Velehrad je obec se starou vinařskou tradicí. Od roku 2007 se zde nadto koná soutěž mešních a košer vín. Je to zajímavá myšlenka a dobrý nápad. Vždyť na Velehrad, který je kolébkou naší víry a kultury, si chodíme sáhnout k našim kořenům a napít se z čistého pramene evangelia podávaného srozumitelným jazykem. Tady celý národ každoročně oslavuje své věrozvěsty a zakladatele našeho písemnictví a kultury. Je tedy vhodné uspořádat přehlídku nejvyspělejší vinařské kultury spojené s bohoslužbou právě tady, kde se připravovalo mešní víno už tenkrát na počátku křesťanství v naší zemi. Děkuji pořadatelům, blahopřeji úspěšným vystavovatelům a všem přeji nejen radost z dobrého vína, ale také povzbuzení ducha při setkání s odkazem živé víry našich předků a novou chuť k aktivnímu budování křesťanské kultury života. Jan Graubner arcibiskup olomoucký
Katalog vín
VELEHRAD 2009
1
Katalog vín
VELEHRAD 2009
2
Katalog vín
VELEHRAD 2009
3
Tradice vinařství v našem kraji Kam až sahá tradice vinařství v naší zemi? Jistě zde byla znalost pěstování vína již v době před příchodem křesťanství. Pro křesťany však nabyla vinná réva mimořádné důležitosti, a tak se zasazovali o rozvoj vinařství a kvalitu vína. V nejstarší české literatuře nalézáme doklad o pěstování vína v Kristiánově legendě. Mnich Kristián obohacuje vyprávění starších legend o sv. Václavovi a neváhá prozradit, že sv. Václav měl rád víno, což bylo později pisateli vytýkáno: „A přihodilo–li se mu, někdy, jako knížeti mezi takovými šelmami dlícímu, že pozdě večer nad obyčej hojněji se napil, ze spánku časně ráno se vytrhl a nejrychleji spěchal do chrámu,“ kde toto svoje přestoupení vyznal. Současně však píše, že sv. Václav vlastníma rukama připravoval hostie a „též na vinici pospíchal,“ hrozny trhal a vlastníma rukama vytlačoval a do džbánu naléval a k svaté oběti uchovával. Postava sv. Václava – ideálního panovníka, tak dostává ve vyprávění legend kněžské rysy. Sv. Václav ostatně toužil podle legend stát se mnichem. Katalog vín
VELEHRAD 2009
4
Na Moravě je počátek pěstování vína spojován lidovou tradicí s cyrilometodějskou misí. Opět zde jistě platí, že křesťanství přineslo nebývalý rozvoj pěstování vína. V tomto smyslu sehrál významnou roli cisterciácký řád, který vybudoval svůj klášter v blízkosti Veligradu, dnešního Starého Města v první polovině 13. století. Již r. 1220 se dovídáme o vinicích, které velehradští cisterciáci založili na návrší u zaniklé osady Scorscicz v blízkosti Uherčic u Hustopečí. Na vinicích pracovali přes rok především konvršové – řeholní bratři. Rozsáhlé vinice vznikly v Polešovicích a Přítlukách. Tam se rozkládaly vinice v hoře, které se již roku 1454 říkalo Mniška. Víno z těchto vinic se stalo ve středověku proslulým. Zvyšování úrovně pěstování vinné révy bývá kladeno rovněž do souvislosti s periodicky se opakujícími cestami opatů na řádové kapituly do Cîteaux ve Francii. Tak se do našich zemí dostávaly nové a kvalitnější odrůdy vína. Intenzívní styky měl velehradský klášter s proslulou vinařskou oblastí Klosterneuburg, kde mu dokonce patřily od druhé čtvrtiny 13. století vinice. Ačkoliv bylo pěstování vína velmi pracné, přesto právě ono bylo jednou z hlavních příčin, že se velehradský klášter stal jedním z nejbohatších v českých zemích. Vzkvétající klášter zničily husitské války, po nichž ztratil Velehrad takřka veškeré své vsi a statky. Hospodářská stabilita nastala až v 17. a 18. století. Opět ji pomohlo nastolit právě vinohradnictví. Panství velehradskému patřilo v pol. 18. stol. 40 vesnic, přičemž v polovině z nich se pěstovalo víno. V roce 1750 byla celková rozloha klášterních vinic celkem 113 měřic (1 měřice 57 arů). Výnos vlastních vinic i výnos desátku a zemního přinášel klášteru značný výnos. Kromě okolních šenků dodával velehradský klášter víno i do vzdálených míst na Moravě a ve Slezsku (např. do Brna, žďárského kláštera apod.) Zásoby vína v klášteře se např. v roce 1740 odhadovaly na 3 400 beček po 10 vědrech (v té době bylo jedno vědro 56–61 litrů, to je asi 2 milióny litrů vína) a při zrušení kláštera v roce 1784 bylo na Velehradě převzato císařskou zrušovací komisí 126 000 věder vína (asi ¾ miliónu litrů) ročník 1767–1783 v ceně 52 667 zl. Větší část vinné úrody se shromažďovala na Velehradě. Kromě pivních a vinných sklepů pod budovou kláštera byly velké sklepy za pivovarem (dnešní Stojanov) a na dalších místech. Vztah mnichů k vínu znásobený slavením eucharistie vyjádřili barokní umělci na skvostných chórových lavicích v bazilice, kde se motiv vína objevuje společně s dalšími plody země. Na počest cisterciáků, kteří osídlili údolí říčky Salašky 11. listopadu 1205, byla pojmenována také soutěžní přehlídka mešních a košer vín Cisterciácká pečeť. I dnes pronáší kněz nad vínem tato slova: „Je to plod země a lidské práce a stane se nám nápojem duchovním.“ Takto se o vinné révě vyjadřuje současný papež Benedikt XVI.: „Víno představuje svátek. Dává člověku pocítit slávu stvoření... Dává nám tušit něco z konečné slavnosti Boha a lidstva, k níž míří očekávání Izraele.“
Petr Hudec Katalog vín
VELEHRAD 2009
5
