Hlavní výrobní části zařízení: v katastrálním území Poříčí u Trutnova: stavební parcely č. 564, 746, 747, 748, 749, 750, 751, 752, 753, 754, 755, 756, 758, 760, 761, 765, 766, 767, 768, 769, 770/1, 770/2, 772, 773, 774, 775, 776, 777, 778, 779, 780, 781, 783, 784, 785, 786, 787, 788, 789, 790, 791, 792, 793, 794, 1016, 1144, 1145,1163, 1250, 1251, 1252, 1253, 1254, 1270, 1276, 1277, 1279, 1280, 1282, 1288, 1301, 1316. pozemkové parcely č. 294, 632/5, 632/6, 639/5, 920/2, 920/3, 920/4, 920/5, 920/6, 920/9, 1000, 1472/5, 1472/6, 1472/7, 1609, 1629, 1655, 1656. Přibližné přímé určení polohy (souřadnice X,Y; souřadnicový systém trigonometrické sítě katastrální S – JTSK): X = -627 116 m, Y = -1 003 326 m.
jednotné
Odkaliště popela: v katastrálním území Poříčí u Trutnova: stavební parcely č. 796, 797, 798, 954. pozemkové parcely č. 468, 470, 524, 529/1, 529/2, 529/3, 529/4, 529/5, 529/7, 529/12, 529/13, 529/14, 529/15, 529/17, 529/18, 529/19, 529/20, 529/22, 529/23, 550/1, 550/3, 550/4, 550/5, 550/6, 550/7, 550/8, 550/9, 550/10, 550/11, 550/12, 550/13, 550/14, 550/15, 550/17, 550/18, 550/19, 550/20, 551/1, 551/2, 567/2, 599/13, 599/14, 599/19, 599/20, 599/21, 599/22, 599/33, 599/34, 599/35, 599/36, 599/37, 599/42, 599/44, 599/45, 599/46, 599/47, 1441/6, 1441/7, 1580, 1582/1, 1582/2, 1583, 1584/2, 1585/2, 1585/3, 1586/2, 1592, 1593/1, 1593/2, 1594, 1596, 1626. v katastrálním území Debrné: stavební parcely č. 61, 62, 70, 71, 72, 73, 76, 78, 83, 89, 124, 133. pozemkové parcely č. 119/1, 120/1, 120/2, 122, 123/1, 123/2, 123/3, 124, 125, 126, 128, 134/2, 136/1, 136/2, 138/1, 138/2, 138/3, 138/5, 142, 143, 144, 145, 147, 148, 149, 150, 151, 152, 153/1, 160, 161/1, 161/2, 162 až 167, 168/1 až 168/3, 170, 171, 172, 173, 168/3, 174, 175/1, 176, 178, 183, 184, 185, 187/1, 187/2, 187/3, 193, 194/1, 194/2, 194/5, 194/6, 198, 199/1, 199/2, 200/1, 200/2, 200/3, 200/4, 202/1, 208/1, 208/2, 208/3, 209, 213, 215/1, 215/2, 215/4, 215/5, 217, 218/1, 218/2, 220/1, 227, 228, 233/2, 233/3, 233/4, 235, 236, 254, 255/1, 255/2, 255/3, 257, 259/1, 259/2, 260, 261, 262, 264, 267/5, 267/6, 267/7, 272/2, 295/1, 295/2, 295/3, 295/4, 295/5, 459, 906/1, 910/1, 910/2, 913/1, 913/2, 914, 934/1, 934/4, 937, 938, 941/1, 942, 943, 944, 948, 1034/2, 1034/3, 1035/3, 1040/1, 1105/1, 1105/3, 1105/5, 1105/6, 1105/16, 1105/18, 1114, 1115, 1116, 1120, 1123. Výrobní kapacita zařízení a souvisejícího zařízení včetně zařazení do kategorií dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci Název části zařízení
Kapacita zařízení
Zařazení dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci do kategorie průmyslových činností
Fluidní kotle FK7 a FK8
Instalovaný tepelný příkon 392,324 MW
Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více, naplňuje kategorii 1.1.
Granulační kotle K3 a K4
Instalovaný tepelný příkon 214,146 MW
Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více, naplňuje kategorii 1.1.
Výrobní program a technologie výroby Zařízení slouží k výrobě tepla pro město Trutnov a okolí (součástí soustavy zásobování teplem je výroba elektrické energie). Technické a technologické jednotky tvořící zařízení Fluidní kotle FK7 a FK8 − identifikační číslo zdroje 769220131 − celkový instalovaný tepelný výkon 362,90 MWt (FK7 178,40 MWt, FK8 184,5 MWt) − celkový instalovaný FK8 199,459 MWt)
tepelný
příkon
392,324
MWt
(FK7
192,865
MWt,
− celkový instalovaný elektrický výkon 110,0 MW − produkce páry K7, K8 - 2 x 250,00 t.h-1 (FK7 642,24 GJ/h, FK8 664,2 GJ/h) přehřáté páry pro jeden kotel − umístění na stavebních parcelách číslo 779, 1250, 1252, 1253, 1276, 1282 v katastrálním území Poříčí u Trutnova. Kotle FK 7 a FK 8 (výrobce CNIM, FOSTER WHEELER, CdF, rok výroby 1996) jsou fluidní kotle typu ACFB (Atmosferic Cirkulation Fluidized Bed), jejichž hlavní částí je fluidní lože, do něhož je dopravováno palivo a jemně mletý vápenec (cirkulační fluidní spalovací systém Ahlström). Spalování a odsíření probíhá uvnitř fluidního lože za přítomnosti velkého množství jemných rychle se pohybujících tuhých částic. Tyto tuhé částice jsou do fluidního lože recyklovány přes dva cyklony. Kotle FK7 a FK8 jsou bubnové, strmotrubné, třítahové parní kotle s třemi přehříváky páry. Palivo je do každého kotle dopravováno pomocí dvou řetězových dopravníků, z nichž palivo padá do čtyř svodů, které ústí do spalovací komory. Vápenec je do spalovací komory dopravován pomocí deseti trysek pravidelně rozmístěných po obvodu spalovací komory. Regulace výkonu kotle se provádí změnou množství paliva a vzduchu. Hlavním palivem je hnědé uhlí. Kotle jsou rovněž konstruovány pro spalování směsi černého a hnědého uhlí a je možno spolu spalovat také směs uhlí a biomasy. Na fluidním kotli FK8 v rozsahu obsahu biomasy 0% – 25% tepelného obsahu hlavního paliva (uhlí) a na fluidním kotli FK7 v rozsahu obsahu biomasy 0% – 100% tepelného obsahu hlavního paliva (uhlí). Pro najíždění jednotlivého kotle a zapalování uhlí anebo biomasy se používá topný olej těžký-L (TOT-L) anebo řepkový olej. Odlučování tuhých částí ve spalinách se zajišťuje elektrostatickým odlučovačem. U obou kotlů jsou shodně umístěny v prostoru za kotelnou, ve směru toku spalin, elektrostatické odlučovače typu F300/3xF400/44S/4x45-3 (23x0,5-7x0,64) pro FK7 a EK4-15-1(32x0,35-6x0,64) pro FK8, oba o účinnosti odlučování tuhých znečišťujících látek 99,94%. Kotle FK7 a FK8 jsou zdrojem energie pro 2 turbosoustrojí výkonu 2x 55 MW. Každý z kotlů je umístěn v samostatné budově a je připojen na společný parovod. Kotle FK7, FK8 pracují na sobě nezávisle, vyústění vyčištěných kouřových plynů je provedeno do společného komína výšky 99,80 m. Granulační kotle K3 a K4 (záložní zdroje) − identifikační číslo zdroje 769220131 − celkový instalovaný tepelný výkon 175,6 MWt (2x 87,8 MWt) − celkový instalovaný tepelný příkon 214,146 MWt (2x 107,073 MWt) − celkový instalovaný elektrický výkon 55,0 MWel 2
− produkce páry K3, K4 - 2 x 125 t.h-1 (K3, K4 – 2x 316,08 GJ/h) přehřáté páry pro jeden kotel − umístění na stavební parcele číslo 779 v katastrálním území Poříčí u Trutnova Kotle K3 a K4 (výrobce ZVU Hradec Králové, rok výroby 1956) jsou provedeny jako strmotrubné, granulační, jednoválcové se sběračem páry, s přirozenou cirkulací, s dvoutahovou spalovací komorou, stropními a brýdovými hořáky. Oba kotle jsou umístěny v samostatné budově a jsou připojeny na společný parovod. Každý kotel má dva trubnaté mlýny, v nichž se uhlí mele a vysušuje. Rozemleté uhlí na prášek je shromažďováno v zásobníku uhelného prášku, odkud je dopravováno do spalovací komory šesti práškovody. Regulační výkonový rozsah kotle se dosahuje regulováním množství uhelného prášku a vzduchu. Hlavním palivem je černé uhlí. Pro najíždění jednotlivého kotle a zapalování uhlí se používá topný olej těžký-L (TOT-L). Elektrostatické odlučovače jsou instalovány v prostoru za kotelnou. Pro každý kotel jsou použity elektrostatické odlučovače typu EKF 1-20/9/3x8-3,5/250 A, oba o účinnosti odlučování tuhých znečišťujících látek 99,8 %. Kotle K3 a K4 jsou zdrojem energie pro turbosoustrojí výkonu 55 MW. Kotle K3, K4 pracují na sobě nezávisle, vyústění vyčištěných kouřových plynů je provedeno do společného komína výšky 99,36 m. Technologie výroby a související zařízení Doprava a skladování uhlí - zahrnuje vykládku, skladování a zauhlování paliva do kotlů. Doprava a skladování TOT-L a řepkového oleje - zahrnuje stáčení, skladování, ohřev a dopravu k hořákům. Vodní hospodářství - zahrnuje odběr povrchových a podzemních vod, jejich úpravu pro technologické účely, vypouštění chladících vod, dešťových vod z areálu zařízení, vyčištěných zaolejovaných vod z čistírny zaolejovaných vod Alfa, odpadní vody z odlučovače ropných látek z plochy pro dopravu biomasy do vodního toku Úpa a vod z odkaliště do vodního toku Petříkovický potok. Splaškové odpadní vody jsou vypouštěny do veřejné kanalizace. Odstruskování - zahrnuje odběr, dopravu, shromažďování a ukládání popelovin ze spalování. Transformace tepla a elektrické energie - zahrnuje úpravu parametrů tepla (redukční, chladící a výměníkové stanice) a elektrické energie (transformátory) pro potřebu dodávky těchto produktů z výroby. Zauhlování - příjem, vykládka a doprava paliva do provozních zásobníků umístěných na stavebních parcelách číslo 747, 749, 750, 751, 752 a na pozemkové parcele číslo 1000, v katastrálním území Poříčí u Trutnova. Projektovaná kapacita: 360 tun/h a 1 000 000 tun/rok. Úpravna vody - čištění a chemická úprava vod pro chladicí a technologické účely. Zahrnuje akumulační nádrže, jímky, čiřiče, pískové a ionexové filtry, čerpadla a potrubí, zásobníky na chemikálie používané při úpravě vody. Umístění na stavebních parcelách číslo 784, 788, 1288, 1301 v katastrálním území Poříčí u Trutnova. Projektovaná kapacita: 664 t/h. Odpopelňování – technologie pro dopravu popelovin zahrnuje zařízení pro manipulaci s produkty po spalování, kompresory, potrubí, popílková sila, dopravu zahuštěné směsi na odkaliště. Vyvedení tepla - zařízení pro dodávky tepla v páře a horké vodě. Projektovaná kapacita 214,4 MWt. Nakládání s odpady - zahrnuje shromažďování odpadů v určených místech. 3
