Zahájení podnikání po novele ţivnostenského zákona

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Zahájení podnikání po novele ţivnostenského zákona Bakalářská práce

Autor:

Martina Sedláčková, DiS. Bankovnictví, Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Soňa Rabušicová

Červen, 2010

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Zahájení podnikání po novele ţivnostenského zákona“ zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Klatovech dne 15. 6. 2010

Martina Sedláčková

Poděkování

Ráda bych poděkovala ing. Soně Rabušicové a mgr. Pavle Mikulášové za odbornou pomoc, korektury a velkou vstřícnost a ochotu.

Anotace Cílem práce je posouzení a zmapování přínosu obsáhlé novely ţivnostenského zákona pro začínajícího podnikatele v České republice. Prostudováním práce se čtenář dozví o legislativní úpravě ţivnostenského podnikání, co přinesla novela ţivnostenského zákona, jaké údaje můţeme najít v ţivnostenském rejstříku, jak získat výpis ze ţivnostenského rejstříku, a jakými způsoby můţeme uskutečnit podání ţivnostenskému úřadu. Na příkladu mladého začínajícího podnikatele je názorně popsán postup v začátcích podnikání.

Annotation The aim of this thesis is to evaluate and map the constribution of the new trading law for new businesses in the Czech Republik. The reader can learn about the new legislation, what it means for trade , what information we can find in the statement from the trade register, and how is possible to register changes regarding a business at the trade licence office. In the case of a young business.

prospective buiness is clear description of starting a

Obsah Úvod

7

1 Vymezení podnikatelské činnosti

8

1.1

Charakteristika malých a středních podnikatelů

8

1.2

Podnikatelské prostředí

8

1.3

Podnikatelský plán

11

1.4

Realizace podnikatelské činnosti

12

2 Charakteristika ţivnostenského podnikání

13

2.1

Kategorizace ţivností

18

2.2

Ţivnosti

20

2.3

Podmínky provozování ţivností

23

2.4

Právo podnikatele provozovat ţivnost

25

2.5

Oprávnění k provádění ţivností

25

2.6

Povinnosti podnikatelů provozujících ţivnost

26

2.7

Odpovědný zástupce, vzdělání, praxe

29

2.8

Provozovna

33

2.9

Zvláštní podmínky provozování ţivností

34

3 Ohlášení, změna a zrušení ţivnostenského podnikání

37

4 Ţivnostenský rejstřík, obchodní rejstřík

41

5 Správní poplatky, sankce, kontrola

46

6 Jednání s úředníky

48

6.1

Czech POINT

50

6.2

Centrální registrační místa

54

6.3

Datové schránky

55

7 Začínající podnikatel po novele ţivnostenského zákona

59

7.1

Zahájení podnikání

59

7.2

Rozšíření podnikání

62

7.3

Ţádost o podnikatelský úvěr

63

7.4

Kontrola

64

Závěr

65

Seznam pouţité literatury

67

5

Přílohy

69

Příloha č. 1 Ţivnostenský rejstřík – statistické údaje Příloha č. 2 Formulář „Jednotný registrační formulář – fyzická osoba“ Příloha č. 3 Formulář „Prohlášení odpovědného zástupce“ Příloha č. 4 Formulář „Příloha pro finanční úřad a správu sociálního zabezpečení Příloha č. 5 Formulář „Změnový list“ Příloha č. 6 Formulář „Ţádost o podnikatelský úvěr“ Příloha č. 7 Formulář „Ţádost o poskytnutí úvěru/příslibu úvěru“ Příloha č. 8 Úvěrové podmínky pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby

6

Úvod Dnem 1. července 2008 nabyla účinnosti dlouho očekávaná novela ţivnostenského zákona č. 130/2008 Sb. Dlouho připravovaná, rozsáhlá novela ţivnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, měla přinést mimo jiné zjednodušení a zlepšení zahájení podnikání, ale i podnikání jako takové, drobného ţivnostníka v podmínkách České republiky. Brzdou ţivnostníků byla velká neopodstatněná, byrokratická zátěţ, administrativa byla velmi sloţitá, nákladná, neprůhledná, a celkově komplikovaná. Cílem práce je posouzení a zmapování slibovaného přínosu novely, práce by měla naznačit, k jakému posunu v legislativě došlo.

7

1 Vymezení podnikatelské činnosti1 Hybnou silou ekonomického rozvoje je v trţním hospodářství podnikání. Podnikání je vymezeno v obchodním zákoníku jako „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a za účelem dosaţení zisku“.

1. 1 Charakteristika sektoru malých a středních podnikatelů: 

představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti, kde si trvale udrţují vysoký podíl celkové zaměstnanosti s mírnou tendencí růstu



jsou doposud schopni drţet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích



výrazně převaţují z hlediska podílu na zaměstnanosti i přidané hodnotě v pohostinství, ve sluţbách, v obchodě a ve stavebnictví



v průmyslu a dopravě mají malí a střední podnikatelé přibliţně třetinový podíl na zaměstnanosti a tvorbě přidané hodnoty



nejvýznamnější podíl mají podnikatelé působící v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu, obchodu a sluţeb.

1. 2 Podnikatelské prostředí Podnikatelské prostřední je tvořeno širokou škálou podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, v oblasti infrastruktury a v oblasti fungování trhů. Na vytváření podnikatelského prostředí se podílejí zejména státní orgány – zákonodárné sbory a ministerstva, orgány státní správy, státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, soudy, orgány veřejné samosprávy, subjekty působící v oblasti peněţnictví (banky, pojišťovny, instituce

1

Zdroj: Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., § 2 [online].[cit. 10.5.2010]., dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast1.aspx

8

kapitálového trhu, leasingové společnosti), podnikatelská samospráva ( komory, svazy, asociace a kooperační partneři).

Podnikatelské prostředí České republiky se vyznačuje hlavními rysy: 

relativně vysoká míra otevřenosti ekonomiky, která se prohloubila vstupem do Evropské unie



harmonizace většiny národních předpisů s legislativou Evropské unie



klesající míra daně z příjmu při zachování vysokého zdanění práce (odvody na zdravotní a sociální pojištění) a celkové sloţitosti daňového systému a jeho relativně vysoké administrativní náročnosti, zejména pro drobné podnikatele



vysoká míra ochran zaměstnanců při ukončování pracovního poměru



omezený kapitálový trh a chybějící kapitálový trh pro společnosti mimo hlavní trh



konsolidovaný bankovní sektor a leasingový trh s rostoucí nabídkou produktů pro malé a střední podnikatele



chybějící nástroje pro financování vysoce inovativních projektů menších podnikatelů s kratší historií



zlepšující se moţnosti vymahatelnosti práva



struktura nabídky pracovní síly



vyspělý a propracovaný systém institucí a nástrojů pro poskytování přímých nepřímých podpor pro malé a střední podnikatele s vysokým podílem veřejných prostředků vyuţívaných pro nepřímé formy podpory



vytvoření a rozvoj nezbytných struktur pro čerpání prostředků z evropských fondů



příslib zahraničních investic

9

Podnikatelem můţe být fyzická nebo právnická osoba vymezená Obchodním zákoníkem jako2: 

osoba zapsaná v obchodním rejstříku



osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění



osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů



osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

Pro fyzické osoby je podnikání jednou z alternativních forem získávání finančních prostředků, respektive příjmů, pouţitelných pro jejich osobní potřebu. Druhou základní formou získávání příjmů ekonomicky aktivního obyvatelstva je zaměstnání na základě pracovně právních vztahů. Příslušné

fyzické osoby – zaměstnanci jsou v některých

právních normách povaţovány za osoby vykonávající závislou činnost, respektive osoby s příjmy ze závislé činnosti. Fyzické osoby mají tedy teoreticky moţnost volby formy získávání příjmů. Rozhodnutí o zahájení podnikání fyzické osoby je ovlivněno škálou důvodů a okolností. Motivace k podnikání můţe vyplývat ze snahy o realizaci v oboru, který je předmětem jejího zájmu nebo i jejím koníčkem. Osoba, která hodlá zahájit podnikání, musí kromě specifické motivace vyúsťující v zájem o podnikání mít v některých případech i potřebnou kvalifikaci pro podnikání ve zvoleném oboru. Součástí této kvalifikace je odborná způsobilost a schopnost orientovat se v podnikatelském prostředí, která přinejmenším stejnou měrou ovlivňuje případný úspěch v podnikání. Fyzická osoba rozhodující se o vstupu do podnikání by měla být schopna posoudit své šance v zamýšleném oboru podnikání s přihlédnutím k charakteru relevantního trhu a měla by být schopna orientovat se v potřebném minimálním rozsahu v právních předpisech upravujících podmínky podnikání. 2


10

1. 3 Podnikatelský plán Reálnou moţnost úspěchu v podnikání fyzické osoby by měl prokázat podnikatelský plán. Obsah a struktura podnikatelského plánu závisí na charakteru podnikatelské činnosti. Základním poţadavkem na zpracování podnikatelského plánu je jeho reálnost a objektivita. Podnikatelský plán není vţdy zpracováván pouze pro vlastní potřebu podnikatele, ale stává se běţně jedním z podkladů pro podporu ţádosti o poskytnutí bankovního úvěru či půjčky nebo ţádosti o dotaci, příspěvek, zvýhodněný úvěr nebo zvýhodněnou záruku v rámci programové podpory podnikání především podpory malých a středních podniků. Podnikatelský plán představuje koncepci podnikání vycházející z příslušných analýz postavení konkrétního podnikatele v relevantním segmentu trhu. Strategickým cílem kaţdého podnikatelského plánu je dosaţení zisku. Příjmy z podnikatelské činnosti jsou určeny především obchodním obratem, kterým se v zásadě rozumí příjmy z prodeje zboţí sluţeb. Výše obratu je podstatnou měrou ovlivněna postavením podnikatele na trhu. Marketingová studie postihuje situaci na trhu, který je cílovým trhem konkrétního podnikatelského subjektu připravujícího svůj vstupní nebo rozvojový podnikatelský plán. Rozhodujícím kritériem pro vyhodnocení poznatků o stavu a vývojových tendencích na konkrétním – cílovém trhu. Základním faktorem ovlivňujícím hospodářský výsledek z podnikání jsou náklady. Celková výše nákladů podnikatele je ovlivněna výší potřebného základního kapitálu, jeho skladbou, pravidly odpisování a zaúčtování hmotného i nehmotného majetku, výší mzdových nákladů a nákladů na sociální zabezpečení (důchodové a zdravotní pojištění) a povinného plnění vůči zaměstnancům ( například vyplácení zákonných příplatků). V souvislosti s výší nákladů musí být prvořadým úkolem podnikatele dosaţení produktivity práce, která zajistí jeho konkurenceschopnost.

11

K vyhodnocení

pravděpodobnosti

úspěchu

v podnikání

se

v rámci

zpracování

podnikatelského záměru vyuţívá tzv. SWOT analýza. Jedná se o metodu porovnání silných a slabých stránek podnikatelského záměru kvalifikace podnikatele a porovnání nabízejících se příleţitostí k podnikání v daném oboru s ohledem na potenciální produkty podnikatele a rizik

spojených

s podnikáním

v daném

oboru,

respektive

s realizací

příslušného

podnikatelského záměru. SWOT analýza má plnit poznávací funkci a musí se zaměřovat na podstatné stránky ovlivňující konkurenceschopnost podnikatele usilujícího o vstup na trh nebo o upevnění své pozice na trhu. Jednou z dalších podstatných částí podnikatelského záměru je běţně i analýza a stanovení reálného vývoje plateb a trţeb a jejich vzájemné relace, tzv. cash-flow. Podnikatelský záměr je nástrojem realizace cílů, které podnikatel podnikáním sleduje. Má prioritní význam přímo pro konkrétního podnikatele.

1. 4 Realizace podnikatelské činnosti Podnikatelské subjekty vstupují z titulu své podnikatelské činnosti do smluvních závazkových vztahů s různými typy ekonomicky samostatných subjektů. Vzájemné smluvní vztahy mezi podnikateli jsou determinovány charakterem jejich činnosti, jejich specializací a způsobilostí samostatně efektivně vykonávat různé činnosti, které jsou pro dosaţení cílů jejich podnikání nezbytné. Základní orientace ve smluvní úpravě vztahů podnikatele k jiným podnikatelům, finálním spotřebitelům a k vlastním zaměstnancům, finančnímu úřadu, ČSSZ, zdravotním pojišťovnám, peněţním ústavům, je pro podnikatele důleţitá, protoţe pro něho zakládá četné povinnosti. Podnikatelská činnost je regulována okruhem právních norem. regulace podnikání zahrnuje regulaci ekonomických aspektů podnikání a regulaci ostatních podmínek, za nichţ lze určitou podnikatelskou činnost vykonávat. Ekonomický rámec pro podnikatelskou činnost je vymezen především regulačním rámcem fiskálních předpisů, zejména z oblasti daňové, z oblasti účetnictví a z oblasti sociálního pojištění.

