Za potravinovou suverenitu Co je černohlávek. Švýcarská biozelenina. Na Toulcově dvoře v Praze si nakoupil biozeleninu také herec Pavel Liška FOTO Bio

měsíčník pro trvale udržitelný život vydává vh press Hradec Králové

l

ročník 15

l

cena 20 Kč / 1 E

10/2011

l biopotraviny l ekozemědělství

l ekologie l biodiverzita

Za potravinovou suverenitu l Co je černohlávek l Švýcarská biozelenina

Na Toulcově dvoře v Praze si nakoupil biozeleninu také herec Pavel Liška FOTO – Bio

EKOzprávy Ohlédnutí za Zemí živitelkou

Příště: dokončení švýcarských zkušeností se zeleninou

OBSAH ŘÍJEN 2011 ZPRAVODAJSTVÍ Ohlédnutí za Zemí živitelkou . .2 Nyeléni 2011 – první evropské Fórum pro potravinovou suverenitu . . .3

BIOPOTRAVINY Druhý ročník dne otevřených dveří v Biopekárně Zemanka . .4 Biojarmark na „Toulcáku“ . .4-5 Matylda bio nebo Paula? Královéhradecký biojarmark . .6 V Elánu stále s elánem . . . . . .7 Sto obchodů během jednoho roku v Maarsku . . . . . . . . . . . . . .8

ZDRAVÍ a RECEPTÁŘ Poradna Waltraud Gregorové Pár rad ze zelené lékárny (jasan, černohlávek, jeřabina, violka tříbarevná) . . . . . . . . . . . . . .8 Z Abecedáře – zeleninová polévka z červené čočky, lněný omega 3 shake . . . . . . . . . . .9 Veganské dítko, krůček za krůčkem . . . . . . . . . . . . . . .10

EKOZAHRADA Ekozahrada v říjnu – amatérské biozahradničení v praxi . .11-12 Jaké budou letošní výsledky pěstování starých odrůd? . . . . . .12

BIODIVERZITA Osobo, neviděla jste tudy jít děti? Vyprávění o lnu (2) . . . . . .12-13

NAŠE TÉMA: KRMNÝ ŠŤOVÍK a BIOZELENINA Jakostní píce krmného šovíku zvyšuje užitkovost i kvalitu mléka . . . . . . . . . . . . . .14-15 Zelenina v ekologickém zemědělství (švýcarské zkušenosti) 1 . . .16-17

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Bitvu před reformou společné zemědělské politiky po roce 2013 zahájil Zemědělský svaz . . . . . .18

ZPRAVODAJ EKOZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ Lidé na Starých Hamrech .19-20 Křížovka o ceny . . . . . . . . . .21 Novinky z kosmetiky . . . . . . .21 MAPA BIOPRODEJEN, KNIHOVNIČKA INZERCE . . . . . . . . . . . . .22-24

www.vhpress.cz 2

Ve dnech 26. až 30. srpna 2011 proběhl již 38. ročník mezinárodního agrosalonu Země Živitelka v Českých Budějovicích. Spekulativní myšlenka, že areál výstaviště v Českých Budějovicích se v rámci úsporných opatření rozprodá, byla popřena výstavbou nového pavilonu T za 188 milionů korun. V prosinci 2010 bylo slavnostně poklepáno na základní kámen a při zahájení letošní Země Živitelky se slavnostně otevírala nová multifunkční hala, kam pozvání k účasti přijal prezident republiky Václav Klaus. Prezidentskou premiéru zde měly ochutnávky regionálních potravin, z nich některé ve kvalitě bio a v listopadu by se zde měl odbývat další potravinářský Gastrofest. Současný ministr zemědělství Ivan Fuksa odhaduje, že výše dotací činí přes 260 tisíc korun ročně na jednoho zemědělce a je asi rozhodující. Ale samotní zemědělci život snadný nemají, stále mnoho práce v nejistých podmínkách stále se měnícího počasí i politiky – a za málo pochopení i peněz. V posledních 20 letech čelí zemědělci klimatickým i společenským změnám v první linii. I proto je tady setkání Země Živitelka, kde se mohou setkat všichni, které zemědělství ještě zajímá. Ztrácíme přidanou hodnotu Ředitelka regionální agrární komory Jihočeského kraje Ing. Hana Hricová dýchá za české zemědělství a nerada vidí, že naše mléko se vozí do sousedního Německa a zpět se dovážejí jogurty. Ztrácíme tím přidanou hodnotu. Proto je zde již pátý ročník regionální potraviMobilní ekologické dojení pro nářské soutěže ovce a kozy Chutná hezky

Jihočesky (www.chutnahezkyjihocesky.cz). Za vším je sice boj o zákazníky, ale určitá podpora kvalitních potravin i biosortimentu v regionu je nezastupitelná. Perspektivy venkova Život na venkově: těžko se shání zaměstnání, levněji se nakupuje ve městech, dojíždění je drahé, zavírají se školy i pošty, těžko dostupná lékařská péče... Jako vždy a všude je to vše především o lidech i o penězích. Spotřební družstva, například prodejny Jednota, mají na venkově svou tradici, uvádí Zdeněk Juračka ze společnosti COOP. Mělo by spolupracovat s obecním úřadem, získat poštovní i bankovní licenci a obchodovat se zbožím z regionu. Vývoj na českém trhu je složitý a spotřební družstva by se mohla vrátit na venkov. Globální souvislosti: 16. června 2011 se sešlo Fórum farmářů z celého světa v Paříži, české zemědělce zde zastupoval Jan Veleba. Nicolas Sarkozy řečnil: V roce 2050 nás má být devět miliard. Abychom uživili celý svět, musíme zvýšit zemědělskou produkci o 70 procent. Přes 80 procent nejchudších lidí žije na venkově a jen zemědělství jim umožní ukončit chudobu. Podpora investic do zemědělství je stále nutná. Musí se zlepšit fungování zemědělských trhů, tyto jsou nejméně průhledné a jsou předmětem největších výkyvů i spekulací (mnoho lidí z toho má zisk, ale zemědělci to nejsou). Zemědělství v naší republice nyní sice nevzkvétá, ale nelze se spoléhat na dovoz levnějších a zdravějších potravin ze zahraničí. Je tady stálá perspektiva pro domácí produkci i pro biosortiment. Ing. Jan Papáček

Vážené čtenářky a vážení čtenáři Bio, konec roku se nám neúprosně přibližuje a s ním dosud nevídané změny v ekonomických předpisech a nejrůznějších zákonech. Budeme si všichni opět muset zvykat na jinou hladinu cen a všichni čekáme spíše obtížnější podmínky k přežití. Musíme si zase zvykat na něco jiného, pokud se nebude protestovat proti vyšší DPH stanovené na potraviny, knihy, časopisy, léky, zdravotnický materiál, těžko vláda toto zvýšení odvolá. Většina obyčejných lidí sice díru do státní pokladny neudělala, leč musí ji zalepovat – v tomto případě vyšší DPH. Čeká se zvýšení z 10 na 14,5 procenta od ledna 2012. Stále se držíme ve slušném nákladu na trhu mezi tiskovinami s ekologickým zaměřením bez dotací, a to díky spolupráci se Svazem PRO-BIO, který je největším odběratelem Bio, Bioinstitutem Olomouc či našimi inzerenty. Neradi bychom ztratili své předplatitele

kvůli vyšší ceně. Nabízíme svým předplatitelům takové řešení: pokud zaplatíte předplatné do konce roku, bude cena stejná jako letos. Částku 240 Kč (na leden až prosinec 2012) můžete poukázat na účet 108 667 1319/0800, variabilní symbol najdete na štítku vpravo, nebo zaslat složenkou na adresu uvedenou (str. 21) pro posílání částek za knihy. Předplatné poslané od ledna bude 252 Kč. Složenku vložíme již v prosinci. Pokud i v lednu pošlete 240 Kč, bude předplatné uhrazeno na 11 měsíců. Jsme optimisté v tom, že si musíme nejen pomáhat v horších časech, ale také si umět poradit s novou situací. Pro vás všechny přejeme ještě pěkný a slunečný říjen a připomínáme, že rádi uvítáme Vaše příspěvky třeba o zkušenostech s nakupováním biopotravin, nebo připomínky k obsahu časopisu, který slaví patnáctiny. Vaše šéfredaktorka

Ovečky na Živitelce tradičně přitahují návštěvníky

bio

l

6/2011

Nyéleni 2011 – první evropské Fórum pro potravinovou suverenitu KŘEMŽE – Sportovní stadion v rakouském městě Kremže (Krems an der Donau) se stal ve dnech 16.–21. srpna svědkem jedinečné události. Místo sportovních nadšenců se sem sjelo na 400 zástupců neziskových organizací, farmářů, producentů potravin, spotřebitelů a pracovníků v zemědělství, kteří zde pět dnů od úsvitu do soumraku intenzivně diskutovali a vyměňovali si zkušenosti k jedinému tématu – k potravinové suverenitě. Pětidenní setkání účastníků, kteří do města nad Dunajem přijeli ze všech možných koutů Evropy, vyústilo v přijetí Deklarace o potravinové suverenitě. Jde o první dokument tohoto druhu, který vznikl na evropské úrovni a který by měl sloužit jako odrazový můstek pro další aktivity v této oblasti. Přestože účastníci opouštěli jednání mnohdy až pozdě v noci, atmosféra celé události se nesla v přátelském duchu. Program byl koncipován tak, aby aktéři měli možnost diskutovat téma potravinové suverenity nejen s účastníky ze stejné sféry působení, ale i se zástupci ze stejného geografického regionu Evropy. Každý si mohl zvolit jeden z pěti konkrétních aspektů potravinové suverenity, o němž pak s ostatními zainteresovanými do hloubky diskutoval. Závěry z těchto skupinových debat byly zaneseny do finální deklarace. Setkání tak vytvořilo prostor pro interakci myšlenek a diskuzi účastníků z různých zemí a různého tematického i profesního zaměření. Jak řada hostů, např. z Mali, Mozambiku, Spojených států amerických, či Kanady, tak i přítomní zástupci evropských zemí se shodli na tom, že se budou v diskuzích opírat o definici potravinové suverenity, která byla vytvořena na prvním světovém fóru pro potravinovou suverenitu v roce 2007 v Mali a která uvádí, že „potravinová suverenita představuje právo lidí na zdravou a kulturně přiměřenou potravu vyráběnou prostřednictvím ekologických a udržitelných metod a jejich právo vytvořit si své vlastní potravinové a zemědělské systémy.“ V Malijské deklaraci, z níž kremžské setkání vycházelo, je zmíněno i šest základních zásad potravinové suverenity, které daly základ členění do pracovních skupin zodpovědných za tvorbu konkrétních návrhů, a pět neopomenutelných bodů, jež byly zapsány do finální evropské deklarace. Témata zvolená k hlubším analýzám a následnému shrnutí v psaném dokumentu spadala do okruhů pojmenovaných: 1) modely produkce, 2) tržní a potravinové řetězce, 3) sociální aspekty a pracovní podmínky, 4) přístup k půdě a jiným zdrojům a 5) veřejné politiky. Každá z pracovních skupin zabývající se do hloubky jedním z témat přednesla na konci fóra návrh, jak výstižně a struč-

bio

l

10/2011

ně zformulovat poselství do deklarace. Po následných drobných úpravách a připomínkách účastníků z ostatních skupin byla odsouhlasena a sepsána Deklarace vyzdvihující pět klíčových aspektů, které by měly být zohledněny, a která navrhuje, aby potravinový systém byl veden směrem prosazujícím následující zásady: z Způsob výroby a spotřeby potravin by měl směřovat k ekologicky udržitelným a společensky ohleduplným modelům, které jsou založené na drobném zemědělství, zpracování a alternativní distribuci, nikoli na velkovýrobě. z Prodejní systém potravin by měl být decentralizován a měla by být podpořena diverzifikace trhu založeného na solidaritě a spravedlivých cenách. Řetězec mezi producentem a spotřebitelem by měl být co nejkratší a měly by být podporovány lokální potraviny a trhy. z Pracovní a sociální podmínky, obzvláště v zemědělském a potravinářském odvětví, by měly být neustále zlepšovány a adekvátně finančně ohodnocovány.

z Obecné vlastnictví a přírodní dědictví (půda, voda, vzduch, tradiční znalosti, životaschopná osiva a plemena hospodářských zvířat) by neměly být zpeněžovány a patentovány. Mělo by o nich být rozhodováno demokraticky a přístup k nim by neměl být determinován trhem ani penězi. z Veřejné politiky, které řídí naše potravinové a zemědělské systémy, by měly být vedeny tak, aby zajistily na všech úrovních – od místních po národní, evrop-

skou a globální – životaschopnost venkovských oblastí, stabilní a spolehlivé ceny pro producenty a bezpečné potraviny bez geneticky modifikovaných plodin. Mnohé myšlenky, zkušenosti a závěry zakotvené ve finální verzi Deklarace nejsou ničím převratně novým. Zásadní přínos rakouského Fóra však představuje bezesporu událost sama o sobě, nebo dokázala přivést k jednomu stolu aktéry z téměř všech zemí Evropy bez toho, aby byl některý z regionů upřednostňován. Účastníci, kteří na konferenci zastupovali nejrůznější oblasti zájmů spojené bu přímo, nebo alespoň vzdáleně se zemědělstvím, navíc dokázali najít společnou řeč a definovat společné priority v oblasti potravinové suverenity. Dalo by se říci, že právě to dodává Fóru Nyéleni 2011 na vážnosti a relevantnosti a již te se dá předpokládat, že právě kremžská deklarace by se mohla stát výchozí nejen pro následnou práci zúčastněných činitelů, ale také při tvorbě politik na evropské a dalších úrovních. Blanka Křivánková, Glopolis Pro více informací o Fóru a přijaté deklaraci: http://nyeleni2011.com a http://www.biospotrebitel.cz/biospotrebitel/clanek/142314/deklarace-nyeleni-2011.html – zveřejněná přeložená doklarace.

23

BIOPOTRAVINY

Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství byl zorganizován už poosmé

Druhý ročník dne otevřených dveří v BIOPEKÁRNĚ ZEMANKA OŘÍKOV U SEDLČAN – V sobotu 10. září otevřela Biopekárna Zemanka, český výrobce sladkých biosušenek a slaných biokrekrů, veřejnosti již podruhé svou provozovnu v obci Oříkov u Sedlčan. Akce se setkala s velkým ohlasem veřejnosti. Manželé Zemanovi přivítali více než 500 návštěvníků z celé České republiky. Takový počet zájemců o prohlídku biopekárny se přijel přesvědčit o tom, jak se vyrábí jejich oblíbené sušenky a krekry ze surovin kontrolovaného ekologického zemědělství. O náročné výrobě biopečiva se většina návštěvníků chtěla přesvědčit sama a využila možnosti si upéct vlastní sáček biosušenek či biokrekrů. Součástí prohlídky byla i ochutnávka celého sortimentu. Během výkladu o činnosti biopekárny se odpovídalo na řadu zajímavých dotazů. Ty se týkaly zejména právě uváděné bezlepkové řady biosušenek ze sortimentu Biopekárny Zemanka. Bezlepkové no-

Moje první čoko-kokosky...

vinky jsou výjimečné nejen svým složením, nebo neobsahují žádné pomocné škroby či přidané látky, ale i skvělou chutí. Hanka Zemanová nejčastěji odpovídala na dotazy týkajících se dvou úspěšných knižních titulů – Biokuchařky a BioAbecedáře. „Celá akce měla úžasnou atmosféru. Zájem o naši práci a produkty nás velmi potěšil a inspiroval k další činnosti. Již te se tě-

šíme na třetí ročník, který je jako tradičně plánován na příští rok v září,“ doplňuje Jan Zeman, majitel Biopekárna Zemanka. O Biopekárně Zemanka Rodinná Biopekárna Zemanka je český výrobce sladkých biosušenek a slaných bio krekrů. Autorkou receptur je Hana Zemanová, která je uznávanou odbornicí na biopotraviny a autorkou úspěšné Biokuchařky a BioAbecedáře. Biopekárna Zemanka peče výhradně ze surovin kontrolovaného ekologického zemědělství a při výrobě nepoužívá umělé ztužené tuky, chemické konzervanty, umělá barviva ani aromata. Sušenky a krekry mají nejen vysokou kvalitu, ale i skvělou chu. Získaly také řadu ocenění jako například Česká biopotravina roku 2007 a 2008 a Nejoblíbenější biopotravina roku 2008 za Čokokokosky. Biopekárna Zemanka je držitelem mezinárodního certifikátu bezpečnosti potravin BRC a českého certifikátu kvality Klasa. Ročně vyprodukuje 60 tun pečiva, což představuje 600 000 sáčků skvělých sušenek a krekrů, které si zákazníci mohou koupit v supermarketech, síti prodejen dm drogerie markt a obchodech s biopotravinami po celé České republice.

