Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz
ZÁKLADY
FINANČNÍ GRAMOTNOSTI, FINANČNÍ POJMY
Začínáte?
Příručka pražského podnikatele
Bankovní soustava v ČR je 2stupňová – centrální banka (ČNB) a komerční banky Česká národní banka (ČNB): centrální banka ČR zřízena vládou ČR se sídlem v Praze, v čele stojí guvernér. Úkolem ČNB je: • řídit měnovou politiku státu (ovlivňovat množství peněz v ekonomice prostřednictvím úrokových sazeb, tedy zákl. úrokové míry, za kterou poskytuje ČNB prostředky komerčním bankám, tvorbou rezerv, operacemi s cennými papíry, stanovením max. nebo min. úrokových sazeb pro komerční banky apod.) • provádět emise (vydávání/stahování) peněz na trhu vč. jejich ochranných znaků, vzhledu, materiálu apod. • vykonávat bankovní dohled nad komerčními bankami nebo spořitelními družstvy • řídit peněžní oběh a zúčtování bank – stanoví zásady peněžního styku a peněžních nástrojů • vyhlašovat kurz české koruny k ostatním měnám Prostřednictvím ČNB dochází ke styku se zahraničními centrálními bankami a nadnárodními bankovními organizacemi. Komerční banka: zpravidla akciová společnost se sídlem v ČR se zahraničním nebo tuzemským vlastníkem, která má udělenou bankovní licenci od ČNB pro působení na území ČR. Bankovní činnosti komerčních bank jsou příjem vkladů, poskytování úvěrů, bankovních garancí, finanční pronájmy, platební styk a zúčtování, zakládání účtů a plnění platebních příkazů klienta, směnárenská činnost, vydávání šeků, pronájem bezpečnostních schránek, obstarávání inkasa, otevírání akreditivů aj. Přímé bankovnictví: dálková komunikace s bankou, klient získává informace pomocí elektronických kanálů (internet, telefon apod.). Běžný účet: základní bankovní produkt pro klienty. Vzniká na základě písemné smlouvy mezi bankou a klientem. Banka na tento účet přijímá vklady (hotovostně, bezhotovostně) a uskutečňuje z něj platby (hotovostně – na přepážce banky, z bankomatů, bezhotovostně dle příkazů klienta – převody peněz na jiné účty). Účet je veden v českých korunách nebo v dohodnuté zahraniční měně. Na běžný účet mohou banky navázat své další služby a produkty. K běžnému účtu náleží zpravidla debetní karta. K běžnému účtu může náležet i tzv. kontokorent – možnost přečerpat zůstatek na účtu do sjednaného minusu. Jedná se o jednoduchý typ úvěru, úrokové sazby jsou ale vyšší, pokud klient nevypořádá tento minus do sjednané doby (zpravidla max. 30–45 dnů od data dosažení minusu). Vkladový účet (termínované vklady): slouží k ukládání volných peněžních prostředků na předem stanovenou dobu za účelem zhodnocení finančních prostředků o úrokový výnos sjednaný mezi klientem a bankou (ochrana volných peněz před znehodnocením o inflaci). Klient banky na předem sjednanou dobu musí své finance přenechat bance (nelze je před termínem vybrat, popř. je dřívější výběr penalizován a současně klient nemá v takovém případě zpravidla nárok na sjednaný úrok). Úroková sazba je často fixně stanovena předem. Zvláštním druhem termínovaného vkladu jsou např. stavební spoření, termínované vkladní knížky apod. Spořicí účet (netermínované vklady): na rozdíl od termínovaného vkladu zde obvykle není výpovědní lhůta, finance lze zpravidla vybrat kdykoli. Úroková sazba na spořicím účtu je vyšší než na účtu běžném, ale často menší než na termínovaném účtu. Platební karty: jsou produkty bezhotovostního platebního styku. Slouží k výběru peněz v bankomatech, platbě za zboží a služby u obchodníků, k informativním účelům – zjištění stavu peněz na účtu. Rozlišujeme tyto platební karty: Debetní karta: platební karta, která je spojena se zůstatkem na běžném účtu. Majitel karty tedy 2