Monitoring - zahrnuje sledování srážkových vod, které jsou vypouštěny do vodního toku Úpa, dále monitoring jakosti povrchové vody ve vodním toku Úpa a monitoring podzemních vod v monitorovacích objektech: vrty EPO 1, EPO 2, EPO 5, EPO 6, TH 1, TH 2, SN 4, ve studnách: ST 1, ST 3, ST M, ST P, ST, a v dalších objektech: Úpa - silniční most, Úpa - železniční most, Úpa - jez horní, Úpa - jez dolní. Související zařízení Klapkový jez na Úpě - umístěný na pozemkové parcele číslo 1520/17 katastrální území Poříčí u Trutnova. Jez slouží ke vzdouvání, akumulaci a odběru vody pro technologické účely. Studna č. 1 (ST 1, u vzorkovny paliv) - umístěná na stavební parcele č. 748 v katastrálním území Poříčí u Trutnova určená pro technologické účely – skrápění přesypů pásových dopravníků uhlí, záložní zdroj pro výrobu demineralizované vody a jako zdroj požární vody. Studna slouží rovněž jako monitorovací objekt. Studna č. 2 (ST B, u bagrovací stanice) - umístěná na pozemkové parcele č. 1000 v katastrální území Poříčí u Trutnova určená jako záložní zdroj pro výrobu demineralizované vody a jako zdroj požární vody. Studna slouží rovněž jako monitorovací objekt. Odkaliště popela Debrné (dále jen „odkaliště“) – odkaliště slouží k ukládání popelovin jako produktů spalování prostřednictvím technologie odpopelňování. Projektovaná kapacita 140 000 tun. Turbogenerátory - kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Zahrnuje 3 turbogenerátory, každý o výkonu 55 MW a regulovaným odběrem pro dodávky tepla, generátory, olejová hospodářství, potrubí, čerpadla, ohříváky, transformátory a rozvodny umístěné na stavební parcele číslo 779 v katastrálním území Poříčí u Trutnova. Projektovaná kapacita celkem: 165 MW. Sklad TOT-L a řepkového oleje - zařízení pro stáčení, skladování a dopravu topného oleje těžkého-L (TOT-L) anebo řepkového oleje k hořákům. Jedná se o dvě nadzemní ocelové jednoplášťové beztlaké nádrže ve společné záchytné zděné vaně. Stáčecí místo je železniční, zajištěné, umístěné na stavební parcele číslo 1270, v katastrálním území Poříčí u Trutnova. Projektovaná kapacita: 1x 155 m3 pro TOT-L a 1x 155 m3 pro řepkový olej. Vápencové hospodářství - zahrnuje zařízení pro vykládku, skladování a dopravu vápence do fluidních kotlů. Umístění na stavebních parcelách číslo 1251, 1277 v katastrálním území Poříčí u Trutnova. Shromažďovací místa pro odpady - umístěná na stavební parcele číslo 761 v katastrálním území Poříčí u Trutnova. Manipulace se dřevem a biomasou – zahrnuje zásobník a dopravou paliva do kotle FK7, ve kterém jsou čtyři nové otvory v přední stěně spalovací komory pro zaústění podávacích skluzů paliva. Ve dně komory jsou čtyři otvory pro odvod popela. Plocha skládky dřeva a biomasy je 4 250 m2 (z toho zastavěná část 344 m2). Pro skladování volně ložené biomasy je určená plocha 1 955 m2 a zpevněná manipulační plocha 1 951 m2. Objem příjmového místa je 77 m3. Objem provozního zásobníku v kotelně K7 je 596 m3. Sklady - skladování materiálu a surovin, havarijních zásob a náhradních dílů.“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 1 (emisní limity, ochrana ovzduší) se nahrazuje:
4
„II. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci krajský úřad stanovuje provozovateli zařízení závazné podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“): 1. Ochrana ovzduší 1.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárních vyjmenovaných spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší „Fluidní kotle FK7 a FK8“ za podmínek a)
provozovatel plní specifické emisní limity uvedené v tabulce: Specifický emisní limit1) [mg.m-3] Emisní zdroje Znečišťující látka do 30. června 2020 od 1. července 2020 500 oxid siřičitý 200 4502) (SO2) 2503) 400 oxidy dusíku 200 3502) Fluidní kotle (NOx) 3) 320 FK7 a FK8 tuhé znečišťující látky 50 20 (TZL) oxid uhelnatý 250 250 (CO) 2002)3)
Poznámka: 1)Specifické emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kPa, 273,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 6%. 2)Specifický emisní limit pro spolu spalování uhlí a biomasy na fluidním kotli FK7 v rozsahu obsahu biomasy více než 25% až 60% tepelného obsahu hlavního paliva (uhlí). 3) Specifický emisní limit pro spolu spalování uhlí a biomasy na fluidním kotli FK7 v rozsahu obsahu biomasy více než 60% až 100% tepelného obsahu hlavního paliva (uhlí).
b) provozovatel provozuje zdroje znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem („provozní řád“) „Fluidní kotle Elektrárny Poříčí“, který zpracovali Ing. Miloš Schejbal, Ing. Zdeněk Kubín a Ing. Vladimír Neffe v říjnu 2016, c) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, d) provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování ovzduší kontinuálním měřením emisí SO2, NOx, TZL, CO, O2 zvlášť u každého fluidního kotle (FK7 a FK8) ve schváleném měřícím místě na horizontální části kouřovodu za elektroodlučovačem před vstupem do komína,
5
e)
provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování ovzduší zvlášť u každého fluidního kotle (FK7 a FK8) jednorázovým autorizovaným měřením emisí SO2, NOx, TZL, CO, O2 k ověření správnosti údajů kontinuálního měření s četností 1x za kalendářní rok, a dále při každém zásahu do konstrukce anebo vybavení zdroje anebo emisního měřicího systému anebo technologického procesu anebo při významné změně zpracovávaných surovin anebo spalovaného paliva nad rámec provozního řádu, které by mohly vést ke změně emisí, a to do 3 měsíců od vzniku kterékoliv z výše uvedených skutečností, f) provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování ovzduší zvlášť u každého fluidního kotle (FK7 a FK8) jednorázovým autorizovaným měřením pro kalibraci kontinuálního měření emisí SO2, NOx, TZL, CO, O2 s četností 1x za 3 kalendářní roky, g) provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování ovzduší jednorázovým autorizovaným měřením emisí ve schváleném měřícím místě na horizontální části kouřovodu za elektroodlučovačem před vstupem do komína zvlášť u každého fluidního kotle (FK7 a FK8) pro následující znečišťující látky, pro které nejsou stanoveny specifické emisní limity: Znečišťující látka kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako kadmium (Cd)1) rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť (Hg)1)2) olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako olovo (Pb)1) arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako arsen (As)1) Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF), vyjádřených jako součet ekvivalentních množství toxických kongenerů vypočtený jako součin stanovené koncentrace individuálního toxického kongeneru a příslušného koeficientu ekvivalentu toxicity1) Polychlorované bifenyly (PCB), a to individuální toxické kongenery; emise se vyjádří jako celková hmotnost uvedených toxických kongenerů1) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), a to benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indenol(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten1) Poznámka: 1)při každém zásahu do konstrukce anebo vybavení zdroje anebo emisního měřicího systému anebo technologického procesu anebo při významné změně zpracovávaných surovin anebo spalovaného paliva nad rámec provozního řádu, které by mohly vést ke změně emisí, a to do 3 měsíců od vzniku kterékoliv z výše uvedených skutečností. 2)při spalování nebo spolu spalování uhlí s četností měření 1x za kalendářní rok.
h) provozovatel plní emisní strop (cíl) u kotlů FK7 a FK8 pro roky 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020 pro následující znečišťující látky uvedené v tabulce:
Znečišťující látka Oxid siřičitý (SO2) Oxidy dusíku (NOx) Tuhé znečišťující látky (TZL)
Emisní strop [t/rok] rok 2018
rok 2016
rok 2017
2 661,97
1 988,18
1 314,38
640,59
320,29
1 921,08
1 494,18
1 067,27
640,36
320,18
320,07
234,73
149,40
64,06
32,03
Poznámka: 1)Emisní strop platný do 30. června 2020.
6
rok 2019
rok 20201)
i)
provozovatel každoročně v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení doloží krajskému úřadu hodnoty emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku z kotlů FK7 a FK8 za uplynulý rok a dokladuje nepřekročení součtového emisního stropu. Současně provozovatel doloží předpokládanou prognózu emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku z kotlů FK7 a FK8 pro rok následující. Případnou změnu tohoto rozložení ohlásí provozovatel krajskému úřadu nejdéle 10 dní před jejím uskutečněním,
j)
provozovatel vede evidenci původu používaných paliv (uhlí, biomasa, dřevo) a jejich spotřebovaných množstvích za kalendářní rok.
1.2 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárních vyjmenovaných spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší „Granulační kotle K3 a K4“ za podmínek a)
provozovatel plní specifické emisní limity uvedené v tabulce: Emisní limit1) [mg.m-3] Emisní zdroje2) Znečišťující látka do 30. června 2020 od 1. července 2020 oxid siřičitý 800 1700 (SO2) oxidy dusíku 450 650 (NOx) Granulační kotle K3 a K4 tuhé znečišťující látky 25 100 (TZL) oxid uhelnatý 250 250 (CO)
Poznámka: 1) Specifické emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kPa, 273,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 6%. 2)Granulační kotle K3 a K4 jsou kotle záložní.
