.03 1107339.56 1107343.82 1107344.32 1107346.14
435.88 3 435.92 3 437.05 3 437.38 3 436.07 3 435.92 3 435.75 3 435.74 3 435.72 3 435.79 3 435.73 3 435.84 3 435.83 3 435.82 3 436.15 3 436.10 3 436.36 3 437.55 3 436.37 3 436.41 3 436.44 3 436.46 3 436.50 3 436.48 3 436.98 3 436.85 3 436.98 3
000000000334 000000000335 000000000336 000000000337 000000000338 000000000339 000000000340 000000000341 000000000342 000000000343 000000000344 000000000356 000000000357 000000000358 000000000359 000000000360 000000000361 000000000362 000000004001 000000004002 000000004003 000000004005 000000004006 000000004007 000000004008 000000004009 000000004010
34
778359.37 778358.24 778351.60 778351.83 778351.20 778349.07 778346.72 778344.18 778348.80 778342.16 778334.19 778322.12 778472.63 778284.30 778285.17 778282.57 778282.87 778323.46 778348.26 778309.31 778346.29 778278.37 778301.11 778267.08 778333.89 778438.52 778453.88
1107343.40 1107341.02 1107342.16 1107345.39 1107348.76 1107348.22 1107349.33 1107347.89 1107349.45 1107340.43 1107395.09 1107351.31 1107495.24 1107351.61 1107356.13 1107356.63 1107358.35 1107406.53 1107366.49 1107380.58 1107342.91 1107405.49 1107432.21 1107353.49 1107436.32 1107417.52 1107329.76
436.66 3 436.68 3 436.91 3 436.83 3 437.46 3 437.35 3 437.28 3 437.39 3 437.49 3 436.50 3 441.25 3 0.00 3 0.00 3 435.74 3 436.15 3 436.16 3 436.37 3 0.00 3 438.66 3 440.13 3 436.93 3 440.13 3 442.66 3 435.59 3 443.81 3 443.36 3 436.31 3
P íloha 7 – Architektonická studie finální podoby rekonstruovaného areálu tvrze v Rakovicích. Celkový pohled na areál tvrze ze severo-východu.
Náhled na tvrz ze severo-západu.
35
