Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví a bankovnictví
Stavební spoření před novelou a po novele Bakalářská práce
Autor:
Tomáš Liga Bankovní management, Bankovní manažer
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Jiří Anděl, CSc.
Duben 2012
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou prací, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských databází.
V Děčíně, dne 30. dubna 2012
Tomáš Liga
Poděkování: V první řadě bych rád poděkoval Ing. Jiřímu Andělovi, který mi po celou dobu poskytoval cenné informace, rady a připomínky. Zároveň chci poděkovat své rodině za podporu, pochopeni a pomoc
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá stavebním spořením, jeho vznikem, rozvojem, ale také výhodami a nevýhodami. Dále se snaží porovnat stavební spořitelny, které působí na českém bankovním trhu, což jsou Českomoravská stavební spořitelna a.s., Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Wüstenrot stavební spořitelna a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna a.s. a Stavební spořitelna České spořitelny a.s. Hlavní úkol, na který se snaží tato práce poukázat je porovnání stavebního spoření před novelou a po novele a jehož výsledky jsou napsané v závěru práce. Klíčová slova: Stavební spořitelna, státní podpora, úvěr, cílová částka, doba spoření
Annotation: This bachelor thesis deals with a building savings, its origins, development, but also the advantages and disadvantages. This bachelor thesis also compares a savings banks, in the Czech banking market, with are Českomoravská stavební spořitelna a.s., Raiffesein stavební spořitelna a.s., Wüstenrot stavební spořitelna a.s., Modrá pyramida a.s. a Stavební spořitelna České spořitelny a.s. The main task in which tries this work point out is a comparison of building savings before the amendment and after the amendment and the results are written in the conclusion.
Key words: Savings banks, state aid, credit, target amount, time savings
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O STAVEBNÍM SPOŘENÍ .............................................. 10 1.1
Historie a funkce stavebního spoření ......................................................................... 10
1.1.1 Stavební spoření před 20. stoletím .......................................................................... 10 1.1.2 Stavební spoření od 20. století................................................................................. 10 1.1.3 Stavební spoření v ČR ............................................................................................. 11 1.2.
Co je to stavební spoření? .......................................................................................... 12
1.2.1
Základní definice ................................................................................................ 12
1.2.2
Výhody a nevýhody stavebního spoření ............................................................. 12
1.2.2.1
Výhody............................................................................................................ 12
1.2.2.2
Nevýhody ........................................................................................................ 13
1.3 Princip spoření ................................................................................................................ 13 1.3.1 Doba spoření ............................................................................................................ 13 1.3.2 Žádost o úvěr ........................................................................................................... 14 1.3.3 Čerpání úvěru .......................................................................................................... 15 1.3.4 Překlenovací úvěr .................................................................................................... 16 1.3.4 Ukončení stavebního spoření .................................................................................. 17 1.3.
Stavební spořitelny v ČR ........................................................................................... 18
1.3.1
Stavební spořitelny na trhu ................................................................................. 18
1.3.2
Informace o stavebních spořitelnách .................................................................. 19
1.3.2.1
Českomoravská stavební spořitelna ................................................................ 19
1.3.2.2
Raiffeisen stavební spořitelna ......................................................................... 20
1.3.2.3
Modrá pyramida stavební spořitelna ............................................................... 20
1.3.2.4
Wüstenrot stavební spořitelna ......................................................................... 21
1.3.2.5
Stavební spořitelna České spořitelny .............................................................. 22 5
1.4.
Právní úprava ............................................................................................................. 23
1.4.1.
Zákon č. 96/1993 Sb. .......................................................................................... 23
1.4.2 Novela zákona č. 83/1995 sb. .................................................................................. 24 1.4.3 1.5
Novela zákona č. 423/2003 sb. ........................................................................... 24
Základní pojmy .......................................................................................................... 25
2. SROVNÁNÍ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČR A ZAHRANIČÍ ................................... 27 2.1
Německo .................................................................................................................... 27
2.2
Slovensko ................................................................................................................... 29
2.3
Velká Británie ............................................................................................................ 30
2.4
Chorvatsko ............................................................................................................. 30
2.5
Rumunsko .............................................................................................................. 30
2.6
Rakousko ................................................................................................................ 30
3. ANALÝZA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PŘED NOVELOU ........................................... 32 3.1 Porovnání dvou stavebních spořitelen ............................................................................ 32 3.1.1 Českomoravská stavební spořitelna......................................................................... 32 3.1.2 Wüstenrot ................................................................................................................ 33 4. ANALÝZA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PO NOVELE ................................................... 35 5. POROVNÁNÍ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PŘED A PO NOVELE ............................... 37 5.1 Výpočet spoření před novelou ........................................................................................ 37 5.2 Výpočet spoření po novele ............................................................................................. 38 5.3 Porovnání ........................................................................................................................ 39 5.4 Porovnání spoření jednoho nebo více klientů – před novelou........................................ 40 5.4.1 Výpočet spoření jednoho klienta ............................................................................. 40 5.4.2 Výpočet spoření dvou klientů .................................................................................. 41 5.4.3 Porovnání těchto dvou spoření ................................................................................ 43 5.5 Porovnání spoření jednoho nebo víc klientů – po novele............................................... 43 5.5.1 Výpočet spoření jednoho klienta ............................................................................. 43 6
5.5.2 Výpočet spoření dvou klientů .................................................................................. 44 5.5.3 Porovnání těchto dvou spoření ................................................................................ 45 5.6 Celkové porovnání spoření před novelou a po novele ................................................... 46 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 49 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 51 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 51
7
ÚVOD Stavební spoření patří mezi nejmladší bankovní produkty v České republice, nicméně co se oblíbenosti týká, řadí se do kategorie nejvyužívanějších a nejlepších produktů, které trh nabízí. Vzhledem k této skutečnosti, je naše země umístěna na třetí pozici v pomyslném žebříčku evropských zemí užívajících stavební spoření. Důvodem vzniku tohoto produktu byla potřeba řešit nelehké bytové otázky občanů. Při splnění určitých podmínek stanovených zákonem, je možné jednak získat státní podporu, ale zároveň i výhodný úvěr na bydlení. Jedná se o skutečnosti, které jiné finanční instituce nejsou schopny zajistit a právě proto je stavební spoření u klientů tak úspěšné. Stavební spoření je určené širokému spektru obyvatelstva. Nabídka stavebních spořitelen je určena komukoli v České republice, ať už fyzickým či právnickým osobám. Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit stavební spoření před změnami, které proběhly v roce 2010 a po nich a zároveň porovnat, zda bylo výhodnější ukládat své finanční prostředky u stavebních spořitel před zmiňovanou novelizací zákona nebo až po novele. V první kapitole definuji počátky stavebního spoření a zároveň jeho vývoj v dalších letech. Současně vysvětluji celkovou podstatu stavebního spoření jako takového, jeho klady a zápory oproti odlišným bankovním produktům. Součástí první kapitoly mé práce je i seznam zákonů vztahující se k dané problematice a vymezení jednotlivých stavebních spořitelen společně s jejich základními a nejznámějšími produkty. Druhá kapitola srovnává stavební spořitelny České republiky oproti jiným zemím Evropy. Výčet začíná Německem, odkud jsou známy první zvěsti o skupinách lidí, kteří měli snahu společně střádat své peněžní prostředky na bydlení, až po Chorvatsko nebo Rakousko, kde se stavební spoření ještě rozvíjí a netěší se oblibě v takové míře mezi občany jako například v našem státě. Následující tři kapitoly představují praktickou část zabývající se porovnáním stavebního spoření před novelou a po novele v roce 2010. Při vypracovávání praktické části jsem pracoval jednak s metodou šetření, zároveň také analýzy a komparace.
8
Třetí kapitola zkoumá a představuje uvedený produkt před změnami v Zákoně o stavebním spoření a porovnává dvě největší stavební spořitelny na českém peněžním trhu z hlediska z jejich tarifů, služeb, poplatků a dalších faktorů. Následující kapitola poukazuje na stavební spoření po novele za pomoci grafických materiálů a výpočtů. Poslední kapitola je zaměřena na samotnou komparaci a prostřednictvím několika modelových příkladů prezentuje rozdíly, které daná novelizace přinesla. K vypracování své bakalářské práce jsem hodně využíval internetové zdroje, jako například oficiální stránky Asociace českých stavebních spořitelen. Dále jsem použil pár knižních zdrojů, ale také jsem spolupracoval se zaměstnancem Českomoravské stavební spořitelny, který mi dal, přistup k interním programům a informacím této spořitelny. Některé informace jsem se snažil napsat i z vlastních znalostí a zkušeností se stavebním spořením.
9
1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O STAVEBNÍM SPOŘENÍ 1.1
Historie a funkce stavebního spoření
1.1.1 Stavební spoření před 20. stoletím První náznaky vzniku stavebního spoření byly zaznamenány v 18. století, kdy se lidé snažili zajistit si vlastní bydlení, ale často neúspěšně. Dala se tak dohromady skupina lidí, která začala spořit společně. V případě, že dosáhli potřebné částky, byla udělena jedinci, který si potřeboval dům postavit nejrychleji. Daná osoba spořit přestala a začala platil splátky v určité výši. Tento proces se opakoval tak dlouho, než si všichni obstarali vlastní dům. 1 Historicky první stavební spořitelna byla založena už v roce 1775 v Birminghamu pod názvem Building Society. V Německu, kde se stalo stavební spoření velmi oblíbeným produktem, vznikla první stavební spořitelna v roce 1885. Největšího rozmachu dosáhly stavební spořitelny po první světové válce, kdy došlo k potřebě obnovit zničená obydlí a občané museli stavět nové domy a byty. 2
1.1.2 Stavební spoření od 20. století 30. léta 20. století přinesla značnou úpravu systému. Přidělení peněžních prostředků již nezáviselo pouze na losu, ale bylo založeno na tak zvaném hodnotícím čísle. Další vlna velkého rozvoje byla zaznamenána po 2. světové válce - opět nastal nedostatek domů a bytů. Jenom do roku 1948 bylo registrováno přibližně 300 tisíc smluv a o 23 let později už bylo zaevidováno přes 12 milionů uzavřených dohod. V roce 1973 byl přijat zákon o stavebním spoření, který vytvořil jednotný rámec pro podnikání. V první polovině 90. let se začalo rozšiřovat stavební spoření i do Východní Evropy, hlavně do České Republiky, na Slovensko, do Maďarska a poté i do dalších států. 2
1 2
http://www.stavebko.info/, 20.11.2011 http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/, 20. 11.2011
10
1.1.3 Stavební spoření v ČR Na český peněžní trh se dostalo stavební spoření až v 90. letech díky zákonu č.96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Je jedním z nejmladších bankovních produktů, ale přesto má své nenahraditelné místo na trhu. V roce 2003 byla schválena novela o stavebním spoření, jenž výrazně pozměnila podmínky pro Stavební spoření.3 Tabulka č. 1: Porovnání stavebního spoření před a po novele z roku 2003 Stav do 31. 12. 2003
Stav od 1. 1. 2004
Státní podpora
25% max. 4500,- Kč
15% max. 3000,- Kč
Výše vkladu pro získání 100% st. Podpory
18 000,Kč/rok
20 000,Kč/rok
ne
ne
5 let
6 let
Státní podpora na více smlouvách
ne
ano
Možnost snížení úroků ze strany spořitelny
ne
ano
Osvobození vkladů od daně z příjmů
ano
ne
Bonifikace klientů, kteří investují účelově Účastníci spoření
ne ČR
ne ČR a EU*
Věkové omezení pro státní podporu Doba spoření
Zdroj:http://www.finance.paysoft.cz/sporeni/stavebni-sporeni/novela-zakona-o-stavebnimsporeni.php, 27. 11. 2011
3
http://acss.cz/cz/stavebni-sporeni-stavebni-sporeni-v-cr/, 27. 11. 2011
11
Graf č. 1: Počet nově uzavřených smluv
Počet nově uzavřených smluv 800 000 705 463
700 000 579 730
600 000 500 000
575 292
506 385
532 765 410 461
400 000
Řada 1
300 000 200 000 100 000 0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: Informační materiály AČSS
1.2. Co je to stavební spoření? 1.2.1 Základní definice „Stavební spoření je účelový druh spoření, při kterém vkladatel dlouhodobě ukládá prostředky u specializované banky. V průběhu spoření může čerpat státní podporu a po jeho skončení získává, při splnění dalších podmínek, nárok na úvěr ze stavebního spoření“.4
1.2.2 Výhody a nevýhody stavebního spoření Následující podkapitoly jsou věnovány výhodám a nevýhodám stavebního spoření oproti odlišným bankovním produktům, které náš současný finanční trh nabízí.