b) provozovatel provozuje zdroje znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem („provozní řád“) „Granulační kotle Elektrárny Poříčí“, který zpracovali Ing. Miloš Schejbal, Ing. Zdeněk Kubín a Ing. Vladimír Neffe v říjnu 2016, c) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, d) provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování ovzduší kontinuálním měřením emisí SO2, NOx, TZL, CO, O2 zvlášť u každého granulačního kotle (K3 a K4) ve schváleném měřícím místě na horizontální části kouřovodu za elektroodlučovačem před vstupem do komína, e) provozovatel zjišťuje zvlášť u každého granulačního kotle (K3 a K4) úroveň znečišťování ovzduší jednorázovým autorizovaným měřením emisí znečišťujících látek vždy při první příležitosti, kdy je možné zajistit podmínky pro provedení jednorázového
7
měření emisí, nejpozději do 10 pracovních dnů od spuštění a nepřetržitém provozování jednotlivého granulačního kotle, a dále při každém zásahu do konstrukce anebo vybavení zdroje anebo emisního měřicího systému anebo technologického procesu anebo při významné změně zpracovávaných surovin anebo spalovaného paliva nad rámec provozního řádu, které by mohly vést ke změně emisí, a to do 3 měsíců od vzniku kterékoliv z výše uvedených skutečností. Provozovatel při tom postupuje dle písmene f), g) a h), f) provozovatel zjišťuje zvlášť u každého granulačního kotle (K3 a K4) úroveň znečišťování ovzduší jednorázovým autorizovaným měřením emisí SO2, NOx, TZL, CO, O2 k ověření správnosti údajů kontinuálního měření s četností 1x za kalendářní rok, g) provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování ovzduší jednorázovým autorizovaným měřením pro kalibraci kontinuálního měření emisí SO2, NOx, TZL, CO, O2 s četností 1x za 3 kalendářní roky, h) provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování ovzduší jednorázovým autorizovaným měřením emisí ve schváleném měřícím místě na horizontální části kouřovodu za elektroodlučovačem před vstupem do komína zvlášť u každého granulačního kotle pro následující znečišťující látky, pro které nejsou stanoveny specifické emisní limity: Znečišťující látka kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako kadmium (Cd)1) rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť (Hg)1)2) olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako olovo (Pb)1) arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako arsen (As)1) Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF), vyjádřených jako součet ekvivalentních množství toxických kongenerů vypočtený jako součin stanovené koncentrace individuálního toxického kongeneru a příslušného koeficientu ekvivalentu toxicity1) Polychlorované bifenyly (PCB), a to individuální toxické kongenery; emise se vyjádří jako celková hmotnost uvedených toxických kongenerů1) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), a to benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indenol(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten1) Poznámka: 1)při každém zásahu do konstrukce anebo vybavení zdroje anebo emisního měřicího systému anebo technologického procesu anebo při významné změně zpracovávaných surovin anebo spalovaného paliva nad rámec provozního řádu, které by mohly vést ke změně emisí, a to do 3 měsíců od vzniku kterékoliv z výše uvedených skutečností. 2)při spalování nebo spolu spalování uhlí s četností měření 1x za kalendářní rok
i)
provozovatel plní emisní strop (cíl) u kotlů K3 a K4 pro roky 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020 pro následující znečišťující látky uvedené v tabulce:
Znečišťující látka Oxid siřičitý (SO2) Oxidy dusíku (NOx) Tuhé znečišťující látky (TZL)
rok 2016
rok 2017
196,35
141,57
76,75 10,00
Emisní strop [t/rok] rok 2018
rok 2019
rok 20201)
86,79
32,01
16,01
59,70
42,66
25,61
12,81
9,59
6,39
3,20
1,60
Poznámka: 1)Emisní strop platný do 30. června 2020.
8
j)
provozovatel každoročně v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení doloží krajskému úřadu hodnoty emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku z kotlů K3 a K4 za uplynulý kalendářní rok a dokladuje nepřekročení součtového emisního stropu. Současně provozovatel doloží předpokládanou prognózu emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku z kotlů K3 a K4 pro kalendářní rok následující. Případnou změnu tohoto rozložení ohlásí krajskému úřadu nejdéle 10 dní před jejím uskutečněním,
k) provozovatel vede evidenci původu používaných paliv (uhlí, biomasa, dřevo) a jejich spotřebovaných v tunách za kalendářní rok.“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 1.3a „1.3a Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provedení spalovací zkoušky na kotli FK8 spoluspalováním hlavního paliva černého a hnědého uhlí spolu s certifikovaným tuhým alternativním palivem vyrobeným z průmyslových odpadů (dále jen „TAP“) za podmínek a)
vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce: Emisní zdroj
Látka nebo ukazatel
Emisní limit [mg/m3 ]
Tuhé znečišťující látky (TZL)
50
Oxidy dusíku (NOx)
400
Oxid siřičitý (SO2)
500
Oxid uhelnatý (CO)
250
Fluidní kotel FK8
1)
Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kPa, 293,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 6%.
b) ověření splnění specifických emisních limitů pro režim trvalého spoluspalování odpadu, stanovených výpočtem v odborném posudku vypracovaném autorizovanou společností TESO Praha, a.s., v únoru 2015 pod č. E/2300/15/00 pro období do 31. 12. 2015 a č. E/2300/15/00/2016 pro období od 1. 1. 2016, uvedených v tabulce: Znečišťující látka TZL NOx SO2 TOC HCl HF
Emisní limit 1) (mg/m3) do 31. 12. 2015 47 391 463 15 47 1,5
9
Emisní limit1) (mg/m3) od 1. 1. 2016 20 208 189 15 47 1,5
CO Cd + Tl Hg Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu+Mn+Ni+V PCDD/F
235 0,05 0,05 0,5 1E-07
235 0,05 0,05 0,5 1E-07
1)
Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kPa, 293,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 6%. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad je tímto emisním limitem hodnota denního emisního limitu.
c)
provádění kontinuálního a jednorázového autorizovaného měření znečišťujících látek, vzduchotechnických parametrů a kyslíku metodami a s četností uvedenými v tabulce:
Znečišťující látka
Vzduchotechnické parametry odpadního plynu
Způsob/minimální četnost měření Jednorázové (doba měření 8 hodin)/3 vzorky za spalovací zkoušku
Metoda stanovení
Příslušná norma
Měření rychlosti a průtoku plynu Stanovení vodní páry v potrubí Požadavky na měřící úseky a stanoviště, plán a protokol o měření IČ spektrometrie Stanovení chloristanem barnatým IČ spektrometrie Chemiluminiscenční metoda
EN ISO 136111
IČ spektrometrie
ČSN EN 15058
Paramagnetická metoda
ČSN EN 14789
ČSN EN 14 790 ČSN EN 15259 ČSN ISO 7935
Oxid siřičitý (SO2)
Kontinuální (doba měření 8 hodin)
Oxidy dusíku (NOx)
Kontinuální (doba měření 8 hodin)
Oxid uhelnatý (CO) Kyslík (O2) Organické látky vyjádřené jako TOC
Kontinuální (doba měření 8 hodin) Kontinuální (doba měření 8 hodin) Kontinuální (doba měření 8 hodin)
Tuhé znečišťující látky (TZL)
Jednorázové (doba měření 8 hodin)/3 vzorky za spalovací zkoušku
Gravimetrie
Jednorázové (doba měření 8 hodin)/2 vzorky za spalovací zkoušku
GC HRMS
ČSN EN 19481 (2006)
Potenciometrická titrace
ČSN EN1911
Iontově selektivní elektrodou
ČSN 834752
ICP
ČSN EN 14385
AMA
ČSN EN 13211
PCDD/PCDF (polychlorované dibenzop-dioxiny/polychlorované dibenzofurany) Chlorovodík (HCl) Fluorovodík (HF) Vybrané kovy Hg, Cd, Tl, As, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, Pb, Sv, V
Jednorázové (doba měření 8 hodin)/3 vzorky za spalovací zkoušku Jednorázové (doba měření 8 hodin)/3 vzorky za spalovací zkoušku Jednorázové (doba měření 8 hodin)/3 vzorky za spalovací zkoušku
10
FID detekce
ČSN EN 14791 ČSN ISO 10849 ČSN EN 14792
ČSN EN 12619 ČSN EN 13526 ISO 9096 (2004) ČSN EN 13284-1
d) provozovatel provozuje zdroj znečišťování ovzduší kotel FK 8 v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými stávajícím platným provozním řádem pro „Fluidní kotle Elektrárny Poříčí “ a v souladu s provozním řádem „Zařízení k energetickému využívání odpadů v rámci spalovací zkoušky“ (dále jen „provozní řád spalovací zkoušky“), vypracovaný v březnu 2015, e)
provozovatel provede dle „Programu spalovací zkoušky“ časově omezenou spalovací zkoušku dle stanoveného časového harmonogramu spalovací zkoušky v délce trvání nejvýše 20 dnů, s množstvím nejvýše 600 tun TAP, v poměru nejméně 90 % tepelného obsahu základního paliva (směs černého a hnědého uhlí) a nejvýše 10 % tepelného obsahu TAP,
f)
provozovatel oznámí termín zahájení spalovací zkoušky a předloží aktualizovaný program a časový harmonogram spalovací zkoušky krajskému úřadu a České inspekci životního prostředí v předstihu minimálně 14 dnů před zahájením spalovací zkoušky; provozovatel navrhne v harmonogramu spalovací zkoušky náhradu kontinuálního měření emisí HCl a HF dostatečným počtem jednorázových měření v průběhu spalovací zkoušky,
g) provozovatel zajistí následné zpracování „Závěrečné hodnotící zprávy“ obsahující vyhodnocení spalovací zkoušky a její předání krajskému úřadu a České inspekci životního prostředí v termínu do 4 měsíců od ukončení spalovací zkoušky. Součástí zprávy budou protokoly z provedených kontinuálních a jednorázových autorizovaných měření, záznamy o odběrech a rozborech popela z fluidního lože a úletového popílku, rozbory provedené TAP, provozní záznamy o průběhu spalovací zkoušky, h) platnost povolení spalovací zkoušky se stanovuje do 31. března 2016.“
se zrušuje. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Povolení a limity z hlediska ochrany vod, včetně bodu 2.1 se nahrazuje: „3. Ochrana vod 3.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), povolení k nakládání s povrchovými vodami, k jejich vzdouvání a k akumulaci vodním dílem „klapkovým jezem“ na vodním toku Úpa umístěným na pozemkové parcele č. 1520/17, katastrální území Poříčí u Trutnova, ř. km 44,600, vodní útvar povrchových vod č. 10144000 – Úpa po ústí do toku Labe, číslo hydrologického pořadí povodí 1-01-02-039. Přímé určení polohy (souřadnice X,Y; souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální S – JTSK): X = -626 895 m, Y = -1 003 214 m, za podmínek a)
vzdouvání na max. hladinu 382,10 m n.m. (výškový systém Balt po vyrovnání),
11
b) vzdouvání na provozní hladinu s tolerancí nad provozní hladinou + 15 cm, sloužící pouze k případné nutné manipulaci tak, že je udržována provozní hladina na předepsané hodnotě, c)
platnost povolení k nakládání s povrchovými vodami k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci, se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.“
Bod 2.2 se nově označuje 3.2. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Povolení a limity z hlediska ochrany vod, bod 2.4 až 2.7 se nahrazuje: „3.3 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 vodního zákona, povolení k nakládání s podzemními vodami, k jejich odběru z vodního díla „studna č. 1 (ST 1, u vzorkovny paliv)“, umístěného na stavební parcele č. 748 v katastrální území Poříčí u Trutnova, vodní útvar podzemních vod č. 51510 - Podkrkonošský permokarbon, hydrogeologický rajón č. 5151 – Podkrkonošský permokarbon. Přímé určení polohy (souřadnice X,Y; souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální S – JTSK): X = -626 887 m, Y = -1 003 568 m, v množství max.: 4,5 l/s
3 720 m3/měsíc
5 400 m3/rok
za podmínek a)
odebraná voda slouží pro technologické účely - skrápění přesypů pásových dopravníků uhlí, záložní zdroj pro výrobu demineralizované vody a jako zdroj požární vody,
b) pokud délka maximálního odběru (4,50 l.sek-1) překročí dobu 5 dnů nepřetržitě je zavedeno kontrolní sledování vlivu odběru na režim podzemních vod dle hydrogeologického posudku č. HT 018/06 vypracovaného oprávněnou osobou v oboru hydrogeologie Petrem Tichým v červnu 2006, c)
maximální zaklesnutí hladiny podzemní vody „studny č. 1 (ST 1, u vzorkovny paliv)“ je 7 m, měřeno od zhlaví vrtu; odebírat podzemní vodu při zaklesnutí hladiny podzemní vody pod 7 m je nepřípustné; úroveň hladiny podzemní vody je pravidelně sledována měřením a je pravidelně zaznamenávána 1x za 6 měsíců,
d) provozovatel nepřetržitě měří množství odebrané podzemní vody měřícím zařízením, jehož správnost měření je ověřena (provozovatel při kontrole předkládá ověření správnosti měření měřícího zařízení) a zaznamenává množství odebrané podzemní vody 1x za měsíc, e)
celkové odebrané množství za kalendářní rok a jeho každý kalendářní měsíc provozovatel hlásí podniku Povodí Labe, státní podnik, vždy do 31. ledna následujícího roku,
f)
platnost povolení k odběru podzemních vod se stanovuje od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 30. dubna 2018.