BIOJARMARK NA „TOULCÁKU“ PRAHA – Biojarmark a Dožínkové slavnosti na Toulcově dvoře mají už velmi dlouhou tradici, pomalu stejně dlouhou, jako oficiálně přijatý způsob alternativního hospodaření – ekologické zemědělství. Na Touclově dvoře v Praze 10 se sešlo v září na pět desítek firem, které měly v tomto oboru co nabídnout, a stovky jejich zákazníků, mezi nimiž nechyběly veřejně známé osobnosti z kultury. Důvodem chodit na biojarmarky snad není to, že potkáme někoho slavného... Je však potěšujícím zjištěním, že i slavným cosi biopotraviny už říkají, Možná se nechali zlákat na nějaký ten pobyt na statku. Protože jsme měli všichni spíše zabodnuté oči do krásné zeleniny či bělounkých sýrů, unikly některé persony naší pozornosti. Letos byli spokojeni zákazníci, kteří si přišli pro zeleninu, byla u všech stánků opravdu pěkná. Ochutnávkové dávky sýrů či moštů a biovína se rozplývaly před očima, snad tedy byli prodávající i pořadatelé spokojeni. Na pódiu se střídaly osobnosti ze statků i zpracovatelNachystat (Držovice a Kopisty) ských firem, které přivezly mnoho novinek. Ti, kteří nemohli přijet do Prahy, jistě pro sebe vyhledali z nabídky Září – měsíce biopotravin a ekozemědělství tu správnou akci. Zvítali třeba na biojamark v Chrudimi, Brně. Třebíči, Litoměřicích, nebo vešli do otevřených vrat a vrátek na statcích v Ratibořicích, v Sasově, ve Ctiboři či Valeči a v Čelechovicích, nebo se ocitli na jablečné slavnosti v Hostětíně. Tam všude se redakce Bio nemohla stihnout podívat, vezměte tedy za vděk snímky z „Toulcáku“, co všechno se tu musí... Nabízet (Bílý mlýn – Susovi) (vha)

4

Navážit

(Vlkaneč)

Naaranžovat

(Kurkovi)

bio

l

10/2011

è

Usmát se na zákazníky (Biozahrada Chotoviny)

Usmát se hezky jihočesky... (Slunečná)

Usmát se zeleninově... (Velehrad)

Dodat poučení, jak se „dělá“ med...

Připravit si rozhovory (Karel Merhaut s hostem) Prodávat a prodávat... (Machovi, Osová Bítýška)

POZVÁNKA R Soutěž pro rodiny na podporu eko a bio komodit

Přijet poosmnácté... (Abrlovi – a nebyli tu poosmnácté jen oni)

Připravit ochutnávky (T. Vrbová)

„Sušené“ polévky

Některé NOVINKY

bio

l

10/2011

Tátové, mámy, kluci, holky i mimina! Napište váš rodinný příběh, stvořte fotoreportáž, nakreslete komiks, namalujte obraz, vyrobte umělecké dílo z recyklovatelných materiálů nebo natočte video. Zkrátka nám jakýmkoli kreativním způsobem ukažte, jak žijete eko a bio a jak vás to baví. Když budete tvořit celá rodina dohromady, bude vám společně dobře, a když budete mít štěstí, můžete navíc ještě vyhrát! Soutěž trvá od 14. 9. 2011 do 15. 11. 2011. Soutěžní díla nebo (v případě jejich velké rozměrnosti a neskladnosti) jejich fotografickou dokumentaci zasílejte bu na adresu Vydavatelství Propolis, Za humny 537, 250 81 Nehvizdy nebo elektronicky na [email protected]. 5

Pátý BIOJARMARK v Hradci Králové měl velkou návštěvnost

MATYLDA BIO NEBO PAULA? Předposlední zářijovou sluneční sobotu byl v Šimkových sadech v Hradci Králové uspořádán pátý BIOJARMARK, který je součástí Královéhradeckých krajských dožínek. Pořadatelství se už popáté ujalo Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, pracoviště Hradec Králové, ve spolupráci s prodejnou a jídelnou zdravé výživy Bazalka Hradec Králové. Každoročně jsou na Biojarmarku zviditelněny produkty ekologického zemědělství a ekozemědělci i prodejci přiblížují spotřebitelům nabídku biopotravin a možnost osobního odběru od ekologických zemědělců z Královéhradeckého kraje. Biojarmark navštívilo kolem 5000 návštěvníků, kteří mohli koupit i ochutnat různé biovýrobky a porovnat je tak s konvenčními, kterých bylo na dožínách dost, alespoň měly regionální kvalitu. Letos byl zájem také o pěknou zeleninu od Jemelíkových z Českého ráje, či biojablíčka z Vinice u Hořic a od dalších ekozelinářů (vpravo nahoře – 1). Nechyběla ani nabídka biovína z kutnohorské vinice, čajů a sušených a tekutých biopochutin, které dodávají do zdravých výživ v kraji známé velkoobchody. Další novinkou zde byly výrobky z biosóji – biotofu a biotempeh, které si našly své příznivce (2). K ochutnání byly čerstvé ovčí sýry, dovezené z kopců nad Šonovem u Broumova (3). Na ekostatku a okolních pastvinách tu Monika a Vladimír Menčíkovi chovají přes 400 ovcí. Biomléčné výrobky představily Polabské mlékárny, a. s. Jejich biokravička Matylda (4) – biotvaroh s jogurtem – svádí imaginární reklamní souboj s jiným konvenčním výrobkem pro děti – kravkou Paulou (vanilkovým pudin-

2

6

kem), doufáme, že vítězně. Své výrobky a produkty představila i Biofarma Sasov, která přilákala spoustu mlsných jazýčků 1 k ochutnávce, a poté k nákupu biolovečáku, biouheráku či biotolárků z brambor. Mnoho zájemců zaujala velká nabídka sladkého i slaného celozrnného pečiva, představenou novin4

5

5

kou byl kváskový žitný chléb ze Statku Tilia, s.r.o., z Radešova u Police nad Metují, jenž byl prostě vynikající (5). Zajímavým doplněním jarmarku byly „zelené potraviny“ a nejeden návštěvník ochutnal zelený nápoj z mladého ječmene, který nemá výraznou chu, leč zaručené blahodárné účinky. Pestrou nabídku doplnil prodej ručně vyráběných krásných a voňavých plovoucích svíček z biopalmového oleje ve skořápkách kokosových ořechů. Královéhradeckou potravinou roku 2011 byl právě na dožínkách znovu vyhodnocen rokytnický biomed, který obdržel letos Bartákův hrnec. Jen stánek měli o kousek dál. Při nákupu či ochutnávce se návštěvníci mohli dozvědět od prodejců více o způsobu hospodaření, výrobě a zpracování na6 bízených produktů.

Samozřejmě že zde nechyběly ani stánky s informačními materiály, které připravil SEVER – středisko ekologické výchovy, prodejní literaturou týkající se ekologického zemědělství, vaření či ekologické výchovy ve školách i školkách. Pro malé i velké návštěvníky byl připraven doprovodný program, který sklidil velký úspěch, pracovalo se s přírodním materiálem. Každý zájemce si mohl vyrobit svoji mýdlovou žínku z vlny a zejména děti se jen hrnuly ke kupě obarvené vlny (6). Spoustu návštěvníků zaujaly i výukové pomůcky znázorňující šablony živočichů a rostlin, které si mohli vyskládat pomocí PET víček. Děkujeme ekozemědělcům, kteří na Biojarmark dorazili se svým zbožím osobně – a doufáme, že příští rok jich bude zase více. Děkujeme i prodavačkám a prodavačům z Bazalky za práci navíc. Návštěvníkům děkujeme za účast a podporu ekologického zemědělství v Královéhradeckém kraji a my, organizátoři ze Severu, se těšíme na příští rok – a při oslavách podzimní sklizně na viděnou. Silvie Vacková, DiS. Tato akce se uskutečnila v rámci projektu Sí ekologických vzdělávacích a poradenských středisek v Královéhradeckém kraji – KAPKA 21, spolufinancovaným Státním fondem životního prostředí a Královéhradeckým krajem. SEVER – pracoviště Hradec Králové, Kavčí plácek 121, 500 03 Hradec Králové. Tel.: 495580319, 739203209, [email protected]

bio

l

10/2011

Orlickoústecká prodejna zdravé výživy slouží na svém místě už 17. rokem

V ELÁNU STÁLE S ELÁNEM Historie prodejního prostoru zdravé výživy je už dávná a svými kořeny sahá do minulého století – prvorepublikový krámek, pak obytný prostor a po roce 1989 vrácený k původnímu účelu. Tenkrát jej opět v život uváděla paní Petržílková a její vztah přírodním metodám léčení pak napověděl dalším majitelům – manželům Milanu a Jitce Pávkovým – čím doplnit sortiment krámku s potravinami.

Tradice a výdrž Tak se dá charakterizovat krámek, který existuje a prodává biopotraviny i další sortiment už sedmnáct let. Shodou neplánovaných okolností jsme navštívili obchůdek po čtrnácti letech, kdy se tam vypravil zakladatel měsíčníku Bio Miloslav Vohralík a napsal o prodejně v listopadovém Bio 1997. Obchůdek s krásným památečným křišálovým lustrem uprostřed – něco pro milovníky tradic. Je to dnes celkem vzácné, že krámek, patřící k členským prodejnám svazu PRO-BIO, vydržel takovou dobu na svém místě. Velké stavební změny není v prostoru, který pronajímají, možné uskutečnit – ani třeba zákazníky zmiňovaná malá samoobsluha. Ta tu tedy je, taková napůl... Prostory jsou opravdu stísněné a zboží se „šplhá“ až k samému stropu. Jenže, pultový prodej má své kouzlo a pro zákazníky je kolikrát k nezaplacení. Nicméně, denně se tu prodává – i v sobotu. Majitelé dokonce měli k sobě ještě dvě další prodavačky, nyní stačí „uživit“ jen jednu. Ovšem k počátečnímu sortimentu „pár pytlíků s biomoukou, otrubami, lupínky a klíčky...“, jak jej zhodnotil Milan Pávek, dnes už připočítávají na 1800 položek. Je to nějakých kontaktů s dodavateli, mezi hlavními figuruje Country Life. Polovina dodavatelů chce dnes zaplatit za zboží hotově. Pro velkoobchody se zdravou výživou se zdají být i malé krámky po republice jistotou větší než supermarkety, které platí třeba až za půl roku. V sortimentu mají bio i nebio potraviny. Jitka Pávková vždy nabízí: „Chcete pohanku, tak tu máme dovozovou, nebo českou a nebo bio.“ Je to nyní trochu nový trend, lidé se zajímají o původ potravin a třeba i biopohance dovezené například z Číny moc nevěří. Důvěru ve značku „bio“ podkopaly i rozvířené aféry, leckdy jen pseudoaféry, kolem biopotravin. Přesto ti skalní spotřebitelé biopotravin, jak jim tu říkají „biáci“, zůstávají a pro své zboží si zajdou. Také mají někdy nedobré zkušenosti s kvalitou i cenou biopotravin ze su-

bio

l

10/2011

permarketů. V poslední době se projevuje trochu liknavé nakupování – jednou je celozrnné pečivo z Chocně, a nejen to, vyprodané brzy a jindy si s ním nevědí rady... Do prodeje se ihned promítají pořady o vaření, které běží v televizi. Ty musí Pávkovi sledovat a být na ně připraveni.

naučili také kupovat ekologickou drogerii, kterou už nabízejí v široké paletě. Menší děti i maminky si oblíbily kukuřičné křupky místo rohlíku. Jen na dětské příkrmy si nemohou zvyknout – snad jsou opravdu pro zdejší maminky drahé. V Ústí totiž ubylo významně pracovních příležitostí, které byly hlavně v textilním průmyslu – a zbylé kapacity se zdají být také ohroženy.

Tradice a nový elán

„Jak se vaří z kus kusu či polenty, hned je po něm poptávka. Nemáme-li je právě, tak za týden už si to nikdo neporučí,“ říká Milan Pávek a Jitka dodává: „Musíme vydržet i přes horší období menších nákupů.“

Do Elánu pro radu Všechny zdravé výživy jsou významnými prodejci dietních potravin, které jiné obchody poskytují málo nebo vůbec ne. Sortiment pro diabetiky je už tradiční záležitost. Nově se však rozhojňují řady bezlepkářů, což nikoho opravdu netěší, ale je to tak. Jitka Pávková říká: „Dnes je to mnoho lidí, kteří mají také kombinované alergie a já jim musím umět poradit, co si mohou koupit, z čeho mají vařit. Lékaři pacienty poinformují o dietě, ale přidají radu – běžte do zdravé výživy, tam vám s výběrem ptravin pomohou.“ Je to dobré vysvědčení pro prodavačky i prodavače ve zdravých výživách. U Pávkových si vyberete dnes už nejen ze suchých a sypaných produktů, ale mají v chladícím boxu různé rostlinné paštiky, pomazánky, kozí i sojové produkty (sýry, jogurty i nápoje) pro vegany i vegetariány. O tom se jim před sedmnácti lety mohlo jen zdát. Nepočítaně druhů nabízejí sortiment zdravějších sladkostí – různých ořechů a sušeného nesířeného ovoce, rovněž v bio či konvenční kvalitě. Zákazníky zde

Tradici drží Pávkovi i v tom, že spolupracují s ochránci přírody v patnáctitisícovém Ústí nad Orlicí a prvního května se účastní Brontosauří šlápoty a pro „pochodníky“ chystají vždy občerstvení ze svého sortimentu. Také na den „Město v pohybu“ se důkladně chystají a poskytují ochutnávky i osvětu v podobě poznávacích soutěží pro děti. Touto cestou se snaží oslovit budoucí zákazníky... Ani zákazníci Elánu nejsou ošizeni, mají ochutnávky každý měsíc a některé opravdu dobré zákaznice dostanou novinku k otestování domů – třeba ty s bezlepkovou dietou ozkoušejí novou mouku a své zkušenosti sdělí. Také se pořádají, zejména v menších obcích, různé kurzy vaření, například makrobiotiky či k redukci váhy, a jejich školitelky pak ve zdravé výživě nakupují potřebné suroviny. Objevila se však ještě další cesta k novým zákazníkům. Paní Jitka dělá přednášky v mateřském centru, kde představuje maminkám novinky v sortimentu pro děti, přichystá ochutnávku, uvaří či upeče a rozdává recepty. Úspěšně se propagace biopotravin a ekologického zemědělství promítla i ve zdejších mateřských školkách, kde občas uvaří z produktů, které nakoupí u Pávkových a jedna mateřinka dává přednost biokvalitě. Přejeme Pávkovým mnoho dobrých zákazníků, kteří chtějí podpořit svého obchodníka a české producenty i ekozemědělce. Přejeme Pávkovým, aby si s elánem našli cestu, jak vyhovět požadavkům zákazníků na čerstvou zeleninu. Zemědělské trhy se zatím v Ústí rozbíhají velmi ztuha, tak by byla šance třeba uspořádat zeleninový den v týdnu. Jenže přímých dodavatelů zeleniny a brambor v tomto regionu – i konvenčních – je mizivě málo. Že by pomohly zeleninové bedýnky? TEXT a FOTO: M. Vohralíková

