Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva
Základní kapitál a jeho zvyšování v podmínkách společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce
Autor:
Hana Černá Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
doc. JUDr. Lubomír Grúň, CSc.
Liberec
Duben, 2015
1
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Liberci
Hana Černá
2
Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat svému vedoucímu práce doc. JUDr. Lubomíru Grúňovi, Csc. za odborné vedení při vypracování této práci, ochotnou pomoc, cenné rady a připomínky.
3
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá tématem základní kapitál a jeho zvyšováním v podmínkách
společnosti
s ručením
omezeným.
Popisuje
základní
kapitál
v korporacích obecně. Dále se podrobněji zabývá společností s ručením omezeným a způsoby, kterými lze základní kapitál této společnosti navýšit. Poukazuje na implemenatci korporátního práva Evropské unie na základě směrnic a nařízení do práva vnitrostátního. V závěru jsou uváděny příklady ekvivalentních společností s ručením omezeným v jiném členském státě EU.
Klíčové pojmy: Základní kapitál, vklad, vkladová povinnost, korporace, obchodní společnosti, směrnice, nařízení, občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích
4
Annotation This thesis focuses on the issue of the capital stock and its possible increase options within the limited liability companies. It gives a general description of the corporate capital stock. Further, the paper provides a detailed look at limited liability companies and ways of increasing their capital stocks, whilst referring to the European Union´s corporate law implementation into the laws of individual membership countries through regulations and directives. At its conclusion, I give examples of EU limited liability companies.
Key words: Capital stock, deposit, obligation to file a deposit, corporation, trading companies, regulation, directives, civil code, Corporations Act.
5
OBSAH ÚVOD..……………………………………….......………………………………….7 1.
ZÁKLADNÍ KAPITÁL ................................................................................... 9
1.1.
Korporace obecně, pojem a vymezení základního kapitálu ............................. 9
1.1.1. Společnosti osobní.......................................................................................... 11 1.1.2. Společnosti kapitálové ................................................................................... 13 2.
ZÁKLADNÍ KAPITÁL A JEHO FUNKCE ................................................. 23
2.1.
Garanční funkce základního kapitálu.............................................................. 23
2.2.
Funkce poměru zisku a ztráty společnosti ...................................................... 26
2.3.
Funkce určení míry účasti společníka na společnosti ..................................... 29
3.
ZÁKLADNÍ KAPITÁL Z POHLEDU ÚČETNÍHO .................................... 32
4.
ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ...................................................... 37
4.1.
Zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu .................................................. 40
4.1.1. Vklad věci movité a nemovité........................................................................ 43 4.1.2. Vklad obchodního závodu.............................................................................. 44 4.1.3. Vklad pohledávky za třetími osobami............................................................ 45 4.1.4. Vklad práv, která jsou dle zákona č. 89/2012 Sb. z. obč. zák. pokládána za věc .............................................................................................................. 45 4.2.
Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů .............................................. 46
4.3.
Kombinací způsobů zvýšení základního kapitálu uvedených v bodě 4.1 a 4.2 ................................................................................................................... 48
5.
KOMUNITÁRNÍ PRÁVO............................................................................. 50
6.
ZÁKLADNÍ KAPITÁL U SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ EU: ............................................................. 55
ZÁVĚR...................................................................................................................... 55 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 58 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ...................................................................... 60 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 62
6
ÚVOD Snahou a cílem této mé bakalářské práce je popsat institut základního kapitálu v korporacích obecně. Obeznamuje čtenáře o tom, co vlastně základní kapitál je a jaký má význam. Dále tato práce zmiňuje, jaká je zákonná úprava dle platného právního řádu v případě zakládání korporací v souvislosti se zadáním, tedy z hlediska postavení základního kapitálu. Ve své práci uvádím, v jakém rozsahu byl základní kapitál stanoven zákonem č. 513/1991 Sb. z., Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů u společností kapitálových a jaké změny nastaly platností zákona č. 90/2012 Sb. z., O obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích) platného od 22. 3. 2012, účinného ode dne 1. 1. 2014 (dále jen zákon o obchodních korporacích). Je zapotřebí zmínit, ţe ode dne 1. 1. 2014 u nás nastala reforma práva jako takového. Instituty a pojmy, které byly dříve upraveny v obchodním zákoníku, jako například právnická osoba, prokura, likvidace a jiné, jsou po tomto datu upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). Lze říci, ţe je zde dána vzájemná podpora mezi zákonem o obchodních korporacích a NOZ. V závislosti na rekodifikaci práva je potřebné zmínit, ţe u subjektu společnosti s ručením omezeným došlo k uvolnění určitých pravidel původní právní úpravy, a to v souvislosti s přiblíţením se potřebám okolního obchodního světa. Prvotně je to vidět jiţ na skutečnosti, ţe v souvislosti přiblíţit se právní úpravě jiným členským státům EU, byla přijata změna o hranici minimální vkladové povinnosti při zaloţení společnosti s ručením omezeným ve výši Kč 1,00, tedy v případě zaloţení takovéto společnosti jedním zakladatelem, můţe činit základní kapitál pouhou jednu korunu českou oproti původnímu znění, kdy vklad jediného zakladatele, a v takovémto případě tedy i minimální výše základního kapitálu, činila Kč 200.000,00. Dále mohu zmínit i změnu pravidla při oceňování předmětu vkladu do základního kapitálu společnosti oceňovaného znalcem, který dříve musel být jmenován na základě usnesení soudu. Nyní můţe být znalec ustanoven jiţ v ujednání společenské smlouvy na základě rozhodnutí valné hromady společnosti. Samozřejmě nastala i spousta dalších jiných změn.
7
Součástí této bakalářské práce je také pohled na základní kapitál z hlediska účetního. V textu se dále zamýšlím nad funkcí základního kapitálu jako instrumentu garance zajištění, bezpečnosti a ochrany společníků, věřitelů, jakoţ i jiných třetích osob. Zmiňuji způsob garance v tzv. testu insolvence, který je uveden v této práci. Podrobněji se v této práci věnuji kapitálové společnosti – společnosti s ručením omezeným. Uvádím, jakými způsoby můţe být základní kapitál této společnosti zvýšen, za jakých podmínek a jaká pravidla zvyšování základního kapitálu má. Je zapotřebí si uvědomit, ţe Česká republika je součástí Evropské unie, a to ode dne 1. května 2004, a tudíţ i jednotného vnitřního trhu bez hranic, který podporuje a zajišťuje volný pohyb zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. Začlenění je však spojeno s dodrţováním řádu a práva společenství, které mají zajišťovat snadnější administrativu a jednotná pravidla a ochranu pro své jednotlivé členy. Proto ve své práci v souvislosti s jejím zadáním zmiňuji dále směrnice a nařízení daná Evropskou unií. Rovněţ uvádím návrh Rady Evropské unii o ekvivalentu společnosti s ručením omezeným, která by měla být jednotná pro všechny členské státy, i přesto ţe jiţ v minulosti taková snaha byla ve formě Evropské soukromé společnosti. Ta měla za cíl usnadnit malým a středním podnikatelům jejich podnikatelskou činnost jak na půdě tuzemska, tak i v rámci podnikání v celé Evropské unii, ovšem tato snaha neměla veliký úspěch. V závěru se ve své práci věnuji srovnání korporace s omezeným ručením v jiném členském státu Evropské unie v souvislosti s tématem této práce, tedy z hlediska základního kapitálu. Tímto členským státem jsem zvolila Spolkovou republiku Německo.
8
1. ZÁKLADNÍ KAPITÁL 1.1. Korporace obecně, pojem a vymezení základního kapitálu Obchodní korporace – dnes, kdy se ekonomická situace závratnou rychlostí rozvíjí, kdy se kaţdý z nás snaţí ekonomicky a efektivně myslet a hlavně konat, se staly často vyuţívanou formou podnikání. Na kaţdém počátku podnikání je strategická úvaha, která ústí v rozhodnutí, co dělat a jakým způsobem. Samozřejmě, ţe většina osob své podnikatelské aktivity začíná s cílem maximalizace zisku za co nejniţšího zapojení nákladů. Stačí tedy jen mít nějakou vizi o budoucích aktivitách a jiţ můţeme zvolit určitou variantu zřízení podnikatelského subjektu při výběru svého podnikání. Svoboda volby a různorodost tvoří nejatraktivnější faktory obchodních korporací. Vedle moţnosti rozhodovat o tom, s čím vstoupíme do podnikání, jakou výši kapitálu chceme investovat a v jakých oborech se naše podnikání bude angaţovat, je třeba zváţit rizika podnikání v jeho počátku i v realizaci, spojená s případným neúspěchem. S odhadem míry těchto rizik úzce souvisí rozhodování, zdali budeme podnikatelskou činnost realizovat ve formě osobní či kapitálové společnosti, coţ udá míru ručení za potenciální podnikatelský neúspěch. Ovšem, ţe jsou i subjekty, které jsou zaloţeny i k jinému účelu, neţ za účelem podnikání, jako například spolky, fundace, ale to je jiné téma, které není předmětem této bakalářské práce. Vrátíme-li se zpět k tématu uvedenému výše, je zcela pochopitelné, ţe korporace jako takové musí mít právní zázemí a oporu v zákonu, a protoţe „neznalost zákona neomlouvá“, tak i na straně podnikatelského subjektu by mělo být alespoň minimální právní povědomí, aby si sám podnikatel mohl zvolit pro něj nejvýhodnější formu podnikání a vědět, jaká podstatné náleţitosti a administrativa je spojena s jeho volbou,
9
stejně tak, jaká případná rizika a úskalí z jeho volby mohou plynout. Jak jiţ výše bylo zmíněno, ţijeme v hektické době plné změn a inovací. Stále rychlejší ţivotní tempo ovlivňuje vše kolem nás. Jinak tomu nebylo ani v počátcích roku 2014 v právním světě. Pro značnou řadu lidí nastal mírný zmatek v otázkách orientace v právu rekodifikací stěţejního zákona zasahujícího všechny občany České republiky bez výjimky, a to účinností zákona č. 89/2012 Sb. z., Občanského zákoníku a v návaznosti na něj právní úpravou v záleţitostech mj. i obchodního práva, tedy zákona č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). Byla tato reforma v českém právním světě potřeba? To je otázka sice zajímavá, ale není podstatou této práce. Pravdou je, ţe dle Havla: „Zákon o obchodních korporacích si od počátku kladl za cíl učinit české korporační právo konkurenceschopné v soutěži s jinými právními řády. Zákon se inspiroval nejmodernějšími legislativními trendy v zemích Evropské unie, USA i jinde a převzal mnohé z konkurenčně nejúspěšnějších právních regulací, jako je korporační právo holandské, britské či německé.“1 V důvodové zprávě k zákonu o obchodních korporacích na str. 2 se uvádí „Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., je od svého přijetí v roce 1991 předmětem rozsáhlých diskusí odborné veřejnosti. Je tomu tak zejména proto, že ačkoliv byl koncipován jako projekt sledující definitivní a dobré řešení, nutné pro přechod od direktivně řízené ekonomiky k ekonomice tržní, záhy se projevily jeho nedokonalosti a neschopnost odolávat novelizačním tlakům. Již v té době se diskutovala komplexní rekodifikace soukromého práva. K takovému kroku však do přijetí věcného záměru občanského zákoníku docházelo velmi pomalu a obchodní zákoník tak, namísto celkově nového pojetí, prošel celou řadou dílčích změn. Příčinami tohoto vývoje byly na jedné straně nutná společenská potřeba, včetně nezbytnosti harmonizovat naše právo s právem Evropské unie, na druhé straně subjektivní omyly a objektivní podmínky vzniku novel (zejména časový tlak). Výsledkem je přebujelá a značně formalizovaná úprava obchodního práva. Zároveň je nutné připomenout, že rozsáhlost obchodního zákoníku je dána rovněž neschopností platného občanského zákoníku reagovat na společenské 1
HAVEL. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Sagit, 2012, 287 s. ISBN 978-807-2089-239, s5
10
změny.“2 Dle stávající právní úpravy, tedy poté, co byl zrušen zákon 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a tento byl nahrazen novou úpravou, jejíţ obsah je uveden v zákoně č. 90/2012 Sb., Zákona o obchodních korporacích, za podpory zákona č. 89/2012 Sb. z., Občanského zákoníku, který obsahuje základní a i obecnou úpravu právnických osob, do nichţ obchodní korporace spadají, český právní řád určuje tyto typy korporací3, a to veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdruţení, druţstvo. Subjekty, které jsem uvedla výše, tedy veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost se mohou dále třídit na společnosti kapitálové a osobní. Zabývejme se v krátkosti hlavními společnými znaky výše uvedených společností v souvislosti s tématem této práce. 1.1.1. Společnosti osobní Společnosti osobní – jak jiţ samo označení napovídá, jejich prioritním rysem je osobní účast. Podnikatelským záměrem je samozřejmě zisk, ale také správa vlastního majetku. Tyto společnosti mají poněkud specifické činnosti, které se řídí jinými právními
2
http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf str. 2 ust. § 1 odst. (1) z. č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích) 3
11
předpisy, a které v této formě mohou činit pouze oprávněné fyzické osoby podle jiného právního předpisu, jako jsou například znalci, auditoři, právníci, apod. Dalším znakem osobní společnosti je například to, ţe není zákonná úprava vnitřního vedení takovéto společnosti, volba organizační struktury je tedy zcela v rukou společníků a je závislá na jejich vzájemné dohodě, stejně jako na vzájemné dohodě a souhlasu závisí i rozhodování o záleţitostech týkajících se společnosti. Nastala-li by situace, ţe by v osobní společnosti zůstal, například po smrti druhého či zbývajících společníků, pouze jeden společník, je to důvod ke zrušení takovéto osobní společnosti. Důleţitým rysem osobních společností je ručení za závazky takovéto společnosti, neboť za závazky ručí společníci celým svým majetkem. Vzhledem ke skutečnosti osobního ručení celým majetkem, nemají osobní společnosti zákonnou povinnost při svém zaloţení, ani v průběhu své existence, vytvořit základní kapitál. Základní kapitál by byl v těchto případech zcela nadbytečný. Osobními společnostmi, které jsou určeny právním řádem České republiky, jsou veřejná obchodní společnost a společnost komanditní. U veřejné obchodní společnosti je dána moţnost vkladové povinnosti, za předpokladu, je-li to společníky ujednáno ve společenské smlouvě, ust. § 100 z. č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, i za tohoto předpokladu je však ručení za závazky společníky neomezené, resp. omezené na celý osobní majetek společníka. Komanditní společnost je určena v hlavě III. z. č. 90/2012 Sb. z., zákona o obchodních korporacích, kde je uvedeno v § 118 odst. (1) Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen „komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen „komplementář“). Dle mého osobního názoru by se tato společnost z hlediska ručení za závazky neměla řadit mezi společnosti osobní, neboť jak jiţ z výše uvedeného vyplývá, její ručení je rozloţeno mezi subjekty, které ručí omezeně a mezi ty, které ručí neomezeně. Myslím si, ţe se spíše jedná o mezičlánek mezi společnostmi osobními a kapitálovými.
