Zámecká 57, Sokolnice. Časopis Domova pro seniory Sokolnice

Zámecká 57, 664 52 Sokolnice

Časopis Domova pro seniory Sokolnice

Úvod Milí čtenáři, blíží se nám konec prázdnin a i já jsem si vybral svoji zaslouženou dovolenou. Máme tropická horka a konečně jsme se dočkali léta, jak má být. A co Vám nabídnu v tomto čísle? Opět tradiční rubriky věnované oslavencům, novým tvářím v našem domově, akcím v předcházejícím měsíci, pranostikám i jménům, se kterými se u nás potkáte. Krom toho se ale můžete dočíst mnoho zajímavého o obléhání Brna Švédy v době Třicetileté války. Přicházím i s novou rubrikou, kterou jsem nazval „Víte, že….?“. Tentokrát si můžete přečíst zajímavosti o včelkách a včeličkách. Kdybyste měli nápad, co do této rubriky napsat příště, určitě se ozvěte. ☺ Pokračuje i naše malá „felinoterapie“ . Děkuji za Vaše krásné příspěvky, přeji Vám hezký zbytek léta a těsím se zase za měsíc.

Váš Zpravodaj

Ohlédnutí za červencem A máme tu letní měsíc červenec… Červenec bývá měsícem plným sluníčka a krásného počasí. Zatím se nám však tento měsíc ve své kráse moc neukázal. Počasí je chladnější a deštivější. Přesto se však snažíme trávit s klienty každou volnou chvilku venku.

2

Ve čtvrtek 7. 7. nám počasí přálo, a tak jsme si s klienty zasoutěžili v zámeckém parku. Hráli jsme pétanque. Pétanque je francouzská společenská hra pro dvě 1–3 členná družstva, která se snaží umístit koule co nejblíže k cíli, který tvoří dřevěná kulička, tzv. prasátko. Princip hry je velmi jednoduchý a výhoda této hry je v tom, že ji může hrát prakticky každý (ženy s muži, starci s dětmi, dokonce se všech turnajů mohou zúčastňovat i tělesně postižení) a prakticky kdekoliv (terén hřiště je libovolný). Po sportovním dni si klienti odpočinuli u oblíbeného Binga. Ve středu 19. 7. se nám sluníčko schovalo. Začal pofukovat větřík, a tak jsme příjemné dopoledne strávili s klienty na pokoji č. 4, kde jsme všem uvařili kávu a povídali si o dovolené, a také jak prožívali letní dny. Naši klienti projevili hráčskou vášeň, když jsme ve středu 20. 7. hráli v zámeckém parku Černého Petra. Už se zase všichni těšíme na další posezení a povídání v parku na zajímavé téma, které je jim blízké. Prostředí zámeckého parku je uklidňující a všem nám dodává potřebnou energii. Kolektiv I. oddělení 3

Co se událo v červenci na druhém oddělení… Červenec byl ve znamení horkých až tropických dní. Někdo to zvládal lépe a někdo hůř, ale všichni jsme se snažili udržet si co nejlepší náladu. Ale vraťme se ještě pár větami k červnu. Koncem měsíce června nás navštívily děti ze ZŠ Sokolnice, aby si s našimi klienty trošku zazávodily a protáhly tělo. Házení míčkem do kyblíku, kuželky, házení kroužků a pétanque bavily nejen děti, ale i naše klienty. Celé dopoledne se neslo ve sportovním duchu a myslím si, že se všichni dobře bavili. Krásného červencového počasí jsme využívali především k procházkám po nádherném zámeckém parku. Středeční dopoledne, kdy u nás na oddělení procvičujeme tělo i ducha, se klientkám velmi líbí. Trénink paměti a házení s míčem baví všechny a užije se u toho i dost legrace. Doufáme, že krásné počasí se nám zase vrátí a budeme si moci ještě užívat sluníčka.