12

Podnikání fyzických osob Osoba samostatně výdělečně činná je osoba vykonávající samostatnou činnost nebo spolupracující při výkonu samostatné výdělečné činnost, pokud podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, na ni lze rozdělovat příjmy a výdaje spojené s výkonem této činnosti. Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí: 

provozování zemědělské výroby, hospodaření v lesích, na vodních plochách, pokud je osoba provozující tuto činnost zapsána do evidence podle zvláštního zákona



provozování ţivnosti na základě ţivnostenského nebo jiného oprávnění podle ţivnostenského zákona



výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, pokud se podle prohlášení osoby provozující tuto činnost jedná o soustavný výkon



výkon činnosti na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů



výkon činnosti vykonávajících vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení příjmů, pokud se podle prohlášení osoby konající tuto činnost jedná o soustavný výkon.

Osobou samostatně výdělečně činnou můţe být tedy nejen ţivnostník, ale celá řada dalších podnikatelů, respektive fyzických osob. Nejvýznamnější skupinu osob samostatně výdělečně činných tvoří fyzické osoby podnikající podle ţivnostenského zákona.

13

Kategorie podnikatelů, jak je rozlišuje ţivnostenský zákon:3 Fyzická osoba 

oznamuje ţádost o registraci ţivnosti ohlašovací nebo ţádá o vydání koncesované listiny na jednotném registračním formuláři spolu s dalšími doklady, například je-li stanoven odpovědný zástupce, který za podnikatele splňuje odbornou způsobilost, musí vyhovovat všeobecným a zvláštním podmínkám a musí písemně souhlasit s ustanovením do funkce, pokud se nedodají veškeré potřebné doklady, ţivnostenský úřad vyzve ohlašovatele ţivnosti k jejich doplnění



souhlas k místu podnikání, je-li jím jiná adresa neţ adresa trvalého bydliště

Tuzemská fyzická osoba, která má trvalé bydliště v České republice, se do obchodního rejstříku můţe, ale nemusí zapsat. Povinnost vzniká výší obratu respektive povinností odvádět daň z přidané hodnoty. Pokud je fyzická osoba zapsána v obchodním rejstříku, je právně chráněna obchodníkem zákoníkem stejně jako právnické osoby Zahraniční fyzickou osobu, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, vydání výpisu neopravňuje k provozování ţivnosti, ale pouze potvrzuje splnění podmínek pro vznik oprávnění, které vzniká těmto osobám aţ dnem zápisu do obchodního rejstříku. Pro fyzické osoby v rámci Evropské unie platí, ţe nejsou povaţovány za cizince, ţivnost ohlásí a dnem ohlášení provozují. Den ohlášení se rovná den podání.

3

Zdroj: Ţivnostenský zákon č. 451/1991 Sb., § 5 [online].[cit. 10.5.2010]., dostupné z www. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast2.aspx

14

Právnická osoba 

zakladatelská listina, pokud jiţ právnická osoba vznikla a je zapsána v obchodním rejstříku, není-li zapsána, doposud nevznikla, a je pouze zaloţená



usnesení z obchodního rejstříku o jejím vzniku



odpovědný zástupce, v případě právnické osoby se stanovuje vţdy u ţivnosti, která vyţaduje odbornou způsobilost



doklad o právu mít sídlo na dané adrese, to je nájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí, souhlas majitele, atd.

Tuzemská právnická osoba má sídlo na území České republiky, můţe se jednat i o cizince, a řídí se zákony České republiky. Zahraniční právnická osoba podniká na území České republiky prostřednictvím organizační sloţky, je ustanoven vedoucí. Má sídlo v zahraničí a řídí se zákony země původu. Je pouze zaloţená, není prozatím zapsána v obchodním rejstříku, nemůţe podnikat dnem podání ţádosti na Czech POINTu, ale musí podat ţádost o zápis do obchodního rejstříku, a to do 90 dnů ode dne doručení výpisu.

15

2 Charakteristika ţivnostenského podnikání Ţivnostenské podnikání je podnikání, které je provozováno za podmínek stanovených zákonem č. 455/1991 Sb., ţivnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Legislativní úprava ţivnostenského podnikání: Podmínky ţivnostenského podnikání upravují zákony: - č. 570/1991 Sb., o ţivnostenských úřadech - č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, tzv. ţivnostenský zákon V zákoně o ţivnostenských úřadech jsou uvedeny druhy ţivnostenských úřadů vykonávající výkon státní správy a přenesené působnosti 

obecní ţivnostenské úřady



ţivnostenské odbory úřadů městských částí hlavního města Prahy



ţivnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy



krajské

ţivnostenské

úřady,

které

vykonávají

dozor

nad

obecními

ţivnostenskými úřady 

Ţivnostenský úřad České republiky, který je správcem ţivnostenského rejstříku

Ţivnostenský zákon upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování sluţeb. Ţivnost, kterou se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a za účelem dosaţení zisku, můţe provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené ţivnostenským zákonem. Soustavnost je třeba chápat jako stálý výkon určité činnosti, trvající nepřetrţitě určité časové období, nebo činnosti pravidelně opakované.

16

Samostatnost

je

důleţitým rysem ţivnostenského

podnikání,

odlišujícím

je

od

zaměstnaneckého vztahu. Znamená především samostatné rozhodování podnikatele o jeho činnosti a rozsahu. Provozování činnosti vlastním jménem vyjadřuje povinnost provozovat ţivnost a činit právní úkony při výkonu podnikatelské činnosti pod svou obchodní firmou, jménem a příjmením nebo názvem bez ohledu, zda příslušnou činnost vykonává podnikatel osobně, nebo prostřednictvím svých zaměstnanců nebo jiných pověřených osob na základě smluvního vztahu. Provozování ţivnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje odpovědnost podnikatele jak za dodrţování právních předpisů a převzatých závazků, tak odpovědnost za výsledky své podnikatelské činnosti. V podstatě se tím rozumí provozování ţivnosti na vlastní účet a vlastní nebezpečí. Riziko nese podnikatel, který za závazky vzniklé z podnikání, odpovídá celým svým majetkem. Provozování ţivnosti za účelem dosaţení zisku je podstatou všech činností podnikatelského charakteru. Přitom není podstatné, zda zisku bylo či nebylo dosaţeno. Rozhodující je, ţe podnikatel chtěl dosáhnout zisku. Provozování ţivnosti za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem není v pravém smyslu pojmovým znakem ţivnosti. Vyjadřuje skutečnost, ţe aby byla činnost chápána jako ţivnost, musí se jednat o činnost upravenou ţivnostenským zákonem, která není ze ţivnostenského podnikání vyloučena. Zákon vymezuje ţivnost nepřímo negativním výčtem činností, které se za ţivnost nepovaţují. Za ţivnostenské podnikání se nepovaţuje především samostatná výdělečná činnost fyzických osob v různých oborech specializované odborné činnosti, která je upravena zvláštními předpisy. Kromě výkonu činnosti v rámci výše uvedených odborných profesí se za ţivnostenskou činnost nepovaţují například podnikání v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví, hornická činnost, pořádání loterií, školství, zřizování a provoz telekomunikací, provozování rozhlasového a televizního vysílání, státní zkušebnictví.

17

2. 1 Kategorizace ţivností Ţivnostenský zákon podle způsobu vzniku ţivnostenského oprávnění rozlišuje dvě základní kategorie ţivností, a to ţivnosti ohlašovací a ţivnosti koncesované. Hlavním rozdílem mezi oběma skupinami je právní nárok na vydání ţivnostenského oprávnění a vznik tohoto oprávnění. Právo podnikat v ohlašovacích ţivnostech vzniká kaţdému, kdo splní podmínky vyţadované zákonem. Jsou-li podmínky splněny, je úřad povinen ţivnostenské oprávnění podnikateli vydat. V těchto případech je podnikatel oprávněn podnikat jiţ od okamţiku samotného ohlášení. Kopie ohlašovacích formulářů slouţí k prokazování tohoto oprávnění, a to aţ do vydání výpisu z ţivnostenského rejstříku.

Na vydání koncese podnikatel právní nárok nemá. Rozhodnutí o tom, zda bude koncese vydána či nikoli, je věcí správního uváţení. Zákon stanoví konkrétní podmínky, které musí podnikatel při ţádosti o vydání koncese splnit. V některých případech vyţaduje i doloţení spolehlivosti podnikatele podle zvláštního zákona. Z tohoto důvodu můţe začít podnikatel podnikat aţ po vydání rozhodnutí o udělení koncese úřadem. Ţivnost ohlašovací se pak podle podmínek, které musí ţadatel splňovat, člení na ţivnosti řemeslné, vázané a ţivnost volnou.

18

Schéma č. 1 -

kategorizace živnosti

Ţivnosti

ohlašovací

koncesované

řemeslné vázané volné

Zdroj: vlastní úprava K provozování řemeslných ţivností se vyţaduje prokázání odborné způsobilosti. Odborná způsobilost pro řemeslné ţivnosti se obvykle prokazuje výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení tříletého učebního oboru. Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončení středoškolského, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělání, uznáním odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem případně doklady o řádném ukončení vzdělání v příbuzném oboru a stanovenou praxí, případně dokladem o vykonání šestileté praxe v oboru. Pro ţivnosti ohlašovací vázané rovněţ platí podmínka splnění zvláštní odborné způsobilosti. Prokazování odborné způsobilosti k provozování vázaných ţivností upravují v některých případech zvláštní právní předpisy.

19

U ţivnosti volné není jako podmínka provozování ţivnosti odborná způsobilost stanovena. Koncesované ţivnosti podléhají vydání státního souhlasu s jejich provozováním, a je vázáno na pravomocné rozhodnutí o udělení koncese. Odborná způsobilost pro koncesované ţivnosti je upravena zvláštními předpisy.

2. 2 Druhy ţivnosti Ţivnosti volné4 Ţivnost volná je ohlašovací ţivnost opravňující k výkonu činností, pro jejichţ provozování ţivnostenský zákon nevyţaduje prokazování odborné ani jiné speciální způsobilosti. Doposud ţivnostenský zákon upravoval 125 volných ţivností s 622 předměty podnikání. Novela ţivnostenského zákona zavedla pouze jedinou volnou ţivnost, a to „Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 – 3 ţivnostenského zákona“. Součástí této činnosti je 80 oborů konkrétních činností, které jsou uvedeny v příloze č.4 ţivnostenského zákona. Tyto obory nelze zařadit k ţivnostem řemeslným, vázaným či koncesovaným, a současně nepatří k činnostem, které jsou z působnosti ţivnostenského zákona vyloučeny. Svým předmětem podnikání mohou zahrnovat činnosti spadající do ţivností obchodních, ţivností výrobních i ţivností poskytujících sluţby. Při ohlášení volné ţivnosti tak podnikatel na příslušném formuláři centrálního registračního místa uvede přesně ty obory činnosti, které bude v rámci svého podnikání a této jediné volné ţivnosti vykonávat. Nepotřebuje pro kaţdý obor činnosti zvláštní ţivnostenské oprávnění, a tedy ani za ně neplatí zvláštní poplatek.

4


20

Ţivnosti řemeslné5 Za ţivnosti řemeslné se povaţují ve smyslu ţivnostenského zákona pouze ohlašovací ţivnosti taxativně uvedené v příloze č. 1 ţivnostenského zákona.

Rozlišování podle

obsahové náplně představuje čistě účelové členění, které nesouvisí s podstatou a základními znaky klasického řemesla jako takového, ani s jeho odbornou náročností. Nově byly sloučeny například ţivnosti „truhlářství a podlahářství“, „zednictví, montáţ staveb, štukatérství“….

Ţivnosti vázané6 Ţivnosti vázané jsou podobně jako ţivnost volná a řemeslné ţivnostmi ohlašovacími ţivnostmi. Specifikace ţivností vázaných je obdobně jako u ţivností řemeslných řešena taxativním výčtem jednotlivých oborů ţivností, a to v příloze č. 2 ţivnostenského zákona. Jde o ţivnosti, jejichţ výkon je vázán na oprávnění, osvědčení, souhlas, registraci, autorizaci, akreditaci nebo jiný doklad vydaný podle zvláštního předpisu k tomu určeným orgánem, osvědčující, ţe drţitel má specifickou odbornou způsobilost, vyţadovanou pro činnost v daném oboru. Odborná způsobilost je v případě vázaných ţivností získávána jinak, neţ vyučením v oboru, a je stanovena v přílohách ţivnostenského zákona či upravena zvláštními předpisy uvedenými v této příloze.

5

Zdroj: Ţivnostenský zákon č. 451/1991 Sb., § 20 [online].[cit. 10.5.2010]., dostupné z www. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast2.aspx 6


21

Ţivnosti koncesované7 Za koncesované ţivnosti se povaţují ţivnosti taxativně vymezené obsahem přílohy č. 3 ţivnostenského zákona. Pro povolení těchto ţivností je nezbytné státní povolení, tzv. koncese. Jsou to činnosti, jejichţ provozování vyţaduje z hlediska ochrany veřejných zájmů zvláštní reţim, předpokládající zvláštní způsobilost podnikatele, který musí být ve smyslu zákona nejen bezúhonný, ale i spolehlivý, často je provozování koncese podmíněno i specifickými poţadavky na způsobilost zaměstnanců podnikatele i provozovny, v níţ se koncesovaná ţivnost provozuje.

