Analýza „Statistické ne/gramotnosti Českého národa“ Součástí tohoto dokumentu je v prvé řadě analýza trhu, která se opírá mimo jiné o data Českého statistického úřadu. Výsledné zjištění, které bude uvedeno níže v textu, dokazuje poměrně silnou neznalost obyvatelstva v základních statistických otázkách. V druhé části textu je zmapováno vlastní šetření. Žijeme v období, které je často nazýváno „informačním věkem“. Informace jsou všude kolem nás, denně na nás „útočí“. Některé jsou pravdivé, jiné zkreslené, další zcela lživé, jiné lze pochopit jinak, než byly myšleny, další se pouze tváří jako informace. Lze říci, že bez většiny informací okolo nás bychom se byli schopni obejít a tyto informace pouze zabírají prostor v paměti (ať už mozkové, elektronické nebo papírové). Pokud chceme informacím rozumět, pokud cítíme potřebu umět vybrat důležité a nezabývat se podružnými, pokud chceme umět posoudit pravdivost nebo alespoň věrohodnost informací, nutně potřebujeme používat nástroje některé exaktní vědecké disciplíny. Zatímco počítače a informační technologie obecně mohou pomoci při třídění informací, pro jejich vyhodnocování se výborně hodí statistika (samozřejmě, že k aplikaci statistických metod vyhodnocování dat a informací lze přizvat na pomoc i informační technologie, které velmi zrychlují proces získání výsledků). Pro mnohé obyvatele je však statistika nutné zlo, neorientují se v ní a ve většině případů, když se řekne „statistika“ se jim vybaví 1) matematika a složité vzorce 2) slogan písně „Statistika nuda je“. Slovo „statistika“ může být chápáno mnoha různými způsoby. Statistika jako věda je jednou interpretací termínu (laicky řečeno se jedná o vědu, která aplikuje matematické modely k vyhodnocení a popisu přírodních, sociálních i ekonomických jevů a také k popisu vztahů mezi různými jevy nebo skupinami jevů – je možné se setkat např. s výrazem „statistická analýza dat“). V českých médiích se častěji vyskytuje ve významu prostého sběru dat a jeho třídění do přehledných tabulek bez analytického komentáře (to v případě pravidelně zveřejňovaných statistik z Českého statistického úřadu apod. – v tomto kontextu je možné vidět např. výraz „statistika mezd“ nebo bonmot, že „statistika je přesným součtem nepřesných čísel). Statistika je slovo, které v duchovněji orientovaných lidech evokuje spojitost s matematikou a působí na ně podobně jako matematika samotná – pravděpodobně si vzpomenou na utrpení, které jim hodiny a učitelé matematiky způsobovali, případně způsobují. Řada lidí si vzpomene na píseň „Statistika nuda je, má však cenné údaje….“. Ani jedna z těchto vzpomínek nestaví statistiku do příliš dobrého světla. To však nic nemění na faktu, že téměř v každé oblasti se nějakým způsobem se statistikou pracuje a že pro lidi, kteří se jí věnují, může být velkým dobrodružstvím. Může být rovněž zábavou a případně zděšením pro osoby, které jí rozumí alespoň do té míry, aby rozpoznaly, kdy se zvláště při interpretacích v novinách a společenských časopisech používá špatně nebo se zneužívá. I jen letmé seznámení s tím, kde všude a jak se statistika používá, může pomoci
odhalit, kdy se někdo snaží manipulovat s fakty a potažmo s lidmi a nenechat se touto manipulací polapit. Při pročítání běžného tisku a periodik je až zarážející, jak hodně se statistika v novinách a časopisech objevuje a jak moc špatně je v médiích prezentována a interpretována. Při čtení reakcí čtenářů nebo elektronických diskusí se zdá, že to není jen neznalost a neporozumění novinářů problematice způsobená šíří jejich záběru a tím jejich nutně zjednodušeným pohledem na problém, ale že jde o téměř celospolečenskou charakteristiku a nedostatek.
