2. ZALOŽENÍ PODNIKU 2.1. ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ SE ZALOŽENÍM PODNIKU

2. Založení podniku

Ekonomika podniku - 2009

2. ZALOŽENÍ PODNIKU 2.1. Činnosti související se založením podniku 2.2. Vliv právní formy na založení podniku 2.3. Postup při zakládání podniku 2.4. Zakladatelský rozpočet Tržní ekonomiky na rozdíl od centrálně řízených ekonomik se vyznačují existencí velkého počtu podniků nejrůznějšího zaměření. Tyto podniky se liší jak velikostí, tak i rozmanitostí právních forem. Úspěch podnikání, kromě řady dalších činitelů, závisí - také na volbě vhodné právní formy, - i na velikosti podniku. V podmínkách české ekonomiky představuje založení podniku novou aktivitu, která v období centrálně řízené ekonomiky byla převážně v kompetenci centrálních státních orgánů. Založení konkrétního podniku je spojeno s celou řadou aktivit, které se založením podniku bezprostředně souvisejí.

2.1. ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ SE ZALOŽENÍM PODNIKU Pro realizaci záměru založit podnik jsou nezbytné určité aktivity, činnosti, a to v těchto oblastech: - obchodní, - ekonomické, - sociálně psychologické, - právní. Činnosti v oblasti obchodní Těmito činnostmi se rozumí především - vymezení předmětu činnosti a - získání informací o trhu. Při vymezování předmětu činnosti je nutné získat informace: - o zákaznících a jejich kvalitě (solventnosti), - o možnostech rozšíření okruhu zákazníků, - o konkurenci na trhu, - o dodavatelích a obchodních podmínkách apod. Velmi důležité je umístění podniku; při rozhodování o umístění podniku podnikatel zpravidla zvažuje: - zdroje pracovních sil, - přístup k surovinám a s tím spojené dopravní náklady, - nejbližší zdroje energie, - možnosti dopravních spojení, - možnosti odbytu, - ekologické podmínky apod. Činnosti v oblasti ekonomické Před vlastním zahájením činnosti by měl podnikatel zpracovat strategický plán, který musí být prioritně zaměřen do oblasti financí. Proto hlavní pozornost musí podnikatel věnovat přípravě - plánu nákladů a výnosů, i 11



- plánu majetku podniku a zdrojů jeho krytí. To umožňuje podnikateli předejít riziku možného úpadku hned v první fázi života firmy. Činnosti v oblasti ekonomické musí být tedy zaměřeny především na vyjasnění potřeby finančních prostředků. Zvážení sociálně psychologických aspektů Tím rozumíme zvážení a posouzení osobnostních předpokladů, rodinných vztahů apod. Podnikatelem se může stát jen silná, cílevědomá osobnost, která dokáže realizovat určitý záměr. Současně musí umět pracovat s lidmi. Práce podnikatele je náročná, proto vyžaduje stabilizované rodinné zázemí. Činnosti v oblasti právní Tím rozumíme znalost práva, speciální odbornost apod. - Pro založení podniku je nutná znalost nejdůležitějších právních předpisů; přitom nejde jen o výběr vhodné právní formy podnikání, ale i o další otázky související s podnikáním. - Pokud podnikatel chce podnikat v určité speciální oblasti, musí se předem seznámit i s předpisy, které tuto oblast upravují. Při zakládání firmy musí podnikatel zvažovat i míru a rozsah podnikatelského rizika; riziko je podnikání vlastní, riziko vyplývá ze samotné podstaty podnikání. Protože i zakládání podniku v tržní ekonomice je činnost s vysokou mírou rizika, musí podnikatel do strategického plánu zahrnout, jak riziku čelit.

2.2. VLIV PRÁVNÍ FORMY NA ZALOŽENÍ PODNIKU Obchodní zákoník a další právní normy nabízí podnikatelům různé právní formy podnikání. Výběr formy podnikání je záležitostí podnikatele. Každá právní forma podnikání je však podřízena dalším právním normám, které také ovlivňují rozhodování podnikatele. Nejdůležitějšími privátními právními formami podnikání jsou: 1. samostatný podnikatel (fyzická osoba – živnostník); 2. osobní obchodní společnost - veřejná obchodní společnost (v.o.s.), - komanditní společnost (k.s.); 3. kapitálová obchodní společnost - společnost s ručením omezeným (s.r.o.), - akciová společnost (a.s.); 4. družstvo. Volba právní formy podnikání je dlouhodobé rozhodnutí. Volba vhodné právní formy podnikání je otázkou jak při zakládání nového podniku, tak v některých případech i u existujícího podniku, fungujícího podniku. V tomto případě se jedná o změnu právní formy podniku, kterou nazýváme procesem transformace. Základními kritérii volby vhodné právní formy podniku jsou: 1. způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko), 2. oprávnění k řízení (tj. zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnost spolurozhodování apod.), 3. počet zakladatelů, 4. nároky na počáteční kapitál, 12



5. administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením podniku, 6. účast na zisku (ztrátě), 7. finanční možnosti, zvláště přístup k cizím zdrojům, 8. daňové zatížení, 9. zveřejňovací povinnost. Při zakládání podniku nebo při změně právní formy podniku je třeba výše uvedená kritéria posoudit a zvážit. 1. Způsob a rozsah ručení Na způsobu ručení a jeho rozsahu závisí riziko podnikatele, který se stává zakladatelem a společníkem podniku. Podle platné právní úpravy existují v zásadě dvě varianty ručení, a to: omezené ručení, kdy podnikatel ručí pouze do výše nesplaceného majetkového vkladu; podnikatel (resp. společník) v tomto případě neručí za závazky podniku osobním majetkem, ale pouze majetkovým vkladem do podniku (tento případ se týká např. společnosti s ručením omezeným); neomezené ručení, kdy podnikatel ručí za závazky podniku celým svým, tj. i osobním majetkem (tento způsob ručení se týká např. veřejné obchodní společnosti). Ručení: živnostník - neomezeně; v.o.s.: - společnost neomezeně, - společníci neomezeně celým svým (tj. i osobním) majetkem; k.s.: - společnost neomezeně, - komplementáři neomezeně, tj. celým svým (i osobním) majetkem, - komanditisté ručí jen do výše nesplaceného majetkového vkladu, (odlišnou úpravu lze zahrnout do společenské smlouvy); s.r.o.: - společnost neomezeně, - společníci ručí do výše nesplaceného majetkového vkladu (společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků); a.s.: - společnost neomezeně, - akcionáři neručí za závazky společnosti; mají pouze uhrazovací povinnost, tj. splatit upsané akcie; družstvo: - družstvo neomezeně, - členové neručí za závazky družstva, (stanovy mohou určit, že členové družstva nebo někteří z nich mohou mít na základě rozhodnutí členské schůze do určité výše uhrazovací povinnosti přesahující členský vklad na krytí ztrát družstva). 2. Oprávnění k řízení Jedná se především o to, kdo je zmocněn vést podnik a zastupovat ho navenek. Obchodní zákoník rozeznává dvě možnosti, a to: ve vybraných případech je ponechána tato otázka (tj. oprávnění k řízení) na uvážení podnikatelů, společníků, kteří mohou toto zmocnění vést podnik zahrnout např. do společenské smlouvy; zákon předepisuje, jaké orgány musí podnik mít a jaké jsou jejich kompetence. Oprávnění k řízení: živnostník - sám řídí i pracuje; v.o.s.: - každý společník (v rámci zásad dohodnutých mezi společníky); nebo pověřený společník (na základě společenské smlouvy lze pověřit i zástupce – pověřený

13



společník); - pouze komplementáři jsou oprávněni k vedení společnosti, - komanditisté mají právo nahlížet do účetních dokladů a mají právo na vydání i stejnopisu roční účetní závěrky; s.r.o.: - valná hromada (je nejvyšším orgánem společnosti), - jednatel (resp. jednatelé) jsou oprávněni k vedení společnosti (v rámci zásad schválených valnou hromadou), - ustavuje se případně i dozorčí rada (má význam ve větších společnostech); a.s.: - valná hromada (je nejvyšším orgánem společnosti), - představenstvo je pověřeno vlastním řízením, - dozorčí rada kontroluje činnost představenstva (i činnost a.s.); družstvo: - členská schůze (je nejvyšším orgánem družstva), - představenstvo řídí činnost družstva, - kontrolní komise kontroluje veškerou činnost družstva. k.s.:

3. Počet zakladatelů U společnosti s ručením omezeným i u akciové společnosti je možné, aby je založila po splnění určitých podmínek jedna osoba (fyzická osoba u s.r.o. a právnická osoba u a.s.). Osobní obchodní společnosti (v.o.s. nebo k.s.) musí založit minimálně 2 osoby; v podstatě se jedná o sdružení ke společnému provozování živnosti. U společnosti s ručením omezeným, jako u jediné společnosti, je limitován i maximální počet společníků, a to na 50 osob. Počet zakladatelů: živnostník - 1 osoba (fyzická osoba); v.o.s.: nejméně 2 osoby (fyzické nebo právnické osoby); k.s.: nejméně 2 osoby (fyzické nebo právnické osoby), a sice nejméně 1 komplementář a 1 komanditista; s.r.o.: může být i jedna osoba (fyzická nebo právnická), v tomto případě je však vázána povinností splatit ihned celý minimální vklad ve výši 200 tis. Kč, společnost může mít maximálně 50 společníků; a.s.: může založit i 1 zakladatel, pokud jde o právnickou osobu; pokud jde o založení fyzickými osobami, musí být nejméně 2; družstvo: nejméně 5 členů (fyzických osob), nebo alespoň 2 právnické osoby. 4. Nároky na počáteční kapitál Rozsah počátečního kapitálu (základního kapitálu) potřebného pro založení podniku je ze zákona definován jako minimální pouze pro kapitálové obchodní společnosti a družstvo. U živnostníků a osobních obchodních společností není počáteční kapitál zákonem určen, ale na rozdíl od kapitálových obchodních společností se předpokládá osobní účast společníka na podnikání. Nároky na počáteční kapitál: živnostník, v.o.s., k.s.: nejsou ze zákona upraveny; s.r.o.: minimální výše základního kapitálu činí 200 tis. Kč, minimální vklad 1 společníka činí 20 tis. Kč; a.s.: minimální výše základního kapitálu činí: - 2 mil. Kč v případě založení a.s. bez veřejné nabídky akcií (jednorázového založení a.s.), - 20 mil. Kč v případě založení a.s. na základě veřejné nabídky akcií; družstvo: minimální výše základního kapitálu (zapisovaného základního kapitálu) činí 50 tis. Kč.

14



5. Administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením podniku V obchodních společnostech mají zpravidla rozhodující význam tyto výdaje: - povolení živnosti, - zpracování společenské smlouvy (resp. zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny) a její notářské ověření, - zápis do obchodního rejstříku (poplatek za zápis činí 5 tis. Kč). U podnikatelů – živnostníků přichází v úvahu v podstatě jen jednorázový výdaj za vydání živnostenského oprávnění (poplatek činí 1 tis. Kč u živnosti ohlašovací i u živnosti koncesované při vstupu do živnostenského podnikání; pro další ohlášení živnosti nebo další žádost o koncesi je poplatek 500 Kč) a další výdaje se založením podniku již nevznikají. Administrativní náročnost a rozsah výdajů: živnostník: minimální, pouze povolení živnosti; v.o.s., k.s.: minimální – společenská smlouva, povolení živnosti, zápis v obchodním rejstříku; s.r.o.: společenská smlouva (resp. zakladatelská listina), povolení živnosti, složení vkladů na účet, zápis v obchodním rejstříku; a.s.: nejvyšší administrativní náročnost: - sestavení zakladatelské listiny (resp. zakladatelské smlouvy) a návrhu stanov, - upisování akcií (při založení a.s. na základě veřejné nabídky akcií), - svolání ustavující valné hromady a projednání založení a.s. (při založení a.s. na základě veřejné nabídky akcií; jinak rozhodnutí zakladatelů o založení a.s.), - notářsky ověřený zápis o konání ustavující valné hromady a založení a.s. (resp. notářský zápis o rozhodnutí zakladatelů o založení a.s.), - povolení živnosti, - zápis v obchodním rejstříku. 6. Účast na zisku (ztrátě) Účast na zisku (ztrátě) je úměrná míře rizika podnikatele. U osobních obchodních společností (tj. společností neomezeně ručících společníků, buď všech – v.o.s. nebo některých – komplementářů v k.s.), pokud společníci neuzavřeli dohodu o rozdělování zisku nebo se o rozdělování zisku nedohodli již ve společenské smlouvě, se zisk dělí mezi tyto společníky rovným dílem. U kapitálových obchodních společností (společníci neručí za závazky společnosti buď vůbec – a.s. nebo v omezeném rozsahu – s.r.o., ale mají povinnost vložit do společnosti určitý vklad), pokud společenská smlouva, stanovy nebo rozhodnutí valné hromady nestanoví jinak, se zisk dělí mezi tyto společníky podle výše vkladů (popř. splacených vkladů), resp. jmenovité hodnoty akcií; to se vztahuje i na dělení zisku mezi komanditisty u k.s. Účast na zisku (ztrátě): živnostník: zisk si ponechá podnikatel plně k dispozici; v.o.s.: - zisk se dělí mezi společníky rovným dílem (nestanoví-li společenská smlouva jinak), - ztrátu nesou společníci rovným dílem – nestanoví-li společenská smlouva jinak; k.s.: zisk se nejdříve rozdělí mezi komplementáře a komanditisty rovným dílem – na polovinu (nebo podle společenské smlouvy), - komplementáři si rozdělí zisk na ně připadající rovným dílem (nebo podle společenské smlouvy),

