Stavební spoření před a po novele

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Stavební spoření před a po novele Bakalářská práce

Autor:

Tomáš Liga Bankovní management, Bankovní manaţer

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jiří Anděl, CSc.

Duben 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou prací, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských databází.

V Praze, dne 30. dubna 2013

Tomáš Liga

Poděkování: V první řadě bych rád poděkoval Ing. Jiřímu Andělovi, který mi po celou dobu poskytoval cenné informace, rady a připomínky. Zároveň chci poděkovat své rodině a blízkým za podporu, pochopení a pomoc.

Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá stavebním spořením, jeho vznikem, rozvojem, ale také výhodami a nevýhodami. Dále se snaţí porovnat stavební spořitelny, které působí na českém bankovním trhu, coţ jsou Českomoravská stavební spořitelna a.s., Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Wüstenrot stavební spořitelna a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna a.s. a Stavební spořitelna České spořitelny a.s. Hlavní úkol, na který se snaţí tato práce poukázat, je porovnání stavebního spoření před novelou a po novele a jehoţ výsledky jsou napsané v závěru práce. Klíčová slova: Stavební spořitelna, státní podpora, úvěr, cílová částka, doba spoření

Annotation: This bachelor thesis deals with a building savings, its origins, development, but also the advantages and disadvantages. This bachelor thesis also compares a savings banks, in the Czech banking market, with are Českomoravská stavební spořitelna a.s., Raiffesein stavební spořitelna a.s., Wüstenrot stavební spořitelna a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna a.s. a Stavební spořitelna České spořitelny a.s. The main task in which tries this work point out is a comparison of building savings before the amendment and after the amendment and the results are written in the conclusion. Key words: Savings banks, state aid, credit, target amount, time savings

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O STAVEBNÍM SPOŘENÍ .............................................. 10 1.1

Historie a funkce stavebního spoření ..................................................................... 10

1.1.1 Stavební spoření před 20. stoletím ....................................................................... 10 1.1.2 Stavební spoření od 20. století .............................................................................. 10 1.1.3 Stavební spoření v ČR ........................................................................................... 11 1. 2.

Co je to stavební spoření?.................................................................................... 12

1.2.1

Základní definice .............................................................................................. 12

1.2.2

Výhody a nevýhody stavebního spoření ......................................................... 12

1.2.2.1

Výhody ........................................................................................................... 12

1.2.2.2

Nevýhody ....................................................................................................... 13

1.3 Princip spoření .............................................................................................................. 13 1.3.1 Doba spoření .......................................................................................................... 13 1.3.2 Žádost o úvěr.......................................................................................................... 14 1.3.3 Čerpání úvěru ........................................................................................................ 15 1.3.4 Překlenovací úvěr .................................................................................................. 16 1.3.5 Ukončení stavebního spoření ................................................................................ 17 1.3. Stavební spořitelny v ČR ............................................................................................ 18 1.3.1

Českomoravská stavební spořitelna, a.s. ........................................................ 19

1.3.2

Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. .................................................................. 19

1.3.3

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. ...................................................... 20

1.3.4

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. ................................................................. 21

1.3.5

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. ...................................................... 22

1.4. Právní úprava .............................................................................................................. 22 1.4.1

Zákon č. 96/1993 Sb. ......................................................................................... 23 5

1.4.2 Novela zákona č. 83/1995 Sb. ................................................................................ 24 1.4.3 Novela zákona č. 423/2003 Sb. .............................................................................. 24 1.5

Základní pojmy ........................................................................................................ 25

1.6

Komparace stavebního spoření s ostatními bankovními produkty .................... 26

1.6.1

Hypotéka nebo úvěr ze stavebního spoření? .................................................. 26

1.6.2

Stavební spoření nebo spořicí účet? ................................................................ 27

2. SROVNÁNÍ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČR A ZAHRANIČÍ ................................... 29 2.1

Německo .................................................................................................................... 30

2.2

Slovensko .................................................................................................................. 31

2.3

Velká Británie .......................................................................................................... 32

2.4

Chorvatsko ............................................................................................................... 32

2.5

Rumunsko ................................................................................................................. 32

2.6

Rakousko .................................................................................................................. 33

3. ANALÝZA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PŘED NOVELOU ........................................... 34 3.1 Porovnání dvou stavebních spořitelen ........................................................................ 35 3.1.1 Českomoravská stavební spořitelna, a. s. ............................................................ 35 3.1.2 Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. ..................................................................... 35 4. ANALÝZA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PO NOVELE ................................................... 37 4.1 Porovnání dvou stavebních spořitelen ........................................................................ 38 4.1.1 Českomoravská stavební spořitelna, a. s. ............................................................ 38 4.1.2 Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. ..................................................................... 39 4.2 Změny tržního podílu jednotlivých stavebních spořitelen........................................ 40 5. POROVNÁNÍ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PŘED A PO NOVELE ............................... 42 5.1 Porovnání stavebního spoření pro konkrétního klienta ........................................... 42 5.1.1 Výpočet stavebního spoření pro konkrétního klienta před novelou ................. 43 5.1.2 Výpočet stavebního spoření pro konkrétního klienta po novele ....................... 44 5.1.3 Porovnání výnosnosti stavebního spoření před novelou a po novele ................ 45 6

5.2. Porovnání stavebního spoření jednoho a více klientů .............................................. 45 5.2.1 Výpočet stavebního spoření pro jednoho klienta před novelou ........................ 45 5.2.2 Výpočet stavebního spoření pro dva klienty před novelou ................................ 47 5.2.3 Porovnání výnosnosti spoření pro jednoho a více klientů před novelou .......... 48 5.3.4 Výpočet stavebního spoření pro jednoho klienta po novele .............................. 48 5.3.5 Výpočet stavebního spoření pro dva klienty po novele ...................................... 49 5.3.6 Porovnání výnosnosti spoření pro jednoho a více klientů po novele ................ 50 5.3.7 Celkové porovnání výnosnosti stavebního spoření pro jednoho a více klientů před novelou a po novele ................................................................................................ 50 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 54 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 56 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 57

7

ÚVOD Stavební spoření patří mezi nejmladší bankovní produkty v České republice, nicméně co se oblíbenosti týká, řadí se do kategorie nejvyuţívanějších a nejlepších produktů, které trh nabízí. Vzhledem k této skutečnosti, je naše země umístěna na třetí pozici v pomyslném ţebříčku evropských zemí uţívajících stavební spoření. Důvodem vzniku tohoto produktu byla potřeba řešit nelehké bytové otázky občanů. Při splnění určitých podmínek stanovených zákonem, je moţné jednak získat státní podporu, ale zároveň i výhodný úvěr na bydlení. Jedná se o skutečnosti, které jiné finanční instituce nejsou schopny zajistit a právě proto je stavební spoření u klientů tak úspěšné. Stavební spoření je nabízeno širokému spektru obyvatelstva. Sluţby stavebních spořitelen jsou určeny komukoli v České republice, ať uţ fyzickým či právnickým osobám. Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit stavební spoření před změnami, které proběhly v roce 2010 a po nich a zároveň porovnat, zda bylo výhodnější ukládat své finanční prostředky u stavebních spořitel před zmiňovanou novelizací zákona nebo aţ po novele. V první kapitole definuji počátky stavebního spoření a zároveň jeho vývoj v dalších letech. Současně vysvětluji celkovou podstatu stavebního spoření jako takového, jeho klady a zápory oproti odlišným bankovním produktům. Součástí první kapitoly mé práce je i seznam zákonů vztahující se k dané problematice a vymezení jednotlivých stavebních spořitelen společně s jejich základními a nejznámějšími produkty. Ve druhé kapitole srovnávám stavební spořitelny České republiky oproti jiným zemím Evropy. Výčet začíná Německem, odkud jsou dochovány první zvěsti o skupinách lidí, kteří měli snahu společně střádat své peněţní prostředky na bydlení, aţ po Chorvatsko nebo Rakousko, kde se stavební spoření ještě rozvíjí a netěší se oblibě v takové míře mezi občany jako například v našem státě. Následující tři kapitoly představují praktickou část, ve které se zabývám porovnáním stavebního spoření před novelou a po novele v roce 2010. Při vypracovávání praktické části jsem pracoval jednak s metodou šetření, zároveň také analýzy a komparace.

8

Ve třetí kapitole zkoumám a představuji uvedený produkt před změnami v Zákoně o stavebním spoření a porovnávám dvě největší stavební spořitelny na českém peněţním trhu z hlediska z jejich tarifů, sluţeb, poplatků a dalších faktorů. V další kapitole poukazuji na stavební spoření po novele za pomoci grafických materiálů a výpočtů. V poslední kapitole jsem se zaměřil na samotnou komparaci a prostřednictvím několika modelových příkladů prezentuji rozdíly, které daná novelizace přinesla. K vypracování své bakalářské práce jsem vyuţíval internetové zdroje, například oficiální stránky Asociace českých stavebních spořitelen. Samozřejmě jsem pouţil potřebné kniţní zdroje a také jsem spolupracoval se zaměstnancem Českomoravské stavební spořitelny, který mi dal přistup k interním programům a informacím. Zbylé poznatky jsem psal z vlastních znalostí a zkušeností se stavebním spořením.

9

1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O STAVEBNÍM SPOŘENÍ 1.1 Historie a funkce stavebního spoření 1.1.1 Stavební spoření před 20. stoletím První náznaky vzniku stavebního spoření byly zaznamenány v 18. století, kdy se lidé snaţili zajistit si vlastní bydlení, ale často neúspěšně. Dala se tak dohromady skupina lidí, která začala spořit společně. V případě, ţe dosáhli potřebné částky, byla udělena jedinci, který si potřeboval dům postavit nejrychleji. Daná osoba spořit přestala a začala, platil splátky v určité výši. Tento proces se opakoval tak dlouho, neţ si všichni obstarali vlastní dům. 1 Historicky první stavební spořitelna byla zaloţena uţ v roce 1775 v Birminghamu pod názvem Building Society. V Německu, kde se stalo stavební spoření velmi oblíbeným produktem, vznikla první stavební spořitelna v roce 1885. Největšího rozmachu dosáhly stavební spořitelny po první světové válce, kdy došlo k potřebě obnovit zničená obydlí a obyvatelstvo muselo stavět nové domy a byty. 2

1.1.2 Stavební spoření od 20. století 30. léta 20. století přinesla značnou úpravu systému. Přidělení peněţních prostředků jiţ nezáviselo pouze na losu, ale bylo zaloţeno na tzv. hodnotícím čísle. Další vlna velkého rozvoje byla zaznamenána po 2. světové válce - opětovně nastal nedostatek domů a bytů. Jenom do roku 1948 bylo registrováno přibliţně 300 tisíc smluv a o 23 let později jiţ bylo zaevidováno přes 12 milionů uzavřených dohod. V roce 1973 byl přijat zákon o stavebním spoření, který vytvořil jednotný rámec pro podnikání. V první polovině 90. let se začalo rozšiřovat stavební spoření i do Východní Evropy, hlavně do České Republiky, na Slovensko, do Maďarska a poté i do dalších států. 2

1 2

http://www.stavebko.info/, 20.11.2011 http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/, 20. 11.2011

10

1.1.3 Stavební spoření v ČR Na český peněţní trh se dostalo stavební spoření aţ v 90. letech prostřednictvím zákonu č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Je jedním z nejmladších bankovních produktů, ale přesto má své nenahraditelné místo na trhu. V roce 2003 byla schválena novela o stavebním spoření, jejţ výrazně pozměnila podmínky pro stavební spoření.3 Tabulka č. 1: Porovnání stavebního spoření před a po novele z roku 2003 Stav do 31. 12. 2003

Stav od 1. 1. 2004

Státní podpora

25%, max. 4500,- Kč

15%, max. 3000,- Kč

Výše vkladu pro získání 100% státní podpory

18 000,-Kč/rok

20 000,-Kč/rok

Věkové omezení pro státní podporu

Ne

Ne

Doba spoření

5 let

6 let

Státní podpora na více smlouvách

Ne

Ano

Možnost snížení úroků ze strany spořitelny

Ne

Ano

Osvobození vkladů od daně z příjmů

Ano

Ne

Bonifikace klientů, kteří investují účelově

Ne

Ne

Účastníci spoření

ČR

ČR a EU

Zdroj:http://www.finance.paysoft.cz/sporeni/stavebni-sporeni/novela-zakona-o-stavebnimsporeni.php, 27. 11. 2011

3

http://acss.cz/cz/stavebni-sporeni-stavebni-sporeni-v-cr/, 27. 11. 2011

11

Graf č. 1: Počet nově uzavřených smluv

Počet nově uzavřených smluv 800,000 705,463

700,000 579,730

600,000 500,000

575,292

506,385

532,765 410,461

400,000 300,000 200,000 100,000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Informační materiály AČSS

1. 2. Co je to stavební spoření? 1.2.1 Základní definice „Stavební spoření je účelový druh spoření, při kterém vkladatel dlouhodobě ukládá prostředky u specializované banky. V průběhu spoření může čerpat státní podporu a po jeho skončení získává, při splnění dalších podmínek, nárok na úvěr ze stavebního spoření“.4

1.2.2 Výhody a nevýhody stavebního spoření Následující podkapitoly jsou věnovány výhodám a nevýhodám stavebního spoření oproti odlišným bankovním produktům, které náš současný finanční trh nabízí.