1.2.2.1
Výhody
Prvním kladem stavebního spoření je státní podpora, která činní maximálně 3000 Kč na osobu ročně. Dále je nutné uvést téměř nulové riziko vkladu z důvodu jejich pojištění. Za zmínku 4
http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/co-to-je/, 27. 11. 2011
12
stojí také výhodné podmínky čerpání úvěru a stejné splátky po celou dobu trvání úvěru či možnost předčasného splacení úvěru nebo šance využití překlenovacího úvěru - v případě, že klient nemá nárok na klasický úvěr. Samotný úvěr ze stavebního spoření s úrokovou sazbou v rozmezí 4-5% je další nezastupitelnou výhodou. Veškeré výnosy ze spoření, což představují úroky a státní podpora, jsou osvobozeny od daně. Spořit mohou i děti, které nedosáhly plnoletosti, se zajištěním plnoletým zástupcem.
1.2.2.2
Nevýhody
Hlavní nevýhodou stavebního spoření je dodržení délky spoření, která je minimálně šest let. Další zápor může představovat dlouhá čekací doba na řádný úvěr, která činí dva roky, současně se splněním dalších podmínek. Za určitý handicap lze považovat i omezenou možnost výběru vkladů.
1.3 Princip spoření 1.3.1 Doba spoření Doba spoření začíná plynout dnem podpisu smlouvy se stavební spořitelnou. Během této doby klient ukládá předem stanové částky, které může kdykoliv po dobu spoření měnit, to znamená zvýšit či snížit. Spoření je realizováno v pravidelných intervalech, které mohou být měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční. Klienti mají možnost využít mimořádné úložky, které mohou být v některých případech zpoplatněny nebo uskutečnit jednorázový vklad, ve výši až 40% s eventualitou zažádat si o úvěr při nejkratší možné době, což jsou dva roky. Jedenkrát ročně je k takto naspořeným částkám připsána státní podpora, která je ze zákona úročena. Statní podpora se vyplácí pouze za určitých podmínek - například, že během spoření nesmí klient s částkou nijak manipulovat. Výše podpory není vždy stejná a závislá na několika faktorech. Pro příklad lze uvést výši vkladů. Platí zde určité omezení a vypočítává se z ročního vkladu klienta, maximálně 20 000,- Kč, při vyšších úložkách zůstává státní podpora konstantní.
13
Smlouvu o stavebním spoření může klient kdykoliv vypovědět. V případě, že nechce přijít o státní podporu, musí u spořitelny spořit minimálně 6 let. Je možné, že za výpověď v době vázanosti bude chtít spořitelna poplatek, což může být například 1% z cílové částky. Doba spoření je ukončena řádnou výpovědí po vázací době 6 let nebo žádostí o řádný úvěr. Klient má také možnost během spoření kdykoliv zažádat o překlenovací úvěr. Je důležité, aby byla cílová částka správně nastavena, ale i tak má klient nárok na její změnu.
1.3.2 Žádost o úvěr Po určité době spoření stanovené zákonem, si klient může zažádat o úvěr, který musí být použit pouze na účely bydlení. Tento úvěr musí být později doložen následujícími doklady:
Stavební povolení nebo rozpočet nákladů, pokud jde jenom o výstavbu nebo přestavbu bytu nebo domu
Kupní smlouva nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě a výpis z katastru
Stavební povolení nebo vyhlášení o rekonstrukci bytu
Smlouva o převodu členských práv v případě členských bytů
Faktury při modernizaci bytu
Klient, který by chtěl dostat řádný úvěr, musí mít nastavenou cílovou částku, aby potom mohl mít připraveny finanční prostředky ze svého stavebního spoření. V těchto prostředkách je započítána naspořená částka, státní podpora a také úvěr ze spoření a úroky z vkladů a státních podpor. Pro přidělení cílové částky klientovi je nutné splnit následující podmínky:
Ode dne podepsání smlouvy až do dne přidělení cílové částky uplynulo minimálně 24 měsíců
Zůstatek na účtu musí být ke dni rozhodnutí minimálně tolik, kolik je stanoveno ve VOP stavební spořitelnou
5
Bylo dosáhnuto potřebného hodnotícího čísla, které je stanoveno spořitelnou5
http://www.gpf.cz/podminky-pro-prideleni-cilove-castky, 12.4.2012
14
V případě, že klient splní všechny uvedené podmínky, obdrží od spořitelny sdělení, že má přiznaný nárok na úvěr a pokud o něj projeví zájem, musí tuto skutečnost písemně oznámit dle předem stanoveného termínu. Jestliže klient mít zájem o úvěr nebude, nárok zaniká. Klientovi je umožněno v budoucnu o úvěr opět žádat. Podmínkou je, že bude mít stále platné stavební spoření. V momentě, kdy se klient rozhodne úvěr využít, uzavře se spořitelnou samostatnou smlouvu o úvěru ze stavebního spoření. Ve smlouvě jsou uvedeny podmínky pro čerpání poskytnutého úvěru a také jeho splácení. Klient má povinnost dále prokázat:
Schopnost splácení ve stanovené lhůtě
Bonita klienta – musí mít dostatečný příjem
Dostatečné zajištění úvěru, například nemovitostí
Že bude úvěr použit na bytové potřeby
Životní pojištění, pojištění majetku a další potřebné věci
1.3.3 Čerpání úvěru Čerpání úvěru začíná podepsáním smlouvy se spořitelnou. Klientovi je přidělena požadovaná výše úvěru, která se rovná cílové částce mínus naspořené peníze, které klient účelově nedokládá. Klient se ve smlouvě zavazuje, že finanční prostředky z úvěru do určité doby účelově doloží a že bude pravidelně splácet smluvně stanovenou částku, která je vypočítána z výše úvěru. Čerpání úvěru může probíhat buď jednorázové, nebo postupné. Při jednorázovém výběru si klient vybere celou částku najednou, zatímco při postupném si částku vybírá v předem rozdělených částkách. Splácení úvěru probíhá v pravidelných, většinou měsíčních splátkách, které jsou stanoveny podle výše cílové částky. Jedna z velkých výhod stavebního spoření je, že klient může kdykoliv splatit celou částku, díky mimořádné splátce a to bez jakékoliv sankce.
15
Graf č. 2: Řádný úvěr
Zdroj: www.golemfinance.cz/cz/radny-uver, 2012. 4. 12
1.3.4 Překlenovací úvěr Překlenovací úvěr může klient použít v případě, že potřebuje finanční prostředky dříve, než předpokládal, ale nesplňuje nějakou z podmínek pro přidělení řádného úvěru. V tom případě zažádá o překlenovací úvěr, neboli také meziúvěr. Překlenovací úvěr klient čerpá po dobu, než bude mít nárok na řádný úvěr a je úročen většinou mezi 4-7% p. a. Překlenovací úvěr začne platit ihned po podepsání smlouvy o meziúvěru. Aby mohl klient překlenovací úvěr dostat, musí splňovat následující podmínky:
Prokázání schopnosti splácení
Bonita klienta
Dostatečné zajištění úvěru
Prokázat, že bude použit na bytové potřeby
Ani po splnění těchto podmínek nebude mít klient jistotu, že meziúvěru dostane, neboť je pouze na spořitelně, zda překlenovací úvěr přidělí či ne. Při schválení je s klientem uzavřena smlouva a je mu poskytnuta částka až do výše cílové částky. Naspořené prostředky nejsou v tomto případě brány v úvahu. Překlenovací úvěr je úročen a výše úroků závisí na jednotlivé 16
spořitelně. Zpravidla bývá vyšší než u řádného úvěru. Klient je povinen kromě splácení meziúvěru dále ukládat pravidelné měsíční vklady na svůj spořící učet do doby, než bude mít nárok na řádný úvěr a je mu přidělena cílová částka. Po celou dobu trvání překlenovacího úvěru klient splácí pouze úroky, tudíž jistina zůstává stejná a dlužná částka se nesnižuje. Graf č. 3: Překlenovací úvěr
Zdroj: www.golemfinance.cz/cz/preklenovaci-uver, 2012. 4. 12
1.3.4 Ukončení stavebního spoření Smlouva o stavebním spoření může být ukončena několika způsoby:
Po uplynutí výpovědní lhůty
Po písemné dohodě klienta a stavební spořitelny
Odstoupení od smlouvy
Splacením úvěru
Odstoupení od smlouvy o poskytnutí úvěru
Úmrtí účastníka u fyzické osoby
Zánik účastníka u právnické osoby
Na základě dalších právních předpisů 17
Vypovědět smlouvu může jak klient, tak stavební spořitelna. Stavební spořitelna je oprávněna vypovědět smlouvu pouze, když klient poruší smluvní podmínky. Klient má právo smlouvu vypovědět kdykoliv, ale nesmí mít uzavřenou smlouvu o poskytnutí úvěru. Při předčasném vypovězení smlouvy vždy běží výpovědní lhůta, která trvá zpravidla 3 měsíce. Začíná následující den a končí po uplynutí této doby. Klient je povinen uhradit poplatek za předčasné ukončení smlouvy a zároveň mu zaniká nárok na státní podporu. Klient má možnost ukončit smlouvu dohodou, která se podává písemně. Při akceptování dohody spořitelnou neběží žádná výpovědní lhůta a smlouva končí v určeném datu. Pokud stavební spořitelna s dohodou nesouhlasí, klient musí i nadále plnit své smluvní závazky. Pokud od smlouvy odstoupí spořitelna z důvodu, že klient nezaplatil poplatek za uzavření smlouvy v plné výši, smlouva se od počátku ruší a již vložené prostředky se mu nemusí vrátit. Jestliže se jedná o úvěrovou smlouvu, může spořitelna odstoupit a ihned žádat plné splacení dluhu.