15



-

komanditisté si rozdělí zisk na ně připadající podle výše splacených vkladů (nebo podle společenské smlouvy); s.r.o.: zisk se dělí mezi společníky v poměru obchodních podílů (resp. vkladů – výše obchodního podílu se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu), nestanoví-li společenská smlouva jinak; a.s.: zisk se dělí mezi akcionáře podle jmenovité hodnoty jejich akcií (pokud ze stanov nebo z rozhodnutí valné hromady nevyplývá něco jiného); družstvo: zisk se dělí mezi členy podle výše splacených vkladů (pokud stanovy neurčí jinak). 7. Finanční možnosti Jedná se zvláště o možnosti rozšíření vlastního kapitálu, a dále o přístup k cizímu kapitálu. Úvěrové možnosti jednotlivých právních forem podnikání se značně liší, závisí: - na výši kapitálu, kterým společnost disponuje, - významnou roli hraje i způsob a míra ručení společníků. Finanční možnosti: živnostník: - minimální kapitálové vybavení, - obtížný přístup k cizím zdrojům; v.o.s.: - vlastní kapitál tvoří vklady společníků, možnosti rozšíření kapitálu jsou: - zvýšení vkladů společníků, - přijetí nového společníka, - tichý společník; - obtížný přístup k úvěru; k.s.: - majetek komplementářů a vklady komanditistů, možnosti rozšíření kapitálu jsou: - zvýšení kapitálových vkladů komanditistů, - přijetí nového komanditisty, - tichý společník; - obtížný přístup k úvěru; - pozitivní pro věřitele je, že vklady komanditistů jsou zachyceny v obchodním rejstříku; s.r.o.: - má minimální výši základního kapitálu 200 tis. Kč, možnosti rozšíření kapitálu jsou: - zvýšení vkladů společníků, - přijetí dalšího společníka (maximálně však 50 společníků), - tichý společník; - možnosti přístupu k cizím zdrojům vč. úvěru závisí na rozsahu vlastního kapitálu, ale důležitou skutečností, která zhoršuje přístup k cizím zdrojům, je omezené osobní ručení společníků; a.s.: - má minimální výši základního kapitálu 2 mil. Kč, resp. 20 mil. Kč; možnosti rozšíření základního kapitálu – emisí nových akcií; - nejlepší přístup k cizím zdrojům, nejvyšší stupeň ochrany věřitelů. 8. Daňové zatížení Daňové hledisko je důležité při volbě právní formy podnikání; v současné době platí podnikatelé: přímé daně - daně z příjmů (daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob), - daň z nemovitostí, - silniční daň, - daň z převodu nemovitostí, daň dědická, daň darovací;

16



nepřímé daně

- daň z přidané hodnoty, - spotřební daně, - ekologické daně (zemní plyn, pevná paliva, elektřina – od r. 2008, od r. 2009 - též převod automobilu). Volba právní formy podnikání rozhoduje pouze o tom, zda je uplatňována: - daň z příjmů fyzických osob: živnostník, v.o.s.; nebo - daň z příjmů právnických osob: k.s., s.r.o., a.s., družstvo. Placení ostatních daní nesouvisí s právní formou podnikání, závisí na jiných okolnostech. Daňové zatížení: živnostník: - daň z příjmů fyzických osob, - další daně podle okolností; v.o.s.: - nepodléhá dani z příjmů právnických osob; zisk (základ daně) se rozdělí mezi jednotlivé společníky a jim je zdaněn jako jejich příjem z podnikání daní z příjmů fyzických osob, - další daně podle okolností; k.s.: - podléhá dani z příjmů právnických osob, základ daně se však sníží o část zisku připadající komplementářům, - komplementáři zdaní část zisku na ně připadající jako fyzické osoby daní z příjmů fyzických osob, - další daně podle okolností; s.r.o., a.s., družstvo: - daň z příjmů právnických osob, - další daně podle okolností. Významnou roli hraje i pojistné sociálního a zdravotního pojištění, které pro podnikatele (v podstatě pro všechny podnikatele, u všech forem podnikání) činí 25 % a 9 % z objemu mezd zaměstnanců (vč. odměn společníků a členů ze závislé činnosti). 9. Zveřejňovací povinnost Je upravena zákonem o účetnictví a obchodním zákoníkem. Zveřejňovací povinností se rozumí povinnost společnosti publikovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty v Obchodním věstníku (v rozsahu vymezeném zákonem o účetnictví) a vztahuje se na všechny podniky zapsané v obchodním rejstříku, které jsou povinny mít účetní závěrku ověřenu auditorem, tj. dosáhly těchto kritérií: - aktiva celkem více než 40 000 000 Kč, - roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč (čistý obrat = výnosy – prodejní slevy), - průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50. Zveřejňovací povinnost mají: a.s. – pokud splňují alespoň 1 kritérium, v.o.s., k.s., s.r.o., družstvo, podnikatel (fyzická osoba - zapsaná v obchodním rejstříku) – pokud splňují alespoň 2 kritéria. Podnikatelé mají možnost využívat různé formy sdružování ke společnému podnikání; ty však jsou již na smluvním základě. Jedná se např. o možnost uzavření smlouvy o tichém společníkovi (v tomto případě se tedy nejedná o obchodní společnost, ale pouze o smlouvu uzavřenou mezi podnikateli).