1.2.2.1

Výhody

Prvním kladem stavebního spoření je státní podpora, která činí maximálně 3000 Kč na osobu ročně. Dále je nutné uvést téměř nulové riziko vkladu z důvodu jejich pojištění. Za zmínku 4

http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/co-to-je/, 27. 11. 2011

12

stojí také výhodné podmínky čerpání úvěru, stejné splátky po celou dobu trvání úvěru, moţnost předčasného splacení úvěru nebo šance vyuţití překlenovacího úvěru (v případě, ţe klient nemá nárok na klasický úvěr). Samotný úvěr ze stavebního spoření s úrokovou sazbou v rozmezí 4-5% je další nezastupitelnou výhodou.

Veškeré výnosy ze spoření, coţ

představují úroky a státní podpora, jsou osvobozeny od daně. Spořit mohou i děti, které nedosáhly plnoletosti, se zajištěním plnoletým zástupcem.

1.2.2.2

Nevýhody

Hlavní nevýhodou stavebního spoření je nutnost dodrţení délky spoření, která je minimálně šest let. Další zápor můţe představovat dlouhá čekací doba na řádný úvěr, která činí dva roky, současně se splněním dalších podmínek. Za určitý handicap lze povaţovat i omezenou moţnost výběru vkladů.

1.3 Princip spoření 1.3.1 Doba spoření Doba spoření začíná plynout dnem podpisu smlouvy se stavební spořitelnou. Během této lhůty klient ukládá předem stanové částky, které můţe kdykoliv po dobu spoření měnit, to znamená zvýšit či sníţit. Spoření je realizováno v pravidelných intervalech, které mohou být měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční. Klienti mají moţnost vyuţít mimořádné úloţky, které mohou být v některých případech zpoplatněny nebo uskutečnit jednorázový vklad, ve výši aţ 40% s eventualitou zaţádat si o úvěr při nejkratší moţné době, coţ jsou dva roky. Jedenkrát ročně je k takto naspořeným částkám připsána státní podpora, která je ze zákona úročena. Státní podpora se vyplácí pouze za určitých podmínek - během spoření nesmí klient s částkou nijak manipulovat. Výše podpory není vţdy stejná a je závislá na několika faktorech. Pro znázornění lze uvést výši vkladů. Platí zde určité omezení a vypočítává se z ročního vkladu klienta, maximálně 20 000,- Kč, při vyšších úloţkách zůstává státní podpora konstantní.

13

Smlouvu o stavebním spoření můţe klient kdykoliv vypovědět. V případě, ţe nechce přijít o státní podporu, musí u spořitelny spořit minimálně 6 let. Je moţné, ţe za výpověď v době vázanosti bude chtít spořitelna poplatek, coţ můţe být například 1% z cílové částky. Doba spoření je ukončena řádnou výpovědí po vázací době 6 let nebo ţádostí o řádný úvěr. Klient má také moţnost ucházet se během spoření kdykoliv o překlenovací úvěr. Je důleţité, aby byla cílová částka správně nastavena, ale i tak má klient nárok na její změnu.

1.3.2 Žádost o úvěr Po určité době spoření stanovené zákonem, si klient můţe zaţádat o úvěr, který musí být pouţit pouze na účely bydlení. Úvěr musí být později doloţen následujícími doklady: stavební povolení nebo rozpočet nákladů, pokud jde jenom o výstavbu nebo přestavbu bytu nebo domu, kupní smlouva nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě a výpis z katastru, stavební povolení nebo vyhlášení o rekonstrukci bytu, smlouva o převodu členských práv v případě členských bytů, faktury při modernizaci bytu. Klient, který ţádá o řádný úvěr, musí mít nastavenou cílovou částku, aby později měl připraveny finanční prostředky ze svého stavebního spoření. V těchto prostředcích je započítána naspořená částka, státní podpora a také úvěr ze spoření a úroky z vkladů a státních podpor. Pro přidělení cílové částky klientovi je nutné splnit následující podmínky: ode dne podepsání smlouvy aţ do dne přidělení cílové částky uplynulo minimálně 24 měsíců, zůstatek na účtu musí být ke dni rozhodnutí minimálně tolik, kolik je stanoveno ve všeobecných obchodních podmínkách stavební spořitelnou, bylo dosáhnuto potřebného hodnotícího čísla, které je stanoveno spořitelnou.5

5

http://www.gpf.cz/podminky-pro-prideleni-cilove-castky, 12.4.2012

14

V případě, ţe klient splní veškeré uvedené podmínky, obdrţí od spořitelny sdělení, ţe má přiznaný nárok na úvěr. Pokud o něj projeví zájem, musí tuto skutečnost písemně oznámit dle předem stanoveného termínu. Jestliţe klient mít zájem o úvěr nebude, nárok zaniká. Klientovi je umoţněno v budoucnu o úvěr opět ţádat. Podmínkou je, ţe bude mít stále platné stavební spoření. V momentě, kdy se klient rozhodne úvěr vyuţít, uzavře se spořitelnou samostatnou smlouvu o úvěru ze stavebního spoření. Ve smlouvě jsou uvedeny podmínky pro čerpání poskytnutého úvěru a také jeho splácení. Klient má povinnost dále prokázat: schopnost splácení ve stanovené lhůtě, bonitu – musí mít dostatečný příjem, dostatečné zajištění úvěru, například nemovitostí, ţe bude úvěr pouţit na bytové potřeby, ţivotní pojištění, pojištění majetku a další potřebné věci.

1.3.3 Čerpání úvěru Čerpání úvěru začíná plynout podepsáním smlouvy se spořitelnou. Klientovi je přidělena poţadovaná výše úvěru, která se rovná cílové částce sníţené o naspořené peníze, které klient účelově nedokládá. Klient se ve smlouvě zavazuje, ţe finanční prostředky z úvěru do určité doby účelově doloţí a ţe bude pravidelně splácet smluvně stanovenou částku, která je vypočítána z výše úvěru. Čerpání úvěru můţe probíhat buď jednorázové, nebo postupné. Při jednorázovém výběru klient nabývá ihned celou částku, zatímco při postupném výběru úvěr získává v předem rozdělených částkách. Splácení úvěru probíhá v pravidelných (většinou měsíčních splátkách), které jsou stanoveny dle výše cílové částky. Jednu z velkých výhod stavebního spoření představuje skutečnost, ţe klient můţe úvěr kdykoliv splatit v plné výši díky mimořádné platbě a to bez jakékoliv sankce.

15

Graf č. 2: Řádný úvěr

Zdroj: www.golemfinance.cz/cz/radny-uver, 2012. 4. 12

1.3.4 Překlenovací úvěr Překlenovací úvěr můţe klient pouţít v případě, ţe potřebuje finanční prostředky dříve, neţ předpokládal, ale nesplňuje nějakou z podmínek pro přidělení řádného úvěru. V této situaci zaţádá o překlenovací úvěr, jinými slovy meziúvěr. Překlenovací úvěr klient čerpá po dobu, neţ bude mít nárok na úvěr řádný. Je úročen zpravidla mezi 4-7% p. a. Překlenovací úvěr nabývá platnosti ihned po podepsání smlouvy. Pro přidělení překlenovacího úvěru musí být splněny následující podmínky: prokázání schopnosti splácení, poţadovaná bonita klienta, dostatečné zajištění úvěru, pouţití finančních prostředků na bytové potřeby. Ani po splnění výše uvedených kritérií nemá klient jistotu, ţe meziúvěru dostane, neboť záleţí pouze na spořitelně, zda úvěr přidělí či ne. Při schválení je s klientem uzavřena písemná smlouva a dojde k poskytnutí prostředků aţ do výše cílové částky. Naspořené finance nejsou brány v úvahu. Překlenovací úvěr se úročí, přičemţ výše úroků závisí na jednotlivé spořitelně. 16

Zpravidla bývá vyšší neţ u řádného úvěru. Klient má povinnost kromě splácení meziúvěru dále ukládat pravidelné měsíční vklady na svůj spořící učet do doby, neţ bude mít nárok na řádný úvěr. Po celou dobu trvání překlenovacího úvěru klient splácí pouze úroky, tudíţ jistina zůstává stejná a dluţná částka se nijak nesniţuje. Graf č. 3: Překlenovací úvěr

Zdroj: www.golemfinance.cz/cz/preklenovaci-uver, 2012. 4. 12

1.3.5 Ukončení stavebního spoření Smlouva o stavebním spoření můţe být ukončena několika způsoby: po uplynutí výpovědní lhůty, po písemné dohodě klienta a stavební spořitelny, odstoupením od smlouvy, splacením úvěru, odstoupením od smlouvy o poskytnutí úvěru, úmrtí účastníka u fyzické osoby, zánikem účastníka u právnické osoby, na základě dalších právních předpisů.

17

Vypovědět smlouvu můţe jak klient, tak stavební spořitelna. Stavební spořitelna je oprávněna odstoupit od závazku v případě porušení smluvních podmínek ze strany druhého účastníka. Klient má právo smlouvu zrušit kdykoliv, pokud nečerpá úvěr. Při předčasném anulování vztahu mezi účastníky běţí výpovědní lhůta, která trvá zpravidla 3 měsíce. Začíná následující den a končí po uplynutí této doby. Klient je nucen uhradit poplatek za předčasné ukončení smlouvy a zároveň mu zaniká nárok na státní podporu. Klient je oprávněn ukončit smlouvu dohodou, která se podává písemně. Při akceptování návrhu spořitelnou neběţí ţádná výpovědní lhůta a smlouva zaniká v určeném datu. Pokud stavební spořitelna s dohodou nesouhlasí, klient musí i nadále dostát svým smluvním závazkům. V případě, ţe odstoupí spořitelna z důvodu, ţe klient nezaplatil poplatek za uzavření smlouvy v plné výši, vztah se od počátku ruší a jiţ vloţené prostředky se mu nemusí vrátit. Jestliţe se jedná o úvěrovou smlouvu, můţe specializovaná instituce zrušit svou účast a ihned ţádat plné splacení dluhu.

1.3. Stavební spořitelny v ČR V současné době můţe stavební spoření provozovat celkem pět ústavů, které mají licenci a zároveň jsou členy Asociace českých stavebních spořitelen. Konkrétně se jedná o: Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna, a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. a Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Aktivity těchto institucí na bankovním trhu jsou přísně hlídány stanovenými pravidly. Skutečnost potvrzuje i fakt, ţe za celou existenci se ani jedna spořitelna nedostala to větších existenčních problémů. 6

6

http://www.acss.cz/ct/stavebni- sporeni/stavebni-sporeni-v-cr, 27.11.2011

18

1.3.1 Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Na českém trhu působí Českomoravská stavební spořitelna, a.s. (dále ČMSS) od roku 1993. Hlavními akcionáři ČMSS jsou Československá obchodní banka, a.s., která vlastní 55% a Bausparkasse Schwaebisch Hall, která ovládá zbylých 45%. Základní kapitál společnosti činí přibliţně 1,5 miliardy korun. V čele stojí čtyřčlenné představenstvo a dozorčí rada, která má stejný počet členů. Hlavní sídlo se nachází v Praze. Pobočky jsou rozmístěny téměř na všech místech České pošty, tudíţ si lze stavební spoření zaloţit prakticky kdekoliv. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. je povaţována za nejúspěšnější v České republice a jiţ několik let ji náleţí první místo v rozdělení podílu trhu. Podle posledních průzkumů ovládá více neţ polovinu trhu, čemuţ se ţádná ze zbylých spořitelen ani vzdáleně nepřibliţuje. ČMSS nabízí tři základní tarify. Tarif INVEST je určen především pro klienty, jejichţ priorita je spoření. Druhým je ATRAKTIV, který slouţí všem přemýšlejícím o úvěru do budoucna. Poslední - tarif PERSPEKTIV - vyuţíván vyloţeně na úvěr, neboť má nejniţší splátky ze všech tří. Všechny tři moţnosti jsou dále rozdělovány do dvou variant, kdy se klient můţe rozhodnout, zda zvolí standartní nebo rychlou a podle tohoto faktu se následně určí minimální splátka úvěru, coţ můţe představovat buď 0,6% nebo 0,8% z cílové částky. ČMSS od svého vzniku uzavřela téměř 5 milionů smluv a dává na výběr z velkého mnoţství způsobů financování bydlení. Kromě hypotéky nebo klasického překlenovacího úvěru lze také čerpat spotřebitelské úvěry nebo zaloţit si postţirové konto. Další volbou můţe být také penzijní pojištění, ţivotní pojištění nebo rizikové ţivotní pojištění.7

1.3.2 Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. byla zaloţena roku 1862 a na českém trhu působí stejně jako ČMSS od roku 1993. Dříve ovšem působila pod názvem AR stavební spořitelna, a.s.

