Zařazení dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci do kategorie průmyslových činností. Výrobní kapacita zařízení

Název zařízení

Cihelna (zařízení na výrobu pálených cihel)

Výrobní kapacita zařízení

Výrobní kapacita 65,6 tun pálených cihel/den Objem pece 737 m3 Hustota vsázky pece 534 kg/m3

Zařazení dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci do kategorie průmyslových činností Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o výrobní kapacitě větší než 75 t za den, nebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3 na pec, naplňuje kategorii 3.5

Výrobní program: Zařízení vyrábí cihlářské výrobky (cihla plná, cihla dutá dvouděrová, cihla dutá šestiděrová, cihla CD 365/245/140 a cihla CV-14) s celkovou výrobou cca 10 000 t/rok. Hlavní výrobní technologie zařízení jsou: příprava cihlářské suroviny, lisovna, komorová sušárna, Hoffmannova pec; následuje skladování hotových cihlářských výrobků, balení a expedice. Technologie výroby: Příprava cihlářské suroviny – příprava cihlářské suroviny spočívá v namíchání vstupních surovin – cihlářská hlína (slín, spraš), dalších materiálů (např. střepy, piliny, uhlí) a odpadů (kategorie ostatní) do požadovaného technologického poměru. Nedílnou součástí technologie přípravy cihlářské suroviny je zařízení k využívání odpadů zahrnující krátkodobé skladování odpadů, vzájemné míšení odpadů (kategorie ostatní) a dalších vstupních surovin za účelem přípravy cihlářské suroviny na zabezpečených plochách v těchto částech (místa A, B, C): A. Technologická deponie kalů o projektované kapacitě 20 000 m3 (cca 25 000 t) sloužící ke skladování ostatních odpadů (skladování odpadů Fe kalů nejvýše 8 000 t) před jejich využitím dle provozního řádu zařízení k využívání odpadů, umístěná na pozemkových parcelách č. 318/3 a 319/2 v katastrálním území Velký Třebešov. B. Homogenizační plocha o projektované kapacitě 8 000 t ostatních odpadů, sloužící k přípravě cihlářské suroviny, tj. k míšení cihlářské hlíny, spraše s dalšími materiály a s odpady i k míšení odpadů mezi sebou do požadovaného technologického poměru dle provozního řádu zařízení k využívání odpadů, umístěná na pozemku par. č. 318/3, 319/2 a na části pozemku par. č. 553/1 v katastrálním území Velký Třebešov. C. Zpevněná plocha o projektované kapacitě 1 000 t ostatních odpadů, sloužící ke skladování a k přidávání dalších materiálů, včetně ostatních odpadů (struska škvára, popílek) do cihlářské suroviny před jejím vstupem do objektu cihelny (do cihlářské suroviny je možno přidávat uhlí v max. množství 3 % hmotnosti cihlářské suroviny za účelem úspory energie při výrobě cihel a k zajištění potřebné pórovitosti výrobku) dle provozního řádu zařízení k využívání odpadů, umístěná na pozemkové parcele č. 553/1 v katastrálním území Velký Třebešov. Zrání cihlářské suroviny – před vlastním procesem výroby cihlářských výrobků a jejich pálením je připravená cihlářská surovina (včetně obsažených odpadů) ponechána na homogenizační ploše k odležení přes zimní měsíce za účelem zrání a získání lepší zpracovatelnosti.

Doprava cihlářské suroviny – z homogenizační plochy je cihlářská surovina (včetně obsažených odpadů) dopravena ke korečkovému rypadlu, kterým je naložena na pásový dopravník a dopravena do objektu cihelny k výrobě cihlářských výrobků. Mokré mletí – cihlářská surovina je pomocí řady dopravníků dopravena do kolového mlýna, kde dochází k mokrému mletí na požadovanou jemnost. Lisovna – slouží k vytvarování požadovaného tvaru budoucího výrobku prostřednictvím vakuového lisu, který tlačí cihlářskou surovinu přes tvarovou formu. Komorová sušárna – slouží k vysoušení plných, dvouděrových, šestiděrových a voštinových cihel, umístěná na stavební parcele č. 159 v katastrálním území Velký Třebešov. Prostor sušárny je rozdělen na kóje, ve kterých jsou stojany na ukládání cihel pro sušení. Mezi kójemi jsou ventilátory podporující cirkulaci vzduchu. Pro sušení je dále využíván teplý vzduch neobsahující spaliny odebíraný z pece, produkovaný při chlazení výrobků. Projektovaná kapacita sušárny je 100 000 ks plných cihel (CP). Hoffmannova pec – slouží pro vypalování cihlářských výrobků, umístěná na stavební parcele č. 117 v katastrálním území Velký Třebešov. Objem pece je 737 m3, hustota vsázky je 534 kg/m3. Hoffmannova pec je tvořena dvěma samostatnými kanály, každý o délce 48,5 metrů (v součtu 97 m). Tyto kanály jsou rozděleny na tzv. čtvrtě o délce 24,25 m každá tak, že pec je rozdělena na 4 stejné díly. Šíře kanálu je 3,8 m, výška kanálu na vrcholu klenby je 2,5 m, u paty klenby je 1,1 m. Plocha průřezu pálicího kanálu je cca 7,6 m2. Jedná se o komorovou pec pracující v kruhovém cyklu se 4 komorami. Ovládání a řízení je ruční (paličem). Celý cyklus od naskladnění do vyskladnění probíhá v trvání cca 16 dnů, tj. 4 periody, každá v trvání přibližně 4 dnů (vlastní pálící perioda trvá 4 dny). Komory se pravidelně střídají - první komora je vyskladňována a naskladňována, druhá komora je v předehřívacím pásmu, třetí komora je ve vypalovacím pásmu a poslední komora je v chladícím pásmu. Jako paliva je použito zemního plynu přiváděného do mobilních hořákových skupin s vývody na 8 hořáků RURBO 21, v počtu 2 – 3 kusů. Spaliny jsou svedeny do 48 m vysokého komína. Související činnosti a zařízení: Akumulační nádrž technologických vod – umístěná na stavební parcele č. 336 v katastrálním území Velký Třebešov. Jedná se o bezodtokovou nádrž na dešťovou a předčištěnou (v septicích) splaškovou odpadní vodu. Nádrž je rozdělena na dvě části. V I. nádrži dochází k přirozenému čistícímu procesu. Po předčištění se odpadní voda přečerpává do II. nádrže, odkud je čerpána jako technologická voda do technologie zařízení (přednostně před podzemní vodou ze studně). Plocha akumulační nádrže je 3 380 m2. Akumulační nádrž není vodním dílem a nedochází zde k nakládání s vodami (vypouštění a odběr). Jde o uzavřený cyklus. Sklady vstupních surovin, pomocných látek, materiálů a výstupních produktů – zahrnuje sklad cihlářských surovin a sklad hotových výrobků. Technické zabezpečení skladu ostatních odpadů (plocha A. Technologická deponie kalů) – plocha A je zabezpečena minerálním těsněním, na kterém je položena drenáž. Srážkové vody odtékající ze skladu ostatních odpadů jako průsakové odpadní vody jsou prostřednictvím drenáže svedeny potrubím do izolované bezodtoké zemní jímky J-2. Monitorování podzemní vody, monitoring odpadů, monitoring technologického procesu – průsakové odpadní vody ze skladu odpadů (A. Technologická deponie kalů) jsou jímány do izolované jímky J-2 (orientační přímé určení polohy (souřadnice X,Y; souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální S – JTSK): X = -626 634 m,

2

Y = -1 022 421 m) a podzemní vody z vrtu MLI-1 (orientační přímé určení polohy (souřadnice X,Y; souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální S – JTSK): X = -626 588 m, Y = -1 022 422 m) jsou monitorovány za účelem zjišťování vlivu zařízení, technologického procesu a přijímaných odpadů, na jakost podzemních vod v místě zařízení.“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 1. Emisní limity, 1.1 Ochrana ovzduší se n a h r a z u j e : „II. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci krajský úřad stanovuje provozovateli zařízení závazné podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“): 1. Ochrana ovzduší 1.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší „Hoffmannova pec“ za podmínek a) provozovatel zdroje znečišťování ovzduší oznámí krajskému úřadu a ČIŽP OI HK, oddělení ochrany ovzduší, datum zahájení vypalování cihlářských výrobků nejméně 3 pracovní dny před předpokládaným datem zahájení vypalování cihlářských výrobků, b) provozovatel zdroje znečišťování ovzduší oznámí krajskému úřadu a ČIŽP OI HK, oddělení ochrany ovzduší datum ukončení vypalování cihlářských výrobků nejpozději 3 pracovní dny před předpokládaným datem ukončení vypalování cihlářských výrobků.“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 1.2 Hluk: „1.2. Hluk V souladu s ustanovením § 30 a § 31 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví se stanovují tyto závazné podmínky provozování zařízení, které je zdrojem hluku překračujícím hygienické limity hluku: a) Hygienický limit hluku z provozu zařízení v nejbližších chráněných venkovních prostorech a v chráněných prostorech staveb se stanovuje po dobu platnosti výjimky na hodnotu 58,5 dB pro denní dobu (6:00 až 22:00) a 45,8 dB pro noční dobu (22:00 až 6:00). b) Veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem zhoršení hlukové situace v okolí areálu provozovatele musí být předem projednány s Krajskou hygienickou stanicí a krajským úřadem. c) V termínu do 1. prosince 2013 bude předloženo vyhodnocení realizace provedených protihlukových opatření za celé období trvání časově omezeného povolení, které bude obsahovat protokol o měření hluku akreditovanou nebo autorizovanou laboratoří. d) Platnost výjimky se stanovuje do 31. prosince 2013.“ se z ru š u j e.

3

Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí: „2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí § 13 odst. 4 písm. d) zákona o integrované prevenci a) Nadměrná prašnost vznikající při skladování, manipulaci nebo zpracování surovin a odpadů bude snižována skrápěním těchto surovin a odpadů, případně manipulačních a dopravních cest. b) Deponie kalů (místo A) bude průběžně překrývána vhodnými odpady kategorie ostatní. c) Bude prováděna pravidelná očista komunikací a nezabezpečených ploch v rámci zařízení. d) Maximální množství nebezpečných odpadů uložených na deponii A nepřekročí v kterémkoliv okamžiku množství 8000 t. e) Bude prováděna pravidelná optimalizace a doplnění monitorovacího systému podzemních vod dle doporučení uvedených ve vyhodnocení monitoringu povrchových a podzemních vod zpracovaném oprávněnou osobou v oboru hydrogeologie. Termín: Každoročně na základě zprávy monitoringu (bod 9.4).“ se z ru š u j e.

Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 3. Podmínky při nakládání s odpady dle ustanovení § 13 odst. 4. písm. c) zákona o integrované prevenci, bod 3.1 se n a h r a z u j e : „2. Nakládání s odpady 2.1. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ust. § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, souhlas k provozování a souhlas s provozním řádem zařízení k využívání ostatních odpadů „A. Technologická deponie kalů (místo A), B. Homogenizační plocha (místo B) a C. Zpevněná plocha (místo C)“ (dále jen „zařízení k využívání odpadů“), za podmínek a)

v zařízení k využívání ostatních odpadů (místo A, B, C) jsou využívány následující druhy odpadů způsobem uvedeným v tabulce:

Zařízení k využívání odpadů (způsob využívání odpadu3))

Katalogo vé číslo odpadu1) 07 01 08 10 01 01

Místo A (R13)

10 01 02 10 09 03 10 09 06

Název druhu odpadu Jiné destilační a reakční zbytky Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04) Popílek ze spalování uhlí Pecní struska Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05

4

Kategorie odpadu2) N/O O O O O

Zařízení k využívání odpadů (způsob využívání odpadu3))

Katalogo vé číslo odpadu1) 10 09 08 10 09 10 10 09 12 10 09 14 17 01 02 17 01 03 17 05 04 17 05 06 17 09 04 01 04 09 03 03 11 07 01 08 10 01 01 10 01 02 10 09 03

Místo B (R13 - pouze ostatní odpady, R5)

10 09 06 10 09 08 10 09 10 10 09 12 10 09 14 17 01 02 17 01 03 17 05 04 17 05 06 17 09 04 03 01 05 03 03 11 10 01 01

Místo C (R13, R5)

Název druhu odpadu Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 09 09 Jiný úlet neuvedený pod číslem 10 09 11 Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 09 13 Cihly Tašky a keramické výrobky Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Odpadní písek a jíl Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10 Jiné destilační a reakční zbytky Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04) Popílek ze spalování uhlí Pecní struska Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 09 09 Jiný úlet neuvedený pod číslem 10 09 11 Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 09 13 Cihly Tašky a keramické výrobky Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10 Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04)

Kategorie odpadu2) O O O O O O O O O O O N/O O O O O O O O O O O O O O O O O

10 01 02

Popílek ze spalování uhlí

O

10 09 03

Pecní struska Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Cihly Tašky a keramické výrobky Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O

10 09 06 10 09 08 17 01 02 17 01 03 17 05 04

5

O O O O O

Zařízení k využívání odpadů (způsob využívání odpadu3))

Katalogo vé číslo odpadu1) 17 05 06 17 09 04

Název druhu odpadu Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

Kategorie odpadu2) O O

1)

Katalogová čísla odpadů dle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů, ve znění pozdějších předpisů.

2)

Kategorie odpadů: O – ostatní odpad, N/O – ostatní odpad (Fe kaly), u kterého byla vyloučena nebezpečná vlastnost osvědčením č. 2016/0023/O, s platností do 30. září 2020.