12
3.4 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 vodního zákona, povolení k nakládání s podzemními vodami, k jejich odběru z vodního díla „studna č. 2 (ST B, u bagrovací stanice)“, umístěného na stavební parcele č. 1000 v katastrální území Poříčí u Trutnova, vodní útvar podzemních vod č. 51510 - Podkrkonošský permokarbon, hydrogeologický rajón č. 5151 – Podkrkonošský permokarbon. Přímé určení polohy (souřadnice X,Y; souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální S – JTSK): X = -627 013 m, Y = -1 003 307 m, v množství max.: 1,5 l/s
2 500 m3/měsíc
2 600 m3/rok
za podmínek a)
odebraná voda slouží pro technologické účely - jako záložní zdroj pro výrobu demineralizované vody a jako zdroj požární vody,
b) pokud délka maximálního odběru (1,50 l.sek-1) překročí dobu 5 dnů nepřetržitě je zavedeno kontrolní sledování vlivu odběru na režim podzemních vod dle hydrogeologického posudku č. HT 018/06 vypracovaného oprávněnou osobou v oboru hydrogeologie Petrem Tichým v červnu 2006, c)
maximální zaklesnutí hladiny podzemní vody „studny č. 2 (ST B, u bagrovací stanice)“ je 8 m, měřeno od zhlaví vrtu; odebírat podzemní vodu při zaklesnutí hladiny podzemní vody pod 8 m je nepřípustné; úroveň hladiny podzemní vody je pravidelně sledována měřením a je pravidelně zaznamenávána 1x za rok,
d) provozovatel stanovuje a zaznamenává množství odebrané podzemní vody z výkonu čerpadla, e)
celkové odebrané množství za kalendářní rok a jeho každý kalendářní měsíc provozovatel hlásí podniku Povodí Labe, státní podnik, vždy do 31. ledna následujícího roku,
f)
platnost povolení k odběru podzemních vod se stanovuje od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 30. dubna 2018.“
Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Povolení a limity z hlediska ochrany vod, bod 2.10 se nahrazuje: „4. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení 4.1 Integrovaným povolením se ukládá sledování znečištění srážkových vod vytékajících ze zařízení ze šesti výustí srážkové kanalizace zařízení do vodního toku Úpa, vodní útvar povrchových vod kód č. 42126 – Úpa po ústí do toku Labe, číslo hydrologického pořadí 1-01-02-039, v ukazatelích dle následující tabulky: Číslo Říční výusti kilometr
Přímé určení polohy souřadnice X, Y (souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě
13
Ukazatel
Způsob rozboru (technická norma)
katastrální S – JTSK) 1
44,343
2
44,341
3
44,242
4
44,186
5
44,172
6
44,038
-626 840 m -1 003 490 m - 626 839 m -1 003 492 m -626 840 m -1 003 549 m -626 832 m -1 003 645 m -626 832 m -1 003 659 m -626 825 m -1 003 793 m
C10 – C40, NL
ČSN EN ISO 9377-2 ČSN EN 872
za podmínek a)
pro zjišťování znečištění srážkových vod (za deště) jsou u výustí odebírány slévané vzorky s četností minimálně 2x ročně. Typ vzorku dvouhodinový slévaný (8 objemově shodných dílčích vzorků odebraných v intervalu 15 minut). Odběr vzorků a jejich rozbor provádí oprávněná laboratoř podle norem uvedených v tabulce nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje osvědčení oprávněné laboratoře,
b) výsledky rozborů provozovatel uchovává pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly nejméně 5 let.“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Povolení a limity z hlediska ochrany vod, bod 2.11 se nahrazuje: „4.2 Integrovaným povolením se ukládá sledování znečištění zařízením z hlediska ochrany vod prostřednictvím následujících monitorovacích objektů a ve stanovených ukazatelích: Ukazatel Monitorovací objekt
TH1 EPO5 EPO6 EPO1 EPO2 SN4 ST1 ST3 STM TH2 ST B
Hloubka hladiny [m]
Konduktivita (vodivost) [µS/cm]
Organoleptická stanovení (smyslové posouzení)
* * * * * * * * * * *
* * * * * * * * * * *
* * * * * * * * * * * 14
Obsah chlorovaných ethylenů [µg/l]1) H-1 H-1 H-1/D H-1 -
Ukazatel Monitorovací objekt
ST P Úpa – silniční most Úpa – železniční most Úpa – jez horní Úpa – jez dolní
Hloubka hladiny [m]
Konduktivita (vodivost) [µS/cm]
Organoleptická stanovení (smyslové posouzení)
* * * * *
* * * -
* * * -
Obsah chlorovaných ethylenů [µg/l]1) H-1/D -
Poznámka: 1)Limit znečištění, při jehož dosažení je možno zahájit řízení o ukončení monitoringu (v rámci změny integrovaného povolení) se stanovuje na 30 µg/l pro sumu chlorovaných etylénů. Vysvětlivky: * - navržené měření, H-1 - odběr 1 m pod hladinou, D - odběr vzorku při dně. Sledování ukazatelů monitorovacími objekty: vrty: EPO 1, EPO 2, EPO 5, EPO 6, TH 1, TH 2, SN 4; studny: ST 1, ST 3, ST M, ST P, ST B; další objekty: Úpa - silniční most, Úpa - železniční most, Úpa - jez horní, Úpa - jez dolní.
za podmínek a) pro zjišťování znečištění jsou prostřednictvím monitorovacích objektů odebírány vzorky vod s četností minimálně 1x za 2 kalendářní roky. Typ vzorku - bodový vzorek. Odběr vzorků a jejich rozbor provádí oprávněná laboratoř podle norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje osvědčení oprávněné laboratoře, b) při zjištění překročení indikačního limitu pro uvedené sledované ukazatele dle následující tabulky: Sledované ukazatele (látky)
Indikační limit (µg/l)
1,1-dichlorethen 1,2-dichloretheny cis,trans tetrachlorethen trichlorethen chlorethen (vinylchlorid)
10 25 40 25 10
provozovatel zajistí do 3 měsíců od dne zjištění překročení indikačního limitu opakované kontrolní odběry a jejich rozbor. Dojde-li na základě opakovaného kontrolního odběru a jejich rozborů k zjištění opakovaného významného překročení indikačního limitu, provozovatel tuto skutečnost neprodleně oznámí příslušnému vodoprávnímu úřadu (Městský úřad Trutnov) a krajskému úřadu s návrhem opatření k odstranění tohoto nežádoucího stavu, c) výsledky rozborů provozovatel uchovává pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly nejméně 5 let.“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3: „3. Podmínky při nakládání s odpady dle ustanovení § 13 odst. 4. písm. c) zákona o integrované prevenci
15
Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Nakládání s nebezpečnými odpady spočívá v jejich shromažďování a třídění na určených místech. Následně budou tyto nebezpečné odpady předávány do vlastnictví oprávněné osobě k zajištění jejich využití nebo odstranění. Jedná se o nebezpečné odpady uvedené v tab. 8. Tab. 8 Seznam nebezpečných odpadů produkovaných zařízením Katalogové číslo*
Název odpadu*
Kategorie
08 01 11* Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
N
10 01 22* Vodné kaly z čištění kotlů obsahující nebezpečné látky
N
12 01 12* Upotřebené vosky a tuky
N
13 02 05* Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje
N
13 02 08* Jiné motorové, převodové a mazací oleje
N
13 03 07* Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje
N
13 05 02* Kaly z odlučovačů oleje
N
13 05 07* Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje
N
15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
N
15 02 02* Absorpční činidla, filtrační materiály (vč. Olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
N
16 02 13* Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 122)
N
16 05 06* Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
N
16 06 01* Olověné baterie
N
16 07 08* Odpady obsahující ropné látky
N
17 04 10* Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky
N
17 06 01* Izolační materiál s obsahem azbestu
N
17 09 03* Jiné stavební a demoliční odpady s obsahem nebezpečných látek
N
20 01 21* Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
N
20 01 27* Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky
N
20 01 33* Baterie a akumulátory zařazené pod č. 16 06 01, 16 06 02 nebo 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie
N
16
Katalogové Název odpadu* číslo* 20 01 23* Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky
Kategorie N
* katalogová čísla odpadů dle vyhlášky 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu tranzitu odpadů (Katalog odpadů).
Podmínky pro nakládání s nebezpečnými odpady: a) Místa pro shromažďování nebezpečných odpadů musí splňovat technické požadavky dle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. b) Při nakládání s odpady před předáním oprávněnému příjemci bude zabezpečena ochrana životního prostředí, zejména ochrana vod a ochrana zdraví lidí. c) Provozovatel je povinen zajistit třídění produkovaných odpadů a jejich shromažďování na určených místech a v určitých nádobách, zajišťovat jeho odvoz bez prodlevy. d) S odpady budou nakládat pouze osoby s příslušným odborným vzděláním a prokazatelně proškolené.“ se zrušuje. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4: „4. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) zákona o integrované prevenci Budou prováděna opatření dle doporučení energetického auditu. O provedených opatřeních budou vedeny záznamy a tyto budou předkládány krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy.“ se zrušuje. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5. Opatření pro předcházení haváriím dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci, včetně písmen a), b), c), d) e) f) a g) se nahrazuje: „5. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků Havarijní plán 5.1 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, schvaluje plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) – „Plán opatření pro případ vodohospodářské havárie v ČEZ, a. s., Elektrárny Poříčí v provozu EPO“ za podmínek, a) provozovatel postupuje v případě havárie (mimořádné závažného zhoršení nebo mimořádné závažného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod) v souladu se schváleným havarijním plánem; havarijní plán je přiložen k místním prozním
17
předpisům tak, že je kdykoliv dostupný pro příslušné kontrolní orgány a zodpovědné pracovníky. b) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje a aktualizuje do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit jeho účinnost a použitelnost (aktualizaci plánu opatření pro případ havárie provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení. O provedených aktualizacích je rovněž informován příslušný vodoprávní úřad a podnik Povodí Labe, státní podnik. c) provozovatel provozuje všechna zařízení, sklady a dopravní prostředky, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky vodám v takovém stavebním anebo technickém stavu, který brání nežádoucímu úniku těchto látek do kanalizace, do půdy, do podzemních vod anebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Používat zařízení, sklady a dopravní prostředky, které nejsou k používání, zachycování, skladování, zpracovávání nebo dopravování závadných látek vodám stavebně anebo technicky určeny, je nepřípustné. d) provozovatel ověřuje 1 x za 5 let těsnost jímek a nádrží na jímání a skladování nebezpečných a zvláště nebezpečných látek závadných vodám. Provozovatel všechna zařízení, sklady a dopravní prostředky, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky vodám pravidelně nejméně 1x za 6 měsíců vizuálně kontroluje, zda nedošlo, nedochází nebo nedojde k nežádoucímu úniku závadných látek vodám do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. V návaznosti na tyto kontroly a kontrolní zjištění provozovatel přijímá opatření zabezpečující, že nedochází ani nedojde k nežádoucímu úniku závadných látek vodám do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Provozovatel o prováděné vizuální kontrole, kontrolních zjištěních a o prováděných opatřeních zabraňujících nežádoucímu úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami vede písemné záznamy. Písemné záznamy provozovatel uchovává po dobu 5 let. e) v místech, kde je nakládáno s látkami závadnými vodám, jsou k dispozici prostředky pro odstranění případných úniků. Použité sanační materiály jsou do doby odstranění uskladněny tak, že je zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod. f) veškeré vybíratelné jímky a záchytné vany jsou pravidelně kontrolovány a jejich obsah včas odstraňován.“ Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, bod 5. Opatření pro předcházení haváriím dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci, se písmena h), i), j), k) a l): „h) V souladu s ustanovením § 53 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší se povolují následující provozní řády zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (dále jen „provozní řády zdrojů“): Provozní řád zvláště velkého zdroje znečištění ovzduší „Fluidní kotle Elektrárny Poříčí “ vypracovaný provozovatelem v platném znění. Provozní řád zvláště velkého zdroje znečištění ovzduší „Granulační kotle Elektrárny Poříčí“ ze vypracovaný provozovatelem v platném znění (dále jen „provozní řády zdrojů“). i) Krajský úřad ukládá plnění provozních řádů zdrojů. j) Povolené provozní řády zdrojů budou v souladu s platným integrovaným povolením popř. dle potřeby aktualizovány a poté bezprostředně předloženy ke schválení krajskému úřadu.
