Zámecká 57, 664 52 Sokolnice
Časopis Domova pro seniory Sokolnice
Úvod Moji milí čtenáři, začalo nám jaro a i zámecký park se začíná pomalu zelenat. Je duben, a ačkoliv bychom, jak říká jedna z českých pranostik, ještě měli zůstat za kamny, sluníčko svítí a hřeje jako v létě a láká nás k procházkám po pomalu se zelenajícím zámeckém parku. A co Vás čeká v dubnovém čísle zpravodaje? Především doprovod, kterého se ujaly čarodějky a čarodějnice, které se už nemohou dočkat tradičního každoročního sletu, který se uskuteční i v našem domově, a to ve čtvrtek 28. dubna. Dozvíte se díky nim, co je nového v domově, co jsme společně podnikli v měsíci březnu a samozřejmě i jaké akce a aktivity jsou v plánu na duben. Popřejeme oslavencům a dozvíme se opět něco o původu jmen v našem domově. Duben bude letos i měsícem svátečním, neboť Velikonoce připadají až na předposlední dubnový víkend. O Velikonocích a velikonočních zvycích se můžete dočíst v dalších zajímavých článcích tohoto čísla. Opět připomínám, že jsem velmi rád, když se zapojíte i Vy? Proto pište, „básněte“ a zapojujte se.
Přeji Vám klidné Velikonoce, všem „dámám“ příjemný let a v květnu „na shledanou“.
Váš Zpravodaj
2
Důležité informace z domova Vážení přátelé Domova pro seniory, v prvním čísle zámeckého zpravodaje jsem přislíbil, že Vás budu informovat o plánech a plánovaných změnách v našem domově. Jak můžete vidět, vybagrovaná jáma na našem nádvoří se vyplnila betonovým podstavcem a nad ním vyrostlo lešení, které se začalo měnit ve věž budoucího výtahu na 3. oddělení. Termín dostavby, a to 31.3.2011 firma Zitta nestihne, ale pro mnohé z nás je důležité, že v průběhu měsíce dubna bude výtah v provozu a bariérovost 3. oddělení bude prakticky snížena na minimum. Pro spoustu z Vás se stane přístupnější zámecké nádvoří, případně i zámecký park. Zvlášť s přicházejícím jarním období to bude jistě příjemné. Do závěrečné přípravné fáze se dostává i výstavba mostu přes Zlatý potok. Územní a stavební řízení je již uzavřené. Vstoupíme do poslední fáze výběru firmy, která nám most vybuduje, nahradí provizorní mostek a zpříjemní přístup do prostor lesoparku a přiléhající obory. Také umožní občanům Sokolnic kvalitnější přístup na místní hřbitov. Stavba bude stát cca 400 tisíc korun. Také likvidace ČOV nestojí a pomalu se dostává od stolu architektů a památkářů k závěrečným schvalovacím řízením na stavebním úřadě. Předpokládám, že v průběhu měsíce dubna rovněž přistoupíme k výběru firmy, která provede přestavbu na parkový altán, který Vám bude poskytovat jistě příjemný útulek pro posezení v teplých letních měsících a zpříjemní pobyt v našem domově. Završením celkové revitalizace zámeckého parku bude provedení úpravy zeleně a dřevin, kdy již bylo vykáceno 10 rizikových stromů a ještě nás čeká skácení cca 48 stromů s následnou dosadbou šlechtěných 37 stromů. Současně bude proveden odborný prořez 3
stávajících zdravých stromů. Celkově bude vynaloženo na revitalizaci parkové zeleně cca 1 414 000 korun a práce budou provedeny v průběhu let 2011 až 2013. Snad se nám podaří získat finanční prostředky z EU a Ministerstva životního prostředí. Součástí Zámeckého parku jsou samozřejmě i cesty. Stávající stav těchto cest není uspokojující. Přírodní vlivy se na tzv. mlatových cestách neustále podepisují a Vám výmoly ztěžují procházky a vozíčkářům znemožňují pobyt v některých úsecích parku. Proto jsme nechali zpracovat projekt na opravu těchto cest a postupně je budeme provádět. Vzhledem k tomu, že tyto opravy jsou spočítány na cca 6,5 miliónu korun, budeme se snažit peníze sehnat také z některého z fondů EU. Tímto krokem by se uzavřela etapa revitalizace zámeckého parku. V některém z příštích čísel našeho Zámeckého zpravodaje Vás budu informovat o tom, jak práce pokračují, co se daří realizovat, co někde skřípe a v čem vidíme nedostatky, které je potřeba napravit. Přeji všem krásné slunečné jarní dny plné pohody a těším se na naše setkání.