7

LNĚNÁ SEMÍNKA Představuji můj nový objev – lněná (oh-mega-3) semínka! Vím, že takoví vegetariáni, vegani a jiná havě na tomhle fičí už pěkně dlouho a já nikdy nenašel v sobě dost iniciativy ke zkoumání, proč to sypou ve velkém… Co všechno obsahují? Na to, že jsou to takové miniaturky, je toho v nich celkem dost. V prvé řadě obsahují kolem 30 procent tuků, konkrétně omega 3 mastné kyseliny, které se vyskytují hlavně v rybím tuku. Samy osobě jsou tyto tuky vysoce nutričně hodnotné, navíc mají příznivý vliv na metabolismus tuků (snižují LDL cholesterol). Zejména pro nás v české kotlině, kde máme sníženou konzumaci ryb, jsou tak tato semínka výhodný doplňující zdroj. Vedle prospěšných omega 3 mastných kyselin obsahují lněná semínka významné koncetrace fytoestrogenů lignanů. Jsou to rostlinné estrogeny, které se v našem organismu chovají podobně jako estrogeny lidské. Lignany jsou spojovány a prověřovány v řadě studií, které zkoumají jejich příznivý vliv hlavně u rakoviny prsu, prostaty a kůže (ale i řada jiných). Momentálně je těchto probíhajících studií ve hře celkem hodně a na nějaké závazné výsledky bych si ještě určitě počkal. Poslední překvápko lněných semínek spočívá ve neobvykle vysokém obsahu proteinů (asi 20 g ve 100 g), což jistě přispívá k oblíbenosti u vegetariánů. Navíc jsou docela uspokojivým zdrojem solubilní vlákniny. Rizika spojená s konzumací V rizikových faktorech lněných semínek mají prsty hlavně lignany. Vzhledem k tomu, že v těle imitují funkci estrogenů, konzumaci by se měly vyhnout zejména kojící a těhotné ženy. Další interakce fytoestrogenů v lidském organismu jsou samozřejmě možné, a proto doporučuji opatrnost. Dlouhodobá konzumace lněných semínek navíc snižuje kouagulační schopnost a může vyvolat krvácení. Dalším rizikovým faktorem jsou kyanidové sloučeniny, které se podobně jako např. v kasavě ve lnu rovněž vyskytují. Jejich množství lze zmírnit tepelnou úpravou, ale i přesto je doporučená denní bezpečná dávka asi 60 g lněných semínek (tj. dvě polévkové lžíce). A poslední, spíše fintou než rizikem je neschopnost lidského organismu strávit celá lněná semínka. Před použitím je tedy nejlepší je rozemlít nebo alespoň hodně dobře rozkousat. Vězte, že každé semínko, které unikne vaším stoličkám, jste spolkli zbytečně a jen budou zevnitř popichovat vaši trávící trubici :) A když už semínka melete, nemelte je dlouho dopředu – poměrně rychle totiž žluknou. www.cuketka.cz

8

PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ Pár rad ze zelené lékárny

a Na zahrádce mi vyrostl jasan z náletu. Nerad bych ho kácel, je nějak léčivý? Jistě znáte přísloví, že není na světě bylina, která by na něco nebyla. I stromy jsou byliny. K léčbě můžete použít list, případně si ho nasušit pro případ, že by někdo v rodině trpěl zácpou. Kromě jemně projímavého účinku je jasan i močopudný, hodí se tedy do směsí k léčbě chorob látkové výměny - dny, revma, ale i močových cest a při tvorbě močových kamenů. V SRN je jasan předmětem výzkumu a doporučuje se při onemocněních vnitřního ucha sklerotického původu pít směs z rovných dílů kůry jasanu, květu tužebníku jilmového a listu černého rybízu. Takže ani náhodně vyrostlý jasan na vaší zahrádce nemusí být bez užitku. a Slyšela jsem o velké léčivosti černohlávku, ale v mém herbáři o něm není ani zmínka... Je pravda, že menší herbáře ho neuvádějí, ale například Atlas liečivých rastlín a lesných plodov od prof. Kresánka ho obsahuje, a tak se můžete dočíst, že černohlávek do léčitelství zavedli v 16. století němečtí lékaři. Černohlávek se proslavil jako výborný prostředek proti krčním zánětům. K léčbě se používá odČernohlávek obecný (Prunella vulgaris) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých, 5 až 25 cm vysoká rostlina, jejímž stonkem je FOTO: Michael lodyha. Listy má Gasperl (Migas) řapíkaté, pár svrchních listů obvykle přisedlých. Květy kvetou v lichoklasu. Kvete v červnu až srpnu. Roste na mírně vlhkých travnatých plochách. Užívá se suchá na s květem.

bylinami se používá při gynekologických chorobách: rovné díly řebříčku, mochny husí, kontryhelu, hluchavky, levandule a černohlávku jsou vítanými pomocníky proti zánětům s výtoky. a Naše babička tvrdí, že jeřabina by měla růst v každé zahradě. Proč? Když to babička tvrdí, určitě k tomu má pádné důvody. Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) skrývá léčivou sílu v květech a hlavně v plodech. Plody v jakékoliv formě zpomalují arteriosklerotické procesy v těle. To už jistě stojí za to, mít jeřáb zahradě. Kromě toho jsou plody zásobárnou vitamínů B, C, P a provitamínu A, obsahují cukry, třísloviny, silice a organické kyseliny. Léčivé čaje z květů i plodů mají účinek mírně projímavý, močopudný a krev stavící, krevní tlak snižující a jsou výborným čajem pro diabetiky. Z jeřabin se vyrábí sorbit, sladidlo pro diabetiky. Čistý sorbit je výchozí surovinou při výrobě vitamínu C. Šlechtěné sladkoplodé jeřáby poskytují ovoce na kompoty, povidla a přírodní nápoje. a Na poli nám vyrostla malá maceška. Jak by se dala léčitelsky využít? Violka tříbarevná (Viola tricolor L.) je léčivá bylina, z níž se používá kvetoucí na. Droga má schopnost rozpouštět hleny, usnadňovat vykašlávání. Ale čaj z violky má své místo i v léčbě chorob jiných systémů – například pomáhá při onemocněních močových cest, při revmatismu, senné rýmě a alergických kožních vyrážkách – zevně ve formě obkladů, tak i vnitřně. Mírní i vzplanutí lupénky, opary, ekzémy a rozpraskané rty. Hlavní účinek drogy je močopudný – zbavuje tělo škodlivin, podporuje látkovou výměnu a činnost potních žláz. Violka je velice proměnlivý typ, ale někdy se k ní připočítává i poddruh maceška rolní (Viola arvensis Murr.). K léčbě se však hodí stejným způsobem oba druhy, takže ani záměna není ke škodě. r

var či čerstvě vylisovaná šáva užitá ve víně či vodě jako lék na kloktání. Černohlávková voda s růžovým olejem se dává na vředy v ústech (afty) i na vředy na ústech a rány. Směs ze šávy, octa a růžového oleje se používá proti bolestem hlavy. Pití odvaru v medové kaši mírnilo chrlení krve a čistilo plíce od krvavého kašle. Pro svou všestrannou upotřebitelnost a vysoké účinky se mu dostalo německého pojmenování Gottheil – čili Boží spása. V novější době se stal černohlávek objektem výzkumu ve více zemích, například v SRN, Itálii a Japonsku. Rostlina se používá při chorobách dutiny ústní, ale i vnitřně proti průjmům, žaludečním a střevním obtížím. V kombinaci s jinými

POZOR NA KAŠTAN KOŇSKÝ – JÍROVEC! V minulém čísle byla rada o využití vlastností kaštanu pro podporu pružnosti cév spolu s pohankou. Zatímco pohanku konzumujeme jako jídlo, kaštan koňský užíváme pouze zevně! Kůra a semena se využívaly v lidovém léčitelství, ale je třeba si uvědomit, že celá rostlina je jedovatá, hlavní toxickou látkou v jírovci je saponin escin. Při větších dávkách mohou kaštany působit toxicky, proto se nesmí používat vnitřně, pokud není obsažen jeho výtažek ve volně prodejných lécích či řádně registrovaných doplňcích stravy (a zde se nesmí překračovat doporučené dávkování). Při předávkování hrozí křeče, ztráta koordinace, zvracení, průjem, ochrnutí... Nedoporučuje se pro děti, těhotné a kojící ženy a pro nemocné s chorobami ledvin nebo jater.

bio

l

10/2011

Z ABECEDÁŘE Zeleninová polévka z červené čočky 5–6 porcí, vegan, bez lepku w 150 g červené loupané čočky w 2 cibule w 2 stroužky česneku w 3 lžíce olivového oleje w1–2 mrkve (asi 100 g) w 4 oloupaná rajčata nebo plechovku loupaných rajčat i se šávou w 1,5 l horké vody w kousek čerstvého rozmarýnu (nemáte-li, tak 2 lžičky oregana, v zimě může být i lžička sušeného) w kousek řasy wakame (asi 4 cm) w 1 zeleninový bujón (např. Biolinie nebo Würzl, biobujóny) w 3 stonky řapíkatého celeru w 200–250 g cukety w na dochucení čerstvá bazalka, sůl a pepř POSTUP Červenou čočku propláchněte a nechte okapat na cedníku. Cibuli a česnek nakrájejte na plátky a dejte osmahnout na olivový olej. Přidejte na šikmé větší plátky nakrájenou mrkev a společně restujte asi 5–8 minut, pak přidejte čočku a znovu osmahněte tak, aby čočka byla celá obalená v oleji. Přidejte oloupaná rajčata nebo rajčata z plechovky, vodu, řasu a bylinky. Vařte 10–15 minut, čočka by pak měla být už skoro měkká. Potom přidejte bujón, sůl dle chuti, na jemné plátky nakrájený řapíkatý celer a na plátky nakrájenou cuketu – nevařte ji déle než 5 minut, aby nebyla blátivá.

bio

l

10/2011

Nakonec dochute dle potřeby solí, čerstvě mletým pepřem, olivovým olejem a čerstvou bazalkou. Řasa by se měla skoro rozvařit, pokud tam zbude větší kus řasy, rozkrájejte ji na malinké kousky a vrate zpět do polévky. V létě zdobte jedlými kytkami! MOJE RADA: VAŘTE ZELENINOVÉ VÝVARY! Nejlepší základ na jakoukoli dobrou a zdravou polévku je silný zeleninový vývar. Kdykoli máte čas, udělejte si ho! Do studené vody bez soli naházejte jakoukoli zeleninu, natě, bylinky, kousek řasy kombu nebo nové koření a bobkový list a vařte nejméně půl hodiny. Minerální látky a chu přejdou do polévky, která je pak výživnější a lepší! Vyvařenou zeleninu pak dejte pejskovi.

Lněný omega 3 shake Vegan bez lepku, slazeno ovocem a nedoslazovanou ovocnou šávou w 30 g zlatého lněného semínka (asi 5 lžic) w 3/4 l ovocné šávy – skvělá je ovocná pro děti z dm drogerie s lesním ovocem a jahodami, může to být ale i hroznová šáva nebo jablečný mošt (podle chuti zřete s vodou – já dávám asi 500 ml šávy a 250 vody) w 2 lžíce citrónové šávy w několik lístků máty w 50 g borůvek nebo jahod (čerstvých nebo mražených) 1. Lněné semínko umixujte na elektrickém mlýnku na kávu – jde to na něm nejlépe a nejrychleji, lepší způsob jsem zatím neobjevila. 2. Dejte je do džbánu s ovocnou šávou, vodou, citronovou šávou a mátovými lístky a nechte v ledničce nejméně dvě hodiny, ale klidně i na déle – jde o to, aby se lněné semínko začalo uvolňovat prospěšné slizové látky, které jsou jednak fantastické pro střeva, ale způsobí i našlehanou strukturu nápoje. 3. Poté vše společně umixujte. Při mixování přidejte i ovoce, můžete ho přidat samozřejmě mnohem více – podle sezóny a chutě. MOJE RADA: Pokud vám shake zbude a necháte ho v ledničce, před dalším servírováním ho znovu trochu našlehejte (len se jinak usadí na dně). Hanka Zemanová

Recepty ze stále žádané knihy BioAbecedář Hanky Zemanové Fotografie Alena Hrbková a Jakub Salvet Nakladatelství Smart Press, Praha, 2010 www.smartpress.cz

SLOVENSKÁ INŠPIRÁCIA Vegatariánské muffins w 20 g mäkkého masla w štipka soli w 80 g cukru w 2 žĺtky a 2 bielky w 100 g nastrúhanej mrkvy w 100 g orieškov w 20 g celozrnnej múky w 1 prášok do pečiva w 50 g sekanej čokolády Maslo, so a polovičku množstva cukru vyš aháme do penista, pridáme žĺtka. Bielka vyš aháme so zvyšným cukrom a vmiešame do masy takisto ako mrkvu a oriešky. Zmiešame múku s práškom do pečiva a čokoládou a pridáme. Cesto plníme do formy na muffinsy a pečieme pri 160 ˚C asi 25 minút Autor: marysh Čo dnes vari? Zapojte sa, objavte zdravé recepty plné prírody. Recepty posielajte PRIEBEŽNE na adresu [email protected]. Viacej na: www.biospotrebitel.sk

9

Úspěch sociálních obchodů v Maarsku:

STO OBCHODŮ BĚHEM JEDNOHO ROKU Obdobně jako v ostatních devíti nových členských zemích EU rostla i v Maarsku v posledních letech velká obchodní a nákupní centra jako houby po dešti. Cenra postupně z velké části vytlačila z trhu lokální producenty a zemědělce. Maarští zemědělci však s pomocí své národní asociace zemědělců MAGOSZ vytvořili vlastní marketingový systém postavený na principech regionality a férovosti. MAGOSZ vytvořil marketingový koncept sociálních obchodů (szociális bolt) postavený na myšlence nabízet v obchodech s potravinami, které se do systému zapojí, pouze domácí výrobky. Vynechají se velkoobchody a obchodní řetězce a zemědělci (nebo družstva) zásobují obchody přímo. To umožňuje nabízet nižší prodejní cenu, což je integrální součástí konceptu: obchody, které chtějí být certifikovány jako sociální obchody, musejí dodržovat cenové stropy, které obvykle leží 20–30% pod cenou v supermarketech. Tento marketingový koncept si rychle získal popularitu. Během jednoho roku od otevření prvního sociálního obchodu v roce 2009 se do systému zapojilo více než sto obchodů z cele země. Klíčem k úspěchu je regionalita spojená s ideou spravedlnosti. Maarští spotřebitelé tak mohou nakupovat výrobky z regionu, kterému důvěřují a který chtějí podpořit.

