Zámecká 57, 664 52 Sokolnice
Časopis Domova pro seniory Sokolnice
Úvod Milí čtenáři, lednové číslo je opět plné informací a zajímavých článků. Dočtete se mnoho zajímavého nejenom o tom, co se dělo v prosinci v našem domově, ale např. i o třech králích a jak to bylo s tím „čtvrtým“, pokračuje o povídání o bitvě u Slavkova, za které vděčíme prvnímu oddělení a sestřičce Věrce. S potěšením vítám v tomto čísle nového přispívatele, Mgr. Josefa Bobrovského, faráře Církve československé husitské na odpočinku, jehož články nás budou, věřím, provázet po celý letošní rok. Fotografie k tomuto článku jsou dílem nadšené amatérské fotografky paní Drahoslavy Vejrostové. Přeji Vám vše dobré v novém roce 2012. Váš Zpravodaj
Ohlédnutí za prosincem Co si pro nás nachystla měsíc prosinec prosinec na I. oddělení? Letošní prosinec si pro nás místo sněhové nadílky připravil déšť a pošmourné počasí. A tak jsme se rádi a s chutí, v teple našeho domova, pustili ve středu 7. prosince do pečení rohlíčků z listového těsta. Část jsme ochutnali hned, část byla nabídnuta na ochutnávku zaměstnancům při jejich svátečním večírku, který proběhl následující den. Někteří naši zaměstnanci si ve svém 2
volném čase připravili kulturní pásmo „ŽIVÝ BETLÉM“. Ve středu 14. prosince se nám s ním předvedli v zámecké jídelně. Všem se vystoupení moc líbilo a připomněli si význam a pravý smysl vánočních svátků. O den později, ve čtvrtek 15. prosince, jsme si připravili linecké těsto a pekli s klienty cukroví, které je tak typické pro Vánoce. Zapojili se jak klienti, tak klientky a společnými silami nám šla práce pěkně od ruky. Jelikož Vánoce už byly za dveřmi, pustili jsme se 21. prosince spolu s klienty do zdobení živého vánočního stromu, který každoročně stojí na chodbě. Každý připojil ruku k dílu. Potom jsme si spolu vypili kávu, ochutnali lineckého cukroví a povídali si o tom, jak každý doma strojil svůj vánoční stromeček. Na středu 28. prosince jsme si připravili společné posezení u vánočního stromu. U cukroví jsme si vypili trochu punče, svařeného vína a bilancovali právě končící rok. Kolektiv I. oddělení
Co se událo v prosinci na druhém oddělení… Tak tady máme poslední měsíc v roce. Zima nám sněhu moc nenadělila, a tak si můžeme nechat o zasněžených Vánocích jako od Lady nechat jen zdát. Naštěstí se nenecháme ničím zastrašit a naši dobrou náladu nám nikdo nevezme. Proto jsme se snažily udělat si 3
příjemnou vánoční atmosféru na oddělení samy. A troufám si říct, že se nám to i povedlo ☺ Když jsme zjistily, že se sněhu asi zas tak brzy nedočkáme, tak jsme se rozhodly si ho vytvořit samy. Nápady s mražením a umělým zasněžováním jsme zavrhly a raději se daly do šití sněhu z netkané textilie. Krásné „sněhové“ pásy jsme si pověsily na chodbu a dnes a denně se kocháme pohledem na zasněžené zábradlí ☺ Letošní návštěva Mikuláše na našem oddělení dopadla také dobře. Klientek jsme měly stejný počet před i po akci, což nás velmi potěšilo.☺ Mikuláš obešel všechny pokoje a zjistil, že u nás na oddělení máme jen hodné klientky, a tak mu nezbývalo nic jiného než rozdat balíčky a slíbit, že se za rok přijde opět podívat. V půli měsíce nás velmi potěšily naše kolegyně z třetího oddělení. Jejich úžasná taneční terapie zvedla z postele skoro všechny klientky na pokoji číslo deset a ty, kterým jejich zdravotní stav nedovoluje se zvednout z postele, alespoň rozvlnily ruce. Akce se nám moc líbila a tak bych si dovolila touto cestou holkám z třetího oddělení moc poděkovat. Rády je tady zase přivítáme ☺ Co by to bylo za Vánoce, kdyby se neupekl alespoň jeden druh cukroví. Naším favoritem se pro letošní rok staly zázvorky. 4
