ZADÁNÍ (Terms of Reference) pro předkladatele nabídek pro tvorbu Integrované komunikační platformy Evropského sociálního fondu v ČR

ZADÁNÍ (Terms of Reference) pro předkladatele nabídek pro tvorbu „Integrované komunikační platformy Evropského sociálního fondu v ČR“

Praha, 10. března 2006

1

1. Základní informace: 1.1.

Zadavatel:

Instituce: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí Adresa: Na poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

1.2.

Odpovědný útvar: Odbor: Odbor řízení pomoci z ESF Odpovědná ředitelka: PhDr. Iva Šolcová

1.3.

Kontaktní složka útvaru: Oddělení: 721 - Odd. koncepce, koordinace a finančního řízení Odpovědná osoba za odd. 721 MPSV: Mgr. Markéta Pěchoučková Koordinátor projektu: Mgr. Vít Ušela

1.4.

Kontakt: Mgr. Markéta Pěchoučková Tel: +420257196865 E-mail: [email protected] Mgr. Vít Ušela Tel: +420257196833 E-mail: [email protected]

1.5.

Uzávěrka přijímání nabídek: !!!7. dubna 2006 – 14:00 hodin!!!

2. Východiska a kontext projektu 2.1. Zdůvodnění potřebnosti platformy Z výsledků evaluačních studií, zejména studie Rámce podpory Společenství (RPS) „Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace a rizik poruch“ vyplynulo mimo jiné následující zjištění: „Systém implementace strukturální pomoci je nový vyvíjející se proces, který vyžaduje součinnost řady subjektů podílejících se na její implementaci. Problémy s implementací takto náročného systému zahrnujícího centrální instituce i regionální úroveň vyvolala problémy na jejím počátku, a to i v oblasti dostatečně kvalitní informovanosti konečných uživatelů – předkladatelů projektů. Obdobnou zkušenost zažívala řada zemí EU (viz Ex-post evaluation of Objective 6, 1995–1999. Country Report for Finland). Například ve Finsku se projevila nezkušenost se spoluprací napříč ministerstvy a regionálními radami. Z toho plynula chaotičnost počátku implementace programu. Právě noví aktéři – regionální rady – neměly přesně vymezenou svoji roli. Přestože v roce 1997 došlo k úpravě metodiky, z rozhovorů se zástupci regionů vyplynulo, že ministerstva neměla dostatečnou kapacitu k poskytování informací regionálním orgánům a poskytovala neadekvátní pokyny, které se navíc často měnily. S velmi podobnými problémy se dnes potýká Česká republika, dle našich zjištění uvádíme, která základní opatření považujeme za vhodná pro řešení přetrvávajících problémů: • •

Zintenzívnit, zjednodušit a zpřehlednit toky informací mezi RPS, ŘO, ZS a KP, dále až na úroveň KU. Informací není nedostatek, ale je problém se v nich orientovat. Odstranit rozpory mezi jednotlivými zdroji informací – je nutné lépe koordinovat komunikační aktivity na všech úrovních a minimalizovat body, kde dochází k duplicitám a případným rozporům v poskytování informací.“

Jako podporu pro potřebnost a účelnost podobného systému je možné uvést zahraniční zkušenost, kterou lze na internetu dohledat. Jedná se například o zprávu federálního ministerstva vnitra Spolkové republiky Německo o modernizaci státní správy, kde se mj.uvádí: „Cílem je využít výhod a příležitostí, které nabízí internet pro občanskou spoluúčast na veřejných politikách a administrativních rozhodnutích, a tím posílit demokracii. Online fóra jsou efektivním a uživatelsky přívětivým způsobem, jak toho dosáhnout. Právě připravovaná standardizovaná internetová vstupní brána do online diskuzních portálů federální administrativy má za cíl více zviditelnit tyto příležitosti pro elektronickou občanskou spoluúčast a usnadnit k těmto příležitostem přístup.“1 Ze studií dále vyplynulo, že nejvyužívanějším a nedostupnějším prostředkem pro získávání informací dotazovaných subjektů (KP, KU) byl internet a osobní