12
1.1.2. Společnosti kapitálové Mezi společnosti kapitálové se řadí společnost akciová a společnost s ručením omezeným. Dále mezi kapitálové společnosti ovšem jiţ s příhraniční účastí lze zmínit evropskou společnost a evropské hospodářské zájmové sdruţení. Z tabulek uvedených dále v této práci je zcela zřejmé, ţe od roku 2007 do první poloviny roku 2014 má zakládání kapitálových společností u nás vzrůstající tendenci (viz tab. č. 1). Lze také předpokládat, ţe do počátku roku 2015, kdy vypracovávám tuto práci, se počet zaloţených korporací, a to hlavně společností s ručením omezeným, dále rapidně zvýšil, ač statistiky dosud zpracovány nejsou. Tab. č. 1 - statistika zakládání kapitálových společností
4
V rámci oblastí je největší tempo růstu v zakládání kapitálových společností v Praze (viz tab. č. 2). Mohu se pouze domnívat, proč tomu tak je, ale z praxe vím, ţe podnikatelské subjekty přemisťují svá sídla do Prahy hlavně z důvodu malé pravděpodobnosti kontroly z finančního úřadu stran vedení účetnictví. Ovšem, toto je jen má osobní domněnka a samozřejmě sídlo v našem hlavním městě můţe skýtat více atraktivních aspektů.
4
http://www.bisnode.cz/tiskove-zpravy/v-cesku-vznika-rekordni-mnozstvi-firem/ ke dni 23. 07. 2014
13
Tab. č. 2 - geografický přehled počtu společností
5
Kapitálové společnosti jsou takové společnosti, které mají takzvanou vkladovou povinnost, zaloţení a vznik takovéto kapitálové společnosti je podmíněn vkladem společníků, přičemţ minimální výše tohoto vkladu je určena zákonem. „Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie.“ (ust. § 15 z. č. 90/2012 Sb. z. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Vklady společníků, resp. zakladatelů se dělí na vklady peněţní a nepeněţní. Vklady peněţní, jak jiţ samo označení napovídá, tvoří vklady hotovostní, a to v korunách českých, příp. v eurech. Peněţité vklady jsou spláceny „na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrového družstva“6, který je pro tento účel zřízen pověřenou osobou, kterou je správce vkladů. Tyto prostředky do doby zaloţení jsou na tomto účtu ponechány a nesmí s nimi být disponováno, pouze s výjimkou úhrady
5 6
http://www.bisnode.cz/tiskove-zpravy/v-cesku-vznika-rekordni-mnozstvi-firem/ ke dni 23. 07. 2014 ust. § 23 odst. (1) z.č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích
14
zřizovacích nákladů při zaloţení společnosti či v případě, ţe se zakladatelům vrací emisní kurz u akciové společnosti. Vklady nepeněţní je vnesení věci před vznikem společnosti7. Věc musí být peněţně oceněna, a musí slouţit ke vloţení do majetku společnosti za účelem nabytí obchodního podílu ve společnosti, příp. ke zvýšení jiţ stávajícího obchodního podílu společníka.8 Vkladová povinnost společníka je splněna tehdy, pokud je splněna ve lhůtě, která je určena ve společenské smlouvě, avšak nejpozději do pěti let ode dne, kdy společnost vznikla či poté, co byla převzata vkladová povinnost v době trvání společnosti. 9 Souhrn všech vkladů společníků je pak označován jako základní kapitál.10 Právní úpravou je dána minimální výše základního kapitálu u jednotlivých kapitálových společností, maximální výše základního kapitálu však nikterak omezena není. Slovní pojetí „základní kapitál“ v právním řádu České republiky však nebylo vţdy. Před novelizací zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, zákonem č. 370/2000 Sb. s účinností od 1. 1. 2001, kdy byl zcela nahrazen § 58, bylo do té doby uţíváno označení „základní jmění.11 Tento pojem však nijak nekorespondoval s úpravou ostatních vyspělých zemí Evropy a s rozšiřující se trţní ekonomikou a zařazením České republiky k Evropskému hospodářství, bylo zapotřebí i v tomto odvětví učinit nemalých změn. Po novelizaci a změně pojmu „základní jmění“ na „základní kapitál“ se Česká republika zase o malý krůček přiblíţila terminologii odpovídající předpisům Evropských společenství.
7
ust. § 23 odst. (2) z.č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích ust. § 15 odst. (3) z.č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích 9 ust. § 150 odst. (1) z.č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích 10 ust. § 30 z.č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích 11 Sněmovní tisk 476/0 – Novela obchodního zákoníku – EU, Zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Zákon vyhlášen 25. 10. 2000 ve Sbírce zákonů v částce 100 pod číslem 370/2000 Sb. 8
15
Dalším obecným znakem kapitálové společnosti je způsob řešení záleţitostí týkajících se těchto společností, tedy valná hromada, která se skládá ze všech společníků. Vnitřní struktura kapitálové společnosti, resp. její řídící orgány jsou také dány zákonem, jejich zřízení je tedy povinné, výjimku v tomto případě tvoří pouze moţnost volby u společnosti s ručením omezeným zřídit dozorčí radu jako kontrolní orgán. Jedním, v dnešní době nejistoty dosti populárním znakem kapitálových společností při záměru začít podnikat, je rozsah ručení za závazky společnosti. Za závazky kapitálové společnosti ručí společníci omezeně, a to do výše svého nesplaceného vkladu. Proto je v naší republice taková obliba v zaloţení společnosti s ručením omezeným. Mluvíme-li tedy o základním kapitálu, pak je u kapitálových společností, tedy u společnosti s ručením omezeným a u společnosti akciové, povinnost společníků základní kapitál vytvořit - Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů. (ust. § 30 z. č. 90/2012 Sb.z. zákon o obchodních korporacích). Základní kapitál lze tedy chápat, jako souhrn veškerého majetku společnosti, jeţ společníci vloţili do společnosti, a který je vyjádřen v penězích, v České republice v korunách českých. Vyčíslená hodnota je dána součtem všech vkladů, ať uţ tyto vklady byly provedeny při zaloţení společnosti či za jejího trvání, nebo, ať byly tyto vklad peněţní či nepeněţní. Základní kapitál je tedy určen číselnou hodnotou. Po rekodifikaci práva s účinností od 1. 1. 2014 došlo k podstatným změnám, mj. u společností s ručením omezeným, kdy do této doby byla zákonná povinnost ust. § 108 odst. (1) z. č. 513/1991 Sb. z. Obchodního zákoníku, vytvoření základního kapitálu ve výši Kč 200.000,00, s tím, ţe tento základní kapitál bylo povinné splatit ve lhůtě, která byla sjednána ve společenské smlouvě společnosti, nejpozději však do 5 let od vzniku společnosti. V případě, ţe společnost byla zaloţena vícero společníky, musel kaţdý jednotlivý společník disponovat vkladem alespoň ve výši Kč 20.000,0012 a při zaloţení musel splatit 30 % této své vkladové povinnosti. Součet všech splacených vkladů při zaloţení společnosti musel činit minimálně Kč 100.000,00. Pokud však byla společnost
12
ust. § 109 odst. (1) z.č. 513/1991 Sb.z., Obchodní zákoník
16
zaloţena jen jedním společníkem (zakladatelem), měl tento společník povinnost splatit celý základní kapitál v plné výši13. Nyní, tedy po účinnosti z. č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích, je vkladová povinnost společníků u společnosti s ručením omezeným určena minimální výší jedné koruny české, tedy základní kapitál nyní můţe být pouze Kč 1,00, bude-li společnost s ručením omezeným zaloţena pouze jediným zakladatelem, a to ať uţ právnickou osobou, nebo osobou fyzickou. Je ovšem pravdou, ţe společenská smlouva můţe určit jinou výši základního kapitálu, samozřejmě pouze vyšší, neţ je Kč 1,00, nikoli nulovou. Výší nového povinného vkladu „jedna koruna česká“ se tak Česká republika o něco více přiblíţila k právnímu systému Evropského společenství, např. k právu polskému, francouzskému či německému, která dle nařízení Evropského parlamentu o statutu evropské soukromé společnosti na zavedení jednotných pravidel pro zaloţení společnosti podle práva Společenství, určuje minimální základní kapitál ve výši EUR 1,00. Jak jsem jiţ zmínila, zvyšující se obliba v zakládání kapitálových společností, a to převáţně společnosti s ručením omezeným, můţe být zapříčiněna hlavně nízkým povinným prvotním vkladem do základního kapitálu, neţ tomu bylo v letech minulých. Zaloţení kapitálové společnosti se tak stalo dostupnější širšímu okruhu zájemců v případě úvah začít podnikat. Otázkou je, nakolik však odpadla sloţitější administrativa a také shon po zajištění finančních prostředků pro povinný prvotní vklad do základního kapitálu společnosti. Navzdory deklaracím státních orgánů o zjednodušování zaloţení společnosti nadále v praxi oproti minulým dobám nedošlo nikterak k výraznějšímu posunu. Zaloţení společnosti stále obnáší časovou náročnost spojenou s obstaráním ţivnostenských oprávnění, sjednáním termínů u notářů, kteří sepisují zakládající dokument ve formě veřejné listiny (společenská smlouva, zakladatelská listina, stanovy). Tím to ovšem zdaleka nekončí. K zaloţení společnosti je stále zapotřebí doloţení dalších dokumentů,
13
ust. § 111 odst. (2) z.č. 513/1991 Sb. z., Obchodní zákoník
17
a to prohlášení jednatele, prohlášení správce vkladů, rozhodnutí o umístění sídla společnosti, doklad o sídle, doklady o sloţení základního kapitálu, ţivnostenská oprávnění, příp. plné moci a další dokumenty) a samozřejmě samotný návrh na zápis změn údajů společnosti do obchodního rejstříku. Oproti dřívějšku odpadla povinnost dokládat trestní rejstřík u jednatelů. Je tedy vidno, ţe z administrativy se toho pro samotné zakladatele moc nezjednodušilo. Nemalá je i finanční náročnost na zaloţení společnosti, vezmeme-li v potaz nezbytný soudní poplatek za zaloţení společnosti ve výši Kč 6.000,00, dále notářské poplatky ve výši cca Kč 5.000,00, poplatky za ţivnostenská oprávnění a v případě, ţe se zaloţením bude pomáhat například advokát, tak i náklady za jeho práci je potřeba započítat k prvotním nákladům. Jednodušší administrativu spatřuji spíše z pohledu veřejných institucí (soudy, ţivnostenské úřady, katastrální úřady apod.), a to díky elektronickému propojení veřejných rejstříků a moţnosti elektronických podání dokumentů. Těmto institucím, v našem případě soudu, jako instituci spravující obchodní rejstřík, se pomocí zavedení elektronických formulářů a následného elektronického podání zjednodušila práce s dokumenty a zakládáním do sbírek listin. Díky této moţnosti podání se lhůty spojené se samotným zápisem do obchodního rejstříku výrazně zkrátili z původních 30 dnů. Například u rejstříkového soudu u nás v Liberci máme zkušenost s lhůtami kratšími neţ 7 dnů, za podmínky doloţení všech zákonem poţadovaných dokumentů. Z praxe je však zcela zřejmé, ţe zaloţení společnosti se základním kapitálem Kč 1,00 je iluzorní. Zakladatelé při zaloţení mohou sice vyuţít moţnosti zaloţení s minimálním základním kapitálem, tj. Kč 1,00, v budoucnu jsou však stejně nuceni zvolit jiné způsoby, jak do společnosti vloţit další peníze, které nutně společnost bude potřebovat pro svoji činnost, stejně jako pro to, aby budila důvěryhodnost v případě navázání nových obchodních kontaktů, a například i tehdy, kdy se bude společnost doţadovat u bankovních ústavů úvěru pro rozšíření svých podnikatelských aktivit. V praxi se proto často nesetkáváme s poţadavkem na zaloţení společnosti s minimálním vkladem Kč 1,00. Pro urychlení a zlevnění zakládání kapitálových společností by spíše bylo na místě 18
uváţit například to, zda je skutečně zapotřebí pro zaloţení kapitálové společnosti společenská smlouva ve formě veřejné listiny, to zda výše soudního poplatku za její zápis v obchodním rejstříku je zdůvodněn časovou či věcnou náročností kontroly podaného elektronického návrhu, namístě nikoli posledním také to, zda je zapotřebí zachovávat systém ţivnostenských oprávnění, zejm., pokud jde o ţivnosti volné. Další kapitálovou společností, o které se zmíním v souvislosti se základním kapitálem, je společnost akciová. Akciová společnost má základní kapitál rozvrţen v určitém počtu akcií, které v souladu se stanovami společnosti budou mít učenou jejich jmenovitou hodnotu, jakoţ i to, zda akcie a kolik těchto akcií bude znít na jméno nebo bude znít na majitele. Dále bude určeno, zda tyto akcie budou vydány jako cenné papíry zaknihované, popřípadě budou obsahovat údaje o omezení převoditelnosti těchto akcií, či údaj o imobilizaci akcií. Základní kapitál u akciové společnosti, stejně jako u společnosti s ručením omezeným je vyjádřen v měně České republiky, tedy v korunách českých. Existuje zde však zákonem dána výjimka, tedy, pokud akciová společnost vede účetnictví v eurech dle zvláštního předpisu, je základní kapitál veden také v této měně, tj. v eurech. Základní kapitál akciové společnosti je určen hranicí alespoň 2,000.000,00 Kč a vede-li společnost účetnictví v eurech, pak, jak bylo zmíněno výše, činí základní kapitál společnosti alespoň 80.000,00 EUR. Před rekodifikací práva s účinností od 1. 1. 2014 bylo rozhodující, zda akciová společnost byla zaloţena menší skupinou osob, zakladatelů, kteří se chtěli osobně podílet na financování společnosti úpisem a splacením jejího základního kapitálu, takzvaně „zaloţení bez veřejné nabídky akcií“, anebo zda bylo upisování akcií umoţněno i širšímu okruhu osob, tedy veřejnosti, takzvaně „zaloţení s veřejnou nabídkou akcií“. Veřejná nabídka akcií umoţňovala získat veřejným úpisem peněţní prostředky pro podnikatelské aktivity společnosti. Odlišnosti v úpisu akcií měly dopad v zákonem stanovené výši základního kapitálu.