Klientky si jeden den udělaly těsto a vykrajovaly libovolné tvary a druhý den jsme vše upekly. 14. 12. nás přišla navštívit paní Eva Vávrová se svými pejsky. Jako takové malé předvánoční překvapení s sebou kromě svých dvou krásných pejsků, které už známe, přivedla ještě úžasné štěně. Klientky byly velmi spokojené. Na canisterapii se naše uživatelky vždy těší a paní Evě a jejím pejskům přejeme do nového roku hodně zdraví, štěstí a pohody.☺ Poslední předvánoční týden byl nabytý akcemi. V pondělí to odstartovalo vánoční posezení pro klienty, v úterý a ve středu jsme u nás uvítaly děti ze ZŠ Sokolnice a ZŠ Dambořice a ve čtvrtek vše vyvrcholilo vařením vánočního punče. Vaření se velmi povedlo. Klientky si sami nachystaly veškeré ingredience a ve velmi přátelské atmosféře jsme si poseděly a zazpívaly všechny vánoční koledy, na které jsme si jen vzpomněly. Co dodat na závěr? Už zbývá jen popřát do nového roku všem obyvatelům i zaměstnancům našeho zámku hodně zdraví, štěstí, spokojenosti, a abychom se dokázali radovat z každodenních maličkostí a všechny starosti pokud možno hodit za hlavu. ☺ Kolektiv druhého oddělení
Jak jsme prožívali adventní čas a Vánoce na III. oddělení? V radostném adventním duchu očekávání a hřejivé, poetické vánoční atmosféře i s troškou nostalgie… Sváteční náladu umocňovaly i tiché melodie koled a takřka pohádková výzdoba, která celé oddělení proměnila v malou „vánoční zem“. Svůj díl zde odvedly „sestřička“ Lída se skupinkou našich klientek s Alzheimerovou nemocí.
5
A protože vánoční čas je časem setkávání, i my jsme na našem oddělení uvítali celou řadu milých návštěv. Nejprve to byl dobrotivý, štědrý Mikuláš se spoustou sladkostí, provázený laskavým andělem a nadmíru fešáckým čertem (letos asi poslali toho nejpohlednějšího zrovna k nám) a poté celý zástup malých i větších koledníčků – ze Sokolnic, z Dambořic, z Blažovic… Přinesli nám nejen „noviny z betlémské krajiny“, ale i pěkná přáníčka, která pro nás vyrobili ve výtvarné dílničce, a jejich svěží hlasy a hlásky leckoho dojaly až k slzám. Ale byly to slzy štěstí a čisté radosti. Posledně jmenovaní, z blažovické scholy, které vedly dcery jedné z našich klientek, se s nimi sesedli u velikého stolu k malému pohoštění a jako jedna velká rodina si ze srdce společně zazpívali ty nejkrásnější z koled. Bylo to zcela spontánní a nádherné. (Nic krásnějšího by si nedokázala představit ani „Vážka“.) Nečekali jsme ale pouze pasivně, kdo se za námi přijde podívat, ale celá řada z nás, včetně těch imobilních, se zúčastnila celozámeckého vánočního posezení klientů. Naživo jsme zhlédli úchvatný a dojímavý betlémský příběh v nápaditém ztvárnění zaměstnanců našeho domova, družně poseděli při krásných, romantických písních dua Slunečnice, připili si s panem ředitelem na 6
šťastný nový rok a od telnického pana faráře do něj dostali požehnání. A krásné kalendáře s moudrými výroky význačných osobností věnované telnickým panem starostou budou nám po celý rok toto milé setkání připomínat. Těsně před Štědrým dnem jsme uspořádali vánoční posezení plné pohody i na našem oddělení. U zářícího stromečku jsme poslouchali i zpívali koledy, „veselili se a radovali“, mlsali, besedovali, vzpomínali, vzájemně si popřáli… A bylo nám spolu moc hezky a dobře. A jaká byla na našem oddělení štědrovečerní noc? To ví jen „noční sestra“. Noc byla tichá a klidná, jen barevná světýlka zářila. Klienti pokojně odpočívali po chutné a bohaté večeři a možná se jim zdálo o nějakých dávných Vánocích v dětství. Těm jejím přinesl Ježíšek malé dárečky pro radost. A o půlnoční mši zaznělo ze zámecké kaple: „…pokoj lidem dobré vůle.“ O vánočních svátcích zažil svůj křest i novy skype, který byl na našem oddělení instalován, aby umožnil klientům komunikaci s jejich vzdálenými dětmi tváří v tvář. Možná bych to měla spíš nazvat zatěžkávací zkouškou, protože p. Dančík, který má dceru v USA, s ní hovořil téměř dvě hodiny. Skype ale přečkal a p. Dančík byl šťastný jako snad ještě nikdy za svého pobytu v naše domově. Srdečné díky za další technickou 7
