MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA PROGRAM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD PRO SŠ
Výuka finanční gramotnosti Závěrečná práce
Napsala: Mgr. Eliška Packová Vedoucí závěrečné práce: PhDr. Mgr. Radim Štěrba, Dis. Brno 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. Souhlasím, aby byla práce uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně 5. srpna 2013 ……………………… podpis autora
2
Poděkování Děkuji vedoucímu závěrečné práce, panu PhDr. Mgr. Radimu Štěrbovi, Dis., za vstřícný a ochotný přístup, cenné rady a doporučení.
3
Bibliografický záznam: PACKOVÁ, Eliška. Výuka finanční gramotnosti. Závěrečná práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2013, 45 s., 2 s. příloh. Vedoucí závěrečné práce: PhDr. Mgr. Radim Štěrba, Dis. Anotace: Tato závěrečná práce pojednává o výuce finanční gramotnosti na základních a středních školách. Snaží se o základní vhled do problematiky a popis dosavadních kroků a současného stavu implementace finančního vzdělávání v českém školství. Připomenuty jsou priority a principy finančního vzdělávání i jeho dvoupilířová struktura (vzdělávání počáteční – školní a vzdělávání další – zaměřené na dospělou populaci). Součástí textu je definice finanční gramotnosti, vymezené standardy výuky finanční gramotnosti a jejich začlenění do Rámcových vzdělávacích programů. Opomenuta nezůstala ani doporučená metodika výuky finanční gramotnosti. Na závěr je zařazen popis některých dostupných podpůrných materiálů pro výuku, ať už se jedná o tištěné materiály nebo zdroje přístupné na internetu. Klíčová slova: Finanční gramotnost, finanční vzdělávání, standard finanční gramotnosti Annotation: This final thesis deals with the teaching of financial literacy in primary and secondary schools. It seeks to basic insight into a description of the steps taken and the current status of implementation of financial education in Czech schools. The priorities and principles of financial education are reminded as well as its two-pillar structure (initial education school and further education - focused on the adult population). The part of the text is the definition of financial literacy, defined standards of teaching financial literacy and their integration into educational programs. Also the recommended methodology of teaching financial literacy is not forgotten. Finally, it included a description of some available support materials for teaching, whether in printed materials or sources on the internet. Keywords: financial literacy, financial education, standard of financial literacy
4
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Finanční vzdělávání a jeho význam v současné společnosti .................................................. 8 1.1 Priority a principy finančního vzdělávání ...................................................................... 10 1.2 Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání ............................................................... 12 2. Strategický a metodický rámec výuky finanční gramotnosti ............................................... 15 2.1 Národní strategie finančního vzdělávání ........................................................................ 15 2.2 Metodická doporučení školám pro vzdělávání žáků a tvorbu a realizaci školních vzdělávacích programů ......................................................................................................... 20 3. Rámcové vzdělávací programy pro základní a střední vzdělávání a výuka finanční gramotnosti ............................................................................................................................... 25 4. Učebnice, literatura, metodické pomůcky, kurzy a vzdělávání pedagogů ........................... 32 Závěr ......................................................................................................................................... 38 Seznam použité literatury a internetových zdrojů .................................................................... 40 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 44 Seznam příloh ........................................................................................................................... 45
5
Úvod Příprava budoucích učitelů občanské nauky a základů společenských věd na jejich povolání se dlouhou dobu obešla v příslušných vysokoškolských programech bez zařazení výuky finanční gramotnosti (dále jen FG). Ještě moje vysokoškolské studium občanské nauky pro základní školy, které jsem absolvovala na Univerzitě v Hradci Králové, tuto zajímavou oblast studovaného předmětu obsahovalo pouze okrajově.1 Ekonomie a související předměty sice byly součástí povinných i volitelných tematických bloků, avšak k cílené přípravě na finanční vzdělávání budoucích žáků, ať již po obsahové nebo metodické stránce, nedocházelo. Svou práci chci proto koncipovat jako jistý manuál, prohloubení základního vhledu a orientace v problematice, která se v poslední době velmi dynamicky vyvíjí. Pro sepsání následujícího textu budou klíčové dokumenty jako Národní strategie finančního vzdělávání (2010)2, Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (2007)3, Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti (2013)4. V první kapitole se pokusím postihnout základní důvody pro cílené finanční vzdělávání, uvedu jeho oficiální priority a principy, představím z Národní strategie vyplývající jeho dvoupilířovou vzdělávací strukturu. V další části za pomoci zmiňovaných klíčových dokumentů nastíním také legislativní kroky v oblasti finančního vzdělávání. Čtenáře seznámím s definicí finanční gramotnosti, uvedu, z jakých složek se skládá a s jakými dalšími gramotnostmi se pojí. Rovněž neopomenu zařadit do textu standardy výuky finanční gramotnosti všech úrovní vzdělávací struktury a doporučovanou metodiku výuky. Z jistého pohledu bude tedy druhá kapitola stěžejní. V třetí kapitole se budu věnovat začlenění finančního vzdělávání do rámcových vzdělávacích programů
1
V roce 2008 ministerstvo školství oslovilo děkany fakult vysokých škol, které připravují učitele základních a středních škol a požádalo je o zařazení problematiky finanční gramotnosti do obsahu příslušných vysokoškolských studijních programů. (Z diplomové práce: HOLÁSKOVÁ, P.: Výuka finanční gramotnosti na základních školách. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická 2011, s. 21). 2 Národní strategie finančního vzdělávání. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2010. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Dále jen: Národní strategie finančního vzdělávání 2010. 3 Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Dále jen: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. 4 HESOVÁ, A.: Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2013, 25 s. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Dále jen: HESOVÁ, A.: Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti.
6
pro základní a střední školy. Upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) nabude účinnosti k 1. 9. 2013, zcela jistě ovlivní i výuku finanční gramotnosti na základních školách, přeneseně pak i na středních školách, které budou moci u svých nových žáků lépe navazovat na již získané vědomosti, dovednosti a postoje a dále je prohlubovat. V poslední části se pokusím přiblížit a analyzovat vzorek dostupných podpůrných materiálů, jejichž úkolem je pomoci učitelům finanční gramotnosti efektivně realizovat výuku. Vedle tištěných materiálů se budu se zvláštním zřetelem věnovat také tematickým internetovým portálům, na nichž může pedagog najít inspiraci a využít ji ve svých hodinách. Neopomenu zmínit dostupné vzdělávací semináře a další rozvojové aktivity určené vyučujícím, organizované např. Národním institutem pro další vzdělávání (dále jen NIDV).
7
1. Finanční vzdělávání a jeho význam v současné společnosti Svět financí prolíná životy nás i našich žáků téměř všude. Ekonomické otázky jsou každodenní součástí zpráv poskytovaných médii, v rodinném prostředí mezi nejbližšími se také často diskutuje o příjmech a výdajích rodinného rozpočtu. Rovněž na ulici, v hromadných dopravních prostředcích běžně slyšíme nebo se i účastníme například rozhovorů na téma nízkých výplat a neustálého zdražování. Podobné diskuze zažíváme také s kolegy v zaměstnání nebo v kruhu přátel. Žáci na všech vzdělávacích stupních jsou rovněž konfrontováni s bohatstvím, nebo naopak chudobou svých spolužáků a jsou nuceni se k danému nějakým způsobem postavit, řekněme i vnitřně se s ním vypořádat. Zkusím svou myšlenku přiblížit a zkonkrétnit na velmi jednoduchém vymyšleném, ale přesto reálném příkladu. Žák 4. třídy je mezi svými spolužáky poslední, který ještě nemá svůj vlastní mobilní telefon, případně v dnešní době spíše tablet, iPhone nebo nejnovější herní konzole. To však není pro náš příklad rozhodující. Rodiče žáka se z finančních nebo jiných důvodů rozhodnou neustoupit ze svého stanoviska a synovo přání po mobilním telefonu nevyslyší. Napadnout nás pak mohou dvě možnosti dalšího vývoje situace. V prvním případě lze žáka nesměřovat k uskutečnění konkrétních kroků, které mu umožní vysněnou věc získat z jeho „vlastních“ prostředků. Žák by následně svému plánu měl podřídit nakládání s osobním finančním rozpočtem. Proti tomu můžeme již z počátku namítnout, že větší pravidelné kapesné, příležitostný peněžní příjem formou dárků od prarodičů apod. nemusí nebo nemá být samozřejmou součástí dětské výchovy v tomto věku. V naší modelové situaci však výše zmíněné příjmy budeme předpokládat. K efektivnímu vytvoření funkčního rozpočtu s promyšlenou rozvahou na straně příjmů i výdajů pak dítěti jistě pomohou praktické znalosti a nácvik dovedností z výuky finanční gramotnosti. Druhým řešením uvedeného problému s neuspokojenou touhou po mobilním telefonu může být apel na hodnotový žebříček žáka. Cílem by zde byla interiorizace postojů, které uznávají, že jsou důležitější věci než ty, po kterých právě toužím, že nemusím mít vše, co mají ostatní (a má hodnota se tím v žádném případě nesníží), že mohu trpělivě čekat na možnou lepší příležitost chtěnou věc získat, nebo dokonce, že si mohu definitivně určitou věc odepřít kvůli potřebám nebo pro radost někoho jiného. Domnívám se však, že i k přijetí tohoto stanoviska, by mělo žákovi pomoci finanční vzdělávání a informovanost o hodnotě chtěné věci. Toho však může dosáhnout pouze taková výuka, která se nebude omezovat na matematické výpočty, přesnou znalost termínů 8
