ZADÁNÍ (Terms of Reference) pro předkladatele nabídek pro evaluační projekt Zhodnocení dosaženého pokroku v realizaci Jednotného programového

ZADÁNÍ (Terms of Reference) pro předkladatele nabídek pro evaluační projekt „Zhodnocení dosaženého pokroku v realizaci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 Hlavní město Praha“ hrazený z prostředků technické pomoci Verze 3.0 ze dne 7. dubna 2005

1. Základní informace: 1.1.

Zadavatel: Instituce: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí Adresa: Na poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

2.2.

Odpovědný útvar: Odbor: Odbor řízení pomoci z ESF Odpovědný ředitel: PhDr. Iva Šolcová

3.3.

Kontaktní složka útvaru: Oddělení: 723 - Odd. řízení a implementace JPD 3 Odpovědná osoba za odd. 723 MPSV: Ing. Světlana Navarová Administrátor projektu: Mgr. Vít Ušela

4.4.

Kontakt: Ing. Světlana Navarová – Tel: 226206830, E-mail: [email protected] Mgr. Vít Ušela

- Tel: +420257196833, E-mail: [email protected]

! Nabídky budou osobně předány nebo doručeny messengerem na MPSV, odbor řízení pomoci z ESF do rukou Mgr. Víta Ušely, tel.: 257 196 833, ulice Kartouzská 4, Praha 5, nejpozději do 16:00 hod. dne 15. května 2005; přijímány budou v pracovních dnech od 8:00 do 16:30; přijímány budou v pracovní dny od 8:00 do 16:30 hod. !

2/15

2. Cíle Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 Regionu NUTS 2 Hl. m. Praha, struktura a finanční rámec (dále jen JPD 3) 2.1. Kontextuální zařazení JPD 3 JPD 3 pro region Praha byl formulován na základě provedené analýzy ekonomické a sociální situace regionu NUTS 2 Praha v oblasti lidských zdrojů, vytipování silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb, v návaznosti na obsah národních a regionálních politik v oblasti celoživotního učení, zaměstnanosti, sociální ochrany a integrace, rovných příležitostí pro ženy a muže, vědy a výzkumu, podpory podnikání, udržitelného rozvoje, informační politiky a plně v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti. JPD 3 byl zpracován Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) ČR v úzké součinnosti s hlavním městem Prahou a ve spolupráci s dalšími partnery z hospodářské i sociální sféry. Metodicky vychází z Nařízení Rady (ES) 1260/1999 o Strukturálních fondech (dále Nařízení), z Nařízení Rady (ES) 1784/1999 o Evropském sociálním fondu a z dalších nařízení (1159/2000, 1685/2000, 438/2001, 448/2001, 2044/2002), která upřesňují pravidla pro využívání strukturálních fondů. Obsah JPD 3 je stanoven v souladu s článkem 3 Nařízení EK 1780/1999 o Evropském sociálním fondu, který specifikuje rozsah činností, na které je směrována podpora z ESF (vzdělávání a odborná příprava, podpora zaměstnanosti a samozaměstnávání, podpora v oblasti výzkumu, vědy a technologického rozvoje, postgraduálního vzdělávání a vzdělávání manažerů a odborníků výzkumných pracovišť a podniků, rozvoj nových zdrojů zaměstnanosti, včetně sociální ekonomiky, podpora struktur a systémů a doprovodná opatření svázaná s ostatními činnostmi). Obsahově dokument dále vychází z Evropské strategie zaměstnanosti, Společného zhodnocení politiky zaměstnanosti, z Memoranda o celoživotním učení, z Národního plánu zaměstnanosti ČR z roku 1999, Národního akčního plánu zaměstnanosti 2002, Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice, Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky a ze Strategického plánu hl. m. Prahy, schváleného Zastupitelstvem hlavního města Prahy v květnu 2000. JPD 3 zahrnuje popis a analýzu situace v oblasti lidských zdrojů na území Prahy, popisuje vazbu na české národní i evropské strategické dokumenty, vymezuje globální i specifické cíle programu a navrhuje priority a opatření, kterými je možno cílů dosáhnout. Zároveň předkládá finanční rámec, implementační strukturu programu a nástroje ke sledování dosažení stanovených cílů programu.

2.2.