3)

Způsob využívání odpadu dle přílohy č. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech; R13 - skladování odpadů a materiálů před aplikací postupu uvedeného pod označením R5; R5 - Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů.

b) provozovatel do zařízení k využívání odpadů nepřijímá odpady, c)

provozovatel v zařízení k využívání ostatních odpadů využívá odpady pouze za účelem přípravy cihlářské suroviny a jejího následného zpracování ve výrobě cihlářských výrobků vypalováním za následného vzniku cihlářských výrobků dle výrobního programu zařízení.“

Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 3. Podmínky při nakládání s odpady dle ustanovení § 13 odst. 4. písm. c) zákona o integrované prevenci, bod 3.2: „3.2. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 82 odst. 2 zákona o odpadech souhlas k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady za splnění následujících podmínek: Míšení jednotlivých odpadů dle tab. 3 bude prováděno pouze za účelem splnění požadavků technologie úpravy odpadů pro využití jako cihlářská surovina dle přesně definovaného technologického postupu.“ se z ru š u j e. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 3. Podmínky při nakládání s odpady dle ustanovení § 13 odst. 4. písm. c) zákona o integrované prevenci bod 3.3: „3.3. Integrovaným povolením se v souladu s § 82 zákona o odpadech uděluje souhlas s provozním řádem zařízení pro výrobu cihlářské suroviny zahrnující místo A - Technologická deponie kalů, místo B - Homogenizační halda, místo C - Zpevněná plocha zpracovaným Ing. Antonínem Hanzlíkem dne 19. 4. 2007 (dále jen „provozní řád deponií odpadu“). a) Provozní řád deponií odpadu spolu s platným integrovaným povolením přiložit k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz předmětného zdroje tak, aby byl kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány ochrany ovzduší. b) Provozní řád deponií odpadu bude průběžně aktualizován a bezprostředně zasílán krajskému úřadu.“ se z ru š u j e. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 3. Podmínky při nakládání s odpady dle ustanovení § 13 odst. 4. písm. c) zákona o integrované prevenci bod 3.4.:

6

„3.4. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 82 odst. 2 zákona o odpadech souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Nakládání s nebezpečnými odpady spočívá v jejich shromažďování a třídění na určených místech. Následně budou tyto nebezpečné odpady předávány do vlastnictví oprávněné osobě k zajištění jejich využití nebo odstranění. Jedná se o nebezpečné odpady dle tab. 4: Tab. 4 Seznam nebezpečných odpadů produkovaných a shromažďovaných v rámci provozu zařízení *Kat. číslo Název odpadu Kategorie

03 01 04 05 01 03 05 01 06 07 01 08 08 01 11 13 01 05 13 02 08 13 07 01 13 08 02 15 01 10 15 02 02 16 01 07 16 01 21 16 06 01 19 02 05 20 01 21

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy obsahující nebezpečné látky Kaly ze dna nádrže na ropné látky Ropné kaly z údržby zařízení Jiné destilační a reakční zbytky Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Nechlorované emulze Jiné motorové, převodové a mazací oleje Topný olej a motorová nafta Jiné emulze Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Olejové filtry Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly 16 01 07 až 16 01 11 a 16 01 13 a 16 01 14 Olověné akumulátory Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látky Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

N N N N N N N N N N N N N N N N

* katalogová čísla odpadů dle vyhlášky 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu tranzitu odpadů (Katalog odpadů), v platném znění. Kategorie odpadů N nebezpečný, O - ostatní, O/N - ostatní odpad s nebezpečnou vlastností.“

se z ru š u j e. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 4. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie: „4. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) zákona o integrované prevenci a) Provozovatel bude sledovat specifické spotřeby energie a surovin. O výsledcích bude vést dokumentaci a jedenkrát ročně provádět vyhodnocení. Vyhodnocení specifické spotřeby energie bude předkládat krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy. V případě zvyšování specifických spotřeb energie, surovin a vody navrhne provozovatel nápravná opatření. b) Pro technologické účely bude využívána přednostně voda z akumulační nádrže.

7

c) Podle finančních možností a aktuálních technologických poznatků zajistí provozovatel další návrhy k realizaci účinnějšího využití a úspor energie a harmonogram jejich plnění. Termín: do 31.12.2010.“ se z ru š u j e. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 5. Opatření pro předcházení haváriím: „5. Opatření pro předcházení haváriím dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci a) Udržovat a provozovat veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky včetně záchytných jímek, v takovém technickém stavu, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucí smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. b) V místech, kde bude nakládáno s látkami závadnými vodám budou k dispozici prostředky pro likvidaci případných úniků. Použité sanační materiály budou do doby likvidace uskladněny tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod.

c) Bude provozován odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek d) Budou vedeny záznamy o prováděných opatřeních při zacházení se závadnými látkami, které budou uchovávány minimálně po dobu pěti let. e) Hladina průsakových vod v jímce (z deponie kalů) bude udržována na takové úrovni, aby v případě zvýšené produkce dešťových vod v důsledku přívalových srážek nebo dlouhotrvajícího deště nedošlo k přetečení jímky a kontaminaci geologického prostředí a podzemních vod. Úroveň hladiny v jímce průsakových vod bude pravidelně vizuálně kontrolována a záznam o stavu zaplnění jímky zaznamenáván v provozním deníku. f) Všechny vzniklé havarijní situace musí být zaznamenány v provozním deníku s uvedením: − místa havárie; − časového údaje o vzniku a době trvání havárie; − informované instituce a osoby. g) Odvodňovací systém dešťových vod, drenážní systém a potrubí průsakových vod budou udržovány v takovém stavu, aby řádně plnily svoji funkci. Havarijní plán Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 vodního zákona schvaluje „Plán opatření pro případ havárie zpracovaný Ing. Antonínem Hanzlíkem dne 19.4.2007 (dále jen „havarijní plán“). a) Havarijní plán bude průběžně dle potřeby aktualizován a bezprostředně zasílán krajskému úřadu. O provedených aktualizacích bude informován rovněž podnik Povodí Labe, státní podnik a příslušný vodoprávní úřad (MěÚ Jaroměř). b) Havarijní plán spolu s platným integrovaným povolením bude přiložen k místním provozním předpisům tak, aby byl kdykoliv dostupný pro příslušné kontrolní orgány.“ se z ru š u j e.

8

Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 6. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu: „6. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. h) zákona o integrované prevenci


Veškeré zdroje znečišťování ovzduší budou provozovány podle místních provozních předpisů v souladu s pokyny stanovenými výrobcem těchto zařízení. Bude vedena provozní evidence o provozu, poruchách, mimořádných stavech a změnách všech zdrojů znečišťování ovzduší a předkládána na vyžádání příslušným kontrolním orgánům.“

se z ru š u j e. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 7. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti se n a h r a z u j e : „4. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 15a zákona o integrované prevenci stanovuje postup pro ukončování provozu zařízení 1. Provozovatel zařízení ohlásí krajskému úřadu přerušení (přerušením provozu se rozumí nevyužívání integrovaného povolení na déle než čtyři roky), dočasné ukončení nebo trvalé ukončení provozu (dále jen „ohlášení“), jakmile se o tom dozví nebo je o tom rozhodnuto, nejpozději do 1 měsíce. 2. Před plánovaným přerušením nebo dočasným ukončením provozu zařízení nebo jeho části při nevyužívání integrovaného povolení déle než 4 roky bez uvedení vážného důvodu krajskému úřadu, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení do stavu, který nepředstavuje žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření, která provází případné přerušení anebo dočasné ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, částí zařízení, chemických látek, a přípravků, b) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění, prostřednictvím oprávněné osoby, c) předání všech vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, k odstranění, případně k jinému způsobu nakládání s těmito odpady. Nejpozději do 1 měsíce po splnění výše uvedených opatření je krajskému úřadu předložena zpráva o přerušení nebo dočasném ukončení provozu zařízení nebo jeho části a doklady o odstranění, popř. využití, všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou v ochraně životního prostředí.

9

3. Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení nebo jeho části, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení zařízení a místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření zahrnující opatření v bodě 2 písm. a) až c), která provází trvalé ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) posouzení stavu znečištění zařízení, tj. staveb a provozních zařízení, b) posouzení stavu znečištění podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby, c) posouzení stavu znečištění půdy nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby. 4. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím odborně způsobilé autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby, že zařízení nezpůsobilo významné znečištění půdy nebo podzemních vod anebo že stavby a provozní zařízení nejsou znečištěné nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce jsou krajskému úřadu předloženy výsledky výše uvedeného posouzení. 5. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím odborně způsobilé autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby, že zařízení způsobilo významné znečištění půdy nebo podzemních vod, anebo že stavby a provozní zařízení jsou znečištěné nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. Nejpozději do 6 měsíců je krajskému úřadu předložen návrh projektového řešení a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (dále jen „projektové řešení a podrobný postup“). Projektové řešení a podrobný postup, který obsahuje zejména postup asanačních a dekontaminačních prací k odstranění znečištění z půdy a/nebo z podzemní vody v místě zjištěného znečištění a/nebo odstranění znečištění staveb a provozních zařízení dle výsledků a doporučení posouzení, včetně časového harmonogramu tohoto postupu, následně po odsouhlasení krajským úřadem provozovatel uskuteční. 6. V případě neplánovaného ukončení provozu zařízení z důvodu závažné havárie se postupuje dle bodu 3 přiměřeně s přihlédnutím ke skutečnému stavu zařízení.“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 8. Opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku: „8. Opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Provozovatel prokazatelně zajistí 1 x ročně školení svých zaměstnanců v oblasti životního prostředí (zahrnující odpadové hospodářství, nakládání se závadnými látkami, hospodaření energií, předcházení emisi atd.). Rovněž budou příslušní zaměstnanci prokazatelně seznámeny se všemi provozními, havarijními plány včetně míst, kde jsou uloženy.“ se z ru š u j e.

10

Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 9. Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření se n a h r a z u j e : „3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky 3.1 Provozovatel zajišťuje monitorování hladiny a jakosti podzemní vody ve vrtu MLI-1 a jakosti průsakové odpadní vody odtékající ze zařízení k využívání odpadů „A. Technologická deponie kalů (místo A)“ do jímky J-2 za podmínek a)

odběr vzorků a jejich rozbor provádí oprávněná laboratoř (dle § 92 vodního zákona) podle norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávněné laboratoře ve sledovaných ukazatelích a s četností dle tabulky (typ vzorku - bodový vzorek): Četnost měření

Ukazatele úroveň hladiny podzemní vody ve vrtu MLI-1 [m] Stabilně sledované ukazatele

Měnitelně sledované ukazatele (dle návrhu hydrogeologa)

v pravidelných intervalech, z toho vždy při odběru vzorku podzemní vody pro stanovení jakosti

4 x ročně1)

pH, vodivost, hydrogenuhličitany, chloridy, sírany, rozpuštěné látky, dusičnany, dusitany, Na, K, amonné ionty, fluoridy, fosforečnany, Ca, Mn, Fe, CHSKMn

1 x ročně (podzim)

CHSKMn

3 x ročně (rok 2017) (jaro, léto, zima)

As, Crcelk Cd, Cu, Ni, Hg, V, AOX (Cl), BTEX, C10 - C40, PAU (základní), TOC

nestanovena

Poznámka: 1)v pravidelných intervalech, z toho vždy při odběru vzorku podzemní vody pro stanovení jakosti.

b) provozovatel prostřednictvím autorizované osoby (hydrogeolog) provede vyhodnocení výsledků monitorování jakosti podzemní vody za předchozí kalendářní rok, zároveň spolu s vyhodnocením provozovatel zasílá krajskému úřadu návrh na změnu rozsahu monitorování nejpozději do 31. března, c)

provozovatel výsledky úrovně hladiny podzemní vody, rozborů jakosti podzemní vody ve vrtu MLI-1 a rozborů jakosti průsakové odpadní vody odtékající do jímky J-2 a vyhodnocení výsledků ročního monitorování podzemních vod hydrogeologem uchovává pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly nejméně 5 let.

d) provozovatel provede bližší identifikaci látek TOC zjištěných v podzemní vodě ve vrtu MLI-1 nejpozději do 31. března 2017. 3.2 Provozovatel zjišťuje další monitorování zařízení v rozsahu a s četností: a) nejméně 1x za 14 dnů (provozovatelem): − úroveň zachycené průsakové odpadní vody – vizuálně. − čistotu záchytných příkopů a šachet – vizuálně. − funkčnost odvodňovacího systému dešťových vod, drenážního systému a potrubí průsakových vod – vizuálně.

11

b) nejméně 1x za 5 let (počínaje od posledního provedeného měření) prostřednictvím oprávněné osoby vodotěsnost jímky průsakových vod dle ČSN 736505. c) o provedeném monitorování vede provozní záznamy, které uchovává pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly nejméně 5 let. 3.3 Provozovatel vede provozní záznamy a) průběžně 1x za kalendářní měsíc a, b) souhrnně 1x za kalendářní rok, materiálových hmotnostních toků, tj. množství v tunách: a)

skladovaných vstupních surovin a odpadů v jednotlivých částech a technologiích zařízení k využívání odpadů (místo A, místo B, místo C),

b) využitých odpadů a zpracovaných vstupních surovin v jednotlivých částech a technologiích zařízení (místo A, místo B, místo C, komorová sušárna, Hoffmannova pec), c)

skladovaných hotových cihlářských výrobků (sklad, zpevněné plochy),

d) výstupních cihlářských výrobků ze zařízení (expedice). e)

provozní záznamy provozovatel uchovává pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly nejméně 5 let.

3.4 Provozovatel zajišťuje odvoz průsakových odpadních vod na čistírnu odpadních vod - průsakových odpadních vod při naplnění jímky J-2 na úroveň mezní kapacity (zejména při intenzivních a krátkodobých srážkách). Doklady o takto předaných odpadních vodách uchovává pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly nejméně 5 let.“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 9 Způsob monitorování emisí

a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. i) zákona o integrované prevenci, bod 4. Vyhodnocení monitoringu: „4. Vyhodnocení monitoringu Výsledky provedených měření se budou zaznamenávat do provozního deníku, s výjimkou monitoringu zajišťovaného externími dodavateli, jejichž výsledky budou uloženy v sídle provozovatele zařízení k případné kontrole. Zaznamenány budou časové údaje o provedených pozorováních a měřeních, výsledky pozorování a měření, okolnosti, které mohou výsledky ovlivnit (např. údaje o teplotě, srážkách), a také mimořádné okolnosti, které nastaly v průběhu pozorování nebo měření nebo v období od posledního předchozího pozorování nebo měření. Bude prováděno roční vyhodnocení výsledků monitoringu podzemních vod hydrogeologem (v rámci odběru vzorků podzemní vody) a jako součást souhrnné zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení předkládáno krajskému úřadu. Bude-li zjištěna anomálie, bude neprodleně posouzena a vyhodnocena. Bude-li příčinou anomálie havarijní stav, budou neprodleně provedena nápravná opatření. Pokud bude na základě získaných výsledků monitoringu potřeba upravit jeho rozsah a četnost, provozovatel tak učiní po oznámení a odsouhlasení změny krajským úřadem.“ se z ru š u j e.