7

http://www.banky.cz/ceskmoravska-stavebni-sporitelna, 27. 11. 2011

19

Zakladateli byly banky Agrobanka Praha a Raiffeisen Bausparkasse GmbH. V roce 1998 Raiffeisen Bausparkasse GmbH navýšila svůj podíl na 75% a ostatní závazky převzala Raiffeisen bank a.s. Raiffeisen stavební spořitelna se oficiálně dostala do skupiny Raiffeisen Group, coţ je největší soukromá finanční skupina působící na rakouském trhu s dlouholetou tradicí. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. získala za dobu své existence několik ocenění jako například Stavební spořitelna roku 2005 nebo Zlatá koruna v roce 2009.

Společnost nabízí na trhu naprosto jedinečný produkt, který má řadu výhod. Kromě moţnosti zhodnocení vloţených financí aţ o 6,9% ročně, získá klient i maximální státní podporu ve výši 2000,- Kč. Veškeré výnosy jsou osvobozeny od daní z příjmů fyzických osob. Dále je zde moţnost čerpat stavební úvěr a to při úvěrové sazbě 3,5% p. a. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. má velmi široce rozvinutou síť poboček a klientských center.8

1.3.3 Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. (dále Modrá pyramida) vznikla roku 1994 pod názvem svého tehdejšího poskytovatele: Stavební spořitelna Komerční banky, a.s. a svůj současný název dostala aţ roku 2005, kdy došlo ke změně celkové vize společnosti. Vlastníkem Modré pyramidy je logicky stejná skupina, která vlastní i Komerční banku, a.s. coţ je Société Générale. Zmíněná skupina je v České Republice mimo jiné i vlastníkem pojišťovny Komerční banky, a.s. či penzijního fondu Komerční banky, a. s. V čele Modré pyramidy je tříčlenné představenstvo a jeho předseda současně vykonává funkci generálního ředitele. Na veškeré záleţitosti dohlíţí šestičlenná dozorčí rada. Pobočky jsou rozmístěny prakticky po celé republice a zpravidla jsou umístěny v budovách Komerční banky, a.s. Na českém trhu zastává jednu z dominantních společností v oboru stavebního spoření. Získala mnoho ocenění. Mezi nejcennější patří Stavební spořitelna roku 2009, kterou získala jiţ popáté za sebou. Ze spořících produktů si můţeme vybrat ze čtyř moţností. Jedná se o Maxi spoření, klasické stavební spoření, spoření Moby junior a varianty Mopísek. Maxi spoření představuje mix klasického spoření a penzijního připojištění. Mopísek je určený pro narozené děti a Moby

8

http://www.banky.cz/raiffeisen-stavebni.sporitelna, 27. 11. 2011

20

junior slouţí dětem, mladým lidem a studentům. Klient má moţnost volby z úvěrů jako jsou například Hypoúvěr garant, Hypoúvěr a Rychloúvěr.9 Při současných vládních úsporách se také Modrá pyramida rozhodla vytvořit dva nové spořící produkty, které přináší výhodné řešení pro klienty. Jedná se o tzv. Moudré spoření a Prodlouţení PLUS. V tarifu Moudré spoření má klient po dobu jednoho roku zvýhodněné úročení 3% p. a., coţ je o 1% více neţ běţně. Druhý produkt nabízí navýšení cílové částky s 50% slevou na poplatku, pokud si klient nechá aktuální tarif a stejné úrokové vklady. Prodlouţení PLUS je moţné vyuţít aţ 18 měsíců před koncem zákonné vázací lhůty.10

1.3.4 Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. Záznamy o zaloţení Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. sahají aţ do roku 1921. Vznikla v Německu, ve stejnojmenném městečku Wüstenrot a velmi rychle se rozšířila po celé Evropě. Do České republiky pronikla v roce 1993 a počet jejích klientů neustále roste. V současné době je Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. jedna z nejvyhledávanějších společností ve svém oboru. Nezaměřuje se pouze na stavební spoření, ale také na poskytování veškerých sluţeb týkajících se rodinných financí. Stavební spořitelna Wüstenrot, a.s. dává na výběr ze čtyř základních tarifních variant a dvou kombinací úrokových sazeb z úspor a úvěru. Úvěry jsou: Wüstenrot stavební spoření, Wüstenrot kamarád+, Wüstenrot Team a Wüstenrot Vychytané spoření. Kaţdý tarif má rozlišné podmínky pro spoření a jsou nastaveny pro různé tipy klientů. Zákazníci Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. mohou nejenom zhodnotit své úspory, ale zároveň mají moţnost dovolit si pořídit nový dům či byt. Klienti mohou vyuţít další nabídky stavební spořitelny a nechat si svůj majetek bezpečně pojistit. To samé platí u kteréhokoliv člena rodiny. Nejdelší tradici má samozřejmě v oboru stavebního spoření, které je pro klienty zajímavé zejména proto, ţe státní příspěvek klient získává podle výše vloţených financí a zisky tak mohou být značné. Z tabulek lze lehce zjistit, s jakými financemi bude moci klient za určitý počet let počítat, kdyţ se rozhodne spořit právě u stavební spořitelny Wüstenrot, a.s.

9

http://www.banky.cz/modra-pyramida-stavebni-sporitelna, 4. 12. 2011 http://www.modrapyramida.cz/p-nas/o -modre-pyramide/

10

21

Na stavební spořitelnu Wüstenrot, a. s. se vyplatí obrátit nejenom v případech, kdy se zajímáte o stavební spoření. Ve své nabídce má mnoho kvalitních sluţeb, které jsou prověřeny tradicí a této myšlenky se drţí dodnes.11

1.3.5 Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. byla do obchodního rejstříku zapsána roku 1994 a během let si zajistila neotřesitelnou pozici na trhu se základním kapitálem 750 milionů korun. Je kryta jednou z největší bankovních společností - Českou spořitelnou, a.s., která vlastní 95% akcií a která se stala v roce 2001 členem velké finanční skupiny Erste bank. Zbylých 5% ovládá Bausparkasse der österreichischen Sparkassen AG. V čele Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. stojí valná hromada, dozorčí rada a výbor pro audit. Společnost dále řídí představenstvo, jeţ tvoří generální ředitel a další divize, které vedou kvalifikovaní náměstkové. Pobočky jsou rozmístěné prakticky po celé České republice a sídlí na střediscích České spořitelny, a.s. Svým klientům dává na výběr z výhodného spoření. Jako první varianta je státní podpora aţ ve výši 2000,- Kč. Veškeré vklady jsou úročeny 2% úrokovou sazbou a vklad klientů je ze zákona kryt ve výši 100%. Druhou moţnost prezentuje získání úvěru ze stavebního spoření, jehoţ sazba činí pouze 4,75% p. a. V případě, ţe se klient rozhodne splatit svůj úvěr předčasně, nezaplatí ţádné zvláštní poplatky.12

1.4. Právní úprava Hlavním zákonem, dle kterého se řídí stavební spoření v České republice, je zákon č. 96/1993 Sb., který je dále upravován dalšími novelami, které jsou v kratších či delších časových intervalech vydávány vládou naší země.

11 12

http://www.banky.cz/wustenrot-stavebni-sporitelna, 4. 12. 2011 http://www.banky.cz/stavebni-sporitelna-ceske-sporitelny, 4. 12. 2011

22

1.4.1 Zákon č. 96/1993 Sb. Zákon č.96/1993 Sb. vstoupil v platnost 1. dubna v roku 1993. Definuje skutečnost, ţe stavební spoření je účelové spoření, které spočívá v přijímání vkladů, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a v poskytování příspěvku fyzickým osobám (státní podpory). Dle zákona o stavebním spoření můţe získat pouze fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky. Právnická osoba nemá nárok na státní podporu. Fyzická osoba pouze v případě, pokud se jedná o občana České republiky či Evropské unie, který dostal průkaz nebo potvrzení o pobytu na území a bylo mu přiděleno rodné číslo. V případě úmrtí účastníka přebírá stavební spoření pozůstalý manţel nebo manţelka. Jestliţe to není moţné, musejí se mezi sebou dědicové dohodnout, aby spoření převzal jeden z nich. Pokud se dědicové nedohodnou, smlouva zaniká dnem úmrtí spořícího a je vyplacena pouze uspořená částka včetně úroků a k tomu poměrná částka státní podpory. Uzavřením smlouvy o stavební spoření se účastník zavazuje dosáhnout dohodnutou částku a ukládat vklady ve stanovené výši. Po dobu spoření nesmí aktér uzavřít jinou smlouvu o stavebním spoření se státní podporou. Stavební spoření začíná ode dne uzavření smlouvy a končí uzavřením smlouvy, ale nejdříve však uplynutím nebo vyplacením zůstatku na účtu. Poskytnuté úvěry se mohou pouţívat pouze na bytové potřeby, kterými se rozumí například výstavba rodinného domu, nového bytu nebo koupě bytu. Dále se jedná o koupi pozemků, které se pouţijí na výstavbu nového domu či bytu. Kaţdá uzavřená smlouva zahrnuje všeobecné obchodní podmínky, které schvaluje Ministerstvo financí. Obsahují náleţitosti pro uzavírání smluv, jejich změny a ukončování. Dále v nich jsou uvedeny podmínky, za kterých je moţno získat úvěr, postup při zániku stavební spořitelny nebo také proces odebrání její bankovní licence. Státní podpora přísluší kaţdému účastníkovi při splnění kritérií stanovených zákonem. Poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh. Poskytované zálohy činí 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000,- Kč. Částka úspor přesahující 18 000,- Kč v jednom roce se z hlediska nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření 23

Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtu účastníka pouze evidovány. V případě, ţe účastník nebude poţadovat úvěr, je podmínkou pro výplatu státní podpory skutečnost, ţe po dobu pěti let se vkladem nikterak nenakládal. V opačném případě se celá částka státní podpory vrátí do dvou měsíců Ministerstvu financí. Pokud účastník poţádá o úvěr, má nárok na výplatu státní podpory jen za skutečnou dobu spoření.13

1.4.2 Novela zákona č. 83/1995 Sb. Novela zákona č. 83/1995 Sb. vzešla v platnost 1. července 1995 a upřesnila některé podmínky stavebního spoření. Hlavní změna, která byla provedena v této novele, je, ţe bylo umoţněno spořit i právnickým osobám. Právnická osoba musí mít uvedené sídlo na území České republiky a mít přidělené identifikační číslo. Díky této změně mohou uzavírat spoření například i bytová druţstva. Počet smluv, které stavební spořitelny uzavírají s právnickými osobami, jsou omezeny tak, ţe mohou tvořit pouze 15% z počtu smluv, u nichţ doposud nevznikl nárok na úvěr.14

1.4.3 Novela zákona č. 423/2003 Sb. Novela zákona č. 423/2003 Sb. byla schválena v září roku 2003 a jednalo se, do té doby, o největší změnu v zákoně o stavebním spoření. Platila pouze pro smlouvy, které byly uzavřeny aţ od roku 2004, tudíţ veškeré smlouvy, které byly uzavřeny do roku 2003, se po celou dobu platnosti řídily podle starého zákona. První velkou změnou byla výše státní podpory – došlo k sníţení na 15% (maximálně 3000 Kč). Jako menší náhrada slouţilo alespoň navýšení limitu, z něhoţ se podpora počítá a to na 20000 Kč. K tomu lze dodat, ţe uzavřít smlouvu uţ mohla kromě fyzické osoby i právnická osoba, ale ta neměla nárok na státní podporu. Dále došlo k pozměnění doby spoření, která byla prodlouţena z pěti let na šest, aby účastník získal nárok na státní podporu. Jako novinka byla zavedena moţnost poţádat o státní podporu na všechny uzavřené smlouvy. Zároveň však nesměly překročit celkovou limitní částku na účastníka.