může kartou platit pouze do výše zůstatku na běžném účtu. V případě kontokorentního účtu lze jít i do předem dohodnutého minusu. Kreditní karta: je spojena s možností čerpání úvěru od banky do smluvně určené výše. Tento úvěr vzniká při každé platbě kartou a musí být v určené době klientem splacen (bezúročné období – zpravidla max. 30-45 dní – netýká se hotovostních výběrů, pouze plateb za zboží, služby). Pokud není úvěr v tomto bezúročném období plně splacen, či jen z části, je čerpání navýšeno o úrok ve výši sjednané mezi klientem a bankou. Obdobně je mezi klientem a bankou sjednána min. výše splátky z čerpání úvěru. Zpravidla jedna z nejdražších forem (nejvyšší úrok) v případě nesplacení úvěru klientem v bezúročném období, vysoké sankce v případě nesplacení ani min. výše. Embosovaná platební karta: má kromě magnetického proužku nebo čipu i reliéfní písmo, které umožňuje platbu pomocí mechanické čtečky. Bezkontaktní platební karta: slouží k placení zboží a služeb na bezkontaktním terminálu. Výhodou je, že se karta „nedává z ruky“. Limit pro placení kartou bezkontaktně je zpravidla 500 Kč, při částce vyšší se karta používá stejně jako ostatní platební karty. Úrok: peněžitá odměna za půjčení peněz. Tato odměna je placena klientem, kterému banka půjčila peníze, nebo institucí klientovi za to, že si u ní peníze uložil. Úroková míra (sazba): procentuelní vyjádření, jakou část z uložené nebo půjčené částky bude úrok činit. Používané zkratky u úrokových měr jsou: p.a. (roční), p.s. (pololetní), p.q. (čtvrtletní), p.m. (měsíční). RPSN (roční procentní sazba nákladů): procentní podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru (poplatek za uzavření smlouvy, správa úvěru aj.). Vyjadřuje se jako procentní podíl z dlužné částky za období jednoho roku. U spotřebitelského úvěru je zákonem nařízeno RPSN uvádět (kromě úvěrů zajištěných nemovitostmi, úvěrů menších než 5 000 Kč a větších než 1 880 000 Kč). Rozdíl mezi úrokovou mírou a RPSN na jednoduchém příkladu. Zadání: půjčka 25 000 Kč na 1 rok, 12 měsíčních splátek po 2 500 Kč, poplatek za vedení účtu 300 Kč, jednorázový poplatek při uzavření úvěru 1 500 Kč. Úroková sazba = (12 x 2 500)/25 000 – 1 = 0,2 -> úroková sazba je 20 %, úrok zaplacený navíc oproti půjčené částce je 5 000 Kč. RPSN = (12 x 2 500 + 300 + 1 500)/25 000 – 1 = 0,272 - > RPSN je 27,2 %, veškeré náklady (úrok a poplatky) celkem jsou 6 800 Kč. Anuita: pevně stanovené, shodné platby (splátky úvěru = jistiny a úroku) od počátku zahájení splácení úvěru (= jistiny) a příslušenství (= úroků) do doby celkového splacení úvěru a úroků ve stanovených intervalech. Na začátku období je v anuitní splátce vyšší úrok a nižší jistina, na konci opačně. Spotřebitelský úvěr: úvěr poskytnutý soukromé osobě nebo domácnosti za účelem nákupu spotřebních předmětů, služeb atd. Předmět, který byl za tuto půjčku pořízen, se nestává zdrojem příjmů pro splácení úvěru. Novela zákona od r. 2013 nařizuje věřitelům poskytnout úvěr pouze poté, co s odbornou péčí posoudí finanční situaci spotřebitele, dále už není možné použít ke splacení nebo zajištění splacení spotřebitelského úvěru směnku nebo šek. Pohledávky spotřebitelského úvěru není nově možné zajišťovat tak, aby zástava byla ve zjevném nepoměru k hodnotě pohledávky. Poskytovatelé úvěru jej také nemohou nabízet prostřednictvím linek se zvýšeným cenovým tarifem. 3