Kristus v lisu Již v raně křesťanském umění se můžeme setkat s výjevem nazývaným Kristus v lisu, který během staletí prodělal řadu změn. Zpočátku Kristus v kádi šlapal hrozny. Od 14. století se objevuje nový motiv, na kterém je Kristus sám lisován jako hrozen. Krev z jeho ran stéká do kalicha. Od 15. století nabývá břevno lisu podobu kříže, který nese Kristus na svých zádech. Na některých vyobrazeních ještě lisem otáčí Bůh Otec, což zdánlivě činí z Boha Otce tyrana vlastního Syna. Cožpak Kristus neprosil: „Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich?“ (Srov. Lk, 22, 42) Nestalo se - z lisu vytéká do kalichu šťáva. Obžaloba Boha Otce za domácí násilí ovšem nebude zřejmě uspokojivou odpovědí. Pojďme si tedy tento na první pohled trochu morbidní výjev vysvětlit. Téma Krista ve vinném lisu je inspirováno Izajášovým proroctvím: „Proč je tvůj úbor krvavě zbarven a tvé roucho jak toho, jenž v lisu šlape? Sám jsem šlapal v lisovací kádi a nikdo z národů se mnou nebyl. Rozhněván jsem po nich šlapal, rozšlapal jsem je ve svém rozhořčení, až šťáva z nich mi roucho postříkala, poskvrnil jsem si celý oděv.“(Iz 63, 2-3). Lis ve Starém zákoně často symbolizuje konečný soud. Šlapat víno v lisu obrazně znamená porážet nepřátele v boji. Křesťané spatřují v postavě krví zbroceného trpícího služebníka, o němž jednotlivé části Izajášových proroctví pojednávají, Mesiáše – Krista. Motiv rudého či krvavě zbarveného roucha symbolizuje poskvrnění hříchem, který na sebe musel Mesiáš vzít a celý motiv je poukazem na Kristovo utrpení. Órigenés například uvádí, že víno je sklízeno z vinného keře, který Kristus sám se sebou ztotožnil („Já jsem pravý vinný kmen“ Jan, 15,1) a lisováno nebeským Otcem, pravým vinařem. Rupert z Deutzu uvádí k výkladu výše citovaného úryvku z Izajáše toto: „Lisoval tím, že se sám pro nás obětoval, stal se lisovaným hroznem, když pod tlakem kříže víno z jeho tělesné schránky proudilo.“ Postupně se akcentuje výklad motivu jako poukaz na svátost eucharistie. Obraz byl využit ve sporech s reformací, kdy bylo třeba prokázat, že po proměnění chleba a vína při mši svaté přijímají křesťané Kristovo tělo a krev. Na mnoha vyobrazeních dochází ještě k dalšímu rozšíření. Zástupci církve (jáhnové, kněží) přinášejí hrozny a sypou je do kádě, v níž Kristus víno šlape. Jiní členové církve zachycují víno do kalichu. Tím se zdůrazňuje role církve při proměňování a rozdělování eucharistie. Na počátku bohoslužby oběti přinášejí zástupci církve plody země a lidské práce - chléb a víno - s přáním, aby se staly „pokrmem duchovním“. Hrozny přisypávané do kádě mohou ovšem symbolizovat také bolesti a utrpení jednotlivých křesťanů, které mají být proměněny Kristovým spasitelským činem. Tím je vyjádřena kvalita spoluúčasti křesťanů na tomto tajemství. Na závěr bychom se ještě mohli pokusit rehabilitovat Boha Otce. Kristus nepřišel na zem usmířit s lidmi naštvaného Boha Otce. Bůh poslal na zem svého Syna z lásky k nim. Rozhodnutí Krista obětovat se za spásu lidí až do krajnosti spočívá v jeho „vydanosti“. Takto to vyjadřuje sv. Anselm z Canterbury: „Bůh nenutil Krista zemřít. Ten podstoupil smrt dobrovolně ne proto, že by mu poslušnost velela zemřít, ale proto, že ho k tomu vedlo zachování spravedlnosti, a v tom vytrval s takovou pevností, že ho to stálo život. Je možno také říci, že Otec mu přikázal zemřít v tom smyslu, že mu přikázal to, co jej stálo život.“
Petr Hudec
Použitá literatura: ROYT, Jan: Slovník biblické ikonografie. Praha 2007, s. 133-134. POSPÍŠIL, Ctirad, Václav: Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel. Praha 2000, s. 98. Starý Zákon, Překlad s výkladem XI. Izajáš. Praha 1989, s. 392-393. Katalog vín
VELEHRAD 2009
6
Alegorie proměnění vína v krev (výřez) (Marco dal Pino Detto Marco da Siena (1571) – pinakotéka Vatikánských muzeí) Víno Ve Starém zákoně patří jakožto nápoj k životu člověka stejně jako chléb jakožto jídlo. Je člověku dáno k udržení jeho životní síly (svou barvou odpovídá krvi). Člověku po pádu, odříznutému od stromu života, přenechal Bůh pro útěchu vinnou révu, jejíž plody jsou pro radost srdci (Srov. Žalm 104, 15) a dává mu zapomenout na námahu (Př. 31,6). Proto k slavnostní hostině nutně patří pohár vína, nad nímž se zvláštním způsobem recituje děkovná modlitba, a proto se zvláště zmiňuje přečištěné víno při eschatologické (tj. budoucí - na věčnosti) hostině, k níž Bůh pozve všechny národy (Iz 25,6). Kristus je pravý vinný kmen (Jan 15,1), který tato Boží zaslíbení potvrzuje. Z těchto všech hledisek lze pochopit, že u eucharistie se zřetel nejprve zaměřuje na přijímání z kalicha, spíše než na způsobu chleba při lámání. V rozporu se starobylým zvykem upřednostňuje Západ již odedávna bílé víno, aby se snáze pralo plátno na čištění kalicha.
V mírně upravené podobě citováno z: BERGER, Rupert: Liturgický slovník. Vyšehrad 2008, s. 537-538.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
7
Mešní a košer víno ve zvykovém a psaném právu Mešní víno v předpisech kanonického práva „Víno musí být přírodní z plodů révy vinné a nezkažené“ toto je základní sdělení Kodexu kanonického práva katolické církve Codex Iuris Canonici 1983 (CIC). Podobnou charakteristiku uvádí i předpis Římské kurie z roku 1706. Podle hlavy IV. „Věci potřebné ke slavení mše“ všeobecné směrnice Římského misálu, obnoveného rozhodnutím II. vatikánského koncilu a uvedeného v platnost papežem Pavlem VI. v roce 1980, se píše, že víno pro eucharistickou bohoslužbu má být z plodu révy, přirozené a čisté, bez příměsí cizích prvků. Posvátná kongregace de Propaganda fide považuje za nepřijatelné pro slavení liturgie rybízové víno, uměle vyrobené víno, zoctovatělé víno a víno znehodnocené značným množstvím vody nebo jiné tekutiny. Za pochybné je považováno víno vyrobené z plodů divokých odrůd révy. Nezáleží na tom, zda je víno bílé či červené, musí však být zdravé a pitelné. Kněžím, kteří nemohou ze zdravotních důvodů používat víno, může Kongregace pro Boží kult a disciplínu svátosti povolit při liturgii užívat čistého révového moštu. Všeobecně platí, že je povinností každého konkrétního kněze, aby si pro bohoslužby obstaral kvalitní mešní víno, které odpovídá církevním předpisům. Jednotlivé biskupské úřady mohou kněžím tuto úlohu ulehčit tím, že dohlédnou na výrobu dobrých mešních vín a přeberou záruku za jejich vhodnost pro bohoslužebné účely. Ze společenského pohledu kněží už na základě svého poslání byli nositeli kvalitní vinařské kultury. A to i v těch oblastech, kde se révě vinné kvůli povětrnostním podmínkám příliš nedařilo a s šířením křesťanství přinášeli pěstování vína i do oblastí dříve révou vinnou neosázených.
