ZALOŽENÍ PODNIKU - PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR SE SPOLUFINANCOVÁNÍM Z FONDŮ EVROPSKÉ UNIE

Vysoká škola polytechnická Jihlava Studijní obor: Finance a řízení

ZALOŽENÍ PODNIKU - PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR SE SPOLUFINANCOVÁNÍM Z FONDŮ EVROPSKÉ UNIE Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Olga Kubová Jihlava, červenec 2008

Autor: David Korn

ANOTACE Cílem této práce bylo analyzovat možnosti podnikatelské sféry v ČR a zároveň informovat o finanční pomoci začínajícím podnikatelům nejen ze strukturálních fondů EU pro období 2007 – 2013. Zároveň umožnit použít tuto práci jako platnou aktuální příručku. První kapitola se zabývá historií a současností EU. Ve druhé kapitole jsou rozebírány jednotlivé finanční prostředky Evropské unie. Třetí kapitola zobrazuje modelový postup jak dotaci získat. Čtvrtá kapitola pojednává v několika typových příkladech o aktivitách, které je možné financovat z EU. V páté kapitole informuji o společnosti CzechInvest. A nakonec poslední kapitola zobrazuje fiktivní podnikatelský záměr, podložený reálným projektem, který je zpracován a připraven k odevzdání pro získání dotace. Klíčová slova: Evropská unie, finanční prostředky, projekty, dotace, podnikatelský záměr, CzechInvest.

ANNOTATION The drift of this work was to analyze possibilities of business sphere in the Czech Republic and to inform about financial help for young businessman not only from structural funds of the European Union for period 2007 – 2013. Simultaneously allow to use this work like a valid manual. The first chapter is concerned with the history and the present of the European Union. In the second chapter we speak about individual financial resources. The thirt chapter represents modelling procedure, how to obtain the dotation. The fourth chapter treats in several type examples about activities, which are possible to be financed from the European Union. In the fifth chapter I inform about the company CzechInvest. In the end the last chapter displays fictive business plan, precedented with real project, which is processed a ready for relegate the dotation.

Key words: European Union, financial resources, projects, grants, prospectus, CzechInvest.

Poděkování

Děkuji slečně Ing. Pavle Lopaurové za poskytnutí interních materiálů a velmi užitečných informací, za příjemnou spolupráci a vstřícnost při zodpovídání mých dotazů týkajících se projektů a dotací. Také děkuji paní Ing. Olze Kubové za vedení mé bakalářské práce. Především bych chtěl poděkovat svým rodičům a celé rodině za podporu, kterou mi při mém studiu věnovali.

Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Jihlavě dne 16. 5. 2008

…………………… David Korn

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................... 7 1. EVROPSKÁ UNIE ................................................................................................................................ 9 1.1. CHARAKTERISTIKA EU ..................................................................................................................... 9 1.2. HISTORIE EU................................................................................................................................... 10 1.3. PILÍŘE EVROPSKÉ UNIE ................................................................................................................... 12 1.4. ORGÁNY A INSTITUCE EU ............................................................................................................... 12 2. FINANČNÍ PROSTŘEDKY FONDŮ EU ........................................................................................ 16 2.1. ROZDĚLENÍ FONDŮ V OBDOBÍ 2007 – 2013 ..................................................................................... 16 2.2. STRUKTURÁLNÍ FONDY ................................................................................................................... 16 2.3. EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ .................................................................................... 17 2.4. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND ............................................................................................................. 17 2.5. FOND SOUDRŽNOSTI ....................................................................................................................... 17 2.6. EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA ................................................................. 18 2.7. EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND ......................................................................................................... 18 2.8. EVROPSKÝ FOND SOLIDARITY ........................................................................................................ 18 2.9. KOMUNITÁRNÍ PROGRAMY.............................................................................................................. 19 2.10. NOVÉ NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY A FINANČNÍHO INŽENÝRSTVÍ .......................................... 19 2.11. REGIONY SOUDRŽNOSTI RS .......................................................................................................... 20 2.12. OPERAČNÍ PROGRAMY OP............................................................................................................. 20 3. POSTUP PRO ZÍSKÁNÍ DOTACÍ.................................................................................................... 23 3.1. PŘECHOD OD NÁPADU K PROJEKTOVÉMU ZÁMĚRU ......................................................................... 23 3.2. VYHLEDÁNÍ VHODNÉHO ZDROJE FINANCOVÁNÍ .............................................................................. 23 3.3. ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTI .................................................................................................................... 24 3.4. PŘEDLOŽENÍ ŽÁDOSTI K POSOUZENÍ................................................................................................ 24 3.5. USKUTEČNĚNÍ PROJEKTU ................................................................................................................ 25 3.6. ADMINISTRACE A VYHODNOCENÍ PROJEKTU ................................................................................... 25 3.7. DALŠÍ POMOC.................................................................................................................................. 26 3.8. OBECNÉ DOTAČNÍ PRINCIPY ............................................................................................................ 26 4. PŘÍKLADY TYPOVÝCH AKTIVIT ................................................................................................ 28 4.1. OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE (OP PI)..................................................................... 28 4.2. OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST (OP LZZ)............................................... 30 4.3. REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY (ROP) ..................................................................................... 32 5. CZECHINVEST .................................................................................................................................. 36 5.1. SLUŽBY CZECHINVESTU: ................................................................................................................ 36 5.2. INVESTOVÁNÍ V ČR ........................................................................................................................ 37 5.3. PODPORA ČESKÝCH DODAVATELŮ .................................................................................................. 38 5.4. AFTERCARE..................................................................................................................................... 38 5.5. OBLAST GENEROVÁNÍ NOVÝCH INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ ............................................................... 38 5.6. OBLAST ŘÍZENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ ........................................................................................ 39 6.1. CÍL PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ....................................................................................................... 40 6.2. LEGISLATIVA .................................................................................................................................. 42 6.3. PROJEKT.......................................................................................................................................... 49 6.4. ZÍSKÁNÍ DOTACÍ .............................................................................................................................. 55 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................................... 64 SEZNAM TABULEK.............................................................................................................................. 65 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 66

ÚVOD Počátek nového programovacího období 2007 – 2013 je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších evropských témat, které Česká republika pociťuje. Hlavním důvodem tohoto zájmu, o který se zajímá i širší veřejnost, je možnost čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Proto aby se Česká republika mohla zapojit, je zapotřebí splnit několik podmínek. První z nich je příprava strategických dokumentů, které vymezí priority a cíle, na jejichž dosažení budou prostředky vynakládány. Druhou z nich jsou projektové záměry, jejichž příprava je více závislá na samotné veřejnosti, neziskových organizacích, krajích, obcích a dalších subjektech. Těmito záměry jsou myšleny nejen nápady, ale též schopnost formální přípravy přijatelného projektu a jeho následné řízení. Tato práce by měla přiblížit problematiku malých a začínajících podnikatelů v pětiletém období 2007 - 2013. Za pomoci zdrojů a institucí s kterými budu na této práci spolupracovat, poskytnout dostatek informací, které by měly pomoci navést správným směrem při snaze získání finanční podpory ze strany EU. Jak připravit projekt, jakým způsobem žádat o dotaci a na modelovém podnikatelském záměru ukázat kompletní postup od počátečního nápadu až po předání přijatelného projektu. V první části své bakalářské práce seznamuji posluchače s historií i současnosti Evropské unie. Druhou část své bakalářské práce zaměřuji na rozebrání jednotlivých finančních prostředků Evropské unie, zahrnuje jednotlivé fondy, operační programy, strukturální fondy, komunitní programy, regiony soudržnosti a nové nástroje regionální politiky a finančního inženýrství. V dalších částech postupuji přes modelové zobrazení jak o dotaci žádat, zobrazím několik příkladů typových aktivit, které je možné financovat. Zmíním se o společnosti CzechInvest, která pomáhá právě s programy pro rozvoj podnikání v České republice. Poslední, nejdůležitější kapitola zobrazuje modelový podnikatelský záměr. Dále obsahuje všechny podstatné činnosti, které je potřeba splnit a zpracovat a postupně

7

z nich vytvořit přijatelný projekt, který může být odevzdán patřičné organizaci. Která rozhodne, zda právě tento projekt zaujal a získává dotaci. V bakalářské práci jsou shrnuta všechna zjištění, ke kterým jsem dospěl, uvádím možnosti jednotlivých programů a snažím se přispět ke zjednodušení tohoto aktuálního, zajímavého a doposud ne všem objasněného tématu.

8

1. EVROPSKÁ UNIE 1.1. Charakteristika EU EU je mezinárodní společenství, které od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 členských zemí s celkem 496 miliony obyvatel (přibližně 7,5 % světové populace). Z hlediska státního zřízení je Evropská unie konfederace (právním základem je mezinárodní smlouva, nepřímá závaznost směrnic), ale vykazuje i jednotlivé znaky federace (přímá závznost nařízení, dvojí občanství). EU byla vytvořena v roce 1992 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která navazovala na předchozí evropské integrační aktivity, sahající do 50. let 20. století. Mezi základní principy Evropské unie patří přenesení některých pravomocí národních států na evropská společenství. EU má však pouze pravomoci, které jí byly svěřeny jednotlivými členskými státy, nelze tedy hovořit o EU jako federaci. Její způsob rozhodování je ve světovém měřítku unikátní, proto je Evropská unie považována za státní uspořádání sui generis (sui generis = svého druhu, mající svérázný ráz). Proklamovaným cílem EU je Evropa s výrazným hospodářským růstem, konkurenceschopnou sociální ekonomikou a zlepšující se kvalitou životního prostředí.1

1

First and Second Progress Report on Economic and Social Cohesion [2]

9

1.2. Historie EU a) Evropa v míru – počátky spolupráce 1945-1959 Evropská unie vznikla se záměrem ukončit časté a krvavé války mezi sousedy, jež vyvrcholily druhou světovou válkou. V roce 1950 začíná hospodářské a politické sjednocování evropských zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli, jehož cílem je zajistit trvalý mír. Zakládajících států je šest: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Atmosféru 50. let určuje studená válka mezi Východem a Západem. Maďarský protest proti komunistickému režimu umlčují v roce 1956 sovětské tanky. V následujícím roce vypouští Sovětský svaz první umělou družici Sputnik 1, a dostává se tak do vedení ve vesmírných závodech. V tomtéž roce 1957 je podepsána Římská smlouva, kterou se zakládá Evropské hospodářské společenství (EHS) čili „společný trh“.2 b) Bouřlivá šedesátá léta“ – období hospodářského růstu 1960-1969 Šedesátá léta jsou obdobím „kultury mladých“, kdy skupiny jako Beatles přitahují obrovské davy fanoušků z řad dospívající mládeže, kdekoli se objeví. Jsou jedním z podnětů kulturní revoluce a prohlubování generačních rozdílů. Hospodářství se daří; mimo jiné díky tomu, že země EU neuplatňují ve vzájemném obchodě cla. Zavádějí také společnou kontrolu produkce potravin, aby zajistily dostatek potravin pro všechny – a zemědělská produkce brzy dosáhne dokonce přebytků. Květen 1968 se do historie zapíše studentskými nepokoji v Paříži a takzvaná „generace roku 68“ dosáhne mnoha změn ve společnosti a v chování.3 c) Společenství se rozšiřuje 1970-1979 K 1. lednu 1973 vstupují do Evropské unie Dánsko, Irsko a Spojené království, čímž se počet členských států zvyšuje na devět. Krátká, leč brutální arabsko-izraelská válka z října 1973 vede v Evropě k energetické krizi a hospodářským problémům. Svržení Salazarova režimu v Portugalsku v roce 1974 a smrt generála Franka ve Španělsku v roce 1975 znamenají konec posledních pravicových diktatur v Evropě. V rámci regionální politiky EU se začínají převádět značné částky na podporu vytváření pracovních míst a budování infrastruktury v chudších oblastech. V evropských

2 3

Blíže na www.europa.eu [12] Blíže viz First and Second Progress Report on Economic and Social Cohesion [2]

10

záležitostech se zvyšuje vliv Evropského parlamentu, jehož poslance mohou občané v roce 1979 poprvé volit přímo.

d) Měnící se tvář Evropy – pád berlínské zdi 1980-1989 Po stávkách v gdaňských loděnicích v létě roku 1980 jsou jména polského odborového svazu Solidarita a jeho předáka Lecha Wałęsy známá po celé Evropě i světě. V roce 1981 se Řecko stává desátým členským státem a o pět let později do EU vstupují Španělsko a Portugalsko. V roce 1986 je podepsán Jednotný evropský akt. Jedná se o smlouvu, na níž je založen rozsáhlý šestiletý program zaměřený na řešení problémů volného obchodu mezi státy EU a která tedy vytváří „jednotný trh“. 9. listopadu 1989 dochází k zásadnímu politickému zvratu, který představuje pád berlínské zdi a otevření hranice mezi východním a západním Německem poprvé po 28 letech. Brzy dojde ke znovusjednocení země. e) Evropa bez hranic 1990-1999 Následkem pádu komunismu ve střední a východní Evropě jsou si Evropané jako sousedé blíže. V roce 1993 je dobudován jednotný trh založený na „čtyřech svobodách“: volném pohybu zboží, služeb, osob a peněz. Devadesátá léta jsou též desetiletím dvou smluv, „maastrichtské“ Smlouvy o Evropské unii platné od roku 1993 a Amsterodamské smlouvy platné od roku 1999. Občany zajímá, jak zajistit ochranu životního prostředí a jak společně postupovat v bezpečnostních a obranných otázkách. V roce 1995 získává EU tři nové členy, Finsko, Rakousko a Švédsko. Dohody nesoucí jméno malé lucemburské vesnice Schengen postupně umožňují cestování přes hranice bez pasových kontrol. Miliony mladých lidí studují s podporou EU v zahraničí. Komunikace je jednodušší díky postupnému rozšíření mobilních telefonů a internetu. f) Desetiletí dalšího rozšiřování 2000 - dnes Mnoho Evropanů začíná platit novou měnou - eurem. Poté, co 11. září 2001 zasáhnou unesená dopravní letadla budovy v New Yorku a Washingtonu, začíná „válka s terorismem“. Země EU posilují spolupráci v oblasti boje proti trestné činnosti. Smazání politického rozdělení Evropy na Východ a Západ je stvrzeno vstupem plných deseti zemí do EU v roce 2004. Mnozí se domnívají, že nastal čas, aby Evropa měla ústavu, avšak dohodnout se na tom, jakou, není vůbec jednoduché. Bouřlivá diskuze o budoucnosti Evropy proto pokračuje.4