Analýza trhu – analýza uživatelů dat Českého statistického úřadu Většina obyvatelstva se při potřebě získat statistická data obrátí na stránky Českého statistického úřadu. Ten jako nejznámější instituce v oblasti statistiky shromažďuje obrovská data, vyhodnocuje je a zpracovává. Proto i my zde (v této části analýzy) budeme vycházet především z údajů Českého statistického úřadu. Český statistický úřad (dále jen ČSU) provádí každoročně Anketu statistických uživatelů ČSU. Níže uvádíme výběr z tohoto šetření, které je relevantní pro účely tohoto projektu. Nejčastějšími uživateli (jak ukazuje graf č. 1) informací ČSU jsou vysokoškolští a středoškolští studenti. Na tom není nic zarážejícího, neboť ti tyto údaje potřebují ke studiu. Co je však více zarážející, jsou například pouhá 2% u profesí finančního sektoru. Přitom ve finančním sektoru jsou údaje jako výše inflace, nezaměstnanosti, vývoji úrokových měr a další (všechny dostupné z informací ČSU) zcela nezbytné. Stejně tak je zarážející nízké procento u učitelů a médií. Již na první pohled je patrné, že uživatelé statistických informací nejsou, co se profese týče příliš různorodí a je tedy potřeba o možnostech využití statistiky informovat širší veřejnost
Zdroj: ČSU
Zajímavé je také srovnání K jakému účelu statistické informace uživatelé používají. Opět není nijak překvapující, že převážná většina je využívá kvůli psaní ročníkové či jiné studijní práce a kvůli vědeckovýzkumným účelům. Pokud pomineme skupinu studentů a vědců (47% celkových uživatelů), u kterých se předpokládá, že statické informace využívají, zjistíme, že zbylé procento využitelnosti statistických metod není příliš rozmanité. Svědčí to především o tom, že spousta občanů nemá ponětí o možném využití statistiky. S tím také souvisí četnost využívání těchto informací. Ve většině případů se potvrzuje, že lidé využívají statistické data v případě „nouze“, tedy ojediněle, řádově pouze několikrát ročně (výjimku opět tvoří vědci a studenti).
Zdroj: ČSÚ
Uživatelé byli také dotazování na jejich zkušenost a spokojenost s možnostmi získání potřebných informací. Dostupnost statistických informací byla zjišťována otázkou „Jsou pro Vás statistické informace dostupné a snadno získatelné?“ a respondenti odpovídali pomocí (školní) stupnice známek. Celková průměrná známka 2,35 je lepší než v předchozí anketě (známka 2,38), přesto svědčí o neustálé potřebě kvalitního a přehledného zdroje informací.
Tab. č.1: Hodnocení dostupnosti informací dle frekvence využívání statistických údajů Frekvence užívání údajů Denně Týdně Měsíčně Ročně Výjimečně
Celková známka v roce 2009
2,35 2,26 2,36 2,40 2,40
Celková známka v roce 2008
2,14 2,29 2,40 2,40 2,78
Zdroj: ČSÚ
Uživatelé dat ČSÚ měli možnost se vyjádřit k tomu, co postrádají ve službách a produktech ČSÚ. V následujícím grafu jsou uvedeny nejčastější odpovědi. Na čelních místech se v různých formách objevují informace o tom, že čtenáři postrádají podrobnější výklad a vysvětlení k jednotlivým datům. Tedy potvrzuje se fakt, že základním problémem obyvatelstva je umět s daty pracovat, roztřídit je, analyzovat a interpretovat. Proto také uživatelé nejvíce postrádají: Analytické studie, Informace ve kvalitě srozumitelné i neodborníkům, metodické popisy dat a další.