Liturgické víno v tradici nekatolických východních církví Obdobná je situace u nekatolických východních církví. Mnohé synody ve svých předpisech pouze opakovaně zdůrazňují nutnost používání čistého přirozeného vína z plodů révy zpracovaného klasickou přirozenou metodou. Pravděpodobně prvním přesnějším a ucelenějším předpisem, který spíše zdůrazňuje uvedené metody, než zavádí něco nového, je tradiční metoda Otců, uvedená v předpise IV. Kyjevského synodu kolem roku 1400. V nejstarších dobách bylo pravděpodobně užíváno víno červené, které přímo symbolizovalo Kristovu krev. Dodnes se převážně červené víno používá v Egyptské církvi. V Antiochyjské církvi předchází výrobě liturgického vína žehnání vinice. V nekatolické Arménské církvi je naproti tomu žehnáno vínu před jeho liturgickým užíváním. Tato skutečnost nabízí souvislost s žehnáním vínu v římskokatolických farnostech na svátek svatého Jana. Tento svatý, který působil a zemřel v Efezu, podle tradice vypil otrávený nápoj, který mu však nezpůsobil žádnou otravu, protože jej předtím požehnal. V nekatolické Syrské či Chaldejské církvi dohlíží na výrobu liturgického vína pověřený člen církve, podobně jako je tomu u košer vín vyráběných pro židovskou komunitu. Katalog vín
VELEHRAD 2009
8
Mešní a košer víno jako pojem Českého právního řádu Pojem mešní čí košer víno je použito v platném zákoně č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Zákon nezmiňuje žádné specifické požadavky na tato vína, to znamená, že musí splňovat veškeré podmínky v zákoně uvedené. Pouze v § 16 Společná ustanovení o označování produktu v odstavci 6 uvádí: Na etiketě vína lze uvést, že splňuje požadavky pro účely církví a náboženských společností, že jde o mešní víno, košer víno apod., pokud byl vydán písemný souhlas příslušné církve nebo náboženské společnosti s uváděním takto označeného vína do oběhu; bez předchozího písemného souhlasu církve nebo náboženské společnosti je zakázáno uvést takto označené víno do oběhu. Označení mešní víno se užívá jen v katolické církvi, jejíž liturgie se nazývá mše svatá. Jménem katolické církve v ČR uděluje souhlas k užívání označení mešní víno jen Česká biskupská konference. V obdobných evropských zákonech tato pravidla o označování ve vztahu k mešním vínům zpravidla nejsou uvedena. Víno v židovské kultuře Víno coby nápoj znali už lidé ve starověkém Řecku, Egyptě, Babylóně, ale i Číně. Pro jeho opojnou chuť, která konzumenty sbližuje, ale též pro jeho podobnost s krví, jej začlenili do svých obřadů, rituálů a liturgií. Po vzoru Egypta zařadili také Židé vinnou révu a nápoj z ní mezi věci posvátné, které jsou součástí svátků, zvyků a rituálních úkonů. Víno se stává prostředkem, který umožní plnit vůli Stvořitele. Judaismus přesně nařizuje jak víno konzumovat, aby šlo o jednání „ve prospěch nebes“ a nikoli jen o kratochvíli s alkoholem. Tato praxe je určená každému a pro každou příležitost vyjma svátku Purim, kdy je podroušení v podstatě předepsáno. Je stanoven řád, který v ideálním případě vylučuje zneužívání alkoholu. Výroba košer vína musí být od sklizně až po rozlévání pod dohledem zbožného Žida, který dodržuje Šabat a ostatní příkazy a zákazy. Nežidé nebo málo zbožný Žid se nesmí dostat do přímého kontaktu s vinnou šťávou a později s vínem. Všechny případné ingredience musejí být rovněž košer.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
9
Druhy košer vín Košer (kosher, kašr) – obecně znamená vhodné jídlo či nápoje, které byly připraveny v souladu se židovskými předpisy, což přestavuje nutnost používat nástroje a nádobí, které slouží výhradně k přípravě košer potravin a používat jen produkty certifikované rabinátem. Na přípravě košer vína se mohou během celého procesu výroby až po otevření a rozlévání podílet jen Židé, pokud s vínem manipuluje někdo jiný, přestane být víno ve smyslu náboženských předpisů košer. Mevushal (M´ vushal) je pasterizované košer víno, které bylo technologií UHT rychle zahřáto na vysokou teplotu. Příprava tohoto vína nijak nevybočuje ze základních předpisů, tzn. že při jeho výrobě s ním nepřijde do styku nikdo jiný než Šabat světící Žid (Nežidé nemohou ovládat ani knoflíky výrobní linky), ovšem s láhvemi vína už mohou manipulovat a otevírat je i Nežidé (obchodníci, číšníci). Chceme-li ortodoxnímu Židovi věnovat láhev vína a očekává-li se, že ho budeme pít spolu, je vhodné volit právě Mevushal. Moderní technologie zaručují, že pasterizace víno nijak negativně neovlivňuje, může naopak některé zajímavé charakteristiky jednotlivých odrůd zdůraznit. Passover (Pesach) je označení pro košer víno vhodné i pro použití během oslav židovského svátku Pesach. Na jeho správnou přípravu se dbá asi nejpřísněji. Zde obzvlášť platí, že drtiče, lisy, tanky a další zařízení musí být třikrát očištěny horkou párou nebo horkou vodou a je-li to nutné, používá se i plamenomet. Všechny sudy musí být nové nebo předtím použité jen pro výrobu košer vína. K čiření vína se na rozdíl od nekošer vín nepoužívají živočišné produkty (vaječné bílky, želatiny) ale bentonit. Vína Passover mohou být jak nepasterizovaná, tak pasterizovaná. Kiddush (víno pro kiduš) jsou sladká vína používána především o některých židovských svátcích, obřadech a slavnostních příležitostech. Podle našich kritérií jde vlastně o slámové víno. Hrozny se lisují až po odpaření dostatečného množství vody. Vyrábí se např. z odrůdy Carignan (košer vína jsou někdy chybně ztotožňována právě se sladkými těžkými víny, košer vína jsou ale vyráběna v celé šíři od suchých, přes polosuchá, desertní až po perlivá).
Ing. Josef Vaculík, Mgr. Dana Klimešová
Katalog vín
VELEHRAD 2009
10
Vážení hosté, Výstava „Cisterciácká pečeť“ je jediná speciální mezinárodní soutěž a výstava mešních a košer vín v České republice. Celkem je zastoupeno 10 zemí Evropy a Izrael z blízkovýchodní Asie. Na výstavě je prezentováno 50 vín mešních, 17 vín košer a 2 vína liturgická. Soutěže se výhradně zúčastnili oprávnění výrobci mešních a košer vín z České republiky a ze zahraničí. Nejvíce zahraničních vzorků doputovalo z Izraele (11). Hodnocení vín proběhlo 15. listopadu 2009 v prostorách Stojanova gymnázia Velehrad za odborného dohledu vedoucího degustace Ing. Pavla Vajčnera. K hodnocení bylo předloženo 69 vzorků vín, z nichž 35 vzorků představují vína bílá, 17 vzorků vína červená, 2 vzorky vína růžová a 15 vín bylo zařazeno do kategorie přírodně sladkých vín. Posuzování kvality předložených vín bylo provedeno 100 bodovým systémem ve třech komisích. Tento 100 bodový systém charakterizuje víno v deseti ukazatelích vzhledu, vůně a chuti, a tím umožňuje mnohem přesněji vyhodnotit kvalitu vína ve všech jeho podobách. Jeho používání při všech významných vinařských výstavách naznačuje, že po dlouhých letech užívání 20 bodového systému se mění se vzrůstající kvalitou vína i jeho hodnocení.