Hypoteční úvěr (hypotéka): úvěr, jehož splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti (i rozestavěné). Je poskytován na koupi, výstavbu, opravu nemovitosti nebo i na splácení dříve poskytnutých úvěrů, které byly použity k investici do nemovitosti. Americká hypotéka: peníze z úvěru mohou být použity i na jiné investice než jen nemovitosti, ale zajištění úvěru je nemovitostí – de facto se tak může jednat o formu spotřebitelského úvěru. LTV (loan to value ratio): poměr mezi půjčovanou částkou a cenou nemovitosti. (Např. 80% LTV při celkové hodnotě nemovitosti 2 miliony Kč znamená, že 400 000 Kč jde z prostředků žadatele o hypotéku a 1 600 000 Kč půjčuje banka.) Čím nižší LTV, tím se zvyšuje možnost získání nižší úrokové sazby. Bonita: ohodnocení klienta věřitelem v oblasti schopnosti klienta splácet závazky. Důležitá informace pro poskytovatele úvěrů. Fixace: smluvně stanovená doba, po kterou je garantována neměnná úroková sazba. Čím delší fixace, tím zpravidla vyšší úrok. Zástava: nemovitost (kupovaná, vlastněná, vlastněná 3. osobou). Nelze zastavit nemovitost, která je již zastavena. Pokud by se tak stalo, jedná se pak o v pořadí 2., 3. apod. zástavního věřitele (výjimečně možné u firem, kde jsou tzv. „křížové“ zástavy a více financujících komerčních bank). Refinancování hypotéky: sjednání nové hypotéky u jiné banky, kterou se předchozí hypotéka „novou“ bankou jednorázově splatí a s novou bankou se uzavře nová hypoteční smlouva. Za předčasné splacení hypotéky ale mohou být účtovány vysoké poplatky. Musí se předem spočítat výhodnost refinancování. Zpravidla přichází v úvahu v době konsolidace i jiných půjček do 1 bankovního domu, významných rozdílů v sazbách úroků jednotl. bank, uzavření nevýhodných fixací v porovnání s následným vývojem situace na trhu atd. Float hypotéka: nemá garantovanou fixní úrokovou sazbu (float = plovoucí). Sazba se mění na základě rozhodnutí ČNB (České národní banky). Vhodné sjednávat v případě očekávání dlouhodobějšího snižování úrokové sazby. Stavební spoření: speciální forma spoření, spojená s právem na poskytnutí úvěru při splnění smluvně sjednaných podmínek. Sjednává se nejméně na 6 let, má zpravidla vyšší úrokovou míru než jiné spořicí účty (ještě vyšší úroky něž úroky ze stavebního spoření poskytují zpravidla spořitelní družstva – rizikovější sektor než komerční banky, příp. některé komerční banky, kde je však zpravidla podmínka vyšších úložek nebo delší doby spoření). Stát navíc přispívá od roku 2013 ke každé ukládané částce 10 % z této částky (ročně, maximálně 2 000 Kč), úrokové výnosy jsou nově zdaněny 15% sazbou, stejně jako úroky v bance, zdanění provádí přímo stavební spořitelna, klient se o to nemusí starat. Po 6 letech lze naspořenou částku využít aktuálně k libovolným účelům (od r. 2014 se měl státní příspěvek omezit jen na financování vlastního bydlení – omezení se mělo vztahovat jen na státní podporu, nikoliv na celou naspořenou částku, dále by stavební spoření vedle stavebních spořitelen mohly nově nabízet i banky – tyto změny v rámci novelizace zákona nebyly v kontextu s pádem vlády P. Nečase schváleny). Poskytovatelem mohou být aktuálně jen stavební spořitelny. Stavební spoření končí výpovědí smlouvy nebo splacením úvěru. Řádný úvěr: lze o něj zažádat nejdříve po 2 letech spoření. Ostatní podmínky si stavební spořitelny stanovují individuálně – jsou to např. nutnost mít naspořeno 40 % z cílové částky (může se lišit), dosažení určitého hodnotícího čísla (jak často a jak velká částka je ukládána, délka smlouvy…), předložení důkazů o bonitě. Zaplacené úroky z úvěru lze uplatnit do odpočtu zdaňovacího základu až do výše 300 000,- Kč/rok (v souhrnu za všechny poplatníky žijící spolu v 1 domácnosti). V případě 4