apod., ale vnese do myšlení žáka a do jeho každodenního života vedle praktických způsobilostí a orientace ve finančním a ekonomickém světě i etický rozměr při uspokojování jeho tužeb. Velký ekonomický myslitel Adam Smith v jednom ze svých děl napsal: „Vlastnosti, které jsou nejužitečnější přímo pro nás, jsou zaprvé dokonalý úsudek a porozumění, pomocí kterých jsme schopni rozeznávat vzdálené důsledky našeho jednání a předvídat výhody nebo nevýhody, které z nich pravděpodobně vyplynou, a za druhé sebeovládání, díky kterému jsou schopni zdržet se současného potěšení nebo vydržet současnou bolest, abychom získali větší potěšení nebo abychom se vyhnuli větší bolesti někdy v budoucnu.“5 Uvedený příklad tak lze v pozměněné formě aplikovat na žáky všech vzdělávacích stupňů. Vyvstává nám tak jeden z mnoha možných důvodů, proč zařazovat cílené a strukturované finanční vzdělávání do našich škol. Někoho by snad napadlo, že předávání vědomostí a dovedností z oblasti financí a ekonomiky bylo dlouhou dobu pouze v kompetenci rodičů a i nadále by tomu tak mohlo zůstat. V tom případě se ovšem přehlíží velmi důležitý fakt, že ani úroveň finanční gramotnosti dospělé populace, tedy rodičů žáků, není příliš uspokojivá. Finanční trh a celá ekonomika je v neustálém pohybu a vyžaduje, aby ti, kteří chtějí být v obraze, trvale vyhledávali, korektně zpracovávali a efektivně využívali získané informace. Je tak očividné, že nejen žáky základních a středních škol, ale také jejich rodiče a prarodiče je nutné neustále vzdělávat a prohlubovat znalosti v oblasti finanční gramotnosti. Domnívám se, že i zde by měly být obsaženy všechny zorné úhly problematiky, stejně jako bylo nastíněno ve výše uvedeném příkladu. V diskuzích nad příčinami současné finanční a ekonomické krize jsou banky často terčem útoků a obviňování, že nerozumně půjčovaly peníze lidem, kteří nebyli schopni svým závazkům dostát. Bankovní instituce však vidí původ problému spíše v nedostatečné úrovni finanční gramotnosti.6 Lidé se do ekonomických potíží nebo v nejhorším případě do dluhové pasti, ze které již těžko nalézají východisko, mohou dostat z mnoha důvodů. Nemyslím si, že všechny mohou svou vůlí a přičiněním ovlivnit či zvrátit, ale řadu z nich ano. Jestliže se budou lidé aktivně zajímat o nabídku a podmínky využívání finančních produktů a služeb v celém jejich spektru a volit pro ně v konkrétní situaci z krátkodobého i dlouhodobého hlediska nejvýhodnější a nejméně rizikové z nich; pokud budou číst s porozuměním podepisované smlouvy; odpovědně a správně analyzovat svou aktuální
5
SMITH, A.: Teorie mravních citů. Praha: Liberální institut, 2005, s. 193. PETRÁŠKOVÁ, V.: Pěstování finanční gramotnosti ve vzdělávání středoškoláků. Matematika, fyzika, informatika. 2009 , roč. 19, č. 3, s. 141. 6
9
ekonomickou situaci a v případě, že budou neustále pozorně sledovat příjmovou i výdajovou složku svého rozpočtu a tomu přizpůsobí své rozhodování při uspokojování svých potřeb a přání, pak mají nakročeno správným směrem a výrazně snižují nebezpečí, že se dostanou do ekonomických nebo finančních problémů. Právě k tomuto bychom měli studenty při výuce finanční gramotnosti vést. Jelikož i dospělá populace se nechá mnohdy strhnout k ekonomicky rizikovým krokům nejen z důvodu své neznalosti nebo pro nedostatečnost a nesrozumitelnost dostupných informací, ale také čistě z emočních pohnutek. Často se i my například obtížně vyrovnáváme se situací, kdy lidé v našem okolí mají lepší televizi, auto, dovolenou apod. Roli v tom nehraje jen závist, ale také touha nevybočovat, být jako ostatní. Právě toto s sebou může přinášet ekonomicky neodpovědné chování a výuka k finanční gramotnosti by těmto rizikům měla pomoci předcházet. Finanční vzdělávání se tedy, jak již bylo uvedeno, zaměřuje na všechny skupiny obyvatelstva. U každé z nich se snaží zacílit obsahově i metodicky, co možná nejpřesněji k užitku konkrétních lidí. Domnívám se, že je to správná cesta a že je dobré, pokud se vzdělávání neomezuje na žáky a studenty základních a středních škol. Rodiče a děti se totiž mohou vzájemně ve finanční problematice inspirovat a ovlivňovat, a to v pozitivním i negativním směru. Jak píše Eva Zamrazilová, členka bankovní rady České národní banky, v úvodním slovu níže citované publikace: „Tradičně konzervativní postoj k úsporám a zadlužování se postupně mění, roste tendence k rychlé spotřebě i ochota občanů k zadlužování. Tyto tendence…, nejsou však zcela bez rizik a vyvolávají naléhavou potřebu alespoň základní orientace občanů ve světě financí. Bez základních ekonomických a finančních znalostí nelze činit kvalifikovaná rozhodnutí při správě osobních financí a rodinného majetku.“7 Potřeba finančního vzdělávání, zvýšení finanční gramotnosti nás všech se tedy v současném dynamickém a složitém světě zdá být nezpochybnitelná.
1.1 Priority a principy finančního vzdělávání Finanční vzdělávání by mělo v zásadě pojmout celý finanční sektor, žádná problematika či skupina občanů by z něho neměla být vyjmuta. Přesto je samozřejmé, že některé části budou v popředí zájmu, zohledníme-li demografické a sociální ukazatele
7
SKOŘEPA, M., SKOŘEPOVÁ, E.: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. Manuál pro učitele. Praha: Scientia, 2008, s. 3.
10
a jejich odraz na finančním trhu. Klíčový dokument Národní strategie finančního vzdělávání z roku 2010 v tomto ohledu určuje tyto prioritní oblasti pro budoucnost: 1) Aktivní a odpovědná účast na finančním trhu – usiluje se zde o to, aby občané aktivně přistupovali k využívání produktu a služeb, aby znali a uměli využít svých spotřebitelských práv, tedy aby jejich kroky ve sledovaném sektoru byly co nejefektivnější. Nezbytnou podmínkou je odpovídající stupeň finanční gramotnosti, ale rovněž i úplné, správné, průhledné a vzájemně porovnatelné informace. 2) Prevence proti předlužení – české domácnosti jsou stále více zadlužené, řada z nich není schopna splácet své závazky. Nejohroženější jsou zvláště nízkopříjmové rodiny, domácnosti s jedním živitelem, lidé s nedostatečnou finanční gramotností. Kýženým efektem by zde mělo být zodpovědnější posuzování osobní/rodinné situace a možností splácení dluhů, také zvážení přiměřenosti finančního závazku vůči užitku z nabyté věci. 3) Zajištění na stáří – ukazuje se, že k finančnímu zajištění v důchodovém věku je zapotřebí také určité míry finanční gramotnosti. Stávající systém založený na absolutním spoléhání se na státní zabezpečení se zdá vzhledem k demografickému vývoji neudržitelný. Občané jsou tak nuceni zvažovat jiné formy svého zaopatření v seniorském věku. Kromě těchto stěžejních oblastí jsou vymezeny ve zmiňované strategii také principy finančního vzdělávání, například tzv. princip obecnosti, u něhož je důležité, aby byla vždy poskytnuta základní orientace a přehled v dostupných produktech a službách, nikoli propagace a nabízení některých z nich. Princip obecnosti byl podrobněji rozpracován podskupinou Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání. Princip odbornosti se zaměřuje na obsah vzdělávání, u něhož se především předpokládá, že bude po odborné stránce zpracován kvalitně a odpovídajícím způsobem. Nemenší důraz je kladen také na úroveň samotných vzdělavatelů, u nichž jsou vyžadovány odpovídající kompetence nejen z oblasti finanční, ale rovněž pedagogické. Další z vymezených zásad se nazývá princip zacílení, který upozorňuje na výhodnost projektů určených konkrétní skupině obyvatel, využívajících informačních kanálů nejlépe jí srozumitelných.8 V pozdějších dokumentech se setkáváme také s principem objektivity, kdy se za důležité považuje
8
Národní strategie finančního vzdělávání. s. 15-16.
11
objektivní seznamování s produkty a službami na finančním trhu, nikoli jejich subjektivní hodnocení.9
1.2 Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání Zvyšování úrovně finanční gramotnosti je, jak již bylo uvedeno, žádoucí u všech skupin obyvatelstva. Vzdělávání v dané oblasti je rozděleno do dvou úrovní, na vzdělávání počáteční neboli školní a na vzdělávání další, které je zacílené na dospělou populaci (celoživotní vzdělávání). Počáteční vzdělávání se dotýká zejména základních a středních škol. Jako garant zde vystupuje stát, prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Odbornou podporu by přitom mělo zajišťovat Ministerstvo financí (dále jen MF) a Česká národní banka (dále jen ČNB). Proces implementace finančního vzdělávání do počátečního vzdělávání byl určen v dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (dále jen SBFG), který společně připravili zástupci MŠMT, MF a Ministerstva průmyslu a obchodu, a to na základě usnesení vlády ČR ze 7. prosince 2005. Postupně byly a nadále jsou uskutečňovány zejména tyto kroky: -
Vytvoření Standardu finanční gramotnosti pro žáka 1. a 2. stupně základní školy a dále Standardu finanční gramotnosti pro žáka střední školy (který odpovídá Standardu finanční gramotnosti dospělého občana).
-
Zařazení Standardu finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů pro základní a střední vzdělávání.
-
Vytvoření metodických doporučení školám pro vzdělávání žáků a tvorbu a realizaci školních vzdělávacích programů.
-
Zařazení témat finančního vzdělávání do vzdělávacích programů v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).
-
Revize systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (včetně revize Standardů finanční gramotnosti) v souladu s vývojem finančních trhů a potřeb žáků. Další vzdělávání, jak již jsme zmínili, chce rozšiřovat obzory ve finanční oblasti
dospělým, ve většině případů se jedná o spotřebitele. Výuku v tomto segmentu z velké 9
Principy nezávislosti ve finančním vzdělávání. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Dále jen: Principy nezávislosti ve finančním vzdělávání.
12
části obstarává soukromý sektor (sdružení spotřebitelů, profesní sdružení finančních institucí), ale také subjekty veřejné správy. Není přitom bez zajímavosti, že Standard finanční gramotnosti dospělého občana je stejný jako Standard finanční gramotnosti žáka střední školy.10 Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, jehož aktualizovaná verze pochází z prosince 2007, přichází díky ujasnění definice finanční gramotnosti a jejich součástí s konkrétními standardy finanční gramotnosti, které představují optimální míru finanční gramotnosti pro vymezenou cílovou skupinu. Jednotlivé vzdělávací stupně mají rovněž stanoveny výstupní požadavky z oblasti finančního vzdělávání, které se promítají u počátečního vzdělávání do RVP a následně do ŠVP. Standardy finanční gramotnosti byly vytvořeny za spolupráce zástupců MF, MŠMT, Výzkumný ústav pedagogický (dále jen VÚP), Národní ústav odborného vzdělávání (dále jen NÚOV) a Asociace obchodních akademií. Standardy jsou rozděleny do 3-4 bloků. Pro základní i střední vzdělávání jsou to celky s názvy: Peníze, Hospodaření domácnosti, Finanční produkty. Pro střední vzdělávání jsou tyto části doplněny ještě o celek s názvem Práva spotřebitele. Vždy je uveden obsah a požadované výsledky. Viz příloha. Níže uvedené základní kroky finančního vzdělávání předcházejí v dokumentu SBFG
konkrétním
navrženým
etapám
systému
budování
finanční
gramotnosti
na základních a středních školách. Zcela se shodují v prvních dvou bodech a i v některých následujících vnímáme značnou podobnost. Výchozími kroky tedy jsou: 1) Definice finanční gramotnosti – jedná se o jasné vymezení pojmu a přiblížení tří složek: peněžní, cenové a rozpočtové gramotnosti. 2) Standardy finanční gramotnosti – určení cílového stavu finančního vzdělávání pro žáka 1. stupně, pro žáka 2. stupně, pro žáka střední školy a dospělého občana. 3) Metodické materiály – vytvoření vzorových materiálů na podporu pedagogů k realizaci výuku s finanční tématikou, MŠMT, VÚP, NÚOV, MF a dalšími subjekty. 4) Průzkumy aktuální úrovně FG – rozbory aktuálního stavu finančního vzdělávání a jeho výsledky. 5) Vzdělávací programy a aktivity – mají být v souladu s výše uvedenými principy obecnosti, odbornosti a informovanosti (zacílení).