12

Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 9. Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření, bod 2): „2) Monitoring odpadů a) vstupní monitoring odpadů - u každé jednotlivé dodávky (katalogového čísla odpadů) budou zjišťovány tyto ukazatele: − koncentrace jednotlivých polutantů (dle vyhlášky číslo 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb. , o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění), − fyzikální vlastnosti (stručný popis).“ se z ru š u j e. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 10. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení se n a h r a z u j e : „5. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 1. Každoročně vždy do 31. března je vypracována a krajskému úřadu předložena v elektronické nebo písemné podobě souhrnná zpráva dokladující plnění všech podmínek integrovaného povolení za předchozí kalendářní rok. 2. Provozovatel zařízení je dále povinen: a) písemně ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení, b) neprodleně oznámit krajskému úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení a bezodkladně nejpozději do 1 měsíce od této skutečnosti doručit krajskému úřadu písemný návrh nápravných opatření, c) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu stanovených integrovaným povolením.“ Výroková část IV. se n a h r a z u j e : „III. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci nahrazují rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů: 1. Povolení provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d), resp. ustanovení § 12 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 2. Souhlas k provozování zařízení k využívání odpadů a souhlas s jeho provozním řádem dle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

13

Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které toto integrované povolení nezahrnuje, zůstávají v souladu s § 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci integrovaným povolením nedotčeny.“ Stávající výroková část III se nově označuje IV. Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny.

Odůvodnění Krajský úřad provedl dne 30. dubna 2015 v zařízení dle ust. § 18 odst. 1 zákona o integrované prevenci přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení vydaného pod č.j. 1741/ZP/07-Mt-P dne 26. dubna 2007 ve znění změn integrovaného povolení č.j. 12748/ZP/07-Mt-P ze dne 26. září 2007, č.j. 16305/ZP/2008-Mt-P ze dne 18. března 2009, č.j. 6544/ZP/2008-Mt-P ze dne 3. června 2009, č.j. 4698/ZP/2010-9 ze dne 9. června 2010 (č.j. 237/ZP/2014-8 ze dne 25. června 2015 vydáno následně po přezkumu) zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení, který krajský úřad koná alespoň každých 8 let. Z přezkumu byl sepsán protokol. V návaznosti na přezkum se krajský úřad zabýval otázkou dle ust. § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci, zda se jedná o podstatnou změnu zařízení, tj. změnu v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí. S ohledem na charakter změny, krajský úřad dospěl k závěru, že se nejedná o změnu, která dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, ani o výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami dle ust. § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci, ani tato změna nevyplývá z přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, zjistí-li úřad, že je znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení. Krajský úřad proto v rámci řízení o změně integrovaného povolení postupoval dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci jako v řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která nemůže mít v souladu s ust. § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Krajský úřad následně přistoupil k provedení změny integrovaného povolení z moci úřední a oznámil zahájení řízení pod č.j. 24022/ZP/2015-1 ze dne 7. září 2015 a postoupil návrh na změnu k vyjádření účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Krajský úřad následně dne 30. října 2015 pod č.j. 24022/ZP/2015-9 rozhodl dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Provozovatel podal proti rozhodnutí krajského úřadu odvolání dne 13. listopadu 2015. Krajský úřad odvolání spolu s veškerým spisovým materiálem postoupil dne 25. listopadu 2015 podle ust. § 88 odst. 1 správního řádu, v souladu s ust. § 29 písm. c) zákona o integrované prevenci, odvolacímu orgánu Ministerstvu životního prostředí spis k přezkoumání řízení a rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí jako nadřízený správní orgán napadené rozhodnutí krajského úřadu zrušilo rozhodnutím ze dne 10. 2. 2016 (právní moc 12. 2. 2016), pod č.j. 1997/550/15-Tro (84243/ENV/15) a věc vrátilo krajskému úřadu k novému projednání.

14

Ministerstvo v odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné vyslovilo požadavek na krajský úřad, aby se v dalším řízení zabýval zejména zásadní protiprávní situací dlouhodobého nebezpečného skladování nebezpečných odpadů (železitých kalů), které představuje velké riziko ohrožení životního prostředí a je v rozporu s právními předpisy na úseku nakládání s odpady a využil při tom právní nástroje (omezení souhlasu dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), stanovení nápravných opatření v souladu s ust. § 19 zákona o integrované prevenci). Krajský úřad následně dne 24. února 2016 pod č.j. 24022/ZP/2015-14 oznámil pokračování v řízení o změně integrovaného povolení a spolu s oznámením a návrhem na změnu krajský úřad zaslal účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům, správci oblasti povodí Povodí Labe, s.p. a České inspekci životního prostředí rovněž stávající přehledné úplné znění integrovaného povolení v navrhované změně. V průběhu pokračujícího řízení se krajský úřad blíže zabýval návrhem na změnu integrovaného povolení v části týkající se souhlasu dle ust. § 14 odst. 1 zákona o odpadech nahrazeného v integrovaném povolení a návrhem na změnu provozního řádu pro část zařízení určené k nakládání s nebezpečnými odpady v zařízení a protiprávní situací dlouhodobého skladování nebezpečných odpadů zmíněnou v odůvodnění MŽP ČR, které může představovat významné riziko ohrožení životního prostředí. Krajský úřad následně dne 20. dubna 2016 obdržel dle ust. § 64 odst. 3 správního řádu od provozovatele žádost o přerušení řízení. Provozovatel, jako oprávněná osoba dle ust. § 6 odst. 2 zákona o odpadech, požádal o přerušení řízení z důvodu podání související žádosti o provedení vyloučení nebezpečných vlastností nebezpečných odpadů prostřednictvím pověřené osoby dle ust. § 7 zákona o odpadech. Železité kaly (Fe kaly, katalogové číslo 07 01 08 Jiné destilační a reakční zbytky), jsou dlouhodobě skladovány na ploše A zařízení, které je určené integrovaným povolením pro nakládání s odpady. Výše uvedená žádost provozovatele o vyloučení nebezpečných vlastností nebezpečného odpadu byla dle krajského úřadu důležitým důvodem k přerušení řízení z moci úřední, přičemž krajský úřad neshledal rozpor této žádosti s veřejným zájmem dle ust. § 64 odst. 3 správního řádu. S ohledem na výše uvedené vyřešení otázky možného vyloučení nebezpečných vlastností dlouhodobě skladovaného nebezpečného odpadu krajský úřad řízení o změně integrovaného povolení usnesením přerušil (dobu pro přerušení řízení krajský úřad stanovil do 31. července 2016). V návaznosti na to krajský úřad vyzval provozovatele zařízení k předložení osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů nebo k předložení sdělení, že nebezpečný odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností. Zároveň krajský úřad vyzval provozovatele k předložení návrhu provozního řádu (včetně provozního deníku) zařízení k využívání odpadů. Krajský úřad následně dne 29. července 2016 obdržel od provozovatele žádost o prodloužení správní lhůty pro přerušení řízení. Provozovatel nově v žádosti navrhl prodloužit správní lhůtu pro přerušení řízení o 2 měsíce. Ve zdůvodnění prodloužení správní lhůty stanovené pro přerušení řízení provozovatel uvedl požadavek oprávněné osoby k vyloučení nebezpečných vlastností odpadu společnosti EMPLA AG, s.r.o., Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové, s přiděleným IČ 259 96 240 (dále jen „oprávněná osoba“) k dokončení posouzení nebezpečných vlastností odpadu (Fe kalů) jako nezbytného podkladu pro pokračování řízení o změně integrovaného povolení. Krajský úřad s ohledem na zdůvodnění oprávněné osoby a požadavek na více času k dokončení posouzení nebezpečných vlastností odpadu (Fe kalů) provozovateli vyhověl a usnesením č.j. 24022/ZP/2015-25 ze dne 8. srpna 2016 prodloužil stanovenou správní lhůtu pro přerušení řízení do 30. září 2016. Krajský úřad následně dne 30. září 2016 obdržel od provozovatele doplnění řízení o osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností nebezpečného odpadu (železité Fe kaly, katalogové číslo 07 01 08 - Jiné destilační a reakční zbytky) č. 2016/0023/O prokazující, že tento

15

dlouhodobě skladovaný odpad nemá žádnou z nebezpečných vlastností dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Platnost osvědčení je stanovena do 30. září 2020. Zároveň krajský úřad od provozovatele obdržel návrh provozního řádu (včetně návrhu provozního deníku) zařízení k využívání odpadů zpracovaný dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad následně dne 3. října 2016 pod č.j. 24022/ZP/2015-27 oznámil pokračování řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení a postoupil výše uvedené podklady (provozní řád, osvědčení) a doplněný návrh na změnu integrovaného povolení účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a České inspekci životního prostředí k vyjádření, a zároveň o tom uvědomil správce oblasti povodí Povodí Labe, s.p. a obec Velký Třebešov (s ohledem na vyloučení nebezpečných vlastností dlouhodobě skladovaných odpadů). Krajský úřad následně dne 26. října 2016 pod č.j. 24022/ZP/2015-30 oznámil ukončení shromažďování podkladů potřebných pro vydání rozhodnutí a stanovil lhůtu účastníkům řízení s možností vyjádřit se k podkladům řízení o změně integrovaného povolení vedeného z moci úřední do 8. listopadu 2016. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení další potřeba ústního jednání, ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení § 49 správního řádu, resp. dle ust. § 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Při vydání změny integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - platné integrované povolení, - protokol z přezkumu č.j. 11123/ZP/2015 ze dne 21. května 2015, - vypořádání námitek a dodatek k protokolu z přezkumu k vypořádání námitek, - rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 10. 2. 2016 (právní moc 12. 2. 2016), pod č.j. 1997/550/15-Tro (84243/ENV/15) o odvolání provozovatele, - návrh krajského úřadu na změnu integrovaného povolení zaslaný v oznámení pokračování řízení č.j. 24022/ZP/2015-14 ze dne 24. února 2016, - provozovatelem předložený návrh provozního řádu (včetně provozního deníku) zařízení k využívání odpadů, - osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností nebezpečného odpadu (železité kaly, katalogové číslo 07 01 08 - Jiné destilační a reakční zbytky) č. 2016/0023/O, vydala pověřená osoba EMPLA AG spol. s r.o., Za Škodovkou 305/5, 503 11 Hradec Králové, IČ 25996240 (Vladimír Bláha, Stanislav Eminger) a pověřená osoba Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Moskevská 1531/15, 40001 Ústí nad Labem, IČ 71009361 (Magdalena Wantochová), - metodický pokyn Ministerstva životního prostředí „Indikátory znečištění (2014)“, - hydrogeologické posouzení zabezpečení deponie nebezpečných kalů, vypracoval RNDr. Vojtěch Kněžek v listopadu 2015, - kontrolní rozbor vzorku podzemní vody v roce 2015 Cihelna Velký Třebešov lokalita Z 23 (monitoring), vypracoval RNDr. Vojtěch Kněžek v únoru 2016, - předběžné vyjádření - hydrogeologické posouzení řešení problému výskytu CHSKMn (monitoring) v podzemní vodě, vypracoval RNDr. Vojtěch Kněžek v dubnu 2016, - doplněný návrh krajským úřadem č.j. 24022/ZP/2015-27 ze dne 3. října 2016 včetně

16

návrhu úplného znění integrovaného povolení a č.j. 24022/ZP/2015-30 ze dne 26. října 2016, - obdržená vyjádření v průběhu pokračování řízení k novému projednání. Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle ust. § 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o nepodstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení zaslat svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení. Dotčené správní úřady a ČIŽP se mohly vyjádřit do 15 dnů ode dne obdržení oznámení o zahájení řízení. V souladu s ustanovením § 8 a § 9 zákona o integrované prevenci se ke změně integrovaného povolení vyjádřili: -

Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, ze dne 9. 3. 2016 č.j. KHSHK 06642/2016/HOK.HK/Hr a 10. 10. 2016 č.j. KHSHK 30283/2016/HOK.HK/Hr – bez připomínek,

-

Česká inspekce životního prostředí Hradec Králové (ČIŽP), č.j. ČIŽP 45/IPP/1507509.002/15/KDR ze dne 23. září 2015, č.j. ČIŽP 45/IPP/1507509.003/16/KDR ze dne 11. března 2016, č.j. ČIŽP 45/IPP/1507509.004/16/KDR ze dne 9. června 2016 a č.j. ČIŽP/45/IPP/1507509.005/16/KDR ze dne 19. 10. 2016 – připomínky k ochraně ovzduší a z hlediska nakládání s odpady,

-

Městský úřad Jaroměř, odbor životního prostředí, č.j. PDMUJA ze dne 30. 3. 2016 – připomínky k monitorování znečištění podzemních vod.