Ţivnosti obchodní8 Ţivnosti obchodní jsou specifikovány v § 34 ţivnostenského zákona. Patří sem zejména velkoobchod a maloobchod, zprostředkování obchodu, nákup nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje, prodej softwaru. Podnikatel provozující ţivnost, která spočívá v obchodní činnosti, je oprávněn, zůstane-li zachována povaha ţivnosti také zboţí pronajímat, zprostředkovávat koupi a prodej, provádět na zboţí drobné změny – přizpůsobovat zboţí potřebám kupujícího na jeho vlastní ţádost, provádět montáţ zboţí jednoduchými operacemi bez zvláštních odborných znalostí.

Ţivnosti výrobní Výrobní ţivností je vše, co není ţivností obchodní nebo ţivností poskytující sluţby. Rozsah oprávnění je u ţivností výrobních ve srovnání s ostatními kategoriemi nesporně nejširší, umoţňuje podnikateli výkon všech činností, které jsou potřebné k dosaţení finálního produktu. Výrobce má právo své výrobky prodávat, pronajímat a opravovat, provádět montáţ, seřízení a údrţbu výrobků.

7

Zdroj: Ţivnostenský zákon č. 451/1991 Sb., § 26 [online].[cit. 10.5.2010]., dostupné z www. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast2.aspx 8


22

Ţivnosti poskytující sluţby Sluţbami se pro účel ţivnostenského zákona rozumí poskytování oprav a údrţby věcí, přeprava osob nebo věcí, ubytování, hostinská činnost, kadeřnictví, kosmetické sluţby, masérské, rekondiční a regenerační sluţby. Nejsou to činnosti, mající charakter činností výrobních a obchodních.

Ţivnosti provozované průmyslovým způsobem Novela vypustila ze ţivnostenského zákona tzv. provozování ţivnosti průmyslových způsobem. Pod tento pojem patřily činnosti, které v rámci jednoho pracovního procesu zahrnovaly více dílčích činností, kaţdá z nich ale byla sama o sobě zvláštní ţivností, například organizace práce v továrně jako větším provozním celku, kde různé činnosti směřovaly k vyrobení společného finálního výrobku. Ţivnostenský úřad tak v těchto případech na návrh podnikatele vydal jediné ţivnostenské oprávnění k provozování ţivnosti průmyslovým způsobem, které v sobě zahrnovalo oprávnění ke všem dílčím činnostem. Provozování ţivnosti průmyslovým způsobem jako jednotné ţivnostenské oprávnění novela zákona zrušila, přesto však zůstala zachována oprávnění k jednotlivým dílčím ţivnostem. Pouze v případě, kdy byla nově vyţadována k některé ze ţivností odborná způsobilost, vyzval ţivnostenský úřad podnikatele k doloţení příslušných dokladů prokazující vzdělání a praxi. Nepředloţil-li podnikatel tyto doklady ve lhůtě stanovené ţivnostenským úřadem a neprokázal tak splnění podmínek,

ţivnostenský úřad ţivnostenské oprávnění pro tuto

konkrétní ţivnost zrušil.

2. 3 Podmínky provozování ţivností9 Základním předpokladem ţivnostenského podnikání je splnění podmínek provozování ţivnosti. Ty ţivnostenský zákon v § 6 označuje jako všeobecné a jejich splnění je nezbytné u všech ţivností. Jsou to: dosaţení věku 18 let 

způsobilost k právním úkonům



bezúhonnost

9

Zdroj: Ţivnostenský zákon č. 451/1991 Sb., § 60a [online].[cit. 10.5.2010]., dostupné z www. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast2.aspx

23

Tyto podmínky musí podnikatel splňovat vţdy, jejich splnění nelze jako u zvláštních podmínek provozování ţivnosti nahradit ustanovením odpovědného zástupce. Bezúhonnost – ţivnostenský zákon stanovuje, ţe podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestní čin vedoucí k odnětí svobody minimálně na jeden rok nepodmíněně (ať samostatně nebo v souběhu s jinými trestními činy), dále pak odsouzen pro jakýkoli úmyslný trestní čin spáchaný v souvislosti s podnikáním. Bezúhonnost se ţivnostenskému úřadu prokazuje výpisem z Rejstříku trestů ČR. Ulehčením pro podnikatele je fakt, ţe si výpis z rejstříku trestů obstarává úřad sám a podnikatel jej tak nemusí dokládat spolu s ohlášením či ţádostí. Zahraniční osoby rozdělujeme pro potřeby zákona do dvou skupin. První skupinu tvoří občané jiného členského státu Evropské unie, kteří svojí bezúhonnost prokazují výpisem z rejstříku trestů či jiné evidence, kterou jejich stát či členský stát posledního pobytu vede. Je-li státem posledního pobytu Česká republika, postupuje ţivnostenský úřad stejně jako v případě českého občana, tedy výpis si obstará sám. Druhou skupinou jsou občané jiného státu neţ z Evropské unie. Ti prokazují svoji bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, jehoţ je tato fyzická osoba občanem. V případě obou skupin, nevydává-li stát výpis z rejstříku trestů či obdobný doklad, můţe fyzická osoba předloţit čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem či jiným k tomu pověřeným orgánem. Zahraniční výpis nesmí být starší neţ tři měsíce

a před jeho

předloţením ţivnostenskému úřadu je třeba nechat jej opatřit překladem. Překlad musí být úřední pouze u listin pocházejících ze států mimo Evropskou unii. Fyzickým a právnickým osobám zákon provozování ţivnosti neumoţňuje, pokud 

byl na její majetek prohlášen konkurz



byl

zamítnut

insolventní

návrh,

protoţe

majetek

dluţníka

nepostačoval k úhradě nákladů insolventního řízení 

byl-li zrušen konkurz, protoţe majetek dluţníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů

Ţivnostenský úřad můţe výše uvedené překáţky prominout, a to kdyţ dluţník prokáţe, ţe u něho jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění 24

finančních závazků. Vyloučeny z provozování ţivnosti jsou také osoby, jimţ byl soudem nebo správním orgánem uloţen trest zákazu provozování ţivnosti v daném oboru, nebo kterým bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění pro závaţná porušení povinností. Jestliţe soud v insolventním řízení nařídil předběţné opatření, jímţ fyzickou osobu, jejíţ úpadek nebo hrozící úpadek řeší, omezil nakládání s majetkem, můţe taková osoba učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením ţivnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem předběţného insolventního správce. Obdobně je tomu i při vyhlášení konkurzu.

2.4. Právo podnikatele provozovat ţivnost Právo provozovat ţivnost vzniká podnikateli dnem podání ţádosti na Czech POINTu, jednáli se o ţivnost ohlašovací, tj. volnou, řemeslnou nebo vázanou, za předpokladu, ţe jsou splněny zákonem stanovené podmínky a registrační formulář je s vlastnoručním podpisem ohlašovatel doručen v písemné podobě do pěti dnů na příslušný, ohlašovatelem určený ţivnostenský úřad. Zahraniční fyzické a právnické osoby nemohou zahájit své podnikání dnem ohlášení ţivnosti na Czech POINTu, ale musí po doručení výpisu podat návrh na zápis do obchodního rejstříku do 90 dní. Právo provozovat ţivnost jim vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku u příslušného krajského nebo městského soudu. V případě podání v listinné podobě je třeba podání neprodleně, nejlépe v den přijetí odeslat poštou se všemi přílohami na příslušný ţivnostenský úřad, protoţe běţí pětidenní lhůta dle správního řádu. Totéţ platí i v případě, je-li formulář, který je elektronicky vyplněn, opatřen podpisem přímo na Czech POINTu.

2.5 Oprávnění k provádění ţivnosti V případě ohlašovacích ţivností lze při splnění všeobecných a zvláštních podmínek zahájit podnikání jiţ v den, kdy byla tato činnost ohlášena na ţivnostenském úřadě odevzdáním příslušného řádně vyplněného formuláře s patřičnými přílohami.

25

Podnikatel prokazuje své ţivnostenské oprávnění a) výpisem ze ţivnostenského rejstříku s údaji podle § 60 odst. 4 písm.a),b),c) b) do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením ţivnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. Ţivnostenské oprávnění nemůţe být přeneseno na jinou osobu. Jiná osoba je můţe vykonávat, jen stanoví-li to zákon.

2. 6 Povinnosti podnikatelů provozujících ţivnost10 Podnikatel je povinen při provozování ţivnosti dodrţovat povinnosti vyplývající ze ţivnostenského zákona a zvláštních právních předpisů. Podnikatel je povinen ţivnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení ţivnosti, a údajů vymezujících ţivnosti předloţit doklady o nich do 15 dnů od jejich vzniku. K tomuto účelu vyuţije zvláštního formuláře centrálního registračního místa, tzv. změnový list. Jeho prostřednictvím má podnikatel moţnost ohlásit změnu i na další úřady. Novela ţivnostenského zákona tuto povinnost podstatně zúţila, pouze na ty změny a doplnění, které nejsou zároveň zapisované do obchodního rejstříku. Na základě oznámení změny či doplnění, ţivnostenský úřad provede zápis do ţivnostenského rejstříku a podle okolností případu vydá výpis nebo informuje podnikatele o provedeném zápisu. Povinnosti podnikatele jsou uvedeny v §31 Ţivnostenského zákona: Podnikatel je povinen oznámit ţivnostenskému úřadu

zahájení a ukončení činnosti

v provozovně.

10


26

Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování ţivnosti podle zvláštních předpisů, byla řádně označena a pro kaţdou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za provoz provozovny. Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němţ má místo podnikání, liší-li se od bydliště, sídlo. Podnikatel je povinen na ţádost ţivnostenského úřadu prokázat vlastnické, uţívací či jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichţ má místo podnikání, liší-li se od bydliště. Podnikatel je povinen předem písemně oznámit ţivnostenskému úřadu přerušení provozování ţivnosti na dobu delší neţ šest měsíců. Podnikatel je povinen ţivnostenskému úřadu předem písemně oznámit pokračování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování ţivnosti přerušeno. Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem ţivnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce, jsou povinni pracovníkům ţivnostenského úřadu prokázat totoţnost. Podnikatel je povinen vydat na ţádost zákazníka doklady o prodeji zboţí a o poskytnutí sluţby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem, datum prodeje zboţí nebo poskytnutí sluţby, druh zboţí a cena, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Podnikatel je povinen, jde-li o nákup pouţitého zboţí

bez dokladu nabytí, kulturních

památek nebo předmětů kulturní hodnoty, přijímání tohoto zboţí do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, před uzavřením smluvního vztahu identifikovat jeho účastníky podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a finančního terorismu a předmět smluvního vztahu, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu. Tato evidence musí být přístupný v provozovně, v níţ dochází k identifikaci a kde se toto zboţí nachází.

27

Identifikací předmětu smluvního vztahu se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu výrobku, jeho značky a výrobního čísla, jsou –li na výrobku uvedeny, jinak stručný popis výrobku, umoţňující jeho dostatečnou identifikaci.Identifikační údaje je podnikatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let ode dne uzavření smlouvy. Jestliţe se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, nebo není-li moţné identifikovat předmět smluvního vztahu, nesmí podnikatel zboţí koupit, přijmout ho do zástavy nebo zprostředkovat jeho nákup. Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboţí nebo poskytování sluţeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka. Podnikatel je povinen na ţádost ţivnostenského úřadu sdělit, za ţivnost provozuje, a doloţit doklady prokazující provozování ţivnosti. Podnikatel odpovídá za to, ţe jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalosti bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Vyţaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti. Odpovídá za to, ţe se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů. Podnikatel je povinen při provozování ţivnosti dodrţovat povinnosti vyplývající z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.

28

2.7 Odpovědný zástupce, vzdělání, praxe Odpovědný zástupce11 U ţivností vyţadujících zvláštní podmínky provozování (ţivnosti ohlašovací i koncese) je nutné, aby podnikatel, který tyto zvláštní podmínky nesplňuje, ustanovil odpovědného zástupce. Odpovědným zástupcem je ve smyslu § 11 ţivnostenského zákona fyzická osoba, ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz ţivnosti a dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů. Není zástupcem ve smyslu obchodního zákoníku a jeho činnost je moţno charakterizovat spíše jako činnost odborného garanta. Odpovědný zástupce není oprávněn z titulu své funkce ani jednat za podnikatele, ani řídit celý výkon ţivnosti. V případě, je-li podnikatel právnickou osobou, jedná- li se o ţivnosti řemeslné, vázané nebo koncesované, ustanovuje právnická osoba odpovědného zástupce vţdy.. Právnická osoba do funkce odpovědného zástupce ustanoví primárně člena svého statutárního orgánu, nesmí se však jednat o člena dozorčí rady. Nelze-li ustanovit odpovědného zástupce z těchto osob, můţe podnikatel zvolit jinou osobu.