18
Aktualizace a následné předložení provozních řádů zdrojů ke schválení krajskému úřadu bude provedeno nejpozději v termínu do 90 dnů od data vzniku změny. O provedených aktualizacích bude rovněž informována Česká inspekce životního prostředí. k) Provozní řády zdrojů spolu s platným integrovaným povolením budou přiloženy k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz předmětného zdroje tak, aby byly kdykoliv dostupné pro kontrolní orgány ochrany ovzduší.
l) Veškeré zdroje znečišťování ovzduší a zařízení ke snižování emisí budou provozovány podle provozních řádů zdrojů a místních provozních předpisů v souladu s pokyny stanovenými výrobcem těchto zařízení. Provozovatel zajistí pravidelnou kontrolu zdrojů znečišťování ovzduší, všech zařízení ke snižování ovzduší (filtry, odlučovače atd.) a zajistí bezodkladné odstraňování případných poruch a údržbu v souladu s pokyny stanovenými výrobcem těchto zařízení. Bude vedena provozní evidence o provozu, poruchách a změnách všech zdrojů znečišťování ovzduší a předkládána na vyžádání příslušným kontrolním orgánům. Provozovatel oznamuje údaje o zahájení a trvalém ukončení provozu, včetně změn podmínek provozování zdrojů, a to do 15 dnů od vzniku těchto skutečností, inspekci, krajskému úřadu a místně příslušnému obecnímu (městskému) úřadu (městský úřad Trutnov).“ zrušují. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 6: „6. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí § 13 odst. 4 písm. d) zákona o integrované prevenci 6.1. Integrovaným povolením se dle ustanovení § 53 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší schvaluje pro stávající zvláště velký spalovací stacionární zdroj - kotle K3 a K4 uvedený v příloze č. 1 nařízení vlády č. 372/2007 Sb., o národním programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů (dále jen „program“) plán snížení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku (dále jen „plán snížení emisí“) a ukládá provozovateli plnění plánu snížení emisí za následujících podmínek: a) Provozovatel má stanoveny následující emisní stropy pro kotle K3 a K4 (celkové množství) ke dni 1.1.2008: tuhé znečišťující látky 10,00 t/rok oxid siřičitý SO2 291,00 t/rok 105,00 t/rok. oxid dusíku NOx b) Provozovatel je povinen plnit emisní stropy, které jsou součtem emisních stropů stanovených všem zdrojům provozovatele ke dni 1. ledna 2008 v souladu s § 54 odst. 15 zákona o ochraně ovzduší. c) Provozovatel každoročně v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení doloží krajskému úřadu hodnoty emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku z kotlů K3 a K4 za uplynulý rok a dokladuje nepřekročení součtového emisního stropu. Současně provozovatel doloží předpokládanou prognózu emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku z kotlů K3 a K4 pro rok následující. Případnou změnu tohoto rozložení ohlásí krajskému úřadu nejméně 10 dní před jejím uskutečněním.“ se zrušuje.
19
Výroková část 7. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti, včetně bodu 7.1 a 7.2 se nově označuje číslicí 6. včetně bodů 6.1 a 6.2 Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 8. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení se nahrazuje: „7. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 1. Každoročně vždy do 30. dubna je vypracována a krajskému úřadu předložena v elektronické anebo písemné podobě souhrnná zpráva dokladující plnění všech podmínek integrovaného povolení za předchozí rok. 2. Provozovatel zařízení je dále povinen: a) písemně ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení dle § 16 odst. 1 písmena b) zákona o integrované prevenci, b) neprodleně písemně hlásit krajskému úřadu všechny mimořádné situace porušující závazné podmínky provozu, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí včetně návrhu nápravného opatření, c) při zjištění překročení některého z emisních limitů stanovených tímto rozhodnutím oznámit písemně tuto skutečnost nejpozději do 1 měsíce krajskému úřadu spolu s návrhem nápravných opatření, d) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu stanovených tímto rozhodnutím.“ Výroková část III: „III.
V souladu s ustanovením § 15 zákona o integrované prevenci stanoví krajský úřad povinnost uskutečnit tyto dodatečné podmínky: -
Ve všech interních dokumentech společnosti odvolávající se na jednotlivá složková rozhodnutí provést opravu a odvolávat se na integrované povolení, pokud nahrazuje složkové rozhodnutí.“
se zrušuje. Výroková část V. se nahrazuje: „III. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci nahrazují rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů:
20
1. Povolení provozu stacionárních vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d), resp. ustanovení § 12 odst. 4 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 2. Povolení k nakládání s podzemními vodami dle ustanovení § 8 odst. 1 písmeno b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, k jejich odběru. 3. Povolení k nakládání s povrchovými vodami dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, k jejich vzdouvání, popřípadě k akumulaci. 4. Povolení k nakládání s povrchovými vodami dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, k jejich odběru. 5. Povolení k nakládání s povrchovými vodami dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. 6. Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do veřejné kanalizace dle § 16 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7. Schválení plánu opatření pro případy havárie dle ustanovení § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. 8. Povolení provozování zdroje hluku dle ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které toto integrované povolení nezahrnuje, zůstávají v souladu s § 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci integrovaným povolením nedotčeny.“ Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny.
Odůvodnění Krajský úřad provedl dne 25. srpna 2016 pod č.j. KUKHK–26476/ZP/2016 přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení (dále jen „přezkum“) dle ust. § 18 odst. 2 písm. c) zákona o integrované prevenci. V návaznosti na přezkum se krajský úřad zabýval otázkou dle ust. § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci, zda se jedná o podstatnou změnu zařízení, tj. změnu v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí. S ohledem na charakter změny, krajský úřad dospěl k závěru, že se nejedná o změnu, která dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, ani o výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami dle ust. § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci, ani tato změna nevyplývá z přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, zjistí-li úřad, že je znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení
21
tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení. Krajský úřad proto v rámci řízení o změně integrovaného povolení postupoval dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci jako v řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která nemůže mít v souladu s ust. § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Na základě přezkumu krajský úřad navrhl změnu integrovaného povolení a dne 30. září 2016 pod č.j. KUKHK–30263/ZP/2016-1 oznámil zahájení řízení o změně integrovaného povolení s provozovatelem z moci úřední a v souladu s ustanovením § 19a odst. 3 zákona o integrované prevenci postoupil návrh na změnu integrovaného povolení účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Zároveň vyzval provozovatele dne 30. září 2016 pod č.j. KUKHK–30263/ZP/2016-2 k předložení návrhu provozních řádů zdrojů znečišťování ovzduší FK7, FK8 a K3, K4 zpracovaných dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší s tím, že nebudou-li podklady správního řízení ve stanovené správní lhůtě do 30. října 2016 doplněny, nelze povolit provoz zdrojů znečišťování ovzduší FK7, FK8 a K3, K4. Krajský úřad následně dne 17. října 2016 obdržel od provozovatele doplnění provozních řádů zdrojů znečišťování ovzduší FK7, FK8 a K3, K4. Krajský úřad následně dne 24. října 2016 pod č.j. KUKHK–30263/ZP/2016-7 oznámil ukončení shromažďování podkladů potřebných pro vydání rozhodnutí a stanovil lhůtu účastníkům řízení s možností vyjádřit se k podkladům řízení o změně integrovaného povolení vedeného z moci úřední do 4. listopadu 2016. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení potřeba ústního jednání, ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení § 49 správního řádu, resp. dle ust. § 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Při vydání změny integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - platné integrované povolení, - protokol z přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení (přezkum podkladů, ze dne 25. srpna 2016 pod č.j. KUKHK–26476/ZP/2016), - návrh na změnu integrovaného povolení se zohledněním rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. 933/550/16-Mor, Hd, Hr ze dne 8. 8. 2016 o odvolání provozovatele, - návrh provozních řádů zdrojů znečišťování ovzduší FK7, FK8 a K3, K4 zpracovaných dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, - vyjádření hydrogeologa Ing. Libora Michele, jako odborně způsobilé osoby v hydrogeologii a sanační geologii č. 1459/2001 (dále také „hydrogeolog“) k monitorování a k indikačním limitům chlórovaných alifatických uhlovodíků, - zpráva o pravidelném monitoringu podzemních vod v areálu ČEZ, a.s., lokalita Poříčí, provoz EPO, kterou vypracoval hydrogeolog Ing. Libor Michele, v srpnu 2016, - obdržená vyjádření v průběhu řízení. 22
Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle ust. § 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o nepodstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení zaslat svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení, dotčené správní úřady a ČIŽP se mohly vyjádřit do 15 dnů ode dne obdržení oznámení o zahájení řízení. V souladu s ustanovením § 8 a § 9 zákona o integrované prevenci se k návrhu na změnu integrovaného povolení vyjádřili: -
provozovatel zařízení, ze dne 12. 10. 2016 – bez zásadních připomínek,
-
Česká inspekce životního prostředí, č.j. ze dne 14. 10. 2016 – bez zásadních připomínek.