Smyslem je přímé propojení zemědělců z okolních vesnic a sociálních obchodů v příslušných městských centrech. Díky rychlým dodávkám bez meziobchodníků získají návštěvníci čerstvé domácí potraviny ve vysoké kvalitě. Současně to přispívá k rozvoji venkova a udržení zaměstnanosti na venkově. Jen několik výrobků, které se prodávají v sociálních obchodech však pochází z přímého ekologického zemědělství. V tomto tržním segmentu však ekologické zemědělství může rozvinout plně svůj potenciál, a to právě díky principu regionality a spravedlnosti. Úspěch sociálních obchodů ukazuje, že zákazníci rádi nakupují lokální a regionální potraviny, které se nepřivážejí z dálek a u nichž je zřejmý jejich původ. Tento okruh zákazníků také preferuje tradiční potraviny, které se vyrábějí v dané lokalitě. EkoConnect Autoři: Christoph Arndt, Katja Bykova, EkoConnect e.V., překlad: Marek Liebscher

VEGANSKÉ DÍTKO, KRŮČEK ZA KRŮČKEM Malá Zdenička oslavila již třetí měsíc svého života a má se čile k světu. Umí se přetočit z břicha na záda a také se krásně směje. Stále je plně kojena mateřským mlékem a váží již hodně přes 5 kg a měří 57 cm. Již před jejím narozením se rodiče rozhodli, že budou používat látkové plenky. Plenky jsou ušité z příjemných materiálů, bu z biobavlny nebo z bambusu, pro dětský zadeček vhodnější. I pro životní prostředí jsou lepší volbou. Při výrobě „jednorázovek“ se spotřebuje velké množství vstupních surovin a na jedno dítě se počítá průměrně s 1 až 2 tunami odpadu (který se bude rozkládat 500 let), než se naučí na nočník (až dva roky). Látkové plenky jsou též ekonomičtější. U papírovek zaplatíte každý měsíc průměrně 700 až 1500 Kč, což znamená utratit nějakých 25 tisíc i více, než je dítě bez plen. Kromě toho malá Zdenička s rodiči vyzkoušela i tzv. „bezplenkovou metodu“, kdy se miminko dává již od malička vylučovat mimo plenku. Jedná se o přirozenou hygienu nemluvňat, kterou praktikuje spousta rodičů na celém světě. Trvalo asi týden, než-li se Zdenka naučila reagovat na vymyšlené slovo,

10

Záchrana starých odrůd v praxi Návrat ovocných stromů je projekt Venkovského prostoru Lbc a putovní výstava je nyní v klášteru v Jablonném v Podještědí. Panely popisují vývoj ovocných stromů a přínosy pro současnost. Je uvedeno i moštování a jiné programy známé u sousedů v Sasku. Výstava je dvoujazyčná a byla již vícekrát i v Sasku. Cílem našeho společného snažení bylo mimo jiné i využití starých a původních odrůd vyšlechtěných pro moštování a návrat moštáren do ČR. Bylo by dobré oživit toto úsilí a hlavně zachovat zbytky místních sadů a alejí s odrůdovou skladbou regionálních odrůd českého i německého původu. V sousedním Sasku je vždy ještě dnes servírován mošt a ne různé náhražky. V rámci projektů obnovy cest jsme před lety osázeli podél cyklostezky v Křižanech kolem 50 jabloní – vysokokmenů – a vždy starých odrůd. Řada stromů již začíná plodit. V obci také již řadu let pracuje moštárna, je ale více užívána novější palírna s využitím peckovin z okolí obce. Rozvojové programy v sousedním Sasku byly přínosné v tom, že se ve většině střediskových obcí obnovily velkokapacitní moštárny, mnohé dokonce přežily kotrmelce bývalé DDR. Návrat ovocných stromů a jejich využití pro výrobu nápojů je v celém příhraničí vlastně návrat ke starým odrůdám a výrobě nápojů – moštů či zakvasených sídrů (typu burčák) a pod. M. Těšina, Podralský nadační fond Brniště

potom kdykoliv byla podržena nad nádobkou a měla co pustit, pustila. :) Maminka ještě neumí vysledovat její signály, dává tedy Zdeničku na „záchod“ vždy po jakémkoli probuzení, a také několik minut po kojení, a někdy jen tak při přebalování. Neznamená to však, že může být bez plínky, tu má stále jako pojistku. Zdeničce se bezplenková metoda vylučování velmi líbí, protože nesnese na těle mokrou plenu a těch je minimálně. V pozici na bříšku ji to zatím mnoho nebaví, raději se nosí a sleduje všechno okolo sebe, div že si krček neukroutí, kolik zajímavých věcí chce najednou vidět a poznat! Zachumlaná v růžovém šátku chodí s rodiči na procházky do přírody. Sleduje, jak maminka krmí koně, a stále více se zajímá o okolní svět. Babiček ani cizích lidí se nebojí, ale nejvíce se směje na svého největšího kamaráda – slepého kočičího krasavce Pusíka. Ten sleduje nový přírůstek spíše obezřetně, ale u ranního kojení nesmí chybět, lehne si za Zdenku a vrní. Ta už pije v noci pouze jednou a intervaly kojení se přes den natahují. Maminka pije velké množství vody a bylinkového čaje, aby měla dostatek mléka. Zdenička se koupe v kyblíku jednou za dva až tři dny a voda, zdá se, se jí líbí. Po koupeli je masírována a natírána biosezamovým olejem. S oblibou sleduje hukot fénu, a potom už poslouchá svoji každovečerní ukolébavku, u které usíná. Jestli se jí zdá o probouzející přírodě, to se bohužel nedozvíme. (r)

bio

l

10/2011

EKOZAHRADA pěstovat jen to, co se bez těchto chemických života budičů (i tlumičů) obejde a poroste bez umělé podpory jaksi samo do přirozené krásy a užitkovosti. Nu, a protože ani v běžném životě nejsem žádný ortodoxní vyznavač „jediné pravdy“ – tak i na ekozahradě porušuji striktní zásady v několika málo případech, o kterých se zmiňuji níže.

Naše osvědčené zásady hospodaření na naší midi-bio-zahradě Brambořiště v plné vegetaci – 9. června

AMATÉRSKÉ BIOZAHRADNIČENÍ V PRAXI Jak se z „ajáka“ stane biozahrádkář Zdalipak víte, jak se stane z bývalého IT pracovníka technického rozvoje vysokopecního závodu v Ostravě Vítkovicích náruživý amatérský pěstitel biozeleniny a bioovoce? Odpově je prostá – vysokopecní závod zastavil svou neekologickou i neekonomickou výrobu koksu a surového železa a z „ajáka“ se stal finančně nezávislý důchodce... A přesto (nebo právě proto), že jsem celý svůj profesní život věnoval rozvoji těžce neekologického chemického a hutního průmyslu, byla na podzim roku 1997 tato radikální změna mého života, společně s celoživotní touhou mé manželky po zahradničení, silným impulzem ke koupi 10 arů zemědělské půdy a k její přeměně v ekozahradu. Naše rodinná zahrada leží v inundačním území říčky Lučiny pod Žermanickou přehradou, v nadmořské výšce 200 m, s průměrnou roční teplotou 8 ˚C, průměrné roční srážky jsou kolem 800 mm. Nutno zmínit, že pozemek nebyl předchozími majiteli mnoho let řádně obhospodařován, slabá vrstvou ornice se po každém dešti měnila v jílovitou kaši, po vyschnutí rozpraskaná jak dno vypuštěného rybníka, hluboké hlinitopísčité podloží (dokonce s vrstvou kvalitního jílu, vhodného ke keramické výrobě) nedávalo naději na jednoduché zlepšení půdních poměrů třeba hlubokou orbou. Vlastní pozemek má vysokou hladinou spodní vody, při déletrvajících srážkách i dost vysokou hladinou vody vrchní, která ale, díky dodatečně zbudované melioraci rychle samospádem odteče do blízké říčky. Část pozemku je dokonce deklarována v KN jako „mokřad“. V prvních několika letech našeho „spontánního hospodaření“ bez pomoci strojených hnojiv a jiných chemických přípravků, jsme se pokoušeli na této jalové a podmočené půdě pěstovat všechno možné i nemožné -– samozřejmě, že se nám matka příroda mnohokrát do očí vysmála – ale nakonec jsme dospěli k jednoznačnému poznání a logickému rozhodnutí, že budeme prostě

bio

l

10/2011

Říjnová zim na budoucí záhon, třeba na staré jahodiště tak jak je, nebo dokonce na nevyužitelnou zatravněnou (zaplevelenou) plochu, začneme klást vrstvu hrubého bioodpadu (stvoly kukuřice, slunečnic, materiál po osečkovávání vinné révy atd.), na tuto vrstvu pak přidáváme všechen jemnější organický materiál (listí, zbytky zeleniny, kuchyňský odpad, vypletý plevel, pokosenou trávu...) a při suchém počasí občas vydatně zalijeme, aby se při teplém babím létě materiál co nejvíce rozložil. Čím je tato vrstva vyšší, tím lépe – optimum je 30 až 50 cm. Na jaře příštího roku pak do takto připraveného podkladu sázíme sadbu brambor co nejranějšího typu jaký v maloobchodě seženeme a to tak, že do lůžka pod každý sázený brambor dáme lopatu starého, dobře vyzrálého kompostu, a přikryjeme další lopatou téhož kompostu. Čas výsadby se řídí vývojem počasí – v našich podmínkách „mrazové kotliny“ je optimum konec dubna, začátek května. Jakmile keříky brambor dosáhnou výšky 10 až 15 cm, začínáme kolem nich nastýlat jemný travní mulč, a to v průběhu jara – co nejdéle to jde... Zavlažovat záhon netřeba, spodní voda a mulč udržují optimální vlhkost po celé vegetační období. Sklízíme postupně po sondáži v krajních řádcích po 90 až 100 vegetačních dnech, podle typu ranosti té které odrůdy.

Základem všeho je kompostové hospodářství! Vždy mne překvapí, ba rozzlobí, vidím-li u zahrádkářských kolonií plné kontejnery zelené hmoty připravené k odvozu na komunální skládku! U nás všechna odpadní hmota vyrostlá na zahradě tam zůstane (!), k ní ještě přibudou všechny organické zbytky z domácnosti (vyjma zbytků exotického ovoce, které je chemicky ošetřeno). Silnější větve po řezu ovocných i okrasných stromů a keřů, dřevnaté stvoly kukuřice a slunečnic jdou na budoucí brambořiště nebo do základu pěstebních hrůbků, větvičky, listí a vypletý plevel a nebarevný papír z krabic jde do vrchních vrstev brambořiště nebo hrůbků, přebytky pak na dlouhodobé kompostiště, pokosenou trávu průběžně spotřebováváme jako obkladový mulč v bambořišti, popel z táboráku, grilování a uzení rozházíme na podzim přímo na záhony. Z přirozených hnojiv se nám osvědčil sušený kravský hnůj a zkvašený výluh z kopřiv, z chemických látek používáme v zelinářské části zahrady jen pálené vápno (5 kg/ rok) a ledek vápenatý (1 kg ročPoučení na závěr: ně) – vápno k občasné dezinfekci kompostu a vápnění vápnomilných druhů rostlin, ledek Celé hospodaření s organickými odpady je pak jen v množství „menším než malém“ pro třeba promyšleně organizovat nejméně jarní vybuzení sazenic k intezívnímu růstu. s půlročním až ročním předstihem – plochu Z chemických ochranných prostředků pro netradiční pěstování brambor v popoužíváme velmi omezeně už jen Kupri- destýlce biologických odpadů a mulčovací kol, a to na podzimní a jarní postřik broskvo- trávy připravujeme od začátku září, hrůbky ní a k nezbytnému postřiku rajčat (zde to bo- pro zeleninu pak průběžně budujeme od záhužel opravdu jinak nejde, bez alespoň mini- ří do listopadu. Tak má založená organická málního postřiku není úroda broskví ani raj- hmota dostatek času na důkladnou přeměnu v hodnotný substrát, v kterém příští rok čat skutečně žádná...). Část zeleniny, která vyžaduje bohatou ko- sadba brambor a zeleniny najde dostatek řenovou výživu a dostatek spodní vody, (cu- využitelných živin. Stanislav Krčka kety a ostatní dýně, okurky, rajčata a ačokču pěstujeme zásadně na hrůbkách nebo v rygolech zakládaných na podzim minulého roku navršením či vyplněním odpadní organickou hmotou a mladým kompostem, vinnou révu hnojíme z jara a na podzim jen starším, dobře rozloženým kompostem a jednou za tři roky vápníme. Brambory, na které se v poslední době specializujeme, pěstujeme už mnoho let jednoduchým a téměř „bezpracným“ Brambořiště na začátku vegetace – 17. května způsobem. Na pod-

11

BIODIVERZITA

Osobo, neviděla jste tudy jíti děti? – Pleju len... V minulém Bio jsme přinesli první část vyprávění o lnu. Stručně jsme připomněli len v historii, např. jako plátna egyptských mumií i naše evropské kapesníky nebo označení, že rod vymřel po přeslici, odvozené od pomůcky ke zpracování lnu, s níž pracovaly i ženy nejurozenější. Zmínili jsme staročeské přástky a srovnání výroby lněného plátna a chleba, které jsou obě velmi složité. Podrobněji pak byl představen len v pohádce Sedmero krkavců a básni Zlatý kolovrat od našich klasiků B. Němcové a K. J. Erbena. Dnes se zastavíme u pohádky O perníkové chaloupce a u příběhu Jak krtek ke kalhotkám přišel. V obou totiž opět len hraje důležitou roli. DOKONČENÍ Z MINULÉHO ČÍSLA

O perníkové chaloupce Tuto pohádku dobře zná snad každý a její děj tedy netřeba přibližovat. V různých pramenech má však její závěr poněkud odlišnou podobu. U některých autorů děti ježibabu samy vhodí do pece, někdy není závěr tak strašný. U Boženy Němcové, zůstaneme-li u této klasické autorky, děti prchají od perníkového chaloupky a honí je dědek z chaloupky. Naštěstí na útěku potkávají na poli ženu plející len. Ta je posílá na bezpečnou stranu cestičkou do lesa a jejich pronásledovateli na otázku, zda neviděla děti, odpovídá větou, kterou jsme si vypůjčili do titulku: „Osobo, neviděla jste tudy jíti děti? – Pleju len...“. Dále žena popisuje podrobně postup, co dělá a následně bude dělat se lnem – pletí, trhání, máčení, sušení, tření, vochlování, nadívání na kužele, předení, soukání, tkaní, bílení, střihání, šití, až po odívání a nošení, ba dokonce, až do úplného roztrhání a spálení zbytků (viz úryvek textu v rámečku). Plečka lnu tedy postupně vypočítává všechny úkony, které se lnem budou konány a taková dlouhá přednáška by jistě udolala nejen dědka z perníkové chaloupky...

Jak krtek ke kalhotkám přišel Oproti Sedmeru krkavcům i Perníkové chaloupce je pohádka (či vyprávění) Jak krtek ke kalhotkám přišel poměrně nová, vznikla až po druhé světové válce. Krtkovu cestu ke kalhotkám známe z filmové podoby i jako knihu. Autorem podoby krtečka je Zdeněk Miler, textu u knižní podoby Eduard Petiška. Také v tomto příběhu sehrává významnou, ba hlavní úlohu len.