17



2.3. POSTUP PŘI ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU Pokud se podnikatel rozhodne založit podnik, pak musí splnit (v souladu s platnou právní úpravou) určité formální předpoklady. Konkrétní postup založení podniku se bude lišit podle zvolené právní formy podnikání, bude se lišit především podle toho zda půjde o podnikatele – fyzickou osobu, tj. živnostníka, nebo o podnikatele – právnickou osobu, tj. obchodní společnosti. V obou případech (u podnikatele – fyzické osoby i u podnikatele – právnické osoby) musí podnik vyhovět zákonu o živnostenském podnikání. Proto bude nejdříve charakterizováno provozování živnosti. ŽIVNOST Živnost (živnostenské podnikání) je výdělečná činnost, kromě činností, které jsou ze živnostenského podnikání vyloučeny (např. činnost lékařů, advokátů apod.). Živnost může provozovat fyzická i právnická osoba. Všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami jsou - dosažení věku 18 let, - způsobilost k právním úkonům, - bezúhonnost. Zvláštní podmínky provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost (většinou jde o dosažené vzdělání či o délku praxe v příslušném oboru). U právnických osob musí tyto podmínky (všeobecné i zvláštní) splňovat její odpovědný zástupce. Všeobecné i zvláštní podmínky – všechny – musejí být u každého podnikatele splněny, protože se pokládají za tzv. absolutní překážky provozování živnosti: - všeobecné podmínky musí podnikatel splnit vždy, jejich nesplnění nelze nahradit ustanovením odpovědného zástupce (výjimkou je fyzická osoba, která nedosáhla věku 18 let nebo nemá plnou způsobilost k právním úkonům; tato osoba může živnost provozovat se souhlasem soudu na návrh zákonného zástupce, který rovněž ustanoví odpovědného zástupce); - zvláštní podmínky, pokud podnikatel nesplňuje odbornou způsobilost, lze nahradit ustanovením odpovědného zástupce. Vedle absolutních překážek se rozlišují i tzv. relativní překážky provozování živnosti – jejich důsledkem je, že podnikatel nemůže ve stanovených případech provozovat živnost; např. zákaz činnosti uložený soudem, konkurz na majetek (snižuje důvěryhodnost podnikatele) apod. Osoby vyloučené z podnikání – jsou taxativně vyjmenovány (např. soudci). Rozdělení živností lze provést: a) z hlediska požadované odborné způsobilosti podnikatele, b) z hlediska předmětu podnikání. a) Živnosti z hlediska požadované odborné způsobilosti - ohlašovací - řemeslné: požadován výuční list nebo jiné odborné vzdělání v příslušném nebo příbuzném oboru vzdělání vč. rekvalifikace, případně potřebná praxe (řemeslné živnosti jsou taxativně vymezeny – příloha č. 1 živnostenského zákona); 18


-


- vázané: požadován výuční list nebo maturita nebo vysoká škola v daném oboru nebo jiná zkouška odborné způsobilosti (vč. rekvalifikační), případně potřebná praxe (jsou opět taxativně uvedeny – příloha č. 2 živnostenského zákona); - volné: nevyžaduje se doklad o odborné způsobilosti (od 1. 7. 2008 existuje pouze jedna volná živnost a v jejím rámci pak 80 oborů činností, které jsou upraveny v příloze č. 4 živnostenského zákona); koncesované: způsobilost pro koncesované živnosti je přísnější, jsou kladeny vyšší odborné, morální a profesionální nároky; je požadována - odborná způsobilost (je upravena zvláštními předpisy), - zvláštní podmínkou je i spolehlivost – je posuzována se zřetelem na ochranu života a zdraví občanů, majetkových a jiných práv osob a veřejného zájmu – jedná se o vyšší stupeň profesionální a morální spolehlivost; živnostenský úřad může v průběhu řízení o udělení koncese vyžadovat stanoviska jiných orgánů státní správy, neboť jde o činnosti, na jejichž regulaci má stát zvláštní zájem (koncesované živnosti jsou taxativně vymezené přílohou č. 3 živnostenského zákona).