placení úroků z úvěru ze stavebního spoření jen po část roku se alikvotně snižuje tato částka o 1/12 za každý měsíc, kdy úroky nejsou placeny. Překlenovací úvěr: lze použít při nesplnění některých podmínek pro přidělení řádného úvěru. Zažádat o úvěr může klient prakticky ihned po založení spoření a slouží k překlenutí doby do přidělení řádného úvěru. Klient splácí úrok z celé cílové částky (ne jen z půjčeného obnosu) do doby, než se překlenovací úvěr přetransformuje do úvěru řádného. Zároveň se splácením úroku řádně spoří. Po dosažení nároku na řádný úvěr je řádný úvěr přidělen a je jím splácen předchozí úvěr překlenovací. Oba tyto úvěry mohou být dle současné legislativy použity pouze na bytové potřeby (viz paragraf 6 zákona o stavebním spoření č. 96/1993 Sb., posl. novelizace platná od ledna 2012). Pojištění: ochrana před finanční ztrátou v případě určité události, poskytovaná pojišťovnami. Je nutné se informovat o všech podmínkách pojištění a tzv. výlukách z pojištění. Výlukou jsou události, jež pojišťovna vyjímá z pojištění – tzn. nejsou kryty v případě jejich vzniku plněním pojišťovny (tzv. nejsou pojistně likvidní). Leasing: forma financování pořízení nákupu. Slouží k pořízení movitého i nemovitého majetku. Existují 3 druhy leasingu – operativní, finanční, back leasing. U operativního leasingu vlastnictví nikdy nepřechází na jiného majitele – tzn. po celou dobu trvání smlouvy se nemění vlastník, jímž je leasingová společnost, a to ani po splacení předmětu leasingu (využíván zpravidla u firem – např. firemní vozidla). U finančního leasingu se po splacení celé leasingové smlouvy mění vlastník – a to z leasingové společnosti na kupujícího (ten, jenž platil leasingové splátky) za zpravidla symbolickou cenu (100 Kč, 1 000 Kč apod.). Back leasing je zpětný odkup prodávaného majetku od leas. společnosti formou finančního pronájmu (např. stroje – většinou využití u firem). Leasingový koeficient: o kolik je zaplaceno více, než je prodejní cena (vyjadřuje se v procentech). Inflace: znehodnocení reálné hodnoty peněz v čase, projevující se v růstu cen zboží služeb, výrobků. „V určitém časovém období postupně peníze ztrácí svou hodnotu – za více peněz pořídím méně zboží.“ Deflace: opačná situace než inflace. Pokles cen v ekonomice. Posílení reálné hodnoty peněz. Portfolio: množina investičních produktů, které jsou předmětem investování jednoho subjektu (např. investování 100 000 Kč s rozložením – 1/3 do akcií, 1/3 do státních dluhopisů, 1/3 do spořicích účtů). Dokumentární akreditiv: platební instrument využívaný zejména v mezinárodním obchodě. Je to písemný závazek banky vystavený na základě žádosti jejího klienta (odběratele), že poskytne třetí osobě (dodavateli) určité plnění, jestliže budou do určité doby splněny akreditivní podmínky. Hlavní výhodou je, že zajišťuje prodávajícímu zaplacení zboží, splní-li všechny předepsané podmínky, a kupujícímu, že výplata bude provedena až po splnění podmínek předepsaných akreditivem. Nevýhodou je, že kupujícímu váže předem finanční prostředky a způsobuje mu tak výlohy spojené s obstaráním úvěru a náklady (akreditivní odměny a výlohy).
