Biozelenina Velehrad (ve filmu hovoří Ing. Petr Weidenthaler) ČAS 0:33
FILOZOFIE A CHARAKTERISTIKA FIRMY
Ø Podnikatelská filozofie firmy vychází z kladného vztahu k přírodě a zdraví zákazníků a je založena na odborné kvalifikaci v daném oboru. 1:08 Ø Firma hospodaří od roku 1997 na pozemcích cca 2 km za Velehradem, v současné době přesouvá podnik více do středu obce. Jsou s tím spojeny další práce při dobudování fóliovníků, závlahy, nelze ale zanedbávat ani obvyklé činnosti – pěstování, sklizeň a prodej zeleniny, neboť tyto jsou zdrojem příjmů firmy.
2:40
PĚSTOVANÝ SORTIMENT OSEVNÍ POSTUPY
Ø Dříve firma hospodařila na cca 5 ha mezi Velehradem a Salaší, z toho byly 2 ha orné půdy (pro pěstování zeleniny), zbytek byly sady a trvalé travní porosty. Tyto 2 ha orné půdy firma doposud stále využívá, přičemž polovina je oseta směskou na zelené hnojení, druhá polovina se využívá pro pěstování zeleniny. V následujícím roce se kultury na obou polovinách zamění. Díky celoročnímu pěstování zeleného hnojení se docílí delší odstup v osevním postupu, odplevelení pozemku, ale také omezení půdní únavy. Zelenina se pěstuje v pěti blocích:
-
Saláty a ředkvičky (od jara)
-
Cibule
-
Mrkev, petržel
-
Košťáloviny
-
Celer, pór
(na menších plochách také cukety, dýně Hokkaido, fazolka, kukuřice).
Ø Pěstovaný sortiment zahrnuje celou řadu druhů běžných i méně známých: fenykl, tuřín, ředkve, polníček, byliny, koření, plodová zelenina - hlavně ve fóliovníku – okurky salátové i nakládačky, rajčata (hodně cherry typ), paprika (do stádia technologické zralosti), zelená cibule pro jarní sklizeň, suchá cibule sklízená v létě
(ozimá cibule se zde nepěstuje), je plánována výsadba ozimého česneku. Každý zeleninový druh se pěstuje obvykle v několika odrůdách.
9:42 Ø Pohled na fóliovníky a venkovní pěstební plochy se závlahou. 10:18 Ø Pohled na porost červeného zelí hlávkového. 10:37 Ø Pohled na záhony s pěstovanou zeleninou ve fóliovníku. 11:07 OSIVO A SADBA Ø Firma využívá osivo od specializovaných světových firem. Část osiva nakupuje v kvalitě bio (je relativně drahé). Ing. Weidenthaler vysvětluje vyšší ceny biozeleniny i zeleninového bioosiva, které jsou dány především nižším výnosem. 13:23 Ø Částečně firma nakupuje osivo od domácích semenářských firem (např. Semo, s.r.o.). Mají dobré zkušenosti např. s dlohou bílou ředkví typu Daikon od firmy Semo – záběr na sklizeň ředkve.
13:59 Ø Ing. Weidenthaler vysvětluje, že v souladu se Zákonem o ekologickém zemědělství je povinností pěstitele používat osivo v kvalitě bio, pokud je dostupné na trhu, znovu však zdůrazňuje vyšší cenu tohoto osiva, která je jedním z faktorů zvyšujících cenu biozeleniny.
14:23 Ø Sadbu firma používá vlastní, část jí prodává i jiným biozelinářům (je vítaným zdrojem příjmů na jaře, kdy je prodej biozeleniny relativně nízký). Ø Při předpěstování sadby začínají z výsevů do truhlíků s následným pikýrováním do sadbovačů. Ty se ponechávají ve skleníku nebo fóliovníku, kde se sadba dopěstuje do výsadby. Kryté prostory se vytápějí plynovým agregátem, který je regulován termostatem.
Ø Sadba se minimálně přihnojuje – používá se výluh ze zkompostovaného hnoje (kompost se v rašlovém pytli nechá vymáčet v sudu s vodou), kterým se sadba zalévá a tím současně přihnojuje.