vymoženost, která umožňuje našim klientům dostat se z izolace, k níž byli v dřívějších dobách do jisté míry odsouzeni. Srdečné díky za „zázrak vědy“, který jim otevírá prakticky celý svět! Za III. oddělení Jarka Buchalová
Zhodnocení dosavadní činnosti aktivizačního oddělení a plán rozvoje aktivizačních činností v domově Cílem naší organizace je věnovat stále větší pozornost pohodlí uživatelů sociální služby. Za účelem naplnění tohoto cíle byl k 1.1. 2011 nově zřízen Sociálně-aktivizační úsek, který má za úkol rozšíření a koordinaci aktivit v rámci jednotlivých oddělení i celého domova, prohloubení spolupráce domova s místní samosprávou, mateřskou a základní školou i s občanskými organizacemi, neboť trvalá sociální integrace klientů je důležitým parametrem zachování kvality života. Kromě pravidelných aktivizačních činností na každém oddělení probíhaly i nové pravidelné celodomovní aktivity: návštěvy cukrárny v Otnicích, výlet do kláštera v Rajhradě, výlet na Mohylu míru, výlet na Pernštejn, výlet do kovárny do Těšan, návštěva akce „Strom života“, výlet k rybníku Balaton, divadelní představení Šípková Růženka, Popelka, návštěva Papučového bálu a Candrbálu v DPS v Újezdě u Brna, hudební odpoledne k MDŽ, výlet na zabíjačkové speciality, ochutnávka zeleného piva, hudební odpoledne Pálení čarodějnic, přednášky na různá témata – seniorpasy, zdravá výživa, bezpečnost seniorů, cestování, společenské hry - bingo, kvízy, křížovky, odpolední promítání filmů, zpěv lidových písníček s klavírem, duchovní přednášky o Starém zákoně, Biblické příběhy. Ve spolupráci s místními školami proběhla také dvakrát akce „Sportujeme společně“, pásmo k vítání jara v zámeckém parku, společný úklid zámeckého parku. 8
Od ledna roku 2011 začal vycházet pravidelně domovní „Zámecký zpravodaj“, prostřednictvím kterého je zajištěna větší informovanost klientů nejen o změnách, které se jich dotýkají, ale i o společenských a kulturních událostech v domově a okolí. Kromě zcela nových aktivizačních činností byla navázána spolupráce s dobrovolníky z Křesťanských sborů, s biskupem Církve československé husitské a duchovním správcem místní farnosti. Na základě této spolupráce bude rozšiřována od roku 2012 také paliativní péče. Smyslem tohoto záměru je větší individualizace poskytované péče a celkové zkvalitnění samotné služby. V návaznosti na nově zaváděné aktivity probíhá i vzdělávání zaměstnanců zaměřené na realizované činnosti. Byla navázána spolupráce s Fakultou sociální pedagogiky Masarykovy univerzity v Brně, jejímž smyslem je praktické zapojení studentů do praxe formou dobrovolnictví. Součástí spolupráce bude i praktická podpora a pomoc studentům ve vědecké činnosti, výzkumech a především provázání teoretické přípravy s praktickou. Zapojili jsme se do projektu SENIORPAS, prostřednictvím kterého získávají klienti finanční příspěvek na společenské akce a dopravu ve výši 50% z prostředků JMK. Dobrá spolupráce se zřizovatelem je podpořena naší pravidelnou účastí a prezentací domova na jím pořádaných akcích. Účast managementu domova na četných přednáškách, školeních, veletrzích a setkáních vedoucích pracovníků je dobrou příležitostí pro konzultace v oblasti dalšího rozvoje domova a aktivní informovanost. Plánuje se uzavření dohody o spolupráci se dvěma sousedními domovy, na základě které budou probíhat vzájemné návštěvy kulturních a společenských akcí, výměna poznatků a zkušeností pro sdílení tzv. dobré praxe. Pravidelné výměny personálu, konzultace v oblasti řízení, sociální práce, stravování, péče a aktivizačních činností je možností pro inovativní postupy, které se osvědčily v jiných zařízeních. Mgr. Eva Stiborová 9
Nabídka aktivizačních činností v lednu I. oddělení Každé pondělí
Paměťové a stolní hry
Každé úterý
Hudební návraty – poslech hudby na přání, zpěv
Každý čtvrtek
Filmové návraty
Každý pátek
Reminiscenční dopoledne – vzpomínání a povídání si u kávy
Středa 4.1.
