Zájmové činnosti osob se sluchovým postižením v organizacích moravského regionu

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Fakulta tělesné kultury

Zájmové činnosti osob se sluchovým postižením v organizacích moravského regionu Bakalářská práce

Autor: Jana Menšová, studium APA Vedoucí práce: Mgr. Svatava Panská Olomouc 2012

Jméno a příjmení autora: Jana Menšová Název bakalářské práce: Zájmové činnosti osob se sluchovým postižením v organizacích moravského regionu Pracoviště: Katedra Aplikovaných pohybových aktivit Vedoucí: Mgr. Svatava Panská Rok obhajoby: 2013 Abstrakt: Vybraná skupina osob vzhledem ke svému těžkému zdravotnímu postižení má omezený přístup k zájmovým aktivitám, které jsou určeny pro širokou veřejnost nebo uzpůsobeny pro osoby s jinými typy zdravotního postižení. Neslyšící lidé tvoří jazykovou a kulturní menšinu. Odlišnosti ve způsobu komunikace, v možnostech získávání informací i pravidlech chování vyžadují specifický přístup ve vzdělávání. Předkládaná práce zjišťuje u malé komunity neslyšících osob jejich zájmy a vzdělávací potřeby, mapuje organizace pro osoby se sluchovým postižením v oblasti Moravy a jejich nabídku zájmových aktivit. Bakalářská práce využívá těchto poznatků k vytvoření a plánování zájmových činností pro osoby s postižením sluchu.

Klíčová slova: Sluchové postižení, komunikace, rehabilitační a kompenzační pomůcky, organizace pro osoby se sluchovým postižením, volný čas.

Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

Author’s first name and surname: Jana Menšová Title of the master thesis: Leisure activities of people with hearing disabilities in organizations of the Moravian region Department: Department of Applied activities Supervisor: Mgr. Svatava Panská The year of presentation: 2013 Abstract: The selected group of persons because of their severe disability has limited access to special interest activities, which are intended for the general public or adapted for people with other types of disability. Deaf people form a linguistic and cultural minority. Differences in the way of communication, the possibilities of obtaining information and rules of behavior require a specific approach in education. The present work examines a small community of deaf people to their interests and learning needs , mapping organizations for people with hearing disabilities in Moravia and their offer extracurricular activities. Bachelor thesis uses this knowledge to create and plan recreational activities for people with hearing loss.

Keywords: Hearing impairment , communication , rehabilitation aids, organizations for people with hearing disabilities , leisure.

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou písemnou práci zpracovala samostatně s odbornou pomocí Mgr. Svatavy Panské, uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a řídila se zásadami vědecké etiky.

V Olomouci dne 25.11.2012

…………………………... Jana Menšová

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Svatavě Panské za cenné připomínky a odborné rady. Právě tak patří můj dík organizacím, poskytující široké spektrum služeb osobám se sluchovým postiženým a také jejich klientům za laskavou a otevřenou spolupráci, bez níž by tato závěrečná práce nemohla vzniknout.

Jana Menšová

„V úplné tmě a tichu, které mne odděluje od světa, mi ze všeho nejvíc chybí přátelský zvuk lidského hlasu. Slepota odděluje člověka od věcí - hluchota od lidí“. „Sami toho zvládneme tak málo, ale když se spojíme, zvládneme cokoli“. „Život je sled lekcí, které je nutné prožít, abychom je pochopili“.

Helena Kellerová

Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................9 1

PŘEHLED POZNATKŮ ............................................................................................ 11 1.1 Význam sluchu ..........................................................................................................11

1.2 Typy sluchových vad ................................................................................................. 12 1.2.1 Klasifikace sluchových vad podle doby vzniku ..................................................... 12 1.2.2 Klasifikace sluchových vad podle stupně postižení ............................................... 13 1.2.3 Klasifikace sluchových vad podle místa vzniku .................................................... 15

1.3

Komunikace ..........................................................................................................16

1.3.1 Charakteristika pojmu komunikace ....................................................................... 16 1.3.2 Komunikace osob se sluchovým postižením ......................................................... 18 1.3.3 Tlumočnická služba .............................................................................................. 21 1.3.4 Komunikační přístupy ve vzdělávání jedinců se sluchovým postižením ................ 21

1.4

Rehabilitační a kompenzační pomůcky ............................................................... 25

1.4.1 Sluchadla .............................................................................................................. 25 1.4.1.1 Dělení sluchadel podle konstrukčního provedení ............................................ 25 1.4.1.2 Dělení sluchadel podle způsobu zpracování signálu ........................................ 26 1.4.2 Kochleární implantát............................................................................................. 27 1.4.3 Další technické pomůcky pro osoby se SP ............................................................ 28

1.5

Volný čas ............................................................................................................... 29

1.5.1 Vymezení pojmu volný čas ................................................................................... 29 1.5.2 Volnočasové aktivity u osob se SP ........................................................................ 30

1.6

Organizace pro SP poskytující volnočasové aktivity v oblasti Moravy .............. 31

1.6.1 Charakteristika neziskových organizací ................................................................ 31 1.6.2 Organizace v oblasti Moravy ................................................................................ 32 1.6.2.1 Jihomoravský kraj .......................................................................................... 32 1.6.2.2. Olomoucký kraj ............................................................................................ 36 1.6.2.3 Zlínský kraj ................................................................................................... 37 1.6.2.4 Moravskoslezský kraj .................................................................................... 38 1.6.3 Sportovní kluby v oblasti Moravy ......................................................................... 39

2

CÍLE ..................................................................................................................... 41

3

METODIKA ......................................................................................................... 42

4

VÝSLEDKY ......................................................................................................... 45

5

DISKUZE ............................................................................................................. 88

6

ZÁVĚR ............................................................................................................... 900

7

SOUHRN .............................................................................................................. 92

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................. 93

SEZNAM TABULEK....................................................................................................... 98 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................ 99 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 100 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 100

ÚVOD Volný čas je velmi podstatná část života každého člověka. Umožňuje nám jak odpočívat, tak v případě zájmu rozvíjet dovednosti či aktivity od těch nejjednodušších, až po složité a to prakticky ve všech myslitelných směrech. Má velký vliv na osobnost a vývoj člověka a to především proto, že je vnímán jako zcela osobní volba daného jedince. Potřebné množství volného času, stejně jako představu o jeho využití, chápe každý jedinec jiným způsobem. Z důvodu značného rozdílu mezi možným a chtěným, a to u většiny společnosti, je tedy rozhodující způsob a efektivita jak s dostupným časem nakládat. Tomu se prvotně učíme od svých rodičů, kteří jsou nám určitým vzorem, kdy napodobujeme jejich zvyky chování. Neméně důležité, a to zejména v pozdějším vývoji, je přebírání vzorců využívání volného času od kamarádů, obdivovaných osob, médií a ostatních zdrojů. Můžeme se jej tak naučit trávit i nevhodným způsobem, nevážit si ho, nevyužívat a promarnit

ho. V krajním případě propadnout některému z druhů

patologického chování, např. drogové závislosti, sprejerství či kriminalitě. Napravit zažité nevhodné vzorce nám mohou pomoci odborníci v zařízeních, kde si pod jejich vedením uvědomíme i jiné, vyšší hodnoty. Máme možnost se zde naučit správně hospodařit s volným časem, trávit ho smysluplnou činností, která posléze vede k seberealizaci. Potkáme zde nové kamarády, se kterými můžeme sdílet prožitky ze společné činnosti, naučíme se pravidla správné sociální komunikace. Získáme zde přehled o dalších možnostech a rozšíříme si celkově obzory. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zjištění současného způsobu trávení volného času osob se sluchovým postižením (dále jen SP) a využívání nabídek zájmových aktivit ve vybraných organizacích v oblasti Moravy. Domnívám se, že jedním z důležitých aspektů pro zajištění vhodného trávení volného času osob se sluchovým postižením je způsob, kde o nich vyhledávají informace a o jaké aktivity mají nejvíce zájem. Existence mnoha spolků, klubů a zařízení nabízející aktivity pro volný čas sama o sobě ještě nezaručuje, že osoby se SP jsou s uvedenými možnostmi seznámeni. 9

Část mého průzkumu se zaměřila právě tímto směrem. Snaží se poskytnout náhled na využívání nabízených možností pro osoby se sluchovým postižením a v neposlední řadě je orientován na názory respondentů týkající se chybějících aktivit a možností jak trávit volný čas. Moje práce se zabývá zmapováním organizací v oblasti Moravy a jejich nabídek zájmových aktivit pro osoby se sluchovým postižením. Na základě výsledků průzkumu je možné předložit širokou nabídku volnočasových aktivit, o které mají zájem a která tak povede k jejich smysluplnému vyplnění volného času, k rozvinutí jejich osobnosti a minimalizace vzniku patologického chování.

10

1 PŘEHLED POZNATKŮ

1.1 Význam sluchu

Sluch má pro člověka velký význam. Z. Houdková (2005, 16) uvádí, že zvuk je schopen vnímat již plod v 5. měsíci těhotenství. Díky tomu jej může matka ovlivňovat např. hlasem nebo poslouchanou hudbou ještě před narozením. Mnohem větší význam však má sluch po narození, neboť díky němu poznává dítě své rodiče a blízké okolí. Uklidňující hlas nebo hudba ho dokáže utišit. Pomocí sluchu vnímá dítě i své vlastní projevy, což je nezbytné pro poznávání sebe a pro tvorbu hlasového projevu. Kromě toho je sluchové vnímání důležité pro získávání informací, učení, sociální kontakt i orientaci v prostoru. Podle M. Pudly a M. Lejsky (1996, 16) se sluchová vada také výrazně projevuje na psychickém stavu jedince, neboť okolní zvuky nás informují o všem, co se kolem nás děje, i když se to neodehrává v našem zorném poli. Slyšící člověk tak může včas reagovat na různé situace, např. na jedoucí auto, hrozící nebezpečí apod. Zdravý člověk slyší zvuky o frekvenci 16-20 000 Hz (Houdková, 2005, 18). Pro komunikaci jsou pak nejdůležitější frekvence řečové, které ve slyšitelném frekvenčním rozsahu spadají přibližně do pásma 500 – 4000 Hz (Slowík, 2007, 73). Zhoršené sluchové vnímání právě těchto frekvencí způsobuje člověku s tímto postižením problémy s řečovou komunikací.

11

1.2 Typy sluchových vad

Sluchové vady můžeme dělit z několika hledisek. Podle doby vzniku, z hlediska stupně postižení a podle místa vzniku. 1.2.1 Klasifikace sluchových vad podle doby vzniku

Z hlediska doby vzniku dělíme sluchové vady na: a) vrozené – k vrozeným vadám dochází v důsledku dědičnosti nebo v době zrání plodu a dítě se s takovou vadou narodí. Jde o období prenatální a perinatální. V prenatálním období jsou rizikovými faktory nemoci matky, zejména v 1. trimestru těhotenství (např. zarděnky, spalničky, toxoplasmóza) nebo RTG záření. V perinatálním období se jedná např. o protrahovaný porod, nízkou porodní hmotnost, Rh – inkompatibiliu, asfyxii nebo poporodní žloutenku. Dědičné sluchové vady jsou většinou vrozené, ale někdy se malá část těchto vad může projevit až po narození. Předpokládá se, že asi u poloviny neslyšících dětí, mohou za jejich postižení právě genetické příčiny. Abychom mohli určit, zda se jedná o genetickou příčinu, je třeba provést lékařské vyšetření, zjistit jak se sluchová vada u dítěte vyvíjela a jak se vyvíjel jeho zdravotní stav, a také zdravotní stav všech členů rodiny (Freeman et al., 1992). b) získané – získané vady vznikají až po narození, v postnatálním období, a i zde je z hlediska možností rozvoje mluvené řeči kritická doba vzniku, která rozhoduje o tom, zda je získaná vada prelingvální nebo postlingvální. Prelingvální sluchovou ztrátou trpí osoby, u kterých vzniklo sluchové postižení perinatálně nebo před zahájením vývoje řeči v prvních měsících až do 6. roku života dítěte. Prelingválně získané vady sluchu mají různý dopad na komunikační možnosti. Nejen, že se řeč nevyvíjí, ale navíc dochází k rozpadu získaných řečových stereotypů. Jedná se například o: 

infekční choroby – zánět mozkových blan, meningoencefalitida, příušnice,

 spalničky, spála, zarděnky atd.; 12



traumata, úrazy hlavy, poškození mozku mechanického charakteru;



onkologická onemocnění ozářením a chemoterapií;



tzv. „ucpané“ uši při insektech horních cest dýchacích;



opakované hnisavé záněty středního ucha. Postlingvální sluchová ztráta se týká naopak všech osob, u kterých došlo k náhlé

nebo postupně vznikající sluchové ztrátě po dokončení vývoje řeči (postlingválně, tj. po 6. roce života a v průběhu života). Úbytek sluchu může být jedním z přirozených projevů stárnutí – výraznější zhoršování sluchu se objevuje v průměru u každého třetího člověka ve věku nad 60 let (Worrall, Hickson, 2003). Do této skupiny můžeme tedy zahrnout sluchové ztráty jak u seniorů, tak i u dětí a dospělých, u nichž v důsledku nemoci nebo jiných traumat byla narušena schopnost slyšet (Slowík, 2007). Jedná se například o tyto příčiny: 

presbyakuzie (stařecká nedoslýchavost) – ve stáří slyší člověk hůře, protože mu odumírají sluchové buňky, které jsou nenahraditelné;



poranění v oblasti hlavy a vnitřního ucha;



dlouhodobé působení silných zvuků, které nevratně poškozují sluchové buňky tzv. „zvukové konzervy“ od 85 dB výše, např. diskotéky, walkmany;



toxiny, jedy např. ototoxicita = poškození sluchu způsobené ototoxickými látkami,

tzn. antibiotiky takzvané mycinové řady Streptomycin, Gentamycin (Horáková, in Pipeková, (ed.), 2006).

1.2.2 Klasifikace sluchových vad podle stupně postižení

Označení „osoby se sluchovým postižením“ se týká skupiny osob, která se liší především stupněm a druhem sluchového postižení. Termín zahrnuje tyto základní kategorie: a) nedoslýchavost – existují dva typy nedoslýchavosti – převodní a percepční. Při převodní nedoslýchavosti jedinec slyší málo, ale je schopen rozeznávat zvuky lidské řeči. 13

Percepční nedoslýchavost se projevuje jako zkreslené vnímání řeči. Nedoslýchavost lze rozdělit na:  lehká (sluchová ztráta 20 – 40 dB)  střední (40 – 70 dB)  těžká (70 – 90 dB) b) hluchota – chybějící schopnost vnímat zvukové informace. c) ohluchlost – těžká nebo úplná ztráta sluchu, ke které dochází v průběhu života po dokončení rozvoje řeči. U těchto jedinců zůstává řeč zachována (Slowík, 2007). Horáková (in Pipeková, 2006, 133) uvádí mezinárodní škálu stupňů sluchového postižení, kterou v roce 1980 stanovila Světová zdravotnická organizace (WHO). Jedná se o rozdělení podle intenzity (měřené v dB) slyšeného zvuku (Tabulka 1).

Velikost

ztráty

sluchu Název kategorie ztráty Název kategorie podle Vyhl. MPSV č 284/1995 Sb.

podle WHO

sluchu

0-25 dB

normální sluch

26-40 dB

lehká nedoslýchavost

41-55 dB

střední nedoslýchavost středně těžké poškození

56-70 dB

sluchu těžké poškození sluchu

71-90 dB

Více než 90 dB, ale body velmi závažné poškození v audiogramu i nad 1kHz V

audiogramu

nejsou

žádné body nad 1 kHz

sluchu

Lehká

nedoslýchavost

(již od 20 dB) středně těžká nedoslýchavost těžká nedoslýchavost praktická hluchota úplná hluchota úplná hluchota

neslyšící

Tabulka 1 - „Klasifikace sluchových vad - jednotlivé kategorie ztráty sluchu“ (Horáková, in Pipeková, 2006, 133)

14

1.2.3 Klasifikace sluchových vad podle místa vzniku



Periferní sluchové vady:  převodní (conductiva, konduktivní porucha) – příčinou je překážka ve vnějším nebo středním uchu, která brání průniku zvuku do vnitřního ucha. Může se jednat o dočasnou překážku ve zvukovodu (ušní maz, cizí těleso) nebo může jít např. o perforaci bubínku způsobenou zánětem či úrazem, ale také o zvětšenou nosní mandli. U převodních poruch jsou sluchové buňky v pořádku.  percepční (perceptiva, senzorineurální porucha) – je porušena funkce vnitřního ucha nebo sluchového nervu.  smíšené (mixta) – vznikají kombinací percepční a převodní sluchové vady.