13 14

RUDINSKA, E. Zákony 2008 s. 226 SIKULOVA M. Diplomová práce

24

Mezi další změny spojené s novelizací patří moţnost spořitelen sníţit úroky nebo osvobození od daně z příjmů. 15

1.5 Základní pojmy Státní podpora: finanční příspěvek státu účastníkovi stavebního spoření (fyzické osobě), který přispívá k rychlejšímu nároku na úvěr ze stavebního spoření. Výše finanční podpory je 10% z ročně naspořené částky, která činí maximálně 20 000,- KČ. Účastník stavebního spoření: fyzická nebo právnická osoba, která má uzavřenou písemnou smlouvu se stavební spořitelnou. Cílová částka: celková budoucí potřeba finančních prostředků pro zrealizování bytových potřeb účastníka stavebního spoření. Zahrnuje jak vklady na účet, státní podporu a úroky, tak i budoucí úvěr ze stavebního spoření. V průběhu doby spoření se dá měnit. Bytové potřeby: koupě, výstavba, rekonstrukce či modernizace nemovitostí učené k bydlení. Překlenovací úvěr (meziúvěr): určen pro klienty, kteří prozatím nemají nárok na řádný úvěr, ale potřebují své finanční prostředky dříve. Poskytuje se aţ do výše cílové částky.

Doba spoření: začíná dnem podpisu smlouvy se stavební spořitelnou a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru za stavebního spoření.

Bonita: schopnost klienta pravidelně splácet své závazky.

Hodnotící číslo: představuje jednu z podmínek pro poskytnutí úvěru, která je vyjádřená číselně a jejíţ bliţší výpočty si kaţdá spořitelna určuje sama ve svých všeobecných podmínkách.

15

http:/www.finance.paysoft.cz/sporeni/stavebni-sporeni/novela-zákona-o-stavebnim-sporeni.php, 3. 3. 2012

25

Fyzická osoba: kaţdý člověk, který je od svého narození, aţ do svého úmrtí způsobilý mít práva a povinnosti. Právnická osoba: subjekt, který stanoví zákon a je nositelem práv a povinností. Svým jednáním je způsobilý nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. P. a.: výše úroku v procentech z nominální částky ročně. Měsíční splátka: částka, kterou klient splácí úvěr dle smlouvy – zpravidla v měsíčních splátkách. Úvěr ze stavebního spoření: rozdíl mezi cílovou částkou a zůstatkem na účtu stavebního spoření.16

1.6 Komparace stavebního spoření s ostatními bankovními produkty 1.6.1 Hypotéka nebo úvěr ze stavebního spoření? Řada lidí se rozhoduje, zda při financování bydlení vyuţít spíše stavební spoření nebo moţnost vzít si hypotéku. Je velmi důleţité rozhodnout se mezi dvěma nejvyuţívanějšími produkty týkajících se bydlení. Obě moţnosti samozřejmě mají své výhody i nevýhody. Zájem o hypotéky byl v loňském roce opět vysoký. Objem uzavřených hypotečních úvěrů v Česku činil zhruba 123 miliard korun a byl druhý po předkrizovém roce 2007. Přispěli k tomu především rekordně nízké úrokové sazby a silná konkurence. Co se týká stavebního spoření, tak tam počet nových smluv navýšení o 5,5% v porovnání s loňským rokem, ovšem celkový počet smluv i úvěrů dál klesá. Jednou z největších předností stavebního spoření je stálá úroková sazba, kterou klient zná jiţ při podpisu smlouvy – a to i bez ohledu na to, za jak dlouho hodlá úvěr čerpat. Tato sazba 16

http//www.acss.cz/cz/prakticke/slovnik-pojmu, 4. 3. 2013

26

bývá ale často doménou pouze řádného úvěru. V případě překlenovacího úvěru můţe stavební spořitelna nabídnout i fixaci úrokové sazby na kratší dobu neţ je čekávané překlenutí meziúvěru na řádný. Na druhé straně i u hypotéky lze úrokovou sazbu fixovat na dobu splatnosti hypotečního úvěru. Ovšem v takovém případě se klient musí připravit na výrazně vyšší úrokovou sazbu. Výraznější rozdíly se nacházejí ve způsobech splácení úvěrů. Je všeobecně známo, ţe překlenovací úvěr se nesplácí, nýbrţ tzv. dospořuje. To znamená, ţe zatímco si klient od spořitelny peníze půjčuje s úrokovou sazbou mezi 4-6%, zároveň spořitelně své peníze půjčuje za 1 - 2,5%. Drobný rozdíl je i mezi splácením hypotéky a následného řádného úvěru ze stavebního spoření. Většina hypoték je splácena tzv. anuitní splátkou, coţ znamená stejnou platbou po celou dobu, dokud se nezmění úroková sazba, ve které dochází ke změnám podílu úroků a splátky jistiny. Ta je vypočítávána na základě doby splatnosti a úrokové sazby. Splácení řádného úvěru ze stavebního spoření sice také probíhá pomocí anuitní splátky, ale její suma je na rozdíl od hypotéky vypočítávána dle výše stanovené procentem z cílové částky. Dalším neopomenutelným kladem stavebního spoření je moţnost kdykoliv splatit úvěr a to bez sankcí a poplatků. U překlenovacích úvěrů jsou podmínky podstatně tvrdší. Hypoteční úvěry je moţné splatit bez sankcí pouze v době konce fixace úrokových sazeb. V ostatních případech se musí počítat s vysokými finančními postihy. Rozdíly mohou být ještě např. v poplatcích, které se u hypotéky buď výrazně sniţují, nebo úplně ruší. U stavebních spořitelen musí klient zaplatit poplatek za uzavření smlouvy stejně jako za schválení překlenovacího úvěru. Stavební spoření má poplatky niţší hlavně za vedení účtu, které jsou u hypoték výraznější.

1.6.2 Stavební spoření nebo spořicí účet? Spořící učet se uzavírá na dobu neurčitou, zatímco u stavebního spoření je nutnost spořit minimálně 6 let, aby klientům vznik nárok na řádný úvěr. Úrokové sazby u spořicího účtu jsou zpravidla velmi rozdílné. Zatímco některé banky nabízejí zhodnocení v řádu desetin procenta, jiné banky se pyšní mnohem zajímavějším úrokem - kolem 2% p. a. Vše se odvíjí od délky výpovědní lhůty nebo výše zůstatku. Velká výhoda spořicího účtu spočívá ve faktu, 27

ţe banky neúčtují skoro ţádné poplatky, zatímco u stavebního spoření účastník platí určité částky například za vedení účtu nebo za uzavření smlouvy. Jeden z největších rozdílů je, ţe peníze ze spořicího účtu můţe klient po jejich vybrání pouţívat dle vlastní vůle. Oproti tomu prostředky ze stavebního spoření je nezbytné pouţít pouze na bytové potřeby, jinak nevzniká nárok na státní podporu.17

17

http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/sporici-ucty-a-vklady/abeceda-sporicich-uctu/ co-je-to-sporici-ucet/, 11. 3.2013

28

2. SROVNÁNÍ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČR A ZAHRANIČÍ Za hlavní evropskou organizací zabývající se problematikou stavebního spoření můţeme povaţovat Evropské sdruţení stavebních spořitelen. Sídla se nacházejí v Bruselu a v Londýně. Evropské sdruţení stavebních spořitelen má více neţ 47 členů z celkem 11 států. Nechybí zde samozřejmě ani zástupci spořitelen z České republiky. Organizace má za cíl podpořit soukromou bytovou výstavbu, zastupovat zájmy členů v EU a podporovat výměnu zkušeností a informací mezi jednotlivými členy.18 V celosvětovém měřítku se zabývá financováním bydlení Mezinárodní organizace financování bytové výstavby. Sídlí v Londýně a vznikla v roce 1914. V současné době ji tvoří 89 členů z celkem 41 zemí.19 Tabulka č. 2: Stavební spoření v Evropě Pořadí států

Stát

rok 2009

rok 2010

Procentuální navýšení počtu smluv z roku 2009 na rok 2010

1.

Německo

30 109 800

29 982 925

-0,40%

2.

Rakousko

5 096 658

5 176 567

1,60%

3.

ČR

4 926 183

4 845 319

-1,60%

4.

Slovensko

1 011 753

1 007 322

-0,40%

5.

Maďarsko

590 820

606 580

2,70%

6.

Chorvatsko

330 165

334 179

1,20%

7.

Rumunsko

253 017

316 026

24,90%

Zdroj: vlastní grafické zpracování

18 19

http://www.efbs.org/index.php?L=1, 2. 4. 2012 http://www.housingfinance.org/about-us/what-is-a-IUHF, 2. 4. 2012

29

2.1 Německo První zmínky o stavebním spoření jsou datovány z roku 1885, kdy v městě Bielefeld došlo k zaloţení první specializované instituce Bausparkasse für Jedermann (Stavební spořitelna pro kaţdého). Systém tohoto způsobu ukládání finančních prostředků byl v Německu započat v roce 1921 jistým Georgem Kroppem v malé vesničce Wüstenrot, po které se mimo jiné jmenuje jedna z největších stavebních spořitelen v Evropě. Kropp se pokoušel najít cestu k vyřešení všeobecné nouze o bydlení a peníze po první světové válce. Největšího rozmachu v Německu dosáhlo stavební spoření hlavně po schválení státní podpory, coţ nastalo v druhé polovině 20. století. Zvýšila se tak míra k obnově bytového fondu. Zároveň se díky tomu zlepšovalo vybavení bytů, struktura stáří bytů a rovněţ docházelo k nárůstu bytů v osobním vlastnictví. V roce 1930 jiţ měla spořitelna Wüstenrot přibliţně 150 000 členů. Začátkem 2. světové války a nástupem fašismu musely být veškeré smlouvy zrušeny a stavební spořitelny, které zde působily, byly nuceny ukončit svoji činnost. Poté co válka skončila, obnovil se velký zájem o to, aby mohli lidé stavební spoření opětovně vyuţívat. Německá vláda na tuto skutečnost zareagovala a vznikla tak myšlenka státní podpory. Ta byla zavedena v roce 1954 a tvořila 25% z naspořené částky, ovšem do maximální výše 400 DEM. Tento fakt zájem o zmiňovaný produkt ještě pozvednul. V roce 1950 představoval počet uzavřených smluv necelý milion. V roce 1970 šlo jiţ o více neţ 10 milionů smluv a v roce 1996 přesáhnul počet 32 milionů. Německý model stavebního spoření je zaloţen na principu, ţe účastníci spoření tvoří kolektiv členů a jejich vklady jsou zhodnocovány pevnou úrokovou sazbou. Specializovaná instituce potom stanovuje podmínky pro dlouhodobě fungující systém, v němţ jsou obsaţeny například poplatky, zúročení, ale hlavně také odborně-technické části (doba spoření do vzniku nároku na úvěr, minimální výše úvěru a splátek úvěru a další).20 Nárok na státní podporu nemá v Německu kaţdý. Ţadatel musí být starší 16 let a jeho maximální roční zdaněný příjem nesmí přesahovat 25 600 Euro, pokud je svobodný. V případě manţelských párů se jedná o částku 51 200 Euro. Na kaţdé dítě se bez ohledu na přídavky sniţuje daňový základ o 5 808 Euro.