,,PŘEDČÍTÁNÍ – čteme z denního tisku“
Středa 11.1.
,,VAŘENÍ“ – domácí bramboráky a zeleninový salát
Úterý 17.1.
,,KERAMIKA“
Středa 25.1.
,,AROMATERAPIE-RELAXAČNÍ CVIČENÍ“ Začínáme kolem 9.30 hod. Srdečně všechny zve kolektiv I. oddělení.
II. oddělení každé pondělí - DVD Randall a Hopkirk
10
každé úterý - Bingo, deskové a karetní hry každou středu - Zuzka - skupina - Dáša - aktivizace imobilních klientů každý čtvrtek - Bingo, deskové a karetní hry každý pátek - výroba dekoračních předmětů ☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺
III. oddělení Pátek 6.1.
„TŘÍKRÁLOVÉ POSEZENÍ“
Pondělí 9.1.
„NÁCVIK JEMNÉ MOTORIKY“
Čtvrtek 12.1.
„TANEČNÍ TERAPIE“
Úterý 17.1.
„PAMĚŤOVÉ HRY“
Úterý 24.1.
„ČLOVĚČE, NEZLOB SE“
Denně dle přání klientů individuální nebo skupinové čtení, poslech hudby.
Na Vaši účast se těší kolektiv III. oddělení. ☺ 11
Nabídka aktivizačních činností v prosinci Pátek 02.12.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Pondělí 14.12. MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA NA ODDĚLENÍCH Čtvrtek 08.12. VÁNOČNÍ POSEZENÍ ZAMĚSTNANCŮ od 15:00 hodin v jídelně Pátek 09.12.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Pondělí 12.12. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY od 10:00 hodin ve společenské místnosti Středa 14.12.
ZPÍVÁME KOLEDY od 10:00 hodin na I. oddělení
Čtvrtek 15.12. SLANÉ PEČENÍ Pondělí 19.12. VÁNOČNÍ POSEZENÍ KLIENTŮ od 14:00 hodin v jídelně Úterý 20.12.
PŘÁNÍ DĚTÍ ZŠ SOKOLNICE od 09:00 hodin na odděleních
Středa 21.12.
PŘÁNÍ DĚTÍ ZŠ DAMBOŘICE od 09:30 hodin na odděleních
Pátek 06.01.
ZPÍVÁNKY
Pátek 06.01.
TŘÍKRÁLOVÁ KOLEDA
od 10:00 hodin na I. oddělení na všech odděleních
Pondělí 09.01. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY od 10:00 hodin na I. oddělení 12
Středa 11.1.