Odborné vzdělání a praxe Odpovědný zástupce je fyzická osoba, která odpovídá za řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenských předpisů. Můţe jím být pouze člověk, který splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti, tedy osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům a bezúhonná. Odpovědný zástupce je ustanoven vţdy k určité ţivnosti, pro kterou musí splňovat i zvláštní podmínky,

tedy odborné vzdělání,

poţadovanou praxi a jinou

způsobilost. Vůči podnikateli musí být ve smluvním vztahu – pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti. Jeden odpovědný zástupce nemůţe být do funkce ustanoven u více neţ čtyř podnikatelů. Do funkce odpovědného zástupce nemůţe být ustanovena osoba, které bylo ţivnostenským úřadem v minulosti zrušeno ţivnostenské oprávnění pro závaţné porušení zákonných podmínek provozování ţivnosti. Nemůţe jít ani o člověka, kterému byl soudem nebo správním orgánem uloţen zákaz činnosti týkající se provozování ţivnosti v oboru nebo v příbuzném oboru. Odpovědným zástupcem nemůţe být ani osoba, na jejíţ majetek byl 11


29

prohlášen konkurs, zamítnut insolventní návrh pro nedostatek majetku dluţníka či zrušen konkurs pro nedostatek majetku dluţníka. Základní informace o konkurzních a insolventních řízeních jsou veřejně přístupné, a to prostřednictvím internetových stránek Ministerstva spravedlnosti ČR – www.justice.cz Přihlášení Odpovědného zástupce je nutné ustanovit současně s okamţikem ohlášení konkrétní ţivnosti či podáním ţádosti o vydání koncese. Činí se tak prostřednictvím formuláře centrálního registraturního místa. V obecné části se vyplní osobní údaje týkající se ustanoveného odpovědného zástupce, spolu s tím podnikatel předloţí ţivnostenskému úřadu tzv. prohlášení odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce v něm prohlašuje, ţe souhlasí se svým ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném ţivnostenským zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichţ je do funkce ustanoven. Prohlášení odpovědného zástupce je prohlášení osobní povahy, tudíţ nelze učinit v zastoupení na základní plné moci. Odborná způsobilost U ţivností vázaných, řemeslných a u koncesí zákon vyţaduje, aby osoba podnikatele nebo osoba odpovědného zástupce kromě obecných podmínek splňovala také podmínky zvláštní, tzv. odbornou způsobilost. Ta se prokazuje dosaţeným vzděláním a praxí v příslušném oboru, příp. v oboru příbuzném. Zákon pro jednotlivé ţivnosti vyţaduje různou úroveň vzdělání v kombinaci s různou délkou praxe dosaţené v oboru, příp. v oboru příbuzném. Dosaţené vzdělání je ţivnostenskému úřadu třeba prokázat při ohlášení ţivnosti nebo při podání ţádosti o koncesi, a to v závislosti na jeho úrovni doklady: výučním listem, vysvědčením o maturitní zkoušce, vysokoškolským diplomem, dokladem uznání odborné kvalifikace, diplomem absolventa vyšší odborné školy, ověřením úplné kvalifikace. Délka praxe Pokud je v rámci odborné způsobilosti vyţadována praxe v oboru, rozumí se jí výkon odborných činností osobou samostatně výdělečně činnou, osobou pověřenou vedením podniku nebo organizační sloţky podniku, odpovědným zástupcem, osobou bezprostředně odpovědnou za řízení činnosti. Můţe jít také o osobu vykonávající odborné práce v pracovněprávním vztahu či sluţebním poměru. V závislosti na dosaţené úrovni vzdělání zákon stanoví různou délku praxe.Tato praxe se ţivnostenskému úřadu prokazuje 30

potvrzením od zaměstnavatele, pracovní smlouvou, výpisem z obchodního rejstříku, licencí apod. Uznání odborné kvalifikace pro cizince V rámci volného pohybu osob mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie mohou nastat situace, kdy je vzdělání či praxe získána v některém z těchto států. Pro tyto účely zákon umoţňuje takovou odbornou kvalifikaci uznat. O uznání odborné kvalifikace mohou ţádat příslušníci členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, a to před ohlášením ţivnosti či podáním ţádosti o vydání koncese. Uznávacím orgánem je pro potřeby ţivnostenského zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

Tři skupiny praxe pro řemeslné ţivnosti V rámci řemeslných ţivností, jejichţ seznam tvoří přílohu č. 1 ţivnostenského zákona, jsou z hlediska odborné způsobilosti rozlišovány tři skupiny podnikatelů nebo odpovědných zástupců. 

První skupinou jsou osoby, které mají vzdělání v příslušném oboru. Tyto osoby odbornou způsobilost prokazují pouze dokladem o ukončeném vzdělání, a to bez ohledu na jeho úroveň.



Druhou skupinou jsou osoby, které vystudovaly příbuzný obor, mají potřebnou rekvalifikaci a prokazují odbornou způsobilost dokladem o ukončeném vzdělání a zároveň dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru. U osob, které mají v příslušné příbuzné oblasti ukončeno vysokoškolské vzdělání se jednoroční praxe nevyţaduje.



Třetí skupinu tvoří osoby bez poţadovaného vzdělání, ti prokazují odbornou způsobilost dokladem o vykonání praxe v oboru v délce šesti let.

31

Vázané ţivnosti a koncese v příloze č. 2 a 312 U vázaných ţivností a koncesí, jejichţ seznam tvoří přílohu 2 a 3 ţivnostenského zákona, jsou dány pro kaţdou konkrétní ţivnost specifické poţadavky. Opět se týkají vzdělání, délky praxe, případně poţadavku sloţení speciálních zkoušek, získání osvědčení příslušného správního úřadu. Tyto poţadavky vycházejí ze zvláštních zákonů, na které přílohy ţivnostenského zákona odkazují. V případě některých koncesí je dále nutné předem získat a při podání ţádosti o koncesi doloţit osvědčení správního orgánu o odborné a finanční způsobilosti k provozování ţivnosti, a to i opakovaně. Tuto skutečnost je třeba zohlednit u nově zakládaných obchodních společností při optimalizaci výše základního kapitálu.

2.8 Provozovna13 Podnikatelská činnost se uskutečňuje aţ na výjimky ve zvláště vymezeném prostoru, tzv. provozovně. Můţe jít jak o vlastní obchodní, sluţbovou nebo výrobní činnost, tak i o skladování materiálu, parkování vozidel a jinou doplňkovou činnost. Provozovna musí splňovat zvláštní podmínky určené charakterem jednotlivých ţivností. Její umístění je předmětem evidence příslušného ţivnostenského úřadu, který v ní také můţe vykonat kontrolu. Ve smyslu ţivnostenského podnikání se za provozovnu povaţuje například prodejna, dílna či kancelář, ale i sklad, výrobna, atd.

12

Zdroj: Ţivnostenský zákon č. 451/1991 Sb., Příloha č. 2 a 3 [online].[cit. 10.5.2010]., dostupné z www. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/priloha2.aspx, http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/priloha3.aspx 13


32

Provozovna Provozovna je např. prodejna, dílna, byt, garáţ, kůlna, sklep, půda, zděná, dřevěná či z jiného materiálu zhotovená buňka, oplocený prostor a jiné. Podmínkou je její trvalé umístění na jednom místě minimálně tři měsíce. Způsobilost pro provozování ţivnosti v provozovně prokazuje podnikatel kolaudačním rozhodnutím, změnou uţívání stavby, nebo jiným dokladem vydaným stavebním úřadem.

Mobilní provozovna Za provozovnu se povaţuje také mobilní provozovna, tj. provozovna, která je přemístitelná a zároveň není umístěná na jednom místě po dobu delší neţ tři měsíce. Jedná se např. o stánek, automobil, přemístitelnou buňku. K tomuto objektu musí podnikatel také prokázat oprávněnost umístění provozovny. Zahájení a ukončení provozování v této provozovně nemusí podnikatel oznamovat předem ţivnostenskému úřadu.

Automat a jiné zařízení Za provozovnu se také povaţuje automat nebo obdobné zařízení slouţící k prodeji zboţí nebo poskytování sluţeb. Jedná se např. o automat na nápoje. K takové provozovně v této provozovně nemusí podnikatel oznamovat ţivnostenskému úřadu ani ustanovovat osobu odpovědnou za činnost v této provozovně.

Zahájení či ukončení činnosti v provozovně Zahájení a ukončení provozování ţivnosti v provozovně musí podnikatel předem oznámit ţivnostenskému úřadu. Oznámení je buď součástí ohlášení ţivnosti či ţádosti o koncesi,

33

také je moţno provozovnu oznámit dodatečně. Oznámení provozovny obsahuje kromě údajů týkajících se podnikatele také přesnou adresu provozovny a předmět podnikání provozovaný v této provozovně, stejně jako datum zahájení činnosti v dané provozovně. Při ţivnostenské kontrole je třeba doloţit k objektům nebo místnostem provozovny vlastnické nebo uţívací právo, například výpisem z katastru nemovitostí, nájemní nebo podnájemní smlouvou nebo souhlasem vlastníka s umístěním provozovny a jejím uţíváním.

Označení provozovny Se zahájením činnosti v provozovně jsou spojeny některé konkrétní povinnosti podnikatele. Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou, názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem, bylo-li mu přiděleno. Mobilní provozovna a automat musí být dále označeny údajem o sídle nebo místě podnikání. Provozovny určené pro prodej zboţí a pro poskytování sluţeb musí být označeny jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost dané provozovny a prodejní nebo provozní dobou. Při konečném či dočasném uzavření provozovny musí podnikatel tuto informaci předem viditelně vyznačit, nebrání-li tomu závaţné důvody. Jedním z nejčastějších porušení ţivnostenského zákona při ţivnostenských kontrolách je nesprávné nebo neúplné označení provozovny. Podnikatel je povinen pro kaţdou provozovnu ustanovit osobu odpovědnou za její činnost a zajistit, aby provozovna odpovídala zvláštním předpisům, poţárním, hygienickým, stavebním….

2. 9 Zvláštní podmínky provozování ţivnosti14 Zvláštními podmínkami provozování ţivnosti se rozumí odborná způsobilost dokládaná u ţivností řemeslných, vázaných a koncesovaných a jiná způsobilost, dokládaná u koncesí.

14


34

Odborná způsobilost se dokládá osvědčením o vzdělání, kvalifikaci a praxi. K jiné způsobilosti se vyjadřuje orgán spravující oblast předmětu ţádané koncese. Ţivnostenskou činnost lze provozovat na základě ţivnostenského oprávnění. Oprávnění k provozování ţivnosti se prokazuje výpisem z ţivnostenského rejstříku, do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením ţivnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. Podnikatel můţe provozovat ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce, kterým je fyzická osoba ustanovená podnikatelem splňující všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti.

Ţivnost můţe provozovat kaţdá fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky ţivnostenského zákona. Z hlediska zákona mají občané České republiky a společnosti se sídlem v ČR stejné postavení jako cizinci s bydlištěm mimo naše území, osoby, jimţ byl udělen azyl či zahraniční společnosti. Všichni vyjmenovaní mohou provozovat ţivnosti za stejných podmínek.

Oprávnění k provozování ţivnosti koncesované15 Pro provozování koncesované ţivnosti (například provozování silniční motorové dopravy) je nutné podat na kterémkoli ţivnostenském úřadě ţádost o vydání koncese. Náleţitosti jsou obdobné jako v případě ţivností ohlašovacích. Předmět podnikání je třeba v ţádosti o koncesi uvést v úplném nebo částečném rozsahu. Zjistí-li ţivnostenský úřad, ţe nejsou splněny náleţitosti ţádosti o koncesi či má ţádost nějaké vady, vyzve ţadatele k jejich odstranění či doplnění 15

chybějících částí. K tomu

Zdroj: Ţivnostenský zákon č. 451/1991 Sb., § 50-56 [online].[cit. 10.5.2010]., dostupné z www. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast2.aspx

35

stanoví přiměřenou lhůtu, nejméně 15 dnů, která v případě obtíţnosti můţe být prodlouţena. Odstraní-li ţadatel vady v ţádosti či ţádost doplní, zahájí ţivnostenský úřad projednání ţádosti. Je-li k provozování ţivnosti nutné oprávnění, souhlas, povolení nebo vyjádření jiného úřadu státní správy, předloţí mu ţivnostenský úřad ţádost o koncesi k posouzení, a to spolu se všemi doklady předloţenými ţadatelem. Tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení ţádosti, přičemţ zákon můţe stanovit v některých případech i lhůtu delší. Jsou-li pro provozování ţivností stanovené podmínky odborné nebo jiné způsobilost, podnikatel tyto doklady k ţádosti o koncesi přiloţí. Stanovisko úřadu je pro ţivnostenský úřad závazné. Kromě tohoto stanoviska ţivnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování ţivnosti a zda netrvá překáţka provozování ţivnosti. Jsou-li všechny podmínky splněny, vydá ţivnostenský úřad rozhodnutí o udělení koncese. Do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede ţivnostenský úřad zápis do ţivnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis. Na rozdíl od odhlašovací ţivnosti je moţno koncesovanou ţivnost začít provozovat aţ dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Ţivnostenský zákon stanoví závazné přílohy k ţádosti o vydání koncesní listiny: 

výpis z rejstříku trestů



výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce, je-li ustanoven



doklad o zaplacení správního poplatku za kaţdou koncesi



doklady o odborné nebo zvláštní způsobilosti poţadované u koncesované ţivnosti



čestné prohlášení odpovědného zástupce



doklady, které prokazují případné provozování ţivnosti průmyslovým způsobem



výpis z obchodního rejstříku, je-li v něm fyzická osoba zapsána

Za vydání koncesní listiny je kaţdý povinen zaplatit správní poplatek.