10025/2016

Připomínky: ČIŽP (č.j. ČIŽP 45/IPP/1507509.002/15/KDR ze dne 23. 9. 2015 a č.j. ČIŽP 45/IPP/1507509.003/16/KDR ze dne 11. 3. 2016) Oddělení integrace: Krajský úřad (KÚKK) navrhl změnit strukturu IP. Navržená změna struktury IP není dle názoru ČIŽP zcela v souladu s požadavky zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, a vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci, neboť nejsou zcela jednoznačně specifikovány technické jednotky dle přílohy č. 1 a mimo přílohu č. 1 a dále přímo spojené činnosti tak, jak bylo dosud ze strany KÚKK postupováno přehledným a zavedeným způsobem. Krajský úřad výše uvedený požadavek ČIŽP nezohlednil. Naplnění požadavku na jednoznačnou specifikaci technické jednotky dle přílohy č. 1 a mimo přílohu č. 1 zákona o integrované prevenci není uveden v zákoně o integrované prevenci. Zákon ukládá povinnost uvést v žádosti o vydání integrovaného povolení nebo při jeho změně v ust. § 4 odst. 3 zákona o integrované prevenci specifikaci technické jednotky dle přílohy č. 1 žadateli, nikoliv krajskému úřadu v rozhodnutí o změně integrovaného povolení dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci. Změna integrovaného povolení s ohledem na přehlednost a rychlejší orientaci v integrovaném povolení požadavek zařazení dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci do kategorie průmyslových činností reflektuje dle názoru krajského úřadu dostatečně (přímo spojené činnosti byly zrušeny novelou zákona o integrované prevenci č. 69/2013 Sb. dle bodu 10 této novely):

17

Název zařízení

Cihelna (zařízení na výrobu pálených cihel)

Výrobní kapacita zařízení

Výrobní kapacita 65,6 tun pálených cihel/den Objem pece 737 m3 Hustota vsázky pece 534 kg/m3

Zařazení dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci do kategorie průmyslových činností Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o výrobní kapacitě větší než 75 t za den, nebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3 na pec, naplňuje kategorii 3.5

Oddělení ochrany ovzduší: ČIŽP, oddělení ochrany ovzduší, požaduje doplnit do závazných podmínek provozu ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, Ochrana ovzduší v bodě 1.1 pod písm. a) a b) za text … oznámí krajskému úřadu text „a ČIŽP OI HK, oddělení ochrany ovzduší“ … (týká se informace o zahájení a ukončení vypalování cihlářských výrobků). Krajský úřad vyhověl výše uvedenému požadavku ČIŽP v plném rozsahu. Oddělení ochrany vod: ČIŽP, oddělení ochrany vod, nemá k požadované změně IP připomínky. Oddělení odpadového hospodářství: Prostudováním návrhu změny IP má ČIŽP několik připomínek, a to k výrokové části I. i II. ČIŽP je toho názoru, že doplněná čísla parcel zcela nekorespondují s údaji uvedenými v katastru nemovitostí (některá čísla parcel jsou parcelami stavebními). Krajský úřad ve změně IP doplnil výčet parcelních čísel, na kterých se zařízení nachází. Bližší rozlišení na parcely stavební a pozemkové krajský úřad ve změně integrovaného povolení doplnil dle ust. § 13 odst. 3 písm. c) zákona o integrované prevenci jako popisný výčet parcelních čísel uvedený v popisu umístění zařízení. ČIŽP požaduje sjednotit pojmy výrobní produkce a výrobní kapacita. Krajský úřad vyhověl výše uvedenému požadavku ČIŽP v popisu zařízení v plném rozsahu: „Výrobní program: Zařízení vyrábí cihlářské výrobky (cihla plná, cihla dutá dvouděrová, cihla dutá šestiděrová, cihla CD 365/245/140 a cihla CV-14) s celkovou výrobou cca 10 000 t/rok.“ ČIŽP je toho názoru, že v navržené změně IP není jednoznačně popsána výrobní technologie a postupy ani upřesněna používaná terminologie ve vztahu k právním předpisům. V navržené změně IP nejsou jednoznačně definovány veškeré vstupy k přípravě cihlářské suroviny ve smyslu jejich skutečného charakteru (výrobek, odpad) – viz bod č. 5 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. Obecný pojem „materiál“ nelze akceptovat, neboť není v žádném právním předpise jednoznačně definován. ČIŽP, oddělení odpadového hospodářství, je toho názoru, že není jednoznačně popsán technologický proces přípravy cihlářské suroviny, neboť konstatování, že příprava cihlářské suroviny spočívá v namíchání vstupních surovin do požadovaného technologického poměru, který není blíže specifikován, je neakceptovatelné. Z důvodu, že není přesně popsán technologický proces výroby, není ani překontrolovatelné, zda množství vyrobených cihlářských výrobků odpovídá množství zpracovaných vstupních

18

surovin ani splnění požadavku využití uhlí v max. množství 3 % hmotnosti cihlářské suroviny. Dle názoru ČIŽP nelze tuto skutečnost ošetřit pouze tím, že bude průběžně sledován a zaznamenáván materiálový tok skladovaných vstupních surovin, využitých odpadů a zpracovaných vstupních surovin na jednotlivých plochách a zařízení. Krajský úřad s ohledem k výše uvedenému požadavku ČIŽP vyzval v této změně integrovaného povolení provozovatele k aktualizaci provozního řádu zařízení k využívání odpadů za účelem výroby cihlářské suroviny a následně po projednání takto aktualizovaného provozního řádu ve změně integrovaného povolení provozní řád schválil. Provozní řád obsahuje postup provozovatele při výrobě cihlářské suroviny s použitím odpadů s blíže určeným mezním poměrem tradiční cihlářské suroviny, tj. cihlářské hlíny, spraše, k využitým odpadům. Průběžné sledování a zaznamenávání materiálových toků skladovaných vstupních surovin, využitých odpadů a zpracovaných vstupních surovin na jednotlivých plochách a v zařízení, je nově uvedeno v integrovaném povolení v bodě 3, zároveň je provozovatel vázán povinnostmi stanovenými vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která provádí zákon o odpadech. Provozovatel je rovněž vázán průběžnými záznamy do provozního deníku, který je součástí schváleného provozního řádu. Z navržených údajů o kapacitách plochy A a B vyplývá, že plocha A není součástí plochy B, přestože dle mapových podkladů územního rozhodnutí plocha B s názvem „homogenizační halda“ plochu A zahrnuje. ČIŽP požaduje tuto skutečnost objasnit a v daném kontextu případně údaje o kapacitách upřesnit. Krajský úřad s ohledem na matoucí souběh názvů „Homogenizační halda“ uvedeném jak v doposud platném integrovaném povolení, tak v platném územním rozhodnutí č.j. Výst. 2440/490/01/Mr ze dne 14.11.2001 Městského úřadu Česká Skalice, který je v tomto řízení dotčeným správním úřadem, přistoupil ke změně názvu „Homogenizační halda“ nově na „Homogenizační plocha“. Platné územní rozhodnutí bylo vydáno před vydáním integrovaného povolení, proto se rozhodnutí, vyjádření a stanoviska vydaná před nabytím právní moci územního rozhodnutí dle ust. § 46 odst. 1 zákona o integrované prevenci v integrovaném povolení nenahrazují. V tomto případě se jedná o zcela odlišné vymezení území jak pozemkovými čísly, tak také způsobem jejich využití, proto krajský úřad blíže neakceptoval návrh provozovatele na doplnění kapacity zařízení plochy B dle předložené technické zprávy, kterou vypracoval Ing. Václav Bureš pod zakázkovým číslem7-2/2015, v dubnu 2015. Ze zprávy vyplývá, že homogenizační halda (nikoliv plocha) je zaměřením spočtena na 14 520 m2 s objemem v navrženém tvaru 96 000 m3. Homogenizační plocha, její využití a kapacita je blíže popsána v integrovaném povolení a v provozním řádu zařízení k využívání odpadů. Z integrovaného povolení a provozního řádu je zřejmé, že je součástí zařízení k využívání odpadů slouží pouze k dočasnému uložení cihlářské suroviny s využitými odpady před jejím zpracováním v zařízení na výrobu cihel vypalováním (cihelna). Z blíže vymezeného popisu v provozním řádu a v integrovaném povolení je zřejmé, že plocha A (deponie Fe kalů) není součástí plochy B (Homogenizační plocha). Jedná se o samostatné plochy se samostatným učením jejich využití v zařízení – plocha A pro skladování odpadu, plocha B pro míchání, skladování odpadů a vstupních surovin pro výrobu cihlářské suroviny a její následné umístění (skladování). Obě plochy se rovněž liší svým zabezpečením proti úniku nebezpečných látek do životního prostředí (viz níže). ČIŽP není zcela znám způsob zabezpečení jednotlivých ploch, která jsou součástí zařízení k využívání; minimálně nepovažuje za dostatečné zabezpečení plochy A s ohledem na její účel (skladování nebezpečných odpadů, které probíhá dlouhodobě a KÚKK je tato skutečnost známa). Krajský úřad k této připomínce blíže uvádí, že problematika zabezpečení plochy A byla řešena v žádosti o vydání prvního souhlasu k provozu zařízení (rozhodnutí okresního úřadu Náchod, č.j. 291/98/OOP a 292/98/OOP ze dne 28. 1. 1998; č.j. 1000/98/VOD-Kb ze dne

19

12.2.1998, která nebyla integrovaným povolení dle ust. § 46 odst. 1 zákona o integrované prevenci nahrazována). Následně se o zabezpečení jednalo v řízení o vydání integrovaného povolení, které opakovaně povolilo tento stav, a ČIŽP se tohoto správního řízení účastnila, žádost o vydání integrovaného povolení obdržela a měla možnost se k žádosti vyjádřit. ČIŽP je tedy z pohledu krajského úřadu dostatečně seznámena se stavem zabezpečení plochy A i B. Způsob zabezpečení je uveden v provozním řádu zařízení k využívání odpadů. Krajský úřad se následně zabýval problematikou dlouhodobého skladování ostatních odpadů, tj. po vyloučení nebezpečných vlastností dlouhodobě skladovaných nebezpečných Fe kalů, v zařízení (tj. skladování déle než 3 roky). Dlouhodobé skladování je blíže určeno dle ust. § 7 odst. 4 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady o podrobnostech nakládání s odpady, cit.: „(4) Sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k využití po dobu delší než 3 roky, musí svým technickým zabezpečením odpovídat ve vztahu ke skladovaným odpadům příslušné skupině skládek.“ Provozovatel skladuje v zařízení ostatní odpady déle než 3 roky, tedy dlouhodobě. Provozovatel krajskému úřadu předložil hydrogeologický posudek zabezpečení deponie nebezpečných kalů (dále jen „posudek“), který vypracoval v listopadu 2015 RNDr. Vojtěch Kněžek, jako odborně způsobilá osoba pro hydrogeologii č. 1193/2000. Zpracovatel posudku jednoznačně konstatuje, že využitím stávajících těsnících prvků je naplněn požadavek zabezpečení dlouhodobého skladování odpadu stanovený ČSN 83 80 30, přestože je požadavek na geologickou bariéru splněn, avšak požadavek na bariéru technickou nikoliv. Zpracovatel posudku se odkazuje na individuální posouzení potřeby dalších ochranných bariér, které musí být posouzeno a případně provedeno individuálně pro každou skládku a charakter skladovaného odpadu. V tomto případě je dle názoru zpracovatele posudku zabezpečení takto dlouhodobě skladovaných odpadů dostatečné s naplněním požadavku ČSN 83 80 30. Krajský úřad se s ohledem na vyloučení nebezpečných vlastností dlouhodobě skladovaného odpadu (Fe kaly), u kterého byla vyloučena nebezpečná vlastnost osvědčením č. 2016/0023/O, se zpracovatelem posudku plně ztotožňuje. Dále ČIŽP požaduje plochu B, která je určena jak ke shromažďování odpadů kategorie ostatní a zároveň k homogenizaci vstupních surovin popsat tak, aby bylo zřejmé, která vymezená část plochy bude určena ke skladování a která k homogenizaci vstupních surovin a zároveň navrhnout údaje o okamžitých kapacitách těchto jednoznačně vymezených prostorů. Krajský úřad považuje stávající popis kapacity plochy B (8 000 tun ostatních odpadů dle platného provozního řádu) za dostačující s ohledem na nepřijímání odpadů do zařízení. V zařízení se nachází Fe kaly (kat. č. 07 01 08) na ploše A a papírenské kaly (katalog. číslo 03 03 11) na ploše B. Bližší vymezení v terénu (pevně ukotvenými mezníky – např. kovové tyče) dílčích ploch pro skladování ostatních odpadů a bližší vymezení dílčích ploch určených pro homogenizaci vstupních surovin se jeví krajskému úřadu v případě plochy B jako problematické s ohledem na následnou homogenizaci a s ní související pojezd a manipulace mobilní techniky (dozer, nakladač, nákladní automobily) se vstupními surovinami, materiály a odpady. S homogenizací přímo souvisejí průběžné a následné značné terénní změny při využívání odpadů za vzniku cihlářské suroviny. Mohlo by tak docházet poškození/zničení mezníků, a tím by mohl až zaniknout i účel, pro který byly instalovány (bez ohledu na rizika poškození mobilní techniky). Krajský úřad je toho názoru, že vhodné je toto vymezení v terénu pouze k vnějšímu ohraničení ploch A, B a C. Provozovatel vnější hranice těchto ploch označí v terénu a v provozním řádu odlišitelně (barevně) a zároveň v provozním řádu vymezí veškeré hranice ploch A, B a C, tj. i vnitřní hranice v případě plochy A a B, v souřadnicovém systému X a Y (přímé přibližné určení polohy dle rovinného souřadnicového systému S_JTSK_Křovák_East_North). Zároveň je nutno specifikovat přidávání dalších „materiálů“ k cihlářské surovině na ploše C v kontextu, že k homogenizaci dochází na ploše B. Dále je nutno přesně vymezit, v jaké části