Souhrn cílů programu

Globálním cílem celého JPD 3 je „vytvoření efektivního trhu práce založeného na kvalifikované pracovní síle, konkurenceschopnosti zaměstnavatelů, využití výzkumněvývojového potenciálu regionu, sociální integraci ohrožených skupin a rovnosti příležitostí při respektování zásad udržitelného rozvoje“. V souladu s globálním cílem JPD 3 byly formulovány specifické cíle, které reagují na potřebu podpořit konkrétní oblasti rozvoje lidských zdrojů tak, aby jejich synergický efekt naplnil globální cíl JPD 3.

3/15

JDP 3 se proto zaměřuje na: 1. Rozvoj pružného trhu práce s důrazem na skupiny ohrožené na trhu práce, prevenci nezaměstnanosti, zvýšení zaměstnatelnosti a zamezení růstu dlouhodobé nezaměstnanosti 2. Sociální začleňování znevýhodněných skupin, rozvoj institucí a kvality služeb zaměřených na sociální integraci a poskytování stejných příležitostí na trhu práce pro ženy a muže 3. Rozvoj systému celoživotního učení, který bude připravovat kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu schopnou aplikovat princip udržitelného rozvoje 4. Zvýšení adaptability pražských organizací prostřednictvím zvyšování kvalifikace pracovníků, rozvoje a využití pražského inovačního potenciálu Tyto specifické cíle JPD 3 se stávají na úrovni priorit jejich globálními cíli. 2.3.

Struktura Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 Hl. m. Prahy

V návaznosti na vymezené specifické cíle JPD 3 byly formulovány priority, které budou podpořeny v rámci JPD 3 z prostředků ESF: Jednotlivé priority JPD 3 jsou následující: 1. Priorita 1:

Aktivní politika zaměstnanosti

2. Priorita 2:

Sociální integrace a rovné příležitosti

3. Priorita 3 :

Rozvoj celoživotního učení

4. Priorita 4 :

Adaptabilita a podnikání

5. Priorita 5 :

Technická pomoc

Ad 1) Tato priorita navazuje na státní politiku zaměstnanosti, jejíž součástí je aktivní politika zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje širokou škálu poradenskoinformačních služeb orientovaných zejména na zaměstnání, volbu a změnu povolání a další profesní vzdělávání. Záměrem priority je napomáhat odstraňování handicapů u rizikových skupin z hlediska zaměstnanosti, které brání přístupu na trh práce a získání zaměstnání nebo zvyšování šancí na získání zaměstnání (zvyšování zaměstnatelnosti), rozšířit škálu dosud užívaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Ad 2) Tato priorita je zaměřena zejména na pomoc skupinám a jednotlivcům ohroženým sociální exkluzí a na vyrovnání šancí pro všechny, kteří chtějí participovat na životě společnosti a také v praxi naplňovat princip rovných příležitostí pro muže a ženy. Záměrem této priority je přispět k začlenění sociálně znevýhodněných osob do společnosti tak, aby se zlepšilo jejich výchozí postavení pro vstup a udržení na trhu práce. Cílem je vytvoření soudržné sociální struktury české společnosti, obdobné strukturám dlouhodobě se reprodukujícím v členských zemích Evropské unie. Ad 3) Priorita je zaměřena na rozvoj systému vzdělávání tak, aby pokrýval potřeby jednotlivců z hlediska jejich kvalitního pracovního uplatnění v průběhu celého pracovního života. Priorita 3 pokrývá počáteční i další vzdělávání a zaměřuje se na jejich vazbu a vzájemnou doplňkovost. V rámci priority Rozvoj celoživotního učení lze najít tři hlavní a navzájem spolu úzce související okruhy zájmu: prvním je úsilí o vytvoření základny pro celoživotní učení, a to především zkvalitněním a modernizací základního, středního a