Centrální sluchové vady: jsou způsobeny poruchami centrálního nervového systému, zasažen je korový a podkorový systém i sluchové dráhy. Poruchy centrálního systému mohou mít organickou nebo funkční příčinu.



Smíšené sluchové vady: vznikají kombinací centrálních a periferních sluchových vad. R. Horáková (in Pipeková, 2006, 131-132).

15

1.3

Komunikace

1.3.1 Charakteristika pojmu komunikace

Člověk vyrůstá ve společnosti, vyvíjí se tak tedy jeho schopnosti komunikovat. Každá bytost využívá různé formy dorozumívání a sdělování. Bez komunikace se nemůže žádná společnost rozvíjet. Komunikace (z lat. communication - spojování, sdělování) znamená lidskou schopnost užívat výrazové prostředky k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů. Ke komunikaci ve smyslu dorozumívání dochází minimálně mezi dvěma osobami a to za pomoci jazykových i nejazykových signálů, ústně či písemně, s využitím různých zvuků, pohybů, způsobů reagování, apod. (Mistrík, 1998). Komunikace je důležitá pro rozvoj osobnosti, pro vzájemné mezilidské vztahy. Je to složitý proces výměny informací a podle Klenkové (2006) ji tvoří čtyři základní stavební prvky:  Komunikátor (osoba sdělující, zdroj informace)  Komunikant (příjemce informace)  Komuniké (nová informace)  Komunikační kanál (důležitá podmínka pro úspěšné výměny informace).

Cílem komunikativního chování člověka je vzájemné dorozumívání a sdělování informací, vytváření, udržování a pěstování mezilidské vztahů (Klenková, 2006). Dle Lejsky (2003) není na tomto světě živá hmota, která by mohla existovat bez potřeby přijímat a vydávat informace. O čím vyšší vývojový stupeň života se jedná, tím jsou způsoby komunikace přesnější a dokonalejší. Schopnost komunikace se stala jednou ze základních charakteristik života vůbec. Jedná se o vrozenou schopnost. Ke komunikaci jsou využívány specifické informační kanály – optický, akustický, pachový atd. Optickým kanálem – zrakem jsou vnímány prostorové vztahy. Akustickým kanálem – sluchem je tvořena lidská komunikace, člověk tak vnímá asi 60 % všech informací. Zdravý člověk 16

s neporušeným sluchem slyší za sebou i za rohem, ve tmě i při zavřených očích. Sluch registruje signály i ve spánku. Většina mezilidských vztahů je určována právě nepoškozeným informačním akustickým kanálem. Každé postižení sluchu vede k narušení mezilidské komunikace, a tím se porušuje potřeba vlastní seberealizace. Lidská komunikace je specifická schopnost člověka spojovat se s okolním světem. Komunikace je cesta od sebe k druhým. Člověk je jako vysílač a druhý člověk jako přijímač. Vysílač i přijímač jsou ovlivněni osobní zkušeností, výchovou, vlastním očekáváním, vzděláním, psychickými vlastnostmi – tyto faktory působí jako filtr jak při vysílání, tak při přijímání. Potřeba komunikovat je potřebou porozumět a být pochopen. Jazyk je základním dorozumívacím prostředkem, funguje jako nástroj komunikace (Skálová, 2000). Sluch je pro život člověka jedním z nejdůležitějších smyslů. Sluchové postižení představuje nejtěžší bariéru v komunikaci a odráží se do celého vývoje osobnosti. Důsledky těžkých sluchových vad jsou pro člověka nejzávažnější. Komunikaci můžeme dělit následujícím způsobem:  Neverbální: a)

mimika obličejového svalstva; sdělovány jsou tak především emoce; nejvýraznější jsou pohledy očí, úroveň výšky očí – vyjadřuje rovnocennost, nadřazenost či podřízenost v rozhovoru;

b)

gesta - výrazné pohyby částí těla, paží a nohou, odráží naše emoce; v naší kultuře jsou příznivě vnímána uměřená gesta;

c)

proxemika - vzdálenost či blízkost komunikujících partnerů v prostoru; zóny: intimní 15-20 cm (milenci, rodiče, děti), osobní zóna (větší vzdálenost – přátelé, poplácání po rameni, detailně je možné vidět mimiku a oči), sociální zóna (je daná sociálním zařazením, vztahy v zaměstnání – podání ruky); větší odstup při jednání s cizími lidmi než se spolupracovníky, je možné vnímat detaily postavy. Zóna veřejná – největší (herec na jevišti, politik na tribuně); pronikání ze zóny do zóny je dáno komunikačními taktikami;

17

d)

posturologie - celkový obraz naší postavy, jak jej vidí ti druzí; např. skleslá ramena, hlava skloněná, nebo naopak vzpřímeně nesená, rázné ukročení, podupávání apod.;

e)

haptika – dotek, stisk ruky při podání, pohlazení, nebo výraz agrese (Skálová, 2000).

 Verbální: a)

mluvený jazyk;

b)

psaná forma mluveného jazyka (na papír, tabuli, prstovou abecedou jedné nebo obou rukou do vzduchu nebo na těle);

c)

znakový jazyk (je nezávislý na mluveném jazyce);

d)

znakovaná čeština (Strnadová, 1998).

1.3.2 Komunikace osob se sluchovým postižením

Oficiálně uznané systémy dorozumívání osob se sluchovým postižením definuje Zákon č. 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob (novela Zákona č. 155/1998 Sb. o znakové řeči). Komunikačními systémy neslyšících osob se rozumí dle § 3 zákona č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, v platném znění, český znakový jazyk a komunikační systémy vycházející z českého jazyka. Dle § 4 je český znakový jazyk uznán jako základní komunikační systém těch neslyšících osob v ČR, které jej samy považují za hlavní formu své komunikace. Jedná se o přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně pohybovými prostředky. Český znakový jazyk může být využíván jako komunikační systém hluchoslepých osob v taktilní formě, která spočívá ve vnímání jeho výrazových prostředků prostřednictvím hmatu. Dle § 6 tohoto zákona se komunikačními systémy neslyšících osob, které vycházejí z českého jazyka, rozumí znakovaná čeština, prstová abeceda, vizualizace mluvené češtiny a písemný záznam mluvené řeči.

18

 Znakovaná čeština Znakovaná čeština využívá gramatické prostředky českého jazyka, který je současně artikulován. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány jednotlivé znaky, převzaté z českého znakového jazyka.  Prstová abeceda (daktylotika) Prstová abeceda využívá formalizovaných a ustálených postavení prstů a dlaně jedné ruky (Obrázek 1) nebo prstů a dlaní obou rukou (Obrázek 2) k zobrazování jednotlivých písmen české abecedy. Prstová abeceda se převážně využívá k odhláskování cizích slov a odborných termínů.

Obrázek 1 Česká jednoruční prstová abeceda

Obrázek 2 Česká dvouruční prstová abeceda

(www.lorm.cz)

(www.lorm.cz)

Jak uvádí Hudáková (2008) dvouruční prstová abeceda kopíruje tvary velkých tiskacích písmen české abecedy. Tvary rukou = místo artikulace je před tělem produktora. Tvary písmen jsou zřetelné, dostatečně velké a snadno rozlišitelné.

19

Dvouruční prstová abeceda je využívána hlavně dospělými jedinci se sluchovým postižením v komunikaci znakovým jazykem k pojmenování tam, kde chybí znak (Vitásková, Ludíková, Souralová, 2003).  Vizualizace mluvené češtiny Vizualizace mluvené češtiny je zřetelná artikulace jednotlivých českých slov k usnadnění odezírání mluveného projevu osobami, které odezírání preferují jako prostředek své komunikace.  Odezírání Pro osoby, které mohou řeč alespoň částečně slyšet, je odezírání úspěšným doplňujícím prostředkem k porozumění řeči. Pro úplně neslyšícího člověka je odezírání velmi obtížné, únavné a vyčerpávající. Slyšící lidé většinou považují odezírání za samozřejmost. Málokdo z nich však ví, že je to nepohodlný, velmi pracný, a přitom málo spolehlivý způsob vnímání mluvené řeči (Strnadová, 1998).  Písemný záznam mluvené řeči Písemný záznam mluvené řeči je převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase (Zákon č. 384/2008 Sb.) Simultánní přepis mluvené řeči je doslovný přepis z náslechu v reálném čase, který je určen pro osoby se sluchovým postižením.

Může se používat na konferencích,

přednáškách a mnoha dalších akcích. Přepisovatel přepisuje mluvenou řeč na elektronické klávesnici připojené k PC či notebooku. Text simultánního přepisu může být zobrazován na běžném monitoru, pokud je text určen pro jednu osobu, na větší obrazovce pro malou skupinu, anebo promítáním na velkou plochu pro větší skupiny osob, například na konferencích (www.prepis.cun.cz).

20

1.3.3 Tlumočnická služba

Z hlediska komunikace je nejdůležitější službou pro neslyšící osoby tlumočnická služba. V současné době pro klienty bezplatnou tlumočnickou službu, která není vázána na přiznání mimořádných výhod ani omezena časově, poskytují na požádání osobám neslyšícím některé neziskové organizace v ČR. Jedná se např. o Oblastní unii neslyšících Olomouc nebo Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící v Praze, jehož zřizovatelem je ASNEP (Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel). Tlumočnická služba je v § 56 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, řazena mezi služby sociální prevence. Jejím obsahem jsou tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Na poskytování služby přiděluje finanční prostředky Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR registrovanému poskytovateli (organizaci) na základě žádosti. Pro klienta je tedy tlumočnická služba bezplatná. (Zákon č.108/2006 Sb.) Tlumočnická služba je využívána nejen při zprostředkování aktuálně probíhající komunikace v mluveném jazyce, ale i pro překlady psané formy českého jazyka do znakového jazyka. V rámci tlumočnické služby je však třeba rozlišovat tlumočení do a ze znakového jazyka a artikulační tlumočení, tedy vizualizaci mluvené češtiny. Zatímco tlumočení s použitím znakového jazyka využívají osoby prelingválně neslyšící nebo osoby těžce nedoslýchavé, které postižení získaly před fixací řeči, osoby ohluchlé, které neovládají znakový jazyk, využívají artikulační nebo písemné tlumočení, které plně používá český jazyk.

1.3.4 Komunikační přístupy ve vzdělávání jedinců se sluchovým postižením Po roce 1989 došlo k několika legislativním změnám týkajících se vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 399/1991 Sb. ze dne 13. září 1991 o speciálních školách a speciálních mateřských školách zrušila rozdělení škol na školy pro nedoslýchavé, žáky se 21

zbytky sluchu a neslyšící a zavedla jednotné označení školy pro sluchově postižené (Hrubý, 1999). Šedivá (2006) uvádí, že na školách pro sluchově postižené jsou uplatňovány tři metody komunikace a výuky. Jde o metody orální, bilingvální a o totální komunikaci. Volba školy a tedy i komunikační metody je v rukou rodičů dítěte. Protože tato volba není lehká, měli by se obrátit na odborníky, kteří jim objasní, v čem jednotlivé metody spočívají, jaký mají vliv na dítě, a která je právě pro jejích dítě vhodná.  Metoda orální Od Mezinárodního sjezdu učitelů neslyšících v Miláně v roce 1880 se až do šedesátých let 20. století používala v Evropě téměř výlučně orální metoda vzdělávání neslyšících. (Hrubý, 1999). Tato metoda vychází z předpokladu, že byla u dítěte sluchová vada zavčas rozpoznána a kompenzována sluchadly. Využívá zbytků sluchu a je založena na řečové produkci. Nevýhodou této metody je, že ji není možné použít u všech dětí se sluchovým postižením. Ne všechny jsou totiž schopné dosáhnout dostatečně vysoké úrovně řečové komunikace, aby tuto metodu zvládaly. Schopnost zvládat mluvenou řeč a porozumět jí je závislá na několika vzájemně propojených faktorech – hloubce sluchové poruchy, úrovni inteligence, včasné diagnóze, kvalitě rehabilitace a přidruženosti dalších poruch. Např. děti s lehkou nedoslýchavostí budou mluvenou řeč zvládat snáze, než děti s těžkou nedoslýchavostí. Stejně tak ji budou zvládat lépe děti s vyšší úrovní inteligence. Naopak hůř na tom budou děti, u nichž byla sluchová vada diagnostikována později, a neměly tedy dostatečnou rehabilitaci. Pokud však byla diagnostikována sluchová porucha včas a dítěti byla věnována kvalitní rehabilitační péče, bude pravděpodobně mluvenou řeč a tedy i tuto metodu zvládat. Vždy je však nutné si uvědomit, že všechny tyto faktory spolu navzájem souvisejí, takže např. dítě s lehkou nedoslýchavostí tuto metodu zvládat nemusí, pokud bude přidružená jiná porucha

a naopak dítě se středně těžkou nedoslýchavostí ji zvládat

může, za předpokladu včasné diagnózy a kvalitní rehabilitace (Šedivá, 2006). Podle Komorné (2008) je při uplatňování orální metody hlavní úsilí zaměřeno na komunikaci v mluveném většinovém jazyce (v češtině). Důraz je kladen na rozvíjení srozumitelného mluveného projevu a schopnost porozumět mluvenému jazyku za pomoci nejmodernějších sluchadel a zesilovacích přístrojů. Tento přístup vyhovuje především dětem s lehčí vadou sluchu, tedy nedoslýchavým. U žáků neslyšících je uplatňování tohoto 22

přístupu problematické, vzhledem ke stavu sluchu si nemohou mluvený jazyk osvojit přirozenou cestou. Neslyšící děti se pomocí speciálních hmatových vjemů a pohybů učí vyvozovat hlásky, slova, věty a zároveň se s jazykem seznamují prostřednictvím odezírání, čtení i psaní. Produkce mluveného jazyka je pro neslyšící velmi obtížná. Ačkoliv se výuce jazyka věnuje velké úsilí i čas, výsledky nebývají uspokojivé. Dříve se tento přístup dělil na dva proudy. Podle J. Hrubého (1997, 200) se tyto proudy vyznačovaly tvrdostí v přístupu k žákům:  Akupedisté se domnívali, že dítě má vždy zachovány aspoň zbytky sluchu, takže odmítali možnost, že by dítě mělo při poslouchání mluvené řeči odezírat. Zrakové podněty údajně odváděly pozornost dítěte, proto požadovali, aby se s ním komunikovalo tak, aby odezírat nemohlo.  Multisenzoristé odezírání povolovali. 

Bilingvální přístup

V České republice se bilingvální vzdělávací programy realizují od roku 1995 (Krahulcová, 2002). Dle Šedivé (2006) je bilingvální přístup založen na komunikaci dvěma jazyky. Děti se sluchovým postižením by se díky němu měly naučit komunikovat jak ve znakovém jazyce, tak v mluveném jazyce společnosti té země, ve které žijí. I pojetí bilingválního přístupu se dělí na dva proudy. Někteří se domnívají, že by se dítě mělo nejdříve naučit znakový jazyk a pak teprve mluvenou řeč, jiní zastávají názor, že by se dítě mělo učit oba jazyky současně. Komorná (2008, 19) k bilingvální metodě dodává ještě přívlastek bikulturní. Dítě se totiž seznamuje i se dvěma kulturami – s kulturou neslyšících i s kulturou slyšící společnosti. 

Totální komunikace

Prvně byla využita v sedmdesátých letech 20. století. Za jejího zakladatele je považován Dr. Roy Holcomb z Kalifornie. U nás vyšla první zpráva o totální komunikaci v roce 1979 v článku od PhDr. Miloše Pudly v časopise Gong (Hrubý, 1999). Dle Šedivé (2008) je cílem totální komunikace rozvoj mluvené řeči, znakového jazyka i jiných pomocných komunikačních systémů. Všechny tyto dorozumívací prostředky 23

se rozvíjejí současně a v komunikaci s daným žákem se sluchovým postižením se pak využívá ten, který je pro něj nejpřijatelnější. Totální komunikace je spíše filozofií, podle které by pedagogové měli při komunikaci se svými žáky a při jejich vzdělávání využívat všechny dostupné komunikační prostředky, a to podle individuálních potřeb konkrétního dítěte, zjištěných na základě důkladné diagnostiky. Mezi prostředky využívané v totální komunikaci patří – znakový jazyk, mluvený jazyk, psaný jazyk, prstová abeceda, pantomima apod. (Komorná, 2008). Šedivá (2006) uvádí, že ke komunikaci se sluchově postiženým je nutno využít všech prostředků a nejdůležitějším cílem této metody je jakkoliv se domluvit. Totální komunikace je v současné době nejrozšířenější vzdělávací přístup ve školách pro žáky se sluchovým postižením v České republice (Slowík, 2007). Holmanová (2005) tvrdí, že univerzální doporučení, kterou metodou je vhodné dítě vychovávat, neexistuje. Rodičům musí být poskytnuta dostatečná míra informací o všech možnostech výchovy a vzdělávání jejich dítěte, aby se mohli pro výběr metody s nejlepším svědomím rozhodnout. Jsou to jen a jen rodiče, kteří mají právo a povinnost zvolit metodu, kterou chtějí své dítě vychovávat. Rodičům by tuto nelehkou úlohu měli usnadnit odborníci z řad foniatrů, logopedů, psychologů, speciálních pedagogů atd. (Šedivá, 2006).