ČIŽP/45/IPP/1508342.006/16/KDR,
Provozovatel zařízení K navržené změně integrovaného povolení žádáme o doplnění pozemků pozemkových parcel v k.ú. Poříčí u Trutnova a v k.ú. Debrné, zároveň žádáme o vypuštění pozemků pozemkových parcel v k.ú. Poříčí u Trutnova a pozemků pozemkových a stavebních parcel v k.ú. Debrné. Jedná se o aktualizaci pozemků, které jsou součástí odkaliště. Krajský úřad vyhověl připomínce v plném rozsahu. V monitorování znečištění žádáme o úpravu indikačního limitu pro tetrachlorethen (PCE) na úroveň 40 µg/l tak, aby byla zohledněna specifika dané lokality (hydrogeologický posudek Ing. Libor Michele). Krajský úřad vyhověl připomínce v plném rozsahu. Nesouhlasíme s návrhem přenesení obecné podmínky provozu zdrojů znečišťování ovzduší do provozního řádu. Tyto podmínky jsou již v provozním řádu obsaženy nebo nejsou povinnou náležitostí provozního řádu. Krajský úřad vyhověl připomínce v plném rozsahu. Ostatní podmínky: - Aktualizace a následné předložení provozních řádů zdrojů ke schválení krajskému úřadu bude provedeno nejpozději v termínu do 90 dnů od data vzniku změny. O provedených aktualizacích bude rovněž informována Česká inspekce životního prostředí, - Provozovatel oznamuje údaje o zahájení a trvalém ukončení provozu, včetně změn podmínek provozování zdrojů, a to do 15 dnů od vzniku těchto skutečností, inspekci, krajskému úřadu a místně příslušnému obecnímu (městskému) úřadu (městský úřad Trutnov), krajský úřad zrušil bez náhrady, protože nejsou vyžadovány jako nezbytné náležitosti provozního řádu ani nejsou současnou platnou legislativou v ochraně ovzduší vyžadovány. Nesouhlasíme s komentářem krajského úřadu ve výroku V, ve kterém krajský úřad navrhuje zrušit stávající povolení zdrojů znečišťování ochraně ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb. Konstatujeme, že zdroje mají v současné době platné povolení. Krajský úřad zrušuje doposud platné povolení všech zdrojů znečišťování ovzduší v zařízení povolených dle zákona č. 86/2002 Sb. a zároveň je nahrazuje novým povolením dle zákona č. 201/2012 Sb. tak, aby provozovatel stále disponoval platným povolením provozu.
23
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Předmětem žádosti o změnu integrovaného povolení pro výše uvedené zařízení je jeho aktualizace z moci úřední na základě přezkumu podkladů provedeného krajským úřadem dne 25. 8. 2016. Jelikož je v předmětném zařízení prokazatelně nakládáno s odpady, jakož i se tohoto zařízení dotýká i hospodaření se surovinami, palivy a vodou ČIŽP na základě ust. § 13 odst. 4 odst. c) a f) zákona o integrované prevenci doporučuje, aby se zřetelem na ust. § 1 odst. 1 tohoto zákona, které stanovuje, že smyslem zákona o integrované prevenci je vysoká úroveň ochrany životního prostředí jako celku, byly v integrovaném povolení stanoveny z moci úřední relevantní specifické podmínky provozu pro nakládání s odpady a pro hospodárné využívání surovin a energií. ČIŽP např. na úseku odpadového hospodářství považuje za žádoucí v rámci souvisejících činností dle ust. § 2 písm. a) zákona o integrované prevenci v integrovaném povolení jednoznačně specifikovat, kdy výstupem procesu výroby elektrické a tepelné energie je certifikovaný výrobek a kdy se jedná o odpad ve smyslu zákona o odpadech. Připomínka nebyla zohledněna. Krajský úřad by mohl tuto připomínku akceptovat a blíže po provozovateli vyžadovat v provozním řádu takového zařízení jen v případě, že by byl pro toto zařízení na základě žádosti provozovatele krajským úřadem vydán souhlas dle ust. § 14 odst. 1 zákona o odpadech a zařízení mělo v souladu s tímto ustanovením schválený provozní řád. Zařízení teplárna a elektrárna Poříčí však není zařízením primárně určeným k nakládání s odpady, a proto nemá vydaný souhlas dle ust. 14 odst. 1 zákona o odpadech. Zda se jedná o odpad, popřípadě o certifikovaný výrobek rozhoduje původce nebo vlastník, tedy provozovatel. Bližší určení navrhovaného požadavku ČIŽP není v integrovaném povolení možné i s ohledem na to, že o zařazení výstupních produktů výroby energie rozhoduje jejich vlastník (např. ČEZ, a.s.) často až na základě konkrétních analýz, např. chemických analýz za účelem vyloučení nežádoucích vlastností výstupních produktů výroby pro certifikaci. Může tak docházet k situaci, kdy výstupní produkt výroby není možné pro certifikaci na základě analýz použít a v důsledku toho se může stát odpadem. Na úseku hospodárného využívání surovin a energií se dle ČIŽP např. může jednat o následující podmínky provozu: - Při výrobě elektrické a tepelné energie sledovat měrnou spotřebu paliv, vody a dalších surovin a v případě nárůstu měrné spotřeby paliv, vody a dalších surovin nad stanovenou mez zjistit příčinu a přijmout opatření k dosažení standardních podmínek. - V rámci distribuce tepelné energie v období mimo topnou sezonu provádět důkladné revize a údržbu provozovaných parovodů a horkovodů s cílem zamezit tepelným ztrátám nad obvyklou mez. - Sledovat v rámci distribuce tepelné energie skutečnou hodnotu tepelných ztrát a při nárůstu tepelných ztrát nad obvyklou mez zjistit příčinu a přijmout opatření k dosažení standardních podmínek. - Pravidelnou kontrolou a údržbou zamezit ztrátám používaných vod na úseku vodního hospodářství. Případné uplatnění výše navržených podmínek dle názoru inspekce jednak přispívá k ochraně životního prostředí jako celku v místě těžby, úpravy a výroby paliv a používaných surovin a při jejich dopravě a jednak na úseku vodního hospodářství zohledňuje požadavek na zefektivnění při využívání zdrojů povrchových a podzemních vod, a to i se zřetelem na možnost výskytu sucha.
24
Připomínka nebyla zohledněna. Krajský úřad vítá snahu ČIŽP zlepšit hospodárné využívání surovin a energií v zařízení. Krajský úřad má však za to, že navržené požadavky od ČIŽP jsou v mnoha ohledech málo konkrétní, a proto je nelze v integrovaném povolení aplikovat. V případě uvedení obecných nekonkrétních podmínek budou tyto nevymahatelné bez ohledu na nadbytečnou administrativní zátěž provozovatele. Krajský úřad je dále toho názoru, že s ohledem na hospodárné využívání energie jsou v tomto konkrétním případě kompetence svěřené ke kontrole Státní energetické inspekci v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tato působnost není v integrovaném povolení podle zvláštních právních předpisů (jako je např. zákon o vodách, zákon o odpadech nebo zákon o ochraně ovzduší) nahrazována. Krajský úřad dále uvádí, že provozovatel energetického hospodářství má stanovenu povinnost dle ust. § 9 tohoto zákona mít zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu. Provozovatel má tento certifikovaný systém zaveden (viz níže důvody výroku rozhodnutí). Na úseku ochrany ovzduší a na úseku vodního hospodářství ČIŽP nemá k navržené změně další připomínky.
Důvody výroku rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Výroková část I. Popis zařízení Krajský úřad v části popisující umístění zařízení doplnil přibližné přímé určení polohy zařízení s ohledem na požadavky na popis umístění zařízení dle ust. § 13 odst. 3 písm. c) zákona o integrované prevenci. Krajský úřad dále doplnil a upřesnil popis zařízení, popis umístění zařízení (stávající výčet parcelních stavební a pozemkových čísel dle vyjádření provozovatele neodpovídal v platném integrovaném povolení současnému rozsahu zařízení), popis používaných technologií (upřesnění jmenovitých tepelných příkonů zdrojů znečišťování ovzduší) a výrobního programu zařízení (výroba tepla a elektrické energie) a spalovaných paliv (řepkový olej, TOT-L sloužící k zapálení hlavního paliva). Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 1. Ochrana ovzduší Krajský úřad vydal povolení provozu zdrojům znečišťování ovzduší fluidním kotlům FK7, FK8 a granulačním kotlům K3, K4 zařazeným pod kódem 1.1 přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále „zákon o ochraně ovzduší“) - spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW. Krajský úřad provozovateli těchto zdrojů znečišťování ovzduší stanovil závazné podmínky provozu v ochraně ovzduší dle zákona o ochraně ovzduší a dle prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší v souladu s ust. § 12 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší, kterými jsou schválené provozní řády, specifické emisní limity a součtové emisní stropy uvedených znečišťujících látek, způsoby a četnosti měření (kontinuální, jednorázové) a další podmínky provozu výše uvedených zdrojů znečišťování ovzduší. Krajský úřad stanovil pro tyto zdroje specifické emisní limity pro znečišťující látky SO2, NOx, TZL a CO dle přílohy 2 části I tabulky 1 (Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014)
25
dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Specifické emisní limity jsou stanoveny pro období od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 30. června 2020 (zůstávají u všech zdrojů beze změny shodné s doposud platným povolením těchto zdrojů znečišťování ovzduší) a pro následné období od 1. července 2020. Specifické emisní limity s platností od 1. července 2020 jsou stanoveny jednotně pro všechna používaná paliva (uhlí, biomasa) v návaznosti na předchozí plnění stanovených součtových emisních stropů pro znečišťující látky SO2, NOx, TZL dle platného Přechodného národního plánu. Po dobu plnění součtových emisních stropů stanovených dle platného Přechodného národního plánu, tj. od 1. ledna 2016 do 30. června 2020, mají zdroje stanoveny rozdílné emisní limity v závislosti na druhu spalovaného paliva (uhlí, biomasa). Provozovatel během této doby průběžně zavádí opatření plánovaná k zajištění plnění specifických emisních limitů stanovených prováděcím právním předpisem, tak aby tyto specifické emisní limity nejpozději od 1. července 2020 plnil. O zavádění těchto plánovaných opatření provozovatel informuje krajský úřad v ohlášení plánované změny v provozu zařízení dle ust. § 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci. U záložních granulačních kotlů K3 a K4 jsou stanoveny (oproti fluidním kotlům FK7 a FK8) mírnější specifické emisní limity s ohledem na podmínky uvedené v příloze 2 části I tabulky 1 vyhlášky č. 415/2012 Sb., ve které je stanoveno, že pokud není jednotlivý zdroj v provozu více než 1 500 provozních hodin za kalendářní rok vyjádřených jako klouzavý průměr za předchozích 5 let, plní mírnější specif. emisní limit pro znečišťující látky NOx a SO2. U záložních granulačních kotlů K3 a K4 nebyl jednotlivý kotel v provozu více než 1 500 provozních hodin za kalendářní rok vyjádřeno jako klouzavý průměr za 5 let, tj. za roky 2011 až 2015, proto tuto podmínku pro stanovení mírnějších specifických emisních limitů tyto zdroje splňují. Krajský úřad z hlediska způsobu a četnosti měření stanovil provozovateli v závazných podmínkách provozu zdrojů znečišťování ovzduší pro fluidní kotle FK7 a FK8 a granulační kotle K3 a K4 dle ust. § 6 odstavce 4 a 5 zákona o ochraně ovzduší podmínku zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování ovzduší kontinuálním měřením (každý jednotlivý zdroj splňuje podmínku uvedenou v příloze č. 4 části B bodu 1 zákona o ochraně ovzduší, tj. jmenovitý tepelný příkon 50 MW a vyšší, resp. celkový jmenovitý tepelný příkon 100 MW a vyšší). Zároveň krajský úřad stanovil provozovateli pro tyto zdroje provádění jednorázového měření s četností 1x za kalendářní rok k ověření správnosti kontinuálního měření a k provádění každé 3 kalendářní roky z důvodu kalibrace kontinuálního měření (v podmínkách provozu zdrojů je sice uvedeno 1x za 3 roky, avšak vždy počítáno od posledního měření, nikoliv od nabytí právní moci rozhodnutí, tak aby byla zachována kontinuita s předchozími měřeními). U granulačních kotlů K3 a K4 vzal krajský úřad navíc při stanovování způsobu a četnosti měření v úvahu, že se jedná o zdroje záložní. Krajský úřad přitom přihlédl k dobám provozu jednotlivých kotlů K3 a K4 v předchozích letech (2013, 2014, 2015). Ze zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení pro rok 2013, 2014 a 2015 vyplývá, že v roce 2015 byl kotel K3 v provozu 44,5 hodin a kotel K4 69 hodin, v roce 2014 byl v provozu pouze kotel K4 v délce 16,5 hodin, a dle v té době platného povolení provozovatel neměl povinnost provádět měření ve shodě se současným návrhem, na základě kterého by nebylo rovněž vyžadováno provedení měření, protože by nebyla naplněna mezní hranice 10 pracovních dnů. V předchozím roce 2013 byl v provozu kotel K3 celkem 57 hodin, tj. cca 2,5 dne, a kotel K4 celkem 618,5 hodin, tj. cca 26 dnů, tedy pouze v případě kotle K4 by byly naplněny podmínky pro provedení měření dle současného návrhu a zcela ve shodě s postupem dle doposud platného návrhu, protože provozovatel v roce 2013 měření zdroje K4 rovněž