Kolektiv druhého oddělení

4

III. oddělení v čase dovolených I když v nastalém období dovolených je náš kolektiv značně oslaben (co do počtu, nikoliv v nápadech a pracovním nasazení), beze změn probíhají naše tradiční aktivity jako četba na pokračování, míčové hry, či reminiscenční a taneční terapie. Naposledy jsme si zavzpomínaly (tematika byla tentokrát čistě ženská), co jsme rády vařily, co nejvíc chutnalo nám, našim manželům a dětem. Vzpomínky v nás vyvolaly takové laskominy, že bylo štěstí, že vzápětí následoval chutný oběd. Při taneční terapii nás všechny překvapilo, kolik grácie a smyslu pro rytmus někteří z klientů do svého pohybu vkládají. Jiným se dařilo méně, o to větší však bylo jejich nadšení a radost z tance. Za současného pěkného letního počasí jsou ovšem nejoblíbenější procházky či posezení v parku. Z pochopitelných důvodů dáváme přednost svěžímu stínu, ale blahodárnému slunci vystavujeme naši duši – naše oči se kochají prosluněnou letní idylou, prostírající se všude kolem nás. To slunce v duši si chceme uchovat do uplakaných dní listopadu a mrazivé zimy. Zúčastnili jsme se i veškerých celozámeckých akcí organizovaných aktivizačním úsekem: Koncem června jsme si užili spoustu zábavy při sportovním odpoledni se žáky sokolnické školy. Hry probíhaly v přátelském duchu, nebylo vítězů ani poražených, ale přínosem byly pro obě zúčastněné strany. Děti vnesly do starobylých zámeckých zdí radost a elán svého mládí a mj. jsme se od nich přiučili dosud nám neznámé napínavé hře s barevnými koulemi zvané pétanque. Děti si zase prohloubily své sociální cítění a zcela určitě si zvýšily své EQ – 5

emocionální kvocient. Milým společníkem při sportovním odpoledni nám byl i rozkošný „yorkšírek“ našeho pana ředitele Beník. Nově nabytou znalost „petángu“ jsme zúročili při jeho prvním kole mezi námi seniory. (Napsala jsem prvním, protože všichni doufáme, že budou následovat kola další.) I když někteří, či spíše některé z nás dosud nezískaly patřičnou zručnost, všichni se zájmem sledujeme zápolení dvou horkých favoritů na vozíčku, pánů Oslíka a Rampoucha z I. oddělení. Podruhé jsme navštívili i sokolnický „Balaton“. Náš zámek je sice krásný a park kolem něj ještě krásnější, zvláště teď v létě. Mnozí obyvatelé měst nám jej mohou závidět. Ale my se rádi občas podíváme i někam mimo jeho zdi, mezi lidi. Potom se do něj zase spokojeně vracíme domů. Do našeho zámku naopak podvakrát zavítal bratr z Křesťanských sborů, z Mezinárodního svazu Gedeonů, obětavě se věnujícího šíření Božího slova. Četl nám z Bible a spolu s námi se zamýšlel nad jejími věčně živými myšlenkami. Byla to vítaná příležitost zvláště pro ty z nás, kteří jsou evangelického vyznání, neboť místní kostel je katolický, ale i pro katolíky, vždyť při obřadech není prostor pro dotazy a diskusi. Byla to i vhodná možnost k zamyšlení pro ty, kdo dříve ve shonu života neměli čas či příležitost se s Kristovým učením seznámit. A čím byl letošní červenec jedinečný? Dne 7. 7. oslavil své 70. narozeniny dlouholetý klient našeho domova pan František Hort. Pracovnice prádelny a úklidu pod vedením jeho „stínové klíčové pracovnice“ paní Milušky Vondálové mu v Restauraci U Husara připravily oslavu, kterou by mu mohl závidět i leckterý senior 6

obdařený vlastní početnou rodinou. Nechybělo ani bohaté obdarování. Byla to další ze zcela spontánních akcí, jasně ukazujících, nakolik nám naši klienti přirostli k srdci, a že práce ve zdejším domově není snad pro nikoho z nás jen pouhým zdrojem obživy, ale posláním, jež podle svých možností naplňujeme. Přáním a drobnou pozorností vzpomenou narozenin svých klientů, a nemusí to být jen ty kulaté, snad všichni z klíčových pracovníků. Kolektiv III. oddělení

Čím jsme se bavili v červenci Červenec a srpen jsou dva měsíce v roce, které si už od dětství spojujeme s prázdninami, dovolenými a cestováním. Je to doba, kdy si po celoročním shonu a práci potřebujeme odpočinout. Také v našem domově si personál užívá dovolenou, a tak náš život plyne v klidnějším režimu. Přesto nezapomínáme na společná setkávání při různých aktivitách. Na začátku měsíce jsme si v zámeckém parku zahráli opět pétanque. Bylo vidět, že už jsme získali zkušenosti, protože hody na cíl byly mnohem přesnější. Nejvíce se naposledy dařilo panu Oslíkovi a panu Slaninovi. Oba dokázali, že tato hra se dá hrát i na vozíčku nebo vsedě na lavičce. Hrají ženy i muži, takže plánujeme sestavit ženské a mužské družstvo a uspořádat turnaj. Zveme všechny, kteří to ještě nezkusili, aby si přišli zahrát nebo aspoň fandit svým spolubydlícím. Vždy v pátek dopoledne jsme se začali scházet ve společenské místnosti k nacvičování písničky na dožínky. Vyrobili jsme si i hudební nástroje za pomocí plastových lahví od nápojů a různých luštěnin jako čočka, fazole, rýže, které nám ochotně poskytl pan Ustohal. Pomocí těchto rytmických hudebních nástrojů se tak mohou zapojit všichni zpěváci i se svým hudebním nástrojem. Samozřejmě, že nikdy nezůstane pouze u jedné písničky a zazpíváme si všechny, na které si vzpomeneme. 7