Stobodová stupnice hodnocení vína Stupeň hodnocení vynikající
velmi dobré
dobré
uspokojivé
neuspokojivé
čirost
5
4
3
2
1
barva
10
8
6
4
2
intenzita
8
7
6
4
2
čistota
6
5
4
3
2
harmonie
16
14
12
10
8
intenzita
8
7
6
4
2
čistota
6
5
4
3
2
harmonie
22
19
16
13
10
Hodnocený znak Vzhled
Vůně
Chuť
perzistence
Katalog vín
8
7
6
5
4
Celkový dojem
11
10
9
8
7
Σ
100
86
72
56
40
VELEHRAD 2009
11
Výstavní podmínky:
• Vystavovatel může vystavit libovolný počet vzorků. Vzorky jsou označeny cukernatostí hroznů při výrobě vína nebo přívlastkem, pokud je přiznán.
• Vína ohodnocená při degustaci (cca 30 % hodnocených vzorků v každé kategorii) budou oceněna diplomem a zlatou, stříbrnou a bronzovou medailí, dosáhla-li daného počtu bodů.
• Víno s absolutně nejvyšším bodovým ohodnocením ze všech vystavovaných vín získá ocenění „Cisterciácká pečeť výstavy“.
Organizační výbor výstavy:
Hudec Petr, Mgr.
Luža Vojtěch st.
Kadlčík Josef
Schreier Martin, Bc.
Vaculík Josef, Ing.
Klimešová Dana, Mgr.
Klimeš Radek
Motyčka Martin, Mgr.
Věříme, že bohatost nabízeného sortimentu mešních a košer vín a zejména pestrost vůní a chutí přispěje k příjemnému odpoledni a večeru strávenému v historických prostorách Stojanova gymnázia, kdysi sídla řádu cisterciáků.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
12
Otisk Pečeti V loňském roce uspořádala Matice velehradská druhý ročník soutěže a přehlídky mešních a košer vín s názvem Cisterciácká pečeť na počest cisterciáků, kteří na Velehrad připutovali 11. listopadu 1205. V září roku 2008 se ocitli organizátoři ve velmi svízelné situaci, neboť je během příprav zasáhla zpráva o vážné autonehodě senátora Ing. Josefa Vaculíka, který byl iniciátorem vzniku soutěže a současně jejím prezidentem. Nad realizací akce visel vážný otazník. Nakonec se rozhodli v přípravách pokračovat a pokusit se udržet laťku vysokého standardu, která byla nastavena při prvním ročníku soutěže - jak by si to náš „Jožka“ přál. Výstavy se zúčastnilo 67 vzorků vína z 10 zemí a tří světadílů. Zajímavostí byla například vína z Golanských výšin. Organizátory potěšilo hojné zastoupení vzorků vín z rakouských cisterciáckých klášterů. Také se zde objevilo slovinské víno, na jehož vinětě byla podobizna slovinského národního světce, biskupa Slomšeka, který měl k Velehradu osobní vztah. Vzorky hodnotilo čtrnáct degustátorů pod vedením Ing. Pavla Vajčnera. Absolutním vítězem soutěže se stalo víno Samos, výrobce Hofkirchner Weinvertrieb GmbH z Rakouska, které na výstavu dodal vystavovatel klášterní produkty Benedictus Brno. (Cílem organizátorů je, aby byli vystavovateli vína přímo jejich výrobci. Vzhledem k náročným kritériím soutěže se však neobejdeme bez pomoci zprostředkovatelů, obchodníků a našich přátel, kteří cestují po světě. Za jejich pomoc jsme velmi vděční.) Výstava potvrdila, že víno, které slouží k liturgickým účelům, patří vzhledem k technologii výroby a svému určení k nejkvalitnějším vinařským produktům. Nejširší veřejnost se o tom mohla přesvědčit v sobotu 8. listopadu ve sklepení Stojanova gymnázia Velehrad. Zde předal vítězům ocenění olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner. Rok se s rokem sešel a my jsme rádi, že nově započatá tradice výstavy pokračuje. Ihned, jakmile mu to jeho zdraví dovolilo, se zapojil do příprav výstavy Josef Vaculík a my mu za to děkujeme. Co činí Cisterciáckou pečeť výjimečnou? Je mnoho „koštů“, ale jen jedna Cisterciácká pečeť: – akce těží z hluboké tradice vinařství v kraji, kterou ovlivnila přítomnost řádu cisterciáků na Velehradě – kritéria daná soutěžními podmínkami vyžadují vysoké nasazení organizátorů při získávání vzorků vína (převážně ze zahraničí) a podílejí se na jejich kvalitě – Cisterciácká pečeť se odehrává v krásných prostorách barokního sklepení někdejšího cisterciáckého kláštera – na vysoké úrovni soutěže se podílí také úroveň katalogu vín, který je obohacen odbornými články a prezentací výstavy – kvalitě vzorků, náročnosti přípravy a stylovému prostředí odpovídá i výše vstupného. Katalog vín
VELEHRAD 2009
13
Literární průvodce výstavou vín aneb něco pro vinaře laiky Na výstavě Cisterciácká pečeť je v letošním roce prezentováno 69 vzorků vína z euroasijského kontinentu. Můžeme je charakterizovat a hodnotit pomocí názvů odrůd či přidělených bodů a samozřejmě podle toho, jak nám chutnají. Já bych zde ovšem rád uvedl návštěvníky výstavy do dalších souvislostí, které mohou zážitek „koštování“ zpříjemnit, nebo alespoň dopovědět či ozřejmit některé skutečnosti, pokud katalogem listují již doma. Můžeme začít cisterciáky – řádem, který formoval tvář Velehradu takřka šest set let. Je pro nás zvláštním potěšením, že je na výstavě prezentováno víno ze dvou rakouských cisterciáckých klášterů – Zwettl a Klosterneuburg. Víno z druhého zmíněného kláštera se v předchozích dvou ročnících stalo absolutním vítězem. Dnešní dobu charakterizuje globalizace, a tak i víno vystavované klosterneuburgskými cisterciáky se urodilo na řeckém ostrově Samos a v Rakousku bylo „pouze“ zpracováno. My na Velehradě pro to máme ovšem zvláštní pochopení – vždyť Velehrad symbolizuje setkávání Východu a Západu a zde se to děje v jedné lahvi. Řecko, domovina sv. Cyrila a Metoděje, je ovšem na výstavě reprezentováno i víny, která se tam nejen urodila, ale byla zde i zpracována. (Představuji si scénu, jak sv. Cyril a Metoděj kráčejí na Moravu a nesou s sebou nejen překlady evangelií a bohoslužebných knih, ale v torně také sazeničku révy vinné). Rovněž Slováci obohatili výstavu svými víny. Zatímco v loňském roce jejich vína nedosahovala příliš vysokého bodového ohodnocení, v letošním roce se stalo víno ze Slovenska absolutním vítězem. Nejen v krajích, kde je možné pěstovat révu vinnou, slaví křesťané liturgii a potřebují k tomu víno. (Představte si třeba eskymáckou mši.) Na výstavě je tedy prezentováno i víno z Polska, přičemž réva těchto vín pochází z Maďarska, Rakouska a Španělska. Jak se Poláci vypořádali s kritérii kvality, která jsou na mešní vína kladena? Posuďte sami, jak chutná „polský tokaj“! V souvislosti s užíváním vína při liturgii nás možná překvapí praxe jižních zemí, kde nechápou, proč se tolik zabýváme kritérii výroby mešního vína. Vždyť u nich se přislazovat skutečně nemusí. Přesto se na výstavě objevilo mnoho likérových vín z Itálie a Španělska, některá jsou dokonce fortifikovaná (je do nich přidán alkohol). Zatímco u nás a například v německy mluvících zemích jsou pro výrobu mešního vína přesně stanovená pravidla, v Itálii se prý omezili na konstatování, že ke mši by se nemělo používat horšího vína, než jaké se podává na stůl. Skutečnými klenoty mezi italskými víny jsou produkty z Cormons. Představují opravdovou „kulturu vína“, a to jak po stránce jeho kvality, tak i co do jeho prezentace. Na vzhledu lahví a vinět se podílí řada výtvarníků. Toto víno rád užíval i zesnulý papež Jan Pavel II. Lahve této značky určitě nepřehlédnete. Na výstavě nechybí ani víno ze sladké Francie. Již při prvním ročníku nám zaslal na soutěž víno jeden francouzský vinař s prosbou, aby alespoň jedna z lahví byla užita při slavení liturgie. To je krásné a výmluvné gesto. Stejně tak ve španělštině se u vína určeného ke slavení liturgie setkáme s označením: „de consargración“. Katalog vín