MVDr. Petr Nováček ředitel domova
4
Evidenční listy důchodového pojištění V dubnu letošního roku jako každý předešlý rok budou elektronicky odeslány evidenční listy důchodového pojištění, které slouží k výpočtu starobního (invalidního)důchodu. Zaměstnanci budou podepisovat výši hrubé mzdy za rok 2010, zároveň i odpracovanou dobu v loňském roce a vyloučené doby (dny nemoci).
Cestovní náhrady Na pracovní cestu zaměstnance vysílá zaměstnavatel. Zaměstnavatel před započetím pracovní cesty určuj, kdy a kde pracovní cesta začíná a končí, určuje způsob dopravy. Tyto podmínky může zaměstnanec změnit pouze po dohodě se zaměstnavatelem. Doklady k vyúčtování pracovní cesty jsou předkládány účetní v organizaci.
Řádná dovolená za rok 2010 Řádná dovolená všech zaměstnanců byla vybrána do 31. 3. letošního roku, jak bylo doporučeno zaměstnavatelem. Děkujeme všem zaměstnancům.
K Vašim dotazům Osobní překážka v práci, při které přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno s náhradou platu (reakce na dotaz zaměstnance) Pracovní volno s náhradou s náhradou platu se poskytuje na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve 5
zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
FKSP Faktura za rekreaci zaměstnance, kde zaměstnanci žádají o příspěvek na rekreaci z FKSP, zní na jméno zaměstnavatele a na celou částku za rekreaci. Bc. Naděžda Ustohalová
Výbor uživatelů Vážení přátelé, pro zlepšení poskytované služby byl vytvořen Výbor uživatelů, na kterém se budou pravidelně 1x za měsíc setkávat obyvatelé z jednotlivých pater se sociálními pracovnicemi sl. Labíkovou a sl. Uhlířovou, vrchním kuchařem p. Ustohalem, vrchní sestrou p. Mácovou a staničními sestrami. Na výboru se budou projednávat Vaše připomínky například ke stravě, osobní dotazy a žádosti, nápady, prostě vše, co budete mít na srdci. Výbor uživatelů je otevřený, takže kdokoli z Vás se může přidat a říct nějakou připomínku, nápad, stížnost nebo pochvalu. Ovšem není třeba čekat, až se Výbor sejde, můžete oslovit kohokoliv z členů výboru nebo zaměstnanců a sdělit jim své přání či dotaz. Všichni členové budou vždy dva dny před konáním Výboru informováni o čase a místě, aby Vás mohli informovat, a Vy jste se na ně mohli popřípadě obrátit. Členové Výboru uživatelů: p. Ing. Dančík (Hájenka), p. Floriánová J. (II.oddělení), p. Koláčková (III. Oddělení), p. Rapouch (I. Oddělení) Kateřina Uhlířová, DiS. 6
Ohlédnutí za březnem A je tu DUBEN Chvilku prší, chvilku zebe, Chvilku padá břečka z nebe. Chvilku svítí sluníčko. Vstávej! Vstávej, travičko! Za chviličku prší znova, je to doba aprílová. Vlaštovky k nám přiletí podívat se na děti, na cvrkání kuliček, na barvení vajíček. (Jan Susa) Konečně začínáme chodit na procházky do parku. Na to jsme se těšili celou dlouhou zimu. Přesto neustáváme v aktivizační činnosti. A co jsme dělali v březnu na 1. oddělení? 2. března jsme společně vyráběli upomínkové předměty z keramiky a papíru. Budou použity k různým příležitostem, např. jako dárky pro významné návštěvy, na den otevřených dveří apod. Myslím, že se obzvlášť povedly.