4/15

vyššího odborného vzdělávání. Druhým je vytvoření a posilování vzájemných vazeb mezi učením a prací, které usnadní jedincům přechod ze škol do světa práce a přispěje ke zvyšování jejich zaměstnatelnosti. Třetím okruhem zájmu bude rozvoj vysokoškolského a dalšího vzdělávání, které značně ovlivňují kvalitu života celé společnosti. Ad 4) Tato priorita je zaměřena přímo na posílení konkurenceschopnosti pražské ekonomiky a na podporu jejích složek, které jsou v rámci celé ČR jedinečné a mohou ovlivnit rozvoj v celé republice. Zajištění růstu adaptibility na významné vnitřní, ale zejména vnější změny (vstup do Evropské unie a nezbytnost akceptace existujících ekonomických pravidel v tomto prostoru) je podmínkou konkurenceschopnosti pražské ekonomiky v globalizovaném světě. Podporu zaměstnavatelů je třeba zaměřit na rozvoj řídících struktur v organizacích, včetně systémů personálního řízení, při rozvoji a prosazování progresivních podnikatelských přístupů. Zvláštní pozornost bude věnována MSP a především nově vznikajícím firmám. Adaptabilitu zaměstnanců je pak třeba posilovat ve vazbě na rozvoj nových technologií, výrobních změn a měnících se organizačních forem práce. Podpora zaměstnanců by měla být realizována též prostřednictvím rozvoje odborových organizací. Spolupráce pracovišť výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou při urychleném zavádění nových poznatků do praxe je jednou ze základních podmínek dalšího rozvoje konkurenceschopnosti pražské ekonomiky. Pro zvýšení kvality služeb cestovního ruchu v Praze je třeba věnovat velkou pozornost schopnostem a dovednostem pracovníků v cestovním ruchu. Ad 5) Globálním cílem technické pomoci je zajištění řádné implementace JPD 3 prostřednictvím poskytnutí spolehlivých a efektivních služeb pro řízení a administraci programu. Technická pomoc zahrnuje aktivity, které umožní přípravu, realizaci a vyhodnocení efektů realizace JPD 3. Dále zprostředkuje výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe. Technická pomoc bude sloužit i pro účely publicity a k expertní pomoci pro řídící orgán programu – MPSV.

2.4.

Horizontální témata

Horizontální témata působí jako nástroje, jejichž prostřednictvím mohou být klíčové politické priority JPD 3 integrovány napříč celým spektrem pěti vertikálních priorit programu. JPD 3 zahrnuje 4 horizontální témata: • Rovné příležitosti • Udržitelný rozvoj • Informační společnost • Podpora místním iniciativám Rovné příležitosti pro všechny postihují oblast možné diskriminace z hlediska pohlaví. Principy udržitelného rozvoje je třeba zohledňovat v celé šíři života společnosti, v oblasti ekonomiky, životního prostředí, dopravy, cestovního ruchu, zdraví obyvatelstva, vzdělávání, zaměstnanosti, sociálního začleňování. Udržitelný rozvoj je založen na hledání kompromisů mezi aktuálními potřebami a možnostmi budoucích generací uspokojit jejich vlastní potřeby. Pokud jde o téma informační společnost, je důležité, aby každý projekt programu tam, kde je to vhodné, využíval ICT a naučil účastníky projektu využívat ICT jako důležitý pracovní nástroj i neomezený prostor k nalézání a šíření informací. Místní iniciativy, které jsou založeny na dobré znalosti prostředí, jsou účinným nástrojem k podpoře zaměstnanosti. Zahrnutí místních iniciativ do projektů dává dobrou záruku toho, že projektové aktivity budou pokračovat i po skončení financování z ESF.

5/15

3.

Kontext evaluace a informační zdroje

Pravidelné hodnocení v různých etapách přípravy a implementace programu je jedním ze základních požadavků Evropské komise na ověření kvality a efektivnosti využití poskytnuté pomoci ze strukturálních fondů. JPD 3 na období 2004-2006 představuje pro Českou republiku první možnost čerpání prostředků z ESF. Hodnocení proto bude velmi důležitým nástrojem pro ověření adekvátnosti stanovených priorit, výkonnosti existujících či nově vytvářených implementačních struktur, absorpční kapacity navrhovatelů projektů, metod a postupů výběru a kontroly projektů. Výsledky evaluace poskytnou východiska pro přípravu programu na další plánovací období. V souladu s požadavky Evropské komise týkajícími se měření účinnosti využití prostředků ze strukturálních fondů (Nařízení 1260/99, články 40-43) bude prováděno hodnocení programu ve všech etapách, které jsou závazné pro ČR. Jedná se o předběžné hodnocení (ex-ante evaluation), závěrečné hodnocení (final evaluation) a hodnocení po skončení programu (ex-post evaluation). Vzhledem k tomu, že Operační program je plánován pouze na krátké období 2004 – 2006, není pro Českou republiku stanovena povinnost zpracovávat střednědobé hodnocení (mid-term evaluation). Pro hodnocení je důležité mít k dispozici relevantní údaje v potřebném čase. Kvantitativní údaje budou tvořit základ informací používaných v hodnocení a budou sbírány v rámci monitorování prostřednictvím Monitorovacího systému strukturálních fondů (MSSF), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Monitorovací údaje budou získávány rovněž z formulářů žádostí a závěrečných zpráv projektů a pravidelných hlášení od Konečných příjemců. Dalšími zdroji informací mohou být samotné programové dokumenty, zápisy z jednání Monitorovacích výborů, výroční implementační zprávy, finanční tabulky, monitorovací zprávy. Zmíněné dokumenty budou realizátorovi projektu k dispozici. Předpokládá se, že se realizátor projektu podrobně seznámí se zmiňovanými dokumenty a daty a provede syntézu zjištěných skutečností s cílem odpovědět na evaluační otázky.