1

Federální ministerstvo vnitra Spolkové republiky Německa: Modernizace federální správy. Strategie pro druhou fázi vládního programu „Moderní stát – moderní administrativa“ (červen 2004); viz. http://www.staatmodern.de/Anlage/original_668763/Modernizing-the-Federal-Administration-Strategy-for-Phase-2-of-theGovernment-Programme.pdf

3

konzultace. U osobních konzultací však byl nejvýraznější rozdíl mezi hodnocením spolehlivosti a dostupnosti. Závěry interim evaluace programů na zvýšení zaměstnanosti ve Finsku v rámci cíle 3 ESF pro období 1996-1997 poukazují na to, že: „Je nevyhnutelné podporovat místní iniciativy usnadňováním spolupráce zúčastněných partnerů a odhodláním k experimentům a podstoupením určité míry rizika při implementaci nových aktivit v rámci programů. Tento stav lze dosáhnout rozvíjením místních debatních fór a lokálních sítí s cílem řešit projekty přímo a co nejblíže jednotlivcům nebo konkrétním specifickým skupinám …ale také vybudovat komunikační infrastrukturu přes internet a zlepšit evaluační proces…, s čímž souvisí větší důraz na síťové propojení partnerů, naslouchání zdola a výměnu zkušeností.“2 Tvorba internetové komunikační platformy je součástí projektu synergické síťové spolupráce ESF, reaguje na evaluační zjištění a klade si za cíl zejména zintenzívnit, zjednodušit a zpřehlednit toky informací mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty. Integrovaný komunikační systém musí respektovat zejména základní principy partnerství, společného rozhodování (empowerment) a tématický přístup.

3. Požadavky na funkční vlastnosti systému – rámcový popis systému 3.1. Koncepce systému Předmětem zakázky pro vybraného dodavatele bude vytvoření systému pro horizontální asynchronní sdílení zpráv a dokumentů podle požadavků zadavatele. Integrovaná komunikační platforma by měl být maximálně uživatelsky přívětivý a přehledný systém, který by měl zvýšit efektivitu práce (s informacemi) prostřednictvím posílení synergického efektu vzájemného učení a otevřeného sdílení informací a zkušeností bez časových nároků nutných pro osobní setkání a omezení daných geografickou vzdáleností. Esenciální potřeba systému vychází z předpokladu, že komunikace prostřednictvím e-mailové pošty není vždy zcela efektivní – například rozesílání jednoho dokumentu způsobuje „přemnožení“ dokumentu na několika pracovních stanicích a prakticky vypadá jako „spamování“. Účinnější je vystavení konkrétního dokumentu na jednom tématicky vymezeném místě tak, aby byl viditelný a přístupný všem zájemcům, kteří si jej dle potřeby mohou stáhnout na svou pracovní stanici (PC). Totéž se týká emailu, který má více příjemců – zpráva se „přemnoží“ na několika pracovních stanicích a respondenti reagují bez toho, aniž by všichni účastníci komunikace byli informováni o reakcích ostatních respondentů. Takovou komunikaci můžeme označit jako akontextuální. Alternativou je komunikace, kdy všichni účastníci sdílejí jeden komunikační prostor, kde mají přehled o komunikaci a reakcích ostatních účastníků. Systém by však neměl e-mailovou komunikaci nahrazovat, ale vhodně doplňovat zejména vlastností asynchronní skupinové interaktivity.

2

Arnkil, R, Nieminen, J. and Säkäjärvi, M: Evaluation Report, Objective 3, Priority 1: Pathways to Employment for long-term unemployed and for persons exposed to long-term unemployment. English Summary. Citováno dle: Evaluace socioekonomického rozvoje – Doplňující texty k Metodické příručce Příklad osvědčené praxe ke kapitole B05 – Aktivní politiky trhu práce