PŘEDÁNÍ DARŮ OBCE TELNICE od 10:00 hodin
Pátek 13.01.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Pátek 20.01.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Pondělí 23.01. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY od 10:00 hodin na I. oddělení Pátek 27.01.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
V měsíci lednu slaví své narozeniny Danielová Marie Houdek Stanislav Koláček Jaroslav Pechová Jarmila Pospíšilová Blanka Svůrová Blažena Bartáková Alena Buchalová Jaroslava Holečková Ivana Kulichová Dagmar Marková Věra
Nohelová Hana Stiborová Eva, Mgr. Svobodová Hana Tesařová Eva 13
Nové tváře Dostálová Marie Johnová Jiřina
III. oddělení I. oddělení
Vítejte mezi námi! Děkujeme V měsíci listopadu se s námi rozloučila zdravotní sestra Šárka Gottwaldová, která odešla k agentuře domácí péče. Přejeme jí, aby tato práce splnila veškerá její očekávání a přinesla jí osobní naplnění. V měsíci prosinci ukončila pracovní poměr rovněž pracovnice aktivizačního úseku Mgr. Petra Bartáčková, zůstává s námi však nadále jako neplacená dobrovolnice. Děkujeme jí za vše, co pro náš domov vykonala – byla jak svěží vánek, co zavál do jeho starobylých zdí. Přejeme jí hodně úspěchů ve studiu a doufáme, že ještě dlouho, dlouho s námi zůstane jako „náš Zpravodaj“. Jarka Buchalová
Pomerančová stránka Příběh o hvězdě a mudrcích Když se Ježíš narodil, objevila se na nebi nová hvězda. Byla tak veliká a jasná, že mudrcové, kteří zkoumali každou noc oblohu, ještě nikdy neviděli hvězdu tak krásnou. Dali hlavy dohromady a mudrovali, co to asi 14
znamená. „Já vím,“ řekl jeden z nich, „někde se narodilo královské dítě.“ Další mudrc řekl: „To se jistě narodil ten dobrý král, židovský Mesiáš, na kterého lidé tak dlouho čekají. Pojďme se mu poklonit a vezměme mu dary, jaké se sluší pro krále.“ A tak se tito mudrcové vydali na dalekou cestu. Zářící hvězda jim ukázala, kudy mají jít. Dovedla je až do Jeruzaléma. Tam stanuli před palácem, kde bydlel král Herodes. Mysleli si, že jsou u cíle a ptali se: „Kde je ten právě narozený židovský král? Na východě jsme viděli jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Jak to Herodes uslyšel, velmi se znepokojil. Žádné dítě se totiž v paláci nenarodilo. Tu si vzpomněl, že se mezi lidem vypráví dávné proroctví o narození Mesiáše – židovského krále. Začal se bát o svůj trůn. Proto si dal zavolat židovské učence a znalce starých knih a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V Betlémě, tak je to psáno v prorockých knihách.“ Herodes řekl mudrcům: „Jděte a důkladně po tom dítěti pátrejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu také já šel poklonit.“ Mudrci krále vyslechli a vydali se na cestu. A hle, hvězda šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde to dítě bylo. Mudrci vešli do chléva a uviděli tam děťátko s Josefem a Marií. Padli před ním na zem, klaněli se mu a darovali mu zlato, kadidlo a myrhu. Herodes byl krutý král. Nechtěl se vůbec dítěti klanět, ale chtěl ho zabít, aby snad nepřišel o svůj trůn. Mudrcové však dostali ve snu od Boha pokyn, aby se už do Jeruzaléma nevraceli. I Josefovi se ve snu ukázal anděl a řekl: „Vstaň, 15
vezmi dítě i matku a uprchni do Egypta. Zůstaň tam, dokud ti neřeknu, protože Herodes chce dítě zahubit. Herodes brzy pochopil, že ho mudrci neposlechli a o dítěti mu neřekli. Velmi se rozhněval a nechal v Betlémě pobít všechny malé chlapce do dvou let. Ale Ježíš byl už dávno s rodiči v bezpečí, aby až vyroste, mohl vykonat, co si Bůh přál. Jarka Buchalová
Psáno tříkrálovou křídou Všichni víme, že králové, kteří se přišli s dary poklonit novorozenému Ježíškovi, byli tři – Kašpar, Melichar a Baltazar. Ve skutečnosti to ovšem nebyli králové, ale chaldejští mágové a hvězdopravci, co ve hvězdách vyčetli narození mocného židovského Krále, a stará legenda vypráví, že nebyli pouze tři, že existoval i „král čtvrtý“… Ten však dorazil do Betléma až mnohem později a s Ježíškem se nikdy nesetkal. Stejně jako ostatní to byl mudrc a mág a jmenoval se prý Artaban. Pro novorozeného krále měl připraveny tři nádherné drahokamy – safír, rubín a čarokrásnou perlu. Pozdě dorazil už na smluvené místo setkání, odkud se „královská“ karavana s dary vydala za hvězdou do Judey. Při cestě pouští totiž narazil na člověka těžce zraněného lupiči. Přestože věděl, že ostatní mágové na něj nebudou čekat, sesedl ze svého velblouda, raněného ošetřil a vrátil se s ním do nejbližšího městečka. Za jeho léčení zaplatil ranhojiči safírem, který chtěl darovat novorozenému Králi. Na místo schůzky dorazil pozdě, „tři králové“ už dávno odjeli, ale mohl snad 16