10
Národní strategie finančního vzdělávání. s. 15-17.
13
6) Pravidelné hodnocení úrovně FG a efektivity vzdělávacích programů – identifikovat problémové oblasti, ale samozřejmě i vyzvednout pozitiva.11 Etapy systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách jsou pak definovány takto: 1. Definice FG 2. Formulace standardů FG 3. Příprava systému vzdělávání a podpory pedagogických pracovníků pro finanční vzdělávání 4. Implementace standardů FG do RVP 5. Hodnocení (monitorování) úrovně FG obyvatelstva 6. Formulace zpětné vazby pro případné úpravy systému 7. Pravidelné uveřejňování informací o fungování systémů.12
11 12
Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. s. 9-10. Tamtéž, s. 11.
14
2. Strategický a metodický rámec výuky finanční gramotnosti Vláda České republiky se zabývala otázkou finanční gramotnosti již v závěru roku 2005, od té doby se začaly systematicky zpracovávat materiály pro vzdělávání občanů v této oblasti.13 Většina prvotních materiálů však nezůstala ve své původní podobě a dnes můžeme pracovat s jejich aktualizovanými a rozšířenými verzemi.
2.1 Národní strategie finančního vzdělávání Národní strategie finančního vzdělávání, předložená v roce 2010 Ministerstvem financí, je koncepčním dokumentem, který si klade za cíl posílení finanční gramotnosti všech občanů České republiky. Za tím účelem vytváří ucelený systém finančního vzdělávání. Předpokládá se, že toto vzdělání přinese občanům (spotřebitelům) lepší orientaci na finančním trhu a nezbytné kompetence k adekvátnímu a odpovědnému jednání na něm. Dokument
vychází
taktéž
z doporučení
Evropské
unie
(EU)
a
Organizace
14
pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD).
Strategie byla připravena za odborné spolupráce MF, MŠMT a ČNB. Významným konzultantem při vzniku dokumentu však byla rovněž tzv. Pracovní skupina pro finanční vzdělávání, jejímiž členy byli nejen zástupci státu, ale také profesních asociací, spotřebitelských organizací a expertů na oblast vzdělávání. Dokument tak odráží široký konsensus, jenž je nezbytný ke kýženému zvýšení finanční gramotnosti české společnosti. Tento strategický dokument má za úkol zastřešit odpovídající projekty a programy finančního vzdělávání tím, že stanovuje společné cíle, obecné principy a prostředky k jejich dosažení. O prioritách a principech finančního vzdělávání i o dvoupilířové struktuře tohoto vzdělávání jsme hovořili již výše. Navazující dokumenty pak specifikují samotnou realizaci nastavených cílů. Pro oblast školství byl například vytvořen již zmíněný dokument Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách.
13
PETRÁŠKOVÁ, V.: Pěstování finanční gramotnosti ve vzdělávání středoškoláků. Matematika, fyzika, informatika, 2009, roč. 19, č. 3, s. 141. 14 V rámci OECD funguje od roku 2008 speciální mezinárodní skupina zaměřená na finanční vzdělávání (INFE – International Network on Financial Education), která mimo jiné podporuje u svých členů vytváření národních strategií finančního vzdělávání. Viz Ministerstvo financí: Národní strategie finančního vzdělávání. s. 3.
15
Národní strategie finančního vzdělávání (2010) je přitom aktualizací dokumentu Strategie finančního vzdělávání z roku 2007. Jak již bylo uvedeno, Národní strategie navazuje rovněž na řadu nejnovějších koncepčních pokynů v oblasti ochrany a vzdělávání spotřebitelů
vydaných
v rámci
Evropské
unie,
respektive
doporučení
dalších
mezinárodních institucí. Významnou motivací při jejím vzniku byla rovněž potřeba zohlednit změny v šíři nabízených finančních produktů a služeb, v chování občanů, v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení atd. Nově byl definován celospolečenský význam finančního vzdělávání, byly připomenuty dosavadní kroky v dané oblasti. Předložena byla také analýza stavu postojů občanů ČR k finančnímu vzdělávání vycházející z průzkumu uskutečněného v roce 2007. V neposlední řadě strategie na základě shody všech zainteresovaných subjektů vymezuje některé základní pojmy, které se rozvíjejí v oblasti finančního vzdělávání. Nalezneme zde kupříkladu definici samotné finanční gramotnosti, která je podle ní: „souborem znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktivit a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“15 Tuto formulaci můžeme porovnat s definicí finančního vzdělávání podle OECD, která zní: „Finanční vzdělávání je proces, jehož prostřednictvím si uživatelé finančních služeb i investoři zvyšují porozumění finančním produktům a pojmům a současně prostřednictvím informací, instrukcí a nestranných rad vytvářejí schopnost uvědomovat si finanční rizika i finanční příležitosti, schopnost provádět informovaný výběr, učí se, kam se obrátit o radu či pomoc a provádět další kroky vedoucí ke zlepšování své finanční well-being a ochrany.16 Finanční gramotnost v sobě zahrnuje tři složky: 1) Peněžní gramotnost – zahrnuje kompetence nezbytné pro správné nakládání s penězi v hotovostní i bezhotovostní formě. 2) Cenová gramotnost – obsahuje kompetence vedoucí k pochopení cenových mechanismů a inflaci.
15
Národní strategie finančního vzdělávání. s. 11 DVOŘÁKOVÁ, Z., SMRČKA, L. a kol.: Finanční vzdělávání pro střední školy. Se sbírkou řešených příkladů na CD. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 19. 16
16
3) Rozpočtová gramotnost – týká se kompetencí nepostradatelných při správě osobního/rodinného rozpočtu. Zahrnuta je zejména správa finančních aktivit a finančních závazků. Finanční gramotnost je součástí širší ekonomické gramotnosti, v jejímž obsahu je vedle výše uvedeného, schopnost jedince zajistit si příjem, jeho orientace na trhu práce, způsobilost jednat odpovědně a zvažovat vliv tohoto jednání na svůj aktuální i budoucí příjem. Zahrnuto je zde samozřejmě taktéž rozumné rozhodování o výdajích. Ekonomicky odpovědné chování jedince a domácnosti by současně mělo vycházet ze znalostí základních makroekonomických aspektů a oblasti daní. Jeden z dřívějších dokumentů vlády ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) z roku 2003 shrnuje, že ekonomicky gramotný jedinec by měl v míře odpovídající jeho postavení obsáhnout znalosti a způsobilosti, které mu umožní obstát ve všech rolích, jež mu může tržní ekonomika nabídnout, tedy v roli spotřebitele, zaměstnance, zaměstnavatele, výrobce, obchodníka, vlastníka, plátce daně, investora, smluvního partnera a dalších. Neopomenuta by měla zůstat schopnost širšího pohledu na národní ekonomiku jako nedílnou součást evropského i světového hospodářství.17 S finanční gramotností je spjata gramotnost numerická (využití matematiky ve světě financí), informační i právní. Nezbytnou se také stává schopnost správně pracovat s informacemi, umět je vyhledat, pochopit v kontextu, využít. Neméně důležité je pak i právní povědomí, orientace v právech a povinnostech, přehled o subjektech poskytujících právní poradenství.18 Vytvoření Národní strategie finančního vzdělávání předcházela řada kroků, které byly v dokumentu rovněž připomenuty. Uveďme, že v roce 2006 byla schválena Strategie finančního vzdělávání, čímž začala koordinovaná příprava finančního vzdělávání v ČR. V tomto roce zahájila také svou činnost již zmíněná Pracovní skupina pro finanční vzdělávání, jejíž existence a složení vychází z mezinárodních doporučení. Jedná se o stálou platformu, kde dochází k výměně zkušeností a sladění činností jednotlivých subjektů. O rok později vydalo MŠMT v součinnosti s MF Standardy finanční gramotnosti (nalezneme je v dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách). Jejich postupné zavádění do rámcových vzdělávacích programů
17
Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. Úřad vlády a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Praha: Úřad vlády ČR, 2003, s 22. 18 Národní strategie finančního vzdělávání. s. 12
17
se prolínalo s vydáváním metodických příruček a cíleným vzděláváním pedagogických pracovníků na nejrůznějších úrovních. Adekvátně byly postupně doplňovány příslušné vysokoškolské programy pro budoucí učitele. Systematickou podporu těmto probíhajícím krokům nadále poskytuje MŠMT a ČNB. V návaznosti na ně pak i nejrůznější neziskové organizace a soukromé subjekty. Národní strategie finančního vzdělávání nastiňuje, jaké role mají jednotlivé subjekty veřejné správy i další důležití aktéři a jak mají být koordinovány jejich aktivity. Například Ministerstvo financí je zodpovědné rovněž za ochranu spotřebitele na finančním trhu. Proto za jeden z klíčových úkolů finančního vzdělávání považuje působení proti negativním jevům, jež se vyskytují v této oblasti. Podporuje zavádění finančního vzdělávání v počátečním i v dalším vzdělávání, přičemž se zaměřuje především na obsahovou stránku věci. V jeho kompetenci je také zajištění chodu Pracovní skupiny (zástupce MF stojí v čele jejího Výkonného výboru), jako nezávislého seskupení, kde dochází k diskuzi a koordinaci aktivit všech, kteří se podílejí na budování finančního vzdělávání. V neposlední řadě poskytuje MF také nezávazné odborné konzultace v projektech směřujících k zlepšení finančního povědomí dospělých. Ministerstvo školství spolu se svými přímo řízenými organizacemi, jimiž jsou NÚOV a VÚP, zajišťuje začlenění Standardů finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů. Díky zmíněným institucím je rovněž zabezpečena metodická podpora pedagogických pracovníků. Jejich další vzdělávání se pak uskutečňuje ve spolupráci s Národním institutem pro další vzdělávání, který rovněž přímo spadá pod MŠMT, a dalšími vzdělávacími institucemi v systému DVPP, které získaly od ministerstva příslušnou akreditaci.19 Ministerstvo průmyslu je zase v kontaktu se spotřebitelskými organizacemi a podporuje finanční vzdělávání spotřebitelů nebo poradenskou činnost sdružení na ochranu spotřebitele formou dotací. Česká národní banka podporuje na všech úrovních nejen finanční vzdělávání, ale také širší ekonomické vzdělávání. Pomáhá při přípravě učitelů na výuku finanční gramotnosti a ekonomických témat tím, že organizuje nebo se odborně spolupodílí, například
lektorským
zajištěním,
na
nejrůznějších
vzdělávacích
programech.