20

zařízení k využívání odpadů bude probíhat zrání cihlářské suroviny. Krajský úřad považuje stávající popis plochy C za dostatečný, ČIŽP konkrétní upřesnění nenavrhla, proto krajský úřad setrval u stávajícího popisu (viz předchozí vypořádání připomínky). V případě využívání odpadů za vzniku cihlářské suroviny na ploše B přestává být odpad takto využitý odpadem (toto znění není nové, je shodné s doposud platným provozním řádem zařízení) a stává se plnohodnotnou cihlářskou surovinou určenou k následnému zrání v zařízení na ploše B. Nejvýše přípustné množství dle schváleného provozního řádu i dle doposud platného provozního řádu je 8 000 t odpadů skladovaných na ploše B zařízení k využívání odpadů (opět shodná formulace s doposud platným provozním řádem zařízení). Odpad využitý v cihlářské surovině přestává být odpadem, provozovatel je však vázán dle bodu 2.1 písm. c) k předání takto vzniklé cihlářské suroviny s odpadem k následnému zpracování v cihelně, cit.: „provozovatel v zařízení k využívání ostatních odpadů využívá odpady pouze za účelem přípravy cihlářské suroviny a jejího následného zpracování ve výrobě cihlářských výrobků vypalováním za následného vzniku cihlářských výrobků dle výrobního programu zařízení“ (toto znění rovněž není nové, je shodné s doposud platným integrovaným povolením, nově je uveden výrobní program zařízení). ČIŽP v popisu zařízení požaduje upřesnit umístění jímky J2 a vrtu MLI-1. ČIŽP konkrétní upřesnění nenavrhla. Krajský úřad pro bližší orientaci doplnil souřadnice X, Y (přímé přibližné určení polohy; souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální S – JTSK). ČIŽP, oddělení odpadového hospodářství, se neztotožňuje s navrženou změnou IP, že nebudou přijímány odpady a budou využívány pouze odpady doposud shromážděné v zařízení s tím, že tam jsou v nadbytečném množství. Z ročního hlášení o odpadech za rok 2014 vyplývá, že v zařízení jsou skladovány pouze odpadní papírenské kaly (odpad kategorie ostatní kat. č. 03 03 11) a destilační zbytky (odpad kategorie nebezpečný kat. č. 07 01 08). Žádné další druhy odpadů, které by k přípravě cihlářské suroviny mohly být využity (např. odpadní škvára, zemina), což je ČIŽP z kontrolní praxe známo, nebyly ke konci roku 2014 v zařízení v zásobě. Samozřejmě nelze vyloučit jejich příjem za rok 2015, ale zároveň ani to, že v tomto roce mohly být již v zařízení zpracovány. Zároveň není ČIŽP zřejmý stávající přehled odpadů vyjmenovaný v tabulce na straně č. 12 a 13 předloženého návrhu změny IP v kontextu navržené změny IP. ČIŽP je toho názoru, že by striktně nepovažovala příjem odpadů zakázat, ale pouze omezit na příjem odpadů, které nejsou v zařízení v zásobě a je jimi možno nahradit další vstupní suroviny využívané v režimu výrobků. Přijímané odpady by byly využity pouze k přípravě cihlářské suroviny, což by bylo jednoznačně zdokladováno; v případě příjmu nevhodného druhu odpadu by byla tato skutečnost zapsána v provozním deníku zařízení a nahlášena písemně KÚKK. Po zjištění těchto skutečností kontrolním orgánem by neprovedení úkonů bylo považováno za jejich porušení. V případě akceptování této připomínky ČIŽP požaduje jednoznačně popsat monitoring příjmu odpadů do zařízení k využívání odpadů, neboť z kontrolní praxe ČIŽP vyplynulo, že monitoring příjmu odpadů nebyl jednoznačně definován a popsán. ČIŽP výše uvedené připomínky požaduje naformulovat do závazných podmínek IP, a to zejména s ohledem na podmínku navrhované změny IP, že provozní řád zařízení k využívání odpadů bude provozovatelem zařízení aktualizován bez jakékoliv kontroly jeho obsahu. Krajský úřad má za to, že se jedná o připomínku, která je řešena prováděcí vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a povinnosti provozovatele v ní uvedené je provozovatel povinen plnit, tj. mimo jiné řádně vést evidenci odpadů přijímaných do zařízení, včetně informací o jejich vlastnostech a množství. Příjem nevhodného druhu odpadů není dle návrhu změny možný - provozovatel nepřijímá žádné odpady do zařízení. Krajský úřad zrušil povolení provozovateli pro zařízení ke sběru nebo k výkupu odpadů s ohledem na skutečnost, že provozovatel nepřijímá žádné odpady do zařízení dle bodu 2.1 písmene b) integrovaného povolení. Provozovatel má schválený provozní řád pro zařízení k využívání odpadů. Krajský úřad ponechal výčet

21

doposud povolených odpadů využívaných v zařízení s ohledem na zachování kontinuity kategorií povolených odpadů dříve přijímaných do zařízení. Do zařízení nejsou dle tohoto rozhodnutí přijímány žádné odpady v souladu s posledním stanoviskem ČIŽP. ČIŽP (č.j. ČIŽP 45/IPP/1507509.004/16/KDR ze dne 9. 6. 2016) Na základě zjištění vyplývajících z projednávané 6. změny IP pro zařízení „Cihelna Miskolezy“ byla dne 6. 4. 2016 provedena ČIŽP, oblastní inspektorát Hradec Králové, kontrola předmětného zařízení za účelem ověření aktuálního stavu zejména se zaměřením na příjem odpadů do zařízení a způsob následného nakládání s nimi. Při této kontrole byly akreditovanou laboratoří společnosti BIOANALYTIKA CZ, s.r.o., IČ: 25916629, odebrány vzorky odpadů přijatých do předmětného zařízení v předcházejících letech a v zařízení stále uložených. Následně byly tyto vzorky analyzovány touto akreditovanou laboratoří za účelem zjištění hodnot jednotlivých ukazatelů zejména ve vztahu k uložení těchto odpadů na povrchu terénu. Kopii závěrečné zprávy „Monitoring zemin a odpadů v cihelně Miskolezy – Velký Třebešov (zařízení k přípravě cihlářské suroviny a přilehlé pozemky)“ Vám zasíláme v příloze tohoto dopisu. Vzorky odpadů byly odebrány v následujících místech: 1) plocha A (deponie kalů) 2) plocha B (homogenizační halda) 3) pozemky přiléhající k ploše A Na pozemcích přiléhajících k ploše A, pod severní hranou deponie kalů (tj. pozemek parc.č. 318/1, 318/5 a 319/1, vše k.ú Velký Třebešov) byla vytipována dvě odběrová místa, kde byly odebrány vzorky. V provedených sondách byla zjištěna přítomnost odpadů. Dle názoru ČIŽP nejsou tyto pozemky součástí povoleného zařízení. ČIŽP požaduje uvést zjištěné skutečnosti do souladu s povolením provozu zařízení. Dva z výše uvedených pozemků spadají pod ochranu zemědělského půdního fondu. V návaznosti na tato zjištění a nepřehlednou prostorovou lokalizaci jednotlivých pozemků a provozních ploch, které jsou součástí povoleného zařízení, ČIŽP požaduje provést geodetické zaměření provozních ploch, na kterých se nachází předmětné zařízení a trvale vytyčit hranice provozních ploch i v terénu, např. stabilně instalovanými sloupky. Termín realizace tohoto opatření požadujeme závazně stanovit do podmínek vydaného IP. ČIŽP navrhuje stanovit termín do 6 měsíců ode dne vydání změny IP. Zároveň ČIŽP požaduje do IP doplnit detailní popis a specifikaci jednotlivých ploch, které jsou součástí zařízení, a to zejména ve vztahu ke způsobu zabezpečení těchto ploch, k druhu a maximálnímu množství skladovaných odpadů, resp. materiálů, způsobu nakládání s těmito surovinami na předmětných plochách (přesný popis jednotlivých technologických operací). Požadavky ČIŽP jsou splněny částečně v provozním řádu zařízení ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí o změně integrovaného povolení. Provozovatel provede v souladu se schváleným provozním řádem vytyčení hranic provozních ploch A, B a C v terénu souřadnicemi X, Y, dle rovinného souřadnicového systému S_JTSK_Křovák_East_North. Zabezpečení ploch A, B a C je uvedeno v provozním řádu zařízení k nakládání s odpady. Vzhledem k tomu, že odpady jsou v zařízení uloženy na povrchu terénu, bez jakéhokoliv dalšího zabezpečení před jejich únikem do okolního životního prostředí (zejména podzemní vody), byly analýzy převážně prováděny dle vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (tabulka č. 2.1, tabulka č. 10.1, tabulka č. 10.2). Byly sledovány také některé další vybrané ukazatele. Mimo jednoho vzorku (Z – 5; 1,5 – 3 m) bylo ve všech analyzovaných vzorcích zjištěno překročení některých ukazatelů dle tabulky č. 10.1 22

vyhlášky č. 294/2005 Sb. Jednalo se zejména o překročení limitních hodnot v případě As, Cd, Cr, Ni, uhlovodíků C10 – C40, EOX. Dále byl v jednom případě překročen obsah PCB a V. Přestože by se míra překročení limitních hodnot některých ukazatelů mohla jevit jako relativně nevýznamná, je nutné konstatovat, že se jedná o prvky, popř. organické sloučeniny, jejichž vliv na jednotlivé složky životního prostředí a lidské zdraví je velmi významný. Nelze připustit, aby odpady, popř. materiály s nadlimitním obsahem těchto prvků, resp. látek, byly uloženy na povrchu terénu bez jejich dalšího zejména vodohospodářského zabezpečení. Tato významná skutečnost je v předmětné lokalitě umocněna tím, že v monitorovacím vrtu podzemních vod byly některé z těchto kontaminantů také zachyceny. Krajský úřad se neztotožňuje s tvrzením ČIŽP, že jednotlivé plochy zařízení nejsou zabezpečené. Zabezpečení je historicky dané při povolení skladování nebezpečných odpadů v zařízení v roce 1998. Zabezpečení je podrobně popsáno v provozním řádu zařízení. S ohledem na vyloučení nebezpečných vlastností skladovaných odpadů Fe kalů, které jsou zařazeny jako ostatní odpad, je v případě plochy A a B plně v souladu s konstatováním nově zpracovaného hydrogeologického posudku k zabezpečení deponie nebezpečných kalů, který vypracoval v listopadu 2015 RNDr. Vojtěch Kněžek, jako odborně způsobilá osoba pro hydrogeologii č. 1193/2000. Cihlářská surovina vyrobená s využitím odpadů je umístěna (skladována) na ploše B zařízení dočasně, nikoliv trvale, jak by se mohlo z vyjádření ČIŽP jevit. Cihlářská surovina je nezbytně dále zpracovávána a následně je postoupena do zařízení k výrobě keramických výrobků (cihelna). Po konečném zpracování cihlářské suroviny vyrobené s využitím odpadů v zařízení k využívání odpadů, se nebude tato cihlářská surovina v zařízení nacházet. Nezbytnost jejího zpracování je přímo uvedena v bodu 2.1 písmeno c) této změny integrovaného povolení, stejně tak jako v doposud platném integrovaném povolení. V případě testů ekotoxicity prováděných dle tabulky č. 10.2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. u každého testovaného vzorku alespoň jedna zkouška nevyhovovala požadavkům stanoveným předmětnou vyhláškou. Dále byly u vybraných vzorků provedeny analýzy za účelem stanovení ukazatelů dle tabulky č. 2.1 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Mimo jednoho vzorku (Z – 5; 1,5 – 3 m) bylo ve všech analyzovaných vzorcích zjištěno překročení některých ukazatelů třídy vyluhovatelnosti I dle tabulky 2.1 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Jednalo se zejména o překročení limitních hodnot v případě RL, síranů, chromu a DOC. U jednoho vzorku překročila hodnota DOC dokonce třídu vyluhovatelnosti III. Vzhledem k výše uvedenému ČIŽP požaduje, aby byl v rámci projednávané změny IP proveden podrobný průzkum lokality a v ní se nacházejících odpadů zejména s ohledem na jejich možný negativní vliv na životní prostředí a jejich množství. Zjištění přítomnosti odpadů v částech zařízení A a B, na které je vydáno integrované povolení v působnosti zákona o integrované prevenci, není dle krajského úřadu nic neočekávaného ani nového, protože se tyto plochy A a B používají ke skladování odpadu (plocha A) a k jeho míchání a skladování (plocha B) dle platného územního rozhodnutí již nejméně od roku 2001 (viz rozhodnutí Městského úřadu Česká Skalice č.j. Výst. 2440/490/01/Mr ze dne 14.11.2001). Obě plochy jsou zabezpečené proti únikům znečištění do podzemních vod. V případě plochy A, která byla původně určena pro skladování nebezpečných odpadů, je navíc zabezpečení provedeno prostřednictvím drenážní vrstvy s řízeným odtokem do jímky drenážních vod (J-2). K požadavku ČIŽP na provedení podrobného průzkumu lokality krajský úřad sděluje, že krajský úřad nemá zákonnou kompetenci provádět podrobný průzkum lokality navíc v rámci projednávané změny IP. Ten je s ohledem na působnost zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, popř. dle zákona o vodách svěřen pouze ČIŽP a vodoprávnímu úřadu obce s rozšířenou působností (Jaroměř).

23

Krajský úřad ve změně integrovaného povolení zohlednil doporučení hydrogeologa RNDr. Vojtěcha Kněžka z dubna 2016 „Posouzení zvýšení ChSKMn v podzemní vodě Cihelna Velký Třebešov – předběžné vyjádření“ k rozšíření monitorování a k zabezpečení deponie Fe kalů v provozním řádu zařízení k využívání odpadů a provozovatel tuto změnu provedl v zařízení – zabezpečení Fe kalů zakrytím nepropustnou folií, snížením styčné plochy kalů, s ohledem na zamezení možného vymývání deponie. Krajský úřad při tom přihlédl k obdrženým připomínkám od vodoprávního úřadu obce s rozšířenou působností města Jaroměř, odboru životního prostředí č.j. PDMUJA 10025/2016 ze dne 30. 3. 2016. Zároveň krajský úřad v monitorování rozšířil četnost v ukazateli CHSK (4x v kalendářním roce) a dle návrhu hydrogeologa bližší určení složení TOC. Krajský úřad se bude i nadále případnou změnou monitorování znečištění v místě zařízení dále zabývat. ČIŽP konstatuje, že v předmětném zařízení dochází k dlouhodobému skladování odpadů (kategorie ostatní a nebezpečný), které je v zásadním rozporu s ustanovením § 7 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, které mj. stanoví, že sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k využití po dobu delší než 3 roky, musí svým technickým zabezpečením odpovídat ve vztahu ke skladovaným odpadům příslušné skupině skládek. Na základě tohoto ČIŽP požaduje, aby byl v rámci vydané změny IP stanoven jednoznačný harmonogram zpracování, zabezpečení nebo předání odpadů oprávněným osobám, aby se v maximální možné míře eliminoval možný negativní vliv takto uložených odpadů na ŽP. Je nutné termínově stanovit jaká konkrétní opatření a v jakých lhůtách budou realizována s tím, že konečný termín splnění všech opatření by měl být dne 31. 12. 2018. Vzhledem k množství některých druhů odpadů, popř. materiálů, skladovaných v zařízení před jejich využitím, ČIŽP jejich další příjem do zařízení požaduje nepovolit. ČIŽP dále požaduje, aby v rámci vydané změny IP byla provozovateli zařízení stanovena podmínka průběžně (před jejich zahájením a po jejich realizaci) informovat ČIŽP o jednotlivých opatřeních realizovaných za účelem uvedení provozu předmětného zařízení plně do souladu se všemi právními předpisy na úseku ochrany životního prostředí. Po realizaci všech nápravných opatřeních (zejména po odstranění odpadů z nezabezpečených ploch) ČIŽP požaduje s ohledem na obsah škodlivin ve skladovaných odpadech provést průzkumné práce se zaměřením na možnost kontaminace horninového prostředí v důsledku uložených odpadů, resp. materiálů. Tyto práce budou provedeny odborně způsobilou osobou a budou vyhodnoceny a zpracovány formou dokumentu zkrácené analýzy rizik pro předmětné území. Připomínka ČIŽP k zabezpečení byla již vypořádána viz výše (připomínka č.j. ČIŽP 45/IPP/1507509.002/15/KDR ze dne 23. 9. 2015 a č.j. ČIŽP 45/IPP/1507509.003/16/KDR ze dne 11. 3. 2016). V rámci vydané změny integrovaného povolení nemůže a nesmí být stanoven jednoznačný harmonogram zpracování, zabezpečení nebo předání odpadů oprávněným osobám, aby se v maximální možné míře eliminoval možný negativní vliv takto uložených odpadů na ŽP. Není možné termínově stanovit jaká konkrétní opatření a v jakých lhůtách budou realizována s tím, že konečný termín splnění všech opatření by měl být dne 31. 12. 2018. Takový úkon přísluší pouze ČIŽP v režimu nápravných opatření, jak k němu krajský úřad opakovaně v průběhu řízení ČIŽP vyzýval. V povolení provozu ani v jeho změně prováděné krajským úřadem, nelze provozovateli uložit požadovaná opatření od ČIŽP nad rámec působnosti krajského úřadu, navíc v prováděné změně integrovaného povolení. Krajskému úřadu není známa skutečnost, ze které by vyplývalo, že provozovatel porušil závazné podmínky provozu zařízení nebo základní povinnosti provozovatele zařízení stanovené ust. § 16 zákona o integrované prevenci. Bez ohledu na výše uvedené je působnost krajského úřadu jako orgánu integrované prevence vázána pouze na definované zařízení (viz a popis zařízení - pozemky, na kterých se nachází), nikoliv na okolí zařízení (areál), jak o tom ČIŽP uvažuje.