è

Co všechno říkala plečka o lnu V pohádce O perníkové chaloupce od Boženy Němcové utíkají Jeníček s Mařenkou od zlé báby a dědka, kteří si je chtějí upéct, za to, že jim děti loupaly perníček z jejich perníkové chaloupky. Děti by asi dědkovi neutekly, kdyby nepotkaly po cestě ženu na poli se lnem: „Prosím vás, panímámo, povězte nám, kudy bychom se dali; zlý dědek z perníkové chaloupky nás honí, chtějí nás upéct, že jsme jim kousek střechy uloupli.“ „Tuto se dejte do lesa, tou cestičkou, však já dědka zdržím,“ řekla plečka a ukazovala dětem do lesa. Děti utíkaly dále a za chvíli přiběhl dědek a silně si odfukoval. „Osobo,“ ptal se plečky, „neviděla jste tudy jít děti?“ „Pleju len,“ odpověděla žena, jako by mu byla nerozuměla. „Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti?“ „Až vypleju a uzraje, budeme trhat.“ „Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti?“ „Až vytrháme, budeme drhnout semeno, a pak len močit.“ „Osobo, cožpak nerozumíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“ „Po vymočení prostírat a v peci sušit.“ „Osobo, vy jste snad hluchá, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“ „Nu, a po vysušení budeme třít a po vytření vochlovat.“ „Osobo, neslyšíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“ „Tak; nu a po vochlování budeme nadívat na kužele a příst.“ „Osobo, co mi do toho, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“ „Až napředeme pěkných tenkých přadýnek, budeme soukat.“ „Osobo, osobo! Ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“ „Až nasoukáme, budeme tkát pěkné tenké plátno.“ „Osobo, co je mi do plátna, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“ „Až utkáme, budeme bílit, až vybílíme, budeme stříhat a šít košile, košilky, pleny a vínky, sukně a zástěry.“ „Osobo, cožpak si na uších sedíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti?“ „A tak, co s tím budeme dělat? – Nu, budeme se do toho odívat a nosit se čistě bíle.“ „Osobo, prosím vás, neviděla jste tudy jít děti?“ „Až to roztrháme? – Nu, pak to podpálíme, uděláme z toho troud. Nu, do troudu budeme pak křesat tak dlouho, dokud nevydá živou jiskřičku, a boží ohníček ho nestráví. Boží ohníček rozejde se v dým, dým pak v povětří, a to je konec mojí řeči.“ „Osobo, já se vás na to neptal, ptám se vás, neviděla-li jste tudy jít děti?“ „Děti? Nu, to jste měl hned říct, bodej neviděla, ba viděla, šly tam tudy tou cestičkou po polích a přímo k tomu potoku, co ty vrby jsou. Ale už je nedohoníte, skákaly jako poštolky," při těch slovech ukázala žena dědkovi na opačnou stranu, kudy byla dříve děti poslala. Dědek to poznal, zlostí odplivnul a zpátky domů šel, a když odešel, i žena z pole zmizela a děti přišly domů.

Jak velký byl len, který plela žena z pohádky O perníky chaloupce, nevíme. Na snímku typické stromečky mladého lnu.

12

Políčko se lnem ve skanzenu v Krňovicích

è

Krteček touží po kalhotkách a chtěl by získat kalhoty s kapsami. Zpočátku je bezradný, pobíhá sem a tam a neví, jak kalhotky získat. Rak mu nabízí, že mu na kalhotky nastříhá svými klepety ale je třeba už mít plátno; rákosníček by zase svým šikovným zobáčkem kalhoty ušil, ale je potřeba přinést plátno nastřihané... V pláči se krtečkovi zjevuje rostlina lnu, která mu praví, že když udělá vše tak, jak mu řekne, bude mít své vytoužené kalhotky.

dočasné zadržení sebe sama), bez jakékoliv pomoci zvenčí. Krteček naopak prosí o pomoc celý zástup spolupracovníků a v některých chvílích poté, co len sám vypěstoval, vlastně jen přenáší surovinu mezi jednotlivými zvířátky, zpracovateli lnu. Žádnému však nikdy neopomene pěkně poděkovat za jeho práci. Oba hrdinové, Bohdanka i krteček, však nakonec skrze len dochází svého štěstí.... Tolik pro tentokrát ke lnu. Jistě bychom nalezli len nejen v pohádce Sedmero krkavců, Perníkové chaloupNa květech lnu někdy potkáme i včely ce, Jak krtek ke kalhotkám přišel a v básni Zlatý kolovrat, ale a souvislosti, a to nejen u lnu, hledali již i v mnoha a mnoha dalších příbězích na- dále sami. Petr Dostálek ší literatury. Uvedené příklady mohou být FOTO – autor dobrou inspirací, abychom další příklady

Jaké budou letošní výsledky pěstování starých odrůd? Krteček od Zdeňka Milera zdraví čápa, který mu právě nalámal stonky lnu na jeho kalhotky (repro z Knihy jak krtek ke kalhotkám přišel vydané, nakladatelstvím ALBATROS v roce 1996)

A krteček se tedy dá do práce! Nejprve nosí vodu na zalévání, odhání housenky a pečuje o len sám. Pak již ale začíná velkolepá spolupráce s mnoha malými i velkými pomocníky. Močí len se žabkou, čáp mu láme stonky, na ježkových bodlinách len pročesává, pavoučkové soukají, borůvky dávají svou modrou barvu na obarvení plátna, mravenci tkají... Nakonec jsou krásné kalhotky s kapsami na světě a krtek má velkou radost!

Bohdanka a Krteček – osamělá a kolektivní lněná cesta ke štěstí Srovnáme-li výrobu lněného oděvu u Bohdanky z pohádky Sedmero krkavců a u krtečka z příběhu Jak krtek ke kalhotkám přišel, jsou si v mnohém podobné. Hlavní hrdina (či hrdinka) musí mít hodně trpělivosti a vytrvalosti, aby se dočkal výsledku, je třeba, aby sám vynaložil značné úsilí a houževnatě pracoval, podřizuje se plně zadanému postupu. Nápadný je ale zejména rozdíl v cestě ke konečnému výsledku. Bohdanka len seje, pleje, trhá, rosí a zpracovává zcela sama (snad nutná podmínka vykoupení bratří, včetně mlčení, jež lze pojmout jako

bio

l

10/2011

Pěstitelská sezóna pomalu končí, a tak prosíme ty pěstitele, kterým jsme na jaře zaslali semena ze „Seznamu starých, krajových, netradičních plodin a odrůd“ Gengelu, o vrácení namnožených osiv a přiložení zprávy o tom, jak se zahradničení s nimi dařilo, jak ta která odrůda prospívala. Ve zprávě o pěstování prosím stručně uvete: 3 jak u vás odrůda rostla, jaký byl zdravotní stav, jak reagovala odrůda na rozmary letošního počasí atd., 3 výnos a jak chutnala, pokud jste ji využili na konzum, např. ve srovnání s jinými odrůdami, 3 zda u cizosprašných druhů byla dodržena prostorová izolace, tj. vzdálenost od jiné odrůdy stejného druhu, 3 zkuste zachytit svůj celkový dojem z odrůdy a třeba některou její typickou vlastnost. Semena, která jste namnožili, zasílejte prosím vyčištěná a vysušená. K balení použijte průhledné plastikové sáčky, které umožňují rychlé přehlédnutí množství a kvality semen. Ideální jsou sáčky s uzávěrem, tzv. zámkem, které chrání semena proti vlhkosti. Semena musí být předem dobře usušená, zcela suchá, jinak v neprodyšném sáčku záhy zplesniví! Každé osivo je třeba popsat. Na popisku prosím uvete: druh, název odrůdy a rok sklizně, lze doplnit své jméno. Množství osiva či počet vrácených semen je zhruba takový, jaký jste na jaře dostali. Pokud se vám podařilo namnožit větší množství

osiva, můžete takto poslat třeba dvě malá balení a zbytek ponechat ve větším sáčku. Další možností je rozmnožená semena si ponechat a nabídnout je příští rok přímo v Seznamu pro zájemce z řad veřejnosti. V tom případě prosíme ve stejném termínu taktéž o zprávu, že přihlašujete „svou odrůdu“ do Seznamu a adresa (semena již nezasílejte). Cenné je nabízet i jen jednu či dvě plodiny. Těšíme se na vaše zprávy, zaslaná semínka a nabídky do Seznamu 2012. Zasílejte je do 30. října 2011. Uvítáme i vaše zkušenosti s využitím letošního Seznamu, a také návrhy k fungování systému, možná zlepšení a zdokonalení. Děkujeme! Adresa pro zaslání semen a zpráv: Gengel o. p. s., Veselka 52, 374 01 Trhové Sviny Před uložením je potřeba semena dobře vysušit – na fotografii dosušování semen kozí brady pórolisté (snímek P. Dostálek)

13

NAŠE TÉMA

Energeticky využitelná rostlina – hit počátku 21. století – slouží jako výborné krmivo

Jakostní píce KRMNÉHO ŠŤOVÍKU zvyšuje užitkovost i kvalitu mléka Krmný šovík – Rumex OK 2 je vytrvalá kulturní plodina (až 10letá), která se u nás začala pěstovat jako tzv. „energetická“ rostlina – palivo pro vytápění budov. Původně byl ale šovík vyšlechtěn (na Ukrajině) křížením šovíku zahradního a tjanšanského jako kvalitní krmná pícnina. V poslední době jej proto už také někteří naši zemědělci začali pěstovat ke krmení hospodářských zvířat. Výsledky jsou více než příznivé: krmný šovík zvyšuje užitkovost i kvalitu mléka, jak bylo zjištěno v provozních podmínkách na různých místech po celé ČR. Stručný přehled dosavadních výsledků je uveden v následujícím příspěvku.

Hodnocení výsledků První příznivé výsledky byly získány při pastvě ovcí. Také pastva skotu na výkrm byla úspěšná, i když šovíkový porost nebyl, bohužel, správně ošetřován. Šovík proto postupně z porostu mizel a po 7 letech jeho spásání zde převládaly už jen různé druhy trav (viz foto č. 1). Přesto i tento nižší podíl šovíku plně vyhovoval pro výkrm mladého dobytka, přírůstky byly dobré i bez přikrmování jadrnými krmivy a pěstitel byl spokojený také proto, že náklady na jeho ošetřování byly minimální. Dobré zkušenosti jsou i se zkrmováním zelené hmoty, bez její další úpravy, kde několik pěstitelů zaznamenalo zvýšenou do-

Šovík datum sklizně výnos v t/ha

1. seč

2. seč

3. seč

1.6.

10.7.

22.8.

2,696

2,930

2,625

14

pastva

celkem /rok

TTP – pro srovnání

t /ha

výnos v t/ha

od 2.10. do 4.11. 1,750 x

10,00

5,4

Poznámka: x ) odhadem 2/3 výnosu 3. seče; TTP – trvalé travní porosty

Výrazné zvýšení dojivosti bylo zjištěno zejména při zkrmování šovíkové senáže, (foto č. 4), kde bylo současně zaznamenáno zlepšení kvality mléka (např. zvýšení obsahu tuku o 0,2 %, obsah bílkovin o 0,1 %) i zvýšená dojivost (asi o 1–2 l na 1 dojnici). Po příznivých zkušenostech se pěstování šovíku ke krmení začíná postupně stále více rozšiřovat, ale přesto je k němu zatím všeobecně značná nedůvěra. Je to tím, že si jej lidé ztotožňují s plevelnými druhy šovíků, se kterými permanentně bojují a nedaří se je snadno likvidovat. Krmný šovík – Rumex OK 2 je ale vyšlechtěná krmná pícnina, plně ustálená odrůda, která nemá nic společného s plevelnými druhy šovíků. Obavy vznikají hlavně Foto č. 1. Krmný šovík po sedmileté pastvě – podhůří Orlických hor proto, že je to údajně

jivost, minimálně o 1 až 2 l/krávu/den. Pro přímé krmení na zeleno je třeba sklízet porost mladý (viz foto č. 2), vícekrát do roka. V letošním roce bylo zakládání porostů tohoto dlouhodobě vytrvalého porostu zvláš úspěšné. Při správném ošetřování vzešlého porostu, tj. včasném posečení plevele, bylo možné již koncem července sklízet první užitkovou seč. Porost byl plně zapojený, čistý, bez plevele, jak je zřejmé z foto č. 3. Za zhruba 5 týdnů narostla druh seč, takže začátkem září bylo z 1 ha celkem přes 2 t kvalitní krmné píce. Je to velký úspěch, protože běžně se v prvém roce ještě šovík nesklízí, ale letos k tomu byly zvláš dobré podmínky.

acidogenní rostlina, která by mohla působit např. odvápnění kostí. Tomu ale neodpovídají zkušenosti, např. z ekostatku v Dolní Hedeči u Králík, kde jej zkrmují už třetím rokem. Shodou okolností bylo v minulém čísle právě tohoto časopisu uvedeno, že jsou tito ekozemědělci s krmením šovíku spokojeni. Výsledky jsou příznivé i z hlediska vyšších výnosů, než tomu je na běžných loukách, jak vyplývá i z následně uvedeného přehledu výnosů šovíku z r. 2010, pěstovaného na ploše 29,86 ha. Postupně byly sklizeny celkem tři seče na senáž (při sušině asi 30 %) a čtvrtá se využívala ke

Foto 2. Sklizeň krmného šovíku na zeleno ve třetím roce vegetace

konci vegetace jako pastva – viz uvedená tabulka.

Kvalita mléka Další spolehlivost krmení Rumexem OK 2 vyplývá z hodnocení kvality mléka po jeho zkrmování. Byly vyhodnoceny tři způsoby krmení, včetně tradiční luční píce z TTP, jak je zřejmé z tabulky č. 1. Analýzy mléka provedla laboratoř LRM Brno, Mlékárna OLMA, a. s. Olomouc. V tabulce jsou uvedeny nejdůležitější údaje, potřebné k hodnocení kvality mléka. Jsou průměrem více vzorků, tak jak je odebírala mlékárna. Všechny hodnoty po přikrmování šovíkem se zvýšily, což značí, že se kvalita mléka všeobecně zlepšila. Nejvýznamnější údaj je obsah tuku a bílkovin. Mléko se zlepšilo oproti pastvě na TTP již ve variantě, kdy byly pasoucí se dojnice na TTP přikrmovány šovíkovou senáží: tuk se zvýšil o 0,2 %, bílkoviny o 0,135 %. Ještě výraznější zvýšení tučnosti mléka se projevilo při pastvě dojnic na šovíkovém porostu přikrmovaném senáží z TTP a to přibližně o 0,55 %, obsah bílkovin se zvýšil také více, téměř o 0,3 %. Z obsahu tučnosti a bílkovin byl ještě propočítán koeficient (tuk : bílkovině), podle něhož se hodnotí stupeň kyselosti zkrmované píce, což má mít vliv na kvalitu mléka a který má být mezi 1,1 až 1,5. Z údajů vyplývá, že při pastvě pouze na TTP byl zjištěn koeficient nejnižší, tj. 1,08, což je sice těsně, ale ještě pod hranicí pásma optimálních hodnot klasifikace. Po přikrmování šovíkem se tento důležitý koeficient zlepšuje, a to na 1,104 až na 1,158. Z těchto výsledků vyplývá, že tradiční luční píce je kyselejší než krmný šovík. Je to pravý opak toho, co je zatím zakořeněno v názorech odborné veřejnosti. è

bio

l

10/2011

Také další dvě hodnoty – TPS (tuku prostá sušina) a kasein se vlivem krmení šovíkem zvýšily a to opět více při pastvě na šovíku s příkrmem senáže z TTP. Obecně lze tudíž konstatovat, že se kvalita mléka zlepšila nejvíce při přímé pastvě na šovíkovém porostu. V letošním roce se vegetace Rumexu OK 2 v Dolní Hedeči opět dobře rozvíjí, jak dokazuje i foto č. 5, před sklizní již čtvrté seče, která bude využita pro pastvu dojnic, stejně jako tomu bylo v závěru vegetace loňského roku.