24

1.4

Rehabilitační a kompenzační pomůcky

Rehabilitační a kompenzační pomůcky zásadně ovlivňují volbu komunikačního systému. Je tedy nutné zmínit nejdůležitější kompenzační pomůcky, mezi které patří především sluchadla a kochleární implantáty.

1.4.1 Sluchadla Nejrozšířenější a nejčastěji používanou technickou pomůckou mezi nedoslýchavými osobami je sluchadlo. Jedná se o elektroakustický přístroj, jehož úkolem je zesilovat a modulovat zvuky. Zvuk musí být přiměřeně zesílen a speciálně modulován podle typu a charakteru individuální sluchové vady. Sluchadlo je specializovaným lékařem (foniatrem)

indikováno

v případě

komunikačních potíží

klienta

a

na

základě

audiologického vyšetření. Lékař doporučuje sluchadlo podle stavu sluchu nedoslýchavé osoby, vlastností poškozeného sluchu, požadavků i věku. Sluchadla jsou vysoce individuální pomůckou. Cílem lékařské péče je zlepšení komunikačních schopností, nikoliv samotné přidělení sluchadla. Vzhledem k tomu, že většina nedoslýchavých nemá zkušenosti s používáním sluchadla, má vyšší očekávání, než je reálné. Proto je nezbytná rehabilitace, jejíž součástí je objasnění základních zásad používání sluchadla – nácvik poslechu se sluchadlem, dále výuka obsluhy sluchadla a péče o něj nedoslýchavou osobou (u starších lidí je poučen i doprovod) a výuka základů poslechu se sluchadlem. Osoby nedoslýchavé se po přidělení sluchadlem zabývají přibližně šest týdnů. V této době jej buď přijímají, což je asi 60% klientů, nebo je definitivně odloží. Na akceptaci má vliv věk nedoslýchavého, typ, charakter a stupeň sluchové vady, životní aktivita nedoslýchavého, poučenost a znalosti o sluchové vadě a možnostech korekce, kvalita sluchadla a kvalita zaškolení (Lejska, 2003). 1.4.1.1 Dělení sluchadel podle konstrukčního provedení  Kapesní sluchadla  jsou dnes už poměrně zastaralá, jedním z důvodů je jejich velikost a také zbytečné zesílení nežádoucích zvuků. Tyto zvuky vznikají například při tření oděvu o 25

zavěšenou krabičku sluchadla, protože v krabičce je umístěn i mikrofon. Kapesní sluchadla však mají i své výhody. Jako jediné se totiž dají využít u velmi malých dětí a seniorů, u kterých je ovládání miniaturních sluchadel problémem. Posledním argumentem na obhajobu kapesních sluchadel jsou jejich nízké provozní náklady, fungují totiž na tužkové baterie.  Brýlová sluchadla  celý systém schován v nožičkách brýlí. Brýlová sluchadla už dávno nejsou tak populární jako na konci 50. let, kdy tvořila 50 % výroby všech sluchadel. Důvodem je hlavně to, že moderní sluchadla jsou nesrovnatelně menší a výkonnější. Výjimku však tvoří brýlová sluchadla pro kostní vedení. Nožička brýlí přitlačuje za ucho na kost skalní vibrátor, který je v brýlích přímo vestavěn.  Závěsná sluchadla  byla v 70. a 80. letech nejrozšířenějším typem sluchadel. Jak už název napovídá, sluchadlo se zavěšuje za ucho. Ze sluchadla vede pružná hadička s ušní tvarovkou přímo do zvukovodu. Největší výhodou závěsných sluchadel je absence rušivých zvuků.  Sluchadla boltcová jsou umísťovány do vnější části vnějšího zvukovodu.  Sluchadla zvukovodová  sluchadla jsou miniaturní elektronická zařízení, která se zavádějí přímo do chrupavčité či kostěné části zvukovodu. Tato sluchadla jsou vyráběna jednotlivě na míru přímo pro konkrétní osobu (Hrubý, 1998, 99 – 107).

1.4.1.2 Dělení sluchadel podle způsobu zpracování signálu Dalším kritériem, podle kterého je možno dělit sluchadla, je podle způsobu zpracování signálu a to na analogová a digitální. Již zmíněná krabičková, brýlová, závěsná, boltcová a zvukovodová sluchadla jsou všechna analogová. To znamená, že signál, který sluchadlo přijalo je po celou dobu průchodu sluchadlem neměnný (Hrubý, 1998, 126). 26

U digitálních sluchadel jde o jiný princip. Součástí digitálních sluchadel je mikroprocesor, který mění analogový elektrický signál na řadu čísel. Každé digitální sluchadlo je programovatelné a dokáže omezit okolní šum a rušivé zvuky na minimum (Hrubý, 1998, 126-129). V současné době jsou digitální sluchadla nejmodernější a nejkomfortnější volbou při výběru sluchadla. Problémem však zůstává jejich vysoká cena, která digitální sluchadla činí pro většinu sluchově postižených nedostupnými (Langer, Souralová, 2006, s. 20). Ovšem ani nejdokonalejší sluchadlo v případě ztráty sluchu nepomůže. Tady je nutná logopedická péče, která je zaměřena na udržení kvality výslovnosti, výcvik odhadu síly hlasu při mluvené řeči a trénink schopnosti odezírat (Souralová, 2002, 225 – 228).

1.4.2 Kochleární implantát Kochleární implantát je zařízení, které je schopno do určité míry zastoupit funkci nefunkční kochley neboli hlemýždě, který je umístěn ve vnitřním uchu (Hrubý, 1999). Kochleární implantát je elektrické zařízení, které převádí zvuk na digitální signál. Implantát je určen pro jedince s percepční vadou, jejichž postižení není možné kompenzovat sluchadly. Princip fungování kochleárního implantátu spočívá ve stimulaci sluchového nervu v hlemýždi vnitřního ucha. Kochleární implantát se skládá ze dvou částí. Jednu část kochleárního implantátu tvoří elektroda, která se aplikuje pod kůži za boltcem. Elektroda je umístěna do kochley a nahrazuje tak její funkci. Druhou částí kochleárního implantátu je zevní část, která je tvořena řečovým procesorem (Šlapák, Floriánová, 1999). Výběr vhodného kandidáta pro kochleární implantaci je složitý a zdlouhavý proces. Zájemci jsou podrobeni mnoha vyšetřením, neboť celý program implantace je značně nákladný a vyžaduje předběžnou i následnou dlouhodobou péči a reedukaci (Hroboň, 1998, 80 – 81).

27

1.4.3 Další technické pomůcky pro osoby se SP Kompenzační pomůcky pro sluchově postižené zahrnují široký okruh speciálních elektroakustických pomůcek, které více či méně umožňují kompenzovat sluchovou vadu. V současné době mohou osoby se SP využívat různé technické pomůcky, které slouží k příjmu i sdělování informací a orientaci. V případě neslyšících osob to mohou být např.: 

psací telefon, fax, mobilní telefon k psaní SMS zpráv, internet (míra využití těchto pomůcek je však závislá na znalosti gramatiky českého jazyka a slovní zásobě osoby se SP;



pro sledování televize nebo v kině: titulky, televize s teletextem, skryté titulky, videorekordér, DVD rekordér s možností nahrávání skrytých titulků;



přístroje s optickou nebo vibrační signalizací – budík, bytový zvonek, telefonní zvonek, varná konvice.

V případě nedoslýchavých osob to mohou být navíc tyto pomůcky:  indukční smyčka pro zesílení reprodukovaného zvuku;  telefon se zesílením zvuku pro nedoslýchavé;  přenosná naslouchací souprava s rádiovým nebo infračerveným přenosem;  přístroj k nácviku slyšení (Hrubý, 1998).

28

1.5

Volný čas

Volný čas je důležitý v životě každého z nás. Domnívám se, že v období dospívání je jeho význam ještě silnější, vzhledem k možnosti prevence patologického jednání a získávání návyků zdravého životního stylu, který nám zůstává po celý život. Způsob trávení volného času má tedy vliv na naši celoživotní orientaci. Hanuš a Chytilová (2009, 110) uvádí, že jakákoliv lidská činnost se dá použít, rozvinout v činnost výchovnou či rekreační a zábavnou.

1.5.1 Vymezení pojmu volný čas Objasňováním pojmu volný čas se zabývá mnoho autorů. Co je to volný čas? Čas, se kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas je doba, jež zůstane z 24 hodin po odečtení času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby (Průcha a kol., 1998, 238). Pávková a kol. (1999, 15) označují volný čas jako:„opak nutné práce a povinností, doba, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi“. Volný čas zahrnuje: odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělání, dobrovolnou společensky prospěšnou práci, rozvíjení osobnosti se vztahem na vytváření kultury, apod. Volný čas je možno chápat jako čas, který zbude po splnění všech víceméně nutných povinností, k nimž patří zaměstnání a doprava do něj, domácí práce, hygiena. Volný čas pojímáme jako prostor, o jehož využití a náplni rozhoduje svobodně sám jedinec (Buriánek, 2001, 97). Obecně čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků plynoucích ze společné dělby práce nebo z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému (Velký sociologický slovník, 1996).

29

1.5.2 Volnočasové aktivity u osob se SP Kultura sluchově postižených je ovlivněna hlavně vizuálním vnímáním a vizuální organizací světa. To se projevuje ve všech oblastech života: jazyk, pravidla chování, zvyky a tradice, kultura v užším smyslu slova (Hudáková, 2005). Nejrozšířenější je sdružování se do spolků, stacionářů a klubů. Sluchově postižení lidé se tam scházejí především proto, aby se pobavili (oblíbené jsou šipky, stolní tenis, kuželky, bowling, joker, turistika, rybaření, kluby žen, atd.). Dále jsou tradiční vánoční a mikulášské besídky, oslava Dne matek, dětské soutěže a další činnosti. Velmi oblíbené jsou plesy a taneční zábavy. K velkým zálibám sluchově postižených patří cestování. Další významné místo v životě osob se SP je sport. Existuje mnoho žákovských a dorosteneckých soutěží a soutěží dospělých. Sluchově postižení se účastní různých závodů a utkání na vnitrostátní i na mezinárodní úrovni. Vrcholem sportovního dění neslyšících lidí na celém světě jsou letní a zimní Deaflympiády pořádané ve čtyřech cyklech (Hudáková, 2005). Panská (in Ješina, Hamřík a kol., 2011) uvádí, že ve výchově sluchově postižených dětí můžeme nalézt vzorce chování, postoje hodnoty i zkušenosti, které si přinášejí ze svého blízkého okolí. Kromě rodiny, školy či internátu to může být také účast na víkendových aktivitách nebo letních táborech. Právě doba, po kterou je sluchově postižené dítě v prostředí volnočasové letní akce, je pro ně velmi podstatná a může mít vliv na jeho osobnost. Do programů těchto pobytových akcí jsou především zařazovány sportovní pohybové aktivity v přírodě s důrazem na zvyšování kondice, zapojení co nejvíce smyslů, získávání zkušeností, neobyčejnost zážitků, náplní jsou také relaxace, odpočinek a komunikace. Díky pohybovým aktivitám se člověk setkává s ostatními lidmi a přizpůsobuje se jiným situacím. Naučí se cílevědomosti, vytrvalosti, týmové spolupráce, respektování určitých pravidel, naučí se prohrávat a i vítězit a mnoho dalšího (Ješina, Kudláček a kol., 2011, 131). Při vykonávání pohybových činností a vnímání informací je dominantní optický analyzátor, který je doplněn informacemi ze sluchového analyzátoru a také informacemi z kinestetického, somatosenzorického a vestibulárního analyzátoru (Kurková, in Janečka a kol., 2012).

30

1.6 Organizace pro SP poskytující volnočasové aktivity v oblasti Moravy Oblast Moravy jsem zvolila z toho důvodu, že na zmíněném, relativně geograficky malém území, se nacházejí tři významní poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením. Předpokládám, že především u těchto poskytovatelů budou osoby s těžkým sluchovým postižením vyhledávat nabídku zájmových aktivit.

1.6.1 Charakteristika neziskových organizací Charakteristickým rysem všech neziskových organizací je skutečnost, že hlavním předmětem jejich činnosti není podnikání. Pojem "nezisková organizace" je běžně používán, aniž by byl definován nějakým platným právním předpisem. Vznik, činnost, hospodaření a případný zánik jednotlivých neziskových organizací je totiž legislativně upraven řadou zvláštních zákonů a ne vždy panuje shoda, co lze za neziskovou organizaci považovat a co nikoli. Nestátní nezisková organizace, někdy také jako nevládní nezisková organizace, je organizace nezřizovaná státem a na státu nezávislá, která je určena k obecně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro soukromý prospěch. Světová banka považuje za nevládní neziskové organizace kromě nevládních univerzit a výzkumných pracovišť především organizace, jejichž aktivity „zmírňují trápení, podporují zájmy nemajetných, chrání životní prostředí, poskytují základní sociální služby nebo vedou k rozvoji komunit. Podle širšího vymezení se za neziskové organizace považují subjekty, které jsou:  Institucionalizované (organized) - mají jistou institucionální strukturu, jistou organizační skutečnost, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány.  Soukromé (private) - jsou institucionálně odděleny od státní správy, ani jí nejsou řízeny. To neznamená, že nemohou mít významnou státní podporu nebo že ve vedení nemohou být mj. státní úředníci. Rozhodující je zde fakt, že základní struktura neziskových organizací je ve své podstatě soukromá.  Neziskové (non-profit) -ve smyslu nerozdělování zisku, nepřipouští se u nich žádné přerozdělování zisků vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky nebo

31

vedení organizace. Neziskové organizace mohou svou činností vytvářet zisk, ovšem ten musí být použit na cíle dané posláním organizace.  Samosprávné a nezávislé (self-governing) - jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, které umožňují kontrolu vlastních činností, tzn. že, neziskové organizace nejsou ovládány zvenčí, ale jsou schopny řídit samy sebe.  Dobrovolné (voluntary) - využívají dobrovolnou účast na svých činnostech. Dobrovolnost se může projevovat jak výkonem neplacené práce pro organizaci, tak formou darů nebo čestné účasti ve správních radách.

1.6.2 Organizace v oblasti Moravy Území Moravy je v současnosti rozděleno mezi kraj Jihomoravský, Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský.

1.6.2.1 Jihomoravský kraj

 Českomoravská jednota neslyšících (ČMJN) ČMJN je nestátní nezisková organizace, která slučuje občanská sdružení pro neslyšící. Působí v brněnském, olomouckém, břeclavském, jihlavském a plzeňském regionu. ČMJN vznikla v Brně v roce 1998 spojením jednotlivých regionálních občanských sdružení. Záměrem vytvoření sjednocující organizace bylo zastřešit činnost dlouhodobě fungujících, ale regionálně roztříštěných organizací sluchově postižených a efektivně podporovat jejich vzájemnou spolupráci.  Unie neslyšících Brno (UNB) Unie neslyšících Brno, o.s. je nestátní, nezávislá organizace, jejíž historie sahá do roku 1991, kdy byla založena pod názvem Česká unie neslyšících (ČUN) oblast Brno, jejímž sídlem byla Praha. V roce 1998 došlo k úplnému osamostatnění a spolu s Oblastní unií neslyšících Olomouc, Jihlavskou unií neslyšících a Plzeňskou unií neslyšících je UNB spoluzakladateli střechové organizace Českomoravská jednota neslyšících, jejíž sídlo je v Brně – Královo pole. 32

 Spolek neslyšících Břeclav (SNB) Organizovaná činnost neslyšících začala v Břeclavi v roce 1976, kdy byla pod Svazem invalidů a Svazem neslyšících a nedoslýchavých. V té době se scházelo kolem 50 lidí. Dne

4. dubna 2001 získali u MVČR registraci pod názvem Spolek neslyšících Břeclav.