Další novinkou tohoto léta je naše domovní „letní kino“. Ve společenské místnosti většinou v úterý a ve čtvrtek vždy od 15:30 hodin promítáme na plátno oblíbené filmy. Zatím jsme viděli film „Doktor od jezera hrochů“ a „Bobule“. Připravenu máme komedii „Ženy v pokušení“, americký film o novodobé Popelce „Pretty Women“ nebo „Tři mušketýry“. Pokud je nějaký film, který byste rádi viděli, řekněte to své klíčové pracovnici a my se pokusíme vám jej promítnout. Uvítáme i Vaše další návrhy na zpestření letošního rozmarného léta. Mgr. Eva Stiborová Sociálně-aktivizační úsek

Nabídka aktivizačních činností v srpnu I. oddělení Čtvrtek 04.08. RUČNÍ PRÁCE - příprava a výroba upomínkových předmětů ( na Den otevřených dveří apod.) Středa 10.08.

STOLNÍ HRY - Člověče nezlob se, karty, pexeso, domino ….. - za pěkného počasí v parku

Středa 17.08.

FILM NA PŘÁNÍ - posezení u kávy a u filmu, který si sami vyberete

Středa 24.08.

PAMĚŤOVÉ HRY - cvičení pro tělo i paměť - za pěkného počasí v parku 8

Středa 31.08.

MUZIKOTERAPIE - posezení u kávy při poslechu hudby dle výběru klientů Začínáme kolem 9.30 hod. Srdečně všechny zve kolektiv I. oddělení.

II. oddělení Každé úterý výroba dekoračních předmětů Každou středu rekondiční cvičení relaxační cvičení trénink paměti a komunikačních dovedností reminiscenční terapie diskuse o přírodním léčitelství, předávání zkušeností (byliny, recepty)

Za hezkého počasí budeme i nadále chodit do zámeckého parku a jeho okolí.

III. oddělení Čtvrtek 04.08. NÁCVIK JEMNÉ MOTORIKY Úterý 16. 08.

PAMĚŤOVÉ HRY - procvičování krátkodobé paměti

9

Úterý 16.08.

VÝROBA A OCHUTNÁVKA ZMRLINOVÝCH POHÁRŮ

Čtvrtek 25.08. DEN STOLNÍCH HER

Každý den skupinové i individuální čtení z knihy na přání. Za pěkného počasí posezení na nádvoří nebo procházky do parku. Na vaši účast se těší kolektiv III. oddělení☺

Společné akce v domově Úterý 02.08.

PÉTANQUE

od 09:30 hodin v zámeckém parku

Pondělí 08.08. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY od 10:00 hodin ve společenské místnosti Úterý 09.08.

LETNÍ KINO od 15:30 hodin ve společen. místnosti - film na pokračování

Čtvrtek 11.08. BALATON odjezd v 9:45 hod. od kuchyně a vrátnice Pátek 12.08.

NÁCVIK ZPĚVU NA DOŽÍNKY od 10:00 hodin ve společenské místnosti

Úterý 16.08.


Středa 17.08

BINGO

od 13:00 hodin ve společenské místnosti

10

Pátek 19.08.


Pondělí 22.08. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY od 10:00 hodin ve společenské místnosti Úterý 23.08.


Pátek 26.08.


Úterý 30.08.


Středa 31.08.