5
Styk se zahraniční měnou Valuta: zahraniční měna v hotovosti Deviza: zahraniční měna v bezhotovostní formě Měnový kurz: cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny druhé. Přímá kotace – počet jednotek domácí měny, které jsou potřeba ke koupi 1 jednotky měny zahraniční (25,000 CZK / 1 EUR). Nepřímá kotace – počet jednotek zahraniční měny, které jsou potřeba ke koupi 1 jednotky měny domácí (0,040 EUR / 1 CZK).
Cenné papíry Cenný papír (CP): nositel právního nároku majitele cenného papíru vůči tomu, kdo je v něm zavázán. Subjekt vydávající CP je emitent. Cenný papír na jméno: na cenném papíru je uvedeno jméno oprávněného majitele, převod se uskutečňuje cesí – je nutné uvědomit o skutečnosti a případně získat souhlas emitenta. Cenný papír na majitele: jméno majitele není na cenném papíru uvedeno a změna majitele může být provedena pouhým předáním cenného papíru. Akcie: cenný papír, jehož vlastník (akcionář) má právo podílet se na řízení akciové společnosti, na jejím zisku (formou dividend) a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Dividenda: část zisku akciových společností, který se na základě rozhodnutí valné hromady rozděluje mezi akcionáře. Dluhopis (obligace): cenný papír, jehož majitel má právo požadovat splacení dlužné částky ve jmenovité (nominální) hodnotě a vyplácení výnosů z něj k určitému datu. Směnka: cenný papír, který obsahuje zákonem vymezené náležitosti, jejichž nedodržení znamená neplatnost směnky. Směnka vyjadřuje závazek či příkaz výstavce zaplatit dohodnutou finanční částku v určité době, místě. Směnka zajišťuje majiteli právo vyžadovat plné plnění od toho, kdo je výstavcem směnky (směnky na vlastní řad ), popř. kdo směnku avaloval (zjednodušeně ručitel). Šek: cenný papír, který obsahuje přímý příkaz vystavovatelovi šeku (banka), aby zaplatil za šek částku na něm uvedenou předkladateli šeku.
Důchodové spoření Pojistné na sociální zabezpečení se skládá ze 3 částí – z pojistného na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. I. pilíř: Hlavní úlohou prvního pilíře je zajistit výplatu důchodu státem na základní životní potřeby pro 6
všechny, kdo splnili podmínky na přiznání starobního důchodu (odpracovaná léta, hrazení pojistného na sociální pojištění). I. pilíř je solidární – mezi důchody nejsou velké rozdíly, i když rozdíly v příjmech v průběhu pracovní kariéry byly třeba několikanásobné. I. pilíř tak na jedné straně poskytuje jistotu, že ve stáří bude mít člověk příjem, na druhé straně, že bude příjmem jen na základní životní potřeby. Je hrazen z důchodového pojištění, jež je součástí pojistného na sociální zabezpečení, které odvádí povinně každý zaměstnanec, zaměstnavatel i podnikatel (OSVČ) do společného státního důchodového účtu. V případě OSVČ je to 29,2 % z vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, v případě zaměstnanců je to 28 % hrubé mzdy (6,5 % odvede zaměstnanec a 21,5 % zaměstnavatel z hrubé mzdy, resp. vyměřovacího základu, popř. zaměstnanci 3,5 %, zaměstnavatelé 21,5 % z hrubé mzdy, resp. vyměřovacího základu, pokud zaměstnanec vstoupil do II. pilíře). Tyto peníze ale jdou přímo na vyplácení současných důchodů – tento systém je nazýván jako „průběžný“. II. pilíř: Vstup do II. pilíře je dle aktuální legislativy dobrovolné, avšak nevratné rozhodnutí. Do II. pilíře mohou vstoupit pouze lidé do věku 35 let (lidé starší tak mohli učinit do 30. 6. 2013). Účastník II. pilíře odvádí do průběžného systému část důchodového pojištění ve výši 3,5 % hrubé mzdy (vyměřovacího základu), které odvede zaměstnanec, a 21,5 %, které odvede zaměstnavatel, u OSVČ 26,2 % z vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zbylá část ve výši 3 %, se vyvede na individuální účet (opt-out), zároveň k nim ale musí povinně zaměstnanec přidat další 2 % z hrubé mzdy (vyměřovacího základu). Výsledných 5 % tak spoří účastník u zvolené penzijní společnosti na vlastní účet. Takto naspořené prostředky může v budoucnu použít na vlastní spotřebu v penzi nebo se stanou předmětem dědictví.