4

Systém musí být vhodným způsobem zabudován do internetových stránek Evropského sociálního fondu v ČR ve formě odkazu na vstupní bránu nebo přímo ve formě vstupní brány do společného komunikačního systému. Systém musí být navržen tak, aby byl vnitřně maximálně provázaný. To znamená, že daná informace by měla být přístupná právě z takového místa, kde má taková informace svůj význam pro daného uživatele, nikoli nezbytně vlastním obsahem informace, ale odkazem na ni – referencí prostřednictvím odkazu na zdrojové místo informace / zprávy / dokumentu. Přidanou hodnotou systému musí být interaktivní skupinové asynchronní sdílení informací. Rámcovou ideou je to, aby si informace hledala cestu obousměrně – to znamená, že zde nemá být jen jeden aktivní odesílatel informace a jeden nebo několik pasivních příjemců informace, ale současně jak aktivní příjemce, tak aktivní odesílatel. Jinými slovy, informace nemají být jen „uploadovány“, ale současně i „downloadovány“. Mělo by tak docházet k neustálému a nepřetržitému vyvažování „bottom-up“ a „topdown“ principu, v ekonomické terminologii řečeno – poptávka po informaci si průběžně hledá svou nabídku, zatímco nabídka informace si průběžně vyhledává svou poptávku. Výsledkem je, že systém se chová synergicky – celek je více než jen součet svých částí. Jednoduše řečeno, je třeba vytvořit živou sociální tématicky zaměřenou komunitu Evropského sociálního fondu. Proto informační systém nemůže být pouze sdílenou databází, ale musí mít charakter socialware a/nebo groupware.

3.2. Funkční vlastnosti systému 1. Vstupní brána do systému Vstupní brána do systému musí umožnit jednoznačnou identifikaci uživatele prostřednictvím uživatelského jména a hesla. Vstup do systému musí splnit požadavky na bezpečnost systému, a tudíž jakákoli výměna dat musí probíhat formou šifrovaného připojení. Součástí vstupní brány může být rovněž registrační formulář, který umožní spojení mezi administrátory systému a zájemci o vytvoření uživatelského účtu/identity. Úkol 1: Předkladatel technického řešení navrhne bezpečné a současně administrativně nenáročné procedury systému registrací a tvorby uživatelského účtu s popisem zvoleného řešení. 2. Úvodní strana systému Po vstupu do systému by se uživatel měl nacházet na základním tématickém rozcestníku. Současně úvodní stránka uvnitř systému musí být prostorem pro publikaci informací, které jsou podstatné a důležité pro informovanost všech uživatelů systému. Úkol 2 : Předkladatel nabídky navrhne technické řešení publikace informací na úvodní stránce pro všechny uživatele systému včetně možnosti publikovat statistické informace o návštěvnosti systému, posledních založených tématech, anket, img apod. Jinými slovy, předkladatel řešení navrhne redakční systém publikace informací na úvodní straně.

