Studijní materiál k e-learningovému kurzu
ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON PO NOVELE
Autorka: JUDr. Daniela Světlíková
Aktualizováno k 1. 1. 2016
Obsah Obsah......................................................................................................................................... 2 1 Právní prostředí živnostenského podnikání ...................................................................... 4 1.1 Základy živnostenského podnikání .................................................................................. 4 1.2 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání – živnostenský zákon .................... 7 1.3 Zásadní novela živnostenského zákona............................................................................ 9 1.4 Novelizace živ. zákona a souvisejících předpisů po roce 2008 .................................... 10 1.5 Shrnutí ............................................................................................................................ 17 2 Seznámení se základními pojmy z oblasti živnostenského podnikání a s předmětem úpravy živnostenského zákona....................................................................... 19 2.1 Vymezení všeobecných a zvláštních podmínek............................................................. 19 2.3 Všeobecné podmínky provozování živnosti ................................................................. 32 2.4 Zvláštní podmínky provozování živnosti...................................................................... 35 2.4 Shrnutí ........................................................................................................................... 38 3 Překážky v provozování živnosti ....................................................................................... 39 3.1 Překážky v provozování živnosti .................................................................................. 39 3.2 Shrnutí ........................................................................................................................... 44 4 Živnostenské oprávnění ..................................................................................................... 46 4.1 Vznik živnostenského oprávnění .................................................................................. 46 4.2 Prokazování živnostenského oprávnění ........................................................................ 49 4.3 Poskytování služeb státními příslušníky členského státu Evropské unie...................... 50 4.4 Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce ..................................... 54 4.5 Pokračování v provozování živnosti ............................................................................. 59 4.6 Provozovna.................................................................................................................... 63 4.7 Shrnutí ........................................................................................................................... 66 5 Druhy živností..................................................................................................................... 68 5.1 Druhy živností ................................................................................................................ 68 5.2 Ohlašovací živnosti ....................................................................................................... 70 5.3 Koncesované živnosti.................................................................................................... 75 5.4 Uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie ............. 76 5.6 Shrnutí ............................................................................................................................ 77 6 Živnostenské oprávnění ...................................................................................................... 78 6.1 Rozsah živnostenského oprávnění ................................................................................ 78 6.2 Shrnutí ........................................................................................................................... 84 7 Vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění u jednotlivých druhů živností ......... 86 7.1 Ohlašování živnosti ....................................................................................................... 86 7.2 Doklady při ohlášení živnosti........................................................................................ 91 7.3 Vydání výpisu z živnostenského rejstříku..................................................................... 97 7.4 Změny údajů uvedených v ohlášení ............................................................................ 102 7.5 Řízení o koncesi .......................................................................................................... 104 7.6 Vydání výpisu o udělení koncese............................................................................... 107 7.7 Zánik živnostenského oprávnění ................................................................................. 109 7.2 Živnostenský rejstřík ................................................................................................... 112 7.3 Shrnutí ......................................................................................................................... 116 8 Živnostenské úřady .......................................................................................................... 117 8.1 Živnostenské úřady ..................................................................................................... 117 8.2 Místní příslušnost živnostenských úřadů podle § 71 ŽivZ ......................................... 119 8.3 Živnostenská kontrola ................................................................................................. 122 8.4 Správní delikty podle živnostenského zákona ............................................................ 126 2
8.5 Shrnutí ......................................................................................................................... 131 9 Závěr.................................................................................................................................. 133 Seznam použitých zdrojů..................................................................................................... 133 Internetové zdroje ................................................................................................................ 134 Vysvětlivky ............................................................................................................................ 134
3
1 Právní prostředí živnostenského podnikání Cílem úvodní kapitoly je zmapování právního prostředí – přehled platné právní úpravy, která se vztahuje k živnostenskému podnikání, resp. toto podnikání umožňuje. Klíčová slova Podnikání, obchodník, obchod, podnikatel, právo, veřejné právo, živnostenský zákon 1.1 Základy živnostenského podnikání Právo a podnikání k sobě nerozlučně patří. •
Podnikání lze charakterizovat jako organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb. Celý tento proces je regulován právem.
Právní úprava podnikání byla tradičně (a to již za Rakousko-Uherska) chápána jako úprava dvou základních pojmů, a to pojmu obchodník a obchod. •
Pojem obchodník označuje toho, kdo vlastním jménem a nezávisle uskutečňuje obchody k získání trvalého zdroje příjmů.
•
Pojem obchod značí zpravidla vymezení určité činnosti, úkonů nebo výkonů povolání, které činí z určité osoby obchodníka.
Jedná se vlastně o subjektivní a objektivní pojetí jedné a téže oblasti právní regulace, tradičně nazývané obchodní právo.
Právní úprava podnikání soukromých osob doznala zásadních změn v Československu, resp. v České republice po roce 1989, tedy v nově nastolených podmínkách tržního hospodářství. Vývoj českého obchodního práva je spojen s určitými specifiky, která vznikla jednak v důsledku nutnosti navázat na předchozí (socialistický) právní řád, tak zároveň na vyspělou zahraniční legislativu a zároveň zohlednit vznikající či již existující normy evropského obchodního práva. Významným posunem v obchodním právu bylo nahrazení pojmu obchodník pojmem podnikatel. Nelze opomenout ani význam privatizačních, restitučních a v družstevním sektoru realizovaných transformačních předpisů na vytvoření pluralitních vlastnických vztahů, které jsou nezbytnou podmínkou fungování trhu a tržní konkurence. Právní úprava podnikání, ve smyslu úpravy právního postavení podnikatelů, má zásadně soukromoprávní charakter. To znamená, že podnikatelé jako účastníci vzájemných vztahů mají rovné postavení a širokou dispoziční volnost.
4
Obecná definice podnikání byla do 31. 12. 2013 upravena obchodním zákoníkem a obsahovala pět základních znaků, totožných s dikcí živnostenského zákona: “soustavnost, samostatnost, výkon činnosti vlastním jménem, vlastní odpovědnost, účel dosažení zisku”1.
Nový občanský zákoník v části I., Hlavě II. Dílu 5 od 1. 1. 2014 upravuje oblast podnikání, definici podnikání ale přesně nevymezuje. Upravuje však definici podnikatele, která pět výše uvedených znaků rovněž obsahuje: “Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele".
S touto soukromoprávní úpravou však do značné míry souvisí množství právních předpisů, které obsahují veřejnoprávní normy, které podnikajícím subjektům nařizují, přikazují, případně je omezují v jejich volnosti tak, aby podnikatelské prostředí bylo regulováno a korespondovalo s celospolečenským zájmem. Stát tímto způsobem vytváří jednotný rámec pro všechny podnikající subjekty a zároveň chrání veřejný zájem. Co patří mezi veřejný zájem státu: •
zájem na jednotných pravidlech soutěžení mezi konkurenty na trhu,
•
zájem na ochraně občana jako spotřebitele výrobků či služeb poskytovaných podnikateli v rámci existující konkurence,
•
zájem na ochraně národní ekonomiky před ztrátovými, nepřizpůsobivými a prodělečnými podnikatelskými subjekty, které mohou za určitých okolností ekonomicky ohrozit jinak úspěšné, ziskové a flexibilní podnikatele,
•
zájem na zatížení podnikatelů finančními povinnostmi za účelem tvorby příjmů státního rozpočtu.
Zájmy státu jsou upraveny zákony, které upravují vztahy mezi podnikateli a státem, tedy přepisy veřejnoprávními, kde převládají normy kogentního charakteru, od kterých není dovoleno se odchýlit, resp. takové odchýlení stát různým způsobem sankcionuje. Do kategorie veřejnoprávních předpisů patří Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.), který přímo stanoví podmínky podnikání z hlediska veřejných zájmů.
Prostřednictvím živnostenského zákona stát zajišťuje fyzickým i právnickým osobám rovné právo provozovat konkrétně vymezené činnosti při splnění předem definovaných podmínek.
5
Toto právo je třeba chápat jako veřejnoprávní oprávnění fyzických a právnických osob podnikat za podmínek a v celém rozsahu uvedeném v živnostenském zákoně. Rovné právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost je zakotveno v hlavě čtvrté Listiny základních práv a svobod (kde jsou zakotvena hospodářská, sociální a kulturní práva), která je součástí ústavního pořádku České republiky, konkrétně v čl. 26: •
Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
•
Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.
•
Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.
•
Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince.
Podle čl. 26 odst. 2 může zákon stanovit podmínky a omezení pro výkon některých činností či povolání. Zákonné podmínky a omezení se mohou týkat především předepsané odborné kvalifikace, praxe, věku atd. Tato omezení však vždy musí být v souladu s čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, což znamená, že nesmí mít v žádném případě diskriminační charakter. Výčet znaků, na základě kterých je zakázáno mezi lidmi rozlišovat, je v čl. 3 odst. 1 Listiny demonstrativní, což znamená, že nelze činit mezi fyzickými osobami bezdůvodné rozdíly ani z jiných v listině neuvedených důvodů. Čl. 3 LZPS: •
Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
•
Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.
•
Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.
Čl. 4 odst. LZPS: •
Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
•
Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod upraveny pouze zákonem.
•
Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. 6
•
Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.
1.2 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání – živnostenský zákon Ve znění: zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb. zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb.,zákona č. 62/2006 Sb,. zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb,. zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb,. zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb.,zákona č. 191/2006 Sb.,zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb.,zákona č. 160/2007 Sb.,zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. (účinnost od 1. ledna 2008), zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/211 Sb., zákona č. 458/211 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., č. 234/2013 Sb., č. 241/2013 Sb., č. 279/2013 Sb., č. 303/2013 Sb., č. 308/2013 Sb., č. 309/2013 Sb. č. 127/2014 Sb., č. 140/2014 Sb., č. 267/2014 Sb. , č. 206/2015 Sb., č. 267/2015 Sb.
7
•
je obecným veřejnoprávním předpisem upravujícím základní podmínky podnikání fyzických a právnických osob,
•
upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb i samostatnou výdělečnou činnost v uvedených oblastech,
•
výjimku tvoří ty činnosti, které jsou z režimu živnostenského zákona vyloučeny a jsou upraveny v jiných právních předpisech
Živnostenský zákon doznal během své existence (platnosti) řadu změn. Zásadní systémové změny byly obsahem pouze několika novel. Zbývající novely byly důsledkem přijetí jiných zákonných úprav: •
Řada dílčích novelizací do roku 1995 vyplývala především z přijetí jiných zákonů a neovlivnila jeho základní principy.
•
Zásadní změna nastala v důsledku novely č. 286/1995 Sb. Novela přinesla jednak změny usnadňující a zpřesňující obecné podmínky podnikání, jednak upřesnila podmínky pro podnikání zahraničních osob, dotkla se podnikání průmyslových podniků.
•
Novela č. 356/1999 Sb., provedla rozsáhlé změny jak v textové části zákona, tak i v jeho přílohách: zpřesnilo se vydávání průkazů živnostenského oprávnění, změnil se obsah příloh a byl doplněn o nové živnosti, došlo k úpravě podmínek prokazování odborné způsobilosti u řemeslných živností …
•
V průběhu let 2001–3 došlo k dalším novelizacím, které se dotkly příloh zákona. Některé změny se týkaly slučitelnosti práva ČR s právem Evropského společenství. Postupně byla do živnostenského zákona zapracovávána příslušná ustanovení směrnic ES – šlo zejména o délku a obsah odborné praxe.
•
Novela živnostenského zákona č. 167/2004 měla zajistit kompatibilitu právní úpravy živnostenského podnikání v ČR s právem Evropské unie. Tato novela navázala na zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). Tento zákon implementoval příslušné směrnice ES a uvedená novela živnostenského zákona na ně odkazovala. Na základě této novely se tedy vytvořily nové podmínky pro podnikání občanů z členských států EU! Byl vytvořen zcela nový institut poskytování služeb podnikateli z členských států EU, značně se zjednodušilo i prokazování splnění všeobecných i zvláštních podmínek pro provozování živností u těchto osob.
•
Právní úprava zavedená novelou živnostenského zákona č. 167/2004 Sb., vztahující se na občany členských států EU se týká i občanů, kteří se nacházejí na území tvořícím Evropský hospodářský prostor a občany Švýcarské federace.
Novela živnostenského zákona č. 214/2006 Sb., změnila obecnou část zákona a obsahově se dotkla i zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech a řady dalších zákonů. Novela především zásadně zjednodušila postupy při registraci podnikatelů v oblasti živnostenského podnikání. V důsledku toho bylo nutné novelizovat i některé právní předpisy. Jednalo se např. o novelizaci 8
•
zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů,
•
zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a dalších.
Obecní živnostenské úřady se staly centrálním registračním místem, kde podnikatel může činit úkony a živnostenský úřad přijímá údaje, které v zákonné lhůtě sděluje příslušným orgánům státní správy. V důsledku vzniku centrálního registračního místa na obecních živnostenských úřadech došlo k novelizaci i dalších právních předpisů, zejména •
zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti),
•
zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů,
•
zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
K důležité změně také došlo pro účely živnostenského zákona také ve vztahu příslušníkům členských států EU: za příslušníka členského státu EU se nyní považuje také státní příslušník třetí země, kterému bylo členským státem přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. (Nemůže však poskytovat dočasně služby ve smyslu § 69a živnostenského zákona.) Dlouhodobým záměrem vlády je celkově zlepšit a zjednodušit podnikatelům podmínky pro podnikatelskou činnost. Na základě usnesení vlády č. 441 ze dne 21. dubna 2008 byl v souladu s tímto záměrem předložen návrh novel několika zákonů. Smyslem těchto novel je snížit administrativní zátěž podnikatelů. 1.3 Zásadní novela živnostenského zákona Novela živnostenského zákona č. 130/2008 Sb., patří svým obsahem do první kategorie, neboť obsahuje systémové změny zohledňující výstupy z Programového prohlášení vlády. (http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb99159) Je největším souborem progresivních změn za celou jeho historii. Jejím cílem je zjednodušení podmínek pro podnikání. Nejdůležitější změny, které novela č. 130/2008 přinesla: •
živnostenské listy a koncesní listiny byly nahrazeny jediným dokladem, a to výpisem z živnostenského rejstříku; pro jednotlivé živnosti již nejsou zapotřebí samostatné živnostenské listy nebo koncesní listiny; podnikatel se prokazuje výše uvedeným výpisem;
•
dosavadní rozsah volných živností byl nahrazen jedinou živností, pod kterou spadá 80 oborů s tím, že podnikatel pouze oznámí obor činnosti, který bude v rámci živnosti vykonávat; zároveň došlo k některým přesunům v zařazování živností.
•
zkrátila se délka praxe požadované pro vydání živnostenského oprávnění resp. u většiny živností se změkčují nároky na požadované vzdělání a praxi;
•
komisiální kvalifikační zkoušky, které mohly nahradit doklad o požadovaném vzdělání,
9
•
byla zrušena místní příslušnost živnostenských úřadů;
•
princip místní příslušnosti úřadu však zůstává zachován pro řízení o správních deliktech, v řízení o zrušení živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti,
•
podnikatel má nadále t povinnost oznamovat živnostenskému úřadu pouze ty skutečnosti, které nejsou úřady schopné zjistit z obchodního rejstříku,
•
dosavadní 15denní lhůta pro vystavení živnostenského oprávnění se zkrátila na 5 dnů,
•
pro minimální využívání se ze zákona vypouští institut provozování živnosti průmyslovým způsobem
Dosavadní živnostenská oprávnění zůstanou v platnosti až do doby, dokud podnikatel sám nepožádá o nový výpis ze živnostenského rejstříku nebo nenahlásí nějakou změnu. Byla zrušena celá řada předpisů., např.: •
nařízení vlády č. 140/2000 Sb.,
•
nařízení vlády č. 468/2000 Sb.,
• • • •
nařízení vlády č. 209/2001 Sb., , vyhláška č. 154/1996 Sb., vyhláška č. 235/2000 Sb., • vyhláška č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu
1.4 Novelizace živ. zákona a souvisejících předpisů po roce 2008 Došlo k novelizacím Zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů •
V souladu s předpisy Evropské unie byla novelami zákonů odstraněna duplicita kontrolní činnosti ze strany kontrolních orgánů.
•
Kontrolu podnikatelů zabezpečují jen živnostenské úřady a orgány ochrany veřejného zdraví (dříve tuto kontrolu prováděly společně s Českou obchodní inspekcí) .
•
Kontrolu dodržování povinností na fyzickou nezávadnost provozu a osobní hygienu nyní provádějí jen orgány ochrany veřejného zdraví.
•
Některé povinnosti podnikatelů vůči České obchodní inspekci se zcela ruší. Kontrolu povinnosti označení provozovny způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem vykonávají nyní pouze příslušné živnostenské úřady (tím je odstraněna duplicita kontroly ze strany České obchodní inspekce a živnostenských úřadů).
•
Novelou zákona na ochranu spotřebitele se v souladu s právem EU změnila definice spotřebitele s ohledem na charakter výrobků a formu prodeje.
10
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů •
Novela zjednodušila proces udělení autorizace.
•
Nově byla stanovena povinnost Úřadu pro technickou normalizaci vydat rozhodnutí o autorizaci, pokud žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky.
•
Úřad má ze zákona oprávnění vyžadovat informace a dokumentaci a provádět kontrolu.
Zákon č. 505/1990 Sb., o meteorologii, ve znění pozdějších předpisů •
Ruší se střediska kalibrační služby a nahrazují se akreditovanou kalibrační společností.
•
Kalibrační značka se mění tak, aby odpovídala příslušné směrnici Rady EU
K 1. 8. 2010 nabývá účinnosti zákon č. 155/2010 Sb., který v části šesté mění živnostenský zákon. Uvedenou novelou se redukují ohlašovací údaje a povinnosti podnikatele (např. vypouští se údaj o zahájení a ukončení provozování živnosti, ukončení provozování živnosti, údaj o vzniku živnostenského oprávnění, o státním občanství u osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo jejich členy, ruší se povinnost podnikatele oznamovat živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, umožňuje se podnikateli oznámit před přerušením provozování živnosti tuto skutečnost bez ohledu na dobu přerušení, odstraňuje se povinnost podnikatele mít doklady prokazující způsob nabytí zboží nebo materiálu pro účely kontroly v provozovně). Vypouští se povinnost podnikatele spočívající v předkládání výpisu z obchodního rejstříku živnostenskému úřadu (v důsledku propojení databází mezi oběma rejstříky). Zjednodušuje se proces ukončení řízení v případě, že ohlašovatel, resp. žadatel o koncesi nedoložil doklad o povolení k pobytu na území České republiky ve lhůtě 6 měsíců. Odstraňuje se povinnost podnikatele ohlašovat změny údajů vedených v Evidenci obyvatel živnostenskému úřadu (v důsledku propojení databází mezi informačními systémy veřejné správy a živnostenským rejstříkem.“ (zdroj: http://www.mpo.cz/dokument77449.html)
V roce 2011 jsou přijaty další novely živnostenského zákona , na základě kterých se s účinností od 1. ledna 2012 mění (novelizuje) živnostenský zákon zejména v souvislosti s přijetím jiných zákonů. V souvislosti s přijetím zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon),dochází k novelizaci přílohy č. 2. Živ.ZU živnosti vázané s předmětem podnikání "Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické*) a toxické*)" slova "chemických přípravků" nahrazují slovy "chemických směsí".
11
Zákon č. 351/2011 Sb., (kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), nově se upravuje prokazování bezúhonnosti u osob z tzv. "třetích zemí", u nichž bude živnostenský úřad požadovat kromě dokladů ze země původu i výpis z evidence Rejstříku trestů ČR. Zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně zákona živnostenského upřesňuje, že pokračovat v provozování živnosti při převodu jmění na společníka může za podmínek stanovených v § 14 živnostenského zákona i přejímající společník. Zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, upravuje stejně jako dosud u fyzických osob nově i u právnických osob zákaz činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo v příbuzném oboru uložený soudem nebo správním orgánem po dobu trvání tohoto zákazu překážkou provozování živnosti. V roce 2012 je třeba zmínit přímou novelu č. 169/2012 Sb., - účinnost 30. června 2012; znamenala další zjednodušení vstupu do podnikání a jeho průběhu. Zrušila povinnost označovat provozovnu identifikačním číslem, nově umožnila podnikatelům prostřednictvím centrálního registračního místa oznamovat změny údajů, které podnikatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně, úřadu práce, finančnímu úřadu, a to i v těch případech, kdy neplné oznamovací povinnost vůči živnostenskému úřadu. Novelou je podnikateli umožněno kdykoli živnostenskému úřadu ohlásit, že adresa jeho podnikání bude totožná s jeho adresou bydliště. V případě změny bydliště podnikateli odpadá povinnost oznamovat změnu místa podnikání. Další – nepřímé novely živnostenského zákona - se promítly do jednotlivých příloh zákona (zák. č. 199/2012 Sb., a zák. č. 202/2012 Sb.)
1. ledna 2013 nabyl účinnost zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Tímto zákonem je novelizován i živnostenský zákon v § 3, kde se nově stanoví, že činnost penzijních společností není živností - § 3 odst. 3, písm. a). 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 221/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon obsahuje změnu živnostenského zákona, která doplňuje do § 3 tohoto zákona o činnost provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb(§ 3, odst. 3 , písm. ak). Uvedená činnost tímto přestává být jedním z oborů živnosti volné. Podle přechodných ustanovení je provozovatel poštovních služeb, který je oprávněn poskytovat poštovní služby ke dni účinnosti novely, povinen do konce dubna 2013 doručit 12
Českému telekomunikačnímu úřadu oznámení podnikání podle § 18 zákona č. 29/2000 Sb. Živnostenské oprávnění k provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb zaniká dnem, kdy osoba, která na jeho základě podniká, doručila Úřadu oznámení podnikání nejpozději však uplynutím výše uvedené lhůty. 1. ledna 2013 nabývá účinnosti zákon č. 407/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon obsahuje změnu mimo jiné i živnostenského zákona v § 60a (živnostenská kontrola) se doplňuje odstavec 2. tak, že živnostenské úřady kontrolují dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně a dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně. Zjistí-li, že došlo k porušení povinnosti nebo porušení zákazu, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci spotřební daně. •
•
Zákon č. 309/2013 přinesl očekávanou změnu živnostenského zákona mimo jiné v tom, že v příloze č. 3 Koncesované živnosti, u předmětu podnikání "Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)" na konci prvního sloupce se doplňují slova "a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin". V příloze č. 3 Koncesované živnosti, u předmětu podnikání "Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin" ve druhém sloupci se na začátek vkládá věta "pro výrobu a úpravu kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)".
V přechodných ustanoveních se řeší plynulý přechod živnostenských oprávnění stávajících podnikatelů do režimu koncesované živnosti. Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva přinesl s účinností od 1. 1. 2014 řadu změn do živnostenského zákona. Přestal být rozlišován termín sídlo a místo podnikání - sjednotil se na termín sídlo, pojem plná svéprávnost nahradil ustanovení o všeobecné podmínce dosažení 18 let a způsobilosti k právním úkonům. Hlavním cílem novely živnostenského zákona provedené zákonem č. 267/2014 Sb., která je účinná od 1. 1. 2015, je především ochrana osobních údajů podnikatelů, kdy se údaje o bydlišti a místě pobytu přesouvají z veřejné do neveřejné části živnostenského rejstříku.
13
Dostatečným identifikátorem podnikatele ve veřejné části živnostenského rejstříku bude jeho jméno a příjmení, datum narození, identifikačního číslo a adresa sídla Z veřejné části živnostenského rejstříku budou po čtyřech letech odstraněny údaje o každém podnikateli, který ukončí provozování všech živností.
Dne 4. 9. 2015 nabyl účinnosti zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), což má dopad do legislativy živnostenského podnikání. •
Zavádí se nová vázaná živnost "Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických
výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací"
Podle § 4 zákona č. 206/2015 se zavádějí Kategorie pyrotechnických výrobků (1) Výrobce zařadí pyrotechnické výrobky do kategorií podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a to podle způsobu použití nebo podle jejich účelu a stupně nebezpečnosti, včetně úrovně hluku. Oznámený subjekt v rámci posuzování shody potvrdí, zda byl pyrotechnický výrobek správně zařazen do kategorií podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. (2) Pyrotechnické výrobky se zařazují do těchto kategorií: a) zábavní pyrotechnika do kategorie F1, F2, F3 nebo F4, b) divadelní pyrotechnika do kategorie T1 nebo T2, c) ostatní pyrotechnické výrobky do kategorie P1 nebo P2.
Podnikatelé, kterým ke dni účinnosti zákona o pyrotechnice trvalo oprávnění k provozování živnosti volné "Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona", mohou nakupovat, prodávat, ničit a zneškodňovat pyrotechnické výrobky výše uvedených kategorií na základě stávajícího oprávnění po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti zákona o pyrotechnice, tj. do 4. 9. 2016. Pokud hodlají tuto činnost dále provozovat, jsou povinni před uplynutím této doby ohlásit živnost vázanou a zároveň doložit požadovanou odbornou způsobilost pro příslušný rozsah předmětu podnikání dané živnosti. Ohlášení živnosti je osvobozeno od správního poplatku. Požadovaná odborná způsobilost: - pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2 je třeba osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 206/2015 Sb. – pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací je třeba osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. b) nebo doklad podle § 66 odst. 8 zákona č. 206/2015 Sb.
14
Osvědčení o odborné způsobilosti podle § 36 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 206/2015 Sb. vydává Český báňský úřad. Podle § 66 odst. 8 zákona č. 206/2015 Sb. se za osvědčení prokazující odbornou způsobilost pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie T2 a F4 pro účely tohoto zákona považuje též oprávnění nebo průkaz odpalovače ohňostrojů vydané obvodním báňským úřadem nebo Českým báňským úřadem. Toto oprávnění nebo průkaz odpalovače ohňostrojů je dokladem, kterým lze prokázat odbornou způsobilost jak pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4, tak i pro provádění ohňostrojných prací. Nakládání s pyrotechnickými výrobky kategorie F1, F2, F3, T1 a P1 nadále spadá do režimu živnosti volné. Zrušuje se živnost "Provádění trhacích a ohňostrojných prací". Živnost "Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin" je doplněna o „provádění trhacích prací". Předmět podnikání zní: "Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací".
"Provádění ohňostrojných prací" je zařazeno do živnosti "Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací". Živnostenská oprávnění podnikatelů, kteří měli oprávnění k provádění "trhacích nebo ohňostrojných prací", zůstávají zachována.
Přechodná ustanovení zavedená zákonem č. 206/2015 Sb. - § 73 (1) Dosavadní živnostenská oprávnění zůstávají zachována, není-li dále stanoveno jinak. (2) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ v úplném rozsahu nebo v částečném rozsahu předmětu podnikání „provádění trhacích prací“, jsou oprávněni po nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), provozovat živnost „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“ v rozsahu předmětu podnikání „provádění trhacích prací“. Živnostenský úřad provede zápis změny v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (3) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ v 15
úplném rozsahu nebo v částečném rozsahu předmětu podnikání „provádění ohňostrojných prací“, jsou oprávněni po dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), provozovat vázanou živnost „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ v rozsahu předmětu podnikání „provádění ohňostrojných prací“. Živnostenský úřad provede zápis změny v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (4) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti volné, jsou oprávněni provozovat činnosti spočívající v nákupu, prodeji, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). Pokud hodlají po uplynutí doby uvedené ve větě první v provozování uvedených činností pokračovat, jsou povinni před uplynutím této doby ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ v úplném nebo částečném rozsahu předmětu podnikání a doložit odbornou způsobilost požadovanou pro provozování uvedené živnosti. (5) Řízení zahájená podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), se dokončí podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (6) Úkony provedené podle odstavců 2 až 4 jsou osvobozeny od správních poplatků.
Dnem 1. prosince 2015 nabyl účinnosti zákon č. 267/2015 Sb., kterým se mění živnostenský zákon. Změna se dotýká vázaných živností souvisejících s úpravou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (tj. výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a pořádání kurzů k získání znalostí pro výkon těchto činností). Změna živnostenského zákona reaguje na novou terminologii v přímo použitelných předpisech Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích, která byla promítnuta v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví i do výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, a úprava v živnostenském zákoně se tak dává do souladu s příslušnými ustanoveními. Změny se týkají samotného názvu předmětu podnikání dosavadní vázané živnosti „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace – bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických směsí s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech,
16
- toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech“. S účinností zákona č. 267/2015 Sb. se změnil název předmětu podnikání této vázané živnosti a zní nově následovně: „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace – bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech, -v potravinářských nebo zemědělských provozech, -nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech“. V souvislosti s výše uvedenou změnou zákona došlo k textovým úpravám požadované odborné způsobilosti. V textu, kde je uveden zákon č. 258/2000 Sb, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. se vždy doplňuje zákon č. 267/2015 Sb. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 267/2015 Sb. Čl. V 1. Živnostenská oprávnění s předmětem podnikání „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace - bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických směsí s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech, - toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech“, která trvala ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována. 2. Živnostenský úřad zapíše změny podle tohoto zákona týkající se předmětu podnikání uvedeného v bodě 1 do živnostenského rejstříku nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 1.5 Shrnutí Podnikání lze charakterizovat jako organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb. Celý tento proces je regulován právem. Právní úprava podnikání, ve smyslu úpravy právního postavení podnikatelů, má zásadně soukromoprávní charakter. To znamená, že podnikatelé jako účastníci vzájemných vztahů mají rovné postavení a širokou dispoziční volnost. Občanské právo tvoří obecný základ, přičemž normy obchodního práva regulují odchylky a zvláštnosti v právním postavení obchodníků právě ve vztahu k jimi provozované činnosti. S touto soukromoprávní úpravou však do značné míry souvisí množství právních předpisů, které obsahují veřejnoprávní normy, které podnikajícím subjektům nařizují, přikazují, případně je omezují v jejich volnosti tak, aby podnikatelské prostředí bylo regulováno a 17
korespondovalo s celospolečenským zájmem. Stát tímto způsobem vytváří jednotný rámec pro všechny podnikající subjekty a zároveň chrání veřejný zájem. Rovné právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost je zakotveno v hlavě čtvrté Listiny základních práv a svobod (kde jsou zakotvena hospodářská, sociální a kulturní práva), která je součástí ústavního pořádku České republiky. Do kategorie veřejnoprávních předpisů patří Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.), který přímo stanoví podmínky podnikání z hlediska veřejných zájmů. Živnostenský zákon je jedním z nejčastěji novelizovaných právních předpisů v právním řádu České republiky. Je proto nutné neustále sledovat aktuální stav zákona. Prostřednictvím živnostenského zákona stát zajišťuje fyzickým i právnickým osobám rovné právo provozovat konkrétně vymezené činnosti při splnění předem definovaných podmínek. Toto právo je třeba chápat jako veřejnoprávní oprávnění fyzických a právnických osob podnikat za podmínek a v celém rozsahu uvedeném v živnostenském zákoně.