26
provedl (protokol č. RS-100/2013 ze dne 6. 9. 2013, ORGREZ, a.s.). Zdroj K3 nebyl v roce 2013 měřen a to je ve shodě se současným návrhem, kdy by rovněž nebyla dosažena mezní hranice 10 pracovních dnů. Krajský úřad vzal dále v úvahu stav (dle ust. § 3 odst. 7 vyhlášky č. 415/2012 Sb.), kdy u jednotlivého záložního zdroje v daném kalendářním roce nelze s ohledem na jeho funkci v přenosové soustavě nebo soustavě zásobování tepelnou energií a s ohledem na způsob jeho provozování (K3 a K4 jsou záložní zdroje) dodržet podmínky pro provedení jednorázového měření emisí stanovené v § 6 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší, tj. nejméně 5 pracovních dnů před vlastním měřením oznámit datum měření ČIŽP. V případě krátkodobého spuštění zdroje, v řádu několika desítek hodin, až jednotek dní, se na provozovatele povinnost informování ČIŽP nevztahuje a provozovateli rovněž nevzniká povinnost zajištění autorizovaného měření stanovená v ust. § 6 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší. Krajský úřad při tom vzal v úvahu ust. § 3 odst. 7 vyhlášky č. 415/2012 Sb., kde je stanoveno s odkazem na ust. § 3 odstavec 2 této vyhlášky, že se jednorázové měření emisí provede vždy při první příležitosti, kdy bude možné podmínky měření splnit. Krajský úřad shledal, že ověřování kontinuálního měření není v legislativě ochrany ovzduší blíže řešeno pro případ zdrojů nad 100 MW jako záložních, kterými jsou právě kotle K3 a K4. Krajský úřad na základě výše uvedeného proto dospěl k závěru, že je nezbytné v závazných podmínkách měření stanovit mezní lhůtu, která provozovateli blíže určuje časové rozmezí, během kterého je provozovatel povinen toto měření provést. Mezní lhůtu krajský úřad stanovil v délce 10 pracovních dnů, počítáno vždy samostatně zvlášť pro každé jednotlivé spuštění a nepřetržité provozování jednotlivého zdroje, která blíže vymezuje nejvýše přípustné krajní časové ohraničení pro povinnost provozovatele provést měření (ověřovací, kalibrační). Stanovená lhůta není celkovou roční kapacitou provozních dnů zdroje, tak jak to bylo uvedeno v doposud platném povolení (300 součtových hodin provozu za rok bez ohledu na počet spuštění zdroje), ale počítá se pokaždé vždy znovu při spuštění zdroje. Krajský úřad při tom vzal v úvahu nezbytné normované lhůty pro kalibrační měření, které musí být splněny dle ČSN 14 181 a je nutné je rozložit do 3 dnů, to v případě záložních zdrojů může být velmi komplikované. Obdobné komplikace při měření by se mohly objevit v případě rychlého najetí záložního zdroje pro účely zachování dodávek tepla a zajištění minimální doby provozu zdroje (délka trvání standardního jednorázového měření je 6 hodin). Krajský úřad vzal rovněž v úvahu možný důsledek znečišťování ovzduší pouze kvůli splnění požadavku měření, který by mohl znamenat najíždění zdroje pouze kvůli měření. Krajský úřad při zohlednění výše uvedených úvah má za to, že v případě stanovení mezní hranice 10 pracovních dnů pro provedení měření nenastane stav měření v rozporu se zákonem o ochraně ovzduší, ani jiný stav, který by jeho provedení bránil. Krajský úřad považuje takto stanovenou mezní lhůtu za dostatečnou k zajištění a provedení jednorázového autorizovaného měření tak, jak je uvedeno v závazných podmínkách provozu těchto zdrojů znečišťování ovzduší. Krajský úřad v této souvislosti uvádí, že pokud dojde ke změně nebo zrušení termínu plánovaného měření z předem předvídatelných důvodů, musí tuto skutečnost provozovatel ČIŽP oznámit nejméně 1 pracovní den před původně plánovaným termínem dle ust. § 6 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší. Krajský úřad zrušil část závazných podmínek integrovaného povolení z důvodu uplynutí platnosti povolení „spalovací zkoušky“ stanovené do 31. března 2016. Krajský úřad zrušil následující doposud platné podmínky provozu zdrojů znečišťování ovzduší fluidních kotlů FK7 a FK8 a záložních granulačních kotlů K3 a K4: „Provozovatel zajistí pravidelnou kontrolu zdrojů znečišťování ovzduší, všech zařízení ke snižování ovzduší (filtry, odlučovače atd.) a zajistí bezodkladné odstraňování případných poruch a údržbu v souladu s pokyny stanovenými výrobcem těchto zařízení.“
27
Bude vedena provozní evidence o provozu, poruchách a změnách všech zdrojů znečišťování ovzduší a předkládána na vyžádání příslušným kontrolním orgánům.“ Tyto podmínky jsou zákonné a obecně platné. Krajský úřad nepovažuje za nezbytné jejich uvádění v integrovaném povolení, proto jsou uvedeny pouze v provozním řádu výše uvedených zdrojů znečišťování ovzduší. Krajský úřad shledal stávající podmínku uvedenou v doposud platném integrovaném povolení v bodě 5. Opatření pro předcházení haváriím dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci: „Provozovatel oznamuje údaje o zahájení a trvalém ukončení provozu, včetně změn podmínek provozování zdrojů, a to do 15 dnů od vzniku těchto skutečností, inspekci, krajskému úřadu a místně příslušnému obecnímu (městskému) úřadu (městský úřad Trutnov).“ s ohledem na působnost nového zákona o ochraně ovzduší jako nezákonnou a proto neodůvodnitelnou, proto ji zrušil bez náhrady. Stanovení této podmínky s uvedenou 15 denní lhůtou a povinnými subjekty (ČIŽP, Městský úřad Trutnov a krajský úřad) v povolení provozu není vyžadováno žádným ustanovením zákona o ochraně ovzduší, ani prováděcími právními předpisy. Provozovatel má pouze povinnost ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení dle ust. § 16 odst. 1 písmena b) zákona o integrované prevenci a zároveň má povinnost průběžně kontrolovat provozní řády zdrojů znečišťování ovzduší a předkládat ke schválení krajskému úřadu návrhy na jejich změnu před tím, než nastanou změny v provozu konkrétního jednotlivého zdroje znečišťování ovzduší dle bodů 1.1 a 1.2 písmene b) integrovaného povolení. Provozní řád je dle ust. § 12, odst. 4, písmena d) zákona o ochraně ovzduší závaznou podmínkou provozu, která je nedílnou součástí povolení provozu zdroje znečišťování ovzduší. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Ochrana vod Krajský úřad provedl formální úpravu této výrokové části povolení pro nakládání s podzemní a povrchovou vodou za účelem sjednocení číslování všech výrokových částí a snazší orientaci v textu. Zároveň krajský úřad v povolení doplnil název a číslo vodního útvaru. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3. Nakládání s odpady Krajský úřad zrušil závaznou podmínku týkající se povolení k nakládání s nebezpečnými odpady k jejich shromažďování v návaznosti na účinnost (od 1. října 2013) zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně tabulky s výčtem povolených nebezpečných odpadů a podmínek pro nakládání s nimi. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ust. § 16 odst. 3 zákona o odpadech se postupem dle ust. § 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení nevydá. Nakládat s nebezpečnými odpady vzniklými provozem zařízení je provozovatel i nadále povinen v souladu se zákonem o odpadech (např. skladování nebezpečného odpadu vyžaduje povolení krajského úřadu), avšak již nemusí pro činnost shromažďování nebezpečného odpadu žádat krajský úřad o povolení. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4. Monitorování znečištění Krajský úřad přistoupil ke změně této výrokové části, protože byl ve výrokové části uveden odkaz na již neplatný Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (v legislativě došlo k nahrazení Metodického pokynu MŽP „Kritéria znečištění zemin a vody“ ze dne 31. 7. 1996 (ZP 3/96) nově Metodickým pokynem MŽP „Indikátorory znečištění“ (ZP 03/2014). Krajský 28
úřad proto po projednání nového návrhu přímo stanovil v integrovaném povolení ve výrokové části týkající se monitorování znečištění v místě zařízení přímý výčet dlouhodobě sledovaných látek nebezpečných pro životní prostředí a lidské zdraví a jejich indikačních limitů. Indikační limit je v integrovaném povolení stanoven s ohledem na dlouhodobé monitorování historicky vzniklého znečištění. Indikační limit není emisním limitem a neslouží tedy k omezení vypouštěného znečištění ze zařízení. Výčet dlouhodobě sledovaných látek ani indikační limit se touto změnou integrovaného povolení nemění. Výjimku tvoří pouze indikační limit pro ukazatel tetrachlorethen (PCE), kde dochází ke změně z indikačního limitu z 10 µg/l na 40 µg/l (viz dále). Číselné vyjádření indikačního limitu v příslušném ukazateli je vázané na možná další navazující opatření v případě naprosto zcela neočekávaného nárůstu nad stanovený indikační limit, tomu je rovněž podřízena četnost sledování 1x za 2 roky (zachována doposud platná četnost i s ohledem na historii a zachování kontinuity dlouhodobého sledování). Až v případě zjištění překročení indikačního limitu následuje nejpozději do 3 měsíců provedení opakovaných kontrolních odběrů a jejich rozborů k zjištění možného opakovaného překročení indikačního limitu. Teprve v případně opakovaně zjištěného významného nárůstu sledovaného ukazatele nad stanovený indikační limit následně provozovatel přistoupí k závaznému návrhu dalších opatření. Krajský úřad při zvažování změny indikačního limitu pro ukazatel tetrachlorethen (PCE) vzal v úvahu vyjádření hydrogeologa Ing. Libora Michele jako odborně způsobilé osoby v hydrogeologii a sanační geologii č. 1459/2001, k monitorování a k indikačním limitům chlórovaných alifatických uhlovodíků. Monitorované chlorované alifatické uhlovodíky, které se s ohledem na hydrogeologické prostředí v místě zařízení velice dlouhodobě zdržují v prostředí, se přestaly v místě zařízení používat v roce 1999. V současné době se jedná o sledování zbytkového znečištění, které podléhá procesům velmi pomalého přirozeného rozkladu (atenuace). Nejedná se tedy