5

3. Uživatelská nabídka Systém musí respektovat skutečnost, že uživatelé většiny počítačových aplikací jsou zvyklí na volbu funkcí prostřednictvím nabídkových (rolovacích) lišt umístěných v horní nebo nejspodnější části obrazovky, anebo plovoucí nabídku. Z toho důvodu je třeba zajistit pohyb v rámci systému pomocí ukotvené nebo plovoucí nabídky. Uživatelská nabídka obvykle umožňuje přesun mezi jednotlivými částmi systému. Úkol 3: Předkladatel nabídky navrhne řešení uživatelské nabídky a popíše zvolené řešení. 4. Rozcestník / kategorie informací Rozcestník je oblast systému, kde jsou soustředěny jednotlivá témata, kategorie a podkategorie témat. Kategorie témat musí být snadno editovatelné. Součástí rozcestníku by mělo být fultextové prohledávání v příspěvcích uživatelů, podle uživatelů, podle témat nebo kategorií. Úkol 4: Předkladatel navrhne technické řešení vyhledávacích funkcí ve veřejných zprávách a/nebo sdílených dokumentech. 5. Sledování tématických diskuzních skupin a diskuze Je třeba počítat s průběžnou reformulací témat diskuzí a inkrementálním nárůstem tématického rozpětí. K tomu je uživatelsky užitečná možnost zařadit si vybraná témata mezi sledovaná, stejně jako odstranit je ze seznamu sledovaných konkrétního uživatele. Vlastní seznam sledovaných témat musí umožnit snadnou samostatnou kategorizaci uživatelem (např. seznam vlastních vytvořených diskuzí, privátních diskuzí apod.). Vysoce užitečné je zobrazení jednak podle kategorií, tak podle posledních navštívených témat (historie). V seznamu sledovaných témat se musí zobrazovat počet nepřečtených příspěvků a v historii navíc datum poslední návštěvy. Úkol 5: Předkladatel nabídky navrhne technické řešení uživatelského způsobu kategorizace témat s důrazem na snadnost manipulace s tématy. 6. Tématické diskuze Samotná tématická diskuze je základem celého systému pro zajištění sdílení informací. Musí proto splňovat požadavek na dostupnost a snadnou čitelnost. Za optimální nepovažujeme vláknové řešení. Pro konverzaci a vytváření vztahů se lépe hodí lineární řešení, tj. příspěvky uživatelů se zobrazují lineárně nad sebou chronologicky odspoda nahoru (nejnovější nahoře). Je to z toho důvodu, že čtení obvykle probíhá odshora dolů a čtenáře zajímá, co je k tématu nového. Není proto příjemné rolovat pro nové příspěvky až na konec stránky, anebo číst text kombinovaně odhora dolů a odspoda nahoru v případě vláknového zobrazování. Příspěvek musí zahrnout – vizuální identitu uživatele, den a čas odeslání a odkaz na lokaci příspěvku v příkazové řádce prohlížeče. K příspěvku musí být možné snadno přiložit soubor nebo img a vložit hypertextový odkaz, v případě vložení odkazu na jinou tématickou oblast v systému nebo příspěvek na jiném místě musí být zobrazení odkazu srozumitelné čtenáři – tedy nikoli jen url, ale spíše srozumitelný popis url. Před odesláním zprávy by měl mít odesilatel možnost náhledu zprávy. Samozřejmostí musí být listování příspěvky uživatelů se zobrazením stránkování příspěvků (navigace – kde se nacházím z celkového počtu příspěvků?) a prohledávání v příspěvcích podle požadovaného klíčového slova nebo filtrování 6

uživatele. Psaní a odesílání příspěvku by mělo podporovat i možnost snadného alespoň základního formátování textu bez nutnosti znalosti tagů, tedy alespoň tučné písmo, kurzíva, velikost písma, podtržené, barva písma – ostatní umožnit alespoň pomocí povolených tagů. Ke každé tématické diskuzi se váží určité informace, které by měly být na očích všem čtenářům ve formě editovatelného záhlaví, například popis tématu diskuze. Určité informace musí být možné koncentrovat ve společném editovatelném panelu tématické diskuze – nástěnce, kam bude možné vkládat odkazy na www stránky, texty, soubory anebo jiné diskuze. Soubory vážící se k tématu diskuze mohou být samostatnou sekcí diskuze, avšak musí být zřejmá provázanost souborů a diskuze. Soubory musí být možné snadno třídit do kategorií a podkategorií. Conditio sine qua non tématické diskuze je statistika čtenosti a návštěvnosti. Ta by měla zahrnovat seznamy uživatelů, kteří diskuzi sledují, přispívají, popř. mají práva pro úpravu záhlaví, nástěnky a souborů. Pro každého uživatele, který posílá zprávu musí být patrné, kteří ostatní uživatelé vzali zprávu na vědomí, kolik mají nepřečtených zpráv, kdo vzal na vědomí aktualizovanou nástěnku, apod. Jako vhodná se jeví také integrace nástroje pro skupinové plánování činností vázaná na danou tématickou oblast (groupware). Další součástí tématické diskuze musí být možnost snadné tvorby anket či dotazníků. Každá diskuze má mít svého správce, případně spolusprávce, který za tématickou oblast zodpovídá a má možnost úpravy tématu, záhlaví, nástěnky, anket, souborů stejně jako má mít možnost přidělit nebo odebrat přístupová a uživatelská práva k dané tématické oblasti. Nezbytné je zajištění vytváření automatických záloh diskuzí. Vedle skupinových diskuzí musí být součástí systému pošta pro komunikaci peer-topeer, tj. mezi dvěma aktéry. Pošta musí zahrnovat fulltextové prohledávání, možnost přiložení souboru nebo vložení img, odkazu na jiné místo na internetu a uvnitř systému, statistiku (kolik zpráv je vygenerováno s daným uživatelem?) a automatické zálohy pošty. Úkol 6: Tvůrce a předkladatel řešení navrhne technické řešení požadovaných funkcionalit a navrhne vhodné řešení provázanosti zpráv v lineárním řazení zpráv (odspoda nahoru). Předkladatel nabídky navrhne způsob slučování tématických oblastí včetně nástěnek se soubory. 7. Personalizace Systém pro komunikaci a sdílení informací musí vhodně vyřešit soulad mezi principy rovnosti příležitostí v přístupu k informacím a požadavkem na osobní autonomii. Jinými slovy je třeba uživatelům systému poskytnout možnost rozdělení mezi účastí a sdílením veřejného diskuzního prostoru a soukromého prostoru, který by měl zahrnout například osobní poznámkový blok, kontakty, soubory a informační panel, kde může uživatel poskytnout ostatním takové informace, které sám uzná za vhodné publikovat a sdílet s tím, že základní informace mohou být povinné (např. kontakt a instituce). Současně s tím by měl mít uživatel možnost přehledu, kdo z ostatních uživatelů jeho osobní informace vzal na vědomí. Nezbytnou součástí personalizace je pochopitelně osobní nastavení (přístupové heslo, přeposílání zpráv na e-mail, vizuální identita apod.).