4

Blíže viz www.europa.eu Evropský portál o EU[12]

11

1.3. Pilíře Evropské unie Evropská unie je přirovnávána ke společnému domu, ve kterém národy Evropy žijí pod jednou společnou střechou. Často je zobrazena jako antická stavba. Pokud tato stavba chce přetrvat do budoucích věků, musí mít pevné základy. Tyto základy představujé společné hodnoty a cíle, z kterých vyrůstají tři pilíře jako zástupci jednotlivých politik Unie. Střechu této evropské stavby potom představují jednotlivé instituce EU. První pilíř tvoří tři původní společenství (EURATOM, ESUO, EHS) a další evropské instituce jako jsou Komise, Parlament, Rada, Soudní dvůr, atd. Mezi cíle prvního pilíře patří hospodářská

hospodářská měnová unie, společný trh, společná průmyslová,

daňová a kulturní politika, regionální a sociální fondy, výzkum a technologický vývoj. Prostředky k dosažení těchto cílů zastupují právní akty, nařízení, směrnice, doporučení a rozhodnutí.5 Druhý pilíř tvoří společná zahraniční politika, společná obranná politika a bezpečnost. Cíle tohoto pilíře jsou: demokracie, lidská práva, právní stát a mír, bezpečnost. K dosažení těchto cílů jsou zapojeny společné postoje a společné akce členských zemí. Třetí pilíř je tvořen justicí a vnitřní politikou. Mezi cíle třetího pilíře patří volný pohyb osob, spolupráce při udělování azylu, imigrační a celní politika, právo, spolupráce v boji proti drogám, mezinárodní kriminalitě a terorismu, spolupráce v občanských a trestních záležitostech. Prostředky k dosažení cílů zajišťují společné postoje členských zemí v těchto záležitostech, mezinárodní smlouvy a také Evropský policejní úřad sídlící v Haagu.6

1.4. Orgány a instituce EU Celou nadnárodní koordinaci zajišťuje celá řada orgánů. Evropská unie má pět hlavních institucí, z nichž každá plní své konkrétní poslání. Základní instituce EU tvoří tři Evropská komise, Evropský parlament a Evropská rada. Každý z těchto orgánů se podílí na naplňování cílů a poslání, která zajišťují správný chod Evropské unie.

5 6

Blíže viz First and Second Progress Report on Economic and Social Cohesion [2] Blíže viz www.wikipedia.cz encyklopedie Wikipedia

12

Evropská komise Výkonný orgán Evropské unie (EU). Tvoří jej 20 komisařů a jim podřízený komplex správního aparátu. Sídlí v Bruselu. Komise je jmenována po společné dohodě vlád členských států EU, po jednomyslném schválení Radou a po souhlasu většiny poslanců Parlamentu. Předsedu Komise schvaluje přímo Parlament. Komise se schází jednou týdně. Navrhuje Radě právní akty a kontroluje mezinárodní smlouvy i vnitřní právní akty EU, kontroluje hospodářství EU a má právo sankcionovat fyzické i právnické osoby.7 Evropský parlament Je přímo volený zastupitelský orgán občanů Evropské unie (EU) (dříve Evropského společenství). Má 626 poslanců volených přímo na dobu 5 let. Zasedá ve Štrasburku a Bruselu. Počet mandátů pro jednotlivé členské země je určen principem svrchované rovnosti a principem proporcionality. Do parlamentu se volí systémem poměrného zastoupení - kromě Velké Británie, kde se používá systém většinový. Poslanci se sdruží do jednoltivých frakcí (socialistické, konzervativistické, křesťansko liberální apod.). Parlament má právo vydávat právní akty, hlasuje o rozpočtu, má kontrolní funkci nad Komisí. Má právo ji vyslovit nedůvěru, interpelovat jejího člena apod. Česká republika, jako přidružený člen EU, pravidelně vysílá do Evropského parlamentu delegaci volenou Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.8 Rada Evropské unie Rada Evropské unie zajišťuje koordinaci obecné hospodářské politiky, uděluje Komisi prováděcí pravomoci a schvaluje jí sjednané mezinárodní smlouvy. Především pak je spolu s Evropským Parlamentem hlavním zákonodárcem Společenství. Rada Evropské unie představuje orgán, v němž jsou zastoupeny členské státy a to vždy svými ministry podle resortu, pod který spadá projednávaná věc. Zároveň může zasedat několik Rad. Svého času (do listopadu 1993) proto byla výstižně zvána „Radou ministrů“. Členem Rady je tedy jeden ministr určený svojí odborností z každého

7 8

Blíže viz First and Second Progress Report on Economic and Social Cohesion [2] Blíže viz www.wikipedia.cz encyklopedie Wikipedia

13

členského státu, který je zplnomocněn zavazovat se za svou vládu. V předsednictví Rady a celé Evropské unie se členské země střídají po šesti měsících. Agenda Rady je připravována Výborem stálých, který tvoří stálí zástupci členských zemí EU v Bruselu a jejich náměstci, kteří se scházejí jednou týdně. Tento výbor řídí práci asi 250 výborů a pracovních skupin, které připravují podklady pro záležitosti projednávané Radou. Evropský soudní dvůr Orgán soudní moci Evropské unie (EU). Tvoří jej 15 soudců a 8 generálních advokátů. Sídlí v Lucemburku. Soudci jsou jmenováni na 6 let na základě dohody členských států EU. Soudní dvůr je současně rozhodčí instancí i odvolacím soudem. Řeší spory mezi jednotlivými orgány EU, mezi EU a členskými státy, mezi státy navzájem, mezi orgány EU a fyzickými, resp. právnickými osobami. Evropský účetní dvůr Nejvyšší orgán finanční kontroly Evropské unie (EU). Tvoří jej 15 členů, volených jednomyslně Radou po konzultaci s Parlamentem na 6 let. Účetní dvůr přezkoumává všechny příjmy a výdaje EU. Nemá však pravomoci k nápravě zjištěných skutečností. Výbor regionů Výbor regionů je konzultativní orgán Evropské unie. Byl vytvořen na základě Maastrichtské smlouvy, má sídlo v Bruselu a jeho členy tvoří 317 reprezentantů regionů Evropské unie (po přijetí Bulharska a Rumunska jich bude 344). Členové výboru jsou např. starostové měst, zástupci krajů apod. Členy vybírá Rada Evropské unie na funkční období čtyř let. Smlouva z Nice požaduje, aby členové výboru byli do budoucna voleni obyvateli jednotlivých regionů (ne dosazováni Radou) a aby dostali větší politickou zodpovědnost.9

9

Blíže viz www.wickipedia.cz encyklopedie Wikipedia

14

Hospodářský a sociální výbor Hospodářský a sociální výbor je poradní orgán Evropské unie, který umožňuje veřejnosti konzultovat politiky Unie a vyjadřovat k nim svá stanoviska. Byl vytvořen v roce 1957 Římskými smlouvami, aby pomohl sblížit názory různých skupin ohledně společného trhu. Nedávno měl 317 členů, po vstupu Bulharska a Rumunska jich podle smlouvy z Nice mělo být 344 (aktuální počet je však uváděn 391). Evropská investiční banka Peněžní ústav založený roku 1957 zeměmi Evropského hospodářského společenství se sídlem v Bruselu. Posláním Evropské investiční banky je poskytovat půjčky a záruky na vyrovnávání rozvoje členských zemí, na rozvoj hospodářství méně vyvinutých

oblastí,

například

formou

dlouhodobých

úvěrů

či

financováním

modernizace infrastruktury. Evropská investiční banka je regionální obdobou Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj. Evropská centrální banka Evropská centrální banka je centrální bankou zemí Eurozóny a provádí měnovou politiku třinácti zemí Evropské unie, které jako vlastní měnu přijaly Euro. Jejím hlavním cílem je cenová stabilita (tj. nízká míra inflace). ECB je nezávislá na ostatních institucích.10 Evropský ombudsman Evropský ombudsman je veřejným ochráncem práv. Je jmenován EP, vždy po parlamentních volbách, na dobu pěti let. zabývá stížnostmi na činnost orgánů Evropské unie. Institut Evropského ombudsmana byl zaveden Maastrichtskou smlouvou, prvním ombudsmanem byl zvolen v roce 1995 Fin Jacob Söderman. Jeho nástupcem a současným ombudsmanem je od dubna 2003 Nikiforos Diamandouros. V roce 2003 bylo podáno celkem 2436 stížností, 67 % z toho na Evropskou komisi. Nejčastějším předmětem stížností je malá transparentnost a špatný přístup k informacím.11

10 11

Blíže viz First and Second Progress Report on Economic and Social Cohesion [2] Blíže viz www.wickipedia.cz encyklopedie Wikipedia

15

2. FINANČNÍ PROSTŘEDKY FONDŮ EU 2.1. Rozdělení fondů v období 2007 – 2013 Fondy Evropské unie zahrnují širokou škálu nástrojů finanční a technické pomoci. Slouží především k podpoře hospodářského růstu členských států, zlepšování vzdělanosti jejich obyvatel a snižování sociálních nerovností. Některé nástroje také pomáhají kandidátským zemím při přípravě na jejich vstup do EU.

2.2. Strukturální fondy Jádro regionální a strukturální politiky EU tvoří strukturální fondy. Ty se přímo zaměřují na snižování rozdílů mezi regiony členských států a snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, včetně venkovských oblastí. Peníze jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů a na základě definování jasných cílů a priorit. Regionální politika EU prodělala od svého vzniku řadu změn, které měly dopad na stanovené priority a cíle. Pro období 2007 – 2013 je hlavním zájmem větší sociální a ekonomický růst a vytváření více pracovních míst pro všechny regiony a obce Evropské unie. Regionální rozvoj je v současnosti postaven na třech cílech – konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce.12

a) Cíl Konvergence Smyslem tohoto cíle je zlepšováni podmínek a podpora aktivit, které povedou ke sbližování nejméně rozvinutých členských států a regionů EU, tj. oblastí, jejichž HDP je menší než 75% průměru EU (pod Konvergence spadá celá ČR vyjma regionu hl. m. Prahy).

b) Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Smyslem tohoto cíle je pokračování v posilování konkurenceschopnosti a přitažlivosti regionů pomocí inovačních projektů, zlepšování životního prostředí a posilování zaměstnanosti, například prostřednictvím investic do lidských zdrojů. Jedná

12

Blíže viz POTLUKA, O a kol. (2003) [5]

16

se o regiony, jejichž HDP převyšuje 75% průměru EU (v ČR se jedná pouze o region hl. m. Praha).13

c) Cíl Evropské územní spolupráce Smyslem je posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ, také však podpora výzkumu a výměna zkušeností mezi regiony a jednotlivými členskými zeměmi navzájem (pod tento Cíl spadá celá ČR, včetně Prahy).

2.3. Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund; ERDF) ERDF je nejdůležitější a objemem peněz i největším ze strukturálních fondů. Zaměřuje se na modernizaci a posilování hospodářství. Jelikož jsou jeho prostředky určeny pro všechny tři cíle nového programovacího období 2007 - 2013 (viz tabulka), jeho zaměření je daleko širší, než zde máme možnost uvést.

2.4. Evropský sociální fond Jak již napovídá jeho název, ESF podporuje aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů (např.rekvalifikace, vzdělávání). Svých cílů dosahuje například posilováním

sociálních

programů

jako

aktivní

podpora

zaměstnanosti

nebo

znovuzačleňování dlouhodobě nezaměstnaných, pomáhání rizikovým skupinám obyvatel (mladší nezaměstnaní, zdravotně postižení), podporu rovných příležitostí na trhnu práce a zlepšování mobility pracovních sil v rámci EU.14

2.5. Fond soudržnosti (Cohesion Fund; CF) Fond soudržnosti, jinak také Kohezní fond byl založen v roce 1993 k poskytování pomoci vybraným zemím EU. Oproti strukturálním fondům je jeho pomoc určena na přímé financování konkrétních velkých projektů v oblasti životního prostředí, rozvoje dopravy (transevropské dopravní sítě, podpora veřejné dopravy), nově i v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Členský stát má možnost čerpat prostředky z CF, pokud: jeho hrubý národní produkt na obyvatele (HNP) ne13 14

Blíže viz. Second Report on Economic and Social Cohesion [6] Blíže viz POTLUKA, O a kol. (2003) [5]

17

překročí 90% průměru EU a má sestavený program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbližování (tzv. konvergenční program).