VELEHRAD 2009
14
Tím je výrazně akcentováno jeho určení. Kromě vín již zmíněných cisterciáků se na výstavě můžeme setkat s produkcí benediktinů (klášter Altenburg, Rakousko) a kartuziánů (slovinský klášter Pleterje). Asijský kontinent je zastoupen víny ze Svaté Země - Izraele. Převážně se jedná o košer vína, která jsou přednostně určena k oslavě židovských svátků. Různé asociace nám vytanou na mysli, když zjišťujeme jednotlivé kraje jejich původu. Víno ze svahů Golanských výšin má pro nás obrazně řečeno „buket střelného prachu“. Kdo v Izraeli byl, toho nepřekvapí, že se zde objevila i vína z Negevské pouště, neboť je velmi úrodná, pokud se intenzívně zavlažuje. Mnoho vín je z Galileje. U mešního vína s nápisem „Kana“ se mně vybavil osobní zážitek z Káně Galilejské, kterou jsem měl možnost před několika lety navštívit. Toto místo je spojováno s prvním veřejným zázrakem Ježíše Krista. Na svatbě zde na žádost své matky Panny Marie proměnil vodu ve víno. Prodejci devocionálií dnes v Káně prodávají mnoho lahví vína značky „Kana“ a u některých by bylo možná Kristova zásahu znovu potřeba. Na závěr si můžeme představit česká mešní a košer vína. Produkci košer vín zde zastupuje Vinařství Dvořáček z Mikulčic. Na vinětě tohoto vína ovšem netančí chasidové, ale cifrují moravští šohaji. (Druhý český výrobce - severočeské Vinařství Chrámce - letos vzorky vína nedodal, neboť letos košer vína nevyráběli). Povolení k výrobě mešních vín v České republice mají jen dva výrobci – Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž a Karmelitánské nakladatelství (Ampelos, ŠSV, a. s. Znojmo). Lze říci, že česká produkce se může směle měřit s víny zahraničními a udělená hodnocení jsou toho dokladem. Právě díky Cisterciácké pečeti je možné objektivně tento poznatek uvést. Z pohledu jednoho z pořadatelů výstavy, kterému jde o co největší pestrost a bohatost nabídky, musím vyjádřit přání, aby bylo výrobců mešního i košer vína v Čechách více. Skutečnost, že množství vyráběných mešních a košer vín je v České republice nevelké, si žádala od organizátorů velké pracovní nasazení. Vedeme korespondenci s desítkami producentů vína a několik jsme jich v zahraničí osobně navštívili. Naším cílem je, aby byli vystavovateli vína přímo jeho výrobci. Vzhledem k náročným kritériím soutěže jsme se však neobešli bez pomoci zprostředkovatelů, obchodníků a našich přátel, kteří cestují po světě. Za jejich pomoc jsme velmi vděční a zaslouží si uznání. (Až pojedete v létě na dovolenou do zahraničí, pamatujte na nás!) Aby nedošlo k situaci jako v Káni Galilejské („Došlo jim víno!“), sortiment vystavovaných vzorků byl doplněn řadou nesoutěžních vín darovaných našimi přáteli a sponzory. Rovněž jim patří dík. Nezbývá než si přát a pracovat na tom, aby se úroveň výstavy Cisterciácká pečeť i v následujících letech dále zvyšovala.
Katalog vín
VELEHRAD 2009
Petr Hudec
15
Složení degustačních komisí (jako první je uveden předseda komise): Komise č. 1 (Bílá vína tichá) Polehňa František (Blatnice p. sv. Antonínkem) Bartošek Pavel, Ing. (Velehrad) Hron Josef (Uherské Hradiště - Sady) Štěrba Vojtěch (Uherské Hradiště - Mařatice) Komise č. 2 (Bílá vína tichá, Růžová vína tichá, Sladká vína tichá) Jakubík Břetislav (Zlechov) Hlaváček Milan (Uherské Hradiště) Kunc Ondřej, Mgr. (Brno) Hrňa František (Buchlovice) Komise č. 3 (Červená vína tichá, Sladká vína tichá) Masařík Vojtěch, Ing. (Uherské Hradiště) Psotka Zdenek, Ing. (Zlechov) Červenka Kamil (Tibavá, SR) Vedoucí degustace: Vajčner Pavel, Ing. (Znojmo)
Katalog vín
VELEHRAD 2009
16
CISTERCIAN SEAL The 3rd year of the international competition and exhibition of sacramental and kosher vine Velehrad 21st November 2009 The first two years of this unique wine competition received a noticeable response not only from experts but also from amateurs. In this year 69 samples of sacramental and kosher wine from Austria, Germany, Italy, Spain, Slovenia, France, Israel, Greece, Hungary, Slovakia and the Czech Republic has been presented. The expert committee led by Mr. Ing. Pavel Vajčner evaluated wine on 15. November 2009. Rulandské šedé 2008, Slámové, Mešní, 93 bodů (Exhibitor: Pivnica Tibava s.r.o. - Producer: Pivnica Tibava s.r.o., Slovakia) became the overall winner. Velehrad, the biggest place of pilgrimage in Moravia, has been the meeting point between the cultures of the West and East for centuries. The culture from the East was brought there by saints Cyrillus and Methodius, the culture of the West by members of the Order of Cistercians, who were active there between the period from 1205 to 1784. One of the reasons why Matice Velehradská, which takes care of universal development of this place of pilgrimage, decided to organise the competition and exhibition of sacramental and kosher vine, was the fact that the Cistercians began to grow grapes in Velehrad. The exhibition confirms that wine, which is used for liturgical purposes, belongs to the wine of the highest quality with regard to the production technology and its purpose. The broadest public can make sure of it during the social event, which the catalogue was published for. The international exhibition of sacramental and kosher wine, the Cistercian Seal, is formally acknowledged by the Czech Republic Ministry of Agriculture and registered with the Czech Republic Wine Fund. Monsieur Jan Graubner, Archbishop of Olomouc and Metropolitan of Moravia, has assumed patronage over the competition. I have no choice but to wish and work on the Cistercian Seal to have the rising trend in the following years.