7
Finance jsou penzijní společností investovány podle klientovy vůle (zvolené investiční strategie) do spořicích programů, které jsou různě rizikové (může dojít i ke zhodnocování investic – tzn. dosažení záporného stavu = nižší stav prostředků v porovnání s vloženými, ale i ke znehodnocení = vyšší stav prostředků v porovnání s vloženými). Nevýhodou II. pilíře podle současných podmínek je, že během spoření nelze vystoupit. Jakmile se jednou klient rozhodne vstoupit do II. pilíře, není už cesta zpět. I když se mu po čase nebudou účastnické fondy líbit, bude do nich muset až do důchodu spořit, resp. po dobu, kdy je výdělečně činný (má příjmy ze zaměstnání, podnikání…). Zároveň nemá možnost z fondů prostředky jakýmkoliv způsobem vybrat před přiznáním výplaty důchodu. Výsledný důchod je tvořen součtem prostředků od státu (průběžného systému), které jsou poměrově menší, a naspořenými prostředky ve II. pilíři. III. pilíř: Tzv. doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění). Účastník III. pilíře si může měsíčně spořit částku dle vlastního uvážení. Státní příspěvek je (při měsíčním vkladu v rozmezí 300–999 Kč) 90 Kč plus 20 % z částky přesahující 300 Kč. Na rozdíl od předchozího penzijního připojištění jsou spořené finance stejně jako ve II. pilíři investovány a můžou být zhodnocovány, ale i znehodnocovány (investiční strategie je volena stejně jako u II. pilíře).
Vlastní měsíční příspěvek účastníka
Státní příspěvek
100 Kč
0
200 Kč
0
300 Kč
90 Kč
400 Kč
110 Kč
500 Kč
130 Kč
600 Kč
150 Kč
700 Kč
170 Kč
800 Kč
190 Kč
900 Kč
210 Kč
1 000 Kč
230 Kč
Maximální státní příspěvek za rok 8
2 760 Kč
Přesahuje-li roční naspořená částka klienta 12 000 Kč, představují prostředky zaplacené nad tuto částku položku odečitatelnou ze základu daně z příjmu fyzické osoby. Maximálně však do výše 12 000 Kč ročně. Prakticky to znamená, že při ročním spoření 24 000 Kč získá klient na prvních 12 000 Kč státní příspěvek (2 760 Kč) a na dalších 12 000 Kč daňovou úlevu. Pro plné využití všech výhod doplňkového penzijního spoření je tedy třeba spořit měsíčně částku 2 000 Kč, resp. ročně 24 000 Kč.
Co lze odečítat z daňového základu Pozn.: V závislosti na ustanovení nové vlády lze očekávat změny v celkovém „daňovém balíčku“, pravděpodobně nikoliv s účinností dříve než od r. 2015, nicméně dřívější účinnost (v průběhu r. 2014) nelze vyloučit. Uplatnění položek snižujících daňový základ (tzn. ne daň, ale hodnotu, z níž se daň počítá) se provádí 1x ročně v rámci daňového přiznání (zpravidla u OSVČ) nebo ročního zúčtování daně z příjmu provedeného zaměstnavatelem zaměstnanci na základě předložených dokladů potvrzujících nárok na přísl. odpočet z daňového základu. • • •
•
•
• • • •