KVÍZOVÁNÍ od 13:00 hodin ve společen. místnosti

Sportujeme, zpíváme, luštíme….. V lednu letošního roku bylo v Domově pro seniory v Sokolnicích nově zřízeno aktivizační oddělení. Záměrem bylo zpestřit obyvatelům domova jejich pobyt v zařízení a nabídnout zábavu v takové míře, aby si každý našel to, co mu dělá radost. Sociálně aktivizační úsek až do dnešního dne uspořádal 34 různě zaměřených akcí. Byli jsme na výletě v rajhradském klášteře, na Mohyle míru, u rybníka Balaton, opakovaně jsme jezdívali do cukrárny „ U Žbánků“ v Otnicích. Vypravili jsme se také na ochutnávku zabíjačkových pochoutek do řeznictví „Křesťan“ v Újezdě u Brna, na zelené pivo do restaurace „U Husara“ či na zmrzlinu do restaurace „Na Sokolovně“ zde v Sokolnicích.

11

Rozšířili jsme spolupráci se Základní školou v Sokolnicích. Její žáci již několik let docházejí do našeho domova, aby nám pomáhali s keramickými výrobky našich šikovných seniorek zejména z II. oddělení. V letošním roce jsme společně s vedením školy naplánovali jarní úklid zámeckého parku. Udělalo se mnoho práce, akce se velice vydařila a určitě si ji někdy zopakujeme. Děti ze školy za námi přišly také v posledním měsíci školního roku, aby si společně s námi zasportovaly. Vaše velká účast svědčí o tom, že i senioři mají sportovního ducha a rádi soutěží. Seznámili jsme se s pravidly nové hry, která se hraje nejvíce na jihu Evropy a která se jmenuje „pétanque“. Měli byste vidět parky a zahrady v Itálii, Francii nebo Španělsku, které jsou plné seniorů diskutujících u hry nad skleničkou pastisu. Také nám se hra zalíbila a dohodli jsme se, že sestavíme soutěžní družstva žen a mužů. Kromě sportu se věnujeme také kulturním aktivitám. Ať už to bylo divadelní představení žáků ze Základní školy z Moutnic, vystoupení pana Sekaniny u příležitosti oslav MDŽ nebo Pálení čarodějnic. Za účasti představitelů Krajského úřadu Jihomoravského kraje jsme otevřeli nový výtah na III. oddělení či uvítali schůzku ředitelů ostatních domovů kraje. Nově zařízenou společenskou místnost jsme začali využívat k další společné zábavě. Mgr. Bartáčková zavedla novou hru, která si ihned získala oblibu – bingo. I když název zní cize, je to vlastně obdoba loterie, kdy hráč zaškrtává čísla a vyškrtá-li všechny, vyhrává odměnu. Zveme všechny, kteří si s námi ještě nezahráli, aby si hru přišli vyzkoušet. Bingo střídáme s kvízováním, při kterém bystříme smysly a procvičujeme paměť a vzpomínky. 12

Letní měsíce jsme si zpestřili projížďkou zámeckým parkem v kočáře taženém koníkem. Byl to určitě také pěkný zážitek. Vždyť komu se dnes poštěstí pohladit si živého koně? Léto by nebylo úplné bez letního kina. Také my jsme si v domově udělali naše letní kino, kdy ve společenské místnosti promítáme na plátno filmy podle výběru diváků. V posledních dnech žijeme další činností. Je to nácvik písničky na slavnost, která se bude konat v našem domově v neděli 11. září. Odpoledne ve 14 hodin se bude konat v zámecké kapli Povýšení svatého kříže slavnostní mše u příležitosti svátku zasvěcení kaple. Občanské sdružení Sokolnický dům, které v obci působí, připravuje průvod krojované mládeže a dětí. A s dětmi si společně zazpíváme písničku, kterou právě nacvičujeme, a uvítáme každého, kdo by se chtěl k našemu malému sboru připojit. V kulturním programu bude i taneček krojovaných dětí, nabídka vína a koláčů. V případě pěkného počasí se můžeme těšit i na scénku, kdy se bude vrchnosti předávat dožínkový věnec. Pozvěte i své blízké a rodiny, aby se s Vámi společně slavnosti zúčastnili. Při této příležitosti bude současně probíhat „den otevřených dveří“ v našem domově, který bude otevřen k prohlídce všem zájemcům. Mgr. Eva Stiborová 13

Děkujeme! Tento měsíc jsme se rozloučily s naší dlouholetou spolupracovnicí Lenkou Novákovou, která se odstěhovala a nadále bude působit v Domově pro seniory v Mitrovicích. Lenko, přejeme Ti hodně úspěchů na novém pracovišti i mnoho štěstí v osobním životě. Tvůj úsměv bude chybět nám i Tvým klientům. Sestřičky“ z III. oddělení