7
9. března jsme si pocvičili při relaxační hudbě, popovídali o imunitě, pochutnali na ovoci a bylinkových čajích. 16. března nám příjemné posezení u kávy zpestřil film na přání. Tentokrát jste si vybrali grotesky Charlieho Chaplina. 23. března jsme si povídali o jaru, jarních zvycích a pranostikách. Každý si zavzpomínal na svoje domácí zvířátka, kytičky na zahrádce apod. 30. března při ručních pracích jsme vyráběli přáníčka, zdobili keramiku ubrouskovou technikou a vyrobili různé drobnosti, které použijeme při velikonoční výzdobě našeho oddělení. Srdečně Vás zveme také na akce pořádané v dubnu a věříme, že si každý z Vás vybere! Kolektiv 1. oddělení A ještě slíbený recept na křehké sušenky Poměr: 500g hladké mouky, 200g másla, 100g cukru, 1 žloutek, 1-2 lžíce sladké smetany, citronová kůra. Postup: zpracujeme těsto, vyválíme plát, vykrajujeme různé tvary. Naskládáme na pečící papír na plech a upečeme. Hotové slepujeme marmeládou (nejlépe rybízovou, ostružinovou, višňovou). DOBROU CHUŤ!!!
8
Co se událo v březnu na druhém oddělení… Máme tady březen a s ním i jaro, které na sebe letos nedalo dlouho čekat. A my, stejně jako na jaře včeličky, jsme se pustily pilně do práce. Začátkem měsíce naše klientky dokončovaly velikonoční vajíčka z filcu. Vajíčka se jim moc povedla, byla plná veselých barev a květů, které nám jaro ještě více přiblížily. Další příjemnou událostí tohoto měsíce byla beseda s panem Jaroslavem Volfem. Pan Jaroslav je žákem USP Kociánka a s našimi klientkami si přišel popovídat o dechovce. Podělil se s námi o svoje znalosti z tohoto hudebního žánru a přinesl nám ukázat i plakáty různých dechových kapel. Představoval nám kapely: Gloria, Kumpánovi muzikanti a pěvecké duo sourozenců Baťkových. Klientky si během debaty s panem Jaroslavem i zazpívaly a posezení bylo velmi příjemné. Měsíc plný jarních příprav jsme uzavřely výrobou malovaných vajíček, na která jsme potom lepily různé dekorace. Práce nám 9
šla od ruky a moc jsme se pobavily, když jsme se pokoušely namíchat fialovou barvu, která by se nám líbila. Během měsíce se naše klientky zúčastnily několika akcí, které se konaly mimo naše oddělení např. posezení k MDŽ, ochutnávky zabijačkových pochoutek, Binga a pálení Moreny. Všechny tyto akce se velmi líbily. Kolektiv druhého oddělení
A co nového u nás, na III. oddělení? Koncem února si dodalo několik našich klientek (a také jeden klient) odvahy a navštívilo proslulý „papučový bál“ v újezdském penzionu, kam jsme byli již léta marně zváni. „Garde“ jim dělaly staniční sestra Dáša Kulichová, vrchní sestra Ivana Mácová a Mgr. Petra Bartáčková. Klientky byly sice maličko nesmělé, pouze mlsaly a se zájmem sledovaly veškeré dění, avšak na oslavě MDŽ, která byla v našem domově po více než desetiletí opět uspořádána, si to spolu s mnoha našimi dalšími klientkami už pořádně užily. Snad že tak trochu omládly při písničkách a básničkách žáků sokolnické školy, jaké jim před lety zpívaly a recitovaly na besídkách jejich vlastní děti. Všechny si s chutí zatančily, zvláště s panem 10