Katalog vín
Ing. Josef Vaculík, the president of the competition
VELEHRAD 2009
17
ZISTERZIENSERPETSCHAFT (CISTERCIÁCKÁ PEČEŤ) 3. Internationaler Wettbewerbsausstellung von Mess- und Koscherweinen in Velehrad am 21. November 2009 Der grösste Wallfahrtsort Mährens, Velehrad, ist bereits vor Jahrhunderten zum Symbol der Begegnung des Ostens und des Westens geworden. Die Kultur des Ostens wurde zu uns von den Gebrüdern Cyrill und Method aus Saloniki gebracht, diejenige des Westens dann von den Zisterziensern, die hier zwischen 1205 und 1784 ihre Wirkung ausübten. Zu den Gründen der Entscheidung des Bürgervereins Matice Velehradská, der für die allseitige Entfaltung des Wallfahrtsorts sorgt, eine Wettbewerbsausstellung von Mess- und Koscherweinen zu veranstalten, gehört unter anderem die Tatsache, dass es die Zisterzienser waren, die in Velehrad den Rebbau in Angriff nahmen. Unsere Wettbewerbsausstellung von Mess- und Koscherweinen Cisterciácká pečeť, d.h. Zisterzienserpetschaft, wurde offiziell vom Landwirtschaftsministerium der Tschechischen Republik anerkannt und durch den Weinbaufonds registriert. Schutz und Schirm haben dem Wettbewerb der Erzbischof von Olomouc (Olmütz) und Metropolit von Mähren, Monsignore Jan Graubner, und der Vizehauptmann der Zliner Region für Kultur, Denkmalpflege, Fremdenverkehr und Kirchen, Herr Dipl.-Ing. Jindřich Ondruš, gewährt. Bereits die ersten zwei Jahrgänge dieser einzigartigen Weinbauer-Wettbewerbsausstellung fanden einen beträchtlichen Widerhall, und zwar sowohl unter den Fachleuten als auch in der Öffentlichkeit. Dieses Jahr nahmen am Wettbewerb 69 Proben von Mess- und koscheren Weinen aus Österreich, Deutschland, Italien, Spanien, Slowenien, Frankreich, Israel, Griechenland, Ungarn, der Slowakei und Tschechien teil. Die Fachkommission unter Leitung von Dipl.-Ing. Pavel Vajčner bewertete die angemeldeten Weine am 15. November 2009. Als Sieger ging der Wein Ruländer Grauer Strohwein aus dem Weinbetrieb Pivnica Tibava (Slowakei) hervor. Diese Ausstellung bestätigt, dass der zu liturgischen Zwecken dienende Wein gehört – angesichts der Produktionstechnologie sowie seiner Bestimmung - zu jenen der besten Qualität. Die breiteste Öffentlichkeit kann sich darüber anlässlich dieser Gesellschaftsveranstaltung unter anderem auch aus diesem Katalog überzeugen. Nun bleibt es nichts anderes übrig, als sich zu wünschen und daran zu arbeiten, dass die Ausstellung Das Zisterzienserpetschaft in bevorstehenden Jahren eine aufsteigende Tendenz aufweist. Dipl.-Ing. Josef Vaculík, Präsident des Wettbewerbs
Katalog vín
VELEHRAD 2009
18
Č.
50
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Body
Víno s nejvyšším bodovým ohodnocením - Cisterciácká pečeť výstavy
Rulandské šedé 2008 Slámové Mešní (Vystavovatel: Pivnica Tibava s.r.o. - Výrobce: Pivnica Tibava s.r.o., Slovensko)
93 Z
Nejlepší kolekce vín (minimální počet 4 vzorků od jednoho vystavovatele) 42 Sauvignon 2008 Výběr z hroznů mešní 39 Ryzlink rýnský 2008 Pozdní sběr mešní 40 Rulandské šedé 2008 Pozdní sběr mešní 41 Muškát moravský 2008 Pozdní sběr mešní 44 Ryzlink rýnský 2006 Pozdní sběr mešní 43 Tramín červený 2008 Výběr z cibéb mešní (Vystavovatel: Arcibiskupské zámecké víno - Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž)
89 Z 84 S 84 S 84 S 80 92 Z
Průměrné hodnocení všech přihlášených vzorků vína vítězné kolekce – 85,50 bodů
Celkově nejlépe hodnocené víno v kategorii bílých tichých vín 42
Sauvignon
2008
Výběr z hroznů
Mešní
89 Z
(Vystavovatel: Arcibiskupské zámecké víno - Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž)
Celkově nejlépe hodnocené víno v kategorii červených tichých vín
55 Goya 2008 Mešní 88 Z (Vystavovatel: Connvelo Carbó Bolta, Španělsko - Výrobce: Bodegas Camilo Castilla, Španělsko)
Celkově nejlépe hodnocené víno v kategorii růžových tichých vín
62 Tsantali 2008 Mešní (Vystavovatel: Josef Kadlčík, Hluk - Výrobce: Agios Paulos, Chalkidiki, Řecko)
82
43 Tramín červený 2008 Výběr z cibéb Mešní (Vystavovatel: Arcibiskupské zámecké víno - Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž)
92 Z
Celkově nejlépe hodnocené víno v kategorii speciálních vín
Katalog vín
VELEHRAD 2009
19
Č.
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Body
Seznam vystavovatelů 1 2 3 4 5
Benedictus - klášterní produkty (vz. Marie Mezuláníková), Brno Chardonnay 2008 Mešní (Výrobce: Reichardt, Dannerskirchen, Rakousko, č.š.: E 618008) Domaine Emerald Riesling 2008 Košer (Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L116B9) Chardonnay 2008 Košer (Výrobce: Tabor, Galilea, Izrael, č.š.: 8358) Cabernet Sauvignon 2006 Reserve barrique Košer (Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L 134B9) Samos 2008 Mešní (Výrobce: Hofkirchner Weinvertriebs GmbH, Rakousko, č.š.: L 2719)
Občanské sdružení Matice velehradská (vz. Jan Peňáz), Velehrad 6 Carigan 2008 Košer (Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L166B9) 7 Semillon 2008 Košer (Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L167B9) 8 Pinot Noir 2008 Košer (Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: 76842) 9 Vino de Misa J. Salla 2008 Likérové Mešní (Výrobce: Ctra. Reus - El. Morell, Španělsko, č.š.: L- 4298/8/B) 10 Santa Messa 2008 Likérové Mešní (Výrobce: Martinez, Marsala, Itálie, č.š.: No 777567) 11 Messwein 2008 Mešní (Výrobce: Weingut Stift Klosterneuburg GmbH, Rakousko, č.š.: M 4591194) 12 Mašno vino Dolenjska 2007 Mešní (Výrobce: Kartuzija Pleterje, Slovinsko, č.š.: NM 150/2008) 13 Dorato Dolce per ss. Messe 2008 Likérové Mešní (Výrobce: Salvatore Calamia, Marsala, Itálie, č.š.: L 09 09 09 ) 14 Rosso per ss. Messe 2008 Likérové Mešní (Výrobce: Salvatore Calamia, Marsala, Itálie, č.š.: L 09 03 09) Cantina Produttori Cormòns S.C. Agr., Gorizia, Itálie 15 Katalog vín
Vinum pro sancta missa 2007 Mešní (Výrobce: Cantina Produttori Cormons S.C. Agr., Itálie, č.š.: 492/93) VELEHRAD 2009
85 S 83 B 82 84 S 87 S
79 78 78 77 85 S 80 80 81 84
83 B
20
Č.