19
U společností zaloţených s veřejnou nabídkou akcií musel činit základní kapitál společnosti minimálně 20,000.000,00 Kč, kdeţto u společností bez veřejné nabídky akcií činil základní kapitál společnosti minimálně 2,000.000,00 Kč. U akciových společností však existují také výjimky, které mají daleko přísnější pravidla při jejich zaloţení, mj. i v oblasti základního kapitálu. Uveďme si pár příkladů: banky jako akciové společnosti se dále řídí zákonem o bankách. Aby byla bance vydána licence pro provozování činnosti banky, musí splnit určité náleţitosti, mj. sloţení minimálního základního kapitálu, jak uvedeno § 4 z. č. 21/1992 Sb.z. ve znění pozdějších předpisů „Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady.“ Centrální depozitář cenných papírů jako právnická osoba se řídí zákonem o podnikání na kapitálovém trhu č. 256/2004 Sb. z., ve znění pozdějších předpisů; v ust. § 101 odst. (1) je uvedeno, ţe „Centrální depozitář musí mít základní kapitál alespoň 100 000 000 Kč. Emisní kurz jeho akcií musí být alespoň z jedné třetiny splacen peněžitými vklady.“ pojišťovny podléhají zákonu o pojišťovnictví, který je upraven v zákoně č. 363/1999 Sb. z., ve znění pozdějších předpisů, kde v ust. § 9 je uvedeno: „Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle a) jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění 90 000 000 Kč, b) pojistných odvětví neživotních pojištění 1. pro odvětví uvedená pod čísly 1, 2, 8, 9 a 18 celkem 60 000 000 Kč, 2. pro odvětví uvedená pod čísly 3, 4, 13, 16 a 17 celkem 90 000 000 Kč, 3. pro odvětví uvedená pod čísly 7, 10, 14 a 15 celkem 156 000 000 Kč, 4. pro odvětví uvedená pod čísly 5, 6, 11 a 12 celkem 200 000 000 Kč a v odst. (3)Základní kapitál zajišťovny se sídlem v České republice činí nejméně 1 000 000 000 Kč.“
20
Česká republika je součástí Evropy, a to po dlouhém, několikaletém přístupovém procesu, kdy Evropská rada rozhodla o tom, ţe ke dni 1. května 2004 přijme naši zemi do svého společenství. Tímto se naše země zavázala respektovat právní systém tohoto společenství, tedy Evropské unie, její směrnice, její nařízení, její právo. Tak jako naše legislativa umoţňuje zaloţení podnikatelských subjektů na území České republiky, tak vstupem do Evropské unie legislativa Evropské unie umoţňuje zaloţení dalších subjektů propojujících členské státy navzájem mezi sebou. Na základě toho by bylo dobré zmínit například Evropskou společnost. Jak jiţ sám název napovídá, jedná se o společnost Evropskou, která tedy není upravena právním řádem České republiky, ale zaloţení takovéto společnosti je upraveno v nařízeních a směrnicích, a to konkrétně ES č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti a směrnici č. 2001/86/ES, která zmíněný status doplňuje. Na základě nařízení ES č. 2157/2001 je moţné Evropskou společnost, která bude mít sídlo v Evropské unii, zaloţit jako společnost akciovou (latinské označení Societas Europae). Pro chod této společnosti budou platit právní předpisy Evropské unie pouţitelné ve všech členských státech Evropské unie. Evropská společnost vznikne například sloučením, tj. fúzí dvou podniků alespoň ze dvou členských států Evropské unie, nebo zaloţením holdingové společnosti, transformací na Evropskou společnost či vytvořením „dceřinky“, nebo-li dceřiné společnosti. I u takovéhoto subjektu je určena výše minimálního základního kapitálu, která činní 120.000 EUR. Dále mohu okrajově zmínit další subjekt, a to Evropskou druţstevní společnost. Tato společnost je upraven nařízením ES č. 1435/2003 o statutu Evropské druţstevní společnosti. Osoby s rozdílným místem v různých členských státech Evropské unie mohou zaloţit takovéto druţstvo. Stejně tak mohou takovéto druţstvo zaloţit i právní subjekty, které 21
samotné jsou zaloţené podle různých právních úprav různých členských států Evropské unie. I takovéto druţstvo má určenou minimální výši základního kapitálu, která činí 30.000 EUR.
22
2. ZÁKLADNÍ KAPITÁL A JEHO FUNKCE Obecně se uvádí, ţe základní kapitál má, resp. míval, tři základní funkce, a to 2.1
funkce garanční
2.2
poměr zisku a ztráty společnosti
2.3
funkce určení míry účasti společníka na společnosti.
Z pohledu ekonomického a finančního má však základní kapitál označovat prostředky (většinou peněţní) umoţňující započít s realizací vlastní podnikatelské činnosti. Základní kapitál jako veličina je údaj, který je povinně zapisován do veřejného seznamu – obchodního rejstříku, avšak se jedná o údaj, který se v průběhu existence společnosti můţe měnit, a to ve většině případů se jedná o zvýšení základního kapitálu.
2.1. Garanční funkce základního kapitálu Minimální základní kapitál, jehoţ poţadavek je dán zákonem, nejen pro vznik společnosti, ale i po celé období její existence, je nutný z několika hledisek. U korporací – hlavně u kapitálových společností – obecně společníci ručí za závazky společnosti pouze omezeně, a to do výše svého nesplaceného vkladu. Snahou zákonodárce je, nebo lépe řečeno bylo, tedy v povinnosti splacení základního kapitálu zajistit pro případné věřitele garanci alespoň minimální finanční hodnoty pro případ potřeby, či z hlediska optického o solventnosti pro případné obchodní partnery. Proč z hlediska optického? Protoţe označení základního kapitálu zapsaného ve veřejném rejstříku, tedy v obchodním rejstříku, ještě není a nebylo dostatečnou zárukou toho, ţe obchodní společnost opravdu s touto sumou disponuje či disponovala, ţe od svého zaloţení, a po celou dobu své existence, tyto prostředky, ať uţ v pokladně společnosti či na jejím účtu má. Moţná právě toto mělo za následek i úpravu výše základního kapitálu u kapitálových společností s účinností zákona 90/2012 Sb. z, a to takovou, ţe u společností s ručením omezeným je nyní základní kapitál v minimální výši 1,00 Kč a u akciových společností, které vedou účetnictví v korunách českých 2,000.000,00 Kč. Je pravdou, ţe maximální výše základního kapitálu není nikterak limitována a její výše
23
zcela záleţí pouze na rozhodnutí daného subjektu, resp. na rozhodnutí zakladatelů (společníků) společnosti. Vznikaly a stále vznikají situace, jimţ není moţné zabránit, či jakkoli účinně předcházet, a to, ţe čistý majetek společnosti, myšleno obchodní majetek společnosti, je výrazně niţší, neţ údaj o základním kapitálu, který je zapsaný ve veřejném seznamu, ne-li dokonce nulový či ztrátový. V těchto případech dochází tedy k tomu, ţe společnost není sto dostát svým závazkům. Za této situace přichází v úvahu řešení v podobě likvidace, příp. je-li vícero věřitelů a neplní-li společnost své závazky ani ve 30 denní lhůtě po splatnosti, můţe nastat situace, kdy se společnost ocitne v úpadku.14 Pravdou je, ţe ocitne-li se společnost v insolvenci či likvidaci, je pro věřitele zcela jisté, ţe jejich závazky z objemu majetku společnosti nebudou zcela uspokojeny. Věřitelé budou rádi, pokud jejich pohledávky budou uspokojeny alespoň částečně. Základní kapitál v těchto případech hraje roli spíše jen „čísel na papíře“ neţ hodnoty reálné, která by měla být tvořena penězi nacházejícími se na účtu společnosti, příp. v její pokladně. Je tedy otázkou, zda garanční funkce základního kapitálu vůbec měla, a to i v minulosti, nějaký význam, s ohledem na výše uvedené. Garance v souvislosti se základním kapitálem, dle mého názoru, nebyla nijak dána v minulosti za platnosti „starého obchodního zákoníku“ a s účinností nového zákona 90/2012 Sb. z. ode dne 1. 1. 2014, jiţ garanční funkce základního kapitálu z hlediska ochrany věřitelů zmizela téměř zcela. Po roce účinnosti zákona č. 90/2012 Sb. z., se začínají na veřejnosti objevovat informace o nutnosti určitých změn tohoto zákona, a to mj. i změny ohledně vkladové povinnosti společníků při zaloţení společnosti s ručením omezeným, tedy moţnosti zaloţit společnost s ručením omezeným s pouhou korunou v kapse. Dle vyjádření náměstka ministryně spravedlnosti České republiky Roberta Pelikána počátkem tohoto roku, se však konkrétně tato část zákona prý měnit v blízké době nebude.
14
ust. § 3 zák. č. 182/2006 Sb. z., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
24
Moţnost garance se však se vstupem nového občanského zákoníku přesunula jinam. Při zakládání společnosti s ručením omezeným podnikatelé, resp. její zakladatelé, jiţ nemají povinnost skládat základní kapitál ve výši 200.000,00 Kč, jak tomu bylo v minulosti, jistota věřitelů k zajištění jejich případných pohledávek za společností z tohoto hlediska není nijak jistá. Věřitele by však mělo ochránit opatření, dle kterého by, v případě úpadku společnosti, stávající členové či bývalí členové statutárního orgánu společnosti ručili osobně svým majetkem. Uvidíme však v budoucnu, jestli tato moţnost pro věřitele bude výhodou. Pro postiţení osobního majetku členů statutárního orgánu, by muselo být prokázáno, ţe za úpadkem společnosti stojí nedbalost a nesprávné rozhodnutí zaviněné členy statutárního orgánu společnosti, i těmi bývalými. Základní kapitál společnosti s ručením omezeným neplnil, jak uvedeno výše, svoji garanční roli, pouze plnil roli administrativní zátěţe pro podnikatele – zakladatele. Platností nového zákona by měla být povýšená jistota ochrany věřitele tím způsobem, ţe motivuje, resp. by motivovat měla, statutární orgány a řídící management společnosti, aby v zájmu firmy činili kroky spojené s rozumnými jednáními při hospodaření s majetkem společnosti, omezením a minimalizací rizik spojených s nakládáním majetku společnosti či společností jako celku. Bude-li jednáno v zájmu firmy obezřetně a se snahou zjistit si veškeré moţné a dostupné informace, neponesou odpovědnost za záporný výsledek. Při vypracování nového zákona o obchodních korporacích naši zákonodárci zakotvili nová ujednání, která zajišťují, mimo ustanovení o správě majetku společnosti a její odpovědnosti, také pravidla o „testu insolvence“, která zakazují společnosti poskytovat plnění v případě, ţe by poskytnutí plnění mělo za následek úpadek společnosti.15 Jednoduše řečeno, pokud společnost ví, ţe jí můţe hrozit úpadek, je nemoţné, aby bylo společníkům cokoli vypláceno (podíl na zisku, jiné prostředky ze společnosti). Pokud by společnost činila takováto jednání, krátila by práva svých věřitelů. V takovém případě je pak moţné soudní cestou nařídit, aby členové orgánů společnosti vydali vše, co od společnosti přijali v obdobích posledních dvou let, k uspokojení potřeb věřitelů, ovšem pouze za podmínky, ţe by bylo prokázáno, ţe o hrozícím úpadku členové orgánů 15
ust. § 40 odst. (1) a (2) z.č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích)
25
společnosti předem věděli a při svém jednání nekonali jako řádní hospodáři k odvrácení úpadku. I toto má tedy za následek větší ochranu věřitelů, která není odkázána pouze na fiktivní cifru v účetnictví společnosti, jeţ je nazývána základní kapitál, nýbrţ má základ v reálném stavu majetku společnosti a tedy i v odpovědnosti jednatelů jako řídících osob činící právní jednání za společnost. Okrajově jsem uvedla jednu, dříve hlavní funkci základního kapitálu, a to funkci garanční, jako funkci ochrany věřitelů, která vyplývala ze zákonem stanovené minimální výše základního kapitálu společnosti, a to nejen jako podmínku při vzniku společnosti, ale po celou dobu existence společnosti.