Nové tváře pí Blažková Anna

III. oddělení

Vítejte mezi námi! V měsíci srpnu slaví své narozeniny Bubeníčková Marie Defeld Jiří Hankeová Marie Hanzl Oldřich Herman Zoltán Hloušková Marie Kašpar Jiří Koubková Maria Kýr Karel Matula Jaroslav Novotná Zdeňka 14

Pecina František Peloušková Růžena Popeláková Marie Skalníková Marie Slováčková Marie Stupková Marie Vejrostová Drahoslava Vyvlečková Milada Husák Zdeněk Kalvodová Jitka Svobodová Ludmila Tichý Zdeněk

Víte, že......? Včela medonosná (Apis melifera Linnaeus), jako jeden pro člověka z nejužitečnějších druhů hmyzí říše, který patří mezi blanokřídlý hmyz patřící do kmene členovců (Arthropoda), žije téměř na celém světě? Nenajdeme ji pouze v oblastech extrémní zimy, jako jsou póly zeměkoule a okraje Sibiře. Lidé chovají včely ze dvou hlavních důvodů: - získávání produktů – medu, vosku, pylu, propolisu, mateří kašičky, ale také jedu – prospěšných v kulinářském oboru nebo lékařství - pro opylování rostlin – neboť bez této činnosti by velká spousta rostlin (cca 85% všech kvetoucích) nebyla schopna života. Tím velmi pomáhají k zachování života na Zemi a rovnováhy všeho živého na celém světě. Včely žijí v rojích – společenstvech, která nazýváme včelstva. Včelstvo je zpravidla složeno z jedné matky (královny), mnoha dělnic a menšího počtu trubců, který závisí na tzv. síle (velikosti) včelstva, dostupnosti potravy a ročním období. Velikost tzv. silného včelstva se pohybuje od 20 – 50 tisíc členů v letním období. Včely se již v době vrcholného léta připravují na studené roční období, neboť 15

životnost dělnic je závislá právě na tom, do kterého ročního období se líhnou. Tzv. „letní včela dělnice“ se dožívá jen tří – šesti týdnů, neboť musí velmi pracovat, starat se o nový plod a matku a rychle se „opotřebuje“. V podstatě se upracuje. Naopak tzv. „zimní včela dělnice“ žije pět – šest měsíců a jsou známé i případy dožití se devíti měsíců. To vše proto, že hlavním úkolem této zimní včelky je „najíst se dosyta“, udržovat určitou teplotu v úlu (nebo hnízdě u divoce žijících) a vydržet přes zimu. Toho se ovšem dožijí tehdy, jestliže mají dostatečné zásoby tukové, bílkovinné (pyl) a energetické (cukry). K úspěšnému přezimování musí mít včelstvo na počátku zimního období nejméně 10 tisíc zimních jedinců. Pokud jsem Vás zaujal povídáním o včelkách, tak zase někdy povím něco více. S přáním úsměvů ve tvářích a pěkným pozdravením Váš Petr Nováček

Sluncem oděná „A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy.“ 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, slaví Brno svůj „Den“. (Novodobá tradice oslav vznikla z iniciativy brněnského biskupa Mons. Vojtěcha Cikrleho v roce 1995 a nahradila tak tzv. „švédskou slavnost“ ze 17. – 19. století, velkolepou oslavu vítězství nad Švédy spojenou s vojenskou přehlídkou i lidovou veselicí, která na prahu 20. století zanikla.) Ulice historického jádra ožívají mušketýry v dobových uniformách, na Zelném trhu leží švédské vojsko, pod Špilberkem se strhla lítá bitva městské posádky s obléhateli… Je jedenáct hodin a právě bije poledne. Avšak v katedrále na Petrově se již slouží slavná mše na poděkování za záchranu města a velké vítězství nad Švédy.