18
2
Seznámení se základními pojmy z oblasti živnostenského podnikání a s předmětem úpravy živnostenského zákona Cílem kapitoly je seznámení se základními pojmy z oblasti živnostenského podnikání, jak je definuje živnostenský zákon a další právní předpisy a s vymezením předmětu úpravy živnostenského zákona. Klíčová slova Živnost, všeobecné podmínky podnikání, zvláštní podmínky podnikání, fyzická osoba, právnická osoba, zahraniční osoba, odborná způsobilost
2.1 Vymezení všeobecných a zvláštních podmínek Předmět úpravy živnostenského zákona je vymezen v § 1 ŽivZ následovně: Tento zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání (dále jen „živnost“) a kontrolu nad jejím dodržováním. Co je to živnostenské podnikání (živnost) definuje ŽivZ v § 2: Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. •
Živnostenské podnikání je podnikáním podle podmínek stanovených živnostenským zákonem.
•
Živnostenský zákon neupravuje podmínky pro podnikatelskou činnost, která není živností.
•
Pojem živnost se používá v ŽivZ ve významu legislativní zkratky, která označuje živnostenské podnikání.
•
Živnost může vykonávat subjekt, který se zapisuje do (ať povinně nebo dobrovolně) obchodního rejstříku, i subjekt, který se do obchodního rejstříku zapisovat nemusí.
•
Všechny subjekty, které chtějí provozovat živnost, však musejí k tomu mít živnostenské oprávnění.
Za živnostenské podnikání se považuje soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnostenský zákon přitom jednotlivé znaky živnosti blíže nespecifikuje, je nutné je chápat v jejich obvyklém významu. Soustavností se rozumí stálý výkon určité činnosti, který se pravidelně opakuje nebo trvá po určitou dobu. Opakující se činností pak je i činnost sezonní – opakující se každoročně v určitém ročním období. Za soustavné se obecně považuje i opakované jednorázové jednání nebo jednorázové dlouhotrvající jednání (stavba).
19
Samostatností se rozumí, že osoba provozující živnostenskou činnost má živnostenské oprávnění. Z toho plyne, že jedná vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, sama o své činnosti rozhoduje a případně ji i rozšiřuje a organizuje. Zde nehraje roli, zda koná osobně nebo prostřednictvím odpovědného zástupce. Provozováním živnosti vlastním jménem se rozumí, že podnikatel činí právní úkony související s jeho podnikatelskými aktivitami pod svým jménem, pod svým obchodním názvem a podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku je povinen činit tyto úkony pod svou obchodní firmou. Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Provozováním živnosti na vlastní odpovědnost se rozumí, že podnikatel odpovídá za své závazky vzniklé v souvislosti s podnikatelskými aktivitami celým svým majetkem! U fyzických osob se ručení týká i osobního majetku (včetně společného jmění manželů, pokud nebylo upraveno), u právnických osob se ručení týká obchodního jmění. Účelem provozování živnosti pak je dosažení zisku. Jedná se o další pojmový znak podnikání. Z hlediska živnostenského zákona není důležité, zda bude zisku skutečně dosaženo ani jak bude případný zisk použit. Podstatné je, že ten, kdo příslušnou činnost vykonával, chtěl zisku dosáhnout. Všechny výše uvedené znaky musí být splněny současně. V opačném případě by nebylo možné posoudit, zda jde o oprávněné podnikání a zda určitá činnost spadá pod úpravu živnostenského zákona. Rozsah živnostenského oprávnění vyplývá z předmětu podnikání, který je uveden ve výpisu z živnostenského rejstříku a dále z příslušných ustanovení živnostenského zákona upravujících jaké činnosti a v jakém rozsahu je podnikatel oprávněn na základě konkrétního živnostenského oprávnění provozovat, aby nedošlo k neoprávněnému podnikání.
Živ.Z a (občanský)zákoník Živnostenský zákon je veřejnoprávní předpis – vymezení viz § 1 Živ.Z Upravuje vztahy mezi podnikatelem a státem. Obchodní zákoník byl s účinností od 1. 1. 2014 zrušen. Vztahy mezi podnikateli navzájem a řadu obecně platných institutů práva s účinností od 1. 1. 2014 nadále upravuje zákon č. 89/2012,nový občanský zákoník, Nový občanský zákoník ponechává obsah pojmu „živnost“ zcela v kompetenci živnostenského zákona, nezabývá se ani pojmem „podnikání“, ale v § 420 – 422 NOZ jsou stanoveny podmínky, za kterých je subjekt považován za podnikatele:
20
Podnikatel
§ 420 (1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. (2) Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. § 421 (1) Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. (2) Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. § 422 Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem; připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, nesmí být klamavé.
Činnosti vyloučené ze živnostenského zákona jsou upraveny v § 3: (1) Živností není: a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě, b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu, d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, e) provádění archeologických výzkumů. (2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob: a) lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů, b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat, c) advokátů, notářů a patentových zástupců a soudních exekutorů, d) znalců a tlumočníků, e) auditorů8) a daňových poradců, f) burzovních dohodců g) zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů a rozhodců při rozhodování majetkových sporů, h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, i) autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři, j) autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání, k) auditorů bezpečnosti pozemních komunikací 21
l) zapsaných mediátorů podle zákona o mediaci (3) Živností dále není: a) činnost bank, poskytování platebních služeb, vydávání elektronických peněz, provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, směnárenská činnost, činnost pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků, penzijních fondů, penzijních společností, spořitelních a úvěrních družstev, komoditních burz, organizátorů regulovaných trhů, obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců a činnost osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem a jejich vázaných zástupců, činnost ratingových agentur b) pořádání loterií a jiných podobných her, c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem d) výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu,obchod s elektřinou, obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu, e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami, g) námořní doprava a mořský rybolov, h) provozování dráhy a drážní dopravy, i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu, j) výzkum, výroba a distribuce léčiv, k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona 21), l) činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví 22), m) zahraniční obchod s vojenským materiálem, n) výkon inspekce práce, o) provozování rozhlasového a televizního vysílání, p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb, r) zprostředkování zaměstnání, s) provozování stanic technické kontroly, t) výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení – vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu, u) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami v) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb a uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, x) činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny, y) výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu, z) vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států, 22
aa) provozování pohřebišť, ab) činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu, ac) nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem, ad) provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí, ae) archivnictví, af) poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu, ag) činnost autorizovaných osob, oprávněných ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání dílčí kvalifikace podle zvláštního zákona ah) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, ai) poskytování zdravotních služeb, aj) provádění odborných rostlinolékařských činností podle zvláštního právního předpisu , ak) provozování poštovních služeb a zahraničních platebních služeb podle zvláštního právního předpisu. § 4 Zrušen Úplné znění viz: www.business.center.cz V § 3 uvedeným výčtem činností, které nejsou živnostmi, i když splňují všechny pojmové znaky živnosti, je negativně stanovena působnost živnostenského zákona. Výčet vyloučených živností je taxativní (úplný) a obsahuje činnosti, jejichž podřízení živnostenskému zákonu by bylo buď nevhodné vzhledem k jejich povaze, nebo vyžadují zvláštní zákonnou úpravu. Živností nemůže být činnost, která je ze zákona zakázaná. Živností nemůže být ani činnost, která odporuje dobrým mravům (viz § 3 odst. 3 písm. p ŽivZ).
2.2 Provozování živnosti Subjekty oprávněné provozovat živnost upravuje v § 5 živnostenský zákon následovně: § 5 Subjekty oprávněné provozovat živnost (1) Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (dále jen „podnikatel“); státní povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“) se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem. (2) Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“), může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pro účely tohoto zákona se za českou osobu považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu na jejím území
23
(3) Pokud ze zákona vyplývá povinnost předložit doklad potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladu včetně jeho překladu do českého jazyka provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků, pokud tento doklad nebyl vydán v českém jazyce. Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena. (4) Požadavek na provedení překladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady předložené státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo otisku razítka. (5) Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Povinnost doložit doklad podle věty první se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého Obchodního závodu (dále jen „závod“)(6) Fyzická osoba, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky. Úplné znění viz: www.business.center.cz Ve smyslu prvního odstavce § 5 může živnost provozovat fyzická nebo právnická osoba, pokud splní podmínky stanovené živnostenským zákonem. Pojem fyzická osoba a právnická osoba vymezuje občanský zákoník. Podle nového občanského zákoníku dělíme osoby na fyzické a právnické. Každá taková osoba má právní osobnost , což je způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním jednáním. Právní osobnost jak fyzických, tak právnických osob je upravena v novém občanském zákoníku.
24
Fyzická osoba V zákoně č. 89/2012, (novém) občanském zákoníku je nově upravena tzv. právní osobnost fyzické osoby. Podle § 23 NOZ „Člověk má právní osobnost od narození až do smrti.“ jedná se o konkretizaci ustanovení § 15 NOZ, podle kterého: „Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.“ Toto ustanovení nového občanského zákoníku (shodně jako dřívější právní úprava ) přiznává fyzické osobě způsobilost být subjektem právních vztahů od narození až do smrti. V odstavci druhém §15 NOZ je pak definována obecně svéprávnost : Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Přičemž § 16 NOZ stanoví, že právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. V § 30 NOZ je stanoveno, že plné svéprávnosti nabývá člověk zletilostí, přičemž zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Zákon tedy rozlišuje svéprávnost a zletilost! Plné svéprávnosti je možné nabýt i před nabytím zletilosti, tedy před dovršením osmnácti let věku, ale jen v zákoně uvedenými způsoby : přiznáním svéprávnosti soudem nebo uzavřením manželství. § 30 „Zletilost (1) Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. (2) Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.“
Nejčastěji se nabude plné svéprávnosti právě zletilostí, tj. dovršením osmnáctého roku věku. V dalších situacích jde o nabytí plné svéprávnosti fyzické osoby ještě před nabytím zletilosti: -
nabytí plné svéprávnosti uzavřením manželství k uzavření manželství před dosažením osmnácti let věku je nutný předchozí souhlas soudu. Do doby, než tato osoba dovrší osmnáctý rok, stává se plně svéprávnou, resp. půjde o plně svéprávného nezletilého. . Tuto plnou svéprávnost neztrácí ani v případě zániku manželství.
-
nabytí plné svéprávnosti na základě rozhodnutí soudu , tj. přiznáním svéprávnosti. Soud přizná plnou svéprávnost nezletilému, který není plně svéprávný za těchto podmínek:
25
a) nezletilý dosáhl věku šestnácti let b) jsou osvědčeny následující schopnosti nezletilého: sám se živit sám obstarat své záležitosti c) zákonný zástupce nezletilého s návrhem souhlasí V ostatních případech soud přizná svéprávnost jen tehdy, pokud je to třeba z nějakých závažných důvodů. a v zájmu nezletilého (např. když není možné opatřit souhlas zákonného zástupce). Návrh na přiznání svéprávnosti může podat jak nezletilý, tak jeho zákonný zástupce. Nezletilým zůstává až do dne, kdy dovrší osmnáctý rok věku – jedná se tedy o nezletilého plně svéprávného. Nový občanský zákoník nově zavedl také možnost, aby zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, udělil souhlas k určitému samostatnému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu. Souhlasí-li zákonný zástupce, aby nezletilý učinil nějaké konkrétní právní jednání, je nezletilý oprávněn v rámci uděleného souhlasu sám právně jednat. Udělený souhlas zákonného zástupce může být později omezen, nebo vzat zpět. To ale nemá vliv na právní jednání, která nezletilý učinil do té doby!!
Podle právní úpravy nového občanského zákoníku mohou v právních vztazích moci vystupovat fyzické osoby - plně svéprávné, zletilé, - zcela samostatně - plně svéprávné , nezletilé – zcela samostatně - nezletilé, kterým byl udělen souhlas k určitému samostatnému právnímu jednání – v rámci uděleného souhlasu samostatně - nezletilé, za které bude právně jednat zákonný zástupce Nezletilí § 31 Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. § 32 (1) Udělil-li zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno; souhlas může být následně omezen i vzat zpět. (2) Je-li zákonných zástupců více, postačí, projeví-li vůči třetí osobě vůli alespoň jeden z nich. Jedná-li však vůči další osobě více zástupců společně a odporují-li si, nepřihlíží se k projevu žádného z nich. § 33 (1) Udělí-li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu se vyžaduje přivolení soudu.
26
(2) Přivolení soudu nahrazuje podmínku určitého věku, je-li stanovena pro výkon určité výdělečné činnosti jiným právním předpisem. (3) Souhlas může zákonný zástupce odvolat jen s přivolením soudu.
Právnické osoby jsou vymezeny rovněž v občanském zákoníku a živnostenský zákon toto vymezení respektuje. Právnické osoby vznikají dnem zápisu do příslušného rejstříku, pokud jim zákon nestanoví výjimku. Taková výjimka je stanovena u subjektů vzniklých podle zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. Tyto subjekty se sice zapisují do obchodního rejstříku, jejich vznik však je zákonem stanoven dnem určeným v zakladatelské smlouvě. Právnické osoby mají právní osobnost ode dne účinnosti zápisu do příslušného rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Až do svého zániku. Právnickou osobu definuje NOZ v §20 následovně: § 20 (1) Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. (2) Právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. § 21 Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu. Jiný právní předpis stanoví, jak stát právně jedná. §118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.
V zákoně č. 89/2012 Sb., s účinností 1.1.2014 - novém občanském zákoníku, jsou fyzické a právnické osoby definovány následovně: OSOBY Díl 1 Všeobecná ustanovení § 15 (1) Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. (2) Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). § 16 Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu.
27
§ 17 (1) Práva může mít a vykonávat jen osoba. Povinnost lze uložit jen osobě a jen vůči ní lze plnění povinnosti vymáhat. (2) Zřídí-li někdo právo nebo uloží-li povinnost tomu, co osobou není, přičte se právo nebo povinnost osobě, které podle povahy právního případu náleží. § 18 Osoba je fyzická, nebo právnická. § 19 (1) Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany. (2) Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku. § 20 (1) Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. (2) Právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. § 21 Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu. Jiný právní předpis stanoví, jak stát právně jedná. § 22 (1) Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. (2) Stanoví-li zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami blízkými, platí tyto podmínky a omezení i pro obdobná právní jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti.
Díl 2 Fyzické osoby Oddíl 1 Obecná ustanovení § 23 Člověk má právní osobnost od narození až do smrti.
§ 24 28
Každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná. § 25 Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Má se za to, že se dítě narodilo živé. Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo. (2) Za místo, kde zemřel člověk prohlášený za mrtvého, platí to, kde naposledy pobýval živý. § 30 Zletilost (1) Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. (2) Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.
Díl 3 Právnické osoby Oddíl 1 Obecná ustanovení § 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. § 119 Právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu. Veřejné rejstříky právnických osob § 120 (1) Do veřejného rejstříku se o právnické osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce. (2) Jiný právní předpis stanoví, jaké jsou veřejné rejstříky právnických osob, které právnické osoby se do nich zapisují a jak, nebo které další údaje se do nich o právnických osobách zapisují, a jak se z nich vymazávají, popřípadě zda je součástí veřejného rejstříku sbírka listin. Veřejné rejstříky právnických osob jsou přístupné každému; každý do nich může nahlížet a pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie. (3) Změní-li se zapsaná skutečnost, oznámí zapsaná osoba nebo ten, komu to ukládá zákon, změnu bez zbytečného odkladu tomu, kdo veřejný rejstřík vede, a ten tuto změnu do veřejného rejstříku bez zbytečného odkladu zapíše.
§ 121
29
(1) Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. (2) Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět. Neodpovídá-li zveřejněný údaj zapsanému údaji, nemůže se ten, jehož se údaj týká, vůči jiné osobě dovolat zveřejněného údaje; prokáže-li však, že jí byl zapsaný údaj znám, může proti ní namítnout, že zveřejněný údaj zapsanému neodpovídá. Ustavení a vznik právnické osoby § 122 Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis. § 123 (1) Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu. (2) Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma. § 124 Neuvede-li se, na jaký čas se právnická osoba ustavuje, platí, že je ustavena na dobu neurčitou. § 125 (1) Více zakladatelů zakládá právnickou osobu přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy. (2) Zákon stanoví, ve kterých případech lze právnickou osobu založit i právním jednáním jedné osoby obsaženým v zakladatelské listině. § 126 (1) Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. (2) Je-li právnická osoba zřízena zákonem, vzniká dnem nabytí jeho účinnosti, nestanoví-li zákon den pozdější. (3) Zákon stanoví, ve kterých dalších případech není zápis do veřejného rejstříku potřebný ke vzniku právnické osoby. Zákon stanoví, ve kterých případech je k založení nebo ke vzniku právnické osoby potřebné rozhodnutí orgánu veřejné moci.
Zahraniční osoby K subjektům živnostenského podnikání patří i zahraniční osoby. Živnostenský zákon pro ně stanoví stejné podmínky a přiznává stejná práva jako českým osobám. Definice zahraniční osoby je uvedena v § 5 odst. 2 ŽivZ. – viz shora. Zahraniční osobou se v tomto smyslu rozumí •
fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky
•
právnická osoba se sídlem mimo území České republiky
Rozhodující není občanství, státní příslušnost, ale bydliště (sídlo). Sídlo právnické osoby: je jím adresa, na které je zapsána v příslušné evidenci. 30
uplatňuje se zásada, že ze sídla je právnická osoba i řízena, má zde hlavní místo podnikatelské činnosti.
Sídlo fyzické osoby: je adresa, na které je evidován podnikatel-fyzická osoba a mělo by být i místem, kde provozuje živnost. •
Pokud má zahraniční právnická osoba sídlo podnikání (podnik) v zahraničí, zřizuje na našem území organizační složku svého obchodního závodu.
•
Obchodní závod zřízený na území ČR bude s největší pravděpodobností českou právnickou osobou, záleží na tom, zda jeho zřizovatel má bydliště/sídlo na území ČR. Ve smyslu § 5 odst. 2 ŽivZ se bydlištěm na území ČR rozumí trvalý pobyt.
Cizinec je cizí státní příslušník nebo osoba, která není příslušníkem žádného státu, nemá žádné státní občanství (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v platném znění). Cizinec může podnikat v režimu české osoby pouze v případě, že má na území ČR povolen trvalý pobyt. Cizinec s přechodným pobytem na území ČR – pro účely živnostenského podnikání přichází v úvahu jen cizinci s přechodným pobytem delším než devadesát dnů (po dobu jednoho roku). Azylanti – postavení azylantů řeší zákon č. 325/1999 Sb.o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky v platném znění (zákon o azylu). Na azylanty se proto nevztahuje zákon 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Osoby-cizinci, kterým byl udělen azyl nebo doplňková ochrana (a jejich rodinní příslušníci), mají v našem právním řádu zvláštní postavení, považují se za cizince s povoleným trvalým pobytem. Doplňková ochrana je poskytována cizinci, který nesplňuje podmínky pro udělení azylu, ale navrácením do státu, jehož je občanem nebo kde naposledy pobýval, by mu hrozila vážná újma (trest smrti, zuří tam válečný konflikt…)- je mu přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, rovněž tak i jeho rodinným příslušníkům. Podnikání osob, jimž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a jejích rodinných příslušníků je řešeno v § 5 odst. 6 ŽivZ tak, že jmenované osoby mohou podnikat za stejných podmínek jako česká osoba. V souladu s 5 ŽivZ mohou zahraniční osoby podnikat na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud mají sídlo nebo organizační složku podniku umístěné na území ČR a je-li zahraniční osoba nebo její organizační složka zapsána v obchodním rejstříku. Povinnost zapisovat se v obchodním rejstříku se nevztahuje na podnikající fyzické osoby s bydlištěm v některém členském státe EU nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a na občany Švýcarské konfederace. Stejná úprava platí i pro dlouhodobě pobývající rezidenty a jejich rodinné příslušníky. (Z. o veř. rejstřících)
31
2.3 Všeobecné podmínky provozování živnosti Všeobecné podmínky provozování živnosti jsou upraveny v § 6 živnostenského zákona: Všeobecné podmínky provozování živnosti – § 6 (1) Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou: a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a b) bezúhonnost. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (3) Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a). U osob, které nejsou občany České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, se bezúhonnost prokazuje doklady podle § 46 odst. 1 písm. b) a výpisem z evidence Rejstříku trestů, nejedná-li se o osoby, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt; ty prokazují bezúhonnost stejně jako občané České republiky. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. Úplné znění viz: www.business.center.cz
Všeobecnými podmínkami jsou: • a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a • b) bezúhonnost. Tyto podmínky musí podnikatel vždy splňovat, nelze je nahradit ustanovením zvláštního zástupce – pokud tedy fyzická osoba nesplňuje některou z uvedených podmínek, nemůže jí živnost vzniknout. Tyto obecné podmínky by měly být zachovány po celou dobu provozování živnosti. Věk a způsobilost k právním jednáním Způsobilost k právním jednáním je způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony brát na sebe povinnosti a nabývat práv a zavazovat se k právním povinnostem, vstupovat do právních vztahů a svými právními úkony je měnit nebo rušit – viz začátek kapitoly.
32
Podmínka dosažení věku 18 let byla novelou živnostenského zákona s účinností k 1.1.2014 překonána a jak je uvedeno výše , nadále zákon požaduje, aby fyzická osoba, která chce provozovat živnost, splnila podmínku plné svéprávnosti, které lze dosáhnout jak dovršením věkové hranice osmnácti let, tak také získáním plné svéprávnosti sňatkem nebo přivolením soudu na návrh nezletilého nebo jeho zákonného zástupce; plnou svéprávnost lze rovněž nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti. Ustanovení § 6 živnostenského zákona tak plně koresponduje s ustanovením NOZ: § 32 (1) Udělil-li zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno; souhlas může být následně omezen i vzat zpět. (2) Je-li zákonných zástupců více, postačí, projeví-li vůči třetí osobě vůli alespoň jeden z nich. Jedná-li však vůči další osobě více zástupců společně a odporují-li si, nepřihlíží se k projevu žádného z nich. § 33 (1) Udělí-li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu se vyžaduje přivolení soudu. (2) Přivolení soudu nahrazuje podmínku určitého věku, je-li stanovena pro výkon určité výdělečné činnosti jiným právním předpisem. (3) Souhlas může zákonný zástupce odvolat jen s přivolením soudu. Bezúhonnost Tato všeobecná podmínka podnikání podle živnostenského zákona prošla řadou novel tak, aby nebránila bezdůvodně živnostenskému podnikání. Poslední novela od 1. Ledna 2014 pak se týká prokazování bezúhonnosti u osob z tzv. „třetích zemí“. Bezúhonnost jako všeobecná podmínka provozování živnosti je v § 6 odst. 2 ŽivZ vymezena negativně: Bezúhonný není ten, kdo byl pravomocně odsouzen: •
pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje,
•
pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen
Jestliže je (bude) pachatel odsouzen pro některý výše uvedený trestný čin, nastane důvod pro posuzování bezúhonnosti a případné zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 1 písm. a) ŽivZ. Bezúhonnost musí jako jednu ze všeobecných podmínek k provozování živnosti splňovat každá fyzická osoba, tedy i odpovědný zástupce.
33
Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Pokud má posuzovaná fyzická osoba záznam v Rejstříku trestů, je věcí živnostenského úřadu, aby v rámci správního řízení posoudil význam záznamu ve vztahu ke splnění zákonné podmínky bezúhonnosti. Živnostenský úřad má možnost vyžádat si od soudu pro posouzení bezúhonnosti opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. Zrušena byla povinnost, že uchazeč o zaměstnání nebo zaměstnanec musí podnikateli do 15 dnů oznámit, že proti němu bylo zahájeno trestní řízení. Speciální ustanovení pro prokazování bezúhonnosti pro koncesovanou živnost „Ostraha majetku osob“ a koncesovanou živnost „Služby soukromých detektivů“ bylo zrušeno. Bezúhonnost se zde prokazuje stejně jako u ostatních fyzických osob v souladu s § 46 odst. 1) Pokud je odsouzení zahlazeno (dojde k výmazu z Rejstříku trestů) pohlíží se na takovou osobu jako by nebyla trestána, považuje se z hlediska živnostenského zákona za bezúhonnou. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů v elektronické podobě u české fyzické osoby, a rovněž u zahraniční fyzické osoby, pokud je občanem členského státu EU a jejím místem posledního pobytu byla ČR. Zahraniční fyzická osoba, která je občanem jiného členského státu EU, - výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu, - nebo výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohouobsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem, nebo členského státu posledního pobytu; - je-li členským státem posledního pobytu Česká republika, postupuje se podle § 6 odst. 3 věty druhé, tedy shodně jako u české fyzické osoby. -
Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
- doklad může být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti, - Uvedená úprava se vztahuje i na občany smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a na občany Švýcarské konfederace. Je-li občanem jiného státu než státu EU, a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, - výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je fyzická osoba občanem. - Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu posledního pobytu. - Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. 34
2.4 Zvláštní podmínky provozování živnosti Zvláštní podmínky provozování živnosti jsou upraveny v § 7 živnostenského zákona: § 7 Zvláštní podmínky provozování živnosti (1) Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. (2) V případě změny nebo doplnění požadavků na odbornou způsobilost po vzniku živnostenského oprávnění se nepožaduje prokázání praxe u podnikatele, kterému trvá živnostenské oprávnění pro provozování dotčené živnosti, a u osoby, která vykonává funkci odpovědného zástupce pro dotčenou živnost, jestliže ji vykonávala již před touto změnou. (3) Nelze-li odbornou nebo jinou způsobilost prokázat dokladem vydaným jedné fyzické osobě, lze odbornou způsobilost prokázat dokladem vydaným podnikateli příslušným odborným orgánem v souladu se zvláštními předpisy. (4) Pokud je v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, rozumí se jí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností náležejících do oboru nebo příbuzného oboru živnosti osobou samostatně výdělečně činnou v oboru nebo v příbuzném oboru na základě příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti, osobou pověřenou vedením podniku nebo organizační složky podniku, odpovědným zástupcem, osobou bezprostředně odpovědnou za řízení činnosti, která je předmětem živnosti, nebo osobou vykonávající samostatné odborné práce odpovídající oboru živnosti v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru (dále jen „pracovněprávní vztah“). Za příbuzné obory se považují obory, které užívají stejných nebo podobných pracovních postupů a odborných znalostí. (5) Odbornou způsobilost může občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat též doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie a) po dobu 6 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o koncesi, b) po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, c) po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, d) po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba, prokáže-li, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o koncesi, e) po dobu 5 po sobě jdoucích let ve vedoucím postavení, z toho nejméně 3 roky v odborné funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení závodu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, f) po dobu 5 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o koncesi, 35
g) po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li, že vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o koncesi, h) po dobu 5 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, i) po dobu 6 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, j) po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o koncesi, k) po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, l) po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáže-li, že vykonával předmětnou činnost nejméně 3 roky v pracovněprávním vztahu, přičemž výkon činnosti nesmí být ukončen více než 10 let před ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o koncesi, nebo m) po dobu 3 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, pokud tak stanoví § 21 odst. 2 u řemeslných živností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo u jednotlivých vázaných nebo koncesovaných živností přílohy č. 2 nebo 3 k tomuto zákonu; při posuzování odborné způsobilosti se použije zákon o uznávání odborné kvalifikace). (6) Podnikatel je povinen zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které jsou v této příloze stanoveny. Zvláštní právní předpisy stanovující odbornou způsobilost fyzických osob pro výkon určité živnosti nejsou tímto ustanovením dotčeny. Podnikatel vede o osobách splňujících podmínky odborné způsobilosti evidenci a uchovává kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost minimálně 3 roky ode dne ukončení výkonu činností těmito osobami; přitom je povinen dodržovat povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem. Zvláštními podmínkami pro provozování živnosti jsou podle § 7 odst. 1 •
Odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují.
•
Jedná se o splnění odborné způsobilosti u některých živností nebo skupin živností, které musí při vstupu do podnikání prokázat podnikatel.
•
Pokud takovou způsobilost podnikatel sám nemá, má za povinnost ustanovit osobu odpovědného zástupce, jehož prostřednictvím požadavek odborné způsobilosti splní.
•
Odbornou způsobilost podnikatel dokládá příslušnými listinami: vysvědčeními, certifikáty a nově i dokladem o rekvalifikaci.
36
•
V jednotlivých oborech podnikání je vstup do podnikání vázán na požadavek určité odborné způsobilosti. Ta spočívá jednak v dosaženém odborném vzdělání, jednak v dosažení praxe.
•
Obecné definice praxe v oboru a praxe v příbuzném oboru byla novelou živnostenského zákona zařazena do ustanovení § 7, neboť se jedná o obecnou úpravu, která se vztahuje nejen k řemeslným živnostem. Zároveň se definice zjednodušuje a upřesňuje z hlediska potřeb aplikační praxe.
•
Pro snazší orientaci jsou požadavky na odbornou kvalifikaci získanou v jiném státě EU a prokazovanou živnostenským úřadům uváděny nově přímo v živnostenském zákoně a nikoli odkazem na ustanovení zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace.
•
Zvláštní podmínky pro provozování určité živnosti se mohou měnit. V souladu s tím pak musí živnostenský úřad buď změnit, pozastavit nebo zrušit živnostenské oprávnění těm, kteří nové zvláštní podmínky nesplňují. Jedinou výjimkou je požadavek praxe (§ 7 odst. 2). Tu již nemusí prokazovat podnikatel, kterému trvá živnostenské oprávnění pro provozování takové živnosti, když příslušnou živnost provozoval před změnou zvláštní podmínky. To platí obdobně i pro odpovědného zástupce.
•
Pokud je v rámci odborné způsobilosti požadována praxe v oboru, rozumí se jí pro účely živnostenského zákona - výkon odborných činností náležejících do oboru, nebo - výkon činností náležejících do příbuzného oboru Tato činnost musí být vykonávána osobou samostatně výdělečně činnou na základě příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti nebo dalšími osobami vyjmenovanými v § 7 odst. 4 živnostenského zákona. Za příbuzné obory se podle zákona považují obory, které užívají stejných nebo podobných pracovních postupů a odborných znalostí.
•
Živnostenský úřad posuzuje jednotlivé příbuzné obory ve vztahu ke konkrétní živnosti. Ke správnému posouzení si bude muset nepochybně vyžadovat stanoviska různých odborných pracovišť, jako jsou střední odborná učiliště, profesní komory apod. Nepochybně bude třeba vyžadovat stanoviska i od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalších orgánů státní správy, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých mají být posuzovány příslušné živnosti.