2.2. Funkce poměru zisku a ztráty společnosti Základní kapitál samozřejmě ale není jedinou alternativou k uspokojení potřeb případných věřitelů. Společnost za své závazky odpovídá nejen svým základním kapitálem, ale především veškerým svým majetkem, tedy v případě potřeb vypořádání závazků společnosti vůči věřitelům není směrodatný údaj, jenţ je jako základní kapitál společnosti zapsaný ve veřejném rejstříku, tedy v obchodním rejstříku. Společnost můţe mít daleko vyšší hodnotu svého majetku, neţ je zapsaný základní kapitál v obchodním rejstříku a naopak i niţší. K zajištění informací o majetku společnosti napomáhá povinnost daná legislativou našeho právního systému zákona č. 563/1991 Sb. z. Zákona o účetnictví, kde v § 20 je dána povinnost společnostem ukládat do veřejného rejstříku16, tedy v našem případě do obchodního rejstříku příslušného soudu účetní závěrky a splňuje-li společnost kritéria daná ust. § 20 zákona č. 563/1991 Sb. z., Zákon o účetnictví17, tak i zprávy auditora. Samozřejmě existuje i další řada dokumentů, které ukládá zákonná úprava, a které je zapotřebí doloţit do sbírky listin, ovšem to není předmětem této práce.
16 17
zákon 304/2013 o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob § 1 odst. (1), (2), (3) a (4) zákon č. 563/1991 Sb. Zákon o účetnictví § 20 Ověřování účetní závěrky auditorem odst. (1)
26
Okrajově zmiňme, ţe dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti mj. i zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který upravil hmotněprávní, jakoţ i procesní pravidla související se zápisy a výmazy osob fyzických a osob právnických, jakoţ i s evidencí informací o těchto subjektech vztahujících se k tomuto zákonu. Tento zákon rovněţ upravuje sbírku listin, ta je součástí veřejného rejstříku a uvádí zákonná pravidla k předkládání listin, povinných zakládat do veřejných rejstříků. Společnost je povinna zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu nejpozději do 30 dnů od schválení orgánem k tomu příslušným, tedy zejména valnou hromadou, či po ověření auditorem, má-li společnost takovou povinnost, ţe závěrka musí být ověřena auditem, nejpozději do konce následujícího účetního období. Zveřejněním výše uvedených listin ve veřejném rejstříku umoţňuje veřejnosti, a to pak především věřitelům a obchodím partnerům, zjistit určitý přehled o účetnictví a financích společnosti, jakoţ i jakýsi přehled o jejím faktickém stavu. Zcela zřejmou logiku má tedy tvrzení, ţe z informace o výši základního kapitálu, zapsaného v obchodním rejstříku, se informace o stavu společnosti vyčíst nedá. Hospodaření společnosti dle účetních výkazů v tom lepším případě tvoří zisk, ztrátu v tom horším případě, jedná se tedy o výsledky hospodaření společnosti v určitém období, většinou v hospodářském roce. Zisk u společnosti znamená výnos a v něm se odráţí i dobrá koordinace managementu a řízení společnosti, lze ho povaţovat za jeden z významných ekonomických ukazatelů. Pojednává o správném hospodaření, v účetnictví je vykázán jako kladný výsledek. Před jakoukoli manipulací a nakládáním se ziskem je však potřebné zisk zdanit, mluvíme-li o podnikání v hospodářském roce, činí lhůta po podání daňového tvrzení do 31. března příslušného roku za předchozí účetní období, v případě, ţe má společnost daňového poradce je moţné daňové tvrzení podat do 30. června příslušného roku. Správa daní je v České republice postavena na principu, že každý daňový subjekt má nejprve povinnost sám daň přiznat neboli tvrdit a dále má povinnost toto své tvrzení prokázat. S účinností od 1. 1. 2011 zavedl zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), dva nové pojmy, a to řádné daňové
27
tvrzení a dodatečné daňové tvrzení, která jsou základem pro správné zjištění a stanovení daně (§ 1 odst. 3 daňového řádu).18 V ustanovení § 135 odst. (1) daňového řádu je uvedeno, ţe „řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván“, z tohoto vyplývá, ţe povinnost daná tímto ustanovením se dotýká jak daňového přiznání, tak hlášení či vyúčtování. Zisk je pak moţné na konci účetního období rozdělit v odpovídajícím poměru zohledňujícím účast společníků na společnosti, tedy velikosti jednotlivých vkladů společníků, příp. dle rozhodnutí společníků na valné hromadě lze zisk pouţít k tvorbě rezerv, k financování nových podnikatelských záměrů, do expanze společnosti, do dalšího vývoje a investic či s ním naloţit dle vlastního uváţení, kde se fantazii meze nekladou. Zisk lze dále dělit dle typu činnosti, ve které vznikl, tedy na zisk provozní, finanční či zisk z činností dle výkazů jednotlivých typů nákladů a výnosů ve společnosti. Zisk je moţné rovněţ označit jako ukazatele, který se dá vyuţít při různých analýzách, například při vyhodnocení rentability podniku. Odvrácená strana zisku je ztráta, to jiţ tak veselé a optimistické není. Ztráta většinou znamená špatné hospodaření, můţe zobrazit dopad chybných rozhodnutí řídícího managementu společnosti či nehospodárného jednání statutárního orgánu. Ztráty můţe být dosaţeno i tak, ţe získané prostředky ze své podnikatelské činnosti se v průběhu podnikatelské činnosti investují, či při vzniku společnosti mívá společnost vysoké počáteční náklady a investice, neţ rozvedou svojí aktivitu naplno, aby si do budoucna mohla zajistit příjmy. Některé společnosti mohou směrovat ke ztrátě i cíleně, a to právě z důvodu daňového zvýhodnění. 18
Zdroj – tiskopis Daně a právo v praxi 2011/7, výklady, publikováno 1. 7. 2011, JUDr. Lenka Hrstková Dubšeková
28
Samozřejmě, ztráta můţe být ovlivněna i vnějšími skutečnostmi – propad měny, nestabilita trhu, druhotná platební neschopnost apod. Ten, kdo vstoupí do podnikání, však musí vzít v potaz, ţe při podnikatelské činnosti se riziku moţné ztráty nevyhne. V případě ztráty je potřeba financování společnosti krýt z vlastních či rezervních zdrojů, příp. ze zdrojů cizích. Pokud se jedná o ztrátu dlouhodobou, ta následně můţe přivést společnosti aţ ke svému konci, tj. krachu. Ztráta můţe ukazovat na špatné hospodaření společnosti, není tomu však vţdy. Společnost se můţe dostat do „červených čísel“ také i v případě, ţe v průběhu účetního období měla vyšší výdaje, které vynaloţila na to, aby si do budoucna mohla zajistit další příjem (např. nakup nových strojů, modernizace procesů výroby, expanze podniku, apod.). Stav společnosti, tedy hospodářský výsledek je zjistitelný na konci účetního období z výkazu zisku a ztrát. Jde tedy o fakt, kdy výdaje převyšují příjmy společnosti19. Jako při zisku, který je uveden výše, tak i při ztrátě je povinnost daňového subjektu, tedy společnosti, vyplnit a podat v řádné lhůtě daňové tvrzení, tedy přiznání k dani z příjmů, i přesto, ţe ţádnou daň hradit nebude. Ztráta však můţe být společností uplatněna jako sleva na dani v následujících pěti letech. Společnost se můţe rozhodnout, zda vzniklou ztrátu uplatní jednorázově nebo postupně v dané pětileté lhůtě. Je tedy zcela zřejmé, ţe rovněţ ztráta má i své určité výhody.
2.3. Funkce určení míry účasti společníka na společnosti Dále můţeme z laického hlediska v označení základní kapitál vidět míru účasti jednotlivých společníků na majetku společnosti a s tímto v úzké souvislosti i funkci jakéhosi měřítka na straně zisku a ztráty. U akciových společností lze ze základního kapitálu dovodit míru účasti akcionářů na společnosti. Míra účasti společníků na majetku společnosti je dána jiţ od vzniku společnosti, a to vkladovou povinností jednotlivých společníků do základního kapitálu, respektive výší svého podílu20. Tato míra účasti je zapsána v obchodním rejstříku a je veřejně známa, respektive, je-li potřeba tuto informaci zjistit, je veřejně moţné ji dohledat. „Vklad je 19
586/1992 Sb. Zákon O daních z příjmů § 38n Daňová ztráta odst. (1) ust. § 31 z. č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích) 20
29
majetkovým základem podílu společníka na společnosti a velikost vkladu podmiňuje výši podílu a tím i význam právního postavení společníka ve společnosti“21 Základní kapitál, tedy souhrn vkladů všech společníků, zisk společnosti a rezervy lze souhrnně označit jako vlastní kapitál. Zákon o obchodních korporacích připustil moţnost společníků ujednat ve společenské smlouvě různé druhy podílů, a to podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti a které tvoří jeden druh podílů a dále podíly, se kterými nejsou spojena ţádná zvláštní práva a povinnosti, a které tvoří podíl základní. Novinkou dle zákona č. 90/2012 Sb. je, ţe společník můţe mít dokonce i více podílů ve společnosti, coţ za staré právní úpravy nebylo moţné. Uveďme si to na příkladu, je-li společník ve společnosti vlastníkem podílu ve výši např. 25% a za trvání své účasti ve společnosti od jiného společníka odkoupí další podíl ve výši 25%, dříve by se tyto podíly automaticky sloučily do jednoho podílu, tedy by společník vlastnil podíl ve společnosti ve výši 50%, s platností zákona o obchodních korporacích zůstávají zachovány podíly dva. Touto skutečností se uspoří náklady a i administrativní zátěţ v případě, ţe by se společník v budoucnosti rozhodl jeden z podílů prodat. Při sloučení dvou podílů do jednoho bylo nutné znovu podíl v případě potřeby prodeje jen části rozdělit a následně samostatnou smlouvou prodat, nyní tento krok odpadá. Co se podílu ve společnosti týče, je také novinkou, ţe obchodní podíl můţe být, za podmínky, ţe to umoţňuje dohoda společníků ve společenské smlouvě, zastoupen tak zvaným kmenovým listem. Ovšem i zde je určité omezení, a to takové, ţe kmenový list můţe být vydán pouze k takovému podílu, jehoţ převod není nijak omezen či něčím podmíněn. Umoţňuje-li tedy dohoda společníků uvedená v obsahu společenské smlouvy vznik více druhů podílů pro jednoho společníka, můţe společnost vydat na kaţdý samostatný podíl 21
Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. Vydání. Praha: C.H. Beck, 2005, marg. 61, kapitola 3
30
kmenový list, tedy zvláštní formu cenného papíru na řad. Kmenový list umoţňuje převod obchodního podílu jednoduší administrativní formou, vzhledem ke skutečnosti, ţe se jedná o cenný papír tzv. na řad, je moţné obchodní podíl společnosti určený takovýmto kmenovým listem pouhým předáním převést na nového nabyvatele. I kdyţ se jedná o cenný papír, nemá vlastnosti cenného papíru jako takového22. Jak jsem jiţ dříve v této práci uvedla, zákonnou povinností pro zaloţení kapitálové společnosti, je sloţení vkladů společníků do základního kapitálu, a to v hotovosti do pokladny společnosti a následně na bankovní účet společnosti. Splnění vkladové povinnosti společníků je potvrzeno prohlášením správce vkladů. Minimální výše vkladu je určena zákonem, způsob sloţení jednotlivých vkladů je sjednán v obsahu společenské smlouvy (v případě jedné osoby jako zakladatele společnosti – obsahem zakladatelské listiny) u společnosti s ručením omezeným a v obsahu stanov u společností akciových. U akciové společnosti se míra účasti akcionáře na společnosti určuje jmenovitou nebo účetní hodnotou akcie ve vztahu k výši základního kapitálu. Podíl akcionáře je pak určen poměrem jmenovité hodnoty akcie vůči výši základního kapitálu. Stejným klíčem, tedy poměrem jmenovité hodnoty akcie vůči výši základního kapitálu se pak určuje podíl na zisku jednotlivých akcionářů, či podíl na likvidačním zůstatku. Výší jmenovité hodnoty akcie k výši základního kapitálu společnosti se dále určuje počet hlasů při jednání a hlasování na valné hromadě.