7

S ohledem na vytvoření interaktivní asynchronní sítě je třeba rovněž zajistit přehled o tom, kdo je v kterém okamžiku v systému on-line, tedy vytvořit přehled aktivních uživatelů spolu se zobrazením informace o tom, v které oblasti systému se ten který uživatel v okamžiku načtení stránky nachází a kolik času uběhlo od posledního načtení stránky. Každý uživatel má vlastní vizuální identitu. Úkol 7: Předkladatel nabídky navrhne řešení atributů personalizace a osobního nastavení 8. Přístupová práva a bezpečnost Uživatelská a přístupová práva by měla být řešena na několika úrovních: 1. celosystémová práva, 2. práva na úrovni kategorií a podkategorií, 3. práva na úrovni diskuzních témat. Základní práva by měla zahrnovat právo vstupu, číst, psát, mazat vlastní příspěvky či příspěvky ostatních, upravovat téma diskuzí, upravovat názvy kategorií a podkategorií, nástěnky a záhlaví diskuzí a další. Otázka přístupových práv není jednoduchá - je třeba respektovat hierarchické uspořádání organizace, ale současně zajistit princip subsidiarity a rozhodovat tam, kde se nachází největší znalost. Proto je třeba shromáždit dostupné funkcionality, nikoli jen nepružně pevně stanovené role, a umožnit přidělování uživatelských práv v různých částech systému od správce kategorie, správce diskuze a administrátorů celého systému. Mělo by být možné přidělit přístupová a uživatelská práva k různým částem systému na omezenou dobu, stejně jako vytvářet skupiny uživatelů a umožnit přidělení práv těmto skupinám. Témata lze rozdělit do dvou kategorií – veřejná a privátní. Veřejná jsou přístupná všem, koho správce tématu jmenovitě nevyloučil. Privátní nejsou přístupná nikomu, koho správce jmenovitě nevpustil. S ohledem na nezbytnou hodnověrnost systému je nutné, aby systém poskytoval vysokou úroveň bezpečnosti, tj. výměna dat musí běžet v šifrovaném režimu, uživatelé by měli být informování o pokusu o neoprávněném přístupu k vlastnímu uživatelskému účtu, IP adresa zaznamenávána apod. Úkol 8: Předkladatel nabídky popíše navrhované řešení přístupových a uživatelských práv a řešení bezpečnosti. 9. Dostupnost systému Je třeba zajistit maximální dostupnost systému bez ohledu na geografickou fyzickou přítomnost uživatele dle pravidla 7x24. Proto musí být systém dobře odzkoušený nejlépe v zátěžovém provozu současně nalogovaných nejméně 500 uživatelů a musí být vyladěn pro zobrazení nejméně na třech různých typech prohlížečů. S ohledem na kompatibilitu by měl systém podporovat i starší verze prohlížečů včetně přístupu z PDA, mobilních telefonů apod. Proto požadujeme nejlépe použití validního značkovacího jazyka xHTML 1.0 nebo vyšší. Systém musí zohldedňovat Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu vydaná Ministerstvem informatiky ČR3. S ohledem na předpokládané využití systému bez ohledu na národnost uživatele musí být prezentační vrstva a uživatelské rozhraní dodáno alespoň v české a anglické verzi libovolně přepínatelné. Vzhled systému bude upraven podle vizuální identity Evropského sociálního fondu v ČR. Úkol 9: Vyladění systému zobrazení v různých prezentačních verzích