2.6. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund fór Rural Development; EAFRD) Pro nové programovací období 2007-2013 byl na podporu rozvoje venkova jako součásti společné zemědělské politiky Evropské unie vytvořen finanční nástroj Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Ten nahradil Činnost Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF), který do konce předešlého programovacího období patřil mezi strukturální fondy EU. Prostředky z EAFRD budou sloužit ke zvýšení konkurenceschopností zemědělství, potravinářství a lesnictví. Podpořeny budou environmentální projekty, nově vznikající podniky na venkově apod. EU klade neustále větší důraz na tzv. multifunkční zemědělství, jehož významnou součástí je orientace na nepotravinářské využití zemědělské produkce a politika rozvoje venkova.

2.7. Evropský rybářský fond (European Fisheries Fund; EFF) Evropský rybářský fond nahrazuje v novém programovacím období 2007-2013 dosavadní Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG), a stává se tak novým nástrojem společné rybářské politiky EU. Hlavním cílem nového fondu je zajištění trvale udržitelného rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. EFF bude podporovat projekty vedoucí k vyšší konkurenceschopnosti na jedné straně a k ochraně a zlepšování životního prostředí na straně druhé. Z EFF budou financovány aktivity týkající se mořského i vnitrozemského rybolovu.15

2.8. Evropský fond solidarity (European Union Solidarity Fund; EUSF) EUSF byl založen po záplavách, které v srpnu 2002 zpustošily střední Evropu. Jeho pomoc je tudíž určena číenským i přistupujícím státům, které jsou postiženy vefkou přírodní katastrofou (konkrétně katastrofy, při nichž jsou odhadované škody 15

Blíže viz Second Report on Economic and Social Cohesion [6]

18

vyšší než 0,6 % HDP postiženého státu). Úkolem EUSF je poskytnutí rychlé a flexibilní finanční pomoci (např. hrazení nákladů na dočasné ubytování, provizorní opravy dopravních tepen), afe také preventivní opatření proti těmto přírodním katastrofám.16 Nástroj předvstupní pomoci (Instrument for Pre-accession Assistance; IPA) Novým nástrojem předvstupní pomoci se pro programovací období 2007-2013 stal program IPA, který nahradil předešlých 5 nástrojů (PHA-RE, ISPA, Sapard, Předvstupní pomoc Turecku, CARDS). Podařilo se vytvořit jednotný rámec, který pokrývá celou škálu aktivit předvstupní pomoci EU. Hlavním cílem podpory fondu IPA je především pomoc pří přípravě na členství v EU a při zavádění evropských norem a legislativy. IPA se zaměřuje na pět nejdůležitějších oblastí - přechodová pomoc, regionální a přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova. Přestože pomoc IPA není určena pro ČR, české veřejné a soukromé subjekty se mohou zapojit do její realizace v přijímajících zemích, např. účastí na zakázkách v oblasti služeb a investic.

2.9. Komunitární programy Tato specificky zaměřená skupina programů slouží k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských i kandidátských států EU v oblastech, které přímo souvisejí s politikami Společenství. Jsou financovány z rozpočtu EU, a to formou grantů. Podporované projekty jsou z oblasti vzdělání, vědy a výzkumu, kultury, podpory malého a středního podnikání, rozvoje dopravní a energetické infrastruktury, informační společnosti a mnoho dalších. V novém programovacím období 2007-2013 se jedná například o tyto programy7. rámcový program pro vědu a výzkum, Integrovaný akční program celoživotního vzdělávání.17

2.10. Nové nástroje regionální politiky a finančního inženýrství Tři nové nástroje regionální politiky na období 2007-2013 pomohou členským státům a regionům zavést řádné a účinné řízení fondů a lépe využívat nástroje finančního inženýrství (tím se rozumí kombinace různých forem financování, včetně 16 17

Blíže viz POTLUKA, O a kol. (2003) [5] Blíže viz Second Report on Economic and Social Cohesion [6]

19

přímých dotací). Jde o užší spoluprácí mezí Evropskou komisí. Evropskou investiční bankou (EIB) a jinými finančními institucemi. • JASPERS - Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech - se snaží rozvíjet spolupráci mezi Evropskou komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj za účelem shromáždění odborných zkušeností a pomoci členským státům a regionům při přípravě významných projektů; • JEREMIE - Společné evropské zdroje pro mi-kropodniky až střední podniky - je společná iniciativa Evropské komise, EIB a Evropského investičního fondu v zájmu zlepšení přístupu k financování rozvoje mikropodniků, malých a středních podniků v regionech EU; • JESSICA - Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí - je iniciativa Evropské komise ve spolupráci s EIB a Rozvojovou bankou Rady Evropy na podporu investic s dlouhodobým přínosem do městských oblastí.

2.11. Regiony soudržnosti RS Regiony soudržnosti jsou v oblasti regionální politiky základními statistickými jednotkami pro výpočet ukazatele HDP/obyvatele, na základě kterého je přidělena podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Jsou jimi regiony na úrovni NUTS II (NUTS -klasifikace územních statistických jednotek), které byly v ČR pojmenovány jako sdružené kraje, V programovacím období 2007-2013 má každý RS historicky poprvé svůj vlastní Regionální operační program (ROP), který je úzce zaměřen na řešení problémů daného regionu.18

2.12. Operační programy OP Operační program je základním strategickým dokumentem finanční a technické podpory pro konkrétní tématickou oblast (např. zaměstnanost a sociální věci), nebo konkrétní region soudržnosti (např. Moravskoslezsko), který zpracovávají členské země EU. V OP jsou podrobně popsány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období. V OP najdeme popis typových aktivit, na které je

18

MMR ČR, Odbor evropských fondů [8]

20

možné čerpat prostředky ze SF. Nechybí také uvedení výčtu těch, kteří mohou o finanční prostředky zažádat. Pro využití zdrojů fondů EU v letech 2007-2013 bylo v CR určeno celkem 24 operačních programů, které se dále dělí na tematické a regionální (Cíl Konvergence), programy pro Prahu (Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) a programy spadající pod Cíl Evropská územní spolupráce (viz. tabulka). Tabulka č.1. Operační programy na období 2007-2013 Operační programy na období 2007-2013

Přidělená finanční částka

OP Podnikání a inovace OP Doprava OP Životní prostředí OP Lidské zdroje a zaměstnanost Tematické OP

OP Vzdělávání pro

21 271,1 mil. EUR (79,5%)

konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace Integrovaný operační program OP Technická pomoc* ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Regionální OP (ROP)

Moravskoslezsko ROP NUTS II Severovýchod

4659 mil. EUR (17,6%)

ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava OP – Praha

OP Praha Konkurenceschopnost

372,4 mil. EUR (1,4%)

21

OP Praha Adaptibilita OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko Evropská územní spolupráce

OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko

389 mil.EUR (1,5%)

OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko INTERACT II** ESPON 2013*** * OP Technická pomoc (OPTP-) je určen pro zajištění aktivit podporujících efektivní řízení, kontrolu, sledování vyhodnocování využití prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Příjemci pomoci jsou řídící orgán OPTP- Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Platební a certifikační orgán, Auditní orgán, auditní orgán – Ministerstvo financí ČR. ** INTERACT II je pouze servisním programem pro řídící struktury operačních programů. Cíle Evropské územní spolupráce, veřejnost nebude mít tudíž možnost čerpat z jeho prostředků po celé programovací období 2007-2013. ***Program ESPON 2013 je zaměřen na podporu výzkumu v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje. Programu se účastní zejména vědecké a výzkumné instituce či univerzity, jeho výstupy jsou však využitelné pro široký okruh uživatelů.

Pramen:MMR ČR, Odbor evropských fondů – ABECEDA fondů evropské unie

22

3. POSTUP PRO ZÍSKÁNÍ DOTACÍ 3.1. Přechod od nápadu k projektovému záměru Zaprvé při přípravě projektu musí zájemce o dotaci upřesnit svůj projektový záměr. Musí přejít od první myšlenky k jasnému určení toho, co chce projektem řešit a aktivity, které jej naplní. V případě podnikatele tak zvýšení jeho konkurenceschopnosti může být řešeno nákupem nových strojů. Obec zlepší možností trávení volného času občanů výstavbou či rekonstrukcí hřiště. Nezisková organizace může zkvalitnit své služby vytvořením nových vzdělávacích programů a podobně. Zvolené řešení by přitom mělo být optimální z hlediska ekonomického, technického i provozního a je nutné, aby bylo dlouhodobě udržitelné.19

3.2. Vyhledání vhodného zdroje financování •

Po jasném určení projektového záměru následuje výběr vhodného dotačního nástroje. Při jeho výběru bychom si měli položit několik otázek.

•

Podporuje daný dotační program činnost, kterou chci financovat?

•

Jsem oprávněný žadatel?

•

Mohu projekt realizovat v mnou určeném místě?

•

Vejde se rozpočet mého projektu do stanoveného omezení pro maximální nebo minimální výši podpory?

•

Vím, kdy a kde mám žádost o dotaci podat? Mám svůj projekt připraven tak, abych jej stihnul zpracovat a odevzdat v určeném termínu?

•

Po vybrání vhodného dotačního programu se může stát, že se budete muset vrátit k původně vymyšlenému projektovému záměru a patřičně jej upravit tak, aby lépe splňoval kritéria programu.Neopomeňte, že u většiny dotačních nástrojů je nutné zaplatit náklady projektu nejprve ze svých nebo jiných zdrojů a dotace je vyplácena zpětně.

19

MMR ČR, Odbor evropských fondů [8]

23

3.3. Zpracování žádosti Nejprve se musíme seznámit se všemi požadavky, které bychom měli splnit při jejím vyplňování až po vlastní předání a odeslání odpovědné instituci. Jde zejména o formu a způsob předložení žádosti. Jaké podkladové materiály jsou pro její zpracování důležité a které povinné a nepovinné přílohy (např. výpis z katastru nemovitostí nebo výpis z obchodního rejstříku) mají být k žádosti doloženy. Všechny tyto informace jsou uvedeny v dokumentu Příručka pro žadatele nebo její obdobě. Ta je vždy součástí podkladů v ráma výzvy pro předkládání žádostí u daného dotačního programu.Veškeré podklady a přílohy by měly být zpracovány v souladu s doporučenou metodikou. Například u studie proveditelnosti nebo u analýzy nákladů a přínosů je důležité dodržet stanovenou strukturu a obsah jednotlivých kapitol v případě povinných příloh je pak nutné dodržet jejich aktuálnost a požadovanou formu. Vedle samotných metodik jsou při zpracování žádosti velice užitečnou pomůckou i hodnotící a bodovací kritéria, podle nichž bude žádost posuzována. Ta jsou veřejně dostupná a jsou součástí informací prodanou výzvu nebo jsou uvedena v programovém dokumentu pro daný dotační program. Příprava kvalitní žádosti je komplexní proces. Měli bychom si vyhradit dostatek času, ale nezapomenout také na to, aby jednotlivé přílohy byly přehledně zpracované s logickou strukturou a atraktivní grafickou podobou, která usnadní jejich čtení hodnotiteli.20

3.4. Předložení žádosti k posouzení Kompletní žádost musíte odevzdat na příslušném místě do výzvou stanového termínu. V průběhu hodnocení projektu jsou nejprve zkontrolovány veškeré formální náležitosti žádosti a vyhodnoceni zda je projekt pro daný program přijatelný. V této fázi můžete být jako žadatel vyzván k případnému doplnění chybějících příloh, případně opravě chybných údajů.V další fázi jsou všechny doručené žádosti hodnoceny na základě předem stanovených hodnotících a bodovacích kritérií. Projekty podané v rámci dané výzvy tak mezi sebou soutěži o finanční prostředky, které se v této výzvě rozděluji. Ty nejlepší projekty jsou poté doporučeny ke schváleni Může se přitom stát že váš projekt je sice kvalitně zpracován, ale v celkovém bodovém hodnocení se umístní až na místě, pro které se jíž nedostává přidělených finančních prostředku. O 20

MMR ČR, Odbor evropských fondů [8]

24

výsledku hodnotícího procesu, tedy o tom, zda byl projekt úspěšný, nebo neúspěšný, jste informován. V případě úspěchu dojde k podpisu smlouvy o financování se žadatelem, která stanovuje nejen výší dotace, ale i povinnosti, které z jejího přiděleni pro žadatele vyplývají. V této chvíli se ze žadatele stáváte příjemcem podpory.