22
ust. § 137 odst. (4) z. č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních korporacích
31
3. ZÁKLADNÍ KAPITÁL Z POHLEDU ÚČETNÍHO Základní kapitál je v účetnictví společnosti veden na straně pasiv. Jde o zdroje, na které lze nahlíţet jako zdroje společnosti potřebné pro její růst a expanzi. Na straně pasiv jsou závazky společnosti a vlastní zdroje společnosti, jejichţ součástí je i základní kapitál, ten je povinně tvořen v určité minimální výši, jak jiţ bylo v této práci zmíněno. Na straně aktiv se vyskytuje veškerý vlastní majetek společnosti, tedy takový majetek, se kterým společnost můţe disponovat dle svého vlastního uváţení. Aktiva jsou dále dělena na sloţky dle funkce společnosti a dle potřeby společnosti. Vlastní zdroje jsou označovány jako majetek, který společnost vyprodukuje na základě své podnikatelské činnosti, tj. v první řadě čistý zisk společnosti a dále prvopočáteční vklady zakladatelů, resp. společníků. Vklady společníků do společnosti se dělí na vklady peněţité a vklady nepeněţité. Význam ve vlastních zdrojích - vkladech společníků, tkví především v tom, ţe s nimi společnost můţe jakkoli disponovat dle svého vlastního uváţení, aniţ by bylo povinností společnosti tyto vklady společníkům v budoucnu vracet. Vlastní kapitál představuje sloţky vloţené zakladateli a společníky společnosti či sloţky vytvořené podnikatelskou činností společnosti, a jsou to: prvopočáteční majetkové vklady, jak jiţ bylo zmíněno, tedy základní kapitál kapitálové fondy (fondy vzniklé jako příplatky k základnímu kapitálu, dále pak vklady jinou formou neţ formou základního kapitálu) zisk či ztráta, neboho-li hospodářský výsledek fondy ze zisku Ráda bych zmínila, ţe všechny společnosti mívaly zákonnou povinnost vytvářet ze svého čistého zisku rezervní fondy, aby si zajistily rezervy ke krytí podnikatelských ztát v budoucnu. Účinností nového zákona o obchodních korporacích se pravidla v tomto směru uvolnila. Zákon jiţ neupravuje povinnost z čistého zisku společnosti vytvořit
32
rezervní fond, s výjimkou zvláštních případů (např. nabývání vlastních akcií, poskytování peněţních prostředků ke koupi vlastních akcií). Nově zaloţené společnosti jiţ tedy nemají povinnost tvorby rezervního fondu. Společnosti zaloţené před rokem 2014 smějí za podmínky, ţe se podřídí nové úpravě zákona o obchodních korporacích jako celku a vyloučí pouţití obchodního zákoníku v budoucnu, vyuţít moţnosti rezervní fond, povinně vytvořený v minulosti, zrušit. Samozřejmě, ţe s tímto krokem je spojena rozsáhlá administrativa a změny společenské smlouvy v případě společnosti s ručením omezeným či stanov v případě společností akciových, kde je zapotřebí v zakladatelských listinách vypustit ujednání o rezervním fondu, v opačném případě by platilo, ţe se společníci na tvorbě rezervního fondu dohodli. V případě, ţe se společníci dohodli na výše uvedeném a učinili právní jednání, kterými společnost podřídili nové úpravě zákona o obchodních korporacích jako celku a vyloučili
pouţití
obchodního
zákoníku
v budoucnu,
mohou
disponovat
s nashromáţděnými prostředky ze zrušeného rezervního fondu například tak, ţe je vyplatí společníkům nebo mohou rozhodnout o tom, ţe tyto prostředky budou převedeny k nerozdělenému zisku. I zde však zákon pamatoval na to, ţe zrušený rezervní fond můţe být vyplacen společníkům či převeden k nerozdělenému zisku, avšak pouze za podmínky, ţe společnost nevykazuje neuhrazenou ztrátu z minulých let nebo by vyplacením hrozil úpadek společnosti. Vlastní kapitál - jedná se tedy o kapitál, ze kterého neplynou společnosti ţádné povinnosti, jako např. placení úroků, coţ v sobě skrývá určitou výhodu oproti cizímu kapitálu, jak zmíním dále v textu. Výše vlastního kapitálu je jedním z důleţitých ukazatelů při finančních analýzách podniku. Pro vlastní kapitál společnosti platí, ţe takovýto kapitál je nevratný, tedy společnost jiţ tento kapitál nevrací těm, kteří ho poskytli. Strana pasiv naopak zobrazuje způsob financování majetku společnosti, a to zda je financován z vlastního kapitálu či z kapitálu cizího.
33
Pasiva tedy dělíme v zásadě na vlastní kapitál a cizí kapitál. Vlastní kapitál zobrazuje vlastní finanční zdroje, zatímco kapitál cizí zobrazuje závazky společnosti, nejběţnější formy závazků tak bývají úvěry poskytnuté bankami, rezervy apod. Oproti tomu cizí kapitál lze jednoduše nazvat jako závazek, dluh, tedy jako povinnost uspokojit věřitele, zaplatit věřiteli. Cizí kapitál je tvořen: závazky vůči dodavatelům plynoucí z obchodních styků závazky vůči peněţním ústavům, tedy úvěry závazky vůči zaměstnancům závazky vůči orgánům státní správy, především úhrady sociálního pojištění a zdravotního pojištění závazky vůči orgánům finanční správy, tedy daně a rezervami Cizí kapitál na sebe váţe povinnost zaplatit, tedy splatit dluhy vůči věřiteli. Typické pro cizí kapitál, převáţně ve formě úvěrů od peněţních ústavů, je povinnost s úhradou půjčené jistiny dále zaplatit věřiteli i odměnu v úrocích. Celá řada obchodních společností pro svůj vznik a realizaci svých podnikatelských aktivit vyuţije cizí zdroje, bez vyuţití této moţnosti, tedy zainteresování cizích zdrojů, by pravděpodobně mnoho společností ani nevzniklo, nemohlo by tak vyvíjet svoji činnost a následně vytvářet zisk, který by byl z určité části pouţit k zaplacení vzniklých závazků. Otázkou však nebývá, zda vyuţít cizích zdrojů, ale především v jaké výši, neboť není-li předpokladu rozumného vyuţití cizích zdrojů, je tu riziko zadluţení společnosti a tím pádem i finanční nestabilita. Rozhodování o výši cizích zdrojů je v rukou statutárního orgánu, ten by v zájmu hospodárnosti společnosti v takovém případě měl brát ohled nejen na zisk společnosti při vyuţití cizích zdrojů, ale i míru zadluţenosti společnosti a způsobu řádného splácení závazků vůči věřitelům.
34
Do pasiv mimo jiné řadíme i ostatní pasiva, představující především výdaje a výnosy příštích období. Obr. č. 1 Kapitálová struktura podniku23
Z účetního pohledu je hlavním pravidlem, aby se strana aktiv rovnala se stranou pasiv. Z rozvahy společnosti, za pouţití zmíněného pravidla, vyplývá, jakým způsobem a odkud společnost získala svůj majetek uvedený v rozvaze.
23
https://managementmania.com/cs/kapital
35
Obr. č. 2 - Rozvaha: Aktiva
Pasiva
Pohledávky za upsaný základní
Vlastní kapitál:
kapitál
základní kapitál
Dlouhodobý majetek:
kapitálové fondy
rezervní fondy, nedělitelný fond
nehmotný
hmotný
finanční
a ostatní fondy ze zisku
(podílové cenné papíry ve
výsledek hospodaření minulých let
společnostech s rozhodujícím či podstatným vlivem)
výsledek hospodaření běţného účetního období
Oběţná aktiva:
Cizí zdroje:
zásoby
dlouhodobé závazky
dlouhodobé pohledávky
krátkodobé závazky
krátkodobé pohledávky
bankovní úvěry
krátkodobý finanční majetek
rezervy
(hotovost v pokladně) Z pohledu účetní praxe by se společnost měla chovat zodpovědně, hospodárně, zachovat si po celou dobu své existence produkční schopnost, tj. vyrábět výrobky či provozovat sluţby k zajištění svého maximálního zisku a z tohoto zisku by měla vytvářet rezervy pro budoucí potřeby. Na základě takovéhoto chování by pak společnost mohla v případě obtíţí předejít ekonomickým problémům tím, ţe by nebyl nutný zásah či omezení vlastní podnikatelské činnosti a i v těţké ekonomické době by byla zajištěna určitá stabilita společnosti.
36
4. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Za trvání společnosti lze se základním kapitálem disponovat, a to ať jiţ směrem vzhůru, tj. moţnost zvyšování základního kapitálu, tak i směrem dolů, tj. sniţování základního kapitálu. Při zvýšení základního kapitálu není zákonnou úpravou určena hranice, na rozdíl od sníţení, kde společnost nemůţe sníţit svůj základní kapitál pod hranici danou zákonem, v České republice nyní tedy pod 1,00 Kč u společnosti s ručením omezeným a pod Kč 2,000.000,00 u společností akciových, a to v souladu s přísnými pravidly danými zákonem a se zásadou zachování základního kapitálu u kapitálových společností. Obecně můţeme říci, ţe zvýšit základní kapitál lze provést tzv. a)
nominálním zvýšením, coţ je zvýšení základního kapitálu s vyuţitím účetního zisku společnosti, tedy z vlastních zdrojů, a tím je tedy navýšena strana pasiv, kde se základní kapitál společnosti nachází
b)
efektivním zvýšením, coţ je zvýšení základního kapitálu novými vklady stávajících společníků či přistoupením společníků nových.
Důvody, které vedou společnost, resp. její společníky k rozhodnutí, aby bylo přistoupeno ke zvýšení základního kapitálu společnosti, jsou mimo jiné dle mého názoru takové, aby společnost výší svého základního kapitálu vzbudila dojem na trhu při obchodování se svými partnery a získala tak lepší podmínky při navazováním nových podnikatelských kontaktů vyšší důvěryhodností. Další motivací ke zvyšování základního kapitálu mohou vést i daňové aspekty, a to hlavně v případě, kdy se pohybujeme mezi navzájem kapitálově spojenými osobami24 a hlediska daňového uznání vzájemných úroků z úvěrů, dluhopisů či zápůjček mezi takto propojenými osobami.
24
z. č. 586/1992 Sb., Zákon České národní rady o daních z příjmů § 23 odst. (7)
37
Mezi další důvody ke zvýšení základního kapitálu bývá i přistoupení nového společníka ke společnosti, pokud tedy nenahrazuje jiného společníka, který ze společnosti vystoupil. Ke zvýšení základního kapitálů můţe dojít i prostřednictvím příplatku společníků mimo tento základní kapitál, příplatek je uveden v § 162 aţ § 166 zákona o obchodních korporacích. Zvýšení základního kapitálů můţe být provedeno pouze na základě usnesení valné hromady společnosti, kdy moţnost zvýšení základního kapitálu musí být odsouhlasena dvoutřetinovou většinou hlasů, není-li ve společenské smlouvě ujednáno jinak. O takovémto jednání na valné hromadě musí být vyhotovena veřejná listina – notářský zápis25. Notářský zápis musí mít minimální obsah, který je uveden v § 223 zákona o obchodních korporacích, a to: „Usnesení valné hromady obsahuje a) částku, o niž se základní kapitál zvyšuje, b) lhůtu pro převzetí vkladové povinnosti, c) určení druhu podílů, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, popřípadě d) popis nepeněžitého vkladu a částku, která se započítává na emisní kurs společníka, určenou na základě znaleckého posudku nebo postupem podle § 468 nebo 469, e) lhůtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro převzetí nového kmenového listu.“ Vrátím-li se ještě před jednání valné hromady, tak aby bylo moţné se sejít na valné hromadě společnosti, musí být tato valná hromada svolána. Svolání valné hromady je učiněno na základě pozvánky, jiţ tato pozvánka musí mít dané náleţitosti určené v jejím obsahu, které jsou obsaţeny v ujednání § 407 zákona o obchodních korporacích, mj. tedy označení společnosti, které se pozvání týká, kdy, kde a v kolik hodin se valná hromada bude konat, jedná-li se o valnou hromadu řádnou nebo mimořádnou a dále také i pořad jednání a návrhy usnesení valné hromady uvedené výše, aby bylo pozvaným zřejmé, za jakým účelem se valná hromada vůbec svolává.
25
ust. § 172 odst. (1) z. č. 90/2013 Sb. zákon o obchodních korporacích
38
Vzhledem ke skutečnosti, ţe společník můţe být vlastníkem vícero podílů ve společnosti, mělo by být z usnesení valné hromady dostatečně určité, zda společník zvyšuje svůj stávající vklad, resp. svůj podíl, který jiţ ve společnosti má, či bude do společnosti vstupovat s podílem novým. Připouští-li ujednání společenské smlouvy společnosti různé druhy podílů, je zapotřebí i tento druh podílu určit v usnesení valné hromady. Se souhlasem valné hromady může vkladovou povinnost převzít až do výše navrženého zvýšení základního kapitálu také kterýkoliv společník.26 Právní účinky při zvyšování základního kapitálu nastávají okamţikem, kdy je splněn závazek společníků, tedy kdy je splacen jejich zvyšující vklad či je vnesen jejich vklad do majetku společnosti, nejedná-li se o vklad peněţní. Následně nastává administrativa spojená se zápisem nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku příslušného soudu, který musí být tomuto soudu doloţen listinami deklarujícími splnění povinnosti společníků k zaplacení nových vkladů. V případě, kdy se základní kapitál zvyšuje pouze peněţitými vklady, tedy převzetím vkladové povinnosti dle § 220 zákona o obchodních korporacích, mají stávající společníci přednostní právo k jejich účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti, a to v takovém poměru, který je určen velikostí jejich stávajících podílů ve společnosti, samozřejmě, nedohodnou-li se společníci jinak. Zákon o obchodních korporacích však ve svém ustanovení § 221 umoţňuje společníkovi, aby se tohoto svého přednostního práva ke zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti vzdal. Povinnost společníka ke zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti je učiněno v písemné podobě, a to prohlášením, které krom náleţitostí uvedených v usnesení z valné hromady, jak bylo uvedeno výše, musí obsahovat i úředně ověřený podpis daného společníka; účinným se toto prohlášení stává dnem doručení společnosti. Pokud do společnosti vstupuje nový společník, musí toto jeho prohlášení dále obsahovat i odkaz na skutečnost, ţe přistupuje k ujednání společenské smlouvy.