ředitelem, a až do pozdního večera na vydařenou oslavu vzpomínaly a sdělovaly si dojmy docela jako mladá děvčata. A růžičku od pana ředitele dlouho, dlouho opatrovaly. Ani ležící klientky nebyly o nic ošizeny, růže jim s blahopřáním roznesli po pokojích sokolničtí školáčci, na oddělení jim i zazpívali a zákusky jim „sestřičky“ naservírovaly až do postele. Navštívily nás také opět k velké radosti všech klientů milé psí kamarádky. Klienti ve společnosti psích „slečen“ Anušky a Emily doslova rozkvetli: rozpovídali se, z očí jim zářilo štěstí a radost, fenečky laskali a česali… Na Den učitelů jsme p. Fialovi, zasloužilému panu učiteli s láskou a úctou předali za všechny žáky jeho plodného života drobnou kytičku sněženek a malou sladkost a byli za svou pozornost odměněni jeho krásným úsměvem. A děti ze sokolnické mateřské školy vynesly z našeho domova definitivně zimu-Morenu, spolu s některými klienty ji utopily v potůčku v zámeckém parku a svými veršíky přivolaly do našeho zámku jaro. Ale nejdůležitější událostí uplynulého měsíce byly 90. narozeniny dvou našich klientek – p. Řehůřkové a p. Marčíkové. Obě se jich dožívají v duševní svěžesti. P. Řehůřkové, která je ležící, přišly k lůžku poblahopřát všechny její spolubydlící a ona se s nimi rozdělila o nádherný dort, který jí věnovala rodina. Byla to opravdu pěkná, 11
srdečná a spontánní oslava s pohoštěním. Temperamentní p. Marčíková si přála jako dárek k narozeninám valčík s p. ředitelem a náležitě si ho užila. Oběma našim milým klientkám srdečně přejeme ve zdraví a v pohodě ještě mnoho dalších let. Kolektiv III. oddělení
Nabídka aktivizačních činností v dubnu I. oddělení Středa 6.4.
RUČNÍ PRÁCE - výroba kraslic, velikonočních ozdob na výzdobu oddělení, setí velikonočního obilí
Úterý 12. 4.
PEČENÍ „JIDÁŠŮ“ - pečení velikonočního pečiva
Středa 20. 4.
PAMĚŤOVÉ HRY - cvičení pro tělo i paměť
Čtvrtek 28. 4.
REJ ČARODĚJNIC A DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ - grilovací akce na nádvoří zámku - k tanci a poslechu zahraje pan Sekanina
Začátek akcí je na I. oddělení kolem 9:30 hod. Srdečně Vás všechny zve kolektiv I. oddělení.
12
II. oddělení Každé pondělí a čtvrtek - příprava dekoračních výrobků nebo sledování filmů na DVD dle výběru klientek Každé úterý rekondiční cvičení relaxační cvičení trénink paměti a komunikačních dovedností reminiscenční (vzpomínková terapie) diskuse o přírodním léčitelství, předávání zkušeností (byliny, recepty) dle dohody s klientkami Každý pátek - terapeutické vaření a pečení Na duben jsme si pro vás připravily turnaj ve společenské hře „Člověče, nezlob se!“
III. oddělení Středa 6.4.
PAMĚŤOVÉ HRY - procvičování krátkodobé, dlouhodobé paměti
Úterý 12.4.
ZDOBENÍ VELIKONOČNÍCH KRASLIC - výzdoba oddělení
Středa 20.4.
REMINISCENČNÍ TERAPIE - na téma Velikonoce a zvyky, které k nim patří 13
Středa 27.4.
DEN STOLNÍCH HER - hraní pexesa, člověče, nezlob se, puzzle…
Každé úterý dopoledne
návštěva cukrárny v Otnicích
Za pěkného počasí každý den procházka do parku. Každý den čtení na oddělení – individuální i skupinové. Všech akcí se mohou zúčastnit klienti 3. oddělení dle zájmu. Začátky akcí v 9:30 hodin a dle harmonogramu práce. Na Vaši účast se těší kolektiv 3. oddělení ☺
Společné akce v domově Pondělí 4.4.