Prostřednictvím svých webových stránek, ve spolupráci s médii a univerzitami třetího věku
19
Tamtéž, s. 19.
18
uskutečňuje také vlastní vzdělávací aktivity na poli vzdělávání dospělých v rámci druhého pilíře. Ministerstvo práce a sociálních věcí své aktivity v oblasti finančního vzdělávání míří zejména na sociálně znevýhodněné. Za tím účelem proškoluje zaměstnance úřadu práce a sociální pracovníky. Sociální poradenství tak může být doplněno i základní edukací ve finanční oblasti. Ministerstvo vnitra koordinuje vzdělávací činnosti ve státní správě. Zabývá se prevenci kriminality a extremismu související s nedostatečnou finanční gramotností. Požadavek finančního vzdělávání je kladen také na zaměstnance obecních úřadů. Zejména v hůře dostupných oblastech s velkou mírou nezaměstnanosti může jejich rada pozitivně přispět v řešení finančních problémů tamních obyvatel. Nezanedbatelnou roli v rozvíjení finanční gramotnosti obyvatel mají i různá profesní sdružení institucí operujících na finančním trhu, ve kterých se promítají například zájmy bank a pojišťoven. Nestátní neziskové organizace zase vesměs plní funkci poradní a zaměřují se na ochranu práv spotřebitelů. Důležitou úlohu mají i nejrůznější vzdělávací instituce a bezesporu média, která monitorují a zprostředkovávají události na finančním trhu svým čtenářům či divákům, jejich snahou je ale také přispět k zvýšení finanční gramotnosti zařazením vzdělávacích článků nebo pořadů.20 Jak již bylo mnohokrát zmíněno, v širším rozsahu významně přispívá k sladění nejrůznějších aktivit na sledovaném poli Pracovní skupina pro finanční vzdělávání (v březnu 2013 čítající 47 členů zastupujících 32 nejrůznějších institucí, sdružení atd., přítomno je v ní i několik nezávislých expertů)21. Jelikož je ovšem jí zaštítěná agenda příliš rozsáhlá, byl pro její lepší operativnost zřízen tzv. Výkonný výbor Pracovní skupiny, který je složen ze zástupců MF, MŠMT a ČNB. Jeho úkolem je mimo jiné připravovat a řídit jednání Pracovní skupiny, zpřístupňovat informace laické i odborné veřejnosti na státní i mezistátní úrovni, vydávat doporučení k budoucím projektům finančního vzdělávání. Veškerá práce je úzce spjata a mnohdy se prolíná s úkoly Pracovní skupiny.22 Národní strategie rovněž ve svém textu předjímá možnost vytvoření pracovní podskupiny, bude-li to potřebné k dosažení požadovaných cílů. Takováto podskupina se poprvé sešla v říjnu 2012 a jejím hlavním úkolem bylo definovat principy nezávislosti 20
Tamtéž, s. 20-22, Pracovní skupina pro finanční vzdělávání. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Dále jen: Pracovní skupina pro finanční vzdělávání. 22 Národní strategie finančního vzdělávání. s. 23-24. 21
19
v oblasti finančního vzdělávání. Považuje se totiž za nutné rozlišovat mezi vzdělávacím projektem a reklamou. Ministerstvo financí má podporovat jen ty projekty, které budou vykazovat znaky finančního vzdělávání. V textu s názvem Principy nezávislosti ve finančním vzdělávání z března 2013, který vznikl činností podskupiny, je detailně rozpracován princip obecnosti ve finančním vzdělávání. Konkrétně je zde uvedeno, co nesmí vzdělávací projekt obsahovat, jak si má počínat přednášející při výuce a jiné. Důraz je kladen na nestrannost.23 Závěr sledovaného dokumentu z roku 2010 je zaměřen na stručný nástin předpokládaného ekonomického zajištění projektů finančního vzdělávání, na možnosti jejich zhodnocení. Zařazen je rovněž akční plán na následujících pět let, zaměřující se na aktivity subjektů veřejné správy.24
2.2 Metodická doporučení školám pro vzdělávání žáků a tvorbu a realizaci školních vzdělávacích programů Důležitost finančního vzdělávání jsme důkladně rozebrali výše. Jestliže ovšem chce učitel u žáků dosáhnout požadovaných výsledků, musí sám danou učební látku zvládnout na odpovídající úrovni, a to po stránce obsahové, ale také z hlediska metodiky. Pregraduální příprava učitelů však mnohé z nich na finanční vzdělávání nepřipravila, což může zavdávat vznik přirozených obav z výuky tohoto tématu. Realizaci finančního vzdělávání je proto věnována značná metodická pozornost. Je všestranně podporována, mimo jiné také vydáním několika konkrétních metodických doporučení, na jejichž vzniku se podílely jak školy, tak odborníci. Dokument Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti byl sepsán pro učitele základních a středních škol, vedoucí pracovníky těchto škol a koordinátory školních vzdělávacích programů. Předpokládá se, že bude využíván zejména pro přípravu výuky ve společenských vědách, matematice, ekonomii a informatice. Doporučení se dotýká především vzdělávacích oblastí Člověk a jeho svět a Člověk a svět práce v základním a gymnaziálním vzdělávání a průřezového tématu Člověk a svět práce ve středním odborném vzdělávání.25
23
Pracovní skupina pro finanční vzdělávání. Národní strategie finančního vzdělávání. s. 25-27. 25 HESOVÁ, A.: Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti. s. 4. 24
20
Dostupný materiál předkládá 14 metodických doporučení, jež člení do tří oblastí. První z nich, koncepce, zahrnuje hned sedm bodů, nejen ony jsou zpracovány vždy shodným způsobem. Na začátku jsou objasněna východiska, poté jsou nabídnuta konkrétní doporučení pro realizaci výuky a navazující odkazy. 1) Porozumění podstatě finanční gramotnosti – připomenuty jsou stěžejní dokumenty jako Národní strategie finančního vzdělávání a Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, přičemž hlavní doporučení se týkají definice finanční gramotnosti a Standardů finanční gramotnosti. 2) Začlenění finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů – k zařazení tohoto bodu došlo až po aktualizaci studovaného dokumentu, původně nebyl jeho součástí. Reaguje na změny v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání s platností od 1. 9. 2013, jimiž se finanční gramotnost stává povinnou součástí 1. i 2. stupně základních škol. Standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání je již delší dobu pevnou součástí Rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání i Rámcového programu pro gymnázia. Finanční vzdělávání je proto samozřejmou součástí školních vzdělávacích programů jednotlivých středních škol. Přestože se návrhy v tomto bodě týkají spíše učitelů základních škol, i pro středoškolské pedagogy zde nalezneme některá důležitá sdělení. Není jistě bez významu, že nově budou moci bezpečněji navazovat výuka finanční problematiky na středoškolské úrovni na poznatky a dovednosti ze základní školy. V doporučení se v tomto směru přímo píše: „neopomíjejte to, že finanční gramotnost je uceleným systémem finančního vzdělávání, a proto je potřeba zohledňovat návaznost mezi 1. a 2. stupněm základního vzdělávání a také mezi základním a středním vzděláváním.“26 Pro střední školy to může znamenat i počátek úvah nad pozměněním jejich školních vzdělávacích programů a osnov příslušných předmětů. 3) Používání a vysvětlování odborných pojmů – očekává se, že učitel bude po odborné stránce plně kompetentní a obsah jeho předmětu bude korektní. Apeluje se tedy na adekvátnost používání základních ekonomických pojmů a jejich vysvětlování s ohledem na příjemce sdělení. Finanční vzdělávání však nesmí být omezeno na ovládání základních ekonomických pojmů. Ty jsou pouze jedním z prostředků k dosažení kompetencí vedoucích k finančnímu zabezpečení jednotlivců i celých rodin, k aktivní a zodpovědné účasti na finančním trhu.
26
Tamtéž, s. 6.