26
ust. § 222 Sb. z. č. 90/2013 zákon o obchodních korporacích
39
Zánik vkladové povinnosti můţe nastat za podmínky, ţe společník svoji povinnost k novému vkladu či ke zvýšení svého vkladu převzetím vkladové povinnosti nesplní ve lhůtě, která byla sjednána na valné hromadě, a o které bylo sepsáno usnesení notářem. Dojde-li k zániku vkladové povinnosti, je společnost povinna vrátit vše, co dosud bylo k úhradě vkladové povinnosti plněno včetně příslušenství (obvyklý úrok). Zákon o obchodních korporacích stanovuje moţnosti zvyšování a sniţování základního kapitálu u společností kapitálových v oddíle 5 – Změny výše základního kapitálu. Moţnosti zvýšení základního kapitálu kapitálových společností jsou uvedeny v § 216 zákona o obchodních korporacích: „a)
převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu,
b)
z vlastních zdrojů, nebo
c)
kombinací způsobů zvýšení základního kapitálu uvedených v písmenech a) a b).“
4.1. Zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu Základní kapitál lze tedy zvýšit o nové vklady, tzv. převzetím vkladové povinnosti upravené v § 219 a násl. Zákona o obchodních korporacích, a to ať uţ nové vklady stávajících společníků, kteří se rozhodnou zvýšením svého vkladu podpořit rozvoj společnosti nebo přistoupením nového společníka do společnosti. Ke zvyšování základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti stávajících společníků lze přistoupit pouze za podmínky, ţe vklady těchto stávajících společníků jsou řádně v plné výši splaceny a tato skutečnost je zapsána ve veřejném rejstříku, tedy v obchodním rejstříku. Pokud do společnosti vstupuje nový společník, aniţ by si od stávajících společníků odkoupil jakýkoli podíl, dojde ke zvýšení základního kapitálu vytvoření nového podílu vstupem tohoto nového společníka. Samotné účinky zvyšování základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti jsou koncipovány nově. Ujednáním ust. § 216 odst. (2) zákona o obchodních korporacích nastávají právní účinky zvýšení základního kapitálu „převzetí vkladové povinnosti a
40
vnesením nebo splacením její předepsané části“27 coţ je nové oproti původnímu pojetí, kdy účinky nastaly aţ zápisem nového zvýšeného základního kapitálu do obchodního rejstříku28. I zde však můţe být rozhodnutím valné hromady stanoveno, ţe právní účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti mohou nastat později, avšak ne později, neţ je učiněn zápis ve veřejném seznamu, a to v obchodním rejstříku. Vkladová povinnost nového společníka můţe být splněna splacením vkladu peněţního plnění, tj. vloţení peněţních prostředků do majetku společnost nebo splacením vkladu nepeněţního plnění, tedy vnesením věci29, kterou je moţné ocenit penězi. Nepeněţitým vkladem tak můţe být: a)
věc nemovitá, která je specifikována v ust. § 498 z. č. 89/2012 Sb. z. obč. zák. odst. (1) „Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelzeli takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.“
b)
věc movitá, která je dle ust. § 498 z.č. 89/2012 Sb. z. obč. zák. odst. (2) „Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.“
c)
také závod specifikovaný v ust. § 502 z.č. 89/2012 Sb. z. obč. zák. „Obchodní závod (dále jen „závod“) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.“
d)
pohledávka za třetími osobami.
e)
a dále také práva, která jsou dle zákona č. 89/2012 Sb. z. obč. zák. pokládána za věc, tedy „práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty“30.
27
ust. § 216 odst. (2) zákona o obchodních korporacích. ust. § 145 Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) 29 ust. § 489 z.č. 89/2012 Sb.z. Občanský zákoník 30 ust. § 496 z.č. 89/2012 Sb.z. Občanský zákoník odst. (2) 28
41
Nepeněţitý vklad v minulosti vţdy musel a v současnosti stále musí být oceněn, tj. vklad byl, je a bude určen hodnotou vyjádřenou v penězích. Při dřívější zákonné úpravě při zvýšení základního kapitálu, či jen pouze při vkladové povinnosti tvořící nepeněţitý vklad, bylo povinností společnosti podat příslušnému rejstříkovému soudu návrh na jmenování znalce z daného oboru. Příslušný soud svým usnesením návrh na jmenování znalce společnosti následně potvrdil. Za stávající platné právní úpravy platí, ţe zakladatelé jako společníci při zaloţení společnosti v ujednání společenské smlouvy mohou stanovit znalce, který bude pověřen oceněním nepeněţitého vkladu do společnosti.31 Znalce je moţné dohledat a vybrat si ho například z internetového portálu www.justice.cz, a to přímo z odkazu: http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm. Pokud se však společníci nedohodnou a nesjednají v obsahu společenské smlouvy osobu znalce, stále je tu moţnost v případě potřeby učinit kroky k tomu, aby příslušnému soudu byl podán návrh na jmenování znalce tak, jak tomu bývalo dříve. Výjimka, kdy není zapotřebí určit znalce při oceňování nepeněţitého vkladu je pouze tehdy, kdy takovým vkladem je „investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a rozhodne-li tak představenstvo této společnosti, použije se při určení jeho ceny vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem na jednom nebo více evropských regulovaných trzích v době 6 měsíců před vnesením vkladu.“32 S novou právní úpravou se však nezměnilo, ţe provedení práce či poskytnutí sluţby společníkem není forma nepeněţitého vkladu do obchodní společnosti. Samozřejmě je zde výjimka, a to u druţstev, kdy vklad provedený tak, ţe bude provedena práce pro dané druţstvo či mu bude poskytnuta sluţba, je moţný, avšak pouze za podmínky, ţe tuto skutečnost připustí ujednání dané ve stanovách druţstva.33
31
ust. § 146 odst. (1) písm. d) z.č. 90/2013 Sb. zákon o obchodních korporacích ust. § 468 z.č. z.č. 90/2013 Sb. zákon o obchodních korporacích 33 ust. § 574 z.č. 90/2013 Sb. zákon o obchodních korporacích 32
42
Stále také platí, ţe ani pohledávka společníka za společností není předmětem nepeněţitého vkladu, v tomto případě lze však provést zápočet pohledávky společníka za společností vůči povinnosti splatit peněţitý vklad, toto je moţné pouze na základě písemné smlouvy, jejíţ obsah byl odsouhlasen valnou hromadou společnosti. Za správu vkladů, ať jiţ peněţitých či nepeněţitých, za jejich splacení či vnesení věcí, je při zaloţení společnosti v ujednání společenské smlouvy určena osoba - pověřený správce vkladů. Jeho povinnosti vyplývající z této jeho funkce jsou uvedeny v § 18 aţ § 24 zákona o obchodních korporacích. 4.1.1. Vklad věci movité a nemovité Při zaloţení společnosti můţe jako vklad zakladatele být pouţita i věc. Základní kapitál o věc můţe být navýšen, a to ať uţ se jedná o věc movitou nebo věc nemovitou. U vkladu, který je vnesen do základního kapitálu společnosti při jejím zaloţení, přechází vlastnické právo na společnost se vznikem společnosti. U vkladu věci, která je vedena ve veřejném seznamu, tj. převáţně u věci nemovité, přechází vlastnické právo na společnost zápisem vlastnického práva do tohoto seznamu, tj. zápisem do katastru nemovitostí příslušného katastrálního úřadu. U vkladu věci movité přechází vlastnictví k této věci jejím faktickým předáním správci vkladů, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Pokud povaha věci movité je taková, ţe faktické předání správci není moţné, je její předání učiněno tak, ţe správci jsou odevzdána data na nosiči (CD, DVD, USB apod.) zachycující movitou věc určenou ke vkladu do kapitálu společnosti vč. dokumentace zachycující jak povahu takové movité věci, tak její obsah či jiné skutečnosti, které jsou důleţité k posouzení movité věci jako nepeněţitého vkladu do kapitálu společnosti. Nepřejde-li vlastnické právo k věci, která byla do společnosti vnesena jako nepeněţitý vklad, zaplatí vkladatel tohoto vkladu takovou cenu, která je vyčíslena ve znaleckém posudku znalce, který je uveden ve společenské smlouvě.
43
4.1.2. Vklad obchodního závodu Jak jiţ bylo výše uvedeno, předmětem vkladu muţe být i obchodní závod34. Je-li závod vše, co zpravidla slouží k jeho provozu, lze předpokládat, ţe závod můţeme povaţovat za věc hromadnou, tedy věc takovou, kterou tvoří jak věci movité (pohledávky a dluhy), tak i věci nemovité. Vkladem závodu do základního kapitálu nabude společnost vlastnické právo k závodu jako celku, tj. ke všem věcem movitým i nemovitým. Je-li nabyvatel společnost, tedy subjekt zapsaný v obchodním rejstříku, tj. ve veřejném seznamu, přechází na tuto společnost vlastnictví k závodu teprve poté, co společnost zveřejní, ţe do sbírky listin obchodního rejstříku uloţila doklad prokazující koupi závodu. Nabízí se zde tedy otázka, zda je opravdu dostačující pouhé zveřejnění informace, tedy oznámení o tom, ţe společnost do sbírky listin příslušného obchodního soudu uloţila doklad o převodu závodu, a ne přímo samotné zveřejnění daného dokladu. Z ust. § 3018 občanského zákoníku vyplývá, ţe „Povinnost zveřejnit údaje je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.“; z tohoto lze tedy dovozovat, ţe společnost by správně měla nabytí vlastnictví k závodu zveřejnit v Obchodním věstníku. Pokud nabyvatel závodu není osobou, která se zapisuje do veřejného rejstříku, přechází vlastnictví k tomuto závodu poté, co se účinnou stane smlouva o převodu závodu. Koupě závodu je upravena v občanském zákoníku ust. § 2175 a následujících.
34
ust. § 502 Obchodní závod z.č. 89/2012 Sb.z. Občanský zákoník
44
4.1.3. Vklad pohledávky za třetími osobami Nepeněţitým vkladem do základního kapitálu, ať uţ při zaloţení společnosti nebo v případě zvyšování základního kapitálu společnosti, můţe být také pohledávka za třetími osobami. Takováto pohledávka bude společníkem jako věřitelem převedena na společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávky; podstatné náleţitosti postoupení pohledávky upravuje NOZ v díle 6 § 1879 a následujících. Ten, kdo poskytl pohledávku za třetí osobou jako vklad do základního kapitálu, stává se zároveň ručitelem za tuto pohledávku a nese za ni odpovědnost v případě, ţe se prokáţe, ţe tato pohledávka je pohledávkou nedobytnou. Pokud se pohledávka stane nedobytnou, přebírá tuto pohledávku zpět vkladatel a společnosti v takovém případě nahradí výši, která byla sjednána při jejím vloţení/navýšení do základního kapitálu. Pokud je vloţená pohledávka do základního kapitálu zajištěna majetkem, a to majetkem přímo dluţníka nebo majetkem třetí osoby, která se zavázala za dluţníka například zástavním právem, popřípadě ručením, finanční zárukou nebo třeba směnkou, přebírá společnost práva vkladatele i vůči takovýmto zajištěním. 4.1.4. Vklad práv, která jsou dle zákona č. 89/2012 Sb. z. obč. zák. pokládána za věc Předmětem vkladu do základního kapitálu mohou být také práva – práva, která jsou spojována s přínosem pro společnosti a dopadem na zvýšení zisku. Mezi takováto práva můţeme zařadit například práva duševního vlastnictví - ochranné známky, patenty, uţitné vzory a vynálezy. Řadit sem můţeme také know-how a i dobré jméno firmy. Ocenění duševního vlastnictví je upraveno v zákoně č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.
45
Tab. č. 3 - Nejhodnotnější značky světa podle Interbrand35 Značka
Hodnota
1. Apple
118,86 mld. USD
2. Google
107,44 mld. USD
3. Coca-cola
81,56 mld. USD
4. IBM
72,24 mld. USD
5. Microsoft
61,15 mld. USD
6. GE
45,48 mld. USD
7. Samsung
45,46 mld. USD
8. Toyota
42,39 mld. USD
9. McDonald's
42,25 mld. USD
10. Mercedes-Benz 34,34 mld. USD
Ochranné známky, patenty, uţitné vzory a vynálezy jsou vedeny Úřadem průmyslového vlastnictví. Mezi významná česká práva lze řadit např. BECHEROVKA, KOH-INOOR, ORIGINAL PILSNER BIER, PILSNER URQELL aj.