Zaplacené úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření do výše 300 000 Kč (od 1. 1. 2015 snížení na 80 000 Kč). Zaplacené příspěvky účastníka penzijního připojištění – vztahuje se jen na příspěvky nad 6 000 Kč/rok. Maximální výše odpočtu dosahuje 12 000 Kč/rok (tzn. z celkových zaplacených příspěvků 18 000 Kč/rok). Zaplacené platby účastníka životního pojištění – maximální výše odpočtu dosahuje 12 000 Kč/rok při splnění následujících podmínek: ve smlouvě zakotveno, že výplata může nastat ne dříve než k dožití 60 let věku účastníka, současně nejdříve po 5 letech od uzavření smlouvy a naplnění minimální pojistné částky (u smluv s pojistnou dobou 5–15 let = 40 tis. Kč, u smluv s pojistnou dobou nad 15 let = 70 tis. Kč). Zaplacené úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání – v praxi se jedná zejména o absolvování kurzů nebo školení. Maximální výše daňového odpočtu na vzdělávání dosahuje 10 000 Kč/rok. U lidí se zdravotním postižením 13 000 Kč/rok a u těžce postižených 15 000 Kč/rok. Podmínkou je, že daňový odpočet na vzdělávání je využit jen v případě, že jej nehradí zaměstnavatel a v případě OSVČ jej tento živnostník neuplatňuje v nákladech (výdajích). Dary neziskovým organizacím (taxativní výčet – § 15, odst. 1, ZDP), pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč, popř. na odstraňování živelných pohrom – pak limit na odpočet 10 % ze základu daně (od 1. 1. 2015 zvýšení limitu na 15 %). Bezpříspěvkový odběr krve – každé darování krve může snížit daňový základ o 2 000 Kč, muž může darovat krev 4x během jednoho roku, žena 3x. Zaplacené příspěvky odborové organizaci členem této organizace – do výše 1,5 % zdanitelného příjmu, maximálně 3 000 Kč/rok. Výdaje na výuku, výzkum zaměstnance – 30 % výdajů na výuku žáků, 100 % výdajů na výzkum a vývoj (§ 34 ZDP). Ztráta z podnikání, která vznikla v předešlých 5 letech.
9
Co jsou to slevy na dani Slevy na dani se odečítají od celkově vypočítané daně – tzn. přímo snižují vypočtenou daňovou povinnost do její konečné výše. Lze je uplatnit při ročním vyúčtování daně z příjmů (typické pro OSVČ) nebo měsíčně prostřednictvím zaměstnavatele (typické pro zaměstnanecký poměr) na základě prokázání existence této skutečnosti (vyjma zákl. slevy na poplatníka). Některé položky lze uplatnit i u zaměstnance pouze ročně – např. sleva na dani na vyživovanou manželku/manžela…
Roční slevy na dani Sleva na dani
Výše slevy 2011
Výše slevy 2012
Výše slevy 2013
Na poplatníka
23 640 Kč
24 840 Kč
24 840 Kč
Na poplatníka – pracujícího starobního důchodce
23 640 Kč
24 840 Kč
0 Kč
Na dítě
11 604 Kč
13 404 Kč
13 404 Kč
Na dítě – držitele průkazu ZTP/P
23 208 Kč
23 208 Kč
23 208 Kč
Na vyživovanou manželku/manžela
24 840 Kč
24 840 Kč
24 840 Kč
Na vyživovanou manželku/manžela – držitele průkazu ZTP/P
49 680 Kč
49 680 Kč
49 680 Kč
Invalidita I. a II. Stupně
2 520 Kč
2 520 Kč
2 520 Kč
Invalidita III. Stupně
5 040 Kč
5 040 Kč
5 040 Kč
Držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu)
16 140 Kč
16 140 Kč
16 140 Kč
Student
4 020 Kč
4 020 Kč
4 020 Kč
Začínáte? – Průvodce pražského podnikatele Název příručky: Základy finanční gramotnosti, finanční pojmy Listopad, 2013 Verze: 1.0 Právní výhrada Veškerý obsah v tomto dokumentu má pouze informativní charakter, neslouží jako podklad pro úřady státní správy, např. pro vyplnění daňového přiznání atd. Tento materiál obsahuje odkazy na stránky jiných subjektů, jejichž obsah a funkčnost se může v čase měnit. Tvůrce nenese zodpovědnost za obsah, aktuálnost nebo případnou nefunkčnost těchto stránek. 10
Pro Vaše poznámky
11
Rozvojové projekty Praha, a.s. Opletalova 929/22 110 00 Praha 1 www.rprg.cz