Nově může občan ČR i příslušník členského státu EU prokázat odbornou způsobilost „dokladem o uznání odborné kvalifikace“ vydaným uznávacím orgánem (Ministerstvo průmyslu a obchodu) podle příslušného zákona. b) Živnosti z hlediska předmětu podnikání - obchodní: maloobchod a velkoobchod; - výrobní: jakákoli výroba včetně prodeje a oprav vyráběných výrobků, montáže apod.; - živnosti poskytující služby: poskytování oprav, přeprava osob a zboží apod. Pro získání živnostenského oprávnění musí fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, nejprve ohlásit živnost živnostenskému úřadu. Podnikatel může ohlásit živnost kterémukoli obecnímu živnostenskému úřadu, neboť obecní živnostenské úřady a krajské živnostenské úřady nově fungují jako tzv. centrální registrační místa, tzn. že přijímají nejen podání podnikatelů týkající se přímo živností, ale též podání s živnostmi související. Náležitosti ohlášení živnosti fyzickou osobou jsou: - jméno a příjmení, státní občanství, bydliště, rodné číslo, - obchodní firma (je-li osoba zapsána do obchodního rejstříku), - místo podnikání, - předmět podnikání, - identifikační číslo (bylo-li přiděleno), - provozovna nebo provozovny, - datum zahájení provozování živnosti (pokud není shodné se vznikem živnostenského oprávnění), - datum ukončení provozování živnosti (pokud bude živnost provozována na dobu určitou), - datum vzniku živnostenského oprávnění (je-li pozdější než den ohlášení),

19



-

při provozování živnosti prostřednictví odpovědného zástupce (podnikatel – fyzická osoba nemá předepsanou způsobilost), k náležitostem ohlášení živnosti patří též údaje o odpovědném zástupci. Doklady k ohlášení živnosti: - výpis z evidence trestů (popř. i odpovědného zástupce), - doklad o odborné způsobilosti (popř. i odpovědného zástupce), - doklad o vlastnickém nebo užívacím právu k objektům a prostorám, v nichž je místo podnikání, liší-li se od bydliště, - prohlášení odpovědného zástupce, zda souhlasí s ustanovením do této funkce (úředně ověřené), - doklad o zaplacení správního poplatku. Náležitosti ohlášení živnosti právnickou osobou jsou: - obchodní firma (nebo název), sídlo, statutární orgán (jeho členové), - identifikační číslo (bylo-li přiděleno), - předmět podnikání, - provozovna nebo provozovny, - datum zahájení provozování živnosti (pokud není shodné se vznikem živnostenského oprávnění), - datum ukončení provozování živnosti (pokud bude živnost provozována na dobu určitou), - datum vzniku živnostenského oprávnění (je-li pozdější než den ohlášení), - údaje o odpovědném zástupci, - označení a umístění organizační složky podniku v ČR a údaje o vedoucím organizační složky podniku. Doklady k ohlášení živnosti: - výpis z evidence trestů odpovědného zástupce, - doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce, - doklad o založení nebo vzniku právnické osoby (např. kopie společenské smlouvy při zakládání obchodní společnosti, resp. výpis z obchodního rejstříku apod.), - doklad o vlastnickém nebo užívacím právu k objektům a prostorám, v nichž je sídlo podniku, - prohlášení odpovědného zástupce, zda souhlasí s ustanovením do této funkce (úředně ověřené), - doklad o zaplacení správního poplatku. Náležitosti žádosti o koncesi a doklady k ní jsou obdobné jako u ohlášení živnosti. Je-li k provozování koncesované živnosti nutné oprávnění nebo souhlas nebo povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, v žádosti o koncesi je žadatel povinen uvést údaje podle zvláštních předpisů a doložit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy. Nově může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadě: Fyzická osoba: - podat přihlášku k daňové registraci příslušnému finančnímu úřadu, - oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení zahájení samostatné výdělečné činnosti a podat přihlášku k důchodovému a nemocenskému pojištění, - podat zdravotní pojišťovně oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, - oznámit příslušnému úřadu práce vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení. Právnická osoba: - podat přihlášku k daňové registraci příslušnému finančnímu úřadu, - oznámit příslušnému úřadu práce vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení.