24

ČIŽP (č.j. ČIŽP/45/IPP/1507509.005/16/KDR ze dne 19. 10. 2016) Předmětem změny integrovaného povolení pro výše uvedené zařízení je zejména jeho aktualizace prováděna krajským úřadem z moci úřední, přičemž inspekce se v rámci probíhajícího řízení o změně IP na žádost krajského úřadu opakovaně vyjadřovala. V letošním roce se jednalo v návaznosti na rozhodnutí odvolacího orgánu (MŽP, OVSS VI) ze dne 10. 2. 2016 o vyjádření č.j. ČIŽP/45/IPP/1507509.003/16/KDR ze dne 11.3.2016 a zejména o doplnění tohoto vyjádření uvedené v dopise č.j. ČIŽP/45/IPP/1507509.004/16/KDR ze dne 9. 6. 2016 (viz příloha tohoto vyjádření). V rámci těchto dvou vyjádření ČIŽP považovala a nadále považuje za stěžejní pokyny uvedené odvolacím orgánem v odůvodnění rozhodnutí č.j. 1997/550/15 – Tro 84243/ENV/15 ze dne 10.2.2016. Krajský úřad předchozí i dosavadní připomínky ČIŽP opakovaně vypořádal, viz výše. Na úseku odpadového hospodářství má ČIŽP k doplněným podkladům v rámci projednávané změny IP, jejíž součástí je i udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání odpadů a souhlas s provozním řádem tohoto zařízení, následující připomínky. 1. V předloženém návrhu změny IP nejsou opětovně jednoznačně specifikovány veškeré vstupní suroviny dle charakteru (odpad, výrobek); rovněž byly zjištěny nesrovnalosti v kapacitách ploch A a B předmětného zařízení včetně údajů k nim uvedeným v návrhu provozního řádu zařízení (dále také jen „PŘ“). Připomínka byla zohledněna v plném rozsahu v provozním řádu zařízení. 2. ČIŽP zjistila v návrhu IP a PŘ výrazné rozpory v účelu využití plochy A. Z dodatečně poskytnutých podkladů (osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů) vyplynulo, že na ploše je uložen odpad kat. č. 07 08 01 kategorie N/O, což je v rozporu s údaji o kategorii odpadu uváděného v tabulkovém přehledu odpadů využívaných na ploše A a B (údaje v IP i PŘ). Připomínka byla zohledněna v plném rozsahu v provozním řádu zařízení. 3. Dále ČIŽP zjistila rozpor v tom, že v návrhu IP je uvedeno, že do doby zpracování majority Fe kalů (množství Fe kalů bude již jen několik set tun - blíže nespecifikováno) nebudou přijímány žádné odpady kategorie N, přestože v podmínce návrhu IP bylo uvedeno, že provozovatel nepřijímá do zařízení k využívání odpadů ostatní ani jiné žádné odpady. Připomínka byla zohledněna v plném rozsahu v provozním řádu zařízení. Provozovatel nepřijímá odpady do zařízení. 4. Zároveň v PŘ bylo na straně č. 9 konstatováno, že podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující přijetí odpadů do zařízení obnáší soulad s PŘ a deklarovaným druhem odpadů. Tyto požadavky nebyly ČIŽP však v návrhu PŘ dohledány. Připomínka byla zohledněna v plném rozsahu v provozním řádu zařízení. Provozovatel nepřijímá odpady do zařízení. 5. Zároveň nebyly v návrhu IP ani PŘ zakomponovány požadavky ČIŽP popsané v doplněném vyjádření ke změně IP vydané pod č.j. ČIŽP/45/IPP/1507509.004/16/KDR ze dne 9.6.2016. Připomínka byla zohledněna v plném rozsahu, viz výše. 6. ČIŽP se neztotožňuje ani s vyjádřením zpracovatele PŘ, ve kterém je uvedeno, cit. „Výsledkem míšení odpadů je cihlářská surovina, která není odpadem ve smyslu zákona o odpadech a není PŘ limitována. Její následné mezideponování na ploše B není předmětem

25

PŘ.“ ČIŽP je toho názoru, že na části plochy B dochází k využívání odpadů v zařízení (plocha B – místo není upřesněno) pod kódem nakládání R3 (míšení různých druhů odpadů s cihlářskou hlínou (vytěžený slín, spraš) a dalšími „materiály“ dle zvoleného technologického postupu), jehož výstupem je cihlářská surovina vstupující do výroby cihel, tj. odpady, poté co byly předmětem některého ze způsobu využití (kód nakládání R3) přestávají být ve smyslu ustanovení § 3 odst. 6 zákona o odpadech, ale pouze za předpokladu, že splňují podmínky stanovené výše specifikovaným ustanovením (podmínky musí být splněny kumulativně). S ohledem na výše uvedené skutečnosti ČIŽP požaduje do podmínek IP zakomponovat, na základě jakých podkladů připravená cihlářská surovina splňuje podmínky stanovené ustanovením § 3 odst. 6 zákona o odpadech. Krajský úřad se v návaznosti na připomínku ČIŽP blíže zabýval ustanovením § 3 odst. 6 zákona o odpadech, cit.: „Některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje tyto podmínky: a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům – krajský úřad konstatuje s ohledem na dosavadní provozní činnost zařízení, že cihlářská surovina vzniklá s využitím odpadu se běžně používala a doposud používá k výrobě cihel v zařízení, b) pro věc existuje trh nebo poptávka – cihlářská surovina je běžně poptávanou tržní surovinou k výrobě pálených výrobků (např. cihel, střešních krytin, apod.). c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky – cihlářská surovina splňuje kritéria stanovená pro stavební suroviny, matriály a výrobky ČSN 72 00 (norma ČSN 72 10 00 pro keramické suroviny byla zrušena bez náhrady). ČSN 72 26 00 pro cihlářské výrobky nelze v tomto ohledu uplatnit, protože k využití odpadu dochází za současného vzniku cihlářské suroviny, nikoliv za vzniku keramického výrobku. d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví – cihlářská surovina vzniklá s využitím odpadů nevede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a je v souladu se zvláštními předpisy (například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů). Plochy zařízení A a B, na kterých dochází k přípravě cihlářské suroviny s využitím odpadů, jsou historicky schváleny jako zabezpečené proti úniku znečišťujících závadných látek do životního prostředí. Cihlářská surovina vzniklá s využitím odpadů je skladována v zabezpečeném místě zařízení na ploše B (viz hydrogeologický posudek RNDr. Vojtěcha Kněžka z listopadu 2015) před dalším zpracováním ve výrobě pálených výrobků (cihelna). e) věc splňuje další kritéria, pokud jsou pro určitý typ odpadu stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie – cihlářská surovina, není „kovovým šrotem“, a proto nemá stanovena další kritéria například nařízením Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011 ke splnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, která stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem.

26

ČIŽP není kompetentní hodnotit výsledky vydaného osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů, nicméně je nutno podoktnout, že místo, odkud byly odpady naváženy, bylo vyhodnoceno jako významná ekologická zátěž a jejich zařazení do kategorie nebezpečný bylo zejména z důvodu možného ohrožení životního prostředí. Vzhledem k tomu, že ČIŽP nedisponuje podrobnými výsledky analýz rozborů vody ve vrtu ML1 (dlouhodobý podrobný monitoring) nelze jednoznačně konstatovat, zda došlo nebo nedošlo z důvodu chybějící technické bariéry k jejich vyluhování. Nicméně koncentrace ukazatelů železo a mangan v Fe kalech stále uložených od roku 2006 na ploše A překračují i po dlouhodobém skladování limitní hodnoty stanovené Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí „Indikátory znečištění (2014)“ pro plochy ostatní. Zároveň byly překročeny i limitní hodnoty ukazatelů arsen, kadmium, chrom, nikl, suma C10-40 a extrahovatelných látek (EOX) - pouze u vzorku Z-8 „Závěrečné zprávy (Monitoring zemin a odpadů v cihelně Miskolezy)“ ve srovnání s limitními hodnotami tab. č. 10.1 přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ve znění pozdějších předpisů. ČIŽP bez ohledu na výsledky vydaného osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností trvá na svém vyjádření, že na ploše A i B dochází ke skladování odpadů (vyplývá i z doposud platného IP i PŘ), které je v zásadním rozporu s ustanovením § 7 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, kdy sklady (mj. i volné plochy), ve kterých jsou skladovány odpady určené k využití po dobu delší než 3 roky, musí svým technickým zabezpečením odpovídat ve vztahu ke skladovaným odpadům příslušné skupině skládek. Při skladování odpadů kategorie ostatní i nebezpečné je dle normy o skládkování odpadů vyžadováno místo uložení odpadů zatěsnit nejen geologickou bariéru (minerální těsnění), ale i technickou bariéru (např. PHDE fólie). Na základě informací od Městského úřadu Jaroměř, odbor životního prostředí (vodoprávní úřad) ČIŽP považuje za nezbytné vzít při stanovení závazných podmínek provozu v potaz výsledky dlouhodobého monitoringu podzemních vod. ČIŽP je toho názoru, že v podmínkách IP týkající se předmětného zařízení nebyly zakomponovány požadavky stanovené v rozhodnutí MŽP ani v doplněném vyjádření k žádosti o vydání změny IP č.j. ČIŽP/45/IPP/1507509.004/16/KDR ze dne 9.6.2016 (viz příloha), a tudíž ČIŽP trvá na jejich zapracování do podmínek provozu předmětného zařízení. Zároveň trvá na upřesnění některých dalších zjištěných nesrovnalostí z předloženého návrhu na změnu IP a návrhu PŘ. Dle názoru ČIŽP je nutno vzít v rámci řízení v potaz i dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT) ve výrobě keramiky (BREF), který mezi důležitými problémy pro realizaci IPPC v keramickém průmyslu, tzn. i pro výrobu cihel, kromě snížení emisí do vzduchu a do vody, efektivní spotřeby energie, surovin a vody, minimalizace výrobních ztrát a produkce odpadů a odpadní vody identifikoval i efektivní systém řízení, přičemž ČIŽP považuje za žádoucí tento princip uplatnit i v oblasti nakládání s odpady a jejich využití pro přípravu cihlářské suroviny. Připomínka týkající se zabezpečení odpadů, dalšího nakládání s cihlářskou surovinou vyrobenou s využitím odpadů a monitorování znečištění podzemních vod byla vypořádána výše. Zavádění/zavedení BAT (BREF) včetně zavádění efektivního systému řízení a jeho řešení v této změně IP považuje krajský úřad za předčasné. Závazné zavedení BAT bude řešeno z moci úřední krajským úřadem, případně dříve na žádost provozovatele, až po vydání závěru o BAT pro tento typ zařízení.

27

Na úseku ochrany vod a ochrany ovzduší nemá ČIŽP k projednávané změně IP další připomínky.

ČIŽP (č.j. ČIŽP/45/IPP/1507509.006/16/KDR ze dne 7. 11. 2016) Předmětem změny integrovaného povolení pro výše uvedené zařízení je zejména jeho aktualizace prováděna krajským úřadem z moci úřední, přičemž inspekce se v rámci probíhajícího řízení o změně IP na žádost krajského úřadu opakovaně vyjadřovala. V letošním roce se jednalo v návaznosti na rozhodnutí odvolacího orgánu (MŽP, OVSS VI) ze dne 10.2.2016 o vyjádření č.j. ČIŽP/45/IPP/1507509.003/16/KDR ze dne 11.3.2016 a zejména o doplnění tohoto vyjádření uvedené v dopise č.j. ČIŽP/45/IPP/1507509.004/16/KDR ze dne 9.6.2016, jakož i vyjádření č.j. ČIŽP/45/IPP/1507509.005/16/KDR ze dne 27.10.2016. V rámci svých vyjádření ČIŽP považovala a nadále považuje za stěžejní pokyny uvedené odvolacím orgánem v odůvodnění rozhodnutí č.j. 1997/550/15 – Tro 84243/ENV/15 ze dne 10.2.2016, jakož i naplnění účelu zákona o integrované prevenci spočívajícím ve vysoké úrovní ochrany životního prostředí jako celku. ČIŽP konstatuje, že její připomínky byly v návrhu změny IP akceptovány pouze částečně, a to zejména ohledně monitoringu podzemních vod ve vrtu MLI-1, přičemž řada významných připomínek inspekce vycházejících z příslušných právních předpisů nebyla v předloženém návrhu změny IP zohledněna. Stejně tak nebyla zohledněna většina zásadních připomínek uvedených v hydrogeologickém posouzení problému výskytu CHSKMn v podzemní vodě zpracovaném pro předmětné zařízení v dubnu 2016. ČIŽP tímto konstatuje, že její předchozí připomínky zůstávají v platnosti a nově považuje za žádoucí do změny IP zapracovat veškerá doporučení konkrétně navržená ve výše uvedeném hydrogeologickém posouzení. Připomínka akceptována v integrovaném povolení v plném rozsahu. Krajský úřad na základě doporučení hydrogeologa RNDr. Vojtěcha Kněžka z dubna 2016 „Posouzení zvýšení CHSKMn v podzemní vodě Cihelna Velký Třebešov – předběžné vyjádření“ zohlednil tato doporučení v provozním řádu zařízení k využívání odpadů a v monitorování znečištění v místě zařízení v bodě 3.1 integrovaného povolení. Městský úřad Jaroměř, ze dne 30. 3. 2016

odbor

životního

prostředí,

č.j.