Zdroj: ČSÚ S kterými konkrétními neznalostmi se občané potýkají, se můžeme dozvědět na základě zveřejňovaných nejčastějších dotazů. Z uvedeného vyplývá, že nejčastější dotazy jsou směřovány na výklad inflace. I přes množství internetových stránek, které se inflaci věnují, občané stále postrádají přehledný zdroj informací, kde by se dozvěděli, co inflace znamená, a
jak se vypočítá. Mezi další nejvíce zveřejňované dotazy patří, „Jak zjistím OKEČ“ a dotaz na výpočet průměrné mzdy. V tabulce č. 2 jsou uvedeny další nejčastěji kladené dotazy. Jedná se především o dotazy na zjištění IČ firmy, počtu obyvatel ČR, nezaměstnanosti a další. Český statistický úřad uvádí ještě další otázky, v tabulce č. 2 je však uvedeno pouze 10 otázek z různých oblastí, na které se obyvatelé nejvíce dotazují. Tab. č. 2. Nejčastěji kladené otázky
Počet zobrazení
Co je inflace, jak se spočítá a kde zjistím prognózu? Jak zjistím OKEČ, resp. NACE firmy? Kde najdu výši průměrné mzdy v ČR? Jak lze zjistit IČO firmy? Kolik obyvatel mám ČR?
69 556 68 827 65 432 64 148 38 667
Jak zjistím výši nezaměstnanosti (vč. rozlišení dle krajů)?
37 438
Kde najdu přehled nejoblíbenějších jmen v ČR? Jak zjistím velikost HDP a co přesně znamená?
34 645 25 670
Jaký je rozdíl mezi číslem popisným, evidenčním a orientačním? Existuje statistika piva/alkoholu na obyvatele?
24 175 14 437
Zdroj: ČSÚ
Pro většinu běžných občanů jsou informace statistického charakteru prostorem, ve kterém se orientují velmi obtížně, cítí se zavaleni přívalem informací, ve kterých se neumění orientovat a na webových stránkách a v informacích v médiích se v podstatě ztrácejí. Některé dotazy (viz např. dotazy na průměrnou mzdu či inflaci) svědčí o tom, že široká veřejnost je prakticky nedotčena i jen jednoduchou praktickou aplikací problematiky, která se probírá v obecné matematice (např. výpočet průměru). Pokud už občané tuto znalost mají, nedokáží ji bohužel aplikovat do praxe a reálného života. Rovněž pravidelně uváděná Anketa spokojenosti uživatelů webu Českého statistického úřadu ukazuje, že pro běžnou veřejnost je orientace v datech poskytovaných státní statistkou službou přinejmenším problematická (viz. hodnocení dostupnosti informací – tab. č. 1). Hodnocení široké veřejnosti, která nevyužívá služeb ČSÚ denně, jako např. akademická sféra, je o poznání horší. Tato skupina postrádá přehlednost a především vysvětlení mnohých základních statistických pojmů.
Celkově lze vyvodit, že znalosti obyvatel v této oblasti jsou nízké, a když, tak spíše teoretické. Postrádají schopnost aplikace základních matematických metod do praxe a všeobecné povědomí o tom, co se vlastně pod jednotlivými statistickými informacemi skrývá.
Analýza – dotazníkové šetření Pokud sledujeme často kladené otázky na webu českého statistického úřadu nebo reakce lidí na různé výsledky prezentované v médiích, nutně získáváme pocit, že informovanost české populace o tom, co vlastně předkládaná čísla znamenají, je poměrně omezená. Proto vzniká potřeba zmapovat vnímání statistiky veřejností. Proto jsme připravili krátký dotazník, který se snaží mapovat to, co lidé o statistice vědí a co si o ní myslí. Popis vzorku Téměř 100 respondentů byl v rámci různých seminářů předložen dotazník. Mezi respondenty byli mladí i staří, muži i ženy, vysokoškoláci, i osoby se základním vzděláním a pochopitelně i osoby se středním vzděláním s maturitou i bez. Následující grafy zobrazují strukturu respondentů podle pohlaví, věku a vzdělanostní skupiny.
