Filosofie Základy logiky
Základy logiky I.
Pochopit jazykový výraz Na co ukazuje jazykový výraz? láhev, dům, šest, bolest, prvočíslo
Ukazuje jazykový výraz na věci? Ukazuje na množiny věcí? Ukazuje na abstraktní předměty? Ukazuje vůbec do světa?
Jak se na věc dívá tradiční a současná logika?
Základy logiky II.
Tradiční logika Jazykový výraz Označuje (denotuje) – denotát, tzn. nějaký mimojazykový objekt (konkrétní, abstraktní). (Pozor, musí to být v klasické logice aktuální objekt.) Vyjadřuje – smysl – to je něco jiného než denotát! (Existují jazykové výrazy, které nemají denotát, nebo ho neznáme, ale přesto těmto výrazům rozumíme.) Mezi denotátem a smyslem je tento nesymetrický vztah – denotát odráží smysl a smysl determinuje denotát.
Základy logiky III.
Tradiční logika Vztahy jazykových výrazů Striktní paralelismus Hana Librová – současná učitelka na FSS – „ONA“ Jan Voráček – generální ředitel českých drah – „ON“ Shodnost denotátu 45 – počet let mé nejmilejší sestry – „45“ 145--100 – počet let Voráčka – „45“ 145 Absolutní synonymie Počítač – to co máme na stolech Computer – to co máme na stolech Homonymie – měsíc, matka, kohoutek
Základy logiky IV.
Problémy tradičního přístupu
Jaký je rozdíl mezi výrazem a pojmem Bota jako jazykový výraz a jako pojem Pojem se nikde nevyskytuje ale je objektivní, je to abstraktní konstrukce, která se nemění (i když na ní odkazují různé jazykové výrazy – např. boty, shoes, zapatos) Abstraktní konstrukce (smysl jazykového výrazu, pojem) konstruuje právě denotát! Ovšem pojmy mohou konstruovat i denotáty, které fakticky neexistují – například vodník, mluvící mravenec – takže pojem vodníka či mluvícího mravence existuje, pouze konstruuje denotát, který nemůžeme v aktuálním světě objevit. Výraz vodník odkazuje na abstraktní konstrukci (kterou dále můžeme analyzovat), která, když jí promítneme na svět nemá odpovídající v aktuálním světě a čase existující denotát.
Základy logiky V.
Problémy tradičního přístupu
Pojmy v tomto smyslu existují nad aktuálním světem a časem. Pojem velryba by i po případné srážce naší sluneční soustavy s jinou soustavou a vymizení života stále ukazoval – tentokráte na prázdnou množinu v daném aktuálním světě. Je potřeba rozlišit: Jestliže je Karel podnikatel a má 2 auta, pak někteří podnikatelé mají 2 auta. (tato věta je pravdivá bez ohledu na význam jazykových výrazů, které obsahuje) Všichni staří mládenci jsou muži. (zde záleží na významu – nelze od něj abstrahovat, ale když zachováme význam, tak ta věta bude za jakýchkoliv okolností pravdivá). Někteří staří mládenci jsou holohlavý. (i když zachováme význam, tak to není za všech okolností pravdivá věta)
Základy logiky VI.
Podívejme se na větu – Václav Klaus je prezidentem České Republiky. Tato věta má nějaký smysl a mámemáme-li jej promítnout do světa musíme – fixovat čas (za 300 let bude s vysokou pravděpodobností nepravdivá či nesmyslná). Fixovat možný svět – mohou existovat světy, ve kterých je nepravdivá tak jako tak. Proto u jakýchkoliv pojmů empirického charakteru musíme vždy, když s nimi chceme pracovat korektně fixovat čas a možný svět. Pokud není možnost fixovat čas a možný svět jsme v konci .
Základy logiky VII.
Nevhodné používání jazykových výrazů (z hlediska klasické logiky) Vágní jazykové výrazy – „krásná aktivita“, „veliký člověk“ Relativní nepřesnost – to je ale krásné nebeské těleso Zmnožování jazykových výrazů. Nerozlišování objektového jazyka a metajazyka – autologické a heterologické výrazy – co slovo heterologické. + Russelův paradox.
Základy logiky VIII.
Nevhodné používání jazykových výrazů (z hlediska moderní logiky) Oddělování smyslu a denotátu (smysl konstruuje denotát!) Chápání pojmu jako jazykového výrazu – pojem je ta abstraktní procedura či konstrukce, nikoliv ten nápis.
Základy logiky IX.
Typy jazykových výrazů Konstanty a proměnné. (Typy konstant – individuální konstanty, třídové konstanty, relační konstanty) Funktory Operátory – my je chápeme jako v tradiční logice jako kvantifikátory
Základy logiky X.
Přechod na druhý slide – a odpočinek na chvilku.