PDMUJA

10025/2016

Sdělení ke kontrolním vzorkům podzemní vody „Velký Třebešov, Cihelna Miskolezy - lokalita Z 23“ Městský úřad Jaroměř, odbor životního prostředí (dále jen „správní úřad“), obdržel dne 23.02.2016 žádost společnosti Cihelny STAMP Miskolezy s.r.o. o stanovisko k výsledku monitoringu podzemních vod prováděného v rámci terénních úprav na lokalitě Z23. Stanovisko je žádáno za účelem jeho předložení Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje. Uvedený monitoring byl zpracován v souladu s provozním řádem zařízení ke sběru a využívání odpadu na povrchu terénu „Z 23 Úprava území a zaplňování vytěženého prostoru zemníku Nad Cihelnou na ložisku cihlářské suroviny v k.ú. Velký Třebešov“. Provozní řád zařízení byl schválen rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 14.09.2015, zn. 19960/ŽP/2015Le/4. V roce 2015 nebyla prováděna činnost v rámci uvedeného zařízení ve významnějším rozsahu, monitoring r. 2015 by měl spíše dokumentovat výchozí stav před zahájením uvedené činnosti (zavážení zemníku vybranými druhy odpadů). S žádostí byla předložena zpráva „Velký Třebešov, Cihelna Miskolezy – lokalita Z 23“, zpracovaná RNDr. Vojtěchem Kněžkem v únoru 2016. Jako vhodný monitorovací objekt byl zvolen indikační vrt MLI-1, užívaný dlouhodobě ke sledování vlivu dalších činností v cihelně 28

Miskolezy (monitoring předepsaný integrovaným povolením pro zařízení Cihelna Velký Třebešov). Vzorek vody z vrtu MLI-I odebraný 14.09.2015 vykazuje zvýšené koncentrace rozpuštěných látek a zvýšené koncentrace DOC a AOXCl. Zvýšené koncentrace rozpuštěných látek jsou zdůvodněny obohacováním podzemní vody o vyluhované minerální složky z přírodní suroviny a z materiálů se zvýšeným obsahem síranů, které jsou dočasně uloženy na ploše B (homogenizační plocha). Tyto anorganické složky se dle závěru zprávy v podzemních vodách běžně vyskytují. V závěru zprávy jsou konstatovány zvýšené koncentrace DOC (rozpuštěný organický uhlík) 51,3 mg/l a AOXCl (absorbovatelné organicky vázané halogeny) 50 µg/l a z těchto důvodů je navrženo stanovení C10-C40 a BTEX v roce 2016. V závěru zprávy je dále vyloučeno propojení podzemní vody mělkého oběhu (MLI-I) s podzemní vodou hlubšího oběhu, vázaného na kolektor B křídové hydrogeologické struktury. Z přiloženého protokolu o zkoušce č. 2015/3454 je zřejmá i značně vyšší hodnota CHSKMn (57 mg/l), která byla komentována až dodatečně dne 14.03.2016 na žádost správního úřadu. Vzhledem k nižším hodnotám CHSKMn dosahovaným v průběhu let 2006 – 2015 nepovažoval zpracovatel zprávy naměřené hodnoty za věrohodné. Zpracovatel navrhuje opakovaný rozbor vzorku vody z vrtu MLI-I. Bude-li zjištěna obdobná hodnota CHSKMn, navrhuje průzkumné práce vedoucí ke zjištění příčin vyšších koncentrací organických látek v podzemní vodě mělkého oběhu. Z předložené zprávy, jejího doplnění a zpráv předložených správnímu úřadu v minulosti vyplývá, že v roce 2015 byla naměřena hodnota CHSKMn (57 mg/l) výrazně vyšší než v minulých letech 2006 – 2015 (hodnoty 2,17 – 9,3 mg/l, 27 mg/l v r. 2013). Naměřené hodnoty vykazují mírně stoupající trend, naměřená hodnota r. 2015 mnohonásobně překračuje mezní hodnotu pro pitnou vodu. Hodnota AOX je ve srovnání s dostupnými hodnotami z r. 2007, 2011, 2012 (24 µg/l, 3,30 µg/l a 32 µg/l) také výrazně vyšší (50 µg/l). Pro pitnou vodu nejsou limitní hodnoty AOX stanoveny, pro povrchové vody s vodárenským využitím je podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb přípustné znečištění 12 µg/l. V souladu s návrhem zpracovatele posudku je nezbytné co nejdříve opakovat rozbor vody zaměřený na ukazatele CHSKMn, BTEX a C10 – C40. V případě opakovaných vyšších hodnot je třeba určit příčinu tohoto stavu. Vzhledem k teprve začínajícím činnostem na lokalitě Z23, není pravděpodobný vliv této činnosti. Je třeba prověřit činnosti podniku Cihelny Stamp Miskolezy prováděné na základě integrovaného povolení a jejich skutečný vliv na podzemní vody. Připomínka byla zohledněna částečně. Krajský úřad s ohledem na obdržené posouzení hydrogeologa RNDr. Vojtěcha Kněžka z dubna 2016 „Posouzení zvýšení CHSKMn v podzemní vodě Cihelna Velký Třebešov – předběžné vyjádření“ k rozšíření monitorování a k zabezpečení deponie Fe kalů následně provozovateli uložil v provozním řádu zařízení k využívání odpadů – zabezpečení Fe kalů zakrytím nepropustnou folií, snížením styčné plochy kalů, s ohledem na zamezení možného vymývání deponie. Zároveň v integrovaném povolení v části monitorování krajský úřad rozšířil četnost (4x ročně pro CHSKMn jako měnitelně sledovaného ukazatele), včetně stanovení bližšího určení složení TOC (dle návrhu hydrogeologa). Výsledky analýz dle hydrogeologem navrhovaných ukazatelů (BTEX a C10-C40) pro rok 2016 nebyly v době rozhodování krajskému úřadu známy. Krajský úřad proto v monitorování na další roky tyto ukazatele neuvedl s ohledem na stanovování vhodnějšího bližšího určení složení znečištění prostřednictvím analýzy TOC.

29

Městský úřad Jaroměř, ze dne 17. 11. 2016

odbor

životního

prostředí,

č.j.

PDMUJA

34069/2016

1. Vyhodnocení výsledků monitorování jakosti podzemních vod ve vrtu MLI-I (v úplném znění) předepsané integrovaným povolením (výrok II, bod 9, 3.1 d) bude součástí Zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení. 2. Součástí Zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení předložené v r. 2017 bude vyhodnocení výsledků monitorování jakosti podzemních vod, které bude mimo jiné obsahovat: - rozsah monitorování jakosti podzemních vod v jednotlivých ukazatelích pro další období, - četnost monitorování jakosti podzemních vod pro další období, Připomínka byla akceptována v plném rozsahu. Provozovatel zasílá krajskému úřadu dle bodu 5 integrovaného povolení každoročně vždy do 31. března v elektronické nebo písemné podobě souhrnnou zprávu dokladující plnění všech podmínek integrovaného povolení za předchozí kalendářní rok, tedy i plnění monitorování. Provozovatel zasílá krajskému úřadu dle bodu 3.1 integrovaného povolení spolu s vyhodnocením monitorování také návrh na změnu rozsahu monitorování. Rozsahem monitorování dle tabulky v tomto bodě je míněn sledovaný stabilní i měnitelný ukazatel a četnost sledování. Výsledky monitorování včetně návrhu na jeho změnu jsou dle tohoto bodu nedílnou součástí zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení, jak krajský úřad v projednávané změně integrovaného povolení z moci úřední navrhoval. - porovnání výsledků rozborů vzorků podzemních vod v jednotlivých ukazatelích s výsledky rozborů vzorků podzemních vod v době před vydáním integrovaného povolení (r. 2006), - konkrétní definice stavu „znečištění podzemních vod (§ 2 zákona o integrované prevenci)“ určením limitních koncentrací znečištění podzemních vod v jednotlivých sledovaných ukazatelích, - návrh sanačních prací (opatření) vedoucích k odstranění příčiny znečištění podzemních vod při překročení limitních koncentrací znečištění podzemních vod v kterémkoliv ukazateli, - časový harmonogram sanačních prací (podle předchozího bodu). Připomínky nebyly v integrovaném povolení akceptovány. Krajský úřad v době rozhodování neměl k dispozici výsledky bližších analýz znečištění vody v mělkém vrtu MLI-1. Stejně tak doposud nebyla hydrogeologem zpracována a na krajský úřad předložena zpráva, která by blíže řešila další možný postup provozovatele v monitorování podzemní vody, případně jejího znečištění. Krajský úřad proto v monitorování tyto požadavky nezohlednil. Možnostmi dalších požadavků na hydrogeologa týkajících se zpracování zprávy s výsledky monitorování (i před rokem 2006), příčinami a souvislostmi vzniku případného zjištěného znečištění podzemních vod se krajský úřad bude i nadále zabývat v případné změně monitorování znečištění v místě zařízení. Zároveň na základě návrhu a doporučení hydrogeologa krajský úřad může stanovit indikační limity s přihlédnutím k metodickému pokynu Ministerstva životního prostředí „Indikátory znečištění (2014)“ pro hydrogeologem navrhované ukazatele, případně další postup a rozsah monitorování. K požadavku na provedení sanačních prací krajský úřad sděluje, že krajský úřad nemá zákonnou kompetenci provádět podrobný průzkum lokality, ani navrhovat v integrovaném povolení sanační opatření v rámci projednávané změny IP. Tato kompetence je s ohledem na působnost zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, popř. dle zákona o vodách svěřena pouze ČIŽP a vodoprávnímu úřadu obce s rozšířenou působností (Jaroměř). Krajský úřad dále s ohledem na možné nejasnosti ohledně nahrazovaných správních aktů v ochraně vod v integrovaném povolení (např. vydávaný souhlas 30

dle § 17 zákona o vodách) sděluje, že doposud platné územní rozhodnutí bylo vydáno před vydáním integrovaného povolení. Rozhodnutí, vyjádření a stanoviska, včetně výše uvedeného souhlasu, vydaná před nabytím právní moci územního rozhodnutí dle ust. § 46 odst. 1 zákona o integrované prevenci se proto v integrovaném povolení nenahrazují. Důvody výroku rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Krajský úřad dospěl k závěru, že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení v následujícím rozsahu: Vzhledem k značnému rozsahu změn krajský úřad přistoupil ke změně integrovaného povolení vedené z podnětu krajského úřadu po větších částech, nikoliv po jednotlivostech, z důvodu větší přehlednosti takto prováděné změny. Výroková část I. Popis zařízení: Krajský úřad z důvodu upřesnění popisu zařízení doplnil přímé určení polohy (souřadnice X, Y) a doplnil výčet parcelních čísel pozemkových a stavebních, na kterých se zařízení nachází. Dále krajský úřad upřesnil výrobní kapacitu zařízení (dle sdělení provozovatele je výrobní kapacita 65,6 t cihlářských výrobků/den pro plně plynofikovanou pec). Možnost „přidávání uhlí do cihlářské suroviny v množství do 3% za účelem úspory energie při výrobě cihel a k zajištění potřebné pórovitosti výrobku“ se přesune beze změn do popisu zařízení pro přípravu cihlářské suroviny do části „C. Zpevněná plocha“. Krajský doplnil bližší označení stavebních a pozemkových parcel dle katastru nemovitostí, popis výrobního programu zařízení a upřesnil nepřesný pojem „výrobní produkce“ na „produkce“. Krajský úřad dále blíže a podrobněji upřesnil popis výrobních technologií a postupů v zařízení a dále krajský úřad upřesnil používanou terminologii v popisné části zařízení k využívání odpadů s ohledem na nakládání s odpady. Krajský úřad shledal nesrovnalost v kapacitě plochy B (Homogenizační plocha) uvedené v integrovaném povolení v popisu zařízení pro využívání odpadů s kapacitou 5 000 t a ve stávajícím platném provozním řádu (poslední aktualizace 7/2009) zařízení pro využívání odpadů s kapacitou 8 000 t odpadů. Krajský úřad uvedl ve změně integrovaného povolení tyto kapacity do souladu, tj. 8 000 t odpadu na ploše B (Homogenizační plocha). Krajský úřad přesunul popis některých činností a technologií (lisovna, příprava hmot, homogenizace cihlářských surovin) do části popisující technologie výroby. Krajský úřad dále vypustil z popisu zařízení následující části: - sklad topného oleje, sklad ropných látek, - mazutové hospodářství cihelny – se sestává ze zastřešeného stáčiště mazutu, 3 nadzemních jednoplášťových ocelových ležatých nádrží, o objemu 25 m3 litrů každá. Nádrže jsou umístěny v zastřešené betonové havarijní jímce. Nádrže jsou vytápěny elektrickým vytápěním, aby byla zajištěna optimální viskozita mazutu při jeho přečerpávání do pece. Doprava mazutu je zajištěna šnekovým čerpadlem umístěným v čerpací stanici. Mazut je přečerpáván izolovaným potrubím k zařízení nad pecí zajišťující doohřev oleje. Ohřátý mazut je potrubím dopraven k připojovacímu potrubí impulsních hořáků nad pecí. Dle sdělení provozovatele do protokolu z přezkumu plnění podmínek integrovaného povolení tyto části se již v zařízení nenacházejí, protože byly odstraněny, a proto nejsou součástí popisu zařízení. Krajský úřad vypustil dle bodu 10 novely č. 69/2013 Sb. zákona o integrované prevenci