20

SŮVOVÁ H.: Specializované bankovnictví, 7. vyd. SARIFA, 1997, s. 227

30

Výše uvedené opatření zajišťuje, ţe státní podporu nečerpají lidé s vysokými příjmy. Stát vyplácí podporu v míře 8,8% z roční částky, avšak maximálně 45 Euro pro jednotlivce a 90 Euro pro manţelské páry. Stavební spoření v Německu dále prezentuje moţnost, ţe klient můţe dostávat od zaměstnavatele část mzdy ve formě příspěvku právě na stavební spoření. Daňový základ v tomto případě nesmí překročit hranici 17 900 Euro v situaci svobodného jedince a 35 800 Euro pokud hovoříme o manţelském páru. Minimální doba spoření trvá 7 let a úroky není moţné odečítat od daně z příjmů. Stavební spoření v Německu se těší velké oblibě. Na trhu působí téměř 30 spořitelen. Dle zdrojů má uzavřenou smlouvu přibliţně 30% občanů, coţ je ve srovnání s Českou republikou asi o 20% méně. 21

2.2 Slovensko Na Slovensku je produkt stavebního spoření postaven na obdobných principech německého systému. Roku 1992 došlo k zaloţení První stavební spořitelny a.s., Bratislava, které momentálně patří tříčtvrtinový podíl na tamním trhu. O několik měsíců později se na slovenský bankovní trh připojila Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. a o dalších 7 let později ještě ČSOB stavební spořitelna, a.s. Tímto výčtem seznam specializovaných institucí na Slovensku končí. Je jich tedy přesně o polovinu méně neţ v České republice. Slovensku v současné době náleţí 4. místo v evropském ţebříčku zemí s největším počtem uzavřených smluv, kterému tradičně vévodí Německo. Česká republika se ocitá o stupínek výše - tedy na 3. místě. Státní podpora se v Slovenské republice mění kaţdým rokem - v závislosti na rozhodnutí Ministerstva financí. Letos se jedná o částku 12,5% z uloţené částky, maximálně však 66,39 Euro (coţ představuje přibliţně 1700 Kč). Jako zajímavost lze zmínit, ţe do roku 1996 byla výše státní podpory aţ 40% z ročních vkladů, maximálně 6000 slovenských korun. Státní

21

http://www.investujeme.cz/stavebni-sporeni-v-nemecku-2/, 12. 2. 2012

31

podpora je podobně jako v České republice, osvobozena od daní. Stejně jako čeští občané mají i naši sousedé moţnost volby ze dvou úvěrů. První variantou je překlenovací úvěr, druhou úvěr řádný (stavební). Úroky se pohybují od 5 do 7% dle zvolené moţnosti financování. U přiděleného úvěru to bývá od 2,8%. Minimální doba spoření jsou dva roky a naspořená částka musí být s ohledem na vybraný tarif alespoň 25%-50%.22

2.3 Velká Británie První stavební spořitelna ve Velké Británii byla zaloţena v roce 1775 v Birminghamu a nesla název Ketley´s Building Society. V Anglii najdeme namísto stavebních spořitelen hypoteční společnosti. Hypoteční společnosti jsou instituce, jež přijímají depozita a poskytují úvěry na bydlení, které jsou zajištěné hypotékou.“23 První takto specializované organizace vznikaly v druhé polovině 18. století a zprvu slouţily sdruţením lidí, kteří si chtěli postavit vlastní domy. Zpravidla je tvořilo 20-30 osob. Tito občané přispívali pravidelné finanční částky, které později pouţili na nákup pozemků a financování stavby. Poté, co všichni členové měli postavena svá obydlí, společenství zaniklo.24

2.4 Chorvatsko Stavební spořitelny v Chorvatsku nabízejí svým klientům státní příspěvek aţ do výše 15% z ročního vkladu. Limit je nastaven na 680 Euro, tudíţ účastník můţe dostat částku maximálně 102 Euro. Stavební spoření v Chorvatsku není příliš populární a i přes jeho určitou historii, pokrytí trhu pouze nepatrně překračuje 15%.25

2.5 Rumunsko Systém stavebního spoření v Rumunsku je sice pro zatím v prvopočátcích, ale ve výši státní podpory se řadí na první místo v ţebříčku evropských zemí. Z důvodu získání co největšího

22

http://www.hypoindex.cz/clanky/stavebni-sporeni-na-slovensku/, 15. 2. 2012 SŮVOVÁ H.: Specializované bankovnictví, 7. vyd. SARIFA, 1997, s. 226 24 SŮVOVÁ H.: Specializované bankovnictví, 7. vyd. SARIFA, 1997, s. 226 25 http://www.hypoindex.cz/clanky/nejstedrejsi-podporu-stavebniho-sporeni-si-uzivaji-rumuni/ 20. 2. 2012 23

32

mnoţství nových zákazníků, vyplácí rumunská vláda aţ 25% z ročního vkladu. Maximální limit činí 250 Euro, coţ při ročním vkladu odpovídá částce 1000 Euro.26

2.6 Rakousko Rakousko má největší pokrytí trhu ze všech zemí a stavební spoření vyuţívá téměř 67%. Můţeme tedy hovořit o nejpopulárnějším spořícím produktu v zemi. Státní podpora se mění dle momentální ekonomické situace země a stavu na mezibankovním trhu. Jako výchozí parametr, který určuje její výši, se povaţují průměrné výnosy státních dluhopisů. Pro rok 2011 byla stanovena částka 36 Euro. Aby klient tuto částku získal, bylo nezbytné alespoň naspořit 1200 Eur. Výše státního příspěvku se tedy v Rakousku pohybuje v rozmezí 3% -8%. 27

Stavební spoření zde také slouţí k zajištění na důchod, vzdělání a zdravotní péči. Stejně jako v Německu zde model vychází z kolektivního spoření účastníků, kteří mají po splnění podmínek nárok na získání úvěru s výší úroků známou v době podpisu smlouvy.

26 27

http://www.hypoindex.cz/clanky/nejstedrejsi-podporu-stavebniho-sporeni-si-uzivaji-rumuni/, 20. 2. 2012 http://www.hypoindex.cz/nejstedrejsi-podpory-stavebniho-sporeni-si-uzivaji-rumuni/, 3. 3. 2012

33

3. ANALÝZA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PŘED NOVELOU Tabulka č. 3: Porovnání Českomoravské stavební spořitelny, a.s. a Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. před novelou v roce 2011 Českomoravská stavební spořitelna, a.s.

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s.

Minimální cílová částka

40 000,- Kč

20 000,- Kč

Tarify stavební spořitelny

INVEST – INV. ATRAKTIV – ATR. PERSPEKTIV – PER.

OPTIMÁLNÍ KREDITNÍ – OK OPTIMÁLNÍ NORMÁLNÍ - ON OPTIMÁLNÍ SPECIÁLNÍ - OS OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ - OF

Minimální měsíční vklad

INV. – 0,6 % z cílové částky ATR. – 0,6 % z cílové částky PER. – 0,53 % z cílové částky

100,- Kč

Mimořádné vklady

Možné

Možné

Úrok z vkladů

1 % - 2 % p. a. dle tarifu

1% - 2,5 % p. a. dle tarifu

Možnost zvýšení cílové částky

Ano, 1% z rozdílu

Ano, poplatek 1% z částky, o kterou se navyšuje (max. 30 000,- Kč)

Možnost snížení cílové částky

Ano, zdarma

Ano, 0,9 % z rozdílu cílové částky (min. 100,- Kč)

Podmínky poskytnutí úvěru

INV. – min. 40% cílové částky ATR. – min. 38% cílové částky PER. – min. 35% cílové částky Min. doba spoření 2 roky

OK – 30 % z cílové částky ON, OS – 50 % z cílové částky OF – 40 % z cílové částky Min. doba spoření 21 měsíců

Maximální výše úvěru

Není omezena, určuje se podle cílové částky

Do 600 tisíc ručitel, nad 600 tisíc zástava

Úroky z úvěru

INV. – 4.8 % p. a. ATR. – 3,7 % p. a. PER. – 4,8 % p. a.

3,7 % p. a. (vklady 1 %) 5,2 % p. a. (vklady 2.5 %)

Zdroj: vlastní grafické zpracování

34

3.1 Porovnání dvou stavebních spořitelen 3.1.1 Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Českomoravská stavební spořitelna, a. s. nabízí tři základní tarify stavebního spoření. Jsou to: INVEST, ATRAKTIV a PERSPEKTIV. Produkt INVEST je vhodný zejména pro klienty s prioritou spoření, neboť mají úrok 2 % p. a. Tarif ATRAKTIV je určen lidem, kteří se orientují spíše na budoucnost a uvaţují o úvěru, kterým by chtěli vyřešit své bytové podmínky. PERSPEKTIV je vytvořen vyloţeně pro občany, kteří budou ţádat úvěr u Českomoravské stavební spořitelny, a.s. Tento tarif představuje nejniţší splátky a doba trvání můţe být aţ 29 let. Předchozí dva produkty mají dobu existence nejdéle 19 let. Zmiňované sluţby několik odlišností. Například u produktu PERSPEKTIV je minimální měsíční vklad 0,53% z celkové části, zatímco u dalších dvou činí 0,6 %. Jako další rozdíl můţeme uvést například úroky z vkladů, které u tarifu ATRAKTIV představují 1 % p. a., u ostatních jsou o něco vyšší a to přesně 2% p. a. Dále o podmínkách pro poskytnutí úvěru. Jedinou společnou pro všechny tři tarify je minimální doba spoření, coţ jsou 2 roky. Dalším kritériem je minimální naspořená suma z cílové částky v procentech. U tarifu INVEST je nutno vlastnit alespoň 40 % z cílové částky, u sluţby ATRAKTIV se jedná o 38 % a u PERSPEKTIV jiţ pouze 35 %. Za zmínku stojí i rozdílnosti míry úroků u úvěrů. INVEST má společně s tarifem PERSPEKTIV úroky ve výši 4,8 % p. a., sluţba ATRAKTIV potom pouze 3,7 % p. a. Základní informace o stavebním spoření u ČMSS před novelou v roce 2011 jsou následující. Minimální cílová částka je nastavena na 40 000,- KČ. Mimořádné vklady jsou povoleny. Společnost nabízí moţnost zvýšení i sníţení cílové částky, ale zatímco sníţení je zdarma, za zvýšení klient zaplatí poplatek 1% z rozdílu. Maximální výše úvěru není omezena, stanovuje se dle cílové částky28

3.1.2 Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. disponuje čtyřmi základními tarify pro stavební spoření. Jedná se o sazby: OK – optimální kreditní, ON – optimální normální, OS – optimální speciální a OF – optimální finanční. Minimální měsíční vklad představuje u všech tarifů pouze 100,- Kč. Úroky z vkladů činí 1 % p. a. pro právnické osoby a 2,5 % p. a. pro fyzické

28

Expo.cmss.cz, 7. 4. 2012

35

osoby. Podmínky pro poskytnutí úvěru jsou uvedeny níţe. Minimální doba spoření je stanovena na 21 měsíců. Minimální výše zůstatku na účtu klienta je rozdělena dle typu produktu. U tarifů OF – optimální finanční je poţadováno 40 % z cílové částky, u OS – optimální speciální a ON – optimální normální se jedná o 50 % a u tarifu OK – optimální kreditní je minimální zůstatek nastaven na 30%. Úroky z úvěru prezentují 3,7 % pro fyzické osoby a 5,2 % pro právnické. Další pravidla pro spoření před novelou v roce 2011: minimální cílová částka musí být 20 000,- KČ. Mimořádné vklady, zvýšení či sníţení cílové částky je moţné. Při zvyšování je klient povinen zaplatit 10 % ze sumy, o kterou se cílová částka zvyšuje, maximálně však 30 000,-KČ. Při sniţování musí klient uhradit rozdíl mezi hodnotami, minimálně 100,-KČ. Nejvyšší moţná míra úvěru je rozdělena dle částky. Při úvěru menším neţ 600 000,-KČ stačí pouze existence ručitele. Při úvěru nad 600 000,- KČ je nezbytná zástava. 29

29

Expo.cmss.cz, 7. 4. 2012

36

4.

ANALÝZA

STAVEBNÍHO

SPOŘENÍ

PO

NOVELE Tabulka č. 4: Porovnání Českomoravské stavební spořitelny, a.s. a Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. po novele v roce 2011 Českomoravská stavební spořitelna, a.s.

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s.

50 000,- Kč

20 000,- Kč

Minimální cílová částka

VAR 15 – VARIANT 15 VAR 20 – VARIANT 20 VAR 25 – VARIANT 25

Tarify stavební spořitelny

VAR 30 – VARIANT 30

OPTIMÁLNÍ KREDITNÍ – OK OPTIMÁLNÍ NORMÁLNÍ - ON OPTIMÁLNÍ SPECIÁLNÍ - OS OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ - OF

GAR – GARANT OF, ON, OS – 0,5% cíl. částky

Minimální měsíční vklad

0,5% z cílové částky

Mimořádné vklady

Možné

Možné

Úrok z vkladů

1% - 1,5 % p. a. dle tarifu

1 % - 2,2 % p. a. dle tarifu

Možnost zvýšení cílové částky

Minimálně o 20 000,- Kč

Ano, poplatek 1% z částky, o kterou se navyšuje (max. 30 000,- Kč)

Ano,

Ano, 0,9 % z rozdílu cílové částky

Možnost snížení cílové částky

zdarma

OK – 0,2% z cílové částky

(min. 100,- Kč) ON, OS – 50% z cílové částky

Podmínky poskytnutí úvěru

Min. doba spoření 2 roky

OF – 40% z cílové částky OK – 30% z cílové částky

Není omezena, určuje se podle Maximální výše úvěru

Úroky z úvěru

cílové částky

ON, OS – 50% z cílové částky OF – 60% z cílové částky OK – 70% z cílové částky

VAR – 4,3% p. a.