21
4) Integrace vzdělávacího obsahu – finanční vzdělávání zasahuje více předmětů, přičemž každý vyučující přistupuje k tématu ze svého odborného hlediska. Izolovanost vyučovacích předmětů tedy není v tomto případě vůbec žádoucí. Spolupráce učitelů se jeví jako velmi přínosná, pokud nalézají společná témata, postupy a cíle. Žáci mají možnost vnímat souvislosti a využít již nabytých dovedností, více se tak přiblíží životní realitě. 5) Rozvíjení kritického myšlení – v tomto bodu je zahrnuto vyhledávání informací a vše, co s tím souvisí, tedy správná identifikace potřebného a pravdivého, doplněna efektivním využitím. Zahrnuta jsou zde rovněž spotřebitelská práva, schopnost doptat se na chybějící informace. 6) Prezentace finančního světa v širších souvislostech – učitel nemůže být spokojen, jestliže se jeho žák sice dokonale orientuje ve finanční oblasti, je mu vlastní terminologický aparát i řeč čísel, ale v konkrétní oblasti nedodržuje právní normy a etické principy. Ekonomická kritéria musí být konfrontována s rodinou a společenskou situací, není žádoucí vynechávat ani ekologický aspekt. Do zájmu finančního vzdělávání se tak dostává i hodnotový žebříček zúčastněných. 7) Nepropagovat konkrétní produkty, služby a instituce – v oblasti financí je široká a rozmanitá nabídka, snažíme se o obecnou prezentaci, a jestliže například uvedeme určitý produkt, pak vzápětí uvedeme stejně nestranně i nabídku konkurence. Učíme žáky porovnávat produkty, služby, instituce mezi sebou. Finanční vzdělávání nesmí být zaměňováno s komerčním finančním poradenstvím.27 Učíme tak v souladu s jedním z doporučení OECD, které požaduje jasné oddělení a odlišení těchto dvou segmentů a zároveň vytvoření příslušných etických kodexů pro zaměstnance finančních institucí.28 Oblast spolupráce, zahrnuje pouze dvě doporučení, to ovšem nesnižuje její význam. 8) Spolupráce s kolegy – jestliže chceme, aby žáci byli finančně gramotní a uměli se pohybovat ve světě financí bez větších nesnází, je zapotřebí, aby zvládli zmíněnou problematiku z hlediska různých vzdělávacích oborů. Probírané téma bude nabírat na atraktivitě, pokud bude logicky navazovat z jednoho předmětu do druhého. Povzbuzení pro finanční vzdělávání by to mělo přinést jak žákům, tak učitelům. 9) Spolupráce s rodiči – finanční vzdělávání se může dotýkat jednotlivých žáků, potažmo jejich rodičů velmi citlivě (připomeňme velké téma hospodaření domácnosti). Je proto důležité ubezpečit rodiče dětí, že podmínkou finančního vzdělávání je vytvoření
27
Tamtéž, s. 5-10. DVOŘÁKOVÁ, Z., SMRČKA, L. a kol.: Finanční vzdělávání pro střední školy. Se sbírkou řešených příkladů na CD. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 20. 28
22
anonymního prostředí, např. díky inscenačním metodám, modelovým rodinám. Výuka pak může obohatit nejen žáky, ale také jejich rodiče.29 Představme si také třetí oblast, metody a formy práce: 10) Řešení úloh z běžného života – ve výuce je vždy nejlepší autentický prožitek. Finanční vzdělávání je s reálným životem úzce svázáno. Proto, pokud je to možné, využívejme výukové metody, které tyto premisy respektují (metoda řešení problémů, situační metody). Vyhledávejme finanční situace blízké praktickému životu žáků. A opět nezapomínejme na provázanost s dalšími vyučovacími předměty. 11) Využívání informačních a komunikačních technologií – téměř všechny oblasti lidského života jsou dnes propojeny s informačními a komunikačními technologiemi, finanční svět však nedílně. Zpracování informací do různých grafů, využití tabulkového procesoru (např. MS Excel), online finančního kalkulátoru ale i jiných programů by se proto mělo stát samozřejmou dovedností žáků. 12) Podněcování vzájemné kooperace žáků – jestliže mají žáci možnost spolupracovat ve dvojicích nebo vícečlenných skupinách, rozvíjí tak své komunikační dovednosti, obohacují a posilují vzájemné vztahy, stávají se tolerantnější a trpělivější. Ve skupině vrstevníků se formují jejich názory a postoje ve finanční oblasti. Zjišťují, že na jednu věc může být mnoho názorů a že problém často mívá více přijatelných řešení. 13) Uplatňování inscenačních metod – pokud do výuky zařadíme různé simulace a hry, umožníme žákům hraní různorodých rolí, vtáhneme je tím do finanční problematiky a strategie řešení bez nutnosti použití osobních nebo rodinných údajů, o jejichž citlivosti jsme již psali. Metody založené na dramatizaci jsou obecně u žáků velice oblíbené a mívají vysoký motivační potenciál. Mezi jejich klady patří rozvoj sociálních dovedností, nácvik asertivní komunikace a v neposlední řadě lepší zvládnutí probíraného tématu. K rozvoji finanční gramotnosti dnes již může učitel využít také některé deskové nebo počítačové hry, které byly vymyšleny přímo k tomuto účelu. Na středních školách se pak můžeme setkat i s existencí fiktivních firem, uplatňují se v nich běžné obchodní zvyklosti, jen peníze v nich nejsou skutečné. Podporu při tom zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání. Samotné hraní rolí by ovšem mělo byt završeno rozborem celé situace a vzniknuvšího problému. 14) Zařazování didaktických her – v tomto bodě se opět setkáváme s deskovými hrami i počítačovými aplikacemi, ale lze využít i klasické skupinové hry nebo strategické hry.30 29 30
HESOVÁ, A.: Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti. s. 10-11. HESOVÁ, A.: Metodická doporučení. s. 12-16.
23
Uvedená metodická doporučení nejsou závazná, spíše mají učitelům pomáhat a ukázat jim na konkrétních případech způsob, jakým lze finanční gramotnost efektivně zařadit do hodin. Velkým přínosem studovaného materiálu pro každého učitele je jistě rozsáhlý seznam odkazů na nejrůznější tištěné i internetové pomůcky a zdroje. Nabízí se k bližšímu seznámení a prostudování počítačové programy, deskové hry, videa a televizní programy, učebnice i příručky pro učitele, webové stránky s finanční tématikou, odborná pedagogická literatura i oficiální dokumenty z oblasti finanční gramotnosti.31
31
Tamtéž, s. 17-25.
24
3. Rámcové vzdělávací programy pro základní a střední vzdělávání a výuka finanční gramotnosti V této kapitole nejprve představíme rámcové vzdělávací programy z obecného pohledu a následně přiblížíme jakým způsobem je v nich začleněna výuka finanční gramotnosti na několika příkladech. Pracovat budeme s RVP pro základní vzdělávání (závazné také pro odpovídající ročníky šestiletých a osmiletých gymnázií), s RVP pro gymnázia, s RVP pro pedagogická lycea a s RVP pro zahradnickou výrobu. Náš náhled do rámcových vzdělávacích programů však pojme jen nepatrnou část z nich. Například obory středního odborného vzdělávání disponují každý svým vlastním RVP, což znamená vydání 281 příslušných kurikulárních dokumentů. K jejich zpracování dochází postupně v několika vlnách, které započaly v roce 2007. Jestliže je vydán RVP, je škola povinna podle něj začít učit do dvou let. Účinnost poslední upravené verze jednotlivých RVP pro střední vzdělávání se plánuje k datu 1. 9. 2015. Pro potřeby této práce jsem využila aktuální verze dokumentů dostupné online na webu Národního ústavu pro vzdělávání.32 Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon) zavedl do vzdělávací soustavy systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let, vše v souladu s tzv. Bílou knihou, tedy Národním programem rozvoje vzdělávání v ČR. Kurikulární dokumenty jsou nejprve vyhotovovány na státní úrovni, z nich je pak odvozena podoba školní. Mezi kurikulární dokumenty řadíme na počátečním stupni Národní program vzdělávání (obecný charakter) a Rámcové vzdělávací programy (RVP), zvlášť vytvořené pro jednotlivé stupně nebo obory vzdělání. Školní úroveň pak reprezentují školní vzdělávací programy (ŠVP) jednotlivých škol, které musí vycházet z příslušných RVP.33 Důraz je v RVP kladen na klíčové kompetence v návaznosti na vzdělávací obsah a jejich praktickou využitelnost v životě. Těmito kompetencemi pro základní vzdělávání jsou kompetence k učení, kompetence k řešení problému, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní (u gymnázií je jinak definován poslední bod a nese název kompetence k podnikavosti). Střední odborné školy pojímají klíčové kompetence šířeji a jejich jednotlivé znění můžeme 32
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. s. 5. [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Dále jen: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. 33
25
nastudovat v konkrétních RVP. Pedagogická lycea mají například pod klíčovými kompetencemi zahrnuty také matematické kompetence, kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Následuje vymezení odborných kompetencí, představme za všechny alespoň jednu: kompetence jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje.34 RVP pro střední odborné vzdělávání stanovuje i obecné cíle svého vzdělávání v jednotlivých bodech, které zní: učit se poznávat, učit se pracovat a jednat, učit se být, učit se žít společně.35 Jednotlivé rámcové vzdělávací programy definují rovněž tzv. průřezová témata. Pro gymnaziální vzdělávání jsou to tyto: osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova.36 V rámcových vzdělávacích programech jsou rovněž stanoveny vzdělávací oblasti, které vymezují obsah vzdělávání a konkrétní požadované výstupy. Právě v této části u jednotlivých dokumentů nalézáme zmínku o finanční gramotnosti. Téma Finance je v RVP pro gymnaziální vzdělávání zařazeno do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. V RVP určených pro tvorbu školních vzdělávacích programů pedagogických lyceí je učivo vztahující se k finanční gramotnosti zakomponováno v oblasti s názvem Ekonomické vzdělávání. RVP pro zahradnickou výrobu sledovanou problematiku začlenilo do oblasti Občanský vzdělávací základ. Nicméně i v oblastech Matematika a její aplikace, Informatika a informační a komunikační technologie a v dalších lze vždy najít souvislosti s finančním vzděláváním. V RVP pro gymnázia se v charakteristice příslušné oblasti přímo píše: „Během studia žáci objevují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, ale i ve společenských vědách).“37 Zajímat nás bude ovšem i RVP pro základní vzdělávání, jelikož zde došlo k úpravám, které s sebou mimo jiné nesou povinnost začlenění finanční výuky v souladu se standardy finanční gramotnosti, tak jak byly vymezeny v dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, na všech základních školách od 1. 9. 2013. Jak již jsme zmiňovali, Standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání je rozdělen do čtyř tematických okruhů: Peníze, Hospodaření domácnosti, Finanční 34
Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: Pedagogické lyceum. s. 9-11. [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Dále jen: Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: Pedagogické lyceum. RVP platný pro toto období, ne jeho plánovaná verze. 35 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: Zahradnická výroba. s. 5-6. [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Dále jen: Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: Zahradnická výroba. 36 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. s. 65-81. 37 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. s. 22.
26
produkty, Práva spotřebitele. U základního vzdělávání poslední oddíl chybí.38 Nyní se na jednotlivé oblasti podíváme blíže a porovnáme jejich obsah a chtěné výsledky s učivem a požadovanými výstupy formulovanými ve sledovaných rámcových vzdělávacích programech. Téma Peníze si na středoškolské úrovni klade za cíl naučit žáky například používat dostupné platební nástroje, vyznat se v kurzovním lístku, chápat tvorbu ceny, umět odhalovat cenové triky a klamavé nabídky, ale také porozumět podstatě inflace a jejímu vlivu, vedle jiného na dlouhodobé finanční plánování. Téma Hospodaření domácností na středoškolské úrovni již na žáky klade požadavky spojené s rozpočtem domácnosti. Žáci by měli umět definovat příjmy i výdaje rodinného rozpočtu a poradit si i v situaci, kdy jedna složka výrazně převyšuje tu druhou. Téma Finanční produkty bylo na středoškolské úrovni zařazeno vedle jiného proto, aby žáci dokázali vhodně a efektivně nakládat s přebytkem svých finančních prostředků. Měli by se však také umět orientovat v nástrahách úvěrových produktů. Pominuto není například ani téma pojištění, které si klade za cíl naučit žáky orientovat se v nabízených produktech a vybírat si z nich s ohledem na jejich individuální potřeby. Téma Práva spotřebitele, jež je formulováno pouze na středoškolské úrovni apeluje na důležitost čtení a porozumění textu smluv a znalost všeobecných případně speciálních obchodních podmínek vztahujících se k uzavírané smlouvě.39 V rámcovém vzdělávacím programu pro gymnaziální vzdělávání jsou všechna výše uvedená témata rozdělena a zakomponována podle vhodnosti v jednotlivých sekcích vzdělávací oblasti Člověk a svět práce jako je Tržní ekonomika, Národní hospodářství a úloha státu v tržní ekonomice, Finance. Učivo pod názvem Peníze je rozděleno na drobnější celky a jeho jednotlivé části nalezneme ve všech jmenovaných oddílech. Učební látka Hospodaření domácnosti je zase včleněna do sekce Finance a zajímavostí je, že v sobě obsahuje i celé téma Právo spotřebitele, tak jak jej určuje standard finanční gramotnosti. Téma Finanční produkty nalezneme rovněž v části Finance. Můžeme říci, že RVP středoškolského vzdělávání gymnaziálního typu je v příslušné části velmi podobný
38
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (verze platná od 1. 9. 2013). Úplné znění upraveného RVP ZV. [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Dále jen Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (verze platná od 1. 9. 2013). 39 Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. s. 13-14.