31

z celého rozhodnutí text „(přímo) spojených činností“. Krajský úřad dále provede drobnou formální úpravu splňující formální požadavky na obsah integrovaného povolení. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 1. Ochrana ovzduší: Krajský úřad doplnil tuto podmínku oznamování procesu vypalování na KÚ a na ČIŽP do integrovaného povolení zejména s ohledem na přímou návaznost provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Hoffmannova pec“ na přípravu cihlářské suroviny v zařízení k využívání odpadů, které technologicky předchází procesu vypalování cihlářské suroviny v „Hoffmannově peci“ za následného vzniku keramických výrobků dle výrobního programu zařízení. Jedná se o zdroj znečišťování ovzduší zařazený pod kód 5.10 dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší „Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektovaném výkonu 5 až 75 t/den“, který nemá stanoveny emisní limity ani technickou podmínku provozu zdroje. Provozovatel tak nemá povinnost dle ust. § 6 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší provádět autorizované měření, které nahlásí ČIŽP nejméně 5 pracovních dní před provedením tohoto měření. Stacionární zdroj znečišťování ovzduší „Hoffmannova pec“ jako součást zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním byl dle centrální evidence ISPOP) v roce 2009 v provozu 2 928 hodin, tj. 122 dnů nepřetržitého provozu, v roce 2010 v provozu 1 392 hodin, tj. 58 dnů nepřetržitého provozu, v roce 2011 až 2014 byl v provozu každý rok pouze 730 hodin, tj. cca 30 dnů nepřetržitého provozu v každém roce. Krajský úřad uvedl nově tyto podmínky provozu zdroje znečišťování ovzduší s ohledem na zjištěné stávající skladované množství odpadu v zařízení k využívání odpadů a značné množství připravené cihlářské suroviny vyrobené v zařízení k využívání odpadu. Zároveň přihlédl k neadekvátně nízkému množství doposud zpracované cihlářské suroviny s využitým odpadem. Zároveň při tom zohlednil časově krátké a omezené doby provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Hoffmannova pec“ vypalování cihlářských výrobků (doložitelně zejména rok 2010 až 2014 ISPOP). Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 1.2 Hluk: Krajský úřad zrušil výjimku z emisí hluku, protože pozbyla platnosti dne 31. prosince 2013. Krajská hygienická stanice vydání nové výjimky nepožaduje. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, zrušení bodu 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí: a) Nadměrná prašnost vznikající při skladování, manipulaci nebo zpracování surovin a odpadů bude snižována skrápěním těchto surovin a odpadů, případně manipulačních a dopravních cest. b) Deponie kalů (místo A) bude průběžně překrývána vhodnými odpady kategorie ostatní. c) Bude prováděna pravidelná očista komunikací a nezabezpečených ploch v rámci zařízení. d) Maximální množství nebezpečných odpadů uložených na deponii A nepřekročí v kterémkoliv okamžiku množství 8000 t. e) Bude prováděna pravidelná optimalizace a doplnění monitorovacího systému podzemních vod dle doporučení uvedených ve vyhodnocení monitoringu povrchových a podzemních vod zpracovaném oprávněnou osobou v oboru hydrogeologie. Termín: Každoročně na základě zprávy monitoringu (bod 9.4). Krajský úřad podmínky formálně upravil a zachoval v jiné části integrovaného povolení písmena d), e). Podmínky dle písmena a), b), c) provozovatel uvedl v aktualizovaném provozním řádu zařízení k využívání odpadů.

32

Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3. Nakládání s odpady: Krajský úřad zrušil souhlas pro zařízení ke sběru a výkupu odpadů (ostatních a nebezpečných) s ohledem na skutečnost, že zařízení „Cihelna Velký Třebešov“ není zařízením svým účelem určeným pro sběr nebo výkup odpadů. Zařízení slouží k výrobě pálených cihel. Není tedy zařízením, jehož prvotní účel je sběr nebo výkup odpadů a jejich následné předání do zařízení k využití anebo odstranění. Zařízení „Cihelna Velký Třebešov“ může být koncovým zařízením, ve kterém dochází k využití odpadu. Krajský úřad souhlas pro zařízení k využívání ostatních odpadů zachoval. Takto vydaný souhlas krajský úřad omezil, ve smyslu příjmu odpadů do zařízení. Doposud platný výčet druhů odpadů (v tabulce) krajský úřad nezměnil s ohledem na zachování kontinuity v případě zrušení výroku omezující příjem odpadů do zařízení. Při stanovení mezení příjmu odpadů do zařízení krajský úřad vzal v úvahu zejména nepoměr skladovaného množství odpadu k vzniklé cihlářské surovině s využitým odpadem a k neadekvátně časově krátké a omezené době provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Hoffmannova pec“. Ve zdroji znečišťování ovzduší „Hoffmannova pec“ je cihlářská surovina vzniklá s využitím odpadu následně zpracovávána do keramických výrobků (cihly). Dle evidence ISPOP (ovzduší) byla „Hoffmannova pec“ v provozu za posledních 7 let časově velmi krátce a omezeně (v roce 2009 v provozu 122 dní, v roce 2010 v provozu 58 dní, v letech 2011 až 2014, tj. 4 roky za sebou, byla cihelna v provozu pouze 30 dnů, resp. 31 dnů (provozováno cca 730 hodin za rok) V roce 2015 pak „Hoffmannova pec“ byla v provozu 0 provozních hodin. Z pohledu evidence odpadů (ISPOP) vyplývá, že na konci roku 2015 bylo evidováno 3 407 tun ostatního odpadu a 5 313 tun nebezpečného odpadu jako odpad ve skladu. Z toho dále vyplývá, že v současné době skladované množství odpadu několikanásobně převyšuje roční využitelné množství odpadu s ohledem na stanovené kapacity zařízení k využívání odpadu (místo A, B, C) a následné zpracování cihlářské suroviny s využitým odpadem ve zdroji „Hoffmannova pec“. Zároveň krajský úřad dle evidence ISPOP (odpady) shledal, že v roce 2015 bylo využito ve výrobě cihlářské suroviny 374,89 tun ostatních odpadů a 336 tun nebezpečných odpadů (celkem v součtu 710,89 tun odpadů), v roce 2014 bylo využito ve výrobě cihlářské suroviny 335 tun ostatních odpadů a 192 tun nebezpečných odpadů (celkem 527 tun odpadů). V roce 2013 bylo dle evidence ISPOP využito ve výrobě cihlářské suroviny 312 tun ostatních odpadů a 179 tun nebezpečných odpadů (celkem 491 tun odpadů) a v roce 2012 bylo dle evidence ISPOP využito ve výrobě cihlářské suroviny 295 tun ostatních odpadů a 185 tun nebezpečných odpadů (celkem 480 tun odpadů). Dle sdělení provozovatele byly odpady (O, N) využity pouze při výrobě cihlářské suroviny sloužící následně k výrobě cihel v souladu s provozním řádem zařízení ve vykázaném množství dle evidence ISPOP. Vyrobené a skladované množství vyrobené cihlářské suroviny s využitím odpadů tak odpovídá v současné době značné zásobě pro výrobu cihel v cihelně. Krajský úřad zároveň dospěl k závěru, že je nutné více zpřehlednit materiálové toky v zařízení, a proto uložil ve změně integrovaného povolení provozovateli podmínku sledování (monitorování) materiálových toků a toků odpadů ve stanovených částech zařízení. Krajský úřad zrušil souhlas vydaný dle ust. § 12 odst. 5 zákona o odpadech k míšení nebezpečných odpadů. S nebezpečnými odpady není v zařízení dále nakládáno s ohledem na vyloučení nebezpečných vlastností u původně nebezpečného odpadu Fe kalů. Krajský úřad proto zrušil tuto část pro nadbytečnost. Míchání ostatních odpadů a materiálů nevyžaduje souhlas krajského úřadu. Krajský úřad dále zrušil souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů původce v místě vzniku v návaznosti na účinnost (od 1. října 2013) zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně tabulky s výčtem povolených nebezpečných odpadů a podmínek pro nakládání s nimi. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ust. § 16 odst. 3 zákona o odpadech

33

se postupem dle ust. § 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení nevydá. Nakládat s nebezpečnými odpady vzniklými provozem zařízení je provozovatel i nadále povinen v souladu se zákonem o odpadech (např. skladování nebezpečného odpadu vyžaduje povolení krajského úřadu), avšak již nemusí pro činnost shromažďování nebezpečného odpadu žádat krajský úřad o povolení. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 4. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie: Krajský úřad zrušil písmeno a) týkající se spotřeby energie s ohledem na návaznost této podmínky na písmeno c), kterou krajský úřad rovněž zrušil s ohledem na uplynutí termínu splnění. Závaznou podmínku týkající se spotřeby surovin krajský úřad upřesnil a nově uvedl v integrovaném povolení v bodě 3. Písmeno b) krajský úřad přesunul do popisu zařízení. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 5. Opatření pro předcházení haváriím: Krajský úřad zrušil tyto podmínky integrovaného povolení včetně schváleného Havarijního plánu v ochraně vod s ohledem na odstranění skladu TTO (mazut) a skladu ropných látek jako závadných látek vodám, které se již v zařízení nenacházejí. Následující závazné podmínky písmeno e), g): - Odvodňovací systém dešťových vod, drenážní systém a potrubí průsakových vod budou udržovány v takovém stavu, aby řádně plnily svoji funkci. - Hladina průsakových vod v jímce (z deponie kalů) bude udržována na takové úrovni, aby v případě zvýšené produkce dešťových vod v důsledku přívalových srážek nebo dlouhotrvajícího deště nedošlo k přetečení jímky a kontaminaci geologického prostředí a podzemních vod. Úroveň hladiny v jímce průsakových vod bude pravidelně vizuálně kontrolována a záznam o stavu zaplnění jímky zaznamenáván v provozním deníku, budou administrativně technicky upraveny a zachovány v jiné části integrovaného povolení – bod 3. Ostatní podmínky jsou obecně platné dle platných právních předpisů v ochraně vod, proto je krajský úřad považuje za nadbytečné uvádět v integrovaném povolení. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 6. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu: Krajský úřad zrušil tuto podmínku integrovaného povolení. Zdroj znečišťování ovzduší „Hoffmannova pec“ nevyžaduje schválení provozního řádu dle přílohy č. 2 bodu 5.10 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 7. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti: Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení podmínky přerušení a dočasného a trvalého ukončení provozu zařízení nebo jeho části dle ust. § 15a zákona o integrované prevenci. Krajský úřad považoval za vhodné blíže určit postup provozovatele zařízení včetně procesních lhůt jak při přerušení, tak také při ukončení provozu zařízení, s ohledem na vyšší informovanost provozovatele a požadavky na něj kladené krajským úřadem z hlediska ochrany životního prostředí. Provozovatel na základě splnění stanovených podmínek a povinností může požádat krajský úřad o vydání rozhodnutí o zániku integrovaného povolení dle ust. § 20 odst. 2 zákona o integrované prevenci pro celé zařízení nebo pro jeho část.

34

Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 8. Opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku: Krajský úřad zrušil tuto podmínku integrovaného povolení s tím, že bude přesunuta do aktualizovaného provozního řádu zařízení k využívání odpadů. Havarijní plán v ochraně vod není nově vyžadován s ohledem na skutečnost, že se v zařízení již nenacházejí látky závadné vodám v rozsahu vyžadujícím zpracování havarijního plánu (olejové hospodářství, mazut). Výroková část II. Závazné podmínky provozu, nově bod 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky: Krajský úřad stanovil rozšířené monitorování podzemních vod ve vrtu MLI-1 a drenážních vod odtékajících do jímky J-2 s ohledem na poslední předloženou hydrogeologickou zprávu „Velký Třebešov, Cihelna Miskolezy – lokalita Z 23“, zpracovanou RNDr. Vojtěchem Kněžkem v únoru 2016 týkající se návrhu na změnu monitorování. Krajský úřad změnil rozsah monitorování podzemní vody v lokalitě zařízení na základě zjištění zvýšeného výskytu znečištění v některých ukazatelích. Monitorování nově reflektuje doporučení zvýšení četnosti v ukazateli CHSKMn, u kterého došlo ke zjištění navýšení v podzemní vodě vrtu MLI-1, a proto vyžaduje četnější sledování. Zároveň krajský úřad stanovil identifikaci látek v ukazateli TOC s hraničním termínem pro bližší analýzu a identifikaci látek v ukazateli TOC do 31. března 2017. Krajský úřad dále stanovil provozovateli povinnost předkládat na krajský úřad výsledky monitorování za předchozí kalendářní rok vždy s vyhodnocením a návrhem na změnu rozsahu, tj. četnosti a ukazatelích, monitorování nejpozději do 31. března, tak aby byl krajský úřad včas a řádně informován o změnách monitorování navržených hydrogeologem a mohl uložit závazně tuto povinnost provozovateli ve změně integrovaného povolení. Krajský úřad dále doplnil a upřesnil integrované povolení s ohledem na nepřehledné materiálové toky povinnost provozovateli zařízení vést podrobnou evidenci a provozní záznamy materiálových toků v zařízení a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let pro účely kontroly. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 5. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Krajský úřad formálně upravil tuto část integrovaného povolení a vypustil podmínku „V případě zjištění překročení některého z emisních limitů stanovených tímto rozhodnutím je nutno do 1 měsíce od obdržení výsledku měření tuto skutečnost ohlásit krajskému úřadu včetně návrhu nápravného opatření.“, protože provoz nemá stanoveny dle předchozí změny integrovaného povolení emisní limity v souladu se zákonem o ochraně ovzduší. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 9. Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření, bod 2) Krajský úřad zrušil tuto podmínku integrovaného povolení s ohledem na zákaz příjmu odpadů do zařízení k využívání odpadů uvedenou v bodě 2.1 písm. c) integrovaného povolení. Výroková část IV. Krajský úřad administrativně technicky upravil tuto část integrovaného povolení a vypustil nenahrazovaná „složková“ povolení (ochrana, ovzduší, ochrana vod, nakládání s odpady):
Souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem dle § 16 zákona o odpadech.
Souhlas k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady dle § 12 odst. 5 zákona o odpadech.

35


Povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů do zkušebního i trvalého provozu dle § 17 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně ovzduší.
Povolení ke změnám používaných paliv dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně ovzduší.
Povolení k vydání provozního řádu velkého zdroje znečištění ovzduší § 17 odst. 2 písm. g) zákona o ochraně ovzduší.
Schválení plánu opatření pro případy havárie dle § 39 vodního zákona.
Povolení provozování zdroje hluku dle ustanovení § 31 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví.

Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR. -otisk úředního razítka-

z p. Ing. Mgr. Milan Hůla odborný referent na úseku integrované prevence Rozdělovník: Účastníci řízení 1. CIHELNY STAMP MISKOLEZY, s.r.o., Velký Třebešov 59, 552 03 Česká Skalice Dotčené správní úřady 1. Městský úřad Česká Skalice, Třída T. G. Masaryka 80, 552 03 Česká Skalice 2. Městský úřad Jaroměř, Náměstí Československé armády 16, 551 33 Jaroměř 3. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové Na vědomí 1. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 2. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové 3. Obec Velký Třebešov, Velký Třebešov 2, 552 03 Česká Skalice

36