3.5. Uskutečnění projektu Příjemce podpory provede samotnou realizaci svého záměru tak. jak byt popsán v žádosti Během realizace musí přitom dodržovat pravidla stanovená pro projekty financované ze strukturálních fondů EU. Především se jedná o dodržování předpisů pro výběr dodavatelů, dále pravidel pro povinnou publicitu, zásad pro vedení a uchovávání dokladů vztahujících se k projektu a monitoring projektu.21 Nesmíte zapomínat na to, že realizace vašeho záměru musí vést ke splnění předem vytýčených cílů projektu. V dotační terminologii to jsou tzv. monitorovací indikátory projektu, což jsou ukazatele a hodnoty například počtu nově vytvořených pracovních míst, počtu nově pořízených technologií, plochy nově vybudovaných hřišť, počtu proškolených osob apod. Tyto ukazatele a hodnoty jsou uvedeny v žádosti a žadatel je při jejím zpracování sám volí a vyplňuje. Výběr ukazatelů a uvedené hodnoty jsou pro každý projekt závazné. Proto je už jako žadatel musíte důkladně zvážit a uvědomit si, zda je reálné jich dosáhnout a následně i udržet po dobu, která je daným programem vyžadována (tzv. doba udržitelnosti).22

3.6. Administrace a vyhodnocení projektu V průběhu realizace projektu (tzv. realizační, nebo investiční fáze) i po jeho dokončení (tzv. provozní fáze) musíte dodržovat několik povinností týkajících se řízení projektu. V realizační fázi se jedná zejména o pravidelné předkládání průběžných monitorovacích zpráv o realizaci projektu. Po ukončení projektu nebo jeho dílčí etapy zpracujete závěrečnou zprávu a žádost o platbu, ve které zhodnotíte dosažené výsledky. I po ukončení projektu, v jeho provozní fázi povinnosti administrace pokračují a to v závislosti na konkrétním programu po dobu 3 nebo 5 let. Jejich cílem je monitorování využití a udržitelnosti výstupů projektu, k čemuž slouží monitorovací zprávy, předkládané zpravidla jednou za rok. Právě splnění a udržení hodnot výstupů může být 21 22

MMR ČR, Odbor evropských fondů [8] Blíže viz. Monitoring a evaluace programů a projektů EU, IREAS [3]

25

předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. V případě nesplnění některého z ukazatelů pak můžete být v krajním případě požádáni o vrácení dotace nebo její části. Všechny tyto povinnosti, včetně termínů pro předložení jednotlivých zpráv jsou jasně popsány ve smlouvě o financování nebo v Příručce pro příjemce.

3.7. Další pomoc Pokud se vám zdá proces přípravy žádosti a získání dotace příliš komplikovaný nebo jenom potřebujete poradit s konkrétními problémy, můžete se obrátit na instituci, která má daný dotační program na starostí. Její pracovníci vám poskytnou potřebné informace a poradí, kde odpovědi na vaše dotazy najít. Rovněž můžete využiti sítě regionálních agentur a nechat si kvalifikovaně poradit. Další možností je využít nějakou poradenskou společnost, která vám zhotoví projekt tzv. na klíč, nebo zpracuje jeho části (typicky se jedná zejména o ekonomické hodnocení projektu, jakým je studie proveditelnosti, analýzy nákladů a přínosů či podnikatelský záměr). Při jejím výběru klaďte ovšem veliký důraz na odborné a profesní zázemí poradenské společnosti, jakožto i reference z již zrealizovaných projektů. Podnikatelé mohou rovněž využít služeb některého z poradců uvedeného v Národním registru poradců, což je výběrová databáze podnikových poradců zaměřených na sektor malých a středních podniků spravovaná agenturou CzechInvest.

3.8. Obecné dotační principy Při přípravě žádostí o dotaci si určitě povšimněte několika dalších zásad nutných pro zdárnou realizaci projektu.

Způsobilé výdaje - ne na všechny výdaje, které jsou s realizací projetou spojeny, lze získat dotaci. Některé výdaje jsou tzv. nezpůsobilé a musí být plně hrazeny ze strany příjemce podpory. Způsobilé a nezpůsobilé výdaje jsou vyjmenovány v Příručce pro žadatele pro daný dotační program a výzvu. Výše podpory - z celkových způsobilých výdajů projektu se vypočítává výše podpory. Ta je stanovena procentuálně a liší se v závislosti na konkrétním dotačním programu, ale i subjektu žadatele (malý a střední podnik, nezisková organizace, obec atd.). Program může omezovat i maximální a minimální výše podpory na 1 projekt.

26

Pravidla pro výběr dodavatelů - při výběru dodavatelů musí příjemce podpory respektovat pravidla pro jejích výběr, které jsou definovány podmínkami příslušného dotačního programu. Jste-li během realizace projektu zadavatelem veřejné zakázky, potom musíte také postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb. Publicita projektu - příjemce podpory má povinnost informovat veřejnost o tom, že jeho projekt je spolufinancován ze strukturálních fondů EU. Pod tím si lze představit např. informační panel, tabuli, plakát, leták či pamětní desku s příslušným textem a vizuálním symbolem. Konkrétní pravidla pro označení strojů, budov a dalších výstupů projektů jsou popsána v Příručce pro příjemce. Udržitelnost projektu - doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. Ta je v závislosti na typu dotačního programu zpravidla mezi 3 a 5 lety.

27

4. PŘÍKLADY TYPOVÝCH AKTIVIT 4.1. Operační program Podnikání a inovace (OP PI) Program Je zaměřen na podporu průmyslu a malého a středního podnikání s cílem zkvalitnit infrastrukturu, zvýšit inovační činnost zintensivnit zaváděni nových technologií, výrobku a služeb. Má povzbudit malé a střední podniky při vstupu na zahraniční trhy a posílit spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem.

podpora nově vznikajících firem - mladí podnikatelé jsou podporováni při zakládání nové firmy, a to zlepšením přístupu k finančním zdrojům (např. bezúročné a podřízené úvěry). Upřednostňují se především firmy zaměřené na inovace, ICT (informační a komunikační technologie) a další výrobní technologie, které budou mít možnost vstupovat do tzv. podnikatelských inkubátorů. Podpořen bude i další rozvoj těchto firem, především pokud podnikají v problémových regionech, kde je nutno posilovat jejich konkurenceschopnost vůči výhodněji umístěným konkurentům.23

efektivní využívání energie - průmyslové podniky jsou pobízeny ke zvyšování účinnosti využívané energie, a to prostřednictvím zavádění efektivnějších způsobů výroby energie (výstavby nových a rekonstrukce stávajících spaloven) nebo využíváním obnovitelných zdrojů energie. Podpořeno bude i zavádění méně energeticky náročných technologických postupů v rámci výrob podniků českého průmyslu.24

zlepšováni podnikatelského prostředí, inovace - podniky získají dotace při zakládání vlastních kapacit vědy a výzkumu, diky kterým mohou zlepšit vývoj vlastních inovací a zavádět je následně do výroby. Značná podpora je určena také na ochranu práv průmyslového vlastnictví (ochrana patentů a inovaci), která je pro české firmy značně nákladná. Podnikatelské prostředí je zlepšováno podporou činnosti vzdělávacích a vědeckovýzkumných institucí, prostřednictvím kterých mohou firmy zvyšovat kvalitu svých lidských zdrojů, kvalifikací a zručnost zaměstnanců. Podporují se i nově vznikající spolupráce mezi podniky z různých sektorů, které vedou k jejich posíleni V

23 24

Blíže viz. MMR ČR, Odbor evropských fondů [8] Blíže viz. Monitoring a evaluace programů a projektů EU, IREAS [3]

28

neposlední řadě jsou prostředky určeny i na budování kvalitního a fungujícího trhu s podnikatelskými nemovitostmi (např. regenerace brownfields). více služeb pro rozvoj podnikání - prostředky programu jsou určeny i na vznik a rozvoj kvalitní sítě poradenských služeb, které slouží podnikatelům jako pomoc při řešení problémů ve vlastní výrobě, v oblasti inovací a dalšího vývoje podnikání v ČR a ve světě. Poradenství je posilováno i v oblasti marketingové připravenosti malých a středních podniků pň vstupu na trh, zlepšování schopnosti firem v oblasti vlastní prezentace, například prostřednictvím společných účasti podniků na mezinárodních veletrzích doma i v zahraničí. Příklady subjektů, které mohou být žadateli Podnikatelské subjekty a sdruženi podnikatelů, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní Instituce terciárního vzděláváni, agentury pro podporu podnikání a investic, příspěvkové organizace MPO ČR, územní samosprávné celky. Kde získáte bližší informace a koho můžete kontaktovat Řídícím orgánem OP Pl je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Odbor Strukturálních fondů Bezplatná telefonní linka pro informace k OP Pl (9 – 13h): 800 800 777 internetové stránky: www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi www.czechinvest.cz Kontaktní email: [email protected], [email protected]

Kolik peněz je k dispozici alokace pro programovací období 2007 -2013: 3 041 mil. EUR (cca 85,2 mkt CZK*) ze zdrojů Společenství; 537mil. EUR (cca 15 mld. CZK*) z národních zdrojů. * přepočteno dle kurzu 1EUR = 28 CZK

29

4.2. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Program je jednoznačně zaměřen na zvýšení zaměstnanosti obyvatel České republiky, také však na zkvalitnění a rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím různých forem školení a vzdělávání. Cílem je začlenění dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního procesu, zlepšení fungování a větší transparentnost veřejné zprávy a veřejných služeb.25

vzdělávání zaměstnanců - zaměstnavatelé mohou předkládat projekty zaměřené na další vzdělávání svých zaměstnanců. Dotace jsou určeny na přípravu podnikových vzdělávacích programů, včetně přípravy vlastních firemních lektorů. Podporuje se snaha zaměstnavatelů udržet „ohrožená" pracovní místa.

posilování politik zaměstnaností - podpořeny jsou projekty zaměřené na realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Podpora je poskytována formou poradenských aktivitit, odborné praxe, zařazením na krátkodobé pracovní příležitosti apod. Ve své činností jsou podpořeny i instituce pracující s nezaměstnanými, tedy poradenská centra, školící střediska, úřady práce.

integrace ohrožených skupin - finanční pomoc je poskytnuta subjektům, které pracují s ohroženými skupinami obyvatelstva ve snaze vrátit je zpět na trh práce. Podpořeny jsou projekty určené pro etnické menšiny, znevýhodněné osoby, bezdomovce apod., ale také integrační programy určené lidem opouštějícím výkon trestu nebo léčícím se ze závislostí. Velký důraz je kladen na podporu rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce, např. vytvářením netradičních zaměstnání pro ženy, šířením právního povědomí v této oblasti, rozvojem pečovatelských služeb pro děti apod.

zkvalitnění práce veřejných institucí - prostředky se poskytují na zvýšení kvality ve veřejné správě, snižování administrativní zátěže, zajišťování efektivní komunikace a modernizaci veřejných služeb. Podporují se projekty zaměřené na zvyšování znalostí a dovedností zaměstnanců ve veřejné správě.

25

Blíže viz. Monitoring a evaluace programů a projektů EU, IREAS [3]

30

podpora mezinárodní spolupráce - prostředky jsou určeny na podporu vzniku nových partnerství mezi ČR a členskými státy EU za účelem přenosu zkušeností a dobré praxe v oblasti řízení a administrace Evropského sociálního fondu, zaměstnanosti, sociálního začleňování, dalšího vzdělávání apod. Příklady subjektů, které mohou být žadateli Zaměstnavatelé (podnikatelské i nepodnikatelské subjekty); podniky procházející změnami, jejichž zaměstnanci jsou ohroženi nezaměstnaností; profesní asociace; vzdělávací a poradenské instituce; NNO, zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb, správní úřady a úřady územní samosprávy; poskytovatelé veřejných služeb. Kde získáte bližší informace a koho můžete kontaktovat Řídicím orgánem OP LZZ je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Odbor řízení pomoci z ESF Internetové stránky: www.esfcr.cz, www.mpsv.cz Kontaktní email: [email protected] Kolik peněz je k dispozici Alokace pro programovací období 2007-2013:1 837 mil. EUR (cca 51,4 mld. CZK*) ze zdrojů Společenství; 324 míl. EUR (cca 9 mld. CZK*) z národních zdrojů. *přepočteno dle kurzu 1 EUR = 28 CZK

31

4.3. Regionální operační programy (ROP) Regionální operační programy (ROP), jsou dalším typem programových dokumentů určených pro podporu a rozvoj regionů ČR. Jejich cíle, podporované oblasti, typové projekty i žadatelé vycházejí a navazují na tematické operační programy. ROP jsou tak zaměřeny na konkrétní region soudržnosti a řešení jeho typických problémů.Pro programové období 2007-2013 bylo připraveno 7 regionálních operačních programů. Za řádnou realizaci regionálního operačního programu odpovídá regionální rada příslušného regionu soudržnosti (RR), jakožto řídící orgán. RR se skládá ze členů zastupitelstva kraje, a to podle toho, zda daný region soudržností zahrnuje jeden nebo více krajů. Jejím výkonným orgánem je úřad regionální rady ÚRR), který sídlí ve významném centru daného regionu. Na ÚRR byste se měli informovat o podrobnostech toho, jak kdy a kde žádat o finanční prostředky z regionálního operačního programu. Kontaktní údaje na jednotlivé regionální rady jsou uvedeny v tabulce Regionální operační programy - kontaktní údaje.Společným cílem ROP je urychlení rozvoje regionů ČR, posilováni jejich konkurenceschopnosti vůči ostatním regionům, zvyšování jejích atraktivity, která jím zajistí víc investorů na jejích území. Důležitou prioritou ROP je také zlepšování životní úrovně místních obyvatel, zvyšování kvality prostředí, ve kterém žijí, dostatečná nabídka možností jejích uplatnění na trhu práce, která zabrání odlivu pracovní síly z regionu. Regiony Česka chtějí zlepšovat i svou dostupnost, zejména pak dopravní, aby mohly zabezpečit bezproblémový přenos a převoz materiálů, zboží a informací uvnitř svého území a mezí další regiony

soudržností.