3.1.

Cíl evaluace dosaženého pokroku

V případě evaluace dosaženého pokroku v realizaci JPD 3 se jedná o formativní hodnocení založené na popisu, analýze a shrnutí vstupů, výstupů a v mezích krátkého programovacího období též zhodnocení dosažených výsledků JPD 3. Formativní hodnocení JPD 3 se zaměří na posouzení funkčnosti implementačního a monitorovacího systému a na posouzení reálného stavu čerpání zejména s ohledem na pravidlo N+2. Evaluace by měla identifikovat přínosy, které přinesla dosavadní realizace JPD 3, formulovat doporučení pro případnou úpravu znění programových dodatků. Dále by evaluace měla navrhnout eventuální přesun alokovaných částek mezi opatřeními a formulovat doporučení pro následující programové období 2007-2013. Účelem evaluace JPD 3 je také zajistit zpětnou vazbu pro řídící orgán, prověřit a rozšířit zkušenosti a výsledky vzešlé z průběhu realizace programů a jejich přenos k relevantním účastníkům a tvůrcům rozhodnutí na národní úrovni. Klíčové jsou následující evaluační otázky: • Směřuje realizace JPD 3 k naplnění globálního cíle a jednotlivých specifických cílů? • Jakého finančního a věcného pokroku bylo dosaženo při implementaci JPD 3?

6/15

• • •

4.

Jaké lze identifikovat problémy, poruchy či bariéry související s realizací Programu? Došlo ke změnám ve strategických dokumentech, na které je JPD 3 vázán (národní politiky, Strategický plán rozvoje hl.m. Prahy)?1 Jaké změny je třeba na základě zjištěných skutečností (např. změny v oblasti trhu práce) učinit při realizaci programu a při přípravě programů na příští programovací období?

Podrobné zadání

Rozhodující témata vyžadující vlastní detailní analýzu jsou obsažena v následujících dílčích analýzách. 4.1. Účinnost řízení programu – implementační a monitorovací systém 4.2.

Zhodnocení vlastního přínosu a dosaženého pokroku JPD 3

4.3.

Shrnutí a doporučení

Klíčové otázky ke každé z analýz jsou součástí podrobnějšího popisu u každé z nich.

4.1. Účinnost řízení programu – implementační a monitorovací systém Cílem této části je poskytnout realizátorům programu zpětnou vazbu, která umožní zjistit problémová místa programu a zajistit jejich nápravu a přispět tak ke zkvalitnění programových dokumentů a účinnosti procesů a postupů v implementaci. Hlavním úkolem je prověření funkčnosti implementačního a monitorovacího systému. Analýza implementačního systému posoudí administrativní náročnost způsobu implementace, srozumitelnost a celkovou účelnost se zaměřením na grantová schémata, národní či systémové projekty – posouzení doby trvání jednotlivých fází od předkládání grantových schémat přes odsouhlasení GS, podávání projektů až po vyhlášení výběrového řízení konečnými uživateli s návrhy na urychlení procesu. Analýza rovněž zhodnotí způsob komunikace – předávání informací, metodickou podporu či finančního řízení (platby, kontroly, řešení nesrovnalostí), roli a zapojení poradenských a konzultačních společností. Posouzeno bude též využívání technické podpory. Při realizaci této analýzy bude řešitel využívat výstupů evaluačního projektu Rámce podpory společenství (RPS) „1/04 Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace strukturálních fondů a rizik poruch“. Nedílnou součástí je zhodnocení metod monitorování s důrazem na posouzení kvality monitorovacích systémů a identifikace slabých stránek a doporučení ke zlepšení. Bude hodnocena i objektivnost a naplňování monitorovacích ukazatelů, k nimž se žadatel zavázal v projektové žádosti. Při hodnocení monitorovacího systému se hodnotitel zaměří na kvalitu a úplnost údajů od zprostředkujících subjektů a konečných příjemců a na otázku provázanosti systému MSSF Monit s úrovní RPS (MSSF Central) - jaké množství 1

Úplný výčet relevantních dokumentů a vazeb viz. Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu NUTS 2 hl. m. Praha, s. 117n.