•
Odbornou způsobilost může občan České republiky nebo občan jiného členského státu Evropské unie prokázat též doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě EU. Konkrétní požadavky na takové prokazování jsou uvedeny v § 7 odst. 5 živnostenského zákona.
•
V odstavci 6 § 7 ŽivZ pak je podnikatelům stanovena povinnost zajistit výkon činností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu osobami, které splňují požadavky odborné způsobilosti stanovené touto přílohou. O tom je podnikatel povinen vést evidenci, kterou uschová minimálně po dobu tří let od ukončení výkonu činnosti těmito osobami. Zákon výslovně stanoví, že zvláštní právní předpisy, které stanoví odbornou způsobilost fyzických osob pro výkon určité živnosti, nejsou tímto ustanovením dotčeny.
•
U živností ohlašovacích vázaných a živností koncesovaných živnostenský zákon buďto přímo stanoví zvláštní podmínky, nebo výslovně odkazuje na zvláštní právní 37
předpisy. které obsahují zvláštní požadavky. Stanovení podmínek pro živnostenské podnikání je proto kombinací požadavků vymezených v živnostenském zákoně a zvláštním právním předpise. •
U živností vázaných a koncesovaných mohou občané ČR a občané jiného státu EU prokazovat odbornou způsobilost dokladem podle § 7 odst. 5 ŽivZ, pokud tak stanoví příloha č. 2 nebo 3 živnostenského zákona.
V souvislosti s novou úpravou prokazování živnostenského oprávnění byl novelou živnostenského zákona č. 130/2008 Sb. zrušen § 7a, který upravoval živnostenské podnikání průmyslovým způsobem pro nadbytečnost.
2.4 Shrnutí Živnostenský zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejím dodržováním. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Rozsah živnostenského oprávnění vyplývá z předmětu podnikání, který je uveden ve výpisu z živnostenského rejstříku a dále z příslušných ustanovení živnostenského zákona upravujících jaké činnosti a v jakém rozsahu je podnikatel oprávněn na základě konkrétního živnostenského oprávnění provozovat, aby nedošlo k neoprávněnému podnikání. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, pokud splní podmínky stanovené živnostenským zákonem. K subjektům živnostenského podnikání patří i zahraniční osoby. Živnostenský zákon pro ně stanoví stejné podmínky a přiznává stejná práva jako českým osobám. Podmínky k podnikání dělí živnostenský zákon na všeobecné a zvláštní. Všeobecné podmínky musí podnikatel vždy splňovat, nelze je nahradit ustanovením zvláštního zástupce – pokud tedy fyzická osoba nesplňuje některou z uvedených podmínek, nemůže jí živnost vzniknout. Tyto obecné podmínky by měly být zachovány po celou dobu provozování živnosti. Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují jako podmínku k určitému druhu podnikání.
38
3 Překážky v provozování živnosti Cílem kapitoly je seznámení s problematikou překážek v provozování živnosti, jak je upravuje § 8 živnostenského zákona po novele. Klíčová slova Překážka v podnikání, konkurz, insolvence, zákaz činnosti, porušení povinnosti 3.1 Překážky v provozování živnosti Překážky v provozování živnosti upravuje § 8 živnostenského zákona. Novelou č. 130/2008 byly všechny překážky v provozování živnosti zařazeny systémově pod jedno ustanovení. § 8 Překážky provozování živnosti (1) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, ode dne a) prodeje závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu, b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování závodu nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku. (2) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Živnost dále nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkurzu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurz zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkurzu. Živnostenský úřad může prominout překážku uvedenou ve větě první nebo druhé, jestliže dlužník prokáže, že u něho jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění finančních závazků. (3) Jestliže soud v insolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou, může taková osoba učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správce. (4) V průběhu insolvenčního řízení může fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, činit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem insolvenčního správce. (5) Fyzická nebo právnická osoba které byl soudem nebo správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru (§ 7 odst. 4), nemůže po dobu trvání tohoto zákazu tuto živnost provozovat. Jedná-li se o živnost volnou, nemůže tato osoba provozovat činnost v rámci živnosti volné, na kterou se vztahuje trest nebo sankce zákazu činnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu; provozování ostatních činností v rámci živnosti volné zůstává nedotčeno. Neexistence překážky provozování živnosti u právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u zahraničních právnických osob též doklady podle § 46 odst. 2 písm. a) nebo b) ze státu sídla. Živnostenský úřad je oprávněn vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního
39
předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Živnost nemůže provozovat a) fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, b) fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 této právnické osobě; to neplatí v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu, prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránila, c) právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, d) právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je fyzická nebo právnická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 této právnické osobě; to neplatí v případě, že právnická osoba prokáže, že tento člen vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránil. (7) Osoba uvedená v odstavci 6 písm. a) a b) může ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 3 věty poslední, nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Žádost o udělení koncese v jiném oboru může podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Úplné znění viz: www.business.center.cz Překážky v provozování živnosti představují vlastně negativní vymezení podmínek, které musí podnikatel splňovat, aby mohl provozovat živnost. Nejen že každý podnikatel musí splňovat jak obecné, tak i zvláštní podmínky, ale nesmí u něj ani nastat překážka v podnikání ve smyslu § 8 živnostenského zákona. Živnostenský zákon stanoví překážky trojího druhu: 1. V prohlášení konkurzu soudem podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění. Jestliže v průběhu živnostenského oprávnění dojde ke konkurzu a rozhodne-li soud, že provozování podniku musí být ukončeno, má to v souladu s § 58 odst. 1 písm. b) ŽivZ obecně za následek zánik živnostenského oprávnění. Konkurz a účinky jeho prohlášení na dlužníkův majetek definuje insolvenční zákon následovně: § 244 Konkurz je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení
40
majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak. § 245 (1)Účinky prohlášení konkurzu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkurzu v insolvenčním rejstříku. (2) Prohlášením konkurzu se přerušuje likvidace právnické osoby, končí nucená správa, a pokud insolvenční soud nerozhodne jinak, zaniká předběžné opatření, bylo-li nařízeno. (3) Prohlášení konkurzu nemá vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům ani na jeho procesní způsobilost. (4) Insolvenční soud může po prohlášení konkurzu i bez návrhu změnit své předběžné opatření. Úplné znění viz: www.business.center.cz Ve smyslu § 8 odst. 1 ŽivZ nemůže provozovat živnost fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz a došlo k prodeji závodu v rámci zpeněžení majetkové podstaty nebo soud o provozování závodu rozhodl. Pojem zpeněžení majetkové podstaty definuje insolvenční zákon v § 283 (6) Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen. (7) Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku. § 284 Předkupní právo
(1) K nemovitostem, které tvoří pozemní část veřejného přístavu, má při jejich zpeněžení předkupní právo stát.
(2) Zákonnými předkupními právy je insolvenční správce při zpeněžování majetkové podstaty vázán. Smluvními předkupními právy není insolvenční správce při zpeněžení majetkové podstaty vázán.
Úplné znění viz: www.business.center.cz
• Rozhodnutí soudu je objektivním důvodem pro zrušení živnostenského oprávnění, tuto překážku proto nelze pominout. 41
• V případě, že došlo k zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nemůže podnikatel provozovat živnost po dobu tří let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí (§ 8 odst. 2 ŽivZ). • V případě, že byl konkurz zrušen proto, že majetek dlužníka je zcela nedostačující pro uspokojení věřitelů, nemůže podnikatel provozovat živnost po dobu tří let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. • V případě, že byl konkurz zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnosti odpadá právní mocí rozhodnutí soudu o zrušení konkurzu. Důvody zrušení konkurzu jsou uvedeny v § 308 insolvenčního zákona: § 308 (1) Insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkurzu a) zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty, b) zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, c) po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, d) zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty. (2) Insolvenční soud rozhodne o zrušení konkurzu též na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkurzu souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly. Úplné znění viz: www.business.center.cz Na žádost podnikatele může živnostenský úřad překážku konkurzu prominout, jsou-li splněny podmínky uvedené v zákoně. Dlužník musí prokázat, že u něho existují předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění finančních závazků. Pro rozhodnutí živnostenského úřadu o prominutí překážky konkurzu musí dlužník tyto okolnosti náležitě odůvodnit. Po posouzení odůvodněné žádosti a po zvážení všech okolností, může živnostenský úřad rozhodnout, že překážku konkurzu podnikateli promine. Prominutí překážky konkurzu je možné jedině tehdy, když podnikatel zamýšlí ohlásit novou živnost nebo znovu požádat o živnostenské oprávnění! • Jestliže soud v rámci insolvenčního řízení nařídí předběžné opatření, kterým omezí fyzickou nebo právnickou osobu v nakládání s majetkovou podstatou, může osoba, jejíž práva byla tímto opatřením dotčena, činit úkony související se změnou, vznikem nebo zánikem živnostenského oprávnění výhradně s písemným souhlasem předběžného správce (§ 8 odst. 3 ŽivZ). • Pokud byl na majetek fyzické nebo právnické osoby již vyhlášen konkurz a insolvenční řízení dosud nebylo skončeno, může tato osoba ohlásit živnost,
42
měnit nebo rušit živnostenské oprávnění, případně požádat o koncesi pouze s písemným souhlasem insolvenčního správce(§ 8 odst. 4 ŽivZ). S majetkem, na který byl vyhlášen konkurz, nemůže podnikatel volně nakládat. 2. Druhou překážkou v provozování živnosti je zákaz činnosti vyslovený soudem v trestním nebo správním orgánem ve správním řízení, a to po celou dobu, po kterou tento zákaz trvá. To se podle současné právní úpravy (v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim) týká jak fyzických, tak i právnických osob. (§ 8 odst. 5 ŽivZ). Tuto překážku živnostenský úřad prominout nemůže. •
Zákaz se vztahuje na obor podnikání, na který byl v příslušném rozhodnutí vysloven, a na obor příbuzný. Na provozování ostatních činností zákaz nemá vliv, fyzická nebo právnické osoba l může pokračovat v činnosti v oborech, které se zákazem nesouvisejí.
•
Jedná-li se o živnost volnou, nemůže fyzická nebo právnická osoba provozovat živnost volnou, na kterou se vztahuje trest nebo zákaz činnosti v oboru nebo příbuzném oboru, a to po celou dobu sankce. Ostatní činnosti v rámci živnosti volné provozovat může.
Po novele živnostenského zákona k 1. lednu 2012 se upřesňuje, že skutečnost, že neexistuje překážka v provozování živnosti se prokazuje u •
české právnické osoby výpisem z evidence Rejstříku trestů
•
zahraniční právnické osoby •
jestliže je právnickou osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů nebo jiný rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu prokazující, že u ní není překážka provozování živnosti v souladu s § 8 odst. 5 živnostenského zákona,
•
jestliže je právnickou osobou se sídlem na území jiného státu než členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů nebo jiný rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu prokazující, že u ní není překážka provozování živnosti v souladu s § 8 odst. 5 živnostenského zákona. Pokud tento stát právnické osobě takový doklad nevydá, předloží tato právnická osoba čestné prohlášení učiněné před notářem nebo orgánem státu sídla o tom, že u ní není překážka v provozování živnosti podle § 8 odst. 5 živ. zákona.
V souladu se zněním zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů.
43
3. Třetí překážka v provozování živnosti je upravena v § 8 odst.6, a týká se a)
,fyzické nebo právnické osoby, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění proto, že závažným způsobem porušovala povinnosti stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštním právním předpisem – viz § 58 odst. 2 až 4 ŽivZ. •
Z toho vyplývá, že živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění také na základě návrhu orgánu státní správy, který vydal stanovisko k udělení koncese, případně na návrh příslušného orgánu správy sociálního zabezpečení.
•
Takto potrestaný podnikatel může ohlásit novou živnost nebo požádat o koncesi v oboru nebo příbuzném oboru až po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
•
Pokud bylo podnikateli zrušeno živnostenské oprávnění proto, že neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky (§ 58 odst. 3 posl. věta), ustanovení o překážce se na něj nevztahuje.
b) fyzická nebo právnická osoba , která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení živnostenského oprávnění této osobě obdobně jako v předchozím případě. Výjimku tvoří situace, kdy taková fyzická nebo právnická osoba prokáže, že vynaložila veškeré úsilí k tomu, aby k zákonem popsané závadné situaci nedošlo. Potom jí živnostenské oprávnění bude moci živnostenský úřad vydat. c)
Dále také právnická osoba v případě, že člen jejího statutárního orgánu je fyzická osoba nebo právnická osoba, které bylo zrušeno živ. oprávnění v souladu s již citovaným ustanovením § 58 odst. 2 nebo 3, Živnost rovněž nemůže provozovat právnická osoba, členem jejíhož statutárního orgánu je FO nebo PO,která byla členem statutárního orgánu právnické osoby, v době, kdy nastaly skutečnosti vedoucí ke zrušení živnostenského oprávnění. Výjimku opět tvoří situace, kdy právnická osoba prokáže, že tento člen vynaložil maximální úsilí aby porušení právní povinnosti, které vedlo ke zrušení živnostenského oprávnění, zabránil.
Osoba (právnická nebo fyzická) které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle ustanovení odst. 6, písm. a) a b) může po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění požádat o udělení koncese nebo ohlásit ohlašovací živnost v oboru nebo příbuzném oboru. Výjimku tvoří situace, kdy této osobě bylo živnostenské oprávnění zrušeno proto, že déle než 4 roky neprovozoval živnost nebo pokud tak stanoví zvláštní předpis. Žádost o udělení koncese v jiném oboru může. podnikatel podat po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění 3.2 Shrnutí Překážky v provozování živnosti upravuje § 8 živnostenského zákona. Novelou č. 130/2008 byly všechny překážky v provozování živnosti zařazeny systémově pod jedno ustanovení. Překážky v provozování živnosti představují vlastně negativní vymezení podmínek, které musí podnikatel splňovat, aby mohl provozovat živnost. Každý podnikatel musí splňovat jak 44
obecné, tak i zvláštní podmínky, a nesmí u něj ani nastat překážka v podnikání ve smyslu § 8 živnostenského zákona. Živnostenský zákon stanoví překážky v podnikání trojího druhu: prohlášení konkurzu soudem, zákaz činnosti vyslovený soudem, zrušení živnostenského oprávnění proto, že podnikatel závažným způsobem porušoval povinnosti stanovené právními předpisy. Živnostenský zákon s účinností od 1. 1. 2012 mění i zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Stejně jako dosud u fyzických osob je nově i u právnických osob zákaz činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo v příbuzném oboru uložený soudem nebo správním orgánem po dobu trvání tohoto zákazu překážkou provozování živnosti. Od ledna 2012 je novelou § 8 také nově upraven způsob prokazování bezúhonnosti jak u českých tak u zahraničních právnických osob. V důsledku novel přijatých koncem roku 2013 se nově stanoví situace, za nichž určitý subjekt nemůže provozovat živnost.
45
4 Živnostenské oprávnění Cílem kapitoly je seznámení s právní úpravou podmínek, za kterých může vzniknout živnostenské oprávnění u jednotlivých druhů živností, v jakém rozsahu a jak se prokazuje po novele živnostenského zákona. Dále bude pojednáno i o právní úpravě poskytování služeb státními příslušníky členského státu Evropské unie. Klíčová slova Živnostenské oprávnění, rozdělení živností, ohlášení z živnostenského rejstříku, poskytování služeb, provozovna
živnosti,
koncese,
výpis
4.1 Vznik živnostenského oprávnění Oprávnění podnikat je ústavně zakotveno v čl. 26 Listiny základních práv a svobod – viz kapitolu I. Živnostenské oprávnění je subjektivním právem podnikatele provozovat živnost. Toto právo vyplývá z čl. 26 LZPS a omezeno může být pouze zákonem. Podmínky, za kterých může živnostenské oprávnění vzniknout, a druhy živností, v rámci kterých lze podnikat, upravuje živnostenský zákon v § 9 a § 10: § 9 Rozdělení živností Živnosti jsou: a) ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, b) koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese. § 10 Živnostenské oprávnění (1) Oprávnění provozovat živnost (dále jen „živnostenské oprávnění“) vzniká s výjimkou uvedenou v odstavci 5 právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního rejstříku nezapisují, a fyzickým osobám: a) u ohlašovacích živností dnem ohlášení; to však neplatí v případech uvedených v § 47 odst. 5 větě druhé, § 47 odst. 6 až 8, b) u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese;to neplatí v případě uvedeném v §54 odst. 3 (2) Právnickým osobám vzniklým podle zvláštního právního předpisu, které se zapisují do obchodního rejstříku až po jejich vzniku, vzniká živnostenské oprávnění podle odstavce 1 písmen a) a b). (3) Podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění a) výpisem ze živnostenského rejstříku s údaji podle § 60 odst. 4 písm. a), b) nebo c) (dále jen „výpis“), 46
b) do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. (4) Živnostenský úřad potvrdí splnění podmínek pro provozování živnosti vydáním výpisu zahraničním fyzickým osobám, které hodlají na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého závodu ,, nebo zakladatelům, popřípadě orgánům nebo osobám, oprávněným podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, nebo zahraničním právnickým osobám; ode dne doručení výpisu začíná běžet lhůta pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku podle obchodního zákoníku (5) Osobám uvedeným v odstavci 4 vzniká živnostenské oprávnění dnem jejich zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku, pokud se na základě zákona do takového rejstříku zapisují. Nepodají-li návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení výpisu nebo není-li návrhu vyhověno, rozhodne živnostenský úřad o tom, že ohlašovatel podmínky pro vznik živnostenského oprávnění nesplnil. (6) Vzniká-li živnostenské oprávnění fyzické osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí živnostenský úřad identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob. (7) Živnostenské oprávnění nemůže být přeneseno na jinou osobu. Jiná osoba je může vykonávat, jen stanoví-li to tento zákon. (8) (zrušen) Úplné znění viz: www.business.center.cz •
Živnostenské oprávnění je zásadně vázáno na osobu podnikatele a nemůže proto přejít na jinou osobu, nelze ho ani smluvně převádět na jiný subjekt,
•
vyjma případů, které stanoví živnostenský zákon: podle § 13 odst. 1) ŽivZ je možné pokračovat v živnosti při úmrtí podnikatele až do skončení projednání dědictví, okruh oprávněných osob stanoví zákon; dojde-li k přeměně společnosti nebo družstva, k převodu jmění společnosti nebo rozdělení společnosti odštěpením, může právní nástupce pokračovat v provozování živnosti v rámci zákonných podmínek uvedených v § 14 živnostenského zákona.
•
Živnostenské oprávnění lze provozovat na celém území ČR, výjimky by mohly existovat jen na základě ustanovení zvláštního zákona.
•
Živnostenské oprávnění podle § 10 odst. 1 vzniká: a) právnickým osobám již zapsaným v obchodním rejstříku b) právnickým osobám, které se do obchodního rejstříku nezapisují c) fyzickým osobám
•
Vznik práva provozovat živnost se liší a) podle toho, o jakou živnost se jedná b) podle toho, kdo je subjektem podnikatelské činnosti (podnikatelem)
•
U živností ohlašovacích vzniká živnostenské oprávnění, pokud ohlašovatel splňuje podmínky provozování živnosti a živnost řádně ohlásí bez závad živnostenskému 47
úřadu dnem ohlášení, nebo dnem zápisu pokud ohlašovatel závady ve stanoveném termínu odstranil. Jedná-li se o ohlášení zahraniční fyzické osoby, která je povinna též doložit doklad o povolení k pobytu, právo provozovat živnost vznikne takové osobě až po doložení dokladu prokazujícího udělení dlouhodobého víza nebo povolení dlouhodobého pobytu živnostenskému úřadu, u kterého byla živnost ohlášena. Nedoloží-li zahraniční fyzická osoba doklad o povolení k pobytu ve stanovené lhůtě viz § 47, odst. 7 a 8 ŽivZ, živnostenský úřad zapíše do živ. rejstříku, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro ohlášení. •
U živností koncesovaných vzniká živnostenské oprávnění: a) dnem kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci
To neplatí v případě, že zahraniční fyzická osoba nedoloží v zákonné lhůtě doklad o povolení k pobytu – v takovém případě se má za to, že nesplnila podmínky pro udělení koncese a živnostenský úřad tuto skutečnost poznamená do spisu a zapíše do živnostenského rejstříku.
•
Podle § 10 živnostenského zákona se uvedený způsob vzniku živnostenského oprávnění týká: a) české a zahraniční právnické osoby již zapsané do obchodního rejstřík b) české právnické osoby, která se do obchodního rejstříku nezapisuje c) české a zahraniční fyzické osoby, která se nezapisuje do obchodního rejstříku Osobám, které se povinně do obchodního nebo obdobného rejstříku zapisují a nejsou v něm ještě zapsány, vzniká živnostenské oprávnění pro všechny živnosti až dnem zápisu do obchodního rejstříku.
• Dnem vzniku živnostenského oprávnění je potom den zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku. Tento den bude uveden i ve výpisu ze živnostenského rejstříku jako den vzniku živnostenského oprávnění. • Nepodají-li však tyto osoby návrh na zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení výpisu podle § 10 odst. 4 ŽivZ, nebo není-li žádosti vyhověno, rozhodne živnostenský úřad nepochybně o tom, že ohlašovatel podmínky pro vznik živnostenského oprávnění nesplnil! Návrhu na zápis do obchodního rejstříku tím není vyhověno dnem, kdy usnesení nabude právní moci. • V souladu s § 10 odst. 4 vydá živnostenský úřad výpis potvrzující splnění podmínek pro provozování živnosti. • Vydaný výpis osvědčuje pouze splnění zákonem stanovených podmínek pro vznik živnostenského oprávnění.
48
Ode dne doručení výpisu začíná běžet lhůta pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Veřejnými rejstříky podle tohoto zákona se rozumí: - Spolkový rejstřík - Nadační rejstřík - Rejstřík ústavů - Rejstřík společenství vlastníků jednotek - Obchodní rejstřík - Rejstřík obecně prospěšných společností Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (tzv. zapisované osoby). Veřejný rejstřík je informačním systémem veřejné správy a je veden v elektronické podobě. Veřejný rejstřík vede soud (rejstříkový soud). •
Výpis může být předběžně vydán: (a) zahraniční právnické osobě, která bude zakládat organizační složku podniku na území ČR. Tato zahraniční právnická osoba musí prokázat svoji existenci relevantním dokladem – např. daňovým přiznáním, výpisem z relevantního rejstříku v zahraničí (b) zahraniční fyzické osobě, která není příslušníkem členského státu EU, a to jak v případě, že bude zřizovat zcela nový podnik, tak i v případě, že bude zřizovat organizační složku podniku. Tato osoba musí ovšem prokázat při zakládání organizační složky podniku, že je zapsána v příslušném rejstříku (živnostenském, obchodním) v zemi svého bydliště (c) zakladatelům, popřípadě orgánům nebo osobám, oprávněným podat návrh české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku , je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Založení právnické osoby se prokazuje u obchodních společností společenskou smlouvou (zakladatelskou listinou, je-li jediný společník), u družstev notářským zápisem o ustavující schůzi.
4.2 Prokazování živnostenského oprávnění Prokazování živnostenského oprávnění je upraveno v § 10 odst. 3 ŽivZ Oproti dřívější úpravě, kdy podnikatel prokazoval živnostenské oprávnění živnostenským listem a koncesní listinou, nyní v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění
49
výpisem ze živnostenského rejstříku. s údaji povinnými podle § 60 ŽivZ (živnostenský rejstřík) Výpis ze živnostenského rejstříku obsahuje v jednom dokumentu všechna živnostenská oprávnění podnikatele. Do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu (a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy) nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. Kontaktní místa veřejné správy jsou podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy definována v §8a následovně: § 8a (1) Podání správním orgánům lze činit v rozsahu a za podmínek stanovených jinými právními předpisy prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Českého podacího ověřovacího informačního národního terminálu – Czech POINT).
(2) Kontaktními místy veřejné správy jsou a) notáři, b) krajské úřady, c) matriční úřady, d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis, e) zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem, f) držitel poštovní licence15) a Hospodářská komora České republiky. (3) Držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky mohou za provedení správního úkonu kontaktního místa veřejné správy požadovat poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku stanovenou pro tento správní úkon v zákoně o správních poplatcích. (4) Nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, je působnost kontaktního místa veřejné správy výkonem přenesené působnosti krajských a obecních úřadů. (5) Označení Český podací ověřovací informační národní terminál nebo Czech POINT lze užít jen pro kontaktní místo veřejné správy. (6) Systém kontaktních míst veřejné správy (Český podací ověřovací informační národní terminál – Czech POINT) provozuje ministerstvo.
4.3 Poskytování služeb státními příslušníky členského státu Evropské unie Poskytování služeb státními příslušníky členského státu Evropské unie řeší živnostenský zákon v § 69a: § 69a (1) Státní příslušník členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství. 50
(2) Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 až 55 Smlouvy o založení Evropského společenství. (3) Státní příslušníci dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely tohoto ustanovení za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2. (4) Na poskytování služeb podle tohoto paragrafu se další ustanovení tohoto zákona nevztahují, s výjimkou a) povinnosti prokázat při kontrole podle § 60a oprávněnost poskytování služeb, a to průkazem totožnosti, dokladem osvědčujícím státní příslušnost, dokladem o tom, že osoba poskytující služby je usazena v členském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává předmětnou činnost, a b) povinnosti osoby poskytující služby zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které tato příloha stanoví; podmínka odborné způsobilosti pro účely této přílohy se považuje za splněnou, doloží-li osoba poskytující služby za osoby v závislém postavení vykonávající činnosti podle tohoto nařízení doklad o jejich vzdělání, které je v členském státě původu odborně připravuje pro výkon předmětné regulované činnosti, nebo není-li předmětná činnost v členském státě původu regulována, doklad o tom, že předmětnou činnost vykonávaly nejméně po dobu dvou let během předcházejících deseti let. (5) Fyzické osoby uvedené v odstavci 1 poskytující služby v činnosti, která je živností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7 (dále jen „regulovaná činnost“), jsou povinny písemně oznámit poskytování služeb na území České republiky uznávacímu orgánu, včetně doložení dokladů, podle zvláštního právního předpisu. Na právnické osoby uvedené v odstavci 2 se § 36a zákona o uznávání odborné kvalifikace vztahuje přiměřeně. Doklad o odborné kvalifikaci nebo praxi dokládá u právnické osoby jí ustanovená osoba, která odpovídá za řádné poskytování služby. (6) U osob poskytujících služby v regulovaných činnostech, které jsou živnostmi, je živnostenský úřad oprávněn při kontrole podle § 60a kontrolovat splnění povinnosti písemně oznámit poskytování služby uznávacímu orgánu). Živnostenský úřad může kontrolovat též plnění povinnosti osoby poskytující služby zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti. § 70 (1) Pro účely tohoto zákona se považuje za státního příslušníka členského státu Evropské unie i a) Občan jiného smluvního státu Dohody o evropském hospodářském prostorua občan Švýcarské konfederace b) Rodinný příslušník občana Evropské unie nebo osoby uvedené v písmenu a) c) Osoba, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, a její rodinný příslušník, 51
d) Občan třetí země, kterému bylo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, e) Občan třetí země, kterému byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu f) Rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), kterému byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt, g) Občan třetí země, kterému byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby, h) Občan třetí země, ktterý je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedobrovolnému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl.li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem, i) Držitel modré karty Evropské unie. (2) Na osoby uvedené v odstavci 1 písm. c) až i) se nevztahuje oprávnění podle § 69 a. (3) Za rávnickou osobu se sídlem na území členského státu Evropské unie se pro účely tohoto zákona považuje právnická osoba, jejíž vnitřní poěry se řídí právním řádem členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru , a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Za osobu podle předchozí věty se za podmínek a v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou o volném pohybu osob považuje také právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem Švýcarské konfederace a má sídlo ústřední správu, nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území Švýcarské konfederace. (4) Pokud tento zákon požaduje předložení dokladů vydaných příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo výkon podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, rozumí se tím i doklady vydané příslušným orgánem smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a doklady vydané příslušným orgánem Švýcarské konfederace a výkon činnosti na území těchto států. Úplné znění viz: www.business.center.cz
52
Z uvedené právní úpravy vyplývá, že: •
právo poskytovat dočasně služby na území členského státu EU vyplývá příslušníkům EU z čl. 49 a následujících Smlouvy o založení Evropského společenství
•
poskytování služeb je chápáno jako dočasný výkon podnikatelské činnosti na našem území příslušníky států EU, kteří podnikají v některém jiném státě EU
•
toto oprávnění příslušné osobě vzniká v rozsahu a za stejných podmínek jako ve státě svého působení
•
toto právo se vztahuje jak na fyzickou, tak i na právnickou osobu
•
stejné právo mají i podnikatelé usazení v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru a podnikatelé na území Švýcarské konfederace
•
podnikatelé jsou povinni písemně oznámit ohlašovacímu orgánu poskytování služeb na území ČR, doložit odbornou způsobilost, neřídí se živnostenským zákonem, vyjma § 60a – živnostenské kontroly.
•
stejné postavení jako osoba fyzická má i osoba právnická (její vnitřní poměry se řídí právem členského státu EU, ve kterém má sídlo).