1.3. Stavební spořitelny v ČR 1.3.1 Stavební spořitelny na trhu V současné době může stavební spoření provozovat celkem pět spořitelen, které mají licenci a jsou členy Asociace českých stavebních spořitelen. Jedná se o: Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna, a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. a Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Jejich aktivity na bankovním trhu jsou přísně hlídány stavenými pravidly. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že za celou existenci se ani jedna spořitelna nedostala to větších existenčních problémů. 6
6
http://www.acss.cz/ct/stavebni- sporeni/stavebni-sporeni-v-cr, 27.11.2011
18
1.3.2 Informace o stavebních spořitelnách Na českém trhu působí v současné době pět stavebních spořitelen a to jsou Českomoravská stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Modrá pyramida stavební spořitelna, Wüstenrot stavební spořitelna a také Stavební spořitelna České spořitelny. Všechny tyto spořitelny jsou akciové společnosti.
1.3.2.1
Českomoravská stavební spořitelna
Na českém trhu působí Českomoravská stavební spořitelna, a.s. (dále ČMSS) od roku 1993. Hlavními akcionáři spořitelny je Československá obchodní banka, která vlastní 55% a Bausparkasse Schwaebisch Hall, která ovládá zbylých 45%. Základní kapitál společnosti činí přibližně 1,5 miliardy korun. V čele stojí čtyřčlenné představenstvo a dozorčí rada, která má stejný počet členů. Hlavní sídlo se nachází v Praze. Pobočky jsou rozmístěny téměř na všech pobočkách České pošty, tudíž si lze stavební spoření založit prakticky všude. Českomoravská stavební spořitelna je nejúspěšnější spořitelna na českém trhu a už několik let ji náleží první místo v rozdělení podílu trhu. Podle posledních průzkumů ovládá více než polovinu trhu, čemuž se žádná ze zbylých spořitelen ani vzdáleně nepřibližuje. Spořitelna nabízí tři základní tarify. První je invest, který je především pro klienty, kterým jde hlavně o spoření, druhý je atraktiv, ten je pro klienty, kteří přemýšlí o úvěru do budoucna. Poslední je tarif perspektiv a ten je využívám vyloženě na úvěr, neboť má nejnižší splátky, ze všech tří tarifů. Všechny tři tarify jsou ještě rozdělovány do dvou variant, kdy si klient může rozhodnout, jestli chce standart nebo rychlý a podle toho se určí minimální splátka úvěr, což může být buď 0,6% nebo 0,8% z cílové částky. ČMSS os svého vzniku uzavřela téměř 5 milionů smluv a má na výběr z velkého množství způsobů financování bydlení. Kromě hypotéky nebo klasického překlenovacího úvěru, lze také čerpat spotřebitelské úvěry nebo založit si postžirové konto.
19
Další volbou může být také penzijní pojištění, životní pojištění nebo rizikové životní pojištění.7
1.3.2.2
Raiffeisen stavební spořitelna
Raiffeisen stavební spořitelna byla založena roku 1862 a na českém trhu působí stejně jako ČMSS od roku 1993, ovšem ještě pod názvem AR stavební spořitelna a.s. Zakladateli byly banky Agrobanka Praha a Raiffeisen Bausparkasse GmbH. V roce 1998 Raiffeisen Bausparkasse GmbH navýšila svůj podíl na 75% a ostatní závazky převzala Raiffeisen bank a.s. Raiffeisen stavební spořitelna se oficiálně dostala do skupiny Raiffeisen Group, což je největší soukromá finanční skupina, působící na rakouském trhu, s dlouholetou tradicí. Raiffeisen stavební spořitelna získala za dobu své existence několik ocenění jako například Stavební spořitelna roku 2005 nebo Zlatá koruna v roce 2009.
Společnost nabízí na trhu naprosto jedinečný produkt, který má řadu výhod. Kromě možnosti zhodnocení vložených financí až o 6,9% ročně, získá klient i maximální státní podporu ve výši 2000,- Kč. Veškeré výnosy jsou osvobozeny od daní z příjmů fyzických osob. Je zde možnost čerpat i stavební úvěr a to při úvěrové sazbě 3,5% p. a. Raiffeisen stavební spořitelna má velmi široce rozvinutou síť poboček a klientských center.8
1.3.2.3
Modrá pyramida stavební spořitelna
Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. vznikla roku 1994 pod názvem svého tehdejšího poskytovatele Stavební spořitelna Komerční banky a současný název dostala až roku 2005, kdy došlo ke změně celkové vizáže společnosti. Vlastníkem Modré pyramidy je logicky stejná skupina, která vlastní i Komerční banku, což je Société Générale. Zmíněná skupina je v České Republice mimo jiné i vlastníkem Komerční pojišťovny či penzijního fondu Komerční banky. V čele Modré pyramidy je tříčlenné představenstvo a jeho předseda současně vykonává funkci generálního ředitele. Na všechno dohlíží šestičlenná dozorčí rada. Pobočky jsou rozmístěny prakticky po celé republice a většinou jsou umístěny v budovách Komerční banky.
7 8
http://www.banky.cz/ceskmoravska-stavebni-sporitelna, 27. 11. 2011 http://www.banky.cz/raiffeisen-stavebni.sporitelna, 27. 11. 2011
20
Na českém trhu zastává jednu z dominantních společností v oboru stavebního spoření. Získala mnoho ocenění, mezi nejcennější patří Stavební spořitelna roku 2009, kterou získala již po páté za sebou. Ze spořících produktů si můžeme vybrat ze čtyř možností. Jedná se o Maxi spoření, klasické stavební spoření, spoření Moby junior a také spoření Mopísek. Maxi spoření představuje mix klasického spoření a penzijního připojištění. Mopísek je určený pro narozené děti a Moby junior slouží dětem, mladým lidem a studentům. Klient má možnost volby z úvěrů jako jsou například Hypoúvěr garant, Hypoúvěr a Rychloúvěr.9 Při současných vládních úsporách, se také Modrá pyramida rozhodla vytvořit dva nové spořící produkty, které přináší výhodné řešení pro klienty a nazvaly je Moudré spoření a Prodloužení PLUS. V tarifu Moudré spoření bude mít klient po dobu jednoho roku zvýhodněné úročení 3% p. a., což je o 1% více, než je běžné. Druhý tarif zase nabízí navýšení cílové částky s 50% slevou na poplatku, pokud si necháte aktuální tarif a stejné úrokové klady.Ovšem dá se využít až 18 měsíců před koncem zákonné vázací lhůty. 10
1.3.2.4
Wüstenrot stavební spořitelna
Záznamy o založení Wüstenrot stavební spořitelny sahají až do roku 1921. Vznikla v Německu, ve stejnojmenném městečku, ale velmi rychle se rozšířila po celé Evropě. Do České republiky se dostala v roce 1993 a počet jejích klientů neustále roste. V současné době je Wüstenrot stavební spořitelna jedna z nejvyhledávanějších společností ve svém oboru. Nezaměřuje se pouze na stavební spoření, ale na poskytování veškerých služeb týkajících se rodinných financi. Spořitelna Wüstenrot má na výběr ze 4 základních tarifních variant a dvou kombinací úrokových sazeb z úspor a úvěru. Tyto4 úvěry jsou Wüstenrot stavební spoření, Wüstenrot kamarád+, Wüstenrot Team a Wüstenrot Vychytané spoření, přičemž každý tarif má trošku jiné podmínky pro spoření a jsou nastaveny pro různé tipy klientů.
9
http://www.banky.cz/modra-pyramida-stavebni-sporitelna, 4. 12. 2011 http://www.modrapyramida.cz/p-nas/o -modre-pyramide/ 11 http://www.banky.cz/wustenrot-stavebni-sporitelna, 4. 12. 2011 10
21
Zákazníci Wüstenrot stavební spořitelny mohou nejenom zhodnotit své ušetřené peníze, ale mají možnost dovolit si pořídit nový dům či byt. Pokud už nějaký majetek vlastní, mohou využít nabídky stavební spořitelny a nechat svůj majetek bezpečně pojistit. To samé platí u kteréhokoliv člena rodiny. Nejdelší tradici má samozřejmě v oboru stavebního spoření, které je pro klienty zajímavé hlavně proto, že státní příspěvek klient získává podle výše vložených financí a zisky tak mohou být docela velké. Na internetu je možné podle tabulek lehce zjistit, s jakými financemi bude moci klient za určitý počet let počítat, když se rozhodne spořit u Wüstenrot. Na stavební spořitelnu Wüstenrot se vyplatí obrátit nejenom v případech, kdy se zajímáte o stavební spoření. Ve své nabídce má mnoho kvalitních služeb, které jsou prověřeny tradicí a této myšlenky se drží dodnes.11
1.3.2.5
Stavební spořitelna České spořitelny
Stavební spořitelna České spořitelny byla do obchodního rejstříku zapsána roku 1994 a od té doby si zajistila neotřesitelnou pozici na trhu, se základním kapitálem 750 milionů korun. Je kryta jednou z největší bankovních společností - Českou spořitelnou, a.s., která vlastní 95% akcií a která se stala v roce 2001 členem velké finanční skupiny Erste bank. Zbylých 5% potom vlastní Bausparkasse der österreichischen Sparkassen AG. V čele Stavební spořitelny je valná hromada, pod kterou patří dozorčí rada a výbor pro audit. Společnost řídí představenstvo, ve které je generální ředitel a další divize, které vedou jeho náměstkové. Pobočky jsou rozmístěné prakticky po celé České republice a sídlí na střediscích České spořitelny. Svým klientům dává na výběr z výhodného spoření. Jako první je státní podpora až ve výši 2000,- Kč. Veškeré vklady jsou úročeny 2% úrokovou sazbou a vklad klientů bude ze zákona kryt ve výši 100%. Druhou možností je získání úvěru ze stavebního spoření, jehož sazba činí pouze 4,75% p. a. V případě, že se klient rozhodne splatit svůj úvěr předčasně, nezaplatí žádné zvláštní poplatky.12
11 12
http://www.banky.cz/wustenrot-stavebni-sporitelna, 4. 12. 2011 http://www.banky.cz/stavebni-sporitelna-ceske-sporitelny, 4. 12. 2011
22
1.4. Právní úprava Hlavním zákonem, podle kterého se řídí stavební spoření v České republice, je zákon č. 96/1993 Sb., který je dále upravován dalšími novelami, které jsou v kratších či delších časových intervalech vydávány vládou.