27
formulacím v standardu finanční gramotnosti pro střední vzdělávání a nic z nich nevynechává.40 RVP pro pedagogická lycea ve vzdělávací oblasti Ekonomické vzdělávání deklaruje, že je úzce propojeno se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání. Domnívám se také, po bližším prostudování jeho textu, že byl vytvořen s předpokladem, že žáci již základní vědomosti a dovednosti z finanční oblasti mají (například jak je patrno ze vzdělávací oblasti Společenskovědní základ). Jelikož jsou zde, dle mého názoru, z hlediska standardu, probírána i nadstavbová témata, dotýkající se širší ekonomické gramotnosti. Učivo tvoří mimo jiné okruhy pojmenované Podstata fungování tržní ekonomiky, Podnikání, Podnik, majetek podniku a hospodaření podniku, Mzdy zákonné odvody, Veřejné finance. Explicitně se tam tedy například téma Peníze, v přesných formulacích, tak jak jej známe ze standardu finanční gramotnosti, nevyskytuje. Obsah dalšího bodu Hospodaření domácnosti je součástí vzdělávací oblasti Společenskovědní základ. Jak nakládat s přebytkem a nedostatkem finančních prostředků, nebo jaké jsou k dispozici druhy pojištění, je zahrnuto v Ekonomické vzdělávací oblasti, přičemž první problematika rovněž v sekci Společenskovědní základ. Rovněž zde nalezneme vše, co se vztahuje k tématu Práva spotřebitele.41 Také RVP pro obory zahradnická výroba připisuje finanční gramotnosti nezastupitelnou úlohu. „Důraz se klade nikoliv na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu na praktický život… Rozsah faktografie, hloubku dovedností a rozvoj kompetencí stanoví individuálně učitel, a to podle reálných možností svých žáků.“42 I v případě tohoto kurikulárního dokumentu byl standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání zařazen v podstatě bezezbytku, jednotlivé části nalezneme v oblasti Občanský vzdělávací základ.43 Finanční gramotnost by se nově od 1. 9. 2013 měla stát povinnou součástí výuky na základních školách a tedy také příslušných školních vzdělávacích programů. MŠMT vydalo aktualizovanou verzi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, což s sebou mimo jiné přineslo jasné začlenění finančního vzdělávání, a to dle standardu finančního vzdělávání pro základní školy. Jak uvedl v rozhovoru z března tohoto roku Jindřich Fryč z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: „Finanční gramotnost 40
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. s. 49-50. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: Pedagogické lyceum. s. 22-23 a s. 46-47. 42 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: Zahradnická výroba. s. 17 43 Tamtéž, s. 17-20 41
28
je jedna z oblastí, která patří k prioritám ministerstva školství. V současné době mohou základní školy vyučovat finanční gramotnost dobrovolně. Stávající podoba Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání dává učitelům prostor vyučovat danou problematiku v rámci oblastí Matematika a její aplikace, Člověk a jeho svět, Výchova k občanství, Člověk a svět práce. Povinnou součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se stane finanční gramotnost od 1. září letošního roku.“44 Jindřich Fryč dále mimo jiné uvedl, že se očekává zařazení tématu finanční gramotnosti do předmětů jako je matematika, výchova k občanství, rodinná výchova, svět práce. Způsob zařazení, zpracování školních projektů na dané téma nebo využití disponibilní časové dotace pro finanční výuku bude ovšem v kompetenci jednotlivých škol. V rozhovoru byla také připomenuta návaznost finančního vzdělávání prvního a druhého stupně základních škol, následně středních škol po stránce obsahové i míry náročnosti. Přestože povinnost zařadit finanční gramotnost do výuky na základních školách bude až od 1. září 2013, určitou míru finančního vzdělávání již učitelé svým žákům prvního i druhého stupně ZŠ poskytují. Aplikačními úlohami se vztahem k finančním otázkám ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Učivem o základních formách vlastnictví a používání peněz ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (1. stupeň). Snad největší prostor dostalo finanční vzdělávání ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost (2. stupeň).45 Výuka finanční gramotnosti tedy nebude (nebo v to lze alespoň doufat) pro žáky základních škol zcela něčím novým. Realizované úpravy RVP ZV a následně ŠVP by měly zpřesnit, doplnit a zefektivnit výuku finanční gramotnosti. V rámcovém
vzdělávacím
programu
pro
základní
vzdělávání
je
nově
v charakteristice vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět uvedeno, že se žáci seznamují se světem financí. Cílem je zde vést žáka k obeznámenosti v problematice peněz a cen a k uvážlivému spravování osobního rozpočtu. K již dříve sepsaným očekávaným výstupům, týkajících se základní orientace žáků ve formách vlastnictví a používání peněz, se připojují také požadavky na praktické znalosti a dovednosti z oblasti nakupování, spoření a úvěrů. Vše v souladu se standardem finanční gramotnosti příslušné úrovně.46 Hodnotu peněz začínají děti vnímat na konci předškolního věku a v první třídě. 44
DROBIŠ, Z.: Školáci se budou učit o financích povinně. [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . 45 Kolektiv autorů: Gramotnosti ve vzdělávání: Příručka pro učitele. Praha: VÚP, 2010. [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . 46 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (verze platná od 1. 9. 2013). s. 36 a 39.
29
Psycholožka PhDr. Tamara Cenková upozorňuje, že by se od útlého věku měla dětem dávat do spojitosti možnost něco si koupit s prací. Děti podle ní velmi dobře vnímají bohatou nabídku produktů a služeb, sociální rozdíly a nepříjemně nesou, když jim rodiče nemohou něco koupit a často nechápou nebo se nechtějí smířit s důvody. Důležitost finančního vzdělávání je i z těchto důvodů nezpochybnitelná.47 A ačkoliv by někdo mohl namítat, že na prvním stupni základní školy mu připadá výuka s finanční tématikou zbytečná, domnívám se, že již z výše uvedených důvodů tam patří. Je ovšem důležité, aby byla realizována citlivě a vyvarovala se jakémukoli srovnávání jednotlivých žáků. Na druhém stupni ZŠ by se podle očekávání vyplývajících z RVP ZV měli žáci seznamovat se světem financí ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost, konkrétně v oboru Výchova k občanství, kde se vyžaduje rozvíjení žákovské orientace ve světě financí. Jak již bylo řečeno, tématika by to neměla být úplně nová, ale spíše rozšiřující. Například v tématu Vlastnictví, by nově měl žák pojmout způsoby ochrany vlastnictví a seznámit se i s problematikou duševního vlastnictví,48 tedy oblastí v dnešní době, kdy jsou masivně rozšířeny možnosti stáhnout si volně na internetu filmy, hudbu, hry apod., zvláště důležitou. Opět můžeme konstatovat, že standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání byl kompletně implementován do příslušného RVP. Pozornému čtenáři ovšem jistě neuniklo, že témata jako rozpočet domácnosti, příjmy a výdaje, hotovostní a bezhotovostní platební styk, byly již dříve součástí RVP ZV a to konkrétně v oblasti Člověk a svět práce v tematickém okruhu určeném pro 2. stupeň Provoz a údržba domácnosti.49 Se stejným nebo podobným učivem se tedy budou moci žáci seznámit ve více předmětech, což jistě může vést k obohacení a lepšímu porozumění probíranému učivu z různých úhlů pohledu. Finanční gramotnost by měla být vyučována ve spolupráci s vyučujícími ve vzdělávacích oblastech Matematika a její aplikace a Informační a komunikační technologie, ve všech příslušných předmětech by se měla nějakým způsobem promítnout. Vyloučeno není ani zařazení samostatného předmětu s důrazem na finanční gramotnost.50 Jelikož většina změn v RVP ZV týkající se finanční gramotnosti, spadá pod obor Výchova k občanství, dá se říci, že učitel tohoto předmětu bude mít největší odpovědnost za výstupní znalosti a dovednosti žáků v této oblasti. Svou výuku by proto měl vést 47
WILKOVÁ, S.: Mami, proč nemáme peníze? Děti a my, 2008, roč. 38, č. 5, s. 34-35. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (verze platná od 1. 9. 2013). s. 49. 49 Tamtéž, s. 87. 50 Informace z charakteristik vzdělávacích oblastí. [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . 48
30
v souladu s výše nastíněnými principy vytvořenými Pracovní skupinou.51 V následující kapitole se podíváme na výsek z možností, kde může učitel základní školy, ale také středoškolský učitel, hledat inspiraci pro výuku finanční gramotnosti.
51
Principy nezávislosti ve finančním vzdělávání.
31
4. Učebnice, literatura, metodické pomůcky, kurzy a vzdělávání pedagogů Učitel finanční gramotnosti bude mít před sebou nelehký úkol, jelikož problematika, které se bude věnovat, se neustále dynamicky vyvíjí a proměňuje. Bude proto jeho povinností neustálé sebevzdělávání a aktualizace obsahu výuky. Naučit žáky ekonomicky myslet, aplikovat finanční vzdělávání v běžném životě a jednat finančně zodpovědně bude jeho primárním cílem.52 V této části závěrečné práce bych proto ráda poukázala alespoň na některé materiály, které mohou učitelům v tomto nelehkém úkolu pomoci. Během psaní této práce jsem měla možnost projít řadu internetových stránek i tištěných publikací. Všem kolegům, kteří by se chtěli seznámit s finanční gramotností a začít jí vyučovat, bych jako první krok poradila, aby navštívili metodický portál www.rvp.cz a v sekci digifolio zadali do vyhledávání Finanční gramotnost. Naleznou výborně vytvořenou stránku, která se snaží kompletovat všechny možné dostupné informace s tématikou finanční gramotnosti (tištěné publikace, webové stránky, videa atd.). Obsah této kapitoly bude proto do značné míry vycházet z tohoto zdroje.53 Domnívám se, že podpora učitelů v oblasti finančního vzdělávání je z obsahového i metodického hlediska na velmi vysoké úrovni. Pedagogům se nabízí pro inspiraci a studium velké množství knih (učebnic, ale také populárně naučné literatury), nejrůznější příručky, články v časopisech, deskové a online hry, webové portály věnované finanční gramotnosti. Zkusíme si tedy přiblížit alespoň některé z nich. Pokud bychom chtěli využít televize nebo videa ve výuce, nabízí se hned několik možností. V internetovém vysílání České televize je k dispozici vzdělávací seriál Krotitelé dluhů,54 který na příkladech konkrétních lidí a situací ukazuje, jak spravovat osobní nebo rodinný rozpočet, aby bylo možné zvládnout zadlužení. Pod názvem Aby dluhy nebolely,55 pak najdeme další pořad s podobnou tématikou, který na inscenovaných případech nabízí praktické rady pro lepší hospodaření s financemi. Jedná se o pořad vzniklý za spolupráce 52
Finanční gramotnost ve výuce. Metodická příručka. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2013, s. 8 [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: < http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2011/11/Financni_gramotnost_ve_vyuce_definitivni.pdf>. 53 HESOVÁ, A.: Finanční gramotnost. [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . 54 Krotitelé dluhů. Televizní seriál [online]. Praha: Česká televize, 2009-2012 [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . 55 Aby dluhy nebolely. Televizní seriál [online]. Praha: Česká televize, 2012[cit. 2013-07-23]. Dostupné z: .