Příklady typových aktivit které je možné financovat podpora měst a venkovských sídel – prostředky jsou určeny na zlepšování technické infrastruktury měst a venkovských sídel, na obnovu a výstavbu místních komunikací, také na rekonstrukce objektů ve vlastnictví obcí a údržbu veřejných prostranství, což povede k vyšší přitažlivostí obcí a regionů pro další investice. Podporovány jsou projekty rozšiřující nabídku poskytovaných sociálních a zdravotních služeb, zakládání spolků pro volnočasové a zájmové aktivity (vybavení objektů, výstavba sportovišť, dětských hřišť apod.). Podnikatelé jsou podporováni, pokud se rozhodnou založit své 32

podniky ve starších objektech a průmyslových areálech (tzv. brownfields) a tyto prostory rekonstruovat. Podnikatelské prostředí je podporováno i prostřednictvím aktivnější spolupráce regionálních školních zařízení (středních škol a učilišť) s regionálními a lokálními firmami tak, aby absolventi nacházeli lepší uplatnění v praxi a naopak podniky lepší nabídku kvalifikované pracovní síly. rozvoj cestovního ruchu - kraje, obce, ale i různé zájmové organizace mohou žádat o finanční pomoc při obnově infrastruktury, která souvisí s cestovním ruchem, tedy např. při budování infocenter, obnově sportovních areálů, kulturních a technických památek, lázeňských objektů, také pro budování nových turistických a cyklistických okruhů a zasazování informačních tabulí. Soukromí podnikatelé z této oblasti mohou získat dotace pro rozšíření kapacity ubytovacích zařízení, stravovacích služeb a pro výstavbu navazujících rekreačních zařízení, jako půjčovny sportovních potřeb, wellness služby a pod. V lyžařských oblastech budou moci majitelé žádat o pomoc pro obnovu a rozvoj svých lyžařských a běžeckých areálů. V neposlední řadě budou provozovatelé v oblasti cestovního ruchu podpořeni pří tvorbě a distribucí propagačních materiálů o svém regionu, pořádaných akcích a pod.

zlepšování dostupnosti měst a regionu - kraje, obce i regionální provozovatelé veřejné dopravy jsou podpořeni při modernizaci hromadné dopravy, prostředky mohou čerpat například na obnovu vozového parku, na rekonstrukci nevyhovujících zastávek a železničních stanic, jejich bezbariérový přístup, zavádění ekologických technologií veřejné dopravy a pod. Dotace slouží i na rekonstrukce a úpravy silnic II. a III. třídy, aby bylo zabezpečeno lepší propojení měst, také k modernizaci místních komunikací pro zlepšení napojení rozvojových průmyslných areálů. Dále jsou určeny na odstraňování závad a úpravu nebezpečných míst (např. nepřehledné železniční přejezdy), modernizace regionálních letišť nebo na zkvalitnění stezek pro nemotorová vozidla, především pro cyklistickou dopravu. Priority jednotlivých regionálních operačních programu se mohou v některých oblastech lišit.26

26

Blíže vizPĚLUCHA, M. a kol. (2006): Rozvoj venkova v programovacím období 2007-2013

v kontextu reforem SZP EU, IREAS, o.p.s.

33

Příklady subjektů, které mohou být žadateli Kraje; obce a dobrovolné svazky obcí; obce se statutem města; organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi; nestátní neziskové organizace, obecně prospěšné společnosti; podnikatelské subjekty (MSP); vlastníci nemovitostí v památkových zónách; regionální rady regionů soudržnosti; hospodářská komora; veřejné výzkumné instituce; školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou; zdravotnická zařízení.

Tabulka č.2: Regionální operační programy – kontaktní údaje

Regionální operační programy - kontaktní údaje

NUTS ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava

řídící orgán - regionální rada (RR) RR regionu soudržnosti Jihovýchod, Brno RR regionu soudržnosti Jihozápad, České Budějovice RR regionu soudržností Moravskoslezsko, Ostrava RR regionu soudržnosti Severovýchod, Hradec Králové RR regionu soudržností Severozápad, Ústí nad Labem RR regionu soudržností Střední Čechy, Praha RR regionu soudržnosti Střední Morava, Olomouc

internetové stránky www.jihovychod.cz www.rr-jihozapad.cz www.rr-oravskoslezsko.cz www.rada-severovyehod.cz www.nuts2severozapad.cz www.iiuts2strednicechy.eu www.rr-strednimorava.cz

Pramen:MMR ČR, Odbor evropských fondů – ABECEDA fondů evropské unie

34

Kolik peněz je k dispozici Celková alokace pro programovací období 2007-2013 pro všechny ROP je 4 659 mil. EUR (cca 130 mld. CZK*) ze zdrojů Společenství a 822 mil. EUR (cca 23 mld. CZK*) z národních zdrojů. Kolik prostředků budou moci čerpat konkrétní regiony soudržnosti přibližuje následující tabulka.* přepočteno dle kurzu 1 EUR = 28 CZK

Tabulka č.3.: Regionální operační programy - finanční alokace

Regionální operační programy – finanční alokace Příspěvek společenství (v EUR/CZK*) ROP NUTS II Jihovýchod

704445 636/cca 19,7 mld.

124313940/cca3,5mld.

ROP NUTS II Jihozápad

619651 254/cca 17,4 mld.

109350221 /cca 3,1 mld.

ROP NUTS II Moravskoslezsko

716093 217/cca 20,1 mld.

126 369 390 /cca 3,5 mld.

ROP NUTS II Severovýchod

656 457 606 /cca 18,4 mld.

115845 463/cca 3,2 mld.

ROP NUTS II Severozápad

745911 021 /cca 20,9 mld.

131631358/cca3,7mld.

ROP NUTS II Střední Cechy

559083 839/cca 15,7 mld.

98661855/cca 2,8 mld.

ROP NUTS II Střední Morava

657 389 413/cca 18,4 mld.

116 009 898/cca 3,2 mld.

Národní zdroje (v EUR/CZK*)

přepočteno dle kurzu 1 EUR = 28 CZK Pramen:MMR ČR, Odbor evropských fondů – ABECEDA fondů evropské unie

35

5. CZECHINVEST CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním

zahraničních

investic

z oblasti

výroby,

strategických

služeb

a technologických center. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí.27

5.1. Služby CzechInvestu: •

Nabízí informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele

•

Implementuje dotační programy financované EU a státem

•

Nabízí formální poradenství k projektům

•

Spravuje databázy podnikatelských nemovitostí

•

Podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem.

•

Pomáhá při realizaci investičních projektů

•

Zprostředkovává státní investiční podpory

•

AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích.

27

Blíže viz Výroční zpráva společnosti CzechInvest pro rok 2006 [11]

36

Agentura CzechInvest založila na začátku roku 2004 síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech. Důvodem jejich vzniku bylo rozšíření nabídky služeb. Regionální kanceláře agentury CzechInvest poskytují informace o službách agentury a možnostech podpory podnikání ze strukturálních fondů EU, pomáhají firmám, které mají zájem realizovat svou investici v daném regionu a spolupracují se zástupci místní správy a samosprávy, školami a dalšími regionálními institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí regionu.

5.2. Investování v ČR CzechInvest v oblasti podpory investic a aplikovaného výzkumu nabízí jak zahraničním, tak domácím investorům podporu šitou na míru jejich investičním projektům. Specialisté poskytují aktuální informace o podnikatelském prostředí i o konkrétních sektorech v České republice a asistují při hledání vhodné nemovitosti a optimální lokality s ohledem na charakter investičního projektu. Úlohou agentury je také zprostředkovávat potřebnou komunikaci investora s představiteli státní nebo místní správy. Jednou z hlavních priorit se v posledních letech stala cílená podpora investičních projektů s vysokou přidanou hodnotou a technologickou náročností. CzechInvest administruje pro ministerstvo průmyslu a obchodu investiční pobídky pro projekty v oblasti zpracovatelského průmyslu, výzkumných a vývojových aktivit a strategických služeb.Významným trendem byl v roce 2006 rovněž přesun části aktivit z pražské centrály na regionální.28 kanceláře CzechInvestu. Tento model se stále více využívá u projektů s jasným regionálním zacílením, protože projektoví manažeři v regionálních kancelářích jsou schopni nabídnout informační a projektovou podporu na místní úrovni, své regionální kontakty a reference a dobrou znalost programů podpory ze strukturálních fondů Evropské unie.

28

Blíže viz Výroční zpráva společnosti CzechInvest pro rok 2006 [11]

37

5.3. Podpora českých dodavatelů Jedním z přínosů přímých zahraničních investic jsou nové kontrakty pro české společnosti, které se stanou dodavateli příchozích nadnárodních společností. CzechInvest usiluje o to, aby co nejvíce zahraničních investorů volilo jako své dodavatele české firmy. Pro zvýšení konkurenceschopnosti českých dodavatelů vznikl Program rozvoje dodavatelů. V průběhu každé ze svých dvouletých fází usiluje o posílení schopností českých podniků stát se subdodavateli investorů a dalších nadnárodních firem.Dále zaměstnanci CzechInvestu pomáhají při navazování kontaktů mezi českými a zahraničními společnostmi, vyhledávají potenciální dodavatele podle požadavků investora, organizují setkání dodavatelů s nadnárodními společnostmi a pomáhají s hledáním partnerů pro společné podniky (joint-ventures).

5.4. Aftercare Umístěním investičního projektu v České republice však podpora ze strany CzechInvestu nekončí, stále významnější aktivitou je podpora stávajících investorů, jejichž expanze zabírají z hlediska přílivu investic čím dál významnější místo. V roce 2006 představovaly expanze firem u nás již zavedených polovinu z celkových projektů zprostředkovaných CzechInvestem.29

5.5. Oblast generování nových investičních projektů Snaží se pro Českou republiku aktivně vyhledávat zajímavé investiční projekty v oborech s vysokou přidanou hodnotou. Investory oslovuje jak prostřednictvím individuálních jednání, tak účastí na významných oborových akcích v teritoriích s největším investičním potenciálem. Během roku 2006 se sektoroví specialisté zúčastnili více než stovky odborných seminářů, mezinárodních konferencí a veletrhů. Z těch nejvýznamnějších událostí to byly například konference Shared Services Week v Nizozemsku, konference BIO 2006 a automobilový kongres SAE v USA, veletrh Farnborough Air Show ve Velké Británii, 29

Blíže viz Výroční zpráva společnosti CzechInvest pro rok 2006 [11]

38

veletrhy CeBIT, Hannover Messe či Electronica v Německu. Tyto akce výrazně přispěly k tomu, že za celý rok získali 444 investičních poptávek, z nichž 348 se do konce roku podařilo převést do stadia projektu.

5.6. Oblast řízení investičních projektů V roce 2006 agentura úspěšně zpracovala 176 investičních projektů v hodnotě téměř 115 miliard korun, což představuje nejvyšší objem investic i počet projektů v patnáctileté historii CzechInvestu. Tyto projekty vytvoří v ČR více než 34 800 nových pracovních míst, z toho téměř sedm tisíc pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Jednu třetinu schválených projektů představovaly projekty s vyšší přidanou hodnotou a technologickou náročností. Dvě třetiny (66,7 %) vzniklých pracovních míst budou pozice pro zaměstnance s vyšší kvalifikací (tedy absolventy odborných středních škol a vysokých škol). Rekordní byl v roce 2006 také počet investičních projektů technologických center a center sdílených služeb, kterých CzechInvest zprostředkoval celkem 44. Pokud se týče země původu investic, patřilo prvenství českým firmám, jimž CzechInvest pomohl se 47 projekty.30

30

Blíže viz Výroční zpráva společnosti CzechInvest pro rok 2006 [11]

39

6. PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR V této části se zabývám modelovým podnikatelským záměrem, na kterém se snažím přiblížit co nejlépe všechny potřebné kroky založení až po finální fázi vytvoření projektu, jeho předání a získání dotace.

6.1. Cíl podnikatelského plánu Jako cíl podnikatelského plánu jsem si vybral stavební obnovu ubytovacího a stravovacího zařízení v obci Trhový Štěpánov, kde bydlím od narození. Penzion bude provozován jako řemeslná živnost na živnostenský list. Stavební obnova ubytovacího a stravovacího zařízení Cestovní ruch patří v současné době k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím služeb. V České republice však zatím není dostatečně rozvinuta venkovská turistika. Tento jev je dán tím, že v současné době není dostatečně využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Dalším vlivem zaostávání venkovské turistiky je i nedostatek ubytovacích zařízení v oblastech, které jsou svou povahou turisticky atraktivní. Vzhledem k tomu, že dochází ke snižování cestovního ruchu v oblasti venkovského prostoru ať už za účelem odpočinku, či provozování cyklistiky, turistiky a jiných rekreačních činností, rozhodli jsme se, že rekonstruujeme nevyužitý objekt a vytvoříme z něj ubytovací zařízení, které povede k rozvoji cestovního ruchu v okolí obce Trhový Štěpánov. Jedná se o rekonstrukci budovy, která byla postavena po zavedení železnice do Trhového Štěpánova v roce 1912. Od prvopočátku tato budova sloužila jako ubytovací zařízení pro turisty, hlavně z Prahy, přijíždějící na venkov za účelem rekreace. Tuto funkci plnila až do roku 1999, kdy její majitel zbankrotoval a od té doby objekt chátral. Na základě zástavní smlouvy byl tento objekt dán bankou do dražby a dne 21. 5. 2004 byl zakoupen fyzickou osobou za účelem právě tohoto podnikatelského záměru. V době zakoupení byl objekt ve zchátralém stavu bez jakéhokoliv vybavení.