Stanovení krmných hodnot Příznivé výsledky s krmením Rumexu OK 2 spočívají v kvalitě této píce, vyjádřené krmnými hodnotami. Analýzy vzorků zajistili odborníci – krmiváři z VÚ živočišné výroby ze vzorků zelené hmoty odebíraných z 9letého porostu, od dubna do konce května (Tab. 2). Výsledky byly vyhodnoceny a společně publikovány v časopise „Výroba krmiv“ (Tyrolová, Petříková, Výborná – 2009). Stručně lze tyto výsledky zhodnotit takto: krmný šovík je kvalitní píce, má nejen vysoký obsah du-

Foto č. 3 Porost krmného šovíku v 1. roce vegetace před první sklizňovou sečí 20.7.2011

Tabulka 1

tuk

bílkovina

1. pastva na TTP 3,797 3,491 2. pastva na TTP + šovíková senáž 4,006 3,626 3. pastva na šovíku + senáž z TTP 4,338 3,746 Rozdíly v kvalitě mezi pastvou na TTP a pastvou na TTP + šovíková senáž +0,216 +0,135 a pastvou na šovíku + senáž z TTP +0,548 +0,285

síkatých látek (dále jen NL), ale současně i vysoký obsah redukujících cukrů. Je to jediná píce, která je bohatá na obě hlavní živiny: NL a cukry, a to navíc v optimálním poměru. Naše běžná píce je na rozdíl od šovíku jednostranná: je bu bohatá na bílkoviny – jeteloviny, nebo na cukry – např. kukuřice. Rumex OK 2 je tedy velmi kvalitní a velmi raná píce, kterou lze sklízet na zeleno nebo na senáž již začátl

kem května (někde i koncem dubna). Včasná sklizeň se doporučuje i proto, že se „stárnutím“ snižuje obsah NL. Obsah cukrů zůstává ale vysoký po celou dobu sledování, což je významné i pro snadnou

10/2011

konzervaci, protože není pak třeba používat konzervační prostředky.

Obecné výhody krmného šovíku Krmný šovík je vytrvalá polní plodina, což přináší řadu dalších výhod: není třeba každoroční nákup osiva, ušetří se náklady na hlubokou orbu a další agrotechnické zásahy a v neposlední řadě je zárukou ochrany půdy proti vodní erozi. Porost krmného šovíku obrůstá brzy na jaře, vytváří kompaktní porost, který nedovolí smyv ornice, tak jako např. při pěstování kukuřice. Pro velkou toleranci vůči chladu je krmný šovík vhodný i do vyšších poloh a svažitých pozemků, což je zvláš důležité po novelizaci zemědělského zákona, kdy je možno pěstovat širokořádkové plodiny na svazích jen do 7˚ sklonu (dříve byla možnost až do 13˚ svažitosti). Rumex OK 2 se (podzim i jaro) seje na husto, proto zde může kukuřici spolehlivě nahradit.

Shrnutí Foto č. 4. Senáž krmného šovíku pro dojnice

Vliv krmení Rumexem OK 2 na kvalitu mléka (ekofarma Dolní Hedeč)

Způsob krmení

bio

Foto č. 5. Krmný šovík před čtvrtou sečí v Dolní Hedeči 16.9. 2011

Obsah v % poměr tuku : bílkovině Průměr z 8 vzorků 1,080 Průměr z 5 vzorků 1,104 Průměr z 5 vzorků 1,158

TPS

kasein

8,934

2,775

8,992

2,862

9,200

2,960

+ 0,024

+0,058

+0,087

+0,054

+0,266

+0,185

Tabulka 2 datum Sušina NL Tuk Vláknina Popel Cukry redukující

Rumex OK 2 – krmný šovík byl vyšlechtěn jako kvalitní krmná píce, ale u nás jsme jej využívali jako energetickou plodinu. V poslední době je jeho vysoká krmná hodnota už i u nás příznivě hodnocena a krmení hospodářských zvířat šovíkem se začíná postupně rozšiřovat. Zvýšila se užitkovost, včetně vyšší dojivosti i kvality mléka: byl zjištěn zvýšený obsah tuků, bílkovin i dalších hodnot důležitých pro zkvalitnění mléka. Pro krmení je nutné sklízet šovík mladý, aby se uchovala jeho kvalita (vysoký obsah NL i cukrů), a také proto, aby dále dobře obrůstal. Ing. Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom – České sdružení pro biomasu Kontakt: [email protected], Tel.: 233 356 940, 736 171 353

Obsah živin v % v rostlině šovíku v několika termínech odběrů 25.4. 11,47 31,42 1,47 9,52 11,68 nestanovovaly se

5.5. 8,89 23,87 1,87 13,41 11,21 nestanovovaly se

12.5. 11,29 19,82 1,73 17,9 10,01

20.5. 13,01 13,4 1,128 24,49 8,28

26.5. 12,41 11,99 1,18 26,72 8,68

11,41

13,2

11,21

15

Postřehy z praktického semináře – vzdělávací cesty do Švýcarska

ZELENINA V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ – poznatky výzkumu v praxi (1) PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců zorganizoval ve dnech 22. až 24. srpna 2011 v rámci projektu „Přenos know-how v oblasti kvality a poradenství v EZ; využití dlouhodobé spolupráce PRO-BIO (CZ) a FiBL (CH)“ podpořeného z Programu švýcarsko-české spolupráce Fondu Partnerství praktický seminář – vzdělávací cestu do Svýcarska na téma: „Zelenina v ekologickém zemědělství – poznatky výzkumu v praxi“. Třicet účastníků, z toho více než polovina praktických pěstitelů zeleniny, mělo možnost prohlédnout si tři ekologická hospodářství, seznámit se podrobně s praktickým pěstováním biozeleniny, a také se způsobem odbytu. Ve FiBL – Švýcarském výzkumném ústavu pro ekologické zemědělství si účastníci prohlédli pokusné pozemky s odborným výkladem a vyslechli zajímavé přednášky. Přínosem vzdělávací cesty byla i možnost předat si vzájemně zkušenosti o pěstování biozeleniny.

Polní zelinářství v Ingersheimu Cestou do Švýcarska byla první den naplánována návštěva biodynamického zahradnictví pana Georga Willmanna, který hospodaří v německém Ingersheimu na 15 ha již od roku 1975. Mezi hlavní plodiny pěstované v polních podmínkách řadí hlávkový a ledový salát, byliny a fenykl, ve skleníku pak rajčata, papriky a okurky. V zimním období pěstují polníček a rychlí čekankové puky. Pro uskladnění pěstují celer, červenou řepu, pór, čínské zelí a černou ředkev. U řady druhů produkují vlastní osiva (mrkev, pór, fazole, květák, polníček, hlávkový salát a rajčata), u některých druhů se pokoušejí o vlastní šlechtění. Aby zabránili závislosti na velkých osivářských firmách, společně s 90 zemědělci založili vlastní společnost pro výrobu bioosiv a šlechtění – „Bingenheimer Saatgut“, se kterou úzce spolupracují. Jednou až dvakrát za 3–4 roky hnojí vlastním kompostem. Veškeré organické zbytky a hnůj od osmi krav kompostují. Dokupují pouze mletou rohovinu do skleníkových substrátů. Na čerstvě vyhnojených pozem-

Porost biozeleniny v Ingersheimu

16

Pěstování polníčku pod krytem cích pěstují zeleniny náročné na živiny (košáloviny), následné plodiny pak v dalších letech nehnojí. Fosfor je, dle pana Willmanna, v dostatečném množství do půdy dodáván kompostem. Co se týče zeleného hnojení, tak na jaře využívají směs ovsa, pelušky a vikve. V létě pak pouze vikev letní, nebo ostatní osivo dle slov pěstitele vyzobou ptáci. Koncem léta doporučuje vyset hořčici, pohanku, ředkev olejnou nebo svazenku. Pro zelené hnojení v zimním období pak doporučují ozimé žito, ozimou vikev, ozimý hrách, které se pak na jaře zamulčují a zapraví. Zajímavé bylo, že jsou schopní např. fenykl, který bylo možné během exkurze vidět, udržet v chladicích zařízeních až do listopadu. Využívají poměrně hojně u některých pěstebních bloků květnaté pásy. Polní porosty salátu jsou zavlažovány „jemnější“ kapkou, aby nedocházelo k znečišování hlávek, i když se tomu při silnějších deštích nelze vyhnout. Jako ochranu proti škůdcům používají nejen v případě šlechtění, ale i při běžném pěstování zelenin např. Bacillus thuringiensis, dále pak nakrytí textilií proti škodlivým housenkám. Při hnilobě hlavně semenářských porostů napadené místo vyřežou a následně ošetří rohovou moučkou. Při pěstováni jednotlivých kultur po sobě se snaží sledovat „chování“ jednotlivých druhů rostlin.

Např. při pěstování celeru po cibuli není tento celer tolik napadán septoriózou celeru. Rajčata ve skleníku pěstují od března do listopadu. Skleníky vytápěli v minulém období topným olejem, ale nyní přešli na topení dřevem. Ve spolupráci s univerzitou se také pokoušejí vytápět skleníky a přilehlé budovy za pomoci zásobníků vody, které jsou ohřívány slunečním zářením. Uvádějí, že je možné ušetřit přibližně 10–15 % energie. Organický odpad míchají pro kompostování s koňským hnojem a zeminou. V létě kompost proti vysychání zakrývají mulčovací textilií, při poklesu vlhkosti zavlažují. K dalším zajímavostem patří ukázka kořenových soustav rostlin. Pro tyto účely mají vytvořeny kořenové panely, které po otevření detailně ukazují kořenový systém rostlin. Na pozemcích určených pro brzké jarní pěstováni se snaží zorat do Vánoc, často využívají také meziplodiny. Pro eliminaci plevelů používají různé typy kypřičů. Před každým výsevem či výsadbou půdu převláčí, aby byly zničeny vzcházející plevele. U pomalu klíčících zelenin používají před vzejitím termickou plečku.

è

Ukázky pěstebních technologií rajčat

Ukázka kořenových systémů jednolivých druhů zeleniny

bio

l

10/2011

Prohlídka polních porostů biozeleniny v Brüederhofu

è

Brüederhof, Dällikon

Dalším navštíveným ekologickým podnikem bylo hospodářství Brüederhof, Dällikon. Farma má 90leté zkušenosti s pěstováním zeleniny. Ekologicky hospodaří již 20 let. Z celkových ploch zaujímá orná půda 2/3, zbytek jsou louky. Pěstují především zeleninu pro uskladnění (5 ha) dále asi 3 ha

Pěstování rajčat pod fólií

Bez mechanizace se polní zelinářství neobejde

bio

l

10/2011

Nabídka širokého sortimentu salátů

brambor, obilí a kukuřici. Zabývají se také chovem krav (cca 100 ks). Farma má rovněž zařízení na výrobu bioplynu, který vyrábějí ze statkového hnoje. Zeleninu pěstují v blocích, záhon má šířku 12 m (z důvodu používané mechanizace) a z každé strany je vyset travnatý pás o šířce 3 m, který se po dvou letech posouvá. Plevel se v porostu reguluje plečkováním (pětkrát za vegetaci), jedenkrát okopávkou, a v případě potřeby dalším plečkováním a ručním pletím. Celer sklízejí vyorávačem brambor. Asi 60 % celeru je dodáváno na zpracování, zbylých 40 % pak do odbytového družstva COOP a dalším velkoodběratelům. Farma se rovněž zabývá prodejem zeleninových bedýnek. Každý týden připravují bedýnky pro 600 odběratelů. Odběratel si může prostřed-

nictvím internetu zvolit velikost bedny a její složení. V období návštěvy obsahovala bednička např. salát, fenykl, cuketu, dále bývá doplňována o mléko a maso. Zeleniny z přímého výsevu jako špenát, ředkvička a fazole se vysévají jednořádkovým secím strojem Zelmer. Rajčata pěstovaná ve fóliových krytech mají naroubovaná, což zabezpečuje asi o třetinu vyšší výnos, může se tím ovšem někdy negativně ovlivnit výraznost chuti.

Tomáš Kopta a Miloš Jurica, Zahradnická fakulta MENDELU Brno v Lednici FOTO – autoři a archiv PRO-BIO DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ

Spolufinancováno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu č. PF006 „Přenos know-how v oblasti kvality a poradenství v EZ; využití dlouhodobé spolupráce PRO-BIO (CZ) a FiBL (CH)“.

Zařízení pro solární ohřev skleníku

17

SVAZ PRO-BIO

Před reformou společné zemědělské politiky po roce 2013 ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ZAHÁJIL BITVU ŠUMPERK – Zemědělský svaz útočí na ekologické zemědělce. Vyčítá jim míru podpory a poukazuje na údajnou neefektivitu využívání dotací. „Některé výroky můžeme velkoryse přejít, ale podobná prohlášení a zprávy ignorovat nelze. Je evidentní, že zástupci Zemědělského svazu a ekologičtí zemědělci vnímají krajinu, a natož pak tu zemědělskou, která je všechny živí, zcela odlišně. Plně chápu, že s reformou společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013 bude stoupat i agrese vůči ekologickým zemědělcům. Nicméně, agresoři musí počítat s tím, že to nenecháme bez odezvy,“ komentovala situaci Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Právě reforma SZP a její možné „ozelenění“ je pravděpodobně tím, co některým organizacím typu Zemědělského svazu nedá spát. Nejspíš proto je možné považovat antikampaň vůči podpoře šetrných způsobů hospodaření za odstartovanou. Zatímco v Evropské unii (EU) zastřešující organizace Sdružení evropských zemědělských svazů COPA-COGECA, jíž je Zemědělský svaz členem, organizuje konferenci podporující ekologické zemědělství, na níž se snaží za účasti vysokých představitelů EU zdůraznit jednoznačné benefity ekologického zemědělství z hlediska biodiverzity, kvality vody, vlivu na půdu, welfare zvířat apod. Zemědělský svaz v České republice upozorňuje na špatně nastavenou dotační politiku a v důsledku toho na nedostatek tuzemské bioprodukce. Faktem je, že domácí výroba biopotravin neustále roste, oproti produkci konvenčních potravin, která klesá. Navíc, podpora ekologického zemědělství (EZ) je poskytována úmyslně v rámci podpory ochrany životního prostředí. „Chápeme, že tyto typy podpor ,leží v žaludku' Zemědělskému svazu, protože na ně většina jejich členů – s ohledem na jimi zvolený způsob hospodaření – nedosáhne. Nepřekonatelnými podmínkami pro členy Zemědělského svazu jsou především, rozumná míra intenzity živočišné výroby, trvale udržitelná struktura osevních postupů a zákaz používání chemických hnojiv," uvedl Kamil Toman, člen rady PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Výše jmenované podmínky však ekologičtí zemědělci dodržují, a tak zaručují

zdravou krajinu bez eroze a bez postupné ztráty úrodnosti. Cílem ekologických zemědělců není vydrancovat zdroje zemědělské krajiny, ale produkovat tolik potravin, kolik přirozeně snese. Na rozdíl od některých konvenčních zemědělců, kteří mohou vnímat půdu spíše jako „držák na rostliny“, kterým se všechny živiny dodají umělými hnojivy a pesticidy, a herbicidy zajistí, aby se v krajině neuživil žádný škůdce, například v podobě zpěvného ptáka. Zemědělský svaz vyčítá ekologickým zemědělcům i způsob chovu dobytka a opírá se o čísla. Zatímco konvenční zemědělci chovají na hektar trvalých travních porostů 1,2 dobytčí jednotky, ekologičtí zemědělci pouze asi 0,5 dobytčích jednotek. Čísla však nevypovídají o welfare zvířat, ani o tom, kde a v jakých podmínkách jsou chována. Řada ekologických zemědělců hospodaří v extenzivních oblastech, kde ani není možné více zvířat na přirozené pastvině uživit. „Samozřejmě, že je i naším cílem a snahou Ministerstva zemědělství ČR, aby tuzemská produkce biopotravin plně pokryla spotřebu, nicméně na ochranu životního prostředí a pozitivní vliv EZ na něj, nesmíme zapomínat. Pro navýšení produkce tuzemských biopotravin je nutné směřovat další podporu také na investice do zemědělských stájí a zpracovatelských kapacit, do podpory marketingu apod. Je zarážející, že přestože Zemědělský svaz deklaruje podporu EZ, tak do tvorby Akčního plánu pro ekologické zemědělství se aktivně nezapojil. Pokud by o to skutečně stál, jistě by měl možnost. Vždy je snazší z povzdálí vznášet kritiku,“ připomíná Nesrstová. V souvislosti s ekologickým zemědělstvím si již mnozí politici uvědomují, že pokud se započítají negativní dopady a náklady na odstranění škod silně chemizovaného monokulturního zemědělství, stává se nakonec ekologické zemědělství pro daňového poplatníka oproti konvenčnímu zemědělství efektivnější. A to včetně podpor. Skutečným důvodem, proč je produkce domácích biopotravin nižší, než bychom si přáli, je právě nastavený systém podpor. Znečiš ovatel životního prostředí