16

Tenkrát v roce 1645 ale bylo vše jinak. Nebyla to poutavá podívaná pro zábavu a obveselení Brňanů, ale tvrdá realita. Zuřila krvavá Třicetiletá válka a Brno, jeden z posledních svobodných ostrůvků na Moravě, obléhala švédská přesila pod velením pověstného neporazitelného vojevůdce Torstensona. 28.000 otrlých žoldnéřů zocelených léty nelítostných bojů a proti nim sotva 1.500 obránců, povětšinou pokojných měšťanů. Skutečná vojenská posádka města čítala jen něco kolem pěti set hlav. Ale v obleženém městě byli tehdy dva muži, kteří ho společnými silami zachránili. Jedním z nich byl velitel města, francouzský hugenot Raduit de Souches, ostřílený voják a vynikající stratég, druhým katolický mnich a kněz, jezuita, otec Martin Středa. První uhájil město a odrazil všechny útoky nepřítele svým vojenským uměním a statečností, druhý dodával obleženým naději a víru ve vítězství a vyprošoval pomoc z nebe před milostným obrazem Černé Panny Marie v kostele sv. Tomáše. Sám Raduit de Souches na něj po letech vzpomínal: „ Statečnost při obraně dodávaly vroucí modlitby a vytrvalé posty pátera Středy, jimiž přinášel sílu z nebe pro ochranu a bezpečí obležených. Kdykoliv jsem měl během onoho obranného boje aspoň trochu volnou chvíli, využil jsem ji k návštěvě otce Martina a k rozhovoru s ním. Vždy jsem si od něho odnášel útěchu a vnitřní pokoj.“ Tři a půl měsíce obléhali Švédové marně Brno. 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, proběhl rozhodující zuřivý útok za podpory děl. Torstenson, který očekával vítězství, jej naplánoval právě na tento 17

velký mariánský svátek, aby ranil náboženské cítění katolických Brňanů. Ti, v čele s velitelem města, strávili noc před útokem na modlitbách. Boj byl tak lítý (na několika místech pronikli Švédové až na hradby), že pod Petrovem bojoval ocel na ocel i sám plukovník Raduit de Souches. A jak praví legenda, ve chvíli nejtěžších bojů zjevila se nad městem Panna Maria a rozprostřela nad ním svůj ochranný plášť. A ještě jedna pověst se dodnes traduje: Torstenson prý prohlásil, že nedobude-li města do poledne, odtáhne od jeho bran. Boj byl neúprosný, Brňané již umdlévali, štěstí se klonilo hned na jednu, hned na druhou stranu vah. V tom se nad městem rozhlaholily polední zvony… To prý někoho z obránců napadla spásná myšlenka zvonit poledne již o jedenácté hodině. A Torstenson nařídil stáhnout své vojáky. (V tehdejší době pochopitelně nevlastnil hodinky.) Podle jiných pramenů prý lítý boj zuřil až do setmění. Každopádně však Švédové marný boj vzdali a od města s nepořízenou odtáhli. Zahanbený Torstenson se vzdal vrchního velení švédských vojsk. A v Brně na Petrově se dodnes zvoní poledne již v jedenáct hodin. Zvítězili Brňané pouze svou statečností a víra v pomoc z nebe jim dodala jenom sebedůvěry, anebo Brno opravdu vzala pod svůj ochranný plášť Matka Boží? (Nemám na mysli ani tak očím viditelné zjevení, jako její účinnou pomoc.) Luteránští Švédové, kteří odmítali úctu svatých, na svém odchodu křičeli na vítěze: „Pomohla vám ta vaše černá!“ Svou prohru tak prý omlouval i sám Torstenson. A JeanLouis Raduit de Souches, potomek tradičně hugenotského rodu z La Rochelle, přestoupil ke katolictví a dal zbudovat několik kaplí a kostelů. Ke cti Panny Marie mezi jiným i známý poutní kostel v Hlubokých Mašůvkách (současném duchovním centru celého Znojemska), kterému věnoval vzácnou milostnou sošku Panny Marie de Foy, darovanou mu kdysi belgickými řeholnicemi za to, že v boji ušetřil jejich klášter. Tuto relikvii nosil od té doby, ač dosud protestant, na srdci pod brněním a její ochraně přičítal, že za celou svou více než čtyřicetiletou vojenskou kariéru během Třicetileté války i v pozdějších bojích s Turky nebyl jedinkrát raněn. 18

Krásně to vyjádřil u příležitosti jedné z prvních oslav Dne Brna olomoucký biskup Mons. Josef Hrdlička: „Hrstka obránců spojená s Bohem a vírou v pomoc Panny Marie ochránila Brno před pohromou. Zaslechnete-li v jedenáct hodin hlas zvonů, nechť je to připomínkou, že Panna Maria i dnes stále střeží vaše město a čeká na své obhájce hodnot víry, lásky, blíženské obětavosti a pomoci, kteří přijmou toto poslání v dnešní společnosti…“ Jarka Buchalová