36

3 Ohlášení a zrušení ţivnosti16 Ohlášení ţivnosti Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací ţivnost, je povinna to ohlásit ţivnostenskému úřadu. Pro tento úkon je moţné vyuţít jednotného registračního formuláře

(obecná část)-

„Ohlášení ţivnosti pro fyzickou osobu“, zároveň lze vyuţít moţnost elektronického podání. Podnikatel musí vyplnit základní údaje týkající se svého podnikání a zvolených ţivností, dále údaje týkající se statutárního orgánu společnosti, provozovny, odpovědného zástupce či čestného prohlášení. Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností tak, aby odpovídal zákonu. U ohlášení ţivnosti volné se uvedou obory činností, které bude podnikatel v rámci svého podnikání vykonávat, a to v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 ţivnostenského zákona. Je také třeba zvolit příslušný úkon, který podnikatel ţádá – ohlášení ţivnosti, úkony vůči finančnímu úřadu, úřadu práce, zdravotní pojišťovně….Ohlašovací formulář podepíše samotný podnikatel či osoba oprávněná jednat za právnickou osobu nebo zplnomocněný zástupce. Podpis nemusí být úředně ověřený. Kromě ohlašovacího formuláře musí podnikatel předloţit ţivnostenskému úřadu následující dokumenty k prokázání některých ohlašovacích údajů.

Dokumenty k ohlášení ţivnosti 

výpis z rejstříku trestů, ţivnostenský úřad je oprávněn si vyţádat výpis z evidence rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Ţádost o vydání výpisu z evidence rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předkládají v elektronické podobě.



notářský zápis o zaloţení společnosti



výpis z obchodního rejstříku

16


37



doklad osvědčující právní důvod uţívání pro místo podnikání, liší-li se od bydliště výpis katastru nemovitostí, nájemní či podnájemní smlouvy, souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla, místa podnikání



doklady o odborné způsobilost, popř. odborné způsobilosti odpovědného zástupce, poţadované u vázaných ţivností



čestné prohlášení odpovědného zástupce



doklad o zaplacení správního poplatku

Ţivnost se ohlásí prostřednictvím podatelny, pracovníka ţivnostenského úřadu, případně kontaktního podnikatel

místa veřejné správy. Do vydání výpisu ze ţivnostenského rejstříku se prokazuje

stejnopisem

tohoto

ohlášení

s prokázáním

jeho

doručení

ţivnostenskému úřadu. Pokud podnikatel splní všechny podmínky stanovené zákonem, provede ţivnostenský úřad zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis. Nemá-li ohlášení veškeré náleţitosti, vyzve ţivnostenský úřad podnikatele k doplnění a k tomu poskytne přiměřenou lhůtu, která je minimálně 15 dní. Podle konkrétních okolností je moţné lhůtu k doplnění prodlouţit. V případě, ţe podnikatel ohlášení nedoplní, oprávnění k podnikání nevznikne.

Zrušení ţivnostenského oprávnění17 Podmínky, které musí být splněny, a postup při ukončení podnikání a likvidaci společnosti jsou stanoveny zejména v obchodním zákoníku a v ţivnostenském zákoně. Mimo to je nutné dodrţet příslušná ustanovení daňových a účetních předpisů o zdravotním a sociálním pojištění. Pokud se podnikatel rozhodne ukončit podnikání z vlastní iniciativy, musí nejprve podat ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění na ţivnostenský úřad. Při ukončení podnikání má také povinnost podat správci daně (příslušnému finančnímu úřadu) mimořádné daňové 17

Zdroj: Ţivnostenský zákon č. 451/1991 Sb., § 57-59 [online].[cit. 10.5.2010]., dostupné z www. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast2.aspx

38

přiznání. Vede-li podnikatel účetnictví, je povinen ho vést aţ do dne ukončení své podnikatelské činnosti. Ke dni ukončení je nezbytné, aby byla provedena v souladu s platnými účetními předpisy mimořádná účetní závěrka zahrnující např. inventuru dlouhodobého majetku nebo zjištění stavu pohledávek a závazků. Další povinnosti při ukončení podnikatelské činnosti plynou vůči zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení, kde je třeba tuto skutečnost také nahlásit a podat přehledy o příjmech a výdajích za zdaňovací období. České správě sociálního zabezpečení je nutné skutečnost nahlásit do 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k ukončení činnosti. Má-li podnikatel zaměstnance, ukončí s nimi pracovní poměr z důvodu zrušení zaměstnavatele, výpovědní lhůta činí dva měsíce a základní zákonné odstupné je ve výši trojnásobku průměrného platu. Pokud má však podnikatel alespoň 20 zaměstnanců, jednalo by se o hromadné propouštění, a zaměstnavatel by musel informovat úřad práce, odbory anebo radu zaměstnanců. Ţivnostenský úřad můţe ţivnostenské oprávnění zrušit nebo provozování ţivnosti v odpovídajícím rozsahu pozastavit, jestliţe podnikatel závaţným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené ţivnostenským zákonem nebo na návrh správy sociálního zabezpečení, jestliţe podnikatel neplní závazky vůči státu, případně z dalších důvodů.

Ţivnostenský úřad zruší ţivnostenské oprávnění, jestliţe podnikatel jiţ nesplňuje podmínku bezúhonnosti nebo nastanou-li překáţky provozování ţivnosti. Překáţkou provozování ţivnosti je skutečnost, ţe na majetek fyzické nebo právnické osoby byl vyhlášen konkurz, jestliţe bylo soudem rozhodnuto, ţe provozování podniku musí být ukončeno, nebo byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku, nebo soud zrušil konkurz proto, ţe bylo splněno rozvrhové usnesení nebo ţe majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, nebo byl soudem nebo správním orgánem uloţen zákaz činnost týkající se provozování ţivnosti v oboru nebo příbuzném oboru, pokud zákaz trvá.

Podnikání fyzické osoby také můţe skončit smrtí podnikatele. Dle ţivnostenského zákona však mohou v ţivnosti pokračovat jeho dědicové ze zákona, ze závěti, či pozůstalý manţel. Tuto skutečnost musí ve lhůtě do tří měsíců oznámit ţivnostenskému úřadu. Pokud osoba 39

nesplňuje stanovené podmínky, musí pro provozování ţivnosti neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. Po skončení dědického řízení mohou pokračovat v ţivnosti dědicové, pokud nabyli majetkového práva vztahujícího se k provozování ţivnosti. Tuto skutečnost musí do jednoho měsíce od skončení dědického řízení oznámit ţivnostenskému úřadu, který byl naposledy místně příslušný pro zůstavitele.

40

4 Ţivnostenský rejstřík, obchodní rejstřík Ţivnostenský rejstřík18 Ţivnostenským rejstříkem se podrobně zabývá § 60 ţivnostenského zákona. V jeho smyslu je ţivnostenský rejstřík informačním systémem veřejné správy, jehoţ správcem je Ministerstvo průmyslu a obchodu a provozovateli jsou obecní ţivnostenské úřady, krajské ţivnostenské úřady a další místa podle zákona

č. 570/1991 Sb., o

ţivnostenských úřadech. Ţivnostenský rejstřík je ústřední evidencí podnikatelů. Ţivnostenský úřad České republiky do tohoto informačního systému zapisuje další údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním ţivnosti v rozsahu odpovídajícím údajům uváděným v ohlášení ţivnosti nebo v ţádosti o koncesi. Za tím účelem mohou být sdruţovány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. Novela ţivnostenského zákona nahradila průkazy ţivnostenského oprávnění - ţivnostenské listy a koncesní listiny jediným dokladem výpisem z ţivnostenského rejstříku. Oprávnění podnikat v několika oborech se tak prokazuje pouze jediným dokladem. Sniţují se finanční náklady spojené například s pořizováním ověřených kopií z těchto listin pro různé účely a podání. Zápis do ţivnostenského rejstříku je proveden do pěti pracovních dnů ode dne vydání průkazu ţivnostenského oprávnění nebo ode dne jeho změny. O zápis se neţádá, je proveden automaticky. Rejstřík je veden v elektronické podobě a je veřejným seznamem, s výjimkou přehledu o uloţených pokutách včetně sankčních opatření uloţených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, a rodných čísel, které ţivnostenský úřad sděluje pouze podnikateli a v případech stanovených zvláštními právními předpisy. 18


41

Na poţádání ţivnostenský úřad z rejstříku vydává v listinné nebo elektronické podobě a) podnikateli výpis podle § 47 odst. 2 nebo 3 b) úplný výpis, který obsahuje údaje v poţadovaném rozsahu, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 3 c) částečný výpis, který obsahuje údaje v poţadovaném rozsahu, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 3 d) potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, ţe v rejstříku určitý zápis není

Skutečnosti zapisované do ţivnostenského rejstříku jsou v jistém rozsahu povaţovány za součást veřejného seznamu. Informace veřejného charakteru obsaţené v ţivnostenském rejstříku jsou dostupné také na internetových stránkách www.rzp.cz. Do rejstříku v části, v níţ je veřejným seznamem, má právo nahlíţet kaţdý, a pořizovat si z něj výpisy či opisy.

42

Obchodní rejstřík19 Definice obchodního rejstříku a náleţitosti s ním spojené je uvedeny v § 27 a následujících obchodního zákoníku, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podle této definice je obchodní rejstřík veřejným seznamem, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů, popřípadě jiných osob, o nich to stanoví zvláštní zákon. Do obchodního rejstříku se zapisují zejména následující údaje: 

obchodní firma



sídlo právnických osob



bydliště a místo podnikání fyzických osob



identifikační číslo



předmět podnikání



právní forma právnických osob



jména a bydliště osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby a další údaje tak, jak jsou stanoveny v § 35 obchodního zákoníku

Co je podáním podle ţivnostenského zákona Podání podle ţivnostenského zákona, např. ohlášení ţivnosti, ţádost o koncesi, ohlášení změny, ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění lze učinit prostřednictvím Czech POINTu. Czech POINT přijaté podání neprodleně doručí ţivnostenskému úřadu, který si podatel zvolí, nebo pokud si podatel ţivnostenský úřad nezvolí, doručí se podání ţivnostenskému úřadu podle místa podání. Za přijetí podání Czech POINTem se kromě správního poplatku stanoveného pro určitý konkrétní úkon, například správní poplatek ve výši Kč 1 000,-- za ohlášení ţivnosti při vstupu do ţivnostenského podnikání, zaplatí ještě poplatek ve výši Kč 50 za vyuţití sluţby Czech POINTu. Czech POINT můţe na ţádost dále vydávat i úplný a částečný výpis s ţivnostenského rejstříku. 19


43

Úplný výpis obsahuje všechny údaje zapsané do ţivnostenského rejstříku, s výjimkou sankcí a rodný čísel, částečný výpis obsahuje údaje v poţadovaném rozsahu, například jen údaje o provozovnách podnikatele, opět ovšem s výjimkou údajů o sankcích a rodných čísel.