1.4.1. Zákon č. 96/1993 Sb. Zákon č.96/1993 Sb. vstoupil v platnost 1. dubna 1993. Definuje skutečnost, že stavební spoření je účelové spoření, které spočívá v příjímání vkladů, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a v poskytování příspěvku fyzickým osobám (státní podpory). Stavební spoření může získat pouze fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky. Právnická osoba nemá nárok na státní podporu a fyzická osoba pouze tehdy, pokud je to občan České republiky či Evropské unie, který dostal průkaz nebo potvrzení o pobytu na území a bylo mu přiděleno rodné číslo. V případě úmrtí účastníka přebírá stavební spoření pozůstalý manžel nebo manželka. Jestliže to není možné, musejí se mezi sebou dohodnout dědicové, aby spoření převzal jeden z nich. Pokud se dědicové nedohodnou, smlouva zaniká dnem úmrtí spořícího a je vyplacena pouze uspořená částka včetně úroků a k tomu poměrná částka státní podpory. Uzavřením smlouvy o stavební spoření se účastník zavazuje dosáhnout dohodnutou částku a ukládat vklady ve stanovené výši. Po dobu spoření nesmí aktér uzavřít jinou smlouvu o stavebním spoření se státní podporou. Stavební spoření začíná ode dne uzavření smlouvy a končí uzavřením smlouvy, ale nejdříve však uplynutím nebo vyplacením zůstatku na účtu. Poskytnuté úvěry se mohou používat pouze na bytové potřeby, kterými se rozumí například výstavba rodinného domu, nového bytu nebo koupi bytu. Dále to jsou například koupě pozemků, které se použijí na výstavbu nového domu či bytu. Každá uzavřená smlouva zahrnuje všeobecné obchodní podmínky, které musí dát spořitelna ke schválení Ministerstvu financí. Obsahují podmínky pro uzavírání smluv, jejich změny a ukončování. Dále v nich jsou uvedeny podmínky, za kterých je možno získat úvěr nebo například postup při zániku stavební spořitelny nebo odebrání její bankovní licence. 23
Státní podpora přísluší každému účastníkovi při splnění podmínek stanovených zákonem. Poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh. Poskytované zálohy činí 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000,- Kč. Částka úspor přesahující 18 000,- Kč v jednom roce se z hlediska nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtu účastníka pouze evidovány. V případě, že účastník nebude požadovat úvěr, je podmínkou pro výplatu státní podpory skutečnost, že po dobu pěti let se vkladem nenakládal. V opačném případě se celá částka státní podpory vrátí do dvou měsíců ministerstvu. Pokud požádá o úvěr, má účastník nárok na výplatu státní podpory jen za skutečnou dobu spoření.13
1.4.2 Novela zákona č. 83/1995 sb. Novela zákona č. 83/1995 Sb. vzešla v platnost 1. července 1995 a upřesnila některé podmínky stavebního spoření. Jako hlavní změna, která byla provedena v této novele je, že bylo umožněno spořit i právnickým osobám. Právnická osoba musí mít uvedené sídlo na území České republiky a mít přidělené identifikační číslo. Díky této změně mohou uzavírat spoření například i bytová družstva. Počet smluv, které mohou stavební spořitelny uzavřít s právnickými osobami, jsou omezeny tak, že mohou tvořit pouze 15% z počtu smluv, u nichž doposud nevznikl nárok na úvěr.14
1.4.3 Novela zákona č. 423/2003 sb. Novela zákona č. 423/2003 Sb. byl schválen v září roku 2003 a byla to, do té doby, největší změna v zákonu o stavebním spoření. Platil ale pouze pro smlouvy, které byly uzavřeny až od roku 2004, tudíž veškeré smlouvy, které byly uzavřeny do roku 1993, se po celou dobu platnosti řídily podle starého zákona. Jako první velká změna, byla výše státní podpory. Nakonec došlo k snížení na 15% (maximálně 3000 Kč). Jako menší náhrada sloužilo aspoň navýšení limitu, z něhož se podpora počítá a to na 20000 Kč. K tomu lze dodat, že uzavřít smlouvu už mohla kromě fyzické osoby i právnická osoba, ale ty nemají nárok na státní podporu. 13 14
RUDINSKA, E. Zákony 2008 s. 226 SIKULOVA M. Diplomová práce
24
Dále došlo k pozměnění doby spoření, která byla prodloužena z 5 na 6 let, aby měl účastník nárok na státní podporu. Jako novinka byla i možnost požádat o státní podporu na všechny uzavřené smlouvy. Zároveň však nesměly překročit celkovou limitní částku na účastníka. Mezi další změny zavedené novelizací patří možnost spořitelen snížit úroky, osvobození od daně z příjmů nebo spoření s EU, což umožnilo spořit všem fyzickým i právnickým osobám.15
1.5 Základní pojmy Státní podpora: finanční příspěvek státu účastníkovi stavebního spoření (fyzické osobě), který přispívá k rychlejšímu nároku na úvěr ze stavebního spoření. Výše finanční podpory je 10% z ročně naspořené částky, která je ale maximálně 20 000,- KČ. Účastník stavebního spoření: fyzická nebo právnická osoba, která má uzavřenou písemnou smlouvu se stavební spořitelnou. Cílová částka: celková budoucí potřeba finančních prostředků pro zrealizování bytových potřeb účastníka stavebního spoření. Zahrnuje jak vklady na účet, státní podporu a úroky, tak i budoucí úvěr ze stavebního spoření. V průběhu doby spoření se dá měnit. Bytové potřeby: koupě, výstavba, rekonstrukce či modernizace nemovitostí učené k bydlení. Překlenovací úvěr (Meziúvěr): určen pro klienty, kteří ještě nemají nárok na řádný úvěr, ale potřebují své peníze dříve. Poskytuje se až do výše cílové částky
Doba spoření: začíná dnem podpisu smlouvy se stavební spořitelnou a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru za stavebního spoření
Bonita: schopnost klienta pravidelně splácet své závazky
15
http:/www.finance.paysoft.cz/sporeni/stavebni-sporeni/novela-zákona-o-stavebnim-sporeni.php, 3. 3. 2012
25
Hodnotící číslo: představuje jednu z podmínek pro poskytnutí úvěru, která je vyjádřená číselně a jejíž bližší výpočty si každá spořitelna si ho určuje sama ve svých všeobecných podmínkách Fyzická osoba: každý člověk, který je od svého narození, až do svého úmrtí způsobilý mít práva a povinnosti Právnická osoba:je to subjekt, který stanový zákon a který je nositelem práv a povinností a svým jednáním je způsobilý nabývat práva a zavazovat se k povinnostem p. a.: výše úroku v procentech z nominální částky ročně Měsíční splátka: částka, kterou klient musí splácet úvěr, dle smlouvy, v měsíčních splátkách Úvěr ze stavebního spoření: rozdíl mezi cílovou částkou a zůstatkem na účtu stavebního spoření.16
16
http//www.acss.cz/cz/prakticke/slovnik-pojmu, 4. 3. 2012
26
2. SROVNÁNÍ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČR A ZAHRANIČÍ Hlavní evropskou organizací je Evropské sdružení stavebních spořitelen. Hlavní sídla se nacházejí v Bruselu a v Londýně. Evropské sdružení stavebních spořitelen má více než 47 členů z 11 států. Nechybí zde samozřejmě ani spořitelny z České republiky. Organizace má za cíl podpořit soukromou bytovou výstavbu, zastupovat zájmy členů v EU a podporovat výměnu zkušeností a informací mezi členy.17 V celosvětovém měřítku se zabývá financováním bydlení Mezinárodní organizace financování bytové výstavby. Sídlí v Londýně a vznikla v roce 1914. V současné době se skládá z 89 členů z celkem 41 zemí.18 Tabulka č. 2: Stavební spoření v Evropě Pořadí států 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Stát Německo Rakousko ČR Slovensko Maďarsko Chorvatsko Rumunsko
rok 2009 30 109 800 5 096 658 4 926 183 1 011 753 590 820 330 165 253 017
Procentuální navýšení počtu smluv z roku 2009 rok 2010 na rok 2010 29 982 925 -0,40% 5 176 567 1,60% 4 845 319 -1,60% 1 007 322 -0,40% 606 580 2,70% 334 179 1,20% 316 026 24,90%
Zdroj: vlastní grafické zpracování
2.1 Německo První zmínky o stavebním spoření jsou datovány z roku 1885, kdy byla v městě Bielefeldu založena první stavební spořitelna Bausparkasse für Jedermann (Stavební spořitelna pro každého). Systém stavebního spoření byl v Německu založen v roce 1921 jistým Georgem Kroppem v malé vesničce Wüstenrot, po které se také jmenuje jedna z největších stavebních spořitelen v Evropě. Kropp se snažil najít řešení všeobecné nouze o bydlení a peníze po první 17 18
http://www.efbs.org/index.php?L=1, 2. 4. 2012 http://www.housingfinance.org/about-us/what-is-a-IUHF, 2. 4. 2012
27
světové válce. Největšího rozmachu dosáhlo stavební spoření v Německu hlavně po schválení státní podpory, což nastalo v druhé polovině 20. století. Díky stavebnímu spoření se zvýšila míra k obnově bytového fondu. Zároveň se díky tomu zlepšovalo vybavení bytů, struktura stáří bytů a rovněž se i zvýšil počet bytů v osobním vlastnictví. V roce 1930 již měla spořitelna Wüstenrot přibližně 150 000 členů. Začátkem 2. světové války a nástupem fašismu musely být veškeré smlouvy zrušeny a stavební spořitelny, které zde působily, byly nuceny ukončit svoji činnost. Poté co válka skončila, nastal opět velký zájem o to, aby mohli lidé stavební spoření využívat. Německá vláda na tuto skutečnost zareagovala a vznikla tak myšlenka státní podpory. Byla zavedena v roce 1954 a tvořila 25% z naspořené částky, ovšem maximálně 400 DEM, což zájem o stavební spoření ještě zvýšilo. V roce 1950 představoval počet uzavřených smluv necelý milion. V roce 1970 šlo již o více než 10 milionů smluv a v roce 1996 se jednalo o více než 32 milionů uzavřených smluv. Německý model stavebního spoření je založen na principu, že účastníci spoření tvoří kolektiv členů a jejich vklady jsou úrokovány pevnou úrokovou sazbou. Stavební spořitelna si potom stanoví podmínky pro dlouhodobě fungující systém, v němž jsou obsaženy například poplatky, zúročení, ale hlavně také odborně-technické části (doba spoření do vzniku nároku na úvěr, minimální výše úvěru a splátek úvěru a další).19 Nárok na státní podporu nemá v Německu každý. Žadatel musí být starší 16 let a maximální roční zdaněný příjem musí být nižší než 25 600 Euro, pokud je svobodný. V případě manželských párů jde o částku 51 200 Euro. Na každé dítě se bez ohledu na přídavky snižuje daňový základ o 5 808 Euro. Tímto opatřením si Německo jistí, že státní podporu nebudou využívat lidé s vysokými příjmy. Stát vyplácí podporu ve výši 8,8% z roční částky, ale maximálně 45 Euro pro jednotlivce a 90 Euro pro manželské páry. Stavební spoření v Německu dále prezentuje možnost, že klient bude dostávat od zaměstnavatele část mzdy ve formě příspěvku ke stavebnímu spoření. Daňový základ ovšem
19
SŮVOVÁ H.: Specializované bankovnictví, 7. vyd. SARIFA, 1997, s. 227
28
nesmí překročit hranici 17 900 Euro v případě svobodného jedince a 35 800 Euro pro manželský pár. Minimální doba spoření je 7 let a úroky nejdou odečítat od daně z příjmů. Stavební spoření je v Německu velmi oblíbené. Působí zde skoro 30 spořitelen, ať už velkých či menších. Uzavřenou smlouvu má asi 30% lidí, což je ve srovnání s Českou republikou asi o 20% méně. 20
2.2 Slovensko Na Slovensku je stavební spoření postaveno na principech Německého systému stavebního spoření. Jako první vznikla roku 1992 První stavební spořitelna a.s., Bratislava, které momentálně patří tříčtvrtinový podíl na tamním trhu. O několik měsíců později se na slovenský bankovní trh připojila Wüstenrot a poté o dalších 7 let později se ještě ČSOB stavební spořitelna. Tím seznam spořitelen na Slovensku končí. Je jich tedy přesně o polovinu méně než v ČR. Slovensku momentálně náleží 4. místo v evropském žebříčku zemí s největším počtem uzavřených smluv, kterému tradičně vévodí Německo. Česká republika je o stupínek výše tedy na 3. místě. Státní podpora se v Slovenské republice mění každým rokem, v závislosti na rozhodnutí Ministerstva financí. Letos se jedná o částku 12,5% z uložené částky, ale maximálně 66,39 Euro (což představuje přibližně 1700 Kč). Jako zajímavost lze zmínit, že do roku 1996 byla výše státní podpory až 40% z ročních vkladů, maximálně 6000 slovenských korun. Stejně jako všechny úroky spoření a výnosy, je státní podpora podobně jako v ČR, osvobozena od daní. Stejně jako náš národ, mají i naši sousedé možnost volby ze dvou úvěrů. První variantou je překlenovací úvěr, druhou úvěr řádný (stavební). Úroky se pohybují od 5 do 7% podle zvolené varianty financování. U úvěru přiděleného to bývá od 2,8%.