Dne 15. září 2001 se stal SNB členem Českomoravské jednoty neslyšících. Dne 1.6.2002 získal SNB vlastní klubovnu od města Břeclav za symbolickou korunu. V roce 2007 zanikl Sportovní klub TJ Lokomotiva - neslyšící Břeclav a jeho činnost převzal SNB. Registraci sociálních služeb získal SNB dne 27. 7. 2007.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR- Centrum denních služeb (CDS) v Brně Centrum denních služeb pro sluchově postižené (CDS) v Brně poskytuje základní sociální poradenství, tlumočnické a sociálně aktivizační služby osobám s různým stupněm a druhem sluchového postižení a různými způsoby komunikace. CDS zaměstnává sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách, sociálně aktivizační pracovníky a pedagogického pracovníka. CDS pravidelně informuje osoby se sluchovým postižením o aktuálních změnách v sociální i právní oblasti, pořádá osvětové a kulturní akce. CDS vydává od května 2008 ve spolupráci s Brněnským spolkem neslyšících časopis "Bulletin".  Brněnský spolek neslyšících (BSN) Je členská organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR. Vedení BSN (sídlo na stejné adrese jako CDS) ve spolupráci s CDS připravuje pro své členy kulturní, společenské

a

vzdělávací

akce.

Pořádá

vzdělávací

zájezdy

po

českých

a moravských krajích setkání sluchově postižených z celé ČR pravidelná víkendová setkání. Náplň volného času neslyšících všech věkových kategorií zajišťují tyto kluby: Klub seniorů, Klub turistiky, Karty, Šipky a ruské kuželky.  Evropské centrum pantomimy neslyšících (ECPN) Je samostatná, nezávislá a nezisková organizace, občanské sdružení s plnou právní subjektivitou, která sídlí v Brně a působnost má po celé ČR. Sdružuje osoby na základě dobrovolného členství. Organizuje a pomáhá organizovat festivaly, přehlídky, dětské 33

tábory, kurzy znakového jazyka a vzdělávací výměnné akce související s integrací zdravotně postižených a kulturou neslyšících a vzděláváním neslyšících. Přispívá k rozvoji schopností a dovedností sluchově postižených, rozšiřuje jejich kulturní obzor.  Česká unie neslyšících Brno (ČUN) V ČR je několik oblastních organizací ČUN, ústředím je Praha. Centrum sociálních služeb (ČUN) se sídlem v Brně zajišťuje sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Pravidelně je zde pořádána přednášková činnost, kde si mohou neslyšící rozšířit okruh vědomostí z různých oblastí např. zdraví, historie města i regionu aj. Jsou zde pořádány rekondiční pobyty, výlety za historickými památkami, bowlingové turnaje a kurzy znakového jazyka.  Labyrint Brno Občanské sdružení Labyrint má sídlo v Brně a bylo založeno dle zákona č. 83/1990 Sb. "o sdružování občanů" a bylo registrováno Ministerstvem vnitra ČR dne 6. prosince 2001. Posláním

a

hlavní

činností

občanského

sdružení

je

mimoškolní

vzdělávání,

psychorehabilitace a integrace sluchově postižených dětí a mládeže především z oblasti Brna a okolí.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých (SNN) v ČR SNN v ČR se sídlem v Praze je zastřešující organizace všech SNN v jednotlivých krajích v celé ČR. Je to největší občanské sdružení neziskového charakteru, které pracuje mezi sluchově postiženými v České republice. Bylo založeno v roce 1990 a posláním je ochrana a obhajoba potřeb, práv a zájmů sluchově postižených osob ČR. SNN v ČR se podílí na organizování a provádění vzdělávacích, kulturních, společenských, sportovních a jiných aktivit sloužících zájmům sluchově postižených, včetně realizace programů poradenství, zdravotní, sociální a pracovní rehabilitace a rekvalifikace pro sluchově postižené občany všech věkových skupin. Hlavním cílem SNN v ČR je ochrana a obhajoba práv, potřeb a zájmů sluchově postižených občanů ČR. Je členem mezinárodních organizací: 

Světové federace neslyšících (WFD);



Světové federace nedoslýchavých (IFHOH); 34



Evropské unie neslyšících (EUD);



Evropské federace nedoslýchavých (EFHOH).

a členem českých organizací: 

Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP);



Sdružení zdravotně postižených v ČR (SZdP v ČR);



Národní rada zdravotně postižených ČR (NRZP ČR);



Česká rada humanitárních organizací ČR (ČRHO ČR);



Asociace poraden pro zdravotně postižené (APZP).

Ve své struktuře má: 

80 základních organizací a spolků po celé ČR;



15 poradenských center;



45 středisek pro poradenství;



13 krajských organizací;



2 centra denních služeb;



1 stacionář.

 Divadlo Neslyším „Divadlo Neslyším“ je jediným profesionálním souborem neslyšících v České republice. V dubnu roku 2000 bylo otevřeno jako I. sekce Divadla v 7 a půl premiérou inscenace "Romeo a Julie". V té době divadlo vystupovalo pod názvem „Vlastní divadlo Neslyšících“, který byl s počátkem sezóny 2001/2002 změněn na „Divadlo Neslyším“. Divadlo má v repertoáru jak inscenace pro děti, tak pro dospělé, jeho tvorba je určena pro slyšící i pro neslyšící. Tvoří jej většinou absolventi Janáčkovy akademie Katedry výchovné dramatiky pro neslyšící. Soubor od svého vzniku hostoval v mnoha divadlech doma i v zahraniční (Slovensko, Rakousko, Španělsko, Turecko ….).  Awi Film, o.s. Awi film je první společností svého druhu v České republice, která produkuje hrané filmy vyrobené samotnými neslyšícími. Ideou této společnosti je prostřednictvím filmů přiblížit většinové veřejnosti způsob života, kulturu a jazyk komunity Neslyšících v České 35

republice. U zrodu společnosti se podílela řada faktorů, jejichž hlavním cílem je pobavení komunity neslyšících, poskytnutí možnosti zhlédnout filmy hrané v jejich mateřském (přirozeném) jazyce, kterým je český znakový jazyk. Úroveň filmu je zatím sice amatérská, avšak do budoucna chce společnost zlepšovat kvalitu svých filmů na odpovídající úroveň.

1.6.2.2. Olomoucký kraj  Oblastní unie neslyšících Olomouc (OUN) Nestátní nezisková organizace OUN byla zaregistrována jako občanské sdružení na Ministerstvu vnitra ČR v roce 1998. Jejím posláním je předcházet sociálnímu vyloučení osob se sluchovým postižením s cílovou skupinou od 7 let a výše. OUN je významným poskytovatelem sociálních služby v olomouckém kraji. Pravidelně pořádá přednášky a besedy pro členy i širokou veřejnost, letní dětský tábor pro děti se SP, kurzy znakového jazyka pro zájemce z řad široké veřejnosti a také provozuje internetovou kavárnu, kde obsluhují osoby se SP.  Středisko rané péče TamTam Středisko rané péče Tamtam Olomouc je jediným poskytovatelem sociální služby rané péče rodinám dětí se sluchovým a kombinovaným postižením od narození do 7 let věku na Moravě. Služby střediska mohou využít i rodiče se sluchovým postižením. Středisko rané péče Tamtam Olomouc vzniklo v roce 2005 a od roku 2007 je podle zákona 108/2006 Sb. registrovaným poskytovatelem sociální služby rané péče. Služba je zaměřena na podporu rodiny,

podporu

psychomotorického

vývoje

dítěte

s důrazem

na

rozvoj

jeho

komunikačních schopností, posiluje kompetence rodiny a snižuje její závislost na sociálních systémech  Svaz

neslyšících

a vytváří pro dítě i rodinu podmínky sociálního začleňování. a

nedoslýchavých

(SNN)

Přerov,

Svaz

neslyšících

a nedoslýchavých (SNN) Jeseník, Svaz neslyšících a nedoslýchavých (SNN) Šumperk a Prostějovský spolek neslyšících (viz Jihomoravský kraj) 36

1.6.2.3 Zlínský kraj  Česká unie neslyšících, pobočka Zlín (ČUN) ČUN je organizační složkou celorepublikové nestátní neziskové organizace, občanské sdružení věnující se pomoci neslyšícím občanům nejen Zlínského kraje, a také i jejich slyšícím rodinným příslušníkům i jiným zájemcům o problematiku tohoto zdravotního postižení. V centru sociálních služeb se poskytují tlumočnické služby a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Poskytují se informace a pomoc při vyřizování a jednání s úřady, institucemi, organizacemi, zdravotnickými zařízeními, zajišťují zájmové, vzdělávací a volnočasové aktivity či společenské a kulturní akce. Dále kurzy PC, odezírání, edukační a psychorehabilitační pobyty, akreditované kurzy znakového jazyka pro veřejnost.  Česká unie neslyšících Kroměříž (ČUN) ČUN se sídlem v Kroměříži poskytuje neslyšícím občanům ČR pomoc a služby, které jim napomáhají v integraci do slyšícího kolektivu. Svojí činností se prosadila jako opodstatněné

a potřebné občanské sdružení ZP neslyšících. V ČR je několik oblastních

organizací ČUN, ústředím je Praha. Zaměření je na vzdělávání neslyšících, sociálně právní služby, na kulturu

a zájmovou činnost, rehabilitační pobytové akce, sport a informace

o vývoji kompenzačních pomůcek.  Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé v Kroměříži Poradenské centrum pro sluchově postižené nabízí své služby v kroměřížském regionu od roku 2002. Od září 2008 je možné využít služby také v nově otevřené pobočce Poradenského centra ve Valašském Meziříčí. Cílem obou organizací je prospívat neslyšícím a nedoslýchavým, ale také rodinným příslušníkům i přátelům a poskytovat kontakty na odborné služby v oblasti technické, foniatrické, logopedické, psychologické, sociální a pracovně právní.  Český klub nedoslýchavých HELP (ČKNH) Uherský Brod Český klub nedoslýchavých HELP je neziskovou organizací sluchově postižených převážně nedoslýchavých - s celostátní působností. Svoji činnost zahájil 16.2.1994. 37

V současné době má klub svá poradenská střediska v Plzni, Brně, Hradci Králové, Ostravě, Ústí nad Orlicí, Uherském Brodě a Pardubicích. Centrum organizace je v Plzni. Aktivní klub s poradenstvím je v Břeclavi. Odborné sociální poradenství včetně zprostředkování navazujících služeb je zajištěno také v Rokycanech, Opavě a v Mariánských Lázních. Posláním ČKNH je hájit zájmy sluchově postižených - nedoslýchavých, usilovat o větší informovanost veřejnosti o problémech sluchově postižených. 1.6.2.4 Moravskoslezský kraj  Česká unie neslyšících (ČUN), pobočka Ostrava Organizace byla založena 8. února 1991. Zpočátku se ČUN Ostrava zabývala hlavně volnočasovými aktivitami pro své členy. Sociálními službami pro neslyšící se začala zabývat pozvolna v průběhu let. Na výši byly po celou dobu jen tlumočnické služby, a to i přes neustálé finanční problémy. Od počátku byla činnost dotována MPSV a ze sponzorství. Postupem doby začal přispívat i Magistrát města Ostravy a v nynější době i Moravskoslezský kraj, ale bohužel odpadla pomoc od sponzorů. Organizovány jsou různé sportovní turnaje – bowling, kuželky, tenis, šipky. Nejoblíbenější jsou besedy na lékařské téma, dále to jsou besedy s psychology, policií, pracovníky pojišťoven a financí apod. Také jsou zde různé kluby. Nejdéle pracuje klub turistů. Dříve oblíbené kuželky nyní nahradil bowling a šipky karetní hra JOKER.  Český klub nedoslýchavých HELP (ČKNH), pobočka Ostrava (viz Zlínský kraj)  Svaz neslyšících a nedoslýchavých (SNN) v Ostravě, v Bohumíně, ve Frýdku Místku, v Havířově a v Opavě (viz Jihomoravský kraj)

38

1.6.3 Sportovní kluby v oblasti Moravy  Český svaz neslyšících sportovců Český svaz neslyšících sportovců (ČSNS) je zastřešující organizací všech sportovních organizací pro sluchově postižené v České republice. Sídlo má v Plzni a prezidentem svazu je pan Vojtěch Volejník. Svaz má svůj výkonný výbor i ústřední sportovní komisi. Aby jedinec mohl reprezentovat Českou republiku ve sportu neslyšících a sluchově postižených, musí být zaregistrován v některém sportovním klubu, který je členem ČSNS. Svaz rozhoduje o účasti sportovců na různých mezinárodních soutěžích.  SKIVELO Olomouc SKIVELO se sídlem v Olomouci je mezi sportovními organizacemi sluchově, postižených velmi aktivní. Klub pořádá mnoho závodů a soutěží s celorepublikovou účastí. Předsedou klubu je Pavel Pastrnek. Olomoucký klub má především oddíly cyklistiky a lyžování, ale aktivní je také oddíl bowlingu. Mezi úspěchy členů tohoto klubu patří, vynikající umístění na letní i zimní deaflympiádě a jiných zahraničních závodech, kterých se každoročně účastní. SKIVELO sídlí ve stejné budově jako Oblastní unie neslyšících. Sportovní klub SKIVELO je branou do světa velkého sportu neslyšících.  SportNES Ostrava Název SportNES je odvozen od slova Sport a NES je zkratka neslyšících. Tento klub je občanské sdružení, které bylo založeno především pro podporu mladých sportovců a zaměření na provoz výkonnostních sportů. Předsedkyní tohoto klubu je Tereza Wagnerová. SportNES klub má oddíly atletiky, bowlingu, badmintonu, cyklistiky, florbalu, futsalu, lyžování, nohejbalu a hokeje.

 Sdružení sportovní klub (SSK) neslyšících Vítkovice SSK neslyšících Vítkovice byl založen v roce 1946 Aloisem Sheichem. Současným předsedou je Petr Lach. Sportovní klub je aktivní především v oblastech atletiky, fotbalu, volejbalu a floorballu. I tento klub zaznamenal mnoho úspěchů, zejména v letech 1968 až 1998. 39

 Sportovní klub neslyšících Brno Sportovní klub byl založen v lednu roku 1932 jako SK hluchoněmých při AFK Žižka Brno. V roce 1934 se tento oddíl osamostatnil jako Sportovní klub hluchoněmých Brno. Prvním předsedou SK hluchoněmých byl František Kopřiva (1903 – 1970). V roce 1994 byl po domluvě všech členů název změněn na nový název Sportovní klub neslyšících Moravská Slávia Brno. Od roku 2003 používá klub nynější název. Aktuálním předsedou je Jiří Bělohlávek. Oddíly klubu tvoří fotbal, atletika, stolní tenis, tenis, badminton, lyžování, plavání, kuželky, šachy lední hokej a volejbal.

 TJ Slovan neslyšících Zlín TJ Slovan neslyšících Zlín byl založen roku 1945 a jeho současným předsedou je Vladislav Hotař. Díky financování z dotací samosprávních celků a pomoci sponzorů může TJ Slovan rozvíjet a rozšiřovat činnost členů, zkvalitňovat servis pro sportovce a zlepšovat podmínky pro děti na letním táboře na Tesáku. Členové klubu mohou využívat tato sportovní odvětví: bowling, fotbal, lední hokej, volejbal a plážový volejbal.

 TJN Jihlava, SKN Blansko, SKN Kroměříž, SCN Ostrava, SKN Valašské Meziříčí, SKN Opava Výše uvedené sportovní organizace fungují v menší míře nebo již vůbec než ostatní sportovní kluby. Proto je uvádím pouze jmenovitě, abych uvedla, že existují i menší kluby. Sportovci se sluchovým postižením se ovšem k vrcholovému sportu, k národní reprezentaci dostávají většinou prostřednictvím klubů fungujících ve větším rozsahu než výše uvedené.