7/15

a jaké informace se převádí do Centralu. V souvislosti s provázaností systémů bude posouzena otázka rychlosti a podmínek dostupnosti monitorovacích dat, tj. dostupnosti dat pro monitorovací zprávy a evaluační projekty. Hodnotitel se zaměří zejména na posouzení reliability a vypovídací schopnosti monitorovacích indikátorů na úrovni vybraných projektů a na úrovni opatření a posoudí využitelnost ukazatelů pro agregaci na úrovni priorit a programu a navrhne případná doporučení na úpravy. Řešitel v části analýzy týkající se monitorovacích ukazatelů bude spolupracovat s řešiteli evaluačního projektu RPS 6/04 – Indikátory. Klíčovými subjekty zapojenými do hodnocení budou: • Řídící orgán • Zprostředkující subjekty • Koneční příjemci • Koneční uživatelé Klíčové jsou evaluační otázky: • Jaké změny by bylo vhodné uskutečnit v implementační struktuře JPD 3 za účelem zvýšení transparentnosti a efektivity co do rychlosti čerpání prostředků a včasnosti realizace programu? Jaké jsou možné příčiny zpoždění realizace Programu a jaké lze učinit nápravy? • Jaké jsou překážky při získávání informací? Jaký způsob komunikace mezi implementačními orgány je nejvíce využíván (semináře, elektronická korespondence, telefonické konzultace) a který způsob se ukazuje jako prospěšný a účinný pro zapojené subjekty co do pohodlnosti, rychlosti a účinnosti? Jak ZS, KP hodnotí kvalitu poskytovaných informací a podpory? • Jaké jsou překážky a problémy při využívání technické asistence? Jaké jsou možnosti maximálního využití TA? • Jak účelný a efektivní je monitorovací systém a jaké lze identifikovat problémy a potíže při získávání a interpretaci monitorovacích dat? 4.2.

Zhodnocení vlastního přínosu JPD 3 , dosažený pokrok

Úkolem realizátora bude zhodnocení přínosu JPD 3, a to jak po finanční stránce tak po stránce věcné. Finanční stránka bude sledovat vývoj a pokrok finančního čerpání ve všech opatřeních JPD 3. Věcný přínos bude hodnocen na základě vybraných opatření. Klíčové otázky pro tuto analýzu jsou: Jaký pokrok lze očekávat při naplňování priorit JPD 3? Odpovídá tento pokrok plánovanému postupu (v závislosti na alokovaných prostředcích na opatření pro jednotlivé roky společně s dodržením pravidla n+2)? Jednotný programový dokument obsahuje široké spektrum ukazatelů na úrovni programu, priorit a opatření. Vyhodnocení se proto zaměří na analýzu souboru výstupů a výsledků dosažených na úrovni priorit a opatření se specifickým zaměřením na jádro ukazatelů. Analýza by měla zahrnout výdaje k aktuálnímu datu, vzájemný vztah výstupů, výsledků a vstupů – finančních zdrojů vynaložených na dosažení stanovených výstupů a výsledků. Hodnotitel přezkoumá dosud dosažené hodnoty výstupů a výsledků v porovnání s cíli stanovenými v programových dokumentech s odkazy na výchozí hodnoty. Řešitel v analýze zohlední dosavadní výdaje a uvede do vztahu výstupy a výsledky se vstupními finančními zdroji vynaloženými na jejich dosažení a vyvodí závěry

8/15

o účinnosti (jak úspěšně jsou/budou naplněny vytčené cíle?) a efektivnosti (jsou výstupy a výsledky úměrné nákladům?) Programu. 4.2.1. Finanční pokrok: Tato analýza bude hodnotit finanční pokrok, kterého bylo dosaženo v porovnání s předpoklady z doby odsouhlasení operačního JPD 3. Hodnocení čerpání finančních prostředků jednotlivých operačních programů bude prováděno na úrovni NUTS II., jednotlivých priorit a opatření JPD 3 s ohledem na otázky: •

Kolik bylo alokováno pro jednotlivé priority a opatření a kolik bylo vyčerpáno? Jsou jednotlivé priority schopny vyčerpat alokované prostředky?

•

Jsou všechna opatření dostatečně pokryta projekty? V jakých opatřeních byl identifikován nadbytek a naopak nedostatek návrhů projektů odpovídajících minimálně formálním výběrovým kritériím?

•

Jaké jsou důvody malého čerpání?