4.2. Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Dalším způsobem, jak lze zvýšit základní kapitál obchodní společnosti je moţnost zvýšení z vlastních zdrojů. Zisk vytvořený vlastní podnikatelskou činností a tedy vykázaný v účetnictví společnosti na základě výsledků hospodaření z minulých účetních období je moţné: -
rozdělit a vypořádat se společníky společnosti či vyplatit členům různých orgánů společnosti
35
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nejcennejsi-znacky-sveta-dve-prekonaly-100-miliarddolaru/r~24092cb2504a11e4af1f002590604f2e/, server aktuálně.cz, údaje ke dni 10. 10.2014
46
-
další moţností vyuţití zisku společnosti je takto nabyté finanční plnění pro případ budoucích potřeb uloţit do rezervních fondů
-
nebo jak jiţ bylo zmíněno, zvýšit základní kapitál společnosti
Vlastní zdroje společnosti se vykazují v účetní závěrce, která musí být schválena, a to ať se jedná o účetní závěrku řádnou, mimořádnou či mezitímní. Zvýšení základního kapitálu tímto způsobem je upraveno v § 495 a násl. zákona o obchodních korporacích. Zvyšuje-li se základní kapitál společnosti z vlastních zdrojů společnosti, rozhoduje tak společnost na základě usnesení valné hromady, která se dohodla na zvýšení z vlastních zdrojů. Takovéto rozhodnutí můţe valná hromada učinit pouze na základě účetní závěrky ověřené auditorem, a to i tehdy, pokud společnost ze zákona nepodléhá povinnosti účetní závěrku mít auditorem ověřenou. Účetní závěrka, na základě které je moţné zvýšit základní kapitál z vlastních zdrojů společnosti, musí obsahovat závěr auditora „bez výhrad“. Auditor vychází z podkladů společnosti ne starších neţ šest měsíců ode dne rozhodnutí valné hromady společnosti o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti. U způsobu zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je zapotřebí zmínit skutečnost, ţe základní kapitál nelze zvyšovat jen tak o libovolnou částku, nýbrţ pouze o částku, která je rozdílem mezi kapitálem vlastním a kapitálem základním dané společnosti.36 Skutečnost, ţe společnost zvýšila základní kapitál je zapotřebí zapsat do veřejného seznamu – obchodního rejstříku příslušného rejstříkového soudu, ostatně jako jakoukoli změnu v údajích týkajících se společnosti jako takové, tedy pokud se změny týkají údajů povinně zapisovaných do obchodního rejstříku. Samotné právní účinky při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů však nastanou aţ tehdy, kdy je fakticky proveden zápis do veřejného seznamu, a to obchodního rejstříku, ohledně zápisu nové výše základního kapitálu.37
36 37
ust. § 495 odst. (2) zákona o obchodních korporacích ust. § 216 odst. (2) zákona o obchodních korporacích
47
Neučiní-li společnost kroky směřující k tomu, aby ve veřejném seznamu do dvou měsíců ode dne, kdy byly splněny podmínky, na jejichţ základě došlo ke zvýšení základního kapitálu společnosti, ruší se usnesení, na základě kterého se společnost rozhodla zvýšit svůj základní kapitál. Usnesení o zvýšení základního kapitálu se dále ruší za podmínky, ţe právní moci nabylo rozhodnutí příslušného soudu, kterým byl zamítnut návrh na změnu zápisu společnosti v obchodním rejstříku ve věci zvýšení základního kapitálu či poté, co uplyne dvou měsíční lhůta od pravomocného rozhodnutí rejstříkového soudu o odmítnutí návrhu společnosti na změnu zápisu v obchodním rejstříku ve věci zvýšení základního kapitálu, neučiní-li společnost ve stejné lhůtě opětovné nové podání.
4.3. Kombinací způsobů zvýšení základního kapitálu uvedených v bodě 4.1 a 4.2 Zvýšení základního kapitálu je moţné učinit způsobem uvedeným v odst. 4.1, tedy zvýšením dosavadních vkladů společníků či novým vkladem a také způsobem uvedeným pod odst. 4.2, tedy z vlastních zdrojů společnosti. Obě varianty lze samozřejmě i skloubit, pokud o tom společnost z hlediska svého uváţení rozhodne a bude-li to pro společnost výhodné. Tak, jako je moţné základní kapitál zvýšit, jsou případy, kdy je zapotřebí se základním kapitálem hýbat směrem dolů, tedy ho sníţit. Sníţení základního kapitálu není ovšem předmětem této práce, jen poukazuji na skutečnost, ţe i tímto způsobem lze se základním kapitálem disponovat. Jen ve stručnosti uveďme, ţe sníţení je zapotřebí například v případě, ţe ze společnosti vystoupí společník a jeho uvolněný podíl není ve lhůtě šesti měsíců převeden na jiného, ať stávajícího či nového společníka. Dalším důvodem sníţení základního kapitálu můţe být nutnost úhrady ztát, také plnění poskytnuté společníkům.
48
Sníţení základního kapitálu má však své limity. Tyto limity jsou dány zákonnou úpravou, která určuje výši základního kapitálu jednotlivých korporací při jejich zaloţení a vzniku.
49
5. KOMUNITÁRNÍ PRÁVO Česká republika je jedním z členských států Evropské unie, a to od 1. května 2004. Právo naší země jako takové je tedy ovlivněno a lze i říci, ţe vychází z práva komunitárního, tedy vychází ze směrnic, z nařízení, různých rozhodnutí, které byly přijaty na základě smluv Evropskou unií a Evropského společenství. Směrnice a nařízení mají obecný význam. Rozhodnutí, která byla přijata na základě smluv, zavazují jen ty strany, které jsou účastníky řízení. Nařízení, která vydá Evropská unie, jsou závazná pro všechny členské státy. Práva a povinnosti, které z těchto nařízení vznikají, směřují jak proti členským státům, tak i proti osobám na jejich území, ať uţ se jedná o osoby fyzické či právnické. Ustanovení těchto nařízení vyvolávají bezprostřední pouţitelnost (zásada přímého účinku), neboli moţnosti dovolání se určitých evropských ustanovení u soudu jak vnitrostátního, tak u soudu evropského. Takto se mohou dovolat jak jednotlivci navzájem ve vztazích mezi sebou, tj. v rovině horizontální, tak i tehdy, kdyţ je na jedné straně stojí jednotlivec, který se dovolává evropských ustanovení ve vztahu, kdy na straně druhé je stát, tj. v rovině vertikální. Přímý účinek evropského práva zakotvil Soudní dvůr v rozsudku ze dne 5. února 1963 ve věci Van Gend en Loos. V tomto rozsudku Soudní dvůr uvádí, že z evropského práva vyplývají nejen povinnosti pro členské státy, ale také práva pro jednotlivce. Jednotlivci tedy mohou využít těchto práv a dovolávat se evropských aktů u národních a evropských soudů. Není však nutné, aby členský stát přijímal příslušný evropský akt do vlastního vnitrostátního právního systému. 38
38
http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/decisionmaking_process/l14547_cs.htm Server Europa – Přehledy právních předpisů EU, aktualizace ke dni 22. 09. 2010, Přímý účinek evropského práva, definice
50
Na nařízení lze tedy pohlíţet jako na nástroj, který sjednocuje právo v jednotlivých členských státech. Komunitární právo má oproti právu národnímu přednost. Řada právních předpisů tedy vzniká či se mění v návaznosti na vydání směrnic nových či provedením novelizací směrnic stávajících, jakoţto sekundárních pramenů komunitárního práva. Směrnice, které jsou vydány Evropskou unií lze spíše povaţovat za legislativní akt, určité doporučení členským státům k tomu, aby bylo dosaţeno určitého cíle, bez nařízení, jakým způsobem či jakým prostředkem, lze je chápat jako takové určení daného směru. Pro ty členské státy, kterým jsou směrnice adresovány, jsou závazné, ovšem jakým způsobem, jakou formou a za pomoci jakých prostředků si určí kaţdý adresovaný členský stát jiţ sám na základě svého uváţení. Zda směrnici bude implementovat do jiţ existujícího zákona nebo zda bude směrnici implementovat v zákoně zcela novém. Evropská unie pouze určí lhůty, kdy členský stát musí dostát svým závazkům a přijmout opatření vyplývající z vydané směrnice. Nesplní-li členský stát tento závazek, tedy implementaci do svého vnitrostátního práva, poruší své závazky a nese i zodpovědnost za toto porušení. Z výše uvedeného lze dovodit, ţe směrnice jako takové, oproti nařízením, spíše legislativu členských státu sbliţuje. Vţdyť začleněním se do Evropské unie se otevřely brány pro volný trh – tedy volný pohyb osob, zboţí, sluţeb a kapitálu, a proto je tedy nutné zajistit soulad právních řádů jednotlivých členských států pro vzájemné propojení volného trhu za podmínek dodrţování určitých pravidel, která vychází z legislativy Evropské unie. Tématem této práce je základní kapitál, ani tomuto se legislativa komunitárního práva nevyhnula. Cílem a snahou Evropské unie bylo a stále je sjednotit a zharmonizovat právo kapitálových společností. V této souvislosti je zapotřebí zmínit například:
51
První směrnici Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 65, 14. 3. 1968)39, tato směrnice stanovuje, jaké základní údaje a jaké listiny mají být zveřejněny při zaloţení kapitálové společnosti a společnosti s ručením omezeným tak, aby tyto informace byly dostupné a známé pro třetí osoby (mj. i zmínka o základním kapitálu společnosti ohledně údaje týkající se jeho upsání a splacení) a také jak a kde tyto informace mají být zveřejněny; tato směrnice byla Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/58/ES ze dne 15. července 2003, kterou se mění směrnice Rady 68/151/EHS, pokud jde o požadavky na zveřejňování týkající se některých forem společností (Úř. věst. L 221, 4. 9. 2003) změněna. Jejím cílem bylo snadnější a rychlejší přístup k informacím o společnostech, které společnosti musí zveřejnit. Tato směrnice dále zajistila, aby potřebné údaje, doklady a listiny byly předkládány jak ve formě tištěné, tak i ve formě elektronické. Druhou směrnici Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (3) stanoví požadavky pro některá opatření týkající se základního kapitálu přijímaná těmito společnostmi. (Úř. věst. L 26, 31. 1. 1977, s. 1), novelizovaná směrnicí - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/68/ES ze dne 6. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, pokud jde o zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu (Úř. věst. L 264, 25. 9. 2006, s. 32- 36)40 a dále přepracována Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého 39
http://eurlex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:31968L0151&qid=1428605570191 &from=CS 40 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1428409681390&uri=CELEX:32006L0068
52
pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 315, 14. 11. 2012, s. 74— 97)41. Jak uţ samo označení napovídá, tato směrnice stanovuje poţadavky týkající se právní legislativy akciových společností. Cílem druhé směrnice bylo mj. stanovit minimální základní kapitál u akciové společnosti, který měl mít garanční funkci pro případné věřitele. Zjednodušit administrativu při zakládání akciových společností měla zajistit její novela uvedená výše, a to například v oblasti nepeněţitých vkladů - v povinnosti oceňování nepeněţitých vkladů při zaloţení akciové společnosti pověřeným znalcem. Česká republika splnila svoji povinnost k implementaci této směrnice do svého právního řádu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem (Úř. věst. L 258, 1. 10. 2009, s. 20—25)42, tuto směrnici přijala i Česká republika. Udává podmínky a pravidla pro vznik společnosti s ručením omezeným s osobou pouze jediného společníka, a to ať jiţ při prvotním zaloţení takovéto společnosti či v průběhu existence společnosti v případě, kdy se veškeré podíly ve společnosti soustředí do rukou pouze jedné osoby. Jediný společník je v tomto případě jediným drţitelem veškerých vkladů do základního kapitálu této společnosti. Protoţe dnešní doba přeje novinkám, zlepšovacím návrhům a inovacím, nevyhýbá se to, ani evropskému právnímu systému a členům Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která mj. přišla i s návrhem na zlepšení Směrnice Evropského parlamentu a Rady o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem /* COM/2014/0212 final 2014/0120 (COD) */43, která by měla směřovat k dosaţení snadnějšího zpřístupnění podnikatelských aktivit v rámci jak vnitrostátních podnikatelských činností, tak v podnikatelských činnostech přes hranice členských států v rámci společenství v oblasti malého a středního podnikání. Je zde snaha o zaloţení nové právní formy společnosti se zkratkou SUP (Societas Unius Personae), která by byla stejná u těchto 41
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1428605570191&uri=CELEX:32012L0030 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1428831057030&uri=CELEX:32009L0102 43 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1424115161660&uri=CELEX:52014PC0212 42
53
subjektů v celé Evropské unii (stejná pravidla pro určení právní formy, sídla, určení základního kapitálu, obsah stanov). Stejný záměr jiţ v minulosti Evropská unie měla v roce 2008 a navrhla moţnost zřízení subjektu Evropské soukromé společnosti, ovšem tento byl následně vzat zpět s tím, ţe se pokusí v budoucnu o jinou alternativu s propracovanějším programem, coţ učinila svým návrhem uvedeným výše. Tak se necháme překvapit, jaký vývoj bude mít tento předloţený návrh. Lze jen sdělit, ţe jiţ bylo vydáno stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu této nové směrnice pod č.j. COM (2014) 212 final – 2014/0120 (COD), (2014/C 458/04), uveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie pod č.j. C 458/19 dne 19.12.201444 se závěrem, ţe je zapotřebí tento návrh ještě více propracovat, neboť se mohou objevovat různá rizika v souladu s poctivým podnikáním. Evropský hospodářský a sociální výbor v odstavci 1.4 svého stanoviska „vyzdvihuje nutnost vybízet k zakládání zdravých společností, a proto navrhuje stanovit pro SUP povinnost dostatečně vysokého základního kapitálu odpovídajícího podnikatelskému záměru, a to ve formě „prahu serióznosti“, aby byly zohledněny zájmy věřitelů, spotřebitelů, zaměstnanců a veřejnosti a nebyla ohrožena podnikatelská činnost. V tomto ohledu by mohly být rovněž využity zkušenosti některých členských států, v nichž se snížení okamžitě splatného základního kapitálu
vyvažuje
„spořicím
modelem“,
který
spočívá
v povinnosti
vytvořit
v následujících letech rezervy k předejití trvalé podkapitalizaci. V zájmu jasnosti by měl název SUP obsahovat i poznámku o omezeném ručení a o zemi, v níž je společnost zapsána v rejstříku.“. S ohledem na příklady výše uvedené lze vliv směrnic brát jako určité trendy Evropské unie, či směr, který by měl mít za následek zjednodušení, někdy aţ odstranění, administrativní zátěţe pro podnikatelské subjekty při výkonu jejich činnosti, hlavně pro malé a střední subjekty, mluvíme-li o oblasti korporativního práva. Mezi další kroky směřující k souladu komunitárního obchodního práva lze řadit také Nařízení Rady (ES).