40

Nyní bychom rádi obnovili původní účel této budovy a znovu zde vybudovali zařízení pro turisty přijíždějící za rekreací na venkov, jako tomu bylo v minulosti. Budova, která již v minulosti sloužila jako ubytovací zařízení, je v současné době nevyužitá a to hlavně z důvodů jejího technického stavu. V budově jsou nefunkční rozvody elektřiny, vodovodní instalace, rozbitá okna a poškozené omítky. V současné době tato stavba svým vzhledem tvoří nepěkný dojem pro kolemjdoucí, či projíždějící občany. Rekonstrukce této budovy, kromě ubytovacích a stravovacích možností pro turisty, přinese i přínos pro zlepšení estetického vzhledu zdejšího vesnického prostředí. Mikroregion Český smaragd, ve kterém se obec Trhový Štěpánov nachází, je vhodný pro realizaci našeho projektu, neboť jsou zde vhodné předpoklady pro rozvoj venkovské turistiky. V tomto mikroregionu jsou kromě obce Trhový Štěpánov také Hulice, Chlum, Javorník, Kladruby, Soutice, Tehov, a Zdislavice. Mikroregion Český smaragd dostal své pojmenování právě proto, že se nachází v zeleni, uprostřed lesů, které jsou opravdovým drahokamem české krajiny. Zdejší životní prostředí je ve velice dobrém stavu, o čemž svědčí rozšíření některých ohrožených druhů živočichů. Okolní krajina je zde neponičená průmyslovou výrobou a vhodná tak k odpočinku a rekreaci. V toto oblasti je také spousta turisticky atraktivních míst, ať už se jedná o historické zajímavosti, možnosti využití cyklostezek nebo značených turistických tras. Z pamětihodností vyniká především kostel sv. Bartoloměje ze 12. stol. se zachovalou hradební zdí. Dále je zde jeden z nejstarších a nejlépe udržovaných židovských hřbitovů v Čechách z r. 1438 s náhrobky až 300 let starými. Na náměstí jsou dva pomníky: socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1842 a Pomník, padlým v 1. světové válce z r. 1922. Turisté zde také mohou navštívit místní muzeum starožitností. Realizací projektu dojde k vytvoření ubytovacího zařízení s celkovou kapacitou 10 lůžek, které budou moci využívat turisté přijíždějící do tohoto mikroregionu. Rekonstrukce stavby přispěje i ke zlepšení vzhledu části obce.

41

6.2. Legislativa Podmínky potřebné k založení živnosti Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanoveným zákonem. Jedná se o stravovací zařízení s možnosti ubytování. Podle živnostenského zákona se tato činnost zařazuje do skupiny 114. řemeslných živností s názvem Hostinská činnost. Hostinská činnost Činnost spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány, vyjma podávání snídaní hostům ubytovaným v jiných kategoriích staveb dle zvláštního právního předpisu (bytových domech, rodinných domech, stavbách pro individuální rekreaci) s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek). Činnost může být provozována buď samostatně, nebo společně s poskytováním ubytování ve zvláštním právním předpisem stanovených ubytovacích zařízeních, která poskytují stravovací služby (například hotel, motel, penzion). V rámci živnosti je možno poskytovat ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních (zejména v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách) a v jiných kategoriích staveb (bytových domech, v rodinných domech, ve stavbách pro individuální rekreaci), a pokud se jedná o ubytování v jiných kategoriích staveb s kapacitou do 10 lůžek, podávat i snídaně ubytovaným hostům. Prodej pomocí automatů (nápojové, občerstvovací), doplňkový prodej (tabákové výrobky, upomínkové předměty, základní hygienické potřeby), prodej pokrmů a nápojů přes ulici, půjčování novin a časopisů, půjčování stolních společenských her (například karty, šachy), provozování her (například kulečník), pokud zůstane zachována povaha živnosti.31 Všeobecné podmínky provozování řemeslné živnosti •

dosažení věku 18 let

•

způsobilost k právním úkonům

•

bezúhonnost

•

předložení dokladu o tom, že fyzická osoba pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá daňové nedoplatky. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad.

31

Blíže viz Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání [13]

42

•

Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného ne sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Doklad vyhotoví místně příslušná správa sociálního zabezpečení

Prokazatelnost odborné způsobilosti pro řemeslné živnosti •

Výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru

•

vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru.

•

Vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru.

•

Diplomem, vysvědčením nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou v příslušné oblasti studijních oborů a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru.

•

Dokladem o uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznání odborné kvalifikace.32

Doklady o odborné způsobilosti (uvedené výše) mohou být nahrazeny •

Výučním listem z příbuzného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příbuzného tříletého učebního oboru nebo studia v příbuzném oboru a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru živnosti.

•

Vysvědčením o ukončení studia příbuzného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než čtyři roky, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru. Vysvědčením o maturitní zkoušce v příbuzném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru.

32

Blíže viz Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání [13]

43

•

Diplomem, vysvědčením nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou v příbuzné oblasti studijních oborů a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru.

•

Osvědčením o rekvalifikaci nebo jiným dokladem o odborné způsobilosti vydaným institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo příslušným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru.

•

dokladem o vykonání kvalifikační zkoušky před komisí složenou ze zástupců příslušného živnostenského úřadu, příslušné střední odborné školy nebo středního odborného učiliště, jakož i příslušného živnostenského společenstva, je-li zřízeno, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru.

•

Dokladem o vykonání šestileté praxe v oboru.

•

Nahlášení živnosti

•

Ohlášení je možno podat osobně u příslušného obecního živnostenského úřadu nebo zaslat tomuto úřadu poštou. Ohlášení se podá u živnostenského úřadu příslušného podle bydliště (trvalého pobytu) ohlašovatele.

•

Doklady pro ohlášení živnosti

•

Formulář ohlášení živnosti.

•

Výpis z Rejstříku trestů podnikatele, popř. jeho odpovědného zástupce (ne starší 3 měsíců). Je-li podnikatel nebo odpovědný zástupce příslušníkem členského státu EU, předkládá výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu jehož je občanem nebo členského státu posledního pobytu. Pokud stát takový doklad nevydává, předkládá prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu jehož je občanem nebo státu posledního pobytu (ne starší 3 měsíců). Doklad může být nahrazen dokladem o odborné způsobilosti pokud prokazuje i bezúhonnost.

•

Prohlášení odpovědného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce odpovědného zástupce

44

již ustanoven; podpis na čestném prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem.33 •

Výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců, je-li v něm fyzická osoba zapsána.

•

Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá daňové nedoplatky. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad, doklad nesmí být starší než 3 měsíce.

•

Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného ne sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Doklad vyhotoví místně příslušná správa sociálního zabezpečení, doklad nesmí být starší než 3 měsíce.

•

Doklad prokazující odbornou způsobilost podnikatele, popř. jeho odpovědného zástupce

•

Doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektům a prostorám, v nichž je místo podnikání, liší-li se od bydliště ohlašovatele

•

Doklad o zaplacení správního poplatku 1 000 Kč za každou ohlašovanou živnost (v případě provozování živnosti průmyslovým způsobem je to 10 000 Kč)

•

V případě záměru podnikatele provozovat živnost průmyslovým způsobem, doklady skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem

Potřebné formuláře •

Formulář "Ohlášení živnosti řemeslné". Formulář lze získat na jakémkoli živnostenském úřadu, příp. je volně dostupný na internetu.

•

Údaje uváděné fyzickou osobou

•

Jméno a příjmení, příp. obchodní firmu

•

Státní občanství

•

Bydliště

•

Rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození

•

Prohlášení o tom, zda jí soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování živnosti, zda bylo této fyzické

33

Blíže viz Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání [13]

45

osobě v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění (podle § 58 odst. 2,3 nebo 4 živnostenského zákona) . •

Provozuje-li se živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvedou se údaje týkající se jeho osoby (jméno a příjmení, státní občanství, bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, údaj o tom, zda mu soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda trvá jiná překážka týkající se provozování živnosti, zda bylo této fyzické osobě v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění).

•

Předmět podnikání .

•

Místo podnikání

•

Identifikační číslo (IČ), bylo-li přiděleno Provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění . Datum zahájení provozování živnosti, pokud není shodné se vznikem živnostenského oprávnění

•

Datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou

•

Údaj o tom, zda hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem

•

Formulář "Ohlášení živnosti pro fyzické osoby" (aktualizovaná verze formuláře je připravována).34

Poplatky •

1 000 Kč správní poplatek za vydání živnostenského listu (10 000 Kč u živnosti provozované průmyslovým způsobem).

•

50 Kč výpis z Rejstříku trestů

Lhůty pro vydání živnostenského listu Živnostenský úřad je povinen vystavit živnostenský list do 15 dnů od doručení ohlášení, pokud jsou všechny náležitosti splněny. Další účastníci postupu (resp. dotčené správní orgány, jimž jsou zasílány opisy živnostenského listu) Finanční úřad

34

Blíže viz Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání [13]

46

Příslušná správa sociálního zabezpečení Centrální registr pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění (Ústřední pojištovna VZP ČR) Český statistický úřad Úřad práce Živnostenský úřad příslušný podle místa podnikání, liší-li se od trvalého pobytu Další požadované činnosti •

Přihlášení k registraci u místně příslušného správce daně (finančního úřadu - do 30 dnů od získání živnostenského oprávnění). Přihlásit sebe a zaměstnance u místně příslušné správy sociálního zabezpečení (do 8 dnů).

•

Přihlásit sebe a zaměstnance u zvolené zdravotní pojišťovny (do 8 dnů) Podat přihlášku k povinnému úrazovému pojištění za zaměstnance (pokud zaměstnáváte alespoň 1 zaměstnance).35

Právní předpis Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Související předpisy •

Živnostenský zákon je těsně spjat s dalšími zákony a právními předpisy.

•

Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

•

Očanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon o konkursu a vyrovnání, zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon o státní kontrole, zákon č. 552/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

•

Trestní zákon, zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon o přestupcích, zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů Správní řád, zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů

35

Blíže viz Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání [13]

47

•

Zákon o správních poplatcích, zákon č. 368/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon o správě daní a poplatků, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

•

Zákon o daních z příjmů, zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

•

Zákon o ochraně spotřebitele, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

•

Zákon o regulaci reklamy, zákon č. 40/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.36

•

Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

Postup živnostenského úřadu po ohlášení živnosti Nemá-li ohlášení všechny náležitosti, vyzve živnostenský úřad podnikatele ve lhůtě 15 dnů k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání živnostenského listu. Jsou-li k tomu závažné důvody, může živnostenský úřad na žádost podnikatele prodloužit lhůtu i opakovaně. Odstraní-li podnikatel závady ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, platí, že ohlášení bylo od počátku bez závad. Neodstraní-li podnikatel závady ve stanovené lhůtě, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo, resp. rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Pokud ohlašovatel v průběhu řízení závady odstraní a živnostenský úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, živnostenský úřad řízení ukončí vydáním živnostenského listu.

36

Blíže viz Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání [13]

48

Sankce při nedodržení předepsaných povinností Neodstraní-li ohlašovatel závady v ohlášení nebo nesplňuje-li podmínky stanovené živnostenským zákonem, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo (resp. rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění).

6.3. Projekt V této části jsem přiblížil problematiku podání projektu, s uvedením skutečných údajů. Název projektu Tato část musí obsahovat název projektu, který musí přesně odpovídat dané OSE tím, že splňuje podmínky její charakteristiky.

Název projektu:

Stavební obnova ubytovacího a stravovacího zařízení

Datum zahájení projektu:

1.10.2008

Doba trvání projektu:

20 měsíců

Celkové způsobilé výdaje projektu: 4 902 500 Kč. Projekt přísluší k Ose III., opatření III.1.3. Podpora cestovního ruchu, záměru ubytování, sport Žadatel Tato část obsahuje údaje o žadateli. Jeho název, oficiální adresu, identifikační číslo a přehled činností.

Název žadatele:

Jan Novák

IČ:

12345678

DIČ:

CZ 12345678

Sídlo společnosti:

Trhový Štěpánov, č. p. 1232, PSČ 257 63

Přehled činností žadatele: •

hostinská činnost

49

Popis projektu Tato část byla v této práci použita jako cíl podnikatelského záměru, obsahuje předběžné informace o připravovaném podnikání, jeho charakteristiku, přesné definovaní místa provozování a další činností s tím spojených. Měl by zaujmout a dokázat, že právě tento projekt je zajímavý a má šanci získat dotaci. Realizace projektu Další část se zabývá realizací daných činností. Jejich provedením. Pojednává o činnostech spojených s rekonstrukcí, nákupem nového vybavení, úpravami okolí, předpokládanou délkou dokončení a místem realizace projektu. Rekonstrukce objektu Realizace projektu bude vyžadovat úpravy objektu a kompletní rekonstrukci stávajícího technického vybavení. Do nezbytných úprav objektu patří především oprava střechy a úprava izolace základů, tak aby bylo zamezeno pronikání vlhkosti do budovy. Dále je zapotřebí snížit podlahy suterénu, aby byla zajištěna dostatečná výška místností. Mezi nezbytné úpravy také patří zpevnění stropů, aby byla zajištěna dostatečná statika pokojů.