BAREVNÉ PONDĚLÍ tentokrát v zelené
Úterý 5.4.
DOPOLEDNÍ MLSÁNÍ (návštěva curkárny v Otnicích)
Pondělí 11.4.
BAREVNÉ PONDĚLÍ tentokrát ve fialové
Úterý 12.4.
DOPOLEDNÍ MLSÁNÍ (návštěva curkárny v Otnicích)
Čtvrtek 14.4.
JARNÍ ÚKLID ZÁMECKÉHO PARKU společně s dětmi ze ZŠ v Sokolnicích od 9:00 hodin v parku
Pondělí 18.4.
BAREVNÉ PONDĚLÍ tentokrát v bílé 14
odjezd v 9:30 hodin
odjezd v 9:30 hodin
Úterý 19.4.
VELIKONOČNÍ VÝSTAVA V KOVÁRNĚ V TĚŠANECH odjezd v 9:30 hodin (v případě zájmu návštěva cukrárny v Otnicích)
Čtvrtek 21.4.
OCHUTNÁVKA ZELENÉHO PIVA V RESTAURACI U HUSARA od 13:00 hodin
Úterý 26.4.
VELIKONOČNÍ VÝSTAVA V KOVÁRNĚ V TĚŠANECH odjezd v 9:30 hodin (v případě zájmu návštěva cukrárny v Otnicích)
Čtvrtek 28.4.
DEN OTEVŘENÝCH DVĚŘÍ – ČARODĚJNICE od 13:00 hodin na nádvoří
V měsíci dubnu slaví své narozeniny Hudcová Gertruda Charvátová Božena Sobolová Anna Šenkyřík Zdeněk Frýbortová Anna Nováková Blažena Zejdová Jitka
15
Velikonoční chvalozpěv Skončila zima se svými krutými nočními mrazy, děti ji nadobro pohřbily v potoce, přišlo jaro a s ním sluníčko, křehká zeleň trávníků, rozkvetlé jívy, zlatý déšť… Brzy budeme slavit Velikonoce, jako je každoročně slavíme již více než tisíc let, od doby, kdy naši předkové přijali křesťanství. Nejrůznější zvyky jako pomlázka s malovanými vajíčky či polévání studenou vodou jsou pravda mnohem, mnohem starší. Odedávna tak staří Slované vítali o „červeném svátku“ jaro poté, co vynesli Moranu. Vejce bývalo symbolem nového života už i ve starověké Číně, Indii či Persii. A v zajíčka prý jakási dávná bohyně plodnosti proměnila ptáčka umrzlého ve vánici… A jako naši slovanští pradědové a všechny ty dávné národy i my oslavujeme lidovými zvyky spojenými s Velikonocemi příchod jara do polí, luk a zahrad i do našich srdcí. Alespoň tak to cítí a prožívá většina z nás. Ale Velikonoce, v tom nejvlastnějším smyslu slova, jsou svátek náboženský, ryze křesťanský, s kořeny v židovství, svátek oslavující vykupitelskou oběť na kříži a slavné vzkříšení Ježíše Krista. Ačkoliv – ve svém prapůvodu to prý také býval pohanský kananejský svátek jara. Avšak stalo se něco podivuhodného, co navždy dalo tomuto dni nový, hlubší a vyšší smysl. Zhruba před 3500 lety vysvobodil Bůh – Hospodin svůj vyvolený židovský národ z poroby v Egyptě. Prošel egyptskou zemí, zahubil prvorozené syny utlačovatelů, zatímco Izraelity, kteří pomazali veřeje svých domů krví beránka, suchou nohou převedl Rudým mořem na cestě do země zaslíbené. To byla ona Veliká noc, jež dala název našim českým Velikonocím. Na památku těchto událostí slaví Židé dodnes po několik dnů pesah, doslovně přeloženo přechod. (Při svém trestání krutých Egypťanů p ř e š e l - minul Hospodin domy Izraelců označené beránčí krví a poté celý národ p ř e š e l Rudé moře…) A jako v onu památnou noc jedí beránka 16
s hořkými bylinami a nekvašenými chleby-macesy a pijí čtyři poháry vína. Ten pátý zůstává nachystán pro proroka Eliáše, jenž má přijít před Mesiášem, jehož Židé teprve očekávají. Jen tak na okraj: slavnost pesah byla podnětem k povstání ve varšavském židovském ghetu za 2. světové války. I poslední večeře Páně, kterou vzpomínáme o Zeleném čtvrtku a jejímž zpřítomněním je vlastně každá mše, byla právě takovou oslavou pesahu, tzv. sederovou hostinou. Ježíš ji slavil se svými učedníky poté, co za jásotu davů vjel na oslíkovi do Jeruzaléma. Avšak ona slavnost