40

2

CÍLE Hlavním cílem této práce bude získat přehled o nabídce zájmových aktivit pro

osoby se sluchovým postižením, které poskytují organizace v oblasti Moravy, zda této nabídky osoby se sluchovým postižením využívají a zda je nabídka v souladu s poptávkou. Dílčími cíli bude zjistit, zda této nabídky osoby se sluchovým postižením využívají, jakým aktivitám dávají přednost, jestli navštěvují organizace pro sluchově postižené, zda jsou spokojeni a co si přejí změnit. Úkoly práce, vyplývající z cílů je zajištění relevantní informace od osob s postižením sluchu ve věku 18 let a výše let prostřednictvím strukturovaného rozhovoru s níže uvedenými otázkami. Pomocí empirického šetření provést monitoring vybraných organizací v moravském regionu. Výstupem realizovaného zjišťování bude mapovat spektrum možných aktivit v dané organizaci pro sluchově postižené, nabídku uvedených aktivit a její transfer do společnosti osob se sluchovým postižením, včetně reflexe na individuální či skupinové využití nabízených aktivit. Uvedené dílčí cíle budou realizovány na základě vybraných stanovených metod.

41

3

METODIKA

Pro zisk informací jsem si zvolila metodu dotazníku, jenž je považován za jeden z nejběžnějších a nejlevnějších nástrojů pro sběr dat. Průzkum bude realizován na objektivním a nezaujatém přístupu. Práce je rozdělena do dvou oblastí. 1) Osoby s postižením sluchu ve věku 18 a výše let navštěvující organizace pro SP V první části bude empirickým šetřením pomocí řízeného strukturovaného rozhovoru se sluchově postiženými osobami proveden průzkum zaměřený na volnočasové aktivity, na způsoby získávání informací a způsob komunikace v různých prostředích jejich života. Dotazník se skládá z 27 otázek, které mají za cíl zisk názorů od anonymních respondentů. Vzorek respondentů bude vytvořen následujícím způsobem: dospělí neslyšící a uživatelé sociálních služeb, kteří navštíví Oblastní unii neslyšících nebo se zúčastní větších akcí jako je Handicap Rally, přednášky a společná setkání. Formou rozhovoru s neslyšícími klienty budou získány informace o požadavcích a pociťovaných potřebách v oblasti zájmových činností. S ohledem na výzkumný záměr a specifickou komunikaci neslyšících osob bude zvolen pro šetření standardizovaný rozhovor s otevřenými otázkami, které budou tvořit těžiště rozhovoru. Uzavřené otázky budou použity jako filtrační, některé jako demografické a kontextové (Kapr, Šafář, 1969). Podkladem pro rozhovor bude sestavený formulář dotazů (viz příloha č. 1), specificky upravený pro respondenty vycházející z výzkumného záměru. Tazatelem bude pracovnice v sociálních službách a tlumočnice do znakového jazyka, která při žádosti o rozhovor objasní každému respondentovi důvod sběru informací, tzn. materiál pro bakalářskou práci a její vazbu na přípravu a realizaci požadovaných volnočasových činností a také důvod výběru dotazovaného, tzn., že osoba byla oslovena, neboť je schopna podat cenné informace. S respondenty bude dopředu dohodnut postup zaznamenávání sdělovaných informací, včetně ujištění, že ve formuláři nebude uvedeno jméno. Rozhovor bude probíhat ve znakovém jazyce, případně v jiném komunikačním systému

dle

zákona

155/1998

Sb.,

o

komunikačních

systémech

neslyšících

a hluchoslepých osob, který si zvolí sám respondent. U několika respondentů bude před vlastním průzkumem zpočátku ověřeno, zda je formulář správně sestaven. 42

Úkolem strukturovaného rozhovoru bude: 

zjistit, kde získávají informace o nabízených aktivitách volného času;



určit, jakým nabízeným aktivitám a sportům dávají přednost;



zjistit, zda navštěvují organizace pro SP;



určit, zda jsou s klubem pro SP spokojení;



zjistit, co si přejí změnit v klubu pro SP;



zjistit, zda jsou spokojeni s trávením svého volného času;



stanovit, zda při trávení volného času dávají přednost společnosti osob se SP, slyšících osob, oběma skupinám rovnoměrně.

2) Organizace pro SP evidované v moravském regionu Druhá část bude tvořena výběrem organizací, které poskytují služby lidem se SP na území čtyř moravských krajů s výjimkou školských zařízení. Oblast Moravy jsem zvolila z toho důvodu, že na zmíněném, relativně geograficky malém území, se nacházejí tři významní poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením. Předpokládám, že především u těchto poskytovatelů budou osoby s těžkým sluchovým postižením vyhledávat nabídku zájmových aktivit. Pro sběr informačních dat bude vytvořen dotazníkový formulář (viz příloha č. 2) s 8 otázkami, který bude odevzdán osobně nebo zaslán elektronickou formou 15 vybraným organizacím. Tazatelka se představí, požádá o spolupráci a vyplnění dotazníku a objasní každé organizaci důvod sběru informací, tzn. materiál pro bakalářskou práci a co je cílem zpracování bakalářské práce. Dále budou v případě zájmu nabídnuty organizacím výsledky z dotazníkového šetření.

Úkolem empirického šetření bude:  zjistit, jaké zájmové činnosti jsou nabízeny v dané organizaci pro osoby se SP;  zjistit, jakým způsobem o nabídce svých činností informují osoby se SP;  zjistit, jak jsou aktivity využívány klienty. 43

Vzhledem na orientaci a provozování poradenských služeb, vytváření pozitivního sociálního prostředí pro osoby s postižením sluchu, budou ke sběru dat vybrány tyto organizace: Olomoucký kraj  Oblastní unie neslyšících Olomouc – OUN  Spolek neslyšících a nedoslýchavých Prostějov – SNN  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Šumperk – SNN  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Přerov – SNN  Středisko rané péče TamTam Olomouc Jihomoravský kraj  Českomoravská jednota neslyšících – ČMJN  Česká unie neslyšících Brno – ČUN  Unie neslyšících Brno – UNB  Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Centrum denních služeb pro SP  Svaz neslyšících Břeclav – SNB  Labyrint Brno Zlínský kraj  Automotoklub neslyšících Valašské Meziříčí – AMK  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Zlín – SNN  Česká unie neslyšících Kroměříž – ČUN Moravskoslezský kraj  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Ostrava – SNN

44

4

VÝSLEDKY

Strukturovaný rozhovor s osobami se SP Při získávání údajů od respondentů byla pro tuto práci použita forma strukturovaného rozhovoru. Byl připraven formulář dotazů pro strukturovaný rozhovor, který se zakládal na shromažďování dat a informací získaných od respondentů. Byl objasněn důvod sběru informací. Všechny osoby předběžně s rozhovorem souhlasily. Formulář dotazů obsahoval uzavřené i otevřené otázky. Při tlumočení připravených otázek byl kladen důraz na pořadí otázek a zachování významu otázky. Celkem proběhlo 75 rozhovorů s osobami se SP. Rozhovory se konaly v měsících, srpen, září a říjen 2012 v prostorách Oblastní unie neslyšících a na větších akcích jako např. tábor pro děti a mládež se SP a Handicap Rally. Průměrná délka jednoho rozhovoru trvala 30 - 45 minut. Rozhovor většinou probíhal ve znakovém jazyce, u některých respondentů byl respektován výběr jejich komunikačního systému. U starších osob s postižením sluchu bylo nutné některá slova objasnit. Několik dotazovaných například zaměňovalo výraz „zájmový“ za slovo „zajímavý“. Neznali význam slova „zájmový“, proto jsem tento pojem vždy vysvětlila. Při rozhovorech se většinou neslyšící rozpovídali o různých životních zkušenostech a potížích, umožnili mi také nahlédnout do historie jejich školního vzdělávání, čímž jsem získala velmi cenné a zajímavé informace. Všechny aspekty jako je stupeň sluchového postižení, způsob komunikace v průběhu života, kontakt se sociálním prostředím, způsob vzdělávání a životní zkušenosti, mají vliv nejen na porozumění tématu, ale i přemýšlení nad dotazem a formulování odpovědi, proto jsem ke každému dotazovanému přistupovala individuálně. Odpovědi jsem ihned zaznamenala písemně do formuláře dotazníku. Na základě odpovědí respondentů jsou nyní odpovědi zpracovány ve formě tabulek a grafů, z kterých je snadné vyčíst a porovnat odpovědi dotazovaných. Pro snadné a přehledné zobrazení jsem zvolila prostorové výsečové grafy. Součástí každého grafu je také přesné znění otázky a možnosti odpovědí, které měli respondenti na výběr. Pod každým grafem se také nachází slovní popsání, což má posloužit k lepšímu a bližšímu pochopení samotného grafu.

45

Otázka č. 1 a 3 Pohlaví a místo bydliště

OK

JK

ZK

MK

Celkem

Vyjádření v %

muž

24

7

4

6

44

59 %

žena

17

5

8

4

31

41 %

celkem

41

12

12

10

75

100 %

Tabulka 2

Graf 1

Graf 2

Na otázky odpovídalo více mužů (59 %) než žen (41 %). Oblast Moravy je zastoupena 4 kraji. Nejvíce respondentů (55 %) se zúčastnilo z Olomouckého kraje. Kraj Jihomoravský stejně jako kraj Zlínský zastupuje 16 % respondentů a nejméně respondentů zastupuje kraj Moravskoslezský (13 %).

46

Otázka č. 2 Věk respondentů

Počet respondentů

Vyjádření v %

18 - 30 let

25

33 %

31 - 40 let

17

23 %

41 - 50 let

12

16 %

51 - 60 let

10

13 %

61 - 70 let

8

11 %

71 a více let

3

4%

celkem

75

100 %

Tabulka 3

Graf 3

Průzkumu se zúčastnilo 75 osob se sluchovým postižením ve věku od 18 a výše let, které žijí na území Moravy. Nejpočetnější skupinou byli respondenti ve věku mezi 18 – 30 lety, kteří tvoří 33 % z celkového počtu. Dále se průzkumu zúčastnilo 23 % osob ve věku mezi 31 – 40 lety, 16 % ve věku mezi 41 – 50 lety, 13 % osob ve věku mezi 51 – 60 lety, 11% osob ve věku 61 – 70 % a nejméně 4 % osob ve věku 71 a více let.

47

Otázka č. 4 Druh sluchového postižení

Počet respondentů

Vyjádření v %

nedoslýchavý/á

15

20 %

neslyšící

51

68 %

ohluchlý/á

9

12 %

celkem

75

100%

Tabulka 4

Graf 4

Z grafu vyplývá, že nejvíce respondentů (68 %) je neslyšících, (20 %) je osob nedoslýchavých a nejmenší zastoupení tvoří skupina osob ohluchlých (12 %).

48

Otázka č. 5 Uživatel elektronické pomůcky Počet respondentů

Vyjádření v %

Sluchadlo

38

51 %

Kochleární implantát

6

8%

Nepoužívá elektr. pomůcku

31

41 %

celkem

75

100%

Tabulka 5

Graf 5

Z tabulky vyplývá, že nejvíce respondentů je uživateli sluchadla (51 %), 41 % dotázaných uvedlo, že sluchadla jim nepřináší žádný užitek, proto nepoužívají žádnou elektronickou pomůcku a nejméně (8 %) jsou uživateli kochleárního implantátu.

49

Otázka č. 6 Nejvyšší dosažené vzdělání Počet respondentů

Vyjádření v %

základní

15

20 %

vyučen/a

35

47 %

střední s maturitou

18

24 %

vysokoškolské

7

9%

celkem

75

100%

Tabulka 6

Graf 6

Další sledovanou oblastí bylo nejvyšší dosažené vzdělání respondentů. Nejčastěji respondenti ukončili vzdělání vyučením bez maturity (47 %), na druhém místě byli respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou (24 %), dále pak se základním vzděláním (20 %). Nejméně respondentů dosáhlo vysokoškolského vzdělání (9 %).

50

Otázka č. 7 Druhy navštěvovaných škol Počet respondentů

Vyjádření v %

ZŠ a SŠ pro sluchově postižené

62

83 %

Běžná ZŠ a SŠ (integrace)

13

17 %

celkem

75

100%

Tabulka 7

Graf 7

ZŠ a SŠ pro sluchově postižené navštěvovalo 83 % respondentů. Integrováno do běžné ZŠ a SŠ bylo 17 % osob se SP, a to především osoby nedoslýchavé.

51

Otázka č. 8 Sluchové postižení v rodině Počet respondentů

Vyjádření v %

ano

21

28 %

ne

54

72 %

celkem

75

100%

Tabulka 8

Graf 8

Sluchové postižení v rodině uvedlo 28 % respondentů. Naopak bez sluchového postižení v rodině vyrůstalo 72 % osob se SP.

52

Otázka č. 9 Způsob komunikace Způsob komunikace

Znakový jazyk

Mluvená forma

Psaná forma

Odezírání

Rodina

26

38

3

32

Škola nebo zaměstnání

28

31

12

26

Slyšící veřejnost

2

29

36

32

Tabulka 9

Z tabulky je zřejmé, že v životě respondentů převládal v rodině i školním vzdělávání ve způsobu komunikace mluvený jazyk. Uvedené by mohlo svádět k domněnce, že znalost českého jazyka a jeho slovní zásoby bude u respondentů na úrovni vyhovující pro uspokojivou komunikaci a jejímu porozumění, avšak problémy s porozuměním se projevily i při rozhovorech s dotazovanými, přestože byly vedeny ve znakovém jazyce s maximální snahou o co nejpodrobnější objasnění obsahu dotazu. V tabulce je zachycen způsob komunikace v rodině, ve škole či zaměstnání a se slyšící společností. V několika případech dotazovaní uváděli i 2 možnosti (např. neslyšící respondent se slyšícím dítětem mluví i znakuje), takže jsou započítány oba komunikační prostředky po jedné jednotce. Z rozhovorů bylo zjištěno, že slyšící rodiče starších neslyšících respondentů používali jen mluvenou formu komunikace, takže byli odkázáni na další formu komunikace a tou bylo odezírání. Ve školách to bylo podobné. Neslyšící rodiče starších neslyšících respondentů používali jen znakový jazyk. Neslyšící respondenti jako současní rodiče používají v komunikaci se svými slyšícími dětmi jak mluvený, tak i znakový jazyk. Taktéž ve školách mladší respondenti uváděli jako hlavní komunikační formu – znakový jazyk. Zde je patrný výrazný posun ve způsobu komunikace v průběhu času, který odpovídá změnám v komunikaci při výuce ve školách v reakci na vývoj přístupů k přijímání znakového jazyka ve vzdělávání neslyšících osob.

53

Graf 9

Graf 10

Graf 11 54

Otázka č. 10 Zaměstnání Počet respondentů

Vyjádření v %

student

16

21 %

zaměstnaný/á

31

41 %

nezaměstnaný/á

9

12 %

v domácnosti

3

4%

v důchodu

11

15 %

jiné

5

7%

celkem

75

100%

Tabulka 10

Graf 12

V současné době je zaměstnáno 41 % respondentů, což je v dnešní době charakteristické četnou nezaměstnaností možné považovat za úspěch. 7 % dotázaných vybralo v odpovědi možnost „jiné“, z toho 3 ženy jsou na rodičovské dovolené a 2 respondenti soukromě podnikají.

55

Otázka č. 11 Kde nejraději trávíte volný čas? Počet respondentů

Vyjádření v %

doma

20

27 %

venku

34

45 %

doma i venku

21

28 %

celkem

75

100%

Tabulka 11

Graf 13

Svůj volný čas nejvíce respondentů (45 %) nejraději tráví venku, 27 % osob uvedlo doma a téměř stejný počet respondentů (28 %) uvedlo, že svůj volný čas tráví střídavě doma i venku.

56

Otázka č. 12 S kým rád(a) trávíte volný čas? Počet respondentů

Vyjádření v %

sám(a)

8

11 %

s rodinou

19

25 %

s kamarády

34

45 %

s přítelem(kyní)

12

16 %

jiné

2

3%

celkem

75

100%

Tabulka 12

Graf 14

V otázce s kým nejraději trávíte volný čas, uvedlo nejvíce respondentů (45 %) s kamarády, 25 % se svoji rodinou, 16 % s přítelem, 11 % osob se SP tráví svůj volný čas nejraději sami a při odpovědi „jiné“ uvedli 2 respondenti (3 %) se svým psem.

57

Otázka č. 13 Jak nejraději trávíte volný čas? Počet respondentů

Vyjádření v %

sledování TV

28

37 %

stolní hry

5

7%

PC

39

52 %

sport

36

48 %

turistika

25

33 %

kultura

16

21 %

četba

9

12 %

disco

5

7%

práce na zahradě

24

32 %

přednášky

17

23 %

vzdělávací kurzy

6

8%

ruční práce

4

5%

jiné

8

11 %

Tabulka 13

58

Graf 15

V této otázce měli respondenti možnost vybrat více odpovědí. Z výsledku vyplývá, že nejvíce respondentů (52 %) tráví u počítače, druhé místo zaujímá sport (48 %). Téměř se stejnými výsledky, které dotazovaní zvolili je sledování TV s 37 %, turistika s 33 % a práce na zahradě s 32 %. 11 % dotázaných vybralo v odpovědi možnost „jiné“, z toho 2 osoby odpověděli povídání s kamarády, 1 osoba má v oblibě šachy, 2 respondenti tráví nejraději svůj volný čas v pohostinství, 2 ženy rády vaří, 1 žena nejraději maluje a 1 respondent tráví svůj volný čas fotografováním.