Do rekonstrukce technického vybavení bude zahrnuto zavedení nové

vodovodní instalace a kanalizace, nových elektrických rozvodů, systému vytápění, zateplení budovy, výměna oken a opravy vnitřních a venkovních omítek. Nákup vybavení Tato fáze bude zahrnovat pořízení veškerého nezbytného vybavení pro provozování ubytovacího zařízení. Patří sem vybavení jednotlivých pokojů pro hosty, vybavení společenského sálu, kuchyně a vinárny. Do vybavení jednotlivých pokojů bude zahrnut nábytek a elektrické spotřebiče. Vybavení pokojů nábytkem na jednoho klienta se bude skládat z postele, šatní skříně a židle, stůl pak bude na jednom pokoji společný pro jednoho až čtyři klienty. Jednotlivé pokoje budou vybaveny chladničkou. Nezbytným zařízením pro provozování stravovacího zařízení budou vybaveny i obě kuchyně, výčep, recepce a

prostory

vinárny. Úpravy okolí objektu Do úpravy okolí objektu budou zahrnuty nezbytné terénní úpravy těsného okolí samotného ubytovacího zařízení. Na jižní straně budovy bude vytvořená terasa s možností venkovního posezení. Objekt bude oplocen dřevěným plotem. V těsné 50

blízkosti budovy bude vytvořeno parkoviště pro vozidla. Okolí objektu bude osázeno doprovodnou zelení. Předpokládaný časový harmonogram projektu Tabulka č.4. - Předpokládaný časový harmonogram projektu

Podání Žádosti o dotaci Realizace výběrového řízení Realizace projektu Podání Žádosti o proplacení

Pramen: Vlastní konstrukce autora dle propočtu

Místo realizace projektu


číslo popisné: 223




PSČ, obec: 257 63, Trhový Štěpánov




obec s rozšířenou působností: Vlašim




NUTS IV: okres Benešov




NUTS III: Středočeský kraj




NUTS II: Střední Čechy

Technické řešení projektu Tato část rozebírá dále jednotlivé činnosti a zabývá se jejich technickým provedením. Činnosti se rozdělují na větší celky, které později dále rozdělujeme na další podskupiny. V našem případě technické řešení vnitřních a vnějších prostor. Vnitřní prostory ubytovacího zařízení Jedná se o úplnou rekonstrukci budovy postavené v roce 1912. Je tedy zapotřebí kompletní zavedení nové vodovodní instalace a kanalizace, nových elektrických rozvodů, systému vytápění. Dále je třeba provést opravu střechy, izolaci základů, výměnu oken, zpevnění stropů, položení podlah, rekonstrukci sociálních zařízení, opravu vnitřních a vnějších omítek. Zpevnění stropů bude provedeno nad celou místností společenského sálu, protože současný stav neposkytuje potřebnou statiku.

51

05/2010

04/2010

03/2010

02/2010

01/2010

12/2009

11/2009

10/2009

09/2009

08/2009

07/2009

06/2009

05/2009

04/2009

03/2009

02/2009

01/2009

12/2008

11/2008

Fáze projektu Příprava projektové dokumentace

10/2008

Časový harmonogram realizace projektu

Vytápění objektu bude řešeno systémem centrálního topení využívajícího jako palivo zemní plyn. Po rekonstrukci bude mít budova využitelné přízemí, jedno patro, podkroví a suterén, její celková zastavěná plocha se nezmění. Realizací projektu vznikne ubytovací zařízení s celkovou kapacitou 10 lůžek. V suterénu bude výčep a vinárna se studenou kuchyní. Pro tento účel bude nutné upravit jeho prostory. Bude zapotřebí provést snížení podlah cca o 50 cm aby bylo dosaženo dostatečné výšky jednotlivých místností. Výčep a vinárna budou tvořeny dvěmi průchozími místnostmi s celkovou plochou cca 68 m2 a kapacitou 30 míst k sezení. Pro potřeby vinárny zde bude sociální zařízení a technická místnost pro úklid. Vinárna bude sloužit ubytovaným klientům i příchozím. V suterénu dále bude kuchyně s příručním skladem potravin.

Zbylá část suterénu bude využitelná jako technické

místnosti pro skladování vína, piva, obalů a potřebného vybavení. V přízemí budovy bude recepce, kuchyň, společenský sál, sociální zařízení , jeden pokoj pro hosty, jeden apartmán a jeden pokoj sloužící jako technické zázemí pro personál. Kuchyně bude určená pro přípravu teplých jídel ubytovaným klientům. Společenský sál bude sloužit jako jídelna, případně pro pořádání společenských akcí. Každý pokoj bude mít vlastní sociální zařízení. V prvním patře ubytovacího zařízení budou pouze pokoje. Celkem zde budou 4 pokoje. Z celkového počtu budou čtyři pokoje jednolůžkové, 2 pokoje dvoulůžkové. Apartmá bude pro dvě osoby. Každý pokoj bude vybaven jednou chladničkou, dále pak postelemi a šatními skříněmi dle jeho kapacity. Každý pokoj bude mít vlastní sociální zařízení. V podkroví budou dva dvoulůžkové pokoje a apartmán, každý s vlastním sociálním zařízením a tři technické místnosti. Dvě technické místnosti budou sloužit pro skladování prádla a nezbytných hygienických prostředků. Ve třetí technické místnosti bude umístěn spalovací kotel na zemní plyn určený k vytápění celého objektu. Venkovní prostory Před ubytovacím zařízením bude vybudováno parkoviště pro osobní automobily. Parkoviště bude tvořeno betonovou dlažbou. Objekt ubytovacího zařízení včetně parkoviště bude oplocen.

52

Výsledky projektu Tato část musí obsahovat celkové zhodnocení připravovaného projektu, čím prospějě okolí, jaký má přínos pro danou obec, kde se realizuje, či kolik nových pracovních míst nabízí. Realizací projektu dojde k obnovení činnosti ubytovacího zařízení v Trhovém Štěpánově, které již od svého počátku sloužilo k ubytování turistů přijíždějících na venkov za účelem rekreace. Opětovné vytvoření ubytovacích kapacit v tomto objektu povede k rozvoji turistického ruchu v okolí Trhového Štěpánova, což povede k rozvoji místní ekonomiky. Po provedení rekonstrukce této budovy vznikne ubytovací zařízení s 3 pokoji dvěmi apartmány a celkovou kapacitou 10 lůžek. Součástí ubytovacího zařízení bude i kuchyně zabezpečující stravování klientů, vinárna a společenský sál. Dalším přínosem realizace projektu bude také samotná rekonstrukce venkovní části objektu, který je v současné době v nevzhledném stavu. Rekonstrukce objektu a výsadba zeleně v jeho těsném okolí přispěje ke zlepšení vzhledu této části obce. Realizace projektu bude mít také vliv na vytvoření čtyřech nových pracovních míst, které vzniknou spolu s potřebou obsluhy ubytovacího zařízení. Tabulka č.5: Odhad údajů o pracovních místech

Nový zaměstnanec 1. 2. 3. 4.

Datum nástupu 1. až 10 měs.2009 1. až 10 měs.2009 1. až 10 měs.2009 1. až 10 měs.2009

Místo výkonu práce Trhový Štěpánov 1223 Trhový Štěpánov 1223 Trhový Štěpánov 1223 Trhový Štěpánov 1223

Náplň práce Recepční Kuchař Pokojská Provozní

Stanovená pracovní doba 7,00 - 15,30 10,00 - 18,30 7,00 - 15,30 7,00 - 15,30

Mzda, plat 15 000 Kč 15 000 Kč 12 000 Kč 20 000 Kč

Pramen: Vlastní konstrukce autora dle propočtu

Celkový rozpočet projektu včetně DPH:

5 833 975 Kč

Celkové způsobilé výdaje projektu:

4 902 500 Kč

53

Tabulka č.6: Popis způsobilých výdajů I Kód

Popis způsobilého výdaje

Obnova stávajícího malokapacitního ubytovacího a stravovacího zařízení (stavební materiál, stavební práce, technická infrastruktura a kbudově, přístupy, terénní úpravy, technické zařízení 001 budov)

004 006 009 013

Nákup veškerého vybavení pro ubytovací zařízení (nábytek, kuchyňské zařízení) Výstavba odstavných stání Nákup nezbytné výpočetní techniky Technická dokumentace

Dílčí části výměna oken, podlahy, úprava suterénu, dveře, sociílní zařízení, vytápění, elektroinstalace, kanalizace, vodovodní instalace, izolace tepelné a vlhkostní, obklady, sádrokarton, vnitřní a vnější omítky, související stavební práce vybavení pokojů nábytkem a elektrospotřebiči, kuchyňské vybavení, vybavení jídelního sálu nábytkem parkoviště PC, internetové připojení

Celkem

Cena bez DPH

4 000 000

700 000 142500 20 000 40 000 4 902 500

Pramen: Vlastní konstrukce autora dle propočtu

Způsobilé výdaje ze kterých je stanovena dotace: Tabulka č.7:

Kód

Popis způsobilých výdajů II

Popis způsobilého výdaje

Obnova stávajícího malokapacitního ubytovacího a stravovacího zařízení (stavební materiál, stavební práce, technická infrastruktura a kbudově, přístupy, terénní úpravy, technické zařízení 001 budov)

004 006 009 013

Nákup veškerého vybavení pro ubytovací zařízení (nábytek, kuchyňské zařízení) Výstavba odstavných stání Nákup nezbytné výpočetní techniky Technická dokumentace Celkem

4 902 500 Kč

Dílčí části oprava střechy, výměna oken, podlahy, úprava suterénu, dveře, sociílní zařízení, vytápění, elektroinstalace, kanalizace, vodovodní instalace, izolace tepelné a vlhkostní, obklady, sádrokarton, vnitřní a vnější omítky, související stavební práce vybavení pokojů nábytkem a elektrospotřebiči, kuchyňské vybavení, vybavení jídelního sálu nábytkem parkoviště PC, internetové připojení

Cena bez DPH

4 000 000

700 000 142 500 20 000 40 000 4 902 500

Pramen: Vlastní konstrukce autora dle propočtu

Nezpůsobilé výdaje projektu: 931 475 Kč Nezpůsobilým výdajem projektu je DPH ve výši: 931 475 Kč

54

6.4. Získání dotací V této části se zabývám možnostmi získání dotací právě pro výše zobrazený projekt. Podpora cestovního ruchu Jako nejlepší možnost získání dotace pro výše zobrazený projekt se jeví, Evropský fond regionálního rozvoje, kterému se budu také nejvíce věnovat. Bude navazovat obecnou podporou regionálního cestovního ruchu. Především na služby, informační centra cestovního ruchu, marketing na celostátních veletrzích a podporou v obcích do 2000 obyvatel. Opatření navazuje na opatření operačního programu Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Charakteristika opatření Podpora je určena na vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení. Podporováno bude také zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování (s výjimkou vleků a lanovek), budování a značení pěších tras, vinařských stezek odpočinkových míst, hippostezek a nákupu a výsadby doprovodné zeleně. Cíle opatření Různorodost zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, rozvoj nezemědělské produkce a podpora zaměstnanosti. Různorodost venkovské ekonomiky. Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit.

55

Podmínky dotace •

Záměr – ubytování a sport

•

Druh dotace: přímá nenávratná dotace Tabulka č.8: Maximální výše dotace Malé podniky

Region

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

CZ 02 Střední Čechy

60 %

60 %

50%

50%

40%

40%

CZ 03 Jihozápad

56%

50%

46%

40%

36%

30%

CZ 04 Severozápad

60 %

60 %

50%

50%

40%

40%

CZ 05 Severovýchod

60 %

60 %

50%

50%

40%

40%

CZ 06 Jihovýchod

60 %

60 %

50%

50%

40%

40%

CZ 07 Střední Morava

60 %

60 %

50%

50%

40%

40%

CZ 08 Moravskoslezsko

60 %

60 %

50%

50%

40%

40%

Pramen: www.szif.cz – Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty PRV

•

Míra dotace je stanovena na základě rozhodnutí Komise č.N 510/2006 schváleného dne 24.10.2006

•

Velikost podniku se určuje dle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6.května 2003 o definici malých a středních podniků – V našem případě se jedná o podnik malý.

•

Uživatelská příručka a vzory přihlášení jsou k dispozici na internetových stránkách SZIF.

•

Minimální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 50 000 Kč na projekt.

•

Maximální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 10 000 000 Kč na projekt.

•

Příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů.

•

Příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů.37

Kritéria přijatelnosti projektu

37

•

Projekt lze realizovat na území ČR v obci do 2000 obyvatel

•

Projekt je v souladu s příslušnou právní ústavou

Blíže viz Státní zemědělský intervenční fond [16]

56

•

Žadatel musí splňovat definici příjemce dotace stanovenou pro příslušné opatření/záměr

•

Projekt musí splňovat účel a rozsah opatření/záměru

•

Předmětem projektu nesmí být samostatné stravovací zařízení. Stravovací zařízení může být budováno pouze jako součást ubytovacího zařízení a musí být společně s ubytovací kapacitou součástí jednoho projektu.

•

Je-li předmětem projektu ubytovací kapacita, musí mít maximálně 60 lůžek nejméně po dobu vázanosti projektu na účel. V případě kempů se maximální ubytovací kapacita vztahuje se na stabilní lůžka

•

Lhůta vázanosti projektu na účel je 5 let od data podpisu Dohody.

Další aktuální informace naleznete na internetové adrese Státního zemědělského intervenčního fondu. www.szif.cz Ukázka výpočtu dotace: •

Celkové náklady činí 4 902 500 Kč

•

Možnost získání maximální dotace je 60%

•

Maximální možná dotace pro tento projekt tedy činí 60 % z 4 902 500 Kč = 2 941 500 Kč V našem případě si fyzická osoba hradí veškeré náklady z vlastních zdrojů.