Z naší malé „felinoterapie“ pro pohlazení duše Čičutek, černý krasavec a kocourek s velikým srdcem III – dokončení příběhu Už podvakrát jsme si vyprávěli o mohutném kocourkovi Čičutkovi. Dnes se dozvíme, jak získal spoustu kamarádů a stal se vůdcem kočičího klanu. Manželovi peruánští kamarádi si postupně zakládali vlastní rodiny, a tak se náš domek pomalu vylidňoval. Avšak místo lidských přátel začali Čičutkovi pozvolna přibývat kočičí kamarádi. Bylo mu tehdy pět let a byl na vrcholu svých sil. Najednou mi začali křížit cestu koťátka či kočičky a kocourci potřebující pomoc a domov. A když jsem viděla svého hýčkaného „kočičího krále“, nemohla jsem je nechat hynout hlady a zimou. Tak se z Čičutka, rozmazleného jedináčka početné lidské rodiny, během let stalo jedno z dvaceti sedmi „chlupatých dětí“ jedné „kočičí mámy“. Ale samozřejmě, že to děťátko nejmilovanější. Pranic jsem ho nešidila a nešidím. Chová se v náručí, kdykoliv po tom zatouží, i ukolébavku mu k tomu zpívám, jako když byl maličký: „Houpity, houpity, hou, našli jsme Čičutka pod houbou…“ A když se 19

rozkošnicky válí po podlaze, nikdy ho neopominu pošimrat na bílém bříšku bosou nohou. Jak se postupně kočičí rodina rozrůstala, ukázala se další Čičutkova výjimečnost. Každého, opravdu každého z té mnohočetné, a tak různorodé skupiny koťat, kočiček a kocourů pohostinně přijal do svého výsostného území i do svého milujícího srdíčka. Nesobecky se s nimi rozdělil o granulky, masíčko i smetánku, koťátka zahříval a umýval, hrál si s nimi a nechal se od nich tahat za ocas, když odpočíval. Když mě malí diblíci už příliš zlobili svými rošťárnami, anebo když se pořád nemohli nabažit mazlení, vždy jsem je posílala za „strýčkem Čičim“. A dobrák Čičutek se pokaždé postaral. Zejména k němu přilnuli černý Čičánek a běloučká Sněhurka. A malého černého Kominíčka přijal s láskou jako „korunního prince“ – ale to bude zas jiný příběh. Když se někdy náhodou stalo a dva kocourci nebo dvě kočičky se pohádali (to u nás nebývá obvyklé, mí kočičáci jsou parta dobrých kamarádů), Čičutek se hned vyřítil, aby zjednal pořádek, slabšího se zastal a jeho protivníka zahnal. To je přece povinnost každého dobrého krále udržovat mír ve svém království. A Čičutek takovým králem vždy byl a byl si své důstojnosti dobře vědom. I pacičku podával k políbení. Nejvíce se Čiči skamarádil s téměř bílým Míšou, dospělým, statným kocourem s mohutnou kulatou hlavou. Spolu odpočívají – Čičutek si dělá z Míši pohodlný polštář. Po probuzení se pozdraví hlavičkami a spolu se pak procházejí, společně jedí z jedné misky… Je to prostě nerozlučná dvojka. Dnes je Čičutkovi již téměř 16 let. Už to není blahobytný domácí pán, je štíhlý jako v letech dospívání. Od svých 14. narozenin totiž trpí těžkou cukrovkou. I kočičky mívají na stáří stejné nemoci jako lidé. Denně mu píchám inzulín a jsem vděčná za každý den, který spolu 20