20



Ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi se předkládají na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu – jednotný registrační formulář (lze podat i elektronickou formou). U ohlašovacích živností: živnostenský úřad provede do 5 dnů ode dne doručení ohlášení živnosti zápis do živnostenského rejstříku a vydá tzv. výpis ze živnostenského rejstříku; živnostenské oprávnění vzniká dané osobě – fyzické i právnické – dnem ohlášení; živnostenský úřad současně oznámí vznik živnosti všem zainteresovaným subjektům, tj. finančnímu úřadu, statistickému úřadu, správě sociálního zabezpečení a orgánu vedoucímu registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. U koncesované živnosti: živnostenský úřad rozhodne o koncesi (lhůtu zákon nestanoví) - rozhodnutí o udělení koncese, a do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis ze živnostenského rejstříku; koncesované živnosti smějí být provozovány, jakmile rozhodnutí o udělení koncese nabylo právní moci; doklad o vzniku koncesované živnosti živnostenský úřad rozešle na stejné subjekty jako u ohlašovacích živností. Na vydání koncese není právní nárok. Živnostenský úřad vede živnostenský rejstřík, kde eviduje veškeré druhy živností. Podnikatelé, kteří hodlají podnikat jako fyzické osoby – živnostníci, tak splnili veškeré náležitosti a není již třeba dalších administrativních úkonů.

POSTUP ZALOŽENÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI U podnikatelů – právnických osob udělení živnosti musí předcházet ještě některé činnosti, které jsou předpokladem udělení živnosti, a následuje pak ještě zápis do obchodního rejstříku. Postup, který vede ke vzniku obchodní společnosti (a sice v.o.s., k.s., s.r.o.) je následující: 1. Zpracování a uzavření společenské smlouvy a její podpis všemi společníky. Smlouvu a pravost podpisů je nezbytné notářsky ověřit. U s.r.o., pokud tuto společnost zakládá 1 zakladatel, jedná se o sepsání zakladatelské listiny. 2. Základní kapitál se povinně vytváří jen u s.r.o. Základní kapitál – tvořený nejméně vklady komanditistů – bude však mít vždy při svém založení i komanditní společnost. Základní kapitál však může mít i v.o.s., pokud se na tom společníci dohodnou ve společenské smlouvě. Výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku. Společníci skládají na peněžní účet příslušnou částku. V případě, že se jedná o nepeněžní vklad, je třeba ocenění soudním znalcem a převod do majetku společnosti. 3. Ohlášení živnosti (resp. podání žádosti o koncesi) u živnostenského úřadu. 4. Žádost o registraci v obchodním rejstříku. Při zakládání společnosti je nutné rozlišovat: založení společnosti – společnost se zakládá společenskou smlouvou (2 a více zakladatelů) nebo zakladatelskou listinou (1 zakladatel); vznik společnosti – společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. 21



ZALOŽENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Založení akciové společnosti je nejsložitější. Kromě již uvedených postupových kroků u ostatních obchodních společností (v.o.s., k.s., s.r.o.), při založení akciové společnosti jsou navíc nutné tyto úkony: 1. Pokud zakládají akciovou společnosti 2 a více zakladatelů, uzavírají zakladatelskou smlouvu. Pokud zakládá akciovou společnost 1 zakladatel (může to být pouze právnická osoba), podepíše zakladatelskou listinu. Zakladatelská smlouva (resp. listina) a podpisy na smlouvě (listině) musí být úředně ověřeny. Zakladatelská smlouva, resp. zakladatelská listina má stanovený obsah. Pokud se akciová společnost zakládá na základě veřejné nabídky akcií, pak musí smlouva nebo listina obsahovat podmínky a postup upisování akcií a svolání ustavující valné hromady. 2. Dalším nezbytným dokladem, který je vyhotovován při založení akciové společnosti, je návrh stanov (návrh stanov a.s. je nedílnou součástí zakladatelské smlouvy nebo zakladatelské listiny). Teprve zakladatelská smlouva (resp. listina) spolu s návrhem stanov obsahově pokrývají to, co v jiných formách společností zachycuje společenská smlouva (zakladatelská listina). Obsah stanov je opět závazně upraven. 3. Akciová společnost může být založena: a) na základě veřejné nabídky akcií nebo b) bez veřejné nabídky akcií, tj. tzv. jednorázové založení a.s. a) Založení a.s. na základě veřejné nabídky akcií – má tento postup: - zakladatelé informují veřejnost o době, místu a způsobu upisování akcií; - pokud bylo dosaženo upsání navrhovaného základního kapitálu a bylo splaceno alespoň 30 % nominální hodnoty upsaných akcií (peněžitých vkladů), lze svolat ustavující valnou hromadu; - ustavující valná hromada: - rozhoduje o založení společnosti, - schvaluje stanovy společnosti, - volí orgány a.s.; - z ustavující valné hromady je pořízen zápis, který je notářsky ověřen a slouží jako doklad pro zápis do obchodního rejstříku; - po zápisu v obchodním rejstříku vystaví společnost upisovatelům akcií zatímní list, který je cenným papírem znějícím na jméno (dočasně nahrazuje akcie); po splacení jmenovité hodnoty akcií je tento cenný papír vyměněn za akcie. b) Založení a.s. bez veřejné nabídky akcií, tzv. jednorázové založení a.s. - je možné v tom případě, pokud se zakladatelé dohodnou a v určitém poměru si rozdělí a splatí celý základní kapitál a.s.; - nevyžaduje se konání ustavující valné hromady; - dokladem o založení a.s. je notářský zápis o rozhodnutí zakladatelů.