Fyzická osoba – 3,7%

GAR – 2,95% p. a.

Právnická osoba – 4,7% p. a.

Zdroj: vlastní grafické zpracování 37

4.1 Porovnání dvou stavebních spořitelen 4.1.1 Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Českomoravská stavební spořitelna v roce 2012 změnila své tarify, které nyní propagují pod názvy: VARIANT 15, 20, 25, 30 a GARANT. Produkt VARIANT 15 je doporučen těm subjektům, kteří chtějí úvěrem financovat svoji bytovou potřebu a přitom mají v úmyslu úvěr splatit co nejdříve (i přes vyšší měsíční zatíţení). Maximální doba splatnosti překlenovacího úvěru včetně úvěru ze stavebního spoření je 15 let, přičemţ na úvěr ze stavebního spoření připadá aţ 7 let. Měsíční splátka činí 0,8% z cílové částky. Aby měl klient nárok na poskytnutí úvěru, musí mít naspořeno alespoň 40% ze smluvené hodnoty. Další z nabídky je VARIANT 20 - vhodný pro klienty, kteří budou financovat bytové záleţitosti a úvěr hodlají splatit co nejdříve, neboť si mohou dovolit vyšší měsíční splátky. Nejdelší lhůta, během které je moţné splatit úvěr, představuje 20 let a úvěr ze stavebního spoření aţ 9 let. Měsíční splátka je nastavena na 0,68%. O úvěr lze zaţádat po naspoření 40% z cílové částky. Tarif VARIANT 25 je výhodný díky skloubení výše měsíčních splátek a doby, po kterou se úvěr splácet bude, protoţe maximální doba splácení můţe prezentovat aţ 25 let. Úvěr ze stavebního spoření potom aţ na 11 let. Měsíční splátky jsou v případě sluţby VARIANT 25 0,6% z cílové částky. Poţadovaná naspořená hodnota je opět 40%. Poslední z tarifů VARIANT má číslo 30. Doporučuje se především mladším klientům, neboť má nejniţší měsíční zatíţení po celou dobu stavebního spoření. Doba splácení je vymodelována aţ na 30 let, přičemţ úvěr ze stavebního spoření se můţe umazávat aţ 12 let. Splátky činí kaţdý měsíc 0,68% z cílové částky a pro poskytnutí úvěru musí naspořit klient minimálně 40%. Poslední moţnost, kterou Českomoravská stavební spořitelna poskytuje, je tarif GARANT, který je výhodný především díky roční úrokové sazbě úvěru, která sahá do výše aţ 2,95%. Úvěrová nabídka je bezkonkurenční nejenom na trhu stavebního spoření, ale i na trhu úvěrů 38

pro bydlení celkově. Navíc má tento tarif dvě dodatečné výhody. První výhoda je, ţe úroková sazba se sjednává při zavření smlouvy o stavebním spoření a zůstává neměnná po celou dobu smluvního vztahu. Druhá výhoda představuje především nízké úročení úvěru a krátkou dobu splatnosti úvěru. Maximální délka vyrovnání je aţ 15 let, přičemţ úvěr ze stavebního spoření maximálně 7 let. Měsíční splátky jsou nastaveny na 0,8% z cílové částky, úvěr můţe být poskytnut aţ po naspoření 45% z částky, která je uvedena v písemné smlouvě. U všech tarifů platí jednotná podmínka minimální doby spoření - musí být aspoň dva roky. 30

4.1.2 Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. Wüstenrot stavební spořitelna a.s. má 4 základní tarify. Jsou jimi OK - optimální kreditní, OF - optimální finanční, OS - optimální speciální a ON - optimální normální. První jmenovaný představuje variantu s nejniţší měsíční úloţkou a je vhodný především pro klienty, kteří chtějí dlouho spořit a potřebují vysoký úvěr, popřípadě dlouhodobý překlenovací úvěr. Pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření musí mít jedinci naspořeno alespoň 30% z cílové částky a z té zároveň splácet měsíční poplatky ve výši 0,7%. Druhý v nabídce Wüstenrot stavební spořitelny a.s. je tarif OF - optimální finanční - určený především pro občany, kteří poţadují vysoký úvěr za příznivých úvěrových podmínek. Nejvýhodnější je zejména díky poskytovanému překlenovacímu úvěru. U produktu OF optimální finanční musí být pro poskytnutí úvěru naspořená minimální částka ve výši 40% ze smluvené cílové částky a klienti mají povinnost splácet měsíční částku ve výši 0,6% z cílové částky. Tarif OS - optimální speciální zajišťuje nejrychlejší přidělení cílové částky a tím i nárok na úvěr ze stavebního spoření. Aby měl jedinec nárok na zmiňovaný úvěr, je potřeba mít naspořeno alespoň 50% z cílové částky. Měsíční splátky jsou nastaveny na 0,6% z cílové částky.

30

http://hypoindex.cz/cmss-uvadi-na-trh-nove-tarify-stavebniho-sporeni/

39

Posledním tarifem je ON - optimální normální, který nabízí nejniţší zatíţení rodinného rozpočtu při splácení úvěru, neboť klient je nucen splácet pouze 0,5% z cílové částky. Samozřejmostí pro poskytnutí úvěru je naspoření potřebné finanční sumy, která je v případě tarifu ON – optimální normální nastavena 50% z cílové částky. U všech výše zmíněných tarifů od Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. musí být splněna podmínka, ţe klient musí spořit minimálně 21 měsíců, neţ bude mít moţnost podat ţádost o poskytnutí úvěru.31

4.2 Změny tržního podílu jednotlivých stavebních spořitelen Graf č. 4: Nový obchod – tržní podíl v porovnání s rokem 2011

Nový obchod - tržní podíl 13.7%

ČMSS (+1,3%)

9.7%

12.7%

StS ČS (-0,8)% 11.8% 53.2%

MPSS (-0,9%) RSTS (-0,6%) WÜST (+1,0%)

Zdroj: L1 Liška je jednička – magazín pro obchodní zástupce ČMSS cit. 2012.4.1, str. 5 Po změnách, které proběhly v roce 2010 je dle průzkumu v roce 2012 nejúspěšnější Českomoravská stavební spořitelna, a. s. V porovnání s rokem 2011 zaznamenala narůst o 1,3 %. V současné době ji patří přesně 53,2 % podílu na českém bankovním trhu. Bez ohledu na finanční krizi, zaţila Českomoravská spořitelna, a. s. nejúspěšnější rok ve svojí historii. Zároveň tak maximalizovala svůj náskok na vedoucí pozici. Jak lze vidět z grafu č. 4, svůj podíl na trhu navýšila také Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. (konkrétně o 1 %).

31

http://www.wuestenrot.cz/stavebni-sporeni/o-stavebnim-sporeni/

40

Tato skutečnost potvrzuje její pozici jako druhé nejsilnější stavební spořitelny v České republice. Ostatní tři specializované instituce, coţ jsou Stavební spořitelna České spořitelny a. s., Modrá pyramida a Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. zaznamenaly propad na trhu. Mezi společnostmi, které zaznamenaly propad, nejsou zřejmé nějak razantní rozdíly a v příštím roce se tyto pozice mohou jakkoliv změnit. 32

Graf č. 5: Úvěrový obchod – tržní podíl v porovnání s rokem 2011

Úvěrový obchod - tržní podíl 13.6%

ČMSS (+9,6%)

5.1%

16.2% StS ČM (-0,8%) 8.9% MPSS (+0,7%) 56.2% RSTS (-4,5%) WÜST (-5,0%)

Zdroj: L1 Liška je jednička – magazín pro obchodní zástupce ČMSS, cit. 2012.4.1, str. 5 Výše uvedený graf znázorňuje podíly na trhu jednotlivých stavebních spořitelen s ohledem na úvěrové obchody. Na vedoucí pozici je opět Českomoravská stavební spořitelna, která ovládá nadpoloviční většinu českého bankovního trhu. Oproti roku 2011 navýšila svůj podíl o 9,6 %, coţ je bezkonkurenčně nejvíc a ţádná z ostatních spořitelen se těmto číslům ani vzdáleně nepřiblíţila. Jediná další spořitelna, která dokázala upevnit svou pozici je Modrá pyramida, a.s. Její nárůst činil 0,7 %. Nejhorší rok zaznamenala Wüstenrot stavební spořitelna, a.s., která vykázala ztrátu v trţním podílu o rovných 5 %. O něco méně se sníţil podíl Raiffeisen stavební spořitelny, a. s., která přišla o 4,5 %. Nejlépe z těchto tří subjektů dopadla Stavební spořitelna České spořitelna, a. s., která neztratila aţ tak velký podíl a její ztráta se zastavila na 0,8 %. 33

32 33

LOOSOVÁ V.: L1 Liška je jednička – magazín pro obchodní zástupce ČMSS, s. 5 LOOSOVÁ V.: L1 Liška je jednička – magazín pro obchodní zástupce ČMSS, s. 5

41

5. POROVNÁNÍ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PŘED A PO NOVELE Tabulka č. 5: Porovnání stavebního spoření před a po novele z roku 2011

Státní podpora Výše vkladu pro získání 100% státní podpory Věkové omezení pro státní podporu Doba spoření Státní podpora na více smlouvách Možnost snížení úroků ze strany spořitelny Osvobození vkladů od daně z příjmů Bonifikace klientů, kteří investují účelově Účastníci spoření

Stav do 31. 12. 2010

Stav od 1. 1. 2011

15%, max. 3000,-Kč

10%, max. 2000,-Kč

20 000,-Kč/ rok

20 000,-Kč/ rok

Ne

Ne

6 let

6 let

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Ne

Ne

Ne

ČR a EU

ČR a EU

Zdroj: vlastní grafické zpracování

5.1 Porovnání stavebního spoření pro konkrétního klienta Pro přehledné znázornění porovnání stavebního spoření budu nejprve pracovat s modelovým příkladem klienta, který se rozhodnul uzavřít smlouvu s Českomoravskou stavební spořitelnou, a.s. Cílová částka je nastavena na 400 000,- Kč, doba spoření je 6 let a klient předpokládá, ţe bude ţádat o úvěr.

42

5.1.1 Výpočet stavebního spoření pro konkrétního klienta před novelou Smlouva klienta se stavební spořitelnou je uzavřena 1. 4. 2004 a datum ukončení spoření by mělo nastat 31. 8. 2010. Poplatky za vedení účtu představují 290,- Kč za rok. Pravidelné měsíční vklady jsou nastaveny na 2000,- KČ měsíčně. Na počátku spoření proběhne mimořádný vklad ve výši 4 330,- KČ. Klient plánuje, ţe si 40% z cílové částky naspoří a zbylých 60% si vezme jako úvěr. Uplatňuje tarif INVEST: Standart, úroková sazba tedy činí 2% p. a. Při uzavření takto definované smlouvy má nárok na plnou státní podporu, ve výši 3 000,- Kč. Stavební spoření je zahájeno 30. 4. 2004. Roční vklady jsou následující: 22 330,Kč za rok 2004, 24 000,- Kč za roky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 a 16000,- Kč za rok 2010. Tím dojde k naspoření 40% z cílové částky, které má ČMSS, a.s., stanovené jako minimální hodnotu pro přidělení úvěru. Po ukončení spoření, které je stanoveno na 31. 8. 2010 dosahuje uloţená částka 181 034,- Kč. Dodatečně je klientovi připsána státní podpora 3 000,- Kč za rok 2009. Úvěr, který spořitelna ţadateli poskytne, ve výši 60% z cílové částky, představuje 218 966,- Kč. Úroková sazba ve fázi úvěru činí 4,8% p. a. 1. 10. 2010 je zahájeno pravidelné splácení úvěru ve výši 2 180,- Kč měsíčně. Ještě v témţe roce je klientovi připsána poslední státní podpora. Úhrada úvěru by měla probíhat aţ do 1. 5. 2021, kdy bude poslední splátka upravena na sumu 1291,- Kč a touto částkou bude i oficiálně konec pravidelným měsíčním splátkám.34 Graf č. 6: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro konkrétního klienta před novelou