zde opětovně získává nový a ještě hlubší smysl: Ježíš mysticky obětuje své tělo a krev za hříchy lidstva a spásu světa. Na druhý den, o Velkém pátku, tuto oběť naplní a umírá na kříži. Slunce se zatmí a skály pukají… Kdo má silné nervy, měl by zhlédnout film Mela Gibsona „Umučení“, jenž zobrazuje jeho utrpení syrově a bez příkras. Avšak přichází Velká noc, mnohem, mnohem větší, než ta první, „ta noc, v níž Kristus pouta smrti rozlomil a jako vítěz vystoupil z hrobu…“ Křesťané slaví po setmění velikonoční vigilii, nejdelší a nejslavnější bohoslužbu celého roku, ještě slavnostnější a působivější než vánoční půlnoční mše. Za nádherného starobylého chvalozpěvu je do temného chrámu vnesena zářící velikonoční svíce, symbolizující Krista a od ní si rozžíhají svíčky další a další věřící… Kdo byť jen jedinkrát prožil tuto liturgii světla a poté zpíval za burácení varhan z celého srdce „Aleluja!“, co živ nezapomene. „To je ta noc, o které bylo psáno: „noc jako den se rozjasní“ a „noc je mým světlem ve všech mých radostech“. A tak posvěcená tato noc zahání hříchy, smývá viny, hříšníkům vrací nevinnost a zarmouceným radost, zahání nenávist, vytváří jednotu srdcí a pokořuje zlé moci. A k tomu nezbývá, než dodat z hloubi srdce Amen – staň se. Staň se tak nám všem, kdo věříme v Ježíše Krista a jeho slavné zmrtvýchvstání. A pro koho jsou Velikonoce jen radostnými svátky jara, tomu přejeme nejen to milé jarní sluníčko na jeho procházkách, ale i slunce v duši. A 17
také jak zpívá jedna krásná píseň: „slunce ať svítí, kde jsi ty!“, aby tu sluneční radost ze svého nitra rozdával všem, štědře šířil kolem sebe. Jarka Buchalová
Proč jsou Velikonoce pokaždé jinak? Velikonoce jsou první svátky jara. Slavily se už dávno před příchodem křesťanství a byly zasvěceny slovanské bohyni Vesně. Básníci potom podle ní nazývali jaro vesna. Velikonoce, na rozdíl od Vánoc, které mají pevně stanovené datum – Štědrý den je vždy 24. prosince – jsou svátky pohyblivé a slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Takže mohou být od 22. března do 25. dubna, pod sněhem nebo s rozkvetlými stromy. Pro nás jsou Velikonoce především kraslice a pomlázka. Proč se odedávna dělaly pomlázky z vrbového proutí? Protože vrba má nejdřív a nejvíc jarní mízy, a kdo dostane vrbovou pomlázkou, ten bude čilý celý rok. A jak přišlo na svět slovo pomlázka? Kdysi dávno znamenal výraz „pomladiti někoho“ – dodat někomu mladou sílu, jakou má právě vrbové proutí. Dnes znamená slovo pomlázka jednak to, čím chlapci děvčata šlehají, jednak dárky, většinou malovaná vajíčka, která dívky dávají chlapcům za to vyšlehání. A také Velikonoční pondělí. Velikonoční zvyky: škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek ... Na škaredou středu se nesmíte mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce. 18
Na Zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebudete mít v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem - aby v ní byla voda celý rok. Také jidáše s medem zaručovali zdraví. Na Velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat. Na Bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Na Boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce. Velikonoční kraslice a jejich barvení Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté duté vejce ozdobené různými výtvarnými technikami. Slouží ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za vyšlehání pomlázkou. Velikonoční vajíčka pro koledníky si většinou barvíme doma sami. Nejčastěji vařením v cibulových slupkách. Nahnědlá lze použít jen k barvení v cibulových slupkách, vajíčka s bílými skořápkami se pak dají uvařit v odvarech různých bylin. 19