Respondenti podle pohlaví a věkové skupiny muž 50 a více let
žena
23
19
30-49 let
12
15-29 let
11
30
20
10
15
12
0
10
20
30
Respondenti podle vzdělání
ZŠ 30%
VŠ 36%
Vyuč 5%
SŠ 29%
Respondenti podle pohlaví a vzdělání muž
žena
16
VŠ
17
14
SŠ
Vyuč
13
2
ZŠ
3
14
20
10
14
0
10
20
Obecné závěry a hlavní zjištění Obecně lze říci, že povědomí o statistice vzrůstá se vzděláním, stejně jako schopnost formulovat, ochota učit se o statistice něco nového a touha informace získat. Mladší respondenti bývají informovanější a rovněž ochotni se něco nového dozvědět. Pohlaví respondenta nemá na názory na statistiku a povědomí o ní významný vliv.
Co si lidé představí pod pojmem statistika?
Respondenti mají slovo „statistika“ spojeno s čísly, daty a údaji, objevují se však i komentáře směrem k nudnosti, zbytečnosti a buzeraci občanů státem. Osoby se základním vzděláním a vyučení nejčastěji uvádějí negativní komentáře. Středoškoláci často v této první otázce uvedli, že by o statistice chtěli a měli vědět více.
Výroky o statistice vs obecné přesvědčení nesouhlas
souhlas
1
2
3
4
5
6
7
8
Statistika je přesný součet nepřesných čísel
Celkem
Statistika je zajímavým zdrojem info o životě společnosti Státy, obce a firmy jsou podle mě řízeny převážně bez ohledu na stat.údaje
ZŠ
Statistika poskytuje zkreslené údaje nebo údaje nejasného původu a interpretace
VŠ
Statistické údaje a informace jsou důležité pro řízení státu/obce/firmy
15-29 let
Statistické údaje a informace jsou nepostradatelné pro řízení státu/obce/firmy Kdyby občané rozuměli více tomu, co lze vyčíst ze st., nechali by sebou hůře manip. politiky, ekonomy a novináři Statistika představuje objektivní obraz reálného světa kolem nás
50 a více let
1
2
3
4
5
6
7
8
Výroky o statistice vs osobní přesvědčení souhlas 1
2
nesouhlas 3
4
5
6
7
8
Statistika nuda je
Celkem
O statistice bych se měl/a dozvědět více Statistika je jen na buzeraci obyvatel státem Statistické informace jsou pro mě do značné míry nesrozumitelné O statistice nic moc nevím a nezajímá mě
ZŠ VŠ 15-29 let
Statistika je pro mě zbytečnost 50 a více let
O statistice bych se chtěl/a dozvědět více než vím dnes Statistickým informacím v médiích rozumím a baví mě je sledovat 1
2
3
4
5
6
7
8
Stejně tak starší osoby komentují statistiku negativně, zatímco respondenti z mladších věkových skupin mají přehled a zmiňují, že by se měli či chtěli dozvědět o problematice více. Výroky a osobní přesvědčení o statistice: Lidé se nejčastěji ztotožňují s výrokem, že „statistika je nuda“. Hned vzápětí následuje výrok, „o statistice bych se měl/a dozvědět více“. Nejméně souhlasných stanovisek nasbíral výrok „statistickým údajům v médiích rozumím a baví mě je sledovat“. Starší lidé a lidé s nižším vzděláním zaujímají podobné postoje a to zcela opačné než lidé mladší a vzdělanější. Protikladnost výroků v těchto dvou skupinách je opravdu podivuhodně výrazná. Starší a méně vzdělaní lidé se nejčastěji ztotožňují s výrokem „ statistika je jen na buzeraci obyvatel státem“.Vzdělanější a mladší respondenti naopak s tímto výrokem nejčastěji vyjadřují silný nesouhlas a typickým výrokem jsou pro ně výroky „o statistice bych se měl/a-chtěl/a dozvědět více“. Výroky o obecném stavu věcí: Obecné výroky a jejich hodnocení mezi respondenty