Před novelou v roce 2011 Naspořená částka

218 966 Státní podpora

181 034 Úroky

18 000 11 010

Úvěr

Zdroj: Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 2012.4.1 34

Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012

43

5.1.2 Výpočet stavebního spoření pro konkrétního klienta po novele Smlouva s klientem je uzavřena 1. 4. 2013 a ukončení spoření by mělo nastat 31. 10. 2019. Poplatky za vedení účtu představují 330,- Kč ročně, proto smluvní vztah trvá o dva měsíce déle neţ v předchozím případě. Vklady budou měsíční, pravidelné a ve výši 2 000,- Kč. Na začátku proběhne mimořádná úloţka ve výši 4 330,- Kč. Spořitelna nastaví klientovi tarif Variant 15, tudíţ úroková sazba ve fázi spoření činí 1,5% p. a. Klient předpokládá, ţe 40% z cílové částky naspoří a dalších 60% si vezme jako úrok. Podpisem takto formulované smlouvy získává nárok na plnou státní podporu ve výši 2 000,- Kč ročně. Stavební spoření je zahájeno 30. 4. 2013. Roční vklady jsou rozděleny následovně: v roce 2012 uloţí 24 330,- Kč, v letech 2013 aţ 2017 bude ročně spořit 24 000,- Kč a v roce 2018 pouze 18 000,- Kč. Tím dosáhne na minimální hodnotu pro udělení úvěru ze stavebního spoření a na zbylých 60% můţe ţádat o úvěr. Po ukončení spoření je hodnota naspořené částky 162 330,- Kč. Dodatečně je klientovi vyplacena státní podpora 2 000,- Kč za rok 2017. Hodnota poţadovaného úvěru má tedy hodnotu 224 881- Kč. Úroková sazba je v této fázi 4,3% p. a. Ode dne 1. 12. 2018 začíná klient pravidelně splácet úvěr ve výši 3 200,- Kč měsíčně. V dubnu roku 2019 dojde k vyplacení poslední státní podpory. Splácení by mělo probíhat aţ do 1. 7. 2028, kdy je poslední splátka upravena dle potřeby a to na 2 872- Kč. 35 Graf č. 7: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro konkrétního klienta po novele

Po novele v roce 2011 Naspořená částka

224 881

Státní podpora 175 119 12 000

Úroky

8 352 Úvěr

Zdroj: Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 2012.4.1 35

Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 3. 3. 2013

44

5.1.3 Porovnání výnosnosti stavebního spoření před novelou a po novele Při porovnání výnosnosti a efektivnosti stavebního spoření před novelou a po novele, můţeme jednoznačně stanovit, ţe stavební spoření se po změnách v zákoně nevyplatí v takové míře, jako to bylo před novelou v roce 2011. Rozdíly jsou patrné nejenom ve výši zisku ze stavebního spoření a státní podpory, ale také v době spoření potřebné k získání úvěru, částce za vedení účtu a podobně. Veškeré odlišnosti popsaných modelových příkladů jsou uvedeny v tabulce níţe. Tabulka č. 6: Porovnání výnosnosti stavebního spoření před novelou a po novele Před novelou

Po novele

Zisk z úroků

11 010,-Kč

8 352,-Kč

Státní podpora

18 000,-Kč

12 000,-Kč

Celkový výnos

29 010,-Kč

20 352,-Kč

Poplatek za vedení účtů

1 740,-Kč

1 980,-Kč

Zdroj: vlastní grafické zpracování

5.2. Porovnání stavebního spoření jednoho a více klientů Další příklad, který se pokusím prezentovat je, ţe se pokusím porovnat rozdíly mezi tím, pokud mladý klient spoří na bydlení sám, nebo kdyţ se stejná částka cílová částka rozloţí mezi pár. Veškeré propočty provedu před novelou i po ní. V následující části mé práce budu pracovat s předpokladem, ţe klient či klienti uzavřou smlouvu s Českomoravskou stavební spořitelnou, a.s. Cílová částka je nastavena na 1 000 000,- Kč, v případě dvou klientů na 500 000,- Kč, doba spoření 6 let a v obou případech se předpokládá, ţe bude zaţádáno o úvěr.

5.2.1 Výpočet stavebního spoření pro jednoho klienta před novelou Smlouva klienta s Českomoravskou stavební spořitelnou, a. s. je uzavřena k 1. 4. 2004. Cílová částka je nastavena na hodnotu 1 000 000,- Kč. Pravidelné měsíční vklady představují částku 4000,- Kč. Tarif Invest Standard, který má klient sjednán disponuje úrokovou sazbu ve fázi spoření 2% p. a. K uzavřené smlouvě má klient nárok na plnou státní podporu ve výši 3000,Kč. K zahájení spoření došlo 30. 4. 2004. K témuţ datu byla zaznamenána mimořádná úloţka 45

v hodnotě 10 330,- Kč. Po 6 letech plynutí stavebního spoření se klient rozhodnul, ţe finanční prostředky potřebuje dříve, neţ naspoří 40% z cílové částky – nutných pro nárok na řádný úvěr. K 30. 4. 2010 bylo tedy zahájeno čerpání tzv. meziúvěru do výše stanovené cílové částky 1 000 000,- Kč, při sazbě 4% p. a. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. nastavila splátky zmíněného mezi úvěru na 3333,30,- Kč + 4 000,- Kč původního vkladu kaţdý měsíc. 30. 9.2011 jiţ klient dosáhnul na potřebných 40% z cílové částky a mohl tedy zaţádat o řádný úvěr, čímţ je učiněn konec splátkám za mezi úvěr. O dva měsíce později došlo zároveň k ukončení stavebního spoření jako celku. Naspořená částka klienta činila 421 608 – Kč bez posledního příspěvku státní podpory. Poskytnutý úvěr představoval 578 392,- Kč. Úroková sazba byla 4,8% p. a. Splácení pravidelných měsíčních splátek v hodnotě 5 780,- Kč bylo započato 1. 2. 2012. Naspořená částka v procentech tedy činí 42,16% a poskytnutý úvěr 57,84%. V dubnu roku 2012 obdrţí klient vyplacenou poslední státní podporu. K zaplacení finální splátky řádného poskytnutého úvěru dojde 1. 9. 2022 a to ve výši 686,60,- Kč. Tímto krokem jsou umořeny veškeré splátky. 36 Graf č. 8: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro jednoho klienta před novelou

Před novelou v roce 2011 Platby (bez úhrad)

578,391.7

369,430

31 178

Státní podpora

Úroky

21 000 Úvěr

Zdroj: Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 2012.4.1

36

Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012

46

5.2.2 Výpočet stavebního spoření pro dva klienty před novelou V situaci stavebního spoření pro dva klienty je nutné upozornit, ţe některé sumy jsou poloviční oproti předchozímu příkladu, neboť beru úvahu spoření dvou klientů, kteří po ukončení smluv, hodlají své ušetřené prostředky spojit a pořídit si společné bydlení. Cílová částka je nastavená na 500 000,- Kč, pravidelné měsíční vklady představují 2000,- Kč. Oba klienti mají nárok na státní podporu v hodnotě 3000,- Kč. Začátek spoření je zahájen 30. 4. 2004. Tentýţ den došla k uskutečnění mimořádná úloţka 5 330,- Kč. Obdobně jako v předchozím modelu, se klienti rozhodnou, po 6 letech spoření pro tzv. mezi úvěr. Nesplňují totiţ podmínku naspoření potřebných 40% z cílové částky pro udělení řádného úvěru. Od 31. 5. 2010 začnou v pravidelných měsíčních splátkách hradit 1 667 ,- Kč společně s pravidelným měsíčním vkladem 2000,- Kč. Po roce splácení meziúvěru dosáhnou na nezbytných 40% z cílové částky a mohou tak přejít ze zmiňovaného překlenovacího úvěru na úvěr řádný. Naspořená částka v této době činí 208 668,- Kč u kaţdého z klienta. Dodatečně jim je samozřejmě ještě vyplacena státní podpora v plné výši. Úvěr, který ţádají, má hodnotu 291 332,- Kč. Úročený je sazbou 4,8%, coţ činí 2 910,- Kč měsíčně. Procentuální rozdělení: 41,73% naspořeno, 58,27% úvěr. V polovině dubna roku 2012 dojde ještě k připsání státní podpora v plné výši. Poslední splátka úvěru proběhne 1. 4. 2022 ve výši 376,- Kč.37 Graf č. 9: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro dva klienty před novelou

Před novelou v roce 2011 Platby (včetně úhrad) 291 332 173,430

Státní podpora

Úroky

14 514 20,724

Úvěry

Zdroj: Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 20124.1. 37

Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012

47

5.2.3 Porovnání výnosnosti stavebního spoření pro jednoho a více klientů před novelou Při porovnání dvou uvedených modelů lze jednoznačně vidět, ţe pokud se cílová částka rozdělí mezi dva samostatné klienty, kteří budou spořit odděleně na společné budoucí bydlení, jedná se o výhodnější variantu, neţ kdyţ poţadovanou částku 1 000 000,- Kč spoří pouze jeden klient samostatně. Tabulka č. 7: Porovnání výnosnosti spoření pro jednoho a více klientů před novelou Stavební spoření pro

Stavební spoření pro dva

jednoho klienta

klienty

Zisk z úroků

31 178,-Kč

29 028,-Kč

Státní podpora

24 000,-Kč

47 448,-Kč

Celkový výnos

55 178,-Kč

76 476,-Kč

Zdroj: vlastní grafické zpracování

5.3.4 Výpočet stavebního spoření pro jednoho klienta po novele Cílová částka je nastavena na hodnotu 1 000 000,- Kč. Tarif Invest: Standart a úroková sazba ve fázi spoření je 2% p. a. Pravidelné měsíční úloţky jsou 4000,- Kč. Klient má nárok na plnou státní podporu ve výši jiţ pouze 2000,- Kč. K zahájení stavebního spoření dojde 30. 4. 2012 a ihned je uskutečněna mimořádná úloţka 10 330,- Kč. Po 6 letech plynutí smlouvy si klient jako v předchozích případech zaţádá o mezi úvěr při úrokové sazbě 4% p. a. Měsíční platby za zmíněné situace činí 3 333,- Kč + 4000,- jako pravidelný měsíční vklad. 23. 12. 2019 má klient naspořeno 40% z cílové částky. O tři měsíce později ukončí pravidelné spoření a dostane přidělen řádný úvěr, čímţ současně skončí splácení překlenovacího úvěru. Řádný úvěr ve výši 578 019,- Kč je úročen sazbu 4,8% p. a. a splátky jsou 6000,- Kč měsíčně. Naspořená částka 421 980,- Kč v této době představuje v procentuálním poměru 42,2%, poskytnutý úvěr zbylých 57,8%. K 1. 5. 2030 je řádný úvěr splacen a poslední částka se upraví na hodnotu 5067,- Kč.38

38

Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012

48

Graf č. 10: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro jednoho klienta po novele

Po novele v roce 2011 Platby (bez úhrad)

578 019

380 370

Státní podpora

Úroky

32 4778 14,000

Úvěr

Zdroj: Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 2012.4.1.

5.3.5 Výpočet stavebního spoření pro dva klienty po novele Obdobně jako v modelové situaci výpočtu stavebního spoření pro dva klienty před novelou, je nezbytné podotknout, ţe při propočtech stavebního spoření po novele pro dva klienty, jsou měsíční úloţky i cílová částka poloviční. Účastníci spoří jako dvě samostatné osoby, které potom nabyté finanční prostředky spojí a pouţijí na společné bydlení. Cílová částka je nastavena na 500 000,- Kč s tarifem Invest: Standart při úrokové sazbě 2% p. a. Pravidelné měsíční splátky činí 2000,- Kč a kaţdý z klientů má nárok na státní v plné výši – coţ představuje 2000,- Kč. Stavební spoření je zahájeno 30. 4. 2012. Současně dojde k zaplacení mimořádného vkladu 5 330,- Kč. Po šesti letech šetření se klienti nezávisle na sobě rozhodnou zaţádat o mezi úvěr s úrokovou sazbu 4% p. a. K 31. 8. 2018 začnou hradit částku 1 667,- Kč za zmíněný mezi úvěr a 2000,- Kč,- jako pravidelnou úloţku. Po roce čerpání překlenovacího úvěru je jiţ dosaţeno podmiňovaných 40% z cílové částky a lze tedy čerpat úvěr řádný. 31. 12. 2019 se ukončí splácení mezi úvěru a současně i stavebního spoření. Peněţní prostředky nastřádané jedním klientem v této fázi činí 210 112,- Kč, tj. 42,02%, řádný úvěr 289 888,- Kč, tj. 57,98%. Úroková sazba poskytnutého úvěru je 4,8% p. a., coţ

49

v přepočtení spořitelnou znamená 3 000,- Kč měsíčně. Po deseti letech, přesněji 1. 4. 2030, je uskutečněna poslední platba úvěru a to ve výši pouze 399,- Kč. 39 Graf č. 11: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro dva klienty po novele

Po novele v roce 2011 Platby (bez úhrad)

289 887,8 183 030

15,611.2

Státní podpora

Úroky

13,810 Úvěr

Zdroj: Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 2012.4.1.