32
České spořitelny, a. s., která v posledních letech věnuje podpoře finančního vzdělávání značnou pozornost a podílí se na činnosti několika neziskových projektů zaměřených na zvyšování finanční gramotnosti. Jeden z nich zmíníme níže. Na metodickém portálu taktéž avizovaný pořad Suma sumárum aneb kde jsou mé peníze,56 již však nelze na webových stránkách České televize v online podobě přehrát. Krátký film s názvem O penězích a lidech,57 kterému není ve výuce potřeba vymezit více než 10 minut, vytvořila ČNB. Jedná se o němý animovaný film s popisky, který přibližuje historii vzniku peněz a zejména historii a funkce České národní banky. Lze jej použít jako doplňující prvek při výuce, který by měl být navázán na výklad učitele nebo aktivitu žáků. Originálním počinem je jistě rovněž soubor videí, který natočili žáci 7. třídy v rámci projektu Letní škola Rozumíme penězům v červnu 2012. Jednotlivé záznamy mají kolem 4 minut a přibližují témata jako platby přes internet, spotřebitelský úvěr, kreditní karta aj. Žáci vystupují jako herci a na základě zdramatizování situací z běžného života se snaží přiblížit finanční témata. Předpokládá se, že tato forma sdělování informací by mohla přijít atraktivní i žákům jiných škol. Jistě budou se zájmem sledovat, jak se jejich vrstevníci s úkolem vypořádali a budou bedlivě pozorovat, zda je obsah po odborné stránce korektní.58 Projekt Rozumíme penězům a jeho stejnojmenný portál www.rozumimepenezum.cz, jehož realizátorem je občanské sdružení AISIS a odborným garantem a hlavním partnerem je společnost GE Money Bank, si taktéž klade za cíl naučit žáky zodpovědnému přístupu k financím. Peter Herbert (generální ředitel GE Money Bank) v rozhovoru pro časopis Moderní vyučování uvedl jako jeden z důvodů finančního vzdělávání dětí: „Věříme, že toto vzdělávání jim pomůže vyhnout se zbytečným problémům v budoucnosti a poskytne jim realističtější představy. Například doufáme, že snáze pochopí, proč jim rodiče nemohou dopřát vše, o co si řeknou, že značkové oblečení a jejich telefonování s kamarády stojí peníze, atd.“59 Na stránkách zmíněného projektu nalezneme kromě představených videí také odkazy na zajímavé články s finanční problematikou, e-learning pro učitele i tzv. webináře, což jsou online přednášky pro učitele s velmi praktickými radami,
56
Suma sumárum aneb Kde jsou mé peníze. Televizní seriál [online]. Praha: Česká televize, 2011-2012 [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: 57 O penězích a lidech. Animovaný film [online]. Praha: ČNB, 2011 [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . 58 Rozumíme penězům. Videa pro výuku. [online]. Kladno: AISIS, 2012. [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . 59 HONSNEJMANOVÁ, I.: Rozumíme penězům. Moderní vyučování. 2009, roč. 8, č. 4, s. 25.
33
například jak vyučovat téma Hospodaření domácnosti.60 Občanské sdružení AISIS se v oblasti finančního vzdělávání zaměřuje převážně na žáky 1. a 2. stupně základních škol. Přesto se domnívám, že i středoškolský učitel se může nechat inspirovat na jejich stránkách.
Webináře
pak
nabízí
také
další
tematicky
zaměřený
portál
www.financnigramotnostdoskol.cz.61 Vydání časopisu Dnešní svět z roku 2010 celé pojednávalo o tématu Finance na zemi. V první řadě seznamovalo s pojmy ze světa financí, a to nejen s těmi základními, ale i s těmi složitějšími, s kterými se nesetkáváme příliš často, přesto jejich znalost může obohatit naše žáky. Témata jako Majetek a vlastnictví, Peníze a měna, Veřejné finance, Bankovní systém, Bankovní produkty jsou zpracovány rozsáhlým, přesto srozumitelným způsobem. Text je doplněn také velkým množstvím map ilustrujících popisovaný jev, s nimiž lze ve výuce pracovat. Část časopisu je věnována také situaci a specifikům v jednotlivých regionech světa a samostatně se pak zaměřuje také na Českou republiku. V závěru tohoto vydání časopisu nejdeme pracovní listy, které mohou být buď přímo využity ve výuce, nebo je lze vnímat jako inspiraci pro přípravu hodin s finanční tématikou.62 Návaznost na zmíněný časopis mají webové stránky www.dnesnifinancnisvet.cz. Projekt je připravován společně obecně prospěšnou společností Terra-klub a Českou spořitelnou, a. s. V jednotlivých sekcích naleznou informace učitelé a žáci základních i středních škol. Zde bych doporučila neomezovat se na příslušnou sekci pro učitele, ale zjišťovat informace napříč specifikovanými oblastmi. Oddíly určené žákům ZŠ a studentům SŠ se zaměřují více na vysvětlení problematiky určitého jevu, zatímco části určené učitelům obsahují metodiku, nabízejí prvky použitelné při výuce. Stránky svou koncepcí nabízejí možnost samostudia žáků, to bych však doporučila s podporou učitele. Zajímavost tohoto portálu zvyšuje i množství map, grafů, schémat a ilustrací, které lze najít v kompletní podobě ve vydání Školního atlasu dnešní finanční svět z roku 2013. Atlas je k dispozici v tištěné i digitální verzi a byl akreditován MŠMT. Jednotlivá témata jsou seskupena do čtyř sekcí (Trh cena peníze, Finanční produkty, Hospodaření, Práva spotřebitele).
60
Rozumíme penězům [online]. Kladno: AISIS, 2009-2011 [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: < http://www.rozumimepenezum.cz/pro-skoly/ >. 61 Finanční gramotnost do škol. Webináře [online]. Praha: Yourchance , 2013 [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . 62 Kolektiv autorů: Finance na zemi. Dnešní svět. 2009/2010, roč. 5, č. 4, 32 s.
34
Velmi přínosné pro čerpání informací i nápadů využitelných ve výuce jsou také dvě příručky, které lze stáhnout na stránkách metodického portálu rvp.cz. Jedná se za prvé o publikaci vydanou nestátní neziskovou organizací, Generation Europe, s názvem Nápady pro výuku – soubor metodických materiálů. Finančně na ní přispělo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Část metodických textů byla převzata z projektu Dolceta (spotřebitelské vzdělávání online), který funguje díky finanční podpoře Evropské komise. Nejprve jsou řazeny úvahy nad jednotlivými tématy, které lze, podle mého názoru, využít na střední i na základní škole. Třeba oddíl o osobní odpovědnosti je napsán velice trefně a myslím, že i vtipně a mohl by tedy žáky zaujmout. Metodická část pak vybírá další balík témat, u nichž vždy udává věkovou skupinu (1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ, SŠ), časový rámec, cíl lekce, odkazy na další materiály. Také upozorňuje na propojení s dalšími předměty, mezi nabízenými aktivitami lze najít skupinové práce, kvíz, dramatizace, diskuze atd. Vyzvednuta je projektová výuka, při níž je učitel průvodcem v procesu objevování, který se nemusí týkat jen žáků, ale také jeho samého. S projektem Dolceta je svázána i druhá publikace Příručka pro učitele – Dolceta. Jedná se o výběr textů z metodického portálu www.dolceta.eu, tedy o náměty a plány hodin pro spotřebitelské vzdělávání. Lekce v příručce obsažené jsou podle popisu určeny pro výuku na středních školách, opět se ovšem domnívám, že po menších úpravách, lze některé materiály použít i na základní škole. V každé lekci jsou jasně definovány požadované kompetence, dovednosti a postoje, které by měl žák po absolvování získat. Zmíněné webové stránky již nejsou v původní podobě k dispozici. Místo nich vznikl portál www.consumerclassroom.eu, což jsou komunitní webové stránky pro vyučující, nabízející nejrůznější zdroje pro výuku spotřebitelů z celé Evropské unie. Nepochybně užitečným je také projekt FinančníVzdělávání.cz (provozující stejnojmenné webové stránky), na kterém spolupracují profesní asociace a subjekty působící na finančním trhu a Ministerstvo financí ČR. Deklarovaným cílem je zde osvěta ve finančních záležitostech. Pomoci tomu mají dva pilíře. Produktový pilíř seznamuje s fungováním finančních produktů a služeb z široké nabídky finančních institucí. Účelový pilíř se snaží být pomocníkem v konkrétních situacích (když třeba potřebujeme peníze na cestách) nebo v etapách životního cyklu (bezdětný manželský pár).63 Abychom však neopomenuli, vedle výstupů uvedených projektů, ani další tištěné publikace, upozorněme z velké škály alespoň na učebnici Finanční vzdělávání pro střední
63
Finanční Vzdělávání.cz [online] [cit. 2013-07-25]. Dostupné z: .