jsou podobně diverzifikovány – mladší a vzdělanější proti starším a méně vzdělaným. Nejvíce souhlasných stanovisek inkasoval výrok „Statistika je přesný součet nepřesných čísel“. Nejméně souhlasná stanoviska inkasoval výrok „Statistika představuje objektivní obraz reálného světa kolem nás“. Vzdělanější a mladší respondenti se nejčastěji ztotožňují s výrokem, že „statistické údaje a informace jsou důležité pro řízení státu/obce/firmy“. Nejméně důvěry si u nich získaly výroky „statistika poskytuje zkreslené údaje nebo údaje nejasného původu a interpretace“ a výroku o „přesném součtu nepřesných čísel“. Představa o jednotlivých pojmech: Platí, že mladší a vzdělanější mají o jednotlivých pojmech lepší představu než starší či méně vzdělaní (zde často zaznívá „nevím“, „nemám představu“). Obecně lze říci, že pojmy, které se týkají přímo respondentů a jejich životní situace (nezaměstnanost, průměrná mzda, porodnost, inflace) jsou popisovány mnohem častěji a přesněji než pojmy, které se lidí přímo netýkají (HDP, klinické studie, státní dluh, burzovní index nebo vývoz a dovoz). Lze také vysledovat, že vzdělanější a mladší častěji pojmy definují, zatímco starší a méně vzdělaní vyjadřují emoce a pocity. Inflace: 14% nevyplněných, nejčastěji nevyplnili středoškoláci. Pokud je vyplněno, většinou je interpretace pojmu správná. Respondenti ale nejdou do příliš velkých detailů. Nezaměstnanost: pouze 5% nevyplněných; interpretace pojmu správná; u méně vzdělaných přechod do osobní roviny („také se mě týká“ atp.).
Porodnost: Nejnižší podíl nevyplněných (4%); většinou definice, občas komentář toho, že vymíráme nebo že určité skupiny občanů rodí děti moc. Klinická studie: Téměř polovina nevyplnila, většinou správně zařazují k výzkumu a k lékařství. Několik chybných interpretací pojmu. Burzovní index: Nejvíce nevyplněných (3/5- u osob s nižším vzděláním 4/5); Ve zbytku je interpretace pojmu většinou správná. HDP: téměř polovina nevyplněných (nejčastěji osobami se ZŠ, ostatní zkratku znají); většina respondentů se spokojuje s rozvedením zkratky, dále se nepouští. Průměrná mzda: Nejnižší podíl nevyplněných (4,3 %), většinou správná interpretace. Zadlužení státu: Pouze 4% nevyplněných; Vyplněné většinou nesou emoční náboj, ale žádnou informaci o definici nebo způsobu výpočtu. Spotřeba piva na hlavu: 30 procent neuvedlo nic, většina respondentů se snažila uvádět číselnou hodnotu, ale nikoli definici. Vývoz a dovoz: 13 % nevyplněno (většinou ZŠ a vyuč.), většina výroků obsahuje definici. Při definování se respondenti často omezují na vývoz a dovoz zboží, nemají pocit, že by se do této oblasti zahrnovaly např. služby apod.
Závěry z šetření, které jsme prováděli, i z šetření vycházejícího z Českého statistického úřadu potvrdily, že existuje velký deficit ve vzdělanostním profilu obyvatelstva v oblasti statistiky, statistických metod a ukazatelů. I přesto, že s rostoucím vzděláním obyvatel roste také povědomí o statistice a jednotlivých statistických pojmech, jsou často statistické pojmy chápány mylně. Velice často si lidé spojují jednotlivé ukazatele s emocemi (např. statistické ukazatele porodnosti, nezaměstnanosti, zadluženosti, atd.), nedokážou si však již představit, co přesně se pod danými čísly skrývá.