20
http://www.investujeme.cz/stavebni-sporeni-v-nemecku-2/, 12. 2. 2012
29
Minimální doba spoření je dva roky a naspořená částka musí být podle zvoleného tarifu alespoň 25%-50%.21
2.3 Velká Británie První stavební spořitelna byla založena v roce 1775 v Birminghamu a měla název Ketley´s Building Society. V Anglii mají místo stavebních spořitelen hypoteční společnosti. Hypoteční společnosti jsou instituce, jež přijímají depozita a poskytují úvěry na bydlení, které jsou zajištěné hypotékou.“22 První společnosti vznikaly v druhé polovině 18. Století a původně sloužili pro lidi, kteří si chtěli postavit vlastní domy. Většinou je tvořilo 20-30 osob. Tyto lidé přispívali pravidelné splátky, které potom používali na nákup pozemků a financování stavby. Poté, co všichni členové měli postaveny svoje domy, tak společenství zaniklo.23
2.4
Chorvatsko
Spořitelny v Chorvatsku nabízejí klientům státní příspěvek až do výše 15% z ročního vkladu. Limit je nastaven na 680 Euro, tudíž klient může dostat částku maximálně 102 Euro. Stavební spoření v Chorvatsku není příliš populární a i přes jeho určitou historii, pokrytí na trhu zde jenom těsně překračuje 15%.24
2.5
Rumunsko
Systém stavebního spoření v Rumunsku je sice zatím v prvopočátcích, ale ve státní podpoře už se řadí na první místo v žebříčku evropských zemí. Z důvodu získání co největšího množství nových zákazníků, vyplácí rumunská vláda až 25% z ročního vkladu. Maximální limit je 250 Euro, což při ročním vkladu odpovídá částce 1000 Euro.25
2.6
Rakousko
Rakousko má největší pokrytí trhu ze všech zemí a využívá ho téměř 67%. Jedná se o nejpopulárnější spoření v zemi. 21
http://www.hypoindex.cz/clanky/stavebni-sporeni-na-slovensku/, 15. 2. 2012 SŮVOVÁ H.: Specializované bankovnictví, 7. vyd. SARIFA, 1997, s. 226 23 SŮVOVÁ H.: Specializované bankovnictví, 7. vyd. SARIFA, 1997, s. 226 24 http://www.hypoindex.cz/clanky/nejstedrejsi-podporu-stavebniho-sporeni-si-uzivaji-rumuni/ 20. 2. 2012 25 http://www.hypoindex.cz/clanky/nejstedrejsi-podporu-stavebniho-sporeni-si-uzivaji-rumuni/, 20. 2. 2012 22
30
Státní podpora se zde mění dle ekonomiky země a situace na mezibankovním trhu. Jako výchozí parametr, který určuje její výši, jsou průměrné výnosy státních dluhopisů na trhu. Pro rok 2011 byla stanovena výše na 36 Euro, ale aby klient získal tuto částku, musel naspořit 1200 Eur. Výše podpory se zde může pohybovat v rozmezí 3%-8%. 26
26
http://www.hypoindex.cz/nejstedrejsi-podpory-stavebniho-sporeni-si-uzivaji-rumuni/, 3. 3. 2012
31
3. ANALÝZA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PŘED NOVELOU Tabulka č. 3: Porovnání stavebních spořitelen minimální cílová částka
tarify st. Spořitelny minimální měsíční vklad mimořádné vklady
úrok z vkladů možnost zvýšení cč možnost snížení cč
podmínky poskytnutí úvěru maximální výše úvěru úroky z úvěru
Čmss
wüstenrot
40 000,- Kč
20 000,- Kč OK – optimální kreditní ON – optimální normální OS – optimální speciální OF – optimální finanční
invest, atraktiv, perspektiv inv. – 0,6% z cč atr. – 0,6% z cč per. – 0,53% z cč Možné inv. – 2% p.a. atr. – 1% p.a. per. – 2% p.a. ano, za určitých podmínek ano, zdarma inv. – min. 40% cč atr. – min. 38% cč per. – min. 35% cč minimální doba spoření 2 roky není omezena, určuje se podle cč inv. – 4.8% p.a. atr. – 3,7% p.a. per. – 4,8% p.a.
100,- Kč možné
1% p.a., 2,5% p.a. ano, poplatek 1% z částky, o kterou se zvyšuje (max. 30 000,- Kč ano, 0,9% z rozdílu cč (min. 100,- Kč) min. zůstatek na účtu: OF – 40% cč ON, OS – 50% cč OK – 30% cč mi. doba spoření je 21 měsíců do 600 tis. ručitel, nad 600 tis. zástava 3,7% p.a. (vklady 1%) 5,2% p.a. (vklady 2.5%)
Zdroj: vlastní grafické zpracování
3.1 Porovnání dvou stavebních spořitelen 3.1.1 Českomoravská stavební spořitelna Českomoravská stavební spořitelna má 3 základní tarify stavebního spoření. Jsou to tarify INVEST, ATRAKTIV a PERSPEKTIV. První tarif INVEST je dobrý pro lidi, kterým jde 32
hlavně o spoření, neboť mají 2% p.a. Další tarif ATRAKTIV je pro klienty, kteří myslí spíše do budoucnosti a uvažují o úvěru, kterým by chtěli vyřešit svoje bydlení. A poslední tarif PERSPEKTIV je udělaný vyloženě pro klienty, kteří budou chtít úvěr u této společnosti, protože má nejnižší splátky a doba splácení může být až 29 let, zatímco průchozí dva tarify mají dobu splácení maximálně 19 let. Všechny tři tarify jsou celkem podobné, ale mají pár odlišností. Například tarif PERSPEKTIV má minimální měsíční vklad 0,53% z celkové části, další dva ho mají 0,6%. Jako další rozdíl můžeme říct například úroky z vkladů, kde tarif ATRKTIV má úroky 1% p.a. a ostatní jsou o něco vyšší a to přesně 2% p.a. Dál tu máme podmínky pro poskytnutí úvěru. Jako jediná společná podmínka pro všechny tři tarify je, že minimální doba spoření je 2 roky. Další podmínka je minimální naspořená částka z cílové částky v procentech. U tarifu INVEST je nutno mít alespoň 40% z cílové částky, u tarifu ATRKTIV je to 35% a u PERSPEKTIV je to už jenom 35%. K tomu můžu dodat, i jaké jsou úroky u těchto úvěrů. Tarif INVEST má společně s tarifem PERSPEKTIV úroky 4,8% p.a. a třetí tarif ATRAKTIV je má 3,7% p.a. To by bylo všechno k tarifům od ČMSS, ale ještě řeknu nějaké informace ke spoření u této spořitelny. Minimální cílová částka pro spoření je nastavena na 40 000,- KČ, Jsou tu možné mimořádné vklady, možnost zvýšení i snížení cílové částky, ale zatímco snížení je zdarma, za zvýšení má klient poplatek 1% z rozdílové částky. Maximální výše úvěru zde není omezena, ale stanovuje se podle cílové částky27
3.1.2 Wüstenrot Stavební spořitelna Wüstenrot má 4 základní tarify pro stavební spoření a jsou to tarify OK – optimální kreditní, ON – optimální normální, OS – optimální speciální a poslední je OF – optimální finanční. Minimální měsíční vklad je u všech tarifů pouze 100,- Kč. Úroky z vkladů jsou buď 1% p.a. pro právnické osoby a nebo 2,5% p.a. pro fyzické osoby. Jako další zmíním podmínky pro poskytnutí úvěru. Minimální doba spoření je 21 měsíců a to je pro všechny tarify stejné. Další podmínka je minimální zůstatek na účtu a to už se rozděluje podle tarifů. U tarifů OF to musí být 40% z cílové částky, u OS a ON to je 50% a u tarifu OK je minimální zůstatek nastaven na 30%. Úroky z úvěru jsou nastaveny na 3,7% pro fyzické osoby a na 5,2% pro právnické osoby. To je vše k tarifům od spořitelny Wüstenrot a ještě něco k další pravidlům stavebního spoření u této spořitelny. Minimální cílová částka musí být 20 000,KČ. Mimořádné vklady jsou možné a zvýšení a snížení cílové částky je taktéž možné.
27
Expo.cmss.cz, 7. 4. 2012
33
Ale při zvyšování částky musíte uhradit 10% z částky, o kterou se cílová částka zvyšuje, ale maximálně je to 30 000,-KČ. Naopak při snižování cílové částky musíme uhradit rozdíl mezi částkami, minimálně však 100,-KČ. Maximální výše úvěru je rozdělena dle částky. Při úvěru do 600 000,-KČ vám k jeho poskytnutí stačí ručitel, ale při úvěru nad 600 000,- KČ už musíte mít zástavu.28
28
Expo.cmss.cz, 7. 4. 2012
34
4.