Na poskytování služeb podle § 96a živnostenského zákona se další ustanovení tohoto zákona nevztahují (viz § 69a odst. 4). Výjimku tvoří pouze ustanovení § 69a, odst. 4 písm. a): kde ukládá těmto subjektům povinnost prokázat zaměstnancům živnostenského úřadu při kontrole podle § 60a oprávněnost poskytování služeb. Tuto oprávněnost má příslušný subjekt poskytující služby prokázat •
průkazem totožnosti
•
dokladem osvědčujícím státní příslušnost
•
dokladem o tom, že osoba poskytující služby je usazena v členském státu původu a že předmětnou činnost vykonává v souladu s jeho právními předpisy
Podle § 69a odst. 4 písm. b) má poskytovatel služeb povinnost dodržovat ustanovení právních předpisů, které se týkají faktické činnosti: •
zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze 5 k živ. zákonu pouze fyzickými osobami, které splňují požadavky stanovené odborné způsobilosti,
•
přičemž podmínka odborné způsobilosti je splněna i tehdy, doloží-li poskytovatel služeb za osoby, v závislém postavení (pracovněprávním vztahu), které fakticky službu poskytují, a) doklad o jejich vzdělání, které je v členském státě odborně připravilo pro výkon předmětné regulované činnosti – tj. splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7 ŽivZ 53
b) doklad o tom, že předmětnou činnost vykonávaly nejméně po dobu dvou let během předcházejících deseti let – to v případě, že předmětná činnost není ve státě původu regulovaná. Fyzické osoby podle § 69a odst. 1 oprávněné poskytovat na území České republiky služby, které jsou živností a pro jejichž provozování se požaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7 ŽivZ (viz kapitola II), jsou povinny oznámit písemně poskytování služeb na území ČR uznávacímu orgánu, současně jsou povinny doložit doklady podle § 36a zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států (zákon o uznávání odborné kvalifikace). Pro právnické osoby se toto ustanovení vztahuje přiměřeně. Doklad o odborné kvalifikaci nebo praxi dokládá osoba, která odpovídá za řádné poskytování služby. Uznávacím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Ministerstvo je ve smyslu zákona č. 18/2004 Sb., oprávněno přezkoumávat odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb, při zjištění závažných nedostatků může poskytování služeb zakázat. Živnostenský úřad může při kontrole podle § 60a ŽivZ •
kontrolovat splnění povinnosti písemně oznámit uznávacímu orgánu poskytování služby
•
kontrolovat, zda osoba poskytující služby zajistila výkon činností, které jsou obsahem přílohy č. 5 k ŽivZ fyzickými osobami, které splňují požadavky odborné způsobilosti
Podle § 70 odst. 1 se považuje pro účely živnostenského zákona za státního příslušníka členského státu EU i státní příslušník třetího státu, kterému bylo členským státem přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta a nově i na jeho rodinného příslušníka. Na osobu, které bylo přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, a jejího rodinného příslušníka se však nevztahuje oprávnění podle § 69a o dočasném poskytování služeb! 4.4 Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Podnikatel může provozovat živnost buď sám, nebo prostřednictvím odpovědného zástupce, a to i když sám splňuje podmínky pro provozování živnosti. Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce upravuje živnostenský zákon v § 11 a § 12. § 11 (1) Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele.
54
(2) Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a 7. (3) Odpovědným zástupcem nemůže být osoba, u které trvá překážka provozování živnosti podle § 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo v příbuzném oboru živnosti nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 8 odst. 2 nebo 3, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; to neplatí, byloli živnostenské oprávnění zrušeno z důvodu , že živnost nebyla provozována po dobu delší než 4 roky, Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. (4) Odpovědného zástupce je povinen ustanovit a) podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7) b) podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (§ 7). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího organizační složky podniku umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. (5) Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. (6) Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem. (7) Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí živnostenskému úřadu do 15 dnů od ukončení výkonu funkce. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. (8) Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování živnosti pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 11). (9) Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. Na jeho ustanovení se vztahuje § 11 obdobně s výjimkou odstavce 8.
55
(10) Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených. Živnostenský úřad zapíše do živnostenského rejstříku ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce a uvede, že živnost je dočasně provozována bez odpovědného zástupce. (11) Pokud zvláštní právní předpis stanoví podmínky provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce odlišně, ustanovení odstavců 1 až 9 se nepoužijí.
§ 12 (1) Jménem a na účet fyzické osoby, která z důvodu nedostatku věku nebo rozhodnutí soudu nemá plnou způsobilost k právním úkonům, může být živnost provozována se souhlasem soudu, navrhne-li to její zákonný zástupce. Živnost ohlásí nebo o koncesi požádá jménem zastoupeného zákonný zástupce. (2) Zákonný zástupce ustanoví odpovědného zástupce podle § 11 se souhlasem soudu. Úplné znění viz: www.business.center.cz Odpovědný zástupce je fyzická osoba, jejímž prostřednictvím může podnikatel provozovat jakoukoli živnost. Postavení odpovědného zástupce a podmínky, které musí splňovat definuje § 11 ŽivZ. Pokud si podnikatel ustanoví odpovědného zástupce, i když sám splňuje podmínky pro podnikání, jedná se o tzv. Fakultativní ustanovení obchodního zástupce (§ 11 odst. 1 ŽivZ) Obligatorně (povinně) ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce v těchto případech (§ 11 odst. 4 ŽivZ): •
fyzická osoba, která nesplňuje podmínky provozování živnosti podle § 7 ŽivZ, tj. odbornou kvalifikaci pro konkrétní živnost
•
právnická osoba vždy: a) česká právnická osoba u živností, kde se prokazuje zvláštní odborná způsobilost odpovědným zástupcem, ustanovuje statutární orgán nebo člena statutárního orgánu. Nelze-li ustanovit odpovědného zástupce z uvedených osob (pokud by uvedené osoby nesplňovaly podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce), musí právnická osoba ustanovit odpovědného zástupce z jiných osob. b) Zahraniční právnická osoba ustanovuje odpovědným zástupcem vedoucího organizační složky podniku. Pokud by nesplňoval podmínky, musí být ustanovena jiná osoba. c) Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být 1) člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této osoby 2) fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle § 8 ŽivZ
Odpovědný zástupce •
je fyzická osoba ustanovená podnikatelem
•
odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů 56
•
je ve smluvním vztahu k podnikateli (pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, případně jiná smlouva podle občanského nebo obchodního zákoníku)
•
může být ustanoven do funkce max. pro čtyři podnikatele
•
musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a 7 ŽivZ
•
musí být vždy ustanoven v souladu s jednotlivými ustanoveními § 11 ŽivZ
Způsob ustanovování odpovědného zástupce do funkce se liší u živností ohlašovacích a u živností koncesovaných. U živností ohlašovacích •
se odpovědný zástupce pouze oznamuje živnostenskému úřadu
•
živnostenský úřad pouze přezkoumá, zda odpovědný zástupce splňuje zákonem stanovené podmínky
•
výkon funkce započne dnem ustanovení do funkce (za předpokladu splnění zákonných podmínek)
U živností koncesovaných •
živnostenský úřad odpovědného zástupce schvaluje
•
ustanovení do funkce nastává dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o schválení
Pokud osoba ustanovená do funkce odpovědného zástupce nebude splňovat některou z podmínek podle § 11 ŽivZ, může být důvodem pro •
rozhodnutí, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo – jde-li o nově ohlašovanou živnost (§ 47 odst. 6)
•
zahájení řízení o pozastavení provozování živnosti (§ 49 odst. 3), pokud jde o změnu ve funkci odpovědného zástupce u živností ohlašovacích nebo o dodatečné ustanovení odpovědného zástupce
•
zamítnutí žádosti o koncesi (§ 53 odst. 2)
•
neschválení odpovědného zástupce, jde-li o změnu ve funkci odpovědného zástupce u živností koncesovaných, popřípadě o dodatečné ustanovení odpovědného zástupce (§ 11 odst. 7)
•
pozastavení nebo zrušení živnostenského oprávnění (§ 58 odst. 3)
Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i koncesovanou •
je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy přestal odpovědný zástupce funkci vykonávat
57
•
pokud se odpovědný zástupce sám rozhodne ukončit výkon funkce, může sám živ. úřadu oznámit tuto skutečnost a zároveň musí prokázat, že předem o tom písemně informoval podnikatele
•
nelze-li určit den ukončení funkce odpovědného zástupce z oznámení podnikatele, je dnem ukončení výkonu funkce den, kdy bylo živnostenskému úřadu doručeno oznámení odpov. zástupce, resp. pozdější den, který odpov. zástupce v oznámení uvedl
Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje podmínky pro výkon funkce, musí podnikatel nejpozději do patnácti dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. Výjimku tvoří pouze situace, •
kdy je provozování živnosti dočasně pozastaveno
•
podnikatel oznámí živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno
V případě, že podnikatel neměl povinnost ustanovit odpovědného zástupce, uvedená povinnost se na něj nevztahuje. Podle § 11 odst. 10 ŽivZ může být živnost dočasně provozována bez odpovědného zástupce, jestliže odpovědný zástupce přestal vykonávat svoji funkci nebo přestal splňovat pro tento výkon podmínky stanovené zákonem, pokud to připouští zvláštní právní předpis a jsou splněny podmínky stanovené tímto předpisem. Zvláštní právní předpis může mít odchylnou úpravu od živnostenského zákona – např. zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění (§ 14). Takovou skutečnost zapíše živnostenský úřad do živnostenského rejstříku. Odpovědný zástupce odpovídá podle § 11 odst. 1 za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Zároveň je zde stanoveno, že je ve smluvním vztahu k podnikateli. Z uvedeného vyplývá, že odpovědný zástupce je za řádný výkon funkce odpovědný podnikateli. Vymezení povinnosti odpovědného zástupce není dotčena obecná odpovědnost podnikatele za výsledky jeho podnikatelské činnosti. Odpovědný zástupce však může být sankcionován za neplnění povinností, které mu zákon ukládá! Porušení povinností vyplývajících ze zákona se u odpovědného zástupce postihuje pokutou jako přestupek podle § 61 odst. 2 ŽivZ. Provozování živnosti osobou, která není pro svůj věk nebo z důvodu rozhodnutí soudu plně způsobilá k právním úkonům upravuje § 12 ŽivZ.
58
Taková osoba může za zvláštních zákonem stanovených podmínek provozovat živnost: •
se souhlasem soudu, navrhne-li to zákonný zástupce takové osoby
•
živnost ohlásí nebo o koncesi požádá zákonný zástupce jménem zastoupeného
•
se souhlasem soudu může zákonný zástupce ustanovit pro provozování takové živnosti odpovědného zástupce podle § 11 ŽivZ.
4.5 Pokračování v provozování živnosti Při úmrtí podnikatele Živnostenské oprávnění je zásadně spojeno s osobou podnikatele. Živnostenský zákon v § 13 vymezuje podmínky v pokračování v provozování živnosti v případě úmrtí fyzické osoby zákonem vymezenému okruhu osob.
§ 13 Pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele (1) Zemře-li podnikatel, mohou v provozování živnosti pokračovat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5 až do skončení řízení o projednání dědictví a) správce pozůstalosti, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti b) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti, c) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti, d) insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu, nejdéle však do skončení insolvenčního řízení, a likvidační správce e) pozůstalý manžel nebo partner splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnosti nepokračují dědicové, nebo f) svěřenský správce pokud byl závod pořízením pro případ smrti vložen do svěřenského fondu. (2) Pokud správce pozůstalosti povolaný zemřelým podnikatelem, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, nebo osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e) hodlá pokračovat v provozování živnosti na základě oprávnění zemřelého podnikatele, je povinna oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Pokud tato lhůta marně uplyne, zaniká živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele dnem jeho úmrtí, nepokračuje-li v provozování živnosti správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, insolvenční nebo likvidační správce. Nesplňuje-li osoba uvedená v první větě, která hodlá pokračovat v provozování živnosti, podmínky stanovené v § 6 nebo 7 nebo jsou-li u ní překážky podle § 8 anebo nemá-li pobyt na území České republiky, pokud jej tento zákon vyžaduje, je povinna neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. (3) Pokud osoba uvedená v odstavci 2 větě první, která oznámila podle odstavce 2 pokračování v provozování živnosti, se rozhodla nadále nepokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění zemřelého podnikatele, oznámí tuto skutečnost živnostenskému úřadu. Oprávnění pokračovat v provozování živnosti jí zanikne dnem 59
doručení oznámení živnostenskému úřadu, a nepokračuje-li v provozování živnosti jiná oprávněná osoba podle odstavce 1, zanikne tímto dnem i živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele. (4) Správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, insolvenční nebo likvidační správce je povinen oznámit pokračování v provozování živnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne úmrtí podnikatele, a pokud byl do funkce ustanoven později, do 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Nesplňuje-li správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský nebo insolvenční správce podmínky stanovené v § 7, je povinen neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. (5) Pokud živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele nezaniklo podle odstavce 2 nebo 3, může po skončení řízení o pozůstalosti pokračovat v provozování živnosti osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e), jestliže prokáže, že nabyla majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti, a to i když neoznámila pokračování v provozování živnosti podle odstavce 2. Pokračování v provozování živnosti musí tato osoba do 3 měsíců od skončení řízení o pozůstalosti oznámit živnostenskému úřadu a současně ohlásit živnost nebo podat žádost o koncesi podle tohoto zákona, jinak jí právo pokračovat v provozování živnosti zanikne marným uplynutím této lhůty. Právo pokračovat v provozování živnosti zanikne osobě, která oznámila pokračování v provozování živnosti podle věty druhé, nejpozději dnem vzniku vlastního živnostenského oprávnění nebo u ohlašovacích živností rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 nebo 6 a u koncesovaných živností zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o koncesi. Živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele zaniká marným uplynutím tříměsíční lhůty uvedené ve větě druhé nebo dnem zániku práva pokračovat v provozování živnosti poslední z pokračujících osob. (6) Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 až 5 se použijí § 45, 46 a 50 obdobně. (7) Pro účely zápisu do živnostenského rejstříku soud poskytne na žádost živnostenského úřadu údaj o pravomocném skončení řízení o pozůstalosti po zemřelém podnikateli. Okruh osob, které mohou po smrti podnikatele pokračovat v provozování živnosti, je stanoven v § 13 odst. 1 ŽivZ taxativně: a) správce pozůstalosti, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti b) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti, c) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti, d) insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu, nejdéle však do skončení insolvenčního řízení, a likvidační správce e) pozůstalý manžel nebo partner splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnosti nepokračují dědicové, nebo f) svěřenský správce pokud byl závod pořízením pro případ smrti vložen do svěřenského fondu. Pokud správce pozůstalosti povolaný zemřelým podnikatelem, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, nebo dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti nebo pozůstalý manžel nebo
60
partner splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnosti nepokračují dědicové hodlá pokračovat v provozování živnosti na základě oprávnění zemřelého podnikatele, je povinen oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele, nestanoví-li živnostenský zákon jinak. Pokud tato lhůta marně uplyne, živnostenské oprávnění zaniká ke dni úmrtí podnikatele, nepokračuje-li v živnosti správce jmenovaný soudem, svěřenecký, insolvenční nebo likvidační správce. Pokud tyto osoby nesplňují podmínky pro pokračování v živnosti nebo u nich nastala překážka v podnikání podle § 8 Živ.Z, nebo se jedná o osobu, která nemá pobyt na území ČR, je povinna neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. V případě, že se tyto osoby rozhodnou nepokračovat v živnosti na základě živ. oprávnění zemřelého, oznámí tuto skutečnost živnostenskému úřadu. Živnostenské oprávnění zanikne ke dni, kdy toto oznámení došlo živ. úřadu. •
Správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenecký, insolvenční nebo likvidační správce je povinen oznámit živnostenskému úřadu pokračování v provozování živnosti ve lhůtě jednoho měsíce ode dne , kdy byl do této funkce ustanoven. Pokud sám nesplňuje podmínky stanovené v § 7 – tedy zvláštní podmínky pro provozování živnosti, je povinen neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.
•
Pokud živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele nezaniklo podle odstavce 2 nebo 3, může po skončení řízení o pozůstalosti pokračovat v provozování živnosti osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e), jestliže prokáže, že nabyla majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti, a to i když neoznámila pokračování v provozování živnosti podle odstavce 2. Pokračování v provozování živnosti musí tato osoba do 3 měsíců od skončení řízení o pozůstalosti oznámit živnostenskému úřadu a současně ohlásit živnost nebo podat žádost o koncesi podle tohoto zákona, jinak jí právo pokračovat v provozování živnosti zanikne marným uplynutím této lhůty. Právo pokračovat v provozování živnosti zanikne osobě, která oznámila pokračování v provozování živnosti podle věty druhé, nejpozději dnem vzniku vlastního živnostenského oprávnění nebo u ohlašovacích živností rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 nebo 6 a u koncesovaných živností zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o koncesi. Živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele zaniká marným uplynutím tříměsíční lhůty uvedené ve větě druhé nebo dnem zániku práva pokračovat v provozování živnosti poslední z pokračujících osob.
•
•
•
Při transformaci obchodní společnosti nebo družstva Druhým případem pokračování v živnosti je situace, kdy dojde k transformaci právnické osoby, které je časově omezeno na dobu nezbytně nutnou k získání vlastního živnostenského oprávnění
Tuto situaci řeší živnostenský zákon v § 14: 61
§ 14 Při fúzi nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva nebo při převodu jmění na společníka postupem podle zvláštního právního předpisu může nástupnická obchodní společnost nebo družstvo, která dosud nemá příslušné živnostenské oprávnění, popřípadě přejímající společník, který je fyzickou osobou a nemá dosud příslušné živnostenské oprávnění, pokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění zaniklé nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva za předpokladu, že do 15 dnů ode dne právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka písemně oznámí pokračování v živnosti živnostenskému úřadu a současně ohlásí ohlašovací živnost nebo podá žádost o koncesi podle tohoto zákona. Právo pokračovat v provozování živnosti podle věty první zaniká dnem vzniku vlastního živnostenského oprávnění právnímu nástupci nebo právní mocí rozhodnutí živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 a 6, § 51 odst. 2 nebo § 53 odst. 2.
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast4.aspx par47http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast4.aspx par51http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast4.aspx - par53
-
•
Živnostenský zákon umožňuje, aby v případech, které připouští v § 14, tj. při fúzi nebo rozdělení společnosti nebo družstva v souvislosti s jeho přeměnou podle zvláštního předpisu (zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev) nebo při převodu jmění společnosti na jednoho společníka nebo při rozdělení společnosti odštěpením mohl právní nástupce – obchodní společnost nebo družstvo - který dosud nemá příslušné živnostenské oprávnění, pokračovat v provozování živnosti právního předchůdce.
•
Novelou živnostenského zákona č. 355/2011 Sb., s účinností od 1.1.2012 je umožněno za stejných podmínek pokračovat v provozování živnosti i přejímajícímu společníkovi, který je fyzickou osobou a nemá dosud živnostenské oprávnění.
•
Podmínkou je, že právní nástupce a) písemně oznámí živnostenskému úřadu úmysl pokračovat v živnosti do patnácti dnů od zániku právního předchůdce nebo nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se povoluje zápis rozdělení společnosti odštěpením do obchodního rejstříku b) současně s tím ohlásí ohlašovací živnost nebo požádá o koncesi
•
Nebudou-li uvedené podmínky splněny, pokračování v živnosti nenastane a původní živnostenské oprávnění zanikne.
•
Právo pokračovat v živnosti zaniká a) dnem, kdy v odpovídajícím rozsahu vzniklo živnostenské oprávnění právního nástupce b) uplynutím patnácti dnů ode dne zániku právního předchůdce, pokud nebyla ohlášena živnost nebo podána žádost o koncesi
62
4.6 Provozovna Přesná definice provozovny se nevyskytuje v žádném právním předpisu. Podle obchodního zákoníku je provozovnou míněn prostor, kde je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Obchodní zákoník dále stanoví, že provozovna musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením nebo názvem podnikatele a může k ní být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení. Nejpřesnější vymezení provozovny je uvedeno v živnostenském zákoně, a to v § 17: § 17 (1) Provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb (dále jen „automat“) a mobilní provozovna. (2) Mobilní provozovna je provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce. (3) Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro užívání provozovny; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty. U mobilních provozoven je podnikatel povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění provozovny. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování živnosti v provozovně, která je uvedena v ohlášení živnosti podle § 45 odst. 2 písm. g) a § 45 odst. 3 písm. f) nebo v žádosti o koncesi podle § 50 a pro automaty a mobilní provozovny. V oznámení podnikatel uvede údaje podle odstavce 5. (4) Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů a byla řádně označena. Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny; to neplatí pro automaty. (5) V oznámení podle odstavce 3 podnikatel uvede a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení, b) identifikační číslo osoby, c) sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě místo podnikání; zahraniční osoba adresu pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen, a umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, d) adresu provozovny a předmět podnikání v této provozovně, u živnosti volné obor činnosti, e) datum zahájení (ukončení) provozování živnosti v provozovně. (6) Živnostenský úřad, který obdrží oznámení podle odstavce 3, přidělí provozovně identifikační číslo provozovny poskytnuté správcem základního registru osob,, nebylo-li již přiděleno, provede zápis provozovny do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele.
(7) Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby. Mobilní provozovna a automat musí být dále označeny údajem o sídle nebo místě podnikání nebo adrese, na které je umístěna organizační složka zahraniční osoby. (8) Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům) musí být trvale a zvenčí viditelně označena také
63
a) jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, s výjimkou automatů, b) prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o mobilní provozovnu nebo automat, c) kategorií a třídou u ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování. (9) Při uzavření provozovny uvedené v odstavci 8 je podnikatel povinen, nebrání-li tomu závažné důvody, předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření, s výjimkou mobilních provozoven a automatů. (10) Podnikatel může prodávat zboží nebo poskytovat služby, pokud prodej zboží nebo poskytování služeb nevyžaduje koncesi, pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem. Prodej zboží nebo poskytování služeb pomocí automatů nesmí umožnit získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštními právními předpisy. Pro účely živnostenského zákona se tedy provozovna vymezuje •
jako prostor, kde se živnost provozuje
•
za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb
•
mobilní provozovna
Mobilní provozovna je provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě déle než tři měsíce. Mobilní provozovnou může být např. stánek nebo pojízdná prodejna. Pro provozování živnosti podle současné právní úpravy není rozhodující, zda podnikatel má nebo nemá provozovnu. Přesto v některých případech je pro provozování živnosti nezbytné, aby provozovatel provozovnu měl. To vyplývá ze zvláštních právních předpisů vztahujících se ke konkrétní živnosti, kdy je stanoveno, jaké předpoklady musí provozovna splňovat, přičemž kontrolu provozoven mohou provádět jak živnostenské úřady, tak i jiné správní úřady (hygienik atp.) Podnikatel může živnost provozovat ve více provozovnách, pokud k nim prokáže právní důvod pro jejich užívání.. Živnostenský úřad je oprávněn vyžadovat, aby mu podnikatel vlastnické nebo užívací právo k provozovnám (právní důvod k užívání) – a to ať k místnostem nebo objektům – prokázal. U mobilních provozoven je podnikatel povinen živnostenskému úřadu prokázat oprávněnost umístění mobilní provozovny. Provozovat živnost v bytě, jehož není provozovatel vlastníkem, je možné pouze se souhlasem vlastníka bytu! Provozování živnosti v provozovně Zahájení i ukončení provozování živnosti v provozovně je povinen oznámit podnikatel živnostenskému úřadu předem. Náležitosti oznámení stanoví živnostenský zákon. To se netýká provozovny, která byla uvedena v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi. Rovněž se tato povinnost netýká provozování živnosti automaty a mobilními provozovnami. Jedná se tedy o další pevnou provozovnu podnikatele. Pro oznámení o zahájení činnosti není stanovena lhůta. 64
Živnostenský úřad provede na základě oznámení přidělí provozovně identifikační číslo a provede zápis provozovny do živnostenského rejstříku. O zápise a přidělení id. čísla informuje podnikatele. •
V oznámení o provozování živnosti v provozovně musí uvést podnikatel souladu s § 17 odst. 5 ŽivZ: a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení, b) identifikační číslo osoby c) sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě místo podnikání; zahraniční osoba adresu pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen, a umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, d) adresu provozovny a předmět podnikání v této provozovně, u živnosti volné obor činnosti, e) datum zahájení (ukončení) provozování živnosti v provozovně
•
Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby. Novelou § 78 Živ.z. byla podnikatelům stanovena povinnost začít užívat přidělené identifikační číslo provozovny (a to i provozovny vzniklé před 1. červencem 2010) nejpozději od 1. srpna 2012. Další novela živnostenského zákona, zákon č. 169/2012 Sb., ruší povinnost obecního živnostenského úřadu vyrozumět podnikatele, který zřídil provozovnu před 1. červencem 2010, o přiděleném identifikačním čísle provozovny. Toutéž novelou byl zrušen u § 78 odstavec 2) který ukládal podnikatelům povinnost označit nejpozději od 1.8.2012 identifikačním číslem provozovny provozovnu zřízenou před 1.7.2010.
•
Mobilní provozovna a automat musí být označeny jako provozovna a dále ještě údajem o sídle nebo místě podnikání nebo adrese, na které je umístěna organizační složka zahraniční osoby.
•
Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být trvale a zvenčí viditelně označena také a) jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, s výjimkou automatů, b) prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o mobilní provozovnu nebo automat, c) kategorií a třídou u ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování
•
Při uzavření provozovny je podnikatel povinen, nebrání-li tomu závažné důvody, předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření, s výjimkou mobilních provozoven a automatů.
•
Odpovědnost za způsobilost provozovny pro provozování konkrétní živnosti nese podnikatel.
65
•
Podnikatel je povinen zajistit, aby a) provozovna odpovídala požadavkům podle zvláštních předpisů b) byla řádně označena c) byla pro každou provozovnu ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny (to se netýká automatu) Živnostenský úřad může kdykoli kontrolovat, zda provozovna splňuje podmínky podle živnostenského zákona.
Prodej pomocí automatů je upraven v § 17 odst. 10 ŽivZ. Automat obsluhovaný zákazníkem musí být přesně označen – viz shora. •
Musí se jednat o prodej zboží nebo poskytování služeb, na které podnikatel nepotřebuje koncesi
•
nesmí se jednat o zboží, které nemohou kupovat nezletilé osoby, např. cigarety, alkohol…
Prodej v mobilních provozovnách mohou obce upravovat formou nařízení, resp. tržního řádu, ve kterém mohou např. vymezit místa ke stánkovému prodeji.
4.7 Shrnutí Živnostenské oprávnění je subjektivním právem podnikatele provozovat živnost. Podmínky, za kterých může živnostenské oprávnění vzniknout, a druhy živností, v rámci kterých lze podnikat, upravuje živnostenský zákon. Živnostenské oprávnění je zásadně vázáno na osobu podnikatele a nemůže proto přejít na jinou osobu, nelze ho ani smluvně převádět na jiný subjekt, vyjma případů, které stanoví živnostenský zákon. Živnostenské oprávnění lze provozovat na celém území ČR, výjimky by mohly existovat jen na základě ustanovení zvláštního zákona. Novelou živnostenského zákona došlo ke změně ve způsobu prokazování živnostenského oprávnění podnikatelem. Oproti dřívější úpravě, kdy podnikatel prokazoval živnostenské oprávnění živnostenským listem a koncesní listinou, nyní podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění výpisem ze živnostenského rejstříku. Státní příslušník členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství. Podnikatel může provozovat živnost sám, nebo prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve
66
smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Živnostenské oprávnění je zásadně spojeno s osobou podnikatele. Živnostenský zákon v §13 vymezuje podmínky v pokračování v provozování živnosti v případě úmrtí fyzické osoby zákonem vymezenému okruhu osob. Přesná definice provozovny se nevyskytuje v žádném právním předpisu. Pro provozování živnosti podle současné právní úpravy není rozhodující, zda podnikatel má nebo nemá provozovnu. Podnikatel může živnost provozovat ve více provozovnách, pokud prokáže . právní důvod k jejich užívání.
67
5 Druhy živností Cílem kapitoly je seznámení s právní úpravou jednotlivých druhů živností s podmínkami, které musí podnikatelé splňovat pro získání živnostenského oprávnění Klíčová slova Živnost, oprávnění, rozdělení živností, odborná kvalifikace, praxe
5.1 Druhy živností Základní rozdělení živností je upraveno v § 9 ŽivZ: Živnosti jsou: a) ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, b) koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese. Ohlašovací živnosti V praxi většina živností jsou živnosti ohlašovací, podle ust. § 19 ŽivZ se člení na živnosti • řemeslné • vázané • volné Podle § 73a živnostenského zákona je současná právní úprava obsahových náležitostí jednotlivých živností řešena Nařízením vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Toto nařízení vlády ruší dřívější právní úpravu. § 19 Ohlašovacími živnostmi jsou a) živnosti řemeslné, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v § 21 a 22, b) živnosti vázané, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu, není-li dále stanoveno jinak, c) živnost volná, u které není jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena Oprávnění k provozování ohlašovacích živností vzniká •
Jakmile podnikatel splní zákonem stanovené podmínky a ohlásí živnost živnostenskému úřadu.Ohlášení živnosti lze podat u kteréhokoli obecního živnostenského úřadu na tiskopise vydaném ministerstvem průmyslu a obchodu.
•
Oprávnění provozovat živnost u ohlašovacích živností vzniká jak fyzickým osobám, tak právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku dnem ohlášení (pokud jsou 68
současně splněny podmínky dané zákonem).Jiným dnem než dnem ohlášení již není vznik živnostenského oprávnění možný! •
U subjektů, které dosud nejsou zapsány do obchodního rejstříku, ačkoli mají takovou povinnost, vzniká právo provozovat živnost až dnem zápisu.
Koncesované živnosti Menší počet živností jsou živnosti koncesované. Definici koncesovaných živností a podmínky jejich provozování stanoví ŽivZ v § 26 a § 27. § 26 Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Oprávnění provozovat koncesovanou živnost vzniká •
resp. živnostenský úřad je uděluje formou správního rozhodnutí, kterým se povoluje provozování koncesované živnosti.
•
Po nabytí právní moci rozhodnutí provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku a vydá výpis (lhůta 5 dnů).
Pro základní rozdělení živností na ohlašované a koncesované je rozhodující vznik živnostenského oprávnění. V souvislosti s rozsahem živnostenského oprávnění rozlišuje živnostenský zákon dále živnosti podle předmětu podnikání na •
živnosti obchodní
•
živnosti výrobní
•
služby
v rámci uvedených živností má podnikatel možnost provádět i jiné činnosti za předpokladu, že zůstane zachován charakter živnosti . Např. ustanovení § 34 odst. 4 ŽivZ: Podnikatel má právo přijímat objednávky na zhotovení, zpracování nebo úpravy zboží, k jehož prodeji je oprávněn, a dát tyto práce provést oprávněným výrobcem. nebo § 42 1) Podnikatel provozující živnost spočívající ve výrobní činnosti má právo v rámci živnostenského oprávnění výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, zůstane-li zachována povaha živnosti.
69
5.2 Ohlašovací živnosti Živnosti ohlašovací se člení na živnosti řemeslné, vázané a volné. Řemeslné živnosti Podle § 20 živnostenského zákona jsou řemeslnými živnostmi živnosti uvedené v příloze č. 1 k zákonu. Jedná se o taxativní vymezení! K získání živnostenského oprávnění je třeba splnit: •
všeobecné podmínky a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a b) bezúhonnost
•
zvláštní podmínky odborné způsobilosti ve smyslu § 21 a § 22 ŽivZ:
§ 21 (1) Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje dokladem o a) řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání, b) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, c) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání, d) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, nebo e) uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace,nebo f) ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (2) Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost též a) u živností uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 7 odst. 5 písm. b), c) nebo e), b) u živností uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 7 odst. 5 písm. b), c), f) nebo h), nebo c) u živností uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m). Úplné znění viz: www.business.center.cz
70
Základní podmínkou provozování řemeslné ohlašovací živnosti je odborná způsobilost získaná vyučením v oboru nebo jiným odborným vzděláním. Kvalifikace se prokazuje •
výučním listem v oboru nebo
•
jiným dokladem o řádném ukončení učebního oboru nebo
•
dokladem o dosažení jiného stanoveného odborného vzdělání nebo
•
dokladem vydaným na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání – § 21 odst. 1 písm. e) ŽivZ
•
při posuzování odborné způsobilosti podle § 21 odst. 1 písm. f) ŽivZ postupuje živnostenský úřad podle § 19 zákona č. 18/2004 Sb., v platném znění, o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), kde jsou uvedeny požadavky na odbornou způsobilost u jednotlivých okruhů činností podle směrnice 99/42/ES. Uznávacím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Uznávací doklad dále živnostenský úřad nepřezkoumává!