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Body
Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří
16 17 18 19
Hibernal 2008 VzH Mešní (Výrobce: Ampelos ŠSV a.s., Znojmo, č.š.: 0832) Sauvignon 2008 PS Mešní (Výrobce: Ampelos ŠSV a.s., Znojmo, č.š.: 0817) Kerner 2008 PS Mešní (Výrobce: Ampelos ŠSV a.s., Znojmo, č.š.: 0819) Rulandské šedé 2008 PS Mešní (Výrobce: Ampelos ŠSV a.s., Znojmo, č.š.: 0816)
Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice
20 21 22 23 24 25
Chardonnay 2008 PS Košer (Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice, č.š.: 26) Cabernet Moravia 2008 Košer (Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice, č.š.: 03) Modrý Portugal 2006 Košer (Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice,č.š.: 02) Cabernet Sauvignon 2006 Košer (Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice, č.š.: 01) Chardonnay 2006 PS Košer (Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice, č.š.: 04) Cabernet Moravia 2005 PS Košer (Výrobce: Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice, č.š.: 05)
doc. Ing. Petr Hlaváček, CSc., děkan FT UTB ve Zlíně
26 27 28
Tramín červený 2006 Mešní (Výrobce: PD „Vinohrady“, Choňkovice, č.š.: L99) Cabernet Sauvignon 2004 Mešní (Výrobce: PD „Vinohrady“, Choňkovice, č.š.: L89) Chardonnay 2006 Košer (Výrobce: Yarden Katzrin, Izrael, č.š.: L 7267)
Jakub Severin, vinotéka Balkane expres, Zlín
29 30
Kinor - Carigan 2008 Košer (Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L 131A9) Petit Syrah 2008 Košer (Výrobce: Barkan Wine Cellars, Ltd., Izrael, č.š.: L 159)
Katalog vín
VELEHRAD 2009
88 Z 84 S 81 79
81 80 73 77 76 81
77 78 81
84 85 S
21
Č.
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Stift Altenburg, Rakousko 31 Grüner Veltliner 2008 Mešní (Výrobce: Stift Altenburg, A - 3591, Rakousko, č.š.: L3009/2) Stift Zwettl, Rakousko 32 33
Messwein 2008 Mešní (Výrobce: Schloss Kellerei Gobelsburg, Rakousko, č.š.: L 0209) Grüner Veltliner 2008 Mešní (Výrobce: Schloss Kellerei Gobelsburg, Rakousko, č.š.: LN 0037/09)
34 35 36 37 38
Omšové biele 2006 Mešní (Výrobce: Pivnica Tibava s.r.o., Slovensko, č.š.: 021009L-24) Altaris Vinum Missae 2008 Likérové Mešní (Výrobce: Celler sort del Castell, SL, Španělsko, č.š.: L 4503/9/B) Prinz Stefan 2008 Liturgické (Výrobce: „AWE-BIS“, Polsko, č.š.: 1A.04.09) Prinz Stefan 2008 Liturgické (Výrobce: „AWE-BIS“, Polsko, č.š.: 2A3709.1) Veltlínské zelené 2008 VzH Mešní (Výrobce: Ján a René Pretzelmayer, Dubová, Slovensko, č.š.: C- 3/2009)
Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž
39 40 41 42 43 44
Ryzlink rýnský 2008 PS Mešní (Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 19/08) Rulandské šedé 2008 PS Mešní (Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 8/08 ) Muškát moravský 2008 PS Mešní (Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 9/08) Sauvignon 2008 VzH Mešní (Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 18/08) Tramín červený 2008 VzC Mešní (Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 23/08) Ryzlink rýnský 2006 PS Mešní (Výrobce: Arcibiskupské zámecké víno, Kroměříž, č.š.: 119)
Katalog vín
Dom Spoločnosti Ježišovej, Trnava, Slovensko
VELEHRAD 2009
Body
82
81 84 S
76 79 78 78 81
84 S 84 S 84 S 89 Z 92 Z 80
22
Č.
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Body
Spolok Svätého Vojtecha, Trnava, Slovensko
45 46 47 48
Omšové víno biele 2008 Mešní (Výrobce: J&I. Ostrožovič, Veľká Trňa, Slovensko, č.š.: L14) Omšové víno červené 2006 Mešní (Výrobce: J&I. Ostrožovič, Veľká Trňa, Slovensko, č.š.: 0307L21) Feteasca Regala 2008 Mešní (Výrobce: Karpatská perla s.r.o., Šenkvice, Slovensko, č.š.: L2509) Rizling vlašský 2005 Mešní (Výrobce: Karpatská perla s.r.o., Šenkvice, Slovensko, č.š.: L2706)
49 50
Tramín červený 2008 Slámové Mešní (Výrobce: Pivnica Tibava s.r.o., Slovensko, č.š.: L22/09) Rulandské šedé 2008 Slámové Mešní (Výrobce: Pivnica Tibava s.r.o., Slovensko, č.š.: L23/09)
Velehrad s.r.o.
51
Vin Blanc Bordeaux 2006 Mešní 82 (Výrobce: Cave a Vin DIPROVIN, Francie, č.š.: L 7333)
J. Antoni Blay Femenia, Španělsko
52 53 54
Sant Leandro 2008 Mešní 80 (Výrobce: La Boronía de Turís, Valencia, Španělsko, č.š.: 230954/6-8) Cruz Conde 2008 Mešní 85 S (Výrobce: Promeks Industrial, Montilla, Španělsko, č.š.: L-39-08 CC3/00648343) Finest Pale Cream Sherry 2008 Fortifikované Mešní 69 (Výrobce: Emilio Lustau, Jerez, Španělsko, č.š.: L3189)
Connvelo Carbó Bolta, Španělsko
55
Goya 2008 Mešní (Výrobce: Bodegas Camilo Castilla, Španělsko, č.š.: L - 080807)
Milan Palkovič, Velké Losiny
56 57
Messa 2008 Mešní (Výrobce: Cremisan Cellars, Betlém, Izrael, č.š.: 1885) Cabernet Sauvignon 2005 Košer (Výrobce: Yarden Katzrin, Izrael, č.š.: L 7186)
79 76 80 77
Pivnica Tibava s.r.o., Slovensko
Katalog vín
85 S 93 Z
VELEHRAD 2009
88 Z
87 S 84 S
23
Č.