Souhrnný přehled o skutečnostech zapisovaných do ţivnostenského rejstříku:20 Skutečnosti týkající se podnikatelského subjektu: 

identifikační číslo



předmět podnikání



druh ţivnosti



provozovna nebo provozovny, v nichţ je ţivnost provozována včetně údajů o zahájení a ukončení provozování ţivnosti v nich, s výjimkou mobilních provozoven a automatů



doba platnosti ţivnostenského oprávnění



datum vzniku ţivnostenského oprávnění



datum zahájení provozování ţivnosti



pozastavení nebo přerušení provozování ţivnosti



datum zániku ţivnostenského oprávnění



provozování

ţivnosti

průmyslovým

způsobem

a

údaje

o

rozsahu

ţivnostenského oprávnění 

prohlášení a zrušení konkurzu



datum doručení výpisu podle § 10 odst. 4



rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o zrušení úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu



vstup právnické osoby do likvidace



překáţky provozování ţivnosti



přehled o uloţených pokutách včetně sankčních opatření uloţených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, s výjimkou blokových pokut



další doplňující údaje vztahující se k rozsahu ţivnostenského oprávnění



jméno a příjmení



obchodní firma – jde-li o fyzickou osobu zapsanou do obchodního rejstříku

20


44



státní občanství



bydliště, u zahraniční fyzické osoby také místo pobytu v České republice



rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození



místo podnikání

Skutečnosti týkající se odpovědných zástupců podnikatele 

jméno a příjmení



státní občanství



bydliště, u zahraniční fyzické osoby také místo pobytu v České republice



rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození

Výpisy z ţivnostenského rejstříku jsou vydávány podnikatelům, kteří nově ohlásí ţivnost či podají ţádost o vydání koncese. Stávající podnikatelé dostávají výpisy vţdy po provedené změně v údajích týkajících se ţivností či podnikatele. Pokud provozuje podnikatel ţivnost na základě ţivnostenských listů či koncesních listin vydaných podle dosavadních předpisů a nechystá se provádět ţádnou změnu v ţivnostenském rejstříku, nemusí se obávat o platnost těchto listin ani o své podnikání. Dosavadní platné ţivnostenské listy a koncesní listiny prozatím není třeba bezúčelně měnit. Podnikatel se bude prokazovat ţivnostenským listem nebo koncesní listinou aţ do doby prvního vydání výpisu z ţivnostenského rejstříku. O ten si můţe podnikatel zaţádat nebo mu jej ţivnostenský úřad v souvislosti se zápisem případné změny do ţivnostenského rejstříku zašle.

45

5 Správní poplatky, sankce, kontrola Novela ţivnostenského zákona podstatně sníţila výši správních poplatků, které je podnikatel nucen za sluţby ţivnostenského úřadu platit. Podnikatel uţ nemusí hradit poplatky za vydání prvního výpisu ze ţivnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do ţivnostenského rejstříku, za schválení odpovědného zástupce, je-li provedeno současně s rozhodnutím o udělení koncese nebo při změně oboru činnosti v rámci ţivnosti volné. Sníţením finanční zátěţe podnikatelů jsou také tzv. hromadná podání.. Pokud bude například ohlášeno více ţivností současně nebo podáno současně více ţádostí o koncesi, poplatek hradí podnikatel jen jednou. Správní poplatky je moţno hradit pouze v českých korunách, nejčastěji hotovosti na ţivnostenském úřadu, prostřednictvím pokladny městského nebo obecního úřadu. Dále je moţno uhradit poplatek sloţenkou nebo platební kartou.

Správní poplatky, sankce 

první ohlášení Kč 1 000,-- pro všechny typy ohlašovacích ţivností i koncese, nezáleţí na počtu ohlašovaných ţivností v jednom okamţiku



kaţdá další jedna a více ţivností Kč 500,-- v jednom okamţiku



změny Kč 100,-- při změně tomuto poplatku podléhá vše, co je uvedeno na výpise podle zákona č. 455/91 Sb., ţivnostenského zákona, § 47 odst. 2 a 3 pro fyzické a právnické osoby



změny bez poplatku – výčet veškerých moţných změn je uveden v paragrafu 60, i těch, které nepodléhají poplatku



poplatek za vydání výpisu ze ţivnostenského rejstříku je podle zákona o správních poplatcích Kč 20,-- z kaţdou započatou stránku a je splatný při podání ţádosti o výpis



za sluţbu zprostředkovanou sluţbou Czech POINT Kč 50,--



pokud zanikla ţivnost, jedná se o nové podání a poplatek činí opět Kč 1 000,--



pokud podnikatel obnovuje činnost po přerušení, podnikatel sám přerušil o své vůli a obnovuje před uplynutím lhůty, kterou si sám určil, je bez poplatku

46

Sankce za porušení zákona Ţivnostenské úřady mohou za přestupky a správní delikty podle ţivnostenského zákona ukládat pokuty. Mají také pravomoc pozastavit provozování ţivnosti nebo ţivnostenské oprávnění zrušit. Ke zrušení můţe dojít kvůli porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení koncese, pokud podnikatel nehradí státu příspěvky na sociální pojištění, neprovozuje činnost po dobu delší neţ čtyři roky. Ke zrušení můţe dojít také v případě, ţe podnikatel přestane splňovat podmínku bezúhonnosti nebo nastanou u něj překáţky v souvislosti se zahájením insolventního řízení. Pokud podnikatel při zápisu do ţivnostenského rejstříku v rozporu se zákonem, můţe mu být ţivnostenské oprávnění také zrušeno.

Kontrola21 Ţivnostenské úřady v rámci své působnosti také vykonávají kontrolu, která sleduje, zda a jak jsou plněny povinnosti stanové ţivnostenským zákonem. Při kontrole mohou pracovníci úřadu vyţadovat od podnikatele různé doklady, mohou také pořizovat na místě zvukové a obrazové záznamy. Kontroly se mohou kromě pracovníků úřadu účastnit i zástupci dalších orgánů a osob. Sám podnikatel si můţe přizvat také ke kontrole jím zvolenou třetí kontrolu. Výkon ţivnostenské kontroly je řízen zvláštním zákonem – zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

21

Zdroj: Ţivnostenský zákon č. 451/1991 Sb., § 60 [online].[cit. 10.5.2010]., dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast5.aspx

47

6 Jednání s úředníky V případě, ţe se podnikatel sám rozhodne či je donucen okolnostmi jednat s ţivnostenským úřadem, můţe tak činit pouze prostřednictvím osoby k tomuto jednání oprávněné. Tou je v případě fyzické osoby podnikatel sám. V osobním styku s úřadem se prokazuje platným občanským průkazem, případně jiným dokladem totoţnosti. Za právnickou osobu je před úřadem oprávněn jednat primárně statutární orgán. V případě společnosti s ručením omezením je to jednatel, u akciové společnosti představenstvo, za které můţe jednat jeho člen, a to způsobem zapsaným v obchodním rejstříku.

Zastoupení třetí osobou Jak fyzickým, tak právnickým osobám zákon umoţňuje nechat se v jednání před ţivnostenským úřadem zastoupit třetí osobou. Zastoupení se v ţivnostenském správním řízení prokazuje písemnou plnou mocí, na níţ musí být podpis podnikatele udělujícího plnou moc úředně ověřen. Plnou moc můţe podnikatel udělit kterékoli osobě, a to jak pro jednu konkrétní situaci, tak i pro veškerá jednání s ţivnostenským úřadem, která mohou v budoucnu nastat.

48

VZOR PLNÁ MOC Jméno a příjmení/obchodní firma …………………………… RČ/IČ bydliště/sídlo jednající prostřednictvím jednatelem/členem představenstva (dále jen zmocnitel) uděluje plnou moc jméno a příjmení RČ bydliště (dále jen zmocněnec) ke všem právním úkolům souvisejícím se zastupováním zmocnitele při jednání s ţivnostenským úřadem. Zmocněnec je zejména oprávněn podávat návrhy, doplňovat je, podávat opravné prostředky či se jich vzdávat, přijímat písemnosti, a to vše i tehdy, je-li dle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci. tato plná moc se uděluje i v rozsahu práv a povinností podle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů. Zmocněnec je oprávněn ustanovit si za sebe zástupce, a pokud jich ustanoví více, je kaţdý z nich oprávněn jednat samostatně. V …….dne …….. Zmocnitel: Úředně ověřený podpis Plnou moc přijímám. V……..dne …….. Zmocněnec:

49

6.1 Czech POINT22

Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál je projektem, který byl měl zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Dříve musel občan navštívit několik úřadů k vyřízení jednoho problému. Czech POINT slouţí jako asistované místo výkonu veřejné správy, umoţňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby obíhala data, ne občan. Cílem projektu Czech POINTU je vytvořit garantovanou sluţbu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde bude moţné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů. Jde tedy o maximální vyuţití údajů ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány poţadavky na občany. Projekt Czech POINT přináší značné ulehčení komunikace se státem. V některých situacích stačí skutečně dojít pouze na jeden úřad. V konečné fázi projektu by občan mohl své náleţitosti vyřizovat z domova prostřednictvím internetu. Czech POINT poskytuje: Výpis z Katastru nemovitostí O výpis z Katastru nemovitostí České republiky můţe poţádat anonymní ţadatel. Výpis lze poţadovat na základě listu vlastnictví nebo podle seznamu nemovitostí. Pokud ţadatel ţádá výpis podle listu vlastnictví, musí znát katastrální území a číslo listu vlastnictví. vydání první strany výpisu je zpoplatněno částkou, jejíţ maximální výše je stanovena zákonem.

22

Zdroj: http://www.czechpoint.cz/web/

50

Výpis z Obchodního rejstříku O výpis z Obchodního rejstříku České republiky můţe poţádat opět anonymní ţadatel. Výpis lze poţadovat na základě znalosti IČ obchodní organizace. Vydání první strany výpisu je zpoplatněno částkou stanovenou zákonem. Výpis z rejstříku trestů

Výpis z evidence rejstříku trestů lze vydat osobě, které se výpis týká, pouze na základě písemné ţádosti. Tuto ţádost není třeba ručně vyplňovat, klient ji obdrţí vyplněnou k podpisu předtím, neţ mu je výpis z rejstříku trestů vydán, ţádost úřad archivuje dle zákona. Osoba, které lze na pracovišti Czech POINT výpis vydat, musí mít platný doklad totoţnosti a musí mít přiděleno rodné číslo. To znamená, ţe výpis se můţe vydat i cizincům, kteří mají například trvalé bydliště v České republice. Na pracovištích Czech POINT lze vydávat výpisy i zplnomocněncům, kteří ţádají o výpis z rejstříku trestů na základě úředně ověřené plné moci. V případě, ţe je moţné vyřídit ţádost o výpis z rejstříku trestů elektronicky, zaplatí klient podle zákona za tento výpis 50,-- Kč jako správní poplatek za přijetí ţádosti o vydání výpisu z evidence rejstříku trestů. Na tento výpis se nevylepuje ţádný kolek. V případě, ţe ţádost nemohla být vyřízena elektronicky a musí být manuálně pracovišti na pracovišti rejstříku trestů, musí ţadatel o výpis poţádat formou papírové ţádost. Systém Czech POINT umoţňuje vytisknout ţadateli tuto papírovou ţádost předvyplněnou jeho osobními údaji, který sdělil obsluze pracoviště Czech POINTU. V tomto případě se neplatí správní poplatek úřadu, ale vylepí se kolek v hodnotě Kč 50,-- a ţádost pošle úřad ke zpracování na rejstřík trestů.

51

Přijetí podání podle ţivnostenského zákona

Na základě novely ţivnostenského zákona lze veškerá podání obecním ţivnostenským úřadům podat prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy Czech POINT. Jde o 

ohlášení ţivnosti



ohlášení údajů nebo jejich změn vedených v ţivnostenském rejstříku



ţádost o udělení koncese a ţádost o změnu rozhodnutí o udělení koncese

Podání lze provést těmito postupy: Vyplněním elektronického formuláře Na internetu je ke staţení příslušný formulář. Tento formulář je třeba vyplnit a odeslat ke kontrole údajů systémem registru ţivnostenského podnikání. Po odeslání klient obdrţí číslo tiketu. S tímto tiketem je nutné navštívit jakékoliv pracoviště Czech POINT. Pracovník Czech POINTU dle čísla tiketu načte údaje z klientova podání do systému Czech POINTU, které elektronicky odešle na zvolený ţivnostenský úřad. Zároveň pracovník vyplněný formulář vytiskne a odešle ho v papírové podobě na ţivnostenský úřad. Správní poplatek vybíraný pracovištěm Czech POINT je Kč 50,-- , další poplatek vybírá dle druhu podání – tento poplatek je určen pro ţivnostenský úřad, na který je po té místem Czech POINTEM zasílán. Změna v RŢP je aktivní časem odeslání elektronicky vyplněného formuláře.

Vyplněním formuláře v listinné podobě Klient přinese vyplněný písemný formulář ohlášení ţivnosti či změny. Obsah podání můţe být definován těmito slovy: - ohlašuji novou ţivnost - chtěl bych si zaloţit ţivnost - chtěl bych si udělat ţivnostenské oprávnění Úředník zkontroluje totoţnost podatele podle platného dokladu, dobu platnosti dokladu, provede ověření v evidenci neplatných dokladů. Tím zjistí, zda-li podatel je oprávněn podat ţádost. Vytiskne formulář a porovná platný doklad se jménem a rodným číslem na vytištěném formuláři. Obojí se musí shodovat. Podatel podepíše formulář, čímţ vyjadřuje 52

souhlas s vyplněnými údaji. Listinnou formu podání pracovník Czech POINTU převezme a odešle na zvolený ţivnostenský úřad. Správní poplatek vybíraný pracovištěm Czech POINTU za přijetí podání je Kč 50,-- , další poplatek vybírá dle druhu podání – tento poplatek je určen pro ţivnostenský úřad, na který je po té místem Czech POINTem zasílán. Změna v RŢP je aktivní do 5 pracovních dnů. Pokud si ţadatel na kontaktním místě rozmyslí podání a chce jej zrušit, není moţné ţádost vzít zpět, pokud je vyplněný formulář odeslán do systému. Ţivnostenský rejstřík je veřejný registr, a proto můţe o výpis poţádat anonymní ţadatel. V ţádosti musí identifikovat konkrétní subjekt, na který je výpis ze ţivnostenského rejstříku ţádán. Někdy se stane, ţe ţadatel o výpis ze ţivnostenského rejstříku zná jméno firmy, ale nikoli identifikační číslo. Pracovník obsluhující terminál Czech POINT mu v takovém případě můţe nabídnout pomoc tím, ţe nahlédne na stránky informačního serveru ARES – Administrativní registr ekonomických subjektů. Zde je moţné vyhledávat firmy také podle názvu a následně pak zjistit jejich identifikační číslo.