Občan České republiky a státní příslušník státu Evropské unie mohou odbornou způsobilost rovněž prokázat také ve smyslu § 7 odst. 5 živnostenského zákona doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že odbornou činnost vykonával daný subjekt po určitou dobu v jiném členském státě EU. Tyto doklady musí být předkládány v originále s úředním překladem do českého jazyka – viz § 5 odst. 3 a odst. 4 ŽivZ. Ve smyslu § 21 odst. 2 písm. a), b), c) ŽivZ jsou doklady, jimiž se může živnostenskému úřadu přímo prokazovat odborná způsobilost, členěny do tří okruhů.V souladu se směrnicí 99/42/ES je pak příloha č. 1 ŽivZ členěna na část A, B, C. Živnostenský zákon připouští, aby byly doklady o odborné způsobilosti ve smyslu § 21 nahrazeny doklady uvedenými v § 22 a dokladem o jednoroční praxi v příbuzném oboru nebo dokladem o šestileté praxi v oboru. To platí pro všechny ohlašovatele, včetně příslušníků členských států EU. § 22 Doklady prokazující odbornou způsobilost podle § 21 mohou být nahrazeny doklady o a) řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, b) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, c) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, d) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů, e) řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož 71
působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo f) vykonání šestileté praxe v oboru. Úplné znění viz: www.business.center.cz Praxe je chápána jako výkon odborných činností náležejících do oboru nebo příbuzného oboru živnosti, zejména samostatné provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru, činnost osoby bezprostředně odpovědné za řízení činnosti, která je předmětem živnosti v oboru, nebo činnost osoby vykonávající samostatné odborné práce odpovídající oboru živnosti. Podle současně platné právní úpravy (po novele živnostenského zákona) se při prokazování odborné způsobilosti u živností řemeslných již nevyžaduje praxe, pokud podnikatel prokáže vzdělání v oboru! V případě, že podnikatel prokazuje vzdělání v příbuzném oboru, musí doložit jednoroční praxi. V případě, že podnikatel nemůže doložit (nemá) vzdělání v oboru nebo příbuzném oboru, prokazuje odbornou způsobilost vykonáním šestileté praxe v oboru. Pokud podnikatel v minulosti, tj. před novelou živnostenského zákona, získal odbornou způsobilost podle vyhl. č. 154/1996 Sb., která byla touto novelou (přechodným ustanovením) zrušena, může odbornou způsobilost prokázat kvalifikační zkouškou a dokládat splnění čtyřleté praxe ve smyslu této vyhlášky. V některých případech došlo novelou živnostenského zákona ke změně vázané živnosti na živnost řemeslnou. V takovém případě doklady, kterými byla prokázána odborná způsobilost pro živnost vázanou, se považují za doklady podle nové právní úpravy (např. montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny).
Vázané živnosti Vázané živnosti jsou podle § 23 živnostenského zákona živnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Odbornou způsobilost k výkonu vázané živnosti upravuje živnostenský zákon v § 24: § 24 Odborná způsobilost (1) Odborná způsobilost pro vázané živnosti je stanovena přílohou č. 2 k tomuto zákonu nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze. (2) Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Úplné znění viz: www.business.center.cz 72
V příloze č. 2 k živnostenskému zákonu jsou taxativně uvedeny živnosti vázané. K získání živnostenského oprávnění je třeba splnit: •
všeobecné podmínky a) dosažení věku 18 let b) způsobilost k právním úkonům c) bezúhonnost
•
podmínky odborné kvalifikace stanovené přílohou č. 2 k živnostenskému zákonu, popř. stanovené ve zvláštních předpisech uvedených v této příloze.
V příloze č. 2 jsou uvedeny případy, kdy je možné prokázat odbornou způsobilost dokladem o rekvalifikaci ve smyslu vyhl. č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců a dokladem o vykonání příslušné praxe v oboru. Novelou živnostenského zákona č. 130/2008 Sb., bylo zrušena dosavadní obecná úprava umožňující nahradit středoškolské vzdělání dokladem o rekvalifikaci a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru a tato úprava byla promítnuta přímo do přílohy č. 2 Vázané živnosti k zákonu. Tím bylo nepochybně dosaženo větší přehlednosti a rovněž bylo dosaženo možnosti délku praxe stanovit přiměřeně povaze jednotlivých živností. Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie mohou prokázat odbornou kvalifikaci •
jednak postupem stanoveným v § 7 odst. 5 ŽivZ, v případě že doklady o odborné kvalifikaci byly získány v jiném členském státě EU,
•
jednak postupem stanoveným zákonem č. 18/2004 o uznávání odborné kvalifikace, v platném znění. Takový způsob prokazování kvalifikace je možný u všech vázaných živností.
Pokud došlo ke sloučení vázaných živností a podnikatel v důsledku toho splňuje podmínky odborné způsobilosti jen v částečném rozsahu, může provozovat živnost jen v tom částečném rozsahu. Pokud se změnila živnost ohlašovací vázaná na živnost ohlašovací volnou, je podnikatel oprávněn provozovat tuto živnost v plném rozsahu ode dne nabytí účinnosti novely zákona.
Volná živnost Pro zjednodušení přístupu do podnikání a s ohledem na skutečnost, že pro volné živnosti se nepožaduje dokládání odborné ani jiné způsobilosti, byla novelou zákona v roce 2008 zavedena pouze jedna volná živnost.
73
Jednotlivé obory činností tvoří příl. č. 4 živnostenského zákona. Podmínky pro podnikání v oboru volné živnosti stanoví živnostenský zákon v § 25: § 25 (1) Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1). (2) Živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. •
K získání živnostenského oprávnění k živnosti volné je třeba splnit všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1 ŽivZ): a) dosažení věku 18 let b) způsobilost k právním úkon c) bezúhonnost
Podle pol. 80. Přílohy č. 4 k živnostenskému zákonu podnikatelské činnosti, které mají charakter činnosti výrobní, obchodní nebo poskytující služby a nejsou uvedeny v žádné z příloh živnostenského zákona, jsou živností volnou. Pro provozování volné živnosti platí obdobně jako pro provozování ostatních živností, povinnost dodržovat povinnosti vyplývající jednak ze živnostenského zákona, jednak ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k provozování předmětu podnikání. Podnikatel může ohlásit jen takovou živnost volnou, jejíž předmět je v souladu s názvem oboru činnosti uvedené v příloze č. 4 ŽivZ. U ohlášené činnosti volné uvede podnikatel obory činnosti, které bude v rámci svého podnikání vykonávat. Z předmětu podnikání musí být zřejmý rozsah živnostenského oprávnění , aby bylo možné posoudit meze jeho podnikatelské činnosti a určit, kdy už bude třeba vyžadovat odbornou způsobilost. Živnostenský úřad může vydat výpis ze živnostenského rejstříku pro živnost volnou, která odpovídá seznamu v příloze č. 4 k ŽivZ. Předměty podnikání ohlašovacích živností volných se dnem nabytí účinnosti novely zákona stávají obory činnosti živnosti volné. Živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis při první ohlášené změně nebo na žádost podnikatele.
74
5.3 Koncesované živnosti Koncesované živnosti jsou upraveny v § 26: § 26 Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Odbornou způsobilost a podmínky provozování koncesované živnosti upravuje § 27 živnostenského zákona: § 27 (1) Odborná způsobilost pro koncesované živnosti je stanovena přílohou č. 3 k tomuto zákonu nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze. (2) Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. (3) Živnostenský úřad stanoví nebo změní podnikateli podmínky provozování živnosti na základě tohoto zákona anebo na základě zvláštních právních předpisů. Úplné znění viz: www.business.center.cz Mezi koncesované živnosti převážně patří takové činnosti, k jejichž provozování je zapotřebí souhlasu jiného orgánu státní správy podle zvláštního zákona. Žádost o vydání koncese podává žadatel písemně u kteréhokoli obecního živnostenského úřadu. K získání koncese (povolení) je třeba splnit •
všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1 ŽivZ): a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a b) bezúhonnost
•
požadavky na odbornou způsobilost v souladu s příl. 3 k ŽivZ
•
nesmí u žadatele existovat překážky provozování živnosti
Koncese nemůže být udělena bez kladného vyjádření orgánu státní správy. Konkrétní orgán státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi, je uveden v příloze č. 3 k ŽivZ u jednotlivých předmětů podnikání. Ve smyslu § 7 odst. 5 ŽivZ může občan České republiky nebo občan jiného členského státu Evropské unie prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem.
75
5.4 Uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie Uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie pro oblast živnostenského podnikání v České republice vypadá následovně. „Právní úprava uznávání odborné kvalifikace pro oblast živnostenského podnikání v České republice se řídí zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákona), ve znění pozdějších předpisů.
Předmět a účel zákona o uznávání odborné kvalifikace Zákon o uznávání odborné kvalifikace zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, čl. 39, 43 a 49 Smlouvy o založení Evropského společenství) a upravuje postup správních úřadů, profesních komor a veřejnoprávních zaměstnavatelů při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti vyžadované pro výkon regulované činnosti na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci. Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud ustanovení zvláštního zákona neupravují problematiku uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro výkon regulované činnosti jinak. Tím není dotčen dočasný nebo příležitostný výkon regulované činnosti. Na koho se uznávání kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace vztahuje •
uznání kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace mohou žádat státní příslušníci členských států Evropské unie (tj. Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Itálie, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Velké Británie), jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Islandu, Lichtenštejnska, Norska), Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“), a jejich rodinní příslušníci (čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES),
•
osoby s trvalým pobytem na území České republiky a státní příslušníci třetích zemí, bylo-li jim v jiném členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství nebo byl-li jim v členském státě povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu a osoby, kterým byl na území České republiky udělen azyl nebo doplňková ochrana a jejich rodinní příslušníci, byl-li jim povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky,
•
státní příslušníci jiného než členského státu, byl-li jim na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby,
•
státní příslušníci jiného než členského státu, kteří jsou obětí obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými 76
orgány, byl-li jim na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem, •
žadatele o vydání modré kartyEvropské unie nebo držitele této karty, žadatele o vydání zaměstnanecké karty nebo držitele této karty nebo držitele k povolení k dlouhodobéu pobytu na území Ceské republiky vydaného za jiným účelem než zaměstnání, který je na území zaměstnán,
pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě než v České republice. Základní zásady uznávání odborné kvalifikace Správní úřady a profesní komory jsou oprávněny pro výkon regulované činnosti v České republice vyžadovat od státního příslušníka jiného členského státu splnění pouze těch podmínek, které zvláštní právní předpis vyžaduje od občana České republiky. Při rozhodování o uznání odborné kvalifikace se uznávací orgány řídí veřejným zájmem a zájmy fyzických a právnických osob, které by mohly být porušeny výkonem regulované činnosti osobami s nedostatečnou odbornou kvalifikací a které jsou chráněny zvláštními právními předpisy, upravujícími za tímto účelem podmínky výkonu regulované činnosti. Těmito chráněnými zájmy jsou zejména ochrana života a zdraví, ochrana majetku, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, ochrana národního kulturního pokladu, ochrana před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem.“ Řízení o uznání odborné kvalifikace Uchazeč předkládá žádost o uznání odborné kvalifikace uznávacímu orgánu nebo Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které ji bez zbytečného odkladu postoupí uznávacímu orgánu. Uchazeč může současně požádat o uznání jiné způsobilosti. Náležitosti žádosti a požadované doklady jsou uvedeny v § 22 zákona o uznávání odborné kvalifikace“
5.6 Shrnutí Pro základní rozdělení na živnosti volné a koncesované je rozhodující vznik živnostenského oprávnění. Oprávnění k provozování ohlašovacích živností vzniká, jakmile podnikatel splní zákonem stanovené podmínky a ohlásí živnost živnostenskému úřadu. U osob, které se zapisují do obchodního rejstříku, vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do tohoto rejstříku. Oprávnění provozovat koncesovanou živnost vzniká, resp. živnostenský úřad je uděluje, formou správního rozhodnutí, kterým se povoluje provozování koncesované živnosti. Povinnosti a oprávnění podnikatelů podle živnostenského zákona.
77
6 Živnostenské oprávnění Cílem této kapitoly je zmapovat povinnosti a zároveň i rozsah oprávnění podnikatelů ve vztahu k rozsahu živnostenského oprávnění. Klíčová slova Povinnost, oprávnění, podnikatel, žádost, obchodní činnost, výrobní činnost, zachování povahy živnosti
6.1 Rozsah živnostenského oprávnění Rozsah živnostenského oprávnění je dán ustanovením § 28 živnostenského zákona: § 28 (1) Rozsah živnostenského oprávnění (dále jen „rozsah oprávnění“) se posuzuje podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu s přihlédnutím k ustanovením této části. Živnostenské oprávnění k výkonu živnosti volné opravňuje k výkonu činností uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (2) Je-li provozování živnosti podle příloh č. 2 a 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem. (3) V pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad. Úplné znění viz: www.business.center.cz Z rozsahu živnostenského oprávnění vyplývají práva a povinnosti jednotlivých podnikatelů. Základní povinnosti podnikatele •
jsou jednak uvedeny v § 31 živnostenského zákona
•
jednak jsou obsaženy i v některých dalších ustanoveních živnostenského zákona
Jedná se o povinnosti podnikatele, které mají •
přímý vztah k provozování živnosti
•
k řízení před živnostenským úřadem
•
souvisí se vstupem do podnikání
(Povinnosti podle § 17 ŽivZ k označování provozovny viz příslušná kapitola „Provozovny“ .)
78
§ 31 Povinnosti podnikatele (1) Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11), je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu. (2) Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, objekt, v němž má sídlo, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), a zahraniční osoba organizační složku závodu, pokud ji zřizuje. Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba organizační složku závodu. Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm (§ 5 odst. 2), s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny, zvláštní matriky nebo na adrese sídla správního orgánu, který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky. (3) Podnikatel je povinen prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb. (4) Podnikatel je povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, před uzavřením smluvního vztahu identifikovat jeho účastníky podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předmět smluvního vztahu, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu. Tato evidence musí být přístupná v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází. (5) Identifikací předmětu smluvního vztahu se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu výrobku, jeho značky a výrobního čísla, jsou-li na výrobku uvedeny, jinak stručný popis výrobku, umožňující jeho dostatečnou identifikaci. (6) Identifikační údaje je podnikatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let ode dne uzavření smlouvy. (7) Jestliže se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, nebo není-li možné identifikovat předmět smluvního vztahu, nesmí podnikatel zboží koupit, přijmout ho do zástavy nebo zprostředkovat jeho nákup. (8) Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka. Pokud má živnostenský úřad pochybnosti, může zkoumat splnění této podmínky pohovorem, při kterém posuzuje, zda je tato osoba schopna plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání a zda umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku. (9) Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis podmínku bezúhonnosti zaměstnanců vyžaduje. (10) Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni zaměstnancům živnostenského úřadu prokázat totožnost.
79
(11) Jestliže podnikatel oznámí živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti, je provozování živnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení je-li živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, lze provozování živnosti přerušit nejdéle na dobu trvání tohoto oprávnění. Po dobu přerušení provozování živnosti se na podnikatele vztahují povinnosti uložené tímto zákonem, kromě povinností stanovených v odstavci 2, které se týkají označení objektu, v němž má , sídlo nebo organizační složku závodu,, povinností stanovených v odstavcích 9 a 17, v § 17 odst. 4 a 8 a povinnosti splňovat podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy pro provozování živnosti vyžadují. (12) Pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno podle odstavce 11, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. V provozování živnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. (13) Na základě oznámení podle odstavců 12 a 13 živnostenský úřad zapíše tyto skutečnosti do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele. (14) Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (15) Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu sdělit, zda živnost provozuje, a doložit doklady prokazující provozování živnosti. (16) Podnikatel je povinen nejpozději ke dni ukončení činnosti v provozovně oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho případné závazky. Podnikatel je povinen ohlásit i každou změnu adresy podle věty první po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně. Adresou pro vypořádání závazků nemůže být adresa bydliště podnikatele, jedná-li se o adresu sídla ohlašovny, zvláštní matriky nebo adresu sídla správního orgánu; to neplatí, pokud podnikatel prokáže právní důvod pro užívání prostor na těchto adresách (17) Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost bezpečnostních předpisů a upravujících ochranu veřejného zdraví. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné odpovídá i za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních předpisů.33)
povolání předpisů činnosti, právních
(18) Podnikatel, který připravuje mládež na povolání, je povinen řídit se zvláštními právními předpisy.23d) (19) Podnikatel je povinen při provozování živnosti dodržovat povinnosti vyplývající z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. Úplné znění viz: www.business.center.cz Souhrn důležitých povinností podnikatele: •
Viditelně označit místo podnikání, pokud se liší od bydliště, sídlo a u zahraniční osoby místo organizační složky podniku: 80
a) obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele b) identifikačním číslem •
Prokázat na žádost živnostenského úřadu právní důvod k užívaným objektům (bytům, místnostem).ve kterých má sídlo, zahraniční osoba organizační složku podniku. (Návaznost na § 17, odst. 3 ŽivZ.) Novelou č. 169/2012 bylo stanoveno, že podnikatel není povinen prokazovat právní důvod k užívání k prostorám nebo objektu, kde má umístěno místo podnikání v případě, že je toto místo totožné s jeho bydlištěm – v případě, že má bydliště v místě ohlašovny (služební byt), nebo na adrese správního orgánu, který zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území ČR, prokazovací povinnost trvá.
•
Prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.Vzhledem k tomu, že zákon o státní kontrole umožňuje kontrolnímu orgánu stanovit podnikateli lhůtu ke splnění stanovené povinnosti, je nepochybně možné, aby tuto povinnost splnil podnikatel i dodatečně.
•
Jde-li o nákup použitého zboží nebo dalších druhů zboží podle § 31 odst. 4, je podnikatel povinen vést evidenci zboží v souladu se zákonem a tuto evidenci mít stále na provozovně pro účel kontroly živnostenským úřadem. Jestliže se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci, nebo není-li možné identifikovat předmět smluvního vztahu, nesmí podnikatel zboží koupit, přijmout ho do zástavy nebo zprostředkovat jeho nákup.
•
Dne 1. 9. 2008 nabyla účinnosti novela živnostenského zákona provedená zákonem č. 254/2008 Sb., kterou se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Registrace pro směnárny je nově jednotně upravena v devizovém zákoně a z tohoto důvodu směnárenská činnost byla z režimu živnostenského zákona vyloučena. V souvislosti se zákonem o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu došlo k odpovídající úpravě terminologie textu § 31 odst. 4 živnostenského zákona, týkajícího se identifikace účastníků smluvního vztahu, přičemž se zachovává identifikace předmětu smluvního vztahu (obchodu) a z důvodu duplicity právní úpravy byla zrušena právní úprava obsažená v § 31 odst. 5.
•
Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
•
Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti, pokud to ŽivZ nebo zvláštní právní předpis vyžaduje. Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti, odpovídá i za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů.
•
V prodejní nebo provozní době musí být na provozovně určené pro zákazníky osoba mluvící česky nebo slovensky. Znalost českého nebo slovenského jazyka se v případě pochybností prokazuje pohovorem před pracovníky živnostenského úřadu. Za nesplnění této podmínky živnostenskému úřadu zodpovídá výlučně podnikatel. 81
•
Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, je povinen zajistit jeho účast v potřebném rozsahu při provozování živnosti; podnikatel, odpovědný zástupce, odpovědné osoby jednající jménem podnikatele a fyzické osoby provozující živnost jsou povinni prokázat totožnost pracovníkům živnostenského úřadu.
•
Přerušení a pokračování v provozování živnosti : podnikatel je oprávněn přerušit provozování živnosti.(jedná se o jeho subjektivní právo) a oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu. Provozování živnosti je přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení a končí dnem uvedeným v oznámení. Novela živnostenského zákona č. 169/2012 S., tedy nově ukládá podnikateli povinnost ohlásit i datum ukončení přerušení živnosti. Pokud se ale jedná o přerušení živnostenského oprávnění omezeného na dobu určitou, potom je tuto živnost možno přerušit nejdéle na dobu trvání tohoto oprávnění. Uvedenou novelo ubyly rozšířeny výjimky z povinností, jež musí být podnikatelem dodrženy v případě přerušení živnosti – viz § 31 odst. 11 Živ.Z.
•
Pokud by chtěl podnikatel pokračovat v živnosti před uplynutím oznámené doby přerušení, musí o tom předem písemně vyrozumět živnostenský úřad. Na základě oznámení živnostenský úřad zapíše tyto skutečnosti do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele. V provozování živnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu sdělit, zda živnost provozuje a také doložit doklady prokazující provozování živnosti.
•
V případě ukončení provozování živnosti v provozovně je podnikatel povinen sdělit živnostenskému úřadu na jaké adrese lze vypořádat jeho případné závazky . Po dobu 4 let po ukončení živnosti je podnikatel povinen oznámit živ. úřadu každou změnu adresy. Po novele živ. zákona adresou pro vypořádání závazků nemůže byt adresa podnikatele, jedná-li se o adresu sídla ohlašovny nebo adresu sídla správního orgánu . To neplatí, pokud podnikatel k těmto prostorám prokáže vlastnické nebo užívací právo.
Živnostenský zákon na rozdíl od tohoto oprávnění podnikatele upravuje v § 58 odst. 3 ŽivZ sankční oprávnění živnostenského úřadu „pozastavení práva provozovat živnost“. Podnikatel je povinen při provozování živnosti dodržovat povinnosti vyplývající z živnostenského o zákona a zvláštních právních předpisů, podnikatel, který připravuje mládež na povolání, je povinen řídit se zvláštními právními předpisy z oblasti výchovy a vzdělávání mládeže. Oprávnění podnikatele Rozsah oprávnění podnikatelů, kteří provozují živnost, která spočívá v obchodní nebo výrobní činnosti, nebo v oblasti poskytování služeb, je speciálně upraven v § 34, a § 42–§ 44 ŽivZ: § 34 (1) Podnikatel provozující živnost, která spočívá v obchodní činnosti, je oprávněn, zůstane-li zachována povaha živnosti, také
82
a) pronajímat zboží, b) zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech, c) provádět na zboží drobné změny, jimiž zboží přizpůsobuje potřebám kupujícího na jeho žádost, d) provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi, pokud může být provedena jednoduchými operacemi bez zvláštních odborných znalostí, e) provádět výměnu vadných součástí u dodaného zboží, pokud může být provedena jednoduchým způsobem bez zvláštních odborných znalostí. (2) Podnikatel je rovněž oprávněn provádět servis dodaného zboží za předpokladu, že k tomu použije odborně způsobilých osob. (3) Vyžadují-li činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 koncesi, může je podnikatel provádět, jen pokud koncesi má. (4) Podnikatel má právo přijímat objednávky na zhotovení, zpracování nebo úpravy zboží, k jehož prodeji je oprávněn, a dát tyto práce provést oprávněným výrobcem. § 42 (1) Podnikatel provozující živnost spočívající ve výrobní činnosti má právo v rámci živnostenského oprávnění výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, zůstane-li zachována povaha živnosti. (2) Podnikatel má dále právo: a) nakupovat za účelem dalšího prodeje a prodávat výrobky i jiných výrobců a příslušenství, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní výroby, nebo v jednotlivých případech zprostředkovávat prodej cizích výrobků a příslušenství, b) vyrábět a potiskovat obaly, etikety a jiné pomocné prostředky umožňující prodej výrobků, které vyrábí, c) pronajímat výrobky vlastní výroby i výrobky jiných výrobců stejného druhu, jakož i příslušenství, d) provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků. (3) Nákup, prodej, zprostředkování prodeje a pronájem cizích výrobků podle odstavce 2 písm. a) a c) může být prováděn jen v rozsahu, při kterém zůstane zachována povaha výrobní živnosti. § 43 Ustanovení § 42 odst. 2 a 3 se vztahuje přiměřeně na podnikatele, který provozuje živnost, při níž poskytuje opravy nebo údržbu věcí, přepravu osob nebo věcí, ubytování, hostinskou činnost, zastavárenskou činnost a jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb, zůstaneli zachována povaha živnosti. § 44 Podnikatel oprávněný k přepravě osob a zboží může vykonávat činnosti související se zajištěním bezpečnosti a pohodlí cestujících, překládat, skladovat a balit zásilky, provozovat úschovu a poskytovat pohostinství v dopravních prostředcích. •
Podnikatel provozující obchodní činnosti, je oprávněn, zůstane-li zachována povaha živnosti, také
83
a) pronajímat zboží b) zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech, a provádět na zboží drobné změny, pokud si to kupující přeje c) provádět montáž zboží prodaného zákazníkovi, provádět výměnu vadných součástí u dodaného zboží, pokud se jedná o jednoduché úkony d) přijímat objednávky na zhotovení, zpracování nebo úpravy zboží, k jehož prodeji je oprávněn, a dát tyto práce provést oprávněným výrobcem e) podnikatel může shora uvedené činnosti provádět v rámci a rozsahu živnostenského oprávnění;pokud tyto činnosti vyžadují koncesované oprávnění, může je provozovat pouze v případě, že toto oprávnění má. •
Podnikatel provozující živnost spočívající ve výrobní činnosti má právo v rámci živnostenského oprávnění výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, zůstane-li zachována povaha živnosti.
•
Podnikatel provozující živnost spočívající ve výrobní činnosti a podnikatel, který provozuje živnost, při níž poskytuje opravy nebo údržbu věcí, přepravu osob nebo věcí, ubytování, hostinskou činnost, zastavárenskou činnost a jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb, má právo v rámci živnostenského oprávnění: a) nakupovat za účelem dalšího prodeje a prodávat výrobky i jiných výrobců a příslušenství, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní výroby, nebo v jednotlivých případech zprostředkovávat prodej cizích výrobků a příslušenství, b) vyrábět a potiskovat obaly, etikety a jiné pomocné prostředky umožňující prodej výrobků, které vyrábí, c) pronajímat výrobky vlastní výroby i výrobky jiných výrobců stejného druhu, jakož i příslušenství, d) provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků.
•
Nákup, prodej, zprostředkování prodeje a pronájem cizích výrobků může být prováděn jen v rozsahu, při kterém zůstane zachována povaha výrobní živnosti.
•
Podnikatel oprávněný k přepravě osob a zboží může vykonávat činnosti související se zajištěním bezpečnosti a pohodlí cestujících, překládat, skladovat a balit zásilky, provozovat úschovu a poskytovat pohostinství v dopravních prostředcích.
6.2 Shrnutí
Rozsah živnostenského oprávnění se posuzuje podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu z živnostenského rejstříku. Z rozsahu živnostenského oprávnění vyplývají práva a povinnosti jednotlivých podnikatelů. Podnikatel může provozování živnosti přerušit. . Pokud by chtěl podnikatel pokračovat v živnosti před uplynutím oznámené doby přerušení, musí o tom předem písemně vyrozumět živnostenský úřad. Rozsah oprávnění podnikatelů, kteří provozují živnost, která spočívá v obchodní nebo výrobní činnosti, nebo v oblasti poskytování služeb, je v živnostenském zákoně speciálně upraven.
84
85
7 Vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění u jednotlivých druhů živností Cílem této kapitoly je seznámit se s platnou právní úpravou vzniku, změny a zániku jednotlivých druhů živnostenského oprávnění, jak je po novele upravují příslušná ustanovení živnostenského zákona. Dále bude vysvětlena i problematika týkající se výpisů z živnostenského rejstříku a právní úprava týkající se samotného živnostenského rejstříku. Klíčová slova Vznik živnostenského oprávnění, změna, zánik, ohlášení živnosti, náležitosti ohlášení, fyzická osoba, právnická osoba, zahraniční fyzická osoba, zahraniční právnická osoba, doklad, výpis z živnostenského rejstříku, živnostenský úřad
7.1 Ohlašování živnosti Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna tuto skutečnost ohlásit předepsaným způsobem živnostenskému úřadu. Ohlášení živnosti se zásadně podává u kteréhokoli obecního živnostenského úřadu na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Aplikace k vytvoření a odeslání elektronického Jednotného registračního formuláře. Od 1. 10. 2008 mají podnikatelské subjekty možnost vytvářet elektronické podání na svém počítači a odesílat je – podepsané platným kvalifikovaným certifikátem podnikatele – do centrální Elektronické podatelny Živnostenského rejstříku. Příslušný živnostenský úřad, který bude podnikatelem označen, podání zpracuje a pokud to bude možné také je elektronicky vyřídí. Aplikace k vytvoření a odeslání podání ve formátu Jednotného registračního formuláře (JRF) je k dispozici zdarma na veřejném webu Živnostenského rejstříku na adrese Chyba! Odkaz není platný.2 Veškeré formuláře je možné získat na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu: www.mpo.cz Ohlašování živnosti je upraveno v § 45 a násl. živnostenského zákona. § 45 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu. (2) Fyzická osoba v ohlášení uvede 2
Informace je přesnou citací z webové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
86
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, státní občanství, bydliště (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční , popřípadě orientační číslo, poštovní směrovací číslo), rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, místo narození (obec, okres, stát) a rodné příjmení, b) u odpovědného zástupce údaje uvedené v ustanovení písmene a) obdobně, provozuje-li živnost prostřednictvím jeho osoby, c) zahraniční fyzická osoba jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, dále bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen), označení a umístění organizační složky závodu v České republice (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční, popřípadě orientační číslo, poštovní směrovací číslo) a údaje uvedené pod písmenem a) týkající se vedoucího organizační složky závodu (s výjimkou rodného příjmení a údaje o místu narození). Je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky závodu osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též místo jejího pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen, d) sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční, popřípadě orientační číslo , poštovní směrovací číslo), e) předmět podnikání s vymezením podle odstavce 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, f) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, g) provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, s výjimkou mobilních provozoven a automatů, h) dobu povoleného pobytu, jedná-li se o osobu, na kterou se vztahuje povinnost mít povolený pobyt podle § 5 odst. 5.,i)titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) až c) zapisované do občanského průkazu podle zákona o občanských průkazech (dále jen "titul nebo vědecká hodnost"), pokud je budou při provozování živnosti používat, j) případný požadavek na automatickou změnu adresy sídla na adresu bydliště. (3) Právnická osoba v ohlášení uvede a)obchodní firmu nebo název, sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční orientační číslo, poštovní směrovací číslo) u fyzické osoby nebo fyzických osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy anebo osobou oprávněnou k zastupování právnickou osobu, která je statutárním orgánem, jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, bydliště nebo adresu pobytu na území České republiky, pokud byl povolena u právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem, obchodní firmu nebo název, sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční, popřípadě orientační číslo, poštovní směrovací číslo) a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, b)u odpovědného zástupce údaje uvedené v ustanovení odst. 2 písm. a)obdobně, provozuje-li živnost prostřednictvím jeho osoby,c) označení a umístění organizační složky závodu v České republice a údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) týkající se vedoucího organizační složky závodu (s výjimkou rodného příjmení a údaje o místu narození), jde-li o zahraniční právnickou osobu. Je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky závodu osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též místo jejího pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, e) předmět podnikání s vymezením podle odstavce 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, f) provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, s výjimkou mobilních provozoven a automat.,
87
g) titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) až c), pokud je budou při provozování živnosti používat.