ANALÝZA
STAVEBNÍHO
SPOŘENÍ
PO
NOVELE Graf č. 4: Nový obchod – tržní podíl oproti r. 2011
Nový obchod - tržní podíl oproti r. 2011 13,7%
9,7%
12,7% ČMSS (+1,3%) StS ČS (-0,8)%
11,8%
MPSS (0,9%) 53,2%
RSTS (-0,6%) WÜST (+1,0%)
Zdroj: L1 Liška je jednička – magazín pro obchodní zástupce ČMSS cit. 2012.4.1, str. 5 Po změnách v zákonu na trhu ve stavebním spoření, které proběhly v roce 2010 je dle průzkumu nejúspěšnější Českomoravská stavební spořitelna v roce 2012. Oproti roku 2011 zaznamenala narůst o 1,3%, což je největší narůst mezi všema spořitelnami na českém trhu a momentálně jí patří přesně 53,2% podílu na trhu. Bez ohledu na finanční krizi, zažila Českomoravská spořitelna nejúspěšnější rok ve svojí historii. Tímto si i navýšila svůj náskok na vedoucí pozici. Další spořitelna, které se podařilo navýšit svůj podíl na trhu a jenom s malou ztrátou se jediná dokázala udržet Českomoravské stavební spořitelny, je Wüstenrot a bylo to o rovné 1%. To podle mého potvrzuje její postavení na trhu, jako druhé nejsilnější spořitelny. Ostatní tři spořitelny, což jsou Stavební spořitelna České spořitelny, Modrá pyramida stavební spořitelna a Raiffeisen stavební spořitelna, zaznamenaly propad na trhu. Největší měla Modrá pyramida, která ztratila 0,9% podílu na trhu, hned za ní je Stavební spořitelna, která přišla o 0,8% podílu a nejmenší ztrátu zaznamenala Raiffeisen, které se podíl na trhu zmenšil o 0,6%.
35
Můžeme tedy vidět, že mezi spořitelnami, které zaznamenaly propad na trhu, nejsou nějak razantní rozdíly a v příštím roce se tyto pozice mohou jakkoliv změnit. 29 Graf č. 5: Úvěrový obchod – tržní podíl oproti r. 2011
Úvěrový obchod - tržní podíl oproti r. 2011 13,6%
5,1% ČMSS (+9,6%)
16,2%
StS ČM (-0,8%) MPSS (+0,7%)
8,9%
56,2%
RSTS (-4,5%) WÜST (-5,0%)
Zdroj: L1 Liška je jednička – magazín pro obchodní zástupce ČMSS, cit. 2012.4.1, str. 5 Další graf ukazuje podíly na trhu, co se týká úvěrových obchodů. Jak můžeme vidět, na vedoucí pozici je opět Českomoravská stavební spořitelna, které patří nadpoloviční podíl na českém trhu. Oproti roku 2011 navýšila svůj podíl o 9,6%, což je bezkonkurenčně nejvíc a těmto číslům se žádná z ostatních spořitelen ani nepřiblížila. Jediná spořitelna, která ještě za rok 2011 dokázala navýšit svůj podíl, ale v číslech se ani trošku nepřiblížila Českomoravské spořitelně a nebyla tedy její konkurence, je Modrá pyramida. Její navýšení bylo pouhých 0,7%, ale vzhledem ke zbylým třem spořitelnám, to mohou považovat za úspěch. Jak už jsem zmínil, zbytek účastníků na trhu už tak úspěšný rok neměl. Nejhorší rok zaznamenala spořitelna Wüstenrot, která měla největší ztrátu v tržním podílu a u které se procento snížilo o rovných 5%. O něco méně se snížil podíl Raiffeisen spořitelny, která přišla o 4,5%. Nejlépe z těchto tří spořitelen dopadla Stavební spořitelna české spořitelna, která neztratila až tak velký podíl a její ztráta se zastavila na -0,8%. Celkově by se dalo říci, že výsledky nejsou až tak strašně, vzhledem k době, kterou nyní prochází a která je způsobená světovou finanční krizí.30
29 30
LOOSOVÁ V.: L1 Liška je jednička – magazín pro obchodní zástupce ČMSS, s. 5 LOOSOVÁ V.: L1 Liška je jednička – magazín pro obchodní zástupce ČMSS, s. 5
36
5. POROVNÁNÍ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ PŘED A PO NOVELE 5.1 Výpočet spoření před novelou Jako první příklad, kdy se budu snažit porovnat stavební spoření před novelou a po novele jsem si vybral klienta, který přijde do stavební spořitelny a bude chtít uzavřít smlouvu na spoření s tím, že si po 6 letech spoření vezme úvěr. Jako stavební spořitelnu, u které budu vypočítávat jako spoření, tak i pozdější výši úvěru jsem si vybral Českomoravskou stavební spořitelnu. Jako první smlouvu udělám tu, která byla uzavřena před novelou. Klient přijde do spořitelny s tím, že by chtěl uzavřít smlouvu s cílovou částkou 400 000,- Kč a dobou spoření na 6 let. Datum uzavření smlouvy je 1. 4. 2004 a datum ukončení spoření by mělo být 31. 8. 2010. Poplatky za vedení účtu byly v tu dobu 290,- Kč za rok. Pravidelné měsíční vklady jsou nastaveny na 2000,- KČ měsíčně. Ihned na začátku spoření proběhne mimořádný vklad ve výši 4330,- KČ. Klient má v plánu, že si naspoří 40% z cílové částky a dalších 60% si vezme jako úvěr. Dostane tarif INVEST:Standart a úroková sazba bude 2% p.a. Při uzavření této smlouvy má nárok na plnou státní podporu, která v té době byla ještě 3000 ,- Kč. Stavební spoření je zahájeno 30. 4. 2004 s již zmíněnými vklady 2000,- Kč měsíčně. Roční vklady jsou 22 330,- Kč za rok 2004 a poté 24 000,- Kč až do roku 2009 a v roce 2010, to bude 16 000,- Kč. Tím splní 40% z cílové částky, které má spořitelny stanovené jako minimální hodnotu pro udělení úvěru a má právo si vzít zbylých 60% jako úvěr. Po ukončení spoření, které je stanoveno na 31. 8. 2010 činí naspořená částka 181 033,80,- Kč, což je tedy těch 40%. Dodatečně mu je ještě připsána státní podpora 3000,Kč za rok 2009. Úvěr, který si vezme od spořitelny, je tedy 218 966,20,- Kč, což dělá zbylých 60%. Úroková sazba ve fázi úvěru činí 4,8% p. a. Přesně rozložení v procentech je, že naspořeno má přesně 45,26% a úvěr který si vezme je přesně 54,74%. 1. 10. 2010 je zahájeno pravidelné splácení ve výši 2180,- Kč, ale ještě v témže roce mu bude připsána poslední státní podpora. Splácení by mělo probíhat až do 1. 5. 2021, kdy bude poslední splátka upravena na částku 1290,50,- Kč a touto částkou bude i oficiálně konec pravidelným měsíčním splátkám.31
31
Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012
37
Graf č. 6: Cílová částka
Cílová částka
152 300
218 966,2
Platby (bez úhrad) Státní podpora Úroky Úvěr
11 009,8
17 724
Zdroj: Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 2012.4.1
5.2 Výpočet spoření po novele Nyní předvedu vypočet klienta, který přijde uzavřít smlouvu na stavební spoření, ale na rozdíl od prvního příkladu bude nyní uzavírat smlouvu až po změnách, takže už po zavedení novely. Aby mohlo být porovnání kvalitní, použiju stejné hodnoty a částky jako v prvním příkladu. Takže cílová částka bude nastavena na 400 000,- Kč. Doba spoření bude opět 6 let. Datum uzavření smlouvy je 1. 4. 2012 a ukončení spoření bude 31. 10. 2018. Tady můžeme vidět, že smlouva bude trvat o dva měsíce déle a to proto, že za vedení účtu bude platit 330,- Kč ročně, zatímco v předchozím příkladu a byly poplatky za vedení účtu pouze 290,- Kč ročně. Vklady budou měsíční, pravidelné a ve výši 2000,- Kč. Hned na začátku proběhne ještě mimořádná úložka ve výši 4330,- Kč. Nastavený tarif je také INVEST: Standart a úroková sazba ve fázi spoření je 2% p. a. Klient si opět naspoří 40% z cílové částky a dalších 60% si vezme jako úrok. Podpisem této smlouvy má nárok na plnou státní podporu, která už ovšem není 3000,Kč ročně jako v předchozím příkladu, nýbrž už jenom 2000,- Kč. Stavební spoření tedy začne dnem 30. 4. 2012 při měsíčních vkladech 2000,- Kč. Roční vklady jsou rozděleny tak, že v roce 2012 uloží 22 330,- Kč, poté v letech 2013-2017 bude ročně ukládat 24 000,- Kč a v posledním roce 2018 už uloží pouze 20 000,- Kč. Tím dosáhne na minimální hodnotu pro udělení úvěru 40% a může si vzít zbylých 60% jako úvěr. Po ukončení spoření je hodnota 38
naspořené částky 177 321,7,- Kč. Dodatečně je klientovy ještě vyplacena státní podpora 2000,- Kč. Hodnota úvěru je tedy 222 678,3,- Kč, což je již zmíněných 60% a úroková sazba ve fázi úvěru je 4,8% p. a. V přesném rozložení na procenta má tedy klient naspořeno 44,33% a úvěr mu dělá 55,67%. Ode dne 1. 12. 2012 začíná klientovy pravidelné splácení úvěru a částka, kterou musí měsíčně splácet je 2400,- Kč a v dubnu roku 2019 by měla přijít poslední státní podpora. Splácet by to měl až do 1. 7. 2028, kdy je poslední splátka upravena dle potřeby a v tomto případě to dělá 2 407,6,- Kč32 Graf č. 7: Cílová částka
Cílová částka
156 020 222 678,3
Platby (bez úhrad) Státní podpora Úroky Úvěr
11 810 11 164,7
Zdroj:Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 2012.4.1
5.3 Porovnání Při porovnání těchto dvou příkladů, můžeme jednoznačně vidět, že statní spoření se po změnách v zákonu nevyplatí tolik, jako to bylo v předchozích letech, kdy platit starý zákon. Jeden z hlavních rozdílů vidíme v zisku ze spoření, kdy před novelou měl klient zisk 11 009,8,- Kč z úroků z vkladů a státní podpora dělala celkově 17 724,- Kč. Když k tomu přičteme i dodatečně připsanou státní podporu, která je 3000,- Kč, tak nám celkový zisk dělá 31 733,8,- Kč. Po novele můžeme vidět, že díky úrokům z vkladu, získal klient 11 164,7,- Kč, což je o něco více, než před novelou, ovšem za státní podporu dostal pouze 11 810,- Kč. 32
Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012
39
V celkovém součtu i s dodatečně připsanou státní podporou, která už je momentálně jenom 2000,- Kč, je celkový výnos už pouze 24 974,7,- Kč. Dále pak můžeme vidět, že proto, abychom dosáhli na potřebných minimálních 40% pro nárok na úvěr, musíme spořit déle, než jsme spořili dříve. Také můžeme vidět jeden z největších rozdílů a to je v naspořené částce, kde klient z prvního příkladu naspořil 181 033,- Kč, tak klient z příkladu č. 2 naspořil pouze 177 321,- Kč a ještě na to potřeboval o 2 měsíce více, neboť podpora od státu bylo o skoro 6 tisíc menší, což je citelný rozdíl. Jako další rozdíly můžu uvést, že i za vedení účtu se zaplatí o něco více, než před změnami anebo úroky za spoření jsou o něco vyšší, i když v grafu můžeme vidět, že to tak není, ale to je ovlivněno dobou spoření, která byla o 2 měsíce delší. Poslední rozdíl už není tak podstatný, ale i za vedení účtu, ročně zaplatí klient ročně o 40,- Kč více.