ještě můžeme prožít. Vždyť na počátku jeho onemocnění chybělo maličko a byli bychom ho navždy ztratili. Třikrát jsem ho v téměř kritickém stavu vezla na veterinární kliniku, kde mu byla poskytnuta intenzivní péče, dostával infuze… Naštěstí umění lékařů a Čičutkova vitalita zvítězily. Věk ani nemoc však neubraly Čičutkovi nic na kráse, ani na jeho milé povaze. Stále je to elegantní kocour černý jak uhel, a i když je to už „starý pán“, nikdo by mu jeho léta nehádal. Má dosud i všechny zoubky, bílé jako perličky. (O rok a půl mladší Mazánek nemá zub ani jeden a má výraz dobromyslného dědouška.) Dodnes se mnou spává slastně rozvalený na polštáři a sladce mi přede do mých snů. Dodnes mi rád sedává na rameni jako pravá čarodějnická kočka, anebo za krkem, říkám mu pak mazlivě „má teploučká šáličko“. A občas ještě vyvádí jak malé koťátko! Přesto, že už patrně není z kočičí party ten nejsilnější, je stále všemi respektovaným a milovaným vůdcem. To jeho kamarádi oplácejí Čičutkovi lásku, s jakou je přijal do svého hájemství, či s jakou se jim věnoval jako malým koťatům. Kolikrát ho myje hned několik jazýčků najednou. Tak tedy, milý Čičutku, připíjíme Ti sladkou smetánkou, abys nás ještě dlouho oblažoval svou přítomností a užíval si sluníčka a naší lásky a vděčné péče. Dal jsi mi tolik své věrné kočičí lásky, tolik radosti! Těšil jsi mě, když mi bylo smutno nebo mě něco bolelo. Tvé milující srdíčko to vždycky vycítilo a ty jsi mě hladil svou velkou tlapkou a umýval svým drsným, růžovým jazýčkem. A byl jsi to Ty, láskyplný a milovaný, kdo otevřel mé srdce pro všechny ty opuštěné kočičky bez domova. To Tobě vděčí ony za svůj život a za vše krásné, co je v něm potkalo, a já za život až po okraj naplněný tolikerou mazlivou kočičí láskou. Čičutku, děkuji! Budhisté věří, že kočka je dočasným místem odpočinku reinkarnované duše duchovně velmi vyspělých lidí, kteří jsou na posledním stupni na cestě k osvícení. Je snad Čičutek převtělení nějakého zbožného mudrce? Spíše kočky jako on, láskyplné a inteligentní, vpravdě moudré, daly podnět této jistě krásné orientální víře. Ale dozajista mají pravdu Angličané, že černé kočky nenosí smůlu, ale štěstí! Jarka Buchalová 21

Jméno

Miluše

Zuzana

Alena

Hana

Petra

Helena

Ludvík

Pavlína

Datum

3.8.

11.8.

13.8.

15.8.

17.8.

22

18.8.

19.8.

31.8.

latinské

germánské

řecké

řecké

Původ ze staroněmeckého jména Hlútwít. První složka hlút a znamená “slavný”. Druhá složka wít znamená “boj”. Význam jména je “slavný boj, slavný bojem”. Základem je Paulus, což znamená "malý".

Základem je řecké „heléne“, což znamená “pochodeň ze svazku rákosí”. Význam jména je “světlo, pochodeň v temnotách”.

Ženská podoba k Petr. Jedná se ovšem o řecký překlad aramejského jména Kéfas. Aramejské „kephá“ a řecké „petrá“ znamená “skála”.

Základem je hebrejské jméno Jochánán. Význam jména je “Jahve se smiloval, Jahve se sklonil”.

aramejské

hebrejské

Alena je zkráceně Magd-alena. Magdala znamená “věž”. Obecné pojmenování magdala přešlo na město na břehu Generejského jezera. Význam jména je ”magdalská, z magdaly přicházející”.

české

Vychází z hebrejského „šošanná“ – „lilie“.

Jde nejspíš o domáckou podobu k Miloslava, ale může jít o samostatně vytvořené jméno příponou -uše k přídavnému jménu mil-, jako např. milý.

hebrejské

Historie jména

Původ jména

Původ jmen našeho domova - srpen

Pranostiky na srpen Srpen má nejkrásnější počasí v roce. Srpen začíná, co červenec končil. Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce. Co červenec neuvaří, srpen nedopeče. Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče. Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží. Srpen a únor - tepla a zimy úmor. V srpnu již nelze slunci mnoho věřit. Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká. I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí. V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje. Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy. Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává. Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí. Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí. Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší. V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda. Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí. Šedá mlha v srpnu nezdravá. Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku. Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání. Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima. Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno. 23

Když pálí srpen, bude pálit i víno. Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje. Moc hub srpnových - moc vánic sněhových. Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu. Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný. Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří. 10. srpen Vavřincův déšť - myší úroda. 15. srpen Svatá Terezie zasazuje zimní okna. 24. srpen Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.

Chcete mít svůj Zámecký zpravodaj? Pokud ano, je možné si ho zakoupit za 30,- Kč. Zeptejte se Vašich sestřiček. Váš Zpravodaj Uzávěrka příštího čísla Zámeckého zpravodaje je 25.08.2011. Své příspěvky zasílejte v elektronické podobě na email [email protected] nebo je v listinné podobě předejte pracovníkům Sociálně-aktivizačního úseku. Uzávěrka zářijového čísla bude 25.09.2011. Redakční rada: Mgr. Petra Bartáčková, Jaroslava Buchalová, MVDr. Petr Nováček, Dagmar Rábová, Jiřina Rábová, Vladimíra Sedláková. Technické zpracování: Mgr. Petra Bartáčková

24

Zámecká 57, Sokolnice. Časopis Domova pro seniory Sokolnice

Recommend Documents