(4) Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností. U ohlášení živnosti volné ohlašovatel uvede obory činností, které bude v rámci svého podnikání vykonávat. Předmět podnikání živnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2 k tomuto zákonu v úplném nebo částečném rozsahu. (5) Údaje uváděné podle odstavců 2 a 3 ohlašovatel není povinen uvést v případě, že tyto údaje jsou již evidovány v živnostenském rejstříku, s výjimkou jeho identifikačních údajů. Úplné znění viz: www.business.center.cz Ohlašovatel může ohlásit živnost u jakéhokoli obecního živnostenského úřadu, buď osobně CRM) nebo zaslat ohlášení tomuto úřadu poštou nebo elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem) nebo prostřednictvím datové schránky živ. úřadu. Ohlášení je možné i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správa – Czech POINTu. •
Oprávnění provozovat živnost u ohlašovacích živností vzniká fyzickým i právnickým osobám již zapsaným v obchodním rejstříku dnem ohlášení, pokud splní podmínky dané zákonem, případně později uvedeným dnem.
•
Oprávnění provozovat živnost u subjektů, které dosud nejsou zapsány v obchodním rejstříku, a mají tuto povinnost, vzniká právo provozovat ohlašovací živnost až dnem zápisu do obchodního rejstříku.
•
Zahraničním právnickým osobám, které se povinně zapisují do obchodního rejstříku a jsou již zapsány, vzniká živnostenské oprávnění ohlášením, případně později uvedeným dnem.
•
Vznik živnostenského oprávnění se již neváže na zápis do obchodního rejstříku u každého předmětu podnikání!
•
Příspěvkovým organizacím ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, vzniká živnostenské oprávnění bez ohledu na zápis do obchodního rejstříku. Zápis je u těchto subjektů povinný, ale na vznik živnostenského oprávnění nemá vliv.
•
Zahraniční fyzická osoba, které musí být povolen pobyt na území České republiky, může ohlásit provozování živnosti pouze na dobu povoleného pobytu.
Náležitosti ohlášení pro fyzickou osobu stanoví § 45 odst. 2 ŽivZ: •
Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční, případně orientační , poštovní směrovací číslo), rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, místo narození (obec, okres, stát) a rodné příjmení, u odpovědného zástupce se uvedou údaje obdobně jako u ohlašovatele a navíc jeho identifikační údaje.
•
Zahraniční fyzická osoba uvede jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, dále bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen), označení a umístění 88
organizační složky závodu v České republice (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční , popřípadě č. orientační, poštovní směrovací číslo) a údaje uvedené pod písmenem a) týkající se vedoucího organizační složky podniku) (s výjimkou rodného příjmení a údaje o místu narození). •
Je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky závodu osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též místo jejího pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen.
Fyzická osoba uvádí dále v ohlášení následující údaje: •
Sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční, případně č a orientační, poštovní směrovací číslo),
•
předmět podnikání s vymezením podle odstavce 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění,
•
identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
•
provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, s výjimkou mobilních provozoven a automatů,
•
datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou; osoba, na kterou se vztahuje povinnost mít povolený pobyt podle § 5 odst. 5, může ohlásit provozování živnosti nejdéle na dobu povoleného pobytu.
•
titul nebo vědeckou hodnost, pokud je bude při provozování živnosti používat,
•
případný požadavek na automatickou změnu adresy sídla na adresu bydliště. Jedná se o fakultativní údaj – požadavek, aby mu při budoucí změně adresy bydliště , která se shoduje s místem podnikání, byla i automaticky změněna adresa sídla na tutéž adresu. Podle novelizovaného znění § 49odst. 4 a §56 odst. 5 ŽivZ není podnikatel povinen oznamovat živnostenskému úřadu uvedenou změnu, jestliže už živnostenskému úřadu tuto skutečnost předem oznámil.
Náležitosti ohlášení pro právnickou osobu stanoví § 45 odst. 3 ŽivZ. Právnická osoba v ohlášení uvádí následující údaje: •
obchodní firmu nebo název, sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné, případně evidenční nebo orientační, poštovní směrovací číslo), jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, bydliště nebo adresu pobytu na území České republiky, pokud byl povolen, osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy
•
stejné identifikační údaje uvádí odpovědný zástupce, je-li ustanoven
•
zahraniční právnická osoba v ohlášení uvede označení a umístění organizační složky závodu v ČR a identifikační údaje vedoucího zahraniční složky, další údaje v ohlášení právnické osoby jsou stejné jako u osoby fyzické
•
identifikační číslo, bylo-li přiděleno
•
předmět podnikání a další údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění , 89
•
provozovnu nebo provozovny, živnostenského oprávnění
•
titul nebo vědeckou hodnost u zákonem stanovených osob (členů statutárního orgánu) pokud je budou při výkonu živ. oprávnění používat.
kde
bude
podnikání
zahájeno
po
vzniku
Výše uvedené údaje ohlašovatel není povinen uvést v případě, že tyto údaje jsou již evidovány v živnostenském rejstříku, s výjimkou jeho identifikačních údajů. U ohlášení živnosti volné ohlašovatel uvede obory činností, které bude v rámci svého podnikání vykonávat Ohlašovatel je povinen •
vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností
•
předmět podnikání živnosti volné ohlásit v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 k živnostenskému o zákonu, která stanoví seznam oborů živnosti volné
•
předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být v souladu s přílohami č. 1 a 2 živnostenského zákona v úplném nebo částečném rozsahu
V souladu s § 45a ŽivZ fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též a) podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení určené právci daně – ovšem za předpokladu, že nemá zákonem uloženu povinnost podávat tato podání správci daně v elektronické podobě b) oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti c) podat přihlášku k důchodovému pojištění), d) podat přihlášku k nemocenskému pojištění36e), e) oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení, f) podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění
Právnická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též a) podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení36b), b) oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení36d).
90
Ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi se předkládají na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu.Oznámení určená správci daně se předkládají na tiskopise vydaném Ministerstvem financí . Živnostenský úřad předá příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daní z příjmů údaje získané podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a), příslušnému orgánu sociálního zabezpečení údaje získané podle odstavce 1 písm. b) až d), Úřadu práce České republiky – příslušné krajské pobočce a na území hlavního města Prahy pobočce pro hlavní město Prahu údaje podle odstavce 1 písm. e) a podle odstavce 2 písm. b) a příslušné zdravotní pojišťovně údaje získané podle odstavce 1 písm. f). Podnikatel může na živnostenském úřadě ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy oznámit též změnu údajů uvedených v přihláškách nebo oznámeních podle odstavců 1 a 2 a obsažených na tiskopise podle odstavce 3. Uvedené údaje , včetně oznámení jejich změn, živnostenský úřad předá příslušným orgánům do 5 pracovních dnů; tato lhůta počíná běžet ode dne vzniku živnostenského oprávnění nebo ode dne, kdy byly odstraněny závady ohlášení nebo ohlášeny změny. Tyto údaje mohou být předávány v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
7.2 Doklady při ohlášení živnosti Živnostenský zákon v § 46 stanoví povinnost přiložit k ohlášení živnosti další doklady. § 46
(1) Fyzická osoba připojí k ohlášení, pokud zákon nestanoví jinak, a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu; nebo výpisem z evidence rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem, nebo členského státu posledního pobytu; je-li členským státem posledního pobytu Česká republika, postupuje se podle § 6 odst. 3 věty druhé. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad podle tohoto bodu může být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti, b) je-li občanem jiného státu než státu uvedeného v písmenu a), a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je fyzická osoba občanem. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce, c) je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle písmene a), je-li odpovědný zástupce občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle písmene b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,d) doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost
91
odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje, e) je-li zahraniční fyzickou osobou, doklady o pobytu, vyplývá-li tato povinnost z § 5 odst. 5; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku podniku, doklad prokazující, že má tento podnik mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování; doklad o provozování podniku nedokládá státní příslušník členského státu Evropské unie, f) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště (§ 5 odst. 2), nebo má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny, zvláštní matriky nebo na adrese sídla správního orgánu, nebo do nichž umístila na území České republiky organizační složku závodu zahraniční osoby; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí, g) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem, h) doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu (2) Právnická osoba připojí k ohlášení a) je-li právnickou osobou se sídlem na území jiného státu než České republiky, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, prokazující, že u ní není překážka provozování živnosti podle § 8 odst. 5, tyto doklady nesmí být starší než tři měsíce, b)nevydá-li stát uvedený v písmenu a) , výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestné prohlášení učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem tohoto státu o tom, že u ní není překážka provozování živnosti podle § 8 odst. 5; tyto doklady nesmí být starší než tři měsíce,, c) je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle odstavce 1 písm. a), je-li odpovědný zástupce občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle odstavce 1 písm. b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce d) doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce, e) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního rejstříku, pokud byl již zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování závodu v zahraničí; doklad o provozování závodu v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce, f) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí, g) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž je na území České republiky umístěna organizační složka závodu zahraniční osoby, není-li ohlašovaná adresa již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání
92
prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí, h) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem, i) doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.
(3) Podává-li ohlášení nezletilá osoba, které byla soudem přiznána svéprávnost, nebo u které soud přivolil k souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, doloží též rozhodnutí soudu o přiznání svéprávnosti nebo přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce(4) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle zvláštního právního předpisu31d), v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle zvláštního právního předpisu.31e) (5) Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání podle odstavce 4 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státu Evropské unie nebo předkládané osobou z tohoto státu. (6) Ohlašovatel není povinen připojit k ohlášení doklady uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud dokládané skutečnosti jsou zjistitelné ze základních registrů.Ohlašovatel dále není povinen připojit doklady podle odstavce 1 písm. a),b),d) a f), a odstavce 2 písm. a),b),d),f),a g) vztahující se k osobě zapsané v živnostenském rejstříku, pokud tyto doklady byly již připojeny k některému z ohlášení, k některé žádosti o koncesi nebo k oznámení změny a pokud skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, zůstaly beze změny; doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2 písm. a) a b) nesmí být starší než 3 měsíce. (7) Jsou-li doklady uvedené v odst. 1 písm. a),b),d) a f), a odstavce 2 písm. a),b),d),f),a g) předloženy v listinné podobě, živnostenský úřad z nich vytvoří elektronické kopie, které ukládá podle § 60 odst. 1 do živnostenského rejstříku. Doklady fyzické osoby: •
je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu;
•
je-li členským státem posledního pobytu Česká republika, postupuje se podle § 6 odst. 3 věty druhé – živnostenský úřad je oprávněn vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů v elektronické podobě
•
Zahraniční fyzická osoba, která není občanem některého členského státu EU dokládá bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů a odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem.
•
Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad podle tohoto bodu může být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti.
•
Tato úprava se vztahuje i na občany Švýcarské konfederace a na občany dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. 93
•
Uvedené doklady nesmí být starší než 3 měsíce.
•
Podle druhu živnosti se předkládá i doklad o odborné způsobilosti v souladu s § 7 a násl. živnostenského zákona
•
Ohlašovatel předkládá uvedené doklady živnostenskému úřadu jen jednou, resp. pokud již tyto doklady jednou předloženy – jsou zjistitelné z registru – není třeba je za předpokladu, že nedošlo ke změně, předkládat znovu.
•
Z dokladů předložených v listinné podobě živnostenský ´řad povinen vytvořit elektronické kopie a uložit je do živnostenského rejstříku.
Dalšími doklady, které fyzická osoba ve smyslu § 46 odst. 1 ŽivZ přikládá, jsou: •
je-li zahraniční fyzickou osobou, doklady o pobytu, vyplývá-li tato povinnost z § 5 odst. 5 ŽivZ
•
zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku podniku, doklad prokazující, že má tento podnik mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování; doklad o provozování podniku nedokládá státní příslušník členského státu Evropské unie,
•
doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístil místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny nebo na adrese sídla správního orgánu nebo do nichž umístil nadzemí ČR organizační složku podniku zahraniční osoby; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí.
•
výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsána
•
čestné prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem,
•
doklad o zaplacení správního poplatku
Společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi může fyzická osoba v souladu se zněním § 45a ŽivZ na živnostenském úřadu též •
podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení,
•
oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti,
•
podat přihlášku k důchodovému pojištění,
•
podat přihlášku k nemocenskému pojištění,
•
oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení,
•
podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění
94
Živnostenský úřad získané údaje i jejich změny předá příslušným správním orgánům do pěti pracovních dnů. Uvedené údaje mohou být předávány v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Doklady právnické osoby: U právnické osoby musí splňovat všeobecné podmínky pro provozování živnosti odpovědný zástupce-statutární orgán, případně jiná osoba ustanovená do funkce odpovědného zástupce. •
Je-li právnickou osobou jiného členského státu EU, předkládá výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný soudním nebo správním orgánem tohoto státu, prokazující, že u ní není překážka v provozování živnosti. s
•
b) je-li právnickou osobou se sídlem na území jiného státu než jiného státu EU, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný tímto státem prokazující, že u ní není překážka provozování živnosti podle § 8 odst. 5; nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží právnická osoba čestné prohlášení učiněné před notářem nebo orgánem tohoto státu o tom, že u ní není překážka provozování živnosti podle § 8 odst. 5,
•
je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, předkládá výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný soudním nebo správním orgánem tohoto státu, prokazující, že u ní není překážka v provozování živnosti.a); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,
•
U živností řemeslných a vázaných právnická osoba dokládá odbornou způsobilost buď u jednoho z členů statutárního orgánu, pokud plní funkci odpovědného zástupce, nebo u ustanoveného odpovědného zástupce.
•
Jedná-li se o zahraniční právnickou osobu, může odbornou způsobilost prokázat prostřednictvím vedoucího organizační složky podniku zahraniční osoby.
Dalšími doklady, které právnická osoba ve smyslu § 46 odst. 2 ŽivZ přikládá, jsou: •
doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního či obdobného rejstříku nebo pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního či obdobného rejstříku, pokud již byl zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad, a doklad o provozování podniku v zahraničí; doklad o provozování podniku v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie; výpis z obchodního či obdobného rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,
•
doklad o vlastnickém nebo užívacím právu nebo obdobném právu pro užívání objektu nebo prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru,
95
kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí •
prohlášení odpovědného zástupce s jeho úředně ověřeným podpisem o tom, že s ustanovením do funkce souhlasí, pokud není prohlášení učiněno před živnostenským úřadem
•
doklad o zaplacení správního poplatku
Podává-li ohlášení nezletilá osoba, které byla soudem přiznána svéprávnost, nebo u které soud přivolil k souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, doloží též rozhodnutí soudu o přiznání svéprávnosti nebo přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce Společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu může právnická osoba v souladu se zněním § 45a ŽivZ též •
podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení
•
oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení
96
7.3 Vydání výpisu z živnostenského rejstříku Před vydáním výpisu z živnostenského rejstříku přezkoumá živnostenský úřad, zda podané oznámení obsahuje všechny předepsané náležitosti a zda ohlašovatel splňuje všechny zákonné podmínky stanovené ŽivZ. Podmínky a postup pro vydání výpisu z živnostenského rejstříku upravuje § 47 ŽivZ: § 47 (1) Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis. (2) Ve výpisu vydaném fyzické osobě se uvede a) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození podnikatele a jeho bydliště, u zahraniční osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, označení a umístění organizační složky podniku v České republice, byla-li zřízena, a jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a bydliště, popřípadě místo pobytu v České republice jejího vedoucího, b) obchodní firma, je-li fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle § 45 odst. 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, pokud je podnikatel v ohlášení uvedl, d) místo podnikání, e) doba platnosti živnostenského oprávnění;u osoby, na kterou se vztahuje povinnost mít povolený pobyt podle § 5 odst. 5 se touto dobou rozumí doba povolení pobytu, f) den vzniku živnostenského oprávnění, g) datum a místo vydání výpisu. (3) Ve výpisu vydaném právnické osobě se uvede a) obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby označení a umístění organizační složky podniku v České republice a jméno, příjmení,titul nebo vědecká hodnost, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a bydliště, popřípadě místo pobytu v České republice jejího vedoucího, b) předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle § 45 odst. 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, pokud je podnikatel v ohlášení uvedl, c) doba platnosti živnostenského oprávnění, , d) den vzniku živnostenského oprávnění, e) datum a místo vydání výpisu (4) Nemá-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46, vyzve živnostenský úřad ohlašovatele ve lhůtě podle odstavce 1 k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může živnostenský úřad na žádost podnikatele prodloužit lhůtu i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro provedení zápisu do živnostenského rejstříku a vydání výpisu. (5) Odstraní-li ohlašovatel závady ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, považuje se ohlášení od počátku za bezvadné. Neodstraní-li ohlašovatel závady ve stanovené nebo prodloužené lhůtě, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské
97
oprávnění ohlášením nevzniklo; jedná-li se o ohlášení osob uvedených v § 10 odst. 4, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Pokud ohlašovatel před vydáním rozhodnutí závady odstraní a živnostenský úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, řízení ukončí zápisem do živnostenského rejstříku a vydá výpis. (6) Nesplňuje-li ohlašovatel podmínky stanovené tímto zákonem, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Jedná-li se o ohlášení osoby podle § 10 odst. 4, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. (7) Jedná-li se o ohlášení zahraniční fyzické osoby, která je povinna doložit též doklad o povolení k pobytu podle § 5 odst. 5 a která prokázala splnění všech podmínek s výjimkou podmínky povolení k pobytu, vydá živnostenský úřad zahraniční fyzické osobě pro účely řízení o povolení k pobytu výpis s údaji podle § 47 odst. 2 s výjimkou údaje podle písmene e). Právo provozovat živnost vznikne této osobě dnem doložení dokladu prokazujícího udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu živnostenskému úřadu, u kterého byla živnost ohlášena. Nesplňuje-li zahraniční fyzická osoba všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti, rozhodne živnostenský úřad o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. (8) Doloží-li osoba uvedená v odstavci 7 doklad o povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu do 3 pracovních dnů ode dne ohlášení místa pobytu cizince na území České republik), živnostenský úřad do 5 pracovních dnů vydá výpis podle § 47 odst. 2. Nedoloží-li tato osoba doklad o povolení k pobytu ve stanovené lhůtě, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Stejně živnostenský úřad rozhodne i v případě, že uvedená osoba nedoložila doklad o povolení k pobytu ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výpisu podle odstavce 7. Živnostenský úřad do živnostenského rejstříku zapíše skutečnost, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. (9) Nemůže-li živnostenský úřad ze závažných důvodů provést zápis do živnostenského rejstříku a vydat výpis ve lhůtě podle odstavce 1 a nejedná-li se o postup podle odstavce 4, požádá nadřízený orgán o prodloužení lhůty k jeho vydání. Ohlašovatele živnosti je povinen o prodloužení lhůty a důvodech prodloužení informovat. (10) Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis do živnostenského rejstříku na základě ohlášení byl proveden v rozporu se zákonem, zahájí řízení o zrušení živnostenského oprávnění. Řízení ukončí provedením nového zápisu a vydá nový výpis nebo vydá rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění a vydá výpis. (11) Chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti v zápisu v živnostenském rejstříku nebo ve výpisu z něj živnostenský úřad kdykoli opraví provedením opravného zápisu a podnikateli vydá nový výpis. Úplné znění viz: www.business.center.cz V případě, že si k ohlášení živnosti živnostenský úřad vyžádá výpis z Rejstříku trestů, neběží lhůta k zápisu do živnostenského rejstříku až do dne doručení potřebného dokladu. O tom živnostenský úřad bez zbytečného odkladu informuje ohlašovatele.
98
Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5 pracovních dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis (§ 47 odst. 1 ŽivZ). Živnostenský zákon v ustanovení § 47 odst. 2 přesně stanoví údaje obsažené ve výpisu ze živnostenského rejstříku: Ve výpisu vydaném fyzické osobě se uvede •
jméno a příjmení titul nebo vědeckou hodnost, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození podnikatele a jeho bydliště, u zahraniční osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, označení a umístění organizační složky podniku v České republice, byla-li zřízena, a jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a bydliště, popřípadě místo pobytu v České republice jejího vedoucího,
•
obchodní firma, je-li fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
•
předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle § 45 odst. 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, pokud je podnikatel v ohlášení uvedl,
•
místo podnikání,
•
doba trvání živnostenského oprávnění, je-li ohlášeno provozování živnosti na dobu určitou, nebo u osoby uvedené v § 5 odst. 5 doba povoleného pobytu,
•
den vzniku živnostenského oprávnění,
•
datum a místo vydání výpisu.
Ve výpisu vydaném právnické osobě se uvede •
obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby označení a umístění organizační složky podniku v České republice a jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a bydliště, popřípadě místo pobytu v České republice jejího vedoucího,
•
předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle § 45 odst. 4, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, pokud je podnikatel v ohlášení uvedl,
•
doba trvání živnostenského oprávnění, je-li ohlášeno provozování živnosti na dobu určitou,
•
den vzniku živnostenského oprávnění,
•
datum a místo vydání výpisu.
• Jestliže ohlášení nesplňuje náležitosti podle zákona, chybí některé údaje nebo doklady, vyzve živnostenský úřad ohlašovatele ve lhůtě pěti dnů, aby závady v přiměřené lhůtě odstranil. Přiměřenou lhůtu stanoví živnostenský úřad, ta činí nejméně 15 dní. Ze závažných důvodů může stanovenou lhůtu živnostenský úřad na žádost ohlašovatele prodloužit, a to i opakovaně. Důvody k prodloužení lhůty
99
posuzuje živnostenský úřad. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží živnostenskému úřadu lhůta pro provedení zápisu do živnostenského rejstříku a vydání výpisu. • Pokud podnikatel nedostatky ve stanovené (prodloužené) lhůtě odstraní, platí domněnka, že ohlášení bylo od počátku bez závad a živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku. Pokud podnikatel nedostatky ve stanovené (prodloužené) lhůtě neodstraní, živnostenský úřad zahájí řízení a ukončí je rozhodnutím o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Ještě během řízení může ohlašovatel nedostatky odstranit. V tom případě řízení končí provedením zápisu do živnostenského rejstříku a vydáním výpisu. •
Pokud ohlašovatel nesplňuje zákonné podmínky pro provozování živnosti, živnostenský úřad zahájí řízení a ukončí je rozhodnutím o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo.
•
Splní-li zahraniční fyzická osoba všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti s výjimkou podmínky povolení k pobytu, vydá živnostenský úřad zahraniční fyzické osobě pro účely řízení o povolení k pobytu potvrzení o tom, že k datu vydání tohoto potvrzení splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti. Toto potvrzení však neopravňuje zahraničního ohlašovatele k provozování živnosti. Právo provozovat živnost vznikne této zahraniční osobě až dnem doložení dokladu prokazujícího udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu živnostenskému úřadu, u kterého byla živnost ohlášena.
•
Pokud zahraniční fyzická osoba doloží doklad o povolení k pobytu do 3 pracovních dnů ode dne ohlášení místa pobytu cizince na území ČR, živnostenský úřad jí do pěti dnů vydá výpis z živnostenského rejstříku. podle § 10 odst. 4; nedoloží-li tato osoba doklad o povolení k pobytu ve stanovené lhůtě, nesplnila podmínky pro vydání živnostenského oprávnění a živnostenský úřad ohlášení odloží.
•
Lhůta pro vydání výpisu je 5 dnů ode dne ohlášení živnosti. Jestliže živnostenský úřad ze závažných důvodů nemůže provést zápis do živnostenského rejstříku a vydat výpis v zákonné lhůtě, požádá nadřízený orgán o prodloužení lhůty k jeho vydání. Ohlašovatele živnosti je povinen o prodloužení lhůty a důvodech prodloužení informovat.
•
Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis do živnostenského rejstříku na základě ohlášení byl proveden v rozporu se zákonem, zahájí řízení o zrušení živnostenského oprávnění. Řízení ukončí provedením nového zápisu a vydá nový výpis nebo vydá rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění a vydá výpis.
•
Chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti v zápisu v živnostenském rejstříku nebo ve výpisu z něj živnostenský úřad kdykoli opraví provedením opravného zápisu a podnikateli vydá nový výpis.
Oznamovací povinnost živnostenského úřadu vůči dalším subjektům v souvislosti s vydáním výpisu upravuje § 48 ŽivZ. § 48 (1) Živnostenský úřad zašle výpis, případně jiným způsobem (§ 60 odst. 6) sdělí údaje o živnosti a o podnikateli místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů, Českému statistickému úřadu, správě sociálního zabezpečení místně příslušné podle bydliště nebo sídla podnikatele, u zahraniční osoby podle místa povoleného pobytu, místa 100
podnikání nebo umístění organizační složky podniku zahraniční osoby, příslušné zdravotní pojišťovně, je-li mu známa, orgánu nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění a rejstříkového soudu u osob, které se zapisují do obchodního rejstříku. Tato povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na změny v živnostenském rejstříku, včetně změn živnostenského oprávnění při pokračování v provozování živnosti po úmrtí podnikatele, na přerušení a pozastavení provozování živnosti, na rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, na rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo, a na opatření vydané podle § 47 odst. 10 a 11. (2) Živnostenský úřad neprodleně oznámí Ministerstvu vnitra vydání výpisu zahraniční fyzické osobě podle § 47 odst. 7, vznik živnostenského oprávnění, pozastavení a zrušení živnostenského oprávnění a rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění nevzniklo že ohlášení živnosti bylo odloženo, přerušení provozování živnosti, skutečnost, že ohlašovatel nebo žadatel o koncesi nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, rozhodnutí o zastavení řízení o udělení koncese a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení koncese. (3) Živnostenský úřad plní povinnosti uvedené v odstavci 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení zápisu do živnostenského rejstříku, pokud tento zákon nestanoví jinak Úplné znění viz: www.business.center.cz Živnostenský úřad je povinen zaslat, případně jiným způsobem sdělit údaje o živnosti a o podnikateli subjektům uvedeným v § 48 odst. 1 ve lhůtě třiceti dnů, pokud zákon nestanoví jinak: •
místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů,
•
Českému statistickému úřadu, správě sociálního zabezpečení místně příslušné podle bydliště nebo sídla podnikatele, u zahraniční osoby podle místa povoleného pobytu, místa podnikání nebo umístění organizační složky podniku zahraniční osoby,
•
příslušné zdravotní pojišťovně, je-li mu známa, a orgánu nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění.
Uvedená povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na •
změny v živnostenském rejstříku, včetně změn živnostenského oprávnění při pokračování v provozování živnosti po úmrtí podnikatele,
•
na přerušení a pozastavení provozování živnosti,
•
na rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění,
•
na rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo,
•
zahájení řízení poté, kdy živnostenský úřad zjistil, že byl zápis do živnostenského rejstříku na základě ohlášení proveden v rozporu se zákonem
Živnostenský úřad je povinen neprodleně oznámit Ministerstvu vnitra •
vydání výpisu zahraniční fyzické osobě podle § 47 odst. 7,
•
vznik živnostenského oprávnění,
•
pozastavení a zrušení živnostenského oprávnění, 101
•
rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění nevzniklo,
•
rozhodnutí o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění,
•
rozhodnutí o zastavení řízení o udělení koncese a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení koncese
7.4 Změny údajů uvedených v ohlášení Změny údajů uvedených v ohlášení upravuje § 49 ŽivZ: (1) Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti, a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku; to neplatí, pokud jde o změny a doplnění již zapsané v základních registrech28d), v obchodním rejstříku31f) nebo v informačním systému evidence obyvatel38e), pokud je podnikatel občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců31g), pokud je podnikatel cizincem. Změny a doplnění údajů získaných z těchto registrů, systémů nebo z obchodního rejstříku zapíše živnostenský úřad bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku. Předloží-li podnikatel doklady uvedené v § 46 . a).b),d) a f), a odstavci 2 písm. a),b),d),f),a g), postupuje živnostenský úřad podle § 46 odst. 7 obdobně. (2))Pro předkládání dokladů k oznámení změn a doplnění podle odstavce 1 věty první platí § 46 odst. 6 věta druhá přiměřeně.(3)Na základě oznámení podle odstavce 1 živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a podle okolností případu vydá výpis (§ 47 odst. 2 nebo 3) nebo informuje podnikatele o provedeném zápisu. Není-li oznámená změna nebo doplnění doložena doklady podle odstavce 1, živnostenský úřad vyzve podnikatele k předložení dokladů, stanoví lhůtu pro splnění této povinnosti, která činí nejméně 15 dní, a zápis do živnostenského rejstříku do předložení dokladů neprovede. Týká-li se změna rozsahu předmětu podnikání a není-li doložena doklady podle tohoto zákona, rozhodne živnostenský úřad v samostatném řízení, že živnostenské oprávnění v rozsahu oznámené změny ohlášením nevzniklo. Nesplní-li podnikatel oznamovací povinnost podle odstavce 1 a živnostenský úřad změnu údajů prokazatelně zjistí, zapíše ji bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku. (4)Jedná-li se o změnu odpovědného zástupce, podnikatel je povinen doložit k oznámení doklady podle § 46 a živnostenský úřad v případě, že podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky provozování živnosti, provede zápis do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele. Nesplňuje-li podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce podmínky provozování živnosti nebo nemá-li podnikatel ustanoveného odpovědného zástupce, ačkoli to zákon vyžaduje, zahájí živnostenský úřad řízení o pozastavení provozování živnosti podle § 58 odst. 3. (5) Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit místo podnikání na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu místa podnikání živnostenskému úřadu oznamovat. (6) Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis změny nebo doplnění do živnostenského rejstříku byl proveden v rozporu se zákonem, postupuje podle § 47 odst. 10 obdobně.