5.3.6 Porovnání výnosnosti spoření pro jednoho a více klientů po novele Předchozí výpočty stavebního spoření pro jednoho a více klientů dokázaly, ţe i po změnách v zákoně, je analyzovaný produkt, výhodnější v situaci, kdy pár ukládá finanční prostředky a získává státní podporu odděleně, neţ v případě jednoho samostatně spořícího klienta. Tabulka č. 8: Porovnání výnosnosti spoření pro jednoho a více klientů po novele Stavební spoření pro

Stavební spoření pro dva

jednoho klienta

klienty

Zisk z úroků

32 478,-Kč

31 222,-Kč

Státní podpora

16 000,-Kč

31 620,-Kč

Celkový výnos

48 478,-Kč

62 842,-Kč

Zdroj: vlastní grafické zpracování 39

Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012

50

5.3.7 Celkové porovnání výnosnosti stavebního spoření pro jednoho a více klientů před novelou a po novele Při celkovém pohledu a porovnání všech uvedených modelů stavebního spoření, které jsem se ve své bakalářské práci pokusil demonstrovat, vychází jasně najevo, ţe stavební spoření před novelou v roce 2011 bylo razantně výhodnější. V první ukázce, kdy jsem komparoval klasické stavební spoření jednoho klienta před novelou a po ní, bylo patrné, jak obrovský dopad měly učiněné změny a to zejména sníţení státního příspěvku. V uvedeném fiktivním příkladu činil rozdíl v zisku spořitele téměř 7 000,- Kč. V situaci srovnání výnosnosti stavebního spoření před a po novele v případě jednoho nebo dvou klientů, se opět potvrdila myšlenka, ţe produkt stavebního spoření se stal po úpravách v roce 2011 méně výhodným. Ačkoliv úroky z vkladů jsou v současné době o něco vyšší, díky výraznému sníţení státní podpory, vyšel zisk u nastavené cílové částky na 1 000 000,o několik tisíc niţší, neţ tomu bylo před rokem 2011. Celkové zhodnocení tedy zní: přestoţe je stavební spoření stále jedním z nejoblíbenějších a nejvyuţívanějších produktů na českém trhu, díky změnám po roce 2011, jiţ není natolik výhodné, jako tomu bylo v obdobích předcházejících.

51

ZÁVĚR Jiţ 19 let můţeme v České republice vyuţívat sluţeb stavebního spoření. Za tu dobu si ho masa lidí oblíbila natolik, ţe se stalo jednou z nejvyuţívanějších bankovních sluţeb. Hlavně z důvodu výhodného uloţení svých úspor. Jedná se jak o výhodnou moţnost uloţení finančních prostředků, tak i o velmi bezpečný produkt z důvodu garantovaného pojištění. Při vzniku stavebního spoření byly stanoveny dva hlavní úkoly. Prvním z nich bylo přimět občany k tomu, aby ukládali své finance a zjistili tak výhody spoření. Druhý úkol, který se dle mého názoru stále ještě stále naplňuje, je přimět populaci k tomu, aby se více zajímala o vlastní bydlení, a aby měla snahu do něj investovat. V současné době stavební spoření vyuţívá necelá polovina lidí z naší republiky, a i kdyţ by se dalo říci, ţe první stanový cíl byl naplněn, podle popularity stavebního spoření, by ho měl vyuţívat kaţdý, kdo má moţnost platit poplatky za vedení účtu nebo splácení úvěrů. Pokud se zaměřím na druhý úkol, tak se dá bezesporu říci, ţe čím déle stavebního spoření v České republice funguje, tím více se zvyšuje úroveň bydlení a to i díky poskytovaných úvěrům za poměrně nízké úrokové sazby. I přes tento komentáři se ale domnívám, ţe úvěry nejsou vyuţívané v hojném mnoţství a jejich počty by mohly být i vyšší, neţ momentálně jsou. Při vypracovávání tématu, týkajícího se porovnání stavební spoření před novelou a po novele, jsem dospěl k závěru, ţe i přes provedené změny v zákoně, které osobně nepovaţuji za nejšťastnější, zůstává stavební spoření stále na špičce v oblíbenosti mezi nabízenými bankovními produkty. Bohuţel jiţ není výhodné v takové míře, jako tomu bylo dříve. Vzhledem k tomu, ţe se naše vláda neustále snaţí „naučit lidi“, aby vyuţívali stavební spoření více a více, jsou tyto kroky více neţ nepochopitelné. Jako další výsledek mé práce bych zmínil stavební spořitelny a jejich produkty, které jsem se snaţil analyzovat. Nedá se jednoznačně určit, která stavební spořitelna je nejlepší na trhu, neboť kaţdému klientovi vyhovuje něco jiného. Dle poskytnutých grafů/tabulek a nalezených informací mohu říci, ţe dle mého názoru momentálně nejúspěšnější stavební spořitelnou u nás 52

je Českomoravská stavební spořitelna, a.s., které se loňského roku podařilo zvýšit svůj podíl na trhu o 1,3%. V současné době vládne více neţ 50%. Jsem přesvědčen, ţe stavební spoření u nás má zatím blízkou budoucnost pozitivní, i přes skutečnost, ţe počty uzavřených smluv a poskytnutých úvěrů za poslední roky klesají. Domnívám se, ţe tento stav je způsobem nejenom analyzovanou novelizací, ale i světovou finanční krizí. Optimisticky očekávám, ţe se současná situace změní a lidé, kteří systém stavebního spoření ještě neznají či nevyuţívají, k němu najdou cestu. Zájem o stavební spoření silně ovlivňují změny legislativy. Po sníţení státní podpory ze 4500,-Kč na 2000,-Kč a zdanění úroků, se od roku 2014, respektive 2015, chystají další úpravy zákona. Státní příspěvek budou moci získat jen ti, kteří ji vyuţijí na bytové potřeby. Nárok mají mít i klienti, jejţ pouţijí celou naspořenou částku k úsporám na penzi. Spekuluje se také o vyuţití popisovaného produktu na vzdělávání. Spořitelnám vadí především úprava, díky které by mohly od roku 2015 sluţby stavebního spoření nabízet i bankovní domy.

53

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Bibliografie: 1. SŮVOVÁ, H.; PAVELKA, F.; DEGEN, Z.; NĚMCOVÁ, L.; NÁLEVKOVÁ, L. Specializované bankovnictví. 7. vyd. SARIFA, 1997. 398 s. ISBN 80-902243-2-6 2. RUDINSKÁ, E. Zákony 2008. 1. vyd. Český Těšín: PORADCE s.r.o. 2008. 528 s. ISBN 978-80-7365-299-9 3. LOOSOVÁ, V. Liška je jednička – magazín pro obchodní zástupce. 1. vyd. Alcaplast 2012. 31 s. 4. ŠIKULOVÁ, M. Diplomová práce – Analýza stavebního spoření. 2006. 80 s.

Internetové zdroje: 1. STAVEBKO.INFO. Historie stavebního spoření.[online]. ©2011 [cit. 2011-20-11]. Dostupný z WWW: http://www.stavebko.info/ 2. ACSS.CZ. Historie stavebního spoření. [online]. ©2011 [cit. 2011-20-11]. Dostupný z WWW: http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/ 3. ACSS.CZ. Stavební spoření v ČR. [online]. ©2011 [cit. 2011-27-11]. Dostupný z WWW http://acss.cz/cz/stavebni-sporeni-stavebni-sporeni-v-cr/ 4. ACSS.CZ. Co je to? [online]. ©2011 [cit. 2011-27-11]. Dostupný z WWW http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/co-to-je/ 5. GPF.CZ. Podmínky pro přidělení cílové částky. [online]. ©2012. [cit. 2012-4-12] Dostupný z WWW http://www.gpf.cz/podminky-pro-prideleni-cilove-castky 6. ACSS.CZ. Stavební spoření v ČR. [online]. ©2011. [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW http://www.acss.cz/ct/stavebni- sporeni/stavebni-sporeni-v-cr 7. BANKY. CZ. Českomoravská stavební spořitelna. [online]. ©2011. [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW http://www.banky.cz/ceskmoravska-stavebni-sporitelna 8. BANKY. CZ. Raiffeisen stavební spořitelna. [online]. ©2011. [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW http://www.banky.cz/raiffeisen-stavebni.sporitelna 9. BANKY. CZ. Modrá pyramida stavební spořitelna. [online]. ©2011 [2011-4-12]. Dostupný z WWW http://www.banky.cz/modra-pyramida-stavebni-sporitelna,

54

10. BANKY. CZ. Wüstenrot stavební spořitelna. [online]. ©2011. [cit. 2011-4-12]. Dostupný z WWW http://www.banky.cz/wustenrot-stavebni-sporitelna 11. BANKY. CZ. Stavební spořitelna české spořitelny. [online]. ©2011. [cit. 2011-4-12]. Dostupný z WWW http://www.banky.cz/stavebni-sporitelna-ceske-sporitelny 12. FINANCE.PAYSOFT.CZ. Změny ve stavebním spoření a jaké jsou nové podmínky stavebního spoření?. [online]. ©2012. [cit. 2012-3-3]. Dostupný z WWW http://www.finance.paysoft.cz/sporeni/stavebni-sporeni/novela-zákona-o-stavebnimsporeni.php 13. ACSS.CZ Slovník pojmů. [online]. ©2012. [cit. 2012-10-4]. Dostupný z WWW http://www.acss.cz/cz/prakticke/slovnik-pojmu 14. EFBS.ORG. About the European Federation of Building Societies. [online]. ©2012 cit. [2012-4-2]. Dostupný z WWW http://www.efbs.org/index.php?L=1 15. HOUSINGFINANCE.ORG. What is a IUHF. [online]. ©2012 cit. [2012-4-2]. Dostupný z WWW http://www.housingfinance.org/about-us/what-is-a-IUHF 16. INVESTUJEME. CZ Stavební spoření v Německu [online]. ©2012[cit. 2012-2-12]. Dostupný z WWW http://www.investujeme.cz/stavebni-sporeni-v-nemecku-2/ 17. HYPOINDEX.CZ Stavební spoření Slovensku.[online]. ©2012 [cit. 2012-2-12]. Dostupný z WWW
24. FINANCE.CZ, Co je to spořicí účet a jak funguje, [online], ©2013, [cit.2013-3-11], Dostupný z WWW http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/sporici-ucty-avklady/abeceda-sporicich-uctu/co-je-to-sporici-ucet/ 25. HYPOINDEX.CZ, ČMSS uvádí na trh nové tarify stavebního spoření, [online], ©2013, [cit. 2013-4-23], Dostupný z WWW http://www.hypoindex.cz/cmss-uvadi-natrh-nove-tarify-stavebniho-sporeni/

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Porovnání stavebního spoření před a po novele z roku 2003 ............................ 11 Tabulka č. 2: Stavební spoření v Evropě ................................................................................. 29 Tabulka č. 3: Porovnání Českomoravské stavební spořitelny, a.s. a Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. před novelou v roce 2011 ................................................................................. 34 Tabulka č. 4: Porovnání Českomoravské stavební spořitelny, a.s. a Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. po novele v roce 2011 ...................................................................................... 37 Tabulka č. 5: Porovnání stavebního spoření před a po novele z roku 2011 ............................ 42 Tabulka č. 6: Porovnání výnosnosti stavebního spoření před novelou a po novele ................ 45 Tabulka č. 7: Porovnání výnosnosti spoření pro jednoho a více klientů před novelou ........... 48 Tabulka č. 8: Porovnání výnosnosti spoření pro jednoho a více klientů po novele ................ 50

56

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Počet nově uzavřených smluv .................................................................................. 12 Graf č. 2: Řádný úvěr ............................................................................................................... 16 Graf č. 3: Překlenovací úvěr ..................................................................................................... 17 Graf č. 4: Nový obchod – trţní podíl v porovnání s rokem 2011 ............................................. 40 Graf č. 5: Úvěrový obchod – trţní podíl v porovnání s rokem 2011 ........................................ 41 Graf č. 6: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro konkrétního klienta před novelou ...... 43 Graf č. 7: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro konkrétního klienta po novele............ 44 Graf č. 8: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro jednoho klienta před novelou ............ 46 Graf č. 9: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro dva klienty před novelou.................... 47 Graf č. 10: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro jednoho klienta po novele ................ 49 Graf č. 11: Znázornění výpočtu stavebního spoření pro dva klienty po novele ....................... 50

57