44
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1424115161660&uri=CELEX:52014AE2794
54
6. ZÁKLADNÍ KAPITÁL U SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ EU: Spolková republika Německo Podívejme se k našim sousedům do Spolkové republiky Německo. Je to jeden ze zakládajících států Evropské unie. Také je to stát se silou a vyspělou ekonomikou, coţ Německu umoţňuje být v první linii společně se státy hrající prim v politice jak v Evropě, tak i ve světě. Německo je náš blízký soused, se kterým má naše republika velice přátelské vztahy a vzájemnou podporu v obchodování. Srovnáme-li společnost s ručením omezeným, jeţ je nejběţnější formou společnosti, které se zakládají u nás, lze ji u našich západních sousedů srovnat se společností GmbH (Gesellschaft mit beschränkter Haftung). Základní kapitál takového společnosti činí 25.000,00 EUR, minimální vklad společníka je určen hranicí 100,00 EUR. Stejně jako u nás má společnost s ručením omezeným, jak uţ označení samo uvádí, omezené ručení, tak i u našich sousedů se v případě GmbH jedná o společnost, která má omezené ručení do výše vloţeného základního kapitálu. Stejně jako u nás se společnost zapisuje do veřejného seznamu – obchodního rejstříku. Formální zaloţení společnosti GmbH je totoţné jako u nás. Je také zapotřebí zvolit vhodné obchodní jméno společnosti (u nás obchodní firmu), následně je zapotřebí u notáře sepsat zakladatelskou smlouvu s podstatnými náleţitostmi danými zákonem. Stejně jako u nás, tak i v Německu vklady musí být splaceny (v případě peněţních vkladů) na zvláštní účet u banky, který slouţí k tomuto účelu. Následně je zapotřebí zajistit administrativu, coţ je totoţné jako u nás v případě různých listin a prohlášení, ať uţ se jedná o prohlášení jednatelů, správců vkladů apod. a následného zápisu v obchodním rejstříku příslušného soudu. Ve finále tohoto „kolotoče“ uţ zbývá jen registrace na povinných úřadech (ţivnostenské úřady, finanční úřady apod.).
55
Po podporu rozvoje podnikání zvolilo Německo od roku 2008 nový institut, tzv. Mini GmbH, kterou lze zaloţit se sloţením vkladu ve výši 1,00 EUR. Tím jsme se nechali inspirovat i my, i u nás lze nyní zaloţit společnost se základním kapitálem 1,00 Kč. V Německu však v případě takovéto společnosti mají společníci povinnost kaţdoročně ze svého zisku, a to ve výši ¼, utvářet rezervy na zvýšení základního kapitálu, aţ do výše totoţné jako při zaloţení GmbH, tedy do výše 25.000,00 EUR. Tímto se uţ naši zákonodárci bohuţel inspirovat nenechali. Nechali jsme se inspirovat našimi sousedy a do našeho právního řádu přenesli výši vkladu do základního kapitálu společnosti v hodnotě 1,00 Kč, tvorbu povinných rezerv jsme však bohuţel z našeho právního řádu vypustili. Je vidět, ţe právní legislativa daná Evropskou unií, která nařizuje a doporučuje členským státům implementovat do vnitrostátního práva právo evropské, zajišťuje větší soulad a symbiózu mezi členskými státy navzájem. Lze to spatřovat i na výše uvedeném příkladu při zaloţení společnosti, kde podmínky a postup je skoro totoţný jak v Německu, tak u nás v České republice.
56
ZÁVĚR Svoji práci dělím do čtyř dílů. V první části své práce jsem se chtěla podívat se na institut základního kapitálu v korporacích. Popsat, co základní kapitál vlastně je, z čeho se skládá, k čemu základní kapitál slouţí a jaké hlavní funkce má. Zmiňuji, jaké jsou parametry základního kapitálu dané legislativou vnitrostátního práva a práva komunitárního v závislosti na reformu práva, která u nás proběhla ke dni 1. 1. 2014 změnou práva občanského a obchodního. Chtěla jsem přiblíţit čtenářům lukrativnost zakládání společností s ručením omezeným při úvaze o zahájení podnikatelské činnosti na našem území. Oblibu v zakládání kapitálových společností jsem chtěla názorně prokázat z uvedených statistik. Ve druhé části své práce jsem popsala jednotlivé formy korporací, které je moţné zaloţit dle právní legislativy na našem území, ať uţ se jedná o společnosti osobní nebo společnosti kapitálové v souvislosti s tématem této práce. Snaţila jsem se přiblíţit čtenáři i pohled na základní kapitál z hlediska účetního. Ve třetí části jsem nastínila moţnosti dispozice se základním kapitálem, kdyţ v souladu se zadáním této práce jsem přiblíţila jednotlivé moţnosti zvyšování základního kapitálu společnosti s ručením omezený a to způsobem převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu, zvýšení pomocí vlastních zdrojů vytvořené společností, nebo kombinací těchto dvou způsobů zvýšení základního kapitálu. V poslední části této práce se na základní kapitál dívám z pohledu komunitárního práva. Práva, které je ovlivněno legislativou Evropské unie, kde jsem se snaţila sdělit čtenáři, jaké právní instituty se podílely na utváření našeho právního systému tak, aby fungoval v souladu s jinými členskými státy Evropské unie, která má snahu podpořit volný pohyb osob, zboţí, sluţeb a kapitálu a zajisti niţší administrativní zátěţ v případě jakékoli příhraniční činnosti. Dále jsem se pokusila srovnat zaloţení společnosti v jiném členském státě Evropské unie, kdyţ jsem si pro tuto příleţitost vybrala naše západní sousedy – Spolkovou republiku Německo.
57
O tématu základní kapitál se toho jiţ hodně napsalo. S ohledem na změnu zákona, tj. účinnosti zákona o obchodních korporacích, co se změny výše minimálního základního kapitálu v obchodních korporacích týče, teprve čas ukáţe, zdali taková změna byla dobrá a měla nějaký efekt a jaký.
58
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Monografie 1.
ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014. Sagit, a.s., 2014. ISBN 978-80-7208-920-8.
2.
ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Obchodní korporace. Sagit, a.s., 2014. ISBN 978-80-7488-039-1.
3.
ELIÁŠ, Karel. Kurs obchodního práva: právnické osoby jako podnikatelé. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxxvi, 617 s. ISBN 80-717-9391-4.
4.
HAVEL. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Sagit, 2012, 287 s. ISBN 978-807-2089-239
5.
Hrstková Dubšeková Lenka. Daně a právo v praxi. 2011. vyd. 2011, roč. 2011, č. 7. ISSN 1211-7293.
Elektronické dokumenty 1.
Business center.cz: obchodní zákoník. Http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ [online]. [cit. 201504-27]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/
2.
Http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf. In: [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-kZOK.pdf
3.
Http://eur-lex.europa.eu:
Přístup
k
právu
Evropské
unie.
Http://eur-
lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs 4.
Http://europa.eu/: Server Europa. Http://europa.eu/ [online]. 22.9.2010 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/decisionmaking_pro cess/l14547_cs.htm 59
5.
Poslanecká
sněmovna
parlamentu
České
republiky.
Http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?O=3&T=476
Zákony Zákony pro lidi. Zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/ zák. č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) zák. č. 304/2013 Sb., Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zák. č. 563/1991 Sb., Zákon o účetnictví zák. č. 586/1992 Sb., Zákon O daních z příjmů zák. č. 586/1992 Sb., Zákon České národní rady o daních z příjmů zák. č.. 89/2012 Sb.z. Občanský zákoník
60
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam obrázků OBRÁZEK 1: KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU OBRÁZEK 2: ROZVAHA
Seznam tabulek TABULKA 1: statistika zakládání kapitálových společností Dostupné z: http://www.bisnode.cz/tiskove-zpravy/v-cesku-vznika-rekordni-mnozstvifirem/ platné ke dni 23. 07. 2014 TABULKA 2: geografický přehled počtu společností Dostupné z: http://www.bisnode.cz/tiskove-zpravy/v-cesku-vznika-rekordni-mnozstvifirem/ platné ke dni 23. 07. 2014 TABULKA 3: Nejhodnotnější značky světa podle Interbrand Dostupné
z:
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nejcennejsi-znacky-sveta-dve-
prekonaly-100-miliard-dolaru/r~24092cb2504a11e4af1f002590604f2e/ Autor ČTK, server aktuálně.cz, údaje ke dni 10. 10.2014
61
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1-
Návrh na jmenování znalce dle z. č. 513/1991 Sb.z…………………………….……...1
Příloha 2 -
Zpráva jednatele pro rozhodnutí jediného společníka o zvýšení základního kapitálu vkladem nemovitostí………………………......................................................………....1
Příloha 3-
Prohlášení o převzetí závazku k novému vkladu dle z. č. 513/1991 Sb. z., obč. zák.....1
Příloha 4-
notářský zápis ………….. …………………………………………………………......2
Příloha 5 -
návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku ………………..…...5
Příloha 6 -
usnesení soudu o návrhu na zápis změny údajů do obchodního rejstříku ……………..2
62
PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1 Návrh na jmenování znalce dle z. č. 513/1991 Sb.z.
Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka Liberec U soudu 3 460 72 Liberec 2 Navrhovatel: ………. s.r.o. IČ ……… se sídlem …………., zapsaná u Krajského soudu v Ústí nad Labem, vloţka C ….. Věc: dvojmo přílohy:
Návrh na jmenování znalce podle ust. § 59 obch. zák. 1/ výpis z katastru 2/ kolky Kč 2.000,--
I. Obchodní společnost ………… s.r.o., IČ …….. se sídlem …….., zapsaná u Krajského soudu v Ústí nad Labem, vloţka C ……. hodlá přistoupit ke zvýšení svého základního kapitálu nepeněţitým vkladem nového společníka – nemovitostmi ve vlastnictví obchodní společnosti ……….. s.r.o., IČ ……., se sídlem Liberec ………., vedená u rejstříkového soudu v Ústí nad Labem C …….. Liberec v obci a k.ú. ………, a to vkladem nemovitostí : stavební parcely č. ……… stavební parcely č. ………, 7. vše v okrese Liberec, obci ……… a k.ú ………, vlastnictví zapsáno na LV č. …... II. Protoţe podle ust. § 59) obch. zák. musí být hodnota nepeněţitého vkladu stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, navrhuje se, aby soud znalce jmenoval, a to znalce ………., IČ ………….., se sídlem Liberec …………., vedená u rejstříkového soudu v Ústí nad Labem ………. která souhlasí s tím, aby byla znalcem jmenována. Podepsáno dne …… s.r.o. jednatel Podepsáno dne Souhlasím se jmenováním:
….
Podepsáno dne Souhlasím s provedením ocenění:
…. s.r.o. jednatel
Příloha č. 2 List č. 1 Zpráva jednatele pro rozhodnutí jediného společníka o zvýšení základního kapitálu vkladem nemovitostí
Zpráva jednatele pro rozhodnutí jediného společníka společnosti ……… s.r.o. IČ …… se sídlem ……. vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem C … /dále jen společnost/ konanou dne …… 2013
Věc: zvýšení základního kapitálu vlakem nemovitosti Jednatel společnosti navrhl provést zvýšení základního kapitálu společnosti nepeněţitým vkladem nového společníka …….. s.r.o., IČ ………., se sídlem …………, vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem C …….., a to vkladem nemovitostí v okrese Liberec, obci ………. a k.ú. ………, a to stavební parcely číslo ………. stavební parcely číslo ………. včetně jejich součástí a příslušenství, vlastnictví zapsáno na listu vlastnictví č. ……. Jednatel společnosti má za to, ţe je dán důleţitý zájem společnosti na tom, aby společnost byla vlastníkem předmětných nemovitostí, kdyţ tímto vkladem dojde k výraznému posílení hospodářské situace společnosti a získání nemovitostí umoţňující další rozvoj podnikatelské činnosti. Nemovitosti společnost získá vkladem do základního kapitálu, tedy bez vynaloţení dalších peněţních prostředků. Navrhuje se, aby nepeněţitý vklad nového společníka …….. s.r.o., IČ …… byl započítán jako vklad do základního kapitálu společnosti částkou Kč 5,340.000,-- určenou znaleckým posudkem č. .…… provedeným znalcem ………. se sídlem ………. Podepsáno dne …………. 2013
___________________ ………. s.r.o. jednatel
Příloha č. 3 List č. 1 Prohlášení o převzetí závazku k novému vkladu dle z. č. 513/1991 Sb. z., obč. zák.
PROHLÁŠENÍ o převzetí závazku k novému vkladu ……. s.r.o. IČ ……. se sídlem ……….. vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem C ………. jednající jednatelem ………… /dále jen vkladatel/ p r o h l a š u j e, ţe na základě rozhodnutí jediného společníka vykonávajícího působnost valné hromady obchodní společnosti ……… s.r.o. IČ ………. se sídlem ……… vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem …………. /dále jen společnost/ ze dne ……… 2013 dle notářského zápisu N ………, Nz ……… sepsaného …..., notářkou v Liberci, o zvýšení základního kapitálu společnosti o Kč 5,340.000,--, přebírá vkladatel závazek ke zvýšení základního kapitálu společnosti v celkové výši Kč 5,340.000,--, který splní nepeněţitým vkladem, jehoţ předmětem jsou nemovitosti v okrese Liberec, obci ……. a k.ú. ……, a to stavební parcela číslo …….. stavební parcela číslo ……... včetně jejich součástí a příslušenství, vlastnictví zapsáno na listu vlastnictví č. …… /dále jen nemovitosti/. Tento vklad se částkou Kč 5,340.000,-- započítává podle znaleckého posudku ze dne …….2013 č. …….. zpracovaného znalcem …….., se sídlem Mozartova na vklad vkladatele a vkladatel se, vklad zavazuje provést nejpozději do 15 dnů ode dne rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu společnosti. Vkladatel prohlašuje, ţe přistupuje ke společenské smlouvě společnosti. Podepsáno dne ……. 2013 ___________________ …… s.r.o. jednatel Toto prohlášení bylo doručeno dne ………. 2013 ___________________ …… s.r.o. jednatel