59

Otázka č. 14 Jste členem organizace pro osoby se sluchovým postižením pořádající vzdělávací, kulturní a volnočasové aktivity? Počet respondentů

Vyjádření v %

ano

48

64 %

ne

28

36 %

celkem

75

100%

Tabulka 14

Graf 16

Další sledovanou oblastí je členství v organizacích pro osoby se SP. Z odpovědí vyplývá, že více respondentů (64 %) je členem a 36 % není vedeno v žádné organizaci orientované pro osoby se SP.

60

Otázka č. 15 Pokud ano, uveďte prosím název organizace Počet respondentů

Vyjádření v %

OUN Olomouc

25

52 %

SNN Prostějov

3

6%

SNN Šumperk

3

6%

SNN Zlín

4

8%

Automotoklub neslyšících Zlín

1

2%

UN Brno

5

10 %

SN Břeclav

3

6%

ČUN Ostrava

4

8%

celkem

48

100 %

Tabulka 15

Graf 17

Nejvíce respondentů (52 %) je zastoupeno z Oblastní unie neslyšících v Olomouci. 10% dotazovaných je z Unie neslyšících Brno a poté se stejným počtem (8 %) je z ČUN z Ostrava a SSN Zlín. 6 % respondentů se zúčastnilo šetření z organizací SSN Prostějov, SNN Šumperk a SN Břeclav. 61

Otázka č.16 Jste spokojený s nabídkou volnočasových aktivit v této organizaci? Počet respondentů

Vyjádření v %

ano

29

60 %

ne

2

4%

nevím

17

36 %

celkem

48

100%

Tabulka 16

Graf 18

V otázce spokojenosti v organizaci pro neslyšící odpovědělo 60 % respondentů, že jsou spokojeni, 4 % nejsou spokojeni a 36 % vybraly možnost nevím. Dotazovaní nejčastěji svoji odpověď doplnili a to tím, že klub pořádá málo akcí, málo přednášek, někdy nudné programy, poukázalo na malé prostory, také že tam chodí hlavně starší lidé a mladí přijdou málokdy, jen když je nějaká zajímavá akce.

62

Otázka č. 17 Sportujete ve volném čase? Počet respondentů

Vyjádření v %

Ano (rekreačně)

34

45 %

Ano (závodně)

17

23 %

Ne

24

32 %

celkem

75

100%

Tabulka 17

Graf 19

Z tabulky je patrné, že sportu se věnuje celkem 51 respondentů (68 %), z toho 45 % respondentů na rekreační úrovni a 23 % na závodní úrovni. 32 % dotázaných respondentů uvedlo, že vůbec nesportuje.

63

Otázka č. 18 Pokud ano, jakým sportům se nejraději věnujete? Počet respondentů rekreačně

závodně

Celkový počet respondentů

Cyklistika

16

7

23

Lyžování

10

6

16

Bruslení

6

6

Plavání

13

13

Turistika

14

14

Běhání

3

3

Atletika

2

2

Badminton

2

2

Stolní tenis

2

2

Tenis

1

1

Fotbal

9

Pilates

1

Bowling

5

Šipky

3

Florbal

4

Posilovna

2

5

14 1

4

9 3

3

7 2

Volejbal

2

Tabulka 18

64

2

Graf 20

Z grafu vyplývá, že nejoblíbenějším rekreační sportovní činností je jízda na kole (45 %), poté následuje lyžování se 31 %, na stejné úrovni je turistika a fotbal s 27 % a téměř stejně oblíbené je plavání s 25 %. Na závodní úrovni je obliba sportů podobná jako u rekreačních činností.

65

Otázka č. 19 Jste veden(a) v nějakém sportovním klubu? Počet respondentů

Vyjádření v %

ano

31

41 %

ne

44

59 %

celkem

75

100%

Tabulka 19

Graf 21

Další sledovanou oblastí bylo členství v nějakém sportovním klubu. Vedeno ve sportovním klubu je 31 respondentů, tedy 41 %. Více dotázaných (59 %) není členem v žádném sportovním klubu.

66

Otázka č. 20 Pokud ano, v jakém? Počet respondentů

Vyjádření v %

Skivelo Olomouc

17

55 %

SKN Brno

6

19 %

SportNes Ostrava

5

16 %

TJ Slovan Zlín

3

10 %

celkem

31

100%

Tabulka 20

Graf 22

Nejvíce respondentů (55 %) uvedlo své členství ve sportovním klubu Skivelo Olomouc. Ve sportovním klubu SKN Brno je evidováno 19 %, v ostravském SportNESu je členem 16 % a z TJ Zlín je z celkového počtu 10% dotazovaných.

67

Otázka č. 21 Víte o nabídce různých zájmových činností pro osoby se sluchovým postižením? Počet respondentů

Vyjádření v %

ano

48

64 %

ne

27

36 %

celkem

75

100%

Tabulka 21

Graf 23

Nabídku různých zájmových činností pro osoby se SP sleduje 64 % respondentů. 36 % dotázaných neví o aktivitách orientovaných pro osoby se SP.

68

Otázka č. 22 Vybíráte si také z běžné nabídky zájmových činností pro slyšící veřejnost? Počet respondentů

Vyjádření v %

ano

25

33 %

ne

50

67 %

celkem

75

100%

Tabulka 22

Graf 24

Většina dotázaných (67 %) nevyhledává zájmové činnosti pro slyšící veřejnost. 33 % respondentů se zúčastňuje aktivit, které jsou orientované pro intaktní společnost.

69

Otázka č. 23 Pokud Vás zaujme aktivita pro slyšící společnost, zúčastníte se? Počet respondentů

Vyjádření v %

nezúčastním se

17

23 %

zúčastním se pouze s tlumočníkem

33

44 %

zúčastním se i bez tlumočníka

25

33 %

celkem

75

100%

Tabulka 23

Graf 25

Většina respondentů (44 %) uvedla, že se zúčastní aktivity pro slyšící veřejnost pouze za přítomnosti tlumočníka. 33 % se zúčastní aktivity i bez tlumočníka a 23 % se nezúčastní vůbec.

70

Otázka č. 24 Kde hledáte informace (nabídky) o možnostech trávení volného času? Počet respondentů

Vyjádření v %

od rodičů

13

17 %

od kamarádů

41

55 %

ve škole

11

15 %

na internetu

34

45 %

v organizaci pro SP

20

27 %

nevyhledávám

7

9%

Jiné

2

3%

Tabulka 24

Graf 26

V této otázce měli respondenti na výběr více možností. Někteří z nich uvedli 2 až 3 odpovědi. Z daných odpovědí vyplývá, že nejvíce respondentů (55 %) hledá informace od svých kamarádů. Druhé místo zaujímá internet se 45 % a třetí místo, kde si dotázaní (27 %) vyhledávají informace, jsou organizace pro SP.

71

Otázka č. 25 Jste spokojený s trávením svého volného času? Počet respondentů

Vyjádření v %

ano

51

68 %

ne

2

3%

nevím

22

29 %

celkem

75

100%

Tabulka 25

Graf 27

Z grafu vyplývá, že většina respondentů (68 %) je s trávením svého volného času spokojená. 29 % uvedlo, že neví, zda mohou být spokojeni s trávením svého volného času a 3 % dotázaných spokojeni nejsou.

72

Otázka č.26 Která zájmová činnost Vám v okolí chybí? Zájmová činnost

Počet respondentů

Spokojeni

19

Hokej

5

Turistika

11

Fotbal

2

Výlety s tlumočníkem

24

Více zájezdů, pobytovky

17

Horolezectví

3

Vzdělávací přednášky

14

Plesy

7

Šachy

3

Kutilství

8

Ruční práce

9

Soutěže pro děti a dospělé

3

Baseball

2

Golf

1

Rugby pro SP

2

Automobily (formule 1, kamiony)

4

Aerobic, břišní tance pro SP

5

Fotografický kroužek (tvorba, úprava fotek)

6

Prostředí (Alpy, moře)

2

Titulky (vaření, kutilství, hobby)

14

Tabulka 26 73

Graf 28

Na poslední otázku týkající se chybějící činnosti odpovědělo 19 respondentů, že jsou spokojeni s nabízenými aktivitami. Nejvíce respondentů (24) apelovalo na malé množství výletů po kulturních památkách a exkurzích za asistence tlumočníka. Sedmnáct dotazovaných by uvítalo více společných pobytových akcí, kterých je většinou jen jednou do roka. Více vzdělávacích přednášek, které by se orientovaly na péči o zdraví, předcházení zdravotních problémů, první pomoc s praktickou ukázkou, masáže a jejich význam, kulturu, gramatiku českého jazyka, péče o květiny a zahradu, ale také nejaktuálnější informace zaměřené na dopravní, finanční a sociální oblast by přivítalo 14 respondentů. Devíti osobám chybí ve svém okolí ruční práce zaměřené na malování, 74

vyšívání a výrobu vlastních výrobků. Muži by uvítali více informací o kutilství a autodopravě. Mladší osoby se SP postrádají ve svém okolí aktivity, jako jsou extrémní sporty (paragliding, bunde jumping a horolezectví). Šesti respondentům chybí fotografický kroužek, kde získali více informací o tvorbě a úpravě fotografií a také prostor, kde by si mohly své fotky vystavit, případně si mezi sebou zasoutěžit o nejlepší fotografie. V rozhovoru si několik dotazovaných (14) postěžovalo, že se ve svém volném čase rádi dívají na televizi a stále je málo titulkovaných pořadů orientovaných na kutilství, kuchařské programy a zajímavé vzdělávací pořady. Jedna těhotná žena uvedla, že by se jí v místě jejího bydliště líbilo zřízení koutku pro neslyšící maminky s dětmi. Dva respondenti uvedli, že jim chybí spíše prostředí pro jejich oblíbenou aktivitu a to Alpy pro lyžování a velký vodní prostor pro windsurfing.

5.2 Organizace pro SP evidované v moravském regionu Vzorek organizací byl stanoven výběrem z organizací poskytujících poradenství, sociální služby a služby orientované do volného času pro osoby se SP na území čtyř moravských krajů s výjimkou školských zařízení. Dotazníky byly distribuovány v měsících září a říjen 2012. Předpokladem u vybraných organizací bylo, že především u těchto velkých poskytovatelů sociálních a poradenských služeb, budou osoby se sluchovým postižením vyhledávat také nabídku zájmových aktivit. Celkem bylo rozdáno 15 dotazníků, z toho 3 dotazníky byly rozdány osobně organizacím (Oblastní unie neslyšících v Olomouci; Svaz neslyšících a nedoslýchavých, místní organizace v Prostějově; TamTam Olomouc) a 12 dotazníků bylo zasláno organizacím elektronickou formou, z toho se 2 organizace (Svaz neslyšících a nedoslýchavých Přerov, Česká unie neslyšících Kroměříž) dotazníkového šetření nezúčastnily. Celkem dotazník vyplnilo 13 organizací poskytující služby lidem se SP.

75

Otázka č. 1 a 2 Zúčastněné organizace (název organizace + kraj) Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Zlínský Kraj

Moravskoslezský kraj

OUN Olomouc

ČMJN

AMK Valašské Meziříčí

SNN Ostrava

SNN Prostějov

ČUN Brno

SNN Zlín

SNN Šumperk

UN Brno

TamTam Olomouc

SNN v ČR CDS Brno SN Břeclav Labyrint Brno

Tabulka 27

Graf 29

Z uvedeného grafu vyplývá, že nejvíce zúčastněných organizací (celkem 6) je z Jihomoravského kraje, z Olomouckého kraje jsou to 4 organizace, Zlínský kraj je zastoupen 2 sdruženími a Moravskoslezský kraj zastupuje 1 organizace. 76

Otázka č. 3 Právní forma Všechny organizace, které se dotazníkového šetření zúčastnili, uvedli svou právní formu jako neziskové občanské sdružení. Otázka č. 4 Oblast působení Vaší organizace Organizace

Sociální služby

Volný čas

Vzdělání

Kultura

Sport

OUN Olomouc

X

X

X

X

X

SNN Prostějov

X

X

SNN Šumperk

X

X

X

TamTam Olomouc

X

X

X

ČMJN

X

ČUN Brno

X

UN Brno

X

SNN v ČR CDS Brno

X

SN Břeclav

X

Labyrint Brno

X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

AMK Valašské Mez.

X

SNN Zlín

X

X

X

SNN Ostrava

X

X

X

Celkem

11

9

10

Tabulka 28

77

X

4

5

Graf 30

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejrozšířenější oblastí působení organizací pro SP jsou sociální služby spojené s poradenstvím, tlumočením a rehabilitací sluchově postižených osob, další rozsáhlou činností je vzdělávání osob se SP, poté aktivity zaměřené na volný čas. Nejméně je zastoupena kulturní a sportovní činnost.

78

Otázka č. 5 Jakým způsobem informujete osoby se SP o svých činnostech? Organizace

Vydáváním bulletinu

Pomocí internetu, emaily

Osobně

OUN Olomouc

X

X

X

SNN Prostějov

X

X

SNN Šumperk

X

TamTam Olomouc

X

ČMJN

X

ČUN Brno

X

UN Brno

X

X

regionální tisk

X

vytváří letáky

informační brožury pro lékaře, úřady a klienty

X

SNN v ČR CDS Brno

X

X

X

SN Břeclav

X

X

X

X

X

Labyrint Brno AMK Valašské Mez.

X

SNN Zlín

X

SNN Ostrava

X

Celkem

7

Jiné

X

X X

10

Tabulka 29

79

10

Graf 31

Z grafu vyplývá, že organizace nejvíce informují své klienty o nabízených aktivitách při osobních setkáních. Druhý informační zdroj je pomocí internetu a rozesílání hromadných emailů a nejméně o svých nabízených činnostech organizace informují vydáváním bulletinu, který bývá členům zasílán jednou za měsíc.

80

Otázka č. 6 Jaké zájmové aktivity nabízíte pro vaše klienty?  Oblastní unie neslyšících Olomouc Mezi zájmové aktivity, které nabízí svým klientům OUN, patří, velikonoční a vánoční posezení, Mikulášská besídka, ženy každoročně oslavují Den matek a na dětský den se chystají soutěže a hry pro děti, bowling, stolní tenis, přednášky s různou tematikou (zdravotní problémy, finanční gramotnost, změny v dopravě, sociální změny,…).  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Prostějov Prostějovská organizace uvedla oblast působení v sociální sféře a také ve volném čase. Své členy informují o svých nabízených aktivitách vydáváním bulletinu a osobně. Oblíbené činnosti, které neslyšící rádi provozují, jsou turnaje v šipkách a v bowlingu, také mají rádi přednášky na zdravotní téma, péče o tělo, povídání o historii neslyšících.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Šumperk V Šumperku nabízí pro sluchově postižené besedy, sportovní setkání, přednášky k různé problematice života jako je finanční gramotnost, kurzy odezírání a aktivy držitelů sluchadel.  Středisko rané péče TamTam Olomouc Raná péče pořádá vzdělávací kurzy pro rodiče se sluchovým postižením, pravidelně pořádají tradiční zahradní slavnost pro děti k ukončení školního roku, oslavu Dne dětí a Mikuláše.  Českomoravská jednota neslyšících Vytvoření sjednocující organizace bylo zastřešení činnosti dlouhodobě fungujících regionálních organizací sluchově postižených a efektivně podporovat jejich vzájemnou spolupráci. Českomoravská jednota neslyšících organizuje společné semináře, výstavy a společné prezentace.  Česká unie neslyšících Brno Česká unie nabízí přednášky z oblasti historie a kultury, zdraví, workshopy, exkurze, výlety, pobyty, bowling a plavání. 81

 Unie neslyšících Brno V Unii neslyšících poskytují pro své klienty přednášky, počítačové kurzy, pobytové akce, turistické a poznávací výlety, setkávání pro rodiče s dětmi, pohybové akce jako je volejbal a plavání.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Centrum denních služeb pro SP Centrum denních služeb odpovědělo, že pro své klienty nabízí kroužek vaření, kroužek ručních prací, kurzy práce na počítači, kurz anglického jazyka, kurz českého znakového jazyka, znakované češtiny a odezírání. Dále nabízí přednášky na různá témata, také trénování paměti, „pondělní akce“ (kvízy, poznávací cvičení, optické klamy, IQ testy a hlavolamy). Centrum denních služeb také uvedlo, že se jim v letošním roce podařilo získat finanční podporu na projekt „Modernizace vybavení malého sálu a zahrady pro rodiny s dětmi a prarodiče s vnoučaty se sluchovým postižením“ – v rámci tohoto projektu mohli klienti využívat 1. Cvičení na míčích pro děti a rodiče, 2. Logopedii hrou.  Svaz neslyšících Břeclav Břeclavský svaz nabízí besedy a přednášky s různým tematickým zaměřením – zdraví, finance, sociální oblast, kompenzační pomůcky, kulturní a sportovní aktivity, výtvarné hodiny, poznávací výlety, turistika, využití práce na PC a internetu.  Labyrint Brno Sdružení Labyrint uvedlo, že provozuje mimoškolní kroužek dramatické výchovy pro sluchově postižené děti s programem poznávacích exkurzí, dále vydává DVD s pohádkami a příběhy v českém znakovém jazyce.  Automotoklub neslyšících Valašské Meziříčí Automotoklub poskytuje dopravní výchovu pro děti na dětském dopravním hřišti – BESIP bezpečné cesty a jízdy zručnosti.