15:40 VÝŽIVA A HNOJENÍ Ø Ve firmě se jako základní hnojivo využívá chlévský hnůj. Ing. Weidenthaler vysvětluje vztah mezi harmonickou výživou (která probíhá při využívání chlévského hnoje) a správnou přípravou půdy na jedné straně a vyšší odolností rostlin vůči chorobám a škůdcům na straně druhé. Ø Dále uvádí příklad z vlastní „neekologické“ praxe, kdy z organizačních důvodů nebylo možné sklidit na podzim mrkev, která zůstala na pozemku a zmrzla. Na jaře se tato plocha zorala a připravila pro výsadbu další zeleniny (byla součástí většího bloku pro pěstování košťálovin). Na pozemku, na kterém neproběhla sklizeň mrkve a který byl zorán až na jaře, vykazovala následná plodina vyšší míru napadení škůdci, což bylo do jisté míry zapříčiněno problémy s výživou rostlin v důsledku zhoršené půdní úrodnosti. Ø A právě choroby a škůdci způsobují závažnější poškození porostů v ekologickém zemědělství, neboť zde nejsou používány chemické prostředky na ochranu rostlin jako v konvenčním zemědělství. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost dobré agrotechnice. Ø Ing. Weidenthaler doporučuje ukončit orbu začátkem listopadu, neboť na rozdíl od konvenčního systému produkce, kde lze určité prohřešky proti správné agrotechnice kompenzovat použitím průmyslově vyráběných minerálních hnojiv a chemických prostředků na ochranu rostlin, se v ekologickém systému nedodržení termínu zpracování půdy projeví negativně na pěstitelském výsledku mnohem intenzivněji. Souvisí to s negativním působením na život mikroorganismů v půdě a na mineralizaci organické hmoty a v konečném důsledku na horší výživu rostlin.
22:07 Ø Intenzita mineralizace se mění v průběhu vegetace v souvislosti se změnou teplotních podmínek. Na jaře, kdy je v důsledku nižších teplot průběh mineralizace pomalejší, je v půdě také menší množství minerálního dusíku. Proto je v tomto období problematické v ekologickém systému vypěstovat zeleninové druhy s vyššími nároky na dusík, jako je např. květák a brokolice.
23:15 Ø Průmyslově vyráběná organická hnojiva ve firmě nepoužívají, neboť jejich nákup a dovoz znamená vyšší náklady na produkci. Organická hnojiva firma získává z tamních zdrojů. 23:28 SUBSTRÁTY Ø Ve firmě míchají substráty sami. Používají rašelinu + zetlelý hnůj + písek + vápenec. Zeminu nepoužívají, protože často obsahuje semena plevelů.
23:58 CHOROBY A ŠKŮDCI Ø Kalamitní výskyt svilušek ve fóliovníku na okurkách - využívají proti nim bioagens Phytoseilus od firmy Biocont, nejsou však spokojeni s kvalitou tohoto bioagens. Ø Na pozemcích se spontánně vyskytuje antagonista Amblyseius. Ø Plíseň okurková se vyskytuje minimálně, neboť okurky, včetně nakládaček, pěstují ve fóliovníku. Ø Na paprikách se ze začátku vegetace vyskytují mšice – asi týden se rostliny postřikují vodou, tím se jejich výskyt výrazně sníží. Ø V posledních letech zaznamenali vyšší výskyt septoriózy na celeru již koncem června až začátkem července, dříve se tato choroba objevovala až na podzim, během září, kdy již nepůsobila hospodářsky významnější škody. Proto ve firmě uvažují o použití měďnatých přípravků na ochranu rostlin, které jsou do jisté míry v ekologickém zemědělství povoleny. Ø Plíseň u cibule nejenom na nati, ale i uvnitř cibulí. Ø U salátu se vyskytuje v některých letech silné podehnívání, plíseň salátová není příliš rozšířená.
33:10 Ø Proti
škůdcům
na
košťálovinách,
ředkvičkách,
pekingském
zelí
využívají
mechanickou ochranu bílou netkanou textilií. Ø Biologické prostředky na ochranu rostlin na bázi Bacillus thuringiensis nepoužívají. 34:37 Ø Záběry na porosty zeleniny zakryté netkanou textilií.