22



2.4. ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET Založení podniku nebo jeho rozšíření vyžaduje mimořádné, většinou jednorázové finanční zdroje na pořízení nebo rozšíření - dlouhodobého majetku, tj. pozemků, budov, strojů a výrobního zařízení, know-how apod., a - potřebného oběžného majetku (provozního kapitálu), tj. na nákup surovin, materiálů, paliva, energie, výplatu mezd a jiné platby, a to až do doby, než podnik obdrží první úhrady za prodané výrobky nebo poskytnuté služby. Toto mimořádné financování je nutné doložit propočty, které zjistí: 1. předpokládané výnosy, náklady, výsledek hospodaření; 2. potřebnou výši dlouhodobého a oběžného majetku a zdroje jeho kapitálového krytí; 3. předpokládanou výnosnost podniku, výnosnost vlastního kapitálu a další ukazatele potřebné pro posouzení efektivnosti celé akce. 1. Předpokládané výnosy, náklady a zisk Zjistí se rozpočtem výnosů, nákladů a zisku, tj. rozpočtovou výsledovkou. Při rozpočtu výnosů se vychází z předpokládaného objemu vyrobených a prodaných výrobků a jejich cen, případně i ostatních výnosů. Při rozpočtu předpokládaných nákladů je základních nástrojem sestavení předběžných kalkulací, především propočtových kalkulací. Rozdílem předpokládaných výnosů a nákladů je očekávaný zisk. Propočet není jednorázový; postupně se hledají možnosti zvyšování zisku, především rozšiřováním prodeje, snižováním nákladů apod. (to především v těch případech, kdy výpočty ukazují na nedostatečnou výnosnost vlastního kapitálu). Při podrobnějších propočtech sledujeme očekávaný cash flow v jednotlivých letech existence zamýšleného projektu. 2. Potřebná výše majetku a zdroje jeho krytí Zjistí se rovněž rozpočtem – rozpočtem majetku a zdrojů jeho krytí, tj. rozpočtovou rozvahou. Jednodušší je obvykle určení výše dlouhodobého majetku; vychází se z cen pozemků, budov, strojů a výrobního zařízení, z cen stavebních prací apod. Složitější je určení výše oběžného majetku (provozního kapitálu), tj. stanovení potřebného množství surovin a materiálů, dále peněžních částek na mzdy a jiné náklady apod., neboť jeho potřeba (oběžného majetku, provozního kapitálu) závisí i na rychlosti jeho obratu (především na rychlosti obratu zásob, pohledávek). Sestavení rozpočtů probíhá současně – jsou vzájemně některými položkami svázány: - např. zjištění nákladů vyžaduje znalost výše odpisů, které zjistíme až po sestavení rozpočtu majetku; - dále např. z rozpočtu tržeb odvodíme potřebu surovin, materiálů apod. 3. Předpokládaná výnosnost podniku Základním ukazatelem, kterým hodnotíme každou podnikatelskou akci, tedy i založení podniku, je výnosnost vlastního kapitálu. Měla by být alespoň taková, jaké lze dosáhnout vynaložením kapitálu do jiných akcí včetně uložení peněz v bance. Můžeme použít postupy pro hodnocení efektivnosti investic (doba splacení, čistá současná hodnota investice, vnitřní výnosové procento).

23



Pokud jde o založení podniku za pomoci cizího kapitálu, vypočteme i výnosnost celkového kapitálu, popř. další ukazatele, které prokazují účelnost a výnosnost předpokládaného projektu.

Otázky: 1. Jaké činnosti bezprostředně souvisí s rozhodnutím založit podnik? 2. K jakým základním kritériím přihlížíme při volbě právní formy podnikání? 3. Jaké živnosti rozlišujeme? 4. Jaké jsou předpoklady pro získání živnostenského oprávnění fyzickou osobou a jaké předpoklady musí splňovat právnická osoba k získání živnostenského oprávnění? 5. Specifikujte základní rozdíly osobních a kapitálových společností. 6. Jaký je postup při zakládání akciové společnosti, jaké jsou zvláštnosti oproti ostatním obchodním společnostem? 7. Jaký je význam a úloha zakladatelského rozpočtu?

24

2. ZALOŽENÍ PODNIKU 2.1. ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ SE ZALOŽENÍM PODNIKU

Recommend Documents