Jedná se o nejjednodušší způsob financování. V této situaci musí žadatel projektu splnit veškeré podmínky. A dodržet předpokládaný časový harmonogram. Pokud vše splní může po kolaudaci celého projektu očekávat získání dotace ve výši 2 941 500 Kč. Celkové náklady po získání dotace se poté sníží ze 4 902 500 Kč na 1 961 000 Kč. U rozpočtů projektu, kde celková částka přesáhne 2 000 000 Kč. Musí být výběrové řízení dodavatelů podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Program podpory začínajících podnikatelů START Vzhledem k tomu, že operační program podnikání a inovace, který byl realizován podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon č. 47/2002 Sb.,“) a v režimu podpor malého rozsahu. Program podpory začínajících podnikatelů START. Jehož cílem bylo umožnit realizaci podnikatelských záměrů osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, a to poskytnutím podpory ve formě bezúročného úvěru nebo

57

zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Správcem programu bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu Poskytovatelem podpory je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. se sídlem Jeruzalémská 964/4, 110 00 Praha 1, IČ 448 48 943. Podpora byla poskytována z prostředků záručního fondu nebo úvěrového fondu vytvořených z prostředků státního rozpočtu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a v případě úvěrového fondu též z prostředků Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. Záruční i úvěrový fond byli spravovány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a. s. 38 Mým zkoumáním a postupným sběrem údajů jsem došel k závěru, že tento program, který mohl být velkým přínosem začínajících podnikatelů na území České republiky byl však zastaven. Velká část projektů, které byly připraveny za ůčelem tohoto programu. Nebyly nikdy vyřízeny. V další části uvádím několik možností získání finanční podpory formou bezúročného úvěru, či úvěru s nízkou úrokovou sazbou. Banky a) Československá obchodní banka a.s. ČSOB - Program na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU. Po vstupu České republiky do EU se mnoha subjektům otevřela možnost čerpat dotace ze Strukturálních fondů EU, která znamená zajímavou příležitost pro rozvoj v období 2007-2013.39 Podmínky dotačních programů se často mění a je složité se v nich orientovat. Rádi Vám proto bezplatně poradíme, jaké programy můžete využít a jaké jsou šance na získání dotace pro Váš konkrétní záměr. ČSOB se dotacemi úspěšně zabývá již řadu let a úspěšně pomohla celé řadě klientů se získáním dotací. V rámci služeb zajišťuje kompletní zpracování a vyřízení žádosti o dotace klientům převážně na principu „success fee“, tj. platba za služby až pouze v případě úspěchu. Jako jedna z prvních bank v ČR vyvinuli speciální schéma financování těchto projektů s využitím dotací, které zahrnuje nejen úvěry samotné, ale i přísliby úvěrů požadované státními orgány již při předkládání žádosti o dotaci.

38 39

Blíže viz Program spolufinancovaní projektů EU od Československé obchodní banky Blíže viz Podpora podnikani a programy OPPI - zaruka 1

58

Dne 15. listopadu 2006 byly vládou ČR schváleny nové operační programy na tím se znovu otevřela řadě subjektům možnost čerpat podporu z fondů EU. Oproti létům 2004-2006 je v novém období roční alokace přibližně čtyřnásobná. Fondy EU jsou jedním z hlavních nástrojů strukturální politiky Evropské unie. Česká republika v období 2007-2013 získává možnost čerpání dotací z prostředků těchto fondů v celkovém objemu 26,7 miliard eur. ČSOB se zapojila do oblasti EU fondů od samého počátku a za tuto krátkou dobu poskytla financování a poradenství několika stovkám svých klientů.

Finanční zdroje z EU jsou poskytovány prostřednictvím následujících operačních programů: •

OP Podnikání a inovace

•

OP Výzkum a vývoj pro inovace

•

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

•

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

•

OP Životní prostředí

•

OP Doprava

•

Integrovaný operační program

•

Regionální operační programy ( celkem 7 regionálních programů)

•

OP Technická pomoc

•

OP Praha Konkurenceschopnost

•

OP Praha Adaptabilita

•

OP Přeshraniční spolupráce

•

OP Meziregionální spolupráce

•

OP Nadnárodní spolupráce

59

Projekty musí splňovat kriteria požadovaná prováděcími předpisy členských států a směrnicemi EU.Jednou z povinných příloh k žádosti o poskytnutí dotace z EU fondů je často i doložení skutečnosti, že žadatel má zajištěno financování svého projektu v celého jeho výši (žadatel totiž musí zabezpečit část nákladů projektu z vlastních zdrojů, resp. z úvěru). Důležitá je rovněž skutečnost, že dotace z EU fondů jsou u většiny programů vypláceny až zpětně po realizaci projektu nebo jeho fáze. Jedním ze základních předpokladů schválení projektu jsou doklady prokazující zajištění financování daného projektu, které musí být předloženy při žádosti o dotaci z EU fondů, svým klientům (konečným příjemcům dotace) poskytne úvěrový příslib financování projektu. Možnost co banka může nabídnout, jedná se o účelový krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý typ úvěru, účel úvěru na úhradu uznatelných nákladů projektu, které budou následně spláceny z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu, a nebo na úhradu uznatelných nákladů projektu, které nejsou pokryty ani dotací ani vlastními zdroji klienta, čerpání na základě předložených dokladů (faktur) a v souladu se závaznými parametry projektu, splácení probíhá ze dvou zdrojů. Za prvé z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu (formou mimořádné splátky), a nebo z příjmů dlužníka (podle splátkového kalendáře). Podmínky poskytnutí Koneční příjemci podpory jsou právnické osoby (rezidenti), státní a příspěvkové organizace, nevládní neziskové organizace, pro vybraná opatření i velké podniky), fyzické osoby podnikatelé (rezidenti), municipality (svazky obcí).

Rozsah dokumentů pro žádost o příslib (resp. úvěr) je standardní jako při poskytování úvěru. Navíc však musíte předložit spolu s projektem i studii proveditelnosti (je-li vyžadována ke schválení dotace), před poskytnutím úvěru smlouvu o financování uzavřenou mezi žadatelem o dotaci (klientem ČSOB) a příslušným státním orgánem, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace, předložení dokladů o realizaci výběrových

řízení

na

dodavatele

projektu

v

případě,

je-li výběrové řízení povinné, splnění dalších podmínek, za kterých byl příslib úvěru vydán.

60

b) Českomoravská záruční a rozvojová banka Tato banka v současné době nabízí možnost podpory malého a středního podnikání v České republice, jedná se Program ZÁRUKA ve znění Výzvy I. Cílem tohoto programu je s pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s příspěvkem k zaručovanému úvěru umožnit získání bankovních úvěrů určených na financování rozvojových projektů malých a středních podnikatelů a motivovat malé podnikatele v regionech se soustředěnou podporou státu ke zvýšení zaměstnanosti. Tato banka jako jediná poskytovala v předchozích letech Program podpory začínajících podnikatelů START. Tento program byl hlavním důvodem volby tématu mé bakalářské práce. A však v současné době byl tento program ukončen. Podle posledních informací by se tento program měl opět spustit počátkem příštího roku. Avšak výzva k tomuto programu se spouští přibližně měsíc před spuštěním programu. Proto nezbývá nic jiného než pro aktuální informace sledovat přímo internetové stránky Českomoravské záruční a rozvojové banky.40

40

Blíže viz Podpora podnikani a programy OPPI - zaruka 1

61

ZÁVĚR Podnikání je v dnešní době vyjádřením určitého způsobu života. Dává nám možnost osobní svobody. Přísunu finančních prostředků a dalších výhod. Pokud chceme, aby vše fungovalo jak má, musíme se také řádně starat. Vstup do Evropské unie nám přinesl velkou řadu výhod ale i starostí, jestliže známe podstatné informace a dokážeme se orientovat. Nabízí se nám výhody, které mohou výrazně usnadnit cestu v podnikání. Tato bakalářská práce informuje o základních informacích a o způsobech získání finanční podpory z fondů EU, zobrazuje tuto skutečnost na modelovém příkladu a objasňuje základní kroky žádostí o dotace. První část se zmiňuje o historii a současnosti Evropské unie. V další části jsou rozebrány finanční prostředky fondů EU a následně rozděleny pro aktuální období 2007 – 2013, také jsou zobrazeny jednotlivé částky finanční podpory určené právě pro jednotlivé fondy. Dále jsem přiblížil jak postupovat při získání dotací, zabývám se přechodem od prvé myšlenky realizace přes vyhledání vhodného zdroje financování, zpracování a předložení žádosti k posouzení až k uskutečnění a vyhodnocení projektu. Pro ujasnění bylo uvedeno i několik typových aktivit, které je možné financovat za pomoci různých operačních programů. V další části se zmiňuji o společnosti CzechInvest, ta byla zajímavá při výběru cíle této práce především v podpoře začínajících podnikatelů, avšak během zpracování mé bakalářské práce jsem došel k zajímavému zjištění. Společnost CzechInvest se zaměřila hlavně na podporu podnikatelů a podnikatelské infrastruktury s delší historií a pro začínající podnikatele nenabízí v současné době žádné zajímavé programy. Další poslední ale velice důležitá část této práce zobrazuje modelově podnikatelský záměr na výstavbu malého penzionu provozovaném řemeslnou živností. Ale více než jeho provozem se zabývám zpracováním projektu s uvedením důležitých částí a přípravě k odevzdání na příslušné orgány, poskytující patřičné dotace. Hlavním úkolem této práce bylo nabídnout informace začínajícím malým a středním podnikatelům. Rád bych usnadnil jejich orientaci v tématu, jak jsem se již zmínil v úvodu této práce, v současné době nejdiskutovanějším a hlavně pro všechny velice zajímavým. Věřím, že svými poznatky jsem alespoň částečně zasvětil posluchače do této problematiky a ujasnil některé otázky a především na praktickém příkladu

62

ukázal jak se také zapojit. Přeji mnoho úspěchů všem, kdo se pokusí proměnit svou počáteční myšlenku v reálný projekt a za pomoci této práce dojdou až ke slíbené dotaci.

63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborné publikace [1] BLAŽEK, J. (1999): Regional development and regional policy in Central East European countries in the perspective of EU eastern enlargement, in Hampl, M. Prague, s. 181-208 ISBN 978-80-86684-43-7 [2] First and Second Progress Report on Economic and Social Cohesion, Brusel 2002 and 2003. [3] Monitoring a evaluace programů a projektů EU, IREAS, o.p.s., Praha, 2002 [4] PĚLUCHA, M. a kol. (2006): Rozvoj venkova v programovacím období 20072013 v kontextu reforem SZP EU, IREAS, o.p.s. [5] POTLUKA, O a kol. (2003): Průvodce strukturálními fondy Evropské unie, IREAS, o.p.s. [6] Second Report on Economic and Social Cohesion „Unity, solivary, diversity for Europe, its people and its territory“, 2 svazky, Evropská komise, Brusel, 2001. [7] Nařízení rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11.července 2006 o fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 [8] MMR ČR, Odbor evropských fondů – ABECEDA fondů evropské unie

On-line zdroje [9]

Program spolufinancovaní projektů EU od Československé obchodní banky: Dostupné na WWW: < http://www.csob.cz >.

[10]

Podpora podnikani a programy OPPI - zaruka 1 [cit. 1. prosinec 2005]. Dostupné na WWW: < http://www.cmzrb.cz >.

[11]

Výroční zpráva společnosti CzechInvest pro rok 2006 [cit. 20. březen 2006]. Dostupné na WWW: < http://www.czechinvest.org >.

[12]

Historie Evropské unie v kostce. Dostupné na www: < http://europa.eu >.

64

Právní normy [13]

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

[22]

Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách

Internetové zdroje [14]

http://cs.wikipedia.org/ – Největší internetová encyklopedie.

[15]

www.euroskop.cz – Internetový portál vše o Evropské unii.

[16]

www.szif.cz – Státní zemědělský intervenční fond

[17]

www.bussines.cz – Finanční portál.

[18]

http://www.cmzrb.cz/app/ – Internetový portál Českomoravské rozvojové banky

[19]

www.strukturalni-fondy.cz/ - Portál o strukturálních fondech EU.

[20]

www.finance.cz – Finanční portál.

[21]

www.mze.cz – Internetový portál Ministerstva zemědělství ČR

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Operační programy na období 2007-2013…………………………...…21 Tabulka č. 2: Regionální operační programy – kontaktní údaje ...……………………34 Tabulka č. 3: Regionální operační programy - finanční alokace ……………………..35 Tabulka č. 4: Předpokládaný časový harmonogram projektu.……………...………....51 Tabulka č. 5: Odhad údajů o pracovních místech …….…………………………...….53 Tabulka č. 6: Popis způsobilých výdajů I.……………………..……………………...54 Tabulka č. 7: Popis způsobilých výdajů II ………………………………...……...…..54 Tabulka č. 8: Maximální výše dotace …………………………………..…………….56

65

Seznam příloh Příloha č. 1: Regiony soudržnosti RS Příloha č. 2: Modelový Živnostenský list Příloha č. 3: Žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova Příloha č. 4: Žádost o proplacení výdajů

66

Příloha č. 1: Regiony soudržnosti RS

67

Příloha č. 2: Modelový Živnostenský list

68

Příloha č. 3: Žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova

69

70

Příloha č. 4: Žádost o proplacení výdajů

71

72

73

74