Ochutnej ten rozdíl

18

v podobě zemědělce užívajícího chemikálie nic neplatí, ale ještě je dotován za svoji činnost. „Proto se ekologickému zemědělství v České republice nedaří rozvíjet tolik v úrodnějších oblastech – na orné půdě, kde se poškozování životního prostředí vyplácí nejvíce. Tam, kde se nemusí hradit způsobené škody na majetku, se dá konkurovat velmi těžko. Pak nelze mluvit o rovných příležitostech,“ vysvětlil Kamil Toman. Ekologičtí zemědělci se na evropské úrovni shodují, že je třeba investovat intenzivněji do výzkumu, což jim také umožní zvýšit produktivitu. Lidé, včetně kritiků, by měli pochopit, že ekologické zemědělství je v přímé interakci s životním prostředím. „Z tohoto důvodu se domníváme, že ekologické zemědělství mu sí mít vysokou prioritou v rámci společné zemědělské politiky i po roce 2013,“ uvedl italský ministr zemědělství Francesco Saverio Romano na nedávné konferenci v Bruselu. Závěrem si lze položit otázku, zda vyčítání dotací pro ekologicky hospodařící sedláky, které od Zemědělského svazu zaznělo, není jen otázkou typicky české vlastnosti – závisti, ale i neochoty se změnit. Vždy pokusit se být k přírodě šetrný, nebo dokonce přínosný, může každý. Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a Spolek poradců v EZ ČR zvou na seminář

FAREMNÍ ZPRACOVÁNÍ MLÉKA A PRODEJ ZE DVORA Program semináře: ™ současný stav stav v ekologických chovech ™ legislativa faremního zpracování a prodeje ze dvora ™ faremní zpracování a prodej ze dvora v praxi ™ exkurze na farmě Semináře se konají: 13.10. Dvorský statek Olešenka, Ing. Jan Dvorský, Přibyslav (Kraj Vysočina) 18.10. Farma Menšík, Kuncice pod Ondř. (Moravskoslezský kraj) Pozvánky k seminářům naleznete na www.bio-mleko.cz Účast na semináři včetně malého občerstvení je zdarma. Všichni jste srdečně zváni! Informace a přihlášky na: [email protected], tel.: 583 216 609, www.bio-mleko.cz Spolek poradců v ekologickém zemědělství CR, www.eposcr.eu

bio

l

10/2011

Biodiverzita, krajina, ekologické zemědělství

L I D É N A S TA R Ý C H H A M R E C H Přechod na ekologické hospodaření s rozvíjejícím se hnutím šetrného zemědělství po roce 1989 nebyl pro JZD Staré Hamry přechodem – bylo to prostě označení stávajícího způsobu hospodaření. Nic nového – „vždy je to normální, přirozené,“ řekl by Ing. Petr Šimeček, který družstvo vede. Vždy se tu hospodařilo tak, jak to beskydská příroda dovolila – co umožňovala půda, klimatické podmínky, nadmořská výška; tak, jak se to člověk po staletí v průběhu střídajících se ročních období učil. „Normální – přirozené“ je i zapojení družstva do projektu Ekozemědělci přírodě, který se Bioinstitutu daří uskutečňovat již od roku 2006.

Plemeno valaška

Proč se účastní JZD Staré Hamry v projektu Ekozemědělci přírodě? l Pro šetrnou péči o louky a pastviny, kterých je celkem téměř 300 hektarů. Staré Hamry: to je 55 osad na 8 345 ha – mozaiku travních porostů rozesetých mezi lesy můžete vidět od Bílého kříže po Lysou horu – není organizace pastvy, sečení, sušení a sklízení sena jednoduchá, ale po sto let – od doby založení družstva, se způsob hospodaření nemění. Zvláště, jedná-li se o travní porosty s rozmanitými společenstvy – podle podloží, výšky hladiny spodní vody, expozice atd. Starohamerští donedávna chovali ovce (85 let), v současnosti chovají krávy bez tržní produkce mléka a dobře vědí, jaké zatížení na které pastvině si mohou dovolit; kde se daří jalovicím, které mají problémy se zabřeznutím, jakým senem krmit býka, a tomu přizpůsobují množství pasoucích se zvířat, dobu sečení; management travních porostů vůbec.

Louky s tradičními sušáky na Gruni, historický snímek rázu zdejší krajiny Pasoucí se skot na Gruni, historický snímek

Zpravodaj podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce

l Pro záchranu starých plemen hospodářských zvířat – podařilo se zachránit plemeno ovce valaška, jehož chovatelé dnes mají vlastní klub. V současnosti se věnují záchraně skotu slezská červinka. l Pro záchranu tradičních odrůd polních plodin jako je například jarní žito (zvané jařyna); vysadili u nás největší kolekci jeřábů, která má dnes 9 kultivarů a chystají další křížence. l Pro zájem seznamovat návštěvníky Starých Hamer s historií i současností místa – naučná stezka Gruň – Bílý kříž se 14 zastaveními, s naučnými tabulemi. l Pro snahu uchovat pomístní jména v obci na unikátní mapě studánek (http://www. stezka-grun.cz/studanky.html). Jmenujme například Jamník, Poledňana, Těšiňoky, Řečica, Porubané; jsou jich desítky...

Přírodní památka Podgruň

Vlhká vrchovištní louka

l Pro potřebu sdílet s místními obyvateli vztah k obci zapisováním historického vývoje jednotlivých osad (řada z nich byla vydána ve Starohamerském zpravodaji).

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Druhově bohaté louky

l Pro zásadu, že je třeba věnovat se vlastním lidem – je jasné, že tam, kde se dobře bydlí, líbí se i turistům. Pokud by byla agroenvironmentální opatření podmíněna vztahem hospodáře ke krajině, JZD Staré Hamry by získalo plný počet bodů! Letos se na Starých Hamrech slavilo 100 let od založení družstva. Spontánně, z potřeby vycházet si v nesnadných podmínkách vstříc; z potřeby pomáhat si, nePohled z Gruňa

20

zavírat se ve vlastním pohodlném bezpečí (opravdu bezpečí?) vzniklo v Beskydech družstvo, které hospodaří dodnes a které se dodnes jmenuje Jednotné zemědělské družstvo Staré Hamry. Gratulujeme. Alena Malíková, Bioinstitut Foto: Mgr. S. Čížková a archiv JZD Staré Hamry Botanický průzkum prováděla v roce 2011 Mgr. Stanislava Čížková v rámci zpracování pilotního faremního plánu.

Významná je Přírodní památka Podgruň, kde JZD zajišuje pravidelný management pastvou dvěma kravami. Představuje vlhkou vrchovištní louku v pramenné oblasti potoka Jamník. Celková výměra 2,0652 ha. Horní a střední část území zaujímají společenstva podmáčených stanoviš třídy Scheuchzerio-Caricetea fuscae. Vyznačují se vysokou pokryvností mechového patra tvořeného především rašeliníky (Sphagnum sp.) a ploníkem obecným (Polytrichum commune). Bylinné patro tvoří např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a přeslička bahenní (Equisetum palustre), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice rusá (Carex flava agg.), ostřice ježatá (Carex echinata), violka bahenní (Viola palustris), štírovník bahenní (Lotus uliginosus), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a pcháč bahenní (Cirsium palustre). Hojný je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Společenstva níže ležících sušších částí inklinují ke krátkostébelným smilkovým loukám a pastvinám svazu Violion caninae s některými druhy svazu Vaccinion. Travinobylinné porosty jsou tvořeny smilkou tuhou (Nardus stricta), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), kostřavou červenou (Festuca rubra) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum), mochnou nátržníkem (Potentilla erecta) a pryskyřníkem prudkým (Ranunculus acris). V létě jsou nápadné trsy hojného hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea). Roste tady jedna z největších populací brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a jediná původní populace klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) v CHKO Beskydy. Z živočichů zde byly zaznamenány běžnější druhy. Z obojživelníků se vyskytuje např. skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), vzácně zmije obecná (Vipera berus). Na dalších pastvinách zaznamenáme např. výskyt hořce tolitového (Gentiana asclepiadea). Na velké části luk a pastvin v jarním období běžně rostou chráněné druhy jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) aj. Jen na malé části TTP zaznamenáme ruderalizovaná a degradovaná společenstva. (sč)

bio

l

10/2011

KŘÍŽOVKA O CENY

Bio kokosová péče Český výrobce certifikované přírodní biokosmetiky Saloos rozšiřuje svou stávající řadu Bio kokosové péče o dvě novinky. Navazuje tím na velmi úspěšně prodávané a zákazníky vyhledávané produkty bio Kokos Vanilla, Čokoláda a Orange. Základem novinek je opět unikátní vysoce pěsticí biokokosový olej zpracovaný šetrným způsobem – lisováním za studena. Obsahuje vysoké množství přírodních antioxidantů, které chrání pokožku před volnými radikály a zpomaluje stárnutí pleti. Kokosový olej dodává pleti okamžitou vlhkost, vitální vzhled, neodolatelnou vůni a velmi rychle se vstřebává. Pro svou jemnost je vhodný i pro dětskou a citlivou pokožku. Kokosové oleje oceníte při každodenní péči o pokožku celého těla i obličeje, k relaxačním masážím. Jsou vyrobeny v biokvalitě, bez syntetických konzervačních, vonných a barvicích látek, silikonů a dalších ropných produktů.

Kokos – C a f f e l a t t e Relaxační přírodní produkt z biokokosového oleje a extraktu z kávových bobů povzbudí a zregeneruje unavenou ple i mysl. Skvěle pěstí, hydratuje a zjemňuje všechny typy pleti včetně senzitivní, chrání ji před vysycháním a zpomaluje její stárnutí. Výtažky z kávových zrn vypínají pokož-

bio

l

10/2011

ku, aktivují mysl a dobrou náladu. Vhodný ke každodenní péči o pokožku celého těla i obličeje, k relaxačním masážím.

Kokos – Tropic Svěží koktejl biokokosového oleje a přírodních ovocných esencí revitalizuje a rozjasňuje ple. Intenzivně vyživuje, regeneruje a zvláčňuje všechny typy pleti včetně senzitivní, chrání ji před dehydratací a zpomaluje její stárnutí. Osvěžující ovocné aroma povzbuzuje mysl a dodává energii po celý den. Vhodný ke každodenní péči o pokožku celého těla i obličeje, k relaxačním masážím.

ŘÍJNOVÁ KŘÍŽOVKA Vyluštěte křížovku a tři správní luštitelé či luštitelky – výherci – se mohou těšit na luxusní biooleje Saloos. Ochranné kokosové oleje s esencí dálek – dopřejte si luxusní pohlazení čistých a kvalitních přírodních výtažků prostřednictvím tělových a masážních olejů z řady bio kokosová péče pro zvýšený prožitek z doteků i celkové relaxace těla a mysli. Více na www.saloos.cz. Své odpovědi s tajenkou posílejte na [email protected], SMS na 608 476 828 (nezapomeňte připojit svoji adresu), či poštou – adresa na předposlední straně Bio. Vyluštění tajenky zasílejte do 25. 10.

Novinka Saloos : Natur aroma airspray Zhte se hýčkat vůněmi, nechte na sebe pozitivně působit blahodárné účinky 100% přírodních éterických olejů s vůněmi: Citrón, Eukalyptus, Antitabák, Litsea cubeba či Levandule. Český výrobce Saloos přichází s novinkami Natur aroma airspraye. Přírodní osvěžovače vzduchu slouží k snadnému a rychlému osvěžení prostor, neutralizaci pachů, k dezinfekci, pročištění a zvlhčení vzduchu, k vytvoření příjemné atmosféry. Aplikují se velmi jednoduše, dle potřeby stisknutím rozprašovače do volných prostor v pokojích, obchodech, kancelářích, čekárnách, školních zařízeních apod. Vybírat můžete dle momentální nálady a rozpoložení, v každém případě by vůně měly být pro vás příjemné a potěšit na duši. Čistě přírodní produkty neobsahují žádné škodlivé látky, syntetické konzervanty, barviva ani parfemace, které by měly negativní účinky na zdraví.