•

Která opatření jsou ohrožena pravidlem n+2 a jaké kroky je možné učinit pro minimalizaci rizika?

•

Jaké korekce (přesuny mezi opatřeními) se už provedly a které se předpokládají? 4.2.2. Věcný pokrok:

Analýza dosaženého věcného pokroku se zaměří na podrobné zmapování jednotlivých opatření JPD 3 a vyhodnocení pokroku v naplnění deklarovaných cílů jednotlivých opatření. Na základě výsledků finanční analýzy pokroku s přihlédnutím na výstupy evaluačního projektu Rámce podpory Společenství „1/04 Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace strukturálních fondů a rizik poruch“ identifikuje řešitel ve spolupráci s ŘO problematická opatření a navrhne případnou úpravu nastavení cílů a formulaci opatření. Realizátor odpoví na následující otázky: •

Jaké jsou předpokládané výstupy, výsledky a přínosy projektů, se kterými je uzavřena smlouva, dle monitorovacích indikátorů k vybraným opatřením? (např. projekt předpokládá vytvoření x pracovních míst, proškolení x lidí)

•

Byla vhodně zvolena opatření (se zřetelem na skutečné a předpokládané čerpání)?

•

Jaké typy projektů jsou předkládány a jak je možné podpořit jejich kvalitu i kvantitu z úrovně Řídícího orgánu?

•

Jaký je přínos JPD 3 k Evropské strategii zaměstnanosti, resp. Národnímu akčnímu plánu?

Úkolem řešitele bude identifikovat omezení (interní i externí), která měla vliv na realizaci JPD 3, výkonnost řízení JPD 3 – implementační a monitorovací systém (viz. část 4.1.).

4.3.

Shrnutí a doporučení

V rámci této kapitoly zpracuje řešitel odpovídající shrnutí v závislosti na jednotlivé tematické analýzy. Klíčové je odpovědět na následující otázky: Směřuje JPD 3 k naplňování svých kvantifikovatelných a věcných cílů?

9/15

Je třeba upravit cíle či opatření JPD 3? Je třeba provést případný přesun alokovaných částek mezi opatřeními s ohledem na zhodnocení čerpání a pokroku v naplňování cílů JPD 3? Jaké další změny je případně třeba v JPD 3 dále provést? V rámci doporučení řešitelům ponechán prostor pro komentování otázek, které se v průběhu evaluace ukázaly jako zásadní.

4.4.

Podklady pro řešitele

Realizátorovi projektu budou poskytnuty následující podklady: • • • • • • • • • • • •

Programové dokumenty včetně aktuálních Dodatků Zprávy o realizaci OP RLZ pro Monitorovací výbor Zápisy z jednání Monitorovacího výboru Operační manuály Metodické pokyny pro žadatele, KP, ZS Metodické pokyny pro hodnotitele Finanční tabulky Monitorovací zprávy Hlášení od KP, ZS Závěrečné zprávy projektů Zpřístupněna budou data z Monitorovacího systému strukturálních fondů Jiné (na žádost a po dohodě s realizátorem evaluace)

5. Výběr řešitele 5.1.

Popis požadované nabídky

I. Formální náležitosti nabídky Nabídka musí splňovat následující formální požadavky: a) Vyhotovena v českém jazyce b) Nabídka bude zpracována ve formě projektu a bude rozdělena do dvou samostatných částí (samostatně zapečetěných obálek). 1. část bude obsahovat projekt, vč. jeho všech v tomto zadání uvedených náležitostí mimo finanční rámec. 2. část, finanční nabídka, bude obsahovat předpokládaný rozpočet, vč. detail. popisu kalkulace ceny bez DPH i s DPH (v případě neplátce uvést, že není plátcem DPH). Je požadována demonstrace tvorby rozpočtu a rozložení všech finančních položek (team leader, zahraniční expert, junior experti, technický personál, cestovní náklady, per diems, jiné technické náklady, atp.). c) Nabídka bude dodána ve 2 originálech (podepsaných statutárním zástupcem) a ve 3 kopiích (kopie budou označeny). d) Nabídka bude osobně předána nebo doručena messengerem na MPSV, odbor řízení pomoci z ESF do rukou Mgr. Víta Ušely, tel.:

10/15

257196833, ulice Kartouzská 4, Praha 5, nejpozději do 16:00 hod. dne 15. května 2005 e) Podepsána osobou oprávněnou jednat jménem uchazeče II. Členění nabídky Nabídka musí být strukturována následujícím způsobem: a. Identifikace uchazeče (obchodní firma, sídlo, kontaktní adresa, IČ, DIČ, telefon, elektronická adresa, případně fax, jméno statutární zástupce) b. Doklady prokazující způsobilost uchazeče c. Podrobný popis vlastní nabídky III. Způsobilost uchazeče Uchazeč musí splňovat obecné požadavky i požadavek na kvalitu nabízené služby. 1. Obecné požadavky Uchazeč musí předložit doklady prokazující splnění obecných požadavků. Těmito doklady jsou: a) originál nebo ověřená kopie výpisu z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíce b) ověřená kopie oprávnění k podnikání nebo oprávnění k jiné činnosti vydané podle zvláštních právních předpisů, která je předmětem činnosti dodavatele c) čestného prohlášení, kterým uchazeč stvrzuje, že - není v likvidaci - v uplynulých třech letech nebyl na majetek uchazeče prohlášen konkurz ani konkurz nebyl zrušen pro nedostatek majetku Prohlášení musí být podepsané osobou oprávněnou jednat jménem uchazeče, případně doložené plnou mocí zmocňující k jednání jménem uchazeče. Podpis na této plné moci musí být úředně ověřen. 2. Požadavky na kvalitu nabízené služby Uchazeč musí předložit doklady vypovídající o odborných zkušenostech uchazeče. Jedná se o doklady vypovídající o: a) dosavadních zkušenostech uchazeče v poskytování služeb, které jsou předmětem poptávky b) dosavadních zkušenostech osoby, případě osob, které budou poskytovat požadované služby c) nejvýznamnějších zakázkách za posledních 5 let

11/15

IV. Podrobný popis nabídky: Podaná nabídka v českém jazyce musí obsahovat: a) Představení jednotlivých aktivit a průběhu projektu b) Popis metodiky (postupu prací), která bude aplikována c) Popis informačních zdrojů, které budou použity d) Představení realizačního týmu (obsahuje např. projekty, na kterých tým pracoval v minulosti, reference apod.) d) Přesné zapojení jednotlivých členů realizačního týmu e) Žádný z členů týmu předkladatele nesmí být součástí týmu jakéhokoli dalšího předkladatele nabídky pro tento projekt f) Životopisy obsahující profesní zkušenosti a dovednosti (např. expertní zkušenosti se statistickými metodami, rozvojem lidských zdrojů, řešením diskriminace na trhu práce v zahraničí apod.) g) K nabídce musí být přiloženo toto zadání podepsané statutárním zástupcem. Přijímány budou nabídky v nepoškozeném a neotevřeném obalu. Podavatel nabídky označí samostatné části tituly „NABÍDKA“ a „FINANČNÍ NABÍDKA“. Tyto následně vloží do společného obalu, který bude označen textem „NEOTVÍRAT – PROJEKT VYHODNOCENÍ DOSAŽENÉHO POKROKU JPD 3“ a kontaktní údaje viz čl. 1. Cenový strop pro projekt je stanoven na 1 850 000 Kč. Cenová nabídka musí obsahovat tyto údaje: a) celková cena musí být uvedena s DPH i bez DPH, v české národní měně b) způsob výpočtu ceny (materiálové náklady, mzdové náklady apod.) c) platební podmínky

5.2.

Vymezení úlohy realizátora projektu

Řešitel projektu vytvoří požadované dílo na základě smlouvy o dílo, která bude uzavřena podle obchodního zákona. V platebních a organizačních otázkách bude dodavatel spolupracovat se zaměstnanci odboru pomoci z ESF - MPSV. Žádný z členů týmu předkladatele nesmí být součástí týmu jakéhokoli dalšího předkladatele nabídky pro tento projekt. Veškerá práva, vč. vlastnických, aj., k výstupům projektu, atd. přecházejí po ukončení činnosti na zadavatele. Zadavatel si vyhrazuje právo kdykoli od vyhlášeného výběrového řízení odstoupit a s žádným ze zpracovatelů nabídek nakonec smlouvu neuzavřít

12/15

5.3.

5.4.

Indikativní harmonogram průběhu projektu Zahájení přípravy zadání:

11. března 2005

Interní projednání zadávacích podmínek: Vypořádání připomínek publikace zadání a výzvy k podávání nabídek: Uzávěrka přijímání nabídek:

duben 2005

Výběr řešitele projektu:

květen 2005

Zahájení realizace projektu:

květen 2005

1. průběžná zpráva řešitele projektu: 2. průběžná zpráva řešitele

červenec – srpen 2005

Prezentace závěrečné zprávy, předání výstupů projektu

leden – únor 2005

duben 2005 15. května 2005 16:00 hod.