3

http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1588

8

10. Podpora řízení a rozhodování Systém musí poskytovat především podporu rozhodování a usnadnit přehlednost sdílení informací. Proto musí být jednak upraven pro snadné čtení (viz výše požadavek na linearitu řazení zpráv). S tím souvisí možnost koncentrovaného sledování úryvků všech posledních zaslaných zpráv všech uživatelů, anebo koncentrovaného sledování (úryvků) posledních zaslaných zpráv z vybraných a sledovaných diskuzí nebo kategorií diskuzí, a to prostřednictvím samostatné diskuze. Při komunikaci e-mailem je iniciován problém a účastníci komunikace na něj reagují. Pro každý problém účastníci komunikace nezávisle na sobě generují právě tolik odpovědí, kolik je problémů. Manažeři a tvůrci rozhodnutí využívající e-mail mohou reagovat najednou ve stejnou chvíli s obdobnými argumenty. V průběhu komunikace se problémy nabalují jako sněhová koule, ztrácí se kontextuální nit a smysl diskuze. Dokumentace se rychle stane neříditelná, plná nadbytečných a irelevantních informací. Uživatelské zachycení toku komunikace a následný zásah do komunikace může eliminovat nebo snížit nežádoucí informační šum. Cílem proto je poskytnout rozhodovatelům přehledné panely ze všech anebo libovolných kategorií nebo klubů, aby vznikající rozhodnutí mohla být zachycena v reálném čase a mohla být účinně navázána na rozhodnutí vznikající v jiném místě. Zobrazování úryvků posledních zpráv, naposledy založených diskuzí, anket, aktualizace nástěnek, uploadované soubory, poslední zaregistrovaní uživatelé, úpravy názvů témat, aktivity (vybraných) uživatelů a další by měl zajistit systémový robot ve stejném formátu jako diskuzní témata. Podobným způsobem by mělo být možné vytvoření načítání informací ze zvolených RSS kanálů. Mělo by být možné přeposílání zpráv na e-mail. Pro usnadnění orientace v systému samotném musí být v systému také zabudována nápověda. V neposlední řadě musí systém poskytnout možnost pro rozšíření pomocí plug-inů či jinak. Jako vhodná se jeví také integrace nástroje pro skupinové plánování činností vázaná na danou tématickou oblast (groupware). 11. Systémová podpora Od předkladatele nabídky se očekává, že součástí nabídky bude také instalace systému a samotné aplikace na HW dodaný zadavatelem a poskytování nepřetržité systémové a technické podpory po celou dobu provozu systému za těchto podmínek: • • • •

Server s aplikací bude ze sítě internet dostupný pouze na standardních portech protokolů http a https Fyzický přístup k serveru bude umožněn vybraným pracovníkům předkladatele nabídky Předkladatel bude udržovat systém i aplikaci (databázi) podle doporučení výrobců v aktuální úrovni zabezpečení Součástí nabídky budou následující dokumenty: o Projektová dokumentace včetně návrhu implementace do prostředí MPSV o Plány krizového řízení o Případně další relevantní komponenty systému

Předkladatel bere na vědomí závazek, že v rámci implementace předá odboru informatiky veškerá přístupová práva a kopie veškeré dokumentace v aktuálním 9

znění. MPSV zásadně neposkytuje k implementovaným systémům.