o stav nový, ale o stav dlouhodobě sledovaný více než 20 let, který je řádně zdokumentovaný (jak z hlediska sledovaných látek, tak také z hlediska četnosti monitorování). Koncentrace monitorovaných chlorovaných alifatických uhlovodíků od roku 1995 (zahájení monitorování) do roku 2016 vykazují obecně stabilně sestupný trend bez výrazných mimořádných výkyvů, který je obecně předvídatelný. Nejvyšší koncentrace jsou zjišťovány právě primárně u tetrachlorethenu (PCE), který byl v místě zařízení dříve používán a následně unikl do horninového prostředí, nikoliv u následných sekundárních produktů přirozené atenuace. Zároveň krajský úřad přihlédl ke Zprávě o pravidelném monitoringu podzemních vod v areálu ČEZ, a.s., lokalita Poříčí, provoz EPO, kterou vypracoval hydrogeolog Ing. Libor Michele, v srpnu 2016, a kterou zaslal na krajský úřad provozovatel dle závazné podmínky provozu, bod 2.11 platného integrovaného povolení s oznámením, že byl překročen indikační limit B kritérií znečištění podzemních vod dle Metodického pokynu MŽP (3/96) „Kritéria znečištění zemin a vody“. Ve zprávě hydrogeolog Ing. Libor Michele velice přehledně hodnotí výsledky z posledního monitorování v roce 2016 a dává je s vysokou vypovídací hodnotou do souvislostí s výsledky z předchozích let (dlouhodobé sledování z let 1995 – 2016). Na základě výše uvedených podkladů a z nich plynoucích závěrů se dále krajský úřad zabýval možností stanovení přísnějších indikačních limitů dle nového Metodického pokynu MŽP č. ZP03/2014. Tento metodický pokyn stanovuje indikační limity v porovnání s metodickým pokynem uvedeným v doposud platném integrovaném povolení takto: ZP 03/2014 (µg/l) Chlorované alifatické uhlovodíky ZP 3/96 (µg/l) 1,1-dichlorethen 10 260 1,2-dichloretheny cis/trans (DCE) 25 28/86 tetrachlorethen (PCE) 10 9,7 29
trichlorethen (TCE) chlorethen (vinylchlorid)
25 10
0,44 0,015
Z porovnání vyplývá, že k nejvýraznějšímu zpřísnění došlo v ukazatelích trichlorethen a chlorethen (vinylchlorid). Nejedná se však o primárně sledované látky, ale o látky sekundární, následně vzniklé v důsledku přirozené velmi pomalé atenuace. Krajský úřad se zejména s ohledem na předchozí historii monitorování (četnost sledování a stanovený indikační limit) přiklonil ke konkrétnímu stanovení indikačních limitů přímo v závazné podmínce monitorování integrovaného povolení bez ohledu na právě platný metodický pokyn MŽP s těmito přísnějšími indikačními limity. Změnu, resp. zpřísnění, indikačního limitu v těchto dvou ukazatelích v tomto konkrétním případě dlouhodobého sledování stávajícího dobře předvídatelného, dlouhodobě sledovaného více než 20 let, řádně zdokumentovaného a neměnného stavu bez výrazných mimořádných výkyvů s obecně sestupným trendem sledovaného znečištění krajský úřad nepovažuje s ohledem na tyto uvedené skutečnosti jako vhodný a přínosný indikační nástroj k zavádění dalších opatření v ochraně životního prostředí a lidského zdraví. Proto aplikaci tohoto metodického pokynu v rozhodování dále neuvažoval. Krajský úřad se dále zabýval možností zmírnění indikačního limitu v ukazateli tetrachlorethen (PCE) jako primární látky, která vnikla do životního prostředí v důsledku jejího historicky dřívějšího používání v lokalitě zařízení. Krajský úřad při tom vzal zejména v úvahu dosavadní četnost překračování stanoveného imisního limitu a zároveň nejvýše přípustnou výši indikačního limitu hájící dosavadní zájmy ochrany životního prostředí a zdraví lidí doložitelné dlouhodobým více než 20 let trvajícím monitorováním. Zmírnění indikačního limitu krajský úřad uvažoval až k hodnotě 40 µg/l s přihlédnutím k vyjádření hydrogeologa Ing. Libora Michele zaslaného ve vyjádření provozovatele. Nastavení stávajícího limitu 10 µg/l se krajskému úřadu s ohledem na dosavadní více než 20 let trvající monitorování jeví s přihlédnutím k doposud platné stávající podmínce integrovaného povolení jako dlouhodobě neudržitelné. V případě zachování stávajícího limitu 10 µg/l beze změny, resp. 9,7 µg/l dle nového metodického pokynu MŽP 03/2014, by docházelo k jeho překračování s četností každé 2 roky, tj. každé měření by v ukazateli tetrachlorethen (PCE) prokázalo překročení. Žádné navazující nezbytné opatření (v rozsahu monitorování) ani opatření vedoucí ke snížení tohoto znečištění však doposud během více než 20 let trvajícího monitorování nebylo přijato. Z toho plyne krajskému úřadu jednoznačný závěr, že při stanovení indikačního limitu na úrovni až 40 µg/l lze předpokládat s ohledem na předchozích 20 let trvajícího monitorování, a z něho plynoucích výstupů (viz výše uvedené hydrogeologické posouzení z toku 2016), že vůbec nebude docházet k jeho překročení (překročen před cca 20 lety pouze roce 1995 a v roce 1997), zároveň bude zachován dosavadní dlouhodobý více než 20 let trvající přístup v ochraně životního prostředí a lidského zdraví. V neposlední řadě krajský úřad přihlédl k hydrogeologem uvedené skutečnosti, že se v přímém okolí zařízení nenachází žádný zdroj pitné vody, a lze tak vyloučit jeho potenciální přímé ohrožení. Stejně tak hydrogeolog vyloučil s ohledem na dosavadní zjišťovaný stav nový sanační zásah v této lokalitě. Krajský úřad se s těmito závěry hydrogeologa plně ztotožnil. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, hospodárné využívání surovin a energie Krajský úřad zrušil závaznou podmínku týkající se hospodárného využívání surovin a energie s ohledem na ust. § 2 písm. g) zákona o integrované prevenci, cit.: „integrovaným povolením je rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů
30
v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují“. Krajský úřad je toho názoru, že v tomto konkrétním případě se v integrovaném povolení nejedná o vydání výše uvedených rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů. Kompetence svěřené k plnění této podmínky má Státní energetická inspekce v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Krajský úřad dále uvádí, že provozovatel energetického hospodářství má povinnost dle ust. § 9 tohoto zákona pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky energetický audit pokud nemá zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu. Provozovatel má dle předloženého certifikátu č. CZ004594-1/A s oblastí certifikace ČSN EN ISO 50001:2012 ze dne 4. prosince 2015 tento certifikovaný systém zveden. Krajský úřad vypustil z integrovaného povolení podmínku: „Provozovatel oznamuje údaje o zahájení a trvalém ukončení provozu, včetně změn podmínek provozování zdrojů, a to do 15 dnů od vzniku těchto skutečností, inspekci, krajskému úřadu a místně příslušnému obecnímu (městskému) úřadu (městský úřad Trutnov).“ Tato podmínka nemá oporu v novém zákoně o ochraně ovzduší a nadbytečně by administrativně zatěžovala provozovatele. S ohledem na závaznou aplikaci nejlepších dostupných technik a technologií (zkráceně BAT) krajský úřad uvádí, že závazná aplikace BAT dle ust. § 14 zákona o integrované prevenci v zařízení nastane v případě vydání rozhodnutí o jejich závaznosti na úrovni EU, o BAT (http://www.ippc.cz/obsah/referencni-dokumenty/zavery-o-bat/) tzv. závěry pro „Energetickou účinnost“, tzv. průřezový BREF (Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BAT)) dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích, který se předběžně očekává v roce 2018. Následně nejpozději do 4 let od vydání těchto závěrů o BAT je provozovatel zařízení dle ust. § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci povinen provozovat zařízení v souladu s BAT. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5. Opatření pro předcházení haváriím: Krajský úřad formálně upravil a doplnil tuto výrokovou část s ohledem na schválený havarijní plán v ochraně vod, tj. krajský úřad uvedl povinnost aktualizace havarijního plánu nejpozději do 1 měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu dle ust. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, která provází zákon o vodách. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 7 a výroková část III. Krajský úřad formálně upravil, opravil a doplnil tuto výrokovou část. Zejména změnit datum pro předkládání zpráv o plnění podmínek integrovaného povolení na 30. dubna (chybně uvedeno 31. dubna), dále krajský úřad nově uvedl podmínku „písemné“ komunikace s krajským úřadem, zvláště pak v případě zjištění překročení některého z emisních limitů stanovených tímto rozhodnutím oznámit písemně tuto skutečnost nejpozději do 1 měsíce krajskému úřadu spolu s návrhem nápravných opatření (ustanovení § 16 odst. 1 písm. c) o mimořádných událostech, haváriích a únicích tím není dotčena, s ohledem na rychlost komunikace provozovatel používá i jiných prostředků než pro písemný styk – např. havarijní telefonické volání apod.).
31
Krajský úřad zrušil výrok požadující nahradit odkaz na jednotlivá složková rozhodnutí týkající se všech interních dokumentů společnosti odkazem na integrované povolení, jsouli složková povolení integrovaným povolení nahrazena, protože je již splněný, a proto nadbytečný. Krajský úřad zrušil v integrovaném povolení následující „složková“ povolení (ochrana ovzduší, odpady), která pozbyla platnosti v souladu s novým zákonem o ochraně ovzduší a novelou zákona o odpadech (viz výše odůvodnění jednotlivých výrokových částí): - Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady dle § 16 odst. 3 zákona o odpadech. - Povolení k provozování zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečištění ovzduší a k jejich změnám § 17 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. - Povolení ke změnám používaných paliv zvláště velkých, velkých stacionárních zdrojů § 17 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně ovzduší.
a středních
- Povolení k pokračování provozu stacionárního zdroje po uplynutí lhůty platnosti stávajícího povolení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečištění ovzduší a k jejich změnám § 17 odst. 2 i) zákona o ochraně ovzduší. - Povolení k vydání provozního řádu zvláště velkého zdroje znečištění ovzduší § 17 odst. 2 písm. g) zákona o ochraně ovzduší. - Schválení plánu snížení emisí dle § 5 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší a uložení jeho plnění dle § 5 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší. - Souhlas ke skládkám a ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů dle § 17 odst. 1 písm. b), e) vodního zákona - Povolení ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně ovzduší.
Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR. -otisk úředního razítka-
z p. Ing. Mgr. Milan Hůla odborný referent na úseku integrované prevence
32
Rozdělovník: Účastníci řízení 1. ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 2. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 3. Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s., Revoluční 19, 541 01 Trutnov 4. Město Trutnov, Slovanské náměstí 165, 541 16 Trutnov Dotčené správní úřady 1. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové 2. Městský úřad Trutnov, vodoprávní úřad, Slovanské náměstí 165, 541 16 Trutnov Na vědomí 1. Český rybářský svaz, Východočeský územní svaz Hradec Králové, Kovová 1121, 500 03 Hradec Králové 2. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové
33