35:02 ZÁVLAHY Ø Ing. Weidenthaler při pěstování zeleniny považuje za nezbytnost. 36:05 Ø Čištění a sestavení filtrů pro závlahovou vodu. 36:35 Ø Pohled na kapkovou závlahu. 37:08 Ø Pohled na zavlažované pole, zčásti kryté netkanou textilií. 38:32 KULTIVACE PŮDY ODPLEVELOVÁNÍ Ø Využívají se ruční plečky, malá mechanizace (s šířkou záběru 50 – 60 cm), ale také okopávka motykou. Ø U většiny zeleninových druhů probíhá plečkování, stejně jako okopávka minimálně 2 x, u pozdních odrůd 3 x až 4 x, u celeru i 5 x. Ø Cibuli pěstují ze sazečky i setou (přestože má malou konkurenční schopnost vůči plevelům) – plečkuje se obvykle každých 14 dnů.
40:42 SKLIZEŇ SKLADOVÁNÍ Ø Ve firmě se snaží prodat co nejvíce biozeleniny v čerstvém stavu, protože nemají dostatek odpovídajících skladovacích prostor. Ø Poptávku v pozdějším období pokrývají nákupem od jiných producentů biozeleniny. Ø Kořenovou zeleninu skladují do Vánoc. Ø Celer, vzhledem k menší konzumní části, má také omezenou skladovatelnost. 42:14 Ø Pohled na sklizeň listů salátu. 42:38 Ø Pohled na traktor s přepravkami připravenými pro transport sklizené zeleniny.
42:54 Ø Sklizeň svazkované mrkve (v bedýnce obvykle 20 svazků). 43:16 Ø Namáčení sklizené vodnice a ředkve prodlouží jejich uchovatelnost. 43:43 MARKETING Prodej biozeleniny je ve firmě realizován třemi způsoby: Ø Přímo na tržnici – výhodou je přímý kontakt se zákazníkem a detailní znalost jeho požadavků, nevýhodou je velká konkurence konvenční produkce zeleniny. Ø Prodej do obchodů (Brno, Praha) – biozelenina se tímto způsobem odbytuje za relativně nižší cenu, ale ve větších objemech. Ø Internetový obchod: biozelenina se prodává na základě individuálních objednávek konkrétních druhů zeleniny, nebo se v současné době rozvíjí prodej prostřednictvím tzv. BIOBOXŮ, které mají hodnotu 200, 400 nebo 600 Kč a ve kterých dostane zákazník takové zeleninové druhy, které jsou v danou dobu k dispozici.
46:17 KONTROLNÍ ORGANIZACE Ø Ve firmě jsou spokojeni s fungováním kontrolních organizací. 46:39 LEGISLATIVA PODPORA Ø Ve firmě vyhovují všem standardům požadovaným po bioproducentech zeleniny. Ø Ve firmě se zelenina nezpracovává, čímž odpadá celá řada různých hygienických předpisů a nařízení, které by se jinak musely dodržovat. Ø Jako dosti komplikovanou označuje Ing. Weidenthaler oblast osiv. Protože je zelenina pěstována, v porovnání s významnými polními plodinami, v relativně malých objemech, není příliš ve středu zájmu výrobců bioosiv, a proto není na trhu dostupný širší sortiment zeleninového osiva v bio kvalitě. Ø Při vyřizování náležitostí souvisejících s žádostí o dotace firmě vypomáhá regionální odbor Mze ČR. Ø Objem finančních prostředků, které jsou formou dotací poskytovány biozelinářům na plochu hodnotí Ing. Weidenthaler jako nízký vzhledem k tomu, že průměrná výměra producentů biozeleniny je relativně malá.
50:42 PĚSTOVÁNÍ V KRYTÝCH PROSTORÁCH Ø Pohled na boční větrání ve fóliovníku. 51:16 (hovoří Stanislav Vaculík) Ø Plodové zeleniny se ve fóliovníku pěstují po sklizni ředkviček, tuřínů, kedluben a salátů jako druhá plodina. Papriky a rajčata se vysazují koncem května, následně je třeba rostliny pravidelně vyvazovat a u rajčat také vyštipovat postranní výhony. Ø Významnější problémy s chorobami a škůdci na skleníkových kulturách nejsou, někdy lze pozorovat výskyt svilušky na paprice. Ø Phytophtora inferstans na rajčatech se vyskytuje málo – díky bočnímu větrání, kapkové závlaze (na rozdíl od závlahy postřikem neovlhčuje listy) a odstraňování spodních žloutnoucích listů a ve vyšších patrech rostliny také zálistků (to přispívá k lepšímu provzdušnění rostlin a osychání listů).
52:30 Pohled na skleníkové kultury.
53:07 Konec