21

MAPA BIOPRODEJEN

JIHOMORAVSKÝ KRAJ b U RUBÍNU

Biopotraviny, bezlepkové, dia, aromaterapie, přír. kosmetika, chlazené potraviny, balené pečivo, dětská a kojenecká výživa, tel.: 549 250˚217 Makovského nám. 2, BRNO 16

b Biopotraviny – Biobistro

Naše nabídka: 97% bio, luštěniny, obiloviny, zelenina, ovoce, maso, mléko, vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel./fax: 543 256 075, 724 214 428. Ve Vaňkovce 1, BRNO 2

V b Brána ke zdraví

Prodejna zdravé výživy, BIO a FairTrade produktů. Nabízíme biozeleninu a ovoce, kváskové pečivo a biopečivo, biomaso. Samozřejmostí je ekodrogerie. Tel.: 724 037 065. Orlí 20, Bánskobystrická 176, BRNO

b ZDRAVÍČKO

Sonnentor čaje a koření, suché vážené plody, biopotraviny, zdravá výživa, ekoprodukty i Fair Trade. Tel.: 775 116 351, www.zdravicko.com Masarkovo nám. 37, KYJOV

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ b Zdravá výživa

Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy a přírodní kosmetika, tel.: 602 759 838. Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL

b ROBI – zdravá výživa Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, tel.: 737 241 444. Opavská 32/1, KRNOV

b ZDRAVÝ STYL Vlastní biozelenina, vlastní bezlepkové pečivo, biopotraviny, biokuřata, biovejce, kozí výrobky, tel.: 596 117 844. Nádražní 36, MORAVSKÁ OSTRAVA

OLOMOUCKÝ KRAJ b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA Chléb a pečivo v kvalitě bio 7. května, LEŠTINA u Zábřehu

PÍ–CENTRUM Olomouc Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657. Pavelčákova 21, OLOMOUC

ZLÍNSKÝ KRAJ b KRAJINKA ZDRAVÉ VÝžIVY Makrobiotický, vegetariánský a bezlepkový sortiment, biopotraviny, prodej a distribuce Pí-vody, biokosmetika, ekologická drogerie, gemoterapie. PŘEDNÁŠKY, OCHUTNÁVKY a PORADENSTVÍ. Tel.: 773 544 462, Pí-voda tel.: 608 044 462, www.krajinka.cz Sloupského (MINAS) 1197, Uh. Hradiště

b BIOMARKET

U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racio, dia a bezlepkové produkty, čaje, přír. cert. kosmetika, ekodrogerie, Fair Trade, bylinné pro-

22

dukty aromaterapie. Tel.: 577 211 256, kl. 167, www.zdravizprirody.cz Nám. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN

JIHOČESKÝ KRAJ b SLUNEČNICE

Prodejna zdravých potravin, biopotravin, bioovoce a zeleniny, biovína, máme čerstvé biopečivo, čerstvé šávy, žitný kváskový chléb, dia a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty, přírodní kosmetika, ekol. prostředky, literatura ad., www.slunecnicecb.cz, tel.: 603 266 753, 387 315 856. Chelčického 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE

b BELLIS

Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy, dětská výživa, tel.: 384 420˚022 Palackého n. 59/I, DAČICE

VYSOČINA Dvorský statek Olešenka PRODEJ ZE DVORA: kozí biomléko a bioprodukty z něj (zrající a přírodní sýry, ochucené sýry, žervé, tvaroh, jogurty, jogurtové mléko); zelenina a brambory. Objednejte se na tel.: 775 661 407, [email protected], více na www.kozidvorek.cz Olešenka 10 – u Přibyslavi

HARMONIE

Biopotraviny, čaje, bezlepkova dieta, koření, kozí produkty, přír. kosmetika, minerály a doplňky, ekoprodukty. Přednášky různ. druhu. Tel.: 775 145 813 Žižkova 260, PACOV

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ SALVIA Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny, aromaterapie, přípravky pro sportovce, vitaminové, minerální přípravky, včelí produkty, tel.: 464 649 252, www.salvia-zdravavyziva.cz Moravská 475, ČESKÁ TŘEBOVÁ

b BAZALKA

Prodejna biopotravin – zdravé výživy, dietní výrobky, čerstvé pečivo, saláty, tel.: 775 360 721 (Rokitanského 169), Bazalka biosamoobsluha – bohatá nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina, tel.: 739 714 830 (Gočárova 516), Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna, tel.: 739 714 831 (K. H. Máchy 747) HRADEC KRÁLOVÉ

b Zdravíčko

Sonnentor čaje a koření, suché vážené plody, biopotraviny, zdravá výživa, ekoprodukty i Fair Trade. 774 773 717, www.zdravicko.com třída Krala IV. 12, HRADEC KRÁLOVÉ

LIBERECKÝ KRAJ ÁNANDA veget. restaurace Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře – pestrý výběr. Prodej zdravé výživy, biopotravin, čajů, českého i orientálního koření, www.anandaline.cz, tel.: 485 103 741. Frýdlantská 210/12, LIBEREC

PARDUBICKÝ KRAJ b ZDRAVÁ VÝŽIVA

Biopotraviny, byliny, čaje, dia a bezlepková dieta, chlazené potravi-

ny, přírodní kosmetika, literatura, tel.: 461 615 293. Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL

b ŠPALDA, restaurace a prodejna Snídaně, obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez cukru, biopotraviny, tel.: 463 351 435, www.bio.spalda.cz třída Míru 64, PARDUBICE

b ZDRAVÁ VÝŽIVA

Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642. Barcalova 143, ÚSTÍ N. O.

PLZEŇSKÝ KRAJ b SEDMIKRÁSKA

Nabízíme široký sortiment biopotravin, Tel.: 731 284 368. 722 493 899 Ševčíkova 33, HORAŽĎOVICE

BIO-DIA; ZDRAVÁ VÝŽIVA

Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje... Hruškova 87, DOMAŽLICE

SLUNEČNICE – ZDRAVÝ RESTAUARANT

Příjemný interiér, nekuřácké prostředí, ryby, drůbež, biohovězí maso, ale i vegetariánské, veganské pokrmy, biokáva, bio čaje, čerstvé zeleninové a ovocné šávy Jungmannova 4, PLZEŇ

STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA V MLÝNSKÝ OBCHOD

Biopotraviny – mlýnské výrobky, čaje, koření, biokosmetika a další doplňkový sortiment (smaltované nádobí, smetáky). Nákup můžete spojit s prohlídkou funkčního vodního mlýna na Radotínském potoce. www.mlyn-uveselych.cz; Tel.: 737 905 239. Otevřeno: St-Ne: 13.00–16.30 hod. Mlýn u Veselých, Choteč 23 (Praha-západ)

V ZDRAVÁ VÝŽIVA

Největší prodejna biopotravin v regionu, široký sortiment racionální výživy, bezlepkových a dia výrobků, chlazené zboží, káva a čaje, byliny a koření, pečivo a cereálie. Dále biokosmetika, ekodrogerie, fairtradové zboží a keramika. Tel.: 728 170 271. Inspektorská 392 (300 m od hl. n.), NYMBURK

b ROSA

Biopotraviny, zdravá výživa, bezlepková dieta, čaje, byliny, přírodní kosmetika, tel.: 325 612 367. nám. Jiřího 38, PODĚBRADY

b Slunečnice

Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové potraviny, biokosmetika, zdravotní obuv, ekdrogerie, šátky na nošení dětí Vatanai, pohankové polštáře, byliny, čaje, koření, literatura. Tel.: 321 714 650. Legerova 148, KOLÍN

b Kosmetika Dr.Hauschka

Výhradní zastoupení kosmetiky Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR a SR, Smetana s.r.o., tel.: 233 320 249, [email protected],www.drhauschka.cz, e-shop www.yinyang.cz, Po-Pá: 10–19 Revoluční 10, PRAHA 1

b Country Life

Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa,

čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje, balené i nebalené sušené bioovoce, luštěniny, semena a ořechy. Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA

V BIOHOME Biopotraviny Biopotraviny všecho druhu. Mražené biopotraviny z Německa, především polotovary, pizzy, maso, ovoce, zelenina. Velký výběr tuzemských i dovozových chlazených potravin. fair trade potraviny a další. Tel.: 602 510 344, www.biohome.cz,[email protected] Belgická 30, PRAHA 2

V Francouzská biokosmetika

Vzorková prodejna biokosmetiky FLORAME, ACORELLE a CATTIER, tel.: 775 608 027, e-mail: [email protected], [email protected], [email protected]., www.florame.cz, www.cattier-bio.cz, www.acorelle.cz Olšanské nám. 7, Praha 3

V b BIO DAY

Nabízíme tyto produkty v biokvalitě: čerstvé ovoce, zelenina, pečivo, mléko, vejce, maso, vína, racionální výživa, bezlepkové potraviny, potraviny bez laktózy, fair trade produkty, ekodrogerie, biokosmetika. Tel.: 296825501, bioday @email.cz, www.bioday.cz DBK, patro -1, Budějovická 64, metro C, PRAHA 4

b WELEDA

Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888. Lidická 28, PRAHA 5

Biosvět Zbraslav Biopotraviny, produkty zdravé výživy, bioovoce a zelenina, čerstvé biopečivo a biomaso, přír. kosmetika, ekodrogerie, tel.: 723 324 324 Pelzova 1512, PRAHA 5-Zbraslav

ÚSTECKÝ KRAJ HERBA Bylinné směsi dle receptu, zásilková služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci atomového spektrometru), tel.: 728 353 067. České armády 11/2156, Litoměřice

b U SLAVÍKA

Opravdový výběr kvalitních a zdravých potravin, odborné nutriční poradenství, kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekodrogerie, e-obchod. www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673. Masarykova 428/28, TEPLICE

SLOVENSKO Bioobchod Malý princ Prodej biopotravin a kontaktní místo pro odběr Bio a literatury z Česka, tel.: 00421-32-6400400, [email protected], www.bioobchod.sk Mierové námestie 29, 911 01 Trenčín Na této stránce se prodejna zveřejní při odběru 20 kusů měsíčně. b členské prodejny PRO-BIO, V nově zařazené.

bio

l

10/2011

KNIHOVNIČKA Měsíčník BIO vychází ve spolupráci s:

PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců o. p. s.

Nemocniční 53, 787 01 Šumperk tel./fax.: 583 216 609 [email protected]

www.pro-bio.cz

OSVĚDČENÉ TITULY I NOVINKY PRO VÁS Na podzim vrcholí období biopotravin, a také trendy zdravé výživy a zdravého životního stylu dosahují svého vrcholu. S tímto ohledem si dovoluje naše nakladatelství IFP Publishing nabídnout několik tematických knih do vaší prodejny zdravé výživy i pro čtenáře. Knihy do prodejen dodáme v jakémkoliv množství a s velmi zajímavým rabatem. BIO&DÍTĚ, BIO I NEBIO ZDRAVÁ VÝŽIVA – druhé vydání úspěšné knihy určené pro všechny novopečené rodiče i pro rodiny se staršími dětmi. Kniha je zaměřená na zdravou výživu a správné stravovací návyky dětí od narození po pubertu, s mnoha recepty, teoretickou částí a nově přidanou kapitolou o dětské obezitě z pera MUDr. Zlatko Marinova. (Více najdete na http://www.ifp-publishing.cz/products/bio-dite/) Počet stran 160, barevná, B5 v pevné vazbě 349 Kč 540 KAPESNÍ BIOLEXIKON – obecný lexikon a seznam všech nejoblíbenějších biopotravin na českém trhu. Od obilovin přes luštěniny, oleje, semena až po mořské řasy a nápoje. Díky názorným fotografiím je Biolexikon přehledným pomocníkem do kapsy všech příznivců zdravého vaření. (Více najdete na http://www.ifp-publishing.cz/products/kapesni-biolexikon/) Počet stran 192, barevná kniha v pevné vazbě s fotografiemi, 100 Kč 541 Při této příležitosti bych Vás také ráda upozornila na připravovanou knihu S DĚTMI PROTI OBEZITĚ od známého dětského obezitologa MUDr. Zlatko Marinova, která obsahuje cenné rady a doporučení, jak obezitě dětí předcházet a jaký životní rodinný styl je při prevenci a případné léčbě obezity nejvhodnější. Kniha „S dětmi proti obezitě“ vyjde během října 2011. Tereza Forštová, Marketing a prodej IFP Publishing&Engineering s.r.o. TEL.: 777 802 771

Jak objednat tituly? Čaje a koření z kontrolovaného ekologického zemědělství SONNENTOR s.r.o., Čejkovice Tel.: 518 37-82 687,

www.sonnentor.cz

Lipová 40, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem tel. 583 301 951, fax: 583 301 960 www.probio.cz

Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište na žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro jednotlivé knihy (uvedené za cenou). Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele poskytujeme slevu za lomítkem – a přičtěte 40 Kč na poštovné za dvě publikace, od tří (krom bulletinů) 50 Kč. Soukromý inzerát uhrate obdobně – 100 Kč. Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2.

NAKLADATELSTVÍ MEDICA PUBLISHING TOFU – zdravě bez cholesterolu Brož., 80 stran, cena 96/90 Kč 415 Nudle, špagety a spol. Brož., 96 str., cena 89/80 Kč 416 Tvaroh a čerstvé sýry... Brož., 125 str., cena 129/120 Kč. 417 Oves a žito Brož., str.80, cena 84/80 Kč 418 České ovoce v kuchyni Brož., str. 64, cena 49/45 Kč 419 Dr. Stanwayová: Léčebná výživa při běžných onemocněních Brož., cena 149/140 Kč 601

Archiv Bio na CD r. 2004–2010 Cena s poštovným 110 Kč 104

PRO-BIO SVAZ E. Z. A. Michalová: ČESKÁ BIOKUCHAŘKA II. vydání. Cena 303 Kč 222 Zahrádkářova čítanka Cena 248 Kč 245 Zemědělský kurz R. Steinera Cena 163 Kč 246

Bulletiny, cena 25 Kč č. 18: Brambory č. 21: Chov masného skotu, produkce a odbyt biomasa

202 204

č. 22: Ekologické pěstování jabloní a tržní produkce biojablek 205 Chov skotu bez tržní produkce mléka Brož. A5, cena 25 Kč 206

BIOINSTITUT OLOMOUC Metodika pro praxi po 45 Kč Biobrambory. Jak ekologicky vypěsto231 vat kvalitní brambory Faremní zpracování mléka v ekologickém zemědělství 233 Porážka a zpracování masa v ekologickém zemědělství 234 Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v EZ 235

GRADA A HEL D. Chrpová: S výživou zdravě po celý rok Grada, brož. A4, 138 s., 180 Kč 535 Kamil Ramík: Cviky na vaši bolest Grada, brož. A4, 100 s., 140 Kč 538 J. Tywonyak: Nízkoenergetické domy, Pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč 522 J. Tywonyak: Nízkoenergetické domy 2 Pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč 523 Kol.: SOLÁRNÍ TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ, koncepce, technika, projektování Hel, brož., stran 178, 248 Kč

526

VYDAVATEL A REDAKCE:

DISTRIBUCE NA SLOVENSKU:

vh press, Jungmannova 1403 500 02 Hradec Králové 2 tel.: jen mobilní 608 476 828 [email protected], [email protected] Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková Sazba a DTP: vh press Hradec Králové Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové Toto číslo vyšlo v říjnu 2011, ročník 15, č. 10 Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Ing. Jarmila Chladová, Ing. Richard J. Barták, CSc., Ing. R. Hradil

INZERCE SOUKROMÁ ŘÁDKOVÁ

MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a.s., Vajnorská 137, Bratislava 3, PSČ: 831 04; (bezpl. linka 0800 188 826), Korešp. adresa: P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3; tel.: 00421 2 4444 2773, 4445 8821; [email protected]; Bioobchod Malý princ, Mierové n. 29, 911 01 Trenčín Autorský kolektiv: Ing. P. Dostálek, Ing. Jiří Pospíšilík, W. Gregorová, Ing. J. Papáček a další

Stojí 100 Kč za 180 úhozů. Platba složenkou či na účet. Bude vytištěna v časopise a na týden umístěna na webu.

Registrováno: MK ČR E 11409. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin a předplatného po celé ČR a SR.

CENA PŘEDPLATNÉHO 2012 se nemění, pokud pošlete a uhradíte do 25. 12. výtisků měsíčně .............. Kč za výtisk 1 (2011) .................... po 20 Kč ................................rok 240 Kč 1 (2012) .................... po 21 Kč ................................rok 252 Kč 2–4 ..................................po 19 Kč za výtisk 5 (+1 zdarma).............. po 18,– ..............................(rok) 990 10 ............................ po 16,– (+ DPH) .................čtvrtl. 550 15–49 ...................... po 16,– (s DPH) a VIZITKA PRODEJNY V BIO

bio

l

6/2011

Objednávky předplatného, knih, inzerce a příspěvky pro příští číslo zasílejte na adresu: redakce. Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat též na webových stránkách:

www.vhpress.cz

OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO BIO Jméno a příjmení: ............ ....................................................................... Ulice: ................................ ....................................................................... PSČ a místo: .................... ....................................................................... Výtisků/měsíčně ..............od měsíce. ..................................................... DIČ* .................................. IČ*: ....................................... *) jen pro firmy Žádám o starší čísla (po 12 Kč/výt.) BIO – měsíce/rok :. ................................................

23