Czech POINT E-SHOP – výpisy poštou Pro tři výpisy z centrálních registrů státní správy díky sluţbě Czech POINT E-SHOP nemusí klient navštívit ani jeden úřad. Pomocí jednoduchého webového formuláře můţete výpis ze ţivnostenského rejstříku, obchodního rejstříku, katastru nemovitostí objednat ze svého PC a do tří pracovních dnů od přijetí objednávky je Česká pošta doručí. Do systému Czech POINT jsou zapojeny matriční úřady, krajské úřady, vybrané zastupitelské úřady, pracoviště České pošty a Hospodářské komory ČR.

53

6.2 Centrální registrační místa23

Kaţdý ţivnostenský úřad je současně i centrálním registračním místem -CRM. Od 1. srpna 2006 jsou na obecních ţivnostenských úřadech zřízena centrální registrační místa, kde můţe podnikatel podle § 45 ţivnostenského zákona zároveň při podání ţádosti o koncesi nebo ohlášení ţivnosti učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům: 

Finančnímu úřadu – podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení



České správě sociálního zabezpečení – podat přihlášku k důchodovému pojištění



Zdravotní pojišťovně – podat přihlášku k nemocenskému pojištění



Úřadu práce – hlášení volného pracovního místa

Kromě výše uvedených údajů, lze oznámit i jejich změny, například odhlásit se z daňové registrace, oznámit obsazení pracovního místa, atd. . Pro toto oznámení je zaveden tzv. Jednotný registrační formulář. Pro podnikatele nová úprava přináší podstatné zjednodušení a časovou úsporu, neboť bylo odstraněno opakované vyplňování identifikačních údajů na kaţdém úřadě zvlášť. Vyuţití sluţeb centrálního registračního místa podnikatelem není jeho povinností, ale nabízenou moţností. Pokud se podnikatel rozhodne jednat přímo s úřady, můţe tak i nadále učinit. Ministerstvo průmyslu a obchodu přistoupilo ke zjednodušení jednotného registračního formuláře. Cílem změny je omezit poţadavek na podnikatele, pokud jde o uváděné údaje, na

23

Zdroj: http://www.zacinajicipodnikatel.cz/centralni-registracni-mista-crm-a-jednotny-registracni-formularjrf.html

54

nezbytné minimum. Zároveň je také připravena také elektronická verze jednotného registračního formuláře, pomocí které bude moţné ohlášení provést na internetu.

6.3 Datové schránky24

Datová schránka je elektronické úloţiště, které slouţí k posílání a přijímání úředních dokumentů v elektronické podobě. To nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě. Datová schrána není email, nemůţe se jeho prostřednictvím komunikovat s jednotlivými úředníky ani s jinými osobami. Datová schránka slouţí: 

k odeslání zpráv



k přijímání zpráv



ke zjišťování stavu odeslaných zpráv



k přijímání dokladů o dodání a doručení



k ověřování, zda má adresát datovou schránku



k práci s elektronickými formuláři

Druhy datových schránek: 

datová schránka právnické osoby – je povinná pro právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, zřízena ze zákona do 90ti dnů od účinnosti, nebo bezprostředně po zapsání do obchodního rejstříku



datová schránka orgánu veřejné moci - je povinná pro centrální orgány, kraje, obce, městské části, zdravotní pojišťovny…..

24

Zdroj: http://www.datoveschranky.info/

55



datová schránka fyzické osoby podnikající – je zřízena na ţádost do tří dnů, povinná pro advokáty, daňové poradce a insolventní správce



datová schránka fyzické osoby – je zřízena na ţádost do tří dnů

Zřízení datové schránky Fyzické osoby a ostatní subjekty si mohou o zřízení datové schránky poţádat na kontaktním místě Czech POINT nebo na Ministerstvu vnitra České republiky. Na těchto místech se můţe poţádat o nové přihlašovací údaje, zneplatnění přístupových údajů nebo znepřístupnění datové schránky. Orgánu veřejné moci a právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku se datová schránka zřizuje ze zákona na základě údajů ve státních informačních systémech, například v obchodním rejstříku. Po zřízení datové schránky ze zákona obdrţí vedoucí orgánu, respektive statutární zástupce zásilku do vlastních rukou, která obsahuje přístupové údaje a návod k pouţívání. Přístupy do datové schránky Oprávněna osoba můţe být: 

fyzická osoba



fyzická osoba podnikající



statutární orgány



člen statutárního orgánu



vedoucí organizační sloţky



vedoucí orgánu veřejné moci

Administrátor je osoba určená oprávněnou osobou. Pověřená osoba je osoba určená oprávněnou osobou nebo administrátorem.

56

Doručení datových schránek Dokument dodaný do datové schrány je doručen: 

okamţikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba mající dle svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu



pokud se do datové schránky oprávněná osoba nepřihlásí do deseti dnů ode dne dodání, povaţuje se dokument za doručený posledním dnem této lhůty.

Doručení dokumentu má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Pokud je do datové schránky dodán nový dokument – nová datová zpráva, dle nastavení majitele schránky je doručen na mobilní telefon, za poplatek, do e-mailové schránky, zdarma, oznámení o doručení. Je to obdoba upozornění o uloţení listovní zásilky.

Rozhraní datových schránek Pro přístup do datové schránky se můţe pouţít webového rozhraní nebo rozhraní spisových sluţeb. V obou případech musí být kaţdý přístup autorizován oprávněnou osobou, administrátorem nebo pověřenou osobou. Pro jednotlivce a malé organizace je plně dostačující pouţití webového rozhraní. Jedná se o jednoduchou aplikaci dostupnou přes internet, která umoţňuje odesílání a příjem datových zpráv. Neinstaluje se ţádný software, stačí běţný počítač, webový prohlíţeč a přístup k internetu. Uţivatel vybere formulář a adresáta, vloţí zprávu, můţe připojit přílohu. Zpráva se můţe i elektronicky podepsat. Je moţné prohlíţet seznamy odeslaných zpráv, přijatých zpráv, historii všech doručenek.

57

Elektronický podpis Elektronický podpis jsou data, která jsou připojena k dokumentu a která nahrazují vlastnoruční podpis. Vznikl z potřeby vytvořit nástroj, který by v elektronických dokumentech nahradil vlastnoruční podpis v listinných dokumentech. Elektronický podpis zajišťuje: 

autentičnost zprávy , tzn. jistotu, ţe zprávu podepsala osoba uvedená v certifikátu



integritu zprávy, tzn. je moţné zjistit následnou změnu zprávy



nepopíratelnost odpovědnosti podepsané osoby – tzn., ţe osoba, která právu podepsala, nemůţe svou činnost popřít.

Pro elektronické podepisování je třeba vlastnit certifikát. Certifikát je datový soubor, který obsahuje informace o osobě, které je vydán tzv. veřejný klíč, to jsou data potřebná k ověření elektronického podpisu. Existuje několik druhů certifikátů, např. kvalifikované , tj. certifikát, který byl vydán podle zákona o elektronickém podpisu, a který se pouţívá výhradně pro účely elektronického podepisování.

58

7 Začínající podnikatel před a po novele ţivnostenského zákona 7. 1 Zahájení podnikání Na počátku úvahy o samostatné ekonomické a podnikatelské aktivitě by měl být výběr podnikatelské činnosti, předmětu podnikání, místa a oboru činnosti. Michal Marcel se vyučil na Středním potravinářském učilišti v oboru kuchař – číšník. Pak vystudoval nástavbu na Střední zemědělské škole v Klatovech a dosáhl středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou. Protoţe mu odmalička šlo dobře studium německého jazyka, přihlásil se po sloţení maturitní zkoušky na Státní jazykovou školu při Obchodní akademii v Klatovech a ještě rok studoval jednoletý pomaturitní kurz německého jazyka. Po půlročním pobytu v německém Mnichově, kde pracoval v místním baru, přijal pracovní nabídku jednoho hotelu ve Špindlerově Mlýně. Pracovní podmínky nebyly zrovna lehké, pracoval mnoho hodin navíc, v turistické, zvlášť zimní, sezoně. Domů, do Klatov, dojíţděl velice sporadicky. Kdyţ se rozešel s dívkou, se kterou v Krkonoších ţil, rozhodl se ukončit pracovní poměr a vrátit se zpátky do Klatov. Po špatných zkušenostech se svým zaměstnavatelem uţ se nechtěl nechat znovu zaměstnat a hledal vhodné prostory k pronajmutí, kde by mohl začít provozovat vlastní zařízení. Shodou okolností a náhod se Michalovi naskytla moţnost pronajmout si prostory tzv. „divadelního klubu“ v místním Stálé divadelní scéně. Po krátkém rozmýšlení se rozhodl nabídku přijmout a zkusit podnikat v těchto zavedených prostorech samostatně. V prosinci 2007 se vydal na ţivnostenský odbor Městského úřadu v Klatovech vyřídit si vlastní ţivnostenské oprávnění, tedy ohlásit ţivnost. Pracovnice v oddělení registrace mu sdělila, ţe se jedná o ţivnost řemeslnou - hostinskou činnost, kde v té době byla povinná tříletá praxe, tu Michal v té době ještě kromě vyučení v oboru nesplňoval. Proto poţádal svého známého, pana Pacovského, o souhlas, ţe Michalovi bude dělat odpovědného zástupce pro provozování hostinské činnosti

59

Mezitím se začínající podnikatel dohodl se zřizovatelem Stálé divadelní scény na pronajmutí klubu, jejímţ výsledkem byla „Smlouva o pronájmu nebytových prostor“ na dobu určitou, v tomto případě na tři roky. Michal se znovu obrátil na místní ţivnostenský odbor, předloţil občanský průkaz, výuční list, zaplatil správní poplatek, paní úřednice mu velmi ochotně pomohla s vyplněním formuláře, o výpis s rejstříku trestů poţádal sám ţivnostenský odbor prostřednictvím paní úřednice. Pan Pacovský se na úřad dostavil spolu s Michalem, aby podepsal „Souhlas s ustanovením do funkce odpovědného zástupce“ ( příloha). Zároveň se dohodli na uzavření pracovněprávního vztahu s tím, ţe pan Pacovský bude jako odpovědný zástupce po dobu tří let zastřešovat Michalovi odbornou způsobilost, neţ on sám získá potřebnou praxi (příloha). Za tři dny si vyzvedl ţivnostenské oprávnění. Dalším krokem bylo zaregistrování se u příslušného správce, na Finančním úřadě v Klatovech, tzn. podat přihlášku k daňové registraci.

Po novele ţivnostenského zákona jde také oznámení učinit spolu s vyřízením

ţivnostenského oprávnění na ţivnostenském úřadě přílohou Jednotného registračního formuláře určenou pro správu sociálního zabezpečení. Pokud by Michal začal podnikat po novele ţivnostenského zákona, mohl by se zaregistrovat spolu s vyřízením ţivnostenského oprávnění na ţivnostenském úřadě. Ohlášením ţivnosti se zahájením činnosti Od 1. 1. 2008 se stal Michal osobu samostatně výdělečně činnou. Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění povaţuje ta osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Osoby se rozdělují na osoby vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Sociální a zdravotní pojištění Pokud osoba samostatně výdělečně činná zahájí (popřípadě opětovně zahájí) výkon samostatně výdělečné činnosti, vznikne jí povinnost oznámit správě sociálního zabezpečení, příslušné podle místa trvalého pobytu den zahájení této činnosti na předepsaném tiskopisu „Oznámení o zahájení samostatně výdělečné činnosti“, a to nejpozději do osmého dne

60

kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němţ byla samostatně výdělečná činnost zahájena. V našem případě do 8. 2. 2008. Podáním „Oznámení OSVČ“ vznikly Michalovi další stanovené povinnosti uvedené v příslušných zákonech, tj. placení záloh na pojistné v případě výkonu hlavní činnosti, podávání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní výdělečnou činnost je pojištěna na důchodové pojištění, a to vţdy, bez ohledu na výši skutečně dosaţených příjmů po odpočtu výdajů. Účast na důchodovém pojištění a povinnost platit zálohy u vedlejší samostatné činnosti je závislá na výši dosaţených příjmů po odpočtu výdajů. Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných je dobrovolné. Ohlášením ţivnosti a následným zahájením podnikání byl Michal povinen do osmi dnů od zahájení podnikatelské činnosti oznámit tuto skutečnosti zdravotní pojišťovně, tedy Všeobecné zdravotní pojišťovně. Ta má pobočku v Klatovech, takţe Michal vše potřebné vyřídil v místě bydliště. Po novele ţivnostenského zákona je umoţněno vyřídit oznámení s vyřízením ţivnostenského oprávnění na ţivnostenském úřadě. Osoby samostatně výdělečně činné zahajující činnost hradí první kalendářní rok pojistné v minimální výši, pokud je výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů. Vznikem ţivnostenského oprávnění je Michal oprávněn k výkonu činnosti, které jsou obsahem udělené ţivnosti. Provozování ţivnosti je právem, nikoli povinností. Při podnikání musí respektovat právní řád České republiky.