jednat jinak? Měla by pak jeho cesta za Králem vůbec smysl?! Vždyť ve hvězdách vyčetl, že to nebude obyčejný král, orientální despota, ale Král srdcí, jehož zrození bude počátkem nového, lepšího věku. Sám tedy putoval pouští a horami a snažil se dohnat karavanu svých druhů. Když konečně dorazil do Betléma, nebylo to už to tiché městečko, nad kterým zářila jasná hvězda zvěstující lidem pokoj. Město bylo plné hrubého křiku otrlých vojáků, dětského pláče a zoufalého kvílení žen. Žoldnéři krutého židovského krále Heroda tam právě vraždili malé chlapečky ve snaze zlikvidovat novorozeného Krále z proroctví. V domku, do kterého Artaban vešel, zastal v nejzazším koutku vyděšenou mladou ženu úzkostně tisknoucí v náručí okatého chlapečka. Vzápětí se tam začali dobývat vojáci s tasenými meči. Cestu dovnitř jim však zastoupil mudrc Artaban: „V tomto domě jsem sám a věnuji se svému hloubání a nikým si nepřeji být rušen. To moudrý důstojník jistě pochopí.“ Na jeho dlani se krvavě třpytil rubín velikosti holubího vejce – nejkrásnější dar pro největšího Krále. „V tomto domě není dítě, dál dál…“, zavelel důstojník. Horda se přehnala a Artaban osaměl. Betlém byl plný krve a nářku. Maličký v matčině náručí se zasmál a vztáhl ručku po zlaté hvězdě na Artabanově hrudi… To je příběh o Artabanovi, „čtvrtém králi“, který se s novorozeným Králem nikdy nesetkal a nedal mu žádný ze svých darů. Nesetkal?! Nedal?! 17
O svátku Tří králů procházejí našimi městy a dědinami skupinky maličkých králů a lidé otvírají svá srdce, aby pomohli potřebným blízko i v dáli. A malí králové píší na veřeje jejich dveří tři písmena: K+M+B. To ale nejsou iniciály jejich jmen, ale zkratky z latinského „Christus mansionem benedicat“. Své následovníky má i světu utajený „čtvrtý král“ – třeba širší veřejnosti neznámé společenství „Dlaň životu“ s nadací „Betlém nenarozeným“, které poskytuje pomoc a přístřeší těhotným ženám v tísni, jež by jinak byly nuceny k potratu. A jako houfně následujeme v jejich štědrosti „tři krále“, otevřeme svoji dlaň i v duchu Artabanově. Neboť jak napsal francouzský básník Jacques Prévert: „Není pět nebo šest divů světa, ale jen jeden – láska.“ Christus mansionem benedicat. – Bůh žehnej tomuto domu. Jarka Buchalová
Malé novoroční zamyšlení Každý z nás již patrně někdy zažil delší cestu vlakem. A tato cesta nám nejednou dala příležitost setkat se s různými spolucestujícími. Vidíme tu například starší, černě oděné manžele, kteří občas bolestně vzdychnou a paní uroní slzu. U okna sedí mladý chlapec, který nervózně otevírá skripta. Co chvíli se chytí za hlavu a povzdechne: „Proč jsem se jen neučil dříve?!“ U okénka sedí mladá dívenka, která si sem tam upraví účes a trochu se nalíčí. Šťastně se usmívá a jako první odchází z kupé. 18
Snadno uhodneme cíl těchto lidí. Ti staří manželé zřejmě jedou na pohřeb někomu, koho měli rádi. Chlapec se patrně obává blížící se zkoušky a přísného profesora. A dívenku na nádraží jistě neočekává přísný otec, ale mladý chlapec. Každý z nich má tedy určitý cíl a tento cíl vždy určuje jejich jednání a chování. A to, co platí o cestě vlakem, platí i o celém lidském životě. Básníci, filozofové i teologové proto nejednou lidský život přirovnávají k cestě, která má, nebo by alespoň měla mít, svůj cíl. Tento cíl může být třeba jen krátkodobý. Někdy ale může být veden dlouhou perspektivou. Tento cíl, podobně jako v případě oněch cestujících, určuje lidské chování a jednání. Naše cíle mohou být různé a podle toho volíme i prostředky k jejich dosažení. Cílem lidského života by měl být život lidsky důstojný, mající vztah k věčnosti. Masaryk učil, že máme žít „sub specie aeternitatis“ – z pohledu věčného. To znamená žít hodnotně každý den našeho života. K této myšlence nás odkazují i slova zakladatele křesťanství Ježíše Krista: „Nejen chlebem živ je člověk, ale každým slovem, které vychází z úst Božích.“ My přece víme dobře, že k lidskému životu potřebujeme dýchat, jíst, pít a uspokojovat další, i materiální potřeby. Ale k plnému životu toto nestačí. Člověk má mít zájmy kulturní (četbu, hudbu, výtvarné umění …) a především má vytvářet kulturní vztahy k druhým lidem. Protože i víra bez lásky je přece mrtvá. Většina z nás má své rodiny, sousedy a přátele a těmto je třeba přirozeně věnovat největší lásku a pozornost. Tato láska a pozornost má ale patřit i lidem cizím, protože není žádný cizí člověk, ale jsou pouze lidé neznámí. 19
Vraťme se však k úvodnímu příkladu. I naše cesta životem má být nesena přinejmenším dvěma vlastnostmi. Zaprvé radostí, za druhé láskou. Exupéry nám říká, že „mezilidské vztahy jsou jediným přepychem, který na tomto světě máme.“ A Vám, milí čtenáři, přejeme mnoho radosti a lásky pro celý nový rok 2012. Mgr. Josef Bobrovský farář CČSH v.v.