Název
Ročník
Dourčení
Zařazení
Body
58
Merlot 2004 Košer (Výrobce: Yarden Katzrin, Izrael, č.š.: L 6176)
83
Josef Kadlčík, Hluk
59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69
Santa Misa 2008 Mešní 84 S (Výrobce: Para vinicola del Mare Nostrum, SL, Španělsko, č.š.: L085.09.1) Phantasia von Kana 2008 Mešní 82 (Výrobce: Marienburger GmbH, Německo, č.š.: L8312-EE37) Mavrodafni of Patres 2008 Mešn 86 S (Výrobce: Kotrotsos, Řecko, č.š.: K 0309 ) Tsantali 2008 Mešní 82 (Výrobce: Agios Paulos, Chalkidiki, Řecko, č.š.: L310071) Tokai Furmint 2004 Mešní 72 (Výrobce: Tokaj Kereskedöház ZRT, Maďarsko, č.š.: L.8072) Tokai Hárslevelü 2004 Mešní 79 (Výrobce: Tokaj Kereskedöház ZRT, Maďarsko, č.š.: L.8.095) Missionale 2008 Mešní 83 (Výrobce: AWE-BIS, Polsko, č.š.: L1590) Santa Messa 2008 Likérové Mešní 6S (Výrobce: Emmaus, Marsala, Itálie, č.š.: L0915305) Vino per la Santa Messa 2008 Mešní 85 S (Výrobce: Frazzitta, Marsala, Itálie, č.š.: L.8.0250) Tokaji Furmint 2003 Mešní 79 (Výrobce: Bodnár Pincészt Borház, Maďarsko, č.š.: L0915305) Alleluja 2008 Mešní 80 (Výrobce: Casa Brina, Asti, Itálie, č.š.: L0915305L0915305)
Katalog vín
VELEHRAD 2009
24
Č.
Název vína
Vystavovatel
Roč.
Dourč.
Zařaz.
Body
Seznam vystavených vín podle kategorií 42 16 56 39 40 41 59 17 33 2 15 3 60 31 51 28 38 18 32 20 44 11 12 47 64 68 19 45 37 7 26 48 34 24 63
Bílá vína tichá Sauvignon Hibernal Messa Ryzlink rýnský Rulandské šedé Muškát moravský Santa Misa Sauvignon Grüner Veltliner Dom. Em. Riesling Vin. p. s. missa Chardonnay Phantasie von Kana Grüner Veltliner Vin Bl. Bordeaux Chardonnay Veltlínské zelené Kerner Messwein Chardonnay Ryzlink rýnský Messwein Mašno Dolenjska Feteasca Regala Tokai Hárslevelü Tokaji Furmint Rulandské šedé Omšové víno biele Prinz Stefan Semillon Tramín červený Rizling vlašský Omšové biele Chardonnay Tokai Furmint
Katalog vín
Arc. zámecké víno 2008 Karmelitánské nakl. 2008 M. Palkovič, Velké Losiny 2008 Arc. zámecké víno 2008 Arc. zámecké víno 2008 Arc. zámecké víno 2008 J. Kadlčík, Hluk 2008 Karmelitánské nakl. 2008 Stift Zwettl 2008 Benedictus 2008 Cant. Prod. Cormons S.C. 2007 Benedictus 2008 J. Kadlčík, Hluk 2008 Stift Altenburg 2008 Velehrad s.r.o. 2006 doc. P. Hlaváček, CSc, Zlín 2006 Dom Sp. Ježišovej, Trnava 2008 Karmelitánské nakl. 2008 Stift Zwettl 2008 Vinařství Dvořáček LTM 2008 Arc. zámecké víno 2006 Matice velehradská 2008 Matice velehradská 2007 Spol. Sv. Vojtecha, Trnava 2008 J. Kadlčík, Hluk 2004 J. Kadlčík, Hluk 2003 Karmelitánské nakl. 2008 Spol. Sv Vojtecha, Trnava 2008 Dom Spol. Ježišovej, Trnava 2008 Matice velehradská 2008 doc. P. Hlaváček, CSc, Zlín 2006 Spol. Sv. Vojtecha, Trnava 2005 Dom Sp.. Ježišovej, Trnava 2006 Vinařství Dvořáček LTM 2006 Josef Kadlčík, Hluk 2004
VELEHRAD 2009
VzH VzH PS PS PS PS
VzH PS PS PS
PS
PS
Mešní Mešní Mešní Mešní Mešní Mešní Mešní Mešní Mešní Košer Mešní Košer Mešní Mešní Mešní Košer Mešní Mešní Mešní Košer Mešní Mešní Mešní Mešní Mešní Mešní Mešní Mešní Liturgické Košer Mešní Mešní Mešní Košer Mešní
89 Z 88 Z 87 S 84 S 84 S 84 S 84 S 84 S 84 S 83 B 83 B 82 82 82 82 81 81 81 81 81 80 80 80 80 79 79 79 79 78 78 77 77 76 76 72
25
Č.
Název vína
Vystavovatel
Roč.
Dourč.
Zařaz.
Body
Červená vína tichá 55 61 30 53 4 57 65 58 25 21 6 27 36 8 23 46 22
Goya Mavr. of Patres Petit Syrah Cruz Conde Cabernet Sauv. Cabernet Sauv. Missionale Merlot Cabernet Mor. Cabernet Mor. Carignan Cabernet Sauv. Prinz Stefan Pinot Noir Cabernet Sauv. Omšové červ. Modrý Portugal
C. Carbó Bolta, Španělsko 2008 Mešní J. Kadlčík, Hluk 2008 Mešní Jakub Severin 2008 Košer J. A. Blay Femenia, Španělsko 2008 Mešní Benedictus 2006 Res. barrique Košer M. Palkovič, Velké Losiny 2005 Košer Josef Kadlčík, Hluk 2008 Mešní M. Palkovič, Velké Losiny 2004 Košer Vin. Dvořáček LTM 2005 PS Košer Vin. Dvořáček LTM 2008 Košer Matice velehradská 2008 Košer doc. P. Hlaváček, CSc, Zlín 2004 Mešní Dom Sp. Ježišovej, Trnava 2008 Liturgické Matice velehradská 2008 Košer Vin. Dvořáček LTM 2006 Košer Spol. Sv. Vojtecha, Trnava 2006 Mešní Vinařství Dvořáček LTM 2006 Košer
Růžová vína tichá 62 Tsantali Josef Kadlčík, Hluk 2008 52 Sant Leandro J. A. Blay Femenia, Španělsko 2008
Mešní Mešní
Sladká vína tichá 50 Rulandské šedé Pivnica Tibava s.r.o. 2008 Slámové Mešní 43 Tramín červený Arc. zámecké víno 2008 VzC Mešní 5 Samos Benedictus 2008 Mešní 66 Santa Messa Josef Kadlčík, Hluk 2008 Likérové Mešní 1 Chardonnay Benedictus 2008 Mešní 49 Tramín červený Pivnica Tibava s.r.o. 2008 Slámové Mešní 67 Vino p. la St. Messa J. Kadlčík, Hluk 2008 Mešní 10 Santa Messa Matice velehradská 2008 Likérové Mešní 29 Kinor - Carignan Jakub Severin 2008 Likérové Košer 14 Rosso p. SS. Messe Matice velehradská 2008 Likérové Mešní 13 Dorato Dol. Messe Matice velehradská 2008 Likérové Mešní 69 Alleluja Josef Kadlčík, Hluk 2008 Likérové Mešní 35 Altaris Vin. Missae Dom Sp. Ježišovej, Trnava 2008 Likérové Mešní 9 Vin. de Misa J. Salla Matice velehradská 2008 Likérové Mešní 54 Fin. Pale Cr. Sherry J. A. Blay Femenia, Španělsko 2008 Fortifikované Mešní
Katalog vín
VELEHRAD 2009
88 Z 86 S 85 S 85 S 84 S 84 S 83 83 81 80 79 78 78 78 77 76 73
82 80
93 Z 92 Z 87 S 86 S 85 S 85 S 85 S 85 S 84 84 81 80 79 77 69
26