vzdálený

administrační

přístup

3.3. Pokyny pro předkládání nabídek Nabídka bude rozdělena do dvou částí v samostatných obálkách – a) věcná část a b) finanční část. Věcná a finanční část nabídky musí být zaslány v samostatně zalepené obálce, které budou vloženy do společného obalu opatřeného kontaktními údaji. Předkladatel nabídky označí samostatné části tituly „NABÍDKA“ a „FINANČNÍ NABÍDKA“. Tyto následně vloží do společného obalu, který bude označen textem „NABÍDKA K PROJEKTU INTEGROVANÉ KOMUNIKAČNÍ PLATFORMY ESF ČR“ a kontaktní údaje předkladatele. Nabídka bude doručena, do rukou Víta Ušely nebo na sekretariát odboru na adresu: MPSV, Odbor řízení pomoci z ESF, Kartouzská 4, 150 00 Praha 5 nejpozději do 7. dubna 2006, 14:00 hodin. Uchazeč může zaslat nabídky poštou, doručit osobně, kurýrem či jinou zásilkovou službou. V případě, že uchazeč o zakázku zašle nabídku elektronicky na e-mailovou adresu [email protected], zašle věcnou a finanční část nabídky v samostatných souborech ve formátu MS Word 97 nebo vyšší. Samostatný soubor s finanční nabídkou bude zajištěn heslem tak, aby soubor mohl být otevřen až po kvalitativním vyhodnocení nabídky. K zaslání hesla bude předkladatel vyzván po věcném vyhodnocení telefonicky nebo e-mailem na kontaktní adresu uvedenou ve věcné části nabídky. Doručení ověřené kopie oprávnění k podnikání nebo ověřený výpis z obchodního rejstříku ne starší než tři měsíce však musí být zasláno v tištěné podobě. Ad a) Uchazeč o zakázku musí splnit základní kvalifikační požadavky pro účast v soutěži. Požadované doklady budou přílohou věcné části nabídky. Doklady, kterými uchazeč doloží kvalifikační předpoklady: • • •

Originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, má-li v ní být zájemce zapsán podle zvláštních právních předpisů; výpis nesmí být starší 3 měsíce Úředně ověřenou kopii oprávnění k podnikání nebo oprávnění k jiné činnosti vydané podle zvláštních právních předpisů, která je předmětem činnosti předkladatele nabídky Čestné prohlášení, kterým uchazeč stvrzuje, že • není v likvidaci • na majetek uchazeče nebyl prohlášen konkurz • nebylo proti němu zahájeno konkurzní nebo vyrovnávací řízení, • nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku úpadce, • nemá nedoplatky: 10

a) v evidenci daní a poplatků, b) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, c) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení, d) na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Prohlášení musí být podepsané osobou oprávněnou jednat jménem uchazeče, popřípadě doložené plnou mocí zmocňující k jednání jménem uchazeče. Podpis na této plné moci musí být úředně ověřen. •

Podepsané čestné prohlášení, že všechny údaje uvedené v nabídce jsou pravdivé, že nezamlčel žádné skutečnosti podstatné pro jeho způsobilost k realizaci projektu, a které by jinak mohly ovlivnit výsledek výběrového řízení, že je připraven spolehlivě a bez průtahů splnit podmínky zadání a že v případě získání zakázky vyhradí potřebný čas a prostředky na realizaci projektu. Obsah věcné části nabídky: 1. Identifikace uživatele (kontaktní adresa, IČ, DIČ, telefon, elektronická adresa, popř. fax, obchodní firma, sídlo, jméno statutárního zástupce a kontaktní osoby, bankovní spojení s uvedením čísla účtu) 2. Podrobný popis vlastní nabídky – bude obsahovat systémovou dokumentaci a popis řešení jednotlivých úkolů. Tato část bude strukturována podle požadavků na funkční vlastnosti (viz část 3.2.) spolu s rozpisem funkčních vlastností, které bude třeba ve vazbě na požadavky v části 3.2. dopracovat po termínu pro předložení nabídek v případě přidělení zakázky. V úvodu musí nabídka obsahovat www adresu nabízeného softwarového produktu s uživatelským účtem a heslem. 3. Strukturovaný životopis předkladatele nabídky nebo členů týmu předkladatele nabídky obsahující dosažené vzdělání, profesní zkušenosti a reference na realizované projekty za poslední 3 roky. Obsah finanční části nabídky: Podepsaná finanční nabídka v samostatné obálce na listu A4 bude obsahovat 1. Nabídkovou cenu za dodání hotového softwarového produktu v aktuální verzi, která bude předmětem hodnocení při posuzování nabídek 2. Nabídkovou cenu za provedení úprav systému dle požadavků zadavatele (služba), rozepsanou dle položek systému, které bude nutné dopracovat ve vazbě na zadání. 11