Z Vaší tvorby Modlitba prostého člověka Bože, dej, ať můžem v noci klidně spát, ať už nás nedělí ostnatý drát, ať projedem se celým světem, ať mají matky, co dát dětem, ať svítí slunce na nás na všechny, ať nežijeme život virtuální, ale skutečný, ať mají holky ve vlasech stuhy, ať žijeme za svý a neděláme dluhy, ať kluci střílejí na plechovku z praku, ať nejsou grafity na každým vlaku, ať nemají ženy vrásky od starostí, ale od smíchu, ať vyslovujem hanbatý věci jenom potichu, ať už je s chlapama konečně legrace, ať nechoděj na pracák, ale do práce, ať nejsme ve světě jenom béčka, ať nejsou v jídle samý éčka, ať neplatíme velký daně, ať máme všichni čistý dlaně, ať máme blahobyt všichni a ne jen někteří, stejně všem zazvoní ta s kosou u dveří, a ještě dřív, než dojdem k cíli, tak se nás zeptá, jak jsme žili, a i když jsem jenom žena z davu, ať můžu hrdě zdvihnout hlavu. Vlaďka Sedláková 20
Bitva u Slavkova ……pokračování V minulém čísle ZÁMECKÉHO ZPRAVODAJE jsme se vrátili do míst, která byla součástí prosincové BITVY U SLAVKOVA. Některá místa jsou zachována až do dnešních let a říká se jim mlčenliví svědkové. U bývalé císařské silnice Brno - Olomouc kdysi stávaly desítky zájezdních hostinců, které neunikly ani pozornosti vojáků tří císařských armád. Tři - Rohlenku, Maxlovku a Pindulku - můžeme vidět dodnes nedaleko Tvarožné. Historické budovy zájezdního hostince Rohlenka už zmizely v nenávratnu a na jejich místě stojí moderní motorest stejného jména. Změny se nevyhnuly ani Maxlovce, kde skončila hostinská koncese na začátku padesátých let. O historii Pindulky víme zatím nejméně. V dnešní době stala sídlem Okresní správy komunikací. Rohlenka Říká se, že se zde kdysi pekly rohlíky a pekárna spolu se zájezdní hospodou Starý dvorec tvořila jednu z významných zastávek při cestě na sever Moravy. Rohlenku nechali postavit majitelé sokolnického velkostatku a odjakživa patřila pod číslem popisným 24 k Jiříkovicím. Vždy byla pronajímána různým nájemcům. Strážce Rohlenky - socha rakouského granátníka - stojí na kdysi velmi důležitém strategickém místě. Strážce je zhotoven v nadživotní velikosti z odlitku litiny, který váží přes dvě tuny. V roce 1756 ji zhotovili v městečku Strašicích východně od Plzně dvě stejné figury granátníků. Oba se stali ozdobou nedalekého zbirožského zámku. Zůstali tam asi do roku 1797, kdy byli převezeni do Vídeňského Nového Města. Tam sloužili „granátníci“ 21
jako otopná tělesa v tereziánské vojenské akademii. Obě figury byly totiž duté, silnostěnné, a tak se z nich docela dobře mohla stát i kamna. Dlouhá léta měli své místo po obou stranách hlavního schodiště. Granátníci šťastně přežili ve Vídeňském Novém Městě první světovou válku. Jinak tomu bylo za druhé světové války. Město s vojenským závodem se stalo terčem bombardování, které ani jeden litinový granátník „nepřežil“. U nás však zůstali tři mladší bratři původních figur. Noví tři granátníci byli odliti v roce 1890 podle zachovalého modelu opět ve strašické huti. Dva byli hned za rok vystaveni v Praze na Všeobecné zemské výstavě a po jejím skončení