102
(7)Při nápravě chyb v psaní a jiných zřejmých nesprávností v zápisu změny nebo doplnění v živnostenském rejstříku nebo ve výpisu z něj postupuje živnostenský úřad podle ustanovení § 47 odst. 11 obdobně.
•
Řízení o vydání výpisu probíhá mimo režim správního řízení. Stejným způsobem probíhá i řízení o změně provedeného zápisu. Ke změně živnostenského oprávnění dochází většinou na základě oznámení změn podnikatelem.
•
Povinnost oznámit veškeré změny se vztahuje na změny údajů a dokladů stanovených pro ohlášení živnosti a dokladů vztahujících se k rozsahu živnosti. Pro oznámení změny stanoví zákon lhůtu 15 dnů od jejího vzniku.
•
Právní úprava byla novelizovaná zákonem č. 169/2012 Sb. – řeší zápis změn údajů neoznámených podnikatelem do živnostenského rejstříku. Novelou se stanoví, že změny a doplnění údajů již zapsaných v základních registrech , v obchodním rejstříku, v informačním systému evidence obyvatel nebo evidence v informačním systému cizinců, které jsou přejímány Informačním systémem Registru živnostenského podnikání, zapíše živnostenský úřad bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku. Jedná se o změny, které podnikatel není povinen oznamovat.
•
Na základě oznámení živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a podle okolností případu vydá výpis nebo informuje podnikatele o provedeném zápisu.
•
Není-li oznámená změna nebo doplnění doložena povinnými doklady, živnostenský úřad vyzve podnikatele k předložení dokladů, stanoví lhůtu pro splnění této povinnosti, která činí nejméně 15 dní, a zápis do živnostenského rejstříku do předložení dokladů neprovede.
•
Týká-li se změna rozsahu předmětu podnikání a není-li doložena doklady podle tohoto zákona, rozhodne živnostenský úřad v samostatném řízení, že živnostenské oprávnění v rozsahu oznámené změny ohlášením nevzniklo.
•
Nesplní-li podnikatel zákonnou oznamovací povinnost a živnostenský úřad změnu prokazatelně zjistí, zapíše ji bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku.
•
Jedná-li se o změnu odpovědného zástupce, a tento zástupce splňuje podmínky provozování živnosti, provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu informuje podnikatele
•
Nesplňuje-li podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce podmínky provozování živnosti nebo nemá-li podnikatel ustanoveného odpovědného zástupce, ačkoli to zákon vyžaduje, zahájí živnostenský úřad řízení o pozastavení provozování živnosti.
•
Ve vazbě na § 45 odst. 2 písm. j) změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit místo podnikání na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu místa podnikání živnostenskému úřadu oznamovat.
•
Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis změny nebo doplnění do živnostenského rejstříku byl proveden v rozporu se zákonem, postupuje podle § 47 odst. 10 stejně jako u zápisu doživ. rejstříku v rozporu se zákonem provedeného na základě ohlášení živnosti. .
•
Při nápravě chyb v psaní a jiných zřejmých nesprávností v zápisu změny nebo doplnění v živnostenském rejstříku nebo ve výpisu z něj postupuje živnostenský úřad podle ustanovení § 47 odst. 11.
103
7.5 Řízení o koncesi Řízení o koncesi je upraveno v § 50 a pásl. ŽivZ Náležitosti žádosti o koncesi § 50 (1) Osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, podá žádost o vydání koncese u živnostenského úřadu. (2) Pro náležitosti žádosti o koncesi platí ustanovení § 45 odst. 2 , 3 a 5 a § 46 obdobně. Předmět podnikání je třeba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle přílohy č. 3. (3) Jsou-li pro provozování živnosti stanoveny podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, k žádosti o koncesi přiloží: a) fyzická osoba doklad prokazující její odbornou a jinou způsobilost, popřípadě doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce, b) právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce. (4) Žadatel v žádosti o koncesi je povinen uvést též údaje podle zvláštních předpisů a doložit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy podle § 52 odst. 1 tohoto zákona. § 51 - zrušen •
Ten, kdo hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinen písemně požádat o vydání koncese kterýkoliv živnostenský úřad.
•
Pro náležitosti žádosti o koncesi a doklady platí přiměřeně ustanovení o ohlášení živnosti – viz tato kapitola ze začátku.
•
Z povahy koncesovaných živností plyne, že žadatel v žádosti o koncesi je povinen též uvést údaje a doložit doklady, které jsou nezbytně nutné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy.
•
U koncesovaných živností jsou stanoveny vyšší nároky na odbornou a jinou způsobilost. Doklady prokazující tuto způsobilost, resp. nároky na odbornou a jinou způsobilost u žadatele o koncesi jsou uvedeny v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu.
Projednání žádosti o koncesi § 52 (1) Je-li k provozování živnosti podle zvláštních předpisů nebo přílohy č. 3 zákona nutné oprávnění nebo souhlas nebo povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, živnostenský úřad mu předloží žádost o koncesi, nebo, pokud to zvláštní právní předpis vyžaduje, žádost o schválení ustanovení odpovědného zástupce, spolu se všemi doklady předloženými žadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska; tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti, pokud v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Jeho stanoviskem je živnostenský úřad vázán. Toto stanovisko živnostenský úřad nevyžaduje v 104
případě, že orgán uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu vydal rozhodnutí o udělení souhlasu s podnikáním podle zvláštního právního předpisu. (2) Vyžaduje-li to povaha živnosti nebo v pochybnostech, může si živnostenský úřad vyžádat i vyjádření dalších orgánů, které jsou povinny je zaslat nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1. (3) Podala-li žádost o koncesi zahraniční fyzická osoba, která je povinna doložit též doklad o povolení k pobytu podle § 5 odst. 5, postupuje živnostenský úřad podle § 47 odst. 7 a 8 přiměřeně. Úplné znění viz: www.business.center.cz •
Řízení o udělení koncese probíhá podle správního řádu. Zahájeno je dnem, kdy živnostenskému úřadu dojde žádost podnikatele.
•
Předloženou žádost živnostenský úřad projedná. Je-li k provozování živnosti podle zvláštních předpisů nebo přílohy č. 3 zákona nutné oprávnění nebo souhlas nebo povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, živnostenský úřad mu předloží žádost o koncesi, nebo, pokud to zvláštní právní předpis vyžaduje, žádost o schválení ustanovení odpovědného zástupce, spolu se všemi doklady předloženými žadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska; tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti, pokud v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Jeho stanoviskem je živnostenský úřad vázán. Pokud by tedy stanovisko příslušného orgánu bylo negativní, živnostenský úřad nemůže o koncesi kladně rozhodnout!
•
Toto stanovisko živnostenský úřad nevyžaduje v případě, že orgán uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu vydal rozhodnutí o udělení souhlasu s podnikáním podle zvláštního právního předpisu.
Rozhodování o koncesi § 53 Před rozhodnutím o koncesi živnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti a zda netrvá překážka provozování živnosti. (2) Není-li splněna některá z podmínek podle odstavce 1 nebo nesouhlasí-li s udělením koncese orgán státní správy příslušný podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, živnostenský úřad žádost zamítne. (3) Je-li současně se žádostí o udělení koncese předkládáno živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce a splňuje-li navržená osoba podmínky stanovené zákonem, rozhodne živnostenský úřad o ustanovení odpovědného zástupce v rozhodnutí o udělení koncese. (4) Osobě uvedené v § 5 odst. 5 živnostenský úřad udělí koncesi na dobu povoleného pobytu. (5) Pro náležitosti rozhodnutí o udělení koncese se použije ustanovení § 47 odst. 2 písm. a) až e) a § 47 odst. 3 písm. a) až c) obdobně. V rozhodnutí o udělení koncese živnostenský úřad stanoví podmínky provozování živnosti podle § 27 odst. 3.
105
§ 54 Vydání koncesní listiny (1) Živnostenský úřad do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis. (2) Pro vydání výpisu se použije ustanovení § 47 odst. 2, 3 a 11 obdobně. Úplné znění viz: www.business.center.cz •
Před rozhodnutím o koncesi je živnostenský úřad povinen zjistit, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti a zda netrvá překážka provozování živnosti ve smyslu § 8 ŽivZ.
•
Všeobecné i zvláštní podmínky se zjišťují z předložených listin.
•
K provedení správního řízení se nesvolává ústní jednání, leda by to vyžadovala povaha konkrétní věci.
•
Nejsou-li splněny podmínky pro udělení koncese nebo s udělením nesouhlasí orgán státní správy, živnostenský úřad žádost zamítne rozhodnutím.
•
Pokud v řízení vyjde najevo, že jsou splněny všechny podmínky, živnostenský úřad rozhodne o udělení koncese.
•
Pokud s žádostí o koncesi podnikatel předloží i žádost o schválení ustanovení odpovědného zástupce, rozhodne o tom živnostenský úřad v rozhodnutí o udělení koncese.
•
Zahraniční fyzické osobě, která musí mít za účelem podnikání v ČR povolen pobyt, se koncese udělí pouze na dobu povoleného pobytu. Jedná se o zahraniční fyzickou osobu z tzv. „třetích států“, která si na našem území nezřizuje organizační složku, protože ve své zemi nepodniká. Na území ČR si tedy přímo zakládá živnost. Povolení k pobytu pak je obligatorní součástí žádosti o koncesi. Co se týká okolností povolení podnikání v souvislosti s povoleným pobytem, je postup obdobný jako u ohlášení živnosti zahraniční fyzickou osobou – viz příslušný výklad na začátku kapitoly.
Náležitosti rozhodnutí o udělení koncese •
Náležitosti rozhodnutí o udělení koncese jsou obdobné jako u ohlášení živnosti – viz § 53 odst. 5. V rozhodnutí se dále uvedou podmínky provozování koncesované živnosti podle § 27 odst. 3 ŽivZ, tedy podmínky, které provozovateli stanoví na základě živnostenského zákona nebo zvláštních předpisů živnostenský úřad.
•
Tyto podmínky se v průběhu provozování živnosti v důsledku změn příslušných předpisů mohou měnit.
•
V případě, že za zákonných podmínek rozhodne živnostenský úřad o změně podmínek pro provozování koncesované živnosti, půjde vždy o změnu pravomocného rozhodnutí a živnostenský úřad bude postupovat v souladu se správním řádem.
106
7.6 Vydání výpisu o udělení koncese •
Zákon důsledně rozlišuje mezi vydáním rozhodnutí o udělení koncese a vydáním výpisu z živnostenského rejstříku.
•
Živnostenský úřad do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.
•
Vydaný výpis s předepsanými náležitostmi (obdobně jako u ohlašovací živnosti) je průkazem živnostenského oprávnění a má charakter veřejné listiny.
•
Právo provozovat koncesovanou živnost vzniká žadateli, jakmile rozhodnutí o udělení koncese nabylo právní moci. .
•
Pokud zahraniční fyzická osoba, která je podle § 5 odst. 5 povinna doložit doklad o povolení k pobytu ve lhůtě podle § 47 odst. 8, tento doklad nedoloží, má se za to, že nesplnila podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad tuto skutečnost poznamená do spisu a zapíše do živnostenského rejstříku.
•
Zjistí-li živnostenský úřad, že zápis do živnostenského rejstříku nebyl proveden v souladu s rozhodnutím o udělení koncese, nebo že údaje, které se zapisují do živnostenského rejstříku a nejsou obsahem rozhodnutí o udělení koncese, neodpovídají skutečnosti, provede opravu zápisu v živnostenském rejstříku a podle okolností vydá výpis nebo informuje podnikatele o opravě zápisu.
Zahraniční osoby a právnické osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku, jsou oprávněny začít provozovat živnost až zápisem do obchodního rejstříku. Zahraniční osoby jsou povinny podat návrh na zápis do obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení výpisu. Pokud v uvedené lhůtě návrh nepodají, nebo mu nebude vyhověno, rozhodne živnostenský úřad o tom, že žadatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Zahraničním osobám, které jsou již v obchodním rejstříku zapsány, vzniká živnostenské oprávnění právní mocí o udělení koncese. Změny údajů uvedených v žádosti o koncesi § 56 ŽivZ: Změny údajů uvedených v žádosti o koncesi § 56 1)Podnikatel je povinen oznámit živnostenskému úřadu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o koncesi a předložit o nich doklady do 15 dnů ode dne jejich vzniku; to neplatí, pokud se jedná o změny a doplnění již zapsané v základních registrech28d), v obchodním rejstříku31f) nebo v informačním systému evidence obyvatel38e), pokud je podnikatel občanem České republiky,
107
anebo v informačním systému cizinců31g), pokud je podnikatel cizincem. Změny a doplnění údajů získaných z těchto registrů, systémů nebo z obchodního rejstříku zapíše živnostenský úřad bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku. Předloží-li podnikatel doklady uvedené v § 46 . a).b),d) a f), a odstavci 2 písm. a),b),d),f),a g), postupuje živnostenský úřad podle § 46 odst. 7 obdobně. (2))Pro předkládání dokladů k oznámení změn a doplnění podle odstavce 1 věty první platí § 46 odst. 6 věta druhá přiměřeně. (3) Na základě oznámení podle odstavce 1 živnostenský úřad podle okolností případu změní rozhodnutí o udělení koncese, provede zápis změn do živnostenského rejstříku, vydá výpis (§ 47 odst. 2 nebo 3) nebo informuje podnikatele o provedeném zápisu nebo rozhodne o pozastavení provozování živnosti nebo o zrušení živnostenského oprávnění. Nesplní-li podnikatel oznamovací povinnost podle odstavce 1, a živnostenský úřad změnu údajů prokazatelně zjistí, zapíše ji bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku. (4) Změny týkající se rozsahu předmětu podnikání a podmínek provozování živnosti provede živnostenský úřad změnou rozhodnutí o udělení koncese z vlastního nebo jiného podnětu. Následně provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá výpis se změněnými údaji ve lhůtě podle § 54 odst. 1. (5) Na řízení o změně rozhodnutí o udělení koncese se vztahuje přiměřeně ustanovení § 52 a 53. Řízení o změně podmínek uložených v rozhodnutí o udělení koncese podle § 27 odst. 3 zahajuje živnostenský úřad z vlastního nebo jiného podnětu. (6) Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit místo podnikání na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu místa podnikání živnostenskému úřadu oznamovat. (7) Pro opravu chybného zápisu změny nebo doplnění údajů do živnostenského rejstříku živnostenský úřad přiměřeně použije ustanovení § 54 odst. 4 nebo § 47 odst. 11. •
Podnikatel je povinen oznámit živnostenskému úřadu všechny změny, které se týkají dokladů a údajů potřebných k udělení koncese ve lhůtě 15 dnů od jejich vzniku. To neplatí, pokud se jedná o změny a doplnění již zapsané v obchodním rejstříku nebo v jiných zákonem stanovených registrech..
•
Změny a doplnění údajů získaných z registrů, systémů nebo z obchodního rejstříku zapíše živnostenský úřad bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku. Nesplní-li podnikatel oznamovací povinnost a živnostenský úřad změnu údajů prokazatelně zjistí, zapíše ji bez zbytečného odkladu do živnostenského rejstříku.
• •
Na základě oznámení postupuje živnostenský úřad obdobně jako u ohlášení živnosti
•
Nově - změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit místo podnikání na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu místa podnikání živnostenskému úřadu oznamovat..
108
7.7 Zánik živnostenského oprávnění Zánik živnostenského oprávnění je upraven v § 57 a násl. živnostenského zákona. § 57
(1) Živnostenské oprávnění zaniká: a) smrtí podnikatele, nejde-li o případy podle § 13 b) zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14, c) uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, d) výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v obchodním rejstříku nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis, f) rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. (2) Živnostenské oprávnění nezaniká uplynutím doby podle odstavce 1 písm. c), pokud podnikatel před uplynutím doby, na kterou bylo živnostenské oprávnění omezeno, oznámí, že hodlá v provozování živnosti pokračovat i nebo požádá o změnu rozhodnutí o udělení koncese vydané na dobu určitou. Zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky, je povinna k oznámení doložit nové povolení k pobytu. Nedoloží-li toto povolení, živnostenský úřad ji vyzve, aby tak učinila, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, a to minimálně na dobu povoleného pobytu. Není-li povolení doloženo ve stanovené lhůtě, živnostenské oprávnění zaniká posledním dnem této lhůty, pokud již uplynula doba, na kterou bylo živnostenské oprávnění omezeno. Pokud tato doba ještě neuplynula, živnostenské oprávnění zaniká uplynutím doby podle odstavce 1 písm. c (3) Zanikne-li živnostenské oprávnění, je tuto skutečnost živnostenský úřad povinen oznámit orgánům uvedeným v § 48 a v § 55 odst. 2. Úplné znění viz: www.business.center.cz Podle platné právní úpravy zaniká živnostenské oprávnění buďto přímo ze zákona nebo z rozhodnutí živnostenského úřadu. Skutečnosti, které vedou k zániku živnostenského oprávnění, jsou v zákoně uvedeny taxativně, živnostenské oprávnění zaniká tedy pouze: •
smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnost nebo osoby uvedené v § 3 – viz výklad k § 13
•
zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14 – viz výklad k § 14
•
uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, Podle ust. § 57 odst. 2 však živnostenské oprávnění nezaniká uplynutím doby, pokud podnikatel před uplynutím doby, na kterou bylo živnostenské oprávnění omezeno, oznámí změnu data ukončení provozování živnosti nebo požádá o změnu rozhodnutí o udělení koncese vydané na dobu určitou.
•
výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, Zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky, je povinna k 109
oznámení doložit nové povolení k pobytu. Nedoloží-li toto povolení, živnostenský úřad ji vyzve, aby tak učinila v určené přiměřené lhůtě.. Není-li povolení doloženo ve stanovené lhůtě, živnostenské oprávnění zaniká posledním dnem této lhůty. •
stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
•
rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění
Zánik živnostenského oprávnění rozhodnutím živnostenského úřadu je upraven v § 58 ŽivZ: § 58 (1) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže a) podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. a) nebo b), b) nastanou překážky podle § 8, nejedná-li se o překážku podle § 8 odst. 5 u živnosti volné, c) podnikatel o to požádá, nebo d) podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2 (2) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh orgánu státní správy vydávajícího stanovisko podle § 52 odst. 1 z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Obdobně živnostenský úřad postupuje v případě, že zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky (§ 5 odst. 5), tuto podmínku nesplňuje. (3) Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu. Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; to neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování živnosti podle § 31 odst. 11. (4) Živnostenský úřad pozastaví provozování živnosti v provozovně, jsou-li při provozování živnosti v dané provozovně závažným způsobem porušeny nebo jsou-li porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. (5) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu.
(6) V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti podle odstavců 2 až 4 živnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat. Doba pozastavení živnosti nesmí být delší než 1 rok.
110
Zákon rozlišuje zrušení živnostenského oprávnění živnostenským úřadem 1. obligatorní 2. fakultativní •
Obligatorně zruší živnostenský úřad živnostenské oprávnění, jestliže: a) podnikatel pozbude bezúhonnosti b) jestliže podnikatel nemůže provozovat živnost, protože vůči němu byl uplatněn postup podle insolvenčního zákona c) pokud je podnikateli-fyzické osobě uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se provozování živnosti, to neplatí pro živnost volnou d) požádá-li o to podnikatel e) zjistí-li živnostenský úřad, že byl zápis do živnostenského rejstříku proveden v rozporu se zákonem – např. není splněna podmínka plné svéprávnosti nebo přivolení soudu k samostatnému provozování živnosti nezletilým f) pokud podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor v souladu s ŽivZ. Toto zrušení živnostenského oprávnění však nezakládá překážku v provozování živnosti ve smyslu § 8 odst. 6 ŽivZ. Obligatorně (povinně) dále živnostenský úřad zruší nebo pozastaví provozování živnosti na návrh orgánu státní správy příslušného vydat stanovisko k udělení koncese z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad podle okolností posoudí, zda živnostenské oprávnění zruší nebo jenom pozastaví. Obdobně živnostenský úřad postupuje v případě, že zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky (§ 5 odst. 5), tuto podmínku nesplňuje.
•
Fakultativně rozhoduje živnostenský úřad o zrušení živnostenského oprávnění nebo o pozastavení živnosti pokud: a. Podnikatel závažným způsobem poruší nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy a sám živnostenský úřad tuto skutečnost zjistil. b. Navrhne to příslušná správa sociálního zabezpečení z důvodu, že podnikatel neplní závazky vůči státu. Živnostenský úřad tak postupuje podle okolností konkrétního případu podle vlastního uvážení. c. Podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky. To neplatí, pokud podnikatel požádal o přerušení živnosti podle § 31, odst. 12 ŽivZ. d. Živnostenský úřad pozastaví provozování živnosti v provozovně, jsou-li při provozování živnosti v dané provozovně závažným způsobem porušeny nebo jsou-li porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. e. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení 111
podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu.
f. Pokud živnostenský úřad rozhodne o pozastavení provozování živnosti stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat. Doba pozastavení živnosti nesmí být delší než 1 rok. g. Podnikatel může sám požádat o přerušení provozování živnosti. Pokud chce pokračovat v živnosti před uplynutím doby, na kterou byla živnost přerušena, musí tuto skutečnost písemně oznámit živnostenskému úřadu. Zrušení živnostenského oprávnění •
Živnostenský úřad neprodleně oznámí na úřední desce obecního úřadu příslušného podle sídla, místa podnikání nebo umístění organizační složky podniku na území České republiky. a) V oznámení uvede obchodní firmu nebo název právnické osoby nebo obchodní firmu nebo jméno a příjmení fyzické osoby, její identifikační číslo, sídlo, místo podnikání, umístění organizační složky podniku zahraniční osoby na území České republiky, předmět podnikání a datum, k němuž bylo živnostenské oprávnění zrušeno. b) Oznámení musí být na úřední desce zveřejněno nejméně po dobu 15 dnů.
•
Dále tuto skutečnost oznámí živnostenský úřad subjektům taxativně uvedeným v § 48 a § 55 ŽivZ
7.2 Živnostenský rejstřík Živnostenský rejstřík je vymezen ustanovením § 60 ŽivZ: § 60 (1) Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy vedeným v elektronické podobě , ve kterém jsou evidovány údaje vedené v odstavci 2 a údaje tatistického evidenčního charakteru související s provozováním živnosti. Za tím účelem jsou přebírány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. Správcem živnostenského rejstříku je Živnostenský úřad České republiky a provozovateli jsou obecní živnostenské úřady v rozsahu stanoveném odstavci 2 až 5 a krajské živnostenské úřady v rozsahu stanoveném odstavci 3 až 5 . A obecní živnostenské úřady v rozsahu stanoveném v odstavcích 2 až 5. Obecní živnostenské úřady do tohoto informačního systému ukládají dokumenty prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem uvedené v § 46 odst. 7.(2) Do živnostenského rejstříku se zapisují následující údaje včetně jejich změn: a) u fyzické osoby jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost státní občanství, bydliště, u zahraniční fyzické osoby též označení a místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, identifikační číslo osoby, popřípadě obchodní firma a sídlo , u odpovědného zástupce jméno, titul nebo vědecká hodnost , příjmení, titul nebo vědecká hodnost ,státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, a u zahraniční osoby též 112
adresu organizační složky závodu umístěné v České republice a u vedoucího organizační složky závodu umístěné v České republice jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození; u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo osoby a u fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy nebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je statutárním orgánem, u odpovědného zástupce a u vedoucího organizační složky závodu zahraniční osoby jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a dále označení a adresa organizační složky závodu umístěné v České republice; státní občanství se nezapisuje u fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy nebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je statutárním orgánem, b) předmět podnikání, c) druh živnosti, d)provozovna nebo provozovny, v nichž je živnost provozována, s výjimkou automatů a mobilních provozoven, s údaji podle § 17 odst. 5 písm. d) a e), včetně identifikačního čísla provozovny, popřípadě s údaji podle § 58 odst. 4, e) doba platnosti živnostenského oprávnění f) datum vzniku živnostenského oprávnění, g)pozastavení nebo přerušení provozování živnosti , h) datum zániku živnostenského oprávnění, i) datum doručení výpisu podle § 10 odst. 4, j) rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o tom,že dlužník není v úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu, k) vstup právnické osoby do likvidace, l) překážky provozování živnosti podle § 8, m) pokuty uložené živnostenskými úřady a sankční opatření uložená jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, s výjimkou blokových pokut, n) další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění [§ 45 odst. 2 písm. e), § 45 odst. 3 písm. e) a § 45 odst. 4,] o) adresa místa,kde lze vypořádat případné závazky po ukončení činnosti v provozovně p) osoba pokračující v provozování živnosti po zemřelém podnikateli; údaje o této osobě se zapisují přiměřeně podle písmene a), q) nesplnění podmínek provozování živnosti podle § 10 odst. 5, § 47 odst. 8 a § 52 odst. 2. (3) Živnostenský rejstřík je veřejným seznamem v části tvořené údaji uvedenými v odstavci 2, pokud není dále stanoveno jinak. Živnostenský rejstřík je neveřejným seznamem v části tvořené a) Údaji uvedenými v odst. 2 písm. m), údaji o bydlišti místě pobytu na území České republiky, bydlišti mimo území české republiky a rodnými čísly, b) Ostatními údaji uvedenými v odstavci 2 po uplynutí 4 let ode dne zániku posledního živnostenského oprávnění podnikatele , kdy budou tyto údaje převedeny z veřejné části živnostenského rejstříku do části neveřejné; tyto údaje jsou opět zařazeny do veřejné části živnostenského rejstříku v případě, že podnikatel znovu získá živnostenské oprávnění, c) Ostatními údaji uvedenými v odstavci 2 v případě nesplnění podmínek v provozování živnosti podle § 10 odst. 5, § 47 odst. 8 a § 52 odst. 2, d) Dokumenty uloženými podle odst. 1 (4)Živnostenský úřad poskytuje
113
a) údaje uvedené v odstavci 3 písm. a)podnikateli, kterého se týkají, správnímu orgánu, pokud tyto údaje potřebuje pro výkon své činnosti, a v případech stanovených jinými právními předpisy, b) údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) a c) osobě, která prokáže právní zájem, a to v rozsahu uvedeném v odst. 5 písm. b) až d). (5) Na požádání živnostenský úřad z živnostenského rejstříku vydává v listinné nebo elektronické podobě za podmínek u vedených v odst. 4 a) Výpis podle § 47 odst. 2 nebo 3; výpis se vydá podnikateli, kterého se týká, b) Úplný výpis, který obsahuje všechny údaje podle odst. 2, c) Částečný výpis, který obsahuje údaje v požadovaném rozsahu, d) Potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v živnostenském rejstříku určitý zápis není. (6) Údaje uvedené neveřejné části živnostenského rejstříku Živnostenský úřad České republiky zpřístupňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto údajům. Údaje z veřejné části živnostenského rejstříku podle odst. 5 písm.b) se rovněž vydávají jako ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy. Údaje z živnostenského rejstříku poskytuje Živnostenský úřad České republiky orgánům uvedeným v § 48, orgánům podle jiného právního předpisu a správnímu orgánu, pokud tyto údaje potřebuje pro výkon své činnosti, v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně jiným dohodnutým způsobem. Při předávání údajů podle § 45a odst. 4 se postupuje obdobně.
(7) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Živnostenskému úřadu České republiky pro potřeby vedení živnostenského rejstříku a)referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (8) Poskytovanými údaji podle odstavce 7 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa pobytu, - 36 - e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (9) Poskytovanými údaji podle odstavce 7 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum a místo narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, 114
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. h) omezení svéprávnosti (10) Poskytovanými údaji podle odstavce 7 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát narození, e) rodné číslo, bylo-li přiděleno, f) státní občanství, g) druh a adresa místa pobytu, h) číslo a platnost oprávnění k pobytu, i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, j) omezení svéprávnosti, k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, l) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, m) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů nepřežil. (11) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (12) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Úplné znění viz: www.business.center.cz Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Živnostenský úřad České republiky a provozovateli jsou obecní živnostenské úřady a krajské živnostenské úřady v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem. Živnostenské rejstříky jsou vedeny ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů v elektronické podobě. Živnostenský úřad České republiky do tohoto informačního systému zapisuje další údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živností. Za tím účelem mohou být sdružovány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. Do živnostenského rejstříku se zapisují údaje o podnikatelích, kteří mají živnost. Živnostenský rejstřík je v zákonem stanovené části veřejným seznamem, v další zákonem stanovené části seznamem neveřejným, vedeným v elektronické podobě K přesnému rozdělení živnostenského rejstříku na veřejnou a neveřejnou část došlo v důsledku novely živnostenského zákona s účinností od 1. ledna 2015. Uvedenou úpravou je sledována ochrana osobních údajů a tudíž i větší bezpečnosti podnikatelů. Na žádost lze vydat úřední výpis či opis z živnostenského rejstříku, případně potvrzení, že určitá skutečnost v rejstříku není s 115
výjimkou údajů o uložených pokutách a rodných číslech, které živnostenský úřad sděluje pouze podnikateli a v případech stanovených zvláštními právními předpisy. Živnostenský zákon taxativně vymezuje údaje, které jsou uváděny v živnostenském rejstříku. Údaje z živnostenského rejstříku poskytuje Živnostenský úřad České republiky ostatním orgánům veřejné správy způsobem umožňujícím dálkový přístup pro výkon jejich činnosti. Do živnostenského rejstříku se zapisují •
důležité údaje týkající se živnostenského oprávnění,
•
změny, ke kterým došlo v průběhu provozování živnosti
•
údaje o pozastavení živnosti
•
údaje o zániku živnosti
Zápisy do živnostenského rejstříku mají deklaratorní charakter, vedení rejstříku má proto pouze kontrolní a evidenční funkci. Aby mohl živnostenský rejstřík uvedené funkce plnit, stanoví zákon podnikatelům povinnost hlásit veškeré změny které se týkají jejich živnosti.
7.3 Shrnutí Novelou živnostenského zákona byla zavedena jedna volná živnost s povinností podnikatele oznámit živnostenskému úřadu obor činnosti, který bude v rámci živnostenského oprávnění vykonávat. V příslušných článcích kapitoly jsou uvedeny náležitosti ohlášení živnosti jednotlivými typy podnikatelských subjektů a jsou vysvětleny podmínky řízení o udělení koncese. Zánik živnostenského oprávnění je možný jen ze zákonných důvodů, přičemž zákon rozlišuje fakultativní a obligatorní zrušení živnostenského oprávnění. Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Živnostenský úřad České republiky a provozovateli jsou obecní živnostenské úřady a krajské živnostenské úřady v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem. Živnostenský rejstřík je rozdělen na veřejnou a neveřejnou část, přičemž živnostenský zákon kogentní stanoví které údaje a za jakých podmínek se do té kteří části živnostenského rejstříku zapisují a za jakých podmínek jsou konkrétním subjektům zpřístupněny.