3.4. Kritéria pro hodnocení nabídek Způsob věcného hodnocení nabídek vychází ze Zákona o zadávání veřejných zakázek (Zákon č. 40/2004 Sb.). Vhodnost nabídky se bude posuzovat dle dílčích kvalitativních kritérií, přičemž ohodnocení bude vypadat následovně: 1 až 3 body = zcela neuspokojivé , 4 až 6 bodů = spíše neuspokojivé, 7 až 9 bodů = dostatečné, 10 až 12 bodů = velmi dobré, 13 až 15 bodů = vynikající.

Nabídky budou posuzovány následujícím způsobem: A) kvalita produktu (60%) B) cena hotového produktu včetně ceny nutných úprav, aby systém dosáhl shody s požadavky zadání (40%) Podle vzorce: Hodnocená nabídka ______________ x 60% Nejlepší nabídka Kde hodnocená nabídka je součtem bodů za jednotlivé funkční vlastnosti systému a nejlepší nabídka je nabídka, která v součtu získala nejvyšší počet bodů.

A) Hodnocení kvality softwarového produktu 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 1.10. 1.11. 1.12. 1.13. 1.14. 1.15. 1.16.

Hodnocení systému registrací a identifikace (1-15) Hodnocení řešení redakčního systému na úvodní straně systému (115) Hodnocení řešení uživatelské nabídky (dostupnost, přehlednost, variabilita apod.) (1-15) Hodnocení řešení kategorizace témat (snadnost manipulace s tématy) (1-15) Hodnocení řešení sledování diskuzních skupin a témat (1-15) Hodnocení řešení samotných diskuzních skupin (přehlednost, provázanost, editovatelnost apod.) Hodnocení řešení systému personalizace (1-15) Hodnocení řešení administračního systému a přístupových práv (115) Hodnocení zajištění bezpečnosti systémů (1-15) Hodnocení referencí (počet uživatelů a klubů) (1-15) Hodnocení dostupnosti systému (vyladění systému, vícejazyčná mutace atd.) (1-15) Hodnocení celkové přehlednosti a uživatelské přívětivosti systému (1-15) Hodnocení řešení pro podporu rozhodování, řízení a plánování (115) Hodnocení vhodných funkcí nad rámec zadání (1-15) Hodnocení rozšiřitelnosti systému (1-15) Posouzení způsobilosti tvůrce systému (jazykové znalosti, orientace ve společenských otázkách, orientace v problematice informatiky a programování) s ohledem na posílení personální kapacity ESFMPSV) (1-15)

12

Hodnocení bude probíhat na základě shody nabízeného produktu s požadavky v zadání. Při hodnocení nabídek si zadavatel vyhrazuje právo vyžádat si doplňující nebo upřesňující informace k nabídce a k produktu. Jednání se však nebude týkat cenové nabídky. Současně si zadavatel vyhrazuje právo zrušit výběrové řízení bez udání důvodu a nevracet zaslané nabídky. Uchazeč – předkladatel nabídky si může vyžádat upřesňující informace k zadávací dokumentaci.

B) Hodnocení ceny softwarového produktu: Maximální možná cena předmětu plnění je 500 000 Kč bez DPH. Cenové hodnocení nabídek proběhne tak, že hodnocená nabídka získá kredit na základě vzorce: Nejnižší cena ______________ Aktuální cena

x 40%

Na základě součtu kreditu za kvalitativní kritéria a cenu u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější bude vyhodnocena nabídka, která získá nejvyšší kredit.

13