61

7.2 Rozšíření podnikání Novela ţivnostenského zákona č. 130/2008 Sb. přinesla mnohá zjednodušení pro nové i stávající podnikatele. Pro Michala to znamenalo, ţe mohl ukončit činnost odpovědného zástupce, protoţe u řemeslných ţivností se uţ nemusí k vyučení v příslušném oboru prokazovat tříletá praxe. Ukončil spolupráci s panem Pacovským, na odboru oznámil ukončení činnosti odpovědného zástupce. Redukcí správních poplatků začal uvaţovat o ohlášení dalších ţivností – výroba, obchod a sluţby, obory ţivnosti – velkoobchod, maloobchod a pořádání kulturních produkcí. V případě, ţe uţ podniká, zaplatí pouze Kč 500,--,a to i v případě, ţe ohlašuje více předmětů podnikání při jednom podání (ohlášení). Po rozšíření o tyto ţivnosti můţe provozovat jakoukoli další obchodní činnost, tzn. nejenom prodávat doplňkový sortiment v hostinské provozovně, ale také dárkové předměty, keramiku nebo obrazy. Vzhledem k umístění své provozovny v kulturním zařízení by takové rozšíření svého podnikání mohlo být více neţ zajímavé a za zkoušku to rozhodně stojí.

V září 2008 dostal nabídku na pronájem dalších souvisejících prostor, kde by mohl realizovat svůj další podnikatelský záměr. A tím je pořádání klubových večerů jazzu. Michal sám je hudebníkem, hraje na několik hudebních nástrojů a jazz je jeho oblíbeným hudebním ţánrem. Tento hudební ţánr nemá příliš mnoho příznivců, v ţádném případě to není masová záleţitost, proto se výborně hodí přilehlé menší prostory divadelního klubu, kde by se mohli scházet milovníci jazzu, popřípadě i jiných menšinových hudebních ţánrů. Svůj podnikatelský záměr zkonzultoval s úřednicí na ţivnostenském odboru, rozhodl se koupit ještě kulečníkový stůl, protoţe kulečník můţe provozovat v rámci hostinské činnosti a prostor na něj ještě zbyl. Dohodl se svým přítelem výtvarníkem Karlem, který nabízí v prostorech klubu své obrazy k prodeji. Paní úřednice mu také poradila, ţe musí nahlásit

62

změnu uţívání stavby pro část prostor, které budou slouţit k prodeji dárkového zboţí a k provozování klubových hudebních večerů.

7. 3 Ţádost o podnikatelský úvěr

Zváţil také své finanční moţnosti, na začátku podnikání měl úspory, část z nich investoval do úplného začátku, část úspor měl uloţenou v Komerční bance na spořícím účtu. Po propočítání všech budoucích nákladů s rozšířením svého podnikání zjistil, ţe částka převýší jeho finanční moţnosti. Rozhodl se poţádat v Komerční bance o úvěr. Sjednal si schůzku se svým bankovním poradcem, kterého zajímal jeho podnikatelský záměr a také historie jeho podnikání. Jako začínajícímu podnikateli mu byl ze strany banky podnikatelský úvar zamítnut. Dohodli se na poskytnutí osobního úvěru jako fyzické osobě, takţe potřebné peněţní prostředky nakonec získal (příloha).

Dostavil se na ţivnostenský odbor, na příslušných formulářích – Změnový list - ohlásil změny formou elektronického podání, zaplatil příslušný správní poplatek a obdrţel nový výpis ze ţivnostenského rejstříku. Michal konstatoval, ţe se formuláře po novele opravdu zjednodušily. Znamená to velkou úlevu pro podnikatele, zvlášť pro ty začínající, kteří se dříve velice špatně orientovali. Má vlastní zkušenost se zahájením podnikání na začátku roku 2008.

7. 4 Kontrola Shodou okolností mu ţivnostenský úřad v září 2008 písemně oznámil doporučeným dopisem do vlastních rukou, ţe ve stanoveném termínu, tj. 19.9.2008 v 10.00 hodin, bude provedena na provozovně kontrola, zaměřená na plnění povinností stanovených ţivnostenským zákonem. V tomto oznámení mu ţivnostenský úřad uvedl, jaké doklady po něm budou příslušní kontrolní pracovníci ţivnostenského úřadu poţadovat.

63

V první fázi jsou to doklady prokazující provozování ţivnosti, tzn. faktury a účtenky za hotové vydávané podnikatelem za určité období, tedy v tomto případě za kalendářní rok 2008. Dále doklad prokazující uţívající vztah k provozovně (smlouva o pronájmu) a ceník sluţeb, zdravotní průkaz, doklad o kolaudaci provozovny pro účely hostinské činnosti, na povinnost podnikatele na vyţádání vydat doklady o prodeji zboţí nebo poskytnutí sluţby s náleţitostmi dle ţivnostenského zákona. Okrajově se také ţivnostenská kontrola zaměří na plnění povinností vyplývající se zákona o ochraně spotřebitele – Zákon č. 634/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Datum ohlášené kontroly nebyl pro Michala přijatelný, protoţe měl jiţ v cestovní kanceláři zaplacenou dovolenou v Turecku, ze které se vrátil 24.9.2008. Zavolal paní kontrolorce na telefonní číslo, které bylo uvedeno za ohlášení kontroly, dohodl se s ní na změně datumu ţivnostenské kontroly. Paní úřednice mu vyšla vstříc a změnila datum na 30.9.2008 v 10.30 hodin. Při té příleţitosti ho ještě upozornila, ţe od 1. 7. 2008 uţ nemá povinnost mít na provozovně ţivnostenský list ani jeho kopii. 30.9.2008 se do klubu dostavili dva pracovníci ţivnostenského úřadu. Provedli kontrolu příslušných dokladů a plnění stanovených povinností vyplývající především z § 17a a 31 ţivnostenského zákona Nebyly shledány ţádné nedostatky a výsledky kontroly byly projednány s majitelem provozovny, Michalem Marcelem, kterému byl předán protokol o kontrole.

64

Závěr Novelou ţivnostenského zákona č. 130/2008 Sb., která nabyla účinnosti dne 1.7.2008, byl jako průkaz ţivnostenského oprávnění zrušen ţivnostenský list, koncesní listina a osvědčení. Od 1. 7. 2008 podnikatel prokazuje své ţivnostenské oprávnění výpisem ze ţivnostenského rejstříku, a do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným dnem doručení ţivnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, Czech POINT , nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. Platnost dosavadních průkazů ţivnostenského oprávnění , ţivnostenského listu a koncesní listina,

zůstává

zachována. Právo provozovat ţivnost se i nadále prokazuje dosavadním průkazem ţivnostenského oprávnění, a to aţ do doby vydání prvního výpisu podnikateli. Výpis vydá ţivnostenský úřad na ţádost podnikatele nebo na základě oznámení změny údajů nebo dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení ţivnosti nebo jako náleţitosti ţádosti o koncesi. Ţivnostenský úřad vydává z rejstříku v listinné nebo elektronické podobě podnikateli výpis podle § 47 ţivnostenského zákona, jedná se o náhradu ţivnostenského listu nebo koncesní listiny. Tento výpis není zpoplatněn, vydávají ho pouze ţivnostenské úřady. Jakákoli osoba si můţe na ţivnostenském úřadě poţádat o úplný výpis, který obsahuje všechny údaje zapsané do ţivnostenského rejstříku, s výjimkou sankcí a rodných čísel. Dále si můţe poţádat o částečný výpis, který obsahuje údaje v poţadovaném rozsahu, kupříkladu pouze údaje o provozovnách podnikatele, opět s výjimkou údajů o sankcích a rodných číslech. Vydání úplného nebo částečného výpise ze ţivnostenského rejstříku na ţádost je zpoplatněno Kč 20,-- za kaţdou započatou stránku. Tento výpis kromě ţivnostenských úřadů můţe vydat i Czech POINT. Novela ţivnostenského zákona přinesla pro začínající i stávající podnikatele výrazné zjednodušení celého podnikání,časovou i finanční úsporu, také jednodušší

jednání

s příslušnými úřady, moţnost učinit oznámení na jednom úřadu i vůči jiným správním úřadům pomocí Jednotného registračního formuláře (viz příloha). Novela ţivnostenského zákona zrušila místní příslušnost ţivnostenských úřadů, coţ v praxi znamená, ţe podnikatel můţe ohlásit ţivnost, podat ţádost, splnit oznamovací povinnost související s podnikáním na jakémkoliv ţivnostenském úřadu. Tedy bez ohledu na jeho bydliště, sídlo společnosti. V praxi to znamená, ţe se podnikatel obrací na nejbliţší ţivnostenský úřad či na ten, kde mu 65

vyhoví rychle a odborně. Změny v prokazování odborné způsobilosti, které přinesla novela ţivnostenského zákona, jsou podnikateli také velmi dobře hodnoceny. Záměrem novely bylo zredukovat přílišnou byrokracii, měly by na ní navázat i další změny zjednodušující podnikání v České republice. Od uvedení novely v platnost uplynuly jiţ téměř dva roky, je tedy jiţ moţné hodnotit její vliv na podnikání v České republice. Je nesporné, ţe novela přinesla ulehčení pro podnikatele v České republice, její přijetí ze strany laické i odborné veřejnosti je v zásadě pozitivní. Smysluplnost této legislativní změny je naplněna.

66

Seznam pouţité literatury 1. HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi 200/2009. 7. Aktualizované vydání. ANAG, 2008. ISBN 978-80-7263-477-4 2. HORZINKOVÁ, Eva; URBAN Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem a příklady. 12. vydání. LINDE, 2009. ISBN 978-80-7201-720-1 3. HORZINKOVÁ Eva; NOVOTNÝ Vladimír. Správní právo procesní. 2. vydání. Leges, 2008. ISBN 978-80-87212-01-1 4. ŠTĚPÁNOVÁ Silvie. Zakládáme a provozujeme živnost – Podnikání podle živnostenského zákona. 1. Vydání. Computer Press, 2009. ISBN 978-80-2511735-4 5. Ţivnostenský zákon – Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 570/1991 Sb., o ţivnostenských úřadech 7. Obchodní zákoník – Zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů 8. Zdroj Ministerstvo vnitra ČR http://www.datoveschranky.info/[online].[cit. 10.5.2010] 9. Zdroj Ministerstvo vnitra ČR http://www.czechpoint.cz/web/[online].[cit. 10.5.2010] 10. Zdroj Ministerstvo průmyslu a obchodu http://www.mpo.cz/[online].[cit. 10.5.2010] 11. Zdroj Portál Veřejné správy ČR http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place[online].[cit. 10.5.2010]

67

12. Zdroj Městský úřad Ţďár nad Sázavou http://www.zdarns.cz/pro-podnikatele/default.asp[online].[cit. 10.5.2010] 13. Zdroj Registr ţivnostenského podnikání http://www.rzp.cz/[online].[cit. 10.5.2010] 14. Zdroj Komerční banka, a.s. http://www.kb.cz/ [online].[cit. 10.5.2010]

15. Zdroj Havit s.r.o. http://business.center.cz/ [online].[cit. 10.5.2010]

16. Zdroj Hospodářská komora http://www.komora.cz/ [online].[cit. 10.5.2010]

68

Seznam příloh Příloha č. 1 Ţivnostenský rejstřík – statistické údaje Příloha č. 2 Formulář „Jednotný registrační formulář – fyzická osoba“ Příloha č. 3 Formulář „Prohlášení odpovědného zástupce“ Příloha č. 4 Formulář „Příloha pro finanční úřad a správu sociálního zabezpečení Příloha č. 5 Formulář „Změnový list“ Příloha č. 6 Formulář „Ţádost o podnikatelský úvěr“ Příloha č. 7 Formulář „Ţádost o poskytnutí úvěru/příslibu úvěru“ Příloha č. 8 Úvěrové podmínky pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby

69

70

71

Příloha č. 2

72

73

Příloha č. 3

74

Příloha č. 4

75

76

Příloha č. 5

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

97

98

99

100

101

102

103

104

105

106

107

108

109

110

111

112

113

Zahájení podnikání po novele ţivnostenského zákona

Recommend Documents