5.4 Porovnání spoření jednoho nebo více klientů – před novelou 5.4.1 Výpočet spoření jednoho klienta Další příklad, který budu prezentovat je, že se pokusím porovnat rozdíly mezi tím, když bude mladý klient spořit na bydlení nebo kdyby se stejná částka rozložila mezi pár a potom by si z toho bydlení zařizovali společně. Všechny příklady samozřejmě udělám před novelou i po ní. Jako první příklad uvedu klienta, který má v plánu zařídit si vlastní bydlení. 1. 4. 2004 si uzavřel smlouvu s Českomoravskou stavební spořitelnou, kde měl nastavenou cílovou částku na hodnotě 1 000 000,- Kč. Spořil si pravidelnými měsíčními vklady částkou 4000,- Kč a měl nastavený tarif Invest: Standart, kde měl úrokovou sazbu ve fázi spoření 2% p. a. K této smlouvě měl klient i nárok na plnou státní podporu, která činila 3000,- Kč. Spoření bylo zahájeno 30. 4. 2004 a hned byla zaznamenána mimořádná úložka ve výši 10 330,- Kč. Po 6 letech spoření se klient rozhodl, že potřebuje peníze dřív, než se mu podařilo naspořit aspoň 40% z cílové částky, aby měl nárok na řádný úvěr a proto byl nucen vzít si meziúvěr. 30.4.2010 bylo tedy zahájeno čerpání meziúvěru 1 000 000,- Kč, při sazbě 4% p.a. Splátky meziúvěru byly nastaveny na 3333,3,- Kč a k tomu tedy ještě musel ukládat každý měsíc 4000 ,- Kč.
40
30. 9.2011 už klient naspořil potřebných 40% z cílové částky a mohl tedy dostat řádný úvěr a tím mu tedy skončily i měsíční splátky, které platit za meziúvěr. O 2 měsíce později bylo ukončeno spoření a naspořená částka činila421 608 - Kč a ještě k tomu mu byla připsána státní podpora 3000,- Kč. Z toho tedy vyplívá, že poskytnutý úvěr byl 578 391,7,- Kč a byl úročený úrokovou sazbou 4,8% p. a., což jsou tedy pravidelně měsíční splátky v hodnotě 5 780,- Kč, které byly zahájeny 1. 2. 2012. V procentech bylo tedy naspořeno přesně 42,16% a poskytnutý úvěr byl 57,84%. Ještě v dubnu by měla přijít poslední vyplacená státní podpora. Poslední splátka poskytnutého úvěru je nastavena na 1. 9. 2022 a tato částka je upravena na 686,6,- Kč a tím jsou ukončeny všechny splátky úvěru.33 Graf č. 8: Cílová částka
Cílová částka
578 391,7
369 430
Platby (bez úhrad) Státní podpora Úroky Úvěr
31 178,3
21 000
Zdroj: Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 2012.4.1
5.4.2 Výpočet spoření dvou klientů Nyní bych rád porovnal spoření z předchozího příkladu se spořením, kde by si stejnou částku dva klienti s tím, že by potom každý svojí půlku investovali do společného bydlení. Předem chci upozornit, že některé částky jsou poloviční oproti předchozímu příkladu, neboť se to dělí pro dva. Pojďme tedy ke smlouvě.
33
Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012
41
Cílová částka je nastavená na 500 000,- Kč, tarif je Invest: Standart s úrokovou mírou ve fázi spoření 2% p. a. Pravidelné měsíční vklady jsou nastaveny na 2000,- Kč. Oba klienti mají nárok na státní podporu v hodnotě 3000,- Kč. Začátek spoření je 30. 4. 2004 a hned ten den byla uskutečněna mimořádná úložka 5 330,- Kč. Opět se oba klienti rozhodnou, že si po 6 letech spoření vezmou meziúvěr, protože nesplňují potřebných 40%, pro udělení řádného úvěru a od 31. 5. 2010 začnou v pravidelných měsíčních splátkách platit 1 666, 7,- Kč. Po roce splácení a spoření už dosáhnout na potřebných 40% a mohou přejít z meziúvěru na řádný úvěr a tudíž se zbaví splátek za meziúvěr. Naspořená částka činí 208 667,7,- Kč u obou. Dodatečně jim je samozřejmě ještě vyplacena státní podpora. Aby dosáhli na chtěných 500 000,- Kč, úvěr, musí mít hodnotu 291 332,3,- Kč. Úročený je sazbou 4,8%, což je 2 910,Kč měsíčně. Procentuální rozdělení je, 41,73% měli naspořeno a 58,27% činí úvěr. V polovině dubna roku 2012 je ještě dodatečně připsána státní podpora. Poslední splátka poskytnutého úvěru proběhne 1. 4. 2022, ale už je to pouze 376,4,- Kč.34 Graf č. 9: Cílová částka
Cílová částka
291 332,3 173 430
Platby (včetně úhrad) Státní podpora Úroky Úvěry
14 513,7
20 724
Zdroj: Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 20124.1.
34
Model 6.04, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012
42
5.4.3 Porovnání těchto dvou spoření Při porovnání těchto dvou spoření je podle mě jednoznačně vidět, že když se cílová částka, která je v tomto případě nastavena na 1 000 000,- Kč, rozdělí mezi dva klienty, kteří si budou společně šetřit na bydlení, tak se vyplatí více, než když si bude celou částku spořit pouze jeden klient. Jako první rozdíl můžeme vidět, že klient, který si bude spořit sám, získá 31 178,3,- Kč z úroků z vkladů + 21 000,- Kč za státní podporu ve fázi spoření, což dělá dohromady 52 178,3,- Kč a ještě k tomu mu je dodatečně připsána státní podpora 3000,- Kč, takže celková částka, kterou získá je 55 178,3,- Kč. Oproti tomu, když se podíváme na spoření dvou lidí, jedné cílové částka, tak zjistíme, že na každé smlouvě dostanou 14 513,7,- Kč z úroků z vkladů a 20 724,- Kč a k tomu ještě dodatečně státní podporu ve výši 3000,- Kč. Dohromady to je tedy 38 237,7,- Kč a když to ještě vynásobíme tedy dvěma, tak to dělá 76 475,4,- Kč, což je o neuvěřitelných 21 297,1,- Kč více. Jednoznačně tedy vidíme, že se starým zákonem se mnohem více vyplatilo spořit ve dvou, než sám.
5.5 Porovnání spoření jednoho nebo víc klientů – po novele 5.5.1 Výpočet spoření jednoho klienta Nyní už budu předvádět model stavebního spoření po novele a opět se nejdřív zaměřím na výpočet pouze jednoho klienta a poté dvou a následně udělám porovnání. Klient uzavřel smlouvu, která měla nastavenou cílovou částku na hodnotu 1 000 000,- Kč. Tarif je Invest:Standart a úroková sazba ve fázi spoření je 2% p. a. Musí si v pravidelných měsíčních částkách ukládat 4000,- Kč a s touto smlouvou má i nárok na plnou státní podporu ve výši už pouze 2000,- Kč. Zahájení spoření je 30. 4. 2012 a ihned na začátku je uskutečněna mimořádná úložka 10 330,- Kč. Po 6 letech spoření si klient opět vezme meziúvěr úrokové sazbě 4% p. a, což znamená, že musí měsíčně platit 3 333,4,- Kč. 23. 12. 2019 už naspoří 40%, a o 3 měsíce později ukončí pravidelné spoření a dostane řádný úvěr, tím mu také skončí splácení meziúvěru a začne splácet řádný úvěr, který činí 578 019,1,- Kč, má úrokovou sazbu 4,8% a splátky jsou 6000,- Kč měsíčně. Naspořená částka je tedy 421 980,- Kč a procentuálně je to rozdělený v poměru 42,2% je naspořená částka a 57,8% je poskytnutý úvěr. 43
Ještě tento a další rok dostane taky dodatečně státní podporu. K datu 1. 5. 2030 je ukončeno splácení úvěru a poslední splátka se upraví na hodnotu 5067,- Kč.35 Graf č. 10: Cílová částka
Cílová částka
578 019,1 Platby (bez úhrad) 380 370
Státní podpora Úroky Úvěr
32 477,9 14 000
Zdroj: Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 2012.4.1.
5.5.2 Výpočet spoření dvou klientů Při výpočtu spoření, kde se milionová částka rozdělí mezi dva klienty, kteří budou každý spořit polovinu, budu opět uvádět jenom poloviční částky, ale ve výsledku se potom budou násobit dvěma. Cílová částka je tedy nastavena na 500 000,- Kč s tarifem Invest: Standart a při úrokové sazbě 2% p. a. Pravidelné měsíční splátky jsou nastaveny na 2000,- Kč a samozřejmě mají nárok na státní podporu, která činí 2000,- Kč. Spoření je zahájeno 30. 4. 2012 a je hned uskutečněna mimořádná úložka ve výši 5 330,- Kč. Klient 6 let spoří a poté se rozhodne zažádat o meziúvěr, který bude mít úrokovou sazbu 4% p. a. 31. 8. 2018 tedy začne meziúvěr splácet a pravidelné měsíční splátky jsou 1 666,7,- Kč. Po roce jeho čerpání již dosáhne potřebných 40%, aby mohl dostat řádný úvěr. 31. 12. 2019 ukončí pravidelné spoření a také skončí
35
Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012
44
splácení meziúvěru. Naspořená částka je 210 112,2,- Kč a poskytnutý úvěr činí 289 887,8,Kč. Když to převedeme na procenta, tak naspořená částka je 42,2% a úvěr je 57,98%. Úroková sazba úvěru je 4,8% p. a., což je tedy 3000,- Kč měsíčně. V tomto i v následujícím roce je klientovi samozřejmě ještě připsána státní podpora. Po desetiletém čerpání úvěru je 1. 4. 2030 uskutečněna poslední splátka úvěru a ta je upravena už jenom na 398,8,- Kč a tímto je úvěr splacen.36 Graf č. 11: Cílová částka
Cílová částka
289 887,8 183 030
Platby (bez úhrad) Státní podpora Úroky Úvěr
15 611,2
13 810
Zdroj: Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, cit. 2012.4.1.