jeden našel místo ve výklenku u vchodu zbirožského zámku a druhý cestoval do Holoubkova, kde byl umístěn v městském parku. Třetího granátníka zapůjčily zbirožské železárny v roce 1931 do Brna na výstavu „Zašlé a moderní slévačské umění“. Na Moravě už zůstal. Přečkal v Brně druhou světovou válku a v padesátých letech, když vznikalo technické muzeum, se dostal do jeho fondu. Odtud byl v květnu 1983 předán do zámku ve Slavkově, aby připomínal bitvu tří císařů. Nakonec se v roce 1988 ocitnul granátník na svém nynějším postu u motorestu Rohlenka. Svou roli strážce Rohlenky bere velmi vážně, alespoň tak můžeme soudit podle jeho sveřepého výrazu. Na rozdíl od svých dvou druhů v Čechách drží pušku a opírá ji patkou o zem. Jeho složitá figura musela být odlévána po kusech - zvlášť tělo, obě zápěstí, puška i šavle. Škoda, že detaily štítku granátníkovy čepice jsou nezřetelné. Pod oběma hlavami rakouského orla bychom našli iniciály panovníků, kterým sloužil - FL jako František Lotrinský a MT jako Marie Terezie. 22
Granátníkovi u Rohlenky bylo nedávno sto let. Byl na světě asi padesát let před bitvou u Slavkova. Drobné detaily jeho uniformy proto napoleonské době přesně neodpovídají. To mu však jistě rádi odpustíme. Kolektiv I. oddělení
Namíchejte si čaj pro radost a zdraví Zima představuje pro přírodu i pro nás období odpočinku. Zbývá nám víc času na sebe a také na posezení s přáteli. K takovému setkání patří přímo neodmyslitelně šálek kávy nebo dobrého čaje. Mnozí z nás nedají dopustit na bylinkové čaje. Pití takových čajů může být doslova obřad a musí být doplněno o správnou atmosféru, aby i léčivá síla bylinek mohla správně a účinně působit. Má-li bylinkový čaj dosáhnout žádoucího účinku a podpořit dobrý zdravotní stav, mělo by k tomu přispět i okolní prostředí, klidné místo, upravený stůl … prostě pohoda. Pak si jej můžeme vychutnat všemi smysly. Znáte symboliku čajových bylin? Pokud ne, jednu takovou vám nabízím … meduňka lékařská – přátelství a vysněné štěstí rozmarýn – symbol lásky dvou lidí heřmánek – radost, spokojenost a štěstí majoránka – štěstí úspěch a požehnání tymián – odvaha, statečnost a víra v boha 23
šalvěj – sláva nesmrtelnost a zdraví měsíček lékařský – přináší něhu a krásu máta – přispívá k bystrosti a jasnému rozumu sléz – symbol duchaplnosti levandule – čistota, věrnost a vytrvalost saturejka – vyjadřuje smyslnost bazalka – symbol podnikavosti černý bez – úcta, smysl pro rodinu a bezpečí lipový květ – klid, pohoda v rodině a pevné zdraví
Helena Kovářová
Chcete mít svůj Zámecký zpravodaj? Pokud ano, je možné si ho zakoupit za 30,- Kč. Zeptejte se Vašich sestřiček. Váš Zpravodaj
Uzávěrka příštího čísla Zámeckého zpravodaje je 30.01.2012. Své příspěvky zasílejte v elektronické podobě na email
[email protected] nebo je v listinné podobě předejte pracovníkům Sociálně-aktivizačního úseku. Uzávěrka březnového čísla bude 29.02.2012. Redakční rada: Mgr. Petra Bartáčková, Jaroslava Buchalová, MVDr. Petr Nováček, Dagmar Rábová, Jiřina Rábová, Vladimíra Sedláková. Technické zpracování: Mgr. Petra Bartáčková
24