Červená barva - červenou barvu kraslic získáte, když namočíte bílé vejce do odvaru ze slupek červené cibule a octa, červeného zelí nebo šťávy z červené řepy. Červenou barvu velikonočních kraslic můžete také získat pomocí šťávy z borůvek nebo bezinek. Tmavě zelená barva - tmavě zelené barvy docílíte pomocí odvaru z mladého žita, vody ze špenátu, odvaru z olšové kůry nebo odvaru z kopřiv. Světle zelená barva - světle zelenou barvu velikonočních kraslic vykouzlíte pomocí odvaru z lipového květu, kmínu nebo šafránu. Žlutá barva - Pro získání žluté přírodní barvy velikonočních kraslic postačí odvar z cibulových slupek (vejce v něm ale povaříme jen krátce). Také můžeme získat žlutou barvu s pomocí odvaru z šafránu, rozdrcené bobule jalovce nebo kurkumy. Fialová barva - Pomocí odvaru z lipového květu, kmínu, šafránu nebo černého bezu získáte velikonoční kraslice zbarvené do fialova. Hnědá barva – odvar z cibulových slupek a čaj vám vytvoří nádherně hnědé, přírodně nabarvené velikonoční kraslice. Kolektiv I. oddělení
20
Slet čarodějnic Dneska je slet čarodějnic. Holky, máme rej! Oprášíme svá pometla a bude nám hej. Na rty dáme rudou rtěnku a na oči stín, naleštíme bradavici, ať jsme trochu in! Obléknem si pěkné šaty, ač jsou staré sto let, že jsou trochu vyšlé z módy, nemusí nás bolet. Na nohy si obujeme sešlapané křusky, do bot ovšem nutno vzíti dvě děravé fusky. Proletíme nad vesnicí, zakroužíme nad městem, pak se všechny slétnem k ohni, oddáme se neřestem. Budem zpívat až do rána, sem tam polknem drink, proběhnem se kolem ohně, musí to mít břink! To jsem si zas zařádila, tancovala do rána, za svítání odlétla jsem domů pěkně nadraná. Přistála jsem u chaloupky, s gustem bouchla vrátky. Sedmnácté století, bylos na nás krátký!
Vlaďka Sedláková 21
Pranostiky na březen Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem. Ranní déšť a dubnový čas jest stejný. V dubnu čas a panský kvas. Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí. Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší. 1.duben Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj. 21. duben Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. 22. duben Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda. Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý. 23. duben Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní. Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok. Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky. 24. duben Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu. Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší. Na velikonoce jasno - bude laciné máslo. Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok. 24.Duben Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví. Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí. Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava. Na svatého Jiří rodí se jaro. 25.Duben Jiří a Marek - mrazem nás zalek. Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo. 28.Duben Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.
22
Jméno
Ivana
Miroslava
Irena
Rostislav
Marcela
Datum
4.4.
5.4.
16.4.
19.4.