5.5.3 Porovnání těchto dvou spoření Nyní budu opět porovnávat, jestli se vyplatí víc spoření jednoho nebo dvou lidí, akorát po změnách v zákonu. Opět si ukážeme rozdíl v zisku, co se týče úroků z vkladů, státní podpoře ve fázi spoření a státní podpoře, která bude připsána dodatečně. V případě milionové částky, kdy spoří pouze jeden klient je zisk z úroků 32 477,9,- Kč a částka ze státní podpory činí rovných 14 000,- Kč. Dodatečně připsaná státní podpora činí 2000,- Kč. Celkový součet zisku je tedy 48 477,9,- Kč
36
Model 6.08, Program pro výpočet stavební spoření u ČMSS, 1. 4. 2012
45
Při pohledu na druhý příklad, kde je cílová částka nastavená jenom na půlmilionu, je zisk z úroků 15 611,2,- Kč, díky státní podpoře při spoření máme zisk 13 810,- Kč a státní podporu taktéž 2000,- Kč. Nesmíme ale zapomenout, že všechny částky se zdvojnásobí, neboť spoří dva klienti na jeden byt, tudíž celkový zisk bude 62 844,4,- Kč. Při pohledu na obě výsledné částky můžeme opět vidět, že i po změnách v zákonu se stále vyplatí spořit ve dvou na jedno bydlení, protože rozdíl mezi částkami je 14 010,5,- Kč.
5.6 Celkové porovnání spoření před novelou a po novele Při celkovém pohledu a porovnání všech možností spoření, které jsem se pokusil porovnat, vychází jasně najevo, že spoření po novele bylo výhodnější. Když se podíváme na první dva příklady, jsem porovnával klasické spoření jednoho klienta před novelou a po ní, tak můžeme jasně vidět, že zatímco před novelou měl klient zisk 31 733,8,- Kč, tak po změnách už byl ten zisk menší, přesněji 24 974,7,- Kč. To znamená, že rozdíl v zisku byl díky změnám v zákonu 6 759,1,- Kč a to hlavně díky změně, která snížila státní podporu. Poté se podíváme na příklady, kde jsem porovnával spoření jednoho nebo dvou klientů v obou možnostech spoření. Při pohledu na spoření, kde byly nastaveny cílové částka na 1 000 000,- Kč, vidíme, že rozdíly mezi celkovým ziskem byly poměrně velké. U milionové částky to bylo přesně 6 700,4,- Kč, což není zrovna nejmíň. Při podrobnějším pohledu uvidíme, že ačkoliv úroky z vkladů jsou nyní o něco vyšší, tak hlavní rozdíl, díky kterému bylo výhodnější spoření před novelou, je státní podpora, neboť se snížila o tisíc korun a při spoření na 6 let, jak je uvedeno v příkladech, to v celkovém součtu dělá rozdíl o 7000,- Kč. V příkladech spoření, kde se cílová částka dělí mezi dva klienty, zjistíme, že se opět více vyplatilo spoření před novelou, dokonce ještě více, než to bylo u částek, které spořil klient sám, neboť rozdíl mezi celkovým ziskem před novelou a po novele je 13 631,- Kč, což je o více jak dvakrát vyšší rozdíl než tomu bylo u milionové částky. Zde si opět můžeme všimnout, že ačkoliv úroky z vkladů byly vyšší, tak výše státní podpory byla natolik rozdílná, že v celkovém výsledku zisku byl rozdíl částek takový, jaký byl. Celkové zhodnocení tedy zní tak, že ačkoliv je stavební spoření stále nejoblíbenější a nejvyužívanější produkt na českém trhu, díky změnám v zákonu, který změnil výši státní podpory, už není tak výhodné, jako bylo v letech před těmi změnami.
46
ZÁVĚR Již 19 let můžeme využívat v České republice služeb stavebního spoření a za tu dobu si ho spousta lidí oblíbila, a proto je z něj dnes jedna z nejoblíbenějších bankovních služeb nejen v našem státu, hlavně z důvodu výhodného uložení svých úspor. Zároveň je i díky pojištění vkladů velmi bezpečným produktem. Při vzniku stavebního spoření u nás byly stanoveny dva úkoly, první bylo přimět občany k tomu, aby spořili a zjistili výhody spoření a druhý úkoly, který podle mě se ještě stále naplňuje, byl, přimět je k tomu, aby se více zajímali o vlastní bydlení a aby měli snahu do něj investovat své úspory. V současné době využívá stavební spoření necelá polovina občanů z celé republiky, a i když by se dalo říci, že byl první úkol splněn, podle popularity stavebního spoření, dle mého názoru, by ho mohl využívat každý, kdo má alespoň malou šanci platit poplatky za vedení účtu nebo splácení úvěrů, což si myslím, že nejsou nějak závratné částky. Když si vezmu druhý úkol, tak se dá bezesporu říci, že čím déle stavebního spoření u nás funguje, tím více stoupá úroveň bydlení v České republice a to i díky poskytovaných úvěrům za poměrně nízké úrokové sazby. I přes to si ale myslím, že úvěry nejsou využívané v takovém hojném počtu, jako by si mohl někdo myslet a jejich počty by mohly být i vyšší než momentálně jsou. Nyní už se zaměřím na výsledky mé práce, které vychází z porovnávání stavebního spoření před novelou a po novele. Při vypracovávání tohoto tématu jsem dospěl k závěru, že i přes provedené změny v zákonu, které osobně nepovažuji za nejšťastnější, zůstává stavební spoření stále na špičce v oblíbenosti mezi nabízenými bankovními produkty. Bohužel už není tak výhodné, jako bylo, než nastaly již zmiňované změny. I vzhledem k tomu, že se naše vláda neustále snaží naučit lidi, aby využívali stavební spoření více a více, jsou tyto kroky více než nepochopitelné. Jako další výsledek bych zmínil stavební spořitelny a jejich produkty, které jsem se snažil v mé práci porovnat. Nedá se jednoznačně určitě, která spořitelna je nejlepší na trhu, neboť 47
každému klientovi může vyhovovat něco jiného. Dle poskytnutých grafů a mnou nalezených informací mohu říci, že momentálně nejúspěšnější spořitelnou u nás je Českomoravská stavební spořitelna, které se z loňského roku podařilo zvýšit svůj podíl na trhu, který je momentálně větší než padesátiprocentní. Závěrem bych chtěl říci, že stavební spoření u nás má zatím blízkou budoucnost dobrou, i přes to, že počty uzavřených smluv a poskytnutých úvěrů za poslední roky klesají, což je způsobeno i světovou finanční krizí. Budeme ale doufat, že se to změní a lidé, kteří tento systém ještě neznají, najdou cestu i k němu.
48
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Bibliografie: 1. Sůvová, H.; Pavelka, F.; Degen, Z.; Němcová, L.; Nálevková, L. Specializované bankovnictví. 7. vyd. SARIFA, 1997. 398 s. ISBN 80-902243-2-6 2. Rudinská, Eva. Zákony 2008. 1. vyd. Český Těšín: PORADCE s.r.o. 2008. 528 s. ISBN 978-80-7365-299-9 3. Loosová, Veronika. Liška je jednička – magazín pro obchodní zástupce. 1. vyd. Alcaplast 2012. 31 s. 4. Šikulová, Miroslava. Diplomová práce – Analýza stavebního spoření. 2006. 80 s.
Internetové zdroje: 1. STAVEBKO.INFO. Historie stavebního spoření.[online]. ©2011 [cit. 2011-20-11]. Dostupný z WWW: http://www.stavebko.info/ 2. ACSS.CZ. Historie stavebního spoření. [online]. ©2011 [cit. 2011-20-11]. Dostupný z WWW: http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/ 3. ACSS.CZ. Stavební spoření v ČR. [online]. ©2011 [cit. 2011-27-11]. Dostupný z WWW http://acss.cz/cz/stavebni-sporeni-stavebni-sporeni-v-cr/ 4. ACSS.CZ. Co je to? [online]. ©2011 [cit. 2011-27-11]. Dostupný z WWW http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/co-to-je/ 5. GPF.CZ. Podmínky pro přidělení cílové částky. [online]. ©2012. [cit. 2012-4-12] Dostupný z WWW http://www.gpf.cz/podminky-pro-prideleni-cilove-castky 6. ACSS.CZ. Stavební spoření v ČR. [online]. ©2011. [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW http://www.acss.cz/ct/stavebni- sporeni/stavebni-sporeni-v-cr 7. BANKY. CZ. Českomoravská stavební spořitelna. [online]. ©2011. [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW http://www.banky.cz/ceskmoravska-stavebni-sporitelna 8. BANKY. CZ. Raiffeisen stavební spořitelna. [online]. ©2011. [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW http://www.banky.cz/raiffeisen-stavebni.sporitelna 9. BANKY. CZ. Modrá pyramida stavební spořitelna. [online]. ©2011 [2011-4-12]. Dostupný z WWW http://www.banky.cz/modra-pyramida-stavebni-sporitelna,
49
10. BANKY. CZ. Wüstenrot stavební spořitelna. [online]. ©2011. [cit. 2011-4-12]. Dostupný z WWW http://www.banky.cz/wustenrot-stavebni-sporitelna 11. BANKY. CZ. Stavební spořitelna české spořitelny. [online]. ©2011. [cit. 2011-4-12]. Dostupný z WWW http://www.banky.cz/stavebni-sporitelna-ceske-sporitelny 12. FINANCE.PAYSOFT.CZ. Změny ve stavebním spoření a jaké jsou nové podmínky stavebního spoření?. [online]. ©2012. [cit. 2012-3-3]. Dostupný z WWW http://www.finance.paysoft.cz/sporeni/stavebni-sporeni/novela-zákona-o-stavebnimsporeni.php 13. ACSS.CZ Slovník pojmů. [online]. ©2012. [cit. 2012-10-4]. Dostupný z WWW http://www.acss.cz/cz/prakticke/slovnik-pojmu 14. EFBS.ORG. About the European Federation of Building Societies. [online]. ©2012 cit. [2012-4-2]. Dostupný z WWW http://www.efbs.org/index.php?L=1 15. HOUSINGFINANCE.ORG. What is a IUHF. [online]. ©2012 cit. [2012-4-2]. Dostupný z WWW http://www.housingfinance.org/about-us/what-is-a-IUHF 16. INVESTUJEME. CZ Stavební spoření v Německu [online]. ©2012[cit. 2012-2-12]. Dostupný z WWW http://www.investujeme.cz/stavebni-sporeni-v-nemecku-2/ 17. HYPOINDEX.CZ Stavební spoření Slovensku.[online]. ©2012 [cit. 2012-2-12]. Dostupný z WWW
50
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Porovnání stavebního spoření před a po novele z roku 2003 ............................. 11 Tabulka č. 2: Stavební spoření v Evropě .................................................................................. 27 Tabulka č. 3: Porovnání stavebních spořitelen ......................................................................... 32
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Počet nově uzavřených smluv .................................................................................. 12 Graf č. 2: Řádný úvěr ............................................................................................................... 15 Graf č. 3: Překlenovací úvěr ..................................................................................................... 17 Graf č. 4: Nový obchod – tržní podíl oproti r. 2011 ................................................................. 35 Graf č. 5: Úvěrový obchod – tržní podíl oproti r. 2011 ............................................................ 36 Graf č. 6: Cílová částka ............................................................................................................ 38 Graf č. 7: Cílová částka ............................................................................................................ 39 Graf č. 8: Cílová částka ............................................................................................................ 41 Graf č. 9: Cílová částka ............................................................................................................ 42 Graf č. 10: Cílová částka .......................................................................................................... 44 Graf č. 11: Cílová částka .......................................................................................................... 45
51