116
8 Živnostenské úřady Cílem kapitoly je popsat a rozebrat právní úpravu zabývající se živnostenskými úřady z hlediska hierarchie živnostenské správy, jednak z hlediska kompetencí. Dále bude rozebrána místní příslušnost živnostenských úřadů a problematika živnostenské kontroly. Klíčová slova Živnostenský úřad, centrální registrační místo, místní příslušnost, živnostenská kontrola, správní delikt, přestupek, sankce, blokové řízení
8.1 Živnostenské úřady Právní úprava živnostenských úřadů je obsažena v zákoně č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, jak vyplývá ze změn provedených příslušnými zákony, naposledy zákonem č. 458/2011 Sb. viz: www.gov.cz, odkaz zákony Podle § 1 zákona o živnostenských úřadech rozlišuje náš právní řád tři stupně živnostenské správy: 1. obecní živnostenské úřady, kterými jsou odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy, 2. krajské živnostenské úřady, kterými jsou odbory krajských úřadů, a na území hlavního města Prahy živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy, 3. Živnostenský úřad České republiky.
1. Obecní živnostenský úřad •
vykonává činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem, plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy
•
jako centrální registrační místo a) přijímá přihlášky k registraci nebo oznámení určené správci daně od osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění,a to v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy b) přijímá oznámení a hlášení v oblasti sociálního zabezpečení od fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění, a to v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy, c) přijímá oznámení osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění o vzniku volných pracovních míst nebo jejich obsazení,
117
d) přijímá oznámení a hlášení fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění vůči zdravotním pojišťovnám v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem. •
předává ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem podání, která obdrží, příslušným správním úřadům, které dále postupují podle příslušných zvláštních právních předpisů. Přitom obecní živnostenský úřad neposuzuje úplnost nebo věcnou správnost těchto podání.
•
je provozovatelem živnostenského rejstříku.
2. Krajský živnostenský úřad •
vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost, a to včetně výkonu funkce centrálních registračních míst, vůči obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu; obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu může nařídit provedení živnostenské kontroly,
•
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů ve svém správním obvodu,
•
spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími,
•
je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření,
•
je provozovatelem živnostenského rejstříku,
•
plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.
3. Živnostenský úřad České republiky •
zpracovává koncepce v oblasti živnostenského podnikání,
•
vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči krajským živnostenským úřadům; může nařídit živnostenským úřadům provedení živnostenské kontroly,
•
v zákonem stanovených případech rozhoduje jako správní orgán první instance,
•
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů,
•
je správcem živnostenského rejstříku,
•
spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími,
•
je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření,
•
plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.
Do doby zřízení Živnostenského úřadu České republiky vykonává jeho působnost Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.
118
Zaměstnanci obcí, krajů a státu zařazení do živnostenských úřadů jsou oprávněni požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu jejich činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem. Zaměstnanci obcí, krajů a státu zařazení do živnostenských úřadů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své činnosti. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. V § 6 odst. 3 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech v platném znění se stanoví, že: „Činnosti vykonávané obecními živnostenskými úřady a krajskými živnostenskými úřady jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.“ Výkon státní správy v přenesené působnosti pak je třeba chápat ve smyslu § 61 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích , ve znění pozdějších předpisů, a § 21 a násl. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.
8.2 Místní příslušnost živnostenských úřadů podle § 71 ŽivZ Místní příslušnost živnostenských úřadů je upravena v § 71 živnostenského zákona: § 71 Místní příslušnost (1) Podání podle tohoto zákona lze učinit u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu. K postupu podle tohoto zákona je příslušný obecní živnostenský úřad, kterému bylo podání doručeno jako prvnímu. (2) V řízení o správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona a v řízení o zrušení živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti se místní příslušnost živnostenského úřadu určuje podle správního řád; to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění na žádost podnikatele. V řízení o přestupcích se místní příslušnost živnostenského úřadu určuje podle zákona o přestupcích. (3) Informační povinnost soudů a jiných orgánů vyplývající ze zvláštních právních předpisů se plní u živnostenského úřadu, který je místně příslušný podle odstavce 2. Tento úřad provede příslušný zápis do živnostenského rejstříku. (4) Živnostenský úřad, který provede úkon, v jehož důsledku je třeba provést zápis do živnostenského rejstříku, je příslušný k provedení tohoto zápisu. § 72 (1) Podání podle tohoto zákona obecnímu živnostenskému úřadu lze učinit prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy. (2) Kontaktní místo veřejné správy přijaté podání neprodleně doručí obecnímu živnostenskému úřadu, který si podatel zvolí. Pokud si podatel obecní živnostenský úřad
119
nezvolí, doručí se podání obecnímu živnostenskému úřadu příslušnému podle místa podání. Je-li podání učiněno u zastupitelského úřadu a nezvolí-li si podatel obecní živnostenský úřad, určuje se příslušnost obecního živnostenského úřadu podle správního řádu. (3) Pokud je pro podání stanovena lhůta, je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u kontaktního místa veřejné správy. Lhůta pro vyřízení podání počíná běžet jeho doručením včetně příloh obecnímu živnostenskému úřadu. (4) Podání se doručuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup s využitím komunikační infrastruktury živnostenského rejstříku, pokud to dovoluje povaha podání. Kontaktní místo veřejné správy zašle neprodleně obecnímu živnostenskému úřadu příslušnému podle odstavce 2 listinnou podobu podání. Úplné znění viz: www.business.center.cz
•
Novelou živnostenského zákona byla zrušena místní příslušnost obecních živnostenských úřadů ve vztahu k podáním. a) Příslušným k vyřízení podání je ten obecní živnostenský úřad, kterému bylo podání doručeno jako prvnímu. b) Živnostenský úřad, který provede úkon, v jehož důsledku je třeba provést zápis do živnostenského rejstříku, je příslušný k provedení tohoto zápisu.
•
S účinností od 1.1.2011 byl do přechodných a závěrečných ustanovení vložen text k dříve zrušenému § 78, který určuje povinnost živnostenskému úřadu, příslušnému podle § 71 odst. 2 přidělit provozovně identifikační číslo:
§ 78 (1) Živnostenský úřad příslušný obdobně podle § 71 odst. 2 části věty první před středníkem přidělí do 30. června 2012 provozovně zřízené před 1. červencem 2010 identifikační číslo provozovny poskytnuté správcem základního registru osob28d); v téže lhůtě podnikatele o přiděleném identifikačním čísle provozovny vyrozumí. (2) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen začít užívat identifikační číslo provozovny nejpozději od 1. srpna 2012.
•
Podání obecnímu živnostenskému úřadu lze učinit prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, resp. prostřednictvím centrálního registračního místa (CRM), jimiž jsou určené odbory v 227 obcích na území ČR.
Na CRM je možné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) učinit tyto registrace, resp. přihlášky do následujících evidencí: •
Ve vztahu k živnostenskému úřadu: a) ohlášení živnosti b) žádost o koncesi
•
Ve vztahu k finančnímu úřadu: a) přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob b) přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty 120
c) přihláška k dani z nemovitosti d) přihláška k dani silniční e) přihláška k registraci pro plátcovy pokladny f) přihláška k registraci – stálá provozovna g) přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků; daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů •
Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: a) oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ b) přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ
•
Ve vztahu k Úřadu práce: a) hlášení volného pracovního místa
•
Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: a) oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti viz: www.mpo.cz
•
Kontaktní místo veřejné správy přijaté podání neprodleně doručí obecnímu živnostenskému úřadu, který si podatel zvolí.
•
Pokud si podatel obecní živnostenský úřad nezvolí, doručí se podání obecnímu živnostenskému úřadu příslušnému podle místa podání.
•
Je-li podání učiněno u zastupitelského úřadu a nezvolí-li si podatel obecní živnostenský úřad, určuje se příslušnost obecního živnostenského úřadu podle správního řádu.
•
Pokud je pro podání stanovena lhůta, je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u kontaktního místa veřejné správy. Lhůta pro vyřízení podání počíná běžet jeho doručením včetně příloh obecnímu živnostenskému úřadu.
•
Podání se doručuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup s využitím komunikační infrastruktury živnostenského rejstříku, pokud to dovoluje povaha podání.
•
Kontaktní místo veřejné správy zašle neprodleně živnostenskému úřadu listinnou podobu podání.
•
Informační povinnost soudů a jiných orgánů vyplývající ze zvláštních právních předpisů se plní u živnostenského úřadu, který je místně příslušný podle odstavce 2 § 71 ŽivZ, nepochybně tedy podle správního řádu. Tento úřad provede příslušný zápis do živnostenského rejstříku.
•
V zákonem stanovených případech se místní příslušnost živnostenského úřadu stanoví podle správního řádu.
příslušnému
obecnímu
121
•
Jedná se o: a) řízení o správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob podle živnostenského zákona; b) řízení o zrušení živnostenského oprávnění, to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění na žádost podnikatele; c) řízení o pozastavení provozování živnosti.
•
V řízení o přestupcích se místní příslušnost živnostenského úřadu určuje podle zákona o přestupcích.
•
Živnostenský úřad, který provede úkon, v jehož důsledku je třeba provést zápis do živnostenského rejstříku, je příslušný k provedení tohoto zápisu.
8.3 Živnostenská kontrola Živnostenská kontrola je upravena v § 60a a násl. ŽivZ: § 60a (1)Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a a na podmínky provozování živnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese (2) Živnostenské úřady kontrolují dodržování povinností při značení lihu unakládání s lihem podle zákona upravujícího povinné značení lihu, pokud porušení těchto povinností zjistí při výkonu své jiné působnosti, dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně a dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně. Zjistí-li, že došlo k porušení povinnosti nebo porušení zákazu, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci spotřební daně. § 60b Vydává-li obec nebo kraj průkaz osoby vykonávající kontrolu, prokazují se zaměstnanci živnostenského úřadu při kontrole tímto průkazem. Nevydává-li obec nebo kraj průkaz podle věty první, prokazují se zaměstnanci živnostenského úřadu vykonávající kontrolu písemným pověřením k jednotlivé kontrole. Poskytnutí informací o výsledku kontroly u podnikatele nebo o výsledku správního řízení vedeného s podnikatelem jinému správnímu orgánu na základě jeho žádosti a pro účely kontroly nebo správního řízení není porušením mlčenlivosti zaměstnance podle zvláštního právního předpisu. § 60c Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu. Nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly. § 60d (1) Živnostenský úřad může rozhodnutím uložit podnikateli odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnosti. (2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. 122
Úplné znění viz: www.business.center.cz Živnostenská kontrola je prováděna pracovníky živnostenských úřadů na základě živnostenského zákona. Výkon státní kontroly se řídil do 31. 12. 2013 zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (dále jen zákon o státní kontrole), od 1. 1. 2014 upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků, jiných orgánů a právnických nebo fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen kontrolní orgán), při kontrole činnosti orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků, jiných orgánů, právnických a fyzických osob (dále jen kontrolovaná osoba) zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole ( kontrolní řád). . Kontrolní řád přinesl oproti dřívější úpravě některé zásadní změny nejen pro výkon kontroly, ale i v ukládání pokut, dříve pořádkových, dle citovaného zákona. Novinkou je, že
§ 3 kontrolního řádu umožňuje kontrolnímu orgánu provádět před
zahájením kontroly úkony, jejichž účelem je opatření podkladů pro posouzení, zda zahájit kontrolu. Tím dostalo dosavadní provádění takzvaných místních šetření právní rámec a mohou nyní oficiálně sloužit jako podklad pro zahájení kontroly. Úkony předcházející kontrole nelze zaměňovat s úkony bezprostředně předcházejících předložení pověření ke kontrole dle § 5 kontrolního řádu: V případě úkonů bezprostředně předcházejících předložení pověření ke kontrole již kontrolující tyto úkony provádí s tím, že zahajuje kontrolu. Úkony předcházejícími konrole teprve zjišťuje, zda je provedení kontroly nezbytné či nikoli. Pro živnostenské úřady, které často z důvodu nepřítomnosti podnikatele nemohly provést živnostenskou kontrolu, ale pouze ověřit skutečnosti místním zjištěním, je tato změna velkým přínosem. Výsledky místních zjištění včetně případné fotodokumentace byly někdy podnikateli zpochybňovány a z tohoto důvodu pak nebylo možné přijmout sankční opatření. Oproti dřívější úpravě přinesl kontrolní řád změnu také v pověření ke kontrole, kdy pověření ke kontrole nemusí mít vždy formu písemného pověření, ale může mít v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, i formu průkazu. Tím došlo ke sjednocení postupu při předkládání pověření ke kontrole dle kontrolního řádu se živnostenským zákonem, kde je v § 60b uvedeno: “Vydává-li
obec nebo kraj průkaz osoby vykonávající kontrolu, prokazují se
zaměstnanci živnostenského úřadu při kontrole tímto průkazem. Nevydává-li obec nebo kraj
123
průkaz podle věty první, prokazují se zaměstnanci živnostenského úřadu vykonávající kontrolu písemným pověřením k jednotlivé kontrole.”3 Další podstatnou změnu přinesl § 12 kontrolního řádu, který upravuje náležitosti protokolu včetně jeho lhůt pro doručování. Do protokolu se nově zaznamenává “poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu o kontrole a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden.”4 Pro vyhotovení protokolu je stanovena 30denní nebo 60denní lhůta, po níž následuje doručení stejnopisu5 protokolu kontrolované osobě, aniž by tato osoba musela být s protokolem seznámena. Pro doručování protokolu se subsidiárně použije správní řád. Odpadnutí povinnosti seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu je přínosem pro kontrolní orgán, neboť tím odpadlo složité vysvětlování kontrolované osobě, co seznámení se s protokolem znamená a co pro ni plyne z odmítnutí s protokolem se seznámit. Taxativní stanovení lhůt pro doručení protokolu je přínosem naopak pro kontrolovanou osobu, neboť striktně stanovené lhůty znemožňují kontrolnímu orgánu vyhotovení protokolu bezdůvodně protahovat. V nové procesní úpravě výkonu kontroly od 1. 1. 2014 je rovněž upravena lhůta pro podávání námitek proti kontrolnímu zjištění, v dřívější úpravě námitek proti protokolu. Lhůta pro podání námitek se prodloužila z 5 dnů ode dne seznámení se s protokolem na 15 dnů od doručení protokolu. Zároveň byly v kontrolním řádu oproti dřívější úpravě taxativně stanoveny lhůty pro vyřízení námitek, a to na 30, popřípadě 60 dnů. O vyřízení námitek kontrolní orgán na rozdíl od předešlé právní úpravy nerozhoduje, ale vyřizuje je neformálně.
•
Živnostenskou kontrolu uskutečňují zaměstnanci obecních živnostenských úřadů v rozsahu stanoveném zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů u podnikatelských subjektů, které podnikají podle živnostenského zákona.
•
Krajské živnostenské úřady mohou podle § 3 odst. 2 živnostenskou kontrolu nařídit.
•
V rámci živnostenské kontroly příslušní kontroloři sledují dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem, a rovněž povinnosti vyplývající pro podnikatele z ustanovení zvláštních právních předpisů vztahujících se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle živnostenského zákona a na podmínky provozování živnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese.
•
Na základě výsledku živnostenské kontroly může živnostenský úřad uložit kontrolovanému subjektu pokutu, pozastavit provozování živnosti, nebo i zrušit živnostenské oprávnění.
124
•
Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností.
•
Živnostenský úřad v této souvislosti kontroluje pouze faktickou existenci příslušných dokladů.
•
Ke kontrole mohou být přizváni zástupci dalších orgánů a osob určených zvláštními právními předpisy. Mohou to být např. pracovníci České obchodní inspekce, Inspektorátu práce, policie atd.
•
Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu. Nepřítomnost třetí osoby však není důvodem k přerušení kontroly.
•
Živnostenský úřad může rozhodnutím uložit podnikateli odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnosti. Zákon nestanoví k odstranění nedostatků žádnou lhůtu, pouze uvádí, že v příslušném rozhodnutí má být k odstranění nedostatků stanovena přiměřená lhůta. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladné účinky.
•
Živnostenská kontrola se vztahuje i na zahraniční podnikatele, kteří dočasně poskytují služby podle ust. § 69a odst. 4 ŽivZ. Kontrolní činnost v tomto případě spočívá v kontrole podnikatelských oprávnění příslušníků členských států EU. Na poskytování služeb podle tohoto paragrafu se další ustanovení živnostenského zákona nevztahují, s výjimkou: a) povinnosti prokázat při kontrole podle § 60a oprávněnost poskytování služeb, a to průkazem totožnosti, dokladem osvědčujícím státní příslušnost, dokladem o tom, že osoba poskytující služby je usazena v členském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává předmětnou činnost, a b) povinnosti osoby poskytující služby zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které tato příloha stanoví; podmínka odborné způsobilosti pro účely této přílohy se považuje za splněnou, doloží-li osoba poskytující služby za osoby v závislém postavení vykonávající činnosti podle tohoto nařízení doklad o jejich vzdělání, které je v členském státě původu odborně připravuje pro výkon předmětné regulované činnosti, nebo není-li předmětná činnost v členském státě původu regulována, doklad o tom, že předmětnou činnost vykonávaly nejméně po dobu dvou let během předcházejících deseti let.
•
Zahraniční fyzické osoby uvedené v odstavci 1 § 69 a ŽivZ poskytující služby v činnosti, která je živností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7 (dále jen „regulovaná činnost“), jsou povinny písemně oznámit poskytování služeb na území České republiky uznávacímu orgánu, včetně doložení dokladů, podle zvláštního právního předpisu. Na právnické osoby uvedené v odstavci 2 se § 36a zákona o uznávání odborné kvalifikace vztahuje přiměřeně. Doklad o odborné kvalifikaci nebo praxi dokládá u právnické osoby jí ustanovená osoba, která odpovídá za řádné poskytování služby.
•
U osob poskytujících služby v regulovaných činnostech, které jsou živnostmi, je živnostenský úřad oprávněn při kontrole podle § 60a kontrolovat splnění povinnosti písemně oznámit poskytování služby uznávacímu orgánu. 125
•
Živnostenský úřad může kontrolovat též plnění povinnosti osoby poskytující služby zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5 k ŽivZ, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti.
Dozor v oblasti živnostenského podnikání •
Dozorem v oblasti živnostenského podnikání se rozumí dohled nad dodržováním zvláštních právních předpisů souvisejících se živnostenskou činností, jako je například zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele (dále jen zákon o ochraně spotřebitele) a zákon č. 247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době, které dozorují obecní živnostenské úřady, nebo zákon č. 40/1995 Sb., v platném znění (dále jen zákon o regulaci reklamy), který od roku 2003 dozorují krajské živnostenské úřady.
8.4 Správní delikty podle živnostenského zákona Správní delikty podle živnostenského zákona jsou upraveny v Hlavě II. živnostenského zákona, v § 61 a následujících. § 61 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako správce pozůstalosti povolaný zemřelým podnikatelem, anebo vykonavatel závěti, náleží-li mu správa pozůstalosti, nebo osoba uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), c) nebo e) v rozporu s § 13 odst. 2 neustanoví odpovědného zástupce, nebo b) jako správce pozůstalosti jmenovaný soudem, svěřenský, likvidační nebo insolvenční správce v rozporu s § 13 odst. 4 neoznámí, že hodlá pokračovat v provozování živnosti, nebo neustanoví odpovědného zástupce. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku e tím, že doloží nepravdivé čestné prohlášení o bezúhonnosti podle a) § 46 odst. 1 písm. a), je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, nebo b) § 46, odst. 1 písm. b), je-li občanem jiného státu než členského státu Evropské unie. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je a) živností volnou, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, b) předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, nebo c) předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 126
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), d) do 750 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c). (5) Za přestupek podle odstavce 1 lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč;přestupky podle odstavců 2 a 3 nelze projednat v blokovém řízení. § 62 ) (1) Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti nebo nevede a neuchovává po zákonem stanovenou dobu o těchto osobách evidenci a nebo neuchovává po zákonem stanovenou dobu kopie dokladů o jejich odborné způsobilosti, b) neoznámí živnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací nebo ukončení výkonu jeho funkce podle § 11 odst. 5, c) v rozporu s § 11 odst. 7 nepředloží živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou nebo neoznámí živnostenskému úřadu ukončení výkonu jeho funkce, d) neustanoví nového odpovědného zástupce podle § 11 odst. 8, e) v rozporu s § 17 odst. 3 1. neprokáže na žádost živnostenského úřadu právní důvod pro užívání provozovny, nebo oprávněnost umístění mobilní provozovny, nebo 2. neoznámí předem zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně, f) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti, nebo neustanoví osobu odpovědnou za činnost provozovny, g) neoznačí provozovnu podle § 17 odst. 7, 8 nebo 9, h) v rozporu s § 17 odst. 10 umožní prodejem zboží nebo poskytováním služeb pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštními právními předpisy, i) poruší některou z podmínek stanovených nebo změněných živnostenským úřadem pro provozování koncesované živnosti podle § 27 odst. 3, j) v rozporu s § 31 odst. 2 neoznačí , sídlo nebo organizační složku závodu., k) neprokáže kontrolnímu orgánu způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu podle § 31 odst. 3, l) v rozporu s § 31 odst. 4 neidentifikuje účastníka smluvního vztahu nebo předmět smluvního vztahu, nebo nevede evidenci o účastnících nebo předmětu smluvního vztahu, nebo nemá tuto evidenci přístupnou v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází, m) neeviduje nebo neuchovává identifikační údaje podle § 31 odst. 6, n) v rozporu s § 31 odst. 7 koupí zboží nebo ho přijme do zástavy nebo zprostředkuje jeho nákup, o) nezajistí, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka podle § 31 odst. 8, p) nezajistí, aby jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti podle § 31 odst. 9, q) neoznámí živnostenskému úřadu pokračování v provozování živnosti podle § 31 odst. 12, r) nevydá na žádost zákazníka doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, nebo na dokladu neuvede zákonem stanovené údaje podle § 31 odst. 14, s) v rozporu s § 31 odst. 15 nesdělí na žádost živnostenského úřadu, zda provozuje živnost, nebo nedoloží doklady prokazující provozování živnosti,
127
v rozporu s § 31 odst. 16 neoznámí při ukončení činnosti v provozovně živnostenskému úřadu adresu místa, kde lze vypořádat případné závazky, u) v rozporu s § 31 odst. 17 zaměstnává zaměstnance, kteří nemají způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy nebo znalost bezpečnostních předpisů anebo předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví, v) v rozporu s § 49 odst. 1 neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti, nebo nepředloží doklady o nich, s výjimkou neoznámení změny oboru činnosti u živnosti volné, nebo w) v rozporu s § 56 odst. 1 neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o koncesi, nebo nepředloží doklady o nich. t)
(2) Podnikající fyzická osoba uvedená v § 69a odst. 1 se při dočasném poskytování služeb dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 69a odst. 4 písm. a) neprokáže při kontrole oprávněnost poskytování služeb, b) v rozporu s § 69a odst. 4 písm. b) a § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, nebo c) v rozporu s § 69a odst. 5 uznávacímu orgánu neoznámí poskytování služeb v činnosti, která je živností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7., (3) Právnická osoba uvedená v § 69a odst. 2 se při dočasném poskytování služeb dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 69a odst. 4 písm. a) neprokáže při kontrole oprávněnost poskytování služeb, b) v rozporu s § 69a odst. 4 písm. b) a § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, nebo c) v rozporu s § 69a odst. 5 neoznámí uznávacímu orgánu poskytování služeb v činnosti, která je živností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7., (4) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), k), l), m), n), r), t), u), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), i), j), o), p), s), nebo podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3, c) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. v), w), e) do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. q)., (5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do výše 5 000 Kč v blokovém řízení. Na blokové řízení podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení o blokovém řízení podle zvláštního zákona.
§ 63 (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že provozuje činnost, která je a) živností volnou,
128
b) předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, nebo c) předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. (2) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) do 750 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c). § 63a Více správních deliktů spáchaných touž osobou, které je příslušný projednat týž správní orgán, se projedná ve společném řízení a sankce se uloží podle ustanovení vztahujícího se na správní delikt nejpřísněji postižitelný.
§ 64 Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají obecní živnostenské úřady. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Úplné znění viz: www.business.center.cz nebo: www.gov.cz Živnostenský zákon již nezná pojem „neoprávněné podnikání“, protože byl novelou ŽivZ vypuštěn. Podle současné právní úpravy je neoprávněné podnikání upraveno v § ř odst. 2 nového občanského zákoníku: § 5 NOZ- Neoprávněné podnikání (1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.
129
(2) Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.
Provozování živnosti bez živnostenského oprávnění je tedy v souladu s dikcí § 5, odst. 2) obchodního zákoníku nadále neoprávněným podnikáním a považuje se •
u fyzické osoby za přestupek
•
u právnické osoby za správní delikt
Přestupky •
Sankce za přestupek fyzických osob jsou obsaženy v ustanovení § 61 ŽivZ a jsou odstupňovány podle toho, v jakém druhu živnostenského podnikání se fyzická osoba přestupku dopustila.
•
Pokuty, resp. jejich maximální výše, jsou stanoveny v závislosti na tom, zda došlo ke spáchání přestupku v živnosti volné, řemeslné, vázané, nebo koncesované.
•
Při určování výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, způsobu, závažnosti, následku, a v neposlední řadě k době trvání protiprávního jednání.
•
V § 61 ŽivZ je pak jako přestupek definováno i jednání jiných fyzických osob, které nejsou podnikateli, přičemž toto jednání je postihováno sankcí jako přestupek.
•
Sankce za přestupek se ukládají fakultativně (lze uložit).
•
Za přestupek lze uložit pokutu do 5 000 Kč v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a právnická nebo podnikající fyzická osoba je ochotna pokutu zaplatit.
•
Místní příslušnost a) se při projednávání přestupku fyzické osoby řídí místem, kde byl přestupek spáchán v souladu se zákonem 200/1999 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů b) V souladu s tímto zákonem je možné místní příslušnost správního orgánu změnit.
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob •
Protiprávní jednání právnických a podnikajících osob je v souladu se zásadami správního trestání zařazeno mezi správní delikty.
•
Jednotlivé skutkové podstaty správních deliktů v souvislosti s živnostenským podnikáním jsou uvedeny v § 62 ŽivZ.
•
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se rovněž dopustí správního deliktu tím, že provozuje činnost, která je živností volnou, předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, nebo předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění
•
Sankce jsou odstupňovány podle závažnosti protiprávního jednání.
•
Za všechny správní delikty je živnostenský úřad povinen uložit pokutu obligatorně!
130
•
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
•
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
•
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
•
Správní delikty podle živnostenského zákona v prvním stupni projednávají obecní živnostenské úřady.
•
Za správní delikt lze uložit pokutu do 5 000 Kč v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a právnická nebo podnikající fyzická osoba je ochotna pokutu zaplatit.
•
Místní příslušnost živnostenského úřadu se a) u fyzické podnikající osoby stanoví podle místa podnikání b) u právnické osoby podle sídla nebo podle umístění organizační složky podniku na území ČR
8.5 Shrnutí Právní úprava živnostenských úřadů je obsažena v zákoně č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, jak vyplývá ze změn provedených příslušnými zákony, naposledy zákonem č. 458/2011 Sb.. Podle § 1 zákona o živnostenských úřadech rozlišuje náš právní řád tři stupně živnostenské správy. Obecní živnostenský úřad vykonává činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem, plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy, je centrálním registračním místem a provozovatelem živnostenského rejstříku. Krajský živnostenský úřad vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost, a to včetně výkonu funkce centrálních registračních míst, vůči obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu; obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu může nařídit provedení živnostenské kontroly. Do doby zřízení Živnostenského úřadu České republiky vykonává jeho působnost Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Novelou živnostenského zákona byla zrušena místní příslušnost obecních živnostenských úřadů ve vztahu k podáním. Příslušným k vyřízení podání je ten obecní živnostenský úřad, kterému bylo podání doručeno jako prvnímu. V zákonem stanovených případech se místní příslušnost živnostenského úřadu stanoví podle správního řádu. Jedná se o řízení o správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob podle živnostenského zákona V řízení o přestupcích se místní příslušnost živnostenského úřadu určuje podle zákona o přestupcích.
131
Živnostenská kontrola je prováděna pracovníky živnostenských úřadů na základě živnostenského zákona a řídí se zákonem č.. č. 255/2012 Sb., o kontrole ( kontrolní řád).
Sankce za přestupek fyzických osob jsou obsaženy v ustanovení § 61 ŽivZ a jsou odstupňovány podle toho, v jakém druhu živnostenského podnikání se fyzická osoba přestupku dopustila. Protiprávní jednání právnických a podnikajících osob je v souladu se zásadami správního trestání zařazeno mezi správní delikty.
132
9 Závěr Autorkou kurzu je JUDr. Daniela Světlíková.
Seznam použitých zdrojů Právní předpisy •
Ústava
•
Listina základních práv a svobod
•
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů
•
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., ze dne 23. července 2008, o obsahových náplních jednotlivých živností s účinností od 14. srpna 2008
•
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 522/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole ( kontrolní řád).
•
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění
•
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
•
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
•
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
•
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
•
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Odborné publikace •
Silvie Štěpánová, Zakládáme a provozujeme živnost, první vydání, Computer Press, a. s.,Brno 2007
•
Eva Horzinková, Živnostenský zákon v praxi, sedmé aktualizované vydání, Nakladatelství ANAG Praha 2008
•
Eva Horzinková, Živnostenský zákon v praxi, deváté Nakladatelství ANAG Praha 2013
aktualizované vydání,
s.
133
•
Eva Horzinková, Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem 13. aktualizované a doplněné vydání, Nakladatelství LINDE Praha 2013
Internetové zdroje •
www.business.center.cz
•
www.rzp.cz.
•
www.mpo.cz
•
www.gov.cz
Vysvětlivky ŽivZ – živnostenský zákon NOZ – nový občanský zákoník FO – fyzická osoba PO – právnická osoba Odkazy jsou v citovaných právních předpisech vypuštěny, protože z důvodu stanoveného rozsahu a účelu kurzu není možné uvádět text odpovídající odkazům. Přesné znění právních předpisů včetně odkazů viz uváděná internetová adresa nebo Sbírka zákonů.
134