 Svaz neslyšících a nedoslýchavých Zlín Regionální svaz neslyšících a nedoslýchavých se zaměřuje na vzdělávání sluchově postižených osob, pořádá kulturní a uměleckou činnost, přednášky (např. O podvodných 82

akcích na seniory), turnaje v kartách, oslavují Den dětí, otců a matek, rehabilitační pobytové akce a také sportovní akce (bowling).  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Ostrava V ostravské organizaci pořádají vzdělávací, kulturní, společenské aktivity, realizují přednášky na zdravotní a sociální téma, také pracovní rehabilitace a rekvalifikace pro sluchově postižené občany. Dále nabízí kurzy odezírání docházkové, ale i pobytové.

83

Otázka č. 7 Jsou využívány Vaše nabídnuté činnosti osobami se SP?  Oblastní unie neslyšících Olomouc OUN uvedla, že většina přednášek je neslyšícími využita, avšak se najdou přednášky, které plně využity nejsou. Například „Hrátky s příslovími“ nebo problémy s dluhy nejsou pro sluchově postižené příliš zajímavá témata. Volnočasové aktivity využívají především starší lidé a střední generace.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Prostějov V prostějovské organizaci řekli, že jejich nabídnuté činnosti jsou využívány hlavně staršími osobami. Mladší generace se aktivit neúčastní.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Šumperk V Šumperku jsou využívány především osobami neslyšícími, které se sdružují v klubech, kde provozují a sami si plánují různé aktivity. Osoby nedoslýchavé využívají především poradenské a sociálně aktivizační služby.  Středisko rané péče TamTam Olomouc Středisko rané péče pro sluchově postižené děti povědělo, že vzhledem k tomu, že jsou jedinými poskytovateli svých služeb na Moravě, jejich nabídnuté činnosti jsou zcela využívány rodinami s dětmi.  Českomoravská jednota neslyšících Zastřešující organizace Českomoravská jednota neslyšících uvedla, že regionální organizace v brněnském, olomouckém, břeclavském, jihlavském, plzeňském regionu pracují dle svých poslání a cílů a vytvářejí pro své klienty zajímavé kulturní a vzdělávací programy.  Česká unie neslyšících Brno Česká unie vypověděla, že všechny aktivity jimi nabídnuté jsou velmi využívány a velmi oblíbené všemi věkovými kategoriemi.

84

 Unie neslyšících Brno V unii neslyšících jsou nabídnuté činnosti využívány především staršími osobami s postižením sluchu.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Centrum denních služeb pro SP Centrum denních služeb odpovědělo, že nabídnuté činnosti jsou využívány všemi věkovými kategoriemi, s tím že každá skupina si vybere z nabízených aktivit, co je zajímá.  Svaz neslyšících Břeclav Břeclavský svaz sdělil, že činnosti nabízené jejich organizací jsou mezi neslyšícími velmi oblíbené a plně využívány.  Labyrint Brno Sdružení Labyrint uvedlo, že dramatický kroužek je plně využíván sluchově postiženými dětmi především z Brna a okolí.  Automotoklub neslyšících Valašské Meziříčí Automotoklub oznámil, že děti velmi rády využívají možnosti dopravní výchovy formou zajímavých her a činností.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Zlín Zlínská organizace uvedla, že neslyšícími nejsou vždy plně využívány nabídnuté aktivity, tak, jak by si přáli. Museli například pro malou účast zrušit turnaj v Bowlingu.

 Svaz neslyšících a nedoslýchavých Ostrava Ostravský svaz na danou otázku odpověděl, že jsou jejich nabídnuté činnosti využívány především starší a střední generací.

85

Otázka č. 8 O které volnočasové aktivity mají klienti nejvíce zájem?  Oblastní unie neslyšících Olomouc Největší zájem ze strany neslyšících je o přednášky orientované na různá témata jako je péče o zdraví, péče o květiny, sociální reformy, besedy s aktuálními novinkami, arteterapie, velikonoční a vánoční besídky a Mikuláš.  SNN Prostějov Oblíbené činnosti, které neslyšící v této organizaci rádi provozují, jsou turnaje v šipkách a v bowlingu (1x za rok), turistika (3 x za rok) a také mají v oblibě pravidelné středeční besedy a přednášky na zdravotní téma, péče o tělo, povídání o historii neslyšících.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Šumperk V tomto sdružení je zájem především o kulturní a sportovní aktivity.  Středisko rané péče TamTam Olomouc Středisko rané péče povědělo, že oblíbená jsou pravidelná setkávání rodin s dětmi v klubu rodičů a kurzy komunikačních dovedností pro rodiče dětí se SP.  Česká unie neslyšících Brno Česká unie na danou otázku odpověděla, že nejde říct, které aktivity jsou nejvíce oblíbené. Uvádí, že každá oblast, kterou nabízí, má své stálé účastníky a řady příznivců se stále zvyšují. Také roste obliba plavání. Hodně osob se účastní bowlingových turnajů (jako soutěžící nebo diváci). Také rozšiřují nabídku přednášek a exkurzí, o které mají neslyšící velký zájem.  Unie neslyšících Brno V unii neslyšících mají klienti největší zájem o různé tematické přednášky a počítačové kurzy.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Centrum denních služeb pro SP Centrum denních služeb odpovědělo, že starší generace má v oblibě především kroužek vaření a ručních prací, trénování paměti a někteří projevují zájem o kurz práce na počítači. 86

Mladší a střední generace navštěvuje kurz anglického jazyka, kurz práce na počítači a kurz odezírání. Přednášková činnost je určena pro všechny věkové kategorie.  Svaz neslyšících Břeclav V této organizaci mají neslyšící největší zájem o besedy a přednášky, kulturní a sportovní akce.  Labyrint Brno Organizace Labyrint uvedlo, že největší zájem je o kroužek s pestrým, různorodým programem (exkurze na zajímavá místa ve městě a okolí, workshopy s externími lektory různého zaměření, hry, pohybové aktivity uvnitř i venku, fotografování a tvorba kalendáře, příprava na natáčení a natáčení krátkých filmů). Velký zájem je také o sporty, zejména plavání, což jak uvedlo sdružení, je velmi náročné organizačně, finančně i z hlediska bezpečnosti, proto od toho upustili. Dále je velký zájem o práci na počítači, zejména hry a interaktivní cvičení. Toto téma sdružení řeší ve spolupráci se školou v rámci projektů spolufinancovaných z ESF.  Automotoklub neslyšících Valašské Meziříčí Automotoklub sdělil, že největší zájem je o praktické zkušební jízdy na dětském dopravním hřišti.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Zlín Zlínská organizace napsala, že jejich klienti mají nejvíce zájem o vzdělávací přednášky, ruční práce a rehabilitační pobytové akce.  Svaz neslyšících a nedoslýchavých Ostrava Ostravský svaz na danou otázku odpověděl, že nejraději neslyšící navštěvují přednášky o nejaktuálnějších novinkách, dále mají v oblibě témata „ Jak nejlépe pečovat o vlastní tělo“ a také výlety a společné besedy, kde si rádi povídají.

87

5

DISKUZE Cílem výzkumného šetření bylo zjistit a analyzovat, jak se žije osobám se sluchovým

postižením v oblasti Moravy. Výzkumného šetření se zúčastnili respondenti ze čtyř moravských krajů. Nejvíce respondentů bylo z olomouckého kraje. Většina dotazovaných je nejčastěji vyučen/a, na druhém místě jsou respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou. Nejvíce dotázaných navštěvovalo ZŠ i učiliště/střední školu pro sluchově postižené. Dotázané osoby nejčastěji tráví svůj volný čas u počítače, ale na druhou stranu také sportem a dalšími volnočasovými aktivitami. Osoby se sluchovým postižením se rádi společně setkávají na kulturních akcích. Starší lidé se rádi setkávají v klubech, kde si mohou popovídat, rádi hrají šipky, karty, chodí společně hrát bowling. Podle průzkumu si nejvíce informací neslyšící řeknou mezi sebou. Starší lidé si zjišťují informace docházením do svých organizací a mladší generace vyhledává informace pomocí internetu. Mladí lidé navštěvují i jiná místa k setkávání s přáteli, se kterými si dobře rozumí. Z průzkumu vyplývá, že největší zájem je o společné výlety za kulturou (hrady, zámky,…) s možností tlumočení výkladů průvodce do znakového jazyka, dále by uvítali více pobytových akcí s výlety po okolí, tedy s tím související turistikou, větší možnost ručních prací, kolektivní hry a soutěže a mužům chybí více informací zaměřující se na kutilství a hobby. Z rozhovorů několika respondentů, kteří tráví nejraději svůj volný čas sledováním televizních pořadů, vyplynulo, že je stále málo titulkovaných pořadů, které by je zajímaly. Mezi netitulkované vysílané pořady uvedli například, Receptář prima nápadů, Rady ptáka Loskutáka, kuchařské programy, ale také různé vzdělávací pořady. Nabídku zájmových činností zaměřenou pro intaktní společnost navštíví bez asistence tlumočníka většinou mladší osoby se sluchovým postižením. Starší ročníky uvedli, že se zúčastní, ale pouze za přítomnosti tlumočníka nebo raději vůbec. Jistě je to dáno stupněm sluchového postižení, ale hlavně izolujícím kontaktem se sociálním prostředím v průběhu školního vzdělávání, kdy neslyšící uvedli, že po celou dobu pobývali v ústavech na internátě a domů se vraceli jen o svátcích a prázdninách. Dle vyprávění starší a střední generace neslyšících respondentů jsem došla k názoru, že lidé, kteří vyrůstali právě v tomto období, byli díky internátům vedeni k určité „závislosti“ na učitelích a vychovatelích, svých rodičích, se nacházeli pod jejich vedením a z toho 88

důvodu neustále očekávají nabídku a předložení různorodých aktivit. V dialogu, který jsem s nimi vedla, měli připomínky k některým nabízeným aktivitám, ale sami téměř žádný návrh neposkytli. Domnívám se, že by se i samotní neslyšící měli více snažit, zapojit se do připravování aktivit a nečekat jen na to, co je jim připraveno. Rozhovory a zaznamenávání anketních odpovědí bylo někdy velmi zdlouhavé, neboť občas respondenti nepochopili smysl otázky a odpovídali mimo téma. V některých případech se rozpovídali nad životem jich samých, nad studiem a zážitky z ústavního prostředí. Aby rozhovor měl zachovanou stanovenou strukturu, musela jsem proto mluvčí upozorňovat, aby neodbíhali od stanovených otázek.

89

6

ZÁVĚR Kvalitní a smysluplné trávení volného času nám umožňuje nejen odpočívat a relaxovat,

ale plní řadu sociálně výchovných funkcí a proto je zapotřebí toto téma nepodceňovat. Je důležité si uvědomit, že úsilí a prostředky vynaložené do podpory volnočasových aktivit se jistě vrátí. Zmenší se počet sociálně patologických jevů a bude možné dosáhnout důležitého pokroku ve změně systému hodnot, což se později také odrazí při výchově svých dětí. Využívání služeb a výběr aktivity závisí na typu a stupni sluchového postižení a také na věku jedince. Sluch je pro život člověka jedním z nejdůležitějších smyslů, pomáhá člověku orientovat se v prostředí, cítit se v něm bezpečně, pomáhá k pochopení okolních dějů. Nejzávažnějším důsledkem sluchového postižení je komunikační bariéra, kterou musí jedinec se sluchovým postižením denně překonávat. Právě vlivem sluchového postižení a tím omezeného přísunu informací, jsou možnosti a získávání informací značně omezeny. Lidé se sluchovým postižením mají dle zjištěných výsledků možnost zúčastňovat se pod záštitou svých center zajímavých přednášek, společných setkání nejen ve dnech vánočních, velikonočních, ale také výletů a pobytových akcí. Průzkum také prokázal, že většina respondentů je spokojena s možnostmi využití volného času, který je jim v jejich regionech nabízen, ale stále je co zlepšovat. Vzhledem k tomu, že pracuji v Oblastní unii neslyšících, která poskytuje 5 sociálních služeb, mezi které patří i sociálně-aktivizační služba, bylo zpracování tohoto tématu pro mou osobu velkým přínosem. Byla mi poskytnuta řada nových informací, zajímavých názorů, přání a návrhů pro plánování volnočasových činností. Každý, bez ohledu na svůj zdravotní stav, by měl mít možnost se ve svém volném čase věnovat něčemu, co ho baví, co mu přináší odreagování a uspokojení. Zbývá snad jen popřát, aby byly nabízené aktivity přijímány účastníky s takovou radostí, s jakou jsou připravovány a vytvářeny. A také doufat, že realizace nabízených činností přispěje ke zlepšení kvality života neslyšících osob i jejich snadnější integraci do většinové společnosti.

90

Práce bude podnětem k vytváření struktury programů nejen v Oblastní unii neslyšících, ale také v dalších organizacích, které na výzkumu participovaly. Vzhledem k tomu, že se s pracovníky těchto organizací známe, jsme schopni společně diskutovat a vnášet nové náměty ke zkvalitnění zájmové činnosti osob se sluchovým postižením. Výsledky této práce budou prezentovány po jejím obhájení.

91

7

SOUHRN Bakalářská práce informuje o způsobu trávení volného času a o výběru volnočasových

aktivit z pohledu dospělého sluchově postiženého jedince. Teoretická část je zaměřena na oblast sluchového postižení, na komunikaci sluchově postižených a trávení volného času u dospělých sluchově postižených. V praktické části je proveden průzkum, který zjišťuje aktuální stav nejoblíbenějších činností u osob s postižením sluchu a nabídku volnočasových aktivit ze strany organizací. Předkládaná práce a poznatky z praxe mohou sloužit jako doporučení pro vytváření a plánování činností, o které mají osoby se sluchovým postižením zájem.

SUMMARY Bachelor thesis informs about ways of spending free time and choice of leisure activities from the perspective of adult hearing impaired individuals. The theoretical part is focused on the area of hearing impairment, hearing impairment on communication and leisure in adult hearing impaired. The practical part of a survey , which identifies the current status of the most popular activities for people with hearing loss and leisure-time activities of the organization. The present output and knowledge of the practice can serve as a recommendation for the creation and planning of activities in which they are hearing impaired persons interested.

92

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

8

 BURIÁNEK, J. Sociologie. 2.vyd. Praha: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-754-5. 

FREEMAN, R.D., CARBIN, C.F., BOESE, R.J. Tvé dítě neslyší? Praha: FRPSP, 1992. ISBN neuvedeno.

 HANUŠ, R., CHYTILOVÁ, L. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2816-2.  HOLMANOVÁ, J. Raná péče o dítě se sluchovým postižením. 2. vyd. Praha: Septima, spol. s r. o., 2005. ISBN 80-7216-213-6.  HORÁKOVÁ, R. Uvedení do surdopedie. In PIPEKOVÁ, J. (ed.) Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. vyd. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0. 

HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. Díl 1. 1. vydání. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených: Septima, 1997. ISBN 80-7216-006-0



HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. II.díl. 1. vyd. Praha, Federace rodičů a přátel sluchově postižených 1998, 72 -265.



HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 2nd ed. Praha: FRPSP, Septima, 1999, ISBN 80-7216-096-6.