35
školy,64 která se snaží o komplexní pohled na problematiku finanční gramotnosti. Vymezuje základní pojmy, seznamuje s oficiální strategií finančního vzdělávání a tedy i s klíčovými standardy finanční gramotnosti. Zabývá se faktory ovlivňujícími nutnost finančního vzdělávání, jako jsou demografický, politický a ekonomický vývoj i proměna společnosti a individuálních hodnot. Poučné jsou také kapitoly o ochraně před chudobou a sociálním vyloučením v zemích Evropské unie (zvláště v české sociální praxi). Velká část učebnice je věnována konkrétním tématům vycházejících ze standardu finanční gramotnosti. Na přiloženém CD pak najdeme sbírku řešených příkladů a vybrané výukové metody finančního vzdělávání. Pro využití na základních školách pak můžeme sáhnout po knize Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia.65 Text je rozdělen do relativně samostatných kapitol, které však jako celek působí organicky s vzájemnou logickou návazností. Práci s nimi značně ulehčuje a zpestřuje zařazení tzv. piktogramů, jejichž znázornění má rychle a výstižně sdělit o jaký typ činnosti se bude jednat. Zařazena je práce s rodiči, práce v „terénu“, práce se záznamovou technikou atd. Upozornění si zde zaslouží i náměty na časově a obsahově náročnější činnost. Z výše uvedeného je patrné, že učitel má mnoho možností sebevzdělávání ve finanční oblasti a má k dispozici stále více podpůrných materiálů, které může využít ve výuce. Zmíněny byly přitom pouze některé. Pokud má učitel zájem, může se zúčastnit i některého ze vzdělávacích kurzů či seminářů. Řadu z nich nabízí například NIDV,66 jenž díky svým krajským pracovištím pokrývá celou Českou republiku. Na první pololetí školního roku 2013/2014 připravil pro učitele základních i středních škol mimo jiné tyto vzdělávací programy: Finanční gramotnost – účastníci se seznámí se způsoby moderní výuky finanční gramotnosti, s implementací standardu finanční gramotnosti do platných RVP a následně do ŠVP, plánovaná je také diskuze na téma finančního vzdělávání na všech typech škol. Finanční gramotnost – Finance a rodina – mezi hlavní probíraná témata bude patřit financování rodiny, hotovostní a bezhotovostní platba, fungování banky, rozpočet rodiny. Finanční gramotnost – Finance v praxi - fungování banky v ekonomice, její hlavní produkty a služby budou hlavními tématy v teoretické části semináře, 64
DVOŘÁKOVÁ, Zuzana, SMRČKA, Luboš a kol.: Finanční vzdělávání pro střední školy. Se sbírkou řešených příkladů na CD. Praha: C. H. Beck, 2011, 312 s. 65 SKOŘEPA, M., SKOŘEPOVÁ, E.: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. Manuál pro učitele. Praha: Scientia, 2008, 197 s. 66 Organizace přímo řízená MŠMT.
36
v praktické části si učitel jako potenciální klient bude vybírat nejlepší variantu z nabízených produktů Finanční gramotnost – Finance a já – kurz by měl účastníky seznámit s definicí pojmu peníze, z historií vývoje peněz, se současnou podobou peněz, osobně mě velmi zaujalo i vymezené místo pro problematiku peníze a dítě.67
67
[online] [cit. 2013-07-25].
37
Závěr Svou práci jsem chtěla pojmout jako určitou příručku či rozcestník pro učitele začínajícího se hlouběji věnovat tématu finančního vzdělávání. Snažila jsem se tedy postihnout vše základní, co se v oblasti výuky finanční gramotnosti v poslední době událo. Problematice a implementaci finančního vzdělávání do škol byla věnována řada strategických dokumentů. Za velmi přínosný počin pokládám zejména vznik Národní strategie finančního vzdělávání v roce 2010 a následnou ucelenou snahu o předávání vědomostí, dovedností, postojů a hodnot z oblasti financí napříč celou společností. Vnímám, jak složité a nepochopitelné se někdy lidem zdají situace, do kterých se dostávají při jednání s finančními institucemi. Mnozí přitom nemají ani základní povědomí nebo mají značně zkreslené představy o principu fungování finančního trhu, nabízených produktech či existujících finančních nástrojích a metodách. Jako nadstandardní hodnotím rozsáhlou obsahovou a metodickou podporu, která se učitelům v této oblasti dostává prostřednictvím odborně zaměřených projektů, vzdělávacích kurzů, webinářů, publikací apod. Učitel z dostupných zdrojů nezískává pouze informace zaměřené na obsahovou stránku výuky finanční gramotnosti, ale rovněž cenné rady metodického charakteru. Díky tomu má učitel tohoto předmětu jistě značně zjednodušenou práci. Ovšem současně se domnívám, že stejně jako u finančních produktů a služeb, také zde platí, že pokud je něčeho velké množství, je mnohem těžší vybrat ty skutečně kvalitní a v konkrétní situaci nejlépe vyhovující zdroje. Tato práce se snažila především postihnout základní rámec, do kterého lze finanční gramotnost zařadit, poukázat na nejdůležitější body, které by se měly žákům ve výuce předat a alespoň nastínit možnosti, které učitel má, pokud si s vymezeným tématem neví rady nebo mu dochází inspirace. Již jsem se ale nezabývala podrobnou analýzou těchto zdrojů nebo jejich porovnáváním a vyhodnocováním těch nejlepších. Po prostudování řady z nich však mám za to, že u většiny podpůrných materiálů se setkáváme s velmi kvalitně odvedenou prací, která je dílem odborníků. Přesto zůstává na nás učitelích, abychom vyhodnocovali konkrétní potřeby, vybírali nejvhodnější metodiku pro danou skupinu žáků, či pro určitou vyučovací hodinu a neomezovali se pouze na kopírování dostupné předlohy. Zmínku si zaslouží také vymezení obsahové stránky předmětu, kde bych chtěla upozornit na dvě roviny. Jak lze doložit z diskuze nad úpravami RVP ZV v oblasti finanční
38
gramotnosti z října a listopadu 2012.68 Mezi učiteli neexistuje jasná shoda na tom, co žáky v jakém věku učit. Pro příklad bych zmínila věc, která v podstatě stála na počátku mých úvah napsat práci na toto téma a kterou pokládám za příznačnou pro tuto problematiku. Ve zmíněné diskuzi jsme se mohli setkat s názorem, že není nutné žákům na základní škole vysvětlovat rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Tím bychom se ovšem připravili o možnost, jak jasně ukázat, že utrácet za vlastní a za cizí je velký rozdíl a že druhá eventualita s sebou přináší daleko větší rizika. Proto vysvětlujme našim žákům srozumitelně, co který produkt či služba přináší a co to pro ně znamená. Každému učiteli našeho oboru pak jistě vyvstane na mysl, že vedle předávání vědomostí a dovedností, nemůže opomenout ani stránku postojovou a hodnotovou. Jednou z hodnot, která nás v této souvislosti může napadnout mezi prvními je odpovědnost – osobní, ale také občanská. I když totiž naučíme žáky perfektně se orientovat ve finančních produktech, službách i tržních mechanismech, ale nepodaří se nám vštípit jim odpovědné rozhodování ve všem, co dělají a tím pádem i v oblasti hospodaření s financemi, udělali jsme jen půl práce. Kýženým výsledkem našeho úsilí by tedy spíše mělo být žákovo niterné přijetí odpovědnosti za sebe, za svou budoucí rodinu, za spoluvytváření podoby společnosti, ve které žije.
68
Finanční gramotnost a téma korupce v RVP ZV. [online] [cit. 2013-07-25]. Dostupné z: .
39
Seznam použité literatury a internetových zdrojů Literatura: DVOŘÁKOVÁ, Zuzana, SMRČKA, Luboš a kol.: Finanční vzdělávání pro střední školy. Se sbírkou řešených příkladů na CD. Praha: C. H. Beck, 2011, 312 s. ISBN 978-80-7400008-9. HOLÁSKOVÁ, Petra: Výuka finanční gramotnosti na základních školách. Diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2011, 97 s., 10 s. příloh. HONSNEJMANOVÁ, Ivana: Rozumíme penězům. Moderní vyučování. 2009, roč. 8, č. 4, s. 25. Kolektiv autorů: Finance na zemi. Dnešní svět, 2009/2010, roč. 5, č. 4, 32 s. PETRÁŠKOVÁ, Vladimíra: Pěstování finanční gramotnosti ve vzdělávání středoškoláků. Matematika, fyzika, informatika, 2009 (roč. 19), č. 3, s. 141-147. ISSN 1210-1761. SKOŘEPA, Michal, SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. Manuál pro učitele. Praha: Scientia, 2008, 197 s. ISBN 978-8086960-40-1. SMITH, Adam: Teorie mravních citů. Praha: Liberální institut, 2005, 465 s. ISBN 8086389-38-3. Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. Úřad vlády a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Praha: Úřad vlády ČR, 2003, 64 s. ISBN 80-86734-02-1. WILKOVÁ, Scarlett: Mami, proč nemáme peníze? Děti a my. 2008, roč. 38, č. 5, s. 34-35. Kolektiv autorů: Finance na zemi. Dnešní svět. 2009/2010, roč. 5, č. 4, 32 s.
40
Internetové zdroje: DROBIŠ, Zbyněk: Školáci se budou učit o financích povinně. [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . Finanční gramotnost a téma korupce v RVP ZV. [online] [cit. 2013-07-25]. Dostupné z: . Finanční gramotnost do škol. Webináře. Praha: Yourchance, 2013. [online] [cit. 2013-0723]. Dostupné z: . Finanční gramotnost ve výuce. Metodická příručka. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2013, 59 s. [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: < http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2011/11/Financni_gramotnost_ve_vyuce_definitivni.pdf>. Finanční Vzdělávání.cz. [online] [cit. 2013-07-25]. Dostupné z: . HESOVÁ, Alena: Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2013, 25 s. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . HESOVÁ, Alena: Finanční gramotnost. [online] [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . Informace z charakteristik vzdělávacích oblastí. [online] [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . Kolektiv autorů: Gramotnosti ve vzdělávání: Příručka pro učitele. Praha: VÚP, 2010. [online] [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . 41
Národní strategie finančního vzdělávání. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2010. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Pracovní skupina pro finanční vzdělávání. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Principy nezávislosti ve finančním vzdělávání. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: Pedagogické lyceum. [online] [cit. 201305-04]. Dostupné z: . Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: Zahradnická výroba. [online] [cit. 201305-04]. Dostupné z: . Dále jen: Rámcový vzdělávací program pro zahradnickou výrobu. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (verze platná od 1. 9. 2013). Úplné znění upraveného RVP ZV. [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: . Rozumíme penězům. [online]. Kladno: AISIS, 2009-2011 [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: < http://www.rozumimepenezum.cz/pro-skoly/>. Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online] [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: .
42
Video pomůcky: Krotitelé dluhů. Televizní seriál [online]. Praha: Česká televize, 2009-2012 [cit. 2013-0723]. Dostupné z: . Aby dluhy nebolely. Televizní seriál [online]. Praha: Česká televize, 2012[cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . Suma sumárum aneb Kde jsou mé peníze. Televizní seriál [online]. Praha: Česká televize, 2011-2012 [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . O penězích a lidech. Animovaný film [online]. Praha: ČNB, 2011 [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: . Rozumíme penězům. Videa pro výuku [online]. Kladno: AISIS, 2012 [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: .
43
Seznam zkratek ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika DVPP - Další vzdělávání pedagogických pracovníků EU – Evrposká unie FG – Finanční gramotnost MF – Ministerstvo financí MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MS - Microsoft MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NIDV – Národním institut pro další vzdělávání NÚOV – Národní ústav odborného vzdělávání OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj RVP – Rámcový vzdělávací program SBFG - Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách7 SŠ – Střední školy ŠVP – Školní vzdělávací program VÚP – Výzkumný ústav pedagogický ZŠ – Základní školy ZV – Základní vzdělávání
44
Seznam příloh Příloha 1: Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání; Standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.
45