20.4. latinské
slovanské
řecké
Ženský protějšek k Marcel. Jméno je zdrobnělina od Marcus, což pochází od přídavného jména k Mars (Bůh války). To se spojuje s řeckým „marnamai“ – „bojuji“. Marcela se horlivě zapojila do organizování života křesťanské obce, v jejíž prospěch věnovala všechen svůj majetek. Zemřela na následky mučení Germány v roce 410.
Význam první části jména „ten, kdo rostí“, tj. „množí“, druhá –slav „slávu“. Celý význam jména je tedy „ten, kdo rostí slávu, dává růst slávě“. Domácká podoba je Rosťa. Rastislav byl druhým známým knížetem Velké Moravy. Vládl v letech 846 - 870. Díky jeho úsilí přišla roku 863 na Velkou Moravu mise – bratři Konstantin a Metoděj, kteří přivezli spisovný jazyk staroslověnštinu a písmo - hlaholici.
Odvozeno od mužského jména Irenej. Řecké „eirénaios“ znamená „mírumilovný“. České obdoby jména jsou Lubomíra a Miroslava. O životě Ireny byly napsány byzantské legendy, které popisovaly její neobvyklou krásu. Zemřela pro neuznávání římských bohů za panování císaře Domiciána. Další Irena, prohlášena rovněž za svatou, zasvětila svůj život Ježíši Kristu. Nositelkou tohoto jména byla i Irena Kačírková, divadelní a filmová herečka.
slovanské
Ženská podoba k Ivan, což je ruská forma jména Jan „Bůh je milostivý“. Ivanů zná historie mnoho, ať už vládců nebo chudáků, avšak žádná Ivana se zatím neproslavila.
Historie jména
Ženský protějšek jména Miroslav. Lze vyložit jako „slavný mírem, mír slavící, mírumilovný“. Jména obdobného významu jsou Slavomíra, Bedřiška, Frederika a Irena. Jméno Miroslava se u nás rozšířilo v 19. století.
hebrejské
Původ jména
Původ jmen našeho domova - duben
24
Jaroslav
Robert
29.4.
Jiří
24.4.
27.4.
Jméno
Datum
staroněmecké
slovanské
řecké
Původ jména
Nejstarší forma jména je staroněmecké „Hruodperaht“, odkud vznikl i Ruprecht. První složkou je „hruod“ – „sláva“, druhou „-peraht“ – „jasný, skvělý“. Celý význam jména můžeme vyložit jako „slávou zářící, ozářený“. Robert (1018 - 1110) pocházel z Francie a založil mnišský cisterciácký řád, který se vyznačuje přísným dodržováním klášterních předpisů. Tento řád byl již v polovině 12. století zaveden do Čech.
Význam první složky jména je „(bu)jarý, prudký“, ale i „silný, přísný“. Z téhož slova byl vytvořen i název ročního období. Druhá část je –slav – „slavný, význačný“. Význam jména je tedy „jarostí, silou, prudkostí slavný“. Jaroslav I. Vladimirovič zvaný Moudrý byl knížetem Kyjevské Rusi v letech 1019 - 1054. Pozval do své země žáky Konstantina a Metoděje, aby zavedli v knížectví cyrilici, umění a slovanskou křesťanskou liturgii. Jaroslav je i hlavní hrdina jedné z šesti epických básní Rukopisu královédvorského.
Základem je řecké Georgios, přídavné jméno k „geórgós“ – „zemědělec, rolník“. První složkou jména je řecké „gé“ – „země“, stejně jako u slov geologie, geografie, a druhou částí je „ergon“ – „dílo, práce“, podobně jako u erg (jednotka práce), energie, chirurgie, dramaturgie... Jiří pocházel z bohaté řecké rodiny, vypracoval se na vysokého důstojníka, sloužil v tělesné gardě císaře Diokleciána. Byl odsouzen za velezradu a 23. dubna 303 sťat. Hned po smrti se stal světcem, je zobrazován jako bojovník s kopím probodávající draka. Jeho jméno převzala i země - Georgie (rusky Gruzie).
Historie jména