říjen – listopad 2005

Hodnocení obdržené nabídky

5.4.1. Hodnocení administrativní správnosti nabídky (komise hodnotí kolektivně): Byla nabídka dodána zadavateli ve stanovené lhůtě? Plně český jazyk? Byly dodány obě obálky? Obsahuje nabídka požadavky dle bodu 5.1. tohoto zadání? Byla nabídka podepsána oprávněnou osobou? Obsahuje nabídka identifikaci uchazeče? Pokračovat dále v hodnocení nabídky?

ANO

NE

ANO ANO ANO

NE NE NE

ANO

NE

ANO ANO

NE NE

5.4.2. Hodnocení metodické/věcné (hodnotí členové komise individuálně):

Kritéria pro hodnocení nabídek Postup hodnocení: Hodnocení nabídek bude vycházet ze Zákona o zadávání veřejných zakázek (40/2004). Vhodnost nabídky se bude posuzovat dle dílčích kvalitativních kritérií, přičemž ohodnocení bude vypadat následovně: 1 = zcela neuspokojivé , 2 = spíše neuspokojivé, 3 = dostatečné, 4 = velmi dobré, 5 = vynikající. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, u nichž má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria (počet bodů za sadu kritérií), získá hodnocená nabídka kredit, který vznikne poměrem hodnoty dané nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky a násobkem 100. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, u nichž má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria (cena za vypracování v Kč bez DPH, doba zpracování v dnech), získá hodnocená nabídka kredit, který vznikne poměrem hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce a násobkem 100. Celkové vyhodnocení se provede tak, že jednotlivé kredity dle sad kritérií a ceny zpracování se vynásobí procentuální vahou daného kritéria (sady). Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější bude vyhodnocena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty.

13/15

1. Úvod - porozumění kontextu a cílům evaluačního projektu, představení společnosti (váha 20 %)

2. Metodologie výzkumu (váha 30 %)

Realizátor: 1.1.

Vykazuje dobrou orientaci v problematice zaměstnanosti a trhu práce (1-5) 1.2. Realizátor má povědomí o působení Evropského sociálního fondu v ČR (1-5) 1.3. Vykazuje porozumění cílům projektu (1-5) 1.4. Jaká je úroveň prezentace společnosti (historie, reference…)? (1-5) 1.5. V nabídce jsou jasně popsány úkoly jednotlivých členů týmu? (1-5) Kredit 1: 100*(x/y) (kde x = součet bodů hodnocené nab, y = součet b. nejlepší nabídky) Realizátor: 2.1. Navrhuje metodologii vhodnou (spolehlivost, prověřenost) pro záměry projektu? (1-5) 2.2. Navrhuje více variant možné metodologie? (1-5)(za každou variantu bod) 2.3. Je navrhovaný postup prací formulován jednoznačně, přehledně a srozumitelně? (1-5) 2.4. Jak přehledně jsou nabídka a její části strukturovány? (1-5) Kredit 2: 100*(x/y) (kde x = hodnocená nab, y = nejlepší nabídka)

14/15

Realizační tým: 3.1. Má zkušenosti v oblasti sociálního výzkumu a statistických metod (15) 3.2. Má uspokojivé zkušenosti s rozvojem lidských zdrojů, s evaluacemi, s řešením diskriminace na trhu práce apod.(1-5) 3.3. V projektu je zapojen zahraniční expert (ANO 5 – NE 1) 3.4. Může doložit práci na obdobných projektech (1-5) 3.5. Je genderově vyvážený (1-5) 3.6. Hodlá poptávat činnost u třetích subjektů? (ANO = 1, NE = 5) Kredit 3: 100*(x/y) (kde x = hodnocená nab, y = nejlepší nabídka) Celková navrhovaná cena za 4. Celková cena (váha 20 %): vypracování projektu (nesmí přesáhnout 2 000 000 Kč bez DPH) Celková cena bez DPH: Kredit 4: 100*(y/x) (kde x = hodnocená nab., y = nejvýhodnější nab. v Kč bez DPH) Celkové hodnocení: Kredit 1. * 20% Kredit 2. * 30% Kredit 3. * 30% Kredit 4. za cenu nabídky * 20 % Výsledek: (číslo nabídky) 3. Kompetentnost/Složení týmu (váha 30%)

15/15