 HUDÁKOVÁ, A. Prstová abeceda pro tlumočníky. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka o. s., 2008. ISBN 978-80-87153-38-3.  JANEČKA, Z. a kolektiv Vybrané kapitoly ze sportu osob se zdravotním postižením. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012, 91. ISBN 978-80-244-3107-9.

93

 JEŠINA, O., HAMŘÍK, Z. a kol. Podpora aplikovaných pohybových aktivit v kontextu volného času. Olomouc: Univerzita Palackého, 2011, 96. ISBN 978-80244-2946-5.  JEŠINA, O., KUDLÁČEK, M. a kol. Aplikovaná tělesná výchova. Olomouc: Univerzita Palackého, 2011, 131. ISBN 978-80-244-2738-6. 

KAPR, J., ŠAFÁŘ, Z. Sociologie nebo zdravý rozum? Praxe sociologického průzkumu, 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1969, 70 – 85.



KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9



KOMORNÁ, M. Systém vzdělávání osob se sluchovým postižením v ČR a specifika vzdělávacích metod při výuce. 2. opravené vydání. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008, 87. ISBN 978-80-87218-18-1.



KRAHULCOVA, B. Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0329-2.



LANGER, J. SOURALOVÁ, E. Speciální pedagogika osob s postižením sluchu. In RENOTIÉROVÁ, M.; LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. 2.nd ed.

 LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido 2003, 55 - 77.



MISTRÍK, J. 1998. Pohyb ako reč. Bratislava: Národné divadelné centrum. ISBN 80-222-0267-3.

 PETRUSEK, M. a kol. Velký sociologický slovník. 2.díl. 1. Vyd. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. 

PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido, 2006, 404. ISBN 80-7315-120-0.

94

 SKÁLOVÁ, J. Komunikace. Brno: Akademické nakladatelství CERM 2000. ISBN 80-7204-171-1. 

SLOWIK, J. Speciální pedagogika. 1. vydání. Praha: Grada, 2007, 160. ISBN 97880-247-1733-3.

 SOURALOVÁ, E. Nedoslýchavost v období senia. Sborník III. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami. 1. vyd. Olomouc, Univerzita Palackého 2002, 225 – 228.  STRNADOVÁ, V. Hádej, co říkám aneb odezírání je nejisté umění. Praha: Sdružení MAC spol. s r. o., 1998. ISBN 0323-0732.

 STRNADOVÁ, V. Současné problémy české komunity neslyšících. I. Hluchota a jazyková komunikace. Praha, FF UK 1998, 136 – 137.  ŠEDIVÁ, Z. Psychologie sluchově postižených ve školní praxi. 1. vydání. Praha: Septima s.r.o., 2006. ISBN 80-7216-232-2.  ŠLAPÁK, I., FLORIÁNOVÁ, P. Kapitoly z otorhinolaryngologie a foniatrie. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-67-2.  VITÁSKOVÁ, K., LUDVÍKOVÁ, L., SOURALOVÁ, E. Zefektivnění studia a profesního uplatnění handicapovaných studentů na vysokých školách. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, ISBN 80-244-0621-7.  WORRALL, L.E., HICKSON, L.M. Communication Disability in Aging. New York: Thomson Delmar Learning, 2003. ISBN 0-7693-0015-4.  Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.

95

INTERNETOVÉ ZDROJE Českomoravská jednota neslyšících [online]. [cit. 2012- 06-20]. Dostupné na www: . Česká unie neslyšících Brno [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné na www: . Brněnský spolek neslyšících [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné na www: . Unie

neslyšících

Brno

[online].

[cit.

Dostupné

2012-06-20].

na

www:

. Labyrint

Brno

[online].

[cit.

2012-06-21].

Dostupné

na

www:

. Svaz

neslyšících

Břeclav

[online].

[cit.

2012-06-21].

Dostupné

na

www:

. Evropské centrum pantomimy neslyšících Brno [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné na www: . Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Praha [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné na www: . Divadlo

Neslyším

Brno

[online].

[cit.

2012-06-21].

Dostupné

na

www:

. Středisko rané péče TamTam Olomouc [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné na www: . Česká unie neslyšících Kroměříž [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné na www: . Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé Kroměříž [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné na www: .

96

Česká unie neslyšících Uherský Brod [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné na www: . Sdružení sportovní klub Vítkovice [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné na www: . Sportovní klub neslyšících Brno [online]. [cit. 2012-06-23]. Dostupné na www: . Tělovýchovná jednota Slovan Zlín [online]. [cit. 2012-06-23]. Dostupné na www: . SportNES Ostrava [online]. [cit. 2012-06-23]. Dostupné na www: . Prstová

abeceda

[online].

[cit.

2012-06-28].

Dostupné

na

www:

. Simultánní přepis mluvené řeči [online]. [cit. 2012-06-28]. Dostupné na www: . Dotazník [online]. [cit. 2012-07-11]. Dostupné na www: . Neziskový

sektor

[online].

[cit.

2012-07-11].

Dostupné

.

97

na

www:

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Klasifikace sluchových vad - jednotlivé kategorie ztráty sluchu ………… 14 Tabulka 2 – Pohlaví a místo bydliště …………………………………………………… 45 Tabulka 3 – Věk respondentů …………………………………………………………… 46 Tabulka 4 – Druh sluchového postižení………………………………………………….. 47 Tabulka 5 – Uživatel elektronické pomůcky……………………………………………... 48 Tabulka 6 – Nejvyšší dosažené vzdělání ………………………………………………… 49 Tabulka 7 – Druhy navštěvovaných škol ……………………………………………… 50 Tabulka 8 – Sluchové postižení v rodině ……………………………………………… 51 Tabulka 9 – Způsob komunikace ……………………………………………………… 52 Tabulka 10 – Zaměstnání ……………………………………………………………… 54 Tabulka 11 – Kde nejraději trávíte volný čas? …………………………………………... 55 Tabulka 12 – S kým rád(a) trávíte volný čas? …………………………………………... 56 Tabulka 13 – Jak nejraději trávíte volný čas? …………………………………………… 57 Tabulka 14 – Jste členem organizace pro osoby se sluchovým postižením pořádající vzdělávací, kulturní nebo volnočasové aktivity? ……………………………………… 59 Tabulka 15 – Pokud ano, uveďte prosím název organizace …………………………….. 60 Tabulka 16 – Jste spokojený s nabídkou volnočasových aktivit v této organizaci? …… 61 Tabulka 17 – Sportujete ve volném čase? ……………………………………………….. 62 Tabulka 18 – Pokud ano, jakým sportům se nejraději věnujete? ………………………. 63 Tabulka 19 – Jste veden(a) v nějakém sportovním klubu? …………………………….. 65 Tabulka 20 – Pokud ano, v jakém? ……………………………………………………… 66 Tabulka 21 – Víte o nabídce různých zájmových činností pro osoby se SP …………… 67 Tabulka 22 – Vybíráte si i z běžné nabídky zájmových činností pro slyšící veřejnost?...68 Tabulka 23 – Pokud vás zaujme aktivita pro slyšící veřejnost, zúčastníte se? …………. 69 Tabulka 24 – Kde hledáte informace (nabídky) o možnostech trávení volného času? … 70 Tabulka 25 – Jste spokojený s trávením svého volného času? …………………………. 71 Tabulka 26 – Která zájmová činnost Vám v okolí chybí? ……………………………… 72 Tabulka 27 – Zúčastněné organizace (název organizace + kraj) ………………………… 75 Tabulka 28 – Oblast působení Vaší organizace …………………………………………. 76 Tabulka 29 – Jakým způsobem informujete osoby se SP o svých činnostech? ………… 78

98

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 a 2 – Pohlaví + místo bydliště …………………………………………………… 45 Graf 3 – Věk respondentů ……………………………………………………………….. 46 Graf 4 – Druh sluchového postižení……………………………………………………… 47 Graf 5 – Uživatel elektronické pomůcky……………………………………………........ 48 Graf 6 – Nejvyšší dosažené vzdělání ……………………………………………………. 49 Graf 7 – Druhy navštěvovaných škol …………………………………………………… 50 Graf 8 – Sluchové postižení v rodině …………………………………………………… 51 Graf 9, 10 a 11 – Rodina + Škola, zaměstnání + Slyšící veřejnost ……………………. 53 Graf 12 – Zaměstnání …………………………………………………………………… 54 Graf 13 – Kde nejraději trávíte volný čas? …………………………………………...... 55 Graf 14 – S kým rád(a) trávíte volný čas? ……………………………………………...... 56 Graf 15 – Jak nejraději trávíte volný čas? ……………………………………………... 58 Graf 16 – Jste členem organizace pro osoby se sluchovým postižením pořádající vzdělávací, kulturní nebo volnočasové aktivity? ………………………………………. 59 Graf 17 – Pokud ano, uveďte prosím název organizace ……………………………….. 60 Graf 18 – Jste spokojený s nabídkou volnočasových aktivit v této organizaci? ………… 61 Graf 19 – Sportujete ve volném čase? ………………………………………………….. 62 Graf 20 – Pokud ano, jakým sportům se nejraději věnujete? ……………………………. 64 Graf 21 – Jste veden(a) v nějakém sportovním klubu? …………………………………. 65 Graf 22 – Pokud ano, v jakém? ………………………………………………………… 66 Graf 23 – Víte o nabídce různých zájmových činností pro osoby se SP ………………… 67 Graf 24 – Vybíráte si také z běžné nabídky zájmových činností pro slyšící veřejnost? … 68 Graf 25 – Pokud vás zaujme aktivita pro slyšící veřejnost, zúčastníte se? ……………… 69 Graf 26 – Kde hledáte informace (nabídky) o možnostech trávení volného času? ……… 70 Graf 27 – Jste spokojený s trávením svého volného času? ……………………………… 71 Graf 28 – Která zájmová činnost Vám v okolí chybí? ………………………………… 73 Graf 29 – Zúčastněné organizace (název organizace + kraj) …………………………… 75 Graf 30 – Oblast působení Vaší organizace ……………………………………………. 77 Graf 31 – Jakým způsobem informujete osoby se SP o svých činnostech? ……………... 79

99

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Jednoruční prstová abeceda …………………………………………………18 Obrázek 2 – Česká dvouruční prstová abeceda ………………………………………….. 18

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Formulář dotazů pro strukturovaný rozhovor ……………………..……….. 98 Příloha 2 – Předložený dotazník organizacím ………………………………………… 101

100

Příloha 1

Formulář dotazů pro strukturovaný rozhovor Vážení členové organizací, jmenuji se Jana Menšová a jsem studentkou 3. ročníku fakulty Aplikovaných pohybových aktivit, Univerzity Palackého v Olomouci. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku, který bude velmi hodnotným a důležitým materiálem pro plánování volnočasových aktivit. Vaše odpovědi jsou pro můj průzkum velmi cenné. V současné době zpracovávám bakalářskou práci na téma „Organizace pro sluchově postižené a jejich nabídka zájmových činností v oblasti Moravy“, jejímž cílem je získat přehled o nabídce zájmových aktivit pro osoby se SP, které poskytují organizace v oblasti Moravy, zda této nabídky osoby se SP využívají a zda je nabídka v souladu s poptávkou. V případě Vašeho zájmu o výsledky dotazníkového šetření mne neváhejte kontaktovat na email: [email protected]. Velice ráda Vám je poskytnu. Předem děkuji za ochotu a spolupráci a zdvořile Vás prosím o vyplnění dotazníku. 1. Pohlaví:

muž

žena

2. Věk klienta: ……………………………… 3. Místo bydliště:………………………… Kraj: ……………………………….. 4. Druh sluchového postižení: -nedoslýchavý 5. Uživatel:

- sluchadla

- neslyšící

- kochleárního implantátu

- ohluchlý

-nepoužívá elektr.

pomůcku 6. Nejvyšší dosažené vzdělání:

-základní

-střední s výučním listem

-střední s maturitou

101

-vysokoškolské

7. Druhy navštěvovaných škol: Druhy škol

pro slyšící

pro neslyšící

nedoslýchavé

Základní škola Střední škola Vysoká škola

8. Sluchové postižení v rodině:

Ano

Ne

9. Způsob komunikace: Mluvená Způsob komunikace

Psaná

Znakový jazyk

Odezírání forma

forma

Rodina Škola nebo Zaměstnání Slyšící veřejnost

10. Zaměstnání: - student - v důchodu

- zaměstnaný(á)

-doma

12. S kým rád(a) trávíte volný čas?

- sám(a)

-venku - s rodinou

- s přítelem(kyní)

. 13. Jak nejraději trávíte volný čas? -turistika

vzdělávací kurzy

- v domácnosti

Jiné: ………………………………………………………

11. Kde nejraději trávíte volný čas?

sport

- nezaměstnaný(á)

-kultura

-sledování TV -četba

- přednášky 102

-disco

- s kamarády

Jiné: ……………………

-stolní hry

-PC

-práce na zahradě

Jiné:………………

-

14. Jste členem organizace pro osoby se sluchovým postižením pořádající vzdělávací, kulturní a volnočasové aktivity? (OUN, SNN, ČUN, ČMJN,…) Ano

Ne

15. Pokud ano, můžete sdělit název organizace:…………………………………

16. Jste spokojený s nabídkou volnočasových aktivit v této organizaci? Ano

Ne

Nevím

17. Pokud ne, co Vám chybí? …………………………………………………….. 18. Sportujete ve volném čase? -Ne -Ano (rekreačně)

-Ano (aktivně-na závodní

úrovni) 19. Pokud ano, jakým sportům se nejraději věnujete? …………………………………………………………………………………… 20. Jste veden(a) v nějakém sportovním klubu?

Ano

Ne

21. Pokud ano, v jakém: …………………………………………………………………………………… 22. Víte o nabídce různých zájmových činností pro osoby se sluchovým postižením? Ano

Ne

23. Vybíráte si také z běžné nabídky zájmových činností pro slyšící veřejnost? Ano

Ne

24. Pokud Vás zaujme aktivita pro slyšící společnost, zúčastníte se? - nezúčastním -

zúčastním se pouze s tlumočníkem

– zúčastním se i bez tlumočníka

25. Kde hledáte informace (nabídky) o možnostech trávení volného času? -od rodičů

-od kamarádů

-v organizaci pro SP

-ve škole

-nevyhledávám 103

-na internetových stránkách Jiné ………………………

26. Jste spokojený s trávením svého volného času? Ano

Ne

Nevím

27. Která zájmová činnost Vám v okolí chybí? (Prosím, vyplňte, tato otázka je velmi důležitá)

………………………………………………………………………………………

Příloha 2

Dotazník pro organizace Vážení zaměstnanci organizací, jmenuji se Jana Menšová, pracuji v Oblastní unii neslyšících Olomouc a zároveň jsem studentkou 3. ročníku Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, obor Aplikované pohybové aktivity. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku, který bude velmi hodnotným a důležitým materiálem pro plánování volnočasových aktivit pro osoby se sluchovým postižením. Vaše odpovědi a postřehy jsou pro můj průzkum neobyčejně cenné. V současné době zpracovávám bakalářskou práci na téma „Organizace pro sluchově postižené a jejich nabídka zájmových činností v oblasti Moravy“, jejímž cílem je získat přehled o nabídce zájmových aktivit pro osoby se SP, které poskytují organizace v oblasti Moravy, zda této nabídky osoby se SP využívají a zda je nabídka v souladu s poptávkou. V případě Vašeho zájmu o výsledky dotazníkového šetření mne neváhejte kontaktovat na email: [email protected]. Velice ráda Vám je poskytnu. Předem děkuji za ochotu a spolupráci a zdvořile Vás prosím o vyplnění dotazníku. 1.

Název organizace:

…………………………………………………………………… 2.

Kraj: 104

3.

Právní forma: - příspěvková - občanské sdružení - církevní - obecně prospěšná společnost

Jiná:…………………………………………………………………………………… 4.

Oblast působení Vaší organizace: - kultura - sport - volný čas - vzdělávání - sociální služby

Jiná:…………………………………………………………………………………… 5.

Jakým způsobem informujete osoby se SP o svých činnostech? -

na internetových stránkách

-

osobně

-

vydáváním bulletinu Jiným způsobem: ………………………………………………………………

6.

Jaké zájmové aktivity nabízíte pro vaše klienty?

……………………………………………………………………………………………… 7.

Jsou využívány Vaše nabídnuté činnosti osobami se SP?

……………………………………………………………………………………………… 8.

O které volnočasové aktivity mají Vaši klienti nejvíce zájem?